DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Tímto nařízením se mění nařízení v přenesené pravomoci 2015/35 s cílem uvést obezřetnostní pravidla pro pojišťovny do souladu se směrnicí 2009/138/ES ve znění nedávno pozměněném směrnicí (EU) 2025/2.
Směrnice 2009/138/ES („směrnice Solventnost II“ nebo jen „Solventnost II“) ve znění směrnice 2014/51/EU nabyla účinnosti dne 1. ledna 2016 a nahradila čtrnáct stávajících směrnic (obvykle označovaných jako „Solventnost I“). Solventnost II zavedla moderní a harmonizovaný rámec pro přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a pro dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami v EU. Stanovením kapitálových požadavků založených na riziku ve všech členských státech EU umožňuje směrnice Solventnost II regulaci založenou na rizicích, a tedy i lepší pokrytí skutečných rizik, jimž pojistitelé a zajistitelé čelí, a přispívá tak k plnění dvojího cíle, jímž je ochrana pojistníků a zachování stability finančního systému.
Dne 18. ledna 2015 vstoupilo v platnost nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 vychází z celkového počtu 76 zmocnění Komise, která jsou ve směrnici obsažena, a stanoví technická pravidla pro řadu aspektů provádění směrnice Solventnost II, která se vztahují na jednotlivé pojišťovny a zajišťovny, jakož i na skupiny.
Směrnice 2009/138/ES byla změněna směrnicí (EU) 2025/2, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika týkající se udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled. Směrnice (EU) 2025/2 zavádí a mění více než 12 zmocnění pro akty v přenesené pravomoci. Dne 30. ledna 2027 se směrnice (EU) 2025/2 začne používat, a některá stávající pravidla nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, například o extrapolaci nebo dlouhodobých akciových investicích, se tím stanou zastaralými.
Přezkum nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 je rovněž nedílnou součástí sdělení Komise o unii úspor a investic ze dne 19. března 2025. V tomto sdělení Komise oznámila svůj záměr zlepšit způsob, jakým finanční systém EU směřuje úspory do produktivních investic, a vytvářet tak více finančních příležitostí pro jednotlivce i podniky, zejména pro podniky udržitelné. Dobře fungující unie úspor a investic je klíčovým předpokladem úsilí EU o zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti, jak Komise zdůrazňuje ve svém Kompasu konkurenceschopnosti. Sektor pojišťovnictví, který spravuje biliony aktiv, zůstává klíčovým institucionálním investorem, který může přispívat k dosažení cílů unie úspor a investic. Může zejména poskytovat dlouhodobé kapitálové financování podnikům, zejména malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, a to prostřednictvím investic do akcií a některých alternativních aktiv, konkrétně rizikového kapitálu, soukromého kapitálu a infrastruktury. Podíl investic pojišťovacího sektoru na těchto trzích však zůstává omezený. Pojistitelé mohou navíc aktivně přispívat k sekuritizaci tím, že usnadní převod rizik mimo bankovní sektor. Sekuritizace však stále představuje méně než 1 % investičních portfolií pojistitelů.
Revize směrnice 2009/138/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 povede ke zvýšení dostupného kapitálu nad rámec solventnostních kapitálových požadavků. Je důležité, aby tento kapitál byl využíván k financování produktivních investic do reálné ekonomiky EU, včetně rizikového kapitálu. Vhodnost řízení kapitálu a investičních strategií pojistitelů mohou nejlépe posoudit orgány dohledu. Orgány dohledu by měly podpořit Komisi při hodnocení dopadu revidovaného obezřetnostního rámce tím, že budou monitorovat, jak je uvolněný kapitál využíván a jak ovlivňuje kapitálové pozice pojistitelů v průběhu času. Monitorování by mělo rovněž přispět, zejména v oblasti sekuritizace, k posouzení toho, jak změny obezřetnostních pravidel ovlivňují financování podniků v EU a širší ekonomiku. Tato analýza by mohla zásadním způsobem podpořit evropské orgány dohledu v souvislosti s klouzavým mandátem, který je obsažen v návrhu změny nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci).
Přezkum nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 využívá dvě hodnocení rámce Solventnost II. Tato hodnocení jsou uvedena ve dvou odrážkách níže.
·Prvním z nich je celkové hodnocení rámce Solventnost II, které bylo provedeno v roce 2021. Hlavní závěry tohoto hodnocení zní, že rámec je obecně účinný a soudržný, nadále umožňuje řešit potřeby a problémy a přináší zamýšlenou přidanou hodnotu. Toto hodnocení nicméně upozorňuje i na řadu problémů, k nimž došlo při provádění zásad a požadavků rámce. Kromě toho stále existuje nadměrná krátkodobá volatilita solventnostních pozic pojistitelů, přestože existující nástroje, jejichž cílem je tyto účinky zmírnit. Výpočet kapitálových požadavků podle rámce Solventnost II je třeba upravit tak, aby byla zajištěna citlivost na riziko a vhodné zacházení s dlouhodobými investicemi. Ustanovení týkající se podávání zpráv a zpřístupňování informací by mohla být smysluplně omezena, aby pojišťovnám a zajišťovnám nevznikaly neopodstatněné náklady na dodržování předpisů a podávání zpráv. Obecně lze říci, že uplatňování proporcionality nepostačuje k účinnému snížení regulační zátěže, zejména pro menší pojistitele, včetně kaptivních pojišťoven a zajišťoven.
·Druhým z nich je cílenější hodnocení obezřetnostních pravidel, které bylo provedeno v roce 2025 jako součást širšího hodnocení sekuritizačního rámce. Hodnocení dospělo k závěru, že sekuritizační rámec byl při plnění svých původních cílů částečně úspěšný. V závěru se konstatuje, že sekuritizační rámec podpořil standardizaci procesů a postupů a částečně se vypořádal s nejistotou v oblasti regulace. Zároveň se v něm však také uvádí, že sekuritizační rámec byl jen částečně úspěšný, pokud jde o odstraňování stigmatu spojeného se sekuritizací a odstraňování regulačních nevýhod pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace, a to i přes zavedená zlepšení, k nimž v oblasti regulace došlo. Hodnocení dále ukázalo, že rámec nebyl úspěšný, pokud jde o snižování nepřiměřeně vysokých obezřetnostních nákladů pojišťoven a snahu významně zvýšit míru investic pojišťovnictví do sekuritizace.
Na základě uvedeného a s přihlédnutím ke konzultačním činnostem (oddíl 2) a posouzením dopadů (oddíl 3) toto nařízení mění nařízení v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II, a to několika různými způsoby. V níže uvedených odrážkách jsou představeny hlavní změny, které toto nařízení přináší:
·Měnový práh používaný pro euro při posuzování toho, zda je procentní podíl nesplacených dluhopisů, které mají dobu splatnosti větší nebo rovnu prvnímu vyrovnávacímu bodu uvedenému v článku 77a směrnice 2009/138/ES, dostatečně vysoký, je stanoven jako „bezpečnostní rezerva“ nad minimálním procentním podílem, který na základě zdroje údajů, který Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) použije ke dni 30. ledna 2027, vede ke dni 28. ledna 2025 k prvnímu vyrovnávacímu bodu při splatnosti 20 let. Účelem této bezpečnostní rezervy je jednak zajistit dostatečnou stabilitu při oceňování dlouhodobých pojistných závazků, jednak zachovat ke dni 30. ledna 2027 první vyrovnávací bod pro euro na 20 letech, a to bez ohledu na to, jaký zdroj údajů si orgán EIOPA v budoucnu zvolí pro splnění požadavků čl. 77e odst. 1a uvedené směrnice. Konkrétně pokud nejnižší procentní podíl, který by vedl k prvnímu vyrovnávacímu bodu pro euro při splatnosti 20 let – na základě zdroje údajů, který EIOPA použije ke dni použitelnosti směrnice (EU) 2025/2 –, činí 6,8 %, měl by použitelnou prahovou hodnotou být procentní podíl, který je větší nebo roven součtu 6,8 % a bezpečnostní rezervy ve výši 1,5 procentního bodu a zaokrouhlen na nejbližší poloviční nebo celý procentní bod. V tomto případě tedy 6,8 % + 1,5 % = 8,3 % a použitelná prahová hodnota se zaokrouhlí nahoru na 8,5 %.
·Pro usnadnění dlouhodobých investic pojistitelů do akcií bylo stanoveno, jak mají pojistitelé postupovat při prokazování své schopnosti zabránit nucenému prodeji akcií v souladu s čl. 105a odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES. Bylo rovněž objasněno, že pokud pojistitelé investují do evropských fondů dlouhodobých investic, alternativních investičních fondů, které nevyužívají pákový efekt, evropských fondů sociálního podnikání a evropských fondů rizikového kapitálu, mělo by se posouzení souladu s kritérii způsobilosti podle čl. 105a odst. 1 uvedené směrnice provádět na úrovni samotných fondů, nikoli jejich podkladových aktiv. V neposlední řadě se zavádí nový způsob obezřetnostního zacházení, který se vztahuje na akciové investice v rámci legislativních programů využívajících významné dotace nebo záruky veřejných orgánů a který kopíruje režim stanovený v čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 pro bankovní sektor. Použití a rozsah kapitálové úlevy, která by měla být úměrná snížení úvěrového rizika dosaženého prostřednictvím daného programu, podléhají schválení orgánem dohledu. Příklad uplatnění tohoto poměrného snížení: pokud legislativní program snižuje úvěrové riziko o 20 %, preferenční rizikový faktor 22 % použitelný na dlouhodobé akciové investice by měl být snížen o obdobný poměr, konkrétně o jednu pětinu. V uvedeném příkladu by tedy použitelný rizikový faktor činil 17,6 % (tj. 22 % – 4,4 = 17,6 %). V případě legislativních programů zahrnutých v rejstříku vedeném Komisí pro účely čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 by se mělo mít za to, že snížení úvěrového rizika činí nejméně 5 %, tudíž dlouhodobé akciové investice v rámci takových programů by namísto rizikového faktoru 22 % měly podléhat rizikovému faktoru nejvýše 20,8 %.
·V zájmu lepšího fungování koeficientu volatility se v souladu s článkem 77d směrnice 2009/138/ES mění očištění o riziko, které je základem pro jeho výpočet, a to tak, aby se procentní hodnota rozpětí, která odpovídá realistickému posouzení očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jakéhokoli jiného rizika, s rostoucím rozpětím snižovala. Očištění o riziko by také nemělo nikdy překročit určitý procentní podíl dlouhodobých průměrných rozpětí, kalibrovaný podle historických údajů za období 2000–2024.
·Pro posílení investiční kapacity pojistitelů a zvýšení dostupného kapitálu se do vzorce pro výpočet rizikové přirážky zavádí exponenciální faktor závislý na době trvání; očekává se, že kapitálové úlevy budou směřovat do produktivních investic do reálné ekonomiky.
·Jsou zavedena nová opatření týkající se kapitálové úlevy, včetně nižšího korelačního faktoru mezi rizikem kreditního rozpětí a úrokovým rizikem v rámci scénáře snižování úrokových měr.
·Jako pobídka ke standardizaci se zrušuje požadavek na získání dvojího ratingu pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizované pozice.
·Snižují se rizikové faktory sekuritizačních investic, aby úvěrové instituce, které jsou původci, mohly převádět riziko mimo bankovní sektor, a banky tak mohly snáze poskytovat úvěry. Zejména pro sekuritizace, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované, se zavádí nový soubor rizikových faktorů pro přednostní tranše, zatímco rizikové faktory pro nepřednostní tranše byly sníženy, aby byl zajištěn takový poměr kapitálových požadavků na přednostní a nepřednostní tranše, který lépe odpovídá bankovním pravidlům. V případě jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace (STS) je obezřetnostní zacházení s přednostními tranšemi uvedeno do souladu se zacházením s krytými dluhopisy a zacházení s nepřednostními tranšemi je upraveno ve stejném rozsahu jako v případě přednostních tranší.
·Aby bylo možné lépe vypočítat expozici pojistitelů vůči úrokovému riziku, zejména v prostředí nízkých výnosů, jaké převládalo v letech 2016 až 2019, mění se pravidla upravující podmodul úrokového rizika tak, aby umožňovala záporné úrokové sazby nebo jejich další pokles, pokud již záporné jsou.
·V zájmu zvýšení proporcionality rámce se dále zjednodušují neodůvodněně zatěžující nebo nákladné prvky standardního vzorce pro kapitálový požadavek. Mezi tato nová zjednodušení patří v případě investičních fondů výjimka z povinného zohledňování podkladových aktiv (tj. výpočet kapitálových požadavků na základě jednotlivých podkladových aktiv těchto fondů) a výjimky z používání externích ratingů. Tato zjednodušení podléhají obezřetným podmínkám a zajišťují, aby jejich uplatňování neskrývalo rizika, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Zjednodušen je rovněž podmodul rizika katastrof způsobených člověkem.
·Aby bylo zajištěno jednotné a široké uplatňování rámce proporcionality zavedeného směrnicí (EU) 2025/2, je pro každé opatření proporcionality uvedené ve směrnici 2009/138/ES nebo v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoven jasný, omezený a vyčerpávající soubor podmínek, na jejichž základě orgány dohledu rozhodují, zda danému podniku opatření přiznat, či nikoli. Tím se zlepší rovné podmínky a předvídatelnost pro trh, protože se omezí základ pro odmítnutí a zároveň se zachová určitý prostor pro rozhodování orgánů dohledu. Výhoda upuštění od některých požadavků v souladu s článkem 29d směrnice 2009/138/ES pro pojišťovnu nebo zajišťovnu se však nemusí plně projevit v případě, že pojišťovna či zajišťovna je součástí skupiny, která tutéž úlevu nemůže uplatnit. Zejména rozdíly v četnosti podávání zpráv mezi jednotlivými pojišťovnami či zajišťovnami a skupinou, do níž patří, mohou ve skutečnosti vyžadovat, aby jednotlivá pojišťovna či zajišťovna sladila své postupy podávání zpráv s postupy skupiny. Je proto důležité, aby orgány dohledu zvážily, zda povolí uplatnění proporcionálních přístupů k převádění informací za jednotlivé podniky na skupinu, včetně povolení využívání zástupných dat.
·Za účelem zvýšení kvality vykazování solventnosti pojistitelů a zajištění rovných podmínek se zavádějí pravidla upravující výpočet předvídatelných dividend, které se odečítají od dostupného kapitálu, přičemž se namísto požadavku, aby pojistitelé v daném okamžiku zohledňovali dividendy za celý účetní rok, uplatňuje přírůstkový přístup.
·Pro usnadnění převodů rizik v rámci pojišťovnictví a zajišťovnictví se ve standardním vzorci výslovně zohledňují některé formy neproporcionálních zajistných smluv, tzv. krytí proti nepříznivému vývoji, a jejich účinek na zmírnění rizika se zřetelněji odráží v kapitálových požadavcích.
·Aby obezřetnostní pravidla lépe zohledňovala vnitrostátní systémy, které jsou zaštítěné členským státem a slouží jako zajistitelé poslední instance, jsou nyní vnitrostátní systémy, které jsou v souladu s nařízeními o státní podpoře, považovány za systémy, které mají na snižování rizika podobný účinek jako soukromí zajistitelé.
·Aby nedocházelo k situacím, kdy jsou expozice pojistitelů vůči hypotečním úvěrům podle standardního vzorce neoprávněně považovány za bezrizikové, zavádí se dolní hranice ztrátovosti ze selhání.
·Za účelem zohlednění nárůstu harmonizovaných indexů spotřebitelských cen všech členských států zveřejněných Komisí (Eurostatem) od přijetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 jsou všechny částky vyjádřené v eurech v uvedeném nařízení revidovány tak, aby odrážely inflaci. Za účelem odstranění současného nesouladu v kapitálových požadavcích k riziku selhání protistrany mezi nepřímými a přímými expozicemi vůči ústředním clearingovým protistranám, kdy se na tyto přímé expozice neoprávněně vztahují vyšší kapitálové požadavky, se mění pravidla upravující kapitálové požadavky týkající se přímých expozic vůči ústředním clearingovým protistranám.
·Aby se předešlo příliš konzervativnímu výpočtu kapitálových požadavků pro repo obchody a půjčky nebo výpůjčky cenných papírů, mění se obezřetnostní zacházení s těmito transakcemi tak, že se v rámci modulu rizika selhání protistrany klasifikují jako expozice typu 1. Navíc aby se zacházení s nimi více sladilo se zacházením s deriváty, uznává se u těchto transakcí účinek centrálního clearingu na snížení rizika.
·S cílem zohlednit ve standardním vzorci nové vědecké poznatky týkající se změny klimatu a nedávných katastrofických událostí se mění parametry pro výpočet kapitálových požadavků k riziku přírodních pohrom.
·S cílem řešit problém nejednotného uplatňování pravidel pro výpočet skupinové solventnosti byly provedeny různé změny, aby byly zajištěny rovnější a jasnější podmínky, pokud jde o zacházení s určitými typy podniků nebo o kritéria způsobilosti či dostupnosti některých položek kapitálu.
·V zájmu zvýšení transparentnosti vůči veřejnosti, pokud jde o nové výsady orgánů dohledu, konkrétně o diskreční pravomoc ukládat opatření proporcionality nebo neuplatňovat dohled nad skupinou vyloučením určitých podniků z působnosti dohledu nad skupinou, se rozšiřuje rozsah souhrnných statistických údajů, které je každý vnitrostátní orgán povinen zpřístupnit.
·Jako příspěvek k plnění cílů Komise v oblasti snižování zátěže došlo ke zjednodušení obsahu zprávy o solventnosti a finanční situaci a pravidelných zpráv orgánům dohledu.
V den přijetí tohoto nařízení Komise přijímá také sdělení s pokyny k nakládání s akciovými expozicemi vzniklými v souvislosti s legislativními programy podle čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013. Jelikož jsou kritéria způsobilosti pro akciové investice v rámci legislativních programů stanovená v tomto nařízení sladěna s kritérii stanovenými nařízením (EU) č. 575/2013, obsah uvedeného sdělení by se měl použít obdobně i na pojišťovny a zajišťovny. Podle uvedeného sdělení povede Komise veřejný rejstřík legislativních programů Tím není dotčeno posouzení jednotlivých žádostí každé pojišťovny nebo zajišťovny a jejich situace z hlediska obezřetnostního dohledu orgánem dohledu. Účelem rejstříku je rovněž umožnit orgánům dohledu přijmout rozhodnutí v krátké lhůtě. Rejstřík by měl zahrnovat programy podporované Evropskou investiční bankou, Evropskými investičními fondy, jinými rozpočtovými nástroji EU nebo národními podpůrnými bankami, jejichž cílem je usnadnit přístup ke kapitálovému financování evropských společností.
2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU
Konzultační činnost týkající se přezkumu směrnice Solventnost II
Komise v rámci tohoto přezkumu uskutečnila různé konzultace. Dne 29. ledna 2020 uspořádala veřejnou konferenci k přezkumu za účasti zástupců pojišťovnictví, sdružení pojišťoven, orgánů veřejné správy, občanské společnosti a Evropského parlamentu. Komise rovněž uskutečnila od 1. července 2020 do 21. října 2020 veřejnou konzultaci, v jejímž rámci obdržela 73 odpovědí od různých zúčastněných stran zastupujících pojišťovnictví (56 %), občanskou společnost (14 %) a orgány veřejné správy (11 %). Dne 1. února 2021 zveřejnila Komise souhrnnou zprávu o připomínkách z této konzultace. Konzultována byla rovněž příslušná skupina odborníků z členských států, jejíž činnosti se jako pozorovatel účastnil sekretariát Hospodářského a měnového výboru (ECON) Evropského parlamentu. Tyto konzultace proběhly na schůzích, které se konaly dne 15. května 2024, 11. prosince 2024, 6. února 2025, 17. března 2025 a 4. června 2025. Po těchto setkáních následovaly písemné konzultace. Souběžně s tím Evropský parlament uspořádal dvě veřejná slyšení o přezkumu nařízení v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II, a to 19. února 2025 a 24. června 2025.
Konzultační činnost týkající se obezřetnostního zacházení se sekuritizací
Kromě toho uspořádala Komise také konzultace zaměřené na sekuritizaci, včetně obezřetnostního zacházení s investicemi tohoto druhu v oblasti pojišťovnictví. Tyto konzultační činnosti jsou vyjmenovány ve čtyřech níže uvedených odrážkách.
·Dne 3. července 2024 uspořádala Komise seminář o sekuritizaci, na který bylo pozváno 28 zástupců účastníků sekuritizačního trhu EU, aby si během tohoto osobního setkání, které se konalo v prostorách Komise v Bruselu, mohli sdělit své názory. Mezi účastníky byli zástupci bankovního sektoru/asociací, vnitrostátních ministerstev, evropských orgánů dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, EIOPA a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), jednotného mechanismu dohledu, Evropské investiční banky, pojišťoven, správců aktiv, nevládních organizací a penzijních fondů.
·V období od 9. října 2024 do 4. prosince 2024 proběhla cílená veřejná konzultace o fungování sekuritizačního rámce EU. Od různých zúčastněných stran bylo obdrženo 133 odpovědí. Konzultace se týkala také obezřetnostních pravidel v pojišťovnictví.
·V období od 19. února 2025 do 26. března 2025 probíhala výzva k předložení faktických podkladů, jejímž cílem bylo požádat zúčastněné strany o zpětnou vazbu k přezkumu sekuritizačního rámce. Zúčastněné strany byly požádány, aby se vyjádřily k tomu, jak na problém nahlíží Komise, a k možným řešením a aby poskytly příslušné informace. Na výzvu k předložení faktických podkladů odpovědělo a své názory předložilo 34 respondentů. Z těchto 34 respondentů odpovědělo 26 respondentů také na cílenou konzultaci, která proběhla v roce 2024, přičemž jejich názory zůstaly v podstatě stejné. Připomínky, jež uvedli respondenti, kteří odpověděli poprvé, se rovněž shodovaly s dříve obdrženou zpětnou vazbou z cílené konzultace.
·Dne 7. května 2025 se konalo rovněž zasedání specializované skupiny odborníků.
Vstupy od orgánu EIOPA
Na základě formální žádosti o poradenství, kterou Komise zaslala v únoru 2019, poskytl orgán EIOPA dne 17. prosince 2020 stanoviskok přezkumu směrnice Solventnost II a spolu s tím i podkladovou analýzu a posouzení dopadů.
V návaznosti na formální žádost o poradenství, kterou Komise zaslala v říjnu 2021 Společnému výboru evropských orgánů dohledu pro účely přezkumu obezřetnostního rámce pro sekuritizaci, předložil společný výbor dne 31. ledna 2023 své technické poradenství.
V návaznosti na formální žádost o poradenství, kterou Komise zaslala v dubnu 2024, poskytl orgán EIOPA v lednu 2025 jedno technické poradenství týkající se kapitálových požadavků podle standardního vzorce pro expozice vůči způsobilým ústředním protistranám a další poradenství týkající se provádění nového rámce proporcionality.
V souladu s článkem 304c směrnice 2009/138/ES ve znění směrnice (EU) 2025/2 předložil orgán EIOPA stanovisko k přehodnocení rizik přírodních pohrom v rámci standardního vzorce, které bylo provedeno v období 2023/2024.
Stanoviska a technická doporučení orgánu EIOPA byla podkladem pro posouzení dopadů provedené Komisí a pro vypracování tohoto nařízení v přenesené pravomoci.
3.POSOUZENÍ DOPADŮ
Hlavní otázky, jimiž se toto nařízení v přenesené pravomoci zabývá, byly předmětem posouzení dopadů širšího přezkumu směrnice Solventnost II, které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 19. března 2021 a k němuž bylo dne 23. dubna 2021 vydáno kladné stanovisko. Výbor pro kontrolu regulace ocenil ucelenost a strukturovanost posouzení dopadů, doporučil však dále rozpracovat analýzu problémů a popis, mj. ve vztahu k proporcionalitě. Posouzení dopadů bylo odpovídajícím způsobem upraveno. Možnosti politiky uvedené v tomto posouzení dopadů a související s tímto nařízením v přenesené pravomoci zůstávají v platnosti. Týkají se pěti hlavních problémů:
i) odrazující faktory pro dlouhodobé investice do akcií a nedostatečné zohlednění rizik týkajících se udržitelnosti v tomto rámci;
ii) nedostatečné zohlednění prostředí s nízkými úrokovými mírami a případná nepřiměřeně vysoká volatilita solventnosti;
iii)nadměrná složitost pro malé a méně rizikové pojistitele;
iv)nedávná selhání pojistitelů podnikajících v přeshraničním měřítku, která ukázala nedostatky v oblasti dohledu a v návaznosti na tato selhání rozdílnou úroveň ochrany pojistníků v EU;
v)nástroje k prevenci systémových rizik se mohou ukázat jako nedostatečné.
Přezkum obezřetnostních pravidel pro sekuritizaci je předmětem posouzení dopadů přezkumu sekuritizačního rámce, který byl předložen Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 12. března 2025 a dne 11. dubna 2025 od něj obdržel kladné stanovisko s výhradami. Stran směrnice Solventnost II vedlo toto posouzení dopadů k závěru, že v zájmu řešení nepřiměřených obezřetnostních překážek, které odrazují pojistitele od větších investic do sekuritizace, by se v případě sekuritizací, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované, měla zlepšit jejich citlivost na riziko a že za tímto účelem by měly být stanoveny specifické rizikové faktory pro přednostní tranše.
PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI
Článek 1: Pozměňující ustanovení
Bod 1: Definice
Tímto bodem se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se zavádí několik definic, které usnadňují jednotný výklad pravidel stanovených v uvedeném nařízení.
Body 4, 6, 7 a 81: Nejlepší odhad technických rezerv
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·jasně vymezuje rozsah výjimky pro rozšíření hranic smlouvy stanovené v čl. 18 odst. 3 uvedeného nařízení,
·stanoví, že ztrátové smlouvy se mají započítat proti ziskovým v rámci rizikově homogenní skupiny a že lze provádět započítávání mezi ztrátovými a ziskovými rizikově homogenními skupinami,
·umožňuje použití obezřetného deterministického ocenění nejlepšího odhadu pro závazky týkající se životního pojištění s nevýznamnými opcemi a zárukami,
·stanoví jasnější vymezení pravidel pro výpočet výdajů,
·upřesňuje výpočet očekávaného zisku v budoucích poplatcích za obsluhu a správu finančních prostředků pro pojištění s plněním vázaným na index a pro pojištění s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu.
Body 5 a 77: Nadměrné spoléhání na údaje z minulých událostí, pokud jde o rizika související se změnou klimatu
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se pojišťovnám a zajišťovnám ukládá, aby zavedly interní postupy, které zabrání nadměrnému spoléhání na údaje z minulých událostí, pokud jde o rizika související se změnou klimatu, při výpočtu nejlepšího odhadu a při výpočtu kapitálových požadavků v rámci interního modelu.
Body 8 a 9: Riziková přirážka
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se reviduje vzorec pro výpočet rizikové přirážky a stanoví se hodnota sazby nákladů na kapitál odpovídající sazbě zavedené směrnicí (EU) 2025/2.
Body 10 až 16: Metoda extrapolace
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·stanoví s danou měnou související procentní podíly pro určení prvního vyrovnávacího bodu,
·upřesňuje, jak se příslušné finanční nástroje používají k odvození základních bezrizikových měr,
·upřesňují případy, kdy je vyžadována úprava o úvěrové riziko,
·stanoví vzorec pro výpočet extrapolovaných bezrizikových úrokových měr,
·stanoví parametr rychlosti konvergence, který je základem metody extrapolace, pokud podnik použije mechanismus postupného zavádění uvedený v čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/138/ES.
Body 17 až 19: Koeficient volatility
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·mění vzorec pro výpočet výchozího rozpětí pro koeficient volatility,
·mění přístup k výpočtu očištění o riziko,
·zavádí vzorec pro poměr citlivosti na úvěrové rozpětí podle článku 77d, včetně přístupu pro vázané měny.
Body 20, 22, 24, 76, 78: Vyrovnávací úprava
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se upřesňují pravidla týkající se vyrovnávací úpravy, zejména:
·stanovením podmínek, za kterých mohou být restrukturalizovaná aktiva zahrnuta do portfolií s vyrovnávací úpravou,
·zrušením omezení diverzifikačních přínosů při použití vyrovnávací úpravy,
·zrušením požadavku na výpočet fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro stanovení přebytečného kapitálu v rámci portfolií s vyrovnávací úpravou.
Body 26, 28, 104, 113, 130: Zjednodušené výpočty a proporcionalita
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·zavádí zjednodušená metoda výpočtu pro nepodstatné rizikové moduly nebo podmoduly,
·zavádí zjednodušená metoda výpočtu účinku snižování rizik u zajistných smluv, derivátů nebo sekuritizací,
·vkládá nová kapitola, v níž jsou uvedeny podmínky, na jejichž základě může orgán dohledu rozhodnout o schválení nebo zamítnutí žádosti o uplatnění opatření proporcionality stanoveného ve směrnici 2009/138/ES nebo v uvedeném nařízení,
·vkládá nová kapitola, která stanoví pravidla pro používání opatření proporcionality na úrovni skupiny.
Body 27 a 30 až 33: Přírodní pohromy
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·definují rizika v rámci podmodulu rizika přírodních pohrom,
·mění výpočet pojistné částky pro účely výpočtu kapitálových požadavků,
·mění pravidla pro výpočet podmodulu rizika sesuvu nebo poklesu půdy.
Body 29, 35 až 37, 39, 70 až 73, 79: Zajištění a techniky snižování rizik
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·zavádí přístup s vyšší citlivostí na rizika, který využívá účinek krytí proti nepříznivému vývoji na snižování rizik,
·jasně stanoví, že hypotetický solventnostní kapitálový požadavek, který je základem pro výpočet účinku zajistných smluv na snižování rizik, musí být vypočten na základě největší čisté koncentrace rizika požáru a námořních a leteckých rizik,
·jasně vymezují případy, ve kterých neexistuje žádné významné bazické riziko,
·jasně vymezuje zacházení s přenesením rizika na systém, který je řízen nebo plně zaručen vládou členského státu jednající jako zajistitel poslední instance,
·jasně vymezuje zacházení s podmíněným kapitálem a nástroji v kategorii konvertibilních dluhopisů.
Body 2, 41 až 44, 49 až 52, 56 až 60: Modul tržního rizika
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·mění parametr korelace mezi rizikem kreditního rozpětí a úrokovým rizikem,
·jasně vymezují případy, kdy pojišťovny a zajišťovny mohou vypočítat pro dvě měny jeden kapitálový požadavek k úrokovému riziku,
·mění výpočet úrokového rizika,
·definuje přístup uplatňovaný při prokazování schopnosti zabránit nucenému prodeji dlouhodobých akcií,
·určují subjekty kolektivního investování, u nichž mohou být kritéria čl. 105a odst. 1 směrnice 2009/138/ES posuzována na úrovni fondů, a nikoli na úrovni jejich podkladových aktiv,
·hranice symetrické úpravy uvádějí do souladu se směrnicí (EU) 2025/2,
·zavádí nový způsob obezřetnostního zacházení, který se vztahuje na akciové investice v rámci legislativních programů,
·jasně vymezuje způsob výpočtu kapitálových požadavků pro částečné záruky za dluhopisy a úvěry,
·reviduje obezřetnostní zacházení s investicemi do sekuritizací,
·zrušuje požadavek na získání dvojího úvěrového hodnocení pro STS sekuritizované pozice,
·jasně vymezuje obezřetnostní zacházení se zápornými hodnotami akciových investic,
·jasně vymezují pravidla pro koncentraci tržního rizika.
Body 53, 61 až 69: Modul rizika selhání protistrany
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·zlepšuje obezřetnostní zacházení s přímými expozicemi vůči způsobilým ústředním protistranám,
·opravuje vzorec pro výpočet ztráty ze selhání u zajištění, na které se vztahuje ujednání o kolaterálu,
·mění vzorec pro výpočet expozic vůči hypotečním úvěrům, včetně expozic vůči úvěrům se selháním a úvěrům s úlevou,
·rozšiřuje rozsah pojmu hypoteční úvěry v rámci rizika selhání protistrany „typu 1“ uvedením křížového odkazu na kritéria pro nemovitosti vytvářející příjem stanovená v článku 124 nařízení (EU) č. 575/2013,
·objasňuje výpočet směrodatné odchylky rozložení ztrát z expozic typu 1.
Body 74 a 75: Záruky a protizáruky
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·kritéria pro uznávání záruk za hypoteční úvěry uvádějí do souladu se zárukami podle bankovních pravidel,
·uplatňuje účinek protizáruk veřejného sektoru na snižování rizik.
Body 80, 82 až 83, 85: Řídící a kontrolní systém
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·jasně vymezuje rozsah hodnocení přiměřenosti a účinnosti řídícího a kontrolního systému,
·vypouští ustanovení o možnosti kumulovat funkci interního auditu s jinými klíčovými funkcemi, neboť pravidla jsou nyní stanovena v čl. 41 odst. 2a směrnice 2009/138/ES,
·jasně vymezují pravidla odměňování, která odpovídají pravidlům stanoveným směrnicí 2013/36,
·jasně vymezuje uplatňování navýšení kapitálových požadavků.
Body 84, 86 až 103, 116, 129, 142: Zpráva o solventnosti a finanční situaci a pravidelná zpráva orgánům dohledu
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·zavádí požadavek, aby v rámci požadavků orgánu EIOPA týkajících se transparentnosti a na základě podávání zpráv pro účely dohledu EIOPA poskytovala pravidelné aktualizované informace Komisi, Parlamentu a Radě o používání kapitálové úlevy plynoucí ze směrnice (EU) 2025/2 a z tohoto nařízení,
·upřesňuje a zjednodušuje obsah zprávy o solventnosti a finanční situaci a pravidelné zprávy orgánům dohledu a obě zprávy jsou sladěny s pravidly zavedenými směrnicí (EU) 2025/2,
·upřesňují jazyky a způsoby zveřejnění zprávy o solventnosti a finanční situaci,
·upřesňuje obsah zprávy o solventnosti a finanční situaci skupiny nebo společné zprávy o solventnosti a finanční situaci a pravidelné zprávy orgánům dohledu za skupinu nebo společné pravidelné zprávy orgánům dohledu,
·upřesňuje jazyk pravidelné zprávy orgánům dohledu za skupinu nebo společné pravidelné zprávy orgánům dohledu.
Body 105 až 115: Výpočet skupinové solventnosti
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·jasně vymezují pravidla, kterými se řídí způsobilost a dostupnost kapitálu skupiny,
·jasně vymezuje zacházení s některými typy přidružených podniků a mění pravidla pro určení konsolidovaných údajů,
·mění pravidla pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku,
·odstraňují ustanovení, která se stala součástí směrnice 2009/138/ES po její novelizaci směrnicí (EU) 2025/2,
·upřesňuje způsob identifikace dlouhodobých akciových investic na úrovni skupiny,
·zavádí zjednodušený výpočet pro účasti v nevýznamných přidružených podnicích,
·jasně vymezuje souvislost mezi použitím interního modelu a použitím metody 2 při výpočtu skupinové solventnosti,
·jasně vymezuje obsah dokumentace týkající se žádosti o částečný skupinový interní model.
Body 3, 21, 23, 25, 34, 38, 40, 45 až 48, 54, 55, 60, 62, 131 až 141, 143 až 148: Jiná ustanovení
Těmito body se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 tak, že se:
·za určitých okolností malým a nepříliš složitým podnikům umožňuje oceňovat krátkodobé vklady výší pořizovacích nákladů nebo amortizovaných nákladů,
·opravují křížové odkazy na směrnici 2009/138/ES v souladu se změnami zavedenými směrnicí (EU) 2025/2,
·jasně vymezuje určení předvídatelných dividend, rozdělení výnosů a poplatků, které je základem pro výpočet hodnoty přeceňovacího rezervního fondu (reconciliation reserve),
·jasně vymezují případy, kdy se v souvislosti se zpětným odkupem akcií nevyžaduje předchozí schválení orgánu dohledu,
·jasně vymezují případy, kdy je vyžadováno zohlednění podkladových aktiv,
·jasně vymezují pravidla pro výpočet podmodulu rizika nákladů ve zdravotním pojištění,
·opravují chybné křížové odkazy na články uvedeného nařízení,
·v uvedeném nařízení revidují částky vyjádřené v eurech tak, aby odrážely změny v harmonizovaných indexech spotřebitelských cen všech členských států zveřejněných Komisí (Eurostatem),
·mění nebo vkládá několik příloh uvedeného nařízení.
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/...
ze dne 29.10.2025,
kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o technické rezervy, opatření týkající se dlouhodobých záruk, kapitál, akciové riziko, riziko kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic, ostatní kapitálové požadavky podle standardního vzorce, podávání zpráv a zveřejňování informací, proporcionalitu a skupinovou solventnost
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a zejména na čl. 29 odst. 5, čl. 31 odst. 4, čl. 35 odst. 9, čl. 37 odst. 6, čl. 50 odst. 1, článek 56, čl. 75 odst. 2, čl. 75 odst. 3, čl. 86 odst. 1, čl. 92 odst. 1a, čl. 97 odst. 1, čl. 99 písm. b), čl. 105a odst. 5, čl. 111 odst. 1, článek 127, článek 130, čl. 213a odst. 6, čl. 233b písm. a), článek 234, čl. 256 odst. 4 a čl. 256b odst. 6 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Pojišťovny a zajišťovny, které spravují aktiva v hodnotě přibližně 10 bilionů EUR, jsou významnou oporou finančního systému. Vzhledem k dlouhodobé povaze jejich podnikání jsou obzvláště vhodné k poskytování stabilního financování reálné ekonomice, včetně malých a středních podniků (MSP). Vzhledem ke své klíčové socioekonomické roli podléhají pojišťovny a zajišťovny komplexním obezřetnostním pravidlům stanoveným ve směrnici 2009/138/ES a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35.
