(1)

Nařízení (EU) 2023/956 stanoví zásady pro ověřování emisí obsažených ve zboží dováženém na celní území Unie od roku 2026, pokud jsou stanoveny na základě skutečných hodnot.

(2)

Aby byla pokud možno zajištěna rovnocennost a soudržnost s postupy platnými pro systém EU ETS a stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2067 (2) a zároveň aby byly zohledněny zvláštní rysy mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) a minimalizována administrativní zátěž, měla by být náležitě zohledněna příslušná pravidla platná v rámci systému EU ETS. Vzhledem ke zvláštním rysům CBAM by rozhodnutí ověřovatele nahradit fyzickou prohlídku na místě virtuální prohlídkou na místě nebo upustit od prohlídky na místě nemělo podléhat schválení příslušnými orgány.

(3)

V souladu s nařízením (EU) 2023/956 mají ověřovatelé v rámci ověřování povinnost provést fyzickou prohlídku zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí. V prvním roce, pro který se provádí ověření, by měla být fyzická prohlídka zařízení vyžadována ve všech případech. V bezprostředně následujícím druhém roce, pro který se provádí ověřování, může ověřovatel za účelem snížení nákladů a administrativní zátěže spojených s prohlídkou na místě nahradit fyzickou prohlídku na místě virtuální prohlídkou na místě nebo od prohlídky na místě upustit, pokud jsou splněna konkrétní kritéria, která zajišťují, že nebude ohrožena spolehlivost ověření. Ověřovatel se tak může rozhodnout učinit pouze v případě, že v předchozím roce provedl fyzickou prohlídku na místě. Fyzické prohlídky na místě by se měly konat nejméně jednou za dva roky. U zařízení, z nichž se elektřina dováží na celní území Unie nebo se používá při výrobě zboží, by měla být poskytnuta dodatečná flexibilita pro nahrazení fyzické prohlídky na místě virtuální prohlídkou z důvodu menší složitosti takového ověření.

(4)

Ověřovatel může také nahradit fyzickou prohlídku na místě virtuální prohlídkou na místě, pokud mu ve fyzické prohlídce na místě brání závažné, mimořádné a nepředvídatelné okolnosti. Pokud nejsou splněny příslušné podmínky, nemělo by být možné provést ověření zařízení.

(5)

Nezbytnou součástí procesu ověřování je analýza náchylnosti vykazovaných údajů k nepřesnostem a neshodám, které by mohly být závažné. Ověřovatel by měl uplatňovat přístup založený na riziku s cílem získat ověřovací posudek, který poskytne přiměřené ujištění, že celkové emise nejsou závažně nepřesné a že zprávu lze po ověření označit za uspokojivou.

(6)

Pro účely přípravy na ověřