EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C(2021)2800

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/... kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

C/2021/2800 final

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

1.1.Obecné souvislosti a cíle

Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií růstu, jejímž cílem je přeměnit EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderním, konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje, v níž do roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů, která chrání životní prostředí a zdraví evropských občanů a v níž je hospodářského růstu dosaženo prostřednictvím maximálně účinného a udržitelného využívání přírodních zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Abychom toho dosáhli, musíme klimatické a environmentální výzvy změnit v příležitosti.

Mezi další priority EU patří budovat hospodářství sloužící lidem, posílit sociálně tržní hospodářství v EU a přispět k tomu, že bude zajištěna jeho připravenost na budoucnost a že přinese stabilitu, pracovní místa, růst a investice. Tyto cíle jsou zvláště důležité s ohledem na sociálně-ekonomické škody, jež způsobila pandemie COVID-19, a potřebu udržitelného, inkluzivního a spravedlivého oživení. Z toho důvodu je důležité zajistit, aby byl přechod k udržitelnějšímu hospodářskému rozvoji spravedlivý a inkluzivní pro všechny.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 1 (dále jen „nařízení o taxonomii“) bylo navrženo jako součást dřívějšího akčního plánu Komise z března 2018 nazvaného „Financování udržitelného růstu“, který zavedl ambiciózní a komplexní strategii udržitelného financování s cílem přesměrovat kapitálové toky tak, aby pomohly vytvářet udržitelný a inkluzivní růst. Nařízení o taxonomii je jako součást reakce EU na environmentální a klimatické výzvy důležitým předpokladem pro zvyšování udržitelných investic, a tedy pro provádění Zelené dohody pro Evropu. Společnostem a investorům poskytuje jednotná kritéria pro určení toho, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné (tj. které významně přispívají k environmentálním cílům EU, jako je zmírňování změny klimatu, a zároveň významně nepoškozují další environmentální cíle), a jeho cílem je proto zvýšit transparentnost a důslednost klasifikace těchto činností a omezit riziko klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu) a fragmentace příslušných trhů. Investoři mohou nadále investovat podle vlastního uvážení a nařízení o taxonomii jim neukládá žádnou povinnost investovat jen do hospodářských činností, které splňují konkrétní kritéria.

Ekonomický dopad pandemie COVID-19 vyzdvihl význam udržitelného rozvoje a potřebu přesměrovat kapitálové toky směrem k udržitelným projektům, aby naše ekonomiky, podniky a společnosti, včetně zdravotnických systémů, byly odolnější vůči klimatickým a environmentálním otřesům a rizikům. Tímto způsobem může Zelená dohoda pro Evropu zajistit silnou a udržitelnou strategii oživení a taxonomie EU může sloužit jako nástroj k usnadnění úlohy finančních trhů při realizaci tohoto oživení.

Nařízení o taxonomii zřizuje rámec pro taxonomii EU stanovením čtyř podmínek, které musí hospodářská činnost splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná. Způsobilá činnost:

i)    musí významně přispívat k jednomu nebo více ze šesti environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení o taxonomii v souladu s články 10 až 16 uvedeného nařízení;

ii)    nesmí významně poškozovat žádný další z environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení o taxonomii v souladu s článkem 17 uvedeného nařízení;

iii)    musí být vykonávána v souladu s minimálními (sociálními) zárukami stanovenými v článku 18 nařízení o taxonomii; a

iv)    musí splňovat technická screeningová kritéria, která stanovila Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 10 odst. 3, čl. 11 odst. 3, čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 nebo čl. 15 odst. 2 nařízení o taxonomii. Technická screeningová kritéria musí vymezovat výkonnostní požadavky na jakoukoli hospodářskou činnost, které určí, za jakých podmínek daná činnost i) významně přispívá k danému environmentálnímu cíli a ii) významně nepoškozuje ostatní cíle.

Toto nařízení v přenesené pravomoci vymezuje technická screeningová kritéria, podle nichž se určité hospodářské činnosti kvalifikují jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se změně klimatu a podle nichž lze určit, zda tyto hospodářské činnosti významně nepoškozují žádný další z příslušných environmentálních cílů.

V souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení o taxonomii provádí Komise pravidelný přezkum technických screeningových kritérií, mimo jiné alespoň každé tři roky v případě činností, které jsou podle čl. 10 odst. 2 označeny jako přechodné, a v případě potřeby toto nařízení v přenesené pravomoci pozmění, aby bylo v souladu s vědeckým a technologickým vývojem. Tyto aktualizace Komise vypracuje na základě údajů získaných od platformy pro udržitelné financování a zohlední zkušenosti účastníků finančního trhu s kritérii a dopad na směrování investic do environmentálně udržitelných hospodářských činností.

1.2.Právní rámec

Toto nařízení v přenesené pravomoci je založeno na zmocněních stanovených v čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení o taxonomii. Technická screeningová kritéria jsou stanovena v souladu s požadavky článku 19 uvedeného nařízení.

V souladu s článkem 31 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů toto nařízení v přenesené pravomoci spojuje do jednoho aktu dvě vzájemně související zmocnění z nařízení o taxonomii, a to čl. 10 odst. 3 o technických screeningových kritériích pro zmírňování změny klimatu a čl. 11 odst. 3 o přizpůsobování se změně klimatu. Nařízení o taxonomii vyžaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci k těmto věcem do 31. prosince 2020. Další zmocnění přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v nařízení o taxonomii mají různé časové lhůty a přijdou na řadu později. Tato další zmocnění se týkají technických screeningových kritérií pro zbývající environmentální cíle a informací, jež mají podniky, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací, zveřejňovat ve svých přehledech nefinančních informací nebo konsolidovaných přehledech nefinančních informací týkajících se toho, zda a do jaké míry jsou jejich činnosti v souladu s taxonomií.

2.KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU

Tento akt v přenesené pravomoci vychází z doporučení technické skupiny odborníků pro udržitelné finance, což je odborná skupina Komise složená z různých zúčastněných stran ze soukromého a veřejného sektoru zřízená v roce 2018. Úkoly této skupiny odborníků zahrnovaly pomoc Komisi s přípravou taxonomie EU v souladu s legislativními návrhy Komise z května 2018 a při zohlednění cílů Zelené dohody pro Evropu.

Technická skupina odborníků pro udržitelné finance zveřejnila dvě prozatímní verze svých doporučení ve zprávách z prosince 2018 a června 2019. Obě zprávy byly předmětem otevřené výzvy ke zpětné vazbě, přičemž na první přišlo 257 odpovědí a na druhou 830 odpovědí. Během svého působení spolupracovala technická skupina odborníků pro udržitelné finance s více než 200 dalšími odborníky na vypracování doporučení k technickým screeningovým kritériím pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu. V červnu 2019 a březnu 2020 uspořádala Komise také dvě setkání se zúčastněnými stranami, jejichž cílem bylo shromáždit názory na zprávu technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

Svou závěrečnou zprávu zveřejnila skupina dne 9. března 2020 2 . Členské státy měly příležitost poskytnout zpětnou vazbu k závěrečným doporučením skupiny na zasedání skupiny odborníků členských států v květnu 2020, a to za účasti pozorovatelů z Evropského parlamentu.

V březnu 2020 Komise zveřejnila počáteční posouzení dopadů a kvůli rozšíření onemocnění COVID-19 prodloužila možnost poskytnout zpětnou vazbu až do konce dubna 2020. Celkem se zúčastnilo 409 respondentů.

V souladu s pravidly zlepšování právní úpravy byl návrh aktu v přenesené pravomoci po dobu čtyř týdnů (od 20. listopadu do 18. prosince 2020) zveřejněn na portálu pro zlepšování právní úpravy za účelem získání zpětné vazby. Zpětnou vazbu poskytlo celkem 46 591 zúčastněných stran 3 . Návrh aktu v přenesené pravomoci byl dne 4. prosince 2020 rovněž projednán s platformou pro udržitelné financování. Kromě toho byl návrh aktu v přenesené pravomoci předložen odborníkům členských států a pozorovatelům z Evropského parlamentu a byl s nimi projednán na několika zasedáních skupiny odborníků členských států, která se konala 10. prosince 2020, 26. ledna 2021, 26. února 2021 a 24. března 2021.

Celkově vzato potvrdila rozsáhlá zpětná vazba důležitost taxonomie coby nástroje, který pomáhá směrovat finanční toky k udržitelnějším hospodářským činnostem a urychlit transformaci v rámci Zelené dohody pro Evropu. V několika případech bylo vyjádřeno znepokojení a také se projevila značná polarizace mezi těmi, kdo navrhují více nebo méně ambiciózní kritéria. Někteří považovali kalibraci některých kritérií pro různé činnosti za nedostatečně ambiciózní. Naproti tomu jiní považovali některá kritéria za příliš ambiciózní, složitá nebo omezená. Rovněž bylo vyjádřeno znepokojení ohledně možných důsledků pro zúčastněné strany, jejichž činnosti by se podle taxonomie nekvalifikovaly jako environmentálně udržitelné. Mnoho zúčastněných stran se také zaměřilo na použitelnost kritérií a technická upřesnění.

Na základě důkladného posouzení obdržené zpětné vazby byla v celém nařízení v přenesené pravomoci cíleně přehodnocena některá kritéria a zároveň došlo k provedení dalších zlepšení a úprav. Týkají se řady technických upřesnění a zjednodušení kritérií, zajištění většího souladu se stávajícími odvětvovými právními předpisy, včetně odkazů na nadcházející přezkumy, a příslušných vnitrostátních požadavků na zohlednění zásady subsidiarity, jakož i větší soudržnosti definic a představení různých činností, mimo jiné těch, které jsou označeny jako přechodné a podpůrné.

Nejčastěji se připomínky týkaly kritérií pro odvětví energetiky, po němž následovalo zemědělství a doprava. Řada připomínek se také týkala kritérií pro lesnictví, výrobu a budovy. V příloze 2.10 posouzení dopadů připojeného k tomuto nařízení v přenesené pravomoci je uvedeno úplné shrnutí zpětné vazby a hlavních změn provedených v různých odvětvích.

Zemědělství

Při této příležitosti bylo rozhodnuto o odstranění kritérií pro zemědělské činnosti z nařízení v přenesené pravomoci, než bude dosaženo pokroku v probíhajících jednáních o společné zemědělské politice (SZP), a v zájmu toho, aby byla zajištěna větší soudržnost mezi různými nástroji k dosažení cílů Zelené dohody v oblasti životního prostředí a klimatu.

Lesnictví

Na základě poskytnuté zpětné vazby byly provedeny změny za účelem zjednodušení a zmírnění zátěže zejména pro menší lesnické podniky, prodloužení lhůty pro prokázání přínosů lesnictví pro klima, většího využití stávajících kritérií udržitelnosti podle přepracované směrnice o energii z obnovitelných zdrojů a vyjasnění klíčových koncepcí navržených k zajištění významného přínosu pro životní prostředí. Budoucí vývoj kritérií udržitelnosti v lesnictví bude zohledněn v přezkumech tohoto nařízení v přenesené pravomoci.

Výroba

Zpětná vazba byla zaměřena především na kritéria pro výrobu železa a oceli, hliníku, plastů, chemických látek a dalších nízkouhlíkových technologií. Zejména bylo po úvaze potvrzeno použití referenčních hodnot systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), jelikož není k dispozici objektivní alternativa pro zajištění ambicí v oblasti životního prostředí. V rámci budoucích přezkumů kritérií bude posouzeno, zda by technická screeningová kritéria měla vycházet z jiných relevantních norem s ohledem na emise vznikající během životního cyklu a technologický vývoj. Byly provedeny změny například za účelem lepšího uznávání různých výrobních procesů a zřetelného vymezení činností a rozšíření rozsahu některých činností, například úpravou prahové hodnoty emisí ve výrobě vodíku a povolením použití potravin a krmných plodin z udržitelných zdrojů při výrobě plastů a organických chemikálií.

Energetika

Průřezová prahová hodnota 100gCO2e/kWh pro emise vznikající během životního cyklu při činnostech v oblasti energetiky byla zachována, s výjimkou případů, kdy z důkazů jasně vyplývá, že příslušné technologie jsou hluboko pod touto úrovní. Bioenergie již není označena jako přechodná a kritéria pro bioenergii byla více sladěna s platnými právními předpisy EU, zatímco kritéria pro hydroelektrickou energii byla uvedena do konkrétnějších souvislostí a rovněž více sladěna se stávajícími právními předpisy EU.

Doprava

Vzhledem k rozsáhlosti a rozmanitosti zpětné vazby jsou změny převážně technického charakteru. Například elektrifikovaná železniční doprava a doprava s nulovými výfukovými emisemi již není označena jako „přechodná“, je rozšířeno začlenění vodních dopravních cest do přílohy týkající se přizpůsobování se změně klimatu, vylepšila se kritéria „významně nepoškozovat biologickou rozmanitost“ pro činnosti v oblasti námořní dopravy a byla upravena kritéria pro meziměstské autokary, aby se zohlednila jejich úloha v přechodu na jiný druh dopravy.

Budovy

Na základě zpětné vazby, zejména v souvislosti s pořizováním a vlastnictvím budov, bylo rozhodnuto řídit se návrhem technické skupiny odborníků a zahrnout rovněž budovy, které se z hlediska energetické náročnosti řadí mezi horních 15 % na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Technické úpravy se týkaly například také kritérií pro spotřebu vody a energeticky účinného vybavení budov.

Horizontální otázka – použití kritérií k určení toho, co je v souladu s taxonomií

Hlavní znepokojení vyjádřené ve zpětné vazbě se týkalo toho, jakým způsobem a kdy mohou hospodářské subjekty považovat své činnosti za činnosti v souladu s taxonomií. To plyne mimo jiné z nutnosti vyjasnit, jak by rámec taxonomie a širší rámec udržitelného financování mohly umožnit financování přechodu společností s různou výchozí situací, což podrobněji řeší sdělení doprovázející toto nařízení v přenesené pravomoci.

Článek 8 nařízení o taxonomii ukládá podnikům, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací, povinnost zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry jejich činnosti podle technických screeningových kritérií souvisejí s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi. V čl. 8 odst. 2 je upřesněno, že nefinanční podniky zveřejní zejména podíl svého obratu, kapitálových výdajů a provozních výdajů souvisejících s činnostmi zahrnutými v taxonomii. Ustanovení čl. 8 odst. 4 zmocňuje Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který blíže upřesní obsah, strukturu a metodiku informací, jež mají nefinanční podniky zveřejnit, a definuje rovnocenné a vhodné požadavky na informace pro finanční podniky, na které se vztahuje směrnice o vykazování nefinančních informací. Připravovaný akt v přenesené pravomoci podle čl. 8 odst. 4 tudíž stanoví, kdy a jakým způsobem lze příslušný obrat a výdaje spojené s činnostmi zahrnutými v tomto nařízení v přenesené pravomoci považovat za obrat a výdaje v souladu s taxonomií. Následující odstavce poskytují orientační vysvětlení s několika příklady, ale netýkají se změn technických screeningových kritérií v tomto nařízení v přenesené pravomoci v důsledku zpětné vazby.

Je-li určitá činnost v souladu s technickými screeningovými kritérii uvedenými v tomto nařízení v přenesené pravomoci, podnik by měl mít možnost považovat za sladěné s taxonomií jak obrat z této činnosti, tak případné kapitálové výdaje (a konkrétní provozní výdaje) související s rozšiřováním této činnosti a zachováním jejího souladu s taxonomií. Podnik by tedy mohl za sladěné s taxonomií považovat jak obrat z prodeje výrobku nebo služby, které jsou v souladu s taxonomií, tak výdaje související se zachováním a/nebo rozšiřováním této služby nebo výrobního procesu. Do environmentálního cíle přizpůsobování se změně klimatu (s výjimkou podpůrných činností) by se však měly počítat jen výdaje související se zajišťováním odolnosti dané činnosti vůči změně klimatu, a nikoli obrat související s danou činností, pokud se ovšem také nekvalifikuje jako environmentálně udržitelná díky svému významnému přínosu k jinému environmentálnímu cíli. Důvodem je skutečnost, že umožnit počítání obratu z celé „přizpůsobené“ činnosti, aniž by byla zohledněna další kritéria, by bylo zavádějící: jakmile je zajištěn „významný přínos“ k přizpůsobení určité činnosti (tj. jakmile je zajištěna její odolnost vůči změně klimatu), je ve většině případů nepravděpodobné, že by se obrat související s touto činností (která může a nemusí mít přínos pro životní prostředí) považoval za „zelený“. Z toho vyplývá, že by například výrobní závod, který nesplňuje kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, ale prochází renovací s cílem zlepšit svou odolnost vůči změně klimatu, mohl zohlednit výdaje související s touto renovací, nikoli však obrat související se svou činností coby výrobce, a to ani poté, co je odolnost závodu vůči změně klimatu zajištěna.

Pokud navíc podnik, který vykonává činnost, která dosud není v souladu s technickými screeningovými kritérii pro významný přínos, vypracuje investiční plán s cílem zajistit soulad s kritérii po uplynutí určité doby, může tento podnik za sladěné s taxonomií považovat výdaje (kapitálové a příslušné provozní výdaje) související se zlepšováním environmentální výkonnosti činnosti uvedené v plánu. To podnikům pomůže důvěryhodně sdělovat investorům a věřitelům své plány na dosažení souladu s taxonomií a umožní uznat jejich úsilí zaměřené na pozvednutí činností z jejich stávající environmentální výkonnosti na úroveň výkonnosti stanovenou kritérii taxonomie. Dokud však činnost kritéria nesplňuje, obrat z této činnosti nelze považovat za obrat v souladu s taxonomií. Tento obrat by bylo možné považovat za sladěný s taxonomií teprve tehdy, až by daná činnost kritéria splňovala, tedy po úspěšném provedení plánu. V neposlední řadě podniky činné v odvětvích, která v taxonomii nejsou zahrnuta, by jako sladěné s taxonomií mohly zveřejnit výdaje spojené s nákupem výstupů jiných činností, které v souladu s taxonomií jsou Jakýkoli podnik, na jehož činnosti se taxonomie nevztahuje, by tedy mohl za sladěné s taxonomií považovat a jako takové zveřejnit příslušné výdaje spojené například s nákupem a instalací solárních panelů, energeticky účinných systémů vytápění nebo energeticky účinných oken od výrobců, kteří v případě těchto činností kritéria taxonomie splňují.

3.POSOUZENÍ DOPADŮ

Aby nařízení v přenesené pravomoci podložila a doplnila, provedla Komise přiměřené posouzení dopadů. Posouzení dopadů zohlednilo skutečnost, že klíčové prvky taxonomie EU stanovil Evropský parlament a Rada v nařízení o taxonomii. Nařízení stanoví mimo jiné environmentální cíle, koncept významného přínosu, zásadu „významně nepoškozovat“ a požadavky na technická screeningová kritéria. Tyto požadavky vymezují prostor pro vlastní uvážení Komise, co se týče formulace nařízení v přenesené pravomoci.

Posouzení dopadů podrobně zkoumalo hlavní odborné vstupy pro toto nařízení v přenesené pravomoci, konkrétně přípravné práce prováděné technickou skupinou odborníků pro udržitelné finance. Zpráva této skupiny poskytla metodiku pro výběr odvětví a hospodářských činností. Dále poskytla doporučení k technickým screeningovým kritériím pro 70 hospodářských činností, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, a pro 68 hospodářských činností, které významně přispívají k přizpůsobení se změně klimatu. Závěrečná zpráva také obsahovala podrobná doporučení k používání kódů NACE ke klasifikaci hospodářských činností a příručku pro uplatňování taxonomie EU ze strany společností a účastníků finančního trhu.

