1.Závěry a doporučení

1.1EHSV se domnívá, že reakce EU na účelové využívání migrantů musí být součástí společné, sdílené a ve svých jednotlivých částech soudržné migrační politiky. Vzhledem ke krizi na běloruských hranicích a k ruské agresi vůči Ukrajině je nezbytné přehodnotit přiměřenost paktu o migraci a azylu, aby migrační politika nebyla uplatňována odlišným způsobem podle jednotlivých mimořádných událostí, nýbrž aby naopak existoval jednotný akční a právní rámec pro provádění jednotlivých opatření i poskytování ochrany dotčeným osobám.

1.2EHSV se domnívá, že účelové využívání migrantů je hrozbou, a to možná stále aktuální hrozbou, pro celou Evropskou unii, a nikoli pouze pro dotčené členské státy. EHSV proto upozorňuje na to, že jediné účinné řešení tohoto problému spočívá v takové reakci, kdy budou úrovně příslušných iniciativ (politické, legislativní, správní a humanitární) provázány s úrovněmi přijatých opatření (unijní, vnitrostátní, místní a mezinárodní) a s dotčenými subjekty (instituce, organizace občanské společnosti, sociální partneři, občané atd.), v souladu s nejvyššími standardy práva EU a mezinárodního práva.

1.3EHSV považuje za zásadní, aby EU poskytovala členským státům včasnou, koordinovanou a účinnou podporu, a to jak v konkrétní podobě (rozpočtové zdroje a personální zdroje agentur EU), tak z hlediska správní, legislativní a politické pomoci. K tomu je nutné postupovat společně jak na místní úrovni, tak na úrovni interinstitucionální, a zajistit plnou transparentnost opatření a svobodu činnosti humanitárních organizací a nezávislých sdělovacích prostředků působících v oblastech, kde dochází k účelovému využívání migrantů.

1.4Podle EHSV je především naprosto nezbytné vytvořit integrovaný rámec pro humanitární činnost, v němž by byly sloučeny zdroje a struktury orgánů a agentur členských států i EU a který by umožnil účast mezinárodních organizací (UNHCR a Mezinárodní organizace pro migraci) a přispění nevládních organizací a občanské společnosti. Podpořila by se tím účinná koordinace opatření a zajistilo by se uznání humanitární činnosti jakožto prostředku k posílení zásad EU.

1.5V tomto ohledu se EHSV domnívá, že plné a včasné uznání práv účelově využívaných migrantů a současné odstranění šedých zón či zamezení situacím správní nejistoty má rozhodující význam pro zmírnění nebo eliminaci ohrožení bezpečnosti a stability EU a dotčených členských států, a tím i pro zmaření pokusů o účelové využívání migrantů.

1.6Reakce EU musí být rozhodně zaměřena na příčiny toků účelově využívaných migrantů. V tomto ohledu je nezbytné zapojit třetí země a podpořit jejich úsilí o informování obyvatelstva v rámci spolupráce založené na demokratických zásadách a ochraně lidských práv. Díky tomu bude možné připravit státní subjekty, které podporují účelové využívání migrantů, o finanční prostředky.

1.7V souvislosti se státy, které účelové využívání migrantů podporují nebo schvalují, se EHSV vyslovuje pro to, aby EU, mezinárodní organizace a partnerské země přijaly mnohostranná opatření s cílem odsoudit a izolovat takovéto jednání, mj. na základě přijetí odpovídajících hospodářských a diplomatických sankcí.

1.8Válka, která v současné době probíhá na Ukrajině v důsledku agrese ze strany Ruské federace, má za následek nejméně 3,9 milionu uprchlíků 1 , které nyní přijímají převážně sousední země a další členské státy EU, a několik milionů vnitřně vysídlených osob. Takto rozsáhlý příliv uprchlíků nemá přinejmenším v Evropě od dob migračních pohybů zaznamenaných během několika desítek let po skončení druhé světové války obdoby. EU v tomto ohledu reagovala rychle, zejména aktivací směrnice o dočasné ochraně z roku 2001 2 a na základě návrhu Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE). EHSV se domnívá, že podobné nástroje, které vycházejí ze zásad soudržnosti, solidarity a sdílení odpovědnosti členských států, jsou nesmírně důležité i při řešení krize spočívající v účelovém využívání migrantů.

