VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o budoucí legislativní činnosti Komise. Mohou se tak vyjádřit k tomu, jak na problém nahlíží Komise. Současně mohou poskytnout připomínky k možným řešením a veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Zdraví půdy – ochrana a obnova půdy a udržitelné hospodaření s půdním fondem EU

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

Generální ředitelství pro životní prostředí (oddělení D1 Využívání půdy a hospodaření s půdou)

Pravděpodobný druh iniciativy

Legislativní

Předběžný harmonogram

Q2 2023

Další informace

Půda – GŘ pro životní prostředí

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

V rámci Zelené dohody pro Evropu informovala Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 o aktualizaci Tematické strategie EU pro ochranu půdy pro rok 2006, jejímž cílem je komplexně se zabývat otázkou degradace půdy a plněním závazků EU a mezinárodních závazků ohledně neutrality v oblasti degradace půdy (srov. Cíl udržitelného rozvoje OSN 15.3). Nová Strategie EU pro půdu do roku 2030 byla přijata v roce 2021 a stanovuje vizi, aby veškerá půda byla do roku 2050 ve zdravém stavu a aby byla zajištěna její ochrana, udržitelné využívání a obnova. Obsahem strategie je kombinace dobrovolných a legislativních opatření a oznámení, že Komise do roku 2023 předloží nový legislativní návrh v oblasti zdraví půdy, který pomůže dosáhnout vize a cílů této strategie. Návrh zákona o zdraví půdy reaguje na výzvy Evropského parlamentu 1 , 2  a Evropského výboru regionů 3 , aby byl vytvořen komplexní právní rámec EU pro ochranu půdy a aby tomuto cennému přírodnímu zdroji byla zajištěna stejná úroveň ochrany, jakou má voda a ovzduší. Řídí se doporučeními Evropského účetního dvora 4 , Evropské agentury pro životní prostředí 5 a názory evropských zúčastněných stran 6 , co se týče potřeby chránit půdu na úrovni EU. Právní předpis o zdraví půdy bude doplněním legislativního návrhu cílů EU v oblasti obnovy poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík a předcházet dopadům přírodních katastrof a snižovat je. 

Problém, který má iniciativa řešit

Půda je základem pro 95 % potravin, které konzumujeme, je domovem pro více než 25 % celosvětové biologické rozmanitosti, představuje největší pevninskou zásobu uhlíku na planetě a hraje klíčovou úlohu v oběhovém hospodářství a přizpůsobování se změně klimatu. Jedná se rovněž o omezený a neobnovitelný přírodní zdroj. Celých 60 až 70 % půdních ekosystémů v EU je nezdravých a trpí pokračující degradací vedoucí k omezenému poskytování ekosystémových služeb 7 . Nezdravé půdy mohou být: 

Ve špatném fyzikálním stavu:

·Celých 12,7 % Evropy je postiženo mírným až vysokým stupněm eroze. 

·V letech 2012 až 2018 bylo v EU každoročně zabráno více než 400 km² čisté rozlohy půdy pro účely městského a umělého rozvoje. 

·Vytěženo a označeno za odpad bylo více než 530 milionů tun půdy. 

·Odhaduje se, že 30 až 50 % nejproduktivnější a nejúrodnější půdy v Evropě trpí zhutňováním půdy.

Ve špatném chemickém stavu:

·Evropa v současné době násobně překračuje svůj bezpečný provozní prostor pro koloběh dusíku o koeficient 3,3 a pro koloběh fosforu o koeficient 2,0. 

·Rozšířená je difúzní a místní kontaminace půdy. Očekává se, že sanaci bude vyžadovat 390 000 kontaminovaných půd. Do roku 2018 bylo sanováno pouze přibližně 65 500 lokalit. 

·Zasolování má v EU dopad na 3,8 milionu ha půdy, přičemž silně postiženy jsou půdy podél pobřeží, zejména ve Středomoří. 

Ve špatném biologickém stavu:

·Odvodňování rašelinišť napříč všemi kategoriemi půdy je v EU odpovědné za přibližně 5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Minerální půdy pod ornou půdou každoročně ztrácejí přibližně 7,4 milionu tun uhlíku.

·V posledních desetiletích se snížila půdní biodiverzita, jako je druhová rozmanitost žížal, chvostoskoků a roztočů.

·Riziko desertifikace se v celé EU zvyšuje a již nyní ovlivňuje zemědělskou produkci.