I když posouzení dopadů ukázalo, že by se Komise obecně měla řídit doporučeními technické skupiny odborníků pro udržitelné finance, přispělo také k závěru, že toto nařízení v přenesené pravomoci by se mělo v některých případech od zprávy technické skupiny odborníků pro udržitelné finance odchýlit, aby bylo více v souladu s požadavky na technická screeningová kritéria stanovená v nařízení o taxonomii, zejména v článku 19. V posouzení dopadů je doporučeno přidat některé další činnosti pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu, aby byly pokryty další činnosti s významným potenciálem a zároveň byla zachována soudržnost taxonomie EU. Činnosti ze zprávy technické skupiny odborníků pro udržitelné finance, u nichž je nutné ještě dokončit komplexní a podrobné technické posouzení, nebyly do tohoto nařízení v přenesené pravomoci zahrnuty.

Analýza v připojeném posouzení dopadů dále pomohla určit, jak pro určité činnosti nastavit určitá kritéria pro vymezení významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se změně klimatu. Ve srovnání s doporučeními technické skupiny odborníků byly v rámci zajištění použitelnosti a proporcionality rovněž provedeny určité změny v kritériích „významně nepoškozovat“.

Doporučení technické skupiny odborníků pro udržitelné finance týkající se technických screeningových kritérií byla ve zprávě o posouzení dopadů náležitě posouzena i v kontextu podrobných požadavků článku 19 nařízení o taxonomii. Analýza zejména zachovala kritéria, u kterých se mělo za to, že jsou v souladu s právními předpisy EU a odrážejí vysokou úroveň environmentálních cílů, podporují rovné podmínky a jsou snadno použitelná pro hospodářské subjekty a investory.

Účinnost taxonomie EU závisí na jejím využívání mezi účastníky trhu. V rámci posouzení dopadů provedla Komise orientační analýzu potenciálních přínosů a nákladů navrhovaného přístupu, zaměřenou na kalibraci technických screeningových kritérií podle požadavků nařízení o taxonomii. Tato kalibrace může ovlivnit míru využívání tím, že zajistí spolehlivá technická screeningová kritéria, která účastníkům trhu poskytnou relevantní informace k rozhodování o udržitelných investicích. Zvýšená transparentnost a soudržnost plynoucí z kritérií taxonomie tak pravděpodobně povede ke snížení nákladů investorů na identifikaci environmentálně udržitelných činností a nákladů podniků na jejich financování. Ze zvýšení kapitálových toků do environmentálně udržitelných činností by poté měly vyplynout environmentální a sociální přínosy, což přispěje k zajištění čistšího a zdravějšího životního prostředí odolnějšího vůči změně klimatu.

Nařízení v přenesené pravomoci samo o sobě žádné nové přímé náklady nevytváří. Náklady však vyplynou z požadavků nařízení o taxonomii, a to zejména u společností, na které se vztahuje působnost směrnice o vykazování nefinančních informací, a u účastníků finančního trhu, kteří shromažďují a zveřejňují informace, jež jsou pro taxonomii relevantní. To by pro subjekty v oblasti působnosti těchto ustanovení znamenalo jednorázové i průběžné náklady.

Po prvním záporném stanovisku obdrželo posouzení dopadů po druhém předložení Výboru pro kontrolu regulace kladné stanovisko s výhradami.

V návaznosti na obě stanoviska výboru se zpráva v mnoha ohledech zlepšila. Zejména byla lépe vysvětlena logika pro upřednostňování a zahrnování odvětví a hospodářských činností, a to jak v souvislosti se zmírňováním změny klimatu, tak v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu. Posouzení technických screeningových kritérií vzhledem k požadavkům nařízení o taxonomii bylo posíleno a analytický základ pro posouzení různých přístupů ke stanoveným kritériím byl lépe podložen. Obdobně byly vysvětleny odchylky od doporučení technické skupiny odborníků, pokud jde o to, jakým způsobem doporučená technická screeningová kritéria a následné odchylky splňují požadavky nařízení o taxonomii. Ve zprávě o posouzení dopadů byl podrobněji popsán odhad pokrytí hospodářství taxonomií EU. Celkově vzato zpráva obsahuje důkladnější vysvětlení a příklady týkající se uplatňování kritérií taxonomie. Kromě toho byl zlepšen rámec pro sledování a hodnocení. Zejména byl navržen mechanismus, který by platformě pro udržitelné financování umožnil poskytovat odbornou a vhodnou zpětnou vazbu k obavám zúčastněných stran týkajícím se možných nezamýšlených dopadů taxonomie EU. 

4.PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

Právo přijmout akty v přenesené pravomoci stanoví čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení o taxonomii.

Článek 1 stanoví technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu.

Článek 2 stanoví technická screeningová kritéria pro přizpůsobování se změně klimatu.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) …/…

ze dne 4.6.2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 4 , a zejména na čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 5  nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně.

(2)Ustanovení čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852 vyžadují, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, které stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a dále aby pro každý příslušný environmentální cíl uvedený v článku 9 daného nařízení stanovila technická screeningová kritéria pro určení toho, zda daná hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více z těchto environmentálních cílů.

(3)Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 mají technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost přechodnou hospodářskou činností ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, nebo podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavky článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, jako relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či jako přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět ke zmírňování změny klimatu.

(4)Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, že hospodářská činnost bude mít pozitivní dopad na klimatický cíl nebo bude snižovat negativní dopad na něj. Technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající k jednomu z daných klimatických cílů. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, že hospodářská činnost nemá významný negativní dopad na životní prostředí. Technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná.

(5)Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud pro určitou oblast politiky objektivně neexistují žádné vhodné alternativy, technická screeningová kritéria mohou rovněž vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.

(6)Aby byly zajištěny rovné podmínky, měly by stejné kategorie hospodářských činností v rámci každého klimatického cíle podléhat stejným technickým screeningovým kritériím. Je proto nezbytné, aby se technická screeningová kritéria pokud možno řídila klasifikací ekonomických činností stanovenou v klasifikačním systému ekonomických činností NACE Revize 2, zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 6 . Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace příslušných hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti zahrnovat také odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí činnosti uvedené v jejím popisu.

(7)Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, by měla odrážet potřebu zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku. Je proto vhodné zaměřit se nejprve na ty hospodářské činnosti a odvětví, které mají největší potenciál těchto cílů dosáhnout. Výběr těchto hospodářských činností a odvětví by měl být založen na jejich podílu na celkových emisích skleníkových plynů a na důkazech týkajících se jejich potenciálu přispět k zamezení produkce emisí skleníkových plynů a k jejich snížení nebo jejich potenciálu přispět k pohlcování skleníkových plynů nebo toto zamezování, snižování, pohlcování či dlouhodobé ukládání umožnit pro jiné činnosti.

(8)Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu by měla být spolehlivá a obecně použitelná, a tím podporovat srovnatelnost výpočtů emisí skleníkových plynů v rámci jednoho odvětví i v různých odvětvích. Je proto vhodné požadovat použití stejné metodiky výpočtu napříč různými činnostmi, u nichž je tento výpočet nezbytný, a zároveň subjektům uplatňujícím nařízení (EU) 2020/852 poskytnout dostatečnou flexibilitu. Proto je vhodné pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu použít doporučení Komise 2013/179/EU, přičemž lze jako alternativu lze použít normy ISO 14067 nebo ISO 14064-1. Pokud jsou osvědčené alternativní nástroje nebo normy pro zjištění přesných a srovnatelných informací o výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu v konkrétním odvětví obzvláště vhodné, jako např. nástroj G-res v odvětví hydroelektrické energie nebo norma ETSI ES 203 199 v odvětví informací a komunikace, je vhodné takový nástroj nebo normu použít jako další alternativu pro dané odvětví.

(9)Metodika výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví hydroelektrické energie by měla odrážet specifika daného odvětví, včetně nových metod modelování, vědeckých poznatků a empirických měření z nádrží po celém světě. Aby tedy bylo možné podávat přesné zprávy o čistém dopadu odvětví hydroelektrické energie na emise skleníkových plynů, je vhodné umožnit použití nástroje G-res, který je veřejně dostupný zdarma a byl vypracován Mezinárodním hydroenergetickým sdružením ve spolupráci s týmem UNESCO pro celosvětové změny životního prostředí.

(10)Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví informací a komunikace by měla odrážet specifika daného odvětví, a to zejména specializovanou činnost a pokyny Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) týkající se používání posouzení životního cyklu v odvětví informací a komunikace. Proto je vhodné umožnit použití normy ETSI ES 203 199 jako metodiky pro přesný výpočet emisí skleníkových plynů v daném odvětví.

(11)Technická screeningová kritéria pro určité činnosti vycházejí z prvků značné technické složitosti a posouzení toho, zda tato kritéria byla splněna, může vyžadovat odborné znalosti a nemusí být pro investory proveditelné. Pro usnadnění tohoto posouzení by splnění technických screeningových kritérií pro tyto činnosti mělo být ověřeno nezávislou třetí stranou.

(12)Podpůrné hospodářské činnosti ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 nepřispívají významně ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím vlastních výsledků. Tyto činnosti hrají klíčovou úlohu v dekarbonizaci hospodářství tím, že přímo podporují jiné činnosti tak, aby mohly být prováděny na nízkouhlíkové úrovni environmentální výkonnosti. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, jejichž zásadní úloha spočívá v tom, že umožňují, aby se cílové činnosti staly nízkouhlíkovými nebo vedly ke snížení emisí skleníkových plynů. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, dodržovala záruky stanovené v článku 16 nařízení (EU) 2020/852, zejména aby tato činnost nevedla k tomu, že dojde k zakonzervování aktiv, a aby měla významný pozitivní dopad na životní prostředí.

(13)Přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 zatím nemůžou být nahrazeny technologicky ani ekonomicky dostupnými nízkouhlíkovými alternativami, ale podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Tyto činnosti mohou hrát klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu tak, že významně sníží svou stávající vysokou uhlíkovou stopu mimo jiné tím, že přispějí k postupnému snižování závislosti na fosilních palivech. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, které mají nejvyšší potenciál významně snížit emise skleníkových plynů, ale pro něž dosud nejsou dostupná řešení s téměř nulovými emisemi uhlíku, nebo pokud tyto činnosti s téměř nulovými emisemi uhlíku existují, ale zatím nejsou proveditelné ve větším rozsahu. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, splňovala také záruky uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, a to zejména aby tato činnost vykazovala emise skleníkových plynů, které odpovídají nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu, nebránila rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedla k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována.

(14)S ohledem na aktuálně probíhající jednání o společné zemědělské politice (SZP) a v zájmu zajištění větší soudržnosti mezi různými nástroji k dosažení cílů Zelené dohody v oblasti životního prostředí a klimatu by stanovení technických screeningových kritérií pro zemědělství mělo být odloženo.

(15)V důsledku změny klimatu se pod rostoucím tlakem ocitají i lesy, což zhoršuje další klíčové faktory tlaku, jako jsou škůdci, choroby, extrémní povětrnostní události a lesní požáry. Tlak pramení též z opouštění venkova, nedostatku obhospodařování a fragmentace z důvodu změn ve využívání půdy, ze vzrůstající intenzity obhospodařování kvůli rostoucí poptávce po dřevě, lesních produktech a energii, z rozvoje infrastruktury, urbanizace a záboru půdy. Lesy zároveň hrají důležitou roli při dosahování cílů Unie v oblasti boje proti úbytku biologické rozmanitosti a zvyšování ambicí při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se, v oblasti snižování a kontroly rizika katastrof způsobených zejména povodněmi, suchem nebo lesními požáry a v oblasti podpory oběhového biohospodářství. K dosažení klimatické neutrality a zdravého životního prostředí je nutné zlepšit kvalitu i kvantitu lesních ploch, které jsou největším propadem uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Činnosti související s lesy mohou přispět ke zmírňování změny klimatu tím, že zvýší čisté pohlcování oxidu uhličitého, ochrání zásoby uhlíku, zajistí materiál a obnovitelné energie a přinesou další užitek z hlediska přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů a prevence a omezování znečištění. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro zalesňování, obnovu, obhospodařování a ochranu lesů. Tato technická screeningová kritéria by měla být plně v souladu s cíli Unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti a oběhového hospodářství.

(16)Za účelem měření vývoje úspor emisí skleníkových plynů a zásoby uhlíku v lesních ekosystémech je vhodné, aby vlastníci lesů prováděli analýzu přínosů pro klima. Aby se zohlednila proporcionalita a minimalizovala administrativní zátěž zejména pro malé vlastníky lesů, tak by povinnost provádět analýzu přínosů pro klima neměly mít lesnické podniky, které nepřesahují 13 hektarů. V zájmu dalšího snížení administrativních nákladů by menší vlastníci lesů měli mít možnost provést jednou za 10 let skupinové posouzení s dalšími podniky, aby si ověřili vlastní výpočty. K dispozici jsou vhodné bezplatné nástroje, například ty, jež poskytuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na základě údajů od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) 7 , pomocí nichž lze odhadnout výši nákladů a minimalizovat náklady a zátěž pro menší vlastníky lesů. Nástroj lze zejména přizpůsobit pro různé úrovně analýzy, například pro konkrétní hodnoty a podrobný výpočet v případě velkých podniků a pro výchozí hodnoty a zjednodušený výpočet v případě menších vlastníků.

(17)V návaznosti na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 „Zelená dohoda pro Evropu“ 8 , ze dne 20. května 2020 „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ 9 a ze dne 17. září 2020 „Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ 10 a v souladu s širšími cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality, se sdělením Komise ze dne 24. února 2021 „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ 11 a s novou strategií v oblasti lesů plánovanou na rok 2021 by měla být technická screeningová kritéria pro činnosti související s lesy doplněna, přezkoumána a případně revidována v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Tato technická screeningová kritéria by měla být přezkoumána, aby lépe zohledňovala postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jež jsou ve fázi vývoje, jako např. lesnictví blízké přírodě.

(18)Potenciál výrazně přispět ke zmírňování změny klimatu má vzhledem ke svému významu pro snižování emisí skleníkových plynů a pro posilování propadů uhlíku v půdě i obnova mokřadů. Obnova mokřadů může také přinést výhody pro přizpůsobování se změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím tlumení dopadů změny klimatu, a může pomoci zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zachovat množství a kvalitu vody. Aby byla zajištěna soudržnost se Zelenou dohodou pro Evropu, se sdělením Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 a se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, měla by se technická screeningová kritéria vztahovat také na obnovu mokřadů.

(19)Odvětví výroby vykazuje přibližně 21 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii 12 . Jedná se o třetí největší zdroj těchto emisí v Unii, a tak může mít při zmírňování změny klimatu stěžejní úlohu. Výroba může být zároveň klíčovým odvětvím, které umožní snížení emisí skleníkových plynů a jejich zamezení v jiných hospodářských odvětvích tím, že bude vyrábět výrobky a technologie, které tato odvětví potřebují, aby se stala nízkouhlíkovými nebo aby nízkouhlíkovými zůstala. Technická screeningová kritéria pro výrobní odvětví by tak měla být stanovena jak pro výrobní činnosti, které jsou spojeny s nejvyšším množstvím emisí skleníkových plynů, tak pro výrobu nízkouhlíkových výrobků a technologií.

(20)Výrobní činnosti, pro něž neexistují žádné technologicky ani ekonomicky dostupné nízkouhlíkové alternativy, ale které podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství, by se měly považovat za přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů, měly by být prahové hodnoty technických screeningových kritérií pro tyto činnosti stanoveny na úrovni, které dosáhnou pouze ti, kdo v každém odvětví dosahují nejlepších výsledků – ve většině případů podle emisí skleníkových plynů na jednotku vyrobeného výstupu.

(21)Aby bylo zajištěno, že přechodné výrobní činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 nadále důvěryhodným způsobem směřují k dekarbonizaci, a v souladu s čl. 19 odst. 5 uvedeného nařízení by technická screeningová kritéria pro tyto hospodářské činnosti měla být alespoň jednou za tři roky přezkoumána. Tento přezkum by měl zahrnovat analýzu toho, zda se technická screeningová kritéria opírají o nejdůležitější normy a zda jsou dostatečně zohledněny emise z těchto činností vznikající během životního cyklu. V rámci tohoto přezkumu by rovněž mělo být posouzeno možné využití zachyceného uhlíku, a to s ohledem na technologický vývoj. Pokud jde o výrobu železa a oceli, měly by být důkladněji zváženy nové údaje a důkazy týkající se procesů pilotní nízkouhlíkové výroby oceli s využitím vodíku a mělo by být podrobněji posouzeno použití systému EU pro obchodování s emisemi a jiných možných referenčních hodnot pro technická screeningová kritéria.

(22)U výrobních činností, které jsou považovány za podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, by měla být technická screeningová kritéria založena převážně na povaze vyráběných výrobků, případně by měla být spojena s dalšími kvantitativními prahovými hodnotami, aby se zajistilo, že tyto výrobky mohou opravdu významně přispět ke snížení nebo zamezení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích. Aby byla zohledněna skutečnost, že prioritní jsou ty činnosti, které mají největší potenciál zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku, měly by být podpůrné výrobní činnosti zaměřeny na výrobu výrobků, které jsou pro realizaci těchto hospodářských činností nezbytné.

(23)Výroba elektrických zařízení pro elektřinu hraje významnou úlohu v souvislosti s modernizací, využíváním a vyrovnáváním výkyvů v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v unijních elektrizačních soustavách, s dobíjením vozidel s nulovými emisemi a zaváděním inteligentních a ekologických aplikací pro domácnosti. Výroba elektrických zařízení pro elektřinu může zároveň umožnit rozvoj koncepce inteligentního bydlení s cílem dále podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie a řádnou správu vybavení domácností. Může tedy být nezbytné technická screeningová kritéria v odvětví výroby doplnit a posoudit potenciál výroby elektrického zařízení významně přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

(24)Opatření v oblasti energetické účinnosti a jiná opatření ke zmírňování změny klimatu, jako např. zavádění technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, mohou spolu s již existujícími nejmodernějšími technologiemi vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů v odvětví výroby. Tato opatření tedy mohou hrát důležitou úlohu a pomoci hospodářským činnostem v odvětví výroby, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, dosáhnout příslušných výkonnostních norem a prahových hodnot pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu.

(25)Odvětví energetiky vytváří přibližně 22 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii a přibližně 75 % těchto emisí při zohlednění využívání energie v jiných odvětvích. Hraje tedy při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Odvětví energetiky má značný potenciál snižovat emise skleníkových plynů a několik činností v tomto odvětví působí jako podpůrné činnosti, které usnadňují přechod odvětví energetiky na nízkouhlíkovou elektřinu nebo teplo či elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů. Je proto vhodné stanovit technická screeningová kritéria pro širokou škálu činností souvisejících s energetickým dodavatelským řetězcem, a to od výroby elektřiny nebo tepla z různých zdrojů přes přenosové a distribuční sítě až po skladování, jakož i pro tepelná čerpadla a výrobu bioplynu a biopaliv.

(26)Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla, včetně kombinované výroby, významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, by měla zajistit snižování emisí skleníkových plynů nebo jejich zamezení. Technická screeningová kritéria založená na emisích skleníkových plynů by měla ukazovat cestu k dekarbonizaci těchto činností. Technická screeningová kritéria pro podpůrné činnosti, které usnadňují dlouhodobou dekarbonizaci, by měla být převážně založena na povaze činnosti nebo na nejlépe dostupných technologiích.

(27)Nařízení (EU) 2020/852 uznává význam „klimaticky neutrální energie“ a požaduje, aby Komise posoudila potenciální přínos a proveditelnost všech stávajících relevantních technologií. Pokud jde o jadernou energii, toto posuzování stále probíhá, a jakmile bude tento zvláštní proces dokončen, Komise na něj podle výsledků v kontextu tohoto nařízení naváže.

