Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document L:2018:200:FULL

Úřední věstník Evropské unie, L 200, 7. srpna 2018


Display all documents published in this Official Journal
 

ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 200

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 61
7. srpna 2018


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 ze dne 18. července 2018 o integrované statistice zemědělských podniků a o zrušení nařízení (EU) č. 1166/2008 a (EU) č. 1337/2011 ( 1 )

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie

30

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1093 ze dne 4. července 2018 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v návaznosti na žádost Francie – EGF/2017/009 FR Air France

44

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

7.8.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1091

ze dne 18. července 2018

o integrované statistice zemědělských podniků a o zrušení nařízení (EU) č. 1166/2008 a (EU) č. 1337/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 338 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 (2) zřizuje rámec pro evropskou statistiku o struktuře zemědělských podniků do roku 2016. Toto nařízení by proto mělo být zrušeno.

(2)

Program evropských statistických zjišťování o struktuře zemědělských podniků, který se v Unii provádí od roku 1966, by měl pokračovat, aby mohly být zkoumány trendy v oblasti struktury zemědělských podniků na úrovni Unie a aby mohla být zajištěna základna statistických znalostí nezbytná pro koncipování, provádění, monitorování, hodnocení a přezkum s tím souvisejících politik, zejména společné zemědělské politiky, včetně opatření pro rozvoj venkova, a také politik v oblasti životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a politiky Unie v oblasti využívání půdy a některých cílů udržitelného rozvoje. Základna statistických znalostí je rovněž nezbytná k tomu, aby bylo možné odhadnout dopad těchto politik na ženy pracující v zemědělských podnicích.

(3)

Cílem sběru statistických údajů, zejména pokud se týká struktury zemědělských podniků, by mělo být mimo jiné zajištění toho, aby byly v rámci rozhodovacího procesu k dispozici aktualizované údaje pro účely budoucích reforem společné zemědělské politiky.

(4)

Mezinárodní hodnocení zemědělské statistiky vedlo Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) k vytvoření globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova, kterou v roce 2010 schválila Statistická komise OSN (UNSC). Evropská zemědělská statistika by se měla tam, kde je to vhodné, řídit doporučeními globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova, stejně jako doporučeními světového programu FAO pro agrocenzus v roce 2020.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (3) stanoví rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky založený na společných statistických zásadách. Zavádí kritéria kvality a poukazuje na potřebu snížit zátěž respondentů při plnění zpravodajské povinnosti a přispívat k obecnějšímu cíli snižování administrativní zátěže.

(6)

Pro následující desetiletí by měl být vytvořen víceúčelový statistický program týkající se zemědělských podniků, který poskytne rámec pro harmonizované, srovnatelné a soudržné statistiky. Tyto statistiky by se měly zaměřovat na potřeby příslušných politik.

(7)

Strategie pro zemědělskou statistiku pro rok 2020 a další období, kterou zavedl Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „výbor pro ESS“) v listopadu 2015, předpokládá přijetí dvou rámcových nařízení zahrnujících veškeré aspekty zemědělské statistiky s výjimkou Souhrnného zemědělského účtu. Toto nařízení je jedním z uvedených rámcových nařízení.

(8)

Pro účely harmonizace a srovnatelnosti informací o struktuře zemědělských podniků a s cílem uspokojit současné potřeby jednotné společné organizace trhu a zejména odvětví ovoce a vína by se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 (4) mělo integrovat s informacemi o struktuře zemědělských podniků od roku 2023 a být nahrazeno tímto nařízením. Je proto třeba uvedené nařízení zrušit.

(9)

Srovnatelné statistiky ze všech členských států týkající se struktury zemědělských podniků jsou důležité k určování vývoje společné zemědělské politiky. Proto by se pro proměnné měly v co největší míře používat standardní klasifikace a společné definice.

(10)

Díky zaznamenávaným statistickým údajům o zemědělských podnicích lze křížově porovnávat základní údaje a údaje v rámci modulů, což umožňuje získávat informace na základě proměnných, jako je pohlaví vedoucího zemědělského podniku, jeho věk, vlastnická struktura a velikost zemědělského podniku, jakož i začleňování opatření na ochranu životního prostředí. Výsledky bude možné členit podle kritérií zahrnutých v základních údajích i podle kombinací kritérií.

(11)

Sběr informací o roku narození, roku zařazení na pozici vedoucího zemědělského podniku a o pohlaví by mohl být zdrojem údajů pro rozvoj opatření zaměřených na generační obnovu a genderové aspekty.

(12)

Alespoň jednou za deset let je třeba, mimo jiné za účelem aktualizace základních registrů zemědělských podniků a ostatních informací nezbytných ke stratifikaci vzorků, provést cenzus zemědělských podniků v Unii. Poslední cenzus proběhl v roce 2009/2010.

(13)

Členské státy, v nichž se období práce v terénu v rámci referenčního roku zjišťování 2020 překrývá s plánovaným desetiletým sčítáním lidu, by měly mít možnost provést zjišťování o struktuře zemědělských podniků o rok dříve, aby se zabránilo velké zátěži spojené s prováděním dvou hlavních sběrů údajů ve stejnou dobu.

(14)

Aby se zamezilo zbytečné zátěži zemědělských podniků a vnitrostátních správních orgánů, měly by se zavést prahové hodnoty. Řádná analýza struktury evropského zemědělství si vyžaduje, aby statistika zahrnovala 98 % obhospodařované zemědělské půdy a hospodářských zvířat v zemědělských podnicích. To znamená, že v některých členských státech jsou prahové hodnoty uvedené v tomto nařízení příliš vysoké. Zemědělské podniky nacházející se pod těmito prahovými hodnotami jsou však tak malé, že za účelem odhadu jejich struktury a dopadu na je dostačující provádět výběrový sběr údajů jednou za deset let, což povede ke snížení nákladů a zátěže v souvislosti s šetřením, a umožní přitom koncipování účinných politických opatření na podporu a zachování malých zemědělských podniků.

(15)

Do integrované statistiky zemědělských podniků by se měly zahrnout plochy využívané k zemědělské výrobě, včetně půdy využívané dvěma nebo více zemědělskými podniky, protože se uplatňují práva společného užívání.

(16)

Je nezbytné získat informace o zapojení zemědělského podniku do skupiny podniků, jejíž subjekty ovládá mateřská společnost.

(17)

Za účelem snížení zátěže respondentů by měly mít národní statistické úřady (NSÚ) a jiné vnitrostátní orgány v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009 přístup k administrativním údajům, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky.

(18)

Členské státy nebo příslušné vnitrostátní orgány by měly usilovat o co možná největší modernizaci způsobů sběru údajů o zemědělských podnicích. V tomto ohledu by se mělo podporovat využívání digitálních řešení.

(19)

Pro účely zajištění flexibility Evropského systému zemědělské statistiky a pro zjednodušení a modernizaci zemědělské statistiky by měly být proměnné, které je třeba shromažďovat, přiřazeny do různých skupin sběru (základní údaje a moduly) s různou četností či reprezentativností nebo obojím.

(20)

Zátěž respondentů a náklady je možné dále snížit opětovným využíváním údajů z roku, který bezprostředně předchází referenčnímu roku nebo po něm přímo následuje.. To by bylo vhodné zejména u těch aspektů, u nichž se z roku na rok neočekávají žádné podstatné změny.

(21)

Pro účely zajištění flexibility a snížení zátěže respondentů, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat statistická zjišťování, administrativní záznamy a veškeré další zdroje, metody či inovativní přístupy, včetně vědecky podložených a řádně zdokumentovaných metod, jako je imputace, odhad a modelování.

(22)

Sběr informací o využití živin a vody a o metodách zemědělské výroby uplatňovaných v zemědělských podnicích by se měl zlepšit tak, aby se zajistily dodatečné statistické údaje potřebné k vypracování agroenvironmentální politiky a zlepšila se kvalita agroenvironmentálních ukazatelů.

(23)

Pro geografické kódování zemědělských podniků by se mělo použít téma Statistické jednotky v souladu s přílohou III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (5).

(24)

Komise musí respektovat důvěrnost údajů předávaných v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009. Nezbytná ochrana důvěrnosti údajů by měla být kromě jiných prostředků zajištěna omezením použití údajů o poloze pro prostorovou analýzu informací a vhodnou agregací při zveřejňování statistik. Z tohoto důvodu by se měl vypracovat harmonizovaný přístup k ochraně důvěrnosti údajů a kvalitativním hlediskům při šíření údajů a zároveň by se mělo usilovat o to, aby byl online přístup k oficiálním statistickým údajům snadný a uživatelsky přívětivý.

(25)

Na veškerá zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) a ustanovení přijatá v souladu s uvedeným nařízením nebo respektive nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (7).

(26)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (8) zavádí statistickou klasifikaci ekonomických činností v Unii, na kterou se v tomto nařízení odkazuje pro účely vymezení relevantního souboru zemědělských podniků.

(27)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (9) by měly být územní jednotky vymezeny v souladu s klasifikací územních statistických jednotek (NUTS).

(28)

Pro účely sběru údajů by se od členských států i od Unie měly vyžadovat finanční prostředky po dobu několika let. Mělo by se proto přijmout ustanovení o grantu Unie na podporu tohoto programu prostřednictvím Evropského zemědělského záručního fondu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013 (10).

(29)

Tímto nařízením se stanoví pro celou dobu trvání příslušného víceletého finančního rámce finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (11). Tímto nařízením se zavádí ustanovení o tom, jak má být sestavován rozpočet pro další sběr údajů v rámci následného víceletého finančního rámce.

(30)

Ekonomické aspekty tohoto nařízení by měly být pro období po roce 2020 přezkoumány a mělo by se zároveň přihlédnout k novému víceletému finančnímu rámci a dalším relevantním změnám nástrojů Unie. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla zvážit navržení odpovídajících změn tohoto nařízení.

(31)

Jelikož cíle tohoto nařízení, jímž je systematická tvorba evropské statistiky týkající se zemědělských podniků v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(32)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví referenční rámec pro evropskou statistiku a požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v daném nařízení. Pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro ESS schválil normu ESS pro strukturu zpráv o kvalitě v souladu s článkem 12 nařízení (ES) č. 223/2009. Tato norma by měla přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.

(33)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo provedeno posouzení dopadů s cílem zaměřit statistický program zavedený tímto nařízením na zajištění efektivnosti při dosahování cílů a zohlednit rozpočtová omezení již od fáze návrhu.

(34)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o upřesnění popisu proměnných uvedených v tomto nařízení a technických prvků údajů, které mají být poskytnuty, o stanovení popisů proměnných a praktických opatření pro sběr údajů ad hoc podle tohoto nařízení, jakož i o praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). Při výkonu těchto pravomocí by Komise měla přihlížet k aspektům, jako jsou náklady a administrativní zátěž zemědělských podniků a členských států.

(35)

Aby bylo možné zohlednit vznikající potřeby údajů vyplývající zejména z nového vývoje v oblasti zemědělství, revidované legislativy a měnících se politických priorit by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny podrobných témat uvedených v tomto nařízení a o doplnění příslušných údajů v rámci modulů upřesněním informací, které mají být podle tohoto nařízení poskytnuty na bázi ad hoc. Za účelem zajištění srovnatelnosti a usnadnění využívání dalších zdrojů údajů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny proměnných uvedených v tomto nařízení. Při výkonu těchto pravomocí by Komise měla přihlížet k aspektům, jako jsou náklady a administrativní zátěž zemědělských podniků a členských států. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)

Návrh byl konzultován s evropským inspektorem ochrany údajů, který dne 20. listopadu 2017 přijal stanovisko (14).

