(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 (1) zřídilo Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura“).

(2)

Nařízení (EU) č. 1077/2011 stanoví, že podle příslušných ustanovení dohod o přidružení mají být přijata ujednání s cílem určit mimo jiné povahu a rozsah a podrobná pravidla účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s acquis Eurodacu na práci agentury, včetně poskytování finančních příspěvků, zaměstnanců a hlasovacích práv.

(3)

Dne 24. července 2012 dala Rada Komisi zmocnění k zahájení jednání s Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím ohledně ujednání o pravidlech pro jejich účast na činnosti agentury. Jednání byla úspěšně uzavřena dne 15. června 2018 parafováním Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „ujednání“).

(4)

Znění ujednání, které je výsledkem jednání, obsahuje upřesnění nezbytná k praktickému provedení účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis a opatření souvisejících s acquis Eurodacu na práci agentury.

(5)

Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1077/2011, Spojené království se uvedeného nařízení účastní a je jím vázáno. Irsko požádalo v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie a Protokolem č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, po přijetí nařízení (EU) č. 1077/2011, aby se na ně uvedené nařízení vztahovalo. Proto by Spojené království a Irsko měly článek 37 nařízení (EU) č. 1077/2011 naplnit účastí na tomto rozhodnutí. Spojené království a Irsko se proto účastní tohoto rozhodnutí.

(6)

Jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1077/2011, Dánsko se uvedeného nařízení neúčastní a není jím vázáno. Dánsko se proto tohoto rozhodnutí neúčastní. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí v míře, v níž se týká Schengenského informačního systému (SIS II) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 (2) a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV (3), Vízového informačního systému (VIS) zřízeného rozhodnutím Rady 2004/512/ES (4) a Systému vstupu/výstupu (EES) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (5), navazuje na schengenské acquis, se Dánsko rozhodne v souladu s článkem 4 protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu. V souladu s článkem 3 Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (6) má Dánsko Komisi oznámit, zda provede obsah tohoto rozhodnutí, pokud jde o Eurodac a DubliNet.

(7)

Ujednání by mělo být podepsáno jméněm Unie s výhradou pozdějšího uzavření,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje a obnovuje.

(2)

Kyselina benzoová byla povolena na dobu 10 let jako doplňková látka pro odstavená selata nařízením Komise (ES) č. 1730/2006 (2) a pro výkrm prasat nařízením Komise (ES) č. 1138/2007 (3).

(3)

V souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1831/2003 podal držitel uvedených povolení žádost o obnovení povolení kyseliny benzoové jako doplňkové látky jak pro odstavená selata, tak pro výkrm prasat, přičemž požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. Uvedené žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 28. listopadu 2017 (4) k závěru, že žadatel poskytl údaje prokazující, že uvedená doplňková látka splňuje podmínky pro povolení. Posouzení kyseliny benzoové prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by povolení uvedené doplňkové látky mělo být obnoveno podle přílohy tohoto nařízení.

(5)

V důsledku obnovení povolení kyseliny benzoové jako doplňkové látky za podmínek stanovených v příloze tohoto nařízení by měla být zrušena nařízení (ES) č. 1730/2006 a (ES) č. 1138/2007.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 Rada uložila konečné antidumpingové clo na dovoz modulů a článků pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen ČLR) (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie. Prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 Rada rovněž uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie.

(2)

Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „komora CCCME“) předložila Komisi jménem skupiny vyvážejících výrobců cenový závazek. Rozhodnutím 2013/423/EU (9) Komise přijala uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. V návaznosti na oznámení o změněné verzi cenového závazku, které předložila skupina vyvážejících výrobců společně s komorou CCCME, potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (10), že přijímá cenový závazek ve změněné podobě, a to na dobu uplatňování konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření (dále jen „závazek“). Závazek byl závazek přijat pro tyto vyvážející výrobce, mimo jiné:

(3)

Komise rovněž přijala rozhodnutí, jehož prostřednictvím vyjasnila provádění závazku (11), a patnáct nařízení, jejichž prostřednictvím odvolala přijetí závazku několika vyvážejících výrobců (12).

(4)

Prováděcími nařízeními (EU) 2016/185 (13) a (EU) 2016/184 (14) Komise konečné antidumpingové a vyrovnávací clo uložené na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR rozšířila na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) odesílaných z Malajsie a Tchaj-wanu s výjimkou několika skutečných výrobců.

(5)

Antidumpingovým nařízením o přezkumu před pozbytím platnosti Komise rozšířila konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR po přezkumu před pozbytím platnosti a zastavení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 2, příp. čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení.