1.9EU je v současné době považována za bezpečné místo, kde lze milionům ukrajinských občanů poskytnout azyl a ochranu, ale zátěž spojená s přijetím a pomocí je z hlediska kapacit a zdrojů dotčených členských států rozdělena nerovnoměrně. Otevřené vnitřní hranice v rámci EU zatím umožňovaly volný přesun ukrajinských uprchlíků do zvolených destinací, nicméně je zde i nadále objektivní nepoměr mezi zátěží, kterou nesou sousední země, a zátěží ostatních členských států. Rozsah účelového využívání migrantů, k němuž dochází na běloruských hranicích nebo k němuž docházelo i v jiných případech v minulosti, sice není srovnatelný, nicméně zřetelně z něj vyplývá, že je nezbytné od základu změnit mechanismy solidarity a spolupráce mezi EU a členskými státy, a to zejména prostřednictvím přerozdělování podporovaných migrantů, což je v krizových situacích bezpochyby nutné.

1.10EHSV by se dále chtěl vyjádřit k účelu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení situací účelového využívání migrantů v oblasti migrace a azylu 3 . Domnívá se totiž, že složitý mechanismus stanovení právního rámce a správních postupů v případě účelového využívání migrantů opomíjí rozsah mezistátní krize, která by v této souvislosti mohla nastat a kterou nelze oddělovat od přístupu, který je třeba vůči migrantům zaujmout.

1.11EHSV se domnívá, že ad hoc nástroje k řešení problému účelového využívání migrantů jsou sice nutné, nicméně se musí uvažovat o poskytnutí včasné a rozsáhlé ochrany, mj. prostřednictvím směrnice o dočasné ochraně, a to zejména v případech, kdy jsou kontroly vstupů na hranicích, kontroly druhotných pohybů, odklady či odchylky stanovené v rámci běžných azylových řízení nefunkční a v rozporu s cílem ochrany účelově využívaných migrantů. Úroveň ochrany migrantů je v každém případě třeba zvýšit tak, aby byla úměrná rozsahu mezistátní krize vzniklé v souvislosti s účelovým využíváním migrantů.

2.Návrh

2.1Ve sdělení se zdůrazňuje, že migrační krize, která vznikla na hranicích mezi Běloruskem a Evropskou unií (Litva, Lotyšsko, Polsko), představuje vědomý pokus o vyvolání dlouhodobě trvajících a vleklých problémů v kontextu širšího koordinovaného úsilí o destabilizaci Evropské unie, které je zkouškou její jednoty a odhodlanosti. Vzniká tak „hybridní hrozba“, která se projevuje v tom, že třetí stát účelově využívá migranty.

2.2Pojmy „krize“ a „hrozba“, které se ve sdělení používají, zdaleka nevystihují to, jaký je migrace specifický a komplexní fenomén, a slouží k nastínění závažnosti politického napětí a faktorů nestability vyplývajících z daných geopolitických souvislostí.

2.3Kromě ohrožení bezpečnosti EU to v praxi vedlo ke vzniku kritické situace především pro dotčené migranty, což mělo dramatické humanitární důsledky jak na běloruské, tak na unijní straně hranice. Navíc bylo podáno mnoho zpráv o nelidském a ponižujícím zacházení s migranty na běloruské straně hranice, mimo jiné jako způsob nátlaku na EU. Celou situaci ještě vyhrocuje prodlužování pobytu migrantů v této oblasti a nemožnost dostat se na hranici s EU.

2.4Evropská unie účelové využívání migrantů a zranitelných uprchlíků okamžitě důrazně odsoudila na všech svých institucionálních fórech. V rámci opatření na mezinárodním poli, jež byla v důsledku nastalé situace přijata, byl úspěšně dán podnět k zapojení a ke spolupráci mezi EU a partnerskými zeměmi, zejména těmi, z nichž migranti pocházejí.