(37)

Návrh byl konzultován s výborem pro ESS,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje rámec pro evropskou statistiku na úrovni zemědělských podniků a stanoví se integrace informací o struktuře s informacemi o metodách výroby, opatřeních pro rozvoj venkova, agroenvironmentálních aspektech a dalšími souvisejícími informacemi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„hospodářstvím“ nebo „zemědělským podnikem“ technicky i ekonomicky samostatná jednotka, která podléhá jednotnému řízení a v souladu s nařízením (ES) č. 1893/2006 provádí hospodářské činnosti v zemědělství, které patří do skupin A.01.1, A.01.2, A.01.3, A.01.4, A.01.5 nebo „udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu“ skupiny A01.6 v rámci hospodářského území Evropské unie jako hlavní nebo vedlejší činnost. Z činností třídy 01.49 jsou zahrnuty pouze činnosti „chov polodomestikovaných či ostatních živých zvířat“ (s výjimkou chovu hmyzu) a „chov včel a výroba medu a včelího vosku“;

b)

„jednotkou veřejných pozemků“ jednotka půdy, na kterou se vztahují práva pro veřejné pozemky a kterou využívá dva nebo více zemědělských podniků k zemědělské výrobě, ale která jim není přidělena;

c)

„regionem“ územní jednotka klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) vymezená v souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003;

d)

„dobytčí jednotkou“ standardní měřicí jednotka, umožňující sdružení různých kategorií hospodářských zvířat za účelem jejich srovnávání; koeficienty pro stanovení dobytčích jednotek pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat jsou uvedeny v příloze I;

e)

„obhospodařovanou zemědělskou půdou“ plocha využívaná k zemědělské činnosti, včetně orné půdy, trvalých travních porostů, trvalých kultur a další obhospodařované zemědělské půdy;

f)

„referenčním rokem“ kalendářní rok, na který se vztahují referenční období;

g)

„zelinářskou zahradou“ plochy využívané pro výrobu potravin určených pro vlastní spotřebu;

h)

„modulem“ jeden nebo více souborů údajů uspořádaných tak, aby pokryly určitá témata;

i)

„tématem“ obsah informací, které mají být sbírány o statistických jednotkách, přičemž každé téma zahrnuje několik dílčích témat;

j)

„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sbírány o statistických jednotkách v souvislosti s určitým tématem, přičemž každé dílčí téma zahrnuje několik proměnných;

k)

„proměnnou“ charakteristický znak sledované jednotky, který může nabývat více než jedné hodnoty ze souboru hodnot.

Článek 3

Rozsah působnosti

1.   Údaje požadované tímto nařízením se vztahují na 98 % celkové obhospodařované zemědělské půdy (s výjimkou zelinářských zahrad) a 98 % dobytčích jednotek každého členského státu.

2.   Ke splnění těchto požadavků poskytnou členské státy reprezentativní údaje o zemědělských podnicích a jednotkách veřejných pozemků, které splňují alespoň jednu z fyzických prahových hodnot uvedených v příloze II pro výměru zemědělské půdy nebo počet dobytčích jednotek.

3.   Ve výjimečných případech, pokud opora výběru uvedená v odstavci 2 představuje více než 98 % výroby, měřeno pomocí Standardní produkce, v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 (15), mohou členské státy po předchozím schválení Komisí (Eurostatem) stanovit vyšší fyzické nebo odpovídající ekonomické prahové hodnoty s cílem omezit oporu výběru za předpokladu, že se dosáhne pokrytí 98 % celkové obhospodařované zemědělské půdy (s výjimkou zelinářských zahrad) a 98 % dobytčích jednotek členských států.

4.   Pokud opora výběru uvedená v odstavci 2 tohoto článku nepředstavuje 98 % obhospodařované zemědělské půdy a 98 % dobytčích jednotek, rozšíří členské státy oporu výběru v souladu s článkem 6 stanovením nižších prahových hodnot, než jsou ty, které jsou uvedeny v odstavci 2 tohoto článku, nebo stanovením dodatečných prahových hodnot, nebo obojím.

Článek 4

Zdroje údajů a metody

1.   Za účelem získání údajů podle tohoto nařízení použijí členské státy jeden z následujících zdrojů či metod nebo jejich kombinaci za předpokladu, že informace umožní tvorbu statistik, které splňují požadavky stanovené v článku11:

a)

statistická zjišťování;

b)

zdroje administrativních údajů uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

c)

další zdroje, metody či inovativní přístupy.

2.   Členské státy mohou využít informace z integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (16), ze systému identifikace a registrace skotu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (17) a ze systému identifikace a evidence ovcí a koz zřízeného nařízením Rady (ES) č. 21/2004 (18), z registru vinic prováděného v souladu s článkem 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (19) a z registru hospodářských subjektů ekologického zemědělství zřízených na základě nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (20). Členské státy mohou rovněž využít administrativní zdroje související s konkrétními opatřeními pro rozvoj venkova.

3.   Rozhodne-li se některý členský stát použít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v odst. 1 písm. c), informuje Komisi (Eurostat) během roku, který předchází referenčnímu roku, a poskytne podrobnosti o kvalitě údajů z tohoto zdroje, metody nebo inovativního přístupu a o metodách získávání údajů, jež mají být použity.

4.   Vnitrostátní orgány odpovědné za plnění požadavků tohoto nařízení mají právo na okamžitý a bezplatný přístup k údajům a jejich využívání, včetně individuálních údajů o zemědělských podnicích a osobních údajů o jejich vlastnících, které jsou obsaženy v administrativních spisech vedených na území daného státu podle článku 17a nařízení (ES) č. 223/2009. Vnitrostátní orgány a vlastníci administrativních záznamů zavedou potřebné mechanismy spolupráce.

Článek 5

Základní strukturální údaje

1.   Členské státy shromáždí a poskytnou základní strukturální údaje uvedené v příloze III (dále jen „základní údaje“) týkající se zemědělských podniků uvedených v čl. 3 odst. 2 a 3 za referenční roky 2020, 2023 a 2026. Sběr základních údajů za referenční rok 2020 se provede formou cenzu.

2.   Sběry základních údajů za referenční roky 2023 a 2026 může být proveden za použití vzorků. V tomto případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

3.   Pokud má proměnná uvedená v příloze III v členském nízký nebo nulový výskyt, může být tato proměnná ze sběru údajů vyloučena za předpokladu, že dotčený členský stát poskytující informace její vyloučení řádně odůvodní Komisi (Eurostatu) během kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty upřesňující popisy proměnných uvedených v příloze III.

Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 do 28. února 2019 pro referenční rok 2020, do 31. prosince 2021 pro referenční rok 2023 a do 31. prosince 2024 pro referenční rok 2026.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o změny proměnných uvedených v příloze III, je-li to nezbytné pro účely harmonizace se zdroji údajů, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 2, pro roky 2023 a 2026. Komise při výkonu své pravomoci zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci pouze nahradily proměnné uvedené v příloze III, které již nelze získat ze stanovených zdrojů údajů. Při nahrazování proměnných Komise zajistí, aby mohly být nové proměnné odvozeny ze zdrojů údajů stanovených v čl. 4 odst. 2. Dále zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci byly řádně odůvodněny a nepředstavovaly výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady pro členské státy či respondenty.

6.   Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou do 30. září 2021 pro referenční rok 2023 a do 30. září 2024 pro referenční rok 2026.

Článek 6

Rozšíření opory výběru

1.   Členské státy, které v souladu s čl. 3 odst. 4 rozšíří oporu výběru, poskytnou základní údaje o zemědělských podnicích zahrnutých v rozšíření dané opory výběru za referenční rok 2020, přičemž zahrnou informace uvedené v příloze III.

2.   Sběr údajů o zemědělských podnicích v rozšířené opoře výběru lze provádět za použití vzorků. V tom případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

Článek 7

Údaje v modulech

1.   Členské státy sbírají a poskytují údaje z modulů podle témat a dílčích témat uvedených v příloze IV pro následující referenční roky:

a)

modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“ pro roky 2020, 2023 a 2026;

b)

modul „Rozvoj venkova“ pro roky 2020, 2023 a 2026;

c)

modul „Ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy“ pro roky 2020 a 2026;

d)

modul „Zavlažování“ pro rok 2023;

e)

modul „Postupy hospodaření s půdou“ pro rok 2023;

f)

modul „Stroje a zařízení“ pro rok 2023;

g)

modul „Sady“ pro rok 2023;

h)

modul „Vinice“ pro rok 2026.

2.   Rozsah těchto sběrů údajů zahrnuje zemědělské podniky uvedené v čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3.

3.   Sběr údajů týkající se modulů lze provést za použití vzorků zemědělských podniků. V tom případě členské státy zajistí, aby vážené výsledky byly statisticky reprezentativní za zemědělské podniky v každém regionu a aby splňovaly požadavky na přesnost stanovené v příloze V.

4.   Údaje v modulech se mají sbírat v souborech zemědělských podniků, za které se sbírají základní údaje. Moduly mají odrážet situaci v referenčním roce, mohou však být vztaženy k roku, který referenčnímu roku přímo předchází nebo po něm přímo následuje, a to v případě modulů uvedených odst. 1 písm. f), g) a h) tohoto článku. V každém případě se ke každému záznamu poskytujícímu informace o modulech přiloží základní údaje uvedené v příloze III.

5.   Členské státy, které mají alespoň 1 000 hektarů jakéhokoli jednotlivého druhu uvedeného v dílčích tématech modulu „Sady“ v příloze IV a jejichž produkce je výhradně nebo převážně určena pro trh, zajistí pro daný druh sběr údajů za modul „Sady“.

6.   Členské státy, které mají alespoň 1 000 hektarů vinic osázených révou vinnou s hrozny pro výrobu vína a jejichž produkce je výhradně nebo převážně určena pro trh, zajistí sběr údajů za modul „Vinice“.

7.   Členské státy, které mají méně než 2 % zavlažovatelné plochy obhospodařované zemědělské půdy a nemají žádné regiony úrovně NUTS 2 s alespoň 5 % zavlažovatelné plochy obhospodařované zemědělské půdy, jsou zproštěny povinnosti provádět sběr údajů za modul „Zavlažování“.

8.   Členské státy informují Komisi (Eurostat) o případech uvedených v odstavcích 5, 6 a 7 do konce června roku předcházejícího příslušnému referenčnímu roku.

9.   Pokud má určitá proměnná v členském státě nízký nebo nulový výskyt, může být ze sběru údajů vyloučena za předpokladu, že dotčený členský stát poskytující informace její vyloučení řádně odůvodní Komisi (Eurostatu) během kalendářního roku předcházejícího referenčnímu roku.

