VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO INICIATIVU (bez posouzení dopadů)

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se k ní mohly vyjádřit a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují.

Název iniciativy

Evropská občanská iniciativa „Evropa bez kožešin“ (posouzení)

Příslušné GŘ – odpovědné oddělení

GŘ SANTE, G3

Pravděpodobný druh iniciativy

Nelegislativní

Předběžný harmonogram

1. čtvrtletí roku 2026

Další informace

Oblast politiky: dobré životní podmínky zvířat

Evropská občanská iniciativa „Evropa bez kožešin“

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

V červnu 2023 byla Komisi oficiálně předložena evropská občanská iniciativa „Evropa bez kožešin“. V rámci této iniciativy vyzvalo 1,5 milionu občanů EU Komisi k tomu, aby přijala opatření k zákazu: i) chovu a usmrcování zvířat za jediným nebo hlavním účelem výroby kožešin a ii) uvádění kožešin ze zvířat chovaných na farmách a výrobků obsahujících tyto kožešiny na trh EU.

V návaznosti na tuto iniciativu přijala Komise dne 7. prosince 2023 sdělení. Sdělení nastínilo právní a politické závěry Komise, jakož i opatření, která hodlá v reakci na ně přijmout.

Ve sdělení z roku 2023 bylo oznámeno, že bude provedeno posouzení, které podpoří i) rozhodnutí Komise o vhodných opatřeních navazujících na tuto iniciativu a ii) přípravu těchto následných opatření tím, že poskytne solidní faktickou základnu pro veškerá budoucí opatření.

Komise nyní na tomto posouzení pracuje. Posuzuje v něm environmentální, sociální a hospodářské dopady i) požadavků předložených evropskou občanskou iniciativou „Evropa bez kožešin“ a ii) alternativních přístupů k zajištění dobrých životních podmínek kožešinových zvířat chovaných na farmách (např. zavedení přísnějších pravidel pro jejich dobré životní podmínky a to, zda by se tato pravidla měla vztahovat i na dovážené produkty).

Vzhledem k nedostatku vědeckých důkazů a chybějící shodě na dobrých životních podmínkách kožešinových zvířat pověřila Komise úřad EFSA, aby do června 2025 v rámci mandátu M-2023-00148 vydal vědecké stanovisko k dobrým životním podmínkám zvířat chovaných na výrobu kožešin. Stanovisko úřadu EFSA posoudí dobré životní podmínky norků, lišek, psíků mývalovitých a činčil chovaných na výrobu kožešin.

Problém, který má iniciativa řešit

Obecné minimální požadavky na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely jsou stanoveny ve směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, která zahrnuje i zvířata chovaná na výrobu kožešin. V současné době neexistují žádné další zvláštní právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek kožešinových zvířat.

Kontrola účelnosti stávajících právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, kterou Komise provedla v roce 2022, ukázala, že ustanovení směrnice 98/58 jsou natolik obecná, že je nelze provést ani řádně vymáhat. Ukázala rovněž, že stávající právní předpisy je třeba aktualizovat, aby odrážely nový vědecký a technologický vývoj.

Narušení vnitřního trhu: několik členských států zavedlo vnitrostátní zákazy různého rozsahu ohledně činností v oblasti chovu zvířat na kožešinových farmách, jež se týkají všech nebo pouze některých druhů kožešinových zvířat. Tyto vnitrostátní zákazy narušují vnitřní trh a vytvářejí nerovné podmínky pro hospodářské subjekty v celé EU. Chovatelé kožešinových zvířat v členských státech, kde výroba kožešin dosud probíhá, mezitím nadále působí v souladu s různými vnitrostátními požadavky a uvádějí kožešiny a kožešinové výrobky na celý vnitřní trh EU.

Obavy občanů EU: pokud jde o dobré životní podmínky kožešinových zvířat, existují vysoká společenská a etická očekávání, o čemž svědčí 1,5 milionu podpisů pod evropskou občanskou iniciativou „Evropa bez kožešin“ a vnitrostátní opatření ohledně chovu zvířat na kožešinových farmách přijatá členskými státy.

Evropská občanská iniciativa tvrdí, že současné podmínky chovu kožešinových zvířat jsou neslučitelné s moderními hodnotami týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat. Z hlediska životního prostředí přispívají činnosti v oblasti chovu zvířat na kožešinových farmách ke spotřebě zdrojů a znečištění, vzbuzují obavy ohledně biologické rozmanitosti v případě norků a psíků mývalovitých a vypouštějí skleníkové plyny.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Dobré životní podmínky zvířat jsou ve sdílené pravomoci EU a členských států. Zásada subsidiarity odůvodňuje opatření na úrovni EU, která jednoznačně přinášejí přidanou hodnotu. Komise se proto zavázala dobré životní podmínky kožešinových zvířat prošetřit důkladněji, a to na základě podrobnějších údajů. Provedením důkladného hospodářského, sociálního a environmentálního posouzení a posouzení dobrých životních podmínek, které je založeno na přesvědčivých faktických podkladech a údajích, Komise usiluje o zavedení harmonizovaného přístupu, který může zajistit jednotné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, řešit obavy s ohledem na životní prostředí, reagovat na etické obavy občanů, snižovat rozdíly v právní úpravě a (v případě možnosti regulace) podporovat rovné podmínky na vnitřním trhu.