(6)

Antisubvenčním nařízením o přezkumu před pozbytím platnosti Komise rozšířila konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR po přezkumu před pozbytím platnosti a zastavení částečného prozatímního přezkumu podle čl. 18 odst. 2, příp. čl. 19 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení (antidumpingové nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti a antisubvenční nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti dále jen společně jako „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(7)

Zrušujícím nařízením Komise zrušila závazek.

(8)

Sděleními o pozbytí platnosti Komise oznámila, že antidumpingové clo a antisubvenční clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z ČLR pozbyla platnost dne 3. září 2018.

(9)

Na základě tohoto závazku vyvážející výrobci mimo jiné souhlasili, že nebudou prodávat výrobek, na nějž se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli v Unii pod určitou minimální dovozní cenou. Minimální dovozní cena podléhala mechanismu čtvrtletních úprav na základě mezinárodních spotových cen modulů včetně čínských cen podle databáze společnosti Bloomberg.

(10)

Vyvážející výrobci rovněž souhlasili, že dotčený výrobek budou prodávat pouze prostřednictvím přímého prodeje. Pro účely závazku byl přímý prodej definován buď jako prodej prvnímu nezávislému odběrateli v Unii, nebo prostřednictvím strany ve spojení v Unii uvedené v závazku. Nepřímý prodej do Unie ze strany společností jiných, než které jsou uvedeny v závazku, představoval porušení závazku.

(11)

V rámci závazku byl rovněž uveden orientační seznam případů, které představují jeho porušení. Tento seznam zahrnoval zejména vystavování faktur na solární panely vyrobené společností, která není uvedena v závazku, za účelem využití osvobození od antidumpingových a vyrovnávacích cel (dále jen „obcházení přes jiné společnosti“).

(12)

Ze závazku pro vyvážející výrobce rovněž vyplývala povinnost každého čtvrt roku Komisi poskytovat podrobné informace o veškerém jejich prodeji na vývoz do Unie a dalším prodeji v Unii (dále jen „čtvrtletní zprávy“). To znamenalo, že údaje uváděné v těchto čtvrtletních zprávách musí být úplné a správné a že vykázané transakce musely být zcela v souladu s podmínkami závazku. Hlášení dalšího prodeje v Unii bylo zvláštní povinností v případě, že dotčený výrobek byl prvnímu nezávislému odběrateli prodáván prostřednictvím dovozce ve spojení. Pouze tato hlášení Komisi umožňovala monitorovat, zda byla cena dovozce ve spojení při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v souladu s minimální dovozní cenou.

(13)

Vyvážející výrobci byli odpovědní za porušení způsobené kteroukoli z jejich stran ve spojení bez ohledu na to, zda jsou uvedeny v závazku.

(14)

Vyvážející výrobci se dále zavázali konzultovat Komisi ve věci jakýchkoli obtíží či otázek technického či jiného rázu, které mohly během plnění závazku vyvstat.

(15)

Závazek byl původně přijat od více než 120 společností/skupin společností. Mezitím Komise odvolala přijetí závazku v případě 19 společností. U sedmnácti z nich bylo shledáno, že závazek porušily, a zbývající dvě společnosti měly takový obchodní model, kvůli němuž nebylo proveditelné dodržování závazku z jejich strany monitorovat. Kromě toho dalších 16 čínských společností závazek dobrovolně odvolalo.

(16)

Komise zrušujícím nařízením zrušila závazek a zavedla variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny (dále jen „variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny“), které nahradilo závazek. Variabilním clem v podobě minimální dovozní ceny se rozumí, že způsobilý dovoz s deklarovanou hodnotou ve výši minimální dovozní ceny nebo vyšší by nepodléhal clu a celní orgány vyberou clo ihned, jakmile je výrobek dovezen za cenu nižší než minimální dovozní cenu.

(17)

Vzhledem k tomu, že závazek nahradilo variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny, považovala Komise za vhodné, vzhledem k zjištěním uvedeným v 50. až 53. bodě odůvodnění zrušujícího nařízení, aby se variabilní clo v podobě minimální dovozní ceny použilo pouze v případě těch společností, které v minulosti neporušily závazek, bez ohledu na to, zda takové porušení již bylo zjištěno či bude zjištěno v budoucích šetřeních ze strany Komise. V souladu s tím by se u všech vyvážejících výrobců, kteří porušili závazek v době, kdy byl ještě v platnosti, měla použít neomezená valorická cla.

