EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document L:2022:167:FULL
Official Journal of the European Union, L 167, 24 June 2022
Úřední věstník Evropské unie, L 167, 24. června 2022
Úřední věstník Evropské unie, L 167, 24. června 2022
ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 167 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 65 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
MEZINÁRODNÍ DOHODY
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/1 |
změny celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů tir (úmluva tir z roku 1975)
Podle oznámení depozitáře v OSN C.N.91.2022.TREATIES-XI.A.16. vstupují ode dne 25. června 2022 pro všechny smluvní strany v platnost tyto změny Úmluvy TIR:
Článek 18, řádek 3
Slovo four (čtyři) nahradit slovem eight (osm)
Doplnit nový pododstavec, který zní Celní orgány mohou omezit maximální počet celních úřadů odeslání (nebo určení) na svém území na méně než sedm, nejméně však tři.
Příloha 1, VERZE 1, strana 2 obálky: Vzor karnetu TIR, bod 5 „règles relatives à l’utilisation du carnet TIR“ (návodu k použití karnetu TIR)
Slovo quatre (čtyři) nahradit slovem huit (osm)
Příloha 1, VERZE 1, strana 3 obálky: Vzor verze 1 karnetu TIR, bod 5 „rules regarding the use of the TIR Carnet“ (návodu k použití karnetu TIR)
Slovo four (čtyři) nahradit slovem eight (osm)
Příloha 1, VERZE 1, strana 5 (bílá) vzoru karnetu TIR, Voucher č. 1
Stávající voucher č. 1 nahradit: (1)
Příloha 1, VERZE 1, strana 6 (zelená) vzoru karnetu TIR verze 1, Voucher č. 2
Stávající voucher č. 2 nahradit (2):
Příloha 1, VERZE 2, strana 2 obálky: Vzor karnetu TIR, bod 5 „règles relatives à l’utilisation du carnet TIR“ (návodu k použití karnetu TIR)
Slovo quatre (čtyři) nahradit slovem huit (osm)
Příloha 1, VERZE 2, strana 3 obálky: Vzor verze 1 karnetu TIR, bod 5 „rules regarding the use of the TIR Carnet“ (návodu k použití karnetu TIR)
Slovo four (čtyři) nahradit slovem eight (osm)
Příloha 1, VERZE 2, strana 12 (bílá) vzoru karnetu TIR, Voucher č. 1
Stávající voucher č. 1 nahradit (3):
Příloha 1, VERZE 2, strana 13 (zelená) vzoru karnetu TIR, Voucher č. 2
Stávající voucher č. 2 nahradit (4):
Příloha 6, nová vysvětlivka k článku 18
Vkládá se nová vysvětlivka 0.18.3, která zní:
0.18.3 |
Smluvní strany zveřejňují informace o těchto omezeních a uvědomí o tom Výkonnou radu TIR, a to včetně řádného využití elektronických aplikací vyvinutých za tímto účelem sekretariátem TIR pod dohledem Výkonné rady TIR. |
GOODS MANIFEST
GOODS MANIFEST
GOODS MANIFEST
GOODS MANIFEST
(1) Viz strany 2 a 3 tohoto dokumentu.
(2) Viz strany 4 a 5 tohoto dokumentu.
(3) Viz strany 6 a 7 tohoto dokumentu.
(4) Viz strany 8 a 9 tohoto dokumentu.
NAŘÍZENÍ
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/10 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/972
ze dne 17. června 2022,
kterým se mění nařízení (EU) 2021/2283 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Aby se zajistily dostatečné a nepřerušované dodávky některých zemědělských produktů a průmyslových výrobků, jež se v Unii produkují v nedostatečných množstvích, a zabránilo se tak narušení trhu s nimi, byly nařízením Rady (EU) 2021/2283 (1) otevřeny autonomní celní kvóty Unie (dále jen „kvóty“). V jejich mezích mohou být produkty a výrobky do Unie dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami. |
(2) |
Vzhledem k tomu, že je v zájmu Unie zajistit přiměřené dodávky některých průmyslových výrobků, a vzhledem ke skutečnosti, že stejné, rovnocenné nebo náhradní výrobky nejsou v Unii vyráběny v dostatečném množství, je nutné otevřít nové kvóty s pořadovými čísly 09.2819, 09.2839, 09.2855, 09.2857 a 09.2702 s nulovými celními sazbami pro vhodné množství těchto výrobků. |
(3) |
Jelikož rozsah kvót s pořadovými čísly 09.2583 a 09.2876 již není pro splnění potřeb hospodářských subjektů v Unii dostatečný, měl by být změněn popis produktů a výrobků, na něž se tyto kvóty vztahují. Uvedení příslušného kódu TARIC pro uvedené produkty a výrobky by proto mělo být změněno. |
(4) |
Protože již není v zájmu Unie zachovat kvóty s pořadovými čísly 09.2637, 09.2679 a 09.2740, měly by být uzavřeny s účinkem od 1. července 2022. |
(5) |
S ohledem na změny, které je třeba provést, a v zájmu přehlednosti by příloha nařízení (EU) 2021/2283 měla být nahrazena. |
(6) |
Aby se nepřerušilo uplatňování režimu kvót a byly dodrženy pokyny stanovené ve sdělení Komise ze dne 13. prosince 2011 o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách, měly by se změny stanovené v tomto nařízení v souvislosti s kvótami na dotčené produkty a výrobky použít ode dne 1. července 2022. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) 2021/2283 se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 17. června 2022.
Za Radu
předseda
B. LE MAIRE
(1) Nařízení Rady (EU) 2021/2283 ze dne 20. prosince 2021 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 1388/2013 (Úř. věst. L 458, 22.12.2021, s. 33).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA
Pořadové číslo |
Kód KN |
TARIC |
Popis zboží |
Kvótové období |
Objem kvóty |
Celní sazba v rámci kvóty |
||||||||||||||||||||
09.2849 |
ex 0710 80 69 |
10 |
Boltcovitka chlupatá (Auricularia polytricha) (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená, k výrobě hotových jídel (1) (2) |
1.1.-31.12. |
700 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2664 |
ex 2008 60 39 |
30 |
Třešně s přídavkem alkoholu, s obsahem cukru nejvýše 9 % hmotnostních, o průměru nejvýše 19,9 mm, s peckou, k použití v čokoládových výrobcích (1) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
10 % |
||||||||||||||||||||
09.2913 |
ex 2401 10 35 ex 2401 10 70 ex 2401 10 95 ex 2401 10 95 ex 2401 10 95 ex 2401 20 35 ex 2401 20 70 ex 2401 20 95 ex 2401 20 95 ex 2401 20 95 |
91 10 11 21 91 91 10 11 21 91 |
Přírodní nezpracovaný tabák, též pravidelně řezaný, s celní hodnotou nejméně 450 EUR za 100 kg/net, určený k použití jako pojivo nebo obal při výrobě zboží podpoložky 2402 10 00 (1) |
1.1.-31.12. |
6 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2828 |
2712 20 90 |
|
Parafín, obsahující méně než 0,75 % hmotnostních oleje |
1.1.-31.12. |
100 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2600 |
ex 2712 90 39 |
10 |
Parafínový gáč (CAS RN 64742-61-6) |
1.1.-31.12. |
100 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2578 |
ex 2811 19 80 |
50 |
Kyselina sulfamidová (CAS RN 5329-14-6) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, též s přídavkem nejvýše 5 % oxidu křemičitého (CAS RN 112926-00-8) jako protispékavé látky |
1.1.-31.12. |
27 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2928 |
ex 2811 22 00 |
40 |
Křemičité plnivo ve formě granulí, s obsahem oxidu křemičitého 97 % hmotnostních nebo více |
1.1.-31.12. |
1 700 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2806 |
ex 2825 90 40 |
30 |
Oxid wolframový, včetně modrého oxidu wolframového (CAS RN 1314-35-8 nebo CAS RN 39318-18-8) |
1.1.-31.12. |
12 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2819 |
ex 2833 25 00 |
30 |
Hexakis(hydroxid)-síran tetraměďnatý (Cu4(OH)6(SO4)), hydrát (CAS RN 12527-76-3) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší |
1.7.-31.12. |
120 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2872 |
ex 2833 29 80 |
40 |
Síran cesný (CAS RN 10294-54-9) v pevné formě nebo jako vodný roztok obsahující více než 48 % hmotnostních, avšak nejvýše 52 % hmotnostních síranu cesného |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2567 |
ex 2903 22 00 |
10 |
Trichlorethylen (CAS-RN 79-01-6) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
11 885 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2837 |
ex 2903 79 30 |
20 |
Bromchlormethan (CAS RN 74-97-5) |
1.1.-31.12. |
600 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2933 |
ex 2903 99 80 |
30 |
1,3-Dichlorbenzen (CAS RN 541-73-1) |
1.1.-31.12. |
2 600 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2700 |
ex 2905 12 00 |
10 |
1-Propanol (propylalkohol) (CAS RN 71-23-8) |
1.1.-31.12. |
15 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2830 |
ex 2906 19 00 |
40 |
Cyklopropylmethanol (CAS RN 2516-33-8) |
1.1.-31.12. |
20 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2851 |
ex 2907 12 00 |
10 |
o-Kresol (CAS RN 95-48-7) o čistotě nejméně 98,5 % hmotnostních |
1.1.-31.12. |
20 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2704 |
ex 2909 49 80 |
20 |
2,2,2',2'-Tetrakis(hydroxymethyl)-3,3'-oxydipropan-1-ol (CAS RN 126-58-9) |
1.1.-31.12. |
500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2565 |
ex 2914 19 90 |
70 |
Acetylacetonát vápenatý (CAS RN 19372-44-2) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2852 |
ex 2914 29 00 |
60 |
Cyklopropylmethylketon (CAS RN 765-43-5) |
1.1.-31.12. |
300 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2638 |
ex 2915 21 00 |
10 |
Kyselina octová (CAS RN 64-19-7) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
1 000 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2702 |
2915 32 00 |
|
Vinylacetát (CAS RN 108-05-4) |
1.7.-31.12. |
225 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2728 |
ex 2915 90 70 |
85 |
Ethyl-trifluoracetát (CAS RN 383-63-1) |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2665 |
ex 2916 19 95 |
30 |
Kalium-(E,E)-hexa-2,4-dienoát (CAS RN 24634-61-5) |
1.1.-31.12. |
8 250 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2684 |
ex 2916 39 90 |
28 |
2,5-Dimethylfenylacetylchlorid (CAS RN 55312-97-5) |
1.1.-31.12. |
700 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2599 |
ex 2917 11 00 |
40 |
Diethyloxalát (CAS RN 95-92-1) |
1.1.-31.12. |
500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2769 |
ex 2917 13 90 |
10 |
Dimethylsebakát (CAS RN 106-79-6) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2634 |
ex 2917 19 80 |
40 |
Dodekandiová kyselina (CAS RN 693-23-2) o čistotě vyšší než 98,5 % hmotnostních |
1.1.-31.12. |
8 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2808 |
ex 2918 22 00 |
10 |
o-Acetylsalicylová kyselina (CAS RN 50-78-2) |
1.1.-31.12. |
120 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2646 |
ex 2918 29 00 |
75 |
Oktadecyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionát (CAS RN 2082-79-3) s:
pro použití při výrobě práškových směsí přídatných látek obsahujících stabilizátor pro zpracování PVC (pudrů nebo lisovaných granulátů) (1) |
1.1.-31.12. |
380 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2647 |
ex 2918 29 00 |
80 |
Pentaerythritol-tetrakis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionát) (CAS RN 6683-19-8) s:
pro použití při výrobě práškových směsí (prášků nebo granulátů pro lisování) přídatných látek obsahujících stabilizátor pro zpracování PVC (1) |
1.1.-31.12. |
140 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2975 |
ex 2918 30 00 |
10 |
Benzofenon-3,3’,4,4’-tetrakarboxdianhydrid (CAS RN 2421-28-5) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2688 |
ex 2920 29 00 |
70 |
Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit (CAS RN 31570-04-4) |
1.1.-31.12. |
6 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2598 |
ex 2921 19 99 |
75 |
Oktadecylamin (CAS RN 124-30-1) |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2649 |
ex 2921 29 00 |
60 |
Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin (CAS RN 3030-47-5) |
1.1.-31.12. |
1 700 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2682 |
ex 2921 41 00 |
10 |
Anilin (CAS RN 62-53-3) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
150 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2617 |
ex 2921 42 00 |
89 |
4-Fluor-N-(1-methylethyl)benzenamin (CAS RN 70441-63-3) |
1.1.-31.12. |
500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2602 |
ex 2921 51 19 |
10 |
o-Fenylendiamin (CAS RN 95-54-5) |
1.1.-31.12. |
1 800 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2563 |
ex 2922 41 00 |
20 |
L-Lysin hydrochlorid (CAS RN 657-27-2) nebo vodný roztok L-lysinu (CAS RN 56-87-1), obsahující 50 % hmotnostních nebo více L-lysinu |
1.7.-31.12. |
122 500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2592 |
ex 2922 50 00 |
25 |
L-Threonin (CAS RN 72-19-5) |
1.1.-31.12. |
166 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2575 |
ex 2923 90 00 |
87 |
(3-Chlor-2-hydroxypropyl)trimethylamonium-chlorid (CAS RN 3327-22-8), ve formě vodného roztoku obsahujícího 65 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 71 % hmotnostních (3-chlor-2-hydroxypropyl)trimethylamonium-chloridu |
1.1.-31.12. |
19 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2854 |
ex 2924 19 00 |
85 |
3-Jodoprop-2-yn-1-yl-butylkarbamát (CAS RN 55406-53-6) |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2874 |
ex 2924 29 70 |
87 |
Paracetamol (INN) (CAS RN 103-90-2) |
1.1.-31.12. |
20 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2742 |
ex 2926 10 00 |
10 |
Akrylonitril (CAS RN 107-13-1), pro použití při výrobě zboží kapitoly 55 a čísla 6815 (1) |
1.1.-31.12. |
60 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2583 |
ex 2926 10 00 |
30 |
Akrylonitril (CAS RN 107-13-1), pro použití při výrobě zboží čísel 2921 , 2924 , 3903 , 3906 , 3908 , 3911 a 4002 (1) |
1.7.-31.12. |
20 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2856 |
ex 2926 90 70 |
84 |
2-Nitro-4-(trifluormethyl)benzonitril (CAS RN 778-94-9) |
1.1.-31.12. |
900 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2708 |
ex 2928 00 90 |
15 |
Monomethylhydrazin (CAS RN 60-34-4) ve formě vodného roztoku o obsahu monomethylhydrazinu 40 (± 5) % hmotnostních |
1.1.-31.12. |
900 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2581 |
ex 2929 10 00 |
25 |
1,5-Naftalen-diisokyanát (CAS RN 3173-72-6) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
300 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2685 |
ex 2929 90 00 |
30 |
Nitroguanidin (CAS RN 556-88-7) |
1.1.-31.12. |
6 500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2597 |
ex 2930 90 98 |
94 |
Bis[3-(triethoxysilyl)propyl]disulfid (CAS RN 56706-10-6) |
1.1.-31.12. |
6 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2596 |
ex 2930 90 98 |
96 |
2-Chlor-4-(methylsulfonyl)-3-((2,2,2-trifluorethoxy)methyl)benzoová kyselina (CAS RN 120100-77-8) |
1.1.-31.12. |
300 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2580 |
ex 2931 90 00 |
75 |
Hexadecyltrimethoxysilan (CAS RN 16415-12-6) o čistotě nejméně 95 % hmotnostních, pro použití při výrobě polyethylenu (1) |
1.1.-31.12. |
165 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2842 |
2932 12 00 |
|
2-Furaldehyd (furfural) |
1.1.-31.12. |
10 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2696 |
ex 2932 20 90 |
25 |
Dekan-5-olid (CAS RN 705-86-2) |
1.1.-31.12. |
6 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2697 |
ex 2932 20 90 |
30 |
Dodekan-5-olid (CAS RN 713-95-1) |
1.1.-31.12. |
6 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2812 |
ex 2932 20 90 |
77 |
Hexan-6-olid (CAS RN 502-44-3) |
1.1.-31.12. |
4 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2858 |
2932 93 00 |
|
Piperonal (CAS RN 120-57-0) |
1.1.-31.12. |
220 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2839 |
ex 2933 39 99 |
09 |
2-(2-Pyridyl)ethanol (CAS RN 103-74-2) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší |
1.7.-31.12. |
350 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2673 |
ex 2933 39 99 |
43 |
2,2,6,6-Tetramethylpiperidin-4-ol (CAS RN 2403-88-5) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2880 |
ex 2933 59 95 |
39 |
Ibrutinib (INN) (CAS RN 936563-96-1) |
1.1.-31.12. |
5 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2860 |
ex 2933 69 80 |
30 |
1,3,5-Tris[3-(dimethylamino)propyl]hexahydro-1,3,5-triazin (CAS RN 15875-13-5) |
1.1.-31.12. |
600 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2566 |
ex 2933 99 80 |
05 |
1,4,7,10-Tetraazacyklododekan (CAS RN 294-90-6) o čistotě 96 % hmotnostních nebo vyšší |
1.1.-31.12. |
60 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2658 |
ex 2933 99 80 |
73 |
5-Acetoacetylaminobenzimidazolon (CAS RN 26576-46-5) |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2593 |
ex 2934 99 90 |
67 |
5-Chlorthiofen-2-karboxylová kyselina (CAS RN 24065-33-6) |
1.1.-31.12. |
45 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2675 |
ex 2935 90 90 |
79 |
4-[[(2-Methoxybenzoyl)amino]sulfonyl]benzoyl-chlorid (CAS RN 816431-72-8) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2710 |
ex 2935 90 90 |
91 |
2,4,4-Trimethylpentan-2-aminium(3R,5S,6E)-7-{2-[(ethylsulfonyl)amin]- 4-(4-fluorfenyl)-6-(propan-2-yl)pyrimidin-5-yl}-3,5-dihydroxyhept-6- enoát (CAS RN 917805-85-7) |
1.1.-31.12. |
5 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2945 |
ex 2940 00 00 |
20 |
D-Xylóza (CAS RN 58-86-6) |
1.1.-31.12. |
400 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2686 |
ex 3204 11 00 |
75 |
Barvivo C.I. Disperse Yellow 54 (CAS RN 7576-65-0) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Disperse Yellow 54 99 % hmotnostních nebo více |
1.1.-31.12. |
250 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2676 |
ex 3204 17 00 |
14 |
Přípravky na bázi barviva C.I. Pigment Red 48:2 (CAS RN 7023-61-2) s obsahem barviva C.I. Pigment Red 48:2 60 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 85 % hmotnostních |
1.1.-31.12. |
50 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2698 |
ex 3204 17 00 |
30 |
Barvivo C.I. Pigment Red 4 (CAS RN 2814-77-9) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Pigment Red 4 60 % hmotnostních nebo více |
1.1.-31.12. |
150 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2659 |
ex 3802 90 00 |
19 |
Křemelina průtokově žíhaná sodou |
1.1.-31.12. |
35 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2908 |
ex 3804 00 00 |
10 |
Lignosulfonát sodný (CAS RN 8061-51-6) |
1.1.-31.12. |
40 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2889 |
3805 10 90 |
|
Sulfátová terpentýnová silice |
1.1.-31.12. |
25 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2935 |
ex 3806 10 00 |
10 |
Kalafuna a pryskyřičné kyseliny získané z čerstvých olejopryskyřičných látek |
1.1.-31.12. |
280 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2832 |
ex 3808 92 90 |
40 |
Přípravek obsahující 38 % nebo více, avšak nejvýše 50 % hmotnostních zinečnaté soli pyrithionu (INN) (CAS RN 13463-41-7) ve vodné disperzi |
1.1.-31.12. |
500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2876 |
ex 3811 29 00 |
57 |
Aditiva skládající se z reakčních produktů difenylaminu a rozvětvených nonenů obsahující:
pro použití při výrobě mazacích olejů (1) |
1.1.-31.12. |
900 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2814 |
ex 3815 90 90 |
76 |
Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového |
1.1.-31.12. |
3 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2644 |
ex 3824 99 92 |
77 |
Přípravek obsahující:
|
1.1.-31.12. |
10 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2681 |
ex 3824 99 92 |
85 |
Směs bis[3-(triethoxysilyl)propyl]sulfidů (CAS RN 211519-85-6) |
1.1.-31.12. |
9 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2650 |
ex 3824 99 92 |
87 |
Acetofenon (CAS RN 98-86-2) o čistotě 60 % hmotnostních nebo vyšší, avšak nejvýše 90 % hmotnostních |
1.1.-31.12. |
2 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2829 |
ex 3824 99 93 |
43 |
Pevný extrakt zbytku získaného během extrakce pryskyřice ze dřeva, nerozpustný v alifatických rozpouštědlech, s následujícími vlastnostmi:
|
1.1.-31.12. |
1 600 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2907 |
ex 3824 99 93 |
67 |
Směs fytosterolů, ve formě prášku, obsahující:
k použití při výrobě stanolů/sterolů nebo esterů stanolů/sterolů (1) |
1.1.-31.12. |
2 500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2568 |
ex 3824 99 96 |
91 |
Směs ve formě pelet obsahující:
z toho 75 % hmotnostních nebo více propadne sítem o velikosti otvorů 0,60 mm, avšak nejvýše 10 % sítem o velikosti otvorů 0,25 mm (jak je stanoveno metodou ASTM D1511) |
1.1.-31.12. |
1 500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2820 |
ex 3827 90 00 |
10 |
Směsi obsahující:
|
1.1.-31.12. |
6 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2671 |
ex 3905 99 90 |
81 |
Poly(vinylbutyral) (CAS RN 63148-65-2):
|
1.1.-31.12. |
12 500 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2846 |
ex 3907 40 00 |
25 |
Směs polymerů z polykarbonátu a poly(methylmetakrylátu) s podílem polykarbonátu 98,5 % hmotnostních nebo vyšším, ve formě pelet nebo granulí, s propustností světla 88,5 % nebo vyšší, měřenou pomocí zkušebního tělesa s tloušťkou stěny 4,0 mm při vlnové délce λ = 400 nm (podle ISO 13468-2) |
1.1.-31.12. |
2 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2585 |
ex 3907 99 80 |
70 |
Kopolymer poly(ethylentereftalátu) a cyklohexandimethanolu obsahující více než 10 % hmotnostních cyklohexandimethanolu |
1.1.-31.12. |
60 000 tun |
2 % |
||||||||||||||||||||
09.2855 |
ex 3910 00 00 |
10 |
Kapalný poly(methylhydrosiloxan) s koncovými trimethylsilylovými skupinami (CAS RN 63148-57-2) o čistotě 99,9 % hmotnostních nebo vyšší |
1.7.-31.12. |
250 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2723 |
ex 3911 90 19 |
10 |
Poly(oxy-1,4-fenylensulfonyl-1,4-fenylenoxy-4,4’-bifenylen) |
1.1.-31.12. |
5 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2816 |
ex 3912 11 00 |
20 |
Vločky acetátu celulózy |
1.1.-31.12. |
75 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2573 |
ex 3913 10 00 |
20 |
Alginát sodný získávaný z hnědých mořských řas (CAS RN 9005-38-3)
|
1.1.-31.12. |
2 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2641 |
ex 3913 90 00 |
87 |
Nesterilní hyaluronát sodný s:
|
1.1.-31.12. |
300 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2661 |
ex 3920 51 00 |
50 |
Desky z polymethylmethakrylátu splňující normy:
|
1.1.-31.12. |
100 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2645 |
ex 3921 14 00 |
20 |
Lehčený blok regenerované celulózy impregnovaný vodou obsahující chlorid hořečnatý a kvartérní amoniové sloučeniny, o rozměrech 100 cm (± 10 cm) × 100 cm (± 10 cm) × 40 cm (± 5 cm) |
1.1.-31.12. |
1 700 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2572 |
ex 5205 26 00 ex 5205 27 00 |
10 10 |
Hrubá bílá jednoduchá bavlněná příze
|
1.1.-31.12. |
50 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2576 |
ex 5208 12 16 |
20 |
Nebělená tkanina v plátnové vazbě:
přičemž pevný kraj se zatkanými útky, který má šířku 15 mm (±2 mm), je na rubu tvořen páskem z plátnové vazby o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm, a páskem z vazby panama o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm |
1.1.-31.12. |
1 500 000 m2 |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2577 |
ex 5208 12 96 |
20 |
Nebělená tkanina v plátnové vazbě:
přičemž pevný kraj se zatkanými útky, který má šířku 15 mm (±2 mm), je na rubu tvořen páskem z plátnové vazby o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm, a páskem z vazby panama o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm |
1.1.-31.12. |
2 300 000 m2 |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2848 |
ex 5505 10 10 |
10 |
Odpad ze syntetických vláken (včetně výčesků, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) z nylonu nebo jiných polyamidů (PA6 a PA66) |
1.1.-31.12. |
10 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2721 |
ex 5906 99 90 |
20 |
Tkaná a laminovaná pogumovaná textilie s těmito vlastnostmi:
používaná k výrobě stahovatelných střech motorových vozidel (1) |
1.1.-31.12. |
375 000 m2 |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2866 |
ex 7019 12 00 ex 7019 12 00 |
06 26 |
Vrstvená vlákna (pramence) z S-skla:
pro použití při výrobě produktů používaných v letectví (1) |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2628 |
ex 7019 66 00 |
10 |
Skleněné tkaniny ze skleněného vlákna povrstveného plastem, o hmotnosti 120 g/m2(± 10 g/m2), používané ve svinovacích sítích proti hmyzu s pevným rámem |
1.1.-31.12. |
3 000 000 m2 |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2799 |
ex 7202 49 90 |
10 |
Ferochrom obsahující 1,5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 4 % hmotnostní uhlíku a nejvýše 70 % hmotnostních chromu |
1.1.-31.12. |
50 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2652 |
ex 7409 11 00 ex 7410 11 00 |
30 40 |
Fólie a pásy z rafinované mědi, vyrobené elektrolyticky, o tloušťce 0,015 mm nebo větší |
1.1.-31.12. |
1 020 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2734 |
ex 7409 19 00 |
20 |
Desky nebo listy sestávající z:
|
1.1.-31.12. |
7 000 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2662 |
ex 7410 21 00 |
55 |
Desky:
|
1.1.-31.12. |
80 000 m2 |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2835 |
ex 7604 29 10 |
30 |
Tyče ze slitin hliníku o průměru 300,1 mm nebo větším, avšak nejvýše 533,4 mm |
1.1.-31.12. |
1 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2736 |
ex 7607 11 90 ex 7607 11 90 ex 7607 11 90 ex 7607 11 90 |
75 77 78 79 |
Pás nebo fólie ze slitiny hliníku a hořčíku:
pro použití při výrobě lamel pro žaluzie (1) |
1.1.-31.12. |
600 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2722 |
8104 11 00 |
|
Netvářený (surový) hořčík obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku |
1.1.-31.12. |
120 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2840 |
ex 8104 30 00 |
20 |
Magnesiový prášek:
|
1.1.-31.12. |
2 000 tun |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2629 |
ex 8302 49 00 |
91 |
Teleskopické hliníkové madlo pro použití při výrobě zavazadel (1) |
1.1.-31.12. |
1 500 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2720 |
ex 8413 91 00 |
50 |
Hlava čerpadla z kované oceli pro dvouválcové vysokotlaké čerpadlo s:
používaná v systémech vstřikování motorové nafty |
1.1.-31.12. |
65 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2569 |
ex 8414 90 00 |
80 |
Kryt kola turbodmychadla z lité hliníkové slitiny nebo litiny:
pro použití v automobilovém průmyslu (1) |
1.1.-31.12. |
4 000 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2570 |
ex 8482 91 90 |
10 |
Válečky s logaritmickým profilem o průměru 25 mm nebo větším, avšak nejvýše 70 mm, nebo koule o průměru 30 mm, avšak nejvýše 100 mm,
pro použití v odvětví větrných turbín (1) |
1.1.-31.12. |
600 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2738 |
ex 8482 99 00 |
30 |
Mosazné klece:
typu používaného při výrobě kuličkových ložisek |
1.1.-31.12. |
50 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2857 |
ex 8482 99 00 |
50 |
Vnitřní a vnější kroužky z oceli, nebroušené, vnější kroužek s vnitřní oběžnou dráhou, vnitřní kroužek s vnější oběžnou dráhou, o vnějším průměru:
|
1.7.-31.12. |
10 000 000 kg |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2763 |
ex 8501 40 20 ex 8501 40 80 |
40 30 |
Komutátorový elektromotor na střídavý proud, jednofázový, s výkonem 250 W nebo vyšším, s příkonem 700 W nebo vyšším, avšak nejvýše 2 700 W, s vnějším průměrem větším než 120 mm (± 0,2 mm), avšak nejvýše 135 mm (± 0,2 mm), se jmenovitými otáčkami vyššími než 30 000 ot./min., avšak nejvýše 50 000 ot./min, vybavený sacím ventilátorem, pro použití při výrobě vysavačů (1) |
1.1.-31.12. |
2 000 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2672 |
ex 8529 90 92 ex 9405 42 31 |
75 70 |
Deska plošných spojů s diodami vyzařujícími světlo (LED):
pro výrobu podsvětlovacích jednotek pro zboží čísla 8528 (1) |
1.1.-31.12. |
115 000 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2574 |
ex 8537 10 91 |
73 |
Multifunkční zařízení (přístrojový panel)
pro použití při výrobě osobních automobilů poháněných výhradně elektrickým motorem položky 8703 80 (1) |
1.1.-31.12. |
66 900 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2003 |
ex 8543 70 90 |
63 |
Napětím řízený frekvenční generátor složený z pasivních a aktivních prvků namontovaných na tištěném obvodu, umístěném pod společným krytem, s rozměry nejvýše 30 mm × 30 mm |
1.1.-31.12. |
1 400 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2910 |
ex 8708 99 97 |
75 |
Podpěrné konzoly ze slitiny hliníku s montážními otvory, též s upevňovacími maticemi, pro nepřímé upevnění převodovky ke karosérii pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (1) |
1.1.-31.12. |
200 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2694 |
ex 8714 10 90 |
30 |
Svorky nápravy, skříně nápravy, vidlicové můstky a upínací prvky, ze slitiny hliníku, používané do motocyklů |
1.1.-31.12. |
1 000 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2668 |
ex 8714 91 10 ex 8714 91 10 ex 8714 91 10 |
21 31 75 |
Rám jízdního kola, vyrobený z uhlíkových vláken a umělé pryskyřice, pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrokol) (1) |
1.1.-31.12. |
600 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2564 |
ex 8714 91 10 ex 8714 91 10 ex 8714 91 10 |
25 35 77 |
Rám vyrobený z hliníku nebo hliníku a uhlíkových vláken a umělé pryskyřice, pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrických jízdních kol) (1) |
1.1.-31.12. |
9 600 000 kusů |
0 % |
||||||||||||||||||||
09.2579 |
ex 9029 20 31 ex 9029 90 00 |
40 40 |
Sdružený přístrojový panel:
pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (1) |
1.1.-31.12. |
160 000 kusů |
0 % |
(1) Pozastavení cel podléhá celnímu dohledu nad konečným užitím v souladu s článkem 254 nařízení (EU) č. 952/2013.