(28)Právní rámec přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 představuje omezení, co se týče činností s vysokými emisemi skleníkových plynů s velkým potenciálem pro snížení emisí. Tyto přechodné činnosti by měly významně přispět ke zmírňování změny klimatu v případech, kdy neexistuje žádná technologicky ani ekonomicky dostupná nízkouhlíková alternativa, pokud jsou v souladu se scénářem umožňujícím omezit nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, odrážejí nejlepší výsledky v daném odvětví, nebrání rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedou k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována. Kromě toho článek 19 uvedeného nařízení zejména požaduje, aby byla technická screeningová kritéria založena na přesvědčivých vědeckých důkazech. Pokud činnosti v oblasti zemního plynu tyto požadavky splní, budou zahrnuty v budoucím aktu v přenesené pravomoci. V tomto budoucím aktu v přenesené pravomoci budou pro tyto činnosti upřesněna technická screeningová kritéria pro posouzení významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ jiné environmentální cíle. Činnosti, jež tyto požadavky nesplňují, nemohou být v rámci nařízení (EU) 2020/852 uznány. Aby byla uznána úloha zemního plynu jakožto významné technologie při snižování emisí skleníkových plynů, zváží Komise vypracování zvláštního právního předpisu s cílem zajistit, aby činnosti přispívající ke snížení emisí nebyly připraveny o odpovídající financování.

(29)Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla a pro přenosové a distribuční sítě by měla zajistit soudržnost se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí metanu 13 . Může proto být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, doplnit a případně zrevidovat tak, aby odrážela veškeré budoucí parametry a požadavky stanovené v návaznosti na uvedenou strategii.

(30)Technická screeningová kritéria pro výrobu tepla, chladu a elektřiny z bioenergie a pro výrobu biopaliv a bioplynu pro dopravu by měla být v souladu s komplexním rámcem udržitelnosti pro tato odvětví zavedeným směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 14 , kterou se stanoví požadavky na udržitelnou těžbu, započítávání uhlíku a úsporu emisí skleníkových plynů.

(31)V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu, návrh evropského právního rámce pro klima 15 , strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality by technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti bioenergie měla být v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 a při zohlednění příslušných unijních právních předpisů, včetně směrnice (EU) 2018/2001 a jejích budoucích revizí, doplněna, přezkoumána a případně zrevidována, aby zohledňovala nejnovější empirickou základnu a vývoj politiky.

(32)Emise skleníkových plynů v Unii pocházející z odvětví vodohospodářství, kanalizace, nakládání s odpady a z činností souvisejících se sanacemi jsou relativně malé. Toto odvětví má nicméně velký potenciál přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích, a to zejména poskytnutím druhotných surovin náhradou za suroviny primární, dále nahrazením výrobků, hnojiv a energie na fosilní bázi a také prostřednictvím dopravy a trvalého ukládání zachyceného oxidu uhličitého. Pro snížení emisí metanu jsou kromě toho obzvláště důležité činnosti zahrnující anaerobní digesci a kompostování odděleně sbíraného biologického odpadu, které zabraňují jeho skládkování. Pokud tedy tyto činnosti uplatňují určité osvědčené postupy pro dané odvětví, měla by je technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti odpadů uznávat jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria by měla rovněž zajistit, že možnosti zpracování odpadu jsou v souladu s vyššími úrovněmi hierarchie způsobů nakládání s odpady. Technická screeningová kritéria by měla jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu uznávat ty činnosti, v rámci nichž se zpracovává jednotně stanovený minimální podíl tříděného, odděleně sbíraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny. V této fázi ovšem není možné, aby technická screeningová kritéria vycházející z jednotně stanoveného cíle v oblasti přepracování odpadu plně řešila potenciál jednotlivých toků materiálů zmírnit změnu klimatu. Proto může být nutné tato technická screeningová kritéria dále posoudit a přezkoumat. Jednotně stanovený cíl by se neměl dotknout cílů v oblasti nakládání s odpady určených členským státům v unijních právních předpisech týkajících se odpadu. Pokud jde o činnosti týkající se shromažďování, úpravy a rozvodu vody a centralizovaných systémů na čištění odpadních vod, měla by tato technická screeningová kritéria zohledňovat cíle týkající se zlepšení absolutní a relativní výkonnosti, a to ve vztahu ke spotřebě energie a případným alternativním parametrům, jako jsou úrovně úniků ve vodovodních systémech.

(33)Jednu třetinu veškeré energie v Unii spotřebují dopravní činnosti, které jsou zároveň odpovědné přibližně za 23 % celkových přímých emisí skleníkových plynů v Unii. Dekarbonizace vozových parků a infrastruktury proto může při zmírňování změny klimatu hrát ústřední roli. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se měla zaměřit na omezení hlavních zdrojů emisí tohoto odvětví, přičemž by měla zohlednit také potřebu přejít v rámci přepravy osob a zboží na druhy dopravy s nižšími emisemi a vytvořit infrastrukturu umožňující čistou mobilitu. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se proto měla zaměřit na výkonnost v rámci jednoho druhu dopravy a zároveň zohlednit jeho výkonnost ve srovnání s ostatními druhy dopravy.

(34)Vzhledem ke svému potenciálu snížit emise skleníkových plynů a tím podpořit dopravu, která je šetrnější k životnímu prostředí, jsou důležitými druhy dopravy pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství námořní doprava a letectví. Podle sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ 16 se předpokládá, že lodě s nulovými emisemi budou připraveny na trh do roku 2030. Podle uvedené strategie se předpokládá, že velká letadla s nulovými emisemi budou připravena na trh do roku 2035 pro dopravu na krátké vzdálenosti, zatímco v případě dopravy na delší vzdálenosti bude dekarbonizace záviset na obnovitelných a nízkouhlíkových palivech. Byly rovněž provedeny samostatné studie o kritériích udržitelného financování pro tato odvětví. Námořní doprava by tedy měla být považována za přechodnou hospodářskou činnost podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Lodní doprava je jedním ze způsobů přepravy zboží s nejnižšími emisemi uhlíku. Aby bylo zajištěno rovné zacházení s lodní dopravou ve srovnání s ostatními druhy dopravy, měla by být stanovena technická screeningová kritéria pro námořní dopravu a měla by být použitelná do konce roku 2025. Bude však nezbytné námořní dopravu dále posoudit a případně stanovit technická screeningová kritéria pro námořní dopravu použitelná od roku 2026. Kromě toho bude nezbytné dále posoudit letectví a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria. Dále by technická screeningová kritéria měla být stanovena pro nízkouhlíkovou dopravní infrastrukturu pro určité druhy dopravy. S ohledem na potenciál dopravní infrastruktury přispět k přechodu na jiný druh dopravy však bude nezbytné provést posouzení a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria pro celkovou infrastrukturu, která je nezbytná pro druhy dopravy s nízkými emisemi uhlíku, zejména vnitrozemské vodní cesty. V závislosti na výsledku technického posouzení by rovněž měla být stanovena příslušná technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti uvedené v tomto bodě odůvodnění v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852.

(35)Aby bylo zajištěno, že dopravní činnosti považované za udržitelné nenapomáhají využívání fosilních paliv, měla by technická screeningová kritéria pro příslušné činnosti vyloučit aktiva, operace a infrastrukturu týkající se přepravy fosilních paliv. Při uplatňování tohoto kritéria je nutné uznat víceúčelové použití, různé vlastnictví, uspořádání uživatelů a kvóty pro mísení paliv, a to v souladu s příslušnými stávajícími tržními postupy. Platforma pro udržitelné financování by v rámci plnění svého mandátu měla posoudit použitelnost tohoto kritéria.

(36)Budovy napříč všemi odvětvími v Unii jsou odpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí uhlíku. Budovy proto mohou hrát při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Měla by proto být stanovena technická screeningová kritéria pro stavbu nových budov, renovaci budov, instalaci různých energeticky účinných zařízení, obnovitelné zdroje na místě, poskytování energetických služeb a pro pořizování a vlastnictví budov. Technická screeningová kritéria by měla být založena na potenciálním dopadu těchto činností, na energetické náročnosti budov a na souvisejících emisích skleníkových plynů a „skrytém“ uhlíku. V případě nových budov může být nutné technická screeningová kritéria přezkoumat, aby bylo zajištěno, že zůstanou v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.

(37)Důležitou podmínkou pro provádění hospodářské činnosti, pro kterou by měla být stanovena technická screeningová kritéria určující, za jakých podmínek se tato činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, může být výstavba aktiva nebo zařízení, které je nedílnou součástí této činnosti. Je proto vhodné zahrnout výstavbu těchto aktiv nebo zařízení jako součást činnosti, pro kterou je tato výstavba důležitá, zejména tedy pro činnosti v odvětví energetiky, vodohospodářství, kanalizace, odpadů a sanací, jakož i v odvětví dopravy.

(38)Stále rostoucím odvětvím je odvětví informací a komunikace, jehož podíl na emisích skleníkových plynů taktéž narůstá. Informační a komunikační technologie mají však zároveň potenciál přispívat ke zmírňování změny klimatu a snižovat emise skleníkových plynů v ostatních odvětvích, například poskytováním řešení, která mohou pomoci při rozhodování, jež umožní snižování emisí skleníkových plynů. Technická screeningová kritéria by proto měla být stanovena pro činnosti v oblasti zpracování dat a hostingu, které produkují velké množství skleníkových plynů, a pro řešení založená na datech, která umožňují snížení emisí skleníkových plynů v ostatních odvětvích. Technická screeningová kritéria pro tyto činnosti by měla být založena na osvědčených postupech a normách v daném odvětví. V budoucnu je možná bude nutné přezkoumat a aktualizovat, aby byl zohledněn potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů vyplývající ze zvýšené odolnosti hardwarových řešení informačních a komunikačních technologií a potenciál digitálních technologií, které budou v každém odvětví zaváděny přímo, aby umožnily snížení emisí skleníkových plynů. Kromě toho zavádění a provoz elektronických komunikačních sítí spotřebovávají značné množství energie a mají potenciál přinést významné snížení emisí skleníkových plynů. Proto může být nutné tyto činnosti posoudit a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria.

(39)Řešení informačních a komunikačních technologií, která jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležitá, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(40)Výzkum, vývoj a inovace mají potenciál umožnit ostatním odvětvím splnit příslušné cíle v oblasti zmírňování změny klimatu. Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by se proto měla zaměřit na potenciál řešení, procesů, technologií a dalších produktů ke snižování emisí skleníkových plynů. Výzkum zaměřený na podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 může rovněž hrát důležitou roli, která spočívá v tom, že těmto hospodářským činnostem a jejich cílovým činnostem umožní významně snížit emise skleníkových plynů nebo zlepšit jejich technickou a ekonomickou proveditelnost a v konečném důsledku usnadnit jejich rozvoj. Výzkum může hrát důležitou roli také v další dekarbonizaci přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 tím, že umožní provádění těchto činností s podstatně nižší úrovní emisí skleníkových plynů ve srovnání s prahovými hodnotami uvedenými v technických screeningových kritériích pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovených pro tyto činnosti.

(41)Výzkum, vývoj a inovace, které jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležité, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(42)Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, by měla odrážet skutečnost, že změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. V důsledku toho bude nutné, aby se všechna odvětví nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu přizpůsobila. Je však třeba zajistit, aby hospodářská činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, zároveň významně nepoškozovala některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Je proto vhodné nejprve stanovit technická screeningová kritéria pro přizpůsobování se změně klimatu pro ty odvětví a hospodářské činnosti, na které se již vztahují technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu, včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ environmentální cíle. Popis hospodářských činností považovaných za významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu by měl odpovídat rozsahu, pro nějž by mohla být stanovena vhodná kritéria „významně nepoškozovat“. S ohledem na nutnost zvýšit celkovou odolnost hospodářství vůči klimatu by v budoucnu měla být vypracována technická screeningová kritéria včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ i pro další hospodářské činnosti.

(43)Technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby se co nejširší možná škála kritické infrastruktury, mimo jiné zejména infrastruktury pro přenos nebo skladování energie, nebo dopravní infrastruktura přizpůsobily nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, a zamezily tak vážným negativním dopadům na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů nebo účinné fungování vlád v členských státech. Může však být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, aby lépe zohledňovala specifika infrastruktury pro ochranu proti záplavám.

(44)Dále by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti vzdělávání, lidského zdraví, sociální práce, umění, zábavy a rekreace. Tyto činnosti poskytují základní služby a řešení směřující ke zvýšení kolektivní odolnosti celé společnosti a mohou zvýšit klimatickou gramotnost a povědomí o klimatu.

(45)Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že zahrnuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2020/852, by mělo být zvýšení odolnosti hospodářských činností proti zjištěným klimatickým rizikům, která jsou pro tyto činnosti podstatná. Technická screeningová kritéria by měla vyžadovat, aby dotčené hospodářské subjekty provedly posouzení rizik změny klimatu a zavedly řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která sníží největší rizika, jež se při posouzení zjistí. Technická screeningová kritéria by měla rovněž zohledňovat povahu potřeb a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která je specifická pro dané místo a kontext. Technická screeningová kritéria by navíc měla zajistit integritu environmentálních a klimatických cílů, a pokud jde o typ prováděných řešení, neměla by být nepřiměřeně normativní. Tato technická screeningová kritéria by měla zohledňovat potřebu předcházet katastrofám spojeným s klimatem a počasím a řídit rizika těchto katastrof a dále by v souladu s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se posuzování rizik a zmírňování účinků těchto katastrof měla zajistit odolnost kritické infrastruktury.

(46)Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, by měla být stanovena pro inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu, výzkum, vývoj a inovace, neživotní pojištění vztahující se na rizika související s klimatem a zajištění. Tyto činnosti mají potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku nepříznivého dopadu stávajícího klimatu a očekávaného budoucího klimatu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika, aniž by riziko nepříznivého dopadu zvyšovala.

(47)Technická screeningová kritéria by měla uznat, že určité hospodářské činnosti mohou významně přispívat k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, nebo tím, že zahrnují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Tuto možnost by měla uznat technická screeningová kritéria pro lesnické činnosti, obnovu mokřadů, tvorbu programů a vysílání, jakož i pro vzdělávací, tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti. Zatímco by tyto činnosti měly být přizpůsobeny nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, mají také potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku tohoto nepříznivého dopadu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika.

(48)Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, aby se tato hospodářská činnost stala odolnou vůči dopadům změny klimatu nebo aby poskytovala řešení pro jiné činnosti, aby se staly odolnými vůči dopadům změny klimatu. Pokud se hospodářská činnost stane odolnou vůči dopadům změny klimatu, představuje významný přínos dané činnosti k přizpůsobování se změně klimatu zavádění fyzických a nefyzických řešení, která významně snižují nejvýznamnější fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná. Je tedy vhodné, aby za podíl kapitálových a provozních výdajů týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, byly považovány jen kapitálové výdaje vynaložené na všechny kroky nezbytné pro zajištění odolnosti činnosti vůči změně klimatu a aby obrat z dané hospodářské činnosti, která se stala odolnou vůči změně klimatu, nebyl považován za obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Pokud však hlavním smyslem hospodářských činností umožňujících přizpůsobení se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852 je poskytovat technologie, výrobky, služby, informace či postupy s cílem zvýšit úroveň odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv nebo jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům, pak se kromě kapitálových výdajů obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s danými hospodářskými činnostmi považuje za podíl obratu plynoucího z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

(49)Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů, by mělo být zajištění toho, aby přínos v rámci jednoho environmentálního cíle nebyl realizován na úkor ostatních environmentálních cílů. Kritéria „významně nepoškozovat“ proto hrají zásadní roli při zajišťování environmentální integrity klasifikace environmentálně udržitelných činností. Kritéria „významně nepoškozovat“ pro daný environmentální cíl by měla být stanovena pro ty činnosti, u nichž existuje riziko, že tento cíl významně poškodí. Kritéria „významně nepoškozovat“ by měla zohledňovat příslušné požadavky stávajících právních předpisů Unie a vycházet z nich.

(50)Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že činnosti, které významně přispívají k přizpůsobování se změně klimatu, závažně nepoškodí zmírňování změny klimatu, by měla být stanovena pro ty činnosti, u kterých hrozí vysoká produkce emisí skleníkových plynů a přitom mají potenciál významně přispět k přizpůsobování se změně klimatu.

(51)Změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, významně nepoškodí přizpůsobování se změně klimatu, by se proto měla vztahovat na všechny tyto hospodářské činnosti. Tato kritéria by měla zajistit, že budou určena stávající i budoucí rizika, která jsou podstatná pro danou činnost, a že budou prováděna řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, aby se minimalizovaly možné ztráty nebo dopady na kontinuitu podnikání nebo se jim zamezilo.

(52)Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů mohou představovat riziko. Cílem těchto kritérií by mělo být zamezit tomu, aby činnosti poškozovaly dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod, a to tak, že v souladu s plánem řízení využívání a ochrany vody budou vyžadovat určení a řešení rizik zhoršování stavu životního prostředí.

(53)Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ přechod na oběhové hospodářství, by měla být přizpůsobena konkrétním odvětvím, aby se zajistilo, že hospodářské činnosti nepovedou k nehospodárnosti ve využívání zdrojů nebo k ustrnutí lineárních výrobních modelů, že se bude snižovat množství odpadu nebo předcházet jeho vytváření, a pokud to bude nevyhnutelné, že s ním bude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Kritéria by měla rovněž zajistit, že hospodářské činnosti nebudou ohrožovat cíl přechodu na oběhové hospodářství.

(54)Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ prevenci a omezování znečištění, by měla odrážet zvláštnosti daného odvětví a reagovat na příslušné zdroje a druhy znečištění ovzduší, vody nebo půdy a v relevantních případech odkazovat na závěry o nejlepších dostupných technikách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 17 .

(55)Kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které mohou představovat riziko pro stav stanovišť, druhů nebo ekosystémů, a případně by měla vyžadovat vypracování posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiných příslušných posouzení a provedení jejich závěrů. Tato kritéria by měla zajistit, že i když nebude existovat požadavek na provedení posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiného příslušného posouzení, činnosti nepovedou k vyrušování, odchytu nebo usmrcení zákonem chráněných druhů nebo k poškozování zákonem chráněných stanovišť.

(56)Technickými screeningovými kritérii by neměla být dotčena povinnost dodržovat ustanovení týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti a sociální udržitelnosti stanovená v unijních a vnitrostátních právních předpisech ani případné přijímání souvisejících příslušných zmírňujících opatření.

(57)Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají kritérii pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více ostatních environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Aby byla zajištěna soudržnost mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, aby byl usnadněn komplexní pohled na právní rámec pro zúčastněné strany a aby bylo usnadněno uplatňování nařízení (EU) 2020/852, je nutné zahrnout tato ustanovení do jediného nařízení.

(58)Aby bylo zajištěno, že se uplatňování nařízení (EU) 2020/852 bude vyvíjet současně s technologickým, tržním a politickým vývojem, mělo by být toto nařízení pravidelně přezkoumáváno a případně pozměňováno, pokud jde o činnosti považované za významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a o odpovídající technická screeningová kritéria.