(18)

V době vstupu zrušujícího nařízení v platnost dne 1. října 2017 Komise dále prováděla šetření týkající se dodržování závazku a považovala za vhodné zahájit nová šetření u zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu v době, kdy byl závazek dosud v platnosti. V případě těchto šetření vznikne celní dluh přijetím prohlášení o propuštění do volného oběhu: a) kdykoli se v souvislosti s dovozem fakturovaným společnostmi, na něž se vztahuje závazek, zjistí, že jedna nebo více podmínek závazku nebyly splněny; nebo b) když Komise v nařízení nebo rozhodnutí, které se týká konkrétních transakcí, shledá, že došlo k porušení závazku, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

(19)

Komise obdržela důkazy od celních orgánů dvou členských států na základě čl. 8 odst. 9 a čl. 14 odst. 7 základního antidumpingového nařízení a na základě čl. 13 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 základního antisubvenčního nařízení ohledně dodržování závazku ze strany společností Sinski PV a Koly Energy. Komise rovněž posuzovala veřejně dostupné informace týkající se podnikové struktury Koly Energy.

(20)

Zjištění uvedená níže v 21. až 24. bodě odůvodnění se zabývají tvrzeními obdrženými od celních orgánů ohledně společností Sinski PV a Koly Energy v souvislosti s údajným porušením závazku v době, kdy byl ještě v platnosti.

(21)

Důkazy obdržené od celních orgánů naznačují, že společnost Sinski PV prodávala solární panely přinejmenším jednomu zákazníkovi v Unii za cenu systematicky nižší, než je minimální dovozní cena, čímž porušovala ustanovení závazku, jak je popsáno výše v 9. bodě odůvodnění.

(22)

Z dalších důkazů také vyplývá, že společnost Sinski PV spolu s třemi dalšími společnostmi vystavovala závazkové faktury na solární výrobky vyrobené společnostmi, které nejsou uvedeny v závazku, jako nákupní objednávky podané zákazníkem společnosti Sinski PV v Unii. Tato praxe (obcházení přes jiné společnosti) představuje porušení výslovně uvedené v závazku, jak je popsáno výše v 11. bodě odůvodnění.

(23)

Podle důkazů obdržených od celních orgánů a potvrzených veřejně dostupnými zdroji prodávala společnost Koly Energy solární panely dovozci v Unii, který údajně není ve spojení, na což vystavovala závazkové faktury. Hodnota transakcí určených tomuto dovozci přesahovala 50 % celkového prodeje společnosti Koly Energy do Unie. Podle informací, které má Komise k dispozici, byl dovozce podílející se na výše uvedených transakcích ve spojení se společností Koly Energy ve smyslu čl. 127 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (15) (dále jen „prováděcí akt k celnímu kodexu Unie“). Společnost Koly Energy dovozce ve spojení v Unii nikdy neohlásila. Jelikož tento dovozce není uveden v závazku jako strana ve spojení, porušila společnost Koly Energy podmínky závazku popsané výše v 10. bodě odůvodnění.

(24)

Dovozci ve spojení mají povinnosti týkající se hlášení stejné jako jejich čínské mateřské společnosti, aby mohla Komise posoudit, zda čistá prodejní cena prvnímu nezávislému odběrateli v Unii je na úrovni minimální dovozní ceny nebo nad ní. Komisi nebyl hlášen žádný další prodej prostřednictvím tohoto dovozce ve spojení. Proto společnost Koly Energy rovněž porušila podmínky závazku popsané výše v 12. a 13. bodě odůvodnění.

(25)

Prodejní transakce uskutečněné společností Sinski PV pod úrovní minimální dovozní ceny určenému zákazníkovi a/nebo zahrnující obcházení přes jinou společnost byly spojeny s těmito závazkovými fakturami:

(26)

Nepřímé prodejní transakce společnosti Koly Energy byly spojeny s následujícími závazkovými fakturami:

(27)

Zúčastněné strany byly informovány o zjištěních a o úmyslu zneplatnit závazkové faktury. Zúčastněné strany dostaly příležitost zúčastnit se slyšení a k věci se vyjádřit v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení a čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení.

(28)

Jeden dovozce a jeden čínský vyvážející výrobce předložili písemné připomínky.

(29)

Komise připomínky předložené zúčastněnými stranami zvážila a zabývá se jimi níže.

(30)

Společnost Koly Energy a její údajný dovozce ve spojení v Unii zpochybnili, že by mezi nimi byl vztah spojení, a popřeli, že jsou součástí společné holdingové skupiny.