2.5V souvislosti s novou krizovou situací EU dotčené členské státy podpořila a vzala na vědomí konkrétní reakce vlád a parlamentů jednotlivých zemí, zejména vyhlášení výjimečného stavu v příhraničních regionech. Komise v tomto ohledu učinila nezbytnou nabídku pomoci v zájmu zaručení souladu těchto legislativních kroků s právními předpisy EU.

2.6Ve sdělení je podán přehled politických, technických a logistických opatření k podpoře dotčených členských států. Počínaje návštěvami komisařky Johansson a následnými výzvami Komise členským státům se politická soudržnost projevila v různé míře a různých kombinacích mj. formou technické podpory ze strany agentur EU (Frontex, Europol, EASO, pomoc při mimořádných událostech z Azylového, migračního a integračního fondu) poskytované na hranicích.

2.7Pokud jde o mezinárodní opatření, a zejména o opatření určená zemím původu a tranzitu migrantů, podnikla Komise kroky na nejvyšší úrovni tím, že zlepšila spolupráci s Irákem, Libanonem, Tureckem, Spojenými arabskými emiráty a Uzbekistánem. To má zásadní význam pro boj proti zločinecké infrastruktuře převaděčství migrantů, která Bělorusko v účelovém využívání migrantů podporuje.

2.8Vzhledem k mezistátní krizi existuje vysoké riziko, že padne tzv. válečná mlha, která bude spolu s využíváním migrantů pro politické účely živnou půdou pro dezinformace, falešné zprávy a zkreslování faktů. Ve sdělení se zdůrazňuje, že toto riziko hrozí na běloruské straně hranice, a to zejména u sdělovacích prostředků kontrolovaných běloruskou a ruskou vládou. Podtrhuje se význam a konkrétně úloha svobodného tisku, třebaže na jeho význam není kladen stejný důraz v krizových oblastech na unijní straně hranice.

2.9Komise upozorňuje na skutečnost, že v případě krize lze posílit stávající finanční nástroje a čerpat prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI). Pokud jde o navracení (dobrovolné s asistencí nebo nedobrovolné), odkazuje se na spolupráci mezi Komisí, agenturou Frontex a Mezinárodní organizací pro migraci, přičemž je zdůrazněna nezbytná spolupráce zemí původu migrantů.

3.Připomínky

Účelové využívání migrantů a řízení migračních politik

3.1EHSV se domnívá, že reakce na účelové využívání migrantů musí být součástí rámce společné, sdílené a ve svých jednotlivých částech soudržné migrační politiky EU.

3.1.1V zájmu řádného řízení migrace je nutné, aby si EU byla vědoma toho, že proces migrace není nikdy vyvolán pouze kroky, které činí určitý stát (ačkoli v některých případech může mít i značný vliv na rozsah migračních toků), ani když stát zneužívá migranty jako nástroj k dosažení politických cílů.

3.1.2Při reakci na nejnaléhavější krize (do nichž je aktivně zapojen třetí stát nebo které jsou důsledkem války nebo vojenského zásahu) musí EU zaujmout solidární přístup, a to v prvé řadě vůči dotčeným osobám.

3.1.3Aniž by byla dotčena nutnost pomáhat všem, kdo jsou bezprostředně ohroženi na životě (uprchlíci a oběti války), může se činit rozdíl v právním postavení – například osob, které mohou usilovat o získání ochrany, a ostatních migrantů – pouze po absolvování transparentních azylových řízení v souladu s právem EU a mezinárodními normami, a nikoli v důsledku předběžné definice příslušného jevu nebo krize („hybridní hrozba“, „zneužívání migrantů jako politického nástroje“, „ekonomická migrace“ apod.).

Hybridní hrozby a účelové využívání migrantů

3.2EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o povahu a míru hrozby, kterou představuje účelové využívání migrantů ze strany Běloruska. EHSV uznává hrozbu, jíž jsou pro EU různé formy „hybridních hrozeb“, tj. „státem podporované zneužívání lidí k politickým účelům“.