Právní základ

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/788 ze dne 17. dubna 2019 o evropské občanské iniciativě

Právní základ pro regulaci dobrých životních podmínek zvířat v oblasti chovu zvířat na kožešinových farmách: články 114 a 43 SFEU.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Nejednotné vnitrostátní předpisy a prosazování práva v oblasti chovu zvířat na kožešinových farmách ovlivňují integritu jednotného trhu a vyústily v rozdílné úrovně dobrých životních podmínek zvířat v celé EU, což k reakci na požadavky evropské občanské iniciativy „Evropa bez kožešin“ vyžaduje celounijní přístup.

B. Čeho má iniciativa dosáhnout a jakým způsobem

Sdělení, které bude zveřejněno v roce 2026, oznámí, jaká opatření navazující na evropskou občanskou iniciativu „Evropa bez kožešin“ hodlá Komise přijmout s cílem zajistit odpovídající ochranu kožešinových zvířat.

Shrne rovněž posouzení Komise týkající se hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů zákazů požadovaných evropskou občanskou iniciativou, jakož i dopadů těchto zákazů v oblasti zdraví zvířat, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, a dopadů alternativních přístupů (tj. přísnějších a konkrétnějších pravidel pro dobré životní podmínky zvířat v oblasti chovu zvířat na kožešinových farmách). Dále shrne i posouzení Komise týkající se dopadů uplatnění kteréhokoli opatření na dovoz.

Ve sdělení Komise z roku 2023 byly stanoveny tyto tři možné scénáře reakce na evropskou občanskou iniciativu:

1.    po uplynutí přechodného období navrhnout zákaz chovu norků, lišek, psíků mývalovitých a/nebo činčil pro jejich kožešinu v EU (bez opatření na dovoz – aby v rámci tohoto přístupu mohly být na trh EU umisťovány kožešiny a kožešinové výrobky ze zemí mimo EU); nebo

2.    po uplynutí přechodného období navrhnout zákaz chovu norků, lišek, psíků mývalovitých a/nebo činčil pro jejich kožešinu v EU a zákaz umisťovat na trh EU kožešiny a kožešinové výrobky z těchto zvířat (včetně zvířat chovaných v zemích mimo EU); nebo

3.    zavést právní předpisy EU s cílem stanovit přísnější a konkrétnější harmonizované normy, které budou potřeby dobrých životních podmínek kožešinových zvířat řešit lépe (s rovnocennými opatřeními na dovoz nebo bez nich).

Pravděpodobné dopady

Výroba kožešin v EU i jinde neustále klesá. Současně se stále více módních značek přesouvá k alternativám označovaným jako „cruelty free“ (tj. bez krutosti), jako je umělá kožešina a další inovativní materiály.

Posouzení vyčíslí hospodářský dopad zákazu chovu zvířat na kožešinových farmách v EU nebo přísnější regulace v tomto odvětví, přičemž zohlední trendy v oblasti zaměstnanosti a činnosti v odvětví chovu zvířat na kožešinových farmách a zpracování kožešin a souvisejících odvětvích. Zbytek dodavatelského řetězce by musel buď i) kožešiny a kožešinové výrobky dovážet, aby mohl ve své činnosti pokračovat, anebo ii) přejít na jinou hospodářskou činnost. Posouzení také i) prozkoumá pravděpodobné cesty a dopady na zpracovatele kožešin, výrobce kožešinových výrobků a módní značky a ii) zváží aspekty obchodu v EU i mimo ni, včetně dopadů na módní průmysl.

Pokud by byl zákaz chovu zvířat na kožešinových farmách v EU doprovázen opatřeními na dovoz, mohl by urychlit inovace ve vývoji dalších alternativ ke kožešinám (a podpořit tak rozvoj nových materiálů a technologií) a zároveň v módním a textilním průmyslu vytvořit pracovní místa a otevřít nová odvětví. Zákaz by měl dopad na pracovní místa, která jsou přímo spojena s chovem zvířat na kožešinových farmách a zpracováním kožešin a která jsou v současné době často soustředěna ve venkovských oblastech. Měla by být prozkoumána možnost přeměny pracovních míst.

Dodatečné požadavky na dobré životní podmínky zvířat by pro chovatele kožešinových zvířat znamenaly dodatečné náklady, které by ale mohlo by být možné rozložit v rámci dodavatelského řetězce.