(59)Aby byly splněny požadavky čl. 10 odst. 6 a čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2020/852, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2022,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4.6.2021

   Za Komisi

   jménem předsedy,
   Mairead McGUINNESS
   členka Komise

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(2)    Zpráva je k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/200309-sustainable-finance-teg-final-report-taxonomy_en.pdf .
(3)    Všechny obdržené připomínky jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12302-Udrzitelne-finance-klasifikacni-system-EU-pro-ekologicke-investice/feedback_cs?p_id=16015203 .
(4)    Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.
(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(7)    Nástroj EX-Ante Carbon-balance Tool (EX-ACT) (verze z [datum přijetí]: http://www.fao.org/in-action/epic/ex-act-tool/suite-of-tools/ex-act/en/).
(8)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).
(9)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).
(10)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů (COM(2020) 562 final).
(11)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).
(12)    Podíly emisí jednotlivých odvětví představující přímé emise a vycházející z údajů Eurostatu z let 2018 a 2019 (NACE úroveň 2), s výjimkou odvětví stavebnictví, které nemá přidělený kód NACE, a tudíž jsou jeho emise zohledněny u různých jiných odvětví (verze z [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/news/new-rules-greener-and-smarter-buildings-will-increase-quality-life-all-europeans-2019-apr-15_en ).
(13)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU ke snížení emisí metanu (COM(2020) 663 final).
(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(15)    Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020) 563 final).
(16)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).
(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
Top

OBSAH

PŘÍLOHA I    5

1.Lesnictví5

1.1Zalesňování5

1.2Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události12

1.3Hospodaření v lesích20

1.4Záchovné lesnictví27

2.Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí34

2.1Obnova mokřadů34

3.Zpracovatelský průmysl38

3.1Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii38

3.2Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku40

3.3Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu41

3.4Výroba baterií45

3.5Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov47

3.6Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení49

3.7Výroba cementu51

3.8Výroba hliníku53

3.9Výroba železa a oceli55

3.10Výroba vodíku57

3.11Výroba pecních sazí59

3.12Výroba bezvodé sody60

3.13Výroba chloru62

3.14Výroba základních organických chemických látek63

3.15Výroba amoniaku66

3.16Výroba kyseliny dusičné67

3.17Výroba plastů v primárních formách69

4.Energetika72

4.1Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie72

4.2Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie73

4.3Výroba elektřiny z větrné energie74

4.4Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů75

4.5Výroba elektřiny z vodní energie77

4.6Výroba elektřiny z geotermální energie80

4.7Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv81

4.8Výroba elektřiny z bioenergie84

4.9Přenos a distribuce elektřiny86

4.10Skladování elektřiny90

4.11Skladování tepelné energie92

4.12Skladování vodíku93

4.13Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin94

4.14Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny96

4.15Rozvod dálkového vytápění/chlazení97

4.16Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel98

4.17Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie100

4.18Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie101

4.19Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv102

4.20Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie104

4.21Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění106

4.22Výroba tepla/chladu z geotermální energie107

4.23Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv109

4.24Výroba tepla/chladu z bioenergie111

4.25Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla113

5.Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace115

5.1Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody115

5.2Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody116

5.3Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod117

5.4Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod119

5.5Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje121

5.6Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod122

5.7Anaerobní digesce biologického odpadu124

5.8Kompostování biologického odpadu125

5.9Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití127

5.10Zachycování a využívání skládkového plynu128

5.11Přeprava CO2129

5.12Trvalé podzemní geologické ukládání CO2130

6.Doprava133

6.1Meziměstská železniční osobní doprava133

6.2Železniční nákladní doprava134

6.3Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava135

6.4Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika137

6.5Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly138

6.6Silniční nákladní doprava141

6.7Vnitrozemská vodní osobní doprava143

6.8Vnitrozemská nákladní vodní doprava144

6.9Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy145

6.10Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti147

6.11Námořní a pobřežní osobní doprava150

6.12Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy153

6.13Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistickou logistiku156

6.14Infrastruktura pro železniční dopravu157

6.15Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu160

6.16Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu161

6.17Nízkouhlíková letištní infrastruktura163

7.Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí166

7.1Výstavba nových budov166

7.2Renovace stávajících budov169

7.3Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti172

7.4Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám)174

7.5Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov175

7.6Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii176

7.7Pořizování a vlastnictví budov177

8.Informační a komunikační činnosti179

8.1Činnosti související se zpracováním dat a hostingem179

8.2Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů181

9.Odborné, vědecké a technické činnosti183

9.1Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu183

9.2Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu185

9.3Odborné služby související s energetickou náročností budov187

Dodatek A: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro přizpůsobování se změně klimatu189

Dodatek B: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů192

Dodatek C: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek193

Dodatek D: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů194

Dodatek E: Technické specifikace pro zařízení k využívání vody194

PŘÍLOHA I

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

1.Lesnictví 

1.1.Zalesňování

Popis činnosti

Založení lesa výsadbou, záměrným vysetím nebo přirozenou obnovou na půdě, která byla do té doby využívána jiným způsobem nebo nebyla využívána. Zalesňování znamená transformaci využívání půdy z nelesního na lesní v souladu s definicí zalesňování Organizace pro výživu a zemědělství OSN („FAO“) 1 , podle níž se lesem rozumí půda, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO 2 . Zalesňování může zahrnovat i dřívější zalesnění, pokud k němu dojde v období mezi výsadbou stromů a okamžikem, kdy je využití půdy uznáno jako lesní.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1 Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátním právu, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO.

Plán zalesňování obsahuje všechny prvky požadované vnitrostátním právem, které se týkají posuzování vlivů zalesňování na životní prostředí.

1.2 Nejlépe prostřednictvím plánu zalesňování nebo v případě chybějících informací prostřednictvím jiného dokumentu se poskytnou podrobné informace, pokud jde o tyto body:

a)popis území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

b)přípravu místa a dopady na již existující zásoby uhlíku, včetně půdy a nadzemní biomasy, za účelem ochrany půdy s velkou zásobou uhlíku 3 ;

c)cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

d)obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

e)definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

f)fúseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

g)gopatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

h)zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

i)posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

j)posouzení dopadu na potravinové zabezpečení;

k)všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro zalesňování.

1.3 V okamžiku, kdy se z oblasti stane les, naváže na plán zalesňování následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanovený ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právo lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinuje, uvedený v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO 4 . Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.4 Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)cíle hospodaření, včetně hlavních omezení 5 ;

b)obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.5 Činnost se řídí osvědčenými postupy pro zalesňování stanovenými ve vnitrostátním právu, nebo pokud takové osvědčené postupy pro zalesňování nejsou ve vnitrostátním právu stanoveny, je v souladu s jedním z těchto kritérií:

a)činnost je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 6 ;

b)činnost se řídí „Celoevropskými pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC“ 7 .

1.6 Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku 8 .

1.7 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 9 .

1.8 Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2. Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 10 . Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4 Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3. Záruka trvalosti

3.1 V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO 11 ;

b)oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2 Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu zalesňování a následného lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4. Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)příslušné vnitrostátní orgány;

b)nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5. Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)na úrovni lesnické oblasti získávání surovin 12 ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES 13 jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 14 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 15 16 , v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu 17 , v Minamatské úmluvě o rtuti 18 , v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu 19 , a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO 20 zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) (Plán zalesňování) a bodě 1.4 písm. i) (Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný systém) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.2.Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

Popis činnosti    

Obnova a rekultivace lesů podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá obnova a rekultivace definici, na níž v recenzované vědecké literatuře pro konkrétní země panuje široká shoda, nebo definici v souladu s koncepcí obnovy lesů podle FAO 21 nebo definici v souladu s jednou z definic ekologické obnovy 22 uplatněné na lesy nebo obnově lesů 23 podle Úmluvy o biologické rozmanitosti 24 . Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž lesnické činnosti v souladu s definicí „opětovného zalesňování“ 25 a „přirozeně se obnovujícího lesa“ 26 podle FAO po extrémní události, jestliže je extrémní událost definována ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, jestliže je v souladu definicí extrémní povětrnostní události 27 podle IPCC; nebo po přírodním požáru, jestliže je přírodní požár definován ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, pak podle definice v Evropském slovníčku přírodních a lesních požárů 28 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují žádnou změnu využívání půdy a probíhají na znehodnocené půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO 29 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1 Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO 30 .

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2 Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)cíle hospodaření, včetně hlavních omezení 31 ;

b)obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3 Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe 32 a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy 33 ;

c)zavedený systém hospodaření splňuje kritéria udržitelnosti lesa stanovená v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti je v souladu s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4 Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku 34 .

1.5 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6 Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2. Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 35 . Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4 Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3. Záruka trvalosti

3.1 V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO 36 ;

b)oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2 Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4. Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)příslušné vnitrostátní orgány;

b)nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5. Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)na úrovni lesnické oblasti získávání surovin 37 ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5) Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 38 , v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.3.Hospodaření v lesích

Popis činnosti

Hospodaření v lesích podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá hospodaření v lesích jakékoli hospodářské činnosti vyplývající ze systému použitelného na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa. Hospodaření v lesích nepředpokládá žádnou změnu využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO 39 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1 Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO 40 .

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2 Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)cíle hospodaření, včetně hlavních omezení 41 ;

b)obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3 Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe 42 a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy 43 ;

c)zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa stanovenými v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4 Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku 44 .

1.5 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6 Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2. Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 45 . Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4 Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3. Záruka trvalosti

3.1 V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO 46 ;

b)oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2 Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4. Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)příslušné vnitrostátní orgány;

b)nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5. Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)na úrovni lesnické oblasti získávání surovin 47 ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5) Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 48 , v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) 49 . Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.4.Záchovné lesnictví

Popis činnosti

Hospodaření v lesích s cílem chránit jedno nebo více stanovišť nebo druhů. Záchovné lesnictví nepředpokládá žádnou změnu kategorie využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO 50 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1 Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO 51 .

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2 Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

b)obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)definici kontextu lesního stanoviště, hlavní druhy lesních dřevin a zamýšlené druhy lesních dřevin, jejich rozsah a rozložení, a to v souladu s kontextem místního lesního ekosystému;

d)definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3 Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj:

a)obsahuje primární stanovený cíl hospodaření 52 , který spočívá v ochraně půdy a vody 53 , ochraně biologické rozmanitosti 54 nebo společenských službách 55 na základě definic FAO;

b)podporuje postupy, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

c)zahrnuje analýzu:

i)dopadů a tlaků na ochranu stanovišť a rozmanitost souvisejících stanovišť;

ii)stavu těžby s minimalizací dopadů na půdu;

iii)dalších činností, které mají dopad na cíle ochrany, jako jsou lov a rybolov, zemědělské, pastevecké a lesnické činnosti, průmyslové, těžební a komerční činnosti.

1.4 Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)hospodaření v lesích odpovídá vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích, pokud existuje;

b)hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe 56 a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy 57 ;

c)zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa ve smyslu čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.5 Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku 58 .

1.6 Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.7 Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2. Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2 U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 59 . Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4 Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3. Záruka trvalosti

3.1 V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO 60 ;

b)oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2 Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4. Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)příslušné vnitrostátní orgány;

b)nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5. Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)na úrovni lesnické oblasti získávání surovin 61 ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)na úrovni skupiny lesnických podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5) Prevence a omezování znečištění

Při této činnosti se nepoužívají pesticidy ani hnojiva.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 62 , v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) 63 . Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

2.Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí

2.1.Obnova mokřadů

Popis činnosti

Obnova mokřadů označuje hospodářské činnosti, které podporují navrácení mokřadů do původního stavu, a hospodářské činnosti, které zlepšují funkce mokřadů, aniž by nutně podporovaly navrácení do stavu před narušením, přičemž mokřady se rozumí půda, která odpovídá mezinárodní definici mokřadu 64 nebo rašeliniště 65 stanovené v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) 66 . Dotčená oblast odpovídá definici mokřadů v Unii, jak je stanovena ve sdělení Komise o rozumném využívání a ochraně mokřadů 67 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006, ale týkají se třídy 6 statistické klasifikace činností v oblasti ochrany životního prostředí (CEPA) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 68 .

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.    Plán obnovy

1.1 Na oblast se vztahuje plán obnovy, který je v souladu se zásadami a pokyny Ramsarské úmluvy pro obnovu mokřadů 69 , dokud oblast není klasifikována jako mokřad a nespadá pod plán hospodaření v mokřadech v souladu s pokyny Ramsarské úmluvy pro plánování hospodaření v ramsarských lokalitách a v ostatních mokřadech 70 . U rašelinišť se plán obnovy řídí doporučeními obsaženými v příslušných usneseních Ramsarské úmluvy, včetně usnesení XIII/13.

1.2 Plán obnovy obsahuje pečlivé zvážení místních hydrologických a pedologických podmínek, včetně dynamiky nasycení půdy a změn aerobních a anaerobních podmínek.

1.3 V plánu obnovy jsou řešena všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se hospodaření v mokřadech.

1.4 Plán obnovy stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.    Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1 Činnost splňuje tato kritéria:

a)analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá době 100 let.

2.2 Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 71 . Zejména v případě, že se definice mokřadů použitá v této analýze liší od definice mokřadů použité v národní inventuře skleníkových plynů, zahrnuje analýza určení různých kategorií pozemků spadajících do dotčené oblasti. Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku. U pobřežních mokřadů zohledňuje analýza přínosů v oblasti klimatu projekce očekávaného relativního zvýšení hladiny moře a možnosti migrace mokřadů;

b)postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)postupy hospodaření zdokumentované před zahájením činnosti, pokud existují;

ii)poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

c)rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

4. Záruka trvalosti

4.1 V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto mokřadu zaručena jedním z těchto opatření:

a)oblast je určena k tomu, aby byla ponechána jako mokřad, a nesmí být přeměněna na jiné využití půdy;

b)oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane mokřadem.

4.2 Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu obnovy budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z činností v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí vymezených v tomto nařízení.

5. Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)příslušné vnitrostátní orgány;

b)nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

6. Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Těžba rašeliny je minimalizována.

5) Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je minimalizováno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 72 , v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) 73 . Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními prováděcími předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Plán uvedený v bodě 1 (Plán obnovy) tohoto oddílu obsahuje ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)vyloučení používání nebo uvolnění invazních druhů.

3.Zpracovatelský průmysl

3.1.Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přičemž energie z obnovitelných zdrojů je definována v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/2001.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení pro obnovitelnou energii.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.2.Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

Popis činnosti

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě zařízení na výrobu vodíku, která splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy, a zařízení na využívání vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.3.Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace nízkouhlíkových dopravních prostředků, kolejových vozidel a plavidel.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C29.1, C30.1, C30.2, C30.9, C33.15, C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení 74 , novém využití nebo modernizaci:

a)vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);

c)zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, pokud jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

d)do 31. prosince 2025 vozidel kategorií M2 a M3 75 , která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) 76 a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 77 a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení Komise (EU) č. 582/2011 78 , jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná 79 . Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové;

e)zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity;

f)vozidel kategorií M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla 80 s:

i)do 31. prosince 2025: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 81 nižšími než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii)od 1. ledna 2026: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631, které jsou nulové;

g)vozidel kategorie L 82 s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 83 ;

h)vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 84 ;

i)vozidel kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení;

j)plavidel pro vnitrozemskou vodní osobní dopravu, která:

i)mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz využívají nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjení ze sítě;

k)plavidel pro vnitrozemskou nákladní vodní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)do 31. prosince 2025 mají přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo v případě nových plavidel odhadnuté) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti 85 , o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

l)plavidel pro námořní a pobřežní nákladní dopravu, plavidel pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz na moři a v přístavu získávají nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii)do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) 86 , o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

iv)do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 87 , jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů 88 ;

m)plavidel pro námořní a pobřežní osobní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii)do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů 89 .

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES 90 neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.4.Výroba baterií

Popis činnosti

Výroba nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů pro dopravu, stacionární a mimosíťové skladování energie a jiné průmyslové aplikace. Výroba příslušných součástí (aktivních materiálů pro baterie, bateriových článků, pouzder a elektronických součástí).

Recyklace baterií s ukončenou životností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C27.2 a E38.32 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů (a jejich příslušných součástí), též z druhotných surovin, které vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, při stacionárním a mimosíťovém skladování energie a u jiných průmyslových aplikací.

Dále spočívá v recyklaci baterií s ukončenou životností.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Pokud jde o výrobu nových baterií, součástí a materiálů, při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Postupy recyklace splňují podmínky stanovené v článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES 91 a v příloze III části B uvedené směrnice, včetně použití nejnovějších relevantních nejlepších dostupných technik a dosažení účinnosti stanovené pro olověné baterie, niklkadmioné baterie a pro další chemické látky. Tyto postupy zajišťují recyklaci kovového obsahu na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů.

Zařízení provádějící recyklaci v příslušných případech splňují požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 92 .

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Baterie jsou v souladu s platnými pravidly udržitelnosti pro uvádění baterií na trh v Unii, včetně omezení používání nebezpečných látek v bateriích, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 93 a směrnice 2006/66/ES.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.5.Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov 

Popis činnosti

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C16.23, C23.11, C23.20, C23.31, C23.32, C23.43, C.23.61, C25.11, C25.12, C25.21, C25.29, C25.93, C27.31, C27.32, C27.33, C27.40, C27.51, C28.11, C28.12, C28.13, C28.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě jednoho nebo více z těchto výrobků a jejich klíčových součástí 94 :

a)oken s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,0 W/m2K;

b)dveří s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,2 W/m2K;

c)systémů vnějších stěn s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,5 W/m2K;

d)střešních systémů s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,3 W/m2K;

e)izolačních výrobků s hodnotou lambda nižší nebo rovnou 0,06 W/mK;

f)spotřebičů pro domácnost spadajících do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 95 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

g)zdrojů světla zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

h)systémů pro vytápění prostoru a přípravu teplé vody zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

i)chladicích a ventilačních systémů zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

j)regulace osvětlení podle přítomnosti a úrovně denního světla u osvětlovacích systémů;

k)tepelných čerpadel vyhovujících technickým screeningovým kritériím stanoveným v oddíle 4.16 této přílohy;

l)fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace;

m)energeticky účinných systémů automatizace a kontroly budov pro bytové i nebytové budovy;

n)pásmových termostatů a zařízení pro inteligentní monitorování zatížení elektrické sítě nebo tepelného zatížení pro budovy a snímačů;

o)výrobků pro měření tepla a termostatickou regulaci pro rodinné domy připojené k systémům dálkového vytápění, pro jednotlivé byty připojené k systémům ústředního vytápění sloužícím celé budově a pro systémy ústředního vytápění;

p)výměníků a rozvoden dálkového vytápění, které jsou v souladu s činností rozvodu dálkového vytápění/chlazení uvedenou v oddíle 4.15 této přílohy;

q)výrobků pro inteligentní monitorování a regulaci systémů vytápění a snímačů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.6.Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích ekonomiky, pokud se na tato zařízení nevztahují oddíly 3.1 až 3.5 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22, C25, C26, C27 a C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení, která jsou zaměřena na podstatné úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením/výrobkem/řešením dostupným na trhu a prokazatelně jich dosahují.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU 96 , případně podle ISO 14067:2018 97 nebo ISO 14064-1:2018 98 .

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.7.Výroba cementu

Popis činnosti

Výroba cementového slínku, cementu nebo alternativního pojiva.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C23.51 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)šedého cementového slínku, kde jsou specifické emise skleníkových plynů 99 nižší než 0,722 100 t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;

b)cementu ze šedého slínku nebo alternativního hydraulického pojiva, kde jsou specifické emise skleníkových plynů 101 z výroby slínku a cementu nebo alternativního pojiva nižší než 0,469 102 t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo alternativního pojiva;

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého 103 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům 104 .

Při výrobě cementu, při níž se jako alternativní palivo využívá nebezpečný odpad, jsou zavedena opatření zajišťující bezpečné nakládání s odpady.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.8.Výroba hliníku

Popis činnosti

Výroba hliníku ze surového oxidu hlinitého (bauxitu) nebo recyklací sekundárního hliníku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C24.42, C24.53 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)primárního hliníku, pokud daná hospodářská činnost splňuje do roku 2025 dvě z těchto kritérií a po roce 2025 všechna tato kritéria 105 :

i)emise skleníkových plynů 106 nepřesahují 1,484 107 t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného hliníku 108 ;

ii)průměrná uhlíková náročnost nepřímých emisí skleníkových plynů 109 nepřesahuje 100 g ekvivalentu CO2/kWh;

iii)spotřeba elektřiny při výrobním procesu nepřesahuje 15,5 MWh/t Al;

b)sekundárního hliníku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro odvětví neželezných kovů 110 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.9.Výroba železa a oceli

Popis činnosti

Výroba železa a oceli.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C24.10, C24.20, C24.31, C24.32, C24.33, C24.34, C24.51 a C24.52 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)železa a oceli, pokud emise skleníkových plynů 111 snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů v souladu s bodem 10.1.5 písm. a) přílohy VII nařízení (EU) 2019/331 nepřesahují tyto hodnoty uplatněné na jednotlivé fáze výrobního procesu:

i)tekutý kov = 1,331 112 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

ii)aglomerovaná ruda = 0,163 113 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iii)koks (kromě hnědouhelného koksu) = 0,144 114 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iv)litina = 0,299 115 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

v)vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,266 116 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

vi)uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,209 117 t ekvivalentu CO2/t výrobku;

b)oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, kdy vzniká uhlíková nebo vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 a poměr vstupního ocelového šrotu k výstupnímu produktu není nižší než:

i)70 % u výroby vysokolegované oceli;

ii)90 % u výroby uhlíkové oceli.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu oceli a železa 118 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.10.Výroba vodíku

Popis činnosti

Výroba vodíku a syntetických paliv na bázi vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost je v souladu s požadavkem na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 73,4 % u vodíku [což znamená emise skleníkových plynů během životního cyklu nižší než 3 t ekvivalentu CO2/t H2] a 70 % u syntetických paliv na bázi vodíku oproti referenčnímu fosilnímu palivu s 94 g ekvivalentu CO2/MJ analogicky k přístupu stanovenému v čl. 25 odst. 2 a příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle metodiky uvedené v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001, případně podle normy ISO 14067:2018 119 nebo ISO 14064-1:2018 120 .