Článek 8

Technické specifikace týkající se údajů v rámci modulů

1.   Komise může přijmout prováděcí akty upřesňující tyto technické prvky údajů, které mají být poskytnuty za každý modul a odpovídající téma a dílčí téma uvedené v příloze IV:

a)

seznam proměnných;

b)

popisy proměnných.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 a musí být přijaty do 28. února 2019 pro referenční rok 2020, do 31. prosince 2021 pro referenční rok 2023 a do 31. prosince 2024 pro referenční rok 2026.

2.   Při přijímání prováděcích aktů upřesňujících seznam proměnných podle odstavce 1 Komise zajistí, aby celkový počet základních proměnných a proměnných v modulech nepřekročil 300 proměnných v roce 2020, 470 proměnných v roce 2023 a 350 proměnných v roce 2026.

3.   Pro roky 2023 a 2026 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, pokud jde o změny dílčích témat uvedených v příloze IV. Při výkonu svých pravomocí Komise zajistí, aby tyto akty v přenesené pravomoci významně nezvyšovaly zátěž vyplývající z počtu proměnných. Komise zejména zajistí, aby akty v přenesené pravomoci nevedly k navýšení počtu proměnných uvedených v odstavci 2 tohoto článku a aby bylo u každého modulu změněno prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nejvýše 20 % dílčích témat uvedených v příloze IV. Pokud však 20 % představuje méně než jedno dílčí téma, lze přesto jedno dílčí téma změnit..

4.   Tyto akty v přenesené pravomoci se přijmou do 30. září 2021 pro referenční rok 2023 a do 30. září 2024 pro referenční rok 2026.

5.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 a akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 3 nesmí způsobovat výrazné dodatečné náklady, které by vedly k nepřiměřené a neodůvodněné zátěži zemědělských podniků a členských států.

Článek 9

Údaje ad hoc

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými se doplňují údaje v modulech stanovených v příloze IV, pokud je shromažďování dodatečných informací považováno za nezbytné. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:

a)

témata a dílčí témata, která mají být obsažena v modulu ad hoc a důvody těchto dodatečných potřeb statistiky;

b)

referenční rok.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 počínaje referenčním rokem 2023, a poté v intervalu tří let. Komise nenavrhuje moduly ad hoc pro referenční roky, během nichž probíhá sběr údajů formou cenzu.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty s cílem stanovit:

a)

seznam proměnných nepřesahující 20 proměnných, které mají být předány Komisi (Eurostatu), a příslušných měřicích jednotek;

b)

popisy proměnných;

c)

požadavky na přesnost;

d)

referenční období;

e)

lhůty pro předávání.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 a musí být přijaty nejpozději 12 měsíců před začátkem referenčního roku.

4.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku a prováděcí akty uvedené v odstavci 3 tohoto článku nesmí způsobovat výrazné dodatečné náklady, které by vedly k nepřiměřené a neodůvodněné zátěži zemědělských podniků a členských států.

Článek 10

Referenční období

Shromážděné informace se týkají jednoho referenčního roku, který je společný všem členským státům, a odkazují na stav v určitém časovém rámci či k určitému dni takto:

a)

V případě proměnných týkajících se půdy odkazuje využití půdy na referenční rok. V případě po sobě jdoucích plodin na téže ploše odkazuje využití půdy na plodinu sklizenou během referenčního roku, bez ohledu na to, kdy byla daná plodina vyseta.

b)

V případě proměnných týkajících se zavlažování a postupů hospodaření s půdou je referenčním obdobím období 12 měsíců končící v referenčním roce; toto období stanoví každý členský stát tak, aby zahrnovalo příslušné výrobní cykly.

c)

V případě proměnných týkajících se hospodářských zvířat, ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy stanoví každý členský stát společný referenční den v rámci referenčního roku. Proměnné týkající se hospodaření se statkovými hnojivy odkazují na období 12 měsíců, včetně uvedeného dne;

d)

V případě proměnných týkajících se pracovní síly stanoví každý členský stát období 12 měsíců končící v referenční den v rámci referenčního roku.

e)

V případě proměnných týkajících se opatření pro rozvoj venkova prováděných v jednotlivých zemědělských podnicích je referenčním obdobím tříleté období končící 31. prosince referenčního roku;

f)

V případě všech ostatních proměnných stanoví každý členský stát společný referenční den v rámci referenčního roku.

Článek 11

Kvalita

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.   Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předaných údajů a metadat.

4.   Za tímto účelem předávají členské státy zprávu o kvalitě popisující statistický proces Komisi (Eurostatu) za každý referenční rok, na který se vztahuje toto nařízení a zejména:

a)

metadata popisující použitou metodiku a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace odkazem na specifikace stanovené v tomto nařízení;

b)

informace o splnění minimálních požadavků na použité opory výběru, mimo jiné při jejich vývoji a aktualizaci, jak se stanoví v tomto nařízení;

Komise může přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2 a nesmí členským státům způsobovat výraznou dodatečnou zátěž nebo náklady.

5.   Členské státy informují Komisi (Eurostat) co nejdříve o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.

6.   Členské státy na základě žádosti Komise (Eurostatu) poskytnou nezbytné dodatečné upřesňující informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.

Článek 12

Předávání údajů a metadat a lhůty

1.   Za referenční rok 2020 předají členské státy Komisi (Eurostatu) ověřené základní údaje a údaje z modulů a zprávu o kvalitě do 15 měsíců od konce referenčního roku.

2.   Za refereční roky 2023 a 2026 předají členské státy Komisi (Eurostatu) ověřené základní údaje, údaje z modulů a zprávu o kvalitě do 12 měsíců od konce referenčního roku.

3.   Údaje předávané Komisi (Eurostatu) jsou na úrovni jednotlivých zemědělských podniků. Údaje z modulů a údaje ad hoc se propojí se základními údaji uvedenými v příloze III na úrovni jednotlivých zemědělských podniků za stejné referenční období. Poskytnuté záznamy musí zahrnovat faktory extrapolace a informace o stratifikaci.

4.   Členské státy předávají údaje a metadata prostřednictvím technického formátu stanoveného Komisí (Eurostatem). Údaje a metadata se předávají Komisi (Eurostatu) prostřednictvím služeb jednotného kontaktního místa.

Článek 13

Příspěvek Unie

1.   Pro účely provádění tohoto nařízení poskytne Unie národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty na:

a)

rozvoj a provádění požadavků na údaje, nebo obojí;

b)

rozvoj metodik pro modernizaci statistických systémů s cílem zvýšit kvalitu nebo snížit náklady a omezit administrativní zátěž spojenou s tvorbou integrované statistiky zemědělských podniků za použití zdrojů a metod uvedených v článku 4.

2.   Členské státy obdrží granty od Unie na pokrytí nákladů spojených se sběry údajů uvedenými v článcích 5, 6 a 7, a to v rámci finančního krytí stanoveného v článku 14.

3.   Finanční příspěvek Unie podle odstavce 2 nesmí překročit 75 % způsobilých nákladů, přičemž tento příspěvek je omezen maximálními částkami uvedenými v odstavcích 4 a 5.

4.   Pokud jde o souhrnné náklady na sběr základních údajů a sběr údajů v modulech v roce 2020, omezí se finanční příspěvek Unie na níže uvedené maximální částky:

a)

pro Lucembursko a Maltu 50 000 EUR na členský stát;

b)

pro Chorvatsko, Irsko, Litvu a Rakousko 1 000 000 EUR na členský stát;

c)

pro Bulharsko, Maďarsko, Německo, Portugalsko a Spojené království 2 000 000 EUR na členský stát;

d)

pro Francii, Řecko a Španělsko 3 000 000 EUR na členský stát;

e)

pro Itálii, Polsko a Rumunsko 4 000 000 EUR na členský stát;

f)

pro všechny ostatní členské státy 300 000 EUR na členský stát.

5.   Pokud jde o sběr základních údajů a sběr údajů v modulech v letech 2023 a 2026, maximální částky stanovené v odstavci 4 se sníží o 50 % v souladu s ustanoveními podle víceletého finančního rámce na období po roce 2020.

6.   Pokud jde o sběr údajů ad hoc uvedený v článku 9, poskytne Unie granty národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 na pokrytí nákladů na provádění sběru údajů ad hoc. Uvedený finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.

7.   Finanční příspěvek Unie na granty podle odstavce 2 tohoto článku se poskytuje z Evropského zemědělského záručního fondu podle čl. 4 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 14

Finanční krytí

1.   Finanční krytí Unie na provádění tohoto programu sběru údajů za referenční rok 2020, včetně prostředků na řízení, údržbu a rozvoj databází používaných v Komisi na zpracování údajů dodaných členskými státy podle tohoto nařízení, činí 40 000 000 EUR na období 2018–2020, na které se vztahuje víceletý finanční rámec pro období 2014–2020.

2.   Poté, co vstoupí v platnost víceletý finanční rámec pro období po roce 2020, stanoví Evropský parlament a Rada na návrh Komise částku pro období po roce 2020.

Článek 15

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a kontrol na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto programu přímo nebo nepřímo obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření včetně kontrol na místě a inspekcí u hospodářských provozovatelů přímo či nepřímo dotčených takovým financováním v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou, přímo či nepřímo, podle tohoto nařízení.

4.   Dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení musí obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí.

5.   Pokud je provádění některé činnosti zajišťováno externě nebo dále přeneseno na třetí stranu, a to zcela nebo zčásti, nebo pokud vyžaduje zadání veřejné zakázky nebo udělení finanční podpory třetí straně, stanoví smlouva, grantová dohoda nebo rozhodnutí o udělení grantu povinnost smluvního partnera nebo příjemce zajistit, že tato třetí strana výslovně akceptuje uvedené pravomoci Komise, Účetního dvora a úřadu OLAF.

6.   Odstavce 4 a 5 se použijí, aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 6, v čl. 8 odst. 3 a v čl. 9 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 27. srpna 2018. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 6, čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 6, čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor pro ESS zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Zpráva Komise

Do 31. prosince 2024 předloží Komise, po konzultaci výboru pro ESS, Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a dosažení cílů tohoto nařízení.

Článek 19

Odchylky

Odchylně od článku 5, čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 4, čl. 14 odst. 1 a přílohy V se odkazy na rok 2020 pro Řecko a Portugalsko, pokud je to nezbytné, nahradí odkazy na rok 2019.

Článek 20

Zrušení

1.   Nařízení (EU) č. 1337/2011 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2022.

2.   Nařízení (ES) č. 1166/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2019.

3.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. července 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3.července 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. července 2018.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1166/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o statistických zjišťováních o struktuře zemědělských podniků a o statistickém zjišťování o metodách zemědělské výroby a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 571/88 (Úř. věst. L 321, 1.12.2008, s. 14).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1337/2011 ze dne 13. prosince 2011 o evropské statistice trvalých kultur a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 357/79 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/109/ES (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 7).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(11)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(14)  Úř. věst. C 14, 16.1.2018, s. 6.

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 ze dne 1. srpna 2014, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 321, 7.11.2014, s. 2).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA I

Koeficienty pro dobytčí jednotky

Druh zvířete

Charakteristický znak zvířete

Koeficient

Skot

do 1 roku

0,400

nad 1 rok do 2 let

0,700

Býci, nad 2 roky

1,000

Jalovice, nad 2 roky

0,800

Dojnice

1,000

Ostatní krávy

0,800

Ovce a kozy

0,100

Prasata

Selata s živou hmotností nižší než 20 kg

0,027

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

0,500

Ostatní prasata

0,300

Drůbež

Brojleři

0,007

Nosnice

0,014

Ostatní drůbež

 

Krůty

0,030

Kachny

0,010

Husy

0,020

Pštrosi

0,350

Ostatní drůbež j.n.