(2) Pozastavení cel se nicméně neuplatní, je-li zpracování prováděno maloobchodem nebo restauračními podniky.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/29 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/973
ze dne 14. března 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (1), a zejména na čl. 42 odst. 7 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. Hnojivé výrobky EU obsahují složkové materiály jedné nebo více kategorií uvedených v příloze II zmíněného nařízení. V souladu s kategorií složkových materiálů (dále jen „KSM“) 11 v uvedené příloze mohou hnojivé výrobky EU obsahovat vedlejší produkty ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (2), a to s určitými výjimkami, které musí být registrovány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (3). |
(2) |
Ustanovení čl. 42 odst. 7 nařízení (EU) 2019/1009 požaduje, aby Komise doplnila bod 3 KSM 11 v příloze II části II stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU ve smyslu směrnice 2008/98/ES. Za tímto účelem pověřila Komise své Společné výzkumné středisko (dále jen „SVS“), aby poskytovalo vědecké poradenství (4). |
(3) |
Vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES tvoří velmi různorodou kategorii látek. Tyto látky mají rozmanité fyzikální a chemické vlastnosti a lze je získávat během různých výrobních procesů. Pro účely tohoto nařízení jsou vedlejší produkty rozděleny do dvou kategorií v závislosti na typu agronomické účinnosti. První kategorie se týká vedlejších produktů, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin. Druhá kategorie se týká vedlejších produktů, které se používají jako technické přídatné látky v menších koncentracích. Ačkoli nejsou přímo spojeny s výživou nebo s efektivitou využívání živin, zlepšují kvalitu hnojivého výrobku nebo bezpečnost manipulace s ním. |
(4) |
Do první kategorie zařadilo JRC vedlejší produkty vznikající při různých výrobních procesech, ve kterých se používají amonné, sulfátové a fosfátové soli, elementární síra, uhličitan vápenatý a oxid vápenatý. Aby se zajistilo, že tyto vedlejší produkty budou mít jasnou agronomickou hodnotu a nebudou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí, měl by být stanoven přísný požadavek na čistotu. |
(5) |
U druhé kategorie navrhlo JRC povolit použití vedlejších produktů jako technických přídatných látek, například tvrdidel, pojiv nebo plniv, případně protiprašných prostředků, a to pro zlepšení ochrany zdraví uživatelů. Aby se zajistilo, že použití těchto vedlejších produktů neohrozí celkovou agronomickou účinnost hnojivého výrobku EU a nebude mít nepříznivý účinek na lidské zdraví nebo životní prostředí, měla by být stanovena maximální koncentrace v konečném hnojivém výrobku EU. |
(6) |
Kromě toho JRC v souladu se stávajícími postupy posoudilo nejčastěji používané vedlejší produkty. Tyto vedlejší produkty byly vybrány na základě jejich tržního potenciálu, dostupných údajů o nich, současného právního stavu, historie jejich použití a jejich jednoznačné agronomické hodnoty, jakož i na základě přímočarosti vytváření bezpečnostních kritérií vzhledem k časovým omezením při provádění posouzení. Identifikovanými vedlejšími produkty byly matečný roztok z reakce 5(β-methyl-thioethyl)-hydantoinu s uhličitanem draselným v procesu výroby methioninu, zbytky ze zpracování a čištění minerálů a rud, destilační zbytek ze Solvayova procesu, karbidové vápno z výroby acetylenu, železné strusky, kovové soli ze zpracování rudného koncentrátu a povrchové úpravy kovů a huminové kyseliny a fulvokyseliny z procesu odbarvování pitné vody. Tyto specifické vedlejší produkty by se měly používat v hnojivých výrobcích EU, aniž by musely splňovat omezující limity čistoty pro první kategorii vedlejších produktů nebo maximální koncentraci povolenou pro druhou kategorii vedlejších produktů. Důvodem je, že takové vedlejší produkty jsou jasně identifikovány, což JRC umožnilo důkladně posoudit jejich agronomickou hodnotu a veškerá specifická rizika, která by mohly zvýšit. |
(7) |
Dále by pro používání vedlejších produktů měla být stanovena odpovídající doplňková bezpečnostní kritéria. |
(8) |
Některé z těchto vedlejších produktů by měly splňovat bezpečnostní kritéria omezující obsah kontaminujících látek a dalších látek vyvolávajících obavy, která se uplatňují jako doplněk ke kritériím stanoveným v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 pro příslušnou kategorii funkce výrobku, aniž by bylo dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (5). |
(9) |
Pro kontaminující látky, jimiž jsou chrom, thalium a vanad, by měly být stanoveny dodatečné mezní hodnoty celkového obsahu. Některé z vedlejších produktů mohou tyto kontaminující látky obsahovat v důsledku specifičnosti jejich výrobního procesu. Navržené mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky by měly zajistit, aby používání hnojivých výrobků EU obsahujících vedlejší produkty s takovými kontaminujícími látkami nevedlo k jejich akumulaci v půdě. Mezní hodnoty pro tyto kontaminující látky by měly být stanoveny jako koncentrace v konečném výrobku, a to podobným způsobem jako v případě požadavků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2019/1009. To je odůvodněno skutečností, že bezpečnostní kritéria zavedená v reakci na obavy související s některými konkrétními identifikovanými riziky se zpravidla týkají konečného výrobku a nikoli složkového materiálu. To by mělo usnadnit posuzování shody a dozor nad trhem u takových výrobků, neboť zkoušky se mají provádět pouze na konečném výrobku. |
(10) |
Je známo, že zbytky ze zpracování nebo čištění sedimentární fosfátové rudy obsahují přirozeně se vyskytující radionuklidy. Aby bylo zajištěno bezpečné používání takových vedlejších produktů v hnojivých výrobcích EU, je vhodné stanovit maximální hodnoty povolených limitů objemové nebo hmotnostní aktivity přirozeně se vyskytujících radionuklidů z uranové a thoriové řady v hnojivých výrobcích EU, které takové materiály obsahují. |
(11) |
Dále by měla být stanovena další bezpečnostní kritéria pro omezení obsahu šestnácti polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16) (6) a polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF) (7). Nařízení (EU) 2019/1021 stanoví omezení úniků pro PAH16 a PCDD/PCDF jako neúmyslně vyrobených látek během výrobních procesů, ale nezavádí v těchto případech mezní hodnotu. Vzhledem k vysokým rizikům způsobeným přítomností těchto znečišťujících látek v hnojivých výrobcích se považuje za vhodné zavést přísnější požadavky, než jsou požadavky stanovené v uvedeném nařízení. Aby byla zajištěna soudržnost s nařízením (EU) 2019/1021, měly by se tyto mezní hodnoty stanovit na úrovni složkových materiálů, a nikoli jako koncentrace v konečném výrobku. |
(12) |
Mezní hodnoty pro kontaminující látky PAH16 a PCDD/PCDF nemusí být ve všech případech relevantní. Výrobci by proto měli mít možnost předpokládat, že hnojivý výrobek splňuje daný požadavek, aniž by to bylo třeba ověřovat, například zkouškou, a to v případech, kdy splnění uvedeného požadavku jistě a nesporně vyplývá z povahy nebo z výrobního procesu vedlejších produktů náležejících do KSM 11 nebo hnojivého výrobku EU, který takový vedlejší produkt obsahuje. |
(13) |
Některé z vedlejších produktů mohou obsahovat selen, který může být toxický, je-li přítomen ve vysoké koncentraci. Některé mohou obsahovat také chlorid, což může vyvolávat obavy ohledně slanosti půdy. Kdykoli jsou tyto látky přítomny v koncentracích překračujících určitou mezní hodnotu, jejich obsah by měl být uveden na etiketě, aby byli uživatelé hnojivého výrobku řádně informováni. |
(14) |
Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/1009 se začne plně uplatňovat od 16. července 2022, je nutné odložit uplatňování tohoto nařízení ke stejnému datu, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Vedlejší produkty náležející do kategorie složkových materiálů (KSM) 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin, musí splňovat následující kritéria pro agronomickou účinnost a bezpečnost:
a) |
obsahují alespoň 95 % sušiny amonných solí, sulfátových solí, fosfátových solí, elementární síry, uhličitanu vápenatého nebo oxidu vápenatého nebo jejich směsí; |
b) |
jsou vyprodukovány jako nedílná součást výrobního procesu, který jako vstupní materiály používá látky a směsi jiné než vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty v rozsahu působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (8); |
c) |
mají obsah organického uhlíku (Corg) nejvýše 0,5 % sušiny vedlejšího produktu; |
d) |
neobsahují více než 6 mg/kg sušiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16) (9); |
e) |
neobsahují více než 20 ng toxického ekvivalentu (dle WHO) (10) na kilogram sušiny polychlorovaných dibenzo-para-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF) (11). |
Hnojivý výrobek EU obsahující vedlejší produkty, které poskytují živiny rostlinám nebo houbám nebo zlepšují jejich efektivitu využívání živin, nebo z těchto vedlejších produktů sestávající nesmí obsahovat více než:
a) |
400 mg/kg sušiny celkového množství chromu (Cr); |
b) |
2 mg/kg sušiny thalia (Tl). |
2. Vedlejší produkty náležející do KSM 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, které se používají jako technické přídatné látky, musí splňovat následující kritéria pro agronomickou účinnost a bezpečnost:
a) |
jejich úkolem je zvýšit bezpečnost nebo agronomickou účinnost hnojivého výrobku EU; |
b) |
jsou obsaženy v hnojivém výrobku EU v celkové koncentraci nepřesahující 5 % hmotnostních; |
c) |
neobsahují více než 6 mg/kg sušiny polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16); |
d) |
neobsahují více než 20 ng toxického ekvivalentu (dle WHO) (12) na kilogram sušiny polychlorovaných dibenzo-para-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/PCDF). |
Článek 2
1. Kritéria stanovená v článku 1 se nevztahují na vedlejší produkty náležející do KSM 11 uvedené v části II přílohy II nařízení (EU) 2019/1009, jež představují některou z těchto položek:
a) |
matečný roztok z reakce 5(β-methyl-thioethyl)-hydantoinu s uhličitanem draselným v rámci procesu výroby methioninu; |
b) |
zbytky ze zpracování a čištění minerálů a rud, pokud obsahují uhličitany vápenaté, uhličitany hořečnaté, sírany vápenaté, oxid hořečnatý, fosfátové soli a/nebo ve vodě rozpustné soli draslíku, hořčíku nebo sodíku, v celkovém obsahu vyšším než 60 % sušiny zbytků; |
c) |
destilační zbytek ze Solvayova procesu; |
d) |
karbidové vápno z výroby acetylenu; |
e) |
železné strusky; |
f) |
látky pocházející ze zpracování rudného koncentrátu a povrchové úpravy kovů, které obsahují alespoň 2 % hmotnostní kationtů dvojmocných nebo trojmocných přechodných kovů (zinek (Zn), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn) nebo kobalt) (Co)) v roztoku; |
g) |
huminové kyseliny a fulvokyseliny z procesu odbarvování pitné vody. |
2. Hodnoty hmotnostní aktivity přirozeně se vyskytujících radionuklidů řady U-238 a Th-232 v hnojivém výrobku EU obsahujícím zbytky ze zpracování nebo čištění sedimentární fosfátové rudy v souladu s odst. 1 písm. b) by neměly překračovat 1 kBq/kg výrobku.
3. Hnojivý výrobek EU obsahující vedlejší produkty uvedené v odst. 1 písm. e) a f) nebo z nich sestávající nesmí obsahovat více než:
a) |
400 mg/kg sušiny celkového množství chromu (Cr); |
b) |
2 mg/kg sušiny thalia (Tl); |
c) |
600 mg/kg sušiny vanadu (V). |
Článek 3
Jestliže splnění určitého požadavku stanoveného v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a e), čl. 1 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 1 odst. 2 písm. c) a d) a čl. 2 odst. 2 a 3 jistě a nesporně vyplývá z povahy nebo výrobního procesu vedlejšího produktu či případně hnojivého výrobku EU obsahujícího takový vedlejší produkt, lze tento požadavek v rámci posouzení shody považovat za splněný, aniž by to bylo třeba ověřovat (například zkouškou), a to na odpovědnost výrobce.
Článek 4
1. Obsahuje-li hnojivý výrobek EU vedlejší produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci a v čl. 2 prvním pododstavci písm. b) až f) nebo se z nich skládá a má obsah selenu (Se) vyšší než 10 mg/kg sušiny, musí být obsah selenu uveden.
2. Obsahuje-li hnojivý výrobek EU vedlejší produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci a v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a g)nebo se z nich skládá a má obsah chloridu (Cl-) vyšší než 30 g/kg sušiny, musí být obsah chloridu uveden, pokud nebyl hnojivý výrobek EU vyroben výrobním postupem, v rámci kterého byly použity látky nebo směsi obsahující chloridy s úmyslem vyrobit nebo zahrnout soli alkalických kovů nebo soli kovů alkalických zemin, a pokud jsou informace o těchto solích uvedeny v souladu s přílohou III.
3. Pokud je obsah selenu nebo chloridu uveden v souladu s odstavci 1 a 2, musí být jasně oddělen od deklarace týkající se živin a lze ho uvést jako rozmezí hodnot.
4. Pokud z povahy nebo výrobního procesu vedlejšího produktu či případně hnojivého výrobku EU obsahujícího takový vedlejší produkt jistě a nesporně vyplývá skutečnost, že takový hnojivý výrobek EU obsahuje selen nebo chlorid v nižším množství, než jsou mezní hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2, nemusí etiketa obsahovat žádné informace o těchto parametrech, aniž by to bylo třeba ověřovat (například zkouškou), a to na odpovědnost výrobce.
Článek 5
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 16. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. března 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(4) Huygens D, Saveyn HGM, Technical proposals for by-products and high purity materials as component materials for EU Fertilising Products, JRC128459, Publications Office of the European Union, Luxembourg, 2022.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 45).
(6) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(7) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD; 1,2,3,4,7,8-HxCDD; 1,2,3,6,7,8-HxCDD; 1,2,3,7,8,9-HxCDD; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD; OCDD; 2,3,7,8-TCDF; 1,2,3,7,8-PeCDF; 2,3,4,7,8-PeCDF; 1,2,3,4,7,8-HxCDF; 1,2,3,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,7,8,9-HxCDF; 2,3,4,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF; 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).
(9) Suma naftalenu, acenaftylenu, acenaftenu, fluorenu, fenanthrenu, anthracenu, fluoranthenu, pyrenu, benzo[a]anthracenu, chrysenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a benzo[ghi]perylenu.
(10) Van den Berg M., L.S. Birnbaum, M. Denison, M. De Vito, W. Farland, et al. (2006) The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxikological sciences: an official journal of the Society of Toxicology 93:223-241. doi:10.1093/toxsci/kfl055.
(11) Suma 2,3,7,8-TCDD, 1,2,3,7,8-PeCDD; 1,2,3,4,7,8-HxCDD; 1,2,3,6,7,8-HxCDD; 1,2,3,7,8,9-HxCDD; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDD; OCDD; 2,3,7,8-TCDF; 1,2,3,7,8-PeCDF; 2,3,4,7,8-PeCDF; 1,2,3,4,7,8-HxCDF; 1,2,3,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,7,8,9-HxCDF; 2,3,4,6,7,8-HxCDF; 1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF a OCDF.
(12) Van den Berg M., L.S. Birnbaum, M. Denison, M. De Vito, W. Farland, et al. (2006) The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds. Toxikological sciences: an official journal of the Society of Toxicology 93:223-241. doi:10.1093/toxsci/kfl055.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/34 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/974
ze dne 16. června 2022
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Cidre du Perche/Perche“ (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Cidre du Perche/Perche“ předložená Francií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Cidre du Perche/Perche“ zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Cidre du Perche/Perche“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.8. Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.) přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 100, 1.3.2022, s. 43.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/35 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/975
ze dne 17. března 2022,
kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, pokud jde o prodloužení přechodného opatření stanoveného v čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení, a regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268, pokud jde o datum použitelnosti uvedeného nařízení
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (1), a zejména na čl. 8 odst. 5 a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) č. 1286/2014 stanoví jednotná pravidla pro formát a obsah sdělení klíčových informací, které vypracovávají tvůrci strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (dále jen „produkty s investiční složkou“), a pro poskytování sdělení klíčových informací retailovým investorům s cílem umožnit jim pochopit a porovnat hlavní rysy produktů s investiční složkou a rizika s nimi spojená. Podle čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení však byly správcovské společnosti ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (2), investiční společnosti uvedené v článku 27 předmětné směrnice a osoby poskytující poradenství o podílových jednotkách SKIPCP uvedených v čl. 1 odst. 2 předmětné směrnice nebo tyto podílové jednotky prodávající osvobozeny do 31. prosince 2021 od povinností stanovených uvedeným nařízením. Pokud členský stát uplatňuje pravidla týkající se formátu a obsahu sdělení klíčových informací, jak je stanoveno v článcích 78 až 81 směrnice 2009/65/ES, na jiné fondy než SKIPCP nabízené retailovým investorům, vztahuje se přechodné opatření stanovené v čl. 32 odst. 1 uvedeného nařízení i na správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby poskytující poradenství ohledně podílových jednotek takových fondů nebo prodávající podílové jednotky takových fondů retailovým investorům. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2259 (3) bylo nařízení (EU) č. 1286/2014 změněno a dané přechodné opatření bylo prodlouženo do 31. prosince 2022. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 (4), které bylo přijato na základě čl. 8 odst. 5, čl. 10 odst. 2 a čl. 13 odst. 5 nařízení (EU) č. 1286/2014, stanoví pravidla týkající se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení. Ustanovení čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci umožnilo tvůrcům produktů s investiční složkou používat pro poskytnutí konkrétních informací pro účely článků 11 až 13 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci sdělení klíčových informací pro investory vypracované v souladu s články 78 až 81 směrnice 2009/65/ES namísto sdělení klíčových informací uvedeného v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, a to do 31. prosince 2019 za předpokladu, že alespoň jedna z možností podkladových investic uvedených v čl. 14 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci je SKIPCP nebo fond jiný než SKIPCP ve smyslu článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1866 (5) byla platnost uvedeného přechodného opatření prodloužena do 31. prosince 2021 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 (6) bylo nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 změněno znovu za účelem dalšího prodloužení platnosti tohoto přechodného opatření do 30. června 2022. |
(3) |
Vzhledem k tomu, že nařízením (EU) 2021/2259 byla nyní platnost přechodného opatření uvedeného v článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014 prodloužena do 31. prosince 2022, je nezbytné, aby se toto prodloužení rovněž odrazilo v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 a aby přechodné opatření bylo dále prodlouženo z 30. června 2022 do 31. prosince 2022. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(4) |
Je nezbytné zajistit, aby se nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 použilo až ode dne následujícího po skončení přechodného opatření stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1286/2014. Datum stanovené v čl. 2 druhém pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 by proto mělo být nahrazeno. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653
V článku 18 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Ustanovení čl. 14 odst. 2 se použije do 31. prosince 2022.“
Článek 2
Změna nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268
V čl. 2 druhém pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 se datum „1. července 2022“ nahrazuje datem „1. ledna 2023“.
Článek 3
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. března 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2259 ze dne 15. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1286/2014, pokud jde o prodloužení přechodného opatření pro správcovské společnosti, investiční společnosti a osoby, které poskytují poradenství týkající se podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a jiných subjektů než SKIPCP nebo tyto podílové jednotky prodávají (Úř. věst. L 455, 20.12.2021, s. 1).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (Úř. věst. L 100, 12.4.2017, s. 1).
(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1866 ze dne 3. července 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 za účelem uvedení přechodného ustanovení pro tvůrce strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou nabízející podílové jednotky fondů uvedené v článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 jako možnosti podkladových investic do souladu s prodlouženou výjimkou podle uvedeného článku (Úř. věst. L 289, 8.11.2019, s. 4).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2268 ze dne 6. září 2021, kterým se mění regulační technické normy stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, pokud jde o příslušnou metodiku a prezentaci scénářů výkonnosti, prezentaci nákladů a metodiku pro výpočet souhrnných ukazatelů nákladů, prezentaci a obsah informací o dosavadní výkonnosti a prezentaci nákladů ze strany strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou nabízejících řadu možností pro investice a uvedení do souladu přechodného opatření pro tvůrce produktů s investiční složkou nabízející podílové jednotky fondů uvedené v článku 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 jako možnost podkladových investic s prodlouženým přechodným opatřením stanoveným v uvedeném článku (Úř. věst. L 455 I, 20.12.2021, s. 1).
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/38 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/976
ze dne 22. června 2022,
kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 a čl. 232 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie. |
(3) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie. |
(4) |
Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie. |
(5) |
Kanada oznámila Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v provincii Saskatchewan v Kanadě, které bylo dne 4. května 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(6) |
Kanada navíc oznámila Komisi dvě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v provincii Britská Kolumbie v Kanadě, která byla dne 4. června 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(7) |
Spojené království oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v blízkosti města Southwell v okrese Newark and Sherwood v hrabství Nottinghamshire v Anglii (Spojené království), které bylo dne 19. května 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(8) |
Spojené království navíc oznámilo Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se v blízkosti města Bexhill-on-Sea v okrese Rother v hrabství Východní Sussex v Anglii (Spojené království), které bylo dne 15. června 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(9) |
Spojené státy oznámily Komisi jedno ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže nacházející se ve státě Severní Dakota ve Spojených státech, které bylo dne 6. června 2022 potvrzeno laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(10) |
Spojené státy oznámily Komisi další tři ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže: jedno ohnisko se nachází ve státě Colorado ve Spojených státech, druhé ohnisko se nachází ve státě Indiana ve Spojených státech a třetí ohnisko se nachází ve státě Washington ve Spojených státech a všechna byla potvrzena dne 7. června 2022 laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(11) |
V návaznosti na uvedená ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků veterinární orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států vymezily ochranné pásmo kolem postižených hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy. |
(12) |
Kanada, Spojené království a Spojené státy americké předložily Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení a za účelem ochrany nákazového statusu Unie by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Kanady, Spojeného království a Spojených států v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků. |
(13) |
Kanada navíc předložila aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s jedním ohniskem vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže v provincii Nové Skotsko v Kanadě, které bylo potvrzeno dne 8. února 2022. Kanada rovněž předložila informace o opatřeních, která přijala s cílem zabránit dalšímu šíření uvedené nákazy. Konkrétně v návaznosti na toto ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků provedla Kanada s cílem tlumit a omezit šíření uvedené nákazy politiku depopulace. Kromě toho Kanada v dříve infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svém území dokončila v návaznosti na provedení politiky depopulace nezbytná čisticí a dezinfekční opatření. |
(14) |
Spojené království navíc předložilo aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s deseti ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže: jedno ohnisko v blízkosti obce Alford v okrese East Lindsey v hrabství Lincolnshire v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 16. prosince 2021, jedno ohnisko v blízkosti města Washington v okrese Sunderland v hrabství Tyne and Wear v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 11. prosince 2021, jedno ohnisko v blízkosti města Mablethorpe v okrese East Lindsey v hrabství Lincolnshire v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 31. prosince 2021, jedno ohnisko v blízkosti města Eton v hrabství Windsor and Maidenhead v hrabství Berkshire v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 2. ledna 2022, jedno ohnisko v blízkosti obce Alford v okrese East Lindsey v hrabství Lincolnshire v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 3. ledna 2022, jedno ohnisko v blízkosti obce Upholland v okrese West Lancashire v hrabství Lancashire v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 7. ledna 2022, jedno ohnisko v blízkosti obce Byker v okrese Newcastle Upon Tyne v hrabství Tyne and Wear v Anglii (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 25. ledna 2022, jedno ohnisko v blízkosti města Bishop’s Waltham v okrese Winchester v hrabství Hampshire v Anglii, které bylo potvrzeno dne 4. února 2022, jedno ohnisko v blízkosti města Welshpool v hrabství Montgomeryshire ve správní oblasti Powys ve Walesu (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 21. února 2022 a jedno ohnisko v blízkosti obce Collieston v hrabství Aberdeenshire ve Skotsku (Spojené království), které bylo potvrzeno dne 11. března 2022. Spojené království rovněž předložilo informace o opatřeních, která přijalo s cílem zabránit dalšímu šíření uvedené nákazy. Konkrétně v návaznosti na tato ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků provedlo Spojené království s cílem tlumit a omezit šíření uvedené nákazy politiku depopulace. Kromě toho Spojené království v dříve infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svém území dokončilo v návaznosti na provedení politiky depopulace nezbytná čisticí a dezinfekční opatření. |
(15) |
Komise informace předložené Kanadou a Spojeným královstvím vyhodnotila a dospěla k závěru, že ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářství s chovem drůbeže byla odstraněna a že již neexistuje žádné riziko spojené se vstupem drůbežích komodit do Unie z oblastí Kanady a Spojeného království, z nichž byl v důsledku těchto ohnisek vstup drůbežích komodit do Unie pozastaven. |
(16) |
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být změněny, aby zohledňovaly epizootologickou situaci, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků v Kanadě, Spojeném království a ve Spojených státech. Nařízení (EU) 2021/404 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(17) |
S ohledem na stávající epizootologickou situaci v Kanadě, Spojeném království a ve Spojených státech, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, a na vážné riziko zavlečení této nákazy do Unie by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve. |
(18) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).
PŘÍLOHA
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:
1) |
příloha V se mění takto:
|
2) |
v příloze XIV se část 1 mění takto:
|
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/55 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/977
ze dne 22. června 2022,
kterým se přijímají dvě žádosti o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/325
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“),
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/325 ze dne 24. února 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz vysokopevnostních nití z polyesterů pocházejících z Čínské lidové republiky (2), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
A. PLATNÁ OPATŘENÍ
(1) |
Dne 29. listopadu 2010 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1105/2010 (dále jen „původní nařízení“) konečné antidumpingové clo z dovozu vysokopevnostních nití z polyesterů (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (3). |
(2) |
Dne 26. února 2017 Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila prováděcím nařízením (EU) 2017/325 platnost opatření původního nařízení na dalších pět let. |
(3) |
V rámci šetření vedoucího k uložení antidumpingových cel (dále jen „původní šetření“) byl v souladu s článkem 17 základního nařízení pro účely šetření vyvážejících výrobců v ČLR proveden výběr vzorku. Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku jsou uvedeni v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/325. |
(4) |
Pro vyvážející výrobce z ČLR zařazené do vzorku Komise na dovoz dotčeného výrobku uložila individuální sazby antidumpingového cla v rozsahu od 0 % do 9,8 %. Pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla uložena celní sazba ve výši 5,3 %. |
(5) |
Podle článku 4 původního nařízení může Komise změnit přílohu uvedeného nařízení tím, že přizná novému vyvážejícímu výrobci celní sazbu platnou pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, pokud případný nový vyvážející výrobce v ČLR poskytne Komisi dostatečné důkazy o tom, že:
|
B. ŽÁDOSTI O UDĚLENÍ STATUSU NOVÉHO VYVÁŽEJÍCÍHO VÝROBCE
(6) |
Společnosti Fujian Billion Polymerization Fiber Technology Industrial Co., Ltd. a Zhejiang Sanwei Material Technology Co., Ltd. (dále jen „žadatelé“) předložily Komisi žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce. Žadatelé tvrdili, že splňují všechny tři podmínky stanovené v článku 4 původního nařízení (dále jen „podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce“). |
(7) |
Pro účely rozhodnutí o tom, zda žadatelé splňují podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise žadatelům nejprve zaslala dotazník s žádostí o poskytnutí důkazů o splnění uvedených podmínek. |
(8) |
Na základě analýzy odpovědí na dotazník požádala Komise o další informace a důkazy, které žadatelé předložili. |
(9) |
Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala pro rozhodnutí o tom, zda žadatelé splňují podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, za nezbytné. Za tímto účelem Komise analyzovala důkazy, které žadatelé předložili ve svých odpovědích na dotazník, přičemž konzultovala různé on-line databáze, včetně databáze Orbis (4), a porovnávala informace od společností s veřejně dostupnými informacemi na internetu. Souběžně s tím Komise o žádosti žadatelů rovněž informovala výrobní odvětví Unie a vyzvala je, aby – považuje-li to za nezbytné – poskytlo případné připomínky. Výrobní odvětví Unie nepředložilo k dodržování podmínek pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce ze strany žadatelů žádné připomínky. |
C. ANALÝZA ŽÁDOSTÍ
Fujian Billion Polymerization Fiber Technology Industrial Co., Ltd. (dále jen „Billion“)
(10) |
Pokud jde o první podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, během období původního šetření neměla společnost Billion žádnou výrobní kapacitu pro výrobu nití, a tudíž do Unie nevyvážela. Do této výrobní kapacity společnost Billion investovala od roku 2019 (5). Z tohoto důvodu a vzhledem k neexistenci důkazů o opaku žadatel tuto podmínku splňuje. |
(11) |
Pokud jde o druhou podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise zjistila, že společnost Billion není ve spojení s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahují původní antidumpingová opatření. Komise navíc přezkoumala akcionáře společnosti Billion a na žádného z nich se nevztahují antidumpingová opatření uložená původním nařízením. Žadatel proto tuto podmínku splňuje. |
(12) |
Pokud jde o třetí podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise zjistila, že žadatel vyvážel do Unie v roce 2021, tedy po období původního šetření. Společnost Billion předložila faktury, seznam nakládky, náložný list a potvrzení o zaplacení objednávky zadané v roce 2021 jistými společnostmi v Belgii a Nizozemsku. Tuto podmínku proto společnost Billion splňuje. |
(13) |
Společnost Billion tedy splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce a žádost by měla být přijata. Žadateli by tudíž mělo být přiznáno antidumpingové clo pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření. |
Zhejiang Sanwei Material Technology Co., Ltd. (dále jen „Sanwei“)
(14) |
Pokud jde o první podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise zjistila, že žadatel během období původního šetření skutečně do Unie nevyvážel, jelikož společnost Sanwei byla založena v říjnu 2017. Z tohoto důvodu a vzhledem k neexistenci důkazů o opaku žadatel tuto podmínku splňuje. |
(15) |
Pokud jde o druhou podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise zjistila, že společnost Sanwei není ve spojení s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahují původní antidumpingová opatření. Komise navíc přezkoumala akcionáře společnosti Sanwei a na žádného z nich se nevztahují antidumpingová opatření uložená původním nařízením. Žadatel proto tuto podmínku splňuje. |
(16) |
Pokud jde o třetí podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise zjistila, že žadatel vyvážel do Unie v roce 2021, tedy po období původního šetření. Společnost Sanwei předložila faktury, seznam nakládky, náložný list a potvrzení o zaplacení objednávky zadané v roce 2021 jistou společností v Německu. Tuto podmínku proto společnost Sanwei splňuje. |
(17) |
Společnost Sanwei tedy splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce a žádost by měla být přijata. Žadateli by tudíž mělo být přiznáno antidumpingové clo pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření. |
D. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ
(18) |
Žadatelé a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné přiznat společnostem Fujian Billion Polymerization Fiber Technology Industrial Co., Ltd. a Zhejiang Sanwei Material Technology Co., Ltd. sazbu antidumpingového cla platnou pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření. |
(19) |
Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky. |
(20) |
Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Do seznamu vyvážejících výrobců z Čínské lidové republiky uvedeného v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/325 se doplňují tyto společnosti:
Společnost |
Doplňkový kód TARIC |
Fujian Billion Polymerization Fiber Technology Industrial Co., Ltd. |
A977 |
Zhejiang Sanwei Material Technology Co., Ltd. |
A977 |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Úř. věst. L 49, 25.2.2017, s. 6.
(3) Úř. věst. L 315, 1.12.2010, s. 1.
(4) Orbis je celosvětový poskytovatel informací o podnicích, které se týkají více než 220 milionů společností na celém světě. Poskytuje zejména standardizované informace o soukromých společnostech a podnikových strukturách.