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu jsou ověřeny v příslušných případech podle článku 30 směrnice (EU) 2018/2001 nebo nezávislou třetí stranou.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů 121 a závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 122 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro rafinaci minerálních olejů a plynů 123 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.11.Výroba pecních sazí

Popis činnosti

Výroba pecních sazí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů 124 z procesů výroby pecních sazí jsou nižší než 1,141 125 t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby 126 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 127 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.12.Výroba bezvodé sody

Popis činnosti

Výroba uhličitanu sodného (bezvodé sody, bezvodého uhličitanu sodného).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů 128 z procesů výroby bezvodé sody jsou nižší než 0,789 129 t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby 130 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 131 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.13.Výroba chloru

Popis činnosti

Výroba chloru.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Spotřeba elektřiny pro elektrolýzu a zpracování chloru je nejvýše 2,45 MWh na tunu chloru.

Průměrné emise skleníkových plynů během životního cyklu elektřiny používané k výrobě chloru jsou 100 g ekvivalentu CO2/kWh nebo nižší.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 132 nebo ISO 14064-1:2018 133 .

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů 134 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 135 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.14.Výroba základních organických chemických látek

Popis činnosti

Výroba:

a)chemických látek vysoké hodnoty (HVC):

i)acetylenu;

ii)ethylenu;

iii)propylenu;

iv)butadienu;

b)aromatických látek:

i)směsí alkylbenzenů a směsí alkylnaftalenů jiných než z HS 2707 nebo 2902;

ii)cyklohexanu;

iii)benzenu;

iv)toluenu;

v)o-xylenu;

vi)p-xylenu;

vii)m-xylenu a směsí izomerů xylenu;

viii)ethylbenzenu;

ix)kumenu;

x)bifenylu, terfenylů, vinyltoluenů, ostatních cyklických uhlovodíků kromě cyklanů, cyklenů, cykloterpenů, benzenu, toluenu, xylenů, styrenu, ethylbenzenu, kumenu, naftalenu, anthracenu;

xi)benzolu (benzenu), toluolu (toluenu) a xylolu (xylenů);

xii)naftalenu a ostatních směsí aromatických uhlovodíků (kromě benzolu, toluolu, xylolu);

c)vinylchloridu;

d)styrenu;

e)ethylenoxidu;

f)ethylenglykolu;

g)kyseliny adipové.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů 136 z procesů výroby základních organických chemických látek jsou nižší než:

a)u chemických látek vysoké hodnoty (HVC): 0,693 137 t ekvivalentu CO2/t HVC;

b)u aromatických látek: 0,0072 138 t ekvivalentu CO2/t komplexního váženého objemu;

c)u vinylchloridu; 0,171 139 t ekvivalentu CO2/t vinylchloridu;

d)u styrenu: 0,419 140 t ekvivalentu CO2/t styrenu;

e)u ethylenoxidu/ethylenglykolů: 0,314 141 t ekvivalentu CO2/t ethylenoxidu/ethylenglykolu;

f)u kyseliny adipové: 0,32 142 t ekvivalentu CO2/t kyseliny adipové.

Pokud jsou organické chemické látky spadající do těchto kategorií vyráběny zcela nebo částečně z obnovitelných surovin, jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobené chemické látky vyráběné zcela nebo částečně z obnovitelných surovin nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentní chemické látky vyráběné z fosilních paliv.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 143 nebo ISO 14064-1:2018 144 .

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu velkého množství organických chemických látek 145 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 146 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.15.Výroba amoniaku

Popis činnosti

Výroba amoniaku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)amoniak se vyrábí z vodíku, který splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy (Výroba vodíku);

b)amoniak se získává z odpadních vod.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv 147 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 148 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.16.Výroba kyseliny dusičné

Popis činnosti

Výroba kyseliny dusičné.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů 149 z výroby kyseliny dusičné jsou nižší než 0,038 150 t ekvivalentu CO2 na tunu kyseliny dusičné.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv 151 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 152 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.17.Výroba plastů v primárních formách

Popis činnosti

Výroba pryskyřic, plastů a nevulkanizovatelných termoplastických elastomerů, mísení a směšování pryskyřic na zakázku a výroba syntetických pryskyřic jinak než na zakázku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)plast v primární formě je zcela vyroben mechanickou recyklací plastového odpadu;

b)není-li mechanická recyklace technicky proveditelná nebo ekonomicky životaschopná, je plast v primární formě zcela vyroben chemickou recyklací plastového odpadu, přičemž emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobeného plastu, s vyloučením případných vypočtených kreditů z výroby paliv, jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentního plastu v primární formě vyrobeného z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 153 nebo ISO 14064-1:2018 154 . Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana;

c)je zcela nebo částečně odvozený z obnovitelných surovin 155 , přičemž jeho emise skleníkových plynů během životního cyklu jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentních plastů v primárních formách vyrobených z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu polymerů 156 ;

b)závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu 157 .

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.



4.Energetika

4.1.Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím solární fotovoltaické technologie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.2.Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie 

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím technologie koncentrované solární energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.3.Výroba elektřiny z větrné energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z větrné energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z větrné energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

V případě výstavby mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 158 , což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 159 , pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy 160 .

V případě mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost) a 6 (celistvost mořského dna) stanovené v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

4.4.Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z energie z oceánů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z energie z oceánů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 161 , kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 1 (biologická rozmanitost) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4.5.Výroba elektřiny z vodní energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z vodní energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)zařízení na výrobu elektrické energie je průtočná vodní elektrárna a nemá umělou nádrž;

b)měrný výkon zařízení na výrobu elektřiny přesahuje 5 W/m2;

c)emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z vodní energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 162 , ISO 14064-1:2018 163 nebo pomocí nástroje G-res 164 . Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1. Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice.

2. Pokud jde o provoz stávajících vodních elektráren, včetně renovace za účelem zvýšení potenciálu výroby obnovitelné energie nebo skladování energie, splňuje činnost tato kritéria:

2.1 V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

2.2 V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech opatření zahrnují:

a)opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

2.3 Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3. Pokud jde o výstavbu nových vodních elektráren, splňuje činnost tato kritéria:

3.1 V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

3.2 Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

a)elektrárna nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)existuje-li riziko, že elektrárna zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy plánované vodní elektrárny převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy elektrárny nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. renovací stávajících vodních elektráren nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

3.3 Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.4 Elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

3.5 Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nezvyšoval fragmentaci vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaná vodní elektrárna způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy 165 .

4.6.Výroba elektřiny z geotermální energie 

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES 166 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES 167 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.7.Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv 

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.8 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 168 nebo ISO 14064-1:2018 169 .

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2. Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušném oddíle této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3. Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4. Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 170 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 171 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.8.Výroba elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby elektřiny kombinující obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.7 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2. Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3. Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4. Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

5. U zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW činnost využívá technologii vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo u zařízení vyrábějících pouze elektřinu činnost splňuje úroveň energetické účinnosti spojenou s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 172 .

6. U zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 100 MW činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)dosahuje elektrické účinnosti alespoň 36 %;

b)používá technologii vysoce efektivní kogenerace (kombinované výroby tepla a elektřiny) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 173 ;

c)používá technologii zachycování a ukládání CO2. Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 174 jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 175 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zavedena opatření ke snižování úrovně emisí, přičemž se zohlední výsledky výměny informací 176 , jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 177 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.9.Přenos a distribuce elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz přenosových soustav, které přenášejí elektřinu v propojené soustavě velmi vysokého a vysokého napětí.

Výstavba a provoz distribučních soustav, které přenášejí elektřinu v distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.12 a D35.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

1. Přenosová a distribuční infrastruktura nebo zařízení je v elektrické soustavě, která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

a)daná soustava je propojená evropská soustava, tj. propojené regulační oblasti členských států, Norska, Spojeného království a Švýcarska, a podřízené soustavy;

b)více než 67 % nově umožněné výrobní kapacity v soustavě je pod výrobní prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období;

c)průměrný emisní faktor soustavy vypočtený jako celkové roční emise z výroby energie připojené k soustavě děleno celkovou roční čistou produkcí elektřiny v této soustavě je pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období.

Kritéria nesplňuje infrastruktura určená k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení mezi rozvodnou nebo sítí a elektrárnou, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu.

Kritéria nesplňuje instalace měřicí infrastruktury, která nesplňuje požadavky na inteligentní měřicí systémy podle článku 20 směrnice (EU) 2019/944.

2. Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)výstavba a provoz přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení nízkouhlíkové výroby elektřiny pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu, k rozvodně nebo síti;

b)výstavba a provoz dobíjecích stanic elektromobilů a podpůrné elektrické infrastruktury pro elektrifikaci dopravy, s výhradou splnění technických screeningových kritérií podle oddílu této přílohy týkajícího se dopravy;

c)instalace přenosových a distribučních transformátorů, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) č. 548/2014 178 , a u středních výkonových transformátorů s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahujícím 36 kV požadavky úrovně AAA0 na ztráty naprázdno stanovené v normě EN 50588-1 179 ;

d)výstavba/instalace a provoz zařízení a infrastruktury, u kterých je hlavním cílem zvýšení výroby nebo využití výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů;

e)instalace zařízení ke zvýšení regulovatelnosti a sledovatelnosti elektrické soustavy a k umožnění rozvoje a integrace zdrojů obnovitelné energie, včetně:

(I)snímačů a měřicích nástrojů (včetně meteorologických snímačů pro předpovídání výroby energie z obnovitelných zdrojů);

(II)komunikace a regulace (včetně moderního softwaru a velínů, automatizace rozvoden nebo napáječů a možností regulace napětí pro přizpůsobení decentralizovanější dodávce z obnovitelných zdrojů);

f)instalace zařízení, jako jsou mimo jiné budoucí inteligentní měřicí systémy nebo zařízení nahrazující inteligentní měřicí systémy v souladu s čl. 19 odst. 6. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 180 , které splňují požadavky článku 20 směrnice (EU) 2019/944 a jsou schopné předávat informace uživatelům pro účely dálkového reagování na spotřebu, včetně zákaznických datových center;

g)výstavba/instalace zařízení umožňujícího výměnu elektřiny konkrétně z obnovitelných zdrojů mezi uživateli;

h)propojovací vedení mezi přenosovými soustavami, jestliže jedna ze soustav kritéria splňuje.

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto specifikace:

a)klouzavé pětileté období použité při zjišťování souladu s prahovými hodnotami vychází z pěti po sobě jdoucích uplynulých let včetně roku, za který jsou k dispozici nejnovější údaje;

b)„soustavou“ se rozumí oblast regulace výkonu přenosové nebo distribuční soustavy, v níž je infrastruktura nebo zařízení instalováno;

c)přenosové soustavy mohou zahrnovat výrobní kapacitu připojenou k podřízeným distribučním soustavám;

d)distribuční soustavy podřízené přenosové soustavě, která je považována za soustavu na cestě k úplné dekarbonizaci, lze rovněž považovat za distribuční soustavy na cestě k úplné dekarbonizaci;

e)za účelem určení, zda jsou kritéria splněna, je možné zvažovat soustavu zahrnující více regulačních oblastí, které jsou vzájemně propojeny a mezi nimiž dochází k významným energetickým výměnám, přičemž v takovém případě se použije vážený průměr emisního faktoru všech zahrnutých regulačních oblastí a jednotlivé podřízené přenosové nebo distribuční soustavy v rámci této soustavy nemusí soulad prokazovat samostatně;

f)soustava, která dříve kritéria splňovala, může kritéria přestat splňovat. V soustavách, které přestanou kritéria splňovat, je od toho okamžiku nesplňují žádné nové přenosové a distribuční činnosti, dokud soustava opět nedosáhne prahové hodnoty (kromě těch činností, které kritéria splňují vždy, viz výše). Činnosti v podřízených soustavách mohou kritéria nadále splňovat, pokud tyto podřízené soustavy splňují kritéria tohoto oddílu;

g)přímé připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení k elektrárnám zahrnuje infrastrukturu, která je nezbytná k přenosu související elektřiny ze zařízení na výrobu elektřiny do rozvodny nebo do sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5) Prevence a omezování znečištění

Nadzemní vedení vysokého napětí:

a)u činností na staveništi se činnosti řídí zásadami obecných pokynů IFC v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti 181 ;

b)činnosti dodržují platné normy a předpisy k omezení dopadu elektromagnetického záření na lidské zdraví, u činností prováděných v Unii včetně doporučení Rady o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) 182 a u činností prováděných ve třetích zemích včetně pokynů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) z roku 1998 183 .

Při činnostech se nepoužívají polychlorované bifenyly (PCB).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy 184 .

4.10.Skladování elektřiny 

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují elektrickou energii a později ji vracejí v podobě elektřiny. Tato činnost zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výstavbě a provozu skladování elektrické energie, včetně přečerpávacích vodních elektráren.

Jestliže činnost zahrnuje chemické skladování energie, skladovací médium (například vodík nebo amoniak) splňuje kritéria pro výrobu daného produktu uvedená v oddílech 3.7 až 3.17 této přílohy. V případě, že se ke skladování elektrické energie využívá vodík, který splňuje technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.10 této přílohy, považuje se za součást činnosti rovněž opětovná elektrifikace vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které nejsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které jsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů uvedená v oddíle 4.5 (Výroba elektřiny z vodní energie).

4) Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.11.Skladování tepelné energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují tepelnou energii a později ji vracejí v podobě tepla nebo jiných nosičů energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve skladování tepelné energie, včetně podzemní akumulace tepla (UTES) nebo akumulace tepla ve vodonosné vrstvě (ATES).

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o akumulaci tepla ve vodonosné vrstvě, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.12.Skladování vodíku

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují vodík a později jej vracejí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)výstavbě zařízení na skladování vodíku;

b)přeměně stávajících podzemních zařízení na skladování plynu na skladovací zařízení určená ke skladování vodíku;

c)provozu zařízení na skladování vodíku, pokud vodík skladovaný v zařízení splňuje kritéria pro výrobu vodíku stanovená v oddíle 3.10 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5) Prevence a omezování znečištění

V případě skladování nad pět tun je činnost v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU 185 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.13.Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Popis činnosti

Výroba bioplynu nebo biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Zemědělská biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

K výrobě biopaliv pro použití v dopravě a k výrobě biokapalin se nepoužívají potravinářské a krmné plodiny.

2. Úspory emisí skleníkových plynů z výroby biopaliv a bioplynu pro použití v dopravě a z výroby biokapalin jsou alespoň 65 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

3. Pokud se při výrobě bioplynu využívá anaerobní digesce organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4. Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U výroby bioplynu je při skladování digestátu používán plynotěsný kryt.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 186 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.14.Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

Popis činnosti

Přeměna, nové využití nebo modernizace plynárenských sítí pro přenos a distribuci plynů z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů.

Výstavba nebo provoz přenosových a distribučních potrubí určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)výstavba nebo provoz nových přenosových a distribučních soustav určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů;

b)přeměna / nové využití stávajících sítí zemního plynu na 100% vodík;

c)modernizace přepravních a distribučních soustav, která umožňuje integraci vodíku a dalších nízkouhlíkových plynů, do sítě, včetně činností v rámci přenosové nebo distribuční soustavy, které umožňují zvýšit podíl vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů v plynovodu.

2. Činnost zahrnuje zjišťování a odstraňování netěsností ve stávajících plynovodech a dalších síťových prvcích za účelem omezení úniku methanu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES 187 , v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.15.Rozvod dálkového vytápění/chlazení

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení, končící u předávací stanice nebo výměníku tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)v případě výstavby a provozu potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení vyhovuje soustava definici účinných soustav dálkového vytápění a chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU;

b)v případě renovace potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení začne být investice, díky níž soustava vyhovuje definici účinného dálkového vytápění nebo chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU, realizována do tří let, což je podloženo smluvním závazkem nebo u provozovatelů odpovědných za výrobu i za síť rovnocenným způsobem;

c)činnost spočívá v:

i)úpravě na režimy nižších teplot;

ii)pokročilých pilotních systémech (regulační systémy a systémy hospodaření s energií, internet věcí).

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a jinak požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.16.Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

Popis činnosti

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.30 a F43.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel splňují obě tato kritéria:

a)prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování nepřesahuje 675;

b)jsou splněny požadavky na energetickou účinnost stanovené v prováděcích předpisech 188 podle směrnice 2009/125/ES.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5) Prevence a omezování znečištění

U tepelných čerpadel vzduch-vzduch se jmenovitým výkonem nejvýše 12 kW jsou hladiny vnitřního a venkovního akustického výkonu pod prahovou hodnotou stanovenou v nařízení Komise (EU) č. 206/2012 189 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

4.17.Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v kombinované výrobě 190 elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.18.Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny 191 z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.19.Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.20 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny 192 z obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 193 nebo ISO 14064-1:2018 194 .

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2. Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu kombinované výroby, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3. Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4. Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 195 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.20.Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení užívaných ke kombinované výrobě tepla/chladu a elektřiny výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou kombinované výroby, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.19 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2. Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy v kogeneračních zařízeních jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3. Pokud kogenerační zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4. Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na kombinovanou výrobu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 196 , a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací 197 , jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 198 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.21.Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění 

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení vyrábějících teplo/chlad prostřednictvím technologie solárního termálního vytápění.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu s využitím solárního termálního vytápění.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.22.Výroba tepla/chladu z geotermální energie 

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.23.Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.24 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 199 nebo ISO 14064-1:2018 200 .

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2. Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3. Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4. Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 201 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.24.Výroba tepla/chladu z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby tepla/chladu, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.23 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Zemědělská biomasa používaná při této činnosti pro výrobu tepla a chladu splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2. Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3. Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4. Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu tepla s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení 202 , a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací 203 , jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 204 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.25.Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad s využitím odpadního tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu z odpadního tepla.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5) Prevence a omezování znečištění

Čerpadla a použitá zařízení, na něž se vztahují požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku stanovené v nařízení (EU) 2017/1369 a požadavky prováděcích předpisů podle směrnice 2009/125/ES a představují nejlepší dostupnou technologii.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace

5.1.Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Systém zásobování vodou splňuje jedno z těchto kritérií:

a)čistá průměrná spotřeba energie na odběr a úpravu vody nepřesahuje 0,5 kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody. Čistá spotřeba energie může zohledňovat opatření snižující spotřebu energie, jako je regulace zdrojů (zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výrobu energie (např. vodní, solární a větrné energie);

b)míra úniků se vypočítá buď pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) 205 , přičemž prahová hodnota nepřesahuje 1,5, nebo se vypočítá jinou vhodnou metodou, přičemž prahová hodnota je stanovena v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 206 . Tento výpočet se použije v celém rozsahu vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. na úrovni zásobované oblasti, okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA).

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.2.Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody včetně obnovy infrastruktury pro shromažďování, úpravu a rozvod vody pro domácnosti a průmysl. Nevede k žádným podstatným změnám objemu toků shromažďované, upravované nebo dodávané vody.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E36.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Obnova systému zásobování vodou vede ke zlepšení energetické účinnosti jedním z těchto způsobů:

a)snížením čisté průměrné spotřeby energie systému nejméně o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, včetně odběru a úpravy vody, měřeno v kWh na metr krychlový vyprodukované dodávky vody;

b)zmenšením rozdílu buď mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou pomocí hodnotící metody založené na indexu úniků z infrastruktury (ILI) a hodnotou ILI 1,5 207 , nebo mezi stávající mírou úniků zprůměrovanou za tři roky vypočtenou jinou vhodnou metodou a mezní hodnotou stanovenou v souladu s článkem 4 směrnice (EU) 2020/2184, a to nejméně o 20 %. Stávající míra úniků zprůměrovaná za tři roky se vypočítá v celém rozsahu vodovodní (rozvodné) sítě, kde se práce provádějí, tj. pro obnovovanou vodovodní (rozvodnou) síť na úrovni okrskového měřicího pásma/pásem (DMA) nebo tlakově řízeného pásma/pásem (PMA).

