EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015XG0527(01)

Závěry Rady o posílení meziodvětvové spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé

OJ C 172, 27.5.2015, p. 3–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

27.5.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/3


Závěry Rady o posílení meziodvětvové spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé

(2015/C 172/02)

RADA EVROPSKÉ UNIE

PŘIPOMÍNAJÍC POLITICKÉ SOUVISLOSTI TÉTO OTÁZKY UVEDENÉ V PŘÍLOZE, A ZEJMÉNA TYTO SKUTEČNOSTI:

1.

Celkové cíle strategie Evropa 2020 a příslušné cíle členských států, pokud jde o zvýšení zaměstnanosti mládeže, snížení míry předčasného ukončování školní docházky a zvýšení účasti na terciárním vzdělávání, mají zvláštní význam pro mládež a jejich socioekonomickou situaci.

2.

Obnovený rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (1) zdůrazňuje, že je zapotřebí iniciativ umožňujících meziodvětvový přístup zajišťující náležité zohlednění otázek mládeže při formulování, provádění a hodnocení politik a opatření v jiných oblastech politik, jež mají významný dopad na život mladých lidí.

3.

Jednou ze tří hlavních priorit stanovených ve stávajícím pracovním plánu EU v oblasti mládeže na období let 2014–2015 (2) je posílit meziodvětvovou spolupráci v rámci strategií EU.

4.

V závěrech Rady o maximálním využití potenciálu politiky v oblasti mládeže při dosahování cílů strategie Evropa 2020 (3) bylo zdůrazněno, že meziodvětvová a interinstitucionální koordinace je nesmírně důležitá pro provádění účinné politiky v oblasti mládeže a pro plnění cílů strategie Evropa 2020 týkajících se mladých lidí.

VĚDOMA SI TOHO, ŽE:

5.

Mladí lidé v Evropské unii čelí v současné době i nadále sociálním a ekonomickým výzvám – včetně vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí (4) a souvisejících sociálních důsledků –, které je nutné účinně řešit prostřednictvím meziodvětvové politiky.

DOMNÍVÁ SE, ŽE:

6.

Důrazná, jasná, řádně vymezená a koordinovaná politika v oblasti mládeže má značný potenciál přinést meziodvětvové spolupráci v rámci této politiky přidanou hodnotu. To pak může mít pozitivní důsledky pro mladé lidi, jimž přinese součinnost vyplývající z této spolupráce užitek.

7.

Odvětví mládeže může tyto otázky řešit způsobem, jímž je jiná odvětví řešit nemohou. Může poskytnout fakta a znalosti, pokud jde o různé záležitosti mající dopad na mladé lidi, zajistit informovanost většího počtu mladých lidí, včetně těch, kteří mají méně příležitostí, jakož i pružný, nestigmatizující, celostní a inovativní přístup, vstřícný k mladým lidem, jehož cílem je řešit potřeby mladých lidí.

POUKAZUJE NA TO, ŽE:

8.

V zájmu posílení meziodvětvové spolupráce na všech úrovních je třeba vypracovat systémové přístupy a zároveň je velmi důležité se zaměřit na řešení konkrétních a naléhavých sociálních a ekonomických výzev, jimž v současné době čelí mladí lidé.

9.

Význam meziodvětvového přístupu k politice v oblasti mládeže nespočívá jen v tom, že nabízí účinnější řešení sociálních a ekonomických výzev, ale i v zajištění politických opatření, jejichž cílem je uspokojit potřeby všech mladých lidí.

10.

V zájmu co největšího posílení úlohy odvětví mládeže v rámci spolupráce s dalšími odvětvími by měla být široce prezentována a uznána jeho hodnota a přínos.

S NÁLEŽITÝM OHLEDEM NA ZÁSADU SUBSIDIARITY URČUJE TYTO PRIORITY S CÍLEM POSÍLIT MEZIODVĚTVOVOU POLITIKU V OBLASTI MLÁDEŽE ZA ÚČELEM ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍCH A EKONOMICKÝCH VÝZEV, JIMŽ ČELÍ MLADÍ LIDÉ:

I.

Vypracovat, uplatňovat a hodnotit systémový přístup k meziodvětvové politice v oblasti mládeže

ČLENSKÉ STÁTY SE VYZÝVAJÍ, ABY:

11.

Posílily institucionální spolupráci, včetně lepší komunikace a lepšího sdílení informací na vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zajistit řádné zohlednění otázek mládeže při formulování, provádění a hodnocení politik v jiných oblastech politiky, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, zdraví a dobré životní podmínky, sociální politika, územní plánování, sport a kultura, které mají dopad na sociální a ekonomickou situaci mladých lidí.