(5) https://www.oerlikon.com › ecoma › files › 2020-07_OBA_Billion_IDY_en.pdf.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/58 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/978
ze dne 23. června 2022,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (1), a zejména na články 16 a 20 uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (2), a zejména na články 13 a 16 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
1. SOUVISLOSTI
(1) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (3) zavedla Evropská komise konečné ochranné opatření na některé výrobky z oceli (dále jen „ochranné opatření“), které sestává z celních kvót pro některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), jež se vztahují na 26 kategorií výrobků z oceli a jsou stanoveny na úrovních zachovávajících tradiční obchodní toky pro jednotlivé kategorie výrobků. Clo ve výši 25 % se použije pouze v případě, že tyto celní kvóty jsou překročeny. Ochranné opatření bylo zavedeno na počáteční období tří let, tj. do 30. června 2021 (dále jen „konečné nařízení“). |
(2) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (4) (dále jen „prodlužovací nařízení“) Komise prodloužila dobu trvání ochranného opatření do 30. června 2024. |
(3) |
Ve 161. bodě odůvodnění konečného nařízení se Komise zavázala, že „bude pravidelně provádět posouzení situace a alespoň na konci každého roku uložení opatření zváží přezkum“. V tomto duchu provedla Komise v letech 2019 a 2020 vždy jedno funkční přezkumné šetření. |
(4) |
V 85. bodě odůvodnění prodlužovacího nařízení Komise uvedla: „Aby se mezitím zachovalo fungování ochranného opatření přizpůsobeného vývoji trhu a v souladu se zájmy všech zúčastněných stran, provede Komise funkční přezkum, jako byl přezkum provedený v letech 2019 a 2020. Tento funkční přezkum bude zahájen s dostatečným předstihem, aby byly veškeré potřebné změny zavedeny od 1. července 2022, to znamená po prvním roce prodloužení.“ |
(5) |
Komise proto dne 17. prosince 2021 zahájila funkční přezkumné šetření tím, že v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu (5), v němž vyzvala zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska a předložily důkazy týkající se zejména těchto důvodů přezkumu:
|
2. POSTUP
(6) |
Řádné řízení proběhlo v rámci dvoufázového písemného postupu, v němž strany nejprve uvedly své připomínky a příslušné důkazy a následně měly možnost uvést protiargumenty k úvodním podáním ostatních stran. Komise obdržela celkem více než sto podání a protiargumentů. |
(7) |
V průběhu funkčního přezkumného šetření a před jeho dokončením bylo ochranné opatření několikrát změněno. V březnu 2022 zavedla EU nařízením (EU) 2022/428 (6) zákaz dovozu některých výrobků z oceli z Ruska a Běloruska (7) jako součást čtvrtého balíčku sankcí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Aby se zamezilo možnému nedostatku dodávek na trhu Unie s ocelí, který by mohl z důvodu tohoto zákazu nastat, změnila Komise nařízením (EU) 2022/434 (8) ochranné opatření tak, že u každé dotčené kategorie výrobků individuální kvóty Ruska a Běloruska poměrně přerozdělila mezi další dodavatelské země. |
(8) |
Kromě toho Komise nařízením (EU) 2022/664 (9) stanovila, že ochranné opatření se bude vztahovat na Jihoafrickou republiku a další země Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC), s nimiž byla podepsána dohoda o hospodářském partnerství, a sice od 1. května 2022, tedy ode dne, kdy skončí výjimka, která se na uvedené země vztahovala v rámci dvoustranné dohody o hospodářském partnerství. |
(9) |
Kromě toho Komise dočasně pozastavila uplatňování ochranného opatření ve vztahu k Ukrajině (10). V důsledku toho se po dobu, po kterou toto pozastavení zůstává v platnosti, dovoz z Ukrajiny nezapočítává do žádné kvóty, tedy ani do individuální, ani do zbytkové kvóty (11). Stejně tak se pro výpočet zbytkových kvót nezohledňuje objem dovozu z Ukrajiny během referenčního období původního šetření (2015–2017) (12). |
3. ZJIŠTĚNÍ, JEŽ ŠETŘENÍ PŘINESLO
(10) |
Na základě hloubkové analýzy všech obdržených podání a údajů, které měla k dispozici, dospěla Komise k níže uvedeným závěrům. Tyto závěry jsou uspořádány do následujících pododdílů podle struktury oznámení o zahájení přezkumu. |
3.1. Přidělování a správa kvót
Připomínky zúčastněných stran
(11) |
Některé zúčastněné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly nahradit čtvrtletní správu kvót roční správou, zatímco jiné zúčastněné strany (výrobní odvětví Unie) požadovaly zavést měsíční správu. Některé strany (výrobní odvětví Unie) rovněž požadovaly, aby byl převod nevyužitých kvót omezen na 4 %, zatímco jiné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly, aby byl podíl některých nevyužitých individuálních kvót přerozdělen. Další strany (některé třetí země a uživatelé) navíc požadovaly, aby byl systém individuálních kvót zrušen a aby byla místo něj zavedena globální správa kvót. Jiné zúčastněné strany požadovaly, aby byly kvóty některých zemí zrušeny a tyto kvóty byly přerozděleny mezi jiné země původu a aby byla některým zemím vyvážejícím v rámci zbytkové kvóty přidělena individuální kvóta. |
Posouzení
(12) |
Individuální i zbytkové kvóty byly přiděleny na základě vývozní výkonnosti v referenčním období původního šetření (13). Systém čtvrtletní správy kvót se při zabezpečení stability na trhu Unie ukázal jako účinný, neboť zabraňuje prudkému nárůstu dovozu, jenž by mohl trh destabilizovat (14), a zajišťuje řádný a předvídatelný tok dovozu v průběhu celého roku. Tento systém rovněž umožňuje, aby byly tradiční obchodní toky z hlediska objemu a zemí původu přípustné bez jakéhokoli dodatečného cla. |
(13) |
Tento systém zajišťuje rovnováhu mezi protichůdnými zájmy. Zaprvé z něj těží výrobní odvětví Unie, protože tento systém zamezuje přílivu dovozu během krátkého časového období a následným nepříznivým dopadům na trh. Zadruhé je tento systém přínosný i pro některé třetí země a některé uživatele v Unii, kteří by jinak byli z trhu neoprávněně vytěsněni jinými většími dodavateli a nemohli by dodávat výrobky uživatelům v Unii, kteří by zase z těchto konkrétních zemí původu nemohli nakupovat materiál, jenž potřebují. Kromě toho tento systém umožňuje větším vyvážejícím zemím překročit jejich tradiční obchodní toky ve většině kategorií výrobků tím, že jim dává přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí období, v němž stávající dodavatelé nedokázali kvóty plně využít. |
(14) |
Pokud by bylo akceptováno některé z tvrzení, jež předložily zúčastněné strany a jež jsou shrnuta v 11. bodě odůvodnění, došlo by k narušení této rovnováhy a hrozilo by, že účinnost opatření bude oslabena. Strany ve svých podáních navíc nijak neprokázaly, že stávající systém není přiměřený a že různé jimi navrhované úpravy jsou v obecném zájmu Unie (a nikoliv pouze v jejich individuálním zájmu) a v souladu s logikou a řádným fungováním opatření. |
(15) |
Komise proto dospěla k závěru, že zachování stávajícího systému správy kvót (čtvrtletní správy a kombinace individuálních a zbytkových kvót), převodu nevyužitých kvót a přístupu ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí je ve vztahu ke všem zúčastněným stranám nadále přiměřené a spravedlivé. |
3.1.1. Úprava kategorií výrobků 7 a 17
(16) |
Ačkoli je stávající systém přidělování a správy kvót přiměřený, vyžaduje podle Komise určité technické úpravy, díky nimž se s ohledem na změněné okolnosti zlepší jeho fungování. Tyto úpravy se týkají kategorií výrobků 7 (kvarto plechy) a 17 (úhelníky, tvarovky a profily). |
(17) |
V obou těchto kategoriích výrobků je historicky významným vývozcem Ukrajina (15) (představuje přibližně 33 % celkových kvót v každé z těchto kategorií), která své kvóty trvale využívá na poměrně vysoké úrovni. Komise však zjistila (16), že od začátku nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině se v rámci těchto dvou kategorií z Ukrajiny do Unie prakticky žádné výrobky nedovážejí. Vypovídá to o tom, že Ukrajina není v současnosti schopna vyrábět a/nebo vyvážet tyto kategorie výrobků na trh Unie v jakémkoli významném objemu. Za těchto okolností a poté, co Komise provedla analýzu využívání kvót ostatními vyvážejícími zeměmi, na které se opatření vztahuje, dospěla k závěru, že pokud by nepřijala žádná opatření, byli by uživatelé v Unii v rámci těchto kategorií výrobků ohroženi možným nedostatkem dodávek. |
(18) |
Komise proto dospěla k závěru, že je zapotřebí v zájmu Unie globalizovat správu kvót, na něž se nadále vztahuje opatření (17), v kategoriích 7 a 17. Jinými slovy, stávající individuální kvóty se zruší a nahradí je jedna kvóta, která bude k dispozici pro všechny země původu, díky čemuž budou uživatelé mnohem flexibilnější a ocel, kterou budou potřebovat, budou moci dovážet z jakéhokoli zdroje dostupného v rámci objemu kvót v těchto kategoriích. |
(19) |
Komise dospěla k závěru, že vzhledem k dosavadnímu vývoji objemu dovozu (využívání kvót) a zemím původu tato úprava účinnost opatření ve vztahu k výrobcům v Unii nijak nesníží, možnost jakéhokoliv vytěsnění je nepravděpodobná a že tradiční obchodní toky zůstanou zachovány. Tato úprava bude znovu posouzena s ohledem na vývoj obchodních toků v těchto kategoriích a na pozastavení uplatňování ochranného opatření ve vztahu k Ukrajině nebo pokud budou zjištěny nepřiměřené účinky vytěsnění. |
3.2. Vytěsňování tradičních obchodních toků
(20) |
Konečným opatřením Komise zavedla mechanismus, díky němuž mohou mít země, které vyčerpaly své individuální kvóty, v posledním čtvrtletí (duben–červen) každého ročního období opatření (až do vyčerpání bezcelní) přístup také ke zbytkové kvótě, která byla původně k dispozici. |
(21) |
Komise zavedení tohoto mechanismu odůvodnila tím, že z něj mohou těžit dovozci a uživatelé v Unii, neboť se předpokládalo, že tento mechanismus nejen zajistí zachování tradičních obchodních toků, ale také zabrání případnému nevyužití částí zbytkové celní kvóty. |
(22) |
V rámci prvního funkčního přezkumu v roce 2019 Komise zjistila, že země, které využívají individuální celní kvóty, využily ve dvou kategoriích výrobků téměř vždy plnou výši zbytkové kvóty ve čtvrtém čtvrtletí během dvou dnů. V důsledku toho nemohli historicky menší dodavatelé v posledním čtvrtletí daného období vyvážet bezcelně. Tím byly negativně zasaženy tradiční obchodní toky z hlediska země původu a poškozeny některé třetí země a někteří uživatelé v Unii. S cílem tento nezamýšlený negativní dopad zmírnit Komise zavedla pro každou zemi 30% strop, který omezil jejich přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí v kategorii 13 (betonářská ocel) a kategorii 16 (válcovaný drát). |
(23) |
V rámci druhého funkčního přezkumu v roce 2020 a poté, co zaznamenala více případů vytěsnění v několika kategoriích výrobků, Komise navrhla systém, podle něhož by přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí závisel na zjištěných trendech v oblasti dovozu a reálném využití zbytkové kvóty menšími dodavateli, kteří mají z tuto části celní kvóty přirozený užitek (18). |
(24) |
S cílem zamezit vytěsňování tradičních zemí původu v rámci zbytkové kvóty a zároveň zachovat doplňkový přístup v kategoriích, v nichž je nezbytné zajistit maximální využití kvóty, Komise vypracovala systém, podle něhož by každá kategorie výrobků spadala do jedné z níže uvedených tří různých skupin, které odpovídají třem různým scénářům přístupu. Tento systém splňuje jednu z klíčových zásad a cílů ochranného opatření – zajistit zachování tradičních obchodních toků z hlediska zemí původu. |
(25) |
V současnosti jsou v platnosti tyto tři režimy:
|
Připomínky zúčastněných stran
(26) |
Některé zúčastněné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly, aby byl přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí zcela zamezen. Jiné strany požadovaly, aby byly provedeny určité změny specifické pro určité kategorie výrobků, zatímco další strany (včetně některých třetích zemí, uživatelů i výrobního odvětví Unie) požadovaly, aby byl větším vyvážejícím zemím v dané kategorii přístup ke zbytkové kvótě zcela zamezen nebo aby byl zaveden restriktivnější přístup. |
Posouzení
(27) |
Komise poté, co přezkoumala obdržená podání a fungování opatření, dospěla k závěru, že stávající systém je i nadále nejpřiměřenější, neboť uživatelům umožňuje maximálně využít zbytkovou kvótu, ale také zajišťuje, aby byly respektovány tradiční obchodní toky z hlediska zemí původu (což je rovněž v zájmu uživatelů). Systém umožňující přístup ke zbytkové kvótě byl uplatňován ve všech kategoriích výrobků vyjma čtyř z nich. |
(28) |
Pokud by se vyhovělo žádostem zúčastněných stran, došlo by buď k tomu, že by někteří uživatelé nemohli zvýšit svůj objem bezcelního dovozu, pokud by po něm byla na trhu Unie poptávka, nebo by jiní uživatelé v Unii nemohli nakupovat výrobky z některých zemí původu, které jsou pro trh Unie rovněž nezbytné, a to z důvodu účinků vytěsnění. Tento systém zároveň zajišťuje, aby doplňkové objemy, jež mohou některé země v jeho rámci vyvážet, nepřekročily limity, které zaručují, aby nedošlo k oslabení účinnosti opatření s ohledem na výrobce v Unii. Proto je stávající systém z hlediska obecného zájmu Unie nejpřiměřenější. |
Úprava
(29) |
V rámci probíhajícího přezkumu Komise posuzovala, zda dochází k účinkům vytěsnění. Za tímto účelem Komise pomocí stejného typu analýzy, jež byla provedena při druhém přezkumu, aktualizovala jednotlivé režimy s využitím údajů, které měla od té doby k dispozici. Komise tedy analyzovala údaje o dovozu a využívání kvót podle země původu a kategorie v období od 1. dubna 2020 do 31. března 2022. |
(30) |
Pomocí stejné metodiky, jež byla použita při druhém funkčním přezkumu, avšak s aktualizovanými údaji, byly režimy přístupu pro jednotlivé kategorie výrobků aktualizovány následovně (konkrétní objemy viz příloha II):
|
(31) |
V souladu se zásadami uplatněnými v předchozím funkčním přezkumu se bude zvláštní režim vztahovat na tyto kategorie:
|
(32) |
Kategorie 7, 8, 17 a 25A budou spravovány globálně. Možnost přístupu ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí se proto nepoužije, protože žádná země nevyváží v rámci individuální kvóty. |
(33) |
U kategorií 1 a 4B je stávající režim, v jehož rámci je přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí pro každou vyvážející zemi omezen 30% limitem, nadále považován za přiměřený, neboť zajišťuje dostatečnou rozmanitost zdrojů dodávek a zároveň zamezuje účinkům vytěsnění v důsledku nadměrného přílivu dalšího dovozu nad rámec tradičních obchodních toků. |
(34) |
Povaha tohoto opatření by tedy i nadále umožňovala přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí v převážné většině kategorií výrobků (ve všech kategoriích vyjma tří z nich). |
3.3. Aktualizace seznamu rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje
(35) |
Z uplatňování konečného opatření byla vyňata každá rozvojová země, která je členem WTO, pokud je její podíl na dovozu nižší než 3 % z celkového dovozu pro každou kategorii výrobků. Komise se zavázala k tomu, že bude vývoj dovozu po přijetí opatření monitorovat a že bude seznam vyňatých zemí pravidelně přezkoumávat. |
(36) |
Poslední aktualizace proběhla v rámci přezkumného šetření v návaznosti na dohodu o vystoupení mezi Unií a Spojeným královstvím ke dni 1. ledna 2021, přičemž po 1. lednu 2021 už v seznamu k žádným změnám nedošlo. S cílem aktualizovat seznam rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje a které jsou z jeho působnosti vyňaty, proto Komise provedla opětovný výpočet na základě nejnovějších dostupných konsolidovaných údajů o dovozu, tj. statistiky dovozu za rok 2021 (19). |
Úprava
(37) |
Změny provedené v rámci této aktualizace jsou uvedeny níže (aktualizovaná tabulka je k dispozici v příloze I):
|
3.4. Úroveň liberalizace
(38) |
Současná míra liberalizace ochranného opatření byla stanovena na roční výši 3 %. Komise v tomto šetření posoudila, zda je tato úroveň liberalizace i nadále přiměřená. |
Připomínky zúčastněných stran
(39) |
Některé zúčastněné strany (zejména vyvážející výrobci a uživatelé v Unii) požadovaly, aby Komise zvýšila úroveň liberalizace nad 3 % (mnohé z nich požadovaly úroveň liberalizace ve výši 5 %), zatímco výrobní odvětví Unie požadovalo, aby se úroveň liberalizace snížila na 1 %. |
Posouzení
(40) |
Ochranný nástroj má mít pouze dočasný charakter. Ode dne 1. července 2022 bude opatření uplatňováno již pátým rokem. Cílem liberalizace (kterou stanoví pravidla WTO (21) a EU (22) jako právní povinnost) je postupně zajistit na trhu v oblasti dovozu větší hospodářskou soutěž, přičemž domácí výrobní odvětví se musí zvýšené úrovni dovozu přizpůsobit. Účelem je zamezit přijetí opatření, které by domácí výrobní odvětví nemotivovalo k tomu, aby se v době jeho platnosti přizpůsobil, a které by způsobilo domácímu výrobnímu odvětví problémy v oblasti konkurenceschopnosti, až bude po skončení platnosti ochranného opatření vystaveno větší zahraniční konkurenci. |
(41) |
S ohledem na tuto logiku se Komise domnívala, že v tomto okamžiku (po uplynutí čtyřleté doby trvání opatření) by se mělo počítat s mírně vyšší meziroční úrovní liberalizace, aby bylo domácí výrobní odvětví motivováno k dalšímu přizpůsobení, nicméně je potřeba dbát na to, aby nebyla oslabena účinnost opatření. |
Úprava
(42) |
Komise dospěla k závěru, že je přiměřené, aby ode dne 1. července 2022 byla roční úroveň liberalizace stanovena na 4 %. |
(43) |
Toto zvýšení by mělo rovněž přispět ke zmírnění možného napětí mezi uživateli v Unii u některých kategorií výrobků v době, kdy na trhu panuje vysoká míra nejistoty. Na druhou stranu toto mírné další zvýšení nijak neohrozí výrobní odvětví Unie a ani neoslabí účinnost opatření. |
3.5. Dopad v důsledku změn opatření USA podle § 232
(44) |
V březnu 2018 USA uložily 25% clo na dovoz některých výrobků z oceli na základě opatření USA podle § 232. Toto opatření je v současnosti stále v platnosti, i když doznalo určitých změn. V rámci tohoto přezkumného šetření Komise tyto změny posoudila, aby zjistila, zda mají nějaký dopad na ochranné opatření EU, zejména pokud jde o riziko odklonu obchodu na trh Unie. |
Připomínky zúčastněných stran
(45) |
Žádosti, které byly v této souvislosti obdrženy, lze rozdělit do tří skupin. V rámci prvních dvou skupin někteří uživatelé a třetí země tvrdili, že riziko odklonu obchodu je nízké (nižší) z důvodu různých změn opatření podle § 232. Některé strany dále tvrdily, že vzhledem k celním kvótám, které mají unijní vývozci přiděleny, odkloní výrobní odvětví Unie prodej na trh USA na úkor domácího prodeje, což zapříčiní nedostatek na domácím trhu. |
(46) |
Ocelářský průmysl Unie na druhé straně tvrdil, že riziko odklonu obchodu přetrvává a že lepší přístup EU na trh USA neoslabí jeho schopnost dodávat na domácí (unijní) trh. |
Posouzení
Změny ve vztahu k EU
(47) |
V říjnu 2021 USA rozhodly o tom, že se na dovoz z EU bude na základě opatření podle § 232 vztahovat systém celních kvót. V rámci tohoto nového režimu bude EU moci do určité úrovně (na základě historického objemu vývozu) (23) vyvážet bezcelně a teprve po vyčerpání této úrovně se začne uplatňovat 25% clo. Cílem tohoto opatření bylo zlepšit postavení unijních vývozců na trhu USA, na které se do okamžiku zavedení opatření vztahovalo 25% clo z každé vyvezené tuny. Tento nový systém je v platnosti ode dne 1. ledna 2022. |
(48) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že ceny v USA jsou obvykle vyšší než v Unii, budou by výrobci v EU motivováni vyvážet do USA na úkor domácího prodeje a hrozí, že na trhu Unie vznikne v některých kategoriích nedostatek. |
(49) |
Komise dospěla z řady důvodů k závěru, že by tato tvrzení měla být zamítnuta. V první řadě nelze pod pojem odklonu obchodu na trh Unie zahrnovat omezení vývozu samotného výrobního odvětví EU do USA. Jinými slovy, výrobnímu odvětví Unie nikdy nemůže hrozit odklon jeho vlastního prodeje. To odporuje logice odklonu obchodu. Proto skutečnost, že EU může zvýšit svou přítomnost na trhu USA, nijak nesouvisí s rizikem odklonu obchodu z vyvážejících zemí na trh Unie. |
(50) |
Zadruhé tvrzení, že výrobní odvětví Unie své celní kvóty využije na úkor (převážně nebo dokonce výhradně) domácího prodeje, není podloženo žádnými důkazy. Tato tvrzení nezohlednila skutečnost, že výrobní odvětví Unie by teoreticky mohlo svůj objem výroby také zvýšit (24), čímž by neobětovalo domácí prodej a vytvořilo by další příjmy ze zvýšeného prodeje na vývoz do USA, a že by také mohlo do USA přesměrovat objemy vyvážené na jiné trhy, které mohou být z řady důvodů, včetně cenových hladin, méně atraktivní (25). |
(51) |
Bez ohledu na všechny tyto teoretické možnosti se v praxi ukázalo, že v prvním čtvrtletí od vstupu systému celních kvót v platnost nedokázala EU svých kvót zdaleka využít. V prvním čtvrtletí totiž využila pouze přibližně 42 % kvóty (26). |
(52) |
Proto se zásadní předpoklad některých zúčastněných stran a premisa, o kterou se opírá jejich argumentace, totiž že unijní vyvážející výrobci budou schopni všechny své kvóty v USA využít, v první řadě ukázaly jako nesprávné. |
(53) |
Komise dospěla k závěru, že skutečnost, že se na EU vztahuje v rámci opatření USA podle § 232 systém celních kvót, nemá z hlediska rizika odklonu obchodu na fungování ochranného opatření žádný dopad. Žádná ze stran rovněž ani nijak neprokázala, že by vývoz v režimu celních kvót podle § 232 sám o sobě zapříčinil riziko nedostatku dodávek na trhu Unie. |
Změny ve vztahu k některým třetím zemím (mimo EU)
(54) |
V souvislosti s tvrzeními ohledně změn opatření USA podle § 232 ve vztahu k jiným třetím zemím z údajů, které měla Komise k dispozici, vyplynulo, že opatření USA podle § 232 bylo změněno následovně:
|
(55) |
Šetření dospělo k závěru, že tyto úpravy opatření USA podle § 232 mají na fungování a smysl ochranného opatření EU celkově pouze malý dopad, a to z několika důvodů. Za prvé, aby tyto změny byly uvedeny do souvislostí, většina těchto zemí v současnosti do Unie téměř žádnou ocel nevyváží (pokud vůbec nějakou) (27), a nejsou ani historickými dodavateli (28). Na několik málo zemí s významnějším objemem vývozu do Unie, konkrétně Spojené království, Japonsko a Koreu, se nadále vztahuje opatření USA podle § 232, tj. jejich bezcelní vývoz na trh USA je omezen. Korea může vyvážet pouze v rámci kvóty (množstevní omezení) bez možnosti vývozu nad rámec tohoto objemu a na Spojené království a Japonsko se vztahuje celní kvóta, nad jejíž rámec se uplatňuje 25% clo. Existence celní kvóty navíc nemusí nutně znamenat, že tyto země budou schopny přidělené objemy účinně využít, jak ukazuje příklad celní kvóty přidělené Unii. Na vývoz do USA z většiny zemí původu, které mají největší podíl na dovozu do Unie, se i nadále vztahuje 25% clo. |
(56) |
V tomto ohledu je riziko odklonu obchodu spojeno především se zeměmi, které jsou hlavními dodavateli oceli do Unie a které mají (v některých případech poměrně velké) volné kapacity, a mohou tak rychle zvýšit (29) svou přítomnost na trhu Unie (30), který je, jak se ukázalo v předchozích šetřeních, atraktivní z hlediska cen a velikosti. (31) |
(57) |
Strany ve svých podáních navíc nijak neprokázaly (a ani neuvedly), že by se zjištění učiněná Komisí v předchozích šetřeních (32) podstatným způsobem změnila. Zejména celosvětová nadbytečná kapacita v odvětví oceli, která stále přetrvává (33), podstatné snížení dovozu na trh USA ve srovnání s obdobím, než USA zavedly opatření podle § 232 (34), nebo nedostatek náhradních trhů, které by vykompenzovaly pokles objemu (35), a další. |
(58) |
Zlepšení přístupu některých třetích zemí uvedených v 54. bodě odůvodnění na trh USA by každopádně mohlo ostatním zemím vývoz na trh USA ještě více ztížit, protože jsou tím, že musí platit 25% clo, v relativně horším konkurenčním postavení. Objem dovozu ze zemí, na které se v rámci opatření USA podle § 232 nevztahoval žádný preferenční přístup, se totiž snižoval podstatně rychleji, než činil průměr (36). Úpravy opatření USA by proto mohly ještě více zvýšit pravděpodobnost odklonu obchodu ze třetích zemí, na které se v rámci opatření podle § 232 nevztahuje žádné preferenční zacházení, přičemž některé z těchto zemí by mohly zapříčinit prudký nárůst dovozu na trh Unie. |
Závěr
(59) |
Z důvodů uvedených v tomto pododdíle dospěla Komise k závěru, že změny opatření USA podle § 232 nemají na fungování ochranného opatření EU týkajícího se oceli žádný dopad a nemění základ pro jeho posouzení z hlediska rizika odklonu obchodu. |
4. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
(60) |
Kromě tvrzení vypořádaných v oddíle 3 předložily zúčastněné strany další tvrzení, která jsou vypořádána v tomto oddíle. |
4.1. Tvrzení, že by opatření mělo být ukončeno nebo pozastaveno z důvodu vývoje cen oceli v Unii
(61) |
V průběhu šetření a po skončení písemné fáze řízení se na Komisi z vlastního podnětu obrátilo několik zúčastněných stran s tvrzením, že by ochranné opatření mělo být pozastaveno nebo ukončeno z důvodu nárůstu cen oceli v Unii. Tyto strany tvrdily, že ukončení nebo pozastavení ochranného opatření by bylo řešením, jak ceny oceli snížit. |
(62) |
Zaprvé případné ukončení nebo pozastavení opatření nebylo předmětem tohoto přezkumu. Během šetření shromážděné důkazy a provedená analýza proto nebyly takové povahy, jakou by vyžadovalo možné ukončení ochranného opatření. Ukončení ochranného opatření tedy nespadalo do působnosti tohoto přezkumu. |
(63) |
Komise nicméně pro úplnost považovala za vhodné uvést tato tvrzení do souvislostí a poskytnout v tomto nařízení věcnou analýzu nedávného vývoje na trhu. V tomto ohledu Komise zjistila, že ceny oceli v Unii zaznamenaly v prvních měsících roku 2022 vzestupnou tendenci, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhly těsně po nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině, a že od konce dubna 2022 (37) vykazovaly známky trvalého poklesu (s 21% poklesem ve srovnání s nejvyšší hodnotou dosaženou v roce 2022 (38)). |
(64) |
Ceny se tímto způsobem vyvíjely v obecném kontextu inflace, která zasáhla i suroviny a energie pro výrobu oceli. Světové sdružení výrobců oceli (WSA) ve svém krátkodobém výhledu (39) na roky 2022 a 2023 uvedlo, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině ještě více zesílí inflační tlak, a to nejen prostřednictvím vyšších cen energií a surovin pro výrobu oceli, ale také prostřednictvím pokračujícího narušení dodavatelských řetězců. Tento výhled potvrdily i nejnovější dostupné informace o vývoji cen surovin pro výrobu oceli (včetně energií) pocházející ze zdrojů, jako je OECD (40), Světová banka (41) a S&P Platts (42), které ukazují prudký růst cen a obecný vzestupný trend s mnohem vyššími hladinami než v předchozích obdobích. |
(65) |
Statistické posouzení, které provedla Komise (43), rovněž potvrdilo, že vývoj cen na hlavním světovém trhu s ocelí vykazoval podobný trend jako v Unii a vývoj cen pozorovaný na trhu Unie tedy plně odpovídal vývoji cen převládajícímu na hlavních trzích po celém světě. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že ochranné opatření v žádném případě nemohlo být příčinou vývoje cen v Unii. |
4.2. Údajný nedostatek oceli v Unii
(66) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že na trhu Unie je nedostatek oceli a že ochranné opatření týkající se oceli tento nedostatek ještě prohlubuje, neboť některé kvóty byly vyčerpány. Proto v souvislosti se zvýšením cen oceli tvrdily, že by opatření mělo být pozastaveno nebo ukončeno. |
(67) |
Komise konstatovala, že celní kvóty byly v prvních třech čtvrtletích čtvrtého roku uplatňování opatření (od 1. července 2021 do 31. března 2022) využity ze 77 %, tj. více než 5,6 milionu tun kvóty zůstalo nevyužito, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Z toho vyplývá, že uživatelé v Unii měli v každém období obecně možnost objem bezcelního dovozu oceli ještě zvýšit. Ačkoli nelze vyloučit, že v některých kategoriích mohlo být využívání kvót vystaveno ve srovnání s jinými kategoriemi většímu tlaku, většina kategorií výrobků měla v každém čtvrtletí nevyužitou bezcelní kvótu. Tabulka 1 Vývoj využívání celních kvót v prvních třech čtvrtletích roku 4 (44)
|
(68) |
Komise dále zjistila, že objem dovozu se v roce 2021 téměř shodoval s nejvyšší hodnotou dovozu dosaženou v roce 2018 (45). Navíc krátkodobý výhled Světového sdružení výrobců oceli (WSA) (46) na roky 2022 a 2023 zdůraznil nejistou hospodářskou prognózu. Predikce pro trh s ocelí na rok 2022 se v důsledku války výrazně zhoršila, nicméně se očekává, že poptávka po oceli v roce 2022 vzroste o 0,4 % a v roce 2023 o 2,2 %. |
(69) |
Na základě těchto skutečností a vzhledem k tomu, že úroveň kvót bude od 1. července 2022 zvýšena o další 4 %, jak je vysvětleno v oddíle 3.4, dospěla Komise k závěru, že by každopádně mělo dojít ke zmírnění údajného tlaku v některých segmentech trhu a zároveň by měla být zachována účinnost opatření. |
4.3. Tvrzení, že by opatření mělo být z důvodu dopadu zákazu dovozu z Ruska a Běloruska na některé uživatele pozastaveno
(70) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že zákaz dovozu z Ruska a Běloruska podstatně snížil jejich schopnost dovážet, a požadovaly, aby Komise z těchto důvodů opatření ukončila. |
(71) |
V této souvislosti Komise poznamenala, že nestabilita způsobená nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a následnými sankcemi na ocel, které EU uložila, je na trhu nevyhnutelným faktorem, jemuž se všechny zúčastněné strany musí postupně přizpůsobit. |
(72) |
S cílem vedlejší nepříznivé dopady plynoucí ze zákazu dovozu co nejvíce minimalizovat však Komise v rámci ochranného opatření okamžitě zareagovala a s účinností od dubna 2022 kvóty přerozdělila. Tato úprava opatření do značné míry zmírní obtíže, které některým uživatelům zákaz dovozu z Ruska a Běloruska způsobil, protože jim umožní přístup k bezcelním objemům z jiných zemí původu. Uživatelům v Unii však přirozeně bude nějakou dobu trvat, než se této situaci přizpůsobí a začnou dovážet od dodavatelů z jiné země původu (47). Komise připustila, že v určitých případech, kdy jejich závislost na dovozu ruské a/nebo běloruské oceli byla velmi vysoká, budou muset někteří uživatelé přejít prakticky na úplně jiné dodavatele. Existence těchto sankcí v oblasti oceli však sama o sobě nemůže zpochybnit platnost nebo nezbytnost ochranného opatření. |
4.4. Žádosti o přerozdělení kvót přidělených Ukrajině
(73) |
Některé zúčastněné strany požádaly Komisi, aby individuální kvóty přidělené Ukrajině přerozdělila, protože v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině nebude Ukrajina schopna vyvážet do Unie ve významném objemu. Některé z těchto stran Komisi navrhly, aby postupovala stejným způsobem jako při přerozdělení kvót od Ruska a Běloruska. |
(74) |
Z analýzy Komise týkající se využívání kvót Ukrajinou v době před pozastavením ochranného opatření, jak je vysvětleno v 9. bodě odůvodnění, vyplynulo, že Ukrajina u většiny kategorií výrobků, pro které měla přiděleny individuální kvóty, tyto kvóty nadále využívá. U kategorií, v nichž nebyl nezaznamenán žádný vývoz, Komise globalizovala kvóty všech ostatních zemí původu, na které se opatření vztahuje, a to v každé z těchto kategorií výrobků, jak je vysvětleno v oddíle 3.1.1 výše. Komise připomněla, že kvóty, které by náležely Ukrajině (při absenci pozastavení), nebudou dostupné, dokud zůstane pozastavení opatření ve vztahu k této zemi v platnosti. |
4.5. Žádosti o rozdílné zacházení v rámci některých kategorií výrobků
(75) |
Několik zúčastněných stran předložilo žádosti týkající se určitých kategorií výrobků (tyto kategorie se lišily v závislosti na straně, která danou žádost předložila). Tyto žádosti zahrnovaly vynětí určité kategorie výrobků z působnosti opatření, rozdílné zacházení s určitou zemí původu v rámci určité kategorie výrobků a uplatnění různé úrovně liberalizace v závislosti na kategorii výrobků. |
(76) |
Jak již Komise vysvětlila v předchozích nařízeních, opatření se vztahuje na jeden výrobek, a to některé výrobky z oceli. Komise proto nemůže nakládat s kategoriemi výrobků, z nichž se dotčený výrobek skládá, jako by tyto kategorie byly individuálně samy o sobě dotčeným výrobkem. Komise v rámci řízení a správy kvót a v případě, že to bylo v zájmu Unie, upravovala ochranné opatření tak, aby bylo zajištěno splnění jeho cílů. Komise však nemůže měnit stěžejní prvky opatření, např. definici výrobku, aby vyhověla žádostem zúčastněných stran, protože by to vedlo k diskriminačnímu zacházení ve vztahu k jiným kategoriím výrobků a zúčastněným stranám, a především by to bylo v rozporu s koncepcí opatření a definicí výrobku, jež je uvedena v konečném nařízení. |
4.6. Žádosti o zrušení ochranného opatření u kategorií, na které se vztahují antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření
(77) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že by Komise měla zrušit ochranné opatření u kategorií výrobků, na které se vztahují antidumpingová a/nebo vyrovnávací cla, protože podle nich výrobnímu odvětví Unie poskytují dostatečnou ochranu. |
(78) |
Komise připomněla, že ochranné opatření na jedné straně a ostatní nástroje na ochranu obchodu na straně druhé mají odlišný smysl a odlišné cíle, neboť neřeší totožné otázky. Zatímco ochranná opatření řeší růst objemu dovozu v důsledku nepředvídaných událostí, antidumpingové a vyrovnávací nástroje řeší nekalé obchodní praktiky. Může nastat situace, kdy je u dané kategorie výrobků v určitém okamžiku zjištěn v souvislosti s některou zemí dumping a později dojde v důsledku nepředvídaných událostí ještě k nárůstu objemu dovozu z různých zemí původu. Navíc se zpravidla podstatně liší působnost obou nástrojů, pokud jde o země původu, na které se vztahují, i typy prováděných šetření, včetně procesních pravidel. Souběžné použití obou nástrojů na danou kategorii výrobků je tedy plně v souladu jak s pravidly WTO, tak s pravidly EU (48). |
4.7. Žádost o zvýšení celních kvót Spojeného království tak, aby zahrnovaly obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem
(79) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že by se kvóty přidělené Spojenému království měly zvýšit, aby zohlednily historický obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem. |
(80) |
V této souvislosti Komise připomněla, že příslušným právním aktem, který upravuje postavení Severního Irska ve vztahu k obchodním a celním předpisům EU, je Protokol o Irsku/Severním Irsku (dále jen „protokol“) (49). V souladu s ustanoveními protokolu se prodej oceli do Severního Irska (ať už z Velké Británie, nebo z jiné třetí země) do historického dovozu do Unie nezapočítává, a proto se při výpočtu kvóty nezohledňuje (50). Na základě tohoto přístupu jsou prováděcí právní předpisy EU v oblasti ochranných opatření s protokolem i nadále plně v souladu. Tato žádost byla proto zamítnuta. |
4.8. Tvrzení týkající se údajného obcházení
(81) |
Některé strany tvrdily, že může docházet k obcházení opatření. Poukazovaly při tom zejména na údajné obcházení dovozu z Ruska v kategoriích 12 a 13 a obecně v kategorii 28. |
(82) |
V této souvislosti Komise uvádí, že na Rusko se v současnosti vztahuje zákaz dovozu. Jakékoli pokusy o obcházení stávajících opatření jsou tudíž monitorovány jak ze strany EU, tak ze strany vnitrostátních celních orgánů. |
(83) |
Komise kromě toho konstatuje, že tento přezkum, kterým se mění stávající ochranná opatření, je také v souladu se závazky vyplývajícími z dvoustranných dohod podepsaných s některými třetími zeměmi. |
(84) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2019/159 se mění takto:
1) |
odstavec 5 článku 1 se se nahrazuje tímto: „5. Pokud jedna konkrétní země příslušnou celní kvótu podle odstavce 2 vyčerpá, může dovoz z této země pro některé kategorie výrobků probíhat v rámci zbývající části celní kvóty pro stejnou kategorii výrobků. Toto ustanovení se použije pouze v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty. U kategorií výrobků 5, 9 a 21 nebude povolen žádný další přístup ke zbývající části celní kvóty. U kategorií výrobků 12, 13, 14, 16, 20 a 27 bude povolen přístup pouze k určitému objemu v rámci objemu celní kvóty původně dostupného v posledním čtvrtletí. U kategorií výrobků 1 a 4B nesmí žádná vyvážející země sama využít více než 30 % objemu zbytkové celní kvóty původně dostupného v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování opatření. U kategorií výrobků 2, 3A, 3B, 4A, 6, 10, 15, 18, 19, 22, 24, 25B, 26 a 28 bude povolen přístup k celkovému objemu celní kvóty původně dostupnému v posledním čtvrtletí v příslušných kategoriích výrobků.“; |
2) |
bod III.2 přílohy III se nahrazuje zněním v příloze I tohoto nařízení, |
3) |
příloha IV se nahrazuje zněním v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.
(2) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1029 ze dne 24. června 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 za účelem prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 225 I, 25.6.2021, s. 1).
(5) Oznámení o zahájení přezkumu ochranného opatření použitelného na dovoz některých výrobků z oceli (2021/C 509/10) (Úř. věst. C 509, 17.12.2021, s. 12).
(6) Nařízení Rady (EU) 2022/428 ze dne 15. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 87 I, 15.3.2022, s. 13).
(7) V případě Běloruska se zákaz dovozu vztahoval na všechny výrobky z oceli (tj. byly zahrnuty všechny výrobky, na které se vztahovalo ochranné opatření), zatímco v případě Ruska se zákaz vztahoval pouze na výrobky z oceli, na které se vztahovalo ochranné opatření týkající se oceli.
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/434 ze dne 15. března 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 88, 16.3.2022, s. 181).
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/664 ze dne 21. dubna 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 121, 22.4.2022, s. 12).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/870 ze dne 30. května 2022 o dočasných opatřeních pro liberalizaci obchodu, která doplňují obchodní koncese použitelné pro ukrajinské produkty podle Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na straně jedné a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 103).