0,001

Králíci, chovné samice

0,020


PŘÍLOHA II

Seznam fyzických prahových hodnot  (1)

Položka

Prahová hodnota

Obhospodařovaná zemědělská půda

5 ha

Orná půda

2 ha

Brambory

0,5 ha

Čerstvá zelenina a jahody

0,5 ha

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny, květiny a okrasné rostliny, osivo a sadba, školky

0,2 ha

Ovocné stromy, bobuloviny, stromy/keře nesoucí skořápkové ovoce, citrusové stromy, ostatní trvalé kultury kromě školek, vinic a olivovníků

0,3 ha

Vinice

0,1 ha

Olivovníky

0,3 ha

Skleníky

100 m2

Houby pěstované

100 m2

Hospodářská zvířata

1,7 dobytčí jednotky


(1)  Prahové hodnoty se vztahují na skupinu položek uvedených v tabulce.


PŘÍLOHA III

Základní strukturální údaje: Proměnné

Obecné proměnné

Jednotky/kategorie pro hodnoty

Informace ze zjišťování

 

Identifikační číslo zemědělského podniku

ID zemědělského podniku

Zeměpisná poloha zemědělského podniku

 

Zeměpisná poloha

Kód souřadnicové sítě statistické jednotky INSPIRE pro celoevropské použití.

Region NUTS 3

kód NUTS 3

Zemědělský podnik má oblasti označené jako oblasti s přírodními omezeními podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

L/M/O/N (1)

Právní subjektivita podniku

 

Právní a ekonomickou odpovědnost za zemědělský podnik nese:

 

Fyzická osoba, která je jediným vlastníkem (v případě nezávislého zemědělského podniku)

ano/ne

Pokud ano, je vlastník také vedoucím podniku

ano/ne

Pokud ne, je vedoucí rodinným příslušníkem vlastníka podniku?

ano/ne

Pokud ano, je vedoucí podniku manželem/manželkou vlastníka?

ano/ne

Sdílené vlastnictví

ano/ne

Dvě nebo více fyzických osob, jež jsou partnery (v případě zemědělského podniku ve skupině)

ano/ne

Právnická osoba

ano/ne

Pokud ano, je zemědělský podnik součástí skupiny podniků?

ano/ne

Zemědělský podnik je jednotkou veřejných pozemků

ano/ne

Vlastník je příjemce podpory EU pro půdu či zvířata v zemědělském podniku, a je tudíž zahrnutý v IACS

ano/ne

 

Vlastník je mladý zemědělec nebo nový subjekt působící v zemědělství, který za tímto účelem obdržel v předchozích třech letech finanční podporu v rámci společné zemědělské politiky

ano/ne

Vedoucí zemědělského podniku

 

Rok narození

rok

Pohlaví

muž/žena

Zemědělské práce v zemědělském podniku (kromě domácích prací)

rozpětí RPJ (2)

 

Rok zařazení na pozici vedoucího zemědělského podniku

rok

Zemědělská odborná příprava vedoucího podniku

kódy přípravy

Odborná příprava za posledních 12 měsíců

ano/ne

Forma držby obhospodařované zemědělské půdy (ve vztahu k vlastníkovi)

 

Hospodaření na vlastní půdě

ha

Hospodaření na pronajaté půdě

ha

Půda obhospodařovaná společně nebo jiné způsoby držby

ha

Veřejný pozemek

ha

Ekologické zemědělství

ano/ne

Celková obhospodařovaná zemědělská půda zemědělského podniku, na níž se uplatňují metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

ha

Celková obhospodařovaná zemědělská půda zemědělského podniku, která přechází na metody ekologického zemědělství certifikované podle vnitrostátních pravidel nebo pravidel Evropské unie

ha

 

Účast v jiných systémech ekologické certifikace

ano/ne


Proměnné týkající se půdy

Celková hlavní plocha

z toho certifikované ekologické zemědělství a/nebo zemědělství, které na metody ekologického zemědělství přechází

Obhospodařovaná zemědělská půda

ha

ha

Orná půda

ha

ha

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

ha

ha

Pšenice obecná a špalda

ha

ha

Pšenice tvrdá

ha

ha

Žito a ozimé směsky

ha

 

Ječmen

ha

 

Oves a jarní směsky (obilné směsky jiné než ozimé)

ha

 

Kukuřice na zrno a směs kukuřičných klasů

ha

 

Tritikale

ha

 

Čirok

ha

 

Ostatní obiloviny j. n. (pohanka, proso, lesknice kanárská, atd.)

ha

 

Rýže

ha

 

Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno (včetně osiv a luskovinoobilných směsí)

ha

ha

Hrách polní, bob polní a sladká lupina

ha

 

Okopaniny

ha

ha

Brambory (včetně sadbových brambor)

ha

ha

Cukrovka (kromě sadbové)

ha

ha

Ostatní okopaniny j. n.

ha

 

Technické plodiny

ha

ha

Olejniny

ha

ha

Řepka a řepice na semeno

ha

 

Slunečnice na semeno

ha

 

Sója

ha

ha

Len setý olejný

ha

 

Ostatní olejniny j. n.

ha

 

Přadné plodiny

ha

 

Len setý přadný

ha

 

Konopí

ha

 

Bavlna

ha

 

Ostatní přadné plodiny j. n.

ha

 

Tabák

ha

 

Chmel

ha

 

Aromatické, léčivé a kořeninové rostliny

ha

 

Energetické plodiny j. n.

ha

 

Ostatní technické plodiny j. n.

ha

 

Plodiny sklízené na zeleno na orné půdě

ha

ha

Dočasné travní porosty a pastviny

ha

ha

Luskoviny na zeleno

ha

ha

Kukuřice na zeleno a siláž

ha

 

Ostatní obiloviny sklízené na zeleno (kromě kukuřice na zeleno a siláž)

ha

 

Ostatní plodiny sklízené na zeleno na orné půdě j. n.

ha

 

Čerstvá zelenina (včetně melounů) a jahody

ha

ha

Čerstvá zelenina (včetně melounů) a jahody pěstované v systému střídání se zahradnickými plodinami (zahradnická produkce)

ha

 

Čerstvá zelenina (včetně melounů) a jahody pěstované v systému střídání s jinými polními plodinami (polní produkce)

ha

 

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

ha

 

Osivo a sadba

ha

ha

Ostatní plodiny pěstované na orné půdě j. n.

ha

 

Půda ležící ladem

ha

 

Trvalé travní porosty

ha

ha

Pastviny a louky kromě extenzivních pastvin

ha

ha

Extenzivní pastviny

ha

ha

Trvalé travní porosty již nevyužívané k produkci a způsobilé pro platbu subvencí

ha

 

Trvalé kultury (včetně mladých a dočasně pozastavených výsadeb, kromě ploch, které produkují pouze pro vlastní spotřebu)

ha

ha

Ovoce, bobuloviny a skořápkové ovoce (kromě citrusových plodů, hroznů a jahod)

ha

ha

Jádrové ovoce

ha

 

Peckové ovoce

ha

 

Ovoce subtropického a tropického klimatického pásma

ha

 

Bobuloviny (kromě jahod)

ha

 

Skořápkové ovoce

ha

 

Citrusové plody

ha

ha

Vinné hrozny

ha

 

Hrozny moštové

ha

ha

Hrozny moštové pro vína s chráněným označením původu (CHOP)

ha

 

Hrozny moštové pro vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)

ha

 

Hrozny moštové pro ostatní vína j. n. (bez CHOP/CHZO)

ha

 

Hrozny stolní

ha

 

Hrozny na rozinky

ha

 

Olivy

ha

ha

Školky

ha

 

Ostatní trvalé kultury včetně ostatních trvalých plodin určených k lidské spotřebě

ha

 

Vánoční stromky

ha

 

Zelinářské zahrady

ha

 

Ostatní zemědělská půda

ha

 

Nevyužívaná zemědělská půda

ha

 

Zalesněná plocha

ha

 

Rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích

ha

 

Ostatní půda (půda zabraná budovami, hospodářskými dvory, cestami, rybníky a jiné neproduktivní plochy)

ha

 

Speciálně využívané plochy zemědělského podniku

 

 

Houby pěstované

ha

 

Obhospodařovaná zemědělská půda pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem

ha

 

Zelenina, včetně melounů a jahod, pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem

ha

ha

Květiny a okrasné rostliny (kromě školek), pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem.

ha

 

Ostatní plodiny na orné půdě pěstované pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem

ha

 

Trvalé kultury pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem

ha

 

Ostatní obhospodařovaná zemědělská půda pod sklem nebo pod vysokým přístupným ochranným krytem j. n.

ha

 

Zavlažování venkovních obdělávaných ploch

 

 

Celková zavlažovatelná plocha

ha

 


Proměnné týkající se hospodářských zvířat

Celkový počet zvířat

z toho certifikované ekologické zemědělství a/nebo zemědělství, které na metody ekologického zemědělství přechází

Skot

 

kusy

Skot do 1 roku

kusy

 

Skot, nad 1 rok do 2 let

kusy

 

Býci, nad 1 rok do 2 let

kusy

 

Jalovice, nad 1 rok do 2 let

kusy

 

Býci, nad 2 roky

kusy

 

Krávy, nad 2 roky

kusy

 

Jalovice, nad 2 roky

kusy

 

Krávy

kusy

 

Dojnice

kusy

kusy

Ostatní krávy

kusy

kusy

Buvolí krávy

kusy

ano/ne

Ovce a kozy

 

 

Ovce (jakéhokoli stáří)

kusy

kusy

Chovné samice

kusy

 

Ostatní ovce

kusy

 

Kozy (jakéhokoli stáří)

kusy

kusy

Chovné samice

kusy

 

Ostatní kozy

kusy

 

Prasata

 

kusy

Selata s živou hmotností nižší než 20 kg

kusy

 

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

kusy

 

Ostatní prasata

kusy

 

Drůbež

 

kusy

Brojleři

kusy

kusy

Nosnice

kusy

kusy

Ostatní drůbež

kusy

 

Krůty

kusy

 

Kachny

kusy

 

Husy

kusy

 

Pštrosi

kusy

 

Ostatní drůbež j.n.

kusy

 

Králíci

 

 

Chovné samice

kusy

 

Včely

úly

 

Jelenovití

ano/ne

 

Kožešinová zvířata

ano/ne

 

Hospodářská zvířata j.n.

ano/ne

 


(1)  L – jiné než horské oblasti s výraznými přírodními omezeními; M – méně příznivá horská oblast; O – ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními; N – normální oblast (neznevýhodněná). Tato klasifikace může být v budoucnu upravena v závislosti na vývoji společné zemědělské politiky.