(2)V zájmu posílení schopnosti tohoto odvětví podporovat reálnou ekonomiku, ekologickou a digitální transformaci a další priority Unie a zároveň zachovat obezřetnost a finanční stabilitu byla směrnice 2009/138/ES změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2, která vstoupila v platnost dne 28. ledna 2025. Směrnice (EU) 2025/2 zlepšuje koncepci opatření týkajících se dlouhodobých záruk a zavádí preferenční zacházení pro dlouhodobé investice do akcií. Tyto změny zvýší dostupný kapitál podniků nad rámec solventnostního kapitálového požadavku, a tím posílí jejich schopnost podporovat plnění cílů unie úspor a investic a Zelené dohody pro Evropu. Směrnice (EU) 2025/2 rovněž posiluje proporcionalitu obezřetnostních pravidel zavedením nové kategorie „malých a nepříliš složitých podniků“, které mohou automaticky využívat stanovená opatření v oblasti proporcionality týkající se podávání zpráv, zveřejňování informací, správy a řízení, revize písemných koncepcí, výpočtu technických rezerv, vlastního posouzení rizik a solventnosti a plánů řízení rizika likvidity. Směrnice (EU) 2025/2 zároveň uznává potřebu zachovat robustní rámec dohledu, a zvyšuje proto požadavky na spolupráci mezi orgány dohledu, posiluje koordinační úlohu a pravomoci Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) v oblasti dohledu a rozšiřuje soubor makroobezřetnostních nástrojů, které mají k dispozici vnitrostátní orgány dohledu.
(3)Aby mohl být nový režim plně funkční, vyžaduje další specifikace klíčových kvantitativních parametrů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by měly přispět k provádění politického programu Unie v oblasti unie úspor a investic a měly by pojistitelům pomoci zvýšit konkurenceschopnost hospodářství Unie, jak uvádí Komise ve svém Kompasu konkurenceschopnosti. Zejména by měl být uznán potenciál pojistitelů mobilizovat dodatečný soukromý kapitál na podporu klíčových cílů Unie, a to i v případě, že je investován společně s veřejnými prostředky do reálné ekonomiky, zejména prostřednictvím významných veřejných záruk nebo dotací.
(4)Současné obezřetnostní kalibrace zajišťují vysokou úroveň ochrany pojistníků a významně přispívají k finanční stabilitě. Tyto kalibrace však mohou být také příliš konzervativní, což omezuje schopnost pojistitelů zapojit se do dlouhodobých investic. K řešení tohoto problému by měl být obezřetnostní rámec revidován tak, aby se odstranily neopodstatněné vrstvy obezřetnosti. Jelikož tyto revize mohou vést k vyššímu přebytku kapitálu nad solventnostními kapitálovými požadavky, očekává se, že pojišťovny a zajišťovny podpoří širší politické cíle Unie tím, že nasměrují dodatečný kapitál do produktivních investic do reálné ekonomiky.
(5)Unie má rozsáhlé finanční potřeby, aby mohla splnit své již dohodnuté cíle v oblasti inovací, udržitelného růstu a obrany. Směrnice (EU) 2025/2 změnila směrnici 2009/138/ES mimo jiné s cílem zajistit zvýšení úrovně dostupného kapitálu nad rámec solventnostního kapitálového požadavku. Je důležité, aby vnitrostátní orgány dohledu a orgán EIOPA sledovaly využití tohoto nově dostupného kapitálu s ohledem na dopad na kapitálovou pozici pojistitelů v čase. Očekává se, že pojistitelé nasměrují přebytečný kapitál do produktivních investic, včetně sekuritizovaných pozic, které přispívají k financování podniků a hospodářství Unie. Komise bude sledovat, zda se tato očekávání naplní, a posoudí účinnost reforem, zejména pokud jde o jejich dopad na zvýšení účasti pojišťovacího sektoru na produktivních investicích přispívajících k financování podniků a hospodářství Unie. V této souvislosti by měl orgán EIOPA pravidelně podávat zprávy Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě i) o alokaci aktiv v členění podle sektorů a zeměpisných oblastí a ii) o zvýšení rozdělení výnosů akcionářům včetně zpětných odkupů akcií, jakož i pohyblivé složky odměny správnímu, řídícímu nebo kontrolnímu orgánu, osobám zastávajícím klíčové funkce nebo vrcholnému vedení s ohledem na nově dostupný kapitál nad rámec solventnostního kapitálového požadavku plynoucí ze směrnice (EU) 2025/2 a z tohoto nařízení. První zpráva by měla být předložena do 31. prosince 2028.
(6)Komise společně s orgánem EIOPA posoudí, jak pojišťovny a zajišťovny řídí rizika týkající se udržitelnosti, která jsou spojena s aktivy a činnostmi v oblasti fosilních paliv, včetně rizik transformace, která jsou v současné době spojena s vysokými emisemi, ale směřují k naplnění cílů Pařížské dohody. Komise v příslušných případech zváží možné změny, aby zajistila, že uvedená vznikající rizika budou v obezřetnostním rámci náležitě zohledněna, přičemž přihlédne k vývoji rámce pro úvěrové instituce a ke zprávě orgánu EIOPA podle čl. 304c odst. 1 směrnice 2009/138/ES. Komise v rámci připravovaného Evropského plánu pro přizpůsobení se změně klimatu rovněž zváží, zda obezřetnostní pravidla mohou více podpořit vydávání katastrofických dluhopisů a jiných zelených dluhopisů nebo investice do nich.
(7)Požadavek získat dvě úvěrová hodnocení od určených externích ratingových agentur je obecně odůvodněn tím, že spolehlivé posouzení úvěrového rizika sekuritizovaných pozic je složité. Sekuritizace splňující kritéria jednoduchosti, transparentnosti a standardizace (STS) však podléhají zvláštnímu regulatornímu rámci, který má zajistit srovnatelnost a omezit informační asymetrie. Z tohoto důvodu a na podporu úsilí Unie o odstranění neopodstatněných administrativních nákladů a nákladů na dodržování předpisů je vhodné požadavek dvojího ratingu pro STS sekuritizace zrušit, ale ponechat ho pro ostatní sekuritizace.
(8)Rizika spojená se změnou klimatu jsou dlouhodobé, nelineární a systémové povahy, takže odhadovat tato rizika pouze na základě údajů z minulosti je pro pojišťovny a zajišťovny obtížné. Směrnice (EU) 2025/2 zavedla nové požadavky na řízení rizik spojených se změnou klimatu a obecněji rizik týkajících se udržitelnosti. Zejména článek 45a směrnice 2009/138/ES ve znění směrnice (EU) 2025/2 vyžaduje, aby podniky zjistily, zda jsou významně vystaveny rizikům spojeným se změnou klimatu, a případně posoudily dopad dlouhodobých scénářů změny klimatu na své podnikání. V rámci oceňování nebo výpočtu kapitálových požadavků na základě interního modelu však pojišťovny a zajišťovny často používají údaje z minulých událostí jako východisko pro předpovídání naplnění rizik v budoucnosti. Údaje z minulých událostí nemusí dostatečně zachycovat trendy související se změnou klimatu. Pro posouzení vývoje rizik a zmírnění jejich možných dopadů může být proto nezbytné provést posouzení zaměřené na budoucnost, včetně pravděpodobných klimatických scénářů. Pokud se pojišťovna nebo zajišťovna příliš spoléhá na údaje z minulosti, může ve svém nejlepším odhadu závazků vůči pojistníkům nebo ve svém interním modelu, pokud takový model používá, podcenit závazky nebo příslušná rizika. Je proto nutné vyžadovat, aby podniky měly zavedeny interní postupy, které pokud jde o trendy související se změnou klimatu, zabrání nadměrnému spoléhání na údaje z minulých událostí.
(9)Riziková přirážka je v současné době kalibrována konzervativně. Směrnice (EU) 2025/2 snižuje sazbu nákladů na kapitál, která je základem pro výpočet rizikové přirážky, což vede k celkovému snížení její úrovně přibližně o 21 %. Přes tuto změnu vzorec pro výpočet stanovený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 neodráží odpovídajícím způsobem přirozený pokles některých rizik v čase a může vést k dvojímu započítávání těchto rizik, včetně rizika storen a rizika úmrtnosti. Je proto nutné zavést exponenciální a časově závislý faktor, který zajistí roční snížení rizik alespoň o 3,5 %. Cílem této úpravy je napravit konzervativní zkreslení současné kalibrace, a snížit tak technické rezervy pojišťoven a zajišťoven, a v důsledku toho zvýšit kapitál, který je dostupný ke krytí solventnostního kapitálového požadavku. Aby však bylo zajištěno, že riziková přirážka bude i nadále odrážet přiměřenou úroveň obezřetnosti a neohrozí ochranu pojistníka, mělo by být snížení kvantifikace budoucích rizik vyplývající z tohoto faktoru omezeno na 50 %.
(10)Směrnice (EU) 2025/2 pozměnila metodu extrapolace bezrizikových úrokových měr. Změnila zejména přístup k určení počáteční splatnosti pro extrapolaci („první vyrovnávací bod“). Ustanovení čl. 77a odst. 1 směrnice 2009/138/ES stanoví, že první vyrovnávací bod by měl odpovídat době splatnosti, pro kterou je objem nesplacených dluhopisů s touto nebo delší dobou splatnosti dostatečně vysoký. Ustanovení čl. 77a odst. 3 uvedené směrnice dále stanoví, že ke dni 28. ledna 2025 by první vyrovnávací bod pro euro měl být stanoven u doby splatnosti 20 let. V současné době je procentuální hranice pro určení dostatečného objemu dluhopisů pro euro stanovena na 6 %. Vzhledem k nárůstu nesplacených dluhopisů s dlouhou splatností, k němuž došlo v posledních letech, však tato hranice již do budoucna nemusí odpovídat prvnímu vyrovnávacímu bodu při splatnosti 20 let. Kromě toho bude muset orgán EIOPA rozhodnout, jaký zdroj údajů pro toto posouzení použije, včetně zveřejnění informací podle čl. 77e odst. 1a směrnice 2009/138/ES. Aby nedošlo k narušení trhu, je důležité, aby procentní práh byl stanoven tak, aby jeho výsledkem byl ke dni použitelnosti směrnice (EU) 2025/2 první vyrovnávací bod také při splatnosti 20 let, a to bez ohledu na zdroj údajů, který orgán EIOPA používá. Měnový práh používaný pro euro při posuzování toho, zda je procentní podíl nesplacených dluhopisů, které mají dobu splatnosti větší nebo rovnu prvnímu vyrovnávacímu bodu uvedenému v článku 77a uvedené směrnice, dostatečně vysoký, by měl být stanoven následovně. K minimálnímu procentnímu podílu, který na základě zdroje údajů, který orgán EIOPA použije ke dni použitelnosti nových pravidel, vede k prvnímu vyrovnávacímu bodu při splatnosti 20 let ke dni 28. ledna 2025, se připočte „bezpečnostní rezerva“ ve výši 1,5 %. Výsledný procentní podíl by měl být zaokrouhlen nahoru na nejbližší poloviční nebo celý procentní bod.
(11)Extrapolovaná forwardová míra by se měla rovnat váženému průměru mezi likvidní forwardovou mírou a konečnou forwardovou mírou. Ustanovení čl. 77a odst. 1 směrnice 2009/138/ES stanoví, že pro doby splatnosti nejméně 40 let po prvním vyrovnávacím bodu by váha konečné forwardové míry měla být nejméně 77,5 %. Z toho vyplývá, že parametr určující rychlost konvergence forwardových měr ke konečné forwardové míře extrapolace by neměl být menší než 11 %. Proto by se měla použít tato hodnota. Vzhledem ke specifikům švédského trhu s dluhopisy, a jak vysvětlil orgán EIOPA ve svém stanovisku k přezkumu směrnice Solventnost II, by však použití takové hodnoty pro švédskou korunu vedlo k významnému a nezamýšlenému narušení časové struktury bezrizikových úrokových měr. S ohledem na zachování integrity časové struktury bezrizikových úrokových měr by měl pro tuto měnu platit konvergenční parametr 40 %.
(12)Směrnice (EU) 2025/2 pozměnila pravidla týkající se koeficientu volatility tak, že vyžaduje, aby koeficient volatility podléhal schválení orgánem dohledu a aby při jeho výpočtu byly zohledněny specifické charakteristiky podniku související s citlivostí aktiv na úvěrová rozpětí a s citlivostí nejlepšího odhadu technických rezerv na úrokové míry. Koeficient volatility navíc nemá odrážet tu část úvěrových rozpětí, kterou je možno přiřadit realistickému hodnocení očekávaných ztrát nebo neočekávaných úvěrových nebo jiných rizik. Ustanovení čl. 77d odst. 3 směrnice 2009/138/ES ve znění směrnice (EU) 2025/2 stanoví, že tato část se vypočítá jako procentní hodnota úvěrových rozpětí, která se s růstem rozpětí snižuje. Empirické ekonomické studie potvrzují, že u podnikových dluhopisů odrážejí úvěrová rozpětí z větší části skutečné úvěrové riziko, zejména tam, kde jsou úvěrová rozpětí na nízké až střední úrovni. Pokud tedy rozpětí podnikových dluhopisů a úvěrů nepřekračuje svůj dlouhodobý průměr, neměl by být procentní podíl použitý pro stanovení očištění o riziko nižší než 50 %.
(13)Aby bylo zajištěno, že koeficient volatility bude působit proticyklicky, nemělo by očištění o riziko překročit přiměřený podíl dlouhodobých průměrných úvěrových rozpětí. Pokud je tato procentní hodnota příliš nízká, mohl by koeficient volatility nepřiměřeně neutralizovat nárůst úvěrových rozpětí plynoucí ze skutečného zhoršení úvěrové bonity emitentů dluhopisů, a nadhodnocovat tak solventnostní pozici pojišťoven nebo zajišťoven v obdobích krátkodobého napětí na trhu. V zájmu zajištění toho, aby koeficient volatility účinně stabilizoval solventnostní pozici pojišťoven nebo zajišťoven, aniž by docházelo ke zkreslení citlivosti na rizika, by proto maximální úroveň očištění o riziko neměla být stanovena příliš nízko.
(14)Ustanovení čl. 70 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že pojišťovny a zajišťovny musí při výpočtu dostupného kapitálu odečíst z přebytku aktiv nad závazky předvídatelné dividendy, rozdělení výnosů a poplatky. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 však nestanoví, jak by se měl tento odpočet provádět. Zatímco některé podniky připisují předvídatelné dividendy postupně v průběhu účetního období, jiné odečtou ihned celou částku ročních předvídatelných dividend. S ohledem na zajištění rovných podmínek by pojistitelé při určování výše předvídatelných dividend, které mají být odečteny při výpočtu dostupného kapitálu, měli uplatňovat přírůstkový přístup.
(15)Ustanovení čl. 69 písm. a) bodu i) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že splacený kmenový akciový kapitál a související emisní ážio jsou způsobilé jako položky primárního kapitálu tier 1, pokud jejich splacení nebo umoření podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu. Takový požadavek může způsobit nadměrnou administrativní a regulační zátěž, pokud pojišťovna nebo zajišťovna provádí program zpětného odkupu akcií s cílem nakoupené akcie okamžitě použít k uplatnění akciových opcí. Proto by mělo být stanoveno, že pokud je cílem splacení nebo umoření položek primárního kapitálu uplatnění opčních práv na akcie nejpozději do jednoho měsíce od data odkupu akcií, nemělo by takové splacení nebo umoření podléhat předchozímu schválení orgánu dohledu.
(16)Podle čl. 77b odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES pojišťovny a zajišťovny, které používají vyrovnávací úpravu, musí vymezit, uspořádat a řídit vyčleněné portfolio aktiv a závazků odděleně od ostatních částí obchodní činnosti, a není jim proto povoleno krýt rizika vyplývající z jiné činnosti pomocí tohoto vyčleněného portfolia aktiv. Oddělené řízení portfolia však nevede ke zvýšení korelace mezi riziky v rámci tohoto portfolia a riziky v rámci zbytku podniku. Proto by pojišťovny a zajišťovny, které používají vyrovnávací úpravu, neměly být povinny vypočítávat samostatný fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro portfolio aktiv a závazků, na které se vyrovnávací úprava uplatňuje, a to pokud portfolia aktiv, která pokrývají odpovídající nejlepší odhad pojistných nebo zajistných závazků, netvoří účelově vázaný fond.
(17)Ustanovení čl. 84 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že přístup se zohledněním („look-through“) by se měl uplatňovat na přidružené podniky, které působí především jako investiční subjekty jménem pojišťovny nebo zajišťovny držící účast. Tato formulace však může neoprávněně vyloučit přidružené podniky, které spravují aktiva jménem několika podniků v rámci téže pojišťovací nebo zajišťovací skupiny. V právní úpravě tak vzniká mezera a hrozí riziko, že přístup se zohledněním („look-through“) bude uplatňován nedůsledně. Ustanovení čl. 84 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být změněno tak, aby upřesňovalo, že přístup se zohledněním („look-through“) se použije i v případě, že přidružený investiční subjekt spravuje aktiva jménem více podniků ve skupině, a nikoli pouze jménem samotného podniku držícího účast.
(18)Pravidla, jimiž se řídí výpočet modulu rizika selhání protistrany, včetně účinku derivátů, zajistných smluv nebo sekuritizace pojištění na snižování rizik, se mohou ukázat jako velmi složitá. Takto složité výpočty nemusí vždy odpovídat povaze, rozsahu a složitosti rizik pojišťovny nebo zajišťovny. V zájmu snížení nákladů na dodržování předpisů pro menší podniky by proto měl být zaveden dodatečný zjednodušený výpočet účinku derivátů, zajistných smluv nebo sekuritizace na snižování rizika.
(19)Pojišťovny a zajišťovny se mohou rozhodnout převést rizika pomocí neproporcionálních zajistných smluv. Pokud se však použije standardní vzorec, není tento typ zajistné smlouvy náležitě zohledněn jako technika snižování rizik pro snížení solventnostních kapitálových požadavků. Je proto nutné stanovit, že některé formy zajištění, zejména krytí proti nepříznivému vývoji umožňující převod rizika technických rezerv, lze jednoduše uznat podle standardního vzorce.
(20)Ustanovení čl. 164 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že korelace mezi rizikem kreditního rozpětí podle standardního vzorce a úrokovým rizikem ve scénáři poklesu úrokových měr je 50 %. Ekonomická analýza provedená Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění („EIOPA“) však jasně dokládá, že taková kalibrace je příliš konzervativní. Zejména je na základě empirických údajů zřejmé, že k největšímu poklesu úrokových měr nedošlo současně s největším rozšířením kreditních rozpětí na dluhopisových trzích. Korelace mezi rizikem kreditního rozpětí a úrokovým rizikem ve scénáři poklesu úrokových měr by proto měla být snížena na 25 %.
(21)Kapitálové požadavky k úrokovému riziku se podle standardního vzorce vypočítávají pro každou měnu zvlášť. V případě pojišťoven a zajišťoven, jejichž ústředí se nachází v členském státě, jehož místní měna je vázaná na euro, však tento přístup vede k nepřiměřeně vysokým kapitálovým požadavkům, které neodrážejí skutečná ekonomická rizika. Je proto nezbytné stanovit, že kapitálový požadavek k úrokovému riziku podle standardního vzorce lze vypočítat společně pro euro a vázanou měnu členského státu, v němž mají pojišťovny nebo zajišťovny sídlo.
(22)Metoda extrapolace používaná k ocenění dlouhodobých závazků přispívá k vyrovnání vlivu změn úrokových měr na nejlepší odhad pojistných závazků. Současné kapitálové požadavky k úrokovému riziku podle standardního vzorce však neodrážejí extrapolaci dlouhodobých úrokových měr. Je proto nutné stanovit požadavek, aby se zátěžové úrokové míry při dobách splatnosti po prvním vyrovnávacím bodu extrapolovaly.
(23)Podle současných pravidel standardní vzorec pro úrokové riziko předpokládá, že kladné úrokové míry nemohou nabývat záporných hodnot a že záporné úrokové míry nemohou dále klesat. Historický vývoj na finančních trzích však ukázal, že takový předpoklad může výrazně podcenit expozici pojišťoven nebo zajišťoven vůči úrokovému riziku. Standardní vzorec by proto měl být změněn tak, aby náležitě zohledňoval riziko nízkých nebo záporných úrokových měr. Toho by mělo být dosaženo změnou kalibrace podmodulu úrokového rizika tak, aby odrážel existenci prostředí záporných výnosů.
(24)Změny standardního vzorce pro úrokové riziko by neměly vést k neopodstatněnému zvýšení kapitálových požadavků, když jsou míry nízké. Kalibrace prudkého výkyvu směrem dolů by zejména neměla předpokládat, že úroveň úrokových měr klesne u všech hlavních měn výrazně pod historicky pozorované hodnoty. Pro zajištění proporcionality a souladu s dosavadním chováním trhu by proto měla být zavedena dolní hranice závislá na době splatnosti, která by omezila rozsah předpokládaných záporných úrokových měr a která by se zvyšovala se zvyšující se dobou splatnosti, aby odrážela nižší pravděpodobnost extrémních dlouhodobých měr.
(25)Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise o unii úspor a investic, institucionální investoři, jako jsou pojišťovny a zajišťovny, mají jedinečnou pozici pro investování s dlouhodobou perspektivou a podporu kapitalizace podniků Unie v prioritních oblastech, včetně obrany, výzkumu a inovací nebo ekologické a digitální transformace. Podpora kapitálového financování má zásadní význam pro posílení hospodářské odolnosti a konkurenceschopnosti Unie, a to zejména proto, že inovativním firmám umožňuje přístup ke stabilnímu a dlouhodobému kapitálu. Článek 105a směrnice 2009/138/ES stanoví preferenční kapitálový požadavek, který se vztahuje na dlouhodobé akciové investice. Konkrétně odst. 1 písm. d) uvedeného článku stanoví, že k tomu, aby pojišťovny a zajišťovny mohly využívat preferenčního zacházení, měly by ke spokojenosti orgánů dohledu prokázat, že jsou schopny průběžně i za zátěžových podmínek po dobu pěti let zabránit nucenému prodeji akciových investic. Aby byl tento požadavek uplatňován důsledně, měly by být upřesněny přístupy týkající se prokazování schopnosti podniku zabránit nucenému prodeji akciových investic. S ohledem na potřebu zamezit vytváření neopodstatněné administrativní zátěže a zohlednit rozdíly ve složitosti rizikových profilů pojišťoven a zajišťoven, měly by mít pojišťovny a zajišťovny možnost vybrat si z několika metod nejvhodnější přístup, který bude nejlépe odpovídat jejich obchodním modelu a sofistikovanosti. Tímto způsobem je možné zvýšit využitelnost a účinnost preferenčního zacházení pro různé kategorie podniků. S cílem zabránit svévolnému nebo oportunistickému přecházení mezi různými přístupy v průběhu času je třeba stanovit jasná ochranná opatření a požadavky na monitorování ze strany orgánů dohledu, které zajistí konzistentnost, transparentnost a sbližování dohledu při zachování obezřetného řízení rizik a ochrany pojistníků.
(26)Pokud jsou dlouhodobé akciové investice činěny prostřednictvím subjektů kolektivního investování, měla by být kritéria stanovená v čl. 105a odst. 1 směrnice 2009/138/ES v zásadě posuzována na úrovni každého podkladového aktiva. Ustanovení čl. 105a odst. 2 uvedené směrnice však stanoví, že pro určité typy subjektů kolektivního investování s nižším rizikovým profilem mohou být tato kritéria stanovená v čl. 105a odst. 1 uvedené směrnice posuzována na úrovni fondů, nikoli podkladových aktiv držených v těchto fondech. V čl. 168 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 jsou již některé subjekty kolektivního investování označeny jako akcie typu 1, na které se vztahují nižší rizikové faktory pro akciové riziko než na akcie typu 2. Patří mezi ně evropské fondy sociálního podnikání, evropské fondy rizikového kapitálu, evropské fondy dlouhodobých investic a uzavřené alternativní investiční fondy, které nevyužívají páku. V případě uzavřených alternativních investičních fondů, které nevyužívají páku, se při výpočtu páky odhlíží od použití derivátových nástrojů pro účely zajištění a od dočasných výpůjček, které jsou plně kryty smluvními kapitálovými závazky od investorů v alternativním investičním fondu. Všechny tyto fondy typu 1 by měly být považovány za fondy s nižším rizikovým profilem rovněž pro účely identifikace dlouhodobých akciových investic, včetně případů, kdy jsou investovány do akcií způsobilé infrastruktury nebo akcií způsobilých infrastrukturních společností. Jsou-li podmínky stanovené v čl. 105a odst. 1 směrnice 2009/138/ES splněny na úrovni těchto fondů s nižším rizikovým profilem, měl by se preferenční rizikový faktor 22 % uvedený v čl. 105a odst. 4 uvedené směrnice v zásadě použít pouze na akciové expozice držené v těchto fondech, a ne na jiná finanční aktiva.
(27)Současná omezení symetrické úpravy snižují její účinnost při zmírňování potenciálních procyklických účinků finančního systému. Zejména mohou vést pojišťovny a zajišťovny k získávání dodatečného kapitálu nebo prodeji aktiv v reakci na krátkodobé nepříznivé pohyby na trhu, včetně těch, které jsou vyvolány geopolitickou nestabilitou. V souladu se směrnicí (EU) 2025/2 by měl být článek 172 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 změněn tak, aby symetrická úprava umožnila vytvářet větší rozdíly ve standardním akciovém kapitálovém požadavku, a tím zvýšila jeho schopnost tlumit dopad prudkých tržních výkyvů.
(28)V bankovním sektoru umožňuje čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 úvěrovým institucím za určitých podmínek a s předchozím svolením orgánu dohledu přidělit preferenční rizikovou váhu akciovým expozicím vzniklým v rámci určitých legislativních programů. Tyto programy by měly poskytovat významné dotace nebo záruky, zahrnovat státní dohled a ukládat na typy kapitálových investic určitá omezení. V zájmu podpory rovných podmínek napříč odvětvími a posílení příspěvku pojišťoven a zajišťoven ke kapitálovému financování reálné ekonomiky je vhodné uplatnit tento přístup v rámci standardního vzorce pro výpočet solventnostních kapitálových požadavků podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Akciové investice uskutečněné v rámci srovnatelných legislativních programů, včetně těch, které podporují jedno nebo více hospodářských odvětví uvedených ve sdělení o Kompasu konkurenceschopnosti pro EU nebo v plánu ReArm Europe / Připravenost 2030, by měly být uznány jako investice, které mají potenciál snižovat riziko, a mohou proto odůvodňovat nižší kapitálový požadavek, je-li to povoleno orgánem dohledu.
(29)V zájmu zajištění souladu mezi bankovními a pojišťovacími předpisy a na podporu sbližování postupů dohledu by legislativní programy, které jsou považovány za legislativní programy splňující podmínky způsobilosti podle čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, měly být na základě stejných kritérií uznány jako legislativní programy také podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Komise může vést veřejný rejstřík takových programů pro účely čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) 575/2013, a zvýšit tak transparentnost a předvídatelnost. V případě existence takového rejstříku by zařazení programu do tohoto rejstříku mělo představovat předpoklad, že program je způsobilý i pro rámec pojišťovnictví.
(30)Investice provedené v rámci legislativních programů se mohou kvalifikovat i jako dlouhodobé akciové investice. Proto je nezbytné, aby výpočet solventnostních kapitálových požadavků umožňoval zohlednit kombinaci vlastností, které snižují riziko, obou typů investic.
(31)Dobře fungující sekuritizační trh poskytuje další zdroje financování kapitálovým trhům, čímž zlepšuje schopnost financování reálné ekonomiky a přispívá k dokončení unie úspor a investic. Vytváří také alternativní investiční příležitosti pro pojišťovny a zajišťovny, které potřebují diverzifikovat svá portfolia, aby zvýšily výnosy a snížily idiosynkratické riziko. Jakožto institucionální investoři by pojišťovny a zajišťovny tedy měly být plně integrovány do sekuritizačního trhu Unie.
(32)Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1221 zavedlo do nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 specifické rizikové faktory pro riziko kreditního rozpětí jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) sekuritizací. Rizikové faktory pro přednostní tranše STS sekuritizací však zůstaly vyšší než faktory platné pro podnikové dluhopisy nebo kryté dluhopisy se stejným stupněm úvěrové kvality. Na rozdíl od podnikových nebo krytých dluhopisů však STS sekuritizace se srovnatelnou úvěrovou kvalitou podléhají zvláštním požadavkům na náležitou péči a transparentnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402. Účelem těchto požadavků je zajistit, aby pojišťovny nebo zajišťovny lépe chápaly a řídily rizika spojená s STS sekuritizacemi. V zájmu důslednější harmonizace mezi různými třídami aktiv se srovnatelným rizikovým profilem je proto třeba zajistit, aby rizikové faktory pro přednostní tranše STS sekuritizací byly více sladěny s faktory platnými pro podnikové nebo kryté dluhopisy.
(33)Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 u sekuritizací, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované, nerozlišuje mezi přednostními a nepřednostními tranšemi. Tato nedostatečná citlivost na rizika vede u investic do nejkvalitnějších tranší sekuritizací, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované, k nadhodnocování rizik kreditního rozpětí. Rozdíl v kapitálových požadavcích, který existuje mezi sekuritizacemi, které jsou jednoduché, transparentní a standardizované (STS), a sekuritizacemi, které takové nejsou, je navíc v případě pojišťoven nebo zajišťoven mnohem významnější než v případě úvěrových institucí. Proto by měly být v zájmu zachování tohoto rozdílu zavedeny nižší rizikové faktory pro přednostní tranše sekuritizací, které nejsou jednoduché, transparentní a standardizované.
(34)Částky uvedené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, které jsou vyjádřeny v eurech, nebyly od jeho vstupu v platnost v roce 2014 revidovány. Kumulativní inflace od té doby se nyní blíží hodnotě 35 %. Částky, které jsou v uvedeném nařízení vyjádřeny v eurech, by proto měly být revidovány zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu harmonizovaných indexů spotřebitelských cen všech členských států, které zveřejňuje Komise (Eurostat).
(35)Ustanovení čl. 192 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že pokud u hypotečního úvěru poměr úvěru k hodnotě nemovitosti nepřesahuje 60 %, je kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany podle standardního vzorce nulový. Toto zacházení nepřiměřeně podhodnocuje skutečná rizika těchto expozic a vytváří nerovné podmínky ve vztahu k bankovnímu sektoru, kde jsou tyto expozice rizikově váženy. Proto by měla být u hypotečních úvěrů stanovena dolní hranice ztráty ze selhání.
(36)V čl. 176 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 jsou stanoveny rizikové faktory vztahující se na úvěry, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a ke kterým dlužníci nesložili kolaterál splňující kritéria stanovená v článku 214 uvedeného nařízení. Tyto platné rizikové faktory však podstatně podhodnocují úroveň potenciálních ztrát ze selhání u úvěrů s úlevou. Je proto nutné tyto rizikové faktory upravit tak, aby lépe odrážely úroveň potenciálních ztrát ze selhání u úvěrů s úlevou.
(37)Ústřední clearingové protistrany (CCP) vytvořily nové modely přístupu, které umožňují pojišťovnám nebo zajišťovnám stát se přímými členy clearingového systému, zatímco za příspěvky do fondu pro riziko selhání odpovídá sponzorský podnik. Doposud se žádná pojišťovna ani zajišťovna nerozhodla tyto nové modely přístupu používat. Částečně je to způsobeno obezřetnostním zacházením s přímými expozicemi vůči způsobilým ústředním protistranám, které může mít vyšší úroveň než obezřetnostní zacházení platné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, která působí jako nepřímý člen clearingového systému. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 neodráží v plné míře účinek centrálního clearingu na snižování rizik pojišťoven nebo zajišťoven. V zájmu řešení tohoto problému a odstranění překážek bránících účasti pojišťoven nebo zajišťoven v roli přímých členů clearingového systému by měly být kapitálové požadavky na přímé expozice vůči způsobilé ústřední protistraně sníženy a sjednoceny s požadavky na nepřímé expozice.
(38)Pojišťovny a zajišťovny se mohou rozhodnout využít za účelem řízení likvidity nebo zvýšení výnosů z aktiv repo obchody nebo půjčky či výpůjčky cenných papírů. Kapitálové požadavky spojené s takovými transakcemi jsou však v současné době nastaveny příliš konzervativně, protože pro výpočet kapitálových požadavků v rámci modulu rizika selhání protistrany jsou tyto transakce klasifikovány jako expozice typu 2. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být změněno tak, aby tyto transakce byly nově klasifikovány jako expozice typu 1. Komise v koordinaci s orgánem EIOPA navíc posoudí, zda a jakým způsobem zohlednit v kapitálových požadavcích k riziku selhání protistrany účinek centrálního clearingu prostřednictvím způsobilých ústředních protistran na snižování rizika.
(39)V některých případech mohou pojišťovny a zajišťovny použitím technik snižování rizika včetně zajištění výrazně snížit svůj solventnostní kapitálový požadavek, ale tyto techniky snižování rizika nevedou vždy k významnému přenesení rizika. Zejména některé zajistné smlouvy jsou navrženy tak, aby kryly pouze extrémní scénáře modelované ve standardním vzorci, zatímco proti mírnějším, ale pravděpodobnějším událostem poskytují jen malou nebo žádnou ochranu. Pro zajištění přesnějšího posuzování rizikového profilu pojišťoven a zajišťoven by proto mělo být stanoveno, že snížení solventnostního kapitálového požadavku vyplývající z použití technik snižování rizik má být úměrné výši skutečně přenesených rizik.
(40)Aby bylo zajištěno, že techniky snižování rizik uznané ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce neobsahují podstatné bazické riziko, měly by pojišťovny a zajišťovny posoudit skutečnou výkonnost snižování rizik v rámci komplexního souboru rizikových scénářů, které jsou relevantní pro dotčenou techniku snižování rizik. U proporcionálního zajištění by skutečnou výkonnost mělo prokázat téměř přesné zrcadlení ve všech scénářích. U neproporcionálního zajištění by se posouzení mělo zaměřit na scénáře se ztrátami mezi záchytným a uvolňujícím bodem a mělo by se pozorovat téměř přesné zrcadlení těchto ztrát.
(41)Ustanovení čl. 275 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci stanoví, že výplata podstatné části pohyblivé složky odměny zaměstnancům, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny, by měla mít odloženou dobu splatnosti. Náklady na uplatnění takového požadavku však mohou převýšit jeho obezřetnostní přínosy v případech, kdy zaměstnanec s tímto pracovním zařazením má nízký podíl pohyblivé složky odměny, neboť je nepravděpodobné, že by taková úroveň odměny motivovala k nadměrnému podstupování rizika. V takových případech by se proto požadavek na odloženou splatnost stanovený v čl. 275 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci neměl použít.
(42)Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby podstatné informace byly pravidelně zveřejňovány ve zprávě o solventnosti a finanční situaci. Tato zpráva je určena na jedné straně pojistníkům a oprávněným osobám a na druhé straně analytikům a dalším profesionálním účastníkům trhu. Směrnice (EU) 2025/2, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, zohledňuje potřeby a očekávání těchto dvou různých skupin tím, že vyžaduje, aby obsah zprávy byl rozdělen do dvou zřetelně odlišených částí, které jsou však zveřejňovány společně. První část, určená především pojistníkům a oprávněným osobám, by měla obsahovat klíčové informace o činnosti, výkonnosti, řízení kapitálu a rizikovém profilu. Druhá část, určená profesionálním účastníkům trhu, by měla obsahovat podrobné informace o činnosti a o řídícím a kontrolním systému, konkrétní informace o technických rezervách a dalších závazcích, solventnosti a další údaje důležité pro specializované analytiky. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být změněno tak, aby odráželo tuto novou strukturu a obsah.
(43)Některé informace, které mají být zahrnuty do části zprávy o solventnosti a finanční situaci určené profesionálním účastníkům trhu, již mohou být veřejně dostupné v jiných zprávách, které pojišťovny nebo zajišťovny zveřejňují. V takovém případě by pojišťovny a zajišťovny neměly mít povinnost duplikovat tyto informace ve své zprávě o solventnosti a finanční situaci, ale měly by mít možnost uvést přímé odkazy, a to i prostřednictvím internetových odkazů, na příslušný oddíl nebo stránku jiné zprávy. Aby byla zajištěna jejich přístupnost v průběhu času, měly by pojišťovny nebo zajišťovny zajistit, aby tyto odkazy zůstaly funkční po dobu nejméně pěti let, a to i v případě, že se změní struktura webových stránek nebo umístění dokumentů.
(44)Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám by měla být stručná, přístupná a snadno srozumitelná laikům. S ohledem na tento cíl by měla obsahovat pouze jednoduché informace zaměřené na potřeby cílových pojistníků a oprávněných osob a neměla by mít více než pět stran.
(45)Aby bylo zajištěno, že pojistníci a oprávněné osoby rozumí této části zprávy o solventnosti a finanční situaci, která je jim určena, měla by být tato část k dispozici v jazycích, které pojišťovna nebo zajišťovna používá při své činnosti v rámci svobody usazování nebo svobody poskytování služeb. Kvůli nadměrným administrativním a právním nákladům by však podniky neměly mít povinnost pořizovat ověřené překlady této části.
(46)Podle směrnice 2009/138/ES by orgány dohledu měly mít právo obdržet od každé pojišťovny a zajišťovny, která podléhá dohledu, a od jejich skupin alespoň jednou za tři roky pravidelnou popisnou zprávu s informacemi o činnosti a výkonnosti, řídícím a kontrolním systému, rizikovém profilu, řízení kapitálu a dalšími informacemi důležitými pro účely posouzení solventnosti. Požadavky týkající se informací, které mají být v této pravidelné zprávě orgánům dohledu popsány, se však mohou překrývat s informacemi, které již byly uvedeny v kvantitativních výkazech nebo ve zprávě o vlastním posouzení rizik a solventnosti. Tato duplicita zvyšuje náklady na podávání zpráv bez jasné přidané hodnoty pro dohled. Požadavky na informace, které mají být popsány v pravidelné zprávě orgánům dohledu, by se proto měly omezovat na informace, které jsou pro obezřetnostní dohled nezbytné.
(47)V rámci snahy o zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství Unie chce Komise dosáhnout bezprecedentního zjednodušení. V této souvislosti by se přezkum nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 měl zaměřit na dosažení cílů směrnice (EU) 2025/2 co nejjednodušším, nejcílenějším, nejúčinnějším a nejméně zatěžujícím způsobem. Změny uvedeného nařízení by měly přispět zejména k dosažení cílů v oblasti snižování zátěže, včetně zátěže spojené s podáváním zpráv.