(11) Ačkoli je Ukrajina v některých kategoriích v příloze uvedena, uvedené individuální kvóty, které mají přiřazené pořadové číslo, nejsou z tohoto důvodu použitelné.
(12) Včetně následných zvýšení v důsledku liberalizace.
(13) Viz 33. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/894 ze dne 29. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 206, 30.6.2020, s. 27): „V neposlední řadě Komise rovněž konstatuje, že referenční období použité pro výpočet celních kvót představuje jeden z pilířů koncipování opatření, který je od počátku stanoven v konečném nařízení, a že rozsah přezkumu nezahrnuje podstatnou změnu základní struktury opatření.“
(14) Tamtéž, oddíl 3.2.1.
(15) Kategorie 7 je rovněž zasažena zákazem dovozu pro historicky významného dodavatele: Rusko.
(16) Zdroj: Vyhledávání kvóty, dostupné na:
https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp
(17) Na kvóty náležející Ukrajině se ochranné opatření nevztahuje, a nejsou tedy k dispozici žádné jiné zemi, dokud zůstává v platnosti dočasné pozastavení uvedené v 9. bodě odůvodnění.
(18) Viz oddíl 3.2.3 prováděcího nařízení (EU) 2020/894.
(19) Zdroj: Eurostat.
(20) Nepoužije se, dokud je ochranné opatření ve vztahu k Ukrajině pozastaveno.
(21) Článek 7.4 Dohody WTO o ochranných opatřeních.
(22) Ustanovení čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) 2015/478.
(23) Výše celní kvóty přidělené Unii činí přibližně 3,3 milionu tun ročně, což představuje přibližně 2,5 % průměrného objemu domácího prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie (v letech 2018–2019).
(24) Jak z konečného, tak z prodlužovacího nařízení vyplývá, že výrobní odvětví Unie má celkově k dispozici určitou další kapacitu.
(25) Několik zúčastněných stran tvrdilo, že USA mají obecně nejvyšší hladinu cen.
(26) Zpráva USA o využívání celních kvót.
(27) V roce 2021 činil podíl Kanady, Mexika, Brazílie, Austrálie a Argentiny na dovozu na trh Unie 0,9 %.
(28) Souhrnný podíl Kanady, Mexika, Brazílie, Austrálie a Argentiny na dovozu do Unie v letech 2013–2021 činil 2,25 % z celkového dovozu (nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2016, kdy i tak činil pouhých 3,7 %).
(29) V minulých funkčních přezkumech se ukázalo, že některé země byly schopny svou přítomnost na trhu Unie významně a rychle zvýšit, např. velmi rychlým vyčerpáním kvót, včetně dodatečných kvót ve čtvrtém čtvrtletí.
(30) Je nezbytné uvést, že největší země vyvážející do Unie soustavně tvrdí (a to i ve svých podáních při tomto přezkumu), že stávající kvóty výrazně omezí jejich schopnost vyvážet do Unie, z čehož vyplývá, že by v případě neexistence ochranného opatření byly schopny svou přítomnost na trhu Unie zvýšit.
(31) Podrobnější posouzení viz oddíl 3.1.2 písm. g) prodlužovacího nařízení. Z hlediska objemu je trh Unie i nadále hlavním světovým trhem pro dovoz oceli. Viz OECD: Steel Market Developments – Q2 2022 (Vývoj na trhu s ocelí – druhé čtvrtletí 2022), (DSTI/SC(2022)1), tabulka 8.
(32) Viz například zjištění Komise v oddílech 3.1.2 a 3.1.3 prodlužovacího nařízení.
(33) Viz například prohlášení předsedy na 91. zasedání Výboru OECD pro ocel (29.–31. března 2022): „nadměrná kapacita, která v roce 2021 činila 544 milionů tun a od roku 2018 zůstala na stále vysokých úrovních, zdůrazňuje potřebu dalšího snižování kapacity v příslušných jurisdikcích“. K dispozici na: 91st Session of the OECD Steel Committee - Chair's Statement - OECD
Viz také OECD: Latest Developments in Steelmaking Capacity(Nejnovější vývoj kapacity výroby oceli), s. 4 a 6 (DSTI/SC(2022)3: „Celosvětová nadměrná kapacita v ocelářství neustále roste. Celosvětová kapacita výroby surové oceli se v roce 2021 zvýšila o 6,0 milionu metrických tun (mmt), tj. o 0,2 %, na 2 454,3 mmt.“
Viz také společné komuniké ministrů obchodu skupiny G7 ze dne 21. října 2021: „Znovu jsme potvrdili význam Globálního fóra pro nadměrnou kapacitu v ocelářství (GFSEC) jako fóra, které může pomoci řešit problém celosvětové nadměrné kapacity v ocelářství v mnohostranném rámci. Budeme nadále podporovat OECD a spolupracovat s ní, abychom navázali na její dosavadní vynikající práci, a nadále se budeme zaměřovat na analýzu četnosti a rozsahu praktik narušujících trh a dopadů, které tyto praktiky mohou mít v oblasti vytváření a udržování nadměrné kapacity“; k dispozici na: https://www.g7uk.org/g7-trade-ministers-communique-2/
(34) Dovoz do USA byl v roce 2021 celkově o 21 % nižší než v roce 2017, tj. než USA zavedly opatření podle § 232.
(35) Objem vývozu poklesl mimo jiné na trh USA a Unie i na další třetí trhy. Podrobnější informace viz oddíl 3.1.2 prodlužovacího nařízení.
(36) Objem dovozu ze zemí s relevantním vývozem do Unie, na které se v rámci opatření USA podle § 232 nevztahuje žádné preferenční zacházení, včetně mimo jiné Číny, Indie, Ruska, Tchaj-wanu, Turecka, Ukrajiny a Spojeného království, se oproti celkovému snížení objemu dovozu o 21 % snížil o 48 % (viz poznámka pod čarou 34). Zdroj: Komise USA pro mezinárodní obchod, https://dataweb.usitc.gov
(37) Zdroj: S&P Platts Global a Steel Business Briefing (SBB) (k dispozici na základě předplatného). Informace o vývoji cen v Unii z veřejně dostupných zdrojů viz mimo jiné: MEPS International – https://mepsinternational.com/gb/en/news/buying-panic-subsides-in-european-steel-market (20. dubna 2022); EUROMETAL – Klesající dovozní nabídka a nízká poptávka snižují ceny svitků válcovaných za tepla v EU – EUROMETAL (2. května 2022); Metal Bulletin – https://www.metalbulletin.com/Article/5097739/HRC-prices-across-Europe-continue-to-slide- on-weak-demand.html (10. května 2022) a https://www.metalbulletin.com/Article/5098015/hot-rolled-coil/European-HRC-buyers-continue-to-be-held-back-by-sufficient-stocks-weak-demand.html (12. května 2022).
(38) Vezme-li se jako referenční cena oceli válcované za tepla v Unii (porovná-li se nejvyšší hodnota dosažená v polovině března s údaji z poloviny května 2022).
(39) Viz Světové sdružení výrobců oceli, krátkodobý výhled, duben 2022, k dispozici na: worldsteel Short Range Outlook April 2022 - worldsteel.org
(40) Viz OECD: Economic and Social Impacts and Policy Implications of the War in Ukraine (Hospodářské a společenské dopady a politické důsledky války na Ukrajině), 29. března 2022, s. 7 a 8, k dispozici na: https://www.oecd.org/industry/ind/Item_3.1_Economic_and_financial_market_Impacts.pdf
Viz také 91. zasedání Výboru OECD pro ocel – prohlášení předsedy, k dispozici na: https://www.oecd.org/sti/ind/91-oecd-steel-chair-statement.htm; „Zvýšený tlak na globální dodavatelské řetězce, včetně nedostatku polovodičových čipů, rostoucí náklady na energie a očekávaný růst úrokových sazeb v důsledku zrychlující se inflace utlumují průmyslovou činnost a globální poptávku po oceli. (…) Tyto dopady se přímo projevují jako významné negativní šoky v dodávkách oceli a surovin z Ruska a Ukrajiny, které zasahují zejména evropský ocelářský průmysl a zapříčiňují prudký růst cen oceli a surovin. Světový ocelářský průmysl trpí také nepřímými dopady, jako jsou vyšší náklady na energie a výrobu a zpomalení celosvětového hospodářského růstu, které v budoucnu výrazně sníží poptávku po oceli.“
(41) Viz ceny komodit Světové banky, květen 2022, k dispozici na: CMO-Pink-Sheet-May-2022.pdf (worldbank.org)
(42) Viz vývoj cen výrobků z oceli na stránkách S&P Platts Global, Global Market Outlook, duben 2022 (k dispozici na základě předplatného).
(43) Zdroj: Global Trade Atlas – analýza zaměřená na srovnání (rok 2021 oproti roku 2019) úrovně vývozních cen některých hlavních světových výrobců oceli u kategorií, na které se vztahuje ochranné opatření EU týkající se oceli. Analýza ukázala u výrobku, na který se vztahuje ochranné opatření EU, následující vývoj vývozních cen některých hlavních světových výrobců oceli: Čína (+43 %), Indie (+32 %), Japonsko (+14 %), Rusko (+28 %), Jižní Korea (+27 %), Turecko (+43 %) a Spojené království (+21 %).
(44) Zdroj: https://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp
(45) Objem dovozu byl v roce 2021 pouze o 1,5 % nižší než v roce 2018.
(46) Viz krátkodobý výhled Světového sdružení výrobců oceli ze dne 14. dubna 2022, k dispozici na: worldsteel Short Range Outlook of 14 April 2022 - worldsteel.org
(47) V tomto ohledu umožňoval článek 3g nařízení (EU) 2022/428 pokračovat v dovozu z Ruska a Běloruska v rámci zbytkové kvóty, pokud budou smlouvy uzavřené přede dnem 16. března 2022 nebo doplňkové smlouvy, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné, splněny do 17. června 2022.
(48) V této souvislosti Komise připomněla, že vzájemným působením ochranných, antidumpingových a vyrovnávacích opatření se náležitě zabývá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/477 ze dne 11. března 2015 o opatřeních, která může Unie přijmout ve vztahu ke kombinovanému účinku antidumpingových nebo antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 11). Viz také rozsudek ze dne 20. října 2021, Novolipetsk Steel PAO v. Komise, T-790/19, ECLI:EU:T:2021:706.
(49) Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii („dohoda o vystoupení“) (Úř. věst. L 63, 31.1.2020, s. 7).
(50) Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2037 ze dne 10. prosince 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 416, 11.12.2020, s. 32).
PŘÍLOHA I
„III.2 – Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují konečná opatření
Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují konečná opatření |
|||||||||||||||||||||||||||||
Země / Skupina výrobků |
1 |
2 |
3A |
3B |
4A |
4B |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
24 |
25A |
25B |
26 |
27 |
28 |
Brazílie |
|
|
|
|
X |
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Čína |
|
X |
X |
X |
X |
X |
|
X |
|
X |
X |
X |
X |
|
X |
X |
|
|
X |
X |
|
X |
X |
X |
|
X |
X |
X |
X |
Egypt |
X |
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Indie |
X |
X |
|
|
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
X |
|
|
X |
X |
|
|
|
|
X |
|
X |
X |
|
|
X |
|
|
Indonésie |
|
|
|
|
X |
|
|
|
X |
X |
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Kazachstán |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Moldavsko |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
X |
X |
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Severní Makedonie |
|
|
|
|
X |
|
|
|
X |
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
X |
X |
|
X |
|
|
|
|
|
Jihoafrická republika |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
X |
X |
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Tunisko |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Turecko |
X |
X |
|
|
X |
X |
X |
X |
|
X |
X |
|
X |
X |
|
|
X |
X |
|
X |
X |
X |
|
X |
|
X |
X |
X |
X |
Ukrajina |
X |
X |
|
|
X |
X |
|
|
X |
|
|
|
|
X |
X |
|
X |
X |
|
|
X |
X |
X |
X |
|
|
X |
X |
X“ |
Spojené arabské emiráty |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
X |
X |
|
X |
|
|
X |
|
|
|
|
|
Vietnam |
X |
|
X |
X |
X |
X |
X |
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
Všechny ostatní rozvojové země |
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
X |
|
|
|
|
|
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA IV
IV.1 – Objemy celních kvót
Číslo výrobku |
Kategorie výrobku |
Kódy KN |
Rozdělení podle zemí (v příslušných případech) |
Rok 5 |
Rok 6 |
Dodatečné clo |
Pořadová čísla |
||||||
Od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022 |
Od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 |
Od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 |
Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023 |
Od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023 |
Od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 |
Od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 |
Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 |
||||||
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
||||||||||||
1 |
Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla |
7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8966 |
Turecko |
452 373,88 |
452 373,88 |
442 539,66 |
447 456,77 |
469 183,40 |
469 183,40 |
464 083,58 |
464 083,58 |
25 % |
09.8967 |
|||
Indie |
287 227,31 |
287 227,31 |
280 983,24 |
284 105,28 |
297 900,24 |
297 900,24 |
294 662,20 |
294 662,20 |
25 % |
09.8968 |
|||
Korejská republika |
179 365,46 |
179 365,46 |
175 466,21 |
177 415,83 |
186 030,40 |
186 030,40 |
184 008,33 |
184 008,33 |
25 % |
09.8969 |
|||
Spojené království |
150 045,49 |
150 045,49 |
146 783,63 |
148 414,56 |
155 620,95 |
155 620,95 |
153 929,42 |
153 929,42 |
25 % |
09.8976 |
|||
Srbsko |
159 231,56 |
159 231,56 |
155 770,01 |
157 500,79 |
165 148,37 |
165 148,37 |
163 353,27 |
163 353,27 |
25 % |
09.8970 |
|||
Ostatní země |
900 290,25 |
900 290,25 |
880 718,72 |
890 504,48 |
933 743,65 |
933 743,65 |
923 594,27 |
923 594,27 |
25 % |
||||
2 |
Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena |
7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00 |
Indie |
156 974,80 |
156 974,80 |
153 562,31 |
155 268,55 |
162 807,74 |
162 807,74 |
161 038,10 |
161 038,10 |
25 % |
09.8801 |
Korejská republika |
91 042,24 |
91 042,24 |
89 063,06 |
90 052,65 |
94 425,23 |
94 425,23 |
93 398,87 |
93 398,87 |
25 % |
09.8802 |
|||
Spojené království |
84 142,99 |
84 142,99 |
82 313,80 |
83 228,39 |
87 269,62 |
87 269,62 |
86 321,03 |
86 321,03 |
25 % |
09.8977 |
|||
Ukrajina |
69 898,31 |
69 898,31 |
68 378,78 |
69 138,54 |
72 495,62 |
72 495,62 |
71 707,62 |
71 707,62 |
25 % |
09.8803 |
|||
Srbsko |
39 631,71 |
39 631,71 |
38 770,15 |
39 200,93 |
41 104,37 |
41 104,37 |
40 657,58 |
40 657,58 |
25 % |
09.8805 |
|||
Ostatní země |
321 824,43 |
321 824,43 |
314 828,25 |
318 326,34 |
333 782,94 |
333 782,94 |
330 154,85 |
330 154,85 |
25 % |
||||
3.A |
Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou) |
7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8808 |
Spojené království |
532,59 |
532,59 |
521,01 |
526,80 |
552,38 |
552,38 |
546,38 |
546,38 |
25 % |
09.8978 |
|||
Íránská islámská republika |
159,72 |
159,72 |
156,25 |
157,98 |
165,65 |
165,65 |
163,85 |
163,85 |
25 % |
09.8809 |
|||
Korejská republika |
244,60 |
244,60 |
239,29 |
241,94 |
253,69 |
253,69 |
250,93 |
250,93 |
25 % |
09.8806 |
|||
Ostatní země |
817,65 |
817,65 |
799,87 |
808,76 |
848,03 |
848,03 |
838,81 |
838,81 |
25 % |
||||
3.B |
7225 19 90 , 7226 19 80 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8811 |
|
Korejská republika |
33 860,21 |
33 860,21 |
33 124,12 |
33 492,16 |
35 118,40 |
35 118,40 |
34 736,68 |
34 736,68 |
25 % |
09.8812 |
|||
Čína |
29 777,29 |
29 777,29 |
29 129,96 |
29 453,62 |
30 883,77 |
30 883,77 |
30 548,08 |
30 548,08 |
25 % |
09.8813 |
|||
Tchaj-wan |
23 288,87 |
23 288,87 |
22 782,59 |
23 035,73 |
24 154,25 |
24 154,25 |
23 891,70 |
23 891,70 |
25 % |
09.8814 |
|||
Ostatní země |
8 303,99 |
8 303,99 |
8 123,47 |
8 213,73 |
8 612,56 |
8 612,56 |
8 518,94 |
8 518,94 |
25 % |
||||
4.A |
Pokovené plechy |
Kódy TARIC: 7210410020 , 7210410030 , 7210490020 , 7210490030 , 7210610020 , 7210610030 , 7210690020 , 7210690030 , 7212300020 , 7212300030 , 7212 50 20 , 7212506120 , 7212506130 , 7212506920 , 7212506930 , 7225920020 , 7225920030 , 7225990011 , 7225990022 , 7225990023 , 7225990041 , 7225990045 , 7225990091 , 7225990092 , 7225990093 , 7226993010 , 7226993030 , 7226997011 , 7226997013 , 7226997091 , 7226997093 , 7226997094 |
Korejská republika |
36 115,37 |
36 115,37 |
35 330,25 |
35 722,81 |
37 457,36 |
37 457,36 |
37 050,22 |
37 050,22 |
25 % |
09.8816 |
Indie |
51 623,89 |
51 623,89 |
50 501,64 |
51 062,77 |
53 542,16 |
53 542,16 |
52 960,18 |
52 960,18 |
25 % |
09.8817 |
|||
Spojené království |
34 028,35 |
34 028,35 |
33 288,60 |
33 658,47 |
35 292,79 |
35 292,79 |
34 909,17 |
34 909,17 |
25 % |
09.8979 |
|||
Ostatní země |
454 338,51 |
454 338,51 |
444 461,58 |
449 400,05 |
471 221,03 |
471 221,03 |
466 099,06 |
466 099,06 |
25 % |
||||
4.B |
Kódy KN: 7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10 Kódy TARIC: 7210410080 , 7210490080 , 7210610080 , 7210690080 , 7212300080 , 7212506180 , 7212506980 , 7225920080 , 7225990025 , 7225990095 , 7226993090 , 7226997019 , 7226997096 |
Čína |
123 409,30 |
123 409,30 |
120 726,49 |
122 067,90 |
127 995,00 |
127 995,00 |
126 603,75 |
126 603,75 |
25 % |
09.8821 |
|
Korejská republika |
160 163,83 |
160 163,83 |
156 682,01 |
158 422,92 |
166 115,27 |
166 115,27 |
164 309,67 |
164 309,67 |
25 % |
09.8822 |
|||
Indie |
73 708,96 |
73 708,96 |
72 106,59 |
72 907,78 |
76 447,88 |
76 447,88 |
75 616,92 |
75 616,92 |
25 % |
09.8823 |
|||
Spojené království |
34 028,35 |
34 028,35 |
33 288,60 |
33 658,47 |
35 292,79 |
35 292,79 |
34 909,17 |
34 909,17 |
25 % |
09.8980 |
|||
Ostatní země |
100 848,08 |
100 848,08 |
98 655,73 |
99 751,91 |
104 595,44 |
104 595,44 |
103 458,53 |
103 458,53 |
25 % |
||||
5 |
Plechy s organickým povlakem |
7210 70 80 , 7212 40 80 |
Indie |
75 642,86 |
75 642,86 |
73 998,45 |
74 820,66 |
78 453,64 |
78 453,64 |
77 600,88 |
77 600,88 |
25 % |
09.8826 |
Korejská republika |
68 363,40 |
68 363,40 |
66 877,24 |
67 620,32 |
70 903,68 |
70 903,68 |
70 132,99 |
70 132,99 |
25 % |
09.8827 |
|||
Spojené království |
33 563,94 |
33 563,94 |
32 834,29 |
33 199,12 |
34 811,13 |
34 811,13 |
34 432,75 |
34 432,75 |
25 % |
09.8981 |
|||
Tchaj-wan |
21 910,16 |
21 910,16 |
21 433,85 |
21 672,00 |
22 724,31 |
22 724,31 |
22 477,30 |
22 477,30 |
25 % |
09.8828 |
|||
Turecko |
15 126,78 |
15 126,78 |
14 797,94 |
14 962,36 |
15 688,87 |
15 688,87 |
15 518,34 |
15 518,34 |
25 % |
09.8829 |
|||
Ostatní země |
41 252,54 |
41 252,54 |
40 355,75 |
40 804,14 |
42 785,42 |
42 785,42 |
42 320,36 |
42 320,36 |
25 % |
||||
6 |
Výrobky z bílého plechu |
7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20 |
Čína |
106 758,00 |
106 758,00 |
104 437,17 |
105 597,58 |
110 724,96 |
110 724,96 |
109 521,43 |
109 521,43 |
25 % |
09.8831 |
Spojené království |
38 940,37 |
38 940,37 |
38 093,84 |
38 517,11 |
40 387,34 |
40 387,34 |
39 948,34 |
39 948,34 |
25 % |
09.8982 |
|||
Srbsko |
21 429,38 |
21 429,38 |
20 963,53 |
21 196,46 |
22 225,67 |
22 225,67 |
21 984,08 |
21 984,08 |
25 % |
09.8832 |
|||
Korejská republika |
15 501,05 |
15 501,05 |
15 164,07 |
15 332,56 |
16 077,04 |
16 077,04 |
15 902,29 |
15 902,29 |
25 % |
09.8833 |
|||
Tchaj-wan |
12 887,99 |
12 887,99 |
12 607,82 |
12 747,90 |
13 366,89 |
13 366,89 |
13 221,60 |
13 221,60 |
25 % |
09.8834 |
|||
Ostatní země |
35 715,05 |
35 715,05 |
34 938,63 |
35 326,84 |
37 042,16 |
37 042,16 |
36 639,53 |
36 639,53 |
25 % |
||||
7 |
Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli |
7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60 , 7225 99 00 |
Ukrajina |
270 017,57 |
270 017,57 |
264 147,62 |
267 082,59 |
280 051,01 |
280 051,01 |
277 006,97 |
277 006,97 |
25 % |
09.8836 |
Ostatní země |
554 571,27 |
554 571,27 |
542 515,37 |
548 543,32 |
575 178,29 |
575 178,29 |
568 926,35 |
568 926,35 |
25 % |
||||
8 |
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla |
7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00 |
Ostatní země |
105 581,29 |
105 581,29 |
103 286,04 |
104 433,67 |
109 504,53 |
109 504,53 |
108 314,26 |
108 314,26 |
25 % |
|
9 |
Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena |
7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80 |
Korejská republika |
47 773,95 |
47 773,95 |
46 735,39 |
47 254,67 |
49 549,16 |
49 549,16 |
49 010,58 |
49 010,58 |
25 % |
09.8846 |
Tchaj-wan |
44 302,39 |
44 302,39 |
43 339,29 |
43 820,84 |
45 948,59 |
45 948,59 |
45 449,15 |
45 449,15 |
25 % |
09.8847 |
|||
Indie |
29 610,23 |
29 610,23 |
28 966,53 |
29 288,38 |
30 710,50 |
30 710,50 |
30 376,69 |
30 376,69 |
25 % |
09.8848 |
|||
Jihoafrická republika |
25 765,68 |
25 765,68 |
25 205,56 |
25 485,62 |
26 723,10 |
26 723,10 |
26 432,63 |
26 432,63 |
25 % |
09.8853 |
|||
Spojené státy |
24 090,93 |
24 090,93 |
23 567,21 |
23 829,07 |
24 986,11 |
24 986,11 |
24 714,52 |
24 714,52 |
25 % |
09.8849 |
|||
Turecko |
20 046,66 |
20 046,66 |
19 610,86 |
19 828,76 |
20 791,56 |
20 791,56 |
20 565,57 |
20 565,57 |
25 % |
09.8850 |
|||
Malajsie |
12 700,45 |
12 700,45 |
12 424,35 |
12 562,40 |
13 172,38 |
13 172,38 |
13 029,20 |
13 029,20 |
25 % |
09.8851 |
|||
Ostatní země |
50 944,84 |
50 944,84 |
49 837,34 |
50 391,09 |
52 837,87 |
52 837,87 |
52 263,55 |
52 263,55 |
25 % |
||||
10 |
Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla |
7219 21 10 , 7219 21 90 |
Čína |
4 731,30 |
4 731,30 |
4 628,44 |
4 679,87 |
4 907,10 |
4 907,10 |
4 853,77 |
4 853,77 |
25 % |
09.8856 |
Indie |
2 007,05 |
2 007,05 |
1 963,42 |
1 985,24 |
2 081,63 |
2 081,63 |
2 059,01 |
2 059,01 |
25 % |
09.8857 |
|||
Jihoafrická republika |
1 374,32 |
1 374,32 |
1 344,44 |
1 359,38 |
1 425,39 |
1 425,39 |
1 409,89 |
1 409,89 |
25 % |
09.8859 |
|||
Spojené království |
827,96 |
827,96 |
809,96 |
818,96 |
858,73 |
858,73 |
849,39 |
849,39 |
25 % |
09.8984 |
|||
Tchaj-wan |
764,41 |
764,41 |
747,79 |
756,10 |
792,81 |
792,81 |
784,19 |
784,19 |
25 % |
09.8858 |
|||
Ostatní země |
1 002,95 |
1 002,95 |
981,14 |
992,04 |
1 040,21 |
1 040,21 |
1 028,91 |
1 028,91 |
25 % |
||||
12 |
Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily |
7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00 |
Čína |
135 003,41 |
135 003,41 |
132 068,55 |
133 535,98 |
140 019,93 |
140 019,93 |
138 497,97 |
138 497,97 |
25 % |
09.8861 |
Spojené království |
112 785,82 |
112 785,82 |
110 333,95 |
111 559,89 |
116 976,77 |
116 976,77 |
115 705,28 |
115 705,28 |
25 % |
09.8985 |
|||
Turecko |
101 999,52 |
101 999,52 |
99 782,14 |
100 890,83 |
105 789,67 |
105 789,67 |
104 639,78 |
104 639,78 |
25 % |
09.8862 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8863 |
|||
Švýcarsko |
65 555,05 |
65 555,05 |
64 129,94 |
64 842,50 |
67 990,98 |
67 990,98 |
67 251,94 |
67 251,94 |
25 % |
09.8864 |
|||
Bělorusko |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8865 |
|||
Ostatní země |
58 414,15 |
58 414,15 |
57 144,27 |
57 779,21 |
60 584,73 |
60 584,73 |
59 926,20 |
59 926,20 |
25 % |
||||
13 |
Betonářská ocel |
7214 20 00 , 7214 99 10 |
Turecko |
90 856,92 |
90 856,92 |
88 881,77 |
89 869,35 |
94 233,03 |
94 233,03 |
93 208,76 |
93 208,76 |
25 % |
09.8866 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8867 |
|||
Ukrajina |
42 298,50 |
42 298,50 |
41 378,96 |
41 838,73 |
43 870,24 |
43 870,24 |
43 393,39 |
43 393,39 |
25 % |
09.8868 |
|||
Bosna a Hercegovina |
32 685,87 |
32 685,87 |
31 975,31 |
32 330,59 |
33 900,43 |
33 900,43 |
33 531,95 |
33 531,95 |
25 % |
09.8869 |
|||
Moldavská republika |
27 318,01 |
27 318,01 |
26 724,14 |
27 021,07 |
28 333,10 |
28 333,10 |
28 025,13 |
28 025,13 |
25 % |
09.8870 |
|||
Ostatní země |
132 668,90 |
132 668,90 |
129 784,79 |
131 226,85 |
137 598,67 |
137 598,67 |
136 103,03 |
136 103,03 |
25 % |
||||
14 |
Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli |
7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90 |
Indie |
30 542,92 |
30 542,92 |
29 878,94 |
30 210,93 |
31 677,84 |
31 677,84 |
31 333,52 |
31 333,52 |
25 % |
09.8871 |
Spojené království |
4 463,47 |
4 463,47 |
4 366,44 |
4 414,96 |
4 629,33 |
4 629,33 |
4 579,01 |
4 579,01 |
25 % |
09.8986 |
|||
Švýcarsko |
4 393,46 |
4 393,46 |
4 297,95 |
4 345,71 |
4 556,72 |
4 556,72 |
4 507,19 |
4 507,19 |
25 % |
09.8872 |
|||
Ukrajina |
3 393,31 |
3 393,31 |
3 319,54 |
3 356,42 |
3 519,40 |
3 519,40 |
3 481,14 |
3 481,14 |
25 % |
09.8873 |
|||
Ostatní země |
4 956,51 |
4 956,51 |
4 848,76 |
4 902,63 |
5 140,68 |
5 140,68 |
5 084,81 |
5 084,81 |
25 % |
||||
15 |
Válcovaný drát z nerezavějící oceli |
7221 00 10 , 7221 00 90 |
Indie |
7 103,74 |
7 103,74 |
6 949,31 |
7 026,53 |
7 367,70 |
7 367,70 |
7 287,62 |
7 287,62 |
25 % |
09.8876 |
Tchaj-wan |
4 580,21 |
4 580,21 |
4 480,64 |
4 530,43 |
4 750,40 |
4 750,40 |
4 698,77 |
4 698,77 |
25 % |
09.8877 |
|||
Spojené království |
3 679,69 |
3 679,69 |
3 599,69 |
3 639,69 |
3 816,42 |
3 816,42 |
3 774,93 |
3 774,93 |
25 % |
09.8987 |
|||
Korejská republika |
2 286,74 |
2 286,74 |
2 237,03 |
2 261,88 |
2 371,71 |
2 371,71 |
2 345,93 |
2 345,93 |
25 % |
09.8878 |
|||
Čína |
1 548,74 |
1 548,74 |
1 515,07 |
1 531,90 |
1 606,28 |
1 606,28 |
1 588,83 |
1 588,83 |
25 % |
09.8879 |
|||
Japonsko |
1 536,99 |
1 536,99 |
1 503,57 |
1 520,28 |
1 594,10 |
1 594,10 |
1 576,77 |
1 576,77 |
25 % |
09.8880 |
|||
Ostatní země |
773,87 |
773,87 |
757,04 |
765,46 |
802,62 |
802,62 |
793,90 |
793,90 |
25 % |
||||
16 |
Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli |
7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95 |
Spojené království |
176 384,36 |
176 384,36 |
172 549,92 |
174 467,14 |
182 938,53 |
182 938,53 |
180 950,07 |
180 950,07 |
25 % |
09.8988 |
Ukrajina |
118 599,40 |
118 599,40 |
116 021,16 |
117 310,28 |
123 006,38 |
123 006,38 |
121 669,35 |
121 669,35 |
25 % |
09.8881 |
|||
Švýcarsko |
130 373,45 |
130 373,45 |
127 539,25 |
128 956,35 |
135 217,93 |
135 217,93 |
133 748,17 |
133 748,17 |
25 % |
09.8882 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8883 |
|||
Turecko |
113 300,38 |
113 300,38 |
110 837,33 |
112 068,85 |
117 510,45 |
117 510,45 |
116 233,16 |
116 233,16 |
25 % |
09.8884 |
|||
Bělorusko |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8885 |
|||
Moldavská republika |
66 581,74 |
66 581,74 |
65 134,31 |
65 858,02 |
69 055,81 |
69 055,81 |
68 305,20 |
68 305,20 |
25 % |
09.8886 |
|||
Ostatní země |
116 864,97 |
116 864,97 |
114 324,43 |
115 594,70 |
121 207,50 |
121 207,50 |
119 890,02 |
119 890,02 |
25 % |
||||
17 |
Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli |
7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90 |
Ukrajina |
30 113,25 |
30 113,25 |
29 458,61 |
29 785,93 |
31 232,21 |
31 232,21 |
30 892,73 |
30 892,73 |
25 % |
09.8891 |
Ostatní země |
64 947,85 |
64 947,85 |
63 535,94 |
64 241,90 |
67 361,21 |
67 361,21 |
66 629,03 |
66 629,03 |
25 % |
||||
18 |
Štětovnice |
7301 10 00 |
Čína |
6 736,44 |
6 736,44 |
6 590,00 |
6 663,22 |
6 986,76 |
6 986,76 |
6 910,82 |
6 910,82 |
25 % |
09.8901 |
Spojené arabské emiráty |
3 333,90 |
3 333,90 |
3 261,43 |
3 297,67 |
3 457,79 |
3 457,79 |
3 420,20 |
3 420,20 |
25 % |
09.8902 |
|||
Spojené království |
864,55 |
864,55 |
845,76 |
855,16 |
896,68 |
896,68 |
886,93 |
886,93 |
25 % |
09.8990 |
|||
Ostatní země |
274,44 |
274,44 |
268,47 |
271,45 |
284,63 |
284,63 |
281,54 |
281,54 |
25 % |
||||
19 |
Železniční materiál |
7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00 |
Spojené království |
4 916,90 |
4 916,90 |
4 810,01 |
4 863,46 |
5 099,61 |
5 099,61 |
5 044,18 |
5 044,18 |
25 % |
09.8991 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8906 |
|||
Turecko |
1 498,14 |
1 498,14 |
1 465,57 |
1 481,86 |
1 553,81 |
1 553,81 |
1 536,92 |
1 536,92 |
25 % |
09.8908 |
|||
Čína |
1 449,19 |
1 449,19 |
1 417,68 |
1 433,44 |
1 503,04 |
1 503,04 |
1 486,70 |
1 486,70 |
25 % |
09.8907 |
|||
Ostatní země |
759,42 |
759,42 |
742,91 |
751,17 |
787,64 |
787,64 |
779,08 |
779,08 |
25 % |
||||
20 |
Plynové trubky |
7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77 |
Turecko |
47 578,14 |
47 578,14 |
46 543,83 |
47 060,99 |
49 346,07 |
49 346,07 |
48 809,70 |
48 809,70 |
25 % |
09.8911 |
Indie |
18 309,56 |
18 309,56 |
17 911,53 |
18 110,55 |
18 989,92 |
18 989,92 |
18 783,51 |
18 783,51 |
25 % |
09.8912 |
|||
Severní Makedonie |
6 762,54 |
6 762,54 |
6 615,53 |
6 689,04 |
7 013,83 |
7 013,83 |
6 937,59 |
6 937,59 |
25 % |
09.8913 |
|||
Spojené království |
6 432,95 |
6 432,95 |
6 293,10 |
6 363,03 |
6 671,99 |
6 671,99 |
6 599,47 |
6 599,47 |
25 % |
09.8992 |
|||
Ostatní země |
10 690,62 |
10 690,62 |
10 458,21 |
10 574,41 |
11 087,86 |
11 087,86 |
10 967,34 |
10 967,34 |
25 % |
||||
21 |
Duté profily |
7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99 |
Turecko |
94 689,32 |
94 689,32 |
92 630,86 |
93 660,09 |
98 207,83 |
98 207,83 |
97 140,35 |
97 140,35 |
25 % |
09.8916 |
Spojené království |
50 502,05 |
50 502,05 |
49 404,18 |
49 953,11 |
52 378,63 |
52 378,63 |
51 809,29 |
51 809,29 |
25 % |
09.8993 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8917 |
|||
Severní Makedonie |
27 955,71 |
27 955,71 |
27 347,98 |
27 651,85 |
28 994,51 |
28 994,51 |
28 679,35 |
28 679,35 |
25 % |
09.8918 |
|||
Ukrajina |
20 676,33 |
20 676,33 |
20 226,85 |
20 451,59 |
21 444,63 |
21 444,63 |
21 211,54 |
21 211,54 |
25 % |
09.8919 |
|||
Švýcarsko |
15 453,34 |
15 453,34 |
15 117,40 |
15 285,37 |
16 027,57 |
16 027,57 |
15 853,35 |
15 853,35 |
25 % |
09.8920 |
|||
Bělorusko |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8921 |
|||
Ostatní země |
19 871,64 |
19 871,64 |
19 439,65 |
19 655,65 |
20 610,04 |
20 610,04 |
20 386,02 |
20 386,02 |
25 % |
||||
22 |
Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli |
7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 83 , 7304 49 85 , 7304 49 89 |
Indie |
5 659,79 |
5 659,79 |
5 536,75 |
5 598,27 |
5 870,10 |
5 870,10 |
5 806,30 |
5 806,30 |
25 % |
09.8926 |
Ukrajina |
3 543,95 |
3 543,95 |
3 466,91 |
3 505,43 |
3 675,64 |
3 675,64 |
3 635,69 |
3 635,69 |
25 % |
09.8927 |
|||
Spojené království |
1 798,90 |
1 798,90 |
1 759,80 |
1 779,35 |
1 865,75 |
1 865,75 |
1 845,47 |
1 845,47 |
25 % |
09.8994 |
|||
Korejská republika |
1 114,07 |
1 114,07 |
1 089,85 |
1 101,96 |
1 155,47 |
1 155,47 |
1 142,91 |
1 142,91 |
25 % |
09.8928 |
|||
Japonsko |
1 036,03 |
1 036,03 |
1 013,51 |
1 024,77 |
1 074,53 |
1 074,53 |
1 062,85 |
1 062,85 |
25 % |
09.8929 |
|||
Čína |
888,89 |
888,89 |
869,57 |
879,23 |
921,92 |
921,92 |
911,90 |
911,90 |
25 % |
09.8931 |
|||
Ostatní země |
2 586,28 |
2 586,28 |
2 530,05 |
2 558,16 |
2 682,38 |
2 682,38 |
2 653,22 |
2 653,22 |
25 % |
||||
24 |
Ostatní bezešvé trubky |
7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 50 , 7304 39 82 , 7304 39 83 , 7304 39 88 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 82 , 7304 59 83 , 7304 59 89 , 7304 90 00 |
Čína |
36 946,09 |
36 946,09 |
36 142,92 |
36 544,50 |
38 318,95 |
38 318,95 |
37 902,44 |
37 902,44 |
25 % |
09.8936 |
Ukrajina |
30 880,76 |
30 880,76 |
30 209,44 |
30 545,10 |
32 028,25 |
32 028,25 |
31 680,11 |
31 680,11 |
25 % |
09.8937 |
|||
Bělorusko |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8938 |
|||
Spojené království |
11 268,07 |
11 268,07 |
11 023,11 |
11 145,59 |
11 686,77 |
11 686,77 |
11 559,74 |
11 559,74 |
25 % |
09.8995 |
|||
Spojené státy |
8 110,65 |
8 110,65 |
7 934,33 |
8 022,49 |
8 412,03 |
8 412,03 |
8 320,60 |