3.2.1Hybridní hrozby jsou definovány i jinak, a sice jako „způsoby, jak může stát nebo nestátní subjekt vykonávat tlak“. Hybridní hrozby mohou činit různé subjekty vůči různým cílovým skupinám (státním orgánům, institucím, sociálním organizacím, jednotlivcům). Takto široké pojetí sice objasňuje určité obecné rysy, nicméně je třeba ho odlišit od určení konkrétních situací, na něž se vztahují předmětné politiky. EHSV proto zdůrazňuje, že i pro účely následných legislativních opatření, zejména pokud jde o zákonné zacházení s migranty v takovýchto naléhavých situacích a humanitární pomoc pro ně, musí být nezbytnou podmínkou konstatování případu účelového využívání migrantů účast státního úředníka.

3.2.2EHSV vzhledem k platnosti definice „hybridní hrozby“ stanovené ve sdělení doufá, že bude následovat integrovaná reakce na více úrovních, tj. že k ní dojde nejen na poli mezinárodních vztahů (mezi členskými státy, EU a partnerskými zeměmi), ale také v rámci politik a závazků EU v oblasti prosazování lidských práv, ochrany migrantů a práva na azyl. EHSV se proto domnívá, že je třeba posílit všechny nástroje spolupráce mezi členskými státy a orgány, institucemi a agenturami EU z hlediska společného řešení krizí.

Solidarita, koordinace a společné řešení krizí

3.3EHSV souhlasí s tím, že „tyto akce představují reálné a aktuální nebezpečí pro bezpečnost EU“, a nikoli pouze pro přímo dotčené členské státy. Skutečnosti uvedené ve sdělení a vážná krize na Ukrajině utvrzují EHSV v tom, že je samozřejmě nutné vypracovat politický, právní a procesní rámec pro společnou reakci a společné řešení krizí ze strany členských států a orgánů EU.

3.3.1V důsledku toho a v návaznosti na své přijaté stanovisko k návrhům na změnu nařízení o řízení přistěhovalectví a azylu 4 považuje EHSV za mimořádně důležité, aby se pokračovalo v uplatňování přístupu vycházejícího ze solidarity a spolupráce mezi členskými státy, neboť tato situace rozhodně není jediným případem, kdy země prvního vstupu musí přijmout větší odpovědnost a vyrovnat se s většími obtížemi, a to právě ve světle důležitosti, která je v paktu o migraci a azylu přikládána ochraně hranic a zamezení druhotnému pohybu.

3.3.2V kýženém zvláštním nařízení upravujícím boj proti účelovému využívání migrantů ze strany států by proto měly být stanoveny mechanismy solidárního sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, včetně možnosti včasného přijetí opatření k relokaci úměrných závažnosti krize.

3.3.3Příznačné rysy krize na běloruské hranici vykazují rozdíly, ale i paralely s jinými státními strategiemi účelového využívání migrantů, např. v centrálním Středomoří, na hranicích Řecka s Tureckem, Španělska s Marokem, Bosny s Chorvatskem či Srbska s Maďarskem (konkrétně v roce 2021). EHSV se domnívá, že by se EU měla angažovat více, než tomu bylo v případě jiných krizí v minulosti, přičemž se musí zejména snažit vyhnout se závislosti na politických strategiích třetích zemí, které nebudou slučitelné s politikami a zásadami EU.

Ochrana migrantů v případech, kdy jsou účelově využíváni

3.4EHSV se domnívá, že při koncipování reakce EU je nutné naplánovat společná opatření ke zvládnutí této hrozby, a to s jasným vědomím toho, že v těchto specifických situacích jsou dotčení migranti velmi zranitelní a potřebují ochranu, a to právě při mezistátní krizi.

3.4.1EHSV sdílí obavy, které jsou ve sdělení vyjádřeny v souvislosti s humanitární situací na hranicích mezi členskými státy a Běloruskem. Obtížnost podniknutí nějakých kroků na běloruské straně hranice odráží objektivní omezení humanitární intervence v krizových situacích a konfliktech mezi státy, mělo by to však být podnětem k maximalizaci úsilí o to, aby humanitární pomoc migrantům v rámci hranic členských států odpovídala normám práva EU a zavedeným postupům na podporu zranitelných osob.