(48)Ustanovení čl. 330 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví, že jakýkoli menšinový podíl v dceřiné společnosti převyšující příspěvek této dceřiné společnosti ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku by měl být považován za nedostupný, pokud je dceřiná společnost pojišťovna nebo zajišťovna, pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost. Menšinové podíly jsou ve skutečnosti jedním z hlavních zdrojů odpočtů z kapitálu skupiny. Toto nařízení v přenesené pravomoci však nestanoví, jak by se tyto menšinové podíly měly vypočítávat. To vede k tomu, že přístup skupin je v rámci Unie nejednotný a vyvolává problémy týkající se rovnosti podmínek. Je proto nezbytné stanovit pravidla pro výpočet menšinových podílů pro účely solventnosti.
(49)Pravidla obezřetnosti v pojišťovnictví se mohou ukázat jako velmi složitá a jejich dodržování může být spojeno se značnými náklady, zejména u menších podniků. Ačkoli směrnice 2009/138/ES obsahuje zastřešující zásadu proporcionality, její praktické provádění nestačí k účinnému snížení regulační zátěže menších podniků, pro něž mohou být některé požadavky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejich rizik nepřiměřeně nákladné a složité. Kromě nového rámce proporcionality platného pro podniky klasifikované jako malé a nepříliš složité byl směrnicí (EU) 2025/2 do směrnice 2009/138/ES zaveden článek 29d, který pojišťovnám a zajišťovnám umožňuje využívat opatření proporcionality na základě předchozího schválení orgánem dohledu a individuální analýzy. V zájmu zajištění rovných podmínek a předvídatelnosti pro toto odvětví by měly být taxativně stanoveny podmínky, na jejichž základě může orgán dohledu udělení tohoto schválení odmítnout.
(50)Směrnice (EU) 2025/2 zavedla několik změn a upřesnění pravidel pro výpočet solventnostní pozice pojišťovacích skupin, týkajících se mimo jiné vlastního kapitálu a solventnostních kapitálových požadavků. Zejména pak jasně stanoví, že pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mají být považovány za pojišťovny nebo zajišťovny pouze pro účely výpočtu skupinové solventnosti. Součástí toho je výpočet fiktivních kapitálových požadavků pro tyto subjekty jak podle metody 1, i v souvislosti s posouzením dostupnosti kapitálu, tak podle metody 2. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být změněno tak, aby odráželo změny provedené ve směrnici 2009/138/ES.
(51)Aby položky kapitálu emitované přidruženým podnikem mohly být považovány za kapitál skupiny, musí splňovat požadavky stanovené v článcích 71, 73 a 77 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, přičemž odkaz na „solventnostní kapitálový požadavek“ v těchto článcích se vykládá tak, že se vztahuje jak na solventnostní kapitálový požadavek emitujícího přidruženého podniku, tak na skupinový solventnostní kapitálový požadavek. V souvislosti s fúzemi a akvizicemi se tento požadavek může stát překážkou uznání kapitálových nástrojů, které podnik emitoval předtím, než se stal součástí nabývající skupiny, a to i v případě, že tyto nástroje na úrovni samotného podniku nadále splňují všechny příslušné obezřetnostní standardy. Takové omezení může způsobit neúměrné kapitálové náklady spojené s vnějším růstem, což v konečném důsledku zhoršuje mezinárodní konkurenceschopnost pojišťovacích a zajišťovacích skupin z Unie. Za účelem řešení tohoto problému by mělo být přechodně a na časově omezenou dobu povoleno uznat tyto položky kapitálu po akvizici emitujícího podniku jako kapitál skupiny, který je nedostupný.
(52)Ačkoli obezřetnostní konsolidace slouží jiným cílům než účetní konsolidace, příliš velké rozdíly mezi oběma rámci mohou pro pojišťovací a zajišťovací skupiny znamenat nepřiměřenou regulační zátěž. Současný přístup ke společným ujednáním a společným podnikům podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 se odchyluje od mezinárodních účetních standardů tím, že vyžaduje poměrnou konsolidaci podniků, s nimiž by se jinak zacházelo na základě ekvivalenční metody, nebo naopak vyžaduje uplatnění ekvivalenční metody u podniků, na které by se jinak vztahovala poměrná konsolidace. Tato nejednotnost zvyšuje náklady na podávání zpráv, způsobuje provozní neefektivitu a může odrazovat od legitimních obchodních struktur. Při zacházení se společnými ujednáními by proto mělo být dosaženo většího souladu s mezinárodními pravidly účetní konsolidace, za předpokladu, že takové sladění neohrozí ochranu pojistníků nebo finanční stabilitu.
(53)Aby bylo možné zacházet s portfoliem akcií jako s dlouhodobými akciemi, musí pojišťovny nebo zajišťovny prokázat, že splňují podmínky stanovené v čl. 105a odst. 1 směrnice 2009/138/ES. Pokud je takový podnik součástí skupiny, bylo by přehodnocení podmínek pro dlouhodobé akcie na úrovni skupiny pro tuto skupinu příliš zatěžující. Neexistují-li tedy významná rizika likvidity v rámci celé skupiny, která nejsou zachycena na úrovni jednotlivých pojišťoven nebo zajišťoven, nebo významné transakce uvnitř skupiny, mělo by se s akciovými investicemi, s nimiž pojišťovna nebo zajišťovna zachází jako s dlouhodobými akciemi, stejným způsobem zacházet i při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku skupiny, do níž pojišťovna nebo zajišťovna patří.
(54)Směrnice 2009/138/ES umožňuje pojišťovacím a zajišťovacím skupinám počítat svůj solventnostní kapitálový požadavek pomocí úplného nebo částečného interního modelu na základě předchozího schválení orgánem dohledu. Jakákoli metoda integrace částečného interního modelu do standardního vzorce za účelem výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku je součástí tohoto interního modelu a měla by společně s ostatními složkami částečného interního modelu splňovat příslušné požadavky směrnice 2009/138/ES. Metody integrace stanovené v příloze XVIII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 jsou primárně určeny pro integraci rizik, nikoli pro integraci celých podniků v rámci interního modelu na úrovni skupiny. Proto je třeba stanovit, že v případech, kdy jsou podniky integrovány jako celek, se použije čl. 239 odst. 4 uvedeného nařízení.
(55)Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 neupřesňuje, za jakých podmínek má mít před metodami integrace přednost použití „metody 2“ uvedené v článku 233 směrnice 2009/138/ES. Za účelem odstranění tohoto nedostatku by pojišťovací a zajišťovací skupiny měly prokázat vhodnost jimi používaných metod integrace a uspokojivě zdůvodnit svému orgánu dohledu, proč jsou tyto metody integrace vhodnější než použití metody 2.
(56)Přírodních katastrof a extrémních povětrnostních jevů na celém světě v důsledku změny klimatu přibývá, a spolu s tím se zvyšují i s nimi spojené ztráty. Aby byla zajištěna trvalá ochrana pojistníků a celková stabilita odvětví pojišťovnictví v Unii v situaci, kdy počasí je stále nevyzpytatelnější a ničivější, je důležité, aby kapitálové požadavky pojistitelů k upisovacímu riziku přírodních pohrom přiměřeně odrážely dopad přírodních katastrofických událostí. Vzhledem k novým dostupným údajům a modelům by měly být upraveny rizikové faktory pro několik regionů v oblasti přírodních rizik, jako jsou povodně, vichřice, krupobití, zemětřesení a sesuvy nebo poklesy půdy.
(57)Směrnice (EU) 2025/2 zavádí nové výsady a pravomoci pro orgány dohledu, pokud jde o schvalování opatření proporcionality nebo upuštění od dohledu nad skupinou v důsledku vyloučení určitého podniku z působnosti dohledu nad skupinou v souladu s článkem 214 směrnice 2009/138/ES. Pro toto odvětví i pro širší veřejnost je důležité vědět, zda a jak byly tyto nové pravomoci a výsady využívány v praxi. Souhrnné statistické údaje, které by měly vnitrostátní orgány dohledu zveřejňovat o klíčových aspektech uplatňování obezřetnostního rámce, by proto měly být rozšířeny tak, aby zahrnovaly i tyto nové oblasti.
(58)Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 se mění takto:
1)článek 1 se mění takto:
a)vkládá se nový bod 45a, který zní:
„45a.
„budoucím opatřením vedení“ se rozumí jakékoli opatření, jehož provedení může správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny očekávat za určitých budoucích okolností;“
b)vkládá se nový bod 46a, který zní:
„46a.
„očekávaným ziskem zahrnutým v budoucích poplatcích za obsluhu a správu finančních prostředků“ se rozumí očekávaná současná hodnota budoucích peněžních toků vyplývajících ze začlenění poplatků za obsluhu a správu finančních prostředků vztahujících se ke stávajícím pojistným a zajistným smlouvám vázaným na index či hodnotu investičního fondu, které budou podle očekávání v budoucnosti účtovány, ale účtovány být nemusí, do technických rezerv, přičemž k jejich neúčtování může bez ohledu na právní či smluvní práva pojistníka na ukončení pojistky dojít z jakéhokoli jiného důvodu než kvůli tomu, že nastala pojistná událost;“
c)body 55c a 55d se zrušují;
d)doplňují se nové body 64 až 67, které znějí:
„64.
„úvěrem se selháním“ se rozumí úvěr, u kterého došlo k selhání dlužníka podle čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
65.
„úvěrem s úlevou“ se rozumí úvěr, u něhož byla uplatněna úleva podle čl. 47b odst. 1 až 3 nařízení (EU) č. 575/2013;
66.
„rozdělením výnosů“ se rozumí výplata účetního zisku, která není dividendou akcionářům, společníkům nebo podobným subjektům, včetně zpětného odkupu akcií;
67. „předvídatelnými poplatky“ se rozumí výše daní a výše jakýchkoli závazků nebo částek, které vzniknou během souvisejícího období, o němž se podává zpráva, a které pravděpodobně sníží zisk podniku.“;
2)článek 6 se nahrazuje tímto:
„Článek 6
Dvojí úvěrový rating pro sekuritizované pozice jiné než STS sekuritizace
Odchylně od čl. 4 odst. 4 písm. d) se v případě, že je od určené externí ratingové agentury pro sekuritizovanou pozici jinou než STS sekuritizace k dispozici pouze jediné úvěrové hodnocení, toto úvěrové hodnocení nepoužije. Kapitálové požadavky pro danou položku se odvodí stejně jako v případě, kdy od určené externí ratingové agentury není k dispozici žádné úvěrové hodnocení.“;
3)v čl. 16 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Odchylně od prvního pododstavce mohou pojišťovny a zajišťovny, které jsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, oceňovat krátkodobé vklady s dobou splatnosti kratší než jeden rok výší pořizovacích nákladů nebo amortizovaných nákladů za předpokladu, že použití těchto metod oceňování splňuje jednu z následujících podmínek:
a)nezpůsobuje významné chyby v ocenění těchto vkladů;
b)výsledná hodnota krátkodobých vkladů je nižší než hodnota, která by jinak byla vypočtena bez uplatnění výše pořizovacích nákladů nebo amortizovaných nákladů.“;
4)v čl. 18 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Avšak v případě závazků ze životního pojištění a zajištění, kdy se individuální posouzení rizika závazků týkajících se pojištěné osoby provádí při vzniku smlouvy a pojišťovna nebo zajišťovna nemá právo před změnou výše pojistného či pojistného plnění provést nové posouzení, pojišťovny a zajišťovny pouze zohlední své právo posoudit pro účely písmene c) na úrovni smlouvy, zda pojistné plně odráží riziko.“;
5)v článku 20 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pojišťovny a zajišťovny zavedou interní postupy, aby se vyhnuly nadměrnému spoléhání na údaje z minulých událostí, pokud jde o trendy související se změnou klimatu, včetně prostřednictvím případného použití klimatických scénářů.“;
6)v článku 31 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4.
Projekce nákladů se provádí s přihlédnutím k rozhodnutím správního, řídícího nebo kontrolního orgánu pojišťovny nebo zajišťovny ohledně uzavírání nových smluv.“;
7)vkládá se nový článek 34a, který zní:
„Článek 34a
Použití obezřetného deterministického ocenění nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které jsou považovány za nevýznamné
1.
Pojišťovny a zajišťovny použijí obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které nejsou považovány za významné, jak je uvedeno v čl. 77 odst. 8 směrnice 2009/138/ES, pouze v případě, že jsou splněny všechny následující podmínky:
a)pojišťovna nebo zajišťovna jasně určí závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které považuje za nevýznamné a na které hodlá použít obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu;
b)časová hodnota opcí a záruk k závazkům ze životního pojištění a zajištění uvedeným v písmenu a) představuje méně než 5 % solventnostního kapitálového požadavku;
c)pojišťovna nebo zajišťovna písemně potvrdí, že na závazky ze životního pojištění a zajištění uvedené v písmenu a) tohoto odstavce hodlá použít metodiku výpočtu uvedenou v odstavci 2;
d)pojišťovna nebo zajišťovna je klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) použijí pojišťovny a zajišťovny nejnovější soubor scénářů, které stanoví a zveřejní orgán EIOPA v souladu s čl. 77e odst. 1 písm. ab) směrnice 2009/138/ES.
2.
Pokud pojišťovny a zajišťovny použijí v souladu s odstavcem 1 obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu pro jasně určené závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které jsou považovány za nevýznamné, ocení nejlepší odhad těchto závazků jako součet:
a)deterministického nejlepšího odhadu závazků ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které jsou považovány za nevýznamné;
b)součinu stochastického navýšení a solventnostního kapitálového požadavku podniku.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) se stochastické navýšení rovná 5 %, pokud podnik neprokáže ke spokojenosti orgánu dohledu, že jiný procentní podíl by jeho rizikový profil odrážel vhodněji. Pro účely tohoto prokázání použije pojišťovna a zajišťovna soubor scénářů uvedených v odst. 1 druhém pododstavci.
3.
Pojišťovny a zajišťovny, které používají obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu pro jasně určené závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které jsou považovány za nevýznamné, předpokládají, že stochastické navýšení uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) je pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku, včetně schopnosti technických rezerv absorbovat ztráty uvedené v článku 206, konstantní.“;
8)v čl. 37 odst. 1 prvním pododstavci se vzorec nahrazuje tímto:
„“;
9)článek 39 se nahrazuje tímto:
„Článek 39
Sazba nákladů na kapitál
Předpokládá se, že sazba nákladů na kapitál uvedená v čl. 77 odst. 5 směrnice 2009/138/ES se rovná 4,75 %.“;
10)článek 43 se mění takto:
a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2.
Techniky, specifikace údajů a parametry používané pro stanovení technických informací o příslušné časové struktuře bezrizikových úrokových měr podle čl. 77e odst. 1 směrnice 2009/138/ES, včetně konečné forwardové míry, musí být transparentní, obezřetné, spolehlivé, objektivní a stálé v čase.“;
b)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:
„6.
Bez ohledu na odstavce 2 až 5 tohoto článku informuje orgán EIOPA pro účely čl. 43a odst. 2 před změnou zdroje údajů používaného pro určení prvního vyrovnávacího bodu pro danou měnu Komisi, Evropský parlament a Radu o procentním podílu souvisejícím s konkrétní měnou, který by byl na základě nového zdroje údajů nejvhodnější pro zachování prvního vyrovnávacího bodu na stejné době splatnosti, jaká platila před změnou zdroje údajů.“;
11)vkládá se nový článek 43a, který zní:
„Článek 43a
Procentní podíly pro určení prvního vyrovnávacího bodu související s konkrétní měnou
1.
Ke dni použitelnosti směrnice (EU) 2025/2 se pro účely určení prvního vyrovnávacího bodu pro konkrétní měnu v souladu s čl. 77a odst. 1 směrnice 2009/138/ES stanoví procentní podíl související s touto měnou, při jehož překročení se podíl nesplacených dluhopisů s dobou splatnosti delší nebo rovnou dané době splatnosti ze všech nesplacených dluhopisů považuje za dostatečně vysoký ve smyslu čl. 77a odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, takto:
a)pro euro je použitelným procentním podílem procentní podíl zaokrouhlený nahoru na nejbližší poloviční nebo celý procentní bod, který je větší nebo roven součtu:
i)1,5 procentního bodu;
ii) nejnižšího procentního podílu nesplacených dluhopisů, který by ke dni 28. ledna 2025 vedl k určení prvního vyrovnávacího bodu při době splatnosti 20 let;
b)pro měny jiné než euro, u nichž byla ke dni 29. ledna 2027 poslední doba splatnosti, pro kterou není příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr extrapolována, alespoň 20 let, se použije stejný procentní podíl jako pro euro;
c)pro jiné měny než měny uvedené v písmenech a) a b) se použije poloviční procentní podíl oproti podílu pro euro.
2.
Pokud se změní zdroj údajů pro určení prvního vyrovnávacího bodu pro euro, použije se pro tuto měnu procentní podíl zaokrouhlený na nejbližší poloviční nebo celý procentní bod, který je větší nebo roven součtu 1,5 procentního bodu a nejnižšího procentního podílu, který k prvnímu referenčnímu datu, k němuž se nový zdroj údajů použije, vede k prvnímu vyrovnávacímu bodu totožnému s bodem platným v předchozím kalendářním roce.
Odchylně od tohoto ustanovení platí, že pokud procentní podíl související s danou měnou stanovený v souladu s prvním pododstavcem k prvnímu referenčnímu datu, k němuž se použije nový zdroj údajů, nevede k prvnímu vyrovnávacímu bodu totožnému s bodem použitelným v předchozím kalendářním roce, použije se nejbližší nižší hodnota, která vede k takovému prvnímu vyrovnávacímu bodu.
Pro účely tohoto odstavce se použije čl. 43 odst. 5.“;
12)článek 44 se nahrazuje tímto:
„Článek 44
Příslušné finanční nástroje pro odvození základních bezrizikových úrokových měr
1.
Pro každou měnu a splatnost se základní bezrizikové úrokové míry odvodí na základě sazeb úrokových swapů pro úrokové míry dané měny. Sazby úrokových swapů, které nejsou sazbami jednodenních indexových swapů, se upravují s ohledem na úvěrové riziko.
2.
V případě měn, pro něž nelze získat sazby úrokových swapů z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů, se k odvození základních bezrizikových úrokových měr použijí sazby státních dluhopisů emitovaných v této měně upravené s ohledem na úvěrové riziko státních dluhopisů, a to za předpokladu, že tyto sazby státních dluhopisů lze získat z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů.“;
13)v článku 45 se první věta nahrazuje tímto:
„Pokud se použije úprava o úvěrové riziko podle čl. 44 odst. 1, stanovuje se transparentním, obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem, který je v průběhu času konzistentní.“;
14)článek 46 se mění takto:
a)v odstavci 1 se vypouští druhá věta;
b)vkládají se nové odstavce 1a, 1b a 1c, které znějí:
„1a.
Extrapolované příslušné bezrizikové úrokové míry pro konkrétní měnu odpovídají tomuto vzorci:
kde:
a)FSP označuje první vyrovnávací bod podle čl. 77a odst. 1 směrnice 2009/138/ES;
b)h označuje počet let přesahujících první vyrovnávací bod;
c) označuje anualizovanou příslušnou bezrizikovou úrokovou míru při nespojitém úročení při době splatnosti rovnající se prvnímu vyrovnávacímu bodu;
d) označuje anualizovanou příslušnou bezrizikovou úrokovou míru při nespojitém úročení při době splatnosti rovnající se součtu prvního vyrovnávacího bodu a hodnoty h;
e) označuje anualizovanou forwardovou míru při spojitém úročení vypočtenou v souladu s odstavcem 1b;
f)exp( ) označuje exponenciální funkci.
1b.
Pro účely odst. 1a písm. e) se forwardová míra fh rovná:
kde:
a)UFR označuje konečnou forwardovou míru uvedenou v článku 47;
b)LLFR označuje poslední likvidní forwardovou míru stanovenou podle odstavce 1c;
c)α označuje parametr určující rychlost konvergence ke konečné forwardové míře UFR;
d)ln() označuje přirozený logaritmus;
e)exp( ) označuje exponenciální funkci.
Parametr α uvedený v prvním pododstavci písm. c) se rovná 40 % pro švédskou korunu a 11 % pro ostatní měny.
1c.
Pro účely odstavce 1b je poslední likvidní forwardová míra pro konkrétní měnu uvedená v písmenu b) daného odstavce váženým průměrem následujících forwardových měr:
a)anualizovaná forwardová míra při spojitém úročení odvozená z časové struktury základních bezrizikových úrokových měr pro období do prvního vyrovnávacího bodu a počínající při nejbližší kratší době splatnosti, pokud je časová struktura základních bezrizikových úrokových měr odvozena na základě sazeb úrokových swapů nebo státních dluhopisů;
b)anualizovaná forwardová míra při spojitém úročení odvozená z časové struktury základních bezrizikových úrokových měr a rizikově upravených sazeb úrokových swapů, případně sazeb státních dluhopisů, pro období od prvního vyrovnávacího bodu do splatností po prvním vyrovnávacím bodu, pokud lze sazby úrokových swapů, případně sazby státních dluhopisů, získat z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů.
Pro výpočet váženého průměru uvedeného v prvním pododstavci se příslušné anualizované forwardové míry při spojitém úročení váží průměrnou pomyslnou hodnotou obchodovaných smluv o úrokových swapech s příslušnou dobou splatnosti.
V případě měn, pro něž nelze získat žádné sazby úrokových swapů z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů pro doby splatnosti po prvním vyrovnávacím bodě, je poslední likvidní forwardová míra rovna anualizované forwardové míře při spojitém úročení určené v souladu s prvním pododstavcem písm. a).
Bez ohledu na první pododstavec, pokud pojišťovna nebo zajišťovna použije pro výpočet váženého průměru uvedeného v prvním pododstavci koeficient volatility, přičte se tento koeficient volatility k anualizované forwardové míře při spojitém úročení uvedené v písmeni a) daného pododstavce.“;
15)vkládá se nový článek 46a, který zní:
„Článek 46a
Postupné zavádění extrapolace
1.
Pokud je pojišťovně nebo zajišťovně povoleno použít mechanismus postupného zavádění uvedený v čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/138/ES, sníží se pro každou měnu jinou než švédskou korunu parametr α uvedený v čl. 46 odst. 1b lineárně na začátku každého kalendářního roku z 20 % během roku počínajícího 1. lednem 2027 na 11 % ke dni 1. ledna 2032.
2.
Pokud je pojišťovně nebo zajišťovně povoleno použít mechanismus postupného zavádění uvedený v čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/138/ES, sníží se pro švédskou korunu parametr α uvedený v čl. 46 odst. 1b lineárně na začátku každého kalendářního roku ze 70 % během roku počínajícího 1. lednem 2027 na 40 % ke dni 1. ledna 2032.“;
16)v čl. 47 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:
„Konečná forwardová míra uvedená v čl. 46 odst. 1b písm. a) je pro každou měnu stálá v čase a mění se pouze v důsledku změn dlouhodobých očekávání.“;
17)v článku 49 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Referenční portfolia uvedená v čl. 77d odst. 4a směrnice 2009/138/ES se stanovují transparentním, obezřetným, spolehlivým a objektivním způsobem, který je v průběhu času konzistentní. Metody použité při stanovení referenčních portfolií jsou stejné pro všechny měny a země.“;
18)články 50 a 51 se nahrazují tímto:
„Článek 50
Vzorec pro výpočet výchozího rozpětí pro koeficient volatility
Pro každou měnu a pro každou zemi se rozpětí uvedené v čl. 77d odst. 2 a 4 směrnice 2009/138/ES rovná:
S = wgov · Sgov + wcorp · Scorp
kde:
a)wgov označuje poměr hodnoty státních dluhopisů zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do daného referenčního portfolia;
b)Sgov označuje průměrné měnové rozpětí u státních dluhopisů zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi;
c)wcorp označuje poměr hodnoty jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do daného referenčního portfolia;
d)Scorp označuje průměrné měnové rozpětí u jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi.
Pro účely tohoto článku se „státními dluhopisy“ rozumí expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám.
Článek 51
Rozpětí očištěné o riziko
1.
Pro účely čl. 77d odst. 3 a 4 směrnice 2009/138/ES se část průměrného měnového rozpětí, kterou je možno přiřadit realistickému posouzení očekávaných ztrát, neočekávaného úvěrového rizika nebo jiného rizika („očištění o riziko“), vypočítá v souladu s odstavci 2 až 4 tohoto článku.
2.
Očištění o riziko u státních dluhopisů emitovaných členskými státy EHP se rovná:
RC = 30 % min(S+; LTAS+) + 20 % max {0; min(S+ – LTAS+; LTAS+)} + 15 % max(0; S+ – 2 LTAS+)
kde:
a)𝑆+ označuje vyšší z těchto hodnot: 0 a průměrné rozpětí státních dluhopisů emitovaných členskými státy Evropského hospodářského prostoru se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích;
b)𝐿𝑇𝐴𝑆+ označuje vyšší z těchto hodnot: 0 a průměrné dlouhodobé rozpětí státních dluhopisů emitovaných členskými státy Evropského hospodářského prostoru se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích.
Aniž je dotčen první pododstavec, nesmí očištění o riziko u státních dluhopisů emitovaných členskými státy Evropského hospodářského prostoru nikdy překročit vyšší z těchto hodnot: 0 a 65 % dlouhodobého průměrného rozpětí státních dluhopisů emitovaných členskými státy Evropského hospodářského prostoru se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích.
3.
Očištění o riziko u dluhopisů jiných než státní dluhopisy emitované členskými státy Evropského hospodářského prostoru a u úvěrů a sekuritizací v reprezentativním portfoliu se rovná:
RC = 50 % min(S+; LTAS+) + 40 % max {0; min(S+ – LTAS+, LTAS+)} + 30 % max(0; S+ – 2 LTAS+)
kde:
a)𝑆+ označuje vyšší z těchto hodnot: 0 a průměrné rozpětí dluhopisů jiných než státní dluhopisy emitované členskými státy Evropského hospodářského prostoru, úvěrů a sekuritizací se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích;
b)𝐿𝑇𝐴𝑆+ označuje vyšší z těchto hodnot: 0 a dlouhodobé průměrné rozpětí dluhopisů jiných než státní dluhopisy emitované členskými státy Evropského hospodářského prostoru, úvěrů a sekuritizací se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích.
Aniž je dotčen první pododstavec, nesmí očištění o riziko u dluhopisů jiných než státní dluhopisy emitované členskými státy Evropského hospodářského prostoru, úvěrů a sekuritizací se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv nikdy překročit vyšší z těchto hodnot: 0 a 125 % dlouhodobého průměrného rozpětí dluhopisů jiných než státní dluhopisy emitované členskými státy Evropského hospodářského prostoru, úvěrů a sekuritizací se stejnou durací, úvěrovou kvalitou a třídou aktiv v reprezentativním portfoliu dle pozorování na finančních trzích.
4.
Dlouhodobá průměrná rozpětí uvedená v odst. 2 písm. b) a odst. 3 písm. b) vycházejí z údajů za posledních 30 let. V případě, že část těchto údajů není k dispozici, nahradí se tato část údaji odvozenými. Odvozené údaje vycházejí z dostupných a spolehlivých údajů za posledních 30 let. Údaje, které nejsou spolehlivé, se nahradí údaji odvozenými pomocí této metodiky. Odvozené údaje vycházejí z obezřetných předpokladů.“;
19)vkládají se nové články 51a a 51b, které znějí:
„Článek 51a
Poměr citlivosti na úvěrové rozpětí
1.
Pro každou měnu se poměr citlivosti na úvěrové rozpětí uvedený v čl. 77d odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) rovná:
CSSR = max [min (; 1) ; 0]
kde:
a)CSSR označuje poměr citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na úvěrové rozpětí pro danou měnu;
b)PVBP(MVFI) označuje cenovou hodnotu jednoho bazického bodu hodnoty investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny vypočtenou podle odstavce 2;
c)PVBP(BEL) označuje cenovou hodnotu jednoho bazického bodu hodnoty nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny vypočtenou v souladu s odstavcem 3.
Odchylně od prvního pododstavce v případě, že PBVP(BEL) pro určitou měnu dosahuje hodnoty 0 nebo je záporná, rovná se poměr citlivosti na úvěrové rozpětí pro danou měnu hodnotě 1.
2.
Pro každou měnu se cenová hodnota jednoho bazického bodu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny rovná:
PVBP(MVFI) =
kde:
a) označuje hodnotu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v dané měně;
b)VA* označuje pomyslný koeficient volatility vypočtený v souladu s čl. 77d odst. 3 směrnice 2009/138/ES za předpokladu, že poměr citlivosti na úvěrové rozpětí je roven 1;
c) označuje hodnotu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v dané měně za předpokladu, že pro každé aktivum se rozpětí zvyšuje o částku rovnající se hodnotě pomyslného koeficientu volatility pro všechny doby splatnosti.
Pro účely písmen a) a c) vyloučí pojišťovna nebo zajišťovna v souvislosti s pojištěním s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu investice s pevným výnosem, které pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nepředstavují žádné nebo představují pouze nepodstatné riziko kreditního rozpětí.
3.
Pro každou měnu se cenová hodnota jednoho bazického bodu nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny rovná:
PVBP(BEL) =
kde:
a)BEL označuje hodnotu nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v dané měně bez koeficientu volatility, přičemž tato hodnota je určena v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)VA* označuje pomyslný koeficient volatility vypočtený v souladu s čl. 77d odst. 3 směrnice 2009/138/ES za předpokladu, že poměr citlivosti na úvěrové rozpětí je roven 1;
c)BEL* označuje hodnotu nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v dané měně, přičemž tato hodnota je určena v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, za předpokladu, že se na příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr použije pomyslný koeficient volatility.
Pro účely písmene c) se nejlepší odhad přecení s přihlédnutím k účinku budoucích nezaručených podílů na zisku. Při tomto přecenění se však nezohledňuje dopad změny úvěrových rozpětí na hodnotu aktiv v držení pojišťovny nebo zajišťovny.
4.
Pokud byl poměr citlivosti na úvěrové rozpětí pro určitou měnu naposledy vypočítán méně než jeden rok před referenčním datem pro ocenění nejlepšího odhadu závazků, nejsou pojišťovny a zajišťovny povinny tento poměr počítat znovu za předpokladu, že jsou schopny ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že se tento poměr podstatně nezměnil.
Článek 51b
Poměr citlivosti na úvěrové rozpětí pro vázané měny
1.
Odchylně od článku 51a, pokud je domácí měna členského státu vázána na euro a časová struktura základních bezrizikových úrokových měr pro euro upravená o měnové riziko se používá pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné nebo zajistné závazky vyjádřené v této měně v souladu s čl. 48 odst. 1, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat jeden poměr citlivosti na úvěrové rozpětí platný pro euro i pro tuto měnu. V takovém případě se poměr citlivosti na úvěrové rozpětí rovná:
CSSReuro, pegged currency = max [min (; 1) ; 0]
kde:
a)CSSReuro, pegged currency označuje poměr citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na úvěrové rozpětí jak pro euro, tak pro vázanou měnu;
b)PVBP(MVFI) označuje cenovou hodnotu jednoho bazického bodu hodnoty investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech i ve vázané měně, vypočtenou v souladu s odstavcem 2;
c)PVBP(BEL) označuje cenovou hodnotu jednoho bazického bodu hodnoty nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech i ve vázané měně, vypočtenou v souladu s odstavcem 3.
Odchylně od prvního pododstavce v případě, že PBVP(BEL) pro určitou měnu vázanou na euro dosahuje hodnoty 0 nebo je záporná, rovná se poměr citlivosti na úvěrové rozpětí pro danou měnu vázanou na euro hodnotě 1.
2.
Pro euro i vázanou měnu posuzované společně se cenová hodnota jednoho bazického bodu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny rovná:
PVBP(MVFI) =
kde:
a) označuje hodnotu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech i ve vázané měně, přičemž tato hodnota je určena v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)VA* označuje vyšší z těchto hodnot: pomyslný koeficient volatility pro euro a pomyslný koeficient volatility pro vázanou měnu, přičemž jsou vypočteny v souladu s čl. 77d odst. 3 směrnice 2009/138/ES za předpokladu, že poměr citlivosti na úvěrové rozpětí je roven 1;
c) označuje hodnotu investic do dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech i ve vázané měně, přičemž tato hodnota je určena v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, za předpokladu, že pro každé aktivum se rozpětí zvyšuje o částku rovnající se hodnotě pomyslného koeficientu volatility pro všechny doby splatnosti.
Pro účely písmen a) a c) vyloučí pojišťovna nebo zajišťovna v souvislosti s pojištěním s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu investice s pevným výnosem, které pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nepředstavují žádné nebo představují pouze nepodstatné riziko kreditního rozpětí.
3.
Pro euro i vázanou měnu posuzované společně se cenová hodnota jednoho bazického bodu nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny rovná:
PVBP(BEL) =
kde:
a)BEL označuje součet hodnoty nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech bez koeficientu volatility a hodnoty nejlepšího odhadu závazků denominovaných ve vázané měně bez koeficientu volatility, pro které je v souladu s čl. 48 odst. 1 tohoto nařízení použita časová struktura základních bezrizikových úrokových měr pro euro upravená o měnové riziko, přičemž obě hodnoty jsou určeny v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)VA* označuje vyšší z těchto hodnot: pomyslný koeficient volatility pro euro a pomyslný koeficient volatility pro vázanou měnu, přičemž jsou vypočteny v souladu s čl. 77d odst. 3 směrnice 2009/138/ES za předpokladu, že poměr citlivosti na úvěrové rozpětí je roven 1;
c)BEL* označuje součet hodnoty nejlepšího odhadu závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v eurech a hodnoty nejlepšího odhadu závazků denominovaných ve vázané měně, pro které je v souladu s čl. 48 odst. 1 použita časová struktura základních bezrizikových úrokových měr pro euro upravená o měnové riziko, přičemž obě hodnoty jsou určeny v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, za předpokladu, že se na příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr použije pomyslný koeficient volatility.
Pro účely písmene c) se nejlepší odhad přecení s přihlédnutím k účinku budoucích nezaručených podílů na zisku. Při tomto přecenění se však nezohledňuje dopad změny úvěrových rozpětí na hodnotu aktiv v držení pojišťovny nebo zajišťovny.
4.
Pokud byl poměr citlivosti na úvěrové rozpětí pro určitou měnu naposledy vypočítán méně než jeden rok před referenčním datem pro ocenění nejlepšího odhadu závazků, nejsou pojišťovny a zajišťovny povinny tento poměr počítat znovu za předpokladu, že jsou schopny ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že se tento poměr podstatně nezměnil.“;
20)vkládá se nový článek 54a, který zní:
„Článek 54a
Restrukturalizovaná aktiva
1.
Pro účely odstavce 2 se „restrukturalizovanými aktivy“ rozumí aktiva, jejichž peněžní toky jsou závislé na výkonnosti jiných podkladových finančních aktiv.
2.
Aniž je dotčen článek 77b směrnice 2009/138/ES, pojišťovny a zajišťovny mohou zahrnout restrukturalizovaná aktiva do vyčleněného portfolia aktiv uvedeného v daném článku pouze tehdy, pokud mohou ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat splnění všech následujících podmínek:
a)podkladová finanční aktiva restrukturalizovaných aktiv poskytují dostatečně stálou úroveň příjmů, takže peněžní toky restrukturalizovaného aktiva jsou samy o sobě dostatečně stálé;
b)peněžní toky restrukturalizovaného aktiva jsou chráněny mechanismy pro absorpci ztrát, které zajišťují dostatečnou stálost peněžních toků i v případě změny provozních podmínek;
c)pokud podkladová finanční aktiva zahrnují finanční záruky, tyto záruky nezvyšují vyrovnávací úpravu při výpočtu podle článku 77c směrnice 2009/138/ES a článku 53 tohoto nařízení;
d)podnik je schopen řádně zjišťovat, měřit, sledovat, řídit, kontrolovat a vykazovat rizika podkladových finančních aktiv.“;
21)v článku 68 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3.
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na strategické účasti uvedené v článku 171 tohoto nařízení, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast získala povolení uvedené v čl. 92 odst. 1a druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES.“;
22)v čl. 70 odst. 1 písm. e) se bod i) nahrazuje tímto:
„i)
převyšují fiktivní solventnostní kapitálový požadavek v případě účelově vázaných fondů určených v souladu s čl. 81 odst. 1;“
23)vkládají se nové články 70a a 70b, které znějí:
„Článek 70a
Předvídatelné dividendy a rozdělení výnosů
1.
Pro účely čl. 70 odst. 1 písm. b) se výše předvídatelných dividend a rozdělení výnosů stanoví v souladu s přírůstkovým přístupem uvedeným v odstavcích 2 až 6 tohoto článku.
2.
Výše dividend a rozdělení výnosů se považuje za předvídatelnou, pokud správní, řídící nebo kontrolní orgán nebo jiné osoby, které skutečně řídí podnik, formálně rozhodly nebo navrhly příslušnému orgánu rozhodnout o výši dividend nebo rozdělení výnosů, které mají být vyplaceny.
3.
Předtím, než správní, řídící nebo kontrolní orgán nebo jiné osoby, které skutečně řídí podnik, formálně rozhodly nebo navrhly příslušnému orgánu rozhodnout o výši dividend nebo rozdělení výnosů, které mají být vyplaceny, se má za to, že výše předvídatelných dividend nebo rozdělení výnosů za předmětné účetní období se rovná součtu:
a)plné výše pravděpodobných dividend nebo rozdělení výnosů, které mají být vyplaceny v průběhu stávajícího účetního období, odpovídající ziskům z předchozích účetních období;
b)jedné z následujících hodnot:
i)součinu poměru výplaty dividend nebo rozdělení výnosů a kumulativního mezitímního zisku realizovaného nebo případně odhadovaného mezi začátkem stávajícího účetního období a referenčním datem výpočtu hodnoty přeceňovacího rezervního fondu (reconciliation reserve);
ii)součinu odhadované výše dividend nebo rozdělení výnosů odpovídající ziskům za celé stávající účetní období a poměrné části tohoto účetního období, která uplynula do referenčního data pro výpočet hodnoty přeceňovacího rezervního fondu (reconciliation reserve).
Pro účely prvního pododstavce se pojem „zisky“ používá v témže významu jako v platném účetním rámci.
4.
Pro účely odst. 3 písm. b) se poměr nebo výše výplaty dividend nebo rozdělení výnosů stanoví na základě pravidel vyplácení dividend nebo rozdělení výnosů schválené správním, řídícím nebo kontrolním orgánem. Pokud pravidla vyplácení dividend nebo rozdělení výnosů obsahují místo pevně stanovené hodnoty určité výplatní rozmezí, použije se jeho horní hranice.
5.