Očekává se, že sociální dopady budou celkově pozitivní. Zákaz by reagoval na očekávání občanů, kteří jej požadovali v evropské občanskou iniciativě „Evropa bez kožešin“. Dodatečné požadavky na dobré životní podmínky zvířat by částečně splnily společenská očekávání, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat a etičtější produkci.

Zrušení chovu zvířat na kožešinových farmách by vyřešilo mnoho problémů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat chovaných na výrobu kožešin v EU, ale neřešilo by dobré životní podmínky zvířat chovaných mimo EU. Další možností jsou přísnější, druhově specifické normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, jejichž zavedení by mohlo výrazně zlepšit podmínky, v nichž jsou tato zvířata chována. Také zákaz dovozu nebo uplatňování rovnocenných požadavků na dobré životní podmínky zvířat na dovoz by mohly částečně zabránit přesunu problémů ohledně dobrých životních podmínek zvířat do zemí mimo EU.

Je však třeba poznamenat, že dopad případných opatření na dovoz bude posuzován i z hlediska jejich dopadu na vztahy EU s jejími obchodními partnery a z hlediska hospodářského dopadu na jejich výrobce.

Pokud jde o životní prostředí, zákaz kožešinových výrobků by pravděpodobně přinesl výhody tím, že by v EU snížil: produkci odpadů a znečištění životního prostředí, spotřebu zdrojů a emise CO₂ spojené s chovem zvířat na kožešinových farmách. Zohledněna je též invaznost nepůvodních druhů, jelikož norek americký byl zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů (stejně jako dříve psík mývalovitý). Zákaz dovozu by dále omezil šíření environmentální zátěže do zemí mimo EU. Posouzeny by měly být také environmentální aspekty přechodu na umělou kožešinu na bázi ropy a na další inovativní materiály.

Analýza Komise zohlední finanční a správní kapacity vnitrostátních správních orgánů v EU na provádění a prosazování těchto opatření. Cílem tohoto komplexního přístupu je řešit hospodářské, sociální a environmentální problémy a problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v kožešinovém průmyslu a zároveň zajistit rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany.

Budoucí monitorování

Veškeré monitorování bude posouzeno, až budou prováděna následná opatření oznámená ve sdělení v roce 2026.

C. Zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Iniciativa nebude doprovázena posouzením dopadů, neboť v této fázi nevznikne žádná nová politika. Iniciativa pouze stanoví plánovaná opatření a harmonogram, na jejichž základě má Komise jednat. Posouzení dopadů budou provedena u všech souvisejících legislativních návrhů, které Komise případně předloží.

Konzultační strategie

Sdělení, které bude zveřejněno v roce 2026, bude vycházet z rozsáhlých faktických podkladů a zjištění týkajících se evropské občanské iniciativy „Evropa bez kožešin“ a bude doplněno externí studií.

Součástí konzultačních činností budou:

-tato čtyřtýdenní veřejná konzultace na portálu „Podělte se o svůj názor“,

-cílené pohovory, případové studie, průzkumy a semináře s příslušnými skupinami zúčastněných stran prostřednictvím externí studie a

-průzkum v členských státech EU ohledně kožešinových zvířat.

Cílem konzultací je poskytnout informace pro rozhodnutí o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu „Evropa bez kožešin“, a to participativním a transparentním způsobem. Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, a to jak ze zemí EU, tak mimo ni, aby jí poskytly své názory a odborné znalosti, které budou použity jako faktické podklady k hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům, přínosům a nákladům scénářů uvedených ve sdělení z roku 2023, a/nebo navrhly alternativní způsoby řešení zjištěných problémů.

Prostřednictvím této výzvy k předložení faktických podkladů chce Komise získat údaje za účelem vyčíslení dopadů každého scénáře na všechny fáze kožešinového průmyslu a odvětví využívajících kožešinu ze zvířat chovaných na kožešinových farmách – od chovu až po zpracování, výrobu a prodej konečných výrobků. To zahrnuje vyčíslitelné ekonomické údaje (např. ztráty ve výrobě, náklady v důsledku přechodu z chovu zvířat na kožešinových farmách na jinou hospodářskou činnost, dopady na obchod a dopady na textilní průmysl využívající kožešinu ze zvířat chovaných na kožešinových farmách), sociální údaje (např. údaje o zaměstnanosti na kožešinových farmách, ve výrobě a maloobchodu) a údaje o životním prostředí (např. dopady zpracování, činění a barvení kožešin).

Výzvy k předložení faktických podkladů se mohou zúčastnit všechny zúčastněné strany a široká veřejnost. Vítáni jsou zejména: chovatelé kožešinových zvířat, podniky úzce propojené s odvětvím chovu zvířat na kožešinových farmách (výrobci krmiv, zpracování kožešin, výroba atd.), oděvní a módní průmysl EU, spotřebitelé a spotřebitelské organizace, environmentální a sociální organizace, veřejné orgány, akademická obec, mezinárodní zúčastněné strany a partneři ze zemí mimo EU.