(2)  Roční pracovní jednotka – procentní rozpětí 2: (> 0-< 25), (≥ 25-< 50), (≥ 50-< 75), (≥ 75-< 100), (100)


PŘÍLOHA IV

Témata a podrobná témata v rámci modulů

Modul

Téma

Dílčí téma

Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti

Řízení zemědělského podniku

Vlastník

Vstup pracovní síly

Vyvážené zastoupení žen a mužů

Bezpečnostní opatření včetně plánu bezpečnosti v zemědělském podniku

Rodinní příslušníci

Vstup pracovní síly

Počet zapojených osob

Vyvážené zastoupení žen a mužů

Osoby, které nejsou rodinnými příslušníky

Vstup pracovní síly

Počet zaměstnanců

Vyvážené zastoupení žen a mužů

Nepravidelně zaměstnaná pracovní síla zemědělského podniku

Vstup pracovní síly dodavatelů

 

Jiné výdělečné činnosti přímo související se zemědělským podnikem

Druhy činností

Význam pro zemědělský podnik

Vstup pracovní síly

 

Jiné výdělečné činnosti, které přímo nesouvisejí se zemědělským podnikem

Vstup pracovní síly

Rozvoj venkova

Zemědělské podniky podporované z opatření pro rozvoj venkova

Poradenské řídicí a pomocné služby pro zemědělství

Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti

Režimy jakosti zemědělských produktů a potravin

Investice do hmotného majetku

Obnova potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi a zavedení vhodných preventivních opatření

Investice do rozvoje lesních oblastí a zlepšování životaschopnosti lesů

Agroenvironmentálně-klimatické platby

Ekologické zemědělství

Platby v rámci sítě Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodě

Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

Dobré životní podmínky zvířat

Řízení rizik

Ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy

Ustájení zvířat

Ustájení skotu

Ustájení prasat

Ustájení nosnic

Využití živin a statkových hnojiv v zemědělském podniku

Obhospodařovaná zemědělská půda hnojená

Statková hnojiva vyvezená z podniku a dovezená do zemědělského podniku

Organická a odpadová hnojiva jiná než statková hnojiva

Technologie aplikace statkových hnojiv

Doba zapravení podle druhu aplikace

Zařízení pro statková hnojiva

Prostory pro uskladnění statkových hnojiv a jejich kapacita

Zavlažování

Zavlažovací postupy

Dostupnost zavlažování

Metody zavlažování

Zdroje vody na zavlažování

Technické parametry zavlažovacího zařízení

Plodiny zavlažované během období 12 měsíců

Obiloviny pěstované na zrno

Luskoviny a bílkovinné plodiny pěstované na zrno

Okopaniny

Technické plodiny

Plodiny sklízené na zeleno na orné půdě

Ostatní plodiny na orné půdě

Trvalé travní porosty

Trvalé kultury

Postupy hospodaření s půdou

Postupy hospodaření s půdou na venkovní ploše

Metody orby

Pokryv orné půdy

Střídání plodin na orné půdě

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

Stroje a zařízení

Stroje

Internetová zařízení

Základní stroje

Využívání postupů přesného zemědělství

Stroje pro chov hospodářských zvířat

Skladování zemědělských produktů

Zařízení

Zařízení používané na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích

Sady

Jádrové ovoce

Jablka: plocha podle stáří výsadby

Jablka: plocha podle hustoty stromů

Hrušky: plocha podle stáří výsadby

Hrušky: plocha podle hustoty stromů

Peckové ovoce

Broskve: plocha podle stáří výsadby

Broskve: plocha podle hustoty stromů

Nektarinky: plocha podle stáří výsadby

Nektarinky: plocha podle hustoty stromů

Meruňky: plocha podle stáří výsadby

Meruňky: plocha podle hustoty stromů

Citrusové plody

Pomeranče: plocha podle stáří výsadby

Pomeranče: plocha podle hustoty stromů

Maloplodé citrusové stromy: plocha podle stáří výsadby

Maloplodé citrusové stromy: plocha podle hustoty stromů

Citrony: plocha podle stáří výsadby

Citrony: plocha podle hustoty stromů

Olivy

plocha podle stáří výsadby

 

plocha podle hustoty stromů

Hrozny stolní a hrozinky

Hrozny stolní: plocha podle stáří výsadby

 

Hrozny stolní: plocha podle hustoty výsadby vinice

 

Hrozny na rozinky: plocha podle stáří výsadby

 

Hrozny na rozinky: plocha podle hustoty výsadby vinice

Vinice

Hrozny moštové

Plocha a stáří

 

Odrůdy hroznů

Počet odrůd

 

 

Kód a plocha


PŘÍLOHA V

Požadavky na přesnost

Základní údaje (v letech 2023 a 2026) a údaje z modulů musí být statisticky reprezentativní pro příslušné soubory zemědělských podniků podle níže uvedené tabulky týkající se přesnosti na úrovni regionů NUTS 2, pokud jde o velikost a typ zemědělských podniků v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1217/2009 (1), nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1198/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/220 (2).

Požadavky na přesnost se vztahují na proměnné uvedené v následující tabulce.

Údaje v rozšíření opory v roce 2020 jsou statisticky reprezentativní pro příslušný soubor na úrovni regionů NUTS 2, jak se vymezuje v tabulce týkající se přesnosti.

Kromě toho se požadavky na přesnost stanovené v tabulce vztahují na všechny regiony NUTS 2, v nichž je nejméně:

5 000 zemědělských podniků v rámci příslušného souboru pro moduly „Sad“ a „Vinice“;

10 000 zemědělských podniků v rámci příslušného souboru pro základní údaje pro všechny ostatní moduly a pro údaje v rozšíření opory.

Pro regiony NUTS 2 s menším počtem podniků se požadavky na přesnost stanovené v tabulce vztahují na související regiony NUTS 1, v nichž je nejméně:

500 zemědělských podniků v rámci příslušného souboru pro moduly „Sad“ a „Vinice“;

1 000 zemědělských podniků v rámci příslušného souboru pro základní údaje pro všechny ostatní moduly a pro údaje v rozšíření opory.

Celostátní přesnost, při které relativní směrodatná chyba dosáhne nejvýše 5 %, je požadována pro proměnné v modulech „Sady“ a „Vinice“, u kterých nelze uplatnit požadavky na přesnost na úrovni regionů NUTS 2 a NUTS 1.

Celostátní přesnost, při které relativní směrodatná chyba dosáhne nejvýše 7,5 %, je požadována u všech ostatních modulů, u kterých nelze uplatnit požadavky na přesnost na jakoukoliv proměnnou na úrovni regionů NUTS 2 a NUTS 1.

Tabulka přesnosti

Příslušný soubor

Proměnné, na které se vztahují požadavky na přesnost

Výskyt v příslušném souboru

Relativní směrodatná chyba

Základní údaje v letech 2023 a 2026

Modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“

Podle článku 5 týkajícího se základních údajů a podle článku 7 o modulu „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“.

Proměnné týkající se půdy

Obiloviny pěstované na zrno (včetně osiva)

Olejniny

Plodiny sklízené na zeleno na orné půdě

Čerstvá zelenina (včetně melounů), jahody, květiny a okrasné rostliny (kromě školek)

Trvalé travní porosty bez extenzivních pastvin

Ovoce, bobuloviny, skořápkové ovoce a citrusové plody (kromě hroznů a jahod)

Vinné hrozny

Olivy

7,5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 5 %

Proměnné týkající se hospodářských zvířat

Dojnice

Ostatní krávy

Ostatní skot (skot do 1 roku, skot nad 1 rok do 2 let, býci nad 2 roky, jalovice nad 2 roky)

Chovné prasnice o hmotnosti nejméně 50 kg

Selata s živou hmotností nižší než 20 kg a ostatní prasata

Ovce a kozy

Drůbež

7,5 % nebo více dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více proměnné v zemi

< 5 %

Základní údaje pro rozšíření opory v roce 2020

Podle článku 6

Proměnné týkající se půdy

Orná půda

Trvalé travní porosty bez extenzivních pastvin

Trvalé kultury

7,5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 7,5 %

Proměnné týkající se hospodářských zvířat

‚Dobytčí jednotky celkem

5 % nebo více proměnné v zemi

< 7,5 %

Modul „Rozvoj venkova“

Modul „Stroje a zařízení“

Podle článku 7

Proměnné týkající se půdy, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“

7,5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 7,5 %

Proměnné týkající se hospodářských zvířat, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činnosti“

7,5 % nebo více dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více proměnné v zemi

< 7,5 %

Modul „Ustájení zvířat a hospodaření se statkovými hnojivy“

Podmnožina souboru zemědělských podniků podle článku 7 alespoň s jedním kusem hospodářského zvířete z následujících kategorií: skot, prasata, ovce, kozy, drůbež

Proměnné týkající se hospodářských zvířat, pokud jde o modul „Pracovní síla a jiné výdělečné činností“

7,5 % nebo více dobytčích jednotek v regionu a 5 % nebo více proměnné v zemi

< 7,5 %

Modul „Zavlažování“

Podmnožina souboru zemědělských podniků podle článku 7 se zavlažovatelnou plochou

Proměnné týkající se půdy

Celková zavlažovatelná plocha

7,5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 7,5 %

Modul „Postupy hospodaření s půdou“

Podmnožina souboru zemědělských podniků podle článku 7 s ornou půdou

Proměnné týkající se půdy

Orná půda

7,5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 7,5 %

Modul „Sady“

Podmnožina souboru zemědělských podniků podle článku 7 s jakýmikoli jednotlivými proměnnými týkajícími se sadů, které splňují prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 5

Proměnné týkající se sadů

Proměnné týkající se sadů s jablky, hruškami, meruňkami, broskvemi, nektarinkami, pomeranči, malými citrusovými plody, citrony, olivami, stolními hrozny, hrozny na rozinky, které splňují prahové hodnoty uvedené v čl. 7 odst. 5

5 % nebo více obhospodařované zemědělské půdy v regionu

< 7,5 %

Modul „Vinice“

Podmnožina souboru zemědělských podniků podle článku 7 s moštovými hrozny

Proměnné týkající se vinic

Hrozny moštové

5 % nebo více využívané obhospodařované půdy v regionu

< 7,5 %


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropském společenství (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27).

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/220 ze dne 3. února 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 46, 19.2.2015, s. 1).


7.8.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/30


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1092

ze dne 18. července 2018,

kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V svém sdělení ze dne 30. listopadu 2016 o evropském obranném akčním plánu Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných schopností v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a účinný obranný průmysl v celé Unii. Konkrétně navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) s cílem podporovat investice do společného výzkumu a vývoje obranného vybavení a technologií, a motivovat tak k jejich společnému pořizování a údržbě. Fond by nenahrazoval úsilí vynakládané v tomto ohledu na vnitrostátní úrovni a měl by pro členské státy představovat pobídku k posílení spolupráce a investic do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého vývojového cyklu produktů a technologií pro obranné účely, čímž by se posílila synergie a nákladová efektivita. Cílem je zajistit schopnosti, zabezpečit konkurenceschopnou a inovativní základnu pro obranný průmysl v celé Unii, včetně přeshraniční spolupráce a účasti malých a středních podniků, a přispět k posílení evropské obranné spolupráce.