8 320,60 |
25 % |
09.8940 |
|||
Ostatní země |
43 742,37 |
43 742,37 |
42 791,45 |
43 266,91 |
45 367,77 |
45 367,77 |
44 874,64 |
44 874,64 |
25 % |
||||
25.A |
Velké svařované trubky |
7305 11 00 , 7305 12 00 |
Ostatní země |
115 747,59 |
115 747,59 |
113 231,34 |
114 489,47 |
120 048,60 |
120 048,60 |
118 743,72 |
118 743,72 |
25 % |
|
25.B |
Velké svařované trubky |
7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00 |
Turecko |
14 371,47 |
14 371,47 |
14 059,05 |
14 215,26 |
14 905,49 |
14 905,49 |
14 743,48 |
14 743,48 |
25 % |
09.8971 |
Čína |
8 134,62 |
8 134,62 |
7 957,78 |
8 046,20 |
8 436,89 |
8 436,89 |
8 345,18 |
8 345,18 |
25 % |
09.8972 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8973 |
|||
Spojené království |
5 903,81 |
5 903,81 |
5 775,46 |
5 839,64 |
6 123,18 |
6 123,18 |
6 056,63 |
6 056,63 |
25 % |
09.8996 |
|||
Korejská republika |
2 781,17 |
2 781,17 |
2 720,71 |
2 750,94 |
2 884,52 |
2 884,52 |
2 853,16 |
2 853,16 |
25 % |
09.8974 |
|||
Ostatní země |
6 251,05 |
6 251,05 |
6 115,16 |
6 183,11 |
6 483,33 |
6 483,33 |
6 412,86 |
6 412,86 |
25 % |
||||
26 |
Ostatní svařované trubky |
7306 11 00 , 7306 19 00 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 12 , 7306 30 18 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 21 , 7306 50 29 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00 |
Švýcarsko |
46 275,35 |
46 275,35 |
45 269,36 |
45 772,35 |
47 994,87 |
47 994,87 |
47 473,18 |
47 473,18 |
25 % |
09.8946 |
Turecko |
36 650,08 |
36 650,08 |
35 853,34 |
36 251,71 |
38 011,94 |
38 011,94 |
37 598,77 |
37 598,77 |
25 % |
09.8947 |
|||
Spojené království |
11 192,00 |
11 192,00 |
10 948,70 |
11 070,35 |
11 607,88 |
11 607,88 |
11 481,71 |
11 481,71 |
25 % |
09.8997 |
|||
Tchaj-wan |
8 671,66 |
8 671,66 |
8 483,14 |
8 577,40 |
8 993,88 |
8 993,88 |
8 896,12 |
8 896,12 |
25 % |
09.8950 |
|||
Čína |
7 769,95 |
7 769,95 |
7 601,04 |
7 685,50 |
8 058,67 |
8 058,67 |
7 971,08 |
7 971,08 |
25 % |
09.8949 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8952 |
|||
Ostatní země |
19 298,91 |
19 298,91 |
18 879,37 |
19 089,14 |
20 016,03 |
20 016,03 |
19 798,47 |
19 798,47 |
25 % |
||||
27 |
Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena |
7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80 |
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8956 |
Švýcarsko |
40 584,14 |
40 584,14 |
39 701,88 |
40 143,01 |
42 092,18 |
42 092,18 |
41 634,66 |
41 634,66 |
25 % |
09.8957 |
|||
Spojené království |
24 483,32 |
24 483,32 |
23 951,08 |
24 217,20 |
25 393,08 |
25 393,08 |
25 117,07 |
25 117,07 |
25 % |
09.8998 |
|||
Čína |
25 900,31 |
25 900,31 |
25 337,26 |
25 618,79 |
26 862,73 |
26 862,73 |
26 570,74 |
26 570,74 |
25 % |
09.8958 |
|||
Ukrajina |
29 232,30 |
29 232,30 |
28 596,82 |
28 914,56 |
30 318,53 |
30 318,53 |
29 988,98 |
29 988,98 |
25 % |
09.8959 |
|||
Ostatní země |
30 366,43 |
30 366,43 |
29 706,29 |
30 036,36 |
31 494,80 |
31 494,80 |
31 152,46 |
31 152,46 |
25 % |
||||
28 |
Drát z nelegované oceli |
7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90 |
Bělorusko |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8961 |
Čína |
75 996,55 |
75 996,55 |
74 344,45 |
75 170,50 |
78 820,47 |
78 820,47 |
77 963,72 |
77 963,72 |
25 % |
09.8962 |
|||
Ruská federace |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25 % |
09.8963 |
|||
Turecko |
49 453,52 |
49 453,52 |
48 378,45 |
48 915,98 |
51 291,14 |
51 291,14 |
50 733,63 |
50 733,63 |
25 % |
09.8964 |
|||
Ukrajina |
37 294,60 |
37 294,60 |
36 483,85 |
36 889,22 |
38 680,41 |
38 680,41 |
38 259,97 |
38 259,97 |
25 % |
09.8965 |
|||
Ostatní země |
47 545,89 |
47 545,89 |
46 512,29 |
47 029,09 |
49 312,63 |
49 312,63 |
48 776,62 |
48 776,62 |
25 % |
IV.2 – Objemy celkových a zbytkových celních kvót za trimestr
Číslo výrobku |
Rozdělení podle zemí (v příslušných případech) |
Rok 2 |
Rok 3 |
||||||
Od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022 |
Od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022 |
Od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2023 |
Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023 |
Od 1. 7. 2023 do 30. 9. 2023 |
Od 1. 10. 2023 do 31. 12. 2023 |
Od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 |
Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 |
||
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
Objem celní kvóty (v tunách netto) |
||
1 |
Ostatní země |
900 290,25 |
900 290,25 |
880 718,72 |
890 504,48 |
933 743,65 |
933 743,65 |
923 594,27 |
923 594,27 |
2 |
Ostatní země |
321 824,43 |
321 824,43 |
314 828,25 |
318 326,34 |
333 782,94 |
333 782,94 |
330 154,85 |
330 154,85 |
3A |
Ostatní země |
817,65 |
817,65 |
799,87 |
808,76 |
848,03 |
848,03 |
838,81 |
838,81 |
3B |
Ostatní země |
8 303,99 |
8 303,99 |
8 123,47 |
8 213,73 |
8 612,56 |
8 612,56 |
8 518,94 |
8 518,94 |
4A |
Ostatní země |
454 338,51 |
454 338,51 |
444 461,58 |
449 400,05 |
471 221,03 |
471 221,03 |
466 099,06 |
466 099,06 |
4B |
Ostatní země |
100 848,08 |
100 848,08 |
98 655,73 |
99 751,91 |
104 595,44 |
104 595,44 |
103 458,53 |
103 458,53 |
5 |
Ostatní země |
41 252,54 |
41 252,54 |
40 355,75 |
40 804,14 |
42 785,42 |
42 785,42 |
42 320,36 |
42 320,36 |
6 |
Ostatní země |
35 715,05 |
35 715,05 |
34 938,63 |
35 326,84 |
37 042,16 |
37 042,16 |
36 639,53 |
36 639,53 |
7 |
Ostatní země |
554 571,27 |
554 571,27 |
542 515,37 |
548 543,32 |
575 178,29 |
575 178,29 |
568 926,35 |
568 926,35 |
8 |
Ostatní země |
105 581,29 |
105 581,29 |
103 286,04 |
104 433,67 |
109 504,53 |
109 504,53 |
108 314,26 |
108 314,26 |
9 |
Ostatní země |
50 944,84 |
50 944,84 |
49 837,34 |
50 391,09 |
52 837,87 |
52 837,87 |
52 263,55 |
52 263,55 |
10 |
Ostatní země |
1 002,95 |
1 002,95 |
981,14 |
992,04 |
1 040,21 |
1 040,21 |
1 028,91 |
1 028,91 |
12 |
Ostatní země |
58 414,15 |
58 414,15 |
57 144,27 |
57 779,21 |
60 584,73 |
60 584,73 |
59 926,20 |
59 926,20 |
13 |
Ostatní země |
132 668,90 |
132 668,90 |
129 784,79 |
131 226,85 |
137 598,67 |
137 598,67 |
136 103,03 |
136 103,03 |
14 |
Ostatní země |
4 956,51 |
4 956,51 |
4 848,76 |
4 902,63 |
5 140,68 |
5 140,68 |
5 084,81 |
5 084,81 |
15 |
Ostatní země |
773,87 |
773,87 |
757,04 |
765,46 |
802,62 |
802,62 |
793,90 |
793,90 |
16 |
Ostatní země |
116 864,97 |
116 864,97 |
114 324,43 |
115 594,70 |
121 207,50 |
121 207,50 |
119 890,02 |
119 890,02 |
17 |
Ostatní země |
64 947,85 |
64 947,85 |
63 535,94 |
64 241,90 |
67 361,21 |
67 361,21 |
66 629,03 |
66 629,03 |
18 |
Ostatní země |
274,44 |
274,44 |
268,47 |
271,45 |
284,63 |
284,63 |
281,54 |
281,54 |
19 |
Ostatní země |
759,42 |
759,42 |
742,91 |
751,17 |
787,64 |
787,64 |
779,08 |
779,08 |
20 |
Ostatní země |
10 690,62 |
10 690,62 |
10 458,21 |
10 574,41 |
11 087,86 |
11 087,86 |
10 967,34 |
10 967,34 |
21 |
Ostatní země |
19 871,64 |
19 871,64 |
19 439,65 |
19 655,65 |
20 610,04 |
20 610,04 |
20 386,02 |
20 386,02 |
22 |
Ostatní země |
2 586,28 |
2 586,28 |
2 530,05 |
2 558,16 |
2 682,38 |
2 682,38 |
2 653,22 |
2 653,22 |
24 |
Ostatní země |
43 742,37 |
43 742,37 |
42 791,45 |
43 266,91 |
45 367,77 |
45 367,77 |
44 874,64 |
44 874,64 |
25A |
Ostatní země |
115 747,59 |
115 747,59 |
113 231,34 |
114 489,47 |
120 048,60 |
120 048,60 |
118 743,72 |
118 743,72 |
25B |
Ostatní země |
6 251,05 |
6 251,05 |
6 115,16 |
6 183,11 |
6 483,33 |
6 483,33 |
6 412,86 |
6 412,86 |
26 |
Ostatní země |
19 298,91 |
19 298,91 |
18 879,37 |
19 089,14 |
20 016,03 |
20 016,03 |
19 798,47 |
19 798,47 |
27 |
Ostatní země |
30 366,43 |
30 366,43 |
29 706,29 |
30 036,36 |
31 494,80 |
31 494,80 |
31 152,46 |
31 152,46 |
28 |
Ostatní země |
47 545,89 |
47 545,89 |
46 512,29 |
47 029,09 |
49 312,63 |
49 312,63 |
48 776,62 |
48 776,62 |
IV.3 – Maximální objem zbytkové kvóty dostupné v posledních čtvrtletích pro země, jimž byla přidělena kvóta pro jednotlivé země
Kategorie výrobku |
Nová přidělená kvóta v tunách |
|
Od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023 |
Od 1. 4. 2024 do 30. 6. 2024 |
|
1 |
Zvláštní režim |
Zvláštní režim |
2 |
318 326,34 |
330 154,85 |
3.A |
808,76 |
838,81 |
3.B |
8 213,73 |
8 518,94 |
4.A |
449 400,05 |
466 099,06 |
4.B |
Zvláštní režim |
Zvláštní režim |
5 |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
6 |
35 326,84 |
36 639,53 |
7 |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
8 |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
9 |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
10 |
992,04 |
1 028,91 |
12 |
22 671,97 |
23 514,42 |
13 |
53 215,94 |
55 193,36 |
14 |
3 652,73 |
3 788,46 |
15 |
765,46 |
793,90 |
16 |
18 138,68 |
18 812,69 |
17 |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
18 |
271,45 |
281,54 |
19 |
751,17 |
779,08 |
20 |
960,89 |
996,60 |
21 |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
Bez přístupu ke zbytkové kvótě ve 4. čtvrtletí |
22 |
2 558,16 |
2 653,22 |
24 |
43 266,91 |
44 874,64 |
25.A |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
25.B |
6 183,11 |
6 412,86 |
26 |
19 089,14 |
19 798,47 |
27 |
4 699,24 |
4 873,85 |
28 |
47 029,09 |
48 776,62 |
(1) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8601
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8602
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko*: 09.8572, pro Indii*: 09.8573, pro Korejskou republiku*: 09.8574, pro Srbsko*: 09.8575 a pro Spojené království*: 09.8599 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s
čl. 1 odst. 5.
(2) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8603
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8604
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii*, Korejskou republiku*, Ukrajinu*, Brazílii*, Srbsko* a Spojené království*: 09.8567 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(3) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8605
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8606
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku*, Íránskou islámskou republiku* a Spojené království*: 09.8568 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(4) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8607
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8608
09.8816 Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku*, Čínu* a Tchaj-wan*: 09.8569 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(5) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8609
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8610
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii*, Korejskou republiku* a Spojené království*: 09.8570 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(6) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8611
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8612
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*: 09.8581, pro Korejskou republiku*: 09.8582, pro Indii*: 09.8583, pro Spojené království*: 09.8584 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(7) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8613
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8614
(8) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8615
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8616
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Korejskou republiku*, Tchaj-wan*, Srbsko* a Spojené království*: 09.8576 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(9) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8617
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8618
(10) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8619
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8620
(11) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8621
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8622
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Korejskou republiku*, Tchaj-wan*, Indii*, Jihoafrickou republiku*, Spojené státy americké*, Turecko* a Malajsii*: 09.8578 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(12) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8623
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8624
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Indii*, Jihoafrickou republiku*, Tchaj-wan* a Spojené království*: 09.8591 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(13) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8625
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8626
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Turecko*, Švýcarsko* a Spojené království*: 09.8592 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(14) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8627
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8628
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko*, Ukrajinu*, Bosnu a Hercegovinu* a Moldavsko*: 09.8593 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(15) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8629
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8630
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii*, Švýcarsko*, Ukrajinu* a Spojené království*: 09.8594 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(16) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8631 09.8907
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8632
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii*, Tchaj-wan*, Korejskou republiku*, Čínu*, Japonsko* a Spojené království*: 09.8595 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(17) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8633
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8634
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Ukrajinu*, Švýcarsko*, Turecko*, Moldavsko* a Spojené království*: 09.8558 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(18) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8635
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8636
(19) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8637
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8638
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Spojené arabské emiráty* a Spojené království*: 09.8580 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(20) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8639
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8640
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Turecko* a Spojené království*: 09.8585 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(21) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8641
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8642
(22) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8643
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8644
(23) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8645
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8646
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Indii*, Ukrajinu*, Korejskou republiku*, Japonsko*, Čínu* a Spojené království*: 09.8597 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(24) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8647
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8648
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Čínu*, Ukrajinu*, Spojené státy americké* a Spojené království*: 09.8586 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(25) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8657
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8658
(26) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8659
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8660
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko*, Čínu*, Korejskou republiku* a Spojené království*: 09.8587 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(27) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8651
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8652
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Švýcarsko*, Turecko*, Tchaj-wan*, Čínu* a Spojené království*: 09.8588 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(28) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8653
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8654
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Švýcarsko*, Čínu*, Ukrajinu* a Spojené království*: 09.8539 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
(29) Od 1. 7. do 31. 3.: 09.8655
Od 1. 4. do 30. 6.: 09.8656
Od 1. 4. do 30. 6.: pro Turecko*, Ukrajinu* a Čínu*: 09.8598 *V případě vyčerpání jejich individuálních kvót v souladu s čl. 1 odst. 5.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/88 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/979
ze dne 22. června 2022,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin. |
(2) |
Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu. |
(3) |
Nařízení (ES) č. 1484/95 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(4) |
Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 22. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Wolfgang BURTSCHER
generální ředitel
Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.
(3) Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA I
Kód KN |
Popis zboží |
Reprezentativní cena (EUR / 100 kg) |
Jistota uvedená v článku 3 (EUR / 100 kg) |
Původ (1) |
0207 14 10 |
Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené |
259,0 250,1 |
12 15 |
BR TH |
(1) Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7).“
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/91 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/980
ze dne 23. června 2022,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 75/2013, pokud jde o dodatečná dovozní cla v odvětví cukru
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 182 odst. 4 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 36 nařízení Komise (ES) č. 951/2006 (2) stanoví dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru. |
(2) |
S přihlédnutím k podmínkám na trhu a prognózám, které existovaly v dané době, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 75/2013 (3) stanovilo, že se dodatečná dovozní cla neuloží na několik produktů v odvětví cukru do dne 30. září 2015. Jelikož se převládající tržní podmínky po tomto datu podstatně nezměnily, bylo uvedené období prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1278/2014 (4) prodlouženo do 30. září 2017 a prováděcím nařízení Komise (EU) 2017/1409 (5) bylo dále prodlouženo do 30. září 2022. |
(3) |
Podle čl. 182 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se dodatečná dovozní cla neuloží, pokud není pravděpodobné, že by dovoz narušil trh Unie, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli. S ohledem na základní prvky světového a unijního trhu s cukrem i nadále není pravděpodobné, že by dovoz produktů v odvětví cukru podléhající dovoznímu clu podle společného celního sazebníku trh Unie narušil. Pokud se situace na trhu v tomto ohledu výrazně nezmění, neměla by proto být na tento dovoz dodatečná cla ukládána. |
(4) |
Období, během něhož se dodatečná dovozní cla neukládají na několik produktů v odvětví cukru, které je stanoveno v článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 75/2013, by proto mělo být prodlouženo. |
(5) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 75/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(6) |
V zájmu právní jistoty by se toto nařízení mělo použít ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty stanovené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 75/2013. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
V článku 1 prováděcího nařízení (EU) č. 75/2013 se den „30. září 2022“ nahrazuje dnem „30. září 2027“.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. října 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 75/2013 ze dne 25. ledna 2013, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 951/2006, pokud jde o uplatňování reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro některé produkty v odvětví cukru, a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 892/2012, kterým se stanoví reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru na hospodářský rok 2012/2013 (Úř. věst. L 26, 26.1.2013, s. 19).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1278/2014 ze dne 1. prosince 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 967/2006, (ES) č. 828/2009, (ES) č. 891/2009 a prováděcí nařízení (EU) č. 75/2013 (Úř. věst. L 346, 2.12.2014, s. 26).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1409 ze dne 1. srpna 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 75/2013 a nařízení (ES) č. 951/2006, pokud jde o dodatečná dovozní cla v odvětví cukru a výpočet obsahu sacharózy v izoglukóze a některých sirupech (Úř. věst. L 201, 2.8.2017, s. 21).
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/93 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/981
ze dne 23. června 2022,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/546 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 14 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky podléhá konečnému antidumpingovému clu uloženému prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/546 (2). |
(2) |
Společnost Guangdong Huachang Aluminium Factory Co., Ltd., doplňkový kód TARIC C575 (3), podléhající sazbě antidumpingového cla ve výši 22,1 % pro spolupracující výrobce nezařazené do vzorku, informovala dne 9. června 2021 (dále jen „datum žádosti“) Komisi, že změnila svůj název na Guangdong Huachang Group Co., Ltd. |
(3) |
Společnost Komisi požádala o potvrzení, že tato změna názvu nemá vliv na její právo využívat sazbu antidumpingového cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem. |
(4) |
Komise prověřila předložené informace a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů a nevyústila v žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise nešetřila. |
(5) |
Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění uvedená v prováděcím nařízení (EU) 2021/546, a zejména na sazbu antidumpingového cla, která se na tuto společnost vztahuje. |
(6) |
Důkazy obsažené ve spisu rovněž potvrdily, že tato změna názvu byla použitelná ke dni 26. dubna 2021, kdy ji schválil úřad pro regulaci trhu obvodu Nan-chaj ve Fo-šanu (Foshan Nanhai Administration for Market Regulation). |
(7) |
Vzhledem k úvahám obsaženým v předchozích bodech odůvodnění považovala Komise za vhodné změnit prováděcí nařízení (EU) 2021/546 tak, aby odráželo změněný název společnosti, které byl dříve přidělen doplňkový kód TARIC C575. Tato změna názvu by proto měla nabýt účinku k datu žádosti, tj. 9. června 2021. |
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/546 se mění takto:
„Guangdong Huachang Aluminium Factory Co., Ltd. |
C575“ |
se nahrazuje tímto:
„Guangdong Huachang Group Co., Ltd. |
C575“ |
2. Doplňkový kód TARIC C575 dříve přidělený společnosti Guangdong Huachang Aluminium Factory Co., Ltd. se ode dne 9. června 2021 použije na společnost Guangdong Huachang Group Co., Ltd.
3. Jakékoliv konečné clo zaplacené z dovozu výrobků vyrobených společností Guangdong Huachang Group Co., Ltd. nad rámec antidumpingového cla stanoveného v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2021/546, pokud jde o společnost Guangdong Huachang Aluminium Factory Co., Ltd., se vrátí nebo promine v souladu s platnými celními předpisy.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/546 ze dne 29. března 2021 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 109, 30.3.2021, s. 1).
(3) Integrovaný sazebník Evropské unie.
ROZHODNUTÍ
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/95 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/982
ze dne 16. června 2022
o předložení návrhu jménem Evropské unie na změny příloh I a II Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) na 19. zasedání konference smluvních stran CITES a na zařazení jednoho druhu do přílohy III CITES
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „CITES“) vstoupila v platnost dne 1. července 1975. Unie přistoupila k CITES rozhodnutím Rady (EU) 2015/451 (1). |
(2) |
Podle čl. XI odst. 3 CITES může konference smluvních stran CITES (dále jen „konference smluvních stran“) mimo jiné přijímat rozhodnutí o změně příloh I a II CITES. |
(3) |
Kromě toho může kterákoli smluvní strana CITES v souladu s článkem XVI CITES předložit sekretariátu seznam druhů k zařazení do přílohy III CITES, které považuje za druhy podléhají regulaci v rámci své jurisdikce za účelem zabránění využívání druhů nebo jeho omezení a u kterých považuje za nezbytnou spolupráci jiných smluvních stran při kontrole obchodu. |
(4) |
Konference smluvních stran má na 19. zasedání, které se uskuteční ve dnech 14. až 25. listopadu 2022, přijmout rozhodnutí o návrzích na změny příloh I a II CITES. Smluvní strany musí tyto návrhy předložit sekretariátu CITES do 17. června 2022. Unie, jakožto smluvní strana CITES, může takovéto návrhy učinit. |
(5) |
Předložení návrhů k posouzení konferencí smluvních stran vychází z odborné analýzy přínosů těchto návrhů v souladu s kritérii stanovenými v CITES a zohledňuje nejlepší dostupné vědecké důkazy. Tyto důkazy podporují konkrétní návrhy uvedené v tomto rozhodnutí, které mají zajistit, aby obchod s dotyčnými druhy neohrožoval jejich přežití ve volné přírodě, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Na 19. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) Unie:
— |
předloží návrhy na změny přílohy I a II CITES uvedené v příloze I tohoto rozhodnutí; |
— |
společně předloží návrh na změnu přílohy II CITES uvedený v příloze II tohoto rozhodnutí. |
Článek 2
Unie rovněž předloží návrh na zařazení jednoho druhu do přílohy III CITES, který je uveden v příloze III tohoto rozhodnutí.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 16. června 2022.
Za Radu
předseda
O. DUSSOPT
(1) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/451 ze dne 6. března 2015 o přistoupení Evropské unie k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) (Úř. věst. L 75, 19.3.2015, s. 1).
PŘÍLOHA I
Změny příloh I a II CITES
Taxonomická skupina |
Taxon (obecný název) |
Návrh |
Plazi |
Physignathus cocincinus (agama kočinčinská) |
Zařadit do přílohy II |
|
Cuora galbinifrons (želva) |
Převést z přílohy II do přílohy I |
Obojživelníci |
Laotriton laoensis (pačolek laoský) |
Zařadit do přílohy II S nulovou roční kvótou (kód původu W) pro obchodní účely |
Agalychnis lemur (listovnice přízračná) |
Zařadit do přílohy II S nulovou roční kvótou (kód původu W) pro obchodní účely |
|
Ryby |
Všechny druhy patřící do čeledi Sphyrnidae spp. (kladivounovití), které dosud nebyly zařazeny do přílohy II |
Zařadit do přílohy II |
Bezobratlí |
Thelenota ananas, T. anax, T. rubralineata (sumýši) |
Zařadit do přílohy II |
Stromy |
Khaya spp. (khaja, africký mahagon) populace v Africe |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #17 |
Afzelia spp. (afzélie) populace v Africe |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #17 |
|
|
Dipteryx spp. |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #17 + semena |
|
Handroanthus spp. (lapacho); Tabebuia spp. a Roseodendron spp. |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #17 |
|
Pterocarpus spp. (křídlok) populace v Africe |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #17 |
Jiné rostliny |
Rhodiola spp. |
Zařadit do přílohy II s poznámkou #2 |
PŘÍLOHA II
Změna přílohy II CITES, která se má předložit společně
Předkládá |
Taxonomická skupina |
Taxon (obecný název) |
Návrh |
Panama |
Paryby |
Carcharhinidae spp. modrounovití (čeleď) |
Zařadit do přílohy II |
PŘÍLOHA III
Změnua přílohy III CITES
Caribena versicolor |
Příloha III |
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/100 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/983
ze dne 17. června 2022
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Rady Světové celní organizace v souvislosti se schválením návrhu změn jednacího řádu Výboru pro harmonizovaný systém
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31, čl. 43 odst. 2 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Unie uzavřela Mezinárodní úmluvu o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „úmluva“) rozhodnutím Rady 87/369 (1) a úmluva vstoupila v platnost dne 1. ledna 1988. |
(2) |
Podle čl. 6 odst. 6 úmluvy Výbor pro harmonizovaný systém vypracuje svůj jednací řád a přijme jej dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů. Tento jednací řád se předloží ke schválení Radě Světové celní organizace (dále jen „Rada WCO“). |
(3) |
Očekává se, že Rada WCO schválí návrh změn jednacího řádu Výboru pro harmonizovaný systém na svých červnových zasedáních (139. a 140. zasedání ve dnech 23. až 25. června 2022). Tento návrh změn má být schválen na základě návrhu vypracovaného Výborem pro harmonizovaný systém a dokončeného na jeho 64. zasedání (18.–27. září 2019) a 68. zasedání (6.–28. září 2021). Změny mají vstoupit v platnost dnem přijetí. |
(4) |
Je nanejvýš důležité, aby Výbor pro harmonizovaný systém přijímal svá rozhodnutí transparentním a účinným způsobem a aby tato rozhodnutí měla maximální podporu jeho členů. |
(5) |
Vzhledem k tomu, že návrh změn jednacího řádu Výboru pro harmonizovaný systém má být schválen Radou WCO, je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě WCO, protože pozměněný jednací řád bude mít právní účinky pro Unii a bude moci rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, totiž přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (2). |
(6) |
Postojem Unie by mělo být podpořit návrh změn jednacího řádu Výboru pro harmonizovaný systém, jakož i jakýchkoliv drobných redakčních nebo jazykových úprav, které mohou být považovány za nezbytné, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Postojem, který má být zaujat jménem Unie na zasedáních Rady Světové celní organizace (WCO) v červnu 2022, je podpořit návrh změn jednacího řádu Výboru pro harmonizovaný systém v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.
2. Zástupci Unie v Radě WCO se mohou dohodnout na menších redakčních nebo jazykových úpravách návrhu změn uvedeného v prvním odstavci s ohledem na vývoj na nadcházejících zasedáních Rady WCO, během konzultací s členskými státy nebo koordinačních schůzek na místě bez dalšího rozhodnutí Rady.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Lucemburku dne 17. června 2022.
Za Radu
předseda
B. LE MAIRE
(1) Rozhodnutí Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 o uzavření Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a protokolu o její změně (Úř. věst. L 198, 20.7.1987, s. 1).