3.4.2EHSV požaduje snazší přístup pro humanitární organizace občanské společnosti na obou stranách hranice mezi EU a Běloruskem, aby mohly poskytovat humanitární pomoc (zdravotní pomoc, potravinovou pomoc, právní pomoc).

3.4.3V této souvislosti musí orgány EU podniknout kroky proti všem objevujícím se aktivitám nebo projevům, které kriminalizují solidární činnost občanské společnosti na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, jak již EHSV uvedl ve svých dřívějších stanoviscích 5 .

3.4.4Ve sdělení se upozorňuje na rozsáhlé druhotné pohyby migrantů (přinejmenším v poměru k počtu migrantů přicházejících během krize na hranice EU) a poukazuje se na vytváření společných hlídek pohraniční policie členských států, jichž se týkají první vstupy a druhotné pohyby migrantů. EHSV má za to, že by se v případech účelového využívání migrantů měly druhotné pohyby řešit společně s členskými státy, které jsou cílem těchto pohybů, a že by se zároveň měla věnovat náležitá pozornost nejzranitelnějším migrantům, zejména v aktivních fázích krize, aby se zabránilo dalším rizikům ohrožujícím jejich bezpečnost.

3.4.5EHSV rovněž upozorňuje na skutečnost, že důstojnou, spravedlivou a rozsáhlou ochranu zranitelných migrantů může ohrozit rostoucí počet právních statusů a výjimek udělovaných členskými státy i samotnou EU, byť tak činí v kontextu krize, která vyžaduje specifické reakce. Proto by případné odchylky od standardních postupů přijímání a udělování azylu měly být harmonizovány se zvláštními ochrannými opatřeními v závislosti na závažnosti ohrožující situace, přičemž by vždy měla být dodržována zásada nenavracení.

Boj proti dezinformacím, úloha sdělovacích prostředků a ochrana zranitelných osob

3.5EHSV oceňuje, že je ve sdělení kladen důraz na opatření v oblasti boje proti dezinformacím, falešným zprávám a zkreslování faktů, mj. prostřednictvím cílených informačních kampaní v zemích původu migračních toků a s využitím elektronických informačních a komunikačních nástrojů. Účelem těchto opatření je poskytovat migrantům správné a ověřitelné informace (např. „Infomigrants“).

3.5.1EHSV se zároveň domnívá, že je v souladu s hodnotami EU důležité, aby byly informace poskytovány zdarma a veřejnost měla volný přístup k relevantním faktům a údajům. Proto musí členské státy a agentury EU při provádění krizových opatření zajistit, že bude nezávislým sdělovacím prostředkům působícím v oblastech, kde dochází k účelovému využívání migrantů, vždy zaručena maximální svoboda činnosti a komunikace a že budou zároveň k dispozici jasná a transparentní pravidla upravující přístup ke strukturám pro přijímání migrantů a kontakt s nimi.

3.5.2V souvislosti s bojem proti logistickým sítím, které se specializují na převaděčství migrantů a jsou činné na internetových platformách a v sociálních médiích, by Komise s pomocí agentur EU (ENISA) měla rozlišit nástroje, které převaděči využívají přímo, a ty komunikační nástroje, které využívají migranti ke komunikaci mezi sebou navzájem. Cílem by mělo být přesně vymezit odpovědnosti, neporušovat práva na ochranu osobních údajů a neohrožovat bezpečnost účelově využívaných migrantů, a to ani nepřímo či neúmyslně.

Mezinárodní spolupráce za účelem boje proti účelovému využívání migrantů

3.6EHSV vítá, že orgány EU podnikají kroky zaměřené na posílení spolupráce se zeměmi původu účelově využívaných migrantů, aby je upozornily na rizika, jimž čelí, a zlepšily mezinárodní spolupráci v oblasti migrace.