(2)

V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity obranného průmyslu Unie, což přispívá ke strategické autonomii Unie, by měl být zřízen Evropský program rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program“). O zvýšení konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie, která napomůže zlepšení obranných kapacit, mimo jiné v souvislosti s kybernetickou obranou, by měl program usilovat podporou spolupráce mezi podniky v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, výzkumných středisek a univerzit, a spolupráce mezi členskými státy, ve fázi vývoje obranných produktů a technologií, čímž se usnadní lepší využití úspor z rozsahu v obranném průmyslu a podpora standardizace obranných systémů při současném zlepšení jejich interoperability. Vývojovou fázi, jež následuje po výzkumné a technologické fázi, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost obranného průmyslu Unie. Podporou vývojové fáze by program přispěl k lepšímu využívání výsledků výzkumu v oblasti obrany a pomohl by překlenout mezeru mezi výzkumem a výrobou. Program by také podporoval veškeré formy inovací, jelikož by pozitivní dopady takové podpory mohly působit i v civilním sektoru. Program doplňuje činnosti prováděné v souladu s článkem 182 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a nevztahuje se na výrobu ani pořizování obranných produktů nebo technologií.

(3)

Za účelem dosažení inovativnějších řešení a podpory otevřeného vnitřního trhu by měl program poskytnout výraznou podporu přeshraniční účasti malých a středních podniků a pomáhat vytvářet nové tržní příležitosti.

(4)

Program by se měl vztahovat na období dvou let od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020. Měla by být stanovena finanční částka na jeho provádění pro uvedené období.

(5)

Toto nařízení stanoví na celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu představovat pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3).

(6)

S cílem maximalizovat vývoj obranných produktů a technologií by při provádění programu měly být všechny nástroje financování využívány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Nicméně vzhledem k dvouletému trvání programu by v souvislosti s používáním finančních nástrojů mohly vzniknout praktické problémy. V důsledku toho by během tohoto počátečního období měly být prioritně využívány granty a ve výjimečných případech veřejné zakázky. Finanční nástroje by mohly být v rámci fondu jako vhodný nástroj využívány po roce 2020.

(7)

Část provádění programu může Komise svěřit subjektům uvedeným v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

(8)

Po dosažení dohody o společných prioritách v oblasti obranných schopností na úrovni Unie, zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností, případně i s přihlédnutím ke koordinovanému každoročnímu přezkumu v oblasti obrany, a s cílem naplnit úroveň ambicí EU, jak byla odsouhlasena Radou v závěrech ze dne 14. listopadu 2016 a potvrzena Evropskou radou dne 15. prosince 2016, členské státy určí a zkonsolidují vojenské požadavky a stanoví technické specifikace projektu.

(9)

Členské státy by rovněž případně měly jmenovat projektového manažera, například některou z mezinárodních organizací řízení projektů, například Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování, nebo subjekt, jako je Evropská obranná agentura, aby vedl činnosti týkající se rozvoje opatření v oblasti spolupráce podporovaných prostřednictvím programu. Pokud je projektový manažer jmenován, měla by Komise před provedením platby příjemci takového způsobilého opatření tohoto manažera konzultovat ohledně pokroku dosaženého s ohledem na příslušná opatření, aby mohl zajistit, že ze strany příjemců budou dodrženy veškeré lhůty.

(10)

Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfer produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (5) ani na vývoz obranných produktů, vybavení nebo technologií. Dále by neměla mít vliv na diskreční pravomoc členských států s ohledem na politiku týkající se transferu produktů pro obranné účely uvnitř Unie a jejich vývozu, mimo jiné v souladu se společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu stanovenými ve společném postoji Rady 2008/944/SZBP (6).

(11)

Jelikož je cílem programu podpořit konkurenceschopnost a efektivitu obranného průmyslu Unie omezením rizik provázejících vývojovou fázi projektů spolupráce, měla by pro financování z programu být způsobilá opatření týkající se vývoje produktu nebo technologie pro obranné účely, a to studie proveditelnosti a další doprovodná opatření, návrh (včetně technických specifikací, z nichž návrh vychází), vývoj systémových prototypů, zkoušení, kvalifikace, certifikace a zvyšování efektivity po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií. Pro financování z programu by měla být rovněž způsobilá modernizace stávajících obranných produktů a technologií včetně jejich interoperability. Opatření zaměřená na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měla být způsobilá pouze za předpokladu, že již existující informace potřebné pro provedení opatření nepodléhají jakémukoliv omezení, které snižuje schopnost provádět opatření.

(12)

Vzhledem k tomu, že je cílem programu zejména posílit spolupráci mezi podniky v různých členských státech, mělo by být opatření způsobilé k financování z programu pouze tehdy, pokud se na něm má podílet konsorcium alespoň tří podniků usazených na území nejméně tří členských států.

(13)

Přeshraniční spolupráce mezi podniky na vývoji produktů a technologií pro obranné účely často trpěla tím, že bylo obtížné dohodnout se na společných technických specifikacích nebo standardech. Právě absence nebo nedostatek společných technických specifikací nebo standardů vedly k tomu, že ve vývojové fázi narůstá složitost a dochází ke zpožděním a neúměrnému zvýšení nákladů. U opatření spojených s vyšší mírou technologické připravenosti by měla být dohoda o společných technických specifikacích základní podmínkou pro způsobilost k financování z programu. Studie proveditelnosti a opatření, jejichž cílem je podpořit vytvoření společných technických specifikací nebo standardů, by rovněž měly být způsobilé k financování z programu.

(14)

S cílem zajistit, aby při provádění tohoto nařízení byly dodržovány mezinárodní závazky Unie a jejích členských států, by opatření zaměřená na produkty a technologie, jejichž využití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem, neměla být způsobilá k financování z programu. V tomto ohledu by způsobilost opatření zaměřených na vývoj nových obranných produktů a technologií, jako jsou například ty, které jsou navrženy konkrétně k provádění smrtících útoků bez jakékoliv lidské kontroly nad rozhodnutím o jejich spuštění, měla rovněž podléhat vývoji mezinárodního práva.

(15)

Vzhledem k tomu, že program je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity obranného průmyslu Unie, měly by být k financování v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazené v Unii a nejsou kontrolovány třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměla by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají při opatření financovaném v rámci programu, nacházet na území třetí země.

(16)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že by příjemci a subdodavatelé zapojení do opatření neměli být kontrolováni třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí. V této souvislosti mohou být podniky usazené v Unii a kontrolované třetí zemí nebo subjektem ze třetí země způsobilé k financování, jestliže jsou splněny příslušné přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a to i pokud jde o posilování evropské technologické a průmyslové základny obrany. Účast takových podniků nesmí být v rozporu s cíli programu. Příjemci by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, majetku a zdrojích, které v rámci opatření použijí. Zohlednit je třeba i obavy členských států v souvislosti s bezpečností dodávek.

(17)

Na spolupráci mezi příjemci a subdodavateli zapojenými do opatření a podniky, které jsou usazené ve třetí zemi nebo které jsou kontrolované třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, by se rovněž měly vztahovat příslušné přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. V této souvislosti by nemělo dojít k nepovolenému přístupu třetí země nebo subjektu ze třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění opatření. Přístup k utajovaným informacím je povolován v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly platnými pro utajované informace Evropské unie a pro informace se stupněm utajení stanoveným podle vnitrostátní bezpečnostní klasifikace jednotlivých států.

(18)

Způsobilá opatření vyvíjená v rámci stálé strukturované spolupráce v institucionálním rámci Unie by průběžným způsobem umocňovala spolupráci mezi podniky z různých členských států, a bezprostředně by tak přispívala k cílům tohoto programu. Taková opatření by proto měla být způsobilá pro vyšší míru financování. Způsobilá opatření, na jejichž vývoji se ve vhodné míře účastní společnosti se střední tržní kapitalizací a malé a střední podniky, zejména přeshraniční malé a střední podniky, podporují otevírání dodavatelských řetězců a přispívají k cílům programu. Taková opatření by proto měla být způsobilá pro vyšší míru financování, mimo jiné s cílem vyvážit zvýšené riziko a zvýšenou administrativní zátěž.

(19)

Má-li o účast na způsobilém opatření v rámci tohoto programu zájem konsorcium a finanční pomoc Unie má formu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora. Koordinátor by měl být hlavním styčným bodem pro vztahy s Komisí.

(20)

Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla umožnit zachování a rozvoj dovedností a know-how tohoto průmyslu a přispět k posílení jeho technologické a průmyslové autonomie. V této souvislosti by program mohl rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato podpora inovací a technologického rozvoje by se rovněž měla uskutečňovat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro přidělení by měl být přínos daného opatření pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranných schopností, na nichž se dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V Unii se společné priority v oblasti obranných schopností určují zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností. Provádění příslušných priorit prostřednictvím posílené spolupráce Unie podporuje dalšími ze svých postupů, například koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany a stálou strukturovanou spoluprací. Ve vhodných případech mohou být též zohledněny regionální a mezinárodní priority, a to i ty, které spadají do rámce NATO, za podmínky, že slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nebrání žádnému členskému státu v účasti, přičemž je rovněž bráno v úvahu, že je třeba zamezit zbytečnému zdvojování.

(21)

Členské státy samostatně i společně pracují na rozvoji, výrobě a operativním využívání letadel, vozidel a lodí bez posádky. Jejich operativní využívání zahrnuje v této souvislosti provádění útoků na vojenské cíle. Výzkum a vývoj spojený s vývojem těchto systémů, ať už vojenských nebo civilních, je podporován z unijních prostředků. Plánuje se, že bude pokračovat, možná i v rámci programu. Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo bránit legitimnímu využívání obranných produktů nebo technologií výrobků vyvinutých v rámci programu.

(22)

Aby byla zajištěna životaschopnost financovaných opatření, měl by být závazek členských států účinně přispívat k jejich financování učiněn písemně, například prohlášením dotyčných členských států o záměru.

(23)

Aby se zajistilo, že financovaná opatření budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být tržně orientována, založena na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu obchodně životaschopná, a to i v případě technologií dvojího užití. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy mají v úmyslu pořídit konečný obranný produkt nebo používat technologii, a to koordinovaným způsobem, a u kritérií pro přidělení by se mělo přihlédnout ke skutečnosti, že se členské státy politicky nebo právně zaváží společně používat, vlastnit či udržovat konečný obranný produkt nebo technologii.

(24)

Při hodnocení opatření navrhovaných na financování v rámci programu by měla být zohledněna všechna kritéria pro přidělení. Jelikož tato kritéria pro přidělení nejsou vyřazujícími kritérii, navrhované opatření, které nesplní jedno nebo několik z těchto kritérií, by nemělo být automaticky vyloučeno.

(25)

Vztahuje-li se finanční pomoc Unie v rámci programu k vývoji systémových prototypů, který je často nejnákladnější činností vývojové fáze, neměla by přesáhnout u daného opatření 20 % způsobilých nákladů. U jiných činností vývojové fáze by však pomoc mohla pokrýt celou výši způsobilých nákladů. V obou případech by způsobilé náklady měly být chápány ve smyslu článku 126 nařízení (EU, Euratom) č. 996/2012.

(26)

Vzhledem k tomu, že program by měl doplňovat výzkumné činnosti, zejména v oblasti obrany, a v zájmu konzistentnosti a administrativního zjednodušení by se na program v rámci možností měla vztahovat stejná pravidla jako na Přípravnou akci zaměřenou na obranný výzkum (dále jen „Přípravná akce“) a na Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) (dále jen „Horizont 2020“). Je tedy vhodné umožnit paušální proplácení nepřímých nákladů ve výši 25 %, stejně jako tomu je v případě Přípravné akce a programu Horizont 2020.