Pokud neexistují schválená pravidla vyplácení dividend nebo rozdělení výnosů uvedená v odstavci 4 nebo pokud je podle názoru orgánu dohledu pravděpodobné, že instituce svá pravidla vyplácení dividend nebo rozdělení výnosů nepoužije nebo že tato pravidla nepředstavují obezřetný základ pro určení výše odpočtu, poměr nebo výše výplaty dividend nebo rozdělení výnosů se při uplatnění nejobezřetnějšího přístupu stanoví jako některá z následujících hodnot:
a)průměrný poměr nebo výše výplaty dividend nebo rozdělení výnosů za tři účetní období, která předcházejí stávajícímu účetnímu období;
b)poměr nebo výše výplaty dividend nebo rozdělení výnosů za účetní období, které předcházelo stávajícímu účetnímu období;
c)příslušná veřejná oznámení o výplatě dividend nebo rozdělení výnosů.
6.
Podnik může z výpočtu poměru nebo výše výplaty dividend nebo rozdělení výnosů podle odst. 4 písm. a) a b) vyloučit výjimečnou platbu nebo nevyplacení dividend nebo rozdělení výnosů, je-li schopen ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že tato uskutečněná nebo neuskutečněná platba není pro jeho pravidla vyplácení dividend nebo rozdělení výnosů nebo pro jeho dosavadní způsoby rozdělování výnosů typická.
Článek 70b
Požadavky vztahující se na splacení a umoření položek pro účely jejich klasifikace jako kapitálu
1.
Pro účely tohoto oddílu se jakákoli transakce nebo ujednání, které mají stejný ekonomický účinek jako splacení nebo umoření, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty nebo výši použitelného kapitálu, považují za splacení nebo umoření.
2.
Pro účely odstavce 1 se má za to, že zpětný odkup akcií má stejný ekonomický účinek jako splacení nebo umoření, nejsou-li zpětně odkoupené akcie použity k uplatnění akciových opcí, a to buď okamžitě, nebo nejpozději do jednoho měsíce ode dne uskutečnění programu zpětného odkupu akcií.“;
24)článek 81 se mění takto:
a)nadpis se nahrazuje tímto:
„Úprava o účelově vázané fondy“;
b)odstavec 1 se mění takto:
i)v prvním pododstavci se písmena a) a b) nahrazují tímto:
„a)
položek kapitálu s omezením v rámci účelově vázaného fondu;
b)
fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro účelově vázaný fond.“;
ii)třetí pododstavec se nahrazuje tímto:
„Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává solventnostní kapitálový požadavek pomocí interního modelu, vypočte se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek s použitím uvedeného interního modelu, jako by pojišťovna nebo zajišťovna provozovala pouze činnost v rámci účelově vázaného fondu.“;
25)v čl. 84 odst. 4 se první pododstavec mění takto:
a)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a)
hlavním účelem přidruženého podniku je držet a spravovat aktiva jménem podniku držícího účast nebo jiného podniku skupiny, do níž podnik držící účast patří;“
b)písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c)
přidružený podnik nevykonává žádnou významnou činnost kromě investování ve prospěch podniku držícího účast nebo jiného podniku skupiny, do níž podnik držící účast patří.“;
26)vkládá se nový článek 89a, který zní:
„Článek 89a
Zjednodušený výpočet pro nepodstatné rizikové moduly nebo podmoduly
1.
Pro posouzení, zda jeden nebo více rizikových modulů nebo podmodulů splňuje podmínky stanovené v čl. 109 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES, vypočítají pojišťovny a zajišťovny každý z těchto modulů nebo podmodulů samostatně.
Pro účely prvního pododstavce mohou pojišťovny a zajišťovny použít zjednodušený výpočet za předpokladu, že splňují požadavky článků 88 a 89 tohoto nařízení, nikoli však pro modul tržního rizika nebo jakýkoli rizikový podmodul tohoto rizikového modulu.
2.
Pokud jeden nebo více rizikových modulů nebo podmodulů jiných než modul tržního rizika nebo jakýkoli rizikový podmodul modulu tržního rizika splňují podmínky stanovené v čl. 109 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES, může být hodnota každého z těchto rizikových modulů nebo podmodulů vypočtena pro každé referenční datum nejdéle tři roky od referenčního data výpočtu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku takto:
kde:
a) označuje solventnostní kapitálový požadavek pro daný rizikový modul nebo podmodul k, který splňuje podmínky stanovené v čl. 109 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, k referenčnímu datu t;
b) označuje výsledek výpočtu rizikového modulu nebo podmodulu k podle odstavce 1;
c) označuje míru objemu specifickou pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu pro rizikový modul nebo podmodul k k referenčnímu datu t;
d) označuje rizikový faktor pro rizikový modul nebo podmodul k, který se vypočítá podle odstavce 3.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) pojišťovna nebo zajišťovna odůvodní ke spokojenosti orgánu dohledu vhodnost použité míry objemu specifické pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu.
3.
Rizikový faktor uvedený v odst. 2 prvním pododstavci písm. d) se vypočítá takto:
kde označuje míru objemu specifickou pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu pro rizikový modul nebo podmodul k k referenčnímu datu výpočtu podle odstavce 1.“;
27)v článku 90b se doplňuje nový odstavec 6, který zní:
„6.
Pro účely odstavců 1 až 5 se použije čl. 120 odst. 1a.“;
28)vkládá se nový článek 107a, který zní:
„Článek 107a
Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik pro zajistné smlouvy, deriváty nebo sekuritizace
1.
Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat účinek snižování rizik zajistné smlouvy, sekuritizace nebo derivátu na upisovací riziko a tržní riziko uvedený v článku 196 ve vztahu k vnější protistraně i takto:
kde:
a) označuje součet absolutních hodnot expozic v selhání dané zajistné smlouvy, zvláštní účelové jednotky, sekuritizace a derivátu vůči každé vnější protistraně CE;
b) označuje absolutní hodnotu expozice v selhání dané zajistné smlouvy, zvláštní účelové jednotky, sekuritizace a derivátu vůči vnější protistraně i;
c)RMtotal označuje celkový účinek snižování rizik vypočtený podle odstavce 3;
d)suma zahrnuje expozice vůči všem protistranám;
2.
Pro účely odst. 1 písm. a) a b) je hodnotou expozice v selhání zajistné smlouvy a sekuritizace vůči protistraně hodnota nejlepšího odhadu částek vymahatelných ze zajistné smlouvy a sekuritizace vůči této protistraně.
3.
Pro účely odst. 1 písm. c) se celkový účinek snižování rizik rovná rozdílu mezi následujícími kapitálovými požadavky:
a)hypotetickým základním solventnostním kapitálovým požadavkem za předpokladu, že modul rizika selhání protistrany je roven 0 a že zajistná smlouva, zvláštní účelová jednotka, sekuritizace nebo derivát zahrnuté do rozsahu zjednodušeného výpočtu uvedeného v odstavci 1 neexistují;
b)hypotetickým základním solventnostním kapitálovým požadavkem za předpokladu, že modul rizika selhání protistrany je roven 0.“;
29)článek 117 se mění takto:
a)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
σ(res,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu s stanovenou v odstavcích 4 a 5;“
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.
Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko pojistného v neživotním pojištění v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro riziko hrubého pojistného v neživotním pojištění v segmentu uvedeném v příloze II a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění, pokud takové neproporcionální zajištění pro příslušný segment existuje, nebo v jiných případech faktoru 100 %. Pro segmenty 1, 4 a 5 uvedené v příloze II je korekční faktor pro neproporcionální zajištění roven 80 %. Pro všechny ostatní segmenty uvedené v příloze II se korekční faktor pro neproporcionální zajištění rovná 100 %.“;
c)doplňují se nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„4.
Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro riziko hrubých technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu uvedeném v příloze II a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění, pokud takové neproporcionální zajištění pro příslušný segment existuje, nebo v jiných případech faktoru 100 %.
Pokud je neproporcionální zajištění krytím proti nepříznivému vývoji, které splňuje podmínky stanovené ve třetím pododstavci, rovná se korekční faktor pro neproporcionální zajištění uvedený v prvním pododstavci následujícímu:
Adjust(NP,s) = max(0 ; )
kde:
a)V(net,res,s) označuje nominální nejlepší odhad pojistných a zajistných závazků v daném segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek v rámci krytí proti nepříznivému vývoji;
b) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu s stanoveném v příloze II;
c)ADC(rec,s) označuje výtěžek z krytí proti nepříznivému vývoji v rámci scénáře pro riziko technických rezerv;
d)Par označuje vyšší z těchto hodnot: dodatečné zajistné (nebo jeho ekvivalent) a nula;
e)C označuje postoupení zajistiteli vyjádřené jako procento výše nároků mezi záchytným a uvolňujícím bodem, které je jeho zajištěním kryto;
f)Pr označuje faktor obezřetnosti, který se rovná 100 %.
Krytí proti nepříznivému vývoji uvedené ve druhém pododstavci musí splňovat následující podmínky:
a)každé krytí proti nepříznivému vývoji se vztahuje pouze na jednu konkrétní skupinu pojistných smluv se stejnými rizikovými charakteristikami v rámci téhož segmentu a má samostatný a jasně daný záchytný a uvolňující bod;
b)záchytný bod uvedený v písmenu a) nepřevyšuje součin hodnoty V(net,res,s) uvedené v druhém pododstavci písm. a) a součtu 1 a hodnoty σ(res,s,annex) uvedené v písmenu b) uvedeného pododstavce.
U neproporcionálního zajištění jiného, než je uvedeno ve druhém pododstavci, činí korekční faktor 100 %.
5.
Výtěžek z krytí proti nepříznivému vývoji podle odst. 4 druhého pododstavce písm. c) se rovná:
ADC(rec,s) =min [⋅ (1+ 3 ⋅ σ(res,s,annex)) − R(ap) ; R(cs)]
kde:
a)V(net,res,s) označuje nominální nejlepší odhad pojistných a zajistných závazků v daném segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek v rámci krytí proti nepříznivému vývoji;
b)σ(res,s,annex) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu s stanoveném v příloze II;
c)R(ap) označuje záchytný bod struktury zajištění;
d)R(cs) označuje velikost krytí proti nepříznivému vývoji, kterou má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici.“;
30)v článku 120 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:
„1a.
Pro účely odstavce 1 se použijí tyto definice:
a)„vichřicí (bouří)“ se rozumí meteorologické nebezpečí zahrnující bouřkové jevy charakterizované větrem o vysoké rychlosti vyvolaným atmosférickými poruchami, včetně extratropických cyklon a tropických cyklon; vichřice (bouře) zahrnuje bouřlivý příliv, pokud se vyskytuje, a nezahrnuje konvektivní bouře;
b)„zemětřesením“ se rozumí geofyzikální nebezpečí charakterizované náhlým pohybem bloku zemské kůry podél geologického zlomu a souvisejícími otřesy půdy; zemětřesení nezahrnuje tsunami nebo požár po seismické události;
c)„povodní“ se rozumí hydrologické nebezpečí spočívající v dočasném zaplavení za normálních okolností suché půdy vodou v důsledku vylití vnitrozemských nebo povrchových vod, včetně záplav způsobených řekami či jinými vodními toky, záplav způsobených povrchovou nebo dešťovou vodou v důsledku srážek nebo přívalových povodní, ať už jsou jejich příčinami vodní toky, deště, nebo obojí; povodeň nezahrnuje bouřlivý příliv;
d)„krupobitím“ se rozumí meteorologické nebezpečí zahrnující padání pevných hranolků nebo krupek ledu a zahrnuje silné konvektivní bouře, tornáda a blesky;
e)„sesuvem nebo poklesem půdy“ se rozumí geofyzikální nebezpečí spočívající v poklesu půdy v důsledku přirozených nebo člověkem způsobených změn v podpovrchových vrstvách, včetně zmenšování nebo zvětšování objemu jílovitých půd.“;
31)v čl. 123 odst. 7 se vzorec nahrazuje tímto:
„SI(flood,r,i) = SI(property,r,i) + SI(onshore-property,r,i) +1,5 SI(motor,r,i)“;
32)v čl. 124 odst. 7 se vzorec nahrazuje tímto:
„SI(hail,r,i) = SI(property,r,i) + SI(onshore-property,r,i) +10 SI(motor,r,i)“;
33)článek 125 se nahrazuje tímto:
„Článek 125
Podmodul rizika sesuvu nebo poklesu půdy
1.
Kapitálový požadavek k riziku sesuvu nebo poklesu půdy se rovná:
kde:
a)suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s) regionů uvedených v příloze VIIIa;
b)CorrS(r,s) označuje korelační koeficient vztahující se k riziku sesuvu nebo poklesu půdy pro regiony r a s uvedené v příloze VIIIa;
c)SCR(subsidence,r) a SCR(subsidence,s) označují kapitálové požadavky k riziku sesuvu nebo poklesu půdy v regionu r a regionu s;
d)SCR(subsidence,jiné) označuje kapitálový požadavek k riziku sesuvu nebo poklesu půdy v jiných regionech, než jsou regiony uvedené v příloze XIII.
2.
Pro všechny regiony uvedené v příloze VIIIa se kapitálový požadavek k riziku sesuvu nebo poklesu půdy v konkrétním regionu r rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná:
kde:
a)suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;
b)Corr(subsidence,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j regionu r uvedený v příloze XXVI;
c)WSI(subsidence,r,i) a WSI(subsidence,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX.
3.
Pro všechny regiony uvedené v příloze VIIIa a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v konkrétním rizikovém pásmu i konkrétního regionu r rovná:
WSI(subsidence,i) = Q(subsidence,r) · W(subsidence,r,i) · SI(subsidence,r,i)
kde:
a)W(subsidence,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikovém pásmu i regionu r uvedenou v příloze X;
b)SI(subsidence,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko sesuvu nebo poklesu půdy pro obytné budovy v pásmu sesuvu nebo poklesu půdy i regionu r;
c)Q(subsidence,r) označuje rizikový faktor pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy pro region r uvedený v příloze VIIIa.
Pokud částka určená pro určité rizikové pásmo v souladu s prvním pododstavcem přesáhne částku (označenou v tomto pododstavci jako „nižší částka“), která se rovná součtu možných ztrát bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, které by pojišťovna nebo zajišťovna mohla v tomto rizikovém pásmu utrpět z důvodu rizika sesuvu nebo poklesu půdy, a to s přihlédnutím k podmínkám jejích specifických politik, včetně případných smluvních limitů plateb, může pojišťovna nebo zajišťovna jako alternativní výpočet určit váženou pojistnou částku pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v tomto rizikovém pásmu ve výši této nižší částky.“;
34)v článku 129 se odstavec 1 mění takto:
a)vzorec se nahrazuje tímto:
„Lmotor = max (8 100 000; 67 500“;
b)písmena a) a b) se nahrazují tímto:
„a)
Na je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem vyšším než 32 400 000 EUR;
b)
Nb je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem nižším nebo rovným 32 400 000 EUR.“;
35)článek 130 se mění takto:
a)v odst. 2 písm. a) se částka „250 000 EUR“ nahrazuje částkou „337 500 EUR“;
b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4.
Pro výpočet hypotetického kapitálového požadavku uvedeného v čl. 196 písm. a) se při určování souboru námořních, jezerních, říčních a průplavových plavidel odpovídajícího maximální pojistné částce podle odstavce 2 tohoto článku a souboru ropných a plynových plošin na moři odpovídajícího maximální pojistné částce podle odstavce 3 tohoto článku zohlední existence zajistných smluv, zvláštních účelových jednotek a sekuritizací.“;
36)v článku 131 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pro výpočet hypotetického kapitálového požadavku uvedeného v čl. 196 písm. a) se při určování souboru letadel odpovídajícího nejvyšší pojistné částce v souladu s tímto článkem zohlední existence zajistných smluv, zvláštních účelových jednotek a sekuritizací.“;
37)v článku 132 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4.
„Pro účely výpočtu hypotetického kapitálového požadavku uvedeného v čl. 196 písm. a) se při určování souboru budov odpovídajícího největší koncentraci rizika požáru v souladu s tímto článkem zohlední existence zajistných smluv, zvláštních účelových jednotek a sekuritizací.“;
38)v čl. 142 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Události uvedené v prvním pododstavci se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, událost uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se vztahuje na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami.“;
39)článek 148 se mění takto:
a)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
σ(res,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s stanovenou v odstavcích 4 a 5;“
b)v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:
„
Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro riziko hrubého pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění, pokud takové neproporcionální zajištění pro příslušný segment existuje, nebo v jiných případech faktoru 100 %.“;
c)doplňují se nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„4.
Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro riziko hrubých technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění, pokud takové neproporcionální zajištění pro příslušný segment existuje, nebo v jiných případech faktoru 100 %.
Pokud je neproporcionální zajištění krytím proti nepříznivému vývoji, které splňuje podmínky stanovené ve čtvrtém pododstavci, rovná se korekční faktor pro neproporcionální zajištění uvedený v prvním pododstavci následujícímu:
Adjust(NP,s) = max ( 0 ; )
kde:
a)V(net,res,s) označuje nominální nejlepší odhad pojistných a zajistných závazků v daném segmentu bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek v rámci krytí proti nepříznivému vývoji;
b) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;
c)ADC(rec,s) označuje výtěžek z krytí proti nepříznivému vývoji v rámci scénáře pro riziko technických rezerv;
d)Par označuje vyšší z těchto hodnot: dodatečné zajistné (nebo jeho ekvivalent) a nula;
e)C označuje postoupení zajistiteli vyjádřené jako procento výše nároků mezi záchytným a uvolňujícím bodem, které je jeho zajištěním kryto;
f)Pr označuje faktor obezřetnosti, který se rovná 100 %.
Krytí proti nepříznivému vývoji uvedené ve druhém pododstavci musí splňovat následující podmínky:
a)každé krytí proti nepříznivému vývoji se vztahuje pouze na jednu konkrétní skupinu pojistných smluv se stejnými rizikovými charakteristikami v rámci téhož segmentu a má samostatný a jasně daný záchytný a uvolňující bod;
b)záchytný bod uvedený v písmenu a) nepřevyšuje součin hodnoty V(net,res,s) uvedené v druhém pododstavci písm. a) a součtu 1 a hodnoty σ(res,s,annex) uvedené v písmenu b) uvedeného pododstavce.
U neproporcionálního zajištění jiného, než je uvedeno ve druhém pododstavci, činí korekční faktor 100 %.
5.
Výtěžek z krytí proti nepříznivému vývoji podle odst. 4 druhého pododstavce písm. c) se rovná:
ADC(rec,s) = min[⋅ (1+ 3 ⋅ σ(res,s,annex)) − R(ap) ; R(cs)]
kde:
a)V(net,res,s) označuje nominální nejlepší odhad pojistných a zajistných závazků v daném segmentu bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek v rámci krytí proti nepříznivému vývoji;
b)R(ap) označuje záchytný bod struktury zajištění;
c)R(cs) označuje velikost krytí proti nepříznivému vývoji, které má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici;
d) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV.“;
40)článek 157 se nahrazuje tímto:
„Článek 157
Podmodul rizika nákladů ve zdravotním pojištění
Kapitálový požadavek k riziku nákladů ve zdravotním pojištění se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých trvalých změn:
a)zvýšení nákladů, které se zohledňují při výpočtu technických rezerv, o 10 %;
b)zvýšení míry inflace nákladů (vyjádřené v procentech), která se používá pro výpočet technických rezerv, o jeden procentní bod.
U zajistných závazků pojišťovny a zajišťovny zohlední uvedené změny ve svých vlastních nákladech a případně v nákladech postupujících podniků.“;
41)v článku 164 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3.
Korelační parametr Corr(i,j) uvedený v odstavci 2 se rovná položce uvedené v řádku i a v sloupci j této korelační matice:
|
j
i
|
Úrokové
|
Akciové
|
Nemovitostní
|
Kreditního rozpětí
|
Koncentrace
|
Měnové
|
|
Úrokové
|
1
|
A
|
A
|
B
|
0
|
0,25
|
|
Akciové
|
A
|
1
|
0,75
|
0,75
|
0
|
0,25
|
|
Nemovitostní
|
A
|
0,75
|
1
|
0,5
|
0
|
0,25
|
|
Kreditního rozpětí
|
B
|
0,75
|
0,5
|
1
|
0
|
0,25
|
|
Koncentrace
|
0
|
0
|
0
|
0
|
1
|
0
|
|
Měnové
|
0,25
|
0,25
|
0,25
|
0,25
|
0
|
1
|
Parametr A se rovná 0, je-li kapitálovým požadavkem k úrokovému riziku uvedeným v článku 165 kapitálový požadavek uvedený v písmeni a) uvedeného článku. Ve všech ostatních případech se parametr A rovná 0,5.
Parametr B se rovná 0, je-li kapitálovým požadavkem k úrokovému riziku uvedeným v článku 165 kapitálový požadavek uvedený v písmeni a) uvedeného článku. Ve všech ostatních případech se parametr B rovná 0,25.“;
42)v článku 165 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Kapitálový požadavek k úrokovému riziku uvedenému v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES se rovná vyšší z těchto hodnot:
a) součet kapitálových požadavků k riziku růstu časové struktury úrokových měr pro každou měnu podle článku 166 tohoto nařízení;
b) součet kapitálových požadavků k riziku poklesu časové struktury úrokových měr pro každou měnu podle článku 167 tohoto nařízení.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud je domácí měna členského státu vázána na euro a pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné nebo zajistné závazky vyjádřené v této měně se používá časová struktura základních bezrizikových úrokových měr pro euro upravená o měnové riziko v souladu s čl. 48 odst. 1, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat jediný kapitálový požadavek k riziku společného růstu, případně poklesu časové struktury úrokových měr vyjádřený v euru a v této měně.“;
43)článek 166 se mění takto:
a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1.
Kapitálový požadavek k riziku růstu časové struktury úrokových měr pro danou měnu se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého zvýšení základních bezrizikových úrokových měr pro tuto měnu při různých dobách splatnosti. Zvýšená základní bezriziková úroková míra se pro konkrétní dobu splatnosti vypočítá v souladu s odstavci 2 a 2a.
2.
Pro danou měnu a pro doby splatnosti do prvního vyrovnávacího bodu včetně se zvýšená základní bezriziková úroková míra rovná:
= ⋅ (1 + ) +
kde:
a) označuje dobu splatnosti v letech;
b) označuje zvýšenou bezrizikovou úrokovou míru při době splatnosti m;
c)rm označuje aktuální bezrizikovou úrokovou míru při době splatnosti m;
d) se vypočtou takto:
i)pro doby splatnosti m kratší než jeden rok se rovná 61 % a se rovná 2,14 %;
ii)pro doby splatnosti m vyjádřené v letech, která jsou celým číslem mezi jedním rokem a 50 lety, nabývají hodnot podle následující tabulky:
|
Doba splatnosti m
(v letech)
|
|
|
|
1
|
61 %
|
2,14 %
|
|
2
|
53 %
|
1,86 %
|
|
3
|
49 %
|
1,72 %
|
|
4
|
46 %
|
1,61 %
|
|
5
|
45 %
|
1,58 %
|
|
6
|
41 %
|
1,44 %
|
|
7
|
37 %
|
1,30 %
|
|
8
|
34 %
|
1,19 %
|
|
9
|
32 %
|
1,12 %
|
|
10
|
30 %
|
1,05 %
|
|
11
|
30 %
|
1,05 %
|
|
12
|
30 %
|
1,05 %
|
|
13
|
30 %
|
1,05 %
|
|
14
|
29 %
|
1,02 %
|
|
15
|
28 %
|
0,98 %
|
|
16
|
28 %
|
0,98 %
|
|
17
|
27 %
|
0,95 %
|
|
18
|
26 %
|
0,91 %
|
|
19
|
26 %
|
0,91 %
|
|
20
|
25 %
|
0,88 %
|
|
21
|
25 %
|
0,87 %
|
|
22
|
24 %
|
0,85 %
|
|
23
|
24 %
|
0,82 %
|
|
24
|
23 %
|
0,80 %
|
|
25
|
22 %
|
0,78 %
|
|
26
|
22 %
|
0,76 %
|
|
27
|
21 %
|
0,74 %
|
|
28
|
21 %
|
0,72 %
|
|
29
|
20 %
|
0,70 %
|
|
30
|
20 %
|
0,69 %
|
|
31
|
20 %
|
0,70 %
|
|
32
|
20 %
|
0,71 %
|
|
33
|
20 %
|
0,71 %
|
|
34
|
20 %
|
0,71 %
|
|
35
|
20 %
|
0,71 %
|
|
36
|
20 %
|
0,72 %
|
|
37
|
21 %
|
0,72 %
|
|
38
|
21 %
|
0,72 %
|
|
39
|
21 %
|
0,73 %
|
|
40
|
21 %
|
0,73 %
|
|
41
|
21 %
|
0,74 %
|
|
42
|
21 %
|
0,74 %
|
|
43
|
21 %
|
0,75 %
|
|
44
|
21 %
|
0,75 %
|
|
45
|
21 %
|
0,75 %
|
|
46
|
21 %
|
0,75 %
|
|
47
|
21 %
|
0,75 %
|
|
48
|
21 %
|
0,74 %
|
|
49
|
21 %
|
0,74 %
|
|
50
|
21 %
|
0,73 %
|
iii)pro doby splatnosti m trvající nejméně 60 let se rovná 0 %; pro doby splatnosti trvající nejméně 90 let se rovná 20 %;
iv)pro ostatní doby splatnosti m neuvedené v bodech i) až iii) se hodnoty a lineárně interpolují.“;
b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a.
Pro danou měnu a pro doby splatnosti delší než první vyrovnávací bod se zvýšené základní bezrizikové úrokové míry odvozují použitím extrapolační metody uvedené v článku 77a směrnice 2009/138/ES na příslušnou zátěžovou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr, přičemž tato příslušná zátěžová časová struktura bezrizikových úrokových měr se určí za použití následujících předpokladů:
a)zátěžová konečná forwardová míra se rovná součtu 15 bazických bodů a aktuální konečné forwardové míry;
b)zátěž pro poslední likvidní forwardové míry se určí uplatněním vah použitých pro určení aktuální poslední likvidní forwardové míry uvedené v čl. 46 odst. 1c na zátěže uplatněné na úrokové míry odpovídající dobám splatnosti podle písmen a) a b) uvedeného článku za předpokladu, že se na tyto doby splatnosti použije odstavec 2 tohoto článku.“;
44)článek 167 se mění takto:
a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1.
Kapitálový požadavek k riziku poklesu časové struktury úrokových měr pro danou měnu se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého poklesu základních bezrizikových úrokových měr pro tuto měnu při různých dobách splatnosti, přičemž snížená základní bezriziková úroková míra se pro konkrétní dobu splatnosti vypočítá v souladu s odstavci 2 a 2a.
V žádném případě nesmí být snížená základní bezriziková úroková míra nižší než dolní hranice závislá na době splatnosti. Tato dolní hranice se určí takto:
a)pro doby splatnosti od 1 roku do 7 let se dolní hranice rovná –1,25 %;
b)pro doby splatnosti nejméně 20 let se dolní hranice rovná –0,893 %;
c)pro doby splatnosti od 7 do 20 let se dolní hranice lineárně interpoluje.
2.
Pro danou měnu a pro splatnosti do prvního vyrovnávacího bodu včetně se snížená základní bezriziková úroková míra rovná:
= ⋅ (1 – ) –
kde:
a) označuje dobu splatnosti v letech;
b) označuje sníženou bezrizikovou úrokovou míru při době splatnosti m;
c)rm označuje aktuální bezrizikovou úrokovou míru při době splatnosti m;
d) a se počítají takto:
i)pro doby splatnosti m nižší než jeden rok se rovná 58 % a se rovná 1,16 %;
ii)pro doby splatnosti m vyjádřené v letech, která jsou celým číslem mezi jedním rokem a 50 lety, nabývají a hodnot podle následující tabulky:
|
Doba splatnosti m
(v letech)
|
|
|
|
1
|
58 %
|
1,16 %
|
|
2
|
51 %
|
0,99 %
|
|
3
|
44 %
|
0,83 %
|
|
4
|
40 %
|
0,74 %
|
|
5
|
40 %
|
0,71 %
|
|
6
|
38 %
|
0,67 %
|
|
7
|
37 %
|
0,63 %
|
|
8
|
38 %
|
0,62 %
|
|
9
|
39 %
|
0,61 %
|
|
10
|
40 %
|
0,61 %
|
|
11
|
41 %
|
0,60 %
|
|
12
|
42 %
|
0,60 %
|
|
13
|
43 %
|
0,59 %
|
|
14
|
44 %
|
0,58 %
|
|
15
|
45 %
|
0,57 %
|
|
16
|
47 %
|
0,56 %
|
|
17
|
48 %
|
0,55 %
|
|
18
|
49 %
|
0,54 %
|
|
19
|
49 %
|
0,52 %
|
|
20
|
50 %
|
0,50 %
|
|
21
|
49 %
|
0,49 %
|
|
22
|
50 %
|
0,49 %
|
|
23
|
51 %
|
0,48 %
|
|
24
|
51 %
|
0,48 %
|
|
25
|
52 %
|
0,47 %
|
|
26
|
52 %
|
0,46 %
|
|
27
|
53 %
|
0,45 %
|
|
28
|
53 %
|
0,44 %
|
|
29
|
53 %
|
0,42 %
|
|
30
|
53 %
|
0,41 %
|
|
31
|
53 %
|
0,40 %
|
|
32
|
53 %
|
0,39 %
|
|
33
|
54 %
|
0,37 %
|
|
34
|
54 %
|
0,36 %
|
|
35
|
54 %
|
0,35 %
|
|
36
|
54 %
|
0,34 %
|
|
37
|
55 %
|
0,33 %
|
|
38
|
55 %
|
0,32 %
|
|
39
|
56 %
|
0,31 %
|
|
40
|
57 %
|
0,30 %
|
|
41
|
57 %
|
0,29 %
|
|
42
|
58 %
|
0,28 %
|
|
43
|
59 %
|
0,27 %
|
|
44
|
61 %
|
0,26 %
|
|
45
|
62 %
|
0,25 %
|
|
46
|
62 %
|
0,23 %
|
|
47
|
63 %
|
0,22 %
|
|
48
|
64 %
|
0,21 %
|
|
49
|
64 %
|
0,19 %
|
|
50
|
65 %
|
0,18 %
|
iii)pro doby splatnosti m trvající nejméně 60 let se rovná 0 %; pro doby splatnosti trvající nejméně 90 let se rovná 20 %;
iv)pro ostatní doby splatnosti m neuvedené v bodech i) až iii) se hodnoty a lineárně interpolují.“;
b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a.
Pro danou měnu a pro doby splatnosti delší než první vyrovnávací bod se snížené základní bezrizikové úrokové míry odvozují použitím extrapolační metody uvedené v článku 77a směrnice 2009/138/ES na příslušnou zátěžovou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr, přičemž příslušná zátěžová časová struktura bezrizikových úrokových měr se určí za použití následujících předpokladů:
a)zátěžová konečná forwardová míra se rovná rozdílu mezi aktuální konečnou forwardovou mírou a 15 bazickými body;
b)zátěž pro poslední likvidní forwardové míry se určí uplatněním vah použitých pro určení aktuální poslední likvidní forwardové míry uvedené v čl. 46 odst. 1c na zátěže uplatněné na úrokové míry odpovídající dobám splatnosti podle písmen a) a b) uvedeného článku za předpokladu, že se na tyto doby splatnosti použije odstavec 2 tohoto článku.“;
45)v čl. 168a odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f)
každá společnost splňuje nejméně jednu z následujících podmínek za každé z posledních tří účetních období, které končí přede dnem výpočtu solventnostního kapitálového požadavku:
i)roční obrat společnosti přesahuje 12 800 000 EUR;
ii)bilanční suma společnosti přesahuje 12 800 000 EUR;
iii)počet zaměstnanců, které společnost zaměstnává, je vyšší než 50;“
46)článek 169 se mění takto:
a)v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 1, s nimiž se zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi v souladu s článkem 105a směrnice 2009/138/ES;“
b)v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 2, s nimiž se zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi v souladu s článkem 105a směrnice 2009/138/ES;“
c)v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií způsobilé infrastruktury, s nimiž se zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi v souladu s článkem 105a směrnice 2009/138/ES;“
d)v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií způsobilých infrastrukturních společností, s nimiž se zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi v souladu s článkem 105a směrnice 2009/138/ES;“
e)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:
„5.
Pro účely odstavců 1 až 4, pokud je hodnota akciové investice záporná a pokud ztráty, které mohou z této investice vzniknout, mohou přesáhnout částku investovanou pojišťovnou a zajišťovnou, platí následující definice:
a)„hodnotou investic do akcií typu 1“ se rozumí „absolutní hodnota investic do akcií typu 1“;
b)„hodnotou investic do akcií typu 2“ se rozumí „absolutní hodnota investic do akcií typu 2“;
c)„hodnotou investic do akcií způsobilé infrastruktury“ se rozumí „absolutní hodnota investic do akcií způsobilé infrastruktury“; a
d)„hodnotou investic do akcií způsobilých infrastrukturních společností“ se rozumí „absolutní hodnota investic do akcií způsobilých infrastrukturních společností“.
První pododstavec se nepoužije na žádné krátké akciové pozice.
Pro účely odstavců 1 až 4 pojišťovny a zajišťovny předpokládají, že akciové investice se zápornými hodnotami, které nejsou uvedeny v prvním pododstavci, mají hodnotu 0.“;
47)článek 170 se mění takto:
a)v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:
„Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení čl. 304 odst. 1 směrnice 2009/138/ES před 29. lednem 2027, kapitálový požadavek pro akcie typu 1 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů:“;
b)v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:
„Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení čl. 304 odst. 1 směrnice 2009/138/ES před 29. lednem 2027, kapitálový požadavek pro akcie typu 2 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů:“;
c)v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:
„Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení čl. 304 odst. 1 směrnice 2009/138/ES před 29. lednem 2027, kapitálový požadavek pro akcie způsobilé infrastruktury se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů:“;
d)v odstavci 4 se návětí nahrazuje tímto:
„Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení čl. 304 odst. 1 směrnice 2009/138/ES před 29. lednem 2027, kapitálový požadavek pro akcie způsobilých infrastrukturních společností se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů:“;
48)v článku 171 se návětí nahrazuje tímto:
„Pro účely čl. 169 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. a) a čl. 170 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b) se akciovými investicemi strategické povahy rozumí akciové investice, na které se nevztahuje přístup se zohledněním („look-through“) a u kterých pojišťovna nebo zajišťovna držící účast prokáže:“;
49)článek 171a se nahrazuje tímto:
„Článek 171a
Dlouhodobé akciové investice: prokázání schopnosti zabránit nucenému prodeji
1.
Pro účely prokázání schopnosti zabránit průběžně i za zátěžových podmínek nucenému prodeji akciových investic, jak je uvedeno v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/138/ES, použijí pojišťovny nebo zajišťovny jeden z následujících přístupů:
a)metodiky uvedené v článku 171b tohoto nařízení, aby posoudily, zda jsou schopny zabránit nucenému prodeji; nebo
b)test nuceného prodeje stanovený v článku 171c tohoto nařízení.
2.
Zvolený přístup pro účely prokázání souladu s čl. 105a odst. 1 druhým pododstavcem písm. d) směrnice 2009/138/ES pojišťovny nebo zajišťovny uplatňují důsledně.
Bez ohledu na první pododstavec mohou pojišťovny nebo zajišťovny zvolený přístup změnit, pokud ke spokojenosti orgánu dohledu předem prokážou, že taková změna je odůvodněná s ohledem na rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny, výši akciových investic, které mají být klasifikovány jako dlouhodobé investice, a povahu, rozsah a složitost rizik pojišťovny nebo zajišťovny.“;
50)vkládají se nové články 171b, 171c a 171d, které znějí:
„Článek 171b Dlouhodobé akciové investice: metodiky pro zabránění nucenému prodeji
1.
Pro účely čl. 171a odst. 1 písm. a) musí být pojišťovna nebo zajišťovna schopna prokázat ke spokojenosti orgánu dohledu, že splňuje jednu z následujících podmínek:
a)dostatečné množství jednotlivých homogenních rizikových skupin závazků z životního pojištění a zajištění, jejichž Macaulayova durace přesahuje 9,5 let, je nelikvidní ve smyslu odstavce 2; nebo
b)je vytvořena dostatečná rezerva likvidity pro závazky z neživotního pojištění a zajištění, vypočtená v souladu s odstavci 3 až 5.
2.
Podmínka uvedená v odst. 1 písm. a) se považuje za splněnou, pokud pojišťovna a zajišťovna splňuje obě následující podmínky:
a)hodnota nelikvidních závazků uvedených v odst. 1 písm. a), která je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, převyšuje celkovou částku dlouhodobých akciových investic v portfoliu aktiv souvisejících se závazky životního pojištění nebo zajištění;
b)podíl akciových investic, na který má být uplatněn čl. 105a odst. 4 směrnice 2009/138/ES, nepřesahuje vyšší z těchto hodnot: nula a poměr hodnoty nelikvidních závazků podle článku 75 směrnice 2009/138/ES uvedené v písmenu a) tohoto odstavce k celkovému nejlepšímu odhadu technických rezerv v životním pojištění pojišťovny nebo zajišťovny.
Pro účely prvního pododstavce se homogenní riziková skupina závazků ze životního pojištění a zajištění považuje za nelikvidní, pokud je kapitálový požadavek ke každému z následujících rizik nižší než 5 % nejlepšího odhadu závazků patřících do této homogenní rizikové skupiny:
a)riziko úmrtnosti uvedené v článku 137;
b)riziko trvale vyšší míry storen uvedené v čl. 142 odst. 1 písm. a);
c)riziko úmrtnosti ve zdravotním pojištění uvedené v článku 152;
d)riziko trvale vyšší míry storen ve zdravotním pojištění SLT Health uvedené v čl. 159 odst. 1 písm. a).
3.
Podmínka uvedená v odst. 1 písm. b) se považuje za splněnou, pokud je rezerva likvidity vypočtená podle odstavce 6 vyšší než 100 %.
Pro účely prvního pododstavce se rezerva likvidity vypočítá jako poměr hodnoty portfolia likvidních aktiv odpovídajících činnostem v oblasti neživotního pojištění k nejlepšímu odhadu technických rezerv v neživotním pojištění očištěných od zajištění, vypočtených v souladu s odstavci 4 a 5.
4.