Hlavními příčinami degradace půdy v EU vyplývajícími z jednotlivých odvětví jsou:

·změny ve využití půdy,

·rozrůstání měst, nadměrný a nekompenzovaný územní rozvoj a výstavba, 

·změna klimatu, sucho, extrémní počasí,

·neudržitelné hospodaření s půdou a intenzifikace zemědělských a lesnických postupů,

·průmyslové činnosti a emise, neudržitelné nakládání s odpady a výroba energie, nehody a úniky,

·nesprávné hospodaření s vodou, opětovné využívání a zavlažování,

·nadměrné využívání, nezmírněná a nekompenzovaná spotřeba přírodních zdrojů.

Problém nezdravých půd má řadu příčin:

·Selhání trhu: problémy v oblasti cenotvorby, protože náklady na degradaci půdy se v cenách v plném rozsahu neodráží, konflikty vyplývající z protichůdných zájmů subjektů (např. protichůdné zájmy vlastníků a uživatelů půdy), nedostatečně rozvinuté trhy pro nové obchodní modely (např. platby za služby půdního ekosystému), nedostatek informací a údajů o kvalitě půdy apod.

·Zažité vzorce chování: ne zcela racionální chování některých zúčastněných stran, např. kvůli složitosti problému, nedostatečnému povědomí o významu zdraví půdy, zaměření na krátkodobé přínosy bez zohlednění budoucích nákladů, faktorům souvisejícím s příjmy apod.

·Technologické faktory: nedostatek technologických řešení (např. pro obnovu), nedostatečná digitalizace, mezery ve výzkumu a inovacích apod.

·Nedostatečná právní úprava: nedostatečné provádění stávajících právních předpisů, chybějící komplexní regulační rámec na úrovni EU, nesystematický přístup apod.

U většiny faktorů degradace půdy se neočekává příznivá změna oproti současnému stavu, takže zbývající zdravá půda bude v budoucnu ještě pod větším tlakem, což povede k dalšímu omezení poskytování ekosystémových služeb. Odhaduje se, že degradace půdy stojí EU přibližně 50 miliard EUR ročně. Zastavení a zvrácení současných trendů degradace půdy by mohlo vytvořit celosvětový ekonomický přínos až 1,2 bilionu EUR ročně. Náklady plynoucí z nečinnosti v souvislosti s degradací půdy jsou oproti nákladům na opatření v Evropě šestinásobné, a proto je z ekonomického hlediska rozumné tento problém řešit co nejdříve.

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Právním základem návrhu zákona o zdraví půdy je čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

1)významné přeshraniční faktory a dopady degradace půdy a ztráty nebo omezení ekosystémových služeb;

2)neexistence rovných podmínek pro hospodářské subjekty, které podléhají velmi odlišným vnitrostátním režimům ochrany půdy, což vede k narušení vnitřního trhu;

3)riziko, že pokud nebude půda řádně chráněna, EU a její členské státy nesplní mezinárodní a evropské závazky v oblasti životního prostředí, udržitelného rozvoje a klimatu;

4)skutečnost, že degradace půdy přetrvává a dokonce se zhoršuje, přestože EU a členské státy sdílejí v této záležitosti pravomoci.

Degradace půdy a její příčiny a dopady neznají hranice. Půda hraje významnou úlohu v koloběhu živin, uhlíku a vody a tyto procesy nejsou omezovány fyzickými a politickými hranicemi. Dovoz zboží do EU a jeho spotřeba může způsobit degradaci půdy mimo EU. Vytěžená zemina je často vyvážena za hranice a erodované půdní částice jsou přenášeny větrem a vodou. Znečišťující látky se mohou dát do pohybu působením vzduchu a povrchových a podzemních vod a v konečném důsledku znečišťují půdu v jiném státě. Znečištění půdy může představovat riziko pro bezpečnost potravin na vnitřním trhu. Degradace půdy a změna klimatu pravděpodobně donutí do roku 2050 k migraci 50 až 700 milionů lidí, což bude vyvíjet tlak na evropské hranice.

Degradace půdy je ve vnitrostátních politikách a právních předpisech řešena velmi nerovnoměrně: některé členské státy mají velice propracovaná pravidla ochrany půdy, jiné nemají ustanovení nad rámec těch, která vyplývají z politik EU týkajících se půdy 8 , 9 . Rozdíly mezi vnitrostátními pravidly na ochranu půdy vedou k velmi rozdílným povinnostem hospodářských subjektů v různých částech EU, což vede k narušení vnitřního trhu, nekalé hospodářské soutěži, právní nejistotě, nerovným podmínkám a rozdílné úrovni ochrany půdy. 