(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
PŘÍLOHA
NÁVRH ZMĚN JEDNACÍHO ŘÁDU VÝBORU PRO HARMONIZOVANÝ SYSTÉM
1. Návrh změn pravidla 19 jednacího řádu
Třetí odstavec |
Rozhodnutí týkající se změn úmluvy se přijímají alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných členy výboru. Pokud však existují dvě nebo více možností změny, Výbor nejprve provede postupné hlasování, jak je uvedeno níže v rámci postupu hlasování prostou většinou, aby se počet možností snížil na jednu. Jakmile zůstane jediná možnost změny, provede se konečné hlasování o tom, zda změnu přijmout nebo zamítnout, podle pravidla dvoutřetinové většiny. |
Čtvrtý odstavec |
Ostatní rozhodnutí se přijímají prostou většinou (více než 50 %) hlasů odevzdaných členy výboru. Pokud existují více než dvě možnosti a u žádné z nich nebylo dosaženo více než 50 % odevzdaných hlasů členů výboru, použije se při hlasování prostou většinou postupné hlasování, které snižuje počet možností vyloučením možnosti s nejnižším počtem hlasů, dokud možnost s nejvyšším počtem hlasů nedosáhne více než 50 % odevzdaných hlasů členů výboru. |
2. Návrh změn pravidla 20 jednacího řádu:
Oznámení určená generálnímu tajemníkovi, aby předložil jakoukoli záležitost Radě nebo Výboru k opětovnému přezkoumání podle čl. 8 odst. 2 úmluvy a rozhodnutí Rady č. 298, nesmějí být učiněna přede dnem následujícím po ukončení zasedání Výboru, ale musí být učiněna do konce druhého měsíce následujícího po měsíci, během kterého bylo toto zasedání ukončeno. Oznámení se považuje za učiněné v této lhůtě, pokud je generální tajemník obdržel do 24:00 hodin (bruselského času) posledního dne tohoto období. Podle rozhodnutí Rady č. 298 může generální tajemník na žádost smluvní strany předložit záležitosti vyplývající z čl. 8 odst. 2 úmluvy přímo zpět Výboru za předpokladu, že žádost je podána ve lhůtě uvedené v předchozím odstavci. Generální tajemník poté záležitost zařadí na pořad jednání následujícího zasedání Výboru k opětovnému přezkoumání. Jsou-li od různých smluvních stran obdrženy žádosti týkající se stejné záležitosti o předložení Radě i Výboru, nebo neurčí-li smluvní strana, zda se má záležitost předložit Radě nebo přímo Výboru, předloží se tato záležitost Radě. Generální tajemník informuje o obdržení žádosti o předložení záležitosti Radě nebo Výboru všechny smluvní strany. Smluvní strana, která žádá o předložení záležitosti Radě nebo Výboru, může svou žádost před tím, než ji přezkoumá Rada nebo znovu přezkoumá Výbor, kdykoli stáhnout. Pokud však záležitost předložila Rada, Výbor ji přezkoumá. V případě, že některá smluvní strana žádost stáhne, považuje se původní rozhodnutí Výboru za schválené, pokud není projednávána žádost jiné smluvní strany týkající se stejné záležitostí. Generální tajemník oznámí každý případ stažení smluvním stranám. Je-li podle ustanovení čl. 8 odst. 3 úmluvy a rozhodnutí Rady č. 298 jakákoli záležitost zcela nebo zčásti předložena Výboru k opětovnému přezkoumání, zašle smluvní strana, která o přezkoumání této záležitosti požádala, nejméně 60 dní před datem zahájení příštího zasedání Výboru generálnímu tajemníkovi sdělení, v němž budou uvedeny důvody žádosti o opětovné přezkoumání společně s návrhy na řešení této záležitosti. Generální tajemník rozešle toto sdělení ostatním smluvním stranám. |
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/103 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/984
ze dne 22. června 2022
o rovnocennosti regulačního rámce Čínské lidové republiky pro ústřední protistrany, které jsou oprávněny provádět clearing OTC derivátů na mezibankovním trhu a nad nimiž vykonává dohled Čínská lidová banka, s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi. |
(2) |
Aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný s právním režimem Unie pro ústřední protistrany, musí být účinek platných právních opatření a opatření dohledu v rámci takového režimu v podstatě rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých tyto požadavky dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v uvedené zemi usazeny a oprávněny provádět clearing OTC derivátů na mezibankovním trhu, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyšší úrovni rizika, než jaké by je mohly vystavit ústřední protistrany povolené v Unii, a nepředstavují tudíž pro Unii nepřijatelné úrovně systémového rizika. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s činnostmi clearingu na finančním trhu, který je menší než finanční trh Unie. |
(3) |
Ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 648/2012 obsahuje tři podmínky, které je nutné splnit, aby bylo možno konstatovat, že právní opatření a opatření dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenná požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení. |
(4) |
Podle čl. 25 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012 musí ústřední protistrany povolené v třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV uvedeného nařízení. |
(5) |
Toto rozhodnutí se vztahuje na regulační režim a režim dohledu vztahující se na ústřední protistrany, kterým Čínská lidová banka povolila poskytovat clearing OTC derivátů na mezibankovním trhu. Čínská lidová banka odpovídá za schvalování ústředních protistran poskytujících centrální clearing transakcí s OTC deriváty na čínských mezibankovních trzích a za dohled nad nimi. V Čínské lidové republice jsou mezibankovní transakce s OTC deriváty definovány jako transakce mezi institucionálními investory týkající se derivátových smluv, které nejsou obchodovány na burze pod dohledem Čínské regulační komise pro cenné papíry (dále jen „CSRC“) (2). Čínské mezibankovní trhy tvoří především mezibankovní trh s dluhopisy (3), mezibankovní úvěrový trh (4) a mezibankovní devizový trh (5). Mezibankovní trhy s OTC deriváty zahrnují úrokové deriváty, deriváty směnných kurzů a dluhopisové, úvěrové a komoditní deriváty. Derivátové smlouvy spadající do pravomoci Čínské lidové banky odpovídají podskupině derivátových smluv, na něž se vztahují ustanovení platná pro ústřední protistrany uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012. |
(6) |
Toto rozhodnutí se nevztahuje na regulační režim a režim dohledu vztahující se na ústřední protistrany, které provádějí clearing derivátů obchodovaných na burze pod dohledem CSRC v souladu s kapitolou V zákona Čínské lidové republiky o cenných papírech, kapitolou II nařízení Čínské lidové republiky o správě obchodování s futures a zákonem Čínské lidové republiky o futures a derivátech. |
(7) |
Právně závazné požadavky Čínské lidové republiky na ústřední protistrany povolené Čínskou lidovou bankou sestávají ze zákona Čínské lidové republiky o Čínské lidové bance (dále jen „zákon o Čínské lidové bance“) (6) a z podřízených předpisů, které stanoví právní povinnosti, jež musí ústřední protistrany usazené a povolené v Čínské lidové republice dodržovat. Zejména podle oznámení Generálního úřadu Čínské lidové republiky o záležitostech týkajících se provádění Zásad pro infrastruktury finančních trhů z roku 2013 (7) jsou povolené ústřední protistrany povinny uplatňovat a provádět mezinárodní standardy stanovené v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydal Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (8). |
(8) |
Hlavní zásady pro ústřední protistrany stanovené v pravidlech platných v Čínské lidové republice stanoví vysoké standardy, které musí ústřední protistrany splňovat, aby získaly povolení poskytovat clearingové služby v Číně. Podle těchto zásad musí ústřední protistrany dodržovat Zásady pro infrastruktury finančních trhů, mít jasné a transparentní systémy správy a řízení, podporovat bezpečnost a účinnost infrastruktur finančního trhu a podporovat stabilitu širšího finančního systému. Čínská lidová banka může rovněž stanovit zvláštní požadavky na ústřední protistrany, zejména pokud jde o mechanismy vnitřní kontroly a systémy řízení rizik. |
(9) |
Povolené ústřední protistrany podléhají průběžnému dohledu Čínské lidové banky. Povolené ústřední protistrany musí Čínské lidové bance oznámit veškeré změny pravidel týkajících se ústředních protistran a jakékoli významné skutečnosti, včetně změn rozsahu podnikání a zahájení nových služeb, veškerých změn kontroly řízení rizik a nouzových plánů, jakýchkoli změn stanov, vnitřních postupů a vnitřních politik a veškerých fúzí a akvizic. Čínská lidová banka musí veškeré takové změny nebo významné záležitosti schválit. |
(10) |
Právně závazné požadavky na ústřední protistrany pod dohledem Čínské lidové banky mají tedy v Čínské lidové republice dvoustupňovou strukturu. První stupeň tvoří zákon o Čínské lidové bance a podřízené předpisy, které stanoví vysoké standardy, včetně uplatňování Zásad pro infrastruktury finančních trhů, které ústřední protistrany musí dodržovat. Druhý stupeň sestává z pravidel a postupů, které ukládají povolené ústřední protistraně povinnost předkládat Čínské lidové bance ke schválení veškeré změny rozsahu jejích služeb a jejích obchodních pravidel, včetně pravidel řízení rizik a vnitřních pravidel a postupů. |
(11) |
Posouzení, zda právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany usazené v Čínské lidové republice pod dohledem Čínské lidové banky jsou rovnocenné právním opatřením a opatřením dohledu Unie, by mělo rovněž zohlednit účinek zmírňování rizika, který tato právní opatření a opatření dohledu zajišťují, pokud jde o úroveň rizika, jemuž jsou v důsledku své účasti v těchto subjektech vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazení v Unii. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s činnostmi clearingu prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních opatření a opatření dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší. |
(12) |
Finanční trhy, na nichž vykonávají své clearingové činnosti ústřední protistrany povolené na mezibankovním trhu v Čínské lidové republice, jsou výrazně menší než trhy, na nichž vykonávají své clearingové činnosti ústřední protistrany usazené v Unii. Konkrétně celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden ústředními protistranami, nad nimiž vykonává dohled Čínská lidová banka, za poslední tři roky představovala méně než 1 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v takových ústředních protistranách tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii. |
(13) |
Právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany usazené v Čínské lidové republice pod dohledem Čínské lidové banky by proto měla být považována za rovnocenná právním opatřením a opatřením dohledu Unie, pokud jsou tato právní opatření a opatření dohledu vhodná ke zmírnění uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro ústřední protistrany povolené Čínskou lidovou bankou, včetně povinnosti povolených ústředních protistran uplatňovat a provádět Zásady pro infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika na dotčeném trhu a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012. |
(14) |
Komise proto dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky zajišťují, že ústřední protistrany povolené Čínskou lidovou bankou splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012. |
(15) |
Podle čl. 25 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní opatření a opatření dohledu třetí země platná pro ústřední protistrany povolené v této třetí zemi zajišťovat, že tyto ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vymáhání. |
(16) |
Za dohled nad povolenými ústředními protistranami na mezibankovním trhu odpovídá Čínská lidová banka, která se též podílí se na každodenním řízení ústředních protistran, nad nimiž vykonává dohled. Čínská lidová banka má rozsáhlé pravomoci povolenou ústřední protistranu kontrolovat a penalizovat, včetně pravomoci provádět kontroly na místě a na dálku, požadovat, aby povolená ústřední protistrana provedla opravy, vydávat varování, konfiskovat nezákonné zisky, ukládat ústřední protistraně sankce, jakož i vydávat varování ředitelům, vedoucím pracovníkům ústřední protistrany a dalším přímo odpovědným zaměstnancům a ukládat jim pokuty. |
(17) |
Komise proto dospěla k závěru, že ústřední protistrany povolené a kontrolované Čínskou lidovou bankou podléhají průběžnému účinnému dohledu a vymáhání. |
(18) |
Podle čl. 25 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní opatření a opatření dohledu třetí země zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí (dále jen „ústřední protistrany ze třetích zemí“). |
(19) |
Podle čl. 4 odst. 1 bodu 9 a čl. 32 odst. 8 zákona o Čínské lidové bance je Čínská lidová banka odpovědná za udržování běžného fungování zúčtovacích systémů a má pravomoc provádět pravidla a předpisy týkající se clearingového systému. Ústřední protistrany usazené mimo Čínskou lidovou republiku, které chtějí provádět clearing finančních nástrojů pro komerční banky usazené v Čínské lidové republice, mohou požádat o potvrzení o neexistenci námitek , které může Čínská lidová banka v rámci svých pravomocí vystavovat ad hoc. Komise nemá k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že by Čínská lidová banka vykonávala své diskreční pravomoci nesprávně. Čínská lidová banka může zohlednit právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany ze třetích zemí v jejich domovských jurisdikcích. Čínská lidová banka spolupracuje s orgány dohledu dohlížejícími nad ústředními protistranami ze třetích zemí v rámci „odpovědnosti E“ zahrnuté v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů (9). Pravidlo Čínské komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru („CBIRC“) týkající se kapitálu pro expozici ústřední protistrany (10) navíc umožňuje, aby CBIRC uznala ústřední protistrany ze třetích zemí jako „způsobilé ústřední protistrany“, což čínským komerčním bankám umožňuje uplatňovat na expozice vůči těmto ústředním protistranám ze třetích zemí nižší rizikové váhy. |
(20) |
Komise proto dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky týkající se ústředních protistran pod dohledem Čínské lidové banky poskytují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí. |
(21) |
Je tedy na místě se domnívat, že právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 648/2012, a tato právní opatření a opatření dohledu by měla být považována za rovnocenná s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012. Toto rozhodnutí je založeno na právních opatřeních a opatřeních dohledu platných pro ústřední protistrany, které v době přijetí tohoto rozhodnutí mají od Čínské lidové banky povoleno provádět clearing OTC derivátů. Komise a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy budou nadále pravidelně sledovat vývoj právního rámce a rámce dohledu vztahujícího se na ústřední protistrany v Čínské lidové republice a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato. |
(22) |
Komise by měla alespoň jednou za tři roky přezkoumat důvody, na jejichž základě jsou právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky považována za rovnocenná právním opatřením a opatřením dohledu Unie, včetně právních opatření a opatření dohledu vztahujících se na ústřední protistrany, které podléhají dohledu Čínské lidové banky. Těmito pravidelnými přezkumy není dotčena pravomoc Komise kdykoli provést zvláštní přezkum, pokud si relevantní vývoj vyžádá, aby Komise znovu posoudila rovnocennost těchto právních opatření a opatření dohledu s právními opatřeními a opatřeními dohledu Unie. Na základě zjištění, která vyplynou z uvedených přezkumů, může Komise kdykoli rozhodnout o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí, zejména pokud vývoj v oblasti regulace a dohledu v Čínské lidové republice ovlivní podmínky, na jejichž základě se toto rozhodnutí přijímá. |
(23) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pro účely čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 se právní opatření a opatření dohledu Čínské lidové republiky, sestávající ze zákona Čínské lidové republiky o Čínské lidové bance a jemu podřízených předpisů, která se vztahují na ústřední protistrany, jimž Čínská lidová banka povolila provádět clearing mimoburzovních derivátů na mezibankovním trhu, považují za rovnocenná požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.
Článek 2
Komise do 22. června 2025 a poté každé tři roky přezkoumá důvody, na nichž bylo založeno rozhodnutí uvedené v článku 1.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 22. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Kapitola V zákona Čínské lidové republiky o cenných papírech (nařízení prezidenta Čínské lidové republiky č. 14) a kapitola II nařízení o správě obchodování s futures (nařízení Státní rady č. 676).
(3) Článek 3, Opatření pro správu dluhopisových transakcí na národním mezibankovním trhu dluhopisů, nařízení Čínské lidové banky č. 2 [2000].
(4) Článek 3, Opatření pro správu mezibankovních úvěrů, nařízení Čínské lidové banky č. 3 [2007].
(5) Článek 2, prozatímní ustanovení o správě mezibankovního devizového trhu, YF [1996] č. 423.
(6) Zákon Čínské lidové republiky o Čínské lidové bance přijatý na třetím zasedání osmého Všečínského shromáždění lidových zástupců dne 18. března 1995.
(7) Oznámení Generálního úřadu Čínské lidové republiky o záležitostech týkajících se provádění Zásad pro infrastruktury finančních trhů (YBF [2013] č. 187).
(8) Výbor pro platební a vypořádací systémy/Technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Zásady pro infrastruktury finančních trhů, duben 2012, dokumenty CPMI č. 101.
(9) Oznámení Generálního úřadu Čínské lidové republiky o záležitostech týkajících se provádění Zásad pro infrastruktury finančních trhů (YBF [2013] č. 187, s. 11).
(10) CBIRC 2013-33.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/108 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/985
ze dne 22. června 2022
o rovnocennosti regulačního rámce pro ústřední protistrany v Izraeli s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a rozhodnutí o rovnocennosti, které jsou v uvedeném nařízení stanoveny, tak přispívají k dosažení hlavního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, který spočívá ve snížení systémového rizika tím, že rozšíří využívání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran při provádění clearingu mimoburzovních (OTC) derivátových smluv včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi. |
(2) |
K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, by měl být hmotněprávní výsledek platných právních opatření a opatření dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní opatření a opatření dohledu dotčené třetí země zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v dané třetí zemi usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyšší úrovni rizika, než jaké by je mohly vystavit ústřední protistrany povolené v Unii, a nepředstavují tudíž pro Unii nepřijatelné úrovně systémového rizika. |
(3) |
Posouzení toho, zda jsou právní opatření a opatření dohledu Izraele rovnocenná opatřením Unie, by proto mělo být založeno nejen na srovnávací analýze právně závazných požadavků vztahujících se na ústřední protistrany v Izraeli, ale také na posouzení výsledku těchto požadavků. Komise by měla rovněž posoudit přiměřenost těchto požadavků, aby zmírnila rizika, jimž mohou být vystaveni členové clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii, a to s ohledem na velikost finančního trhu, na němž ústřední protistrany v Izraeli působí. Za účelem dosažení rovnocenného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, nutné přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší. |
(4) |
Ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví tři podmínky, které je nutné splnit, aby bylo možno konstatovat, že právní opatření a opatření dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenná požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení. |
(5) |
V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. a) musí ústřední protistrany povolené v třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV uvedeného nařízení. |
(6) |
Právně závazné požadavky vztahující se na ústřední protistrany povolené v Izraeli tvoří zákon o cenných papírech 5728-1968 (2) (dále jen „zákon o cenných papírech“), zejména jeho paragrafy 50 A, 50B, 50B19 a 50C. Zákon o cenných papírech uplatňuje paragraf 10 zákona o platebních systémech 5768-2008 (3) (dále jen „zákon o platebních systémech“), který stanoví kritéria, na jejichž základě Izraelský orgán pro cenné papíry (Israel Securities Authority, ISA) vykonává dohled nad clearingovými institucemi usazenými v Izraeli (zajištění stabilních a efektivních clearingových institucí). Tento právní rámec je doplněn souborem směrnic, které ISA vydal pro ústřední protistrany usazené v Izraeli. Oba uvedené zákony a směrnice ISA zajišťují plné provedení mezinárodních standardů stanovených v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů, které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (4). |
(7) |
Ústřední protistrany usazené v Izraeli musí získat povolení, které vydává izraelský ministr financí po konzultaci s ISA a po schválení finančním výborem Knesetu. Za účelem poskytování clearingových služeb musí ústřední protistrany splnit zvláštní ustanovení stanovená v zákoně o cenných papírech a mít zavedena vnitřní pravidla a postupy, které zejména zajistí soulad se všemi příslušnými standardy stanovenými v Zásadách pro infrastruktury finančních trhů. Ústřední protistrany usazené v Izraeli musí zejména fungovat bezpečně a účinně a obezřetně řídit rizika spojená se svou činností a operacemi. V souladu s pokynem ISA ze dne 15. prosince 2015 obsaženým ve směrnici určené ústředním protistranám povoleným v Izraeli musí mít ústřední protistrany rovněž dostatečné finanční a lidské zdroje a zdroje pro řízení rizik, informační technologie, systémy a infrastrukturu, aby mohly svou funkci ústřední protistrany plnit. Kromě toho každá ústřední protistrana povolená v Izraeli odpovídá za vytvoření svých vnitřních pravidel, s výjimkou změny pravidel členství, kterou musí v souladu s paragrafem 50B písm. a) bodu 1 zákona o cenných papírech formálně schválit ISA. Bez ohledu na toto ustanovení může ISA podle paragrafu 50C písm. b) zákona o cenných papírech nařídit změny pravidel ústřední protistrany povolené v Izraeli, pokud tato pravidla nejsou v souladu s izraelským právním rámcem pro ústřední protistrany a se Zásadami pro infrastruktury finančních trhů. |
(8) |
Izraelský finanční trh je výrazně menší než finanční trh Unie. Celková hodnota derivátových obchodů, jejichž clearing byl v Izraeli od roku 2015 proveden, představovala méně než 1 % celkové hodnoty derivátových obchodů, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v ústředních protistranách povolených v Izraeli tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii. |
(9) |
Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu Izraele zajišťují, že ústřední protistrany povolené v Izraeli splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012. |
(10) |
Podle ustanovení čl. 25 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené ve třetí zemi zajišťovat, aby ústřední protistrany podléhaly průběžnému účinnému dohledu a vymáhání. |
(11) |
Pravomoc vykonávat dohled nad operacemi ústředních protistran povolených v Izraeli má podle paragrafu 50C zákona o cenných papírech ISA. Cílem dohledu ISA je zajistit stabilitu a efektivnost ústředních protistran a kontrolovat, zda izraelské ústřední protistrany plní své povinnosti. Kromě toho ustanovení paragrafu 10 zákona o platebních systémech a paragrafu 56 A a paragrafu 50C písm. d) zákona o cenných papírech doplňují soubor pravomocí svěřených ISA, který tak může provádět audit ústřední protistrany, kontroly na místě a vyžádat si doklady prokazující náležité provedení právně závazných požadavků na ústřední protistrany povolené v Izraeli. ISA může usazeným ústředním protistranám uložit vnitřní pravidla, pokud existuje podezření na porušení předpisů, jak je stanoveno v oddíle 50C písm. b) zákona o cenných papírech. |
(12) |
Komise dospěla k závěru, že právní opatření a opatření dohledu vztahující se na ústřední protistrany povolené v Izraeli zajišťují průběžný účinný dohled a vymáhání. |
(13) |
V souladu s čl. 25 odst. 6 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní rámec třetí země poskytovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí (dále jen „ústřední protistrany ze třetích zemí“). |
(14) |
Neizraelské ústřední protistrany, které chtějí provádět clearing derivátů v Izraeli, musí předsedovi ISA podat žádost o licenci a získat schválení izraelským ministrem financí. Paragraf 50 A písm. a8) zákona o cenných papírech stanoví, že pokud má předseda ISA za to, že ISA může spolupracovat s příslušným orgánem povolených neizraelských ústředních protistran, že právní požadavky na tuto ústřední protistranu jsou rovnocenné izraelskému rámci a že udělení licence této ústřední protistraně by nepoškodilo zájmy investorů v Izraeli, může ISA rozhodnout, že tuto ústřední protistranu osvobodí od regulačních ustanovení izraelského právního rámce pro ústřední protistrany. Za těchto podmínek je tedy možné neizraelskou ústřední protistranu uznat. |
(15) |
Komise dospěla k závěru, že právní rámec Izraele poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí. |
(16) |
Komise se proto domnívá, že právní opatření a opatření dohledu Izraele vztahující se na ústřední protistrany splňují podmínky stanovené v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012. Tato právní opatření a opatření dohledu by proto měla být považována za rovnocenná požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012. |
(17) |
Toto rozhodnutí se zakládá na právně závazných požadavcích vztahujících se na ústřední protistrany v Izraeli v okamžiku přijetí tohoto rozhodnutí. Komise a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy budou vývoj právního a dohledového rámce vztahujícího se na ústřední protistrany v Izraeli a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato, i nadále sledovat. |
(18) |
Komise může kdykoli rozhodnout o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí, zejména pokud má vývoj v oblasti regulace a dohledu v Izraeli vliv na podmínky, na jejichž základě je toto rozhodnutí přijato. |
(19) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Pro účely čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 se právní opatření a opatření dohledu Izraele vztahující se na ústřední protistrany stanovená v zákoně o cenných papírech 5728-1968, zákoně o platebních systémech 5768-2008 a doplněná směrnicemi Izraelského orgánu pro cenné papíry vydanými pro ústřední protistrany v Izraeli považují za rovnocenná požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 22. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Zákon o cenných papírech 5728-1968.
(3) Zákon o platebních systémech 5768-2008.
(4) Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu/Technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry. Principles for financial market infrastructures (Zásady pro infrastruktury finančních trhů), duben 2012, dokumenty CPMI č. 101.
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/111 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/986
ze dne 23. června 2022
o neschválení N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diaminu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 8
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (1), a zejména na čl. 89 odst. 1 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 (2) stanoví seznam stávajících účinných látek, které mají být vyhodnoceny, aby mohly být případně schváleny pro použití v biocidních přípravcích. Uvedené seznamy zahrnují N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin (č. ES: 219-145-8, č. CAS: 2372-82-9). |
(2) |
N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin byl hodnocen pro použití v biocidních přípravcích typu 8, konzervační přípravky pro dřevo, jak jsou popsány v příloze V směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3), což odpovídá přípravkům typu 8, jak jsou popsány v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012. |
(3) |
Členským státem zpravodajem bylo určeno Portugalsko a jeho hodnotící příslušný orgán předložil Komisi dne 9. listopadu 2005 hodnotící zprávu a své závěry. Po předložení hodnotící zprávy proběhly diskuse na technických schůzkách organizovaných Komisí a po 1. září 2013 Evropskou agenturou pro chemické látky (dále jen „agentura“). |
(4) |
Z čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012 lze odvodit, že látky, u nichž bylo hodnocení členských států dokončeno do 1. září 2013, by měly být vyhodnoceny v souladu s ustanoveními směrnice 98/8/ES. |
(5) |
V souladu s čl. 75 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012 vypracovává Výbor pro biocidní přípravky stanovisko agentury k žádostem o schválení účinných látek. V souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 přijal Výbor pro biocidní přípravky dne 2. prosince 2020 stanovisko agentury (4) a zohlednil v něm závěry, k nimž dospěl hodnotící příslušný orgán. |
(6) |
Z uvedeného stanoviska lze odvodit, že u biocidních přípravků typu 8 obsahujících N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin nelze očekávat, že splňují kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 98/8/ES, která odpovídají kritériím stanoveným v čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012, jelikož byla zjištěna nepřijatelná rizika pro lidské zdraví a nebylo možné určit žádné vhodné opatření ke zmírnění rizik. |
(7) |
Při jednáních se zástupci členských států v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky se mělo za to, že hodnocení bylo provedeno v souladu s podmínkami pro nejméně příznivý reálný případ a že omezení počtu cyklů ošetření dřeva na dva denně na pracovníka obsluhy by nebylo vhodným opatřením ke zmírnění rizik, které by snížilo zjištěná rizika pro lidské zdraví na přijatelnou úroveň, a to z důvodu obtíží při prosazování a kontrole. |
(8) |
S ohledem na stanovisko agentury a na jednání Stálého výboru pro biocidní přípravky není vhodné schválit N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin pro použití v biocidních přípravcích typu 8. |
(9) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin (č. ES: 219-145-8, č. CAS: 2372–82–9) se neschvaluje jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 8.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 23. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2014 ze dne 4. srpna 2014 týkající se pracovního programu systematického přezkumu všech stávajících účinných látek obsažených v biocidních přípravcích, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (Úř. věst. L 294, 10.10.2014, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES ze dne 16. února 1998 o uvádění biocidních přípravků na trh (Úř. věst. L 123, 24.4.1998, s. 1).
(4) Stanovisko Výboru pro biocidní přípravky k žádosti o schválení účinné látky: N-(3-aminopropyl)-N-dodecylpropan-1,3-diamin, přípravek typu: 8, ECHA/BPC/270/2020, přijaté dne 2. prosince 2020.
OBECNÉ ZÁSADY
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/113 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/987
ze dne 2. května 2022,
kterými se mění obecné zásady (EU) 2015/510 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (ECB/2022/17)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dosažení jednotné měnové politiky vyžaduje vymezení nástrojů a postupů, jež má Eurosystém využívat za účelem provádění této politiky jednotným způsobem ve všech členských státech, jejichž měnou je euro. |
(2) |
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1) by měly být změněny, aby zahrnovaly potřebné technické a redakční úpravy týkající se určitých aspektů operací měnové politiky. |
(3) |
Zachování dvoustranných postupů pro transakce na peněžním trhu již není opodstatněné, neboť zkušenosti ukázaly, že nabídková řízení jsou účinná a poskytují způsobilým protistranám rovný přístup k operacím měnové politiky Eurosystému. |
(4) |
Je třeba upravit kritéria způsobilosti cenných papírů krytých aktivy tak, aby byla výslovně vyloučena aktiva, která vytvářejí peněžní toky, která nezahrnují právo plného postihu vůči dlužníkům, a aby se zvýšila transparentnost požadavků Eurosystému na zveřejňování informací týkajících se procesu posuzování způsobilosti cenných papírů krytých aktivy. |
(5) |
Je třeba provést určité úpravy, aby se pro účely způsobilosti vyjasnilo zacházení s úvěrovými pohledávkami, jejichž aktuální peněžní tok spojený s kupónem je záporný. |
(6) |
Vzhledem k rozhodnutí Eurosystému změnit zpravodajskou povinnost týkající se údajů o úvěrech v rámci zajištění Eurosystému v souladu s požadavky na zpřístupňování informací stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (2) je zapotřebí upravit zpravodajskou povinnost týkající se údajů o úvěrech v případě neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami. |
(7) |
Je třeba provést určité úpravy, aby se zajistil soulad rámce zajištění Eurosystému s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 (3) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) v návaznosti na změny, které byly provedeny v uvedeném nařízením ve vztahu ke krytým dluhopisům nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 (5) a které se použijí ode dne 8. července 2022. |
(8) |
Počet zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje pro mobilizaci úvěrových pohledávek jako zajištění, se po postupném ukončení používání ratingových nástrojů jako zdrojů úvěrového hodnocení v obecném rámci snížil ze čtyř na tři. Příslušná ustanovení je třeba aktualizovat, aby tuto změnu odrážela. |
(9) |
Rada guvernérů provedla komplexní přezkum dočasných opatření ke zmírnění požadavků na zajištění, které byly od roku 2020 přijaty v reakci na výjimečné hospodářské a finanční okolnosti spojené se šířením pandemie COVID-19. Tato opatření zahrnovala zvýšení limitu ve vztahu k nezajištěným dluhovým nástrojům vydaným úvěrovými institucemi a s nimi úzce propojenými subjekty, které mohou protistrany Eurosystému předložit nebo použít jako zajištění. Při přezkumu bylo zohledněno, a) že protistranám Eurosystému, které se účastní cílených dlouhodobějších refinančních operací prováděných podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 (ECB/2019/21) (6), by mělo být nadále umožněno pro tyto operace mobilizovat dostatečné zajištění; b) dopad každého z těchto opatření na dostupnost zajištění pro protistrany Eurosystému; c) rizika spojená s každým z těchto opatření; d) další tržní a politická hlediska. V této souvislosti Rada guvernérů dne 23. března 2022 mimo jiné rozhodla obnovit předchozí limit ve vztahu k výše uvedeným nezajištěným dluhovým nástrojům s cílem snížit expozici Eurosystému vůči riziku koncentrace. To je třeba promítnout v příslušných ustanoveních obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60). |
(10) |
Způsobilé protistrany, jejichž přístup k operacím měnové politiky byl omezen z důvodu obezřetnosti či v případě selhání podle článku 158 obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), mohou využít mezní zápůjční facilitu na základě automatické žádosti v rámci postupu při poskytování úvěru stanoveného v příloze III obecných zásad ECB/2012/27 (7). Je nezbytné stanovit sankce, které se uplatní, dojde-li v důsledku využití mezní zápůjční facility za takových okolností k překročení stanovených limitů, a to v rozsahu, v jakém jsou překročeny. |
(11) |
Je nezbytné jednoznačněji upravit zacházení s referenčními úrokovými sazbami pro obchodovatelná a neobchodovatelná aktiva pro účely způsobilosti. |
(12) |
V souladu s rozhodnutím Rady guvernérů ze dne 17. února 2021 je třeba dále vyjasnit kritéria způsobilosti zajištění, která se uplatňují na dluhopisy vázané na udržitelnost. |
(13) |
Je nezbytné aktualizovat ustanovení o způsobilosti systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a propojení mezi těmito systémy, aby se výslovně řešil případ centrálních depozitářů cenných papírů usazených v členských státech, které přistupují k eurozóně, a aby se zohlednila skutečnost, že odkazy na příslušný rámec pro hodnocení uživatelů se staly nadbytečnými po dokončení postupu udělování povolení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (8). |
(14) |
Zachování rámce pro nouzové zahraniční zajištění již není odůvodněné vzhledem k provozní zátěži spojené s udržováním rámce, skutečnosti, že tento rámec nebyl nikdy aktivován, a pravděpodobné omezené dostupnosti cílových aktiv pro protistrany Eurosystému v případě potřeby. |
(15) |
Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (9) o uplatňování minimálních rezerv bylo přepracováno a zrušeno nařízením Evropské centrální banky (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) (10). Změny zavedené nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) je třeba zohlednit v ustanoveních obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60), která se týkají minimálních rezerv. |
(16) |
Některá ustanovení obecných zásad je třeba aktualizovat tak, aby odrážela důsledky pro rámec pro provádění měnové politiky a práva a povinnosti zúčastněných stran, zejména pokud jde o operace na volném trhu, řízení likvidity, stálé facility, sankční režim, povinné minimální rezervy a úročení běžných účtů, v případě aktivace posíleného nouzového řešení (ECONS) v rámci systému TARGET2 a dlouhodobého narušení TARGET2 trvajícího více než jeden obchodní den. |
(17) |
Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Změny
Obecné zásady (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) se mění takto:
1. |
Článek 2 se mění takto:
|
2. |
V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Povinnost minimálních rezerv je stanovena nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Některé prvky systému povinných minimálních rezerv jsou pro informační účely popsány v příloze I.“; |
3. |
V článku 4 se tabulka 1 mění takto:
|
4. |
V čl. 8 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
5. |
V čl. 10 odst. 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
6. |
V čl. 11 odst. 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
7. |
V čl. 12 odst. 6 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
8. |
V čl. 14 odst. 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
9. |
V článku 17 se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Rada guvernérů ECB pravidelně rozhoduje o úrokových sazbách stálých facilit. Změna úrokových sazeb nabývá účinnosti od začátku nového udržovacího období pro povinné minimální rezervy, jak je vymezeno v článku 8 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). ECB zveřejňuje kalendář udržovacích období nejméně tři měsíce před začátkem každého kalendářního roku.“; |
10. |
Článek 19 se mění takto:
|
11. |
V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Ke vkladové facilitě mohou mít přístup instituce, které splňují kritéria způsobilosti podle článku 55 a které mají přístup k účtu u národní centrální banky, na kterém může být obchod vypořádán, zejména v systému TARGET2. Přístup ke vkladové facilitě je udělován pouze v obchodní dny TARGET2 s výjimkou dnů, kdy TARGET2 není na konci dne k dispozici z důvodu narušení TARGET2 během několika obchodních dnů“, jak je uvedeno v článku 187a.“; |
12. |
V části druhé hlavě III se název kapitoly 1 nahrazuje tímto: „ Nabídková řízení pro operace Eurosystému na volném trhu“ ; |
13. |
Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Typy postupů pro operace na volném trhu Operace na volném trhu se provádějí na základě nabídkových řízení.“; |
14. |
V části druhé hlavě III kapitole 1 se zrušuje oddíl 3 včetně článků 44 až 48. |
15. |
V čl. 50 odst. 2 v tabulce 8 se slova „Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních nebo dvoustranných postupech“ nahrazují slovy „Den vypořádání operací na volném trhu založených na rychlých nabídkových řízeních“; |
16. |
Článek 52 se nahrazuje tímto: „Článek 52 Vypořádávání operací na volném trhu prováděných prostřednictvím rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů 1. Eurosystém se snaží vypořádávat operace na volném trhu prováděné prostřednictvím rychlých nabídkových řízení v den obchodu. Lze použít jiné dny vypořádání, zejména v případě přímých transakcí a měnových swapů. 2. Operace jemného doladění a strukturální operace, které se uskutečňují formou přímých transakcí na základě dvoustranných postupů, se vypořádají decentralizovaně prostřednictvím národních centrálních bank.“; |
17. |
V článku 54 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) mohou být jako účty minimálních rezerv použity účty pro zúčtování (účty platebního styku) protistrany vedené u národní centrální banky. Držení minimálních rezerv na účtech pro zúčtování může být využito k vnitrodenním zúčtovacím účelům. Denní stav minimálních rezerv protistrany se vypočítá jako součet konečných denních zůstatků na jejích účtech minimálních rezerv. Pro účely tohoto článku má pojem „účty minimálních rezerv“ stejný význam jako v nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). 2. Rezervy, které splňují požadavky minimálních rezerv podle nařízení (ES) č. 2531/98 a nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1), se úročí v souladu s nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).“; |
18. |
V článku 55 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
19. |
V článku 55a se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Subjekt pro likvidaci není způsobilý pro přístup k operacím měnové politiky Eurosystému.“; |
20. |
Článek 57 se mění takto:
|
21. |
Článek 63 se mění takto:
|
22. |
V článku 73 se doplňuje nový odstavec 6, který zní: „6. Aktiva, která vytvářejí peněžní toky, musí zahrnovat právo plného postihu vůči dlužníkům.“; |
23. |
Vkládá se nový článek 79a, který zní: „Článek 79a Posouzení informací týkajících se způsobilosti cenných papírů krytých aktivy Eurosystém může rozhodnout, že na základě posouzení poskytnutých informací nepřijme cenné papíry kryté aktivy pro použití jako zajištění při úvěrových operacích Eurosystému. Eurosystém při svém posouzení zohlední, zda se předložené informace jeví jako dostatečně jasné, konzistentní a úplné k prokázání splnění všech kritérií způsobilosti cenných papírů krytých aktivy, zejména pokud jde o to, zda aktiva, která vytvářejí peněžní toky, byla pořízena způsobem, který Eurosystém považuje za „skutečný prodej“ ve smyslu čl. 75 odst. 2.“; |
24. |
Článek 80 se mění takto:
|
25. |
Článek 90 se mění takto:
|
26. |
V článku 107a se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami musí znít na pevně a bezpodmínečně stanovenou částku jistiny a mít kupónovou strukturu, která splňuje požadavky vymezené v článku 63. Soubor zajišťovacích aktiv obsahuje pouze úvěrové pohledávky, pro které je k dispozici specifický vzor ECB pro vykazování údajů o úvěrech, pokud jde o neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami.“; |
27. |
V článku 110 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Protistrany, které jako zajištění mobilizují úvěrové pohledávky, si zvolí jeden systém úvěrového hodnocení z jednoho ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Pokud si protistrany jako zdroj zvolí externí ratingovou agenturu, lze využít kterýkoli systém externích ratingových agentur.“; |
28. |
V článku 112a se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Neobchodovatelné dluhové nástroje kryté způsobilými úvěrovými pohledávkami nemusí být hodnoceny jedním ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. 2. Každá podkladová úvěrová pohledávka v souboru zajišťovacích aktiv neobchodovatelných dluhových nástrojů krytých způsobilými úvěrovými pohledávkami musí mít hodnocení úvěrového rizika vypracované jedním ze tří zdrojů úvěrového hodnocení, které Eurosystém akceptuje v souladu s obecnými akceptačními kritérii obsaženými v hlavě V části čtvrté. Kromě toho použitý systém či zdroj úvěrového hodnocení musí být totožný se systémem či zdrojem zvoleným původcem v souladu s článkem 110. Použijí se pravidla týkající se požadavků Eurosystému na úvěrovou kvalitu podkladových úvěrových pohledávek stanovená v oddíle 1.“; |
29. |
Hlava VII a článek 137 se zrušují; |
30. |
Článek 138 se mění takto:
|
31. |
Článek 141 se mění takto:
|
32. |
V článku 153 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Institucím, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB týkajících se uplatňování minimálních rezerv, ECB ukládá sankce podle nařízení (ES) č. 2532/98, nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4), nařízení (ES) č. 2531/98, nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) a rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 (ECB/2021/45) (*6). Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených právních aktech. (*6) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 ze dne 7. října 2021 o metodice pro výpočet sankcí za nesplnění povinnosti držet minimální rezervy a související povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/45) (Úř. věst. L 367, 15.10.2021, s. 4).“" |
33. |
V článku 154 odstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
34. |
V článku 155 se doplňuje nový odstavec 2a, který zní: „2a. Pokud je výsledkem výpočtu finančního postihu podle přílohy VII po uplatnění 50 % snížení podle odstavce 2 částka nižší než 500 EUR, uloží se minimální finanční postih ve výši 500 EUR.“; |
35. |
za článek 187 se vkládá nová ČÁST SEDMÁ A obsahující články 187a až 187d, která zní: „ČÁST SEDMÁ A ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ V PŘÍPADĚ NARUŠENÍ TARGET2 BĚHEM NĚKOLIKA OBCHODNÍCH DNŮ Článek 187a Narušení TARGET2 během několika obchodních dnů 1. ECB může vyhlásit narušení systému TARGET2, které narušuje běžné zpracování plateb, za „narušení TARGET2 během několika obchodních dnů“, pokud:
Pravidelné operace měnové politiky mohou být po aktivaci nouzového řešení podle písmene a) odloženy nebo zrušeny. 2. Vyhlášení uvedené v odstavci 1 se oznamuje prostřednictvím internetových stránek ECB. ECB v rámci tohoto vyhlášení nebo po něm oznámí důsledky narušení pro konkrétní operace a nástroje měnové politiky. 3. Po vyhlášení učiněném podle tohoto článku se mohou uplatnit zvláštní opatření a ustanovení týkající se některých operací a nástrojů měnové politiky, jak je uvedeno v těchto obecných zásadách, a zejména v článcích 187b, 187c a 187d. 4. Po vyřešení narušení systému TARGET2 vydá ECB prostřednictvím internetových stránek ECB oznámení, v němž uvede, že zvláštní opatření a ustanovení přijatá v důsledku tohoto narušení TARGET2 během několika obchodních dnů se již neuplatňují. Článek 187b Zpracování operací měnové politiky Eurosystému v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů V případě vyhlášení narušení TARGET2 během několika obchodních dnů podle článku 187a se v souvislosti se zpracováním operací měnové politiky Eurosystému mohou použít tato ustanovení.