(31)

Společnost Koly Energy uvedla, že je 100 % vlastněna dvěma čínskými osobami, které nemají žádný obchodní podíl ani u dovozce v Unii, ani u žádné holdingové skupiny. Dále uvedla, že s holdingovou skupinou udržovala úzký obchodní vztah, neboť to byl největší zákazník společnosti Koly Energy. Popřela však, že by existovaly jakékoli vazby mezi ní a dovozcem, a popřela, že by podléhala kontrole ze strany zmíněné holdingové strany.

(32)

Vzhledem k tomu, že neexistuje důkaz o opaku, dospěla Komise k závěru, že zastoupení společnosti Koly Energy jakožto prodejce ve smlouvě o koupi a dodávce manažerem obchodní činnosti holdingové společnosti, do níž dovozce také patří, představuje vůči třetím stranám potvrzení vztahu spojení mezi společností Koly Energy, dovozcem a uvedenou holdingovou skupinou ve smyslu čl. 127 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 (dále jen „prováděcí akt k celnímu kodexu Unie“). Tento závěr byl dále podepřen skutečností, že na téže smlouvě je uveden podpis společnosti Koly Energy i dovozce jménem prodejce (Koly Energy). Závěr dále potvrdilo i uvedení e-mailové adresy holdingové skupiny jakožto kontaktního údaje společnosti Koly Energy (prodejce) pro účely komunikace ohledně dané smlouvy. Smlouva navíc obsahovala i bod, v němž bylo uvedeno jméno a poštovní adresa dovozce jakožto kontaktní osoby prodejce (Koly Energy). Ačkoli společnost Koly Energy tvrdila, že tato smlouva byla podepsána bez jejího schválení, a proto si vyhrazuje právo přenést odpovědnost na dovozce, Komisi nebyl v tomto směru nikdy předložen žádný důkaz. Další křížové odkazy mezi společností Koly Energy, dovozcem a holdingovou skupinou v jiných veřejných dokumentech a zdrojích, jako jsou internetové stránky a smlouva o vydání krátkodobých obligací, přivedly Komisi k závěru, že společnost Koly Energy a dovozce jsou strany ve spojení. Podání bylo proto zamítnuto.

(33)

Společnost Koly Energy rovněž tvrdila, že dovozce v Unii používal logo, obchodní značku a doménové jméno společnosti Koly Energy jednostranně a bez jejího souhlasu. Vzhledem k tomu, že neexistuje důkaz o opaku, dospěla Komise k závěru, že veřejné a rozšířené používání obchodních znaků společnosti Koly Energy (obchodní značka, logo, e-mailová adresa) ze strany dovozce v jeho běžných obchodních činnostech svědčí o vztahu spojení mezi oběma společnostmi ve jménu společné holdingové skupiny. Tento závěr byl dále potvrzen použitím loga holdingové skupiny na vlastních internetových stránkách společnosti Koly Energy a spojením vyobrazením loga holdingové skupiny a loga společnosti Koly Energy na mezinárodním komoditním veletrhu v roce 2016. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(34)

Dovozce společnosti Koly Energy v Unii předložil nepodložené připomínky po uplynutí prodloužené lhůty pro podání připomínek a nepředložil žádné důkazy ohledně otázky svého vlastnictví.

(35)

Komise v souladu s čl. 8 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, čl. 13 odst. 9 základního antisubvenčního nařízení a v souladu s podmínkami závazku dospěla k závěru, že společnosti Sinski PV a Koly Energy porušily závazek v době, kdy byl ještě v platnosti.

(36)

V souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1238/2013, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/367, čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 1239/2013 a čl. 2 odst. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/366, která byla v platnosti v okamžiku přijetí celního prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu, se faktury společností Sinski PV a Koly Energy uvedené ve 25. a 26. bodě odůvodnění prohlašují za neplatné. Částka odpovídající celnímu dluhu, který vznikl v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu, by měla být vnitrostátními celními orgány v souladu s čl. 105 odst. 3 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (16) vybrána v okamžiku, kdy toto nařízení vstoupí v platnost. Vnitrostátní celní orgány příslušné k výběru cla budou příslušným způsobem informovány.

(37)

Komise rovněž připomíná, že pokud celní orgány členských států mají informace o tom, že cena předložená na závazkové faktuře neodpovídá skutečně zaplacené ceně, měly by vyšetřit, zda nebyl porušen požadavek na zahrnutí jakýchkoli rabatů na závazkové faktury či zda byla dodržena minimální dovozní cena. Pokud celní orgány členského státu dospějí k závěru, že došlo k takovému porušení nebo že nebyla dodržena minimální dovozní cena, měly by v důsledku toho vybírat cla. Komise by s cílem usnadnit práci celním orgánům členských států na základě čl. 4 odst. 3 Smlouvy měla v takových situacích sdílet důvěrné znění závazku a další informace o něm výhradně pro účely vnitrostátního řízení,

(1)

Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 22. dubna 1996 a vstoupila v platnost dne 1. července 1999.

