(1)

V čl. 104 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 se stanoví, že ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 5, čl. 7 odst. 3, článků 9, 17, 21 a 34, čl. 35 odst. 4, článků 36, 37, 38, 40 až 43, 51, 52, 54, 56, 59, 63, 64, 67, 68, 70 až 75, 77, 91 až 97, 99 a 100, čl. 102 odst. 2 a článků 110 a 111 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (2) se nadále použijí, pokud jde o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), ve vztahu k výdajům vynaloženým příjemci a platbám provedeným platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (3) za rozpočtový rok 2025.

(2)

V čl. 64 druhém pododstavci písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128 (4) se stanoví, že ustanovení článku 2, čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1 písm. b), článků 5, 6, 7, 21 až 25, 27, 28 a 29, čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 30 odst. 2, 3 a 4 a článků 31 až 40 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (5) se nadále použijí, pokud jde o EZFRV, v souvislosti s výdaji vynaloženými příjemci a platbami provedenými platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 za rozpočtový rok 2025.

(3)

Podle článku 53 nařízení (EU) 2021/2116 musí Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schválení účetních závěrek a výrok auditora týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek a zprávy vyhotovené certifikačními subjekty, schválit účetní závěrky platebních agentur podle článku 9 uvedeného nařízení před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce.

(4)

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/2116 začíná rozpočtový rok 16. října roku N–1 a končí 15. října roku N. Při schvalování účetních závěrek za rozpočtový rok 2025 by se za účelem sladění referenčního období pro výdaje EZFRV s referenčním obdobím pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu měly zohlednit výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2024 do 15. října 2025 v souladu s čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128.

(5)

Toto rozhodnutí se týká schválení účetních závěrek platebních agentur členských států týkajících se výdajů v rámci strategického plánu SZP financovaných z EZFRV v období 2023–2027 za rozpočtový rok 2025 Výdaje související s posledním rokem provádění (od 16. října 2024 do 31. prosince 2025) programového období EZFRV 2014–2022 budou v souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 předmětem rozhodnutí o schválení účetní závěrky po 30. červnu 2026.

(6)

Ustanovení čl. 35 odst. 2 druhého pododstavce prováděcího nařízení (EU) 2022/128 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 35 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení od jednotlivých členských států získány zpět či jim mají být uhrazeny, se stanoví odečtením průběžných plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s uvedeným čl. 35 odst. 1. Podle ustanovení čl. 35 odst. 2 třetího pododstavce uvedeného prováděcího nařízení Komise tuto částku odečte od následující průběžné platby, nebo ji k ní přičte.

(7)

Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila členským státům výsledky kontrol a změny, které navrhuje.

(8)

V případě všech platebních agentur může Komise na základě předložených ročních účetních závěrek a k nim přiložených dokumentů přijmout rozhodnutí o jejich úplnosti, přesnosti a věcné správnosti.

(9)

Pravidla týkající se platebních lhůt pro opatření v rámci rozvoje venkova v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému stanovená v čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se použijí od roku podání žádosti 2023. Snížení z důvodu nedodržení posledních platebních lhůt vypočtená v souladu s článkem 5a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (6) se řídí postupem stanoveným v článku 39 nařízení (EU) 2021/2116 a mají být zohledněna v tomto rozhodnutí pro rozpočtový rok 2025. Je-li to na místě, mohou se tato snížení stát předmětem přezkoumání v rámci postupu schvalování souladu podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

(10)

Podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o dlužné částky v důsledku nesrovnalostí u výdajů uvedených v čl. 104 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, musí finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % nést dotyčný členský stát, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení, nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 ukládá členským státům, aby k ročním účetním závěrkám, které musí předkládat Komisi podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, přikládaly certifikovanou tabulku, v níž budou zaneseny částky, jež členské státy ponesou podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 908/2014. V příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 je uveden vzor tabulky, kterou musí členské státy použít k poskytnutí informací o částkách, jež mají být získány zpět. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět.

(11)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v případě dlužných částek v důsledku nesrovnalostí týkajících se výdajů uvedených v čl. 104 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 mohou členské státy v řádně odůvodněných případech rozhodnout ve zpětném získávání částek nepokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn nákladů, které již byly a pravděpodobně budou vynaloženy, vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoby právně odpovědné za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dojde k přijetí tohoto rozhodnutí během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání vymáháno u vnitrostátního soudu, měl by 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, nést rozpočet Unie. Částky, u nichž se jednotlivý členský stát rozhodl, že nebude usilovat o zpětné získání, se spolu s odůvodněním jeho rozhodnutí musí uvést v roční účetní závěrce uvedené v čl. 54 odst. 4 uvedeného nařízení. Tyto částky by proto neměly být účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je tedy rozpočet Unie.

(12)

Toto rozhodnutí by mělo rovněž zohlednit částky, které mají být ještě účtovány členským státům v souvislosti s programovými obdobími EZFRV 2007–2013 a 2014–2022, pro něž se nadále použije čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 podle čl. 104 odst. 1 druhého pododstavce písm. c) nařízení (EU) 2021/2116.

(13)

V souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2021/2116 by tímto rozhodnutím nemělo být dotčeno přijetí dalších rozhodnutí, která může Komise následně přijmout podle článků 54 a 55 uvedeného nařízení,