Článek 187c Přístup k mezní zápůjční facilitě v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů V případě vyhlášení narušení TARGET2 během několika obchodních dnů podle článku 187a se v souvislosti s přístupem k mezní zápůjční facilitě mohou použít tato ustanovení:
Článek 187d Neukládání sankcí v případě narušení TARGET2 během několika obchodních dnů Pokud je podle článku 187a vyhlášeno narušení TARGET2 během několika obchodních dnů, které má vliv na schopnost protistrany plnit povinnosti podle těchto obecných zásad, neuloží se této protistraně žádná sankce podle článku 154.“; |
36. |
Příloha I se nahrazuje přílohou I těchto obecných zásad; |
37. |
Přílohy VIa a VII se mění v souladu s přílohou II těchto obecných zásad. |
Článek 2
Nabytí účinku a provádění
1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro.
2. Národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 8. července 2022. Nejpozději do 20. května 2022 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. května 2022.
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2160 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o expozice v krytých dluhopisech (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 1).
(6) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 ze dne 22. července 2019 o třetí sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací (ECB/2019/21) (Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s.100).
(7) Obecné zásady ECB/2012/27 ze dne 5. prosince 2012 o transevropském expresním automatizovaném systému zúčtování plateb v reálném čase (TARGET2) (Úř. věst. L 30, 30.1.2013, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(9) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).
(10) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/378 ze dne 22. ledna 2021 o uplatňování povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/1) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 1).
PŘÍLOHA I
Příloha I obecných zásad (EU) 2016/510 (ECB/2014/60) se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
MINIMÁLNÍ REZERVY
Obsah této přílohy slouží pouze pro informativní účely. V případě rozporu mezi touto přílohou a právním rámcem systému minimálních rezerv Eurosystému vymezeným v odstavci 1 má přednost uvedený právní rámec.
1.
V souladu s článkem 19 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) požaduje Evropská centrální banka (ECB), aby úvěrové instituce v rámci systému minimálních rezerv Eurosystému udržovaly na účtech u národních centrálních bank minimální rezervy. Právní rámec tohoto systému je stanoven článkem 19 statutu ESCB, nařízením (ES) č. 2531/98 a nařízením (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Uplatňování nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) zajišťuje, aby podmínky systému minimálních rezerv Eurosystému byly jednotné ve všech členských státech, jejichž měnou je euro.
2.
Hlavními cíli systému minimálních rezerv Eurosystému jsou stabilizace úrokových sazeb na peněžním trhu a vytváření (nebo zvyšování) nedostatku strukturální likvidity.
3.
V souladu s čl. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se systém minimálních rezerv Eurosystému vztahuje na úvěrové instituce:
i) |
kterým bylo uděleno povolení v souladu s článkem 8 směrnice 2013/36/EU nebo |
ii) |
které jsou osvobozeny od povinnosti získat takové povolení podle čl. 2 odst. 5 směrnice 2013/36/EU. |
Kromě toho systému minimálních rezerv Eurosystému podléhají rovněž pobočky zřízené v eurozóně úvěrovými institucemi, které nejsou v eurozóně zaregistrovány. Pobočky úvěrových institucí zaregistrovaných v eurozóně, usazené mimo eurozónu, však tomuto systému nepodléhají.
4.
Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) budou instituce zproštěny povinnosti minimálních rezerv, pokud je jim povolení odňato nebo se jej vzdají nebo pokud jsou předmětem likvidačního řízení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES (*1)
5.
Podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) může ECB na žádost příslušné národní centrální banky udělit institucím, na něž se vztahují skutečnosti vymezené v písmenech a) až d) uvedeného ustanovení, výjimku z povinnosti minimálních rezerv. Mezi tyto instituce patří mimo jiné instituce, na něž se vztahuje reorganizační opatření podle směrnice 2001/24/ES, instituce, na něž se vztahuje příkaz ke zmrazení majetku vydaný Unií nebo členským státem nebo na něž se vztahují opatření přijatá Unií podle článku 75 Smlouvy, která omezují používání jejich finančních prostředků; instituce, na něž se vztahuje rozhodnutí Eurosystému o pozastavení nebo vyloučení jejich přístupu k operacím Eurosystému na volném trhu nebo stálým facilitám, a instituce, v jejichž případě není přiměřené požadovat držení minimálních rezerv.
6.
Výjimky uvedené v článku 4 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se uplatňují od začátku udržovacího období, v němž příslušná skutečnost nastane.
7.
Podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) ECB zveřejňuje na svých internetových stránkách seznam institucí, které podléhají povinnosti minimálních rezerv Eurosystému podle uvedeného nařízení.
8.
ECB zveřejňuje též seznam institucí, které jsou zproštěny povinnosti minimálních rezerv, s výjimkou institucí uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) až c) nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
9.
Základ pro stanovení minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Údaje rozvahy se oznamují národním centrálním bankám v rámci obecného systému měnové a finanční statistiky ECB. Podle čl. 5 odst. 5 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) a s výhradou výjimek stanovených pro instituce ve zbytkové části v čl. 5 odst. 6 téhož nařízení vypočítávají instituce základ pro stanovení minimálních rezerv pro určité udržovací období na základě údajů za měsíc předcházející o dva měsíce měsíc, v němž udržovací období začíná.
10.
Sazby minimálních rezerv určuje ECB a podléhají omezením stanoveným v nařízení (ES) č. 2531/98.
11.
Výše minimálních rezerv, které mají instituce držet, se vypočítá použitím sazeb minimálních rezerv stanovených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) na každý ze závazků základu pro stanovení minimálních rezerv podle článku 5 uvedeného nařízení. Národní centrální banky používají minimální rezervy vypočítané v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) k úročení držených minimálních rezerv a k posouzení toho, zda instituce plní povinnost držet požadovanou výši minimálních rezerv.
12.
Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb systém minimálních rezerv Eurosystému umožňuje, aby instituce využily průměrovacích opatření, což znamená, že dodržování povinnosti minimálních rezerv je určováno na základě průměru denních konečných zůstatků jednoho či více účtů minimálních rezerv za udržovací období. Udržovací období je vymezeno v článku 8 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1).
13.
V souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1) se držené minimální rezervy institucí úročí průměrnou úrokovou sazbou Eurosystému pro hlavní refinanční operace během udržovacího období (váženou podle počtu kalendářních dnů) podle tohoto vzorce (výsledek se zaokrouhlí na nejbližší cent):
kde:
Rt |
= |
úroky, které připadají na držené minimální rezervy v udržovacím období t; |
Ht |
= |
průměrná denní výše držených minimálních rezerv v udržovacím období t; |
nt |
= |
počet kalendářních dnů udržovacího období t; |
rt |
= |
sazba pro úročení minimálních rezerv držených během udržovacího období t; sazba se standardně zaokrouhlí na dvě desetinná místa; |
i |
= |
i-tý kalendářní den udržovacího období t; |
MRi |
= |
mezní úroková sazba poslední hlavní refinanční operace vypořádané v kalendářním dni i nebo před tímto kalendářním dnem. |
Denní konečný zůstatek TARGET2 po dobu narušení TARGET2 během několika obchodních dnů ve smyslu článku 187a se zohlední při výpočtu tohoto vzorce se zpětnou platností po vyřešení narušení TARGET2. Denní konečný zůstatek, který se použije během dnů narušení systému TARGET2 během několika obchodních dnů, se určí na základě nejlepších informací, které má ECB k dispozici. Veškeré zůstatky držené během dne nebo po delší dobu v rámci nouzového řešení použitého během narušení TARGET2 během několika obchodních dnů jsou úročeny sazbou nula procent.
V případě, že instituce nedodrží jiné povinnosti podle nařízení a rozhodnutí ECB, která se týkají systému minimálních rezerv Eurosystému (např. příslušné údaje nejsou zaslány včas nebo jsou nepřesné), je ECB oprávněna uvalit sankce v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98, nařízením (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) a rozhodnutím (EU) 2021/1815 (ECB/2021/45).
(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových společností (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).“;.“
PŘÍLOHA II
Přílohy VIa a VII obecných zásad (EU) 2017/510 (ECB/2014/60) se mění takto:
1. |
V příloze VIa se oddíl I nahrazuje tímto: „I. KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI SYSTÉMŮ VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ S CENNÝMI PAPÍRY A PROPOJENÍ MEZI TĚMITO SYSTÉMY
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1)“." |
2. |
V příloze VII oddíle II se zrušuje odstavec 10. |
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1)“.“
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/131 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/988
ze dne 2. května 2022,
kterými se mění obecné zásady (EU) 2016/65 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (ECB/2022/18)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na první odrážku článku 3.1, články 9.2, 12.1, 14.3, 18.2 a první odstavec článku 20 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Obecné podmínky, za nichž jsou ECB a národní centrální banky připraveny provádět úvěrové operace, včetně kritérií, podle kterých se určuje způsobilost zajištění pro účely úvěrových operací Eurosystému, jsou stanoveny v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1). |
(2) |
Za účelem ochrany Eurosystému před finančními ztrátami v případech, kdy musí být realizováno jeho zajištění z důvodů selhání protistrany, podléhají veškerá způsobilá aktiva pro úvěrové operace Eurosystému zvláštním opatřením ke kontrole rizika. Rámec Eurosystému pro kontrolu rizika podléhá v zájmu zajištění dostatečné ochrany pravidelnému přezkumu. |
(3) |
Rada guvernérů provedla komplexní přezkum dočasných opatření ke zmírnění požadavků na zajištění, které byly od roku 2020 přijaty v reakci na výjimečné hospodářské a finanční okolnosti spojené se šířením pandemie COVID-19, a to včetně dočasného snížení srážek při ocenění. Při přezkumu bylo zohledněno, a) že protistranám Eurosystému, které se účastní cílených dlouhodobějších refinančních operací prováděných podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 (ECB/2019/21) (2), by mělo být nadále umožněno pro tyto operace mobilizovat dostatečné zajištění; b) dopad každého z těchto opatření na dostupnost zajištění pro protistrany Eurosystému; c) rizika spojená s každým z těchto opatření; d) další tržní a politická hlediska. V této souvislosti Rada guvernérů dne 23. března 2022 mimo jiné rozhodla, že zruší shora uvedené snížení srážek při ocenění postupně ve dvou fázích s tím, že první fáze začne dne 8. července 2022, v zájmu zvýšení ochrany Eurosystému před rizikem a účinného řízení rizik. To je třeba promítnout do příslušných ustanovení. |
(4) |
Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) (3) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Změny
Obecné zásady (EU) 2016/65 (ECB/2015/35) se mění takto:
1) |
V článku 4 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
|
2) |
V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Neobchodovatelné klientské dluhové nástroje kryté hypotékou podléhají srážce při ocenění ve výši 28,4 %.“; |
3) |
Příloha se mění v souladu s přílohou těchto obecných zásad. |
Článek 2
Nabytí účinku a provádění
1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.
2. Národní centrální banky členských států přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 8. července 2022. Nejpozději do 20. května 2022 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. května 2022.
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 ze dne 22. července 2019 o třetí sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací (ECB/2019/21) (Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s. 100).
(3) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2016/65 ze dne 18. listopadu 2015 o srážkách při ocenění uplatňovaných při provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2015/35) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 30).
PŘÍLOHA
V příloze se tabulky 2, 2a a 3 nahrazují tímto:
„Tabulka 2
Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv v kategoriích srážek I až IV
|
Kategorie srážek |
||||||||||||
Úvěrová kvalita |
Zbytková splatnost (v letech) (*1) |
Kategorie I |
Kategorie II |
Kategorie III |
Kategorie IV |
||||||||
kupón s pevnou sazbou |
nulový kupón |
kupón s proměnlivou sazbou |
kupón s pevnou sazbou |
nulový kupón |
kupón s proměnlivou sazbou |
kupón s pevnou sazbou |
nulový kupón |
kupón s proměnlivou sazbou |
kupón s pevnou sazbou |
nulový kupón |
kupón s proměnlivou sazbou |
||
Stupně 1 a 2 |
[0,1 ) |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
0,9 |
6,8 |
6,8 |
6,8 |
[1,3 ) |
0,9 |
1,8 |
0,5 |
1,4 |
2,3 |
0,9 |
1,8 |
2,7 |
0,9 |
9,0 |
9,5 |
6,8 |
|
[3,5 ) |
1,4 |
2,3 |
0,5 |
2,3 |
3,2 |
0,9 |
2,7 |
4,1 |
0,9 |
11,7 |
12,2 |
6,8 |
|
[5,7 ) |
1,8 |
2,7 |
0,9 |
3,2 |
4,1 |
1,4 |
4,1 |
5,4 |
1,8 |
13,1 |
14,0 |
9,0 |
|
[7,10 ) |
2,7 |
3,6 |
1,4 |
4,1 |
5,9 |
2,3 |
5,4 |
7,2 |
2,7 |
14,9 |
16,2 |
11,7 |
|
[10 , ∞) |
4,5 |
6,3 |
1,8 |
7,2 |
9,5 |
3,2 |
8,1 |
11,7 |
4,1 |
18,0 |
23,0 |
13,1 |
|
Stupeň 3 |
[0,1 ) |
5,4 |
5,4 |
5,4 |
6,3 |
6,3 |
6,3 |
7,2 |
7,2 |
7,2 |
11,7 |
11,7 |
11,7 |
[1,3 ) |
6,3 |
7,2 |
5,4 |
8,6 |
12,2 |
6,3 |
10,8 |
13,5 |
7,2 |
20,3 |
22,5 |
11,7 |
|
[3,5 ) |
8,1 |
9,0 |
5,4 |
12,2 |
16,7 |
6,3 |
14,9 |
19,8 |
7,2 |
25,2 |
29,3 |
11,7 |
|
[5,7 ) |
9,0 |
10,4 |
6,3 |
12,6 |
18,0 |
8,6 |
16,7 |
23,4 |
10,8 |
27,5 |
31,5 |
20,3 |
|
[7,10 ) |
10,4 |
11,7 |
8,1 |
14,4 |
22,1 |
12,2 |
17,1 |
25,2 |
14,9 |
27,9 |
33,3 |
25,2 |
|
[10 , ∞) |
11,7 |
14,4 |
9,0 |
17,1 |
26,6 |
12,6 |
17,6 |
27,0 |
16,7 |
28,4 |
34,2 |
27,5 |
Tabulka 2a
Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv v kategorii srážek V
|
|
Kategorie V |
Úvěrová kvalita |
Vážená průměrná životnost (*2) |
Srážka při ocenění |
Stupně 1 a 2 |
[0,1 ) |
3,6 |
[1,3 ) |
4,1 |
|
[3,5 ) |
4,5 |
|
[5,7 ) |
8,1 |
|
[7,10 ) |
11,7 |
|
[10 , ∞) |
18 |
Tabulka 3
Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých úvěrových pohledávek
Úvěrová kvalita |
Zbytková splatnost (v letech) (*3) |
Pevná úroková platba |
Proměnlivá úroková platba |
Stupně 1 a 2 |
[0,1 ) |
7,2 |
7,2 |
[1,3 ) |
10,8 |
7,2 |
|
[3,5 ) |
14,4 |
7,2 |
|
[5,7 ) |
16,7 |
10,8 |
|
[7,10 ) |
21,6 |
14,4 |
|
[10 , ∞) |
31,5 |
16,7 |
|
Stupeň 3 |
[0,1 ) |
13,5 |
13,5 |
[1,3 ) |
25,2 |
13,5 |
|
[3,5 ) |
32,9 |
13,5 |
|
[5,7 ) |
38,7 |
25,2 |
|
[7,10 ) |
40,5 |
32,9 |
|
[10 , ∞) |
43,2 |
38,7 |
(*1) „[0-1)“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, „[1-3)“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.
(*2) „[0-1)“ znamená váženou průměrnou životnost kratší než jeden rok; „[1-3)“ váženou průměrnou životnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.
(*3) „[0-1)“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, „[1-3)“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.“
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/135 |
OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/989
ze dne 2. května 2022,
kterými se mění obecné zásady (EU) 2021/985 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění (ECB/2014/31) (ECB/2022/19)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na čl. 3.1 první odrážku a články 5.1, 12.1, 14.3 a 18.2 tohoto statutu,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s článkem 18.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky mohou Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro (dále jen „národní centrální banky“), pro dosažení cílů Evropského systému centrálních bank provádět úvěrové operace s úvěrovými institucemi a s ostatními účastníky trhu s tím, že úvěry jsou dostatečně zajištěny. Obecné podmínky, za nichž jsou ECB a národní centrální banky připraveny provádět úvěrové operace, včetně kritérií, podle kterých se určuje způsobilost zajištění pro účely úvěrových operací Eurosystému, jsou stanoveny v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (1). |
(2) |
Je nezbytné jednoznačněji upravit zacházení s referenčními úrokovými sazbami pro obchodovatelná aktiva pro účely způsobilosti. |
(3) |
Rada guvernérů provedla komplexní přezkum dočasných opatření ke zmírnění požadavků na zajištění, které byly od roku 2020 přijaty v reakci na výjimečné hospodářské a finanční okolnosti spojené se šířením pandemie COVID-19. Tato opatření zahrnovala dočasné snížení srážek při ocenění; skutečnost, že jsou nadále způsobilá aktiva, emitenti a ručitelé těchto aktiv, kteří splňovali minimální požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu ke dni 7. dubna 2020, avšak jejichž úvěrový rating byl následně snížen; a umožnění, aby národní centrální banky jako způsobilé zajištění přijímaly státní dluhové cenné papíry vydané ústřední vládou Řecké republiky, které nesplňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu. Při přezkumu bylo zohledněno, a) že protistranám Eurosystému, které se účastní cílených dlouhodobějších refinančních operací prováděných podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 (ECB/2019/21) (2), by mělo být nadále umožněno pro tyto operace mobilizovat dostatečné zajištění; b) dopad každého z těchto opatření na dostupnost zajištění pro protistrany Eurosystému; c) rizika spojená s každým z těchto opatření; d) další tržní a politická hlediska. |
(4) |
V této souvislosti Rada guvernérů dne 23. března 2022 mimo jiné rozhodla, že postupně zruší shora uvedené snížení srážek při ocenění ve dvou fázích s tím, že první fáze začne dne 8. července 2022, v zájmu zvýšení ochrany Eurosystému před rizikem a účinného řízení rizik. |
(5) |
S cílem opětovně nastolit jednotné zacházení s emitenty, obchodovatelnými aktivy a ručiteli v rámci zajištění Eurosystému, a to nezávisle na načasování kroků ratingových agentur, Rada guvernérů rovněž rozhodla, že od 8. července 2022 nebude jako způsobilá nadále přijímat obchodovatelná aktiva, emitenty a ručitele těchto aktiv, kteří splňovali minimální požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu ke dni 7. dubna 2020, avšak jejichž úvěrový rating byl ratingovými agenturami akceptovanými Eurosystémem následně snížen na úvěrovou kvalitu, která je nižší než minimum Eurosystému. |
(6) |
Rada guvernérů dále rozhodla, že národním centrálním bankám nadále umožní jako způsobilé zajištění přijímat obchodovatelné dluhové cenné papíry vydané ústřední vládou Řecké republiky, které nesplňují požadavky Eurosystému na úvěrovou kvalitu, ale splňují všechna ostatní kritéria způsobilosti platná pro obchodovatelná aktiva, a to alespoň po dobu, po kterou nadále dochází k reinvesticím do těchto cenných papírů v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP) (3); na tyto cenné papíry se však uplatňují zvláštní srážky. Toto opatření bude dočasné a vychází z těchto dalších skutečností: a) potřeby nadále zabraňovat roztříštěnosti v přístupu k operacím měnové politiky Eurosystému, která by narušovala řádné fungování transmisního mechanismu měnové politiky v řeckém hospodářství, které se stále zotavuje z důsledků pandemie; b) závazků přijatých Řeckou republikou v souvislosti s posíleným dohledem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (4) a sledování jejich plnění orgány Unie; c) skutečnosti, že střednědobá opatření ke zmírnění dluhového břemene týkající se Řecké republiky, přijatá prostřednictvím Evropského nástroje finanční stability a Evropského mechanismu stability, závisí na pokračujícím plnění těchto závazků; d) informací o hospodářské a finanční situaci Řecké republiky, které má ECB k dispozici v důsledku zapojení ECB do rámce posíleného dohledu, a e) skutečnosti, že i po skončení posíleného dohledu: i) bude hospodářská, fiskální a finanční situace Řecké republiky předmětem pravidelného přezkumu v kontextu dohledu po ukončení programu podle článku 14 nařízení (EU) č. 472/2013 a čtvrtletního systému včasného varování Evropského mechanismu stability, ii) opatření ke zmírnění dluhového břemene Řecké republiky budou nadále spojena s uvedeným dohledem po ukončení programu a iii) předpokladem pro plánované vyplacení finančních prostředků Řecké republice v kontextu Nástroje pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5) je úspěšné dosažení dohodnutých milníků a cílů v souladu s článkem 24 uvedeného nařízení; f) pravidelného posouzení udržitelnosti státního dluhu, které provede Evropský mechanismus stability, Evropská komise a ECB; g) skutečnosti, že ECB bude mít přístup k informacím o hospodářské a finanční situaci Řecké republiky i po skončení posíleného dohledu, a to prostřednictvím systému ve smyslu písm. e) bodů i) a iii) výše. |
(7) |
Obecné zásady Evropské centrální banky 2014/528/EU (ECB/2014/31) (6) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:
Článek 1
Změny
Obecné zásady ECB/2014/31 se mění takto:
1) |
V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Obchodovatelné dluhové nástroje uvedené v odstavci 1, které mají kupóny vázané na jednu sazbu peněžního trhu, kterou stanoví centrální banka nebo administrátor v souladu s článkem 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*1), nebo na sazbu peněžního trhu, která je jako referenční hodnota třetí země uvedena v registru ve smyslu článku 36 uvedeného nařízení, a to v měně, v níž jsou denominovány, nebo na index inflace příslušné země, který neobsahuje žádné struktury typu „discrete range“, „range accrual“, „ratchet“ ani jiné obdobné složité struktury, rovněž představují způsobilé zajištění pro účely operací měnové politiky Eurosystému. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“;" |
2) |
V článku 8a se zrušuje odstavec 3; |
3) |
V článku 8b se odstavec 12 nahrazuje tímto: „12. Ustanovení tohoto článku zůstávají v platnosti do 7. července 2022.“; |
4) |
Příloha IIa se nahrazuje přílohou I těchto obecných zásad; |
5) |
Příloha IIb se nahrazuje přílohou II těchto obecných zásad. |
Článek 2
Nabytí účinku a provádění
1. Tyto obecné zásady nabývají účinku dnem oznámení národním centrálním bankám.
2. Národní centrální banky přijmou opatření nezbytná k dosažení souladu s těmito obecnými zásadami a použijí je ode dne 8. července 2022 s výjimkou opatření k dosažení souladu s čl. 1 body 2 a 3, která použijí ode dne 30. června 2022. Nejpozději do 20. května 2022 informují Evropskou centrální banku o textech a prostředcích, které se týkají těchto opatření.
Článek 3
Určení
Tyto obecné zásady jsou určeny všem centrálním bankám Eurosystému.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 2. května 2022.
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (obecné zásady o obecné dokumentaci) (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/1311 ze dne 22. července 2019 o třetí sérii cílených dlouhodobějších refinančních operací (ECB/2019/21) (Úř. věst. L 204, 2.8.2019, s. 100).
(3) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/440 ze dne 24. března 2020 o dočasném nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv (ECB/2020/17) (Úř. věst. L 91, 25.3.2020, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).
(6) Obecné zásady Evropské centrální banky 2014/528/EU ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (ECB/2014/31) (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).
PŘÍLOHA I
Příloha IIa obecných zásad ECB/2014/31 se nahrazuje tímto:
„Příloha IIa
Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u cenných papírů krytých aktivy způsobilých podle čl. 3 odst. 2 těchto obecných zásad
Vážená průměrná životnost (*1) |
Srážka při ocenění |
[0,1) |
5,4 |
[1,3) |
8,1 |
[3,5) |
11,7 |
[5,7) |
13,5 |
[7,10) |
16,2 |
[10, ∞) |
27 |
(*1) „[0-1)“ znamená váženou průměrnou životnost kratší než jeden rok; „[1-3)“ váženou průměrnou životnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.
PŘÍLOHA II
Příloha IIb obecných zásad ECB/2014/31 se nahrazuje tímto:
„Příloha IIb
Úrovně srážek při ocenění (v %) uplatňované u způsobilých obchodovatelných aktiv uvedených v článku 8a
Úvěrová kvalita |
Zbytková splatnost (v letech) (*1) |
Kategorie I |
||
kupón s pevnou sazbou |
nulový kupón |
kupón s proměnlivou sazbou |
||
Stupeň 4 |
[0,1) |
7,2 |
7,2 |
7,2 |
[1,3) |
10,8 |
11,7 |
10,8 |
|
[3,5) |
12,6 |
13,5 |
12,6 |
|
[5,7) |
14,0 |
15,3 |
14,0 |
|
[7,10) |
14,9 |
16,2 |
14,9 |
|
[10, ∞) |
16,2 |
18,9 |
16,2 |
|
Stupeň 5 |
[0,1) |
9 |
9 |
9 |
[1,3) |
12,6 |
13,5 |
12,6 |
|
[3,5) |
14,9 |
15,8 |
14,9 |
|
[5,7) |
16,2 |
17,6 |
16,2 |
|
[7,10) |
17,1 |
18,5 |
17,1 |
|
[10, ∞) |
18,5 |
21,2 |
18,5 |
(*1) tj. „[0-1)“ znamená zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, „[1-3)“ zbytkovou splatnost v délce jednoho roku nebo delší, ale kratší než tři roky, atd.
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
24.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 167/140 |
ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-JORDÁNSKO č. 1/2022
ze dne 2. června 2022
o prioritách partnerství EU-Jordánsko na období 2021–2027 [2022/990]
RADA PŘIDRUŽENÍ EU-JORDÁNSKO,
s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 24. listopadu 1997 a vstoupila v platnost dnem 1. května 2002. |
(2) |
Článek 91 dohody zmocňuje Radu přidružení EU-Jordánsko učinit příslušná rozhodnutí pro účely dosažení cílů této dohody. |
(3) |
Podle článku 101 dohody mají strany přijmout všechna obecná či zvláštní opatření pro splnění svých závazků vyplývajících z dohody a dbát na to, aby bylo cílů vytčených v dohodě dosaženo. |
(4) |
V rámci přezkumu evropské politiky sousedství byla navržena nová fáze spolupráce s partnery umožňující větší pocit odpovědnosti na obou stranách. |
(5) |
Evropská unie a Jordánsko se dohodly na upevnění svého partnerství odsouhlasením souboru priorit pro období 2021–2027 (dále jen „priority partnerství EU-Jordánsko“) se záměrem podpořit a posílit odolnost a stabilitu Jordánska a současně usilovat rovněž o řešení dopadu vleklého konfliktu v Sýrii. |
(6) |
Evropská unie a Jordánsko se dohodly na textu priorit partnerství EU-Jordánsko na období 2021–2027, které budou podporovat provádění dohody, přičemž se zaměří na spolupráci v oblasti společně určených sdílených zájmů, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Rada přidružení EU-Jordánsko doporučuje, aby strany dohody prováděly priority partnerství EU-Jordánsko na období 2021–2027, jak jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Priority partnerství EU-Jordánsko na období 2021–2027 nahrazují priority partnerství EU-Jordánsko dohodnuté rozhodnutím Rady přidružení EU-Jordánsko č. 1/2016 (1).
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 2. června 2022.
Za Radu přidružení EU-Jordánsko
předseda
J. BORRELL-FONTELLES
(1) Rozhodnutí Rady přidružení EU–Jordánsko č. 1/2016 ze dne 19. prosince 2016 o prioritách partnerství EU–Jordánsko (Úř. věst. L 355, 24.12.2016, s. 31).
PŘÍLOHA
Priority partnerství EU a Jordánska na období 2021–2027
ÚVOD
Mezi EU a Jordánskem existuje silné partnerství. Jordánsko je klíčovým partnerem EU a EU si vysoce cení důležité role zprostředkovatele, kterou Jordánsko v regionu zastává. S cílem dále posílit pevný a mnohostranný vztah mezi oběma partnery byly stanoveny priority podporující provádění dohody o přidružení mezi EU a Jordánskem, kterými se bude partnerství řídit v období 2021–2027.
Priority partnerství EU a Jordánska zahrnují sdílené cíle evropské politiky sousedství týkající se společné oblasti míru, prosperity a stability. Zahrnují význačné znaky, členění a společnou odpovědnost tohoto partnerství, ale také flexibilitu umožňující přizpůsobit se měnícím se podmínkám, jak se EU a Jordánsko dohodly. Kromě toho reflektují úsilí o demokratické, stabilnější a ekologičtější jižní sousedství těšící se větší prosperitě, které je pro EU strategickou prioritou, jak je uvedeno v závěrech ze zasedání Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2020 (1).