Na mezinárodní úrovni se EU a její členské státy zavázaly dosáhnout do roku 2030 neutrality v oblasti degradace půdy (Cíl udržitelného rozvoje 15.3), udržet globální nárůst teploty pod 1,5–2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí (Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu), bojovat proti desertifikaci a zmírnit dopady sucha (Úmluva OSN o boji proti desertifikaci), zachovat biologickou rozmanitost půdy a využívat její složky udržitelným způsobem (Úmluva o biologické rozmanitosti) a řešit problém znečištění půdy (např. rezoluce Environmentálního shromáždění OSN UNEA-3, Minamatská úmluva a Stockholmská úmluva). Pro splnění těchto mezinárodních závazků má zdravá půda zásadní význam.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Intervence přispěje k celkovým cílům Zelené dohody pro Evropu, ke stávajícím střednědobým a dlouhodobým cílům politiky EU pro roky 2030 a 2050, a zejména k vizi, že veškeré půdní ekosystémy by měly být do roku 2050 ve zdravém stavu.

Strategie EU pro půdu do roku 2030 již naznačila řadu aspektů, které by měly být zohledněny v posouzení dopadů:

·ukazatele pro zdraví půdy a jejich rozmezí hodnot, 

·požadavky na udržitelné využívání půdy, aby nebyla omezena její schopnost poskytovat ekosystémové služby, 

·monitorování a podávání zpráv o stavu půdy, 

·zlepšení právního základu pro rámcový průzkum využívání půdy a jejího krajinného krytu (LUCAS),

·možnosti vyhledávání, evidence a sanace kontaminovaných lokalit a uplatňování zásady „znečišťovatel platí“,

·podávání zpráv o pokroku při řešení kontaminace půdy, 

·opatření, která mohou přispět ke snížení ztrát živin alespoň o 50 %, aniž by došlo ke zhoršení úrodnosti půdy (což vede ke snížení používání hnojiv alespoň o 20 %),

·definice čistého záboru půdy, 

·sledování a vykazování stavu plnění vnitrostátních cílů v oblasti záboru půdy a uplatňování hierarchie záboru půdy, 

·možnost vydávat osvědčení o zdraví půdy pro transakce s půdou s cílem poskytnout kupujícím pozemků informace o klíčových vlastnostech a zdraví půdy v lokalitě, kde hodlají nakupovat,

·možnost vydávat pasy pro vytěženou zeminu,

·odpovídající integrace a koordinace hospodaření s půdou a vodou.

Kromě výše uvedených zvažovaných opatření se bude posouzení dopadů dále zabývat alternativními nelegislativními politickými nástroji, jako je samoregulace, dobrovolné dohody a správa, normalizace, finanční pobídky a hospodářské nástroje. Pro stanovení nejlepšího přístupu budou legislativní a nelegislativní zvažovaná opatření nebo kombinace možností porovnány se scénářem bez opatření. Tento základní scénář bude zahrnovat všechny příslušné stávající politiky a opatření EU a členských států, včetně provádění opatření popsaných ve Strategii EU pro půdu do roku 2030, bez právně závazných prvků souvisejících se zákonem o zdraví půdy obsažených v uvedené strategii.

C. Pravděpodobné dopady

Pravděpodobné dopady na životní prostředí

Mezi klíčové dopady na životní prostředí, které budou pravděpodobně prověřovány, patří dopad na biologickou rozmanitost, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, využívání zdrojů, kvalita dalších složek životního prostředí, jako je voda a ovzduší, nakládání s odpady a celková rizika pro životní prostředí (a to i na mezinárodní úrovni).

Pravděpodobné hospodářské dopady

Klíčovými hospodářskými dopady scénáře bez opatření a zvažovaných opatření, které budou pravděpodobně prověřovány, jsou dopad na konkurenceschopnost, fungování vnitřního trhu a hospodářskou soutěž, dopad na společnosti a malé a střední podniky, vlastníky a uživatele půdy (např. zemědělce), regulační zátěž, výzkum a inovace, technologický rozvoj, dopad na spotřebitele a domácnosti, veřejné orgány a rozpočty.

Pravděpodobné sociální dopady

Klíčovými sociálními dopady uvedené intervence, které budou pravděpodobně prověřovány, jsou dopad na zaměstnanost, lidské zdraví, vzdělávání a odbornou přípravu a řádnou správu.