12.

Při vytváření politiky v oblasti mládeže na místní, regionální i vnitrostátní úrovni zapojily všechna relevantní odvětví ve správních strukturách na horizontální i vertikální úrovni.

13.

Zvážily uplatnění zastřešujících strategií v oblasti mládeže propojujících příslušná politická opatření, která řeší otázky, jimž čelí mladí lidé, a v rámci tohoto procesu případně konzultovaly a zapojily mladé lidi a mládežnické organizace.

14.

Využívaly stávající mechanismy monitorování situace mladých lidí nebo zvážily zřízení nových takových mechanismů a usilovaly o politiky založené na faktech a znalostech, které do rozvoje politik napříč různými oblastmi, mimo jiné i při navrhování konkrétních politických opatření, začleňují údaje a výsledky výzkumu.

KOMISE SE VYZÝVÁ, ABY:

15.

Pravidelně informovala Radu a její přípravné orgány o klíčových politických dokumentech a iniciativách na úrovni EU, které mají dopad na sociální a ekonomickou situaci mladých lidí.

16.

Zvážila, jak při řešení výzev, jimž čelí mladí lidé, a při vypracovávání konkrétních meziodvětvových opatření účinně uplatňovat nový koordinovaný přístup Komise založený na politice klastrů.

17.

Prostřednictvím zprávy o mládeži v EU nebo jiných příslušných nástrojů posoudila, jak jsou otázky mládeže zohledňovány v jiných oblastech politik, jež mají významný dopad na život mladých lidí.

18.

Dále přispěla k rozvoji fakticky podložené politiky tím, že bude vypracovávat výzkumné projekty ve spolupráci s dalšími příslušnými odvětvími politik.

ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE SE VYZÝVAJÍ, ABY:

19.

V budoucí politice EU pro oblast mládeže, včetně případného budoucího pracovního plánu EU v oblasti mládeže, počítaly s meziodvětvovým přístupem jakožto s jednou ze zásad provádění a v rámci pro spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018 stanovily konkrétní meziodvětvová opatření.

20.

Posílily meziodvětvovou spolupráci prostřednictvím plného využití příležitostí, jež skýtá program Erasmus+, včetně těch, které jsou učeny na podporu reformy politiky.

21.

Shromažďovaly, mimo jiné v rámci odborných skupin zřízených pracovním plánem EU v oblasti mládeže, údaje o tom, jak může meziodvětvová spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže přinášet pozitivní důsledky a efekt přelévání pro další oblasti společnosti, které mají prospěch ze synergických účinků posílené spolupráce.

22.

Při vypracovávání zprávy o mládeži v EU podpořily spolupráci s dalšími odvětvími politiky a zohlednily její zjištění rovněž při monitorování strategie Evropa 2020.

II.

Uplatňovaly individuálně uzpůsobené meziodvětvové přístupy k projektům, iniciativám a programům, které řeší sociální a ekonomické výzvy, jimž čelí mladí lidé

ČLENSKÉ STÁTY SE VYZÝVAJÍ, ABY:

23.

Napříč odvětvími posílily přístupy založené na partnerství, pokud jde o provádění záruk pro mladé lidi a dalších opatření, jakož i výměnu osvědčených postupů, zejména co se týče osvěty zaměřené na mladé lidi.

24.

Usilovaly o vhodnou podporu pro dlouhodobý rozvoj a provádění činností, které jsou v současné době financovány v rámci záruk pro mladé lidi a do nichž je zapojeno odvětví mládeže.

25.

Posílily cílenou spolupráci mezi institucemi poskytujícími formální vzdělávání a poskytovateli neformálního učení za účelem řešení problému předčasného ukončování školní docházky a posilování uceleného rozvoje kompetencí, a to i prostřednictvím uplatňování flexibilních přístupů vstřícných k mladým lidem.

26.

Prosazovaly spolupráci mezi oblastí práce s mládeží a sociálních služeb s cílem společně řešit otázku sociálního začlenění mladých lidí a v případě potřeby zajistit včasnou reakci.

27.

Při plánování a provádění iniciativ zaměřených na rozvoj kompetencí mladých lidí zapojily svět práce.

28.

Ve spolupráci s místními orgány, pracovníky s mládeží a dalšími odborníky pracujícími s mladými lidmi případně posílily veškeré služby zaměřené na mladé lidi.

KOMISE SE VYZÝVÁ, ABY:

29.

Usnadnila vytváření sítí a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni mezi tvůrci politik v oblasti mládeže a nevládními organizacemi zapojenými do provádění záruk pro mladé lidi.