Pro účely odstavce 3 zahrnuje portfolio likvidních aktiv odpovídající činnostem neživotního pojištění aktiva úrovně 1, aktiva úrovně 2A a aktiva úrovně 2B ve smyslu tohoto odstavce.
Součet hodnot aktiv úrovně 2A a 2B oceněných pro účely solventnosti nesmí překročit 40 % celkové hodnoty portfolia likvidních aktiv oceněných pro účely solventnosti uvedeného v prvním pododstavci. Hodnota aktiv úrovně 2B oceněných pro účely solventnosti nesmí překročit 15 % celkové hodnoty portfolia likvidních aktiv oceněných pro účely solventnosti uvedeného v prvním pododstavci.
Likvidní aktiva držená prostřednictvím subjektů kolektivního investování a prostřednictvím jiných investic nabízených jako fondy, v nichž pojišťovny nebo zajišťovny drží podílové jednotky nebo akcie, mohou být zohledněna do výše 500 milionů EUR v absolutním vyjádření.
Aktiva úrovně 1 zahrnují pouze aktiva spadající do jedné nebo více z následujících kategorií:
a)peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
b)aktiva představující pohledávky za jednou z protistran uvedených v čl. 180 odst. 2;
c)aktiva, která jsou plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručena jednou z protistran uvedených v čl. 180 odst. 2, pokud tato záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215.
Aktiva úrovně 2A zahrnují pouze aktiva spadající do jedné nebo více z následujících kategorií:
a)dluhopisy a úvěry, kterým přiřazen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, s výjimkou dluhopisů a úvěrů vydaných pojišťovnami a zajišťovnami nebo subjekty finančního sektoru ve smyslu čl. 4 bodu 27 nařízení (EU) č. 575/2013;
b)kryté dluhopisy uvedené v čl. 180 odst. 1, kterým byl přiřazen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, s výjimkou krytých dluhopisů vydaných subjektem finančního sektoru, který je součástí stejné skupiny.
Aktiva úrovně 2B zahrnují pouze aktiva spadající do jedné nebo více z následujících kategorií:
a)jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace (STS), které buď určená externí ratingová agentura na základě svého úvěrového hodnocení přiřadila stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, nebo která je přednostní tranší, a která nepochází od subjektů patřících do stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna;
b)dluhopisy a úvěry, kterým přiřazen stupeň úvěrové kvality 2 nebo 3, s výjimkou dluhopisů a úvěrů vydaných pojišťovnami a zajišťovnami nebo subjekty finančního sektoru ve smyslu čl. 4 bodu 27 nařízení (EU) č. 575/2013;
c)investice do akcií jiné než dlouhodobé akciové investice nebo strategické akcie a jiné než investice do pojišťoven a zajišťoven, úvěrových nebo finančních institucí a investičních podniků, které jsou buď kótovány na regulovaných trzích v zemích, jež jsou členy EHP nebo OECD, nebo se s nimi obchoduje v mnohostranných obchodních systémech ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU, jejichž sídlo nebo ústředí se nachází v členském státě Evropské unie.
5.
Pro účely výpočtu rezervy likvidity uvedené v odst. 3 prvním pododstavci platí následující:
a)hodnota portfolia likvidních aktiv podle odst. 4 prvního pododstavce je součtem:
–hodnoty aktiv úrovně 1 oceněných pro účely solventnosti, která podléhá srážce ve výši 0 %,
–hodnoty aktiv úrovně 2A oceněných pro účely solventnosti, která podléhá srážce ve výši 15 %,
–hodnoty sekuritizací klasifikovaných jako aktiva úrovně 2B oceněných pro účely solventnosti, která podléhá srážce 25 %,
–hodnoty aktiv úrovně 2B jiných než sekuritizace oceněných pro účely solventnosti, která podléhá srážce ve výši 50 %;
b)pro účely výpočtu nejlepšího odhadu technických rezerv v neživotním pojištění podle odstavce 4 peněžní toky plynoucí ze zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, které splňují požadavky stanovené v článcích 209, 211 a 213, podléhají srážce ve výši 15 %. Peněžní toky plynoucí ze zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, které nesplňují požadavky stanovené v článcích 209, 211 a 213, podléhají srážce ve výši 50 %.
6.
Odchylně od odst. 5 písm. a) uplatní pojišťovny a zajišťovny na své investice do likvidních aktiv držených prostřednictvím subjektů kolektivního investování a prostřednictvím jiných investic nabízených jako fondy, v nichž pojišťovny a zajišťovny drží podílové jednotky nebo akcie, tyto srážky:
a)0 % pro peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
b)5 % pro aktiva úrovně 1 jiná než peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty;
c)20 % pro aktiva úrovně 2A;
d)30 % pro sekuritizace klasifikované jako aktiva úrovně 2B;
e)55 % pro aktiva úrovně 2B jiná než sekuritizace.
Článek 171c Dlouhodobé akciové investice: test nuceného prodeje
1.
Pro účely čl. 171a odst. 1 písm. b) musí být pojišťovna nebo zajišťovna schopna ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat splnění všech těchto podmínek:
a)podnik dodržuje své limity rozsahu rizika;
b)solventnostní kapitálový požadavek podniku, posouzený bez použití přechodných opatření uvedených v čl. 77a odst. 2, článku 308c, článku 308d nebo případně v čl. 111 odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES, je překročen o přiměřené rozpětí s přihlédnutím k solventnostní pozici podniku, včetně jeho střednědobého plánu řízení kapitálu;
c)na základě projekcí v pětiletém časovém horizontu je podnik schopen generovat přítoky peněžních prostředků, které jsou vyšší než odtoky, a to jak průběžně, tak za zátěžových podmínek během každého z následujících pěti účetních kalendářních roků (test nuceného prodeje) v časovém horizontu testu.
2.
Pro test nuceného prodeje uvedený v odst. 1 písm. c) platí všechny následující podmínky:
a)při posuzování průběžného přítoku a odtoku peněžních prostředků pojišťovny a zajišťovny předpokládají, že situace na finančních trzích v časovém horizontu testu zůstane stejná jako k referenčnímu datu testu;
b)při posuzování přítoku a odtoku peněžních prostředků za zátěžových podmínek použijí pojišťovny a zajišťovny zátěžové předpoklady uvedené v odstavci 5 a nemusí brát v úvahu další sekundární nebo tržní vlivy;
c)při posuzování přítoku a odtoku peněžních prostředků jak průběžně, tak za zátěžových podmínek musí být plánovaná rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny o investicích nebo odprodejích v souladu s obchodní strategií pojišťovny nebo zajišťovny, jejími písemnými koncepcemi v oblasti investic, likvidity a řízení aktiv a pasiv a budoucími opatřeními vedení uvedenými v článku 23.
3.
Pro test nuceného prodeje uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnují přítoky peněžních prostředků pouze hodnotu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů k referenčnímu datu a přítoky z následujících zdrojů v časovém horizontu projekcí:
a)výnosy z prodeje následujících aktiv držených buď přímo, nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování nebo jiných investic nabízených ve formě fondů, v nichž pojišťovna nebo zajišťovna drží podílové jednotky nebo akcie:
i)aktiva představující pohledávky za jednou z protistran uvedených v čl. 180 odst. 2;
ii)aktiva, která jsou plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručena jednou z protistran uvedených v čl. 180 odst. 2, pokud záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215;
iii)dluhopisy a úvěry, kterým byl přiřazen stupeň úvěrové kvality 0, 1, 2 nebo 3, s výjimkou dluhopisů a úvěrů vydaných pojišťovnami a zajišťovnami nebo subjekty finančního sektoru ve smyslu čl. 4 bodu 27 nařízení (EU) č. 575/2013;
iv)kryté dluhopisy uvedené v čl. 180 odst. 1, kterým byl přiřazen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, s výjimkou těch, které byly vydány subjektem finančního sektoru, který je součástí stejné skupiny;
v)jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace (STS), které buď určená externí ratingová agentura na základě svého úvěrového hodnocení přiřadila stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, nebo která je přednostní tranší, a která nepochází od subjektů patřících do stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna;
vi)akcie jiné než dlouhodobé akciové investice nebo strategické akcie a jiné než investice do subjektů finančního sektoru, které jsou buď kótovány na regulovaných trzích v zemích, jež jsou členy EHP nebo OECD, nebo se s nimi obchoduje v mnohostranných obchodních systémech ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU, jejichž sídlo nebo ústředí se nachází v členských státech EU;
b)výnosy ke dni splatnosti plynoucí z datovaných aktiv uvedených v písmenu a) a pravidelné výnosy plynoucí z aktiv uvedených v daném písmenu a z investic do nemovitostí a dlouhodobých akciových investic, včetně obezřetně odhadovaných budoucích mimosmluvních výnosů, jako jsou výplaty dividend, za předpokladu, že tyto předpovídané mimosmluvní výnosy pro daný rok nejsou vyšší než jejich tříletý historický průměr;
c)pojistné a ostatní peněžní přítoky v rámci smluvní hranice nejlepšího odhadu technických rezerv v životním pojištění, obezřetně odhadnuté pojistné v životním pojištění a ostatní peněžní přítoky, které podnik získá v časovém horizontu testu mimo rámec smluvní hranice, s tou podmínkou, že se nikdy nepředpokládá, že toto obezřetně odhadnuté pojistné a ostatní peněžní přítoky v daném roce budou vyšší než jejich tříletý historický průměr, nebo v případě, že jsou k dispozici údaje za období kratší tří let, s tou podmínkou, že se nepředpokládá, že budou vyšší než v posledním roce, a rovněž peněžní přítoky z přijatého zajištění závazků ze životního pojištění;
d)pojistné a ostatní peněžní přítoky v rámci smluvní hranice nejlepšího odhadu technických rezerv v neživotním pojištění, obezřetně odhadnuté pojistné v neživotním pojištění a ostatní peněžní přítoky, které podnik získá v časovém horizontu testu mimo rámec smluvní hranice, s tou podmínkou, že se nepředpokládá, že toto obezřetně odhadnuté pojistné a ostatní peněžní přítoky v daném roce budou vyšší než jejich tříletý historický průměr, nebo v případě, že jsou k dispozici údaje za období kratší tří let, s tou podmínkou, že se nepředpokládá, že budou vyšší než v posledním roce, a rovněž ostatní peněžní přítoky z přijatého zajištění závazků z neživotního pojištění;
e)výnosy plynoucí z reinvestování peněžních přítoků uvedených v písmenech a) až d), které převyšují peněžní odtoky uvedené v odstavci 4, přičemž návratnost investice je odvozena z časové struktury bezrizikových úrokových měr se zohledněním koeficientu volatility.
Aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) držená prostřednictvím investičního subjektu, nad nímž pojišťovna nebo zajišťovna vykonává kontrolu, nebo v rozsahu práv pojišťovny nebo zajišťovny prostřednictvím investičního subjektu, nad nímž vykonává kontrolu jiný subjekt v rámci téže skupiny a v němž pojišťovna nebo zajišťovna drží podílové jednotky nebo akcie, mohou být zohledněna v plné výši. Aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) držená prostřednictvím subjektů kolektivního investování nebo prostřednictvím jiných investic nabízených jako fondy jiná než aktiva uvedená v předchozí větě mohou být zohledněna do výše 500 milionů EUR v absolutním vyjádření.
Pojišťovny a zajišťovny se mohou rozhodnout nezohlednit peněžní přítoky uvedené v prvním pododstavci písm. b) nebo e).
Při odhadu peněžních přítoků mimo rámec smluvní hranice, které jsou uvedeny v prvním pododstavci písm. c) a d), musí být pojišťovna nebo zajišťovna schopna ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že jsou s přihlédnutím k historickým údajům náležitě zohledněny věrohodné negativní výhledy.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) pojišťovny a zajišťovny neberou v úvahu aktiva pokrývající nejlepší odhad pojistných závazků, na které se vztahuje vyrovnávací úprava.
U předpokládaných výnosů z prodeje dluhopisů, úvěrů a sekuritizací pokrývajících nejlepší odhad pojistných závazků, na které se v časovém horizontu testu použije koeficient volatility, musí být pojišťovna nebo zajišťovna schopna ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že se její rizikový profil ani v důsledku takového prodeje výrazně neodchyluje od následujících předpokladů, z nichž vychází koeficient volatility, a to ani za zátěžových podmínek:
a)podnik drží aktiva, která jsou citlivá na rozpětí, a je vystaven změnám úvěrových rozpětí;
b)použití koeficientu volatility nevede k situacím, kdy je dopad příliš velkého úvěrového rozpětí na aktiva v držení podniku nadměrně kompenzován dopadem koeficientu volatility na nejlepší odhad technických rezerv;
c)peněžní toky plynoucí z pojistných závazků podniku, na které se použije koeficient volatility, jsou dostatečně stabilní a předvídatelné, aby bylo zajištěno, že podnik není vystaven riziku nuceného prodeje svých aktiv, která jsou citlivá na rozpětí, a místo toho si může tato aktiva ponechat, a to i během prudkých výkyvů trhu.
4.
Při testu nuceného prodeje podle odst. 1 písm. c) zahrnují odtoky peněžních prostředků všechny následující položky:
a)peněžní odtoky související s nároky, odkupným, ostatními technickými odtoky včetně provozních nákladů a daní v rámci smluvní hranice nejlepšího odhadu technických rezerv v životním pojištění, peněžní odtoky odpovídající závazkům souvisejícím s pojistným v životním pojištění, které nejsou zahrnuty do smluvní hranice podle odst. 3 prvního pododstavce písm. c), jakož i peněžní odtoky z přijatého zajištění závazků ze životního pojištění;
b)peněžní odtoky související s nároky, odkupným, ostatními technickými odtoky včetně provozních nákladů a daní v rámci smluvní hranice nejlepšího odhadu technických rezerv v neživotním pojištění, peněžní odtoky odpovídající závazkům souvisejícím s pojistným v neživotním pojištění, které nejsou zahrnuty do smluvní hranice podle odst. 3 prvního pododstavce písm. d), jakož i peněžní odtoky z přijatého zajištění závazků z neživotního pojištění;
c)peněžní odtoky vyplývající z rep, reverzních rep a podobných dohod, maržových požadavků a jiné finanční odtoky;
d)peněžní odtoky vyplývající z příspěvků do penzijního systému na zaměstnance pojišťovny nebo zajišťovny;
e)peněžní odtoky vyplývající z jiných výdajů, které nejsou zahrnuty do výpočtu nejlepšího odhadu technických rezerv, a ostatní peněžní odtoky včetně všech následujících:
i)rozdělení dividend a jiné platby akcionářům a dalším podřízeným věřitelům;
ii)zpětný odkup akcií a splácení nebo umořování položek kapitálu;
iii)ostatní peněžní odtoky včetně vnitroskupinových, které nejsou zachyceny v předchozích bodech, včetně podmíněných závazků, prémií a jiných pohyblivých složek odměn a podrozvahových závazků.
5.
Při testu nuceného prodeje za zátěžových podmínek podle odst. 1 písm. c) pojišťovna nebo zajišťovna předpokládá, že je vystavena následujícím zátěžím:
a)během prvního účetního období projekcí dojde k dodatečnému odtoku peněžních prostředků, který se rovná agregaci kapitálových požadavků vyplývajících z rizikových modulů uvedených v hlavě I kapitole V, očištěných o úpravu o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle článku 205, přičemž agregace je založena na korelačních parametrech stanovených v příloze IV směrnice 2009/138/ES;
b)během každého z následujících čtyř účetních období projekcí dojde k dodatečnému odtoku peněžních prostředků, který se rovná agregaci kapitálových požadavků vyplývajících z rizikových modulů uvedených v hlavě I kapitole V, očištěných o úpravu o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty podle článku 205, bez zohlednění podmodulů uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přičemž agregace je založena na korelačních parametrech stanovených v příloze IV směrnice 2009/138/ES.
Podmoduly uvedené v prvním pododstavci písm. b) jsou následující:
a)součet kapitálových požadavků k neživotnímu, životnímu a zdravotnímu katastrofickému riziku, vypočtených v souladu s příslušnými články 119, 143 a 160;
b)součet kapitálových požadavků k riziku storen v neživotním a životním pojištění, ve zdravotním pojištění NSLT Health a ve zdravotním pojištění SLT Health, vypočtených v souladu s příslušnými články 118, 142, 150 a 159.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) se použijí tyto předpoklady:
a)kapitálové požadavky k modulům tržního rizika a rizika selhání protistrany se v každém roce testu snižují, procento snížení pro daný rok se rovná snížení celkové předpovídané hodnoty aktiv v držení pojišťovny nebo zajišťovny na konci předchozího roku;
b)ve vztahu k podmodulu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění uvedenému v článku 115 se peněžní odtoky uvedené v odst. 4 písm. b) odhadují na základě zvýšení příslušných peněžních odtoků v každém segmentu s uvedeném v příloze II takto:
i)peněžní odtoky, k nimž dojde během prvního roku následujícího po datu zahájení nebo obnovení pojistného nebo zajistného krytí, se zvýší o procento, které se rovná trojnásobku směrodatných odchylek pro riziko pojistného v neživotním pojištění u segmentů s uvedených v příloze II;
ii)peněžní odtoky, k nimž dojde po prvním roce následujícím po datu zahájení nebo obnovení pojistného nebo zajistného krytí, se zvýší o procento, které se rovná trojnásobku směrodatné odchylky pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění u segmentů s uvedených v příloze II;
c)ve vztahu k podmodulu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedenému v článku 146 se peněžní odtoky uvedené v odst. 4 písm. b) odhadují na základě zvýšení příslušných peněžních odtoků v každém segmentu s uvedeném v příloze XIV takto:
i)peněžní odtoky, k nimž dojde během prvního roku následujícího po datu zahájení nebo obnovení pojistného nebo zajistného krytí, se zvýší o procento, které se rovná trojnásobku směrodatné odchylky pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u segmentu s uvedeného v příloze XIV;
ii)peněžní odtoky, k nimž dojde po prvním roce následujícím po datu zahájení nebo obnovení pojistného nebo zajistného krytí, se zvýší o procento, které se rovná trojnásobku směrodatné odchylky pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u segmentu s uvedeného v příloze XIV.
6.
Při testu nuceného prodeje za zátěžových podmínek podle odst. 1 písm. c) pojišťovna nebo zajišťovna použije ohledně určitých peněžních toků následující dodatečné předpoklady:
a)v časovém horizontu testu musí být zátěžové hodnoty peněžních toků uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. c) a odst. 4 písm. a) v souladu se scénářem podmodulu rizika storen v životním pojištění podle článku 142 a případně podmodulu rizika storen ve zdravotním pojištění SLT Health podle článku 159;
b)v časovém horizontu testu musí být zátěžové hodnoty peněžních toků uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. d) a odst. 4 písm. b) v souladu se scénářem podmodulu rizika storen v neživotním pojištění podle článku 118 a případně podmodulu rizika storen ve zdravotním pojištění NSLT Health podle článku 150;
c)zátěžové hodnoty peněžních odtoků uvedených v odst. 4 písm. c), d) a e) musí být v souladu s odst. 2 písm. c) a s postupy rozdělování výnosů, které pojišťovny a zajišťovny v minulosti používaly, zejména v tržním prostředí za zátěžových podmínek; pojišťovna a zajišťovna navíc předpokládá, že podmíněné závazky a podrozvahové závazky uvedené v odst. 4 písm. e) bodě iii) jsou aktivovány;
d)pro stanovení reinvestičních výnosů uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. e) se předpokládá, že se časová struktura úrokové míry změní v souladu se scénářem, který je základem pro výpočet podmodulu úrokového rizika zahrnutého do výpočtu odtoku peněžních prostředků uvedeného v odstavci 5.
Článek 171d Dlouhodobé akciové investice: subjekty kolektivního investování s nižším rizikovým profilem
1.
Fondy uvedené v čl. 105a odst. 2 směrnice 2009/138/ES musí patřit k jednomu z typů subjektů kolektivního investování nebo alternativních investičních fondů uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
2.
Typy subjektů kolektivního investování a alternativních investičních fondů uvedené v odstavci 1 jsou následující:
a)evropské fondy dlouhodobých investic podle nařízení (EU) 2015/760;
b)kvalifikované fondy sociálního podnikání podle čl. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 346/2013;
c)kvalifikované fondy rizikového kapitálu podle čl. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 345/2013;
d)uzavřené alternativní investiční fondy spravované povolenými unijními správců alternativních investičních fondů, které nemají pákový efekt vypočtený podle závazkové metody stanovené v článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.
3.
Pokud jsou podmínky stanovené v čl. 105a odst. 1 směrnice 2009/138/ES splněny na úrovni subjektu kolektivního investování uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, použije se čl. 105a odst. 4 uvedené směrnice na:
a)akcie držené v rámci subjektu kolektivního investování, pokud lze na všechny expozice uplatnit přístup se zohledněním („look-through“) stanovený v článku 84 tohoto nařízení;
b)podílové jednotky nebo akcie subjektu kolektivního investování, pokud nelze na všechny expozice uplatnit přístup se zohledněním („look-through“) stanovený v článku 84 tohoto nařízení.“;
51)v článku 172 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4.
Symetrická úprava nesmí být nižší než –13 % nebo vyšší než 13 %.“;
52)článek 173 se nahrazuje tímto:
„Článek 173
Investice do akcií v rámci legislativních programů
1.
Pokud pojišťovna nebo zajišťovna investuje buď přímo, nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování do akcií v rámci legislativního programu, který splňuje podmínky stanovené v čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, vypočítá se podmodul obecného akciového rizika vztahující se k části těchto akciových investic, která v souhrnu nepřesahuje 10 % použitelného kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny, v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku za podmínky schválení orgánem dohledu.
2.
Procentní hodnoty stanovené v článku 169 tohoto nařízení se sníží poměrně ve vztahu ke kvantifikovanému snížení úvěrového rizika dosaženému v rámci legislativního programu.
3.
Pokud Komise vede veřejný rejstřík legislativních programů, u nichž se má za to, že splňují podmínky stanovené v čl. 133 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, usuzuje se, že program zahrnutý v rejstříku dosahuje snížení celkového úvěrového rizika ve výši nejméně 5 %.“;
53)v článku 176 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů SCRbonds se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního poklesu rizikového faktoru stressi v hodnotě každého dluhopisu nebo úvěru i jiného než úvěru se selháním a úvěru s úlevou a jiného než hypoteční úvěry, jež splňují požadavky článku 191, a to včetně bankovních vkladů jiných než bankovní hotovost uvedená v čl. 189 odst. 2 písm. b).“;
54)v čl. 176a odst. 3 písm. g) se bod v) nahrazuje tímto:
„v)
je splněna alespoň jedna z těchto podmínek, pokud jde o každé z posledních tří účetních období, které končí přede dnem výpočtu solventnostního kapitálového požadavku:
–roční obrat společnosti přesahuje 12 800 000 EUR,
–bilanční suma společnosti přesahuje 12 800 000 EUR,
–počet zaměstnanců, které společnost zaměstnává, je vyšší než 50;“
55)v čl. 176c odst. 3 se písmeno e) nahrazuje tímto:
„e)
za každé z posledních tří účetních období, které končí přede dnem výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:
i)roční obrat emitenta přesahuje 12 800 000 EUR;
ii)bilanční suma emitenta přesahuje 12 800 000 EUR;
iii)počet zaměstnanců, které emitent zaměstnává, je vyšší než 50.“;
56)článek 178 se mění takto:
a)v odstavci 3 se tabulka nahrazuje tímto:
|
„Stupeň úvěrové kvality
|
0
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5 a 6
|
|
Durace
|
stresi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
|
(duri)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Do 5 let včetně
|
min [bi duri ; 1]
|
|
0,7 %
|
|
0,9 %
|
|
1,4 %
|
|
2,5 %
|
|
4,5 %
|
|
7,5 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 5 do 10 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 5); 1]
|
3,5 %
|
0,5 %
|
4,5 %
|
0,6 %
|
7,0 %
|
0,7 %
|
12,5 %
|
1,5 %
|
22,5 %
|
2,5 %
|
37,5 %
|
4,2 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 10 do 15 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 10); 1]
|
6,0 %
|
0,5 %
|
7,5 %
|
0,5 %
|
10,5 %
|
0,5 %
|
20,0 %
|
1,0 %
|
35,0 %
|
1,8 %
|
58,5 %
|
0,5 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 15 do 20 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 15); 1]
|
8,5 %
|
0,5 %
|
10,0 %
|
0,5 %
|
13,0 %
|
0,5 %
|
25,0 %
|
1,0 %
|
44,0 %
|
0,5 %
|
61,0 %
|
0,5 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Více než 20 let
|
min [ai +bi (duri – 20); 1]
|
11,0 %
|
0,5 %
|
12,5 %
|
0,5 %
|
15,5 %
|
0,5 %
|
30,0 %
|
0,5 %
|
46,5 %
|
0,5 %
|
63,5 %
|
0,5 %“
|
b)v odstavci 4 se tabulka nahrazuje tímto:
|
„Stupeň úvěrové kvality
|
0
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5 a 6
|
|
Durace
|
stresi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
ai
|
bi
|
|
(duri)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Do 5 let včetně
|
min [bi duri ; 1]
|
|
2,0 %
|
|
2,6 %
|
|
4,0 %
|
|
7,1 %
|
|
12,7 %
|
|
21,3 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 5 do 10 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 5); 1]
|
9,8 %
|
1,1 %
|
12,8 %
|
1,4 %
|
20,2 %
|
2,0 %
|
35,3 %
|
4,2 %
|
63,5 %
|
7,3 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 10 do 15 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 10); 1]
|
15,3 %
|
1,1 %
|
19,8 %
|
1,1 %
|
30,2 %
|
1,4 %
|
56,3 %
|
2,9 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Od 15 do 20 let včetně
|
min [ai +bi (duri – 15); 1]
|
20,8 %
|
1,1 %
|
25,3 %
|
1,1 %
|
37,2 %
|
1,4 %
|
70,8 %
|
2,9 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Více než 20 let
|
min [ai +bi (duri – 20); 1]
|
26,3 %
|
1,1 %
|
30,8 %
|
1,1 %
|
44,2 %
|
1,4 %
|
85,3 %
|
1,5 %
|
100,0 %
|
0,0 %
|
100,0 %
|
0,0 %“
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
c)odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8.
Přednostním sekuritizovaným pozicím, na něž se nevztahují odstavce 3 až 7 a pro něž je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přiřadí rizikový faktor stressi podle tohoto vzorce:
stressi = min(bi · duri ;1)
kde bi se přiřadí podle stupně úvěrové kvality sekuritizované pozice i, jak je uvedeno v této tabulce:
|
Stupeň úvěrové kvality
|
0
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
bi
|
2,7 %
|
3,3 %
|
4,4 %
|
7,5 %
|
14,3 %
|
23,5 %
|
100,0 %“
|
d)vkládá se nový odstavec 8a, který zní:
„8a.
Nepřednostním sekuritizovaným pozicím, na něž se nevztahují odstavce 3 až 8 a pro něž je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přiřadí rizikový faktor stressi podle tohoto vzorce:
stressi = min(bi · duri ;1)
kde bi se přiřadí podle stupně úvěrové kvality sekuritizované pozice i, jak je uvedeno v této tabulce:
|
Stupeň úvěrové kvality
|
0
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
|
bi
|
7,4 %
|
9,0 %
|
12,0 %
|
18,8 %
|
38,9 %
|
63,8 %
|
100,0 %“
|
e)odstavec 9 se nahrazuje tímto:
„9.
Sekuritizovaným pozicím, na něž se nevztahují odstavce 3 až 8a, se přiřadí rizikový faktor stressi ve výši 100 %.“;
57)článek 180 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Expozicím v podobě dluhopisů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162 (kryté dluhopisy), kterým byl přiřazen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1, se přiřadí rizikový faktor stressi podle této tabulky.“;
b)v odstavci 2 se za druhý pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí:
„Pokud má expozice formu individuálního dluhopisu nebo úvěru, za který částečně, bezpodmínečně a neodvolatelně ručí jedna z protistran uvedených v písmenech a) až d), přičemž záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215 a poskytuje záruku za první ztrátu ve výši alespoň 5 % nominální hodnoty expozice, přiřadí se části hodnoty expozice, která je touto zárukou kryta, rovněž rizikový faktor stressi ve výši 0 %.
Pokud má expozice podobu souboru dluhopisů a úvěrů, za který částečně, bezpodmínečně a neodvolatelně ručí jedna z protistran uvedených v písmenech a) až d), přičemž záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215 a poskytuje záruku za první ztrátu ve výši alespoň 5 % nominální hodnoty celkové expozice, může pojišťovna a zajišťovna při výpočtu rizika kreditního rozpětí přiřadit částce dluhopisů a úvěrů v souboru, jejíž kumulativní hodnota se rovná celkové hodnotě záruky, rizikový faktor stressi ve výši 0 %.
Pro účely třetího a čtvrtého pododstavce se požadavky stanovené v čl. 215 písm. f) považují za splněné, pokud částečná záruka poměrně kryje všechny druhy řádných plateb, které má dlužník provést v souvislosti se svým závazkem.“;
c)odstavec 10 se nahrazuje tímto:
„10.
Sekuritizovaným pozicím, které splňují kritéria stanovená v článku 243 nařízení (EU) č. 575/2013 a které jsou plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručeny Evropským investičním fondem nebo Evropskou investiční bankou, se přiřadí rizikový faktor stressi ve výši 0 %, pokud daná záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215.“;
58)článek 182 se mění takto:
a)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5.
Pro účely odstavce 4 se expozicím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, přiřadí stupeň úvěrové kvality v souladu s kapitolou 1 oddílem 2 této hlavy. Stupeň úvěrové kvality pro expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám se sníží o jeden, pokud platí všechny následující podmínky:
a)tyto expozice jsou jiné než expozice uvedené v čl. 187 odst. 3 písm. b);
b)tyto expozice jsou denominované a financované v domácí měně této ústřední vlády a centrální banky;
c)stupeň úvěrové kvality pro tyto expozice je dva nebo více.“;
b)vkládají se nové odstavce 5a a 5b, které znějí:
„5a.
Expozicím vůči regionálním vládám a místním orgánům členských států, které nejsou uvedeny v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2011, se přiřadí stupeň úvěrové kvality 1.
5b.
Expozicím, které jsou plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručeny regionální vládou nebo místním orgánem členského státu neuvedenými v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2011, přičemž záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215 tohoto nařízení, se přiřadí stupeň úvěrové kvality 1.“;
59)v čl. 184 odst. 2 se doplňuje nové písmeno g), které zní:
„g)
hodnoty akciové investice, pokud je tato hodnota záporná.“;
60)článek 187 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Expozicím v podobě dluhopisů ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice (EU) 2019/2162 (kryté dluhopisy) se přiřadí relativní prahová hodnota nadměrné expozice CTi ve výši 15 %, pokud byl odpovídajícím expozicím v podobě krytých dluhopisů přiřazen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1. Expozice v podobě krytých dluhopisů se považují za expozice vůči jediné protistraně, bez ohledu na jiné expozice vůči stejné protistraně jako emitentovi krytých dluhopisů, které představují odlišnou expozici vůči jediné protistraně.“;
b)odstavce 4a a 4b se zrušují;
61)článek 189 se mění takto:
a)v odstavci 2 se doplňují nová písmena g) a h), která znějí:
„g)
repo operacím, reverzním repo operacím a půjčkám či výpůjčkám cenných papírů;
h)
předfinancovaným příspěvkům a nefinancovaným příspěvkům do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 90 a čl. 300 bodu 10 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud je ústřední protistrana způsobilou ústřední protistranou.“;
b)v odstavci 3 se vkládá nové písmeno ca), které zní:
„ca)
úvěrů se selháním a úvěrů s úlevou;“
62)článek 191 se mění takto:
a)v odstavci 4 se částka „1 milion EUR“ nahrazuje částkou „1,35 milionu EUR“;
b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:
„7.
Musí být splněna jedna z následujících podmínek:
a)riziko dlužníka nezávisí podstatně na výnosech z dané nemovitosti, ale na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a splacení nástroje tudíž podstatně nezávisí na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál. Pokud jde o uvedené jiné zdroje, musí pojišťovna nebo zajišťovna v rámci své úvěrové politiky určit maximální poměr úvěru k příjmu a při poskytnutí úvěru získat vhodné důkazy o příslušných příjmech; nebo
b)expozice je v souladu s čl. 124 odst. 2 písm. a) bodem ii) a čl. 124 odst. 3 písm. a), b) a d) nařízení (EU) č. 575/2013.“;
63)článek 192 se mění takto:
a) v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud je zajistná smlouva uzavřena s pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo s pojišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země a pokud se ujednání o kolaterálu vztahuje na nejméně 60 % aktiv protistrany. ztráta ze selhání se rovná:
LGD = max[90 % (Recoverables +50 % * RMre) – F’’’ . Collateral; 0]
kde F’’’ označuje faktor k zohlednění ekonomického účinku ujednání o kolaterálu ve vztahu k zajistné smlouvě nebo sekuritizaci v případě úvěrové události související s protistranou.“;
b)v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:
„Ztráta ze selhání u derivátu, na který se vztahuje čl. 192a odst. 1 nebo článek 192b, se rovná:“;
c)vkládají se nové odstavce 3e a 3f, které znějí:
„3e.
Ztráta ze selhání u repo operací, reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů se rovná:
LGD = max(Exposure – Collateral; 0)
kde:
a)Exposure označuje hodnotu cenných papírů nebo peněžních prostředků zapůjčených protistraně v rámci transakce určenou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)Collateral označuje rizikově upravenou hodnotu cenných papírů nebo peněžních prostředků přijatých od protistrany.
3f.
Pokud pojišťovny a zajišťovny uzavřely dohody o započtení týkající se několika repo operací nebo reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů, které představují úvěrovou expozici vůči téže protistraně, mohou v souladu s odstavcem 3e vypočítat ztrátu ze selhání u těchto repo operací, reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů na základě kombinovaného ekonomického účinku všech těchto repo operací, reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů, na něž se vztahuje stejná dohoda o započtení, za předpokladu, že jsou ve vztahu k započtení dodrženy články 209 a 210.
Pokud se má ztráta ze selhání u repo operací, reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů vypočítat na základě uvedeném v prvním pododstavci, použijí se pro účely odstavce 3e tato pravidla:
a)hodnota cenných papírů nebo peněžních prostředků půjčených protistraně je celková hodnota cenných papírů nebo peněžních prostředků půjčených protistraně stanovená pro účely solventnosti pro transakce, na které se vztahuje dohoda o započtení;
b)rizikově upravená hodnota cenných papírů nebo peněžních prostředků přijatých od protistrany se určí na úrovni kombinace repo operací, reverzních repo operací nebo půjček či výpůjček cenných papírů, na které se vztahuje dohoda o započtení.“;
d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4.
Ztráta ze selhání u hypotečního úvěru se rovná:
LGD = max[Loan – (80 % × Mortgage + Guarantee); 5 % × max[0 ; (Loan – Guarantee)]]
kde:
a)Loan označuje hodnotu hypotečního úvěru určenou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)Mortgage označuje rizikově upravenou hodnotu hypotéky;
c)Guarantee označuje částku, kterou by ručitel musel zaplatit pojišťovně nebo zajišťovně, pokud by se dlužník hypotečního úvěru ocitl v selhání v době, kdy by se hodnota nemovitosti držené jako hypotéka rovnala 80 % rizikově upravené hodnoty hypotéky.
Pro účely písmene c) se záruka uzná pouze tehdy, jsou-li splněny obě následující podmínky:
a)je poskytnuta protistranou uvedenou v čl. 180 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d) nebo protistranou, za niž plně ručí jedna z protistran uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) uvedeného článku;
b)splňuje požadavky stanovené v článcích 209 a 210 a v čl. 215 písm. a) až e).
Pokud je záruka poskytnuta protistranou, za niž plně ručí jedna nebo více protistran uvedených v čl. 180 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d), považují se požadavky stanovené v čl. 215 písm. c) bodě iii) a písmeni d) za splněné, pokud má pojišťovna nebo zajišťovna právo získat včas od prvního ručitele předběžnou platbu, která splňuje obě tyto podmínky:
a)představuje spolehlivý odhad výše ztráty, včetně ztrát vyplývajících z neplacení úroků a jiných druhů plateb, ke kterým je dlužník zavázán, která pojišťovně nebo zajišťovně pravděpodobně vznikne;
b)je přiměřená výši krytí poskytnutého zárukou.“;
e)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:
„4a.
Ztráta ze selhání u úvěru se selháním nebo úvěru s úlevou se rovná:
LGD = max (Loan – Recoverables; 36 % * Loan)
kde:
a)Loan označuje hodnotu hypotečního úvěru určenou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)Recoverables označují současnou hodnotu inkasovatelných dluhů vypočtenou v souladu s pokyny přijatými podle čl. 181 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.“;
f)doplňují se nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„7.
Ztráta ze selhání u předfinancovaného příspěvku do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany se rovná 18 % příspěvku.
8.
Ztráta ze selhání u nefinancovaného příspěvku do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany se rovná 0 % příspěvku.“;
64)v článku 192a se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Pro účely čl. 192 odst. 3 se na derivát vztahuje tento odstavec, pokud jsou splněny tyto požadavky:
a)derivát je transakcí související s ústřední protistranou, v níž je pojišťovna nebo zajišťovna klientem;
b)pozice a aktiva pojišťovny nebo zajišťovny, které souvisejí s uvedenou transakcí, jsou na úrovni člena clearingového systému i ústřední protistrany rozlišovány a odděleny od pozic a aktiv člena clearingového systému a dalších klientů tohoto člena clearingového systému a v důsledku tohoto rozlišení a oddělení jsou tyto pozice a aktiva odolné vůči úpadku v případě selhání nebo platební neschopnosti člena clearingového systému nebo jednoho nebo více jeho dalších klientů;
c)právní a správní předpisy, pravidla a smluvní ujednání, které se vztahují na pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo ústřední protistranu nebo jsou pro ně závazné, usnadňují převod pozic klienta týkajících se této smlouvy a transakce a odpovídajícího kolaterálu na jiného člena clearingového systému v rámci příslušného období krytí rizika marží v případě selhání nebo platební neschopnosti původního člena clearingového systému; v takovém případě se pozice klienta a kolaterál převedou v tržní hodnotě, pokud klient nepožádá o uzavření pozice v tržní hodnotě;
d)pojišťovna nebo zajišťovna provedly dostatečně důkladnou právní revizi, kterou průběžně aktualizovaly a která dokládá, že opatření zajišťující splnění podmínky stanovené v písmenu c) jsou zákonná, platná, závazná a vymahatelná podle příslušných právních předpisů v rámci příslušné jurisdikce nebo jurisdikcí;
e)ústřední protistrana je způsobilou ústřední protistranou.