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.3.Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba, rozšiřování a provoz centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.Čistá spotřeba energie čistírny odpadních vod nepřesahuje:

a)35 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny nižší než 10 000 PE;

b)25 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny mezi 10 000 a 100 000 PE;

c)20 kWh na populační ekvivalent (PE) ročně při kapacitě čistírny vyšší než 100 000 PE.

Čistá spotřeba energie při provozu čistírny odpadních vod může zohledňovat opatření snižující spotřebu energie týkající se regulace zdrojů (omezení srážkové vody nebo zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výrobu energie v rámci systému (např. vodní, solární, tepelné a větrné energie).

2. V případě výstavby a rozšíření čistírny odpadních vod nebo čistírny odpadních vod se stokovým systémem, které nahrazují systémy čištění odpadních vod s vyšší intenzitou emisí skleníkových plynů (jako jsou septické nádrže, anaerobní laguny), se provádí posouzení přímých emisí skleníkových plynů 208 . Výsledky jsou na vyžádání sděleny investorům a klientům.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy. Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí 209 .

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici Rady 91/271/EHS 210 nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí Rady 86/278/EHS 211 nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalu na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.4.Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod

Popis činnosti

Obnova centralizovaných systémů odpadních vod včetně jejich odvádění (kanalizační síť) a čištění. Nevede k žádným podstatným změnám zatížení nebo objemu toků vody shromažďované nebo čištěné v systému odpadních vod.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E37.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Obnova stokového systému zlepšuje energetickou účinnost tím, že snižuje průměrnou spotřebu energie o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, doloženou na ročním základě. Toto snížení spotřeby energie lze vyjádřit na úrovni projektu (tj. obnovy stokového systému) nebo v celé navazující aglomeraci odpadních vod (tj. včetně navazující stokové soustavy, čistírny odpadních vod nebo vypouštění odpadních vod).

2. Obnova čistírny odpadních vod zlepšuje energetickou účinnost tím, že snižuje průměrnou spotřebu energie čistírny nejméně o 20 % ve srovnání s vlastní výchozí výkonností zprůměrovanou za tři roky, doloženou na ročním základě.

3. Pro účely bodů 1 a 2 se čistá spotřeba energie v systému vypočítá v kWh na populační ekvivalent ročně odvedené nebo vyčištěné odpadní vody, přičemž se zohledňují opatření snižující spotřebu energie týkající se regulace zdrojů (omezení srážkové vody nebo zatížení znečišťujícími látkami na vstupu) a v příslušných případech výroba energie v rámci systému (např. vodní, solární, tepelné a větrné energie).

4. Pro účely bodů 1 a 2 provozovatel prokáže, že nedochází k žádným podstatným změnám týkajícím se vnějších podmínek, včetně změn povolení k vypouštění nebo změn zatížení aglomerace, které by vedly ke snížení spotřeby energie, a to nezávisle na přijatých opatřeních ke zvýšení účinnosti.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy. Pokud je odpadní voda čištěna na úroveň vhodnou pro opětovné využití k zavlažování v zemědělství, byla definována a provedena požadovaná opatření k řízení rizik, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na životní prostředí 212 .

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Vypouštění do vodních recipientů splňuje požadavky stanovené ve směrnici 91/271/EHS nebo dané vnitrostátními předpisy, které stanoví nejvyšší přípustné úrovně znečišťujících látek z vypouštění do vodních recipientů.

Jsou zavedena vhodná opatření k zabránění nadměrnému přelití srážkových vod ze stokového systému odpadních vod a k jeho zmírnění, která mohou zahrnovat přírodní řešení, oddělené sítě odvádění srážkových vod, retenční nádrže a čištění prvního přívalu vody.

Kal z čistíren odpadních vod se používá v souladu se směrnicí 86/278/EHS nebo v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se rozmetávání kalů na povrchu půdy nebo jakékoli jiné aplikace kalu na povrchu půdy a do půdy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.5.Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje

Popis činnosti

Oddělený sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný v samostatných nebo směsných složkách 213 s cílem připravit jej k opětovnému použití nebo recyklaci.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Veškerý odděleně sbíraný a svážený odpad, který není klasifikován jako nebezpečný a je oddělený u zdroje, je určený k přípravě na opětovné použití nebo recyklaci.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Odděleně sbírané složky odpadu se v zařízeních pro skladování a přepravu odpadu nesměšují s jiným odpadem nebo materiály s odlišnými vlastnostmi.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

5.6.Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na zpracování kalu z čistíren odpadních vod anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E37.00 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení.

2. Vyrobený bioplyn se používá přímo k výrobě elektřiny nebo tepla nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 214 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Je-li výsledný digestát určený k použití jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen jeho obsah dusíku (s úrovní tolerance ±25 %).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.7.Anaerobní digesce biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba a provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu 215 anaerobní digescí s výslednou produkcí a využitím bioplynu a digestátu nebo chemických látek.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Je stanoven plán monitorování a havarijní plán k minimalizaci úniků methanu v zařízení.

2. Vyrobený bioplyn se používá přímo k výrobě elektřiny nebo tepla nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

3. Biologický odpad, který se používá pro anaerobní digesci, je oddělen u zdroje a sbírá se odděleně.

4. Vyrobený digestát se používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování.

5. Ve specializovaných zařízeních na zpracování biologického odpadu tvoří podíl potravinářských a krmných plodin 216 používaných jako vstupní surovina, měřeno podle hmotnosti, v ročním průměru nejvýše 10 % vstupních surovin.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 217 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Vyrobený digestát splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U digestátu používaného jako hnojivo nebo pomocná půdní látka je kupujícímu nebo subjektu odpovědnému za odběr digestátu sdělen obsah dusíku (s úrovní tolerance ±25 %).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.8.Kompostování biologického odpadu

Popis činnosti

Výstavba a provoz specializovaných zařízení na zpracování odděleně sbíraného biologického odpadu 218 kompostováním (aerobním biologickým rozkladem) s výslednou produkcí a využitím kompostu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.21 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Biologický odpad, který je kompostován, je oddělen u zdroje a sbírá se odděleně.

2. Vyrobený kompost se používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka a splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

U kompostovacích zařízení, která zpracovávají více než 75 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro aerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu 219 . Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Kompostárna má zavedený systém, který brání průsaku do podzemních vod.

Vyrobený kompost splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategorii složkových materiálů KSM 3 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.9.Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na třídění a zpracování odděleně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny zahrnující opětovné mechanické zpracování, kromě zpracování za účelem využití jako zásypový materiál.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy E38.32 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Při činnosti se přeměňuje nejméně 50 % hmotnosti zpracovaného odděleně sebraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny, které jsou vhodné pro náhradu původních materiálů ve výrobních procesech.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.10.Zachycování a využívání skládkového plynu

Popis činnosti

Instalace a provoz infrastruktury pro zachycování a využívání skládkového 220 plynu na trvale uzavřených skládkách nebo sekcích skládek s využitím nového nebo dodatečného specializovaného technického zařízení a vybavení instalovaného během nebo po uzavření skládky nebo sekce skládky.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E38.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Skládka nebyla otevřena po 8. červenci 2020.

2. Skládka nebo sekce skládky, kde je nově instalován, rozšířen nebo modernizován systém zachycování plynu, je trvale uzavřena a nepřijímá další biologicky rozložitelný odpad 221 .

3. Vyrobený skládkový plyn se používá k výrobě elektřiny nebo tepla jako bioplyn 222 nebo se upravuje na biomethan pro vstřikování do rozvodné sítě zemního plynu nebo se používá jako palivo pro automobily nebo jako surovina v chemickém průmyslu.

4. Emise methanu ze skládky a úniky ze zařízení na jímání a využívání skládkového plynu podléhají postupům kontroly a monitorování stanoveným v příloze III směrnice Rady 1999/31/ES 223 .

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Trvalé uzavření a sanace skládek a následná péče o staré skládky, kde je instalován systém zachycování skládkového plynu, se provádí v souladu s těmito pravidly:

a)obecnými požadavky stanovenými v příloze I směrnice 1999/31/ES;

b)postupy kontroly a monitorování stanovenými v příloze III uvedené směrnice.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.11.Přeprava CO2

Popis činnosti

Přeprava zachyceného CO2 všemi způsoby.

Výstavba a provoz potrubí na CO2 a rekonstrukce plynárenských sítí, kdy je hlavním účelem integrace zachyceného CO2.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Při přepravě CO2 ze zařízení, kde je zachycen, do místa vstřikování nedochází k únikům CO2 nad 0,5 % hmotnosti přepravovaného CO2.

2. CO2 je dodáván do stálého úložiště CO2, které splňuje kritéria pro podzemní geologické ukládání CO2 stanovená v oddíle 5.12 této přílohy; nebo k jiným způsobům přepravy, které vedou k trvalému úložišti CO2, jež splňuje tato kritéria.

3. Jsou použity vhodné systémy detekce úniků a je zaveden plán monitorování, přičemž zpráva je ověřena nezávislou třetí stranou.

4. Činnost může zahrnovat instalaci aktiv, která zvyšují flexibilitu a zlepšují řízení stávající sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.12.Trvalé podzemní geologické ukládání CO2 

Popis činnosti

Trvalé ukládání zachyceného CO2 ve vhodných podzemních geologických útvarech.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE E39.00 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Provede se charakterizace a posouzení potenciálního úložného komplexu a jeho okolí nebo průzkum ve smyslu čl. 3 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES 224 s cílem zjistit, zda je geologický útvar vhodný pro použití jako úložiště CO2.

2. Pro provoz podzemních geologických úložišť CO2, včetně povinností při uzavření a po uzavření:

a)jsou zavedeny vhodné systémy detekce úniků, které zabraňují uvolnění plynu během provozu;

b)je zaveden plán monitorování vstřikovacích zařízení, úložného komplexu a případně i okolního prostředí, přičemž pravidelné zprávy kontroluje příslušný vnitrostátní orgán.

3. V případě průzkumu a provozu úložišť na území Unie je činnost v souladu se směrnicí 2009/31/ES. V případě průzkumu a provozu úložišť v třetích zemích je činnost v souladu s normou ISO 27914:2017 225 pro geologické ukládání CO2.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Činnost je v souladu se směrnicí 2009/31/ES.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.



6.Doprava

6.1.Meziměstská železniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování přepravy cestujících s využitím železničních kolejových vozidel v hlavních sítích pokrývajících rozsáhlé zeměpisné oblasti, přeprava osob meziměstskými železnicemi a provozování spacích nebo jídelních vozů jako integrované činnosti železničních společností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.10, N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)vlaky a osobní vozy mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)vlaky a osobní vozy mají nulové přímé (výfukové) emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode).

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5) Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 226 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.2.Železniční nákladní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladní dopravy na hlavních železničních sítích i na místních nákladních železnicích.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.20 a N77.39 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo obě tato kritéria:

a)vlaky a nákladní vozy mají nulové přímé výfukové emise CO2;

b)vlaky a nákladní vozy mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode).

2. Vlaky a nákladní vozy nejsou určeny k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména během údržby.

5) Prevence a omezování znečištění

Motory určené k pohonu v železničních lokomotivách (RLL) a motory určené k pohonu v motorových železničních vozech (RLR) splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.3.Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel městské a příměstské dopravy pro přepravu cestujících a silniční osobní dopravu.

V souvislosti s motorovými vozidly provoz vozidel kategorie M2 nebo M3 v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/858 pro účely přepravy cestujících.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou zahrnovat provozování různých druhů pozemní dopravy, například dopravy autobusem, tramvají, trolejbusem, metrem a nadzemní drahou. To zahrnuje také linky z města na letiště nebo z města na nádraží a provoz pozemních a visutých lanových drah, pokud jsou součástí městských nebo příměstských tranzitních systémů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž pravidelnou dálkovou autobusovou dopravu, pronajaté autokary, výletní a další příležitostnou autokarovou dopravu, kyvadlovou dopravu (též na letištích), provoz školních autobusů a autobusů pro další přepravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.31, H49.3.9, N77.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)činnost zajišťuje městskou nebo příměstskou osobní dopravu a její přímé (výfukové) emise CO2 jsou nulové 227 ;

b)do 31. prosince 2025 činnost zajišťuje městskou nebo příměstskou osobní dopravu s využitím vozidel kategorií M2 a M3 228 , která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) 229 a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení (ES) č. 595/2009 a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení (EU) č. 582/2011, jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná 230 . Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti vozového parku, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

5) Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorie M splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/740 231 , což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL). 

V příslušných případech vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.4.Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika

Popis činnosti

Prodej, zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování zařízení pro osobní mobilitu nebo dopravních prostředků, které jsou poháněny fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity. To zahrnuje poskytování služeb přepravy zboží (nákladními) jízdními koly.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy N77.11 a N77.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Zařízení pro osobní mobilitu jsou poháněna fyzickou aktivitou uživatele, motorem s nulovými emisemi nebo kombinací motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity.

2. Daná zařízení pro osobní mobilitu smějí být provozována na stejné veřejné infrastruktuře, kterou používají kola nebo chodci.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to jak ve fázi používání (údržba), tak na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených).

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.5.Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem, leasing a provozování vozidel kategorie M1 232 , N1 233 , v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 234 , nebo L (dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky) 235 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.32, H49.39 a N77.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písm. a) bodě ii) a písmeni b) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje tato kritéria:

a)u vozidel kategorií M1 a N1, v obou případech spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 715/2007:

i)do 31. prosince 2025 jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nižší než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii)od 1. ledna 2026 jsou specifické emise CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631 nulové;

b)u vozidel kategorie L se výfukové emise CO2 rovnají 0 g ekvivalentu CO2/km, vypočteno podle emisní zkoušky stanovené v nařízení (EU) č. 168/2013.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií M1 a N1 jsou zároveň:

a)opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních 236 .

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

5) Prevence a omezování znečištění

Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí lehkých užitkových vozidel Euro 6 237 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007.

Vozidla splňují mezní hodnoty emisí pro čistá lehká užitková vozidla stanovené v tabulce 2 přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES 238 .

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL).

Vozidla jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 239 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.6.Silniční nákladní doprava 

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování vozidel kategorie N1, N2 240 nebo N3 241 spadajících do oblasti působnosti normy EURO VI 242 , kroku E nebo jeho nástupce, pro účely služeb silniční nákladní dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H49.4.1, H53.10, H53.20 a N77.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 1 písm. a) nebo b) nebo v bodě 1 písm. c) bodě i) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)vozidla kategorie N1 mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)vozidla kategorií N2 a N3 s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;

c)vozidla kategorií N2 a N3 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 7,5 tuny se řadí do jedné z těchto skupin:

i)„těžká vozidla s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242;

ii)není-li technicky a ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v bodě i), „těžká vozidla s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení.

2. Vozidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Vozidla kategorií N1, N2 a N3 jsou zároveň:

a)opětovně použitelná nebo recyklovatelná nejméně v rozsahu 85 % hmotnostních a

b)opětovně použitelná nebo využitelná nejméně v rozsahu 95 % hmotnostních 243 .

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání (údržby), tak na konci životnosti vozového parku, a to i prostřednictvím opětovného použití a recyklace baterií a elektroniky (zejména kritických surovin v nich obsažených), v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

5) Prevence a omezování znečištění

U silničních vozidel kategorií M a N splňují pneumatiky požadavky na vnější hluk odvalování v nejvyšší zastoupené třídě a koeficient valivého odporu (ovlivňující energetickou účinnost vozidla) ve dvou nejvyšších zastoupených třídách podle nařízení (EU) 2020/740, což lze ověřit v Evropské databázi výrobků s energetickým označením (EPREL). Vozidla splňují požadavky posledního použitelného stupně schvalování typu z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel Euro VI 244 stanovené v souladu s nařízením (ES) č. 595/2009.

Vozidla jsou v souladu s nařízením (EU) č. 540/2014.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.7.Vnitrozemská vodní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování osobních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE H50.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly nebezpečných materiálů a nakládání s nimi na palubě lodí a zajištění jejich bezpečné recyklace.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

5) Prevence a omezování znečištění

Motory v plavidlech splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.8.Vnitrozemská nákladní vodní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, leasing, pronájem a provozování nákladních lodí ve vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE H50.4 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo obě tato kritéria:

a)plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 mají plavidla přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo odhadnuté v případě nových plavidel) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti 245 , o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká nákladní vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení 2019/1242.

2. Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly nebezpečných materiálů a nakládání s nimi na palubě lodí a zajištění jejich bezpečné recyklace.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

5) Prevence a omezování znečištění

Plavidla splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.9.Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy 

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel pro přepravu nákladu nebo cestujících po vnitrozemských vodách, přičemž se jedná o plavidla, která nejsou vhodná pro námořní dopravu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.4, H50.30 a C33.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Do 31. prosince 2025 snižuje dovybavení spotřebu paliva plavidla nejméně o 10 %, vyjádřeno v litrech paliva na tunokilometr, jak prokazuje srovnávací výpočet pro reprezentativní plavební oblasti (včetně reprezentativních profilů zatížení), v nichž má být plavidlo provozováno, nebo výsledky modelových testů či simulací.

2. Dovybavená nebo modernizovaná plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, včetně kontroly nebezpečných materiálů a nakládání s nimi na palubě lodí a zajištění jejich bezpečné recyklace.

5) Prevence a omezování znečištění

Plavidla splňují emisní limity stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1628 (včetně plavidel, která tyto limity splňují bez typově schválených řešení, například prostřednictvím následného zpracování).

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

6.10.Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo pro kombinovanou přepravu nákladu a cestujících na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelnou i nepravidelnou. Zakoupení, financování, pronájem a provozování plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.2, H52.22 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v bodě 1 písm. a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

c)není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) 246 , o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení 2019/1242;

d)není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 dosáhla plavidla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 247 , jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů 248 .

2. Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 249 týkajícími se soupisu nebezpečných materiálů. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle rozhodnutí Komise 2016/2323 250 .

Činnost je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 251 , pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí ze dne 2. listopadu 1973 (úmluva IMO MARPOL), zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5) Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 252 a s přílohou VI pravidlem 14 253 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři 254 .

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 255 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx 256 .

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001 257 .

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu 258

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou 259 .

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

6.11.Námořní a pobřežní osobní doprava

Popis činnosti

Zakoupení, financování, pronájem (s posádkou nebo bez posádky) a provozování plavidel určených a vybavených pro provoz osobní dopravy na moři nebo v pobřežních vodách, pravidelné i nepravidelné. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují provoz trajektů, vodní taxislužby, výletních nebo vyhlídkových lodí.

Činnost by mohla být spojena s několika kódy NACE, zejména s kódy H50.10, N77.21 a N77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Jestliže hospodářská činnost spadající do této kategorie nesplňuje kritérium významného přínosu uvedené v písmeni a) tohoto oddílu, je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje zbývající technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)plavidla mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

c)není-li technicky nebo ekonomicky proveditelné splnit kritérium uvedené v písmeni a), do 31. prosince 2025 dosáhla plavidla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) 260 o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 261 , jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi nebo palivy z obnovitelných zdrojů 262 .

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013 týkajícími se soupisu nebezpečných materiálů. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle prováděcím rozhodnutí 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy IMO MARPOL, zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5) Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři 263 .

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx 264 .

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu 265

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou 266 .