30.

Posílila vnitřní koordinaci mezi příslušnými útvary Komise, pokud jde o rozvoj iniciativ souvisejících s mladými lidmi a projednávání otázek mládeže na úrovni EU.

ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE SE VYZÝVAJÍ, ABY:

31.

Za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé, prostřednictvím konkrétních meziodvětvových projektů zvážily využívání možností financování, které skýtají evropské strukturální fondy a program Erasmus+.

32.

Výše uvedené otázky řešily v rámci nadcházejícího vzájemného učení mezi členskými státy zaměřeného na posílení meziodvětvové politiky v oblasti mládeže na vnitrostátní úrovni, které je pořádáno v rámci pracovního plánu EU v oblasti mládeže.

33.

Případně přizvala zúčastněné strany zastupující další odvětví k účasti na událostech, jako jsou Evropský týden mládeže a konference EU zaměřené na mládež, a usnadnila zpětnou vazbu a diskuzi mezi odvětvími.

III.

Více zviditelnily hodnotu práce s mládeží a ostatní nástroje politiky v oblasti mládeže a jejich doplňkovou úlohu při účinném řešení výzev, jimž čelí mladí lidé

ČLENSKÉ STÁTY A KOMISE SE VYZÝVAJÍ, ABY:

34.

Zapojovaly mladé lidi do klíčových politických rozhodnutí, jež se jich týkají, při využití stávajících nebo nových způsobů účasti mladých lidí, včetně procesu strukturovaného dialogu.

35.

Dále prosazovaly uznávání práce s mládeží, neformálního učení a konkrétních nástrojů, jako je Pas mládeže, v dalších odvětvích, jako je zaměstnanost, vzdělávání, odborná příprava a kultura a mezi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

36.

Dále prosazovaly uznávání práce s mládeží a uznávání neformálního a informálního učení tak, že prozkoumají možnosti uplatňování certifikátu Pas mládeže (Youthpass) mimo program Erasmus+ a jeho případného využívání jako vnitrostátního nástroje v oblasti uznávání.

37.

Výsledky odborné i dobrovolné práce s mládeží propagovaly v dalších odvětvích a pravidelně je o nich informovaly.

38.

Rozvíjely iniciativy, jejichž cílem je, aby bylo dobrovolnictví obecně známo, chápáno, využíváno a uznáváno jako neformální proces učení.

39.

Podporovaly a prosazovaly provádění iniciativ založených na spolupráci mezi oblastmi formálního vzdělávání a neformálního učení, které mají potenciál dosáhnout maximálních výsledků učení.

KOMISE SE VYZÝVÁ, ABY:

40.

Vytvářela možnosti pro případné využívání certifikátu Pasu mládeže (Youthpass) mimo program Erasmus+ jako vnitrostátního nástroje v oblasti uznávání a členské státy v takovém využívání podporovala.


(1)  Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 5.

(3)  Úř. věst. C 224, 3.8.2013, s. 2.

(4)  Ve druhém čtvrtletí roku 2014 bylo v 28 členských státech EU bez zaměstnání více než 5 milionů mladých lidí (do 25 let), což odpovídá míře nezaměstnanosti ve výši 21,7 %, zatímco podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) dosahoval 13 %. Zdroj: Eurostat


PŘÍLOHA

PŘIPOMÍNAJÍC POLITICKÉ SOUVISLOSTI TÉTO OTÁZKY

Politické souvislosti

1.

Závěry Rady o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy, v nichž se uvádí, že je třeba zajistit ucelený přístup a meziodvětvovou spolupráci. Veškeré politické nástroje, opatření a činnosti by měly být koordinovány na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni a měly by zahrnovat široký okruh zúčastněných subjektů podílejících se na navrhování a provádění opatření v oblasti sociálního začleňování mládeže (1).

2.

Doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi v rámci „balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí“ (2).

3.

Závěry Rady o investicích do vzdělávání a odborné přípravy – reakce na sdělení „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností v zájmu dosažení lepších socioekonomických výsledků“ a na „Roční analýzu růstu pro rok 2013“ (3).

4.

Doporučení Rady o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky, které zdůrazňuje nutnost komplexních meziodvětvových politik za účelem posílení vazeb mezi systémy vzdělávání a odborné přípravy a odvětvím zaměstnanosti (4).

5.

Doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení (5).

6.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (6), kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport.


(1)  Úř. věst. C 30, 1.2.2014, s. 5.

(2)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 64, 5.3.2013, s. 5.

(4)  Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.


Top