Pravděpodobné dopady na základní práva a cíle udržitelného rozvoje

V závislosti na zvolených možnostech by iniciativa mohla přispět k dosažení řady cílů uvedených v Listině základních práv Evropské Unie, například vysoké úrovně lidského zdraví, ochrany životního prostředí a spotřebitele. Intervence rovněž přispěje k dosažení cílů Agendy pro udržitelný rozvoj, zejména Cílů udržitelného rozvoje 15 (život na souši), 13 (klimatická opatření), 11 (udržitelná města a obce), 6 (čistá voda), 3 (zdraví a kvalitní život) a 2 (konec hladu), ale do určité míry téměř všech ostatních cílů udržitelného rozvoje.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů se bude zabývat možnými ustanoveními právních předpisů v oblasti zdraví půdy, alternativními zvažovanými opatřeními a souvisejícími dopady s cílem řešit degradaci půdy v EU oproti scénáři bez opatření. Zvláštní pozornost bude věnována subsidiaritě, proporcionalitě, flexibilitě, provozní proveditelnosti, legislativní jednoduchosti a administrativním nákladům na provádění. Právní předpisy v oblasti zdraví půdy budou respektovat pravomoci členských států v oblasti půdy a zohlední stávající politické iniciativy EU a jednotlivých států, jakož i proměnlivost půdy a odlišné environmentální a klimatické podmínky.

Konzultační strategie

Konzultační činnosti budou podporovány prostřednictvím internetových stránek „Podělte se o svůj názor“ a dalších příslušných kanálů a budou vycházet z konzultací, které již proběhly za účelem přípravy Strategie EU pro půdu do roku 2030 10 . Použije se několik metod:

·Tato veřejná výzva k předložení faktických podkladů bude otevřená po 4 týdny ve 24 jazycích a bude k dispozici prostřednictvím internetových stránek „Podělte se o svůj názor“.

·12týdenní on-line veřejná konzultace bude zveřejněna ve 24 úředních jazycích EU na internetových stránkách „Podělte se o svůj názor“ ve druhém čtvrtletí roku 2022. Dotazník by mohl zahrnovat jak obecné otázky určené pro širší veřejnost, tak otázky vyžadující specializovanější informace od odborníků nebo zvláštních skupin zúčastněných stran.

·Cílené konzultace:

odiskuse s ostatními orgány EU: Evropský parlament, Rada Evropské unie, Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů, 

okonzultace s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami prostřednictvím rozšířené expertní skupiny EU pro ochranu půdy,

okonzultace prostřednictvím národního referenčního střediska pro půdu Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí (EIONET), Observatoře EU pro půdu a mise programu Horizont Evropa „Dohoda o půdě pro Evropu“, 

opohovory za účelem doplnění informací, potvrzení faktických prvků nebo shromáždění důkazů o konkrétních tématech, 

odvoustranná setkání s vybranými zúčastněnými stranami, orgány, organizacemi a sdruženími. 

Výsledky konzultace budou zveřejněny. Věcná souhrnná zpráva bude zveřejněna na internetu do 8 týdnů od ukončení veřejné konzultace. K posouzení dopadů bude připojena souhrnná zpráva o všech konzultačních činnostech. 

Proč se konzultace koná?

Komise chce zajistit, aby byl v posouzení dopadů a v návrhu zákona o zdraví půdy řádně zohledněn obecný veřejný zájem v celé EU, a to shromažďováním zpětné vazby, nápadů, informací a stanovisek, včetně stručných informací o politikách, studií, údajů o faktorech a rozsahu dané problematiky, nákladech a dopadech, politických cílech a zvažovaných opatřeních.

Cílová skupina

Komise hodlá vést konzultace se širší veřejností a zúčastněnými stranami, které mají rozsáhlejší a hlubší znalosti. Mezi ně patří:

·celostátní, regionální a místní orgány (např. orgány v oblasti životního prostředí, klimatu, územního plánování, zdraví, dopravy a mobility, hospodářství a zemědělství), 

·evropské, mezinárodní a mnohostranné organizace, 

·příslušné hospodářské subjekty (vlastníci a uživatelé půdy, poradci v oblasti životního prostředí, průmysl, zemědělci, lesníci apod.), 

·související zájmová sdružení, sociální partneři, spotřebitelské a mládežnické organizace, nevládní organizace, občanská společnost, výzkumné a akademické instituce, analytická střediska a veřejnost EU.