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

6.12.Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy

Popis činnosti

Dovybavení a modernizace plavidel určených a vybavených pro přepravu nákladu nebo cestujících po moři nebo v pobřežních vodách a plavidel potřebných pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, jako jsou remorkéry, kotvicí plavidla, lodivodská plavidla, záchranná plavidla a ledoborce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE H50.10, H50.2, H52.22, C33.15, N77.21 a N.77.34 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Do 31. prosince 2025 snižuje dovybavení spotřebu paliva plavidla nejméně o 10 %, vyjádřeno v gramech paliva na tunu hrubé nosnosti na námořní míli, jak prokazuje výpočetní dynamika kapalin, zkoušky nádrže nebo podobné technické výpočty.

2. Plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou zavedena opatření pro nakládání s odpady jak ve fázi používání, tak na konci životnosti plavidla v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

U plavidel napájených bateriemi zahrnují tato opatření opětovné použití a recyklaci baterií a elektroniky, včetně kritických surovin v nich obsažených.

U stávajících lodí o hrubé prostornosti nad 500 tun a nově postavených lodí, které je nahrazují, je činnost v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1257/2013 týkajícími se soupisu nebezpečných materiálů. Vraky lodí jsou recyklovány v zařízeních uvedených na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí podle rozhodnutí Komise 2016/2323.

Činnost je v souladu se směrnicí (EU) 2019/883, pokud jde o ochranu mořského prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadu z lodí.

Loď je provozována v souladu s přílohou V úmluvy IMO MARPOL, zejména s cílem produkovat omezené množství odpadu a omezit jeho legální vypouštění pomocí udržitelného nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí.

5) Prevence a omezování znečištění

Pokud jde o snižování emisí oxidů síry a pevných částic, jsou plavidla v souladu se směrnicí (EU) 2016/802 a s přílohou VI pravidlem 14 úmluvy IMO MARPOL. Obsah síry v palivu nepřesahuje 0,5 % hmotnosti (globální mezní hodnota obsahu síry) a 0,1 % hmotnosti v oblasti kontroly emisí stanovené IMO v Severním a Baltském moři 267 .

Pokud jde o emise oxidů dusíku (NOx), jsou plavidla v souladu s přílohou VI pravidlem 13 úmluvy IMO MARPOL. Pro lodě postavené po roce 2011 platí požadavek na NOx stupně II. Pouze při provozu v oblastech kontroly emisí NOx stanovených podle pravidel IMO splňují lodě postavené po 1. lednu 2016 přísnější požadavky na motory (stupeň III) snižující emise NOx 268 .

Vypouštění černé a šedé vody je v souladu s přílohou IV úmluvy IMO MARPOL.

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení (EU) č. 528/2012, kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Předchází se vypouštění balastní vody obsahující nepůvodní druhy v souladu s Mezinárodní úmluvou o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi.

Jsou zavedena opatření, která brání zavlečení nepůvodních druhů biologickým zanášením trupů a okrajových oblastí lodí s přihlédnutím k pokynům IMO týkajícím se biofoulingu 269

Hluk a vibrace se omezují používáním lodních šroubů, konstrukce trupu nebo strojního zařízení plavidla snižujícími hluk v souladu s pokyny uvedenými v pokynech IMO pro omezení hluku pod mořskou hladinou 270 .

V Unii činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje v příslušných případech přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost), 2 (nepůvodní druhy), 6 (celistvost mořského dna), 8 (znečišťující látky), 10 (odpadky v moři) a 11 (hluk/energie) uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

6.13.Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistickou logistiku

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury pro osobní mobilitu, včetně výstavby silnic, dálničních mostů a tunelů a další infrastruktury určené pro chodce a jízdní kola s elektrickým pomocným pohonem nebo bez něj.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.12, F43.21, F71.1 a F71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Vybudovaná a provozovaná infrastruktura je určena pro osobní mobilitu nebo cyklistickou logistiku: chodníky, cyklistické pruhy a pěší zóny, stanice pro dobíjení baterií a doplňování vodíku pro zařízení osobní mobility.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím Komise 2000/532/ES 271 ) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 272 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5) Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

6.14.Infrastruktura pro železniční dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba železnic a podzemních drah a rovněž mostů a tunelů, nádraží, terminálů, zařízení železničních služeb 273 , bezpečnostních systémů a systémů řízení dopravy, včetně poskytování architektonických služeb, inženýrských služeb, projektových služeb, služeb stavebního dozoru a geodetických, kartografických a podobných služeb, jakož i provádění fyzikálních, chemických a jiných analytických zkoušek všech druhů materiálů a výrobků.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.12, F42.13, M71.12, M71.20, F43.21 a H52.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)infrastrukturou (ve smyslu přílohy II.2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 274 ) je buď:

i)elektrifikovaná traťová infrastruktura a související subsystémy: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;

ii)nová a stávající traťová infrastruktura a související subsystémy, pokud existuje plán elektrifikace u tratí a v rozsahu nezbytném pro provoz elektrických vlaků též u vedlejších kolejí nebo pokud bude infrastruktura do deseti let od začátku činnosti vhodná k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi CO2: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;

iii)do roku 2030 stávající traťová infrastruktura a související subsystémy, které nejsou součástí sítě TEN-T 275 a jejích orientačních rozšíření do třetích zemí ani žádné vnitrostátně, nadnárodně nebo mezinárodně definované sítě hlavních železničních tratí: subsystémy infrastruktura, energie, palubní řízení a zabezpečení a traťové řízení a zabezpečení ve smyslu přílohy II.2 směrnice (EU) 2016/797;

b)infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží;

c)infrastruktura a zařízení jsou určeny k přestupu cestujících mezi různými druhy kolejové dopravy nebo z jiných druhů dopravy na železnici.

2. Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 276 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5) Prevence a omezování znečištění

Ve vhodných případech s ohledem na citlivost dotčené oblasti, zejména pokud jde o velikost dotčené populace, jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES 277 .

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

6.15.Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury, která je nezbytná pro provoz silniční dopravy s nulovými výfukovými emisemi CO2, jakož i infrastruktury určené k překládce a infrastruktury potřebné pro provoz městské dopravy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.11, F42.13, F71.1 a F71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)infrastruktura je určena pro provoz vozidel s nulovými výfukovými emisemi CO2: elektrické dobíjecí stanice, modernizace přípojek k elektrické síti, vodíkové čerpací stanice nebo elektrické silniční systémy;

b)infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží;

c)infrastruktura a zařízení jsou určeny pro městskou a příměstskou veřejnou osobní dopravu, včetně souvisejících signalizačních systémů pro metro, tramvajové a železniční systémy.

2. Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 278 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5) Prevence a omezování znečištění

V příslušných případech jsou hluk a vibrace z využívání infrastruktury zmírněny pomocí zahloubení, protihlukových stěn nebo jiných opatření a jsou v souladu se směrnicí 2002/49/ES.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

V příslušných případech zajišťuje údržba vegetace podél infrastruktury pro silniční dopravu, aby se nešířily invazní druhy.

Jsou zavedena zmírňující opatření, aby se zabránilo kolizím s volně žijícími zvířaty.

6.16.Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, provoz a údržba infrastruktury, která je nezbytná pro provoz plavidel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz přístavu, jakož i infrastruktury určené k překládce.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42.91, F71.1 nebo F71.20 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)infrastruktura je určena pro provoz plavidel s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2: dobíjení elektřiny, doplňování vodíku;

b)infrastruktura je určena pro poskytování elektřiny na pobřeží pro kotvící plavidla;

c)infrastruktura je určena pro výkon vlastních činností přístavu s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2;

d)infrastruktura a zařízení jsou určeny k překládce nákladu mezi různými druhy dopravy: infrastruktura terminálů a nástavby pro nakládku, vykládku a překládku zboží.

2. Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 279 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5) Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

6.17.Nízkouhlíková letištní infrastruktura

Popis činnosti

Výstavba, modernizace, údržba a provoz infrastruktury, která je nutná pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2 nebo pro vlastní provoz letiště, jakož i pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.20 a F42.99 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)infrastruktura je určena pro provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2: dobíjení elektřiny a doplňování vodíku;

b)infrastruktura je určena pro poskytování elektrické energie z pevného pozemního zdroje a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi;

c)infrastruktura je určena pro zajištění vlastního provozu letiště s nulovými přímými emisemi: elektrické dobíjecí stanice, modernizace přípojek k elektrické síti, vodíkové čerpací stanice.

2. Infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 280 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

5) Prevence a omezování znečištění

Přijímají se opatření ke snížení hluku, vibrací, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.



7.Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí

7.1.Výstavba nových budov

Popis činnosti

Developerská činnost týkající se bytových a nebytových budov, která spočívá ve sdružování finančních, technických a fyzických prostředků k realizaci stavebních projektů pro pozdější prodej, jakož i výstavba kompletních bytových nebo nebytových budov, a to na vlastní účet za účelem prodeje nebo na základě honoráře nebo smlouvy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41.1 a F41.2, včetně činností kódu F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Výstavba nových budov, u nichž platí toto:

1. Potřeba primární energie 281 definující energetickou náročnost budovy, která je výsledkem výstavby, je nejméně o 10 % nižší než prahová hodnota, kterou u požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie stanoví vnitrostátní opatření provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU 282 . Energetická náročnost je potvrzena průkazem energetické náročnosti skutečného stavu budovy.

2. U budov nad 5 000 m2 283 prochází po dokončení budova, která je výsledkem výstavby, zkouškou vzduchotěsnosti a tepelné integrity 284 , přičemž veškeré odchylky od úrovní náročnosti stanovených ve fázi návrhu nebo vady pláště budovy jsou sděleny investorům a klientům. Alternativní postup: pokud jsou během stavebního procesu zavedeny robustní a sledovatelné postupy řízení kvality, jedná se o přijatelnou alternativu ke zkouškám tepelné integrity.

3. U budov nad 5 000 m2 285 je vypočten potenciál globálního oteplování 286 během životního cyklu budovy, která je výsledkem výstavby, pro každou fázi životního cyklu a je na požádání sdělen investorům a klientům.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li instalována tato zařízení k využívání vody, kromě instalace v bytových jednotkách, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E této přílohy:

a)umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

Aby se zabránilo negativním vlivům staveniště, splňuje činnost kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 287 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 288 nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

5) Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při stavbě, které mohou přijít do styku s uživateli 289 , se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m³ materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 290 a ISO 16000-3:2011 291 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení 292 méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1A a 1B na m³ materiálu nebo prvku.

Pokud je nová stavba umístěna na potenciálně kontaminovaném místě (brownfield), bylo na staveništi provedeno šetření na potenciální kontaminující látky, například podle normy ISO 18400 293 .

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Nová budova není postavena na:

a)orné půdě a zemědělské půdě se střední až vysokou úrovní úrodnosti a podzemní biologické rozmanitosti podle průzkumu EU LUCAS 294 ;

b)zelené louce s uznávanou vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdě, která slouží jako stanoviště ohrožených druhů (flóry a fauny) uvedených na Evropském červeném seznamu 295 nebo na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN 296 ;

c)půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo používané v národní inventuře skleníkových plynů, nebo pokud taková definice neexistuje, půdě, která je v souladu s definicí lesa podle FAO 297 .

7.2.Renovace stávajících budov

Popis činnosti

Stavební práce a inženýrské stavby nebo jejich příprava.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F41 a F43 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Renovace budov odpovídá příslušným požadavkům pro větší renovace 298 .

Alternativně vede ke snížení potřeby primární energie nejméně o 30 % 299 .

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou-li v rámci renovace instalována tato zařízení k využívání vody, kromě renovací v bytových jednotkách, je pro ně uvedená spotřeba vody doložena technickými listy výrobku, stavební certifikací nebo stávajícím štítkem výrobku v Unii v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v dodatku E této přílohy:

a)umyvadlové baterie a kuchyňské baterie mají maximální průtok vody 6 litrů/min;

b)sprchy mají maximální průtok vody 8 litrů/min;

c)WC, zahrnující soupravy, mísy a splachovací nádrže, mají úplný objem splachovací vody maximálně 6 litrů a maximální průměrný objem splachovací vody 3,5 litru;

d)pisoáry spotřebují maximálně 2 litry/mísu/hodinu. Splachovací pisoáry mají maximální úplný objem splachovací vody 1 litr.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nejméně 70 % (hmotnostních) stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v kategorii 17 05 04 v Evropském seznamu odpadů stanoveném rozhodnutím 2000/532/ES) vzniklého na staveništi je připraveno k opětovnému použití, recyklaci a k jiným druhům materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady a protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem 300 . Provozovatelé omezují produkci odpadu v procesech souvisejících s výstavbou a demolicemi v souladu s protokolem EU pro nakládání se stavebním a demoličním odpadem s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám a pomocí selektivní demolice, aby bylo možné odstranit nebezpečné látky a bezpečně s nimi nakládat, a usnadňují opětovné použití a kvalitní recyklaci selektivním odstraněním materiálů s využitím dostupných třídicích systémů pro stavební a demoliční odpad.

Projekty budov a stavební metody podporují oběhové hospodářství a s odkazem na normu ISO 20887 301 nebo jiné normy pro posuzování demontovatelnosti nebo přizpůsobivosti budov zejména prokazují, že jsou navrženy tak, aby byly efektivnější, adaptabilnější, flexibilnější a demontovatelnější, s cílem umožnit opětovné použití a recyklaci.

5) Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály použité při stavbě splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Ze stavebních prvků a materiálů použitých při renovaci budovy, které mohou přijít do styku s uživateli 302 , se při zkouškách v souladu s podmínkami uvedenými v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 uvolňuje méně než 0,06 mg formaldehydu na m³ materiálu nebo prvku a při zkouškách podle normy CEN/EN 16516 a ISO 16000-3:2011 303 nebo jiných srovnatelných standardizovaných zkušebních podmínek a metod stanovení 304 méně než 0,001 mg jiných karcinogenních těkavých organických sloučenin kategorie 1A a 1B na m³ materiálu nebo prvku.

Přijímají se opatření ke snížení hluku, prachu a emisí znečišťujících látek při stavebních nebo údržbářských pracích.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.3.Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti

Popis činnosti

Jednotlivá renovační opatření spočívající v instalaci, údržbě nebo opravách zařízení pro zvýšení energetické účinnosti.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28, S95.21, S95.22, C33.12 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření za předpokladu, že splňují minimální požadavky stanovené pro jednotlivé součásti a systémy v příslušných vnitrostátních opatřeních provádějících směrnici 2010/31/EU a v příslušných případech jsou zařazena do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení:

a)doplnění izolace ke stávajícím součástem pláště, jako jsou vnější zdi (včetně zelených zdí), střechy (včetně zelených střech), půdní vestavby, sklepy a přízemní podlaží (včetně opatření k zajištění vzduchotěsnosti, opatření ke snížení účinků tepelných mostů a lešení) a výrobky pro aplikaci izolace na plášť budovy (včetně mechanického upevnění a lepidla);

b)výměna stávajících oken za nová energeticky účinná okna;

c)výměna stávajících vnějších dveří za nové energeticky účinné dveře;

d)instalace a náhrada energeticky účinných zdrojů světla;

e)instalace, náhrada, údržba a opravy systémů vytápění, ventilace a klimatizace a ohřevu vody, včetně zařízení souvisejících se službami dálkového vytápění, s vysoce účinnými technologiemi;

f)instalace kuchyňského a sanitárního vodovodního příslušenství využívajícího malé množství vody a energie, které odpovídá technickým specifikacím uvedeným v dodatku E této přílohy a v případě sprchových panelů, směšovacích sprch, sprchových hlavic a baterií mají maximální průtok vody 6 l/min nebo méně, což je doloženo stávajícím označením na trhu Unie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Stavební prvky a materiály splňují kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V případě doplnění tepelné izolace ke stávajícímu plášti budovy provede příslušný odborník vyškolený ve zjišťování výskytu azbestu stavební průzkum v souladu s vnitrostátním právem. Jakékoli odstraňování tepelné izolace, která obsahuje nebo pravděpodobně může obsahovat azbest, lámání nebo mechanické odvrtávání či odšroubování nebo odstraňování izolačních desek, obkladů a dalších materiálů obsahujících azbest je prováděno náležitě vyškolenými pracovníky, přičemž před provedením prací, během nich a po jejich ukončení je sledován jejich zdravotní stav v souladu s vnitrostátním právem.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se



7.4.Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám) 

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách a na parkovištích připojených k budovám.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Instalace, údržba nebo opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.5.Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov 

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71 a C16, C17, C22, C23, C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření:

a)instalace, údržba a opravy zónových termostatů, systémů inteligentních termostatů a čidel, včetně čidel pohybu a denního světla;

b)instalace, údržba a opravy systémů automatizace a kontroly budov, systémů hospodaření s energií v budovách, systémů řízení osvětlení a systémů hospodaření s energií;

c)instalace, údržba a opravy inteligentních měřičů plynu, tepla, chladu a elektřiny;

d)instalace, údržba a opravy fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.6.Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii na místě.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy F42, F43, M71, C16, C17, C22, C23, C25, C27 nebo C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jednom z těchto jednotlivých opatření, pokud jsou zařízení instalována na místě jako technické systémy budovy:

a)instalace, údržba a opravy solárních fotovoltaických systémů a pomocných technických zařízení;

b)instalace, údržba a opravy teplovodních solárních panelů a pomocných technických zařízení;

c)instalace, údržba, opravy a modernizace tepelných čerpadel, které přispívají k cílům pro obnovitelnou energii u vytápění a chlazení v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, a pomocných technických zařízení;

d)instalace, údržba a opravy větrných turbín a pomocných technických zařízení;

e)instalace, údržba a opravy transpirovaných solárních kolektorů a pomocných technických zařízení;

f)instalace, údržba a opravy jednotek pro ukládání tepelné nebo elektrické energie a pomocných technických zařízení;

g)instalace, údržba a opravy vysoce účinného mikrokogeneračního zařízení (na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny);

h)instalace, údržba a opravy tepelných výměníků / rekuperačních systémů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

7.7.Pořizování a vlastnictví budov

Popis činnosti

Nákup nemovitostí a výkon vlastnických práv k těmto nemovitostem.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE L68 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. U budov postavených před 31. prosincem 2020 má budova alespoň průkaz energetické náročnosti třídy A. Alternativně budova patří mezi nejlepších 15 % vnitrostátního nebo regionálního fondu budov, což je vyjádřeno provozní potřebou primární energie a podloženo přiměřenými důkazy, v nichž se přinejmenším porovnává výkonnost relevantního zařízení s výkonností vnitrostátního nebo regionálního fondu budov postavených před 31. prosincem 2020 a rozlišuje se přinejmenším mezi bytovými a nebytovými budovami.

2. U budov postavených po 31. prosinci 2020 splňuje budova kritéria uvedená v oddíle 7.1 této přílohy, která jsou v době pořízení relevantní.

3. Pokud se jedná o velkou nebytovou budovu (s účinným jmenovitým výkonem topných soustav, systémů pro kombinované vytápění a větrání, klimatizačních systémů nebo systémů pro kombinovanou klimatizaci a větrání nad 290 kW), je provozována efektivně prostřednictvím monitorování a hodnocení energetické náročnosti 305 .

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

8.Informační a komunikační činnosti

8.1.Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

Popis činnosti

Uchovávání dat, manipulace s nimi, jejich správa, přesouvání, řízení, zobrazování, přepínání, výměna, přenos nebo zpracování prostřednictvím datových center 306 , včetně edge computingu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE J63.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. V rámci činnosti jsou zavedeny všechny relevantní postupy uvedené jako „očekávané postupy“ v nejnovější verzi Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích 307 nebo v dokumentu CEN-CENELEC CLC TR50600-99-1 „Zařízení a infrastruktury datových center – část 99-1: Doporučené postupy pro hospodaření s energií“ 308 .

Provedení těchto postupů je ověřeno nezávislou třetí stranou a auditováno nejméně každé tři roky.

2. Pokud očekávaný postup není považován za relevantní z důvodu fyzických, logistických, plánovacích nebo jiných omezení, poskytne se vysvětlení, proč je očekávaný postup nepoužitelný nebo nepraktický. Jako přímá náhrada mohou být určeny alternativní osvědčené postupy z Evropského kodexu energetické účinnosti v datových střediscích nebo z jiných rovnocenných zdrojů, pokud vedou k podobným úsporám energie.