(27)

Jelikož má podpora Unie za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví a vztahuje se pouze na specifickou vývojovou fázi, neměla by mít Unie vlastnická práva ani práva duševního vlastnictví k obranným produktům nebo technologiím, které z financovaných opatření vzejdou. Platný režim práv duševního vlastnictví si smluvně stanoví příjemci. Zainteresované členské státy by rovněž měly mít možnost účastnit se následně pořizování na základě spolupráce. Výsledky opatření financovaných z tohoto programu by dále neměly podléhat žádné kontrole nebo omezení ze strany třetí země či subjektu ze třetí země.

(28)

Komise by měla sestavit dvouletý pracovní program odpovídající cílům programu. Pracovní program by měl podrobně stanovit kategorie projektů, které mají být z programu financovány, včetně obranných produktů a technologií, jako jsou dálkově řízené systémy, družicová komunikace, lokalizace, navigace a časování, autonomní přístup do vesmíru a trvalé pozorování Země, energetická udržitelnost a kybernetická a námořní bezpečnost, jakož i špičkové vojenské schopnosti ve vzduchu, na zemi i na moři a společné doménové systémy, včetně posíleného získávání situačních poznatků, ochrany, mobility, logistické a zdravotnické podpory a strategických podpůrných schopností.

(29)

Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor členských států (dále jen „výbor“). Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti se může výbor scházet ve složení vnitrostátních odborníků na oblast obrany, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(30)

Vzhledem k tomu, že Unie ve své politice považuje malé a střední podniky za klíčové pro zajištění hospodářského růstu, inovací, vytváření pracovních míst a sociální integrace v Unii, a ke skutečnosti, že podporovaná opatření budou obvykle vyžadovat nadnárodní spolupráci, je důležité, aby pracovní program pamatoval na otevřený a transparentní přeshraniční přístup a účast malých a středních podniků a umožňoval je, a aby tudíž na tento typ opatření bylo vyčleněno nejméně 10 % celkového rozpočtu, což těmto podnikům umožní podílet se na hodnotových řetězcích daných opatření. Jedna kategorie projektů by měla být specificky věnována malým a středním podnikům.

(31)

Aby byl zajištěn úspěch programu, měla by Komise usilovat o udržování dialogu se širokým spektrem zástupců evropského průmyslu, včetně malých a středních podniků a netradičních dodavatelů odvětví obrany.

(32)

Aby bylo možné využívat odbornost Evropské obranné agentury v oblasti obrany a v souladu s pravomocemi, které jí přiznává Smlouva o EU, měla by být tato agentura přizvána do výboru jako pozorovatel. K účasti by měla být rovněž přizvána Evropská služba pro vnější činnost.

(33)

Obecným pravidlem by mělo být, že by při výběru opatření, která mají být z programu financována, Komise nebo subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 měly organizovat výzvy k předkládání návrhů podle uvedeného nařízení a zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejnižší dodatečné náklady. V řádně odůvodněných výjimečných případech však mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s článkem 190 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (7).

(34)

Komise poté, co s pomocí nezávislých odborníků, jejichž bezpečnostní prověření by měly potvrdit členské státy, vyhodnotí návrhy, vybere opatření, která mají být z programu financována. Komise by měla vytvořit databázi nezávislých odborníků. Tato databáze by neměla být zveřejňována. Nezávislí odborníci by měli být jmenováni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti daného opatření přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přidělování finančních prostředků na vybraná opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). O výsledcích hodnocení i o pokroku ve financovaných opatřeních by měly být informovány členské státy.

(35)

K přijetí uvedených prováděcích aktů by měl být s ohledem na jejich podstatné důsledky pro provádění tohoto nařízení použit přezkumný postup.

(36)

Na konci programu by Komise měla vypracovat zprávu o jeho provádění, v níž budou finanční činnosti přezkoumány z hlediska jejich výsledků finančního plnění a pokud možno i dopadu. Zpráva o provádění by měla rovněž analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na opatřeních v rámci programu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci. Zpráva by rovněž měla obsahovat informace o původu příjemců a o rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví.

(37)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních a finančních sankcí.

(38)

Komise a členské státy by měly programu zajistit co nejširší propagaci, aby se zvýšila jeho účinnost, a zlepšila se tak konkurenceschopnost obranného průmyslu a obranné schopnosti členských států.

(39)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k nákladům a souvisejícím rizikům, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu (dále jen „program“) pro opatření Unie na období od 1.ledna 2019 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„systémovým prototypem“ model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jejich vlastnosti v operačním prostředí;

2)

„kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a poskytuje se objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

3)

„certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy;

4)

„podnikem“ subjekt, bez ohledu na jeho právní postavení a způsob jeho financování, zabývající se hospodářskou činností, jenž je usazen v členském státě, v němž je v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu zapsán do rejstříku;

5)

„strukturou výkonného vedení“ jakýkoliv orgán podniku jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování podniku a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej;

6)

„subjektem ze třetí země“ subjekt usazený ve třetí zemi nebo usazený na území Unie se strukturami výkonného vedení ve třetí zemi;

7)

„kontrolou“ schopnost vykonávat rozhodující vliv na podnik, a to přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků;

8)

„malými a středními podniky“ malé a střední podniky ve smyslu definice uvedené v článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (9);

9)

„společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 přílohy doporučení 2003/361/ES;

10)

„konsorciem“ skupina spolupracujících podniků vytvořená za účelem provádění opatření v rámci programu.

Článek 3

Cíle

Program má tyto cíle:

a)

zvýšit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu obranného průmyslu v celé Unii podporou opatření v jejich vývojové fázi, čímž se přispěje ke strategické autonomii Unie;

b)

podpořit a umocnit spolupráci, a to i přeshraniční, mezi podniky v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a spolupráci mezi členskými státy na vývoji obranných produktů nebo technologií a současně posílit a zlepšit činorodost dodavatelských a hodnotových řetězců v oblasti obrany a podpořit normalizaci obranných systémů a jejich interoperabilitu.

Taková spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností.

Nevylučují-li možnost účasti kteréhokoli členského státu, mohou být v této souvislosti ve vhodných případech též zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, berouce v úvahu nutnost vyhnout se zbytečnému zdvojování;

c)

podpořit lepší využívání výsledků obranného výzkumu a přispívat k vývoji po výzkumné fázi, a tím podporovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu na vnitřním i světovém trhu, ve vhodných případech i prostřednictvím konsolidace.

Článek 4

Rozpočet

Finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 činí 500 milionů EUR v běžných cenách.

Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 5

Obecná ustanovení o financování

1.   Finanční pomoc Unie může být poskytována formami financování uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, zejména granty a ve výjimečných případech veřejnými zakázkami.

2.   Formy financování uvedené v odstavci 1 a metody provádění se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a riziku střetu zájmů.

3.   Finanční pomoc Unie provádí Komise podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 buď přímo, nebo nepřímo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověří subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

4.   Členské státy ve vhodných případech jmenují projektového manažera. Před provedením platby způsobilým příjemcům Komise projektového manažera konzultuje ohledně pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění příslušného opatření.

Článek 6

Způsobilá opatření

1.   Program poskytuje podporu na opatření ve fázi vývoje prováděná příjemci a vztahuje se jak na nové obranné produkty a technologie, tak na modernizaci existujících produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací potřebných pro provedení opatření pro modernizaci nepodléhá omezením ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků.

Způsobilé opatření se týká jednoho nebo několika z těchto opatření:

a)

studie, jako jsou studie proveditelnosti, a další doprovodná opatření;

b)

návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie, jakož i technické specifikace, podle kterých byl návrh vypracován, včetně dílčích zkoušek ke snížení rizik v průmyslovém nebo reprezentativním prostředí;

c)

vývoj systémového prototypu obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

d)

testování obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

e)

kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

f)

certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)

vývoj technologií nebo prostředků zvyšujících efektivitu po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 jsou prováděna podniky spolupracujícími v konsorciu alespoň tří způsobilých subjektů usazených přinejmenším ve třech různých členských státech. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené přinejmenším ve dvou různých členských státech nesmí být přímo ani nepřímo kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem.

3.   Konsorcium uvedené v odstavci 2 doloží životaschopnost prokázáním toho, že náklady na opatření, na které se podpora ze strany Unie nevztahuje, mají být pokryty jiným způsobem financování, například příspěvky členských států.

4.   Pokud jde o opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g), doloží konsorcium jejich přínos ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že přinejmenším dva členské státy mají v úmyslu pořídit konečný produkt nebo používat dotyčnou technologii koordinovaným způsobem, a to případně i formou společného pořízení.

5.   Opatření uvedená v odst. 1 písm. b) musí být založena na společných požadavcích společně dohodnutých přinejmenším dvěma členskými státy. Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) až g) musí být založená na společných technických specifikacích společně dohodnutých členskými státy, které mají spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat dotyčnou technologii, jak je uvedeno v odstavcích 3 a 4, čímž se zvýší míra normalizace a interoperabilita systémů.

6.   Opatření na vývoj produktů a technologií, jejichž využití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem, nejsou způsobilé pro získání financování v rámci programu.

Článek 7

Způsobilé subjekty

1.   Příjemci podpory a subdodavatelé zapojení do opatření musí být veřejné či soukromé podniky usazené v Unii.

2.   Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do opatření, které se pro účely opatření financovaných v rámci programu používají, se po celou dobu trvání opatření musí nacházet na území Unie a struktury výkonného vedení příjemců a jejich subdodavatelů musí být usazeny v Unii.

3.   Pro účely opatření financovaných v rámci programu nesmí být příjemci ani subdodavatelé zapojení do opatření pod kontrolou třetí země nebo subjektu ze třetí země.

4.   Odchylně od odstavce 3 tohoto článku a s výhradou čl. 15 odst. 2 je podnik usazený v Unii a kontrolovaný třetí zemí nebo subjektem ze třetí země způsobilý jako příjemce nebo subdodavatel zapojený do opatření pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem, v němž je usazen, v souladu s jeho vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktur výkonného vedení podniku usazených v Unii. Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad podnikem.

Tyto záruky poskytují pojistku, že zapojení takového podniku do opatření nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 3. Záruky musí být také v souladu s článkem 12. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely daného opatření byla přijata opatření, jimiž se zajistí, že:

a)

kontrola nad podnikem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost provádět opatření a dosáhnout výsledků nebo mu v tom brání, ukládá omezení ohledně infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely daného opatření, nebo narušuje jeho schopnosti a normy nutné pro provedení opatření;

b)

třetí země nebo subjekt ze třetí země nemají přístup k citlivým informacím týkajícím se opatření a zaměstnanci či jiné osoby zapojené do opatření mají v případě potřeby vnitrostátní bezpečnostní prověrku;

c)

duševní vlastnictví vzniklé na základě opatření a výsledky opatření zůstanou příjemci během provádění opatření i po jeho dokončení, nepodléhají kontrole či omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země a nejsou vyváženy mimo Unii ani k nim není poskytnut přístup mimo Unii bez souhlasu členského státu, v němž je podnik usazen, v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

Považuje-li to členský stát, v němž je podnik usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 13 o každém podniku, který se považuje za způsobilý v souladu s tímto odstavcem.