Při posuzování toho, zda splňuje podmínku stanovenou v prvním pododstavci písm. c), může pojišťovna nebo zajišťovna vzít v úvahu jakékoliv jasné precedenty převodů klientských pozic a odpovídajících kolaterálů na ústřední protistranu a záměr odvětví v této praxi pokračovat.“;
65)vkládá se nový článek 192b, který zní:
„Článek 192b
Přímá expozice vůči způsobilé ústřední protistraně
Bez ohledu na článek 192a pro účely čl. 192 odst. 3 spadá transakce derivátového financování do působnosti tohoto článku, pokud pojišťovna nebo zajišťovna jedná v rámci transakce derivátového financování pro vlastní účely jako člen clearingového systému ústřední protistrany a ústřední protistrana je způsobilou ústřední protistranou.“;
66)v čl. 197 odst. 7 se první věta nahrazuje tímto:
„
Pokud se v případě platební neschopnosti protistrany při určování poměrného podílu pojišťovny nebo zajišťovny na konkurzní podstatě protistrany nezohlední, že pojišťovna nebo zajišťovna obdrží kolaterál, faktory F, F′, F′′ a F′′′ uvedené v čl. 192 odst. 2 až 3c a v článcích 194 až 196 mají hodnotu 100 %.“;
67)v článku 199 se odstavec 12 nahrazuje tímto:
„12.
Bez ohledu na odstavce 2 až 11 se expozicím podle čl. 192 odst. 3, 7 a 8 přiřadí pravděpodobnost selhání ve výši 0,002 %.“;
68)v čl. 201 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a)
suma zahrnuje všechny možné kombinace (j,k) pravděpodobností selhání u expozic vůči jediné protistraně podle článku 199 s výjimkou případu, kdy PDj=PDk=0;“
69)článek 202 se nahrazuje tímto:
„Článek 202
Expozice typu 2
Kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 2 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého poklesu hodnoty expozic typu 2 o tuto částku:
90 % LGDreceivables>3months + 100 % LGDdefaulted/forborne +
kde:
a)LGDreceivables>3months označuje celkové ztráty ze selhání u všech pohledávek za zprostředkovateli, které jsou po splatnosti déle než tři měsíce;
b)LGDdefaulted/forborne označuje celkovou ztrátu ze selhání u všech úvěrů se selháním a úvěrů s úlevou;
c)suma zahrnuje všechny expozice typu 2 jiné než pohledávky za zprostředkovateli, které jsou po splatnosti déle než tři měsíce, a jiné než úvěry se selháním a úvěry s úlevou;
d)LGDi označuje ztrátu ze selhání u expozice i typu 2.“;
70)článek 210 se mění takto:
a)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:
„3a.
Technika snižování rizik se považuje za techniku, která nevede k podstatnému bazickému riziku, pouze tehdy, když pojišťovna nebo zajišťovna může prokázat, že jsou splněny obě následující podmínky:
a)expozice, na kterou se vztahuje technika snižování rizik, je svou povahou dostatečně podobná rizikové expozici daného podniku; a
b)změny hodnoty expozice, na kterou se technika snižování rizik vztahuje, úzce odrážejí změny hodnoty rizikové expozice podniku v rámci komplexního souboru příslušných rizikových scénářů, včetně scénářů, které odpovídají hladině spolehlivosti stanovené v čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES.“;
b)doplňuje se nový odstavec 6, který zní:
6.
Pojišťovna nebo zajišťovna může prokázat, že přenesení rizika je účinné a že jakékoli snížení solventnostního kapitálového požadavku nebo zvýšení dostupného primárního kapitálu v důsledku ujednání o přenesení rizika je úměrné skutečné změně rizik, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena.
Solventnostní kapitálový požadavek a dostupný primární kapitál odrážejí ekonomickou podstatu smluvních ujednání, jimiž se techniky snižování rizik řídí. Při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku zohledňují pojišťovny nebo zajišťovny techniky snižování rizik podle čl. 101 odst. 5 směrnice 2009/138/ES pouze tehdy, pokud mohou prokázat, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
a)smluvní ujednání, jimiž se řídí techniky snižování rizik, vedou k účinnému přenesení rizika;
b)snížení solventnostního kapitálového požadavku odpovídá rozsahu přenesení rizik vyplývajícího ze smluvních ujednání a
c)solventnostní kapitálový požadavek přiměřeně odráží veškerá rizika plynoucí z procesu přenesení rizik.“;
71)článek 211 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí upisovací rizika pomocí zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, pak aby mohly zohlednit techniku snižování rizik v základním solventnostním kapitálovém požadavku, musí být splněna kvalitativní kritéria stanovená v článcích 209 a 210 a kvalitativní kritéria stanovená v odstavcích 2 až 7.“;
b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a.
Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí upisovací rizika na systém založený na zajištění spravovaný nebo plně zaručený vládou členského státu, která tak jedná z důvodů závažného veřejného zájmu jako zajistitel poslední instance, považuje se tento systém za zajišťovací protistranu ve smyslu odstavce 2 tohoto článku.“;
c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:
„7.
Pro účely článku 86 a čl. 210 odst. 3 pojišťovny a zajišťovny považují bazické riziko vyplývající z nesouladu měn za podstatné, pokud je expozice krytá zajistnými smlouvami nebo zvláštními účelovými jednotkami denominována v jiné měně než riziková expozice podniku, ledaže jsou příslušné měny vázány v dostatečně úzkém pásmu nebo je v zajistné smlouvě stanoven pevný směnný kurz.“;
72)v článku 212 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí riziko v jiných případech než v případech uvedených v čl. 211 odst. 1, včetně přenesení rizika prostřednictvím nákupu nebo emise finančních nástrojů, pak aby technika snižování rizik mohla být zohledněna v základním solventnostním kapitálovém požadavku, musí být kromě kvalitativních kritérií stanovených v článcích 209 a 210 splněna i kvalitativní kritéria stanovená v odstavcích 2 až 5.“;
73)vkládá se nový článek 212a, který zní:
„Článek 212a
Nástroje podmíněného kapitálu a nástroje konvertibilních dluhopisů
Následující smluvní ujednání nejsou nikdy považována za ujednání, která splňují požadavky na účinné přenesení rizika stanovené v článku 210:
a)smluvní ujednání uzavřená mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a jinou protistranou, podle kterých je tato protistrana povinna, nastanou-li předem definované konkrétní události, koupit nové kmenové akcie nebo podřízené dluhy vydané pojišťovnou nebo zajišťovnou v souladu s předem definovaným mechanismem stanovení ceny;
b)smluvní ujednání uzavřená mezi pojišťovnou nebo zajišťovnou a jinou protistranou, podle kterých je tato protistrana povinna, nastanou-li předem definované konkrétní události, pořídit dluhové nástroje vydané pojišťovnou nebo zajišťovnou, které mohou být později přeměněny na nové kmenové akcie této pojišťovny nebo zajišťovny v souladu s předem definovaným mechanismem stanovení ceny.“;
74)článek 215 se mění takto:
a)návětí se nahrazuje tímto:
„Při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku mohou být s výhradou čl. 215a odst. 1 záruky uznány pouze tehdy, pokud jsou výslovně uvedeny v této kapitole a pokud kromě kvalitativních kritérií uvedených v článcích 209 a 210 jsou splněna i všechna tato kritéria:“;
b)písmeno b) se nahrazuje tímto:
„b)
rozsah zajištění úvěrového rizika je jasně stanovený a nesporný;“
c)v písmeni c) se bod i) nahrazuje tímto:
„i)
by poskytovateli zajištění umožňovalo toto zajištění jednostranně zrušit nebo změnit;“
d)doplňují se nové pododstavce, které znějí:
„V případě záruky, která se vztahuje na hypoteční úvěry na bydlení, se vyžaduje splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci písm. c) bodě iii) a písmeni d) pouze do 24 měsíců.
Pro účely prvního pododstavce písm. c), existuje-li ustanovení ve smlouvě o záruce, které stanoví, že nezajištění náležité péče nebo podvod ze strany instituce poskytující úvěr ruší nebo snižuje rozsah úvěrové ochrany poskytované ručitelem, neznamená to, že tato záruka nesplňuje požadavky prvního pododstavce písm. c).
Pro účely prvního pododstavce písm. c) může ručitel provést jednorázovou platbu všech splatných částek souvisejících s pohledávkou nebo může převzít budoucí platební povinnosti dlužníka kryté smlouvou o zajištění úvěrového rizika.
Pro účely prvního pododstavce musí být pojišťovna nebo zajišťovna schopna ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, že má zavedeny systémy pro řízení potenciální koncentrace rizika vyplývajícího z využívání záruk. Pojišťovna nebo zajišťovna musí být schopna ke spokojenosti orgánu dohledu prokázat, jak je její strategie pro využívání záruk propojena s řízením jejího celkového rizikového profilu.“;
75)vkládá se nový článek 215a, který zní:
„Článek 215a
Protizáruky vystavené státem a jinými subjekty veřejného sektoru
1.
Pojišťovna a zajišťovna může nakládat s expozicemi podle odstavce 2 jako s expozicemi zajištěnými zárukami poskytnutými subjekty uvedenými v daném odstavci, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)protizáruka pokrývá všechny prvky úvěrového rizika spojeného s danou pohledávkou;
b)jak původní záruka, tak protizáruka splňují požadavky pro záruky uvedené v článku 215 s výjimkou toho, že protizáruka nemusí být přímá;
c)krytí je spolehlivé a z historické zkušenosti neplyne, že krytí protizárukou by bylo méně účinné než krytí přímou zárukou vystavenou daným subjektem.
2.
Postup stanovený v odstavci 1 se použije na expozice chráněné zárukou, na niž je poskytnuta protizáruka kteroukoliv z protistran uvedených v čl. 180 odst. 2 prvním pododstavci.“;
76)články 216 a 217 se nahrazují tímto:
„Článek 216
Výpočet solventnostního kapitálového požadavku v případě účelově vázaných fondů
1.
V případě účelově vázaných fondů určených v souladu s čl. 81 odst. 1 pojišťovny a zajišťovny upraví výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle metody stanovené v článku 217.
2.
Avšak pojišťovna nebo zajišťovna, která obdržela od orgánů dohledu schválení k uplatnění ustanovení článku 304 směrnice 2009/138/ES u účelově vázaného fondu před 29. lednem 2027, neupravuje výpočet v souladu s článkem 217 tohoto nařízení, nýbrž vychází při výpočtu z předpokladu plné diverzifikace mezi aktivy a závazky účelově vázaných fondů a aktivy a závazky zbytku pojišťovny nebo zajišťovny.
Článek 217
Metoda výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pro účelově vázané fondy
1.
Pojišťovny a zajišťovny vypočítají fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond i pro ostatní části pojišťovny nebo zajišťovny stejným způsobem, jako kdyby tyto účelově vázané fondy a zbylá část pojišťovny nebo zajišťovny byly samostatnými podniky.
2.
Pojišťovny a zajišťovny vypočítají svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet fiktivních solventnostních kapitálových požadavků pro každý účelově vázaný fond a pro zbylou část pojišťovny nebo zajišťovny.
3.
Pokud je výpočet kapitálového požadavku pro rizikový modul nebo podmodul základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny, vypočítá se dopad tohoto scénáře na primární kapitál na úrovni účelově vázaného fondu a zbylé části pojišťovny nebo zajišťovny.
4.
Primárním kapitálem na úrovni účelově vázaného fondu jsou ty omezené položky kapitálu, které splňují definici primárního kapitálu stanovenou v článku 88 směrnice 2009/138/ES.
5.
Pokud v rámci účelově vázaného fondu existují ujednání o účasti na zisku, pojišťovny a zajišťovny při úpravě solventnostního kapitálového požadavku uplatní tento přístup:
a)pokud by výpočet uvedený v odstavci 3 vedl ke zvýšení primárního kapitálu na úrovni účelově vázaného fondu, odhadovaná změna tohoto primárního kapitálu se upraví tak, aby odrážela existenci ujednání o účasti na zisku v rámci účelově vázaného fondu, přičemž v takovém případě se úprava změny primárního kapitálu účelově vázaného fondu rovná částce, o kterou by se zvýšily technické rezervy v důsledku očekávaného budoucího rozdělení výnosů pojistníkům nebo oprávněným osobám tohoto účelově vázaného fondu;
b)pokud by výpočet uvedený v odstavci 3 vedl ke snížení primárního kapitálu na úrovni účelově vázaného fondu, odhadovaná změna tohoto primárního kapitálu pro výpočet čistého základního solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 206 odst. 2 se upraví tak, aby odrážela snížení budoucích nezaručených podílů na zisku, které mají být vyplaceny pojistníkům nebo oprávněným osobám daného účelově vázaného fondu, tato úprava však nepřesáhne výši budoucích nezaručených podílů na zisku v rámci tohoto účelově vázaného fondu.
6.
Bez ohledu na odstavec 1 se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond vypočítá pomocí výpočtů založených na scénářích, při kterých je nejnepříznivěji ovlivněn primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny jako celku.
7.
Při určování scénáře, při kterém je nejnepříznivěji ovlivněn primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny jako celku, pojišťovna nebo zajišťovna nejprve vypočítá součet výsledků dopadů scénářů na primární kapitál na úrovni každého účelově vázaného fondu v souladu s odstavci 3 a 5. Výsledné hodnoty na úrovni každého účelově vázaného fondu se sečtou navzájem a přičtou se k výsledkům dopadu scénářů na primární kapitál zbylé části pojišťovny nebo zajišťovny.
8.
Fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond se určí sečtením kapitálových požadavků pro každý podmodul a rizikový modul základního solventnostního kapitálového požadavku.
9.
Pojišťovny a zajišťovny předpokládají, že neexistuje diverzifikace rizik mezi každým z těchto účelově vázaných fondů a zbylou částí pojišťovny nebo zajišťovny.“;
77)v článku 231 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4.
Pojišťovny a zajišťovny zavedou interní postupy, včetně případného použití klimatických scénářů, aby se vyhnuly nadměrnému spoléhání na údaje z minulých událostí, pokud jde o trendy související se změnou klimatu.“;
78)v čl. 234 písm. b) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii)
jakákoli omezení diverzifikace vyplývající z existence účelově vázaného fondu;“
79)článek 235 se mění takto:
a)nadpis se nahrazuje tímto:
„Techniky snižování rizik a další techniky ke snížení solventnostního kapitálového požadavku“;
b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4.
Za techniku snižování rizik se nikdy nepovažuje použití ujednání uvedených v článku 212a. Jejich použití nikdy nevede ke snížení solventnostního kapitálového požadavku.“;
80)v čl. 258 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Hodnocení uvedené v prvním pododstavci zahrnuje posouzení přiměřenosti složení, včetně genderové vyváženosti a rozmanitosti, efektivity a vnitřní správy správního, řídícího nebo kontrolního orgánu. Toto hodnocení by také mělo být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností pojišťoven a zajišťoven.“;
81)článek 260 se mění takto:
a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:
„2a.
Očekávaný zisk zahrnutý v budoucích poplatcích za obsluhu a správu finančních prostředků pro pojištění s plněním vázaným na index a pojištění s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu se vypočítá jako rozdíl mezi technickými rezervami bez rizikové přirážky vypočtenými v souladu s článkem 77 směrnice 2009/138/ES a technickými rezervami bez rizikové přirážky a za předpokladu, že budoucí poplatky za obsluhu a správu finančních prostředků, jejichž budoucí obdržení se očekává, obdrženy nebudou z jakéhokoli jiného důvodu než kvůli tomu, že nastala pojistná událost, a to bez ohledu na smluvní práva pojistníka na ukončení pojistné smlouvy.“;
b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4.
Ztrátové smlouvy se započítávají oproti ziskovým smlouvám v rámci rizikově homogenní skupiny. Ztrátové rizikově homogenní skupiny se rovněž započítávají proti ziskovým rizikově homogenním skupinám.“;
82)v článku 271 se zrušuje odstavec 2;
83)článek 275 se mění takto:
a)odstavec 2 se mění takto:
i)vkládá se nové písmeno ea), které zní:
„ea)
pohyblivá složka odměny, včetně části s odloženou splatností, se vyplácí či přiznává pouze v případě, že je tento krok udržitelný ve vztahu k finanční situaci podniku jako celku a odůvodněný výsledky podniku, obchodního útvaru a dotyčného jednotlivce;“
ii)doplňují se nové pododstavce, které znějí:
„Pro účely písmene c) se odměna, která má být vyplacena v souladu s podmínkami odložené splatnosti, nepřiznává rychleji než na poměrném základě.
Aniž jsou dotčeny obecné zásady vnitrostátního smluvního a pracovního práva, pro účely prvního pododstavce písm. ea) platí, že celková pohyblivá složka odměny je obvykle podstatně snížena, pokud jsou finanční výsledky podniku slabé či záporné, což se zohlední jak u stávajících odměn, tak u snížení výplat již dříve přiznaných částek, a to i prostřednictvím systému malusů či zpětného vymáhání částek.
Systému malusů či zpětného vymáhání částek podléhá až 100 % celkové pohyblivé složky odměny. Konkrétní kritéria pro použití systému malusů a zpětného vymáhání částek stanoví podniky. Tato kritéria se vztahují zejména na situace, kdy pracovník:
i)se účastnil nebo nesl odpovědnost za jednání, které vedlo k významným ztrátám pro podnik;
ii)není již považován za pracovníka, který splňuje příslušné normy způsobilosti a bezúhonnosti.“;
b)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:
„2a.
Odklad podstatné části pohyblivé složky odměny stanovený v odst. 2 písm. c) se nepoužije, pokud roční pohyblivá složka odměny člena správního, řídícího nebo kontrolního orgánu, osoby, která skutečně řídí podnik nebo zastává jiné klíčové funkce, nebo osoby patřící do jiných kategorií zaměstnanců, jejichž profesní činnost má významný dopad na rizikový profil podniku, nepřesahuje 50 000 EUR a nepředstavuje více než 1/3 celkové roční odměny tohoto zaměstnance.
2b.
Odchylně od odstavce 2a může orgán dohledu rozhodnout, že na pracovníky s nárokem na roční pohyblivou složku odměny, která nedosahuje výše uvedené v daném odstavci, se výjimka stanovená v témže odstavci nevztahuje z důvodu specifické praxe v oblasti odměňování na vnitrostátním trhu, povahy povinností a pracovní náplně těchto pracovníků nebo specifického rizikového profilu podniku.“;
84)vkládá se nový článek 275b, který zní:
„Článek 275b
Transparentnost ohledně řízení investic a kapitálu
S ohledem na informace z pravidelného oznamování orgánům dohledu podle článku 304 orgán EIOPA pravidelně podává Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě kvantitativní a kvalitativní informace o:
a)souhrnné alokaci investic v členění podle sektorů a zeměpisných oblastí;
b)rozdělení výnosů akcionářům včetně zpětných odkupů akcií a pohyblivé složce odměny členům správního, řídícího nebo kontrolního orgánu, osobám zastávajícím klíčové funkce nebo vrcholnému vedení.“;
85)v článku 278 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2.
V souvislosti s vyrovnávací úpravou a přechodnými opatřeními a v souvislosti s koeficientem volatility, pokud orgány dohledu pojišťovně nebo zajišťovně povolily uplatnit některou z těchto úprav nebo přechodných opatření, mohou orgány dohledu uložit navýšení kapitálového požadavku podle čl. 37 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES pouze za okolností, kde odchylka od předpokladů, na nichž jsou tyto úpravy nebo přechodná opatření založeny, je dočasné povahy a neopravňuje ke zrušení povolení orgánů dohledu uplatnit úpravu nebo přechodná opatření.“;
86)články 290 až 294 se nahrazují tímto:
„Článek 290
Struktura
1.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci má strukturu stanovenou v oddíle A přílohy XX a zveřejňuje informace podle článků 292 až 298 tohoto nařízení.
2.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje popisné informace v kvantitativní a kvalitativní podobě, které jsou v části určené profesionálním účastníkům trhu případně doplněny tabulkami s kvantitativními údaji.
3.
Pokud jsou informace alespoň stejného rozsahu a úrovně podrobnosti za období, o němž se podává zpráva, uvedeny v jiných veřejných zprávách, může podnik poskytnout požadované informace v části určené profesionálním účastníkům trhu uvedením internetového odkazu na příslušnou část těchto veřejných zpráv. Při používání internetových odkazů pojišťovny a zajišťovny uvedou zejména příslušné oddíly a čísla stránek. Zajistí, aby tyto odkazy zůstaly platné nejméně pět let po datu zveřejnění.
Článek 291
Podstatnost
Pro účely této kapitoly se informace, které mají být zveřejněny ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, nebo jejich změny považují za podstatné, pokud by jejich opomenutí nebo nesprávné uvedení mohlo ovlivnit rozhodování nebo úsudek uživatelů daného dokumentu, včetně orgánů dohledu.
Článek 292
Informace určené pojistníkům a oprávněným osobám
1.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám začíná sdělením, že pojistníci a oprávněné osoby mají právo požádat o verzi této části v úředním jazyce členského státu, v němž mají bydliště, pokud pojišťovna nebo zajišťovna působí v tomto členském státě na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb. Pokud jsou verze v jiných jazycích k dispozici online, pojišťovna nebo zajišťovna uvede na začátku dané části zprávy o solventnosti a finanční situaci rovněž internetové odkazy na tyto jednotlivé verze.
2.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci, která se skládá z informací určených pojistníkům a oprávněným osobám, obsahuje oddíl o činnosti a výkonnosti podniku, kde jsou uvedeny veškeré následující informace:
a)název a právní forma podniku;
b)název a kontaktní údaje orgánu dohledu odpovědného za finanční dohled nad podnikem;
c)seznam držitelů kvalifikovaných účastí v podniku;
d)pokud pojišťovna patří do skupiny, název skupiny, její právní forma, jurisdikce skupiny a případně orgán dohledu odpovědný za finanční dohled nad skupinou;
e) jakákoli významná změna v činnosti nebo jiné významné události, k nimž došlo v průběhu období, o němž se podává zpráva, a které měly podstatný dopad na profil dané pojišťovny nebo zajišťovny;
f)jasné a jednoduché informace o upisovací a investiční výkonnosti pojišťovny podané souhrnně za celé období, o němž se podává zpráva.
3.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci, která se skládá z informací určených pojistníkům a oprávněným osobám, obsahuje oddíl o řízení kapitálu a rizikovém profilu podniku, kde jsou uvedeny veškeré následující informace:
a)stručné vymezení solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku;
b)solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek, použitelný kapitál a poměr krytí na konci období, o němž se podává zpráva, a v předchozím období, o němž byla podána zpráva;
c)jakékoli nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku během období, o němž se podává zpráva, nebo v době zveřejnění, období každého nedodržení, vysvětlení jeho původu a důsledků, veškerá přijatá nápravná opatření a vysvětlení účinků těchto nápravných opatření;
d)popis podstatných rizik, kterým je podnik vystaven, včetně rizik týkajících se udržitelnosti, jakýchkoli významných změn těchto podstatných rizik v průběhu období, o němž se podává zpráva, a popis použitých technik snižování rizik.
Popis uvedený v prvním pododstavci písm. a) obsahuje formulaci tohoto znění:
„Finanční zdraví podniku umožňují měřit dva kapitálové požadavky: solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek. Solventnostní kapitálový požadavek by měl zajistit takovou úroveň kapitálu, aby byl podnik schopen absorbovat významné nepředvídané ztráty v časovém horizontu jednoho roku, a pojistníkům by měl poskytnout přiměřenou jistotu, že platby budou provedeny v době jejich splatnosti. Účelem minimálního kapitálového požadavku je stanovit minimální úroveň finanční jistoty, kterou by si měl podnik neustále uchovávat a pod kterou by neměla klesnout výše jeho finančních zdrojů (regulatorního kapitálu).
Kapitálové požadavky budou muset být kryty dostatečně kvalitním kapitálem (regulatorním kapitálem), aby bylo zajištěno pokrytí ztrát v průběhu podnikání i v případě likvidace.“
4.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám obsahuje oddíl týkající se všech dalších podstatných informací pro pojistníky. V tomto oddíle se zejména uvede, zda podnik zveřejňuje plány podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU, a pokud ano, uvede se rovněž internetový odkaz na tyto plány.
5.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám nesmí překročit rozsah pěti stran.
Splnění požadavků prvního pododstavce nesmí vést k vynechání nebo zkrácení příslušných informací uvedených v odstavcích 1 až 4.
Článek 293
Informace určené profesionálním účastníkům trhu: Činnost a výkonnost
1.
Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená profesionálním účastníkům trhu obsahuje veškeré následující informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny:
a)název a právní forma pojišťovny nebo zajišťovny, a pokud je k dispozici, specifický identifikační kód právnické osoby podle čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859*;
b)název a kontaktní údaje orgánu dohledu odpovědného za finanční dohled nad danou pojišťovnou nebo zajišťovnou a případně název a kontaktní údaje orgánu dohledu nad skupinou, do níž daná pojišťovna nebo zajišťovna patří;
c)jméno a kontaktní údaje externího auditora pojišťovny nebo zajišťovny a rozsah auditu podle článku 51a směrnice 2009/138/ES;
d)popis držitelů kvalifikovaných účastí v pojišťovně nebo zajišťovně, včetně jejich jmen;
e)pokud pojišťovna nebo zajišťovna patří do skupiny, podrobnosti o jejím postavení v právní struktuře dané skupiny, včetně úplného organizačního schématu a případně zjednodušeného organizačního schématu skupiny;
f)podstatné druhy pojištění pojišťovny nebo zajišťovny a podstatné zeměpisné oblasti, kde působí;
g)jakákoli významná činnost nebo jiné události, k nimž došlo v průběhu období, o němž se podává zpráva, a které měly podstatný dopad na pojišťovnu nebo zajišťovnu.
2.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje souhrnné informace o výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny v oblasti upisování za celé období, o němž se podává zpráva, společně se srovnáním těchto informací s informacemi, které byly vykázány v předchozím období, o němž byla podána zpráva, a které jsou uvedeny v účetní závěrce dané pojišťovny nebo zajišťovny.
3.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje všechny následující informace ohledně výkonnosti investic pojišťovny nebo zajišťovny v období, o němž se podává zpráva, společně se srovnáním těchto informací s informacemi, které byly vykázány v předchozím období, o němž byla podána zpráva, a které jsou uvedeny v účetní závěrce dané pojišťovny nebo zajišťovny:
a)informace o příjmech a výdajích vyplývajících z investic, a je-li to nezbytné pro řádné pochopení příjmů a výdajů, informace o jejich složkách;
b)informace o povaze a výši všech zisků a ztrát uznaných přímo v kapitálu;
c)informace o povaze a výši všech investic do sekuritizací.
4.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci popisuje povahu a výši všech ostatních podstatných příjmů a výdajů, které pojišťovně nebo zajišťovně vznikly v průběhu období, o němž se podává zpráva, společně se srovnáním těchto informací s informacemi, které byly vykázány v předchozím období, o němž byla podána zpráva, a které jsou uvedeny v účetní závěrce dané pojišťovny nebo zajišťovny.
5.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci uvádí v samostatném oddíle veškeré další podstatné informace týkající se činnosti a výkonnosti pojišťovny nebo zajišťovny.
Článek 294
Informace určené profesionálním účastníkům trhu: Řídící a kontrolní systém
1.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o řídícím a kontrolním systému dané pojišťovny nebo zajišťovny:
a)popis struktury správního, řídícího nebo kontrolního orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, jeho hlavních rolí a povinností, jakož i rozdělení odpovědnosti v rámci těchto orgánů, zejména informace o tom, zda v nich existují příslušné výbory, a popis hlavních rolí a povinností spojených s klíčovými funkcemi nebo v případě, že již byla předložena zpráva o solventnosti a finanční situaci, veškeré podstatné změny v řídícím a kontrolním systému, k nimž došlo oproti předchozímu období, o němž byla podána zpráva;
b)informace o politice a postupech odměňování správního, řídícího a kontrolního orgánu, a není-li uvedeno jinak, i zaměstnanců, včetně:
i)zásad politiky odměňování s vysvětlením alespoň relativního významu pevné a pohyblivé složky odměny a odkladu pohyblivé složky, jakož i toho, jak je politika odměňování v souladu se zohledněním rizik týkajících se udržitelnosti;
ii)informací o kritériích individuální a kolektivní výkonnosti, o které se opírá jakýkoli nárok na akciové opce, akcie nebo variabilní složky odměny;
iii)popisu hlavních charakteristik doplňkových důchodových systémů a systémů předčasného odchodu do důchodu pro členy správního, řídícího a kontrolního orgánu a dalších osob zastávajících klíčové funkce;
c)informace o podstatných transakcích během období, o němž se podává zpráva, s akcionáři, osobami, které vykonávají podstatný vliv na pojišťovnu nebo zajišťovnu, a s členy správního, řídícího a kontrolního orgánu.
2.
Ve zprávě o solventnosti a finanční situaci se uvedou všechny kritické nebo důležité provozní funkce nebo činnosti, které jsou zajišťovány externě, jakož i jména poskytovatelů služeb, kterým byly tyto kritické nebo důležité provozní funkce nebo činnosti svěřeny, a jurisdikce, v níž se poskytovatelé těchto funkcí nebo činností nacházejí.
3.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci uvádí v samostatném oddíle veškeré další podstatné informace týkající se řídícího a kontrolního systému dané pojišťovny nebo zajišťovny.
__________________________________________________________
*
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).“;
87)článek 295 se zrušuje;
88)články 296 a 297 se nahrazují tímto:
„Článek 296
Informace určené profesionálním účastníkům trhu: Oceňování pro účely solventnosti
1.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o oceňování aktiv pojišťovny nebo zajišťovny pro účely solventnosti:
a)samostatně pro každou podstatnou třídu aktiv podle klasifikace uvedené v solventnostní rozvaze, hodnotu aktiv a popis základů, metod a hlavních předpokladů použitých pro ocenění pro účely solventnosti a v příslušných případech též zohlednění rizik a faktorů týkajících se udržitelnosti v metodách oceňování;
b)pro podstatné třídy aktiv vysvětlení veškerých významných rozdílů mezi základy, metodami a hlavními předpoklady používanými pojišťovnou nebo zajišťovnou při oceňování pro účely solventnosti a základy, metodami a hlavními předpoklady používanými při oceňování v účetní závěrce.
2.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o oceňování technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny pro účely solventnosti:
a)samostatně pro každý podstatný druh pojištění hodnotu technických rezerv, včetně výše nejlepšího odhadu a rizikové přirážky, stejně jako popis základů, metod a hlavních předpokladů používaných při jejich oceňování pro účely solventnosti a v příslušných případech zohlednění rizik a faktorů týkajících se udržitelnosti v metodách oceňování;
b)popis míry nejistoty spojené s hodnotou technických rezerv;
c)pro podstatné druhy pojištění vysvětlení veškerých významných rozdílů mezi základy, metodami a hlavními předpoklady používanými pojišťovnou nebo zajišťovnou při oceňování pro účely solventnosti a základy, metodami a hlavními předpoklady používanými při oceňování v účetní závěrce;
d)prohlášení o tom, zda se používá mechanismus postupného zavádění extrapolace stanovený v čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/138/ES, a kvantifikace vlivu nepoužití mechanismu postupného zavádění;
e)pokud se uplatňuje vyrovnávací úprava podle článku 77b směrnice 2009/138/ES, popis vyrovnávací úpravy a portfolia závazků a vyčleněných aktiv, na které se vyrovnávací úprava uplatňuje, a kvantifikace vlivu snížení vyrovnávací úpravy na nulu na výši technických rezerv;
f)prohlášení o tom, zda podnik používá koeficient volatility podle článku 77d směrnice 2009/138/ES, popis použitého koeficientu volatility podle měny a výše nejlepšího odhadu, na který se uplatňuje, a kvantifikace vlivu změny koeficientu volatility na nulu na výši technických rezerv;
g)prohlášení o tom, zda se používá přechodná časová struktura bezrizikových úrokových měr podle článku 308c směrnice 2009/138/ES, důvod jejího použití, kvantifikace vlivu jejího nepoužití na výši technických rezerv a vyhlídky na snížení případné závislosti na přechodné časové struktuře bezrizikových úrokových měr do konce přechodného období;
h)prohlášení o tom, zda se uplatňuje přechodný odpočet podle článku 308d směrnice 2009/138/ES, důvod pro jeho uplatnění, kvantifikace vlivu jeho neuplatnění na výši technických rezerv a vyhlídky na snížení případné závislosti na přechodném odpočtu do konce přechodného období;
i)dále popis:
i)částek vymahatelných ze zajistných smluv a samostatně od zvláštních účelových jednotek;
ii)jakýchkoli podstatných změn v příslušných předpokladech učiněných ve výpočtu technických rezerv v porovnání s předchozím obdobím, o němž byla podána zpráva.
3.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o oceňování ostatních závazků pojišťovny nebo zajišťovny pro účely solventnosti:
a)samostatně pro každou podstatnou třídu dalších závazků hodnota dalších závazků, jakož i popis základů, metod a hlavních předpokladů používaných při jejich oceňování pro účely solventnosti;
b)pro každou podstatnou třídu dalších závazků vysvětlení veškerých významných rozdílů mezi základy, metodami a hlavními předpoklady používanými pojišťovnou nebo zajišťovnou při oceňování pro účely solventnosti a základy, metodami a hlavními předpoklady používanými při oceňování v účetní závěrce.
4.
V rámci plnění požadavků na zveřejňování informací, které jsou pojišťovnám a zajišťovnám stanoveny v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje informace týkající se oblastí uvedených v článku 263.“;
5.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci uvádí v samostatném oddíle veškeré další podstatné informace týkající se oceňování aktiv a závazků pro účely solventnosti.
Článek 297
Informace určené profesionálním účastníkům trhu: Řízení kapitálu a rizikový profil
1.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny:
a)informace o cílech, které pojišťovna nebo zajišťovna sleduje při řízení svého kapitálu, včetně informací o časovém horizontu jejího podnikového plánování a vysvětlení jakýchkoli podstatných změn těchto cílů, ke kterým došlo během období, o němž se podává zpráva;
b)použitelná výše kapitálu na krytí solventnostního kapitálového požadavku, rozdělená podle tiers, na konci období, o němž se podává zpráva, a na konci předchozího období, o němž byla podána zpráva, včetně analýzy podstatných změn v jednotlivých tiers, k nimž došlo v průběhu období, o němž se podává zpráva;
c)použitelná výše primárního kapitálu na krytí minimálního kapitálového požadavku, rozdělená podle tiers;
d)v případě použití mechanismu postupného zavádění extrapolace podle čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu nepoužití mechanismu postupného zavádění:
i)na primární kapitál;
ii)na částky kapitálu použitelné na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;
e)v případě použití vyrovnávací úpravy podle článku 77b směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu změny vyrovnávací úpravy na nulu:
i)na primární kapitál;
ii)na částky kapitálu použitelné na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;
f)v případě, že podnik používá koeficient volatility podle článku 77d směrnice 2009/138/ES, kvantifikace vlivu změny koeficientu volatility na nulu:
i)na primární kapitál;
ii)na částky kapitálu použitelné na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;
g)v případě použití přechodné časové struktury bezrizikových úrokových měr podle článku 308c směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu neuplatnění tohoto přechodného opatření:
i)na primární kapitál;
ii)na částky kapitálu použitelné na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;
h)v případě uplatnění přechodného odpočtu podle článku 308d směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu neuplatnění odpočtu:
i)na primární kapitál;
ii)na částky kapitálu použitelné na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku;
i)kvantifikace kombinovaného vlivu neuplatnění přechodných opatření podle čl. 77a odst. 2, článků 308c a 308d a případně podle čl. 111 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny;
j)analýza významných změn kapitálu během období, o němž se podává zpráva, zahrnující:
i)hodnotu položek kapitálu emitovaných v průběhu roku;
ii)rozsah, v jakém byla emise uvedená v bodě i) použita k financování umořování;
iii)hodnotu nástrojů umořených v průběhu roku;
iv)změny týkající se klíčových složek přeceňovacího rezervního fondu (reconciliation reserve);
k)kvantitativní a kvalitativní vysvětlení jakýchkoli významných rozdílů mezi vlastním kapitálem vykázaným v účetní závěrce pojišťovny nebo zajišťovny a přebytkem aktiv nad závazky vypočítaným pro účely solventnosti;
l)pro každou podstatnou položku doplňkového kapitálu:
i) popis dotčené položky;
ii)výše položky doplňkového kapitálu;
iii)pokud byla schválena metoda, podle které se určí výše položky doplňkového kapitálu:
1)tato metoda;
2)povaha a názvy protistrany nebo skupiny protistran pro položky uvedené v čl. 89 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice 2009/138/ES;
m)popis každé položky odečtené od kapitálu a stručný popis každého významného omezení postihujícího dostupnost a převoditelnost kapitálu v rámci dané pojišťovny nebo zajišťovny.
Pro účely prvního pododstavce písm. l) se názvy protistran nezveřejňují, pokud takové zveřejnění není z právních důvodů možné či proveditelné nebo pokud se nejedná o významné protistrany.