3.6.1V zájmu efektivity společného postupu EU a zainteresovaných třetích zemí by součástí této spolupráce měl být mechanismus mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje a dohody o řízení migračních toků.

3.6.2Při případném uzavírání dohod a přijímání společných postupů s třetími zeměmi je třeba mít na zřeteli, zda dotčené země v rámci těchto vztahů dodržují lidská práva a své mezinárodní právní závazky.

3.6.3Tato spolupráce by mj. podpořila úsilí policie a zpravodajských služeb v oblasti zabránění činnosti zločineckým organizacím zapojeným do převaděčství migrantů a boje proti nim, přičemž by bylo v plném rozsahu dodržováno právo na azyl a ochranu migrantů, a to jak při činnosti související s účelovým využíváním migrantů, tak i obecně 6 .

Podpora členským státům

3.7EHSV vítá podporu, kterou poskytují ohroženým členským státům zejména agentury EU působící v oblasti vnitřních věcí (Frontex, EUAA, EASO a mechanismus civilní ochrany Unie), a je toho názoru, že by tyto agentury měly být činné vždy, když je na základě vyváženého a transparentního postupu uznáno, že nastala mimořádná situace 7 .

3.7.1EHSV se domnívá, že by v budoucnu měla být členským státům čelícím těmto hrozbám poskytována odpovídající míra podpory. Spolu s tím je třeba zajistit stejně vysokou míru ochrany a pomoci poskytované účelově využívaným osobám, zejména těm nejzranitelnějším.

3.7.2EHSV se jednoznačně domnívá, že opatření členských států zaměřená na dobrovolný i nedobrovolný návrat migrantů, jimž nebylo přiznáno právo na azyl, musí být i v případě mimořádných situací prováděna při plném dodržování základních práv a mezinárodních závazků a s pomocí agentur EU.

Nástroje a předpisy související s řešením krizí v budoucnosti

3.8EHSV zdůrazňuje, že se v tomto stanovisku přihlíží k momentálně projednávaným a připravovaným opatřením, zejména k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení situací účelového využívání migrantů v oblasti migrace a azylu. Návrh obsahuje právní předpisy upravující postavení migrantů a postupy pro podávání žádostí o azyl a mezinárodní ochranu v takovýchto situacích.

3.8.1EHSV v této souvislosti doufá, že budou v nařízení zohledněny potřeby členských států, pokud jde o bezpečnost, a že v něm bude zároveň stanoveno přijetí právních závazků za účelem řešení mimořádných situací a v zájmu zaručení práv migrantů na ochranu v souladu s mezinárodními závazky a s evropským právem.

3.8.2Konkrétně bude muset Komise spolu s příslušnými orgány rovněž ověřit, zda jsou právní předpisy, které členské státy přijaly nebo jejichž přijetí plánují, aby řešily stávající krizi a předešly krizím budoucím, v souladu se základními právy a právem EU.

3.8.3EHSV v souvislosti s tímto nařízením pečlivě posoudí výjimky a odchylky od standardních postupů přijímání a udělování azylu, skutečnou možnost odvolat se proti zamítnutí, řízení o navrácení a plnou transparentnost a spolupráci mezi členskými státy, v nichž došlo k mimořádné situaci, a orgány a agenturami EU.

V Bruselu dne 15. června 2022

Christa SCHWENG

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

(1)    5 317 219 uprchlíků v sousedních zemích a v EU (údaje ke 26. dubnu 2022, pramen: UNHCR, https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine ).

(2)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími).

(3)    Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení situací účelového využívání migrantů v oblasti migrace a azylu , COM(2021) 890 final – 2021/0427 (COD).

(4)     Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 15 , Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 58 .

(5)       Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 24 .

(6)    Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Obnovený Akční plán EU proti převaděčství migrantů na období 2021–2025 [COM(2021) 591 final].

(7)    Na základě žádosti členského státu potvrzené následným návrhem Komise a projednáním v Evropské radě a na základě postupů stálého monitorování a hodnocení. Viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o řešení situací účelového využívání migrantů v oblasti migrace a azylu [COM(2021) 890 final – 2021/0427 (COD)].