5.   Nejsou-li v Unii bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do opatření použít svůj majetek, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států, pokud to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to v souladu s cíli programu a plně v souladu s článkem 12.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.

6.   Není-li to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do opatření při provádění způsobilého opatření rovněž spolupracovat s podniky usazenými mimo území členských států či kontrolovanými třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových podniků. Taková spolupráce musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s článkem 12.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu třetí země nebo jiného subjektu ze třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění opatření a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro opatření.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k financování v rámci programu.

7.   Příjemci poskytnou veškeré relevantní informace, které jsou nezbytné k posouzení kritérií způsobilosti. Dojde-li během provádění opatření ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom dotyčný podnik Komisi, která posoudí, zda jsou kritéria způsobilosti nadále splněna, a bude řešit případný dopad na financování akce.

8.   Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do opatření rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, jiní subdodavatelé, jimž je přiděleno alespoň 10 % celkových způsobilých nákladů na opatření, jakož i subdodavatelé, které může pro účely plnění smlouvy vyžadovat přístup k utajovaným informacím.

Článek 8

Prohlášení podniků

Každý podnik v konsorciu, které má zájem se účastnit některého opatření, v písemném prohlášení uvede, že si je plně vědom platného vnitrostátního a unijního práva týkajícího se činnosti v oblasti obrany a že je s tímto právem v souladu.

Článek 9

Konsorcium

1.   Poskytuje-li se finanční pomoc Unie prostřednictvím grantu, členové konsorcia, které má zájem se účastnit některého opatření, jmenují jednoho ze svých členů, aby jednal jako koordinátor. Koordinátor se uvede v grantové dohodě. Koordinátor je hlavním styčným bodem mezi členy konsorcia a Komisí nebo příslušným financujícím subjektem, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak nebo nastane-li případ, že konsorcium nedodržuje povinnosti podle grantové dohody.

2.   Členové konsorcia, které se účastní opatření, uzavřou s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů vnitřní dohodu, v níž jsou stanovena jejich práva a povinnosti, pokud jde o provádění opatření v souladu s grantovou dohodou. Vnitřní dohoda musí zahrnovat ujednání týkající se práv duševního vlastnictví k vyvíjeným produktům a technologiím.

Článek 10

Kritéria pro přidělení

Opatření navrhovaná pro financování v rámci tohoto programu se posuzují na základě všech těchto kritérií:

a)

přínos k excelenci, zejména prokázáním toho, že navrhované opatření přináší významné výhody oproti stávajícím obranným produktům či technologiím;

b)

přínos k inovacím, zejména prokázáním toho, že součástí navrhovaného opatření jsou průlomové či zcela nové koncepce a přístupy, nová a slibná budoucí technologická zlepšení nebo uplatnění technologií či koncepcí v odvětví obrany dříve neuplatňovaných;

c)

přínos ke konkurenceschopnosti a růstu podniků v odvětví obrany v celé Unii, zejména vytvořením nových tržních příležitostí;

d)

přínos k průmyslové autonomii evropského obranného průmyslu a k bezpečnostním a obranným zájmům Unie zdokonalením obranných produktů nebo technologií v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností dohodnutými členskými státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností, a případně v rámci regionálních a mezinárodních priorit, za předpokladu, že slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nevylučují možnost účasti žádného členského státu;

e)

podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na účast malých a středních podniků usazených v Unii a přinášejících přidanou hodnotu v průmyslové nebo technologické oblasti, ať již jako členů konsorcia, subdodavatelů, nebo jako dalších podniků v dodavatelském řetězci, a zejména podíl celkového rozpočtu opatření, jenž má připadnout na malé a střední podniky usazené v jiných členských státech, než ve kterých jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky;

f)

u opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) až f) přínos k další integraci evropského obranného průmyslu tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii.

V příslušných případech se ve vztahu k uplatnění kritérií uvedených v písm. a), b) a c) prvního pododstavce zohlední přínos ke zvýšení efektivity po celý životní cyklus obranných produktů nebo technologií, včetně nákladové efektivity a potenciálu pro synergii v procesu pořizování a údržby.

Článek 11

Míra financování

1.   U opatření uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c) nepřesáhne finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu 20 % celkových způsobilých nákladů. Ve všech ostatních případech může výše pomoci dosáhnout až výše celkových způsobilých nákladů na opatření.

2.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1, které je vyvíjeno v rámci stálé strukturované spolupráce, může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů.

3.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít navýšené míry financování podle druhého a třetího pododstavce tohoto článku, pokud je alespoň 10 % z celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleno malým a středním podnikům usazeným v Unii.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech, v nichž jsou usazeny podniky konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na opatření přiděleného malým a středním podnikům usazeným v jiných členských státech, než jsou členské státy uvedené ve druhém pododstavci.

4.   Opatření uvedené v čl. 6 odst. 1 může využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jeho celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii.

5.   Nepřímé způsobilé náklady jsou stanoveny paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, v nichž nejsou započteny přímé způsobilé náklady na subdodávky.

6.   Celkové navýšení míry financování opatření vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3 a 4 nesmí přesáhnout 35 procentních bodů.

7.   Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci programu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů opatření.

Článek 12

Vlastnická práva a práva duševního vlastnictví

1.   Unie není vlastníkem produktů nebo technologií, které z opatření vzejdou, ani v souvislosti s opatřením nemá žádný nárok na práva duševního vlastnictví.

2.   Výsledky opatření, která obdržela financování v rámci programu, nepodléhají kontrole ani omezení ze strany třetí země nebo subjektu ze třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, a to ani pokud jde o transfer technologií.

3.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

4.   Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci, kteří obdrželi financování v rámci programu a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, je Komise informována o každém převodu vlastnictví třetí zemi nebo subjektu ze třetí země. Pokud je tento převod vlastnictví v rozporu s cíli stanovenými v článku 3, financování poskytnuté v rámci programu se vrátí.

5.   Je-li pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky na studii, mají všechny členské státy právo obdržet na základě své písemné žádosti bezplatnou a nevýhradní licenci k použití této studie.

Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána, aby poskytla výboru své názory a odborné znalosti jako pozorovatel. K účasti bude rovněž přizvána Evropská služba pro vnější činnost.

Výbor se schází rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných aspektů.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 14

Pracovní program

1.   Komise prostřednictvím prováděcího aktu přijme dvouletý pracovní program. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Tento pracovní program musí být v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

2.   Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které mají být z programu financovány. Tyto kategorie jsou v souladu s prioritami obranných schopností uvedenými v čl. 3 písm. b).

Tyto kategorie se vztahují na schopnosti v oblasti inovativních obranných produktů a technologií v těchto oblastech:

a)

příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost;

b)

správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost a

c)

zapojení do střetu a efektory.

Pracovní program rovněž obsahuje kategorii projektů konkrétně věnovaných malým a středním podnikům.

3.   V pracovním programu se zajistí, aby alespoň 10 % celkového rozpočtu bylo určeno na přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 15

Hodnocení a řízení o přidělení finančních prostředků

1.   Při provádění programu se finanční prostředky Unie přidělí v návaznosti na výzvy k předkládání návrhů vydané v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s článkem 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012.

2.   Návrhy předložené v návaznosti na výzvu k podávání návrhů vyhodnotí Komise na základě kritérií způsobilosti a kritérií pro přidělení uvedených v článcích 6, 7, 8 a 10.

Komisi jsou v souvislosti s řízením o přidělení finančních prostředků nápomocni nezávislí odborníci, jejichž bezpečnostní pověření potvrdí členské státy. Tito odborníci jsou státní příslušníci Unie zastupující co největší počet členských států a jsou vybráni na základě výzev k podávání přihlášek s cílem vytvořit databázi kandidátů.

V zájmu transparentnosti ohledně způsobilosti odborníků je výbor uvedený v článku 13 každoročně informován o seznamu odborníků v databázi. Komise rovněž zajistí, aby odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.

3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělí finanční prostředky na vybraná opatření po každé výzvě nebo po uplatnění článku 190 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 16

Roční splátky

Komise může rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky.

Článek 17

Sledování a podávání zpráv

1.   Komise pravidelně sleduje provádění programu a každoročně podává zprávu o dosaženém pokroku v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. e) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro sledování.

2.   V zájmu větší efektivity a účinnosti budoucích opatření v rámci politiky Unie vypracuje Komise zprávu obsahující zpětné hodnocení a zašle ji Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva vychází z příslušných konzultací s členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami a zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Analyzuje rovněž přeshraniční účast, včetně účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, na projektech prováděných v rámci programu, jakož i jejich začlenění do globálního hodnotového řetězce. Zpráva také obsahuje informace o zemích původu příjemců a tam, kde je to možné, rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, prováděcích orgánů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto programu, audit veškerých dokladů i kontrol na místě.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto programu.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto [nařízení/rozhodnutí] obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. července 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A TAJANI

Za Radu

předsedkyně

J. BOGNER-STRAUSS


(1)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 51.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 3. července 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. července 2018.

(3)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).

(6)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O FINANCOVÁNÍ EVROPSKÉHO PROGRAMU ROZVOJE OBRANNÉHO PRŮMYSLU

Aniž jsou dotčeny výsady rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu, dohodly se Evropský parlament a Rada, že financování Evropského programu rozvoje obranného průmyslu v letech 2019–2020 bude probíhat takto:

200 milionů EUR z nepřiděleného rozpětí;

116,1 milionu EUR z Nástroje pro propojení Evropy;

3,9 milionu EUR z projektu Egnos;

104,1 milionu EUR z programu Galileo;

12 milionů EUR z programu Copernicus;

63,9 milionu EUR z projektu ITER.


II Nelegislativní akty

ROZHODNUTÍ

7.8.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 200/44


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1093

ze dne 4. července 2018

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v návaznosti na žádost Francie – EGF/2017/009 FR Air France

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1), a zejména na čl. 15 odst. 4 tohoto nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (2), a zejména na bod 13 této dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) má za cíl poskytovat podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni, a osobám samostatně výdělečně činným, které přestaly vykonávat svou činnost v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, v důsledku pokračující celosvětové finanční a hospodářské krize nebo v důsledku nové celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat těmto osobám při jejich opětovném začlenění na trh práce.

(2)

EFG nepřekročí maximální roční částku 150 milionů EUR (v cenách roku 2011), jak je stanoveno v článku 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (3).

(3)

Dne 23. října 2017 předložila Francie žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Air France ve Francii. Tato žádost byla doplněna o další informace poskytnuté v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1309/2013. Žádost splňuje požadavky na stanovení výše finančního příspěvku z EFG podle článku 13 nařízení (EU) č. 1309/2013.

(4)

V souvislosti s uvedenou žádostí Francie by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na poskytnutí finančního příspěvku ve výši 9 894 483 EUR.

(5)

Aby byly prostředky z EFG uvolněny co nejdříve, mělo by být toto rozhodnutí použitelné ode dne jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2018 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 9 894 483 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 4. července 2018.

Ve Štrasburku dne 4. července 2018

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

K. EDTSTADLER


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.

(2)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(3)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).


Top