Priority partnerství rovněž ztělesňují cíle nové, ambiciózní a inovativní agendy pro Středomoří, stanovené ve společném sdělení Komise a vysokého představitele o jižním sousedství ze dne 9. února 2021 (2) a v následných závěrech Rady o obnoveném partnerství se zeměmi jižního sousedství ze dne 16. dubna 2021 (3), jejichž cílem je obnovit spolupráci a naplnit nevyužitý potenciál vzájemných vztahů. Podporují účinné a včasné provádění vzájemně dohodnutých stěžejních iniciativ hospodářského a investičního plánu pro jižní sousedy (4), které posílí partnerství EU a Jordánska a pomohou chránit naše společná středomořská aktiva. Nová agenda nabízí příležitosti pro nová partnerství v oblasti strategických priorit ekologické a digitální transformace, které budou přispívat k udržitelnosti, prosperitě a odolnosti. V rámci tohoto úsilí budou EU a Jordánsko vycházet z partnerství s Jordánskem a z pokračujícího provádění jordánského programu reforem. EU a Jordánsko budou i nadále konstruktivně spolupracovat jako spolupředsednické země Unie pro Středomoří s cílem podpořit silné partnerství v celém Středomoří.
V souladu s novou agendou bude partnerství mezi EU a Jordánskem i nadále založeno na společných hodnotách a dialogu a bude pokračovat ve společné socioekonomické a politické agendě, včetně reforem a jejich provádění v oblastech, jako je řádná správa věcí veřejných, právní stát, lidská práva, sociální soudržnost a rovné příležitosti pro všechny, zákaz diskriminace, ochrana životního prostředí a klimatu, makroekonomická stabilita a podnikatelské prostředí. Jeho cílem bude ekologické, digitální, odolné a spravedlivé oživení po pandemii COVID-19 v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodou a Zelenou dohodou pro Evropu.
Klíčovou společnou prioritou a inovativním základním kamenem nové agendy pro Středomoří je stimulace dlouhodobě udržitelné socioekonomické obnovy a vytváření pracovních míst v zemích jižního sousedství. Společný pracovní dokument útvarů Komise o hospodářském a investičním plánu pro jižní sousedy, který je přílohou sdělení a v němž Jordánsko zaujímá významné místo, představuje odhodlanou snahu naplnit toto partnerství a zaměřit se na klíčové projekty posilující partnerství EU s Jordánskem. Realizace stěžejních iniciativ hospodářského a investičního plánu nové agendy pro Středomoří přispěje k naplnění priorit partnerství a bude představovat důležitou součást spolupráce EU s Jordánskem.
Na základě společného sdělení a jeho hospodářského a investičního plánu, jakož i závěrů Rady, bude EU rovněž usilovat o to, aby společně se svými členskými státy podpořila iniciativy „týmu Evropa“ v klíčových oblastech společného zájmu, přičemž bude vycházet z úspěšné reakce „týmu Evropa“ na krizi COVID-19 v celosvětovém měřítku i v Jordánsku.
Priority partnerství představují živý dokument a znamenají naplnění vzájemných závazků.
Partnerství a prioritní oblasti spolupráce budou i nadále pokračovat prostřednictvím pravidelných politických setkání na vysoké úrovni, dialogů o hospodářských, zaměstnaneckých a sociálních záležitostech, obchodu, spravedlnosti, lidských právech, demokratických procesech, klimatu a životním prostředí, partnerství EU a Jordánska v oblasti mobility, dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Jordánskem a dalších stávajících oblastí spolupráce, závazku EU a Jordánska posílit dialog a spolupráci v oblasti bezpečnosti, včetně boje proti násilnému extremismu a terorismu, a kybernetické bezpečnosti, jakož i probíhající dvoustranné spolupráce na podporu Jordánska.
Priority partnerství potvrzují vazby mezi EU a Jordánskem a vymezují prostor pro prohloubení vzájemného zapojení.
Současný kontext je obzvláště příznivý pro upevnění vztahů mezi EU a Jordánskem, které jsou založeny na společných cílech, hodnotách a zájmech při řešení společných výzev.
Pandemie COVID-19 zvýšila tlak na zdravotnictví, vzdělávání a hospodářská odvětví a představuje významné socioekonomické výzvy. Cílem EU a Jordánska je provést po krizi obnovu k lepšímu, a to mimo jiné prostřednictvím ekologické a digitální transformace hospodářství, zvyšováním odolnosti a přinášením prosperity a důstojných pracovních příležitostí inkluzivním způsobem pro své komunity. EU a její partneři se budou více angažovat v boji proti diskriminaci ve všech jejích formách, včetně diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, a budou prosazovat rovnost žen a mužů ve všech oblastech politik v rámci úsilí o inkluzivní oživení po pandemii COVID-19.
Krize v Sýrii má od roku 2011 těžký dopad na Jordánsko, daný region i na EU. EU a Jordánsko potvrdily společné cíle a zájmy usilováním jak o mírový proces, tak o návrat ke stabilitě a míru v Sýrii. To by nakonec umožnilo dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat uprchlíků. Mezitím je důležité udržet úroveň pomoci a přístup k ochraně, vzdělávání, živobytí a službám pro syrské uprchlíky v Jordánsku.
EU uznává klíčovou roli, kterou Jordánsko sehrává na národní, regionální i mezinárodní scéně, a podporuje jeho zapojení do mnohostranného systému. EU oceňuje velkorysý a trvající závazek Jordánska přijímat a chránit velké množství uprchlíků, mezi nimiž jsou Syřané, Palestinci, Iráčané, Libyjci a Jemenci, kteří v Jordánsku hledají bezpečné útočiště, a poskytovat jim vzdělání, zdravotní péči, živobytí a služby sociální ochrany. EU bude Jordánsku nadále pomáhat při poskytování podpory uprchlíkům, kteří v Jordánsku hledají ochranu, a při posilování odolnosti Jordánska, včetně pokračujícího zapojení do zmírňování dopadů pandemie COVID-19. Stejně jako dříve představuje podpora EU Jordánsku v oblasti péče o uprchlíky doplněk dvoustranných podpůrných programů. Zásadní význam má boj proti chudobě, diskriminaci a nerovnosti žen a mužů, poskytování přiměřené podpory příjmů, nediskriminační přístup k sociální ochraně v souladu s národními rámci, jako je jordánská národní strategie sociální ochrany, podpora udržitelného rozvoje, růstu, ochrana lidských práv a zajištění spravedlivého přístupu ke kvalitním službám.
Jordánsko navíc nadále vyvíjí příkladné úsilí a hraje významnou a vyváženou roli v prosazování míru a bezpečnosti na Blízkém východě, zejména v rámci mírového procesu na Blízkém východě. Kromě toho se jako velmi cenná rovněž ukázala úloha Jordánska při prevenci a potírání radikalizace a terorismu a násilného extremismu. Dalším příkladem vedoucí stabilizační úlohy Jordánska je jeho spolupředsednictví s EU v Unii pro Středomoří, prostřednictvím kterého se zasazuje o politická řešení různých krizí v regionu, regionální integraci a rozvoj a udržitelná, ekologická a oběhová hospodářství s nízkými emisemi skleníkových plynů a účinně využívající zdroje.
Jordánsko a EU budou rovněž pokračovat ve spolupráci na všech aspektech migrace v rámci komplexního, vzájemně prospěšného a na míru upraveného partnerství a v rámci partnerství v oblasti mobility, které poskytuje soudržný rámec pro opatření v oblasti migrace, mobility a bezpečnosti, a to řešením otázek souvisejících se správou hranic, předcházením nelegální migraci a mezinárodní ochranou (5).
Priority partnerství vycházejí ze sdílených úspěchů v oblastech společného zájmu, včetně cíle podporovat pokračující provádění reforem, a tím přispívat k makroekonomické stabilitě Jordánska, v souladu s prioritami revidovaného programu MMF a s ohledem na dopady pandemie COVID-19. Rovněž stavějí na výstupech konference „Podpora Sýrie a regionu“, která se uskutečnila v Londýně v roce 2016, stejně jako na závazcích mezinárodní dohody formulované Jordánskem a spoluhostiteli této konference, která byla zaměřená na udržení přínosů jordánského rozvoje na pozadí pokračující humanitární pomoci a adekvátní podpory hostitelského společenství. Pět následných konferencí na téma „Podpora budoucnosti Sýrie a regionu“ konaných v Bruselu obnovilo a posílilo politický, humanitární a finanční závazek mezinárodního společenství podpořit syrský lid, sousední země a hostitelské komunity nejvíce postižené konfliktem a zhodnotilo pokrok, kterého vlády, dárci a Organizace spojených národů (OSN) dosáhli při plnění závazků a slibů, které na ní přijali. Na pozadí přetrvávající extrémní zranitelnosti syrských uprchlíků a zranitelných hostitelských komunit, kterou dále zhoršuje pandemie COVID-19, EU a Jordánsko znovu potvrzují svůj závazek poskytovat pomoc a účinnou ochranu všem uprchlíkům nacházejícím se v Jordánsku. Je důležité dále zlepšovat jejich přístup ke službám, zajistit dodržování jejich lidských práv a pokračovat ve zvyšování jejich potenciálu k soběstačnosti a vytváření příležitostí, aby mohli přispívat k hospodářskému rozvoji Jordánska. Při podpoře uprchlíků, včetně těch ze Sýrie, budou EU a Jordánsko uplatňovat přístup založený na zranitelnosti, přičemž budou věnovat náležitou pozornost situaci zranitelných hostitelských komunit.
EU je i nadále odhodlána poskytovat trvalou pomoc a ochranu palestinským uprchlíkům včetně těch, kteří se nacházejí v Jordánsku. V souvislosti s tím EU a Jordánsko zdůraznily zásadní úlohu Agentury Organizace spojených národů pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) pro bezpečnost a stabilitu v regionu v souladu s jejím mandátem stanoveným v příslušných rezolucích OSN a vyjádřily odhodlání nadále agenturu politicky a finančně podporovat. Uznávají důležitou úlohu, kterou agentura UNRWA nadále sehrává, a zavazují se, že ji budou podporovat při provádění jejího mandátu v rámci jejích oblastí činnosti, jakož i při reformách řízení a správy pro větší transparentnost, odpovědnost a řádné finanční řízení, které agentura zahájila, a že se budou u dárcovského společenství zasazovat o udržitelnější a předvídatelnější víceleté financování a o spravedlivé rozdělení zátěže.
PRIORITY
Priority partnerství odrážejí společné zájmy a zaměřují se na oblasti, kde přináší spolupráce mezi EU a Jordánskem vzájemný prospěch. V souladu se společným sdělením a závěry Rady se EU a Jordánsko zavázaly k další spolupráci v řadě opatření v následujících klíčových oblastech politiky: posílení odolnosti a propojení v oblasti světové ekonomiky a účasti na ní, budování prosperity a využívání příležitostí souběžné ekologická a digitální transformace; lidský rozvoj, řádná správa věcí veřejných, právní stát a lidská práva; mír a bezpečnost; migrace a mobilita; opatření v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí.
Na základě výše uvedeného se pro období 2021–2027 stanoví tři priority:
EU a Jordánsko budou usilovat o posílení spolupráce v oblasti regionální stability a bezpečnosti včetně boje proti terorismu. EU a Jordánsko jsou spolehliví partneři v zahraniční a bezpečnostní politice. Strategická a operativní spolupráce bude probíhat na dvoustranné úrovni, na mnohostranných fórech i na regionální úrovni, mimo jiné prostřednictvím spolupředsednictví EU a Jordánska v Unii pro Středomoří, a s využitím navrhovaných každoročních setkání ministrů zahraničních věcí EU a jižních partnerů, jakož i případných odvětvových ministerských setkání. Je ve společném zájmu EU a Jordánska podporovat mír a stabilitu v regionu i v celosvětovém měřítku, a to prostřednictvím společné práce na mírovém procesu na Blízkém východě v souladu s mezinárodním právem a příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i podporou politické transformace a budování míru v Sýrii, mimo jiné na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254. Jak EU, tak Jordánsko usilují o to být modelem tolerantní společnosti, což je další důvod ke zlepšení spolupráce v oblasti zahraniční politiky.
Partnerství se zaměřuje na podporu hospodářského oživení a stability, ekologického, digitálního a inkluzivního růstu založeného na znalostech, kvalitního vzdělávání a vytváření důstojných pracovních míst, včetně pracovních míst pro mladé lidi, v souladu s vládními prioritami, prováděcím orientačním rozvojovým programem, dokumentem „Jordánsko 2025 – Národní vize a strategie“ a odvětvovými politikami a strategiemi. Cílem podpory je zvýšit odolnost Jordánska vůči dopadům krize v Sýrii a regionální nestability, jakož i hospodářským a sociálním důsledkům pandemie COVID-19, a zároveň využít příležitostí k obnově k lepšímu po krizi.
EU a Jordánsko prohloubí svou spolupráci při řešení změny klimatu a zhoršování životního prostředí společným úsilím o podporu ekologického růstu a transformaci energetiky směrem ke klimatické neutralitě v souladu se strategií jordánského energetického sektoru (na období 2020–2030) a s jordánským vnitrostátně stanoveným příspěvkem a národním adaptačním plánem. Silné, inkluzivní, ekologické a propojené jordánské hospodářství podporované zónou volného obchodu vytvořenou v rámci dohody o přidružení mezi Jordánskem a EU, systémem zjednodušených pravidel původu a lepším investičním prostředím (díky reformám podnikatelského prostředí) a přístupem podnikatelů, a zejména malých a středních podniků k financování, mimo jiné prostřednictvím podpory dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem a přímější spolupráce se soukromým sektorem, bude působit jako silná pobídka pro tvorbu důstojných pracovních míst. Modernizace, ekologizace a diverzifikace ekonomiky budou dále posilovány podporou k inovací poháněnému růstu a sdílení poznatků. K regionální a hospodářské integraci přispěje také spolupráce v oblasti udržitelného, inteligentního a odolného dopravního propojení (včetně letecké dohody mezi EU a Jordánskem) a provádění dlouhodobé národní dopravní strategie na období 2015–2030.
Zvláštní pozornost bude věnována zvyšování zaměstnatelnosti mladých lidí a žen a jejich zapojení do ekonomiky. Pozornost bude věnována rovněž vytváření udržitelných a rovných ekonomických příležitostí, mimo jiné na základě vysoce kvalitního vzdělávání a odborné přípravy a poskytování vhodných služeb veřejné dopravy, a podpoře kultury podnikání a inovací a přechodu na ekologické oběhové a digitální hospodářství. U iniciativ v kulturním sektoru, včetně těch zaměřených na rozvoj kulturního a kreativního průmyslu, by se měl zvážit jejich významný přínos propagaci mezikulturního dialogu a socioekonomickému rozvoji.
Plné prosazování dohody o přidružení a pokračování společné práce na posilování stávajících obchodních a investičních vztahů by rovněž posílilo integraci Jordánska na trhu EU a vytvořilo nové příležitosti pro obchod, investice a rozvoj. V souladu se sdělením o přezkumu obchodní politiky (6) navrhne EU partnerům v jižním sousedství a Africe, kteří o to mají zájem, novou udržitelnou investiční iniciativu.
Partnerství se zaměřuje na podporu úsilí a závazku Jordánska posilovat řádnou správu věcí veřejných, demokratickou reformu právního státu a lidská práva, včetně sociálních a pracovních práv. Lidská práva a základní svobody, jak jsou zakotvené v mezinárodních, regionálních a národních právních předpisech, představují společné hodnoty. Dodržování demokratických zásad a lidských práv představuje základní prvek vztahů mezi EU a Jordánskem a udržitelného socioekonomického rozvoje a stability v Jordánsku.
V oblasti migrace a mobility je s ohledem na sdělení Evropské komise o paktu o migraci a azylu (7) a na jordánské právní předpisy průřezovou prioritou pokrok v účinném provádění různých složek partnerství v oblasti mobility, který by rovněž přispěl k zajištění pravidelného a snadnějšího pohybu osob mezi Jordánskem a EU, mimo jiné s cílem posílit cestovní ruch, usnadnit výměnu v oblasti vzdělávání a zapojit komunity jordánských emigrantů žijících v zahraničí. Komplexní a udržitelný přístup k migraci a azylu, včetně spolupráce v oblasti navracení v souladu s pravomocemi EU a vnitrostátními pravomocemi jejích členských států, by mohl být pro EU a Jordánsko oboustranně přínosný.
1. POSÍLENÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI REGIONÁLNÍ STABILITY A BEZPEČNOSTI VČETNĚ BOJE PROTI TERORISMU
EU uznává veškeré příslušné úsilí, které Jordánsko vyvinulo. EU a Jordánsko by měly pokračovat v úzké spolupráci při řešení regionální nestability, včetně bezpečnostní hrozby ze strany Dá'iš a dalších teroristických skupin. V tomto ohledu je EU odhodlána pomáhat Jordánsku v jeho úsilí o stabilizaci a zabezpečení svých vnějších hranic. EU i Jordánsko podporují potřebu trvalého a udržitelného řešení syrské krize v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015). Na příslušných mezinárodních fórech by měla pokračovat práce na řešení syrské krize, jakož i spolupráce v kontextu posílení bezpečnosti mezi EU a Jordánskem / protiteroristického plánu se zvláštním důrazem na spojené projekty a sdílení informací.
EU a Jordánsko by rovněž měly zintenzivnit „budování mostů“ v ostatních kontextech konfliktu včetně mírového procesu na Blízkém východě. EU uznává nezastupitelnou a konstruktivní úlohu Jordánska v oblasti stability v regionu a znovu zdůrazňuje, že je důležité zachovat historický status quo svatých míst v Jeruzalémě, a to i s ohledem na hášimovské opatrovnictví. EU a Jordánsko se budou i nadále úzce podílet na úsilí o spravedlivé a komplexní řešení izraelsko-palestinského konfliktu na základě dvoustátního řešení, mezinárodně dohodnutých parametrů a mezinárodního práva. Kromě bezprostředního rozměru konfliktu posílí v rámci mechanismu civilní ochrany Unie spolupráci a odolnost v oblasti zvládání rizik katastrof a civilní ochrany, posílí práci v oblasti odolnosti vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně a budou investovat do preventivních opatření.
EU a Jordánsko jsou partneři v propagaci a podpoře mezináboženských a mezikulturních dialogů na globální a regionální úrovni, kde sehrává Jordánsko vedoucí roli. EU a Jordánsko budou spolupracovat a hledat způsoby, jak chránit a zachovávat kulturní dědictví jakožto důležitý prostředek zachování míru, demokracie a udržitelného rozvoje a jako prostředek k vytváření pozitivního dialogu a začleňování, a za tímto účelem navrhnou relevantní opatření.
Dalším klíčovým aspektem pro dlouhodobou stabilitu bude přístup k přírodním zdrojům, zejména k nezávadné pitné vodě. Jordánsko a EU budou nadále spolupracovat na dalším zlepšování účinnosti a udržitelnosti hospodaření s vodními zdroji.
Prevence a potírání terorismu, násilného extremismu a radikalizace musí zůstat vysoko na pořadu jednání. V tomto ohledu a jako doplnění pravidelného politického a tematického dialogu EU a Jordánsko zintenzivní konkrétní spolupráci a sdílení informací za účelem řešení těchto výzev v rámci právního státu při plném dodržování lidských práv a základních svobod. EU a Jordánsko budou spolupracovat v boji proti základním příčinám radikalizace, terorismu a násilného extremismu s ohledem na sociální soudržnost, důležitou úlohu žen a mládeže a vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím vzájemně dohodnutých vzdělávacích programů a zapojením širokého okruhu jordánské občanské společnosti.
EU a Jordánsko rovněž vytvořily rámec pro účast Jordánska na operacích EU pro řešení krizí, což je dalším příkladem úzké spolupráce v bezpečnostních otázkách, na níž lze stavět.
2. PROSAZOVÁNÍ UDRŽITELNÉ EKONOMICKÉ STABILITY, EKOLOGICKÉHO, DIGITÁLNÍHO A INKLUZIVNÍHO RŮSTU ZALOŽENÉHO NA ZNALOSTECH, KVALITNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VYTVÁŘENÍ DŮSTOJNÝCH PRACOVNÍCH MÍST
Krize v Sýrii a dlouhodobá přítomnost uprchlíků, kterou způsobila, těžce dopadají na ekonomickou situaci Jordánska, jeho skromné přírodní zdroje a zajišťování základních služeb, přičemž došlo ke zhoršení již tak náročné ekonomické situace. Pandemie onemocnění COVID-19 výrazně zhoršila socioekonomické problémy, zranitelnosti a nerovnosti. Hospodářský dialog, reformy a spolupráce v makroekonomických otázkách budou proto dále rozvíjeny a prováděny s cílem podpořit zdravé makroekonomické a strukturální politiky, které podporují potenciál udržitelného inkluzivního růstu, zvyšují odolnost jordánského hospodářství vůči otřesům a posilují udržitelnost veřejných financí v koordinaci s mnohostrannými a dvoustrannými dárci. Úsilí o zachování makroekonomické stability by mělo pokračovat v kontextu revidovaného programu Mezinárodního měnového fondu (MMF), závazků Jordánska vůči mezinárodnímu společenství přijatých na londýnské konferenci v roce 2019 a jordánského rámce reforem. EU tyto snahy udržuje prostřednictvím své podpory v oblasti spolupráce, jakož i prostřednictvím významných programů makrofinanční pomoci.
Mimo zdravé fiskální a rozpočtové řízení bude i nadále fungovat spolupráce na reformách v jordánském veřejném sektoru se zřetelem ke zlepšování v oblasti řízení veřejných financí, ale také jeho celkové efektivity a schopnosti poskytovat služby.
Hlavním socioekonomickým problémem Jordánska, způsobeným mimo jiné vleklými regionálními krizemi, je nerovný přístup k zaměstnání, včetně přístupu žen a mládeže k zaměstnání, nízký hospodářský růst, vysoká nezaměstnanost a rostoucí zadlužení. To by mělo být překonáno vytvořením důstojných pracovních míst, podporou podnikání a inovací, zejména v zelené, digitální a sociální ekonomice, rozvojem dovedností a kvalifikací – podporou cílené odborné přípravy, vzdělávání a výzkumu, a rozvojem cíleného a komplexního systému sociální ochrany. Cílem priorit partnerství je řešit tyto problémy pomocí různých politických nástrojů: obchodu, rozvoje podnikání, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zvýšené mobility. Cílem napříč těmito nástroji je také posílení ekonomického postavení a zapojení všech segmentů společnosti.
a) |
Obchod-pro-rozvoj představuje klíčový element priorit partnerství. Vytváření pracovních míst podporované nárůstem vývozu do EU v rámci režimu zjednodušených pravidel původu a doprovodných opatření bude pro Jordánsko přínosem. EU a Jordánsko společně určí vhodné přístupy k posílení modernizace dvoustranných obchodních a investičních vztahů. Kromě toho budou EU a Jordánsko spolupracovat v oblasti malých a středních podniků, rozvoje, technologií a know-how s cílem posílit dvoustranné a ekonomické vazby. |
b) |
Souběžně budou EU a Jordánsko pokračovat v dialogu s cílem podpořit harmonizaci v oblastech, jako jsou sanitární a fytosanitární opatření, technické překážky obchodu nebo služby s cílem usnadnit obchod a zvýšit atraktivitu Jordánska pro investory. Kromě toho bude EU v zájmu lepší ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a usnadnění obchodu spolupracovat s Jordánskem na rozvoji účinných rámců pro bezpečnost výrobků v souladu s mezinárodními normami, přičemž se bude vyhýbat využití netarifních překážek. |
c) |
EU a Jordánsko upřednostní a znásobí své úsilí s cílem: zlepšit podnikatelské prostředí a přilákat investice, zejména ty, které podporují přechod na nízkoemisní, odolné a oběhové hospodářství; podpořit produktivitu a konkurenceschopnost soukromého sektoru a podpořit podnikání (mimo jiné prostřednictvím právní, regulatorní a správní reformy včetně politiky hospodářské soutěže a pravidel pro kontrolu dotací, poskytování úvěrů podnikům a co nejlepšího využití digitální a ekologické transformace); vytvořit vhodný soubor znalostí a dovedností potřebných na jordánském trhu práce a pro ekologickou, digitální a sociální ekonomiku. K dosažení těchto cílů by mohla přispět nová udržitelná investiční iniciativa, jak je uvedeno výše. EU a Jordánsko budou rovněž spolupracovat na posilování znalostních odvětví, což je důležité pro vytváření důstojných pracovních míst, zejména pro mladé lidi a ženy, a také na podpoře a posilování postavení podniků, obzvláště v hospodářských odvětvích nejvíce postižených pandemií COVID-19. |
d) |
Vzdělání je další výkonný nástroj pro posílení sociálního a ekonomického rozvoje. Pro Jordánsko bude zásadní, aby ve spolupráci s EU naplnilo tuto prioritu ve prospěch všech obyvatel Jordánska a překonalo výzvy spojené s pandemií COVID-19 a rozdíly ve vzdělání. Přístup k bezpečnému a kvalitnímu veřejnému vzdělávání pro všechny děti, mládež a mladé dospělé na všech úrovních bude vodítkem pro spolupráci EU a Jordánska s cílem zajistit, aby měl každý možnost studovat, utvářet vlastní budoucnost a přispívat k hospodářskému růstu a rozvoji země. Zvláštní pozornost si zaslouží odborná příprava a vzdělávání reagující na potřeby trhu práce, jakož i vysokoškolské vzdělávání a celoživotní učení. |
EU a Jordánsko budou rovněž spolupracovat, jak na dvoustranné úrovni, tak i v rámci Unie pro Středomoří, v oblasti vědy, technologií a inovační strategie, včetně provádění plánů pro řešení společných priorit, jako jsou změna klimatu, zdraví a obnovitelné zdroje energie.
EU a Jordánsko budou podporovat inovativní výzkum a řešení založená na znalostech a spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti v souladu se strategií jordánského energetického sektoru (na období 2020–2030) a udržitelného řízení přírodních zdrojů, včetně udržitelných zemědělských postupů a udržitelného hospodaření s vodou a odpady, včetně nezávadné pitné vody. Jejich spolupráce bude v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodou, a to i v kontextu Zelené dohody pro Evropu, s posílenými opatřeními na podporu přechodu na klimaticky neutrální, odolné a oběhové hospodářství. Spolupráce v oblasti výzkumu a inovací bude pokračovat prostřednictvím programu Horizont Evropa, programu Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) a regionální platformy Unie pro Středomoří pro výzkum a inovace.
EU a Jordánsko vytvoří fórum pro identifikaci a přípravu budoucích investičních projektů v souladu s národními prioritami Jordánska a v koordinaci s dvoustrannými a mnohostrannými dárci. EU bude mimo jiné usilovat o to, aby Jordánsko v koordinaci s dalšími dárci podpořila v jeho plánech na realizaci projektu odsolování a přepravy vody z Akaby do Ammánu jakožto strategického národního projektu, jehož cílem je snížit deficit klíčových vodních zdrojů v zemi.
EU a Jordánsko budou spolupracovat na zajištění soudržnosti mezi prioritami v oblasti energetiky, vody, potravin, zdraví a změny klimatu, na podpoře jejich provádění a na zajištění participativních procesů na regionální a mezinárodní úrovni.
3. POSILOVÁNÍ ŘÁDNÉ SPRÁVY VĚCÍ VEŘEJNÝCH, PRÁVNÍHO STÁTU, DEMOKRATICKÉ REFORMY A DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV
V souladu s pevným závazkem Jordánska pokračovat v procesu reforem, který podporuje Královský výbor pro modernizaci politického systému, budou EU a Jordánsko nadále spolupracovat s cílem dále posilovat demokratický a soudní systém v Jordánsku, právní stát, rovnost žen a mužů a ochranu lidských práv a základních svobod. EU a Jordánsko budou podporovat kroky zaměřené na boj proti všem formám diskriminace a na všechny aspekty spojené s účinnou a dobře zavedenou občanskou společností, mimo jiné vytvořením právního pracovního prostředí a operačního prostoru příznivého pro rozvoj živé občanské společnosti.
Spolupráce se zaměří na provádění komplexních a inkluzivních reforem, další posilování účinnosti, efektivity a nezávislosti soudnictví, jakož i rovného přístupu ke spravedlnosti pro všechny v souladu s mezinárodně uznávanými normami. Bude zahrnovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech, a to prostřednictvím podpory přistoupení k příslušným mezinárodním úmluvám a jejich provádění a prostřednictvím práce na mezinárodní dohodě o justiční spolupráci v trestních věcech společně s Eurojustem. Spolupráce se dále zaměří na volební proces (včetně opatření v návaznosti na doporučení pozorovatelských misí EU a misí odborníků na volby), podporu rovnosti žen a mužů, včetně boje proti genderově podmíněnému násilí, na smysluplnou politickou účast žen a mládeže a na posílení postavení žen v politickém a veřejném životě. Součástí spolupráce EU a Jordánska budou rovněž hospodářská, sociální a kulturní práva, občanské vzdělávání, posilování systému politických stran a kontrolní a legislativní role parlamentu, vazby mezi místní a celostátní politikou, smysluplný sociální dialog, proces decentralizace, pluralitní a nezávislá média, transparentnost, včetně finanční transparentnosti, a odpovědnost, jakož i boj proti korupci.
EU a Jordánsko budou pokračovat v udržování pravidelného dialogu o demokracii a dobré správě, justici, právním státu a lidských právech. Dialog bude stavět na jordánských mezinárodních, regionálních a národních úspěších a závazcích. Občanská společnost bude společně vyzvána, aby k tomuto dialogu přispěla.
Pokud jde konkrétně o lidská práva, pravidelný dialog se bude mimo jiné zabývat: svobodou projevu ve všech jejích formách; svobodou sdružování včetně pracovního prostředí pro občanskou společnost a sociální partnery, jako jsou odbory a obchodní komory; právy žen a posilováním postavení žen v politickém, hospodářském a veřejném životě a právy dítěte. K realizaci těchto cílů a k další podpoře a posílení demokracie a řádné správy věcí veřejných v Jordánsku a jeho boje proti podvodům a korupci je nezbytná odpovědná, transparentní, účinná a inkluzivní veřejná správa, a to i prostřednictvím účinné a efektivní spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a Úřadem evropského veřejného žalobce.
Dialog vezme náležitě v úvahu existující závazky učiněné Jordánskem na multilaterální úrovni. Tento dialog bude také zahrnovat ekonomická, sociální a kulturní práva, například právo na vzdělání a práci. Dialog bude souviset obzvláště s oblastmi smluvenými v prioritách partnerství.
V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů se bude EU i nadále zapojovat do podpory dalšího sbližování s normami EU a mezinárodními normami v oblasti ochrany údajů. Jordánsko by mělo přijmout další praktická opatření k zajištění dodržování práva na soukromí a ochranu osobních údajů ve veřejném i soukromém sektoru, včetně oblasti vymáhání práva a trestního soudnictví.
REAKCE NA KRIZI V SÝRII
EU a Jordánsko budou nadále spolupracovat na nalezení trvalého a udržitelného řešení syrské krize v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 (2015), aby byl umožněn dobrovolný, bezpečný a důstojný návrat uprchlíků. Jejich úsilí bude i nadále směřovat k zajištění přístupu k ochraně, živobytí a službám jak pro uprchlíky, tak pro zranitelné hostitelské komunity, mimo jiné prostřednictvím těchto opatření:
— |
pokračovat v poskytování správního statusu uprchlíků a zajistit účinnou ochranu, přístup k základním službám a dodržování jejich základních lidských a zákonných práv, |
— |
zlepšit přístup k základním službám a jejich kvalitu, včetně sociální pomoci, služeb v oblasti odpadních vod, zdravotní péče včetně duševního zdraví a psychosociální podpory a formálního a neformálního vzdělávání, |
— |
zvýšit úroveň jejich živobytí a soběstačnost vytvářením příležitostí přispívat k hospodářskému rozvoji Jordánska, mimo jiné prostřednictvím: zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení produktivity a podmínek na trhu práce; podpory politik, které by slaďovaly dovednosti s potřebami trhu; usnadňování přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě; zlepšení a rozšíření přístupu k pracovním příležitostem, včetně podpory podnikání z domova a pracovních povolení; posílení ekonomického postavení a zapojení žen a mladých lidí. |
— |
Podporovat vývoz na trh EU, mimo jiné prostřednictvím účinného provádění režimu pravidel původu pro Jordánsko, s cílem podpořit investování a vytváření pracovních míst, z nichž budou mít prospěch jak Jordánci, tak i syrští uprchlíci. |
MECHANISMY DIALOGU A VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCE
Obecný rámec pro vztahy mezi EU a Jordánskem stanovuje dohoda o přidružení, která vstoupila v platnost v roce 2002, a její rozšířený status dosažený v roce 2010. Racionalizace provádění dohody o přidružení bylo úspěšně dosaženo seskupením podvýborů do několika tematických dialogů podle priorit partnerství a doplněním politických dialogů.
V souvislosti s přezkumem agendy pro Středomoří a závěrů Rady v roce 2024 se rovněž předpokládá přezkum v polovině období s cílem vyhodnotit dopad priorit partnerství a v případě potřeby upravit priority, na kterých se EU a Jordánsko vzájemně dohodnou.
V zájmu podpory poskytování pomoci EU v reakci na syrskou uprchlickou krizi bude v rámci dvoustranné spolupráce mezi EU a Jordánskem, jakož i dalších příslušných dialogů a setkání a v návaznosti na bruselské konference, probíhat rovněž i pravidelný přezkum příslušných vzájemných závazků v rámci těchto priorit.
V souladu se zásadou větší odpovědnosti za evropskou politiku sousedství se bude EU v úzké koordinaci s členskými státy podílet na koordinačních mechanismech s jordánskou vládou na ústřední i místní úrovni a s partnery, jako je občanská společnost a soukromý sektor.
Za účelem naplňování cílů uvedených v prioritách partnerství se EU zavazuje pokračovat v poskytování finanční podpory a podpoře Jordánska v rámci mezinárodního společenství a Jordánsko se zavazuje pokračovat v provádění svého programu reforem, který bude mít zásadní význam pro dosažení společného úspěchu partnerství.
(1) EUCO 22/20 ze dne 11. prosince 2020.
(2) JOIN(2021) 2 final.
(3) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7931-2021-INIT/cs/pdf.
(4) SWD(2021) 23 final.
(5) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10055-2014-REV-3/cs/pdf.
(6) COM(2021) 66 final ze dne 18. února 2021.
(7) COM(2020) 609 final ze dne 23. září 2020.