2.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o solventnostním kapitálovém požadavku a minimálním kapitálovém požadavku pojišťovny nebo zajišťovny:
a)výše solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny a použitelného kapitálu a poměru krytí solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku ke konci období, o němž se podává zpráva, v příslušných případech spolu s prohlášením, že konečná výše solventnostního kapitálového požadavku ještě podléhá posouzení orgánu dohledu;
b)pokud jde o citlivost na riziko, popis používaných metod, přijaté předpoklady a výsledek analýzy citlivosti pro podstatná rizika a události;
c)v případě použití mechanismu postupného zavádění extrapolace stanoveného v čl. 77a odst. 2 směrnice 2009/139/ES kvantifikace vlivu nepoužití tohoto mechanismu postupného zavádění na solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek;
d)v případě použití vyrovnávací úpravy podle článku 77b směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu změny vyrovnávací úpravy na nulu na solventnostní kapitálový požadavek a na minimální kapitálový požadavek;
e)v případě použití koeficientu volatility podle článku 77d směrnice 2009/138/ES kvantifikaci vlivu změny koeficientu volatility na nulu na solventnostní kapitálový požadavek a na minimální kapitálový požadavek;
f)v případě použití přechodné časové struktury bezrizikových úrokových měr podle článku 308c směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu nepoužití této přechodné časové struktury na solventnostní kapitálový požadavek a na minimální kapitálový požadavek;
g)v případě uplatnění přechodného odpočtu podle článku 308d směrnice 2009/138/ES kvantifikace vlivu neuplatnění tohoto přechodného odpočtu na solventnostní kapitálový požadavek a na minimální kapitálový požadavek;
h)výše solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny v členění podle rizikových modulů, pokud pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje standardní vzorec, a podle kategorií rizik, pokud pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje interní model, a kvalitativní popis podstatných rizik zachycených ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku;
i)informace o tom, zda pojišťovna nebo zajišťovna používá zjednodušené výpočty a pro které rizikové moduly a podmoduly standardního vzorce;
j)informace o tom, zda a pro jaké parametry standardního vzorce pojišťovna nebo zajišťovna používá parametry specifické pro ni podle čl. 104 odst. 7 směrnice 2009/138/ES;
k)informace o vstupech používaných pojišťovnou nebo zajišťovnou k výpočtu minimálního kapitálového požadavku;
l)jakákoli podstatná změna solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku v období, o němž se podává zpráva, a důvody těchto změn.
3.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje všechny následující informace o možnosti stanovené v článku 304 směrnice 2009/138/ES:
a)prohlášení, že pojišťovna nebo zajišťovna využívá pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku po schválení jejím orgánem dohledu podmodul akciového rizika založeného na duraci stanovený v uvedeném článku;
b)výše kapitálového požadavku pro podmodul akciového rizika založeného na duraci vyplývající z takového použití.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o uplatňování článku 105a směrnice 2009/138/ES:
a)prohlášení o tom, zda pojišťovna a zajišťovna uplatňuje obezřetnostní zacházení stanovené v článku 105a uvedené směrnice pro výpočet svého kapitálového požadavku podle směrnice Solventnost II, a v příslušných případech informace o výši akciových investic, které jsou klasifikovány jako dlouhodobé akciové investice, a podíl těchto investic v rámci akciového portfolia;
b)informace o jakémkoli nedodržení podmínek stanovených v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci uvedené směrnice během účetního roku, o němž se podává zpráva, včetně všech následujících údajů:
i)informace o podmínkách, které nejsou nebo nebyly splněny, a o důvodech jejich nesplnění;
ii)doba trvání jejich neplnění;
iii)zda pojišťovna nebo zajišťovna začala tyto podmínky opět plnit.
Pojišťovna nebo zajišťovna, která je povinna přestat klasifikovat jakékoli akciové investice jako dlouhodobé akciové investice v souladu s čl. 105a odst. 3 čtvrtým pododstavcem uvedené směrnice, zveřejní tuto informaci, jakož i zbývající dobu trvání zákazu uplatňovat rizikový faktor podle čl. 105a odst. 4 směrnice 2009/138/ES.
4.
Pokud se k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku používá interní model, zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje též veškeré následující informace:
a)popis různých účelů, pro které pojišťovna nebo zajišťovna svůj interní model používá;
b)popis rozsahu působnosti interního modelu z hlediska obchodních útvarů a kategorií rizik;
c)pokud se používá částečný interní model, popis techniky, která byla použita k začlenění částečného interního modelu do standardního vzorce, a v příslušných případech popis použitých alternativních technik;
d)popis metod použitých v interním modelu pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti a solventnostního kapitálového požadavku;
e)vysvětlení hlavních rozdílů v metodikách a základních předpokladech použitých ve standardním vzorci a v interním modelu, v členění podle rizikových modulů;
f)míra rizika a období použité v interním modelu, a nejsou-li totožné s mírou rizika a obdobím stanovenými v čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, vysvětlení, proč solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný pomocí interního modelu poskytuje pojistníkům a oprávněným osobám úroveň ochrany rovnocennou úrovni ochrany stanovené v článku 101 uvedené směrnice;
g)prohlášení o tom, zda se v interním modelu používá dynamický koeficient volatility.
5.
Ohledně koncentrace rizik a rizika likvidity musí zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahovat veškeré následující informace:
a)popis podstatných koncentrací rizik, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena;
b)celková výše očekávaného zisku zahrnutého v budoucím pojistném vypočteného podle čl. 260 odst. 2;
c)celková výše očekávaného zisku zahrnutého v budoucích poplatcích za obsluhu a správu finančních prostředků vypočteného v souladu s čl. 260 odst. 2a.
6.
Pokud jde o snižování rizik, zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje popis technik použitých ke snižování rizik.
7.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje jak kvantitativní informace týkající se období, o němž se podává zpráva, tak informace o rizikových expozicích vyplývajících z podrozvahových pozic a přenesení rizika na zvláštní účelové jednotky.
8.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci popisuje, jak pojišťovna nebo zajišťovna určila své celkové solventnostní potřeby vzhledem ke svému rizikovému profilu a jak probíhá součinnost mezi činnostmi v oblasti řízení kapitálu a jejím systémem řízení rizik.
9.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje veškeré následující informace o jakémkoli nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo významném nedodržení solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny:
a)v případě nedodržení minimálního kapitálového požadavku dané pojišťovny nebo zajišťovny:
i)doba a maximální výše každého nedodržení, k němuž došlo během období, o němž se podává zpráva;
ii)vysvětlení původu a důsledků nedodržení;
iii) veškerá přijatá nápravná opatření podle čl. 51 odst. 1b písm. d) bodu vi) směrnice 2009/138/ES;
iv) vysvětlení účinků nápravných opatření uvedených v bodě iii);
b)pokud nedodržení minimálního kapitálového požadavku dané pojišťovny nebo zajišťovny nebylo následně vyřešeno, výše a důsledky jeho nedodržení ke dni, ke kterému se podává zpráva;
c)v případě významného nedodržení solventnostního kapitálového požadavku dané pojišťovny nebo zajišťovny během období, o němž se podává zpráva:
i)doba a maximální výše každého významného nedodržení;
ii)vysvětlení jeho původu a důsledků a veškerá přijatá nápravná opatření podle čl. 51 odst. 1b písm. d) bodu vi) směrnice 2009/138/ES;
iii)vysvětlení účinků nápravných opatření uvedených v bodě ii);
d)pokud nedodržení solventnostního kapitálového požadavku dané pojišťovny nebo zajišťovny nebylo následně vyřešeno, výše a důsledky nedodržení ke dni, ke kterému se podává zpráva.
10.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci uvádí v samostatném oddíle veškeré další podstatné informace týkající se rizikového profilu a řízení kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny.“;
89)vkládá se nový článek 297a, který zní:
„Článek 297a
Informace určené profesionálním účastníkům trhu: Informace týkající se udržitelnosti
1.
Zpráva o solventnosti a finanční situaci uvádí prvky plánů, které se zveřejňují v souladu s článkem 44 směrnice 2009/138/ES, včetně příslušných kvantifikovatelných cílů.
2.
Ve zprávě o solventnosti a finanční situaci se uvádí, zda pojišťovna nebo zajišťovna zveřejňuje plány podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU, a pokud ano, uvede se rovněž internetový odkaz na tyto plány.
3.
Ve zprávě o solventnosti a finanční situaci se uvádí, zda je pojišťovna nebo zajišťovna významně vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu na základě posouzení významnosti podle čl. 45a odst. 1 směrnice 2009/138/ES, a pokud ano, zda přijala opatření k řízení těchto rizik.
4.
Pojišťovna nebo zajišťovna, která hodlá použít zprávu o solventnosti a finanční situaci ke splnění povinností týkajících se zveřejňování informací stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088** a v nařízení (EU) 2020/852, zveřejní příslušné informace požadované uvedenými nařízeními spolu s informacemi požadovanými v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.
__________________________________________________________
**
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2088/oj
).“;
90)vkládá se nový článek 298a, který zní:
„Článek 298a
Jazyky
1.
Pokud byla pojistná smlouva uzavřena s pojistníkem z jiného členského státu v rámci svobody usazování nebo volného pohybu služeb, poskytne se část zprávy o solventnosti a finanční situaci uvedená v čl. 51 odst. 1a směrnice 2009/138/ES na žádost pojistníka tomuto pojistníkovi v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků tohoto členského státu, který si pojistník zvolil. Pokud je překlad vytvořen nástrojem pro strojový překlad, pojišťovny nebo zajišťovny sdělí pojistníkovi, že tato část zprávy o solventnosti a finanční situaci byla přeložena strojově. Pojišťovny a zajišťovny zašlou přeloženou část zprávy o solventnosti a finanční situaci do 10 pracovních dnů od této žádosti.
2.
Odstavec 1 se nepoužije, pokud je překlad v požadovaném jazyce dostupný online.“;
91)v článku 299 se vkládá nadpis, který zní:
„Nezveřejnění informací“;
92)v článku 300 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Pojišťovny a zajišťovny zveřejňují obě části své zprávy o solventnosti a finanční situaci v souladu s čl. 51 odst. 7 směrnice 2009/138/ES.“;
93)článek 301 se nahrazuje tímto:
„Článek 301
Způsob zveřejňování informací
1.
Pojišťovny a zajišťovny, které vlastní a spravují internetové stránky týkající se jejich činnosti, zveřejní na těchto stránkách obě části zprávy o solventnosti a finanční situaci.
2.
Pokud pojišťovny a zajišťovny nevlastní a nespravují internetové stránky, ale jsou členem obchodního sdružení, které vlastní a spravuje internetové stránky, zveřejní obě části zprávy o solventnosti a finanční situaci se souhlasem tohoto obchodního sdružení na jeho internetových stránkách.
3.
Pokud pojišťovny a zajišťovny zveřejňují obě části své zprávy o solventnosti a finanční situaci na internetových stránkách v souladu s odstavcem 1 nebo 2, zůstávají obě tyto části snadno přístupné na těchto internetových stránkách nejméně pět let po datu zveřejnění podle čl. 300 odst. 1.
4.
Pokud pojišťovny a zajišťovny nezveřejňují obě části zprávy o solventnosti a finanční situaci na internetových stránkách v souladu s odstavcem 1 a 2, zašlou je v elektronické podobě každé osobě, která o ně do pěti let po datu zveřejnění podle čl. 300 odst. 1 požádá. Pojišťovny a zajišťovny pošlou tyto části do 10 pracovních dnů od této žádosti.
5.
Pojišťovny a zajišťovny předkládají orgánům dohledu obě části své zprávy o solventnosti a finanční situaci a jejich aktualizované verze v elektronické podobě, která umožňuje vyhledávání příslušného textu a čísel.
6.
Pojišťovny a zajišťovny sdělí orgánům dohledu spolu s informacemi uvedenými v čl. 304 odst. 1 písm. d) přesné umístění na internetových stránkách, kde jsou nebo budou obě části zprávy o solventnosti a finanční situaci k dispozici. Pokud se toto umístění během následujících tří let změní, pojišťovny a zajišťovny oznámí orgánům dohledu nové umístění.“;
94)v článku 302 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2.
Aniž je dotčeno zveřejnění informací, které musí pojišťovny a zajišťovny provést neprodleně v souladu s čl. 54 odst. 1 směrnice 2009/138/ES, každá aktualizovaná verze zprávy o solventnosti a finanční situaci musí být označena jako aktualizovaná verze a zveřejněna s uvedením data aktualizace co nejdříve, jakmile je to po důležitém vývoji podle odstavce 1 tohoto článku možné, a to v souladu s ustanoveními článku 301 tohoto nařízení, přičemž nahrazuje předchozí zveřejněnou verzi.“;
95)článek 303 se zrušuje;
96)články 304 a 305 se nahrazují tímto:
„Článek 304
Obsah pravidelných zpráv orgánům dohledu
1.
Informace, které musejí pojišťovny a zajišťovny v předem stanovených lhůtách podle čl. 35 odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/138/ES poskytovat, jak to vyžadují orgány dohledu, zahrnují:
a)obě části zprávy o solventnosti a finanční situaci zveřejněné pojišťovnou či zajišťovnou podle článku 300 tohoto nařízení společně se všemi rovnocennými informacemi zveřejněnými podle jiných právních či regulačních požadavků, na které zpráva o solventnosti a finanční situaci odkazuje, a každou aktualizovanou verzi této zprávy zveřejněnou podle článku 302 tohoto nařízení;
b)pravidelnou zprávu orgánům dohledu s informacemi uvedenými v článcích 307 až 311 tohoto nařízení. Zpráva rovněž obsahuje všechny informace uvedené v článcích 293 až 297 tohoto nařízení, u nichž orgány dohledu povolily pojišťovnám a zajišťovnám, aby je v souladu s čl. 53 odst. 1 směrnice 2009/138/ES nezveřejnily ve zprávě o solventnosti a finanční situaci. Pravidelná zpráva orgánům dohledu má stejnou strukturu, jako je struktura stanovená v příloze XX oddíle B;
c)zprávu orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti s výsledky každého pravidelného posouzení rizik a solventnosti, které pojišťovny a zajišťovny samy provedou v souladu s čl. 45 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, kdykoli je provedeno vlastní posouzení rizik a solventnosti podle čl. 45 odst. 5 uvedené směrnice;
d)roční a čtvrtletní tabulky s kvantitativními údaji, které podrobněji upřesňují a doplňují informace uvedené ve zprávě o solventnosti a finanční situaci a v pravidelné zprávě orgánům dohledu s přihlédnutím k možným omezením a výjimkám podle článku 35a směrnice 2009/138/ES.
Jestliže jsou pojišťovny a zajišťovny osvobozeny od povinnosti čtvrtletního podávání zpráv podle čl. 35a odst. 1 směrnice 2009/138/ES, předkládají pro účely písmena d) pouze roční tabulky s kvantitativními údaji. Povinnost ročního podávání zpráv nezahrnuje podávání zpráv po jednotlivých položkách, jestliže jsou pojišťovny a zajišťovny od povinnosti podávat takové zprávy podle čl. 35a odst. 2 směrnice 2009/138/ES osvobozeny.
2.
Rozsah čtvrtletních tabulek s kvantitativními údaji je užší než rozsah ročních tabulek s kvantitativními údaji.
3.
Odstavcem 1 není dotčena pravomoc orgánů dohledu vyžadovat od pojišťoven a zajišťoven, aby jim pravidelně sdělovaly jiné informace připravené v rámci odpovědnosti nebo na žádost správního, řídícího nebo kontrolního orgánu těchto pojišťoven a zajišťoven.
Článek 305Podstatnost
Pro účely této kapitoly se informace nebo jejich změny oznamované orgánům dohledu považují za podstatné, pokud by jejich opomenutí či zkreslení mohlo ovlivnit rozhodování či úsudek orgánů dohledu.“;
97)články 307 a 308 se nahrazují tímto:
„Článek 307
Činnost a výkonnost
1.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o činnosti pojišťovny či zajišťovny:
a)název a právní forma podniku;
b)je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby pojišťovny nebo zajišťovny podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;
c)hlavní trendy a faktory, které přispívají k vývoji, výkonnosti a pozici pojišťovny či zajišťovny během podnikového plánovacího období pojišťovny či zajišťovny včetně její konkurenční pozice a jakýchkoli významných právních a regulačních záležitostí;
d)popis cílů činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, včetně příslušných strategií a časových rámců.
2.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje všechny následující kvalitativní a kvantitativní informace o výkonnosti pojišťovny či zajišťovny v oblasti upisování podle jejích účetních závěrek:
a)analýza celkové výkonnosti pojišťovny či zajišťovny v oblasti upisování během období, o němž se podává zpráva, a důvody všech podstatných změn ve srovnání s předchozím obdobím, o němž byla podána zpráva;
b)projekce výkonnosti pojišťovny či zajišťovny v oblasti upisování spolu s informacemi o významných faktorech, které by mohly výkonnost v oblasti upisování ovlivnit, během podnikového plánovacího období pojišťovny či zajišťovny.
3.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující kvalitativní a kvantitativní informace o výkonnosti investic pojišťovny či zajišťovny podle jejích účetních závěrek:
a)analýza celkové investiční výkonnosti pojišťovny či zajišťovny podle příslušných tříd aktiv během období, o němž se podává zpráva, a v příslušných případech důvody všech podstatných změn ve výkonnosti ve srovnání s předchozím obdobím, o němž byla podána zpráva;
b)projekce očekávané investiční výkonnosti pojišťovny či zajišťovny spolu s informacemi o významných faktorech, které by mohly investiční výkonnost ovlivnit, během podnikového plánovacího období pojišťovny či zajišťovny;
c)klíčové předpoklady, z nichž vycházejí investiční rozhodnutí pojišťovny či zajišťovny, pokud jde o pohyb úrokových měr, směnných kurzů a dalších příslušných tržních parametrů, během podnikového plánovacího období pojišťovny či zajišťovny;
d)informace o všech investicích do sekuritizace a postupech pojišťovny či zajišťovny v oblasti řízení rizik v souvislosti s příslušnými cennými papíry či nástroji.
4.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje informace o veškerých podstatných příjmech či výdajích během podnikového plánovacího období pojišťovny či zajišťovny kromě příjmů a výdajů spojených s upisováním či investicemi.
5.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje všechny další podstatné informace o činnosti a výkonnosti pojišťoven a zajišťoven.
Článek 308
Řídící a kontrolní systém
1.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o řídícím a kontrolním systému pojišťovny či zajišťovny:
a)popis struktury správního, řídícího a kontrolního orgánu pojišťovny nebo zajišťovny s uvedením popisu jeho hlavních úloh a povinností a rozdělení povinností v těchto orgánech, zejména to, zda v jejich rámci působí příslušné výbory, jakož i popis hlavních úloh a povinností klíčových funkcí;
b)nároky na odměny členů správního, řídícího nebo kontrolního orgánu a dalších klíčových funkcí za období, o němž se podává zpráva, a důvody všech podstatných změn těchto nároků ve srovnání s předchozím obdobím, o němž byla podána zpráva, včetně vysvětlení relativního významu pevné a pohyblivé složky odměny.
2.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o souladu pojišťovny či zajišťovny s požadavky na způsobilost a bezúhonnost:
a)seznam osob v pojišťovně či zajišťovně, které jsou odpovědné za klíčové funkce;
b)popis konkrétních požadavků pojišťovny nebo zajišťovny týkajících se dovedností, znalostí a odbornosti osob, které skutečně řídí danou pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo vykonávají jiné klíčové funkce.
3.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o systému řízení rizik pojišťovny či zajišťovny:
a)popis toho, jak je systém řízení rizik včetně funkce řízení rizik prováděn a začleněn do organizační struktury a procesů rozhodování pojišťovny nebo zajišťovny;
b)informace o strategiích řízení rizik pojišťovny či zajišťovny, cílech, procesech a ohlašovacích postupech u každé kategorie rizik;
c)informace o tom, jak pojišťovna či zajišťovna ověřuje vhodnost úvěrových posouzení od externích ratingových agentur, včetně toho, jakým způsobem a v jakém rozsahu tato úvěrová posouzení od externích ratingových agentur používá;
d)výsledky posouzení ohledně extrapolace bezrizikové úrokové míry, vyrovnávací úpravy a koeficientu volatility podle čl. 44 odst. 2a směrnice 2009/138/ES.
4.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu popisuje postup, jímž pojišťovna nebo zajišťovna plní svou povinnost provádět vlastní posouzení rizik a solventnosti v rámci svého systému řízení rizik, včetně toho, jak je vlastní posouzení rizik a solventnosti začleněno do její organizační struktury a procesů rozhodování.
5.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o systému vnitřní kontroly pojišťovny či zajišťovny:
a)popis prvků vnitřního kontrolního systému podniku a případně jakákoli významná selhání tohoto vnitřního kontrolního systému;
b)informace o poskytnutém poradenství a provedených posouzeních podle čl. 46 odst. 2 směrnice 2009/138/ES za období, o němž se podává zpráva, včetně všech plánovaných činností, které nebyly provedeny, a důvodu jejich neprovedení;
c)informace o politice pojišťovny či zajišťovny v oblasti dodržování předpisů, všech významných činnostech přijatých v rámci plánu dodržování předpisů a všech významných problémech s dodržováním předpisů zjištěných během období, o němž se podává zpráva.
6.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o funkci vnitřního auditu pojišťovny či zajišťovny:
a)popis vnitřních auditů provedených během období, o němž se podává zpráva, včetně:
i)shrnutí podstatných zjištění a doporučení oznámených správnímu, řídícímu nebo kontrolnímu orgánu pojišťovny či zajišťovny;
ii)shrnutí veškerých opatření přijatých v souvislosti s těmito podstatnými zjištěními a doporučeními;
iii)veškerých informací o podstatných problémech, které nebyly vyřešeny;
b)popis politiky vnitřního auditu pojišťovny či zajišťovny a četnost její revize;
c)popis plánu auditů pojišťovny či zajišťovny, včetně budoucích vnitřních auditů a jejich zdůvodnění.
7.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o pojistněmatematické funkci pojišťovny či zajišťovny:
a)popis způsobu, jakým je prováděna pojistněmatematická funkce pojišťovny nebo zajišťovny;
b)přehled činností vykonaných pojistněmatematickou funkcí v každé z oblastí, za které nese odpovědnost, během období, o němž se podává zpráva, popis způsobu, jímž pojistněmatematická funkce přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik pojišťovny nebo zajišťovny a popis hlavních zjištění pojistněmatematické funkce.
8.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje všechny následující informace o externím zajištění služeb nebo činností:
a)popis politiky pojišťovny nebo zajišťovny v oblasti externího zajišťování služeb nebo činností;
b)seznam osob odpovědných za externě zajišťované klíčové funkce u poskytovatele služeb.
9.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré další podstatné informace o řídícím a kontrolním systému pojišťovny či zajišťovny.“;
98)článek 309 se zrušuje;
99)v článku 310 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu podrobně popisuje nejdůležitější předpoklady použité při výpočtu nejlepšího odhadu, citlivost nejlepšího odhadu na změny a výsledky případného zpětného testování.
3.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje následující informace týkající se povinností stanovených v článku 263 tohoto nařízení:
a)zdůvodnění, proč se používají alternativní metody oceňování podle jednotlivých tříd aktiv a závazků;
b)předpoklady jednotlivých alternativních metod oceňování aktiv a závazků;
c)informace o nejistotě ocenění podle tříd aktiv a závazků;
d)informace o přiměřenosti ocenění aktiv a závazků, pro které se používá alternativní ocenění, posouzené na základě porovnání se zkušenostmi.“;
100)článek 311 se nahrazuje tímto:
„Článek 311
Řízení kapitálu a rizikový profil
1.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o kapitálu pojišťovny či zajišťovny:
a)informace o zásadách a postupech, které pojišťovna a zajišťovna používá pro řízení kapitálu;
b)informace o podstatných podmínkách pro hlavní položky kapitálu v držení pojišťovny a zajišťovny;
c)očekávaný vývoj kapitálu pojišťovny a zajišťovny během podnikového plánovacího období vzhledem k její obchodní strategii a s přihlédnutím ke kapitálovým plánům v přiměřených zátěžových podmínkách;
d)zda existuje záměr splatit nebo umořit některou položku kapitálu nebo zda existují plány na získání dalšího kapitálu;
e)informace týkající se odložené daňové povinnosti, které zahrnují:
i)popis vypočítané výše odložených daňových pohledávek bez posouzení jejich pravděpodobného využití a rozsah, v jakém byly tyto pohledávky uznány;
ii)u uznaných odložených daňových pohledávek popis uznaných částek, u nichž je pravděpodobné, že budou využity z titulu pravděpodobného budoucího zdanitelného zisku a z titulu reverze odložených daňových závazků týkajících se daní z příjmů vybíraných stejným daňovým orgánem;
iii)podrobný popis výchozích předpokladů použitých pro projekci pravděpodobného budoucího zdanitelného zisku pro účely článku 15;
iv)analýzu citlivosti čistých odložených daňových pohledávek na změny výchozích předpokladů uvedených v bodě iii), přičemž čisté odložené daňové pohledávky se vypočítají jako rozdíl mezi:
1)výší odložených daňových pohledávek vypočtené podle článku 15;
2)výší odložených daňových závazků, proti kterým lze započíst odložené daňové pohledávky s ohledem na podrobný harmonogram.
2.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o solventnostním kapitálovém požadavku a minimálním kapitálovém požadavku pojišťovny či zajišťovny:
a)očekávaný vývoj předpokládaného solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku pojišťovny či zajišťovny na základě obchodní strategie během podnikového plánovacího období, nejsou-li tyto informace uvedeny ve zprávě orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti;
b)odhad solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny či zajišťovny určeného podle standardního vzorce, pokud orgán dohledu vyžaduje, aby mu pojišťovna či zajišťovna tento odhad podle čl. 112 odst. 7 směrnice 2009/138/ES poskytla, nebo pokud v roce přijetí pravidelné zprávy orgánům dohledu takový odhad nebyl požadován, nejnovější dostupný výpočet s uvedením referenčního roku tohoto výpočtu;
c)popis postupu použitého pro výpočet kapitálových požadavků k nepodstatným rizikům standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek, včetně stručného popisu modulů nebo podmodulů, na které se tento přístup vztahuje, a objemových měr, které byly pro výpočet nepodstatných rizik použity;
d)u budoucího zisku, jehož projekce se provádí pro účely schopnosti odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty v souladu s článkem 207 tohoto nařízení:
i)popis a příslušná částka každé ze složek použitých k prokázání kladné hodnoty zvýšení odložených daňových pohledávek;
ii)podrobný popis výchozích předpokladů použitých pro projekci pravděpodobného budoucího zdanitelného zisku pro účely článku 207;
iii)analýza citlivosti hodnoty úpravy na změny výchozích předpokladů uvedených v bodě ii);
e)objem a charakter úvěrového portfolia pojišťovny nebo zajišťovny.
3.
Je-li k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použit interní model, pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje rovněž:
a)výsledky přezkumu zdrojů zisků a příčin ztrát provedeného v souladu s článkem 123 směrnice 2009/138/ES v každém větším obchodním útvaru;
b)popis toho, jak kategorizace rizik zvolená v interním modelu vysvětluje tyto zdroje zisků a příčiny ztrát.
4.
Pokud jsou k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku použity parametry specifické pro určitou pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo v případě, že se na časovou strukturu bezrizikových úrokových měr uplatní vyrovnávací úprava, musí být v pravidelné zprávě orgánům dohledu rovněž uvedeno, zda došlo ke změnám informací obsažených v žádosti o schválení parametrů specifických pro určitou pojišťovnu či zajišťovnu nebo vyrovnávací úpravu.
5.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace týkající se držby dlouhodobých akciových investic podle článku 105a směrnice 2009/138/ES:
a)prohlášení o tom, zda pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje obezřetnostní zacházení stanovené v článku 105a uvedené směrnice, a pokud tomu tak je, výše a vlastnosti akciových investic, které jsou klasifikovány jako dlouhodobé akciové investice, včetně:
i)zeměpisného umístění těchto akciových investic;
ii)podílu těchto akciových investic v rámci akciového portfolia;
b)popis toho, jak pojišťovna nebo zajišťovna splňuje podmínky stanovené v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES;
c)popis metod použitých k prokázání schopnosti zabránit nucenému prodeji v souladu s článkem 171a tohoto nařízení.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje rovněž informace stanovené ve třetím pododstavci, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a)dlouhodobé akciové investice představují více než 4 % celkových aktiv pojišťoven nebo zajišťoven;
b)pojišťovna nebo zajišťovna by bez uplatnění článku 105a směrnice 2009/138/ES nesplnila solventnostní kapitálový požadavek.
Informace uvedené ve druhém pododstavci jsou následující:
a)kvantifikace vlivu na hodnotu modulu tržního rizika, pokud by nebyl uplatněn článek 105a směrnice 2009/138/ES na žádnou akciovou investici;
b)informace o opatřeních, která by pojišťovna nebo zajišťovna přijala v případě porušení nebo trvalého nedodržování podmínek stanovených v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES.
6.
Pokud jde o riziko likvidity, pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje:
a)informace o očekávaném zisku zahrnutém v budoucím pojistném a očekávaném zisku zahrnutém v budoucích poplatcích za obsluhu a správu finančních prostředků vypočtených v souladu s čl. 260 odst. 2 a 2a tohoto nařízení pro každý druh pojištění;
b)výsledek kvalitativního posouzení podle čl. 260 odst. 1 písm. d) bodu ii);
c)popis metod a hlavních předpokladů použitých pro výpočet očekávaného zisku zahrnutého v budoucím pojistném.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje rovněž informace o všech podstatných expozicích vůči riziku likvidity v souvislosti s finančními transakcemi nebo dohodami, včetně faktoringu, do kterých pojišťovna nebo zajišťovna přímo nebo nepřímo vstoupila.
7.
Pokud jde o koncentraci rizik, pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje:
a)informace o podstatných koncentracích rizik, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena;
b)přehled všech budoucích koncentrací rizik očekávaných během podnikového plánovacího období v souladu s obchodní strategií dané pojišťovny nebo zajišťovny;
c)vysvětlení, jak budou koncentrace rizik uvedené v písmenech a) a b) řízeny.
8.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o rizikové expozici pojišťovny či zajišťovny, včetně expozice vyplývající z podrozvahových pozic a přenesení rizika na zvláštní účelové jednotky:
a)pokud pojišťovna či zajišťovna prodává či znovu dává do zástavy kolaterál ve smyslu článku 214 tohoto nařízení, částka tohoto kolaterálu oceněná v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;
b)pokud pojišťovna či zajišťovna poskytla kolaterál ve smyslu článku 214:
i)povaha tohoto kolaterálu;
ii)povaha a hodnota aktiv poskytnutých jako kolaterál;
iii)odpovídající skutečné a podmíněné závazky vzniklé ujednáním o kolaterálu;
c)informace o podstatných podmínkách souvisejících s ujednáním o kolaterálu;
d)pokud pojišťovna či zajišťovna prodává variabilní anuity, informace o záručních dodatcích a zajištění záruk;
e)popis finančních transakcí, včetně faktoringu, do kterých pojišťovna nebo zajišťovna přímo nebo nepřímo vstoupila, a odpovídající částky podrozvahových závazků.
9.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o technikách snižování rizik pojišťovny či zajišťovny:
a)popis technik použitých za účelem snížení rizik;
b)popis všech podstatných technik snižování rizik, o jejichž pořízení či uplatnění pojišťovna či zajišťovna na základě své obchodní strategie během podnikového plánovacího období uvažuje, a zdůvodnění a účinky těchto technik snižování rizik;
c)pokud pojišťovna nebo zajišťovna drží kolaterál ve smyslu článku 214 tohoto nařízení, informace o podstatných podmínkách spojených s ujednáním o kolaterálu.
10.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje kvalitativní a kvantitativní informace o podstatných rizicích, která nejsou zachycena ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku ani v předchozích odstavcích, nejsou-li tytéž informace obsaženy ve zprávě orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti.
11.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré následující informace o citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na rizika, nejsou-li tytéž informace obsaženy ve zprávě orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti:
a)popis zátěžových testů a analýza scénářů podle čl. 259 odst. 3 provedená pojišťovnou nebo zajišťovnou a její výsledky;
b)popis použitých metod a hlavních předpokladů, o které se tyto zátěžové testy a analýza scénářů podle čl. 259 odst. 3 opírají.
12.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje informace o veškerých rizicích nesplnění minimálního kapitálového požadavku nebo solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny, která lze rozumně předvídat, a o plánech pojišťovny či zajišťovny, jimiž je zaručeno dodržování obou požadavků, nejsou-li tytéž informace obsaženy ve zprávě orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti.
13.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu obsahuje veškeré další podstatné informace o řízení kapitálu a rizikovém profilu pojišťovny či zajišťovny.
14.
Pro účely odstavců 6 a 8 se „faktoringem“ rozumí smluvní dohoda mezi podnikem (postupitelem) a finančním subjektem (faktorem), ve které postupitel postupuje nebo prodává své pohledávky faktorovi výměnou za to, že mu faktor poskytne ve vztahu k postupovaným pohledávkám jednu nebo více z těchto služeb:
a)úhrada procentní částky postoupených pohledávek, obvykle v krátkodobém horizontu, bez vázání finančních prostředků a bez automatického obnovování;
b)správa pohledávek, inkaso a zajištění úvěrového rizika, kdy obvykle faktor spravuje evidenci odbytu postupitele a svým jménem provádí inkaso pohledávek.“;
101)v hlavě I kapitole XIII oddíle 2 se nadpis nahrazuje tímto:
„Oddíl 2
Informace o podstatných změnách a způsoby komunikace“;
102)články 312 a 313 se nahrazují tímto:
„Článek 312
Informace o podstatných změnách
Pokud není požadováno předložení pravidelné zprávy orgánům dohledu za konkrétní účetní období, pojišťovny a zajišťovny přesto předloží svému orgánu dohledu informace o všech podstatných změnách, k nimž došlo během účetního období, v porovnání s posledními informacemi předloženými tomuto orgánu dohledu v souladu s touto kapitolou. Podají také stručné vysvětlení příčin a důsledků těchto změn. Předložení informací o podstatných změnách se nepovažuje za změnu četnosti předkládání pravidelné zprávy orgánům dohledu podle článku 35a směrnice 2009/138/ES.
Článek 313
Způsoby komunikace
Pojišťovny a zajišťovny předkládají informace uvedené v čl. 304 odst. 1 ve strojově čitelné elektronické podobě, která umožňuje použití funkce vyhledávání příslušného textu a čísel.“;
103)článek 314 se zrušuje;
104)v hlavě I se doplňuje kapitola XVI, která zní:
„Kapitola XVI
OPATŘENÍ PROPORCIONALITY
Článek 327a
Kapitálový požadavek pro investice do nehmotných aktiv pro identifikaci malých a nepříliš složitých podniků
Pro účely čl. 29a odst. 1 písm. a) bodu iv) podbodu 3, písm. b) bodu v) podbodu 3 a písm. c) bodu vii) podbodu 3 směrnice 2009/138/ES je kapitálovým požadavkem, který se vztahuje na investice do nehmotných aktiv, jež nejsou kryty moduly tržního rizika a rizika selhání protistrany, kapitálový požadavek pro riziko nehmotných aktiv uvedený v článku 203 tohoto nařízení.
Článek 327b
Snížení četnosti předkládání pravidelné zprávy orgánům dohledu
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 35 odst. 5a směrnice 2009/138/ES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nevyžaduje častější posouzení orgánem dohledu, než jaké požaduje pojišťovna nebo zajišťovna;
iii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii a obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2, 3 a 4:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)roční výnos z předepsaného hrubého pojistného z činností neživotního pojištění a zajištění není vyšší než 2 000 000 000 EUR;
iii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny;
e)solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny je překročen o přiměřené rozpětí, přičemž je zohledněna interní cílová solventnostní pozice pojišťovny nebo zajišťovny stanovená v jejím střednědobém plánu řízení kapitálu;
f)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy v souvislosti s poslední pravidelnou zprávou orgánům dohledu a je spokojen s informacemi uvedenými ve zprávě o solventnosti a finanční situaci a v ročních a případně čtvrtletních kvantitativních výkazech.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 35 odst. 5a směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna již nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod ii) se vztahuje pouze na neživotní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž roční výnos z předepsaného hrubého pojistného související s činnostmi neživotního pojištění a zajištění představuje 40 % nebo více jejich celkového ročního výnosu z předepsaného hrubého pojistného.
4.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 35 odst. 5a směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v písmenu c) uvedeného odstavce, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.
Článek 327c
Kombinace klíčových funkcí
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 41 odst. 2a druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii a obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2, 3 a 4:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)roční výnos z předepsaného hrubého pojistného z činností neživotního pojištění a zajištění není vyšší než 2 000 000 000 EUR;
iii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny;
e)osoby odpovědné za klíčové funkce řízení rizik, pojistné matematiky a dodržování předpisů mají pro výkon svých povinností vždy dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti a kombinace funkcí nebo kombinace funkce s členstvím ve správním, řídícím nebo kontrolním orgánu neohrožuje schopnost a možnosti dané osoby vykonávat své povinnosti;
f)orgán dohledu dospěje k názoru, že náklady na udržování samostatných funkcí by byly pro pojišťovnu nebo zajišťovnu nepřiměřené.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 41 odst. 2a směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna již nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod ii) se vztahuje pouze na neživotní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž roční výnos z předepsaného hrubého pojistného související s činnostmi neživotního pojištění a zajištění představuje 40 % nebo více jejich celkového ročního výnosu z předepsaného hrubého pojistného.
4.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 41 odst. 2a směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.
Článek 327d
Snížení četnosti přezkumu písemných koncepcí
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 41 odst. 3 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nevyžaduje častější posouzení orgánem dohledu, než jaké požaduje pojišťovna nebo zajišťovna;
iii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii, obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2, 3 a 4:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)roční výnos z předepsaného hrubého pojistného z činností neživotního pojištění a zajištění není vyšší než 2 000 000 000 EUR;
iii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 41 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna již nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod ii) se vztahuje pouze na neživotní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž roční výnos z předepsaného hrubého pojistného související s činnostmi neživotního pojištění a zajištění představuje 40 % nebo více jejich celkového ročního výnosu z předepsaného hrubého pojistného.
4.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 41 odst. 3 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.
Článek 327e
Snížení četnosti vlastního posouzení rizik a solventnosti
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 45 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nevyžaduje častější posouzení orgánem dohledu, než jaké požaduje pojišťovna nebo zajišťovna;
iii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii, obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2, 3 a 4:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)roční výnos z předepsaného hrubého pojistného z činností neživotního pojištění a zajištění není vyšší než 2 000 000 000 EUR;
iii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny;
e)solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny je překročen o přiměřené rozpětí, přičemž je zohledněna interní cílová solventnostní pozice pojišťovny nebo zajišťovny stanovená v jejím střednědobém plánu řízení kapitálu;
f)orgán dohledu je spokojen s informacemi uvedenými v posledním vlastním posouzení rizik a solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny podle čl. 45 odst. 2 směrnice 2009/138/ES a článku 306 tohoto nařízení s přihlédnutím k jejímu rizikovému profilu;
g)pojišťovna nebo zajišťovna je schopna orgánu dohledu uspokojivě prokázat, že snížená četnost zpráv o vlastním posouzení rizik a solventnosti nebude mít negativní vliv na její systém řízení rizik podle článku 44 směrnice 2009/138/ES;
h)pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje účinný postup pro monitorování okolností, za nichž je povinna vypracovat ad hoc zprávu o vlastním posouzení rizik a solventnosti, a má dostatečné zdroje pro vypracování takové ad hoc zprávy v situaci, kdy tato povinnost nastane.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 45 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna již nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod ii) se vztahuje pouze na neživotní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž roční výnos z předepsaného hrubého pojistného související s činnostmi neživotního pojištění a zajištění představuje 40 % nebo více jejich celkového ročního výnosu z předepsaného hrubého pojistného.