(2)

Podle článku 81 dohody může Rada pro spolupráci zřízená dohodou vydávat vhodná doporučení pro dosažení cílů dohody.

(3)

Rada pro spolupráci přijme doporučení o prioritách partnerství EU-Ázerbájdžán písemným postupem.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Radě pro spolupráci k přijetí priorit partnerství EU-Ázerbájdžán,

(1)

Směrnice 2000/29/ES stanoví, že rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v příloze V části B uvedené směrnice, které jsou dovezeny z některé třetí země a dopraveny na celní území Unie, jsou od okamžiku svého vstupu na území Unie doprovázeny prvopisem požadovaného úředního rostlinolékařského osvědčení. Vzor požadovaného rostlinolékařského osvědčení stanoví příloha Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC).

(2)

Směrnice 2000/29/ES stanoví, že elektronická rostlinolékařská osvědčení lze uznat za předpokladu, že jsou splněny zvláštní podmínky stanovené Komisí.

(3)

Systém Traces, který byl zřízen rozhodnutím Komise 2004/292/ES (2) v souladu se směrnicí Rady 90/425/EHS (3), je internetový nástroj Komise pro certifikaci sanitárních a fytosanitárních požadavků, pokud jde o obchod uvnitř Unie se zvířaty, spermatem, embryi, potravinami, krmivy a rostlinami, a pro dovoz zvířat, spermatu, embryí, potravin, krmiv a rostlin do Unie. Umožňuje provádět celý proces certifikace elektronicky a usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými obchodními partnery a kontrolními orgány.

(4)

Systém Traces umožňuje nahrávat kopie rostlinolékařských osvědčení, jež jsou v listinné podobě a která vydaly státní organizace ochrany rostlin třetích zemí. Státní certifikační systémy členských států mohou mít podobné funkce.

(5)

Centrum OSN pro usnadňování obchodu a elektronické obchodování (UN/CEFACT) vyvinulo technické normy pro zjednodušení transakčních procesů, čímž přispělo k růstu světového obchodu. Uvedené normy se týkají provádění digitalizovaných obchodních nástrojů a popisují datové formáty pro výměnu informací. Jazyk XML (eXtensible Markup Language) je obecně přijímaným standardním formátem zpráv pro organizaci a popis údajů v dokumentech, jako jsou rostlinolékařská osvědčení.

(6)

Dodržování norem UN/CEFACT a používání formátu XML by proto mělo představovat předpoklad pro uznávání elektronických rostlinolékařských osvědčení v Unii.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (4) stanoví pravidla pro služby vytvářející důvěru a vytváří právní rámec pro elektronické podpisy, elektronické pečetě, elektronická časová razítka, elektronické dokumenty, služby elektronického doporučeného doručování a certifikační služby pro autentizaci internetových stránek, které jsou nezbytné pro to, aby prostředky pro elektronickou identifikaci disponovaly určitou mírou spolehlivosti.

(8)

Nařízení (EU) č. 910/2014 stanoví nezbytné bezpečnostní požadavky, jichž se dosáhne prostřednictvím různých technologií. Zejména stanoví požadavky na kvalifikované poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, kteří poskytují kvalifikované elektronické podpisy a pečetě, a na nekvalifikované poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, kteří poskytují zaručené elektronické podpisy a pečetě. Oba typy poskytovatelů umožňují jednoznačnou identifikaci podepisující nebo pečetící osoby.

(9)

S cílem zachovat odpovídající úroveň bezpečnosti prostředků pro elektronickou identifikaci a elektronické certifikace, digitalizovat proces certifikace v souladu se sdělením Komise ze dne 6. května 2015 nazvaným „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (5) a v zájmu harmonizace norem ve všech členských státech je vhodné, aby podmínky pro uznávání elektronických rostlinolékařských osvědčení splňovaly normy stanovené nařízením (EU) č. 910/2014, zejména pak normy stanovené pro kvalifikovaný elektronický podpis, pečeť a časové razítko a pro zaručený elektronický podpis a pečeť.

(10)

Aby se však umožnilo postupné provádění tohoto rozhodnutí a aby se zbránilo narušení obchodu, je vhodné po určitou omezenou dobu uznávat elektronická rostlinolékařská osvědčení, která splňují kritéria stanovená nařízením (EU) č. 910/2014 pro elektronický podpis a pečeť.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,