3. Potenciál globálního oteplování chladiv použitých v chladicí soustavě datového centra nepřesahuje 675.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené ve směrnici 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU 309 kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují maximální hodnoty v uvedené příloze.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální recyklaci elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery zajišťujícími recyklaci, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním, včetně zbavení všech tekutin a selektivního zpracování v souladu s přílohou VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU 310 .

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

8.2.Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů

Popis činnosti

Vývoj nebo využívání IKT řešení, která jsou zaměřena na sběr, přenos, ukládání dat a na jejich modelování a využití, pokud se tyto činnosti zaměřují převážně na poskytování údajů a analýz, které umožní snížení emisí skleníkových plynů. Tato IKT řešení mohou mimo jiné zahrnovat využívání decentralizovaných technologií (tj. technologie sdíleného registru), internetu věcí, 5G a umělé inteligence. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy J61, J62 a J63.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Daná IKT řešení se využívají převážně k poskytování údajů a analýz, které umožní snížení emisí skleníkových plynů.

2. Jestliže je na trhu již dostupné alternativní řešení či technologie, vykazuje dané IKT řešení ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním řešením či technologií podstatné úspory emisí skleníkových plynů.

Emise skleníkových plynů a čisté emise během životního cyklu se vypočítají na základě doporučení 2013/179/EU nebo případně podle normy ETSI ES 203 199 311 , ISO 14067:2018 312 nebo ISO 14064-2:2019 313 .

Kvantifikované snížení emisí skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana, která transparentně posoudí, jak byla při stanovení hodnoty dodržována standardní kritéria, včetně kritérií pro kritický přezkum.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Použité zařízení splňuje požadavky stanovené v souladu se směrnicí 2009/125/ES pro servery a datová úložiště.

Použité zařízení neobsahuje látky podléhající omezení uvedené v příloze II směrnice 2011/65/EU kromě případů, kdy hodnoty hmotnostní koncentrace v homogenních materiálech nepřekračují hodnoty v uvedené příloze.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální recyklaci elektrických a elektronických zařízení na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery zajišťujícími recyklaci, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Na konci své životnosti prochází zařízení přípravou k opětovnému použití, využití nebo recyklaci nebo náležitým zpracováním včetně odstranění všech kapalin a selektivním zpracováním v souladu s přílohou VII směrnice 2012/19/EU.

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

9.Odborné, vědecké a technické činnosti

9.1.Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu

Popis činnosti

Výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj řešení, procesů, technologií, obchodních modelů a dalších produktů určených ke snižování, zamezení nebo odstranění emisí skleníkových plynů, u nichž je schopnost snižovat, zamezovat nebo odstraňovat emise skleníkových plynů při cílových hospodářských činnostech přinejmenším prokázána v relevantním prostředí, což odpovídá alespoň úrovni technologické připravenosti 6 314 .

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy M71.1.2 a M72.1, nebo v případě výzkumu, který je nedílnou součástí těch hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, s kódy NACE stanovenými v dalších oddílech této přílohy podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Činnost spočívá ve výzkumu, vývoji nebo poskytování inovací pro technologie, produkty nebo jiná řešení, která jsou určena pro jednu nebo více hospodářských činností, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria.

2. Výsledky daného výzkumu, vývoje nebo inovací umožňují jedné nebo více z těchto hospodářských činností splnit příslušná kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, a to při současném dodržení příslušných kritérií, podle nichž se posuzuje, zda významně nepoškozují další environmentální cíle.

3. Cílem hospodářské činnosti je přinést na trh řešení, které na trhu ještě není a předpokládá se, že má lepší výkonnost, pokud jde o emise skleníkových plynů během životního cyklu, než nejlepší komerčně dostupné technologie vycházející z veřejných nebo tržních informací. Uplatnění zkoumaných technologií, produktů nebo jiných řešení vede k celkovému snížení čistých emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu.

4. Pokud zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení již umožňuje, aby jedna nebo více činností uvedených v této příloze splňovaly technická screeningová kritéria uvedená v příslušném oddíle této přílohy, nebo pokud tato technologie, produkt nebo jiné řešení již umožňuje, aby jedna nebo více činností považovaných za podpůrné nebo přechodné splnily požadavky uvedené v bodech 5 a 6, zaměřuje se výzkumná, vývojová a inovační činnost na rozvoj technologií, produktů nebo jiných řešení se stejně nízkými nebo nižšími emisemi a s novými významnými výhodami, jako jsou nižší náklady.

5. Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností považovaných za podpůrné v souladu s čl. 10 odst. 1 bodem i) nařízení (EU) 2020/852, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, přinášejí výsledky tohoto výzkumu inovativní technologie, postupy nebo produkty umožňující, aby tyto podpůrné činnosti a činnosti, jež v konečném důsledku podporují, podstatně snížily své emise skleníkových plynů nebo podstatně zlepšily svou technologickou a ekonomickou proveditelnost, s cílem usnadnit jejich rozšíření.

6. Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností považovaných za přechodné v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pro něž jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, zkoumané technologie, produkty nebo jiná řešení umožňují, aby se cílové činnosti prováděly s podstatně nižšími předpokládanými emisemi ve srovnání s technickými screeningovými kritérii pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovenými v této příloze.

Pokud je výzkumná činnost určena pro jednu nebo více hospodářských činností uvedených v oddílech 3.7, 3.8, 3.9, 3.11, 3.12, 3.13, 3.14 a 3.16 této přílohy, tyto technologie, produkty nebo jiná řešení buď umožňují, aby se cílové činnosti prováděly s podstatně nižšími emisemi skleníkových plynů s cílem dosáhnout 30% snížení oproti příslušné referenční úrovni či úrovním EU ETS 315 , nebo jsou určeny pro obecně přijímané relevantní nízkouhlíkové technologie nebo postupy v těchto odvětvích, zejména elektrifikaci, především pokud jde o vytápění a chlazení, vodík jakožto palivo nebo vstupní materiál, zachycování, využívání a ukládání CO2 a biomasu jakožto palivo nebo vstupní materiál, splňuje-li biomasa příslušné požadavky stanovené v oddílech 4.8, 4.20, 4.24 této přílohy.

7. Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 6 nebo 7, provede zjednodušené vyhodnocení emisí skleníkových plynů během životního cyklu subjekt provádějící daný výzkum. Daný subjekt předloží v příslušných případech jeden z těchto dokladů:

(a)patent, který není starší deseti let, související s danou technologií, produktem nebo jiným řešením, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů;

(b)povolení udělené příslušným orgánem pro provoz demonstračního zařízení, které souvisí s danou technologií, produktem nebo jiným řešením po dobu trvání demonstračního projektu, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 8 nebo vyšší, emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 316 nebo ISO 14064-1:2018 317 a jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Zkoumaná technologie, produkt nebo jiné řešení splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

5) Prevence a omezování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo odolnost ekosystémů nebo stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie.

9.2.Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu

Popis činnosti

Výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj řešení, procesů, technologií, obchodních modelů a dalších produktů určených k zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy M71.1.2 a M72.1 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1. Tato činnost spočívá ve výzkumu, vývoji nebo poskytování inovací pro technologie, produkty nebo jiná řešení, která jsou určena k zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu.

2. Zavedení technologií, produktů nebo jiných řešení, která jsou zkoumána s ohledem na zachycování CO2 v atmosféře přímo ze vzduchu, má potenciál vést po uvedení na trh k celkovému snížení čistých emisí skleníkových plynů.

3. Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 1 až 7, provede zjednodušené vyhodnocení emisí skleníkových plynů během životního cyklu subjekt provádějící daný výzkum. Daný subjekt předloží v příslušných případech jeden z těchto dokladů:

c)patent, který není starší deseti let, související s danou technologií, produktem nebo jiným řešením, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů;

d)povolení udělené příslušným orgánem pro provoz demonstračního zařízení, které souvisí s danou technologií, produktem nebo jiným řešením po dobu trvání demonstračního projektu, kde byly poskytnuty informace o potenciálu ke snížení emisí skleníkových plynů.

Pokud je zkoumaná, vyvíjená nebo inovovaná technologie, produkt nebo jiné řešení na úrovni technologické připravenosti 8 nebo vyšší, emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 318 nebo ISO 14064-1:2018 319 a jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Zkoumaná technologie, produkt nebo jiné řešení splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod.

4) Přechod na oběhové hospodářství

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující cíle oběhového hospodářství, přičemž se zvažují druhy potenciálního významného poškození uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2020/852.

5) Prevence a omezování znečištění

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení, jež by mohla vést k podstatnému zvýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy.

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Jsou vyhodnocena a řešena veškerá potenciální rizika zkoumané technologie, produktu nebo jiného řešení ohrožující dobrý stav nebo odolnost ekosystémů nebo stav stanovišť a druhů z hlediska ochrany, včetně stanovišť a druhů v zájmu Unie.

9.3.Odborné služby související s energetickou náročností budov 

Popis činnosti

Odborné služby související s energetickou náročností budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE M71 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)technické konzultace (konzultace v oblasti energetiky, energetické simulace, řízení projektů, příprava smluv o energetických službách, specializovaná školení) související se zlepšováním energetické náročnosti budov;

b)akreditované energetické audity a posuzování energetické náročnosti budov;

c)služby v oblasti hospodaření s energií;

d)smlouvy o energetických službách;

e)energetické služby poskytované společnostmi poskytujícími energetické služby.

Zásada „významně nepoškozovat“

2) Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3) Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4) Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5) Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6) Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se



Dodatek A: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ u přizpůsobování se změně klimatu

I. Kritéria

Z rizik uvedených v tabulce v oddíle II tohoto dodatku byla identifikována fyzická rizika spojená s klimatem, která jsou pro danou činnost podstatná, provedením důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností zahrnujícího tyto kroky:

a)    screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v oddíle II tohoto dodatku mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)    jestliže se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v oddíle II tohoto dodatku, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)    posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)    u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

b)    u všech ostatních činností se hodnocení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů 320 , které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelností a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu 321 , vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích 322 nebo placenými modely.

U stávajících činností a nových činností využívajících stávající hmotná aktiva zavede hospodářský subjekt po dobu až pěti let fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost významná. Za účelem zavedení těchto řešení je odpovídajícím způsobem vypracován adaptační plán.

U nových činností a stávajících činností využívajících nově vytvořená hmotná aktiva integruje hospodářský subjekt adaptační řešení, která snižují nejvýznamnější zjištěná fyzická klimatická rizika, jež jsou pro tuto činnost v době návrhu a výstavby významná, a zavede je před zahájením provozu.

Zavedená adaptační řešení nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu; jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními strategiemi a plány přizpůsobení se změně klimatu; a co nejvíce zvažují využití přírodě blízkých řešení 323 nebo se opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu 324 .

II. Klasifikace nebezpečí souvisejících s klimatem 325

Související s teplotou

Související s větrem

Související s vodou

Související s pevným povrchem

Chronická

Měnící se teplota (vzduchu, sladké vody, mořské vody)

Měnící se větrné poměry

Měnící se srážkové poměry a druhy srážek (déšť, krupobití, sníh/led)

Eroze pobřeží

Tepelný stres

Proměnlivost srážek nebo hydrologická proměnlivost

Degradace půdy

Proměnlivost teploty

Okyselování oceánů

Eroze půdy

Tání permafrostu

Zasolování

Soliflukce

Zvyšování hladiny moří

Vodní stres

Akutní

Vlna veder

Cyklón, hurikán, tajfun

Sucho

Lavina

Studená vlna / mráz

Bouře (včetně sněhových, prachových a písečných)

Silné srážky (déšť, krupobití, sníh/led)

Sesuv půdy

Lesní požár

Tornádo

Povodeň (pobřežní, říční, dešťová, způsobená podzemními vodami)

Sesedání půdy

Protržení ledovcového jezera



Dodatek B: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu s cílem dosáhnout dobrého stavu vod a dobrého ekologického potenciálu ve smyslu čl. 2 bodů 22 a 23 nařízení (EU) 2020/852 v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 326 a s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným na základě uvedené směrnice pro potenciálně zasažený vodní útvar nebo útvary, a to po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

Pokud se provádí posuzování vlivů na životní prostředí v souladu se směrnicí 2011/92/EU 327 a zahrnuje posouzení dopadu na vodní útvary v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, není nutné žádné další posouzení dopadu na vodní útvary za předpokladu, že byla vyřešena zjištěná rizika.



Dodatek C: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek

Činnost nevede k výrobě, uvádění na trh nebo používání:

a) látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 328 , a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy jsou přítomny jako nezáměrné stopové kontaminující látky;

b) rtuti a sloučeniny rtuti, jejich směsí a výrobků s přidanou rtutí ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 329 ;

c) látek uvedených v příloze I nebo II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 330 , a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů;

d) látek uvedených v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU 331 , a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice;

e) látek uvedených v příloze XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1907/2006 332 , a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, které jsou plně v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené příloze;

f) látek, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006 a jsou identifikovány v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy bylo prokázáno, že jejich použití je pro společnost zásadní;

g) jiných látek, které splňují kritéria stanovená v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, a to jak samotných, tak ve formě směsí nebo předmětů, kromě případů, kdy bylo prokázáno, že jejich použití je pro společnost zásadní.

Dodatek D: Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů

Bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo screening 333 v souladu se směrnicí 2011/92/EU 334 .

V případě, že bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, jsou provedena požadovaná zmírňující a kompenzační opatření na ochranu životního prostředí.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení 335 a na základě jeho závěrů jsou provedena nezbytná zmírňující opatření 336 .

337 Dodatek E: Technické specifikace pro zařízení k využívání vody 

1. Průtok se zaznamenává při standardním referenčním tlaku 3 –0/+0,2 bar nebo 0,1 –0/+0,02 u výrobků omezených na nízký tlak.

2. Průtok při nižším tlaku 1,5 –0/+0,2 bar je ≥ 60 % maximálního dostupného průtoku.

3. U směšovacích sprch je referenční teplota 38 ±1 °C.

4. Pokud musí být průtok nižší než 6 l/min, je v souladu s pravidlem stanoveným v bodě 2.

5. U výtokových ventilů se postupuje podle bodu 10.2.3 normy EN 200 s těmito výjimkami:

a) u výtokových ventilů, které nejsou určeny pouze pro nízkotlaké použití: použijte tlak 3 –0/+0,2 bar střídavě do ventilu na teplou a studenou vodu;

b) u výtokových ventilů, které jsou určeny pouze pro nízkotlaké použití: použijte tlak 0,4 –0/+0,02 bar do ventilu na teplou i studenou vodu a zcela otevřete regulátor průtoku.

(1)    Založení lesa výsadbou nebo záměrným vysetím na půdě, která byla do té doby jinak využívána, což znamená změnu využití půdy z nelesního na lesní. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf ).
(2)    Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf ).
(3)    „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.
(4)    Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(5)    Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.
(6)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1).
(7)    Celoevropské pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC přijaté na zasedání odborné úrovně ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) ve dnech 12.–13. listopadu 2008 a předsednictvem PEBLDS jménem Rady PEBLDS dne 4. listopadu 2008 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.foresteurope.org/docs/other_meetings/2008/Geneva/Guidelines_Aff_Ref_ADOPTED.pdf).
(8)    „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).
(10)    Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).
(11)    Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(12)    „Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.
(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).
(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1).
(15)    Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).
(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).
(17)    Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 29).
(18)    Minamatská úmluva o rtuti (Úř. věst. L 142, 2.6.2017, s. 6).
(19)    Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 297, 31.10.1988, s. 21).
(20)    Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verze z roku 2019) (verze ze dne [datum přijetí]: https://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/332193/9789240005662-eng.pdf?ua=1).
(21)    Obnova lesů zahrnuje:Modul pro obnovu lesů. V Souboru nástrojů pro udržitelné hospodaření v lesích (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/sustainable -forest-management/toolbox/modules/forest-restoration/basic-knowledge/en/).
(22)    Ekologická obnova (též obnova ekosystému): Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).
(23)    Obnova lesů je proces obnovy schopnosti lesa opět poskytovat zboží a služby, kdy stav obnoveného lesa není shodný se stavem před jeho degradací.Nejčastěji používané definice/popisy klíčových pojmů týkajících se obnovy ekosystémů. Jedenáctá konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti. 2012. UNEP/CBD/COP/11/INF/19 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.cbd.int/doc/meetings/cop/cop-11/information/cop-11-inf-19-en.pdf).
(24)    (Verze ze dne [datum přijetí]: https://www.cbd.int/convention/text/).
(25)    Opětovné založení lesa výsadbou a/nebo záměrným vysetím na půdě klasifikované jako les. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf ).
(26)    Les složený převážně ze stromů, které vyrostly přirozenou obnovou.    Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf ).
(27)    Extrémní povětrnostní událost je událost, která je na daném místě a v daném ročním období vzácná. Definice vzácnosti jsou různé, avšak extrémní povětrnostní událost obvykle bývá stejně vzácná či vzácnější než desátý nebo devadesátý percentil funkce hustoty pravděpodobnosti odhadnuté z pozorování. Z podstaty věci se charakteristiky toho, co se označuje jako povětrnostní extrém, mohou na různých místech v absolutním smyslu lišit. Jestliže extrémní povětrnostní jevy přetrvávají po nějakou dobu, například jedno roční období, mohou být klasifikovány jako extrémní klimatický jev, zejména pokud z nich vyplývá průměrná nebo celková hodnota, která je sama o sobě extrémní (např. sucho nebo silné dešťové srážky během daného ročního období). Viz IPCC, 2018: Příloha I: Slovníček (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/glossary/ ).
(28)    Jakýkoli nekontrolovaný požár vegetace, který vyžaduje rozhodnutí nebo opatření v zájmu jeho potlačení. Evropský slovníček přírodních a lesních požárů 2012, vytvořený v rámci Evropské sítě pro lesní požáry – projektu „EUFOFINET“ jako součást programu INTERREG IVC (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.ctif.org/index.php/library/european-glossary-wildfires-and-forest-fires).
(29)    Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(30)    Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(31)    Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.
(32)    Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy. Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf ).
(33)    Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady udržitelného hospodaření s lesy. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2.–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze ze dne [datum přijetí]: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18 ).
(34)    „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.
(35)    Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).
(36)    Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.(Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(37)    „Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.
(38)    Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).
(39)    Půda o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ. Nezahrnuje území, u něhož převažuje zemědělské nebo městské využití. Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(40)    Lesní plocha, která má dlouhodobý (deset a více let) zdokumentovaný hospodářský plán zaměřený na definované cíle hospodaření, který je pravidelně revidován.Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice (verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(41)    Včetně analýzy i) dlouhodobé udržitelnosti zdrojů dřeva, ii) dopadů/tlaků na ochranu stanovišť, rozmanitost souvisejících stanovišť a stav těžby s minimalizací dopadů na půdu.
(42)    Správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy. Usnesení H1– Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Druhá ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (Forest Europe), 16.–17. června 1993, Helsinky/Finsko (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf ).
(43)    Příloha 2 usnesení L2. Celoevropské hlavní zásady udržitelného hospodaření s lesy. Třetí ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, 2.–4. června 1998, Lisabon/Portugalsko (verze ze dne [datum přijetí]: https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/10/MC_lisbon_resolutionL2_with_annexes.pdf#page=18 ).
(44)    „Půdou s velkou zásobou uhlíku“ se rozumí mokřady, včetně rašelinišť, a souvisle zalesněné oblasti ve smyslu čl. 29 odst. 4 písm. a), b) a c) směrnice (EU) 2018/2001.
(45)    Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesnění z roku 2019 (verze ze dne [datum přijetí]: https://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/2019rf/).
(46)    Lesní plocha určená k tomu, aby byla ponechána jako les, která nesmí být přeměněna na jiné využití půdy.(Posouzení globálních lesních zdrojů FAO 2020. Pojmy a definice, verze ze dne [datum přijetí]: http://www.fao.org/3/I8661EN/i8661en.pdf).
(47)    „Oblastí získávání surovin“ se rozumí zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně.
(48)    Kterým se v Unii provádí Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 209, 31.7.2006, s. 3).
(49)    Doporučená klasifikace pesticidů podle stupně nebezpečnosti, WHO (verz