4.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 45 odst. 5 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.
Článek 327f
Použití obezřetného deterministického ocenění nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění a zajištění s opcemi a zárukami, které jsou považovány za nevýznamné
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 77 odst. 8 směrnice 2009/138/ES, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii, obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2 a 3:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny;
e)pojišťovna nebo zajišťovna je schopna prokázat, že použití obezřetného deterministického ocenění je přiměřené vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti rizik vyplývajících ze závazků, pro které se snaží toto ocenění použít;
f)časová hodnota opcí a záruk, měřená na základě obezřetného harmonizovaného redukovaného souboru scénářů, u smluv, u nichž se uplatňuje obezřetné deterministické ocenění, představuje méně než 5 % solventnostního kapitálového požadavku.
Pokud je pojišťovně nebo zajišťovně udělen souhlas podle prvního pododstavce, použije se čl. 34a odst. 2 a 3.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 77 odst. 8 směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci po dobu alespoň jednoho roku.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 77 odst. 8 směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v písmenu c) uvedeného odstavce, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.
Článek 327g
Výjimka z plánu řízení rizika likvidity zahrnující analýzu likvidity v krátkodobém horizontu
1.
Orgán dohledu udělí souhlas s tím, aby pojišťovna a zajišťovna, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, použila opatření proporcionality podle čl. 144a odst. 4 směrnice 2009/138/ES, přičemž zohlední následující podmínky:
a)orgán dohledu na základě procesu kontroly dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna:
i)je schopna čelit jakýmkoli současným nebo budoucím rizikům;
ii)nepodléhá probíhajícím dohledovým opatřením k nápravě významného nesouladu se směrnicí 2009/138/ES;
b)orgán dohledu dospěje k závěru, že pojišťovna nebo zajišťovna nemá příliš složitý obchodní model, přičemž vezme v úvahu její obchodní strategii, obchodní plán, složitost nabízených pojistných produktů a její investiční portfolio;
c)pojišťovna nebo zajišťovna splňuje všechny následující podmínky, s výhradou odstavců 2, 3 a 4:
i)částka technických rezerv z činností životního pojištění a zajištění bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek podle článku 76 směrnice 2009/138/ES není vyšší než 12 000 000 000 EUR;
ii)roční výnos z předepsaného hrubého pojistného z činností neživotního pojištění a zajištění není vyšší než 2 000 000 000 EUR;
iii)pojišťovna nebo zajišťovna nepředstavuje více než 5 % trhu životního nebo neživotního pojištění a zajištění svého domovského členského státu, přičemž podíl na trhu životního pojištění a zajištění je založen na hrubých technických rezervách a podíl na trhu neživotního pojištění a zajištění je založen na předepsaném hrubém pojistném;
d)solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny je překročen o přiměřené rozpětí, přičemž je zohledněna interní cílová solventnostní pozice pojišťovny nebo zajišťovny stanovená v jejím střednědobém plánu řízení kapitálu;
e)orgán dohledu nezjistil nevyřešené závažné problémy vyplývající z řídícího a kontrolního systému pojišťovny nebo zajišťovny;
f)podnik není vystaven podstatnému riziku likvidity na straně aktiv ani na straně pasiv rozvahy, přičemž se přihlíží:
i)k dostupnosti likvidních aktiv a dalších zdrojů likvidity;
ii)k úrovni likvidity pojistných smluv;
iii)k potřebám likvidity vyplývajícím z pojistných událostí;
iv)k potenciálnímu dopadu chování pojistníků na likvidní pozici pojišťovny nebo zajišťovny;
v)k expozici vůči podrozvahovým položkám;
vi)ke koncentraci expozic vůči protistranám ve vztahu k zajišťovnám;
vii)k zastupitelnosti, dostupnosti a převoditelnosti likvidních aktiv v rámci skupiny, pokud je pojišťovna nebo zajišťovna součástí skupiny;
g)orgán dohledu nezjistil podstatné problémy ohledně likvidní pozice pojišťovny nebo zajišťovny vyplývající z ekonomického nebo makroekonomického vývoje na trhu nebo z výše a kvality kapitálových položek.
Orgán dohledu odejme pojišťovně nebo zajišťovně, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik, udělený souhlas s použitím opatření proporcionality podle čl. 144a odst. 4 směrnice 2009/138/ES, pokud pojišťovna či zajišťovna již nesplňuje některou z podmínek uvedených v prvním pododstavci.
2.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod i) se vztahuje pouze na životní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž technické rezervy související s činnostmi životního pojištění a zajištění představují 20 % nebo více celkových technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek ve smyslu článku 76 směrnice 2009/138/ES.
3.
Odst. 1 první pododstavec písm. c) bod ii) se vztahuje pouze na neživotní pojišťovny a zajišťovny a na pojišťovny a zajišťovny, které vykonávají činnosti životního i neživotního pojištění a zajištění, jejichž roční výnos z předepsaného hrubého pojistného související s činnostmi neživotního pojištění a zajištění představuje 40 % nebo více jejich celkového ročního výnosu z předepsaného hrubého pojistného.
4.
Bez ohledu na odst. 1 první pododstavec mohou orgány dohledu přesto schválit použití opatření proporcionality stanoveného v čl. 144a odst. 4 směrnice 2009/138/ES pojišťovně a zajišťovně, která nesplňuje podmínku stanovenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud na základě prvků procesu kontroly, které jsou pro toto opatření proporcionality relevantní, dospějí k závěru, že rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny je dostatečně nízký.“;
105)v článku 328 se odstavec 1 mění takto:
a)návětí se nahrazuje tímto:
„Při posuzování toho, zda použití samotné metody 1 není přiměřené, což by umožnilo provádět výpočet skupinové solventnosti v souladu s metodou 2 nebo kombinací metod 1 a 2 podle článků 230 až 233a směrnice 2009/138/ES, zváží orgán dohledu nad skupinou v konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a pojišťovnou nebo zajišťovnou držící účast či pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností všechny následující aspekty:“;
b) vkládá se nové písmeno ca), které zní:
„ca)
zda pro účely písmene b) skupina v souladu s čl. 343 odst. 5 písm. a) bodem iii) uvádí, že má v úmyslu použít integrační metodu č. 1 uvedenou v příloze XVIII oddílu B na přidružený podnik, který není zahrnut do oblasti působnosti interního modelu;“
106)článek 329 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Pro účely této hlavy se použije čl. 228 odst. 1 směrnice 2009/138/ES.“;
b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2.
Pro účely této hlavy se použije čl. 226 odst. 1 směrnice 2009/138/ES.
Pro účely článku 235 směrnice 2009/138/ES se v případě, že mateřská pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost vydala podřízenou pohledávku nebo má jiný použitelný kapitál, na který se vztahují omezení stanovená v článku 98 uvedené směrnice, použije čl. 226 odst. 2 uvedené směrnice.“;
107)článek 330 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Při posuzování toho, zda se určitý kapitál použitelný k pokrytí solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny, přidružené pojišťovny nebo zajišťovny ze třetí země, pojišťovací holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti, který je uveden v článcích 69, 72, 74, 76, 78 a 79, nemůže stát účinně dostupným k pokrytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, zváží orgány dohledu všechny následující aspekty:
a)zda se na položku kapitálu vztahují právní nebo regulační požadavky, které omezují schopnost této položky absorbovat všechny druhy ztrát, kdykoli ve skupině vzniknou;
b)zda existují právní nebo regulační požadavky, které omezují převoditelnost aktiv na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu;
c)zda by se tento kapitál nemohl stát dostupným k pokrytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku v období trvajícím nejvýše devět měsíců.“;
b)v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Při posuzování podle odstavce 1 orgány dohledu zvažují omezení, která by existovala za předpokladu trvání podniku.“;
c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.
U následujících položek se předpokládá, že nejsou účinně dostupné k pokrytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku:
a)doplňkový kapitál;
b)prioritní akcie, podřízené účty vzájemných pojišťoven a podřízené závazky;
c)částka, která se rovná hodnotě čistých odložených daňových pohledávek;
d)položky uvedené v čl. 222 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) může být částka odložené daňové pohledávky snížena o částku souvisejícího odloženého daňového závazku, pokud tyto odložené daňové pohledávky a související odložené daňové závazky vyplývají z daňových právních předpisů jednoho členského státu nebo třetí země a správce daně tohoto členského státu nebo třetí země takové započtení povoluje.
Pokud je podnik držící účast schopen ke spokojenosti orgánu dohledu nad skupinou prokázat, že předpoklad podle prvního pododstavce písm. a), b) a c) pro jednu z těchto položek není v konkrétní situaci skupiny patřičný, může podnik držící účast zahrnout tuto položku do kapitálu, který je dostupný k pokrytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku.“;
d)vkládá se nový odstavec 4a, který zní:
„4a.
Částka menšinového podílu v dceřiné společnosti, která přesahuje příspěvek této dceřiné společnosti ke skupinové solventnosti podle odst. 4 písm. a), se vypočítá vynásobením částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce koeficientem uvedeným v písmeni b) tohoto odstavce:
a)rozdíl mezi celkovým použitelným kapitálem dceřiné společnosti po odečtení podřízeného dluhu uvnitř skupiny a doplňkového kapitálu a vyšší z následujících hodnot:
i)příspěvek dceřiné společnosti ke skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku uvedený v odstavci 6;
ii)celková výše nedostupných položek kapitálu jiných než položky uvedené v odstavci 4 z dceřiné společnosti po odečtení podřízeného dluhu uvnitř skupiny a doplňkového kapitálu;
b)rozdíl mezi hodnotou 1 a podílem upsaného kapitálu, který je v přímém nebo nepřímém držení mateřského podniku patřícího do skupiny, pro kterou se vypočítává skupinová solventnost.“;
e)v odstavci 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci písm. a) nesmí překročit 100 %.“;
108)článek 331 se mění takto:
a)nadpis se nahrazuje tímto:
„Článek 331
Klasifikace položek kapitálu pojišťoven a zajišťoven na úrovni skupiny“;
b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Pokud přidružená pojišťovna nebo zajišťovna, která je zahrnuta do výpočtu skupinové solventnosti, zařadila položku kapitálu do jedné ze tří kategorií tier na základě kritérií stanovených v hlavě I kapitole IV oddíle 2, zařadí se tato položka kapitálu do téže kategorie tier na úrovni skupiny, pokud jsou splněny všechny následující dodatečné požadavky:
a)dotyčný podnik splňuje články 71, 73 a 77 tohoto nařízení;
b)položka kapitálu je zproštěna jakýchkoli finančních břemen, včetně ve smyslu čl. 222 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka kapitálu nesplňovala na úrovni skupiny požadavky stanovené v článku 94 uvedené směrnice.“;
c)v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a)
výrazem „solventnostní kapitálový požadavek“ v článcích 71, 73 a 77 tohoto nařízení rozumí solventnostní kapitálový požadavek podniku, který emitoval položku kapitálu, i skupinový solventnostní kapitálový požadavek;“
d)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4.
Bez ohledu na odstavec 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna zahrnula do tier 2 položku kapitálu, která by mohla být zařazena do tier 1 v souladu s čl. 73 odst. 1 písm. j), nezakazuje tato klasifikace zařazení téže položky kapitálu do tier 1 na úrovni skupiny, pokud je na úrovni skupiny splněn limit stanovený v čl. 82 odst. 3.“;
e)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:
„5.
Bez ohledu na odst. 2 písm. a) v případě položek kapitálu vydaných pojišťovnou nebo zajišťovnou předtím, než se stala součástí skupiny, se výrazem ‚solventnostní kapitálový požadavek‘ v článcích 71, 73 a 77 tohoto nařízení rozumí pouze solventnostní kapitálový požadavek tohoto přidruženého podniku, pokud je tento podnik přidruženým podnikem skupiny po dobu kratší než dvě účetní období a je zahrnut do výpočtu skupinové solventnosti.
První pododstavec se použije pouze v případě, že skupina podléhá dohledu nad skupinou po dobu nejméně tří let a pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost ve vlastním posouzení rizik a solventnosti prokáže, že bude schopna splnit skupinový solventnostní kapitálový požadavek bez těchto položek kapitálu, jakmile bude přidružený podnik součástí skupiny déle než dvě účetní období.“;
109)článek 332 se mění takto:
a)nadpis se nahrazuje tímto:
„Článek 332
Klasifikace položek kapitálu pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí na úrovni skupiny“;
b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Pokud položku kapitálu emitovala pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, klasifikuje pojišťovna nebo zajišťovna držící účast položku kapitálu pomocí kritérií pro klasifikaci stanovených v hlavě I kapitole IV oddíle 2, pokud jsou splněny všechny následující dodatečné požadavky:
a)dotyčný podnik splňuje články 71, 73 a 77 tohoto nařízení;
b)položka kapitálu je zproštěna jakýchkoli finančních břemen, včetně ve smyslu čl. 222 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka kapitálu nesplňovala na úrovni skupiny požadavky stanovené v článku 94 uvedené směrnice.“;
c)doplňuje se nový odstavec 3, který zní:
„3.
Odst. 2 písm. a) se nevztahuje na položky kapitálu vydané pojišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země předtím, než se stala součástí skupiny, pokud je tato pojišťovna nebo zajišťovna přidruženým podnikem této skupiny po dobu kratší než dvě účetní období a je zahrnuta do výpočtu skupinové solventnosti.
První pododstavec se použije pouze v případě, že skupina podléhá dohledu nad skupinou po dobu nejméně tří let a pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost ve vlastním posouzení rizik a solventnosti prokáže, že bude schopna splnit skupinový solventnostní kapitálový požadavek bez těchto položek kapitálu, jakmile bude přidružený podnik součástí skupiny déle než dvě účetní období.“;
110)článek 333 se mění takto:
a)v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b)
položka kapitálu je zproštěna jakýchkoli finančních břemen, včetně ve smyslu čl. 222 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka kapitálu nesplňovala na úrovni skupiny požadavky stanovené v článku 94 uvedené směrnice.“;
b)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4.
Odst. 2 písm. a) se nevztahuje na položky kapitálu vydané zprostředkujícími pojišťovacími holdingovými společnostmi, zprostředkujícími smíšenými finančními holdingovými společnostmi nebo dceřinými společnostmi s doplňkovými službami předtím, než se staly součástí skupiny, pokud jsou tyto podniky přidruženými podniky skupiny po dobu kratší než dvě účetní období a jsou zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti.
První pododstavec se použije pouze v případě, že skupina podléhá dohledu nad skupinou po dobu nejméně tří let a pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost ve vlastním posouzení rizik a solventnosti prokáže, že bude schopna splnit skupinový solventnostní kapitálový požadavek bez těchto položek kapitálu, jakmile bude přidružený podnik součástí skupiny déle než dvě účetní období.“;
111)článek 335 se mění takto:
a)nadpis se nahrazuje tímto:
„Článek 335
Určení konsolidovaných údajů“;
b)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Konsolidované údaje pro výpočet skupinové solventnosti za použití metody 1 nebo kombinace metod podle článků 230 a 233a směrnice 2009/138/ES zahrnují všechny následující údaje:
a)úplnou konsolidaci údajů všech pojišťoven nebo zajišťoven, pojišťoven nebo zajišťoven ze třetích zemí, pojišťovacích holdingových společností, smíšených finančních holdingových společností, holdingových společností pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí a společností s doplňkovými službami, které jsou dceřinými společnostmi mateřské pojišťovny nebo zajišťovny;
b)úplnou konsolidaci údajů zvláštních účelových jednotek, na které pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nebo jedna nebo více jejích dceřiných společností přenesla riziko a které nejsou vyloučeny z rozsahu výpočtu skupinové solventnosti podle čl. 329 odst. 3;
c)poměrnou konsolidaci údajů pojišťoven nebo zajišťoven, pojišťoven nebo zajišťoven ze třetích zemí, pojišťovacích holdingových společností, smíšených finančních holdingových společností, holdingových společností pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí a společností s doplňkovými službami spravovaných podnikem uvedeným v písmeni a) nebo podnikem držícím účast patřícím do skupiny, pro kterou se vypočítává skupinová solventnost, společně s jedním nebo více podniky, které nejsou zahrnuty v písmeni a) a které jsou odlišné od podniku držícího účast, pokud je odpovědnost těchto podniků omezena na podíl na kapitálu, který drží, a tyto podniky mají práva na aktiva a povinnosti k závazkům ve vztahu k přidruženým podnikům;
d)na základě upravené ekvivalenční metody podle čl. 13 odst. 3 údaje všech účastí v přidružených pojišťovnách nebo zajišťovnách, pojišťovnách nebo zajišťovnách ze třetích zemí, pojišťovacích holdingových společnostech, smíšených finančních holdingových společnostech a holdingových společnostech pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které nejsou dceřinými společnostmi mateřské pojišťovny nebo zajišťovny a na které se nevztahují písmena a) a c);
e)pouze pro účely čl. 233a odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES rozdíl mezi:
i)hodnotou účastí v přidružených podnicích podle čl. 220 odst. 3 uvedené směrnice, na které se vztahuje metoda 2, vypočtenou v souladu s článkem 13 tohoto nařízení;
ii)poměrným podílem solventnostního kapitálového požadavku těchto přidružených podniků;
f)v souladu s článkem 13 tohoto nařízení údaje všech přidružených podniků, včetně společností s doplňkovými službami, subjektů kolektivního investování a investic nabízených ve formě fondů, které nejsou uvedeny v písmenech a) až e) tohoto odstavce.“;
c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4.
Pro účely odst. 1 písm. e) tohoto článku se ‚účastí v přidružených podnicích‘ rozumí vlastnictví použitelného kapitálu těchto přidružených podniků, a to buď přímé, nebo prostřednictvím kontroly.“;
112)článek 336 se nahrazuje tímto:
„Článek 336
Výpočet solventnostního kapitálového požadavku na úrovni skupiny na základě konsolidovaných údajů
Pro účely čl. 230 odst. 1 druhého pododstavce písm. b) a čl. 233a odst. 1 písm. b) bodu i) směrnice 2009/138/ES se solventnostní kapitálový požadavek na úrovni skupiny počítaný na základě konsolidovaných údajů vypočítá jako součet:
a)solventnostního kapitálového požadavku vypočítaného na základě konsolidovaných údajů podle čl. 335 odst. 1 písm. a), b), c) a e), údajů subjektů kolektivního investování a investic nabízených ve formě fondů, které jsou dceřinými podniky mateřského podniku, podle pravidel stanovených v hlavě I kapitole VI oddílu 4 směrnice 2009/138/ES;
b)poměrného podílu solventnostního kapitálového požadavku každé pojišťovny nebo zajišťovny podle čl. 335 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení;
c)v případě podniků podle čl. 335 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení, kromě podniků uvedených v písmenech a) a d) tohoto odstavce, částky určené v souladu s článkem 13, články 168 až 171d, články 182 až 187 a článkem 188 tohoto nařízení;
d)v případě přidružených subjektů kolektivního investování nebo investic nabízených ve formě fondů podle čl. 335 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení, které nejsou dceřinými podniky pojišťovny nebo zajišťovny držící účast a na které se čl. 84 odst. 1 tohoto nařízení uplatňuje na individuální úrovni, částky určené v souladu s hlavou I kapitolou V a čl. 84 odst. 1 tohoto nařízení.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se články 168 až 171d nepoužijí na účasti v přidružených podnicích podle čl. 220 odst. 3 směrnice 2009/138/ES.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) se solventnostní kapitálový požadavek pro přidruženou pojišťovnu nebo zajišťovnu ze třetí země, která není dceřiným podnikem, vypočítá, jako by tato pojišťovna nebo zajišťovna měla sídlo v Unii.“;
113)vkládají se nové články 336a a 336b, které znějí:
„Článek 336a
Dlouhodobé akciové investice na úrovni skupiny
1.
Pro účely čl. 336 písm. a) nesmí být částka akcií, které se považují za dlouhodobé akciové investice, vyšší než součet:
a)částek akcií, které jsou klasifikovány jako dlouhodobé akciové investice podniků uvedených v čl. 335 odst. 1 písm. a);
b)poměrného podílu akcií, které jsou klasifikovány jako dlouhodobé akciové investice podniků uvedených v čl. 335 odst. 1 písm. c).
2.
Bez ohledu na odstavec 1, pokud je skupina vystavena významnému riziku likvidity, které není zachyceno na úrovni jednotlivých pojišťoven nebo zajišťoven, nebo pokud existují významné transakce uvnitř skupiny, které mohou vést k tomu, že výpočet podle prvního pododstavce není přiměřený, může orgán dohledu nad skupinou požadovat, aby podnik držící účast namísto předpokladu, že akcie, které pojišťovna nebo zajišťovna klasifikuje jako dlouhodobé akciové investice, lze automaticky považovat za dlouhodobé akciové investice na úrovni skupiny, přepočítal částku akcií, které lze pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku považovat za dlouhodobé akciové investice na úrovni skupiny, na základě konsolidovaných údajů uvedených v článku 335.
Článek 336b
Zjednodušený výpočet pro účasti v nevýznamných přidružených podnicích
1.
Odstavce 2 a 3 tohoto článku se použijí na účasti v nevýznamných přidružených podnicích podle článku 229a směrnice 2009/138/ES s výjimkou podniků uvedených v článku 228 uvedené směrnice.
2.
Odchylně od ustanovení čl. 335 odst. 1, pokud je pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti povoleno uplatňovat zjednodušený přístup k účastem v přidružených podnicích, které jsou nevýznamné, jsou tyto přidružené podniky zahrnuty do konsolidovaných údajů v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.
3.
Odchylně od ustanovení článku 336, pokud je pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti povoleno uplatňovat zjednodušený přístup k účastem v přidružených podnicích, které jsou nevýznamné, nejsou takové podniky zahrnuty pod písmena a) až e) uvedeného článku.
Pokud je nevýznamným přidruženým podnikem pojišťovna nebo zajišťovna, zjednodušený přístup spočívá v tom, že se k součtu uvedenému v článku 336 připočte nejvyšší z následujících částek:
a)částka určená v souladu s článkem 13, články 168 až 171d, články 182 až 187 a článkem 188 tohoto nařízení;
b)solventnostní kapitálový požadavek přidruženého podniku.
Pokud je nevýznamným přidruženým podnikem pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, zjednodušený přístup spočívá v tom, že se k součtu uvedenému v článku 336 připočte nejvyšší z následujících částek:
a)částka určená v souladu s článkem 13, články 168 až 171d, články 182 až 187 a článkem 188 tohoto nařízení;
b)kapitálový požadavek podle ustanovení v příslušné třetí zemi.
U jiných nevýznamných přidružených podniků, než jsou podniky uvedené ve druhém a třetím pododstavci, spočívá zjednodušený přístup v tom, že se k součtu uvedenému v článku 336 připočte částka určená v souladu s článkem 13, články 168 až 171d, články 182 až 187 a článkem 188.“;
114)článek 341 se zrušuje;
115)v čl. 343 odst. 5 písm. a) bodě iii) se doplňuje nový text, který zní:
„; v žádosti se popíšou metody použité k integraci podniků, které jsou vyloučeny z rozsahu modelu, jako celku a prokáže se vhodnost těchto metod v souladu s požadavky čl. 239 odst. 4 tohoto nařízení, a to i v případech, kdy se metody stanovené v příloze XVIII tohoto nařízení použijí na podniky jako celek, a nikoli na konkrétní rizika. Je-li zamýšleno na jeden nebo více podniků, které jsou vyloučeny z rozsahu částečného interního modelu, použít integrační metodu 1 uvedenou v oddíle B přílohy XVIII tohoto nařízení, v žádosti se rovněž vysvětlí, proč by tato integrační metoda byla vhodnější než použití kombinace metod 1 a 2 podle článku 233a směrnice 2009/138/ES v případě, kdy by se na tyto podniky použila metoda 2;“
116)článek 359 se mění takto:
a)návětí se nahrazuje tímto:
„ Na zprávu o solventnosti a finanční situaci skupiny, kterou musí pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zveřejňovat, se použijí články 290, 291 a 293 až 298 tohoto nařízení. Kromě toho obsahuje zpráva o solventnosti a finanční situaci skupiny veškeré následující informace:“;
b)písmeno b) se nahrazuje tímto:
„b)
pokud jde o řídící a kontrolní systém skupiny, informace o jakýchkoli podstatných ujednáních v rámci skupiny o externím zajišťování služeb nebo činností;“
c)v písmeni e) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii)
kvalitativní a kvantitativní informace o jakémkoli významném omezení zastupitelnosti a převoditelnosti kapitálu použitelného k pokrytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, včetně kvantifikace uvedené v čl. 308b odst. 17 druhém pododstavci směrnice 2009/138/ES;“
117)v článku 360 se zrušuje odstavec 3;
118)článek 362 se zrušuje;
119)v článku 363 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2.
Aniž jsou dotčeny požadavky na okamžité zveřejnění uvedené v čl. 54 odst. 1 směrnice 2009/138/ES, každé aktualizované znění zprávy o solventnosti a finanční situaci za skupinu musí být jako takové jasně označeno, včetně uvedení data aktualizace. Zveřejní se co nejdříve po důležitém vývoji uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a nahradí dříve zveřejněné znění.“;
120)článek 364 se zrušuje;
121)v článku 365 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3.
Informace na úrovni skupiny jsou strukturovány způsobem uvedeným v příloze XX oddíle A.2. Informace o každé dceřiné společnosti zahrnuté do této zprávy musí obsahovat informace požadované podle článku 51 směrnice 2009/138/ES a musí mít strukturu stanovenou v příloze XX oddílu A. Pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se mohou rozhodnout, že při poskytování jakékoli části informací, které mají být zveřejněny za dceřinou společnost zahrnutou do zprávy, kromě informací obsažených v části určené pojistníkům a oprávněným osobám, poskytnou odkaz na odpovídající informace zveřejněné na úrovni skupiny, pokud jsou dané informace svou povahou i rozsahem rovnocenné informacím, které by jinak byly poskytnuty na úrovni dceřiné společnosti.“;
122)článek 366 se mění takto:
a)netýká se českého znění;
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.
Pokud kterákoli z dceřiných společností zahrnutých do společné zprávy o solventnosti a finanční situaci má své sídlo v členském státě, jehož úřední jazyk či jazyky se liší od jazyka či jazyků, v nichž je tato zpráva zveřejněna v souladu s odstavci 1 a 2, může dotčený orgán dohledu po konzultaci s orgánem dohledu nad skupinou a samotnou skupinou požádat pojišťovnu a zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost, aby do této zprávy zahrnuly překlad informací týkajících se dané dceřiné společnosti do úředního jazyka daného členského státu. Pojišťovna a zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost zveřejní překlad informací z této zprávy týkajících se této dceřiné společnosti, pokud příslušný orgán dohledu neudělil výjimku.“;
123)článek 368 se zrušuje.
124)v článku 369 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2.
Aniž jsou dotčeny požadavky na okamžité zveřejnění uvedené v čl. 54 odst. 1 směrnice 2009/138/ES, každé aktualizované znění společné zprávy o solventnosti a finanční situaci musí být jako takové jasně označeno, včetně uvedení data aktualizace. Zveřejní se co nejdříve po důležitém vývoji uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a nahradí dříve zveřejněné znění.“;
125)článek 371 se zrušuje;
126)článek 372 se nahrazuje tímto:
„Článek 372
Náležitosti a obsah
1.
Na zprávy, které pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti předkládají orgánu dohledu nad skupinou, se použijí články 304 až 311 tohoto nařízení. Jestliže jsou všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině v souladu s čl. 35a odst. 1 směrnice 2009/138/ES osvobozeny od povinností čtvrtletního vykazování, obsahuje pravidelná zpráva orgánům dohledu za skupinu pouze tabulky s kvantitativními údaji za daný rok. Povinnost ročního podávání zpráv nezahrnuje podávání zpráv po jednotlivých položkách, pokud jsou od něj v souladu s čl. 35a odst. 2 uvedené směrnice všechny pojišťovny a zajišťovny ve skupině osvobozeny.
2.
Pravidelná zpráva orgánům dohledu za skupinu obsahuje veškeré následující dodatečné informace:
a)v souvislosti s činností a výkonností skupiny:
i)popis činností a zdrojů zisků nebo ztrát za každý významný přidružený podnik ve smyslu článku 256a směrnice 2009/138/ES a za každou významnou pobočku ve smyslu čl. 354 odst. 1 tohoto nařízení;
ii)kvalitativní a kvantitativní informace o významných transakcích uvnitř skupiny, které pojišťovny a zajišťovny uskutečnily se skupinou, částka těchto transakcí za období, o němž se podává zpráva, a nesplacené zůstatky na konci období, o němž se podává zpráva;
b) v souvislosti s řídícím a kontrolním systémem skupiny:
i)popis toho, jak důsledně jsou ve všech podnicích v působnosti dohledu nad skupinou prováděny systémy řízení rizik a vnitřní kontroly a postupy oznamování v souladu s požadavky článku 246 směrnice 2009/138/ES;
ii)kvalitativní a kvantitativní informace o podstatných specifických rizicích na úrovni skupiny, která nejsou zachycena ve výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku a která již nebyla zahrnuta ve zprávě orgánům dohledu o vlastním posouzení rizik a solventnosti;
iii)informace o jakýchkoli podstatných ujednáních v rámci skupiny o externím zajišťování služeb nebo činností;
c)v souvislosti s řízením kapitálu skupiny:
i)kvalitativní a kvantitativní informace o solventnostním kapitálovém požadavku a kapitálu ve formátu, který umožňuje posoudit dostupnost kapitálu na úrovni skupiny, pro každý z následujících přidružených podniků, pokud je tento podnik zahrnut do výpočtu skupinové solventnosti:
1)pro každou pojišťovnu nebo zajišťovnu ve skupině;
2)pro každou zprostředkující pojišťovací holdingovou společnost, pojišťovací holdingovou společnost, zprostředkující smíšenou finanční holdingovou společnost, smíšenou finanční holdingovou společnost a společnost s doplňkovými službami ve skupině, přičemž se fiktivní solventnostní kapitálové požadavky vypočítají v souladu s čl. 226 odst. 1 směrnice 2009/138/ES;
3)pro každý přidružený podnik, který je úvěrovou institucí, investičním podnikem, finanční institucí, správcovskou společností SKIPCP, správcem alternativních investičních fondů nebo institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění;
4)pro každý přidružený podnik, který je neregulovaným podnikem vykonávajícím finanční činnosti, přičemž se vypočítá fiktivní solventnostní kapitálový požadavek;
5)pro každou přidruženou pojišťovnu nebo zajišťovnu ze třetí země;
6)pro jakýkoli jiný přidružený podnik;
ii)popis zvláštních účelových jednotek ve skupině, které splňují požadavky stanovené v článku 211 směrnice 2009/138/ES;
iii)popis zvláštních účelových jednotek ve skupině, které jsou regulovány orgánem dohledu třetí země a splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 211 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, jakož i popis ověření provedeného pojišťovnou a zajišťovnou držící účast, pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností, zda požadavky vztahující se na tyto zvláštní účelové jednotky v dané třetí zemi jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 211 odst. 2 směrnice 2009/138/ES;
iv)popis každé zvláštní účelové jednotky ve skupině jiné než v bodech iii) a vii) společně s kvalitativními a kvantitativními informacemi o solventnostním požadavku a kapitálu těchto jednotek, pokud jsou zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti;
v)v příslušných případech pro všechny přidružené pojišťovny a zajišťovny, které jsou zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti, kvalitativní a kvantitativní informace o tom, jak daná pojišťovna nebo zajišťovna splňuje ustanovení čl. 222 odst. 2 až 5 směrnice 2009/138/ES;
vi)v příslušných případech kvalitativní a kvantitativní informace o položkách kapitálu podle čl. 222 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, které se nemohou stát účinně dostupné k pokrytí solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, pro kterou se počítá skupinová solventnost, včetně popisu, jak byla provedena úprava kapitálu skupiny;
vii)v příslušných případech kvalitativní informace o důvodech klasifikace položek kapitálu ve smyslu článků 332 a 333 tohoto nařízení.
Pro účely písm. c) bodu i) podbodu 5 v případě podniků, jejichž ústředí má sídlo ve třetí zemi, jejíž solventnostní režim je podle článku 227 směrnice 2009/138/ES považován za rovnocenný, a pokud se použije metoda 2 ve smyslu článku 233 uvedené směrnice, se solventnostní kapitálový požadavek a kapitál použitelný ke splnění tohoto požadavku, jak je stanoví příslušná třetí země, určí samostatně.“;
127)vkládá se nový článek 372a, který zní:
„Článek 372a
Společná pravidelná zpráva orgánům dohledu: Struktura a obsah
1.
Pokud pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti sestavují společnou pravidelnou zprávu orgánům dohledu, uplatňují se požadavky stanovené v tomto oddíle.
2.
Ve společné pravidelné zprávě orgánům dohledu se uvedou zvlášť informace vykazované na úrovni skupiny v souladu s článkem 372 a informace vykazované v souladu s články 307 až 311 za každou dceřinou společnost zahrnutou do zprávy.
3.
Informace na úrovni skupiny a informace za jednotlivé dceřiné společnosti zahrnuté do společné pravidelné zprávy orgánům dohledu jsou strukturovány způsobem uvedeným v příloze XX oddílu B. Pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se mohou rozhodnout, že při poskytování jakékoli části informací, které mají být vykázány za zahrnutou dceřinou společnost, poskytnou odkaz na informace na úrovni skupiny, jestliže jsou dané informace z hlediska povahy i rozsahu rovnocenné.“;
128)články 373 a 374 se nahrazují tímto:
„Článek 373
Informace o podstatných změnách
Ve vztahu k pravidelné zprávě orgánům dohledu za skupinu nebo společné pravidelné zprávě orgánům dohledu se použije článek 312 tohoto nařízení.
Článek 374
Jazyky
1.
Pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podávají svou pravidelnou zprávu orgánům dohledu za skupinu v jazyce nebo jazycích, které určí orgán dohledu nad skupinou.
2.
Pro účely odstavce 1, pokud existuje kolegium orgánů dohledu a pokud orgán dohledu nad skupinou hodlá po konzultaci s ostatními orgány dohledu a samotnou skupinou požadovat pravidelné podávání zpráv orgánům dohledu za skupinu ve více jazycích, musí jazyky, které mají být použity, zahrnovat alespoň jeden jazyk, kterému dotčené orgány dohledu běžně rozumí, podle dohody v kolegiu orgánů dohledu.
3.
Pokud kterákoli z dceřiných společností zahrnutých do společné pravidelné zprávy orgánům dohledu má své sídlo v členském státě, jehož úřední jazyk či jazyky se liší od jazyka či jazyků, v nichž je tato zpráva podávána v souladu s odstavci 1 a 2, orgán dohledu nad skupinou na žádost dotčeného orgánu dohledu požádá pojišťovnu a zajišťovnu držící účast, pojišťovací holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost, aby do této zprávy zahrnuly překlad informací týkajících se dané dceřiné společnosti do úředního jazyka daného členského státu.“;
129)článek 375 se zrušuje;
130)v hlavě II se doplňuje kapitola VII, která zní:
„Kapitola VII
OPATŘENÍ PROPORCIONALITY NA ÚROVNI SKUPINY
Článek 377a
Kapitálový požadavek pro investice do nehmotných aktiv pro identifikaci malých a nepříliš složitých skupin
Kapitálovým požadavkem uvedeným v čl. 213a odst. 1 písm. e) bodě iii) směrnice 2009/138/ES je kapitálový požadavek k riziku nehmotných aktiv uvedený v článku 203 tohoto nařízení.
Článek 377b
Opatření proporcionality pro skupiny, které nejsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité
1.
Při posuzování toho, zda schválit použití opatření proporcionality podle čl. 29d odst. 1 směrnice 2009/138/ES mateřské pojišťovně nebo zajišťovně, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti skupiny podle článku 213 uvedené směrnice, se na úrovni skupiny použije hlava I kapitola XVI tohoto nařízení.
2.
Při posuzování toho, zda obchodní model skupiny není příliš složitý, zvažuje orgán dohledu nad skupinou rovněž následující skutečnosti:
a)strukturu skupiny;
b)počet jurisdikcí, ve kterých skupina působí;
c)podíl celkových příjmů skupiny plynoucích z činností vykonávaných mimo domovský členský stát mateřského podniku;
d)význam podniků ve skupině, které nejsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, a to jak z hlediska počtu, tak z hlediska příjmů;
e)významnost transakcí uvnitř skupiny.“;
131)příloha III se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;
132)příloha V se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení;
133)příloha VI se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení;
134)příloha VII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze IV tohoto nařízení;
135)příloha VIII se nahrazuje zněním uvedeným v příloze V tohoto nařízení;
136)znění přílohy VI tohoto nařízení se vkládá jako příloha VIIIa;
137)příloha IX se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení;
138)příloha X se nahrazuje zněním uvedeným v příloze VIII tohoto nařízení;
139)příloha XIII se mění v souladu s přílohou IX tohoto nařízení;
140)příloha XVI se mění v souladu s přílohou X tohoto nařízení;
141)příloha XIX se nahrazuje zněním uvedeným v příloze XI tohoto nařízení;
142)příloha XX se nahrazuje zněním uvedeným v příloze XII tohoto nařízení;
143)příloha XXI se mění v souladu s přílohou XIII tohoto nařízení;
144)příloha XXII se mění v souladu s přílohou XIV tohoto nařízení;
145)příloha XXIII se mění v souladu s přílohou XV tohoto nařízení;
146)příloha XXIV se mění v souladu s přílohou XVI tohoto nařízení;
147)příloha XXV se mění v souladu s přílohou XVII tohoto nařízení;
148)příloha XXVI se mění v souladu s přílohou XVIII tohoto nařízení.
Článek 2
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 30. ledna 2027.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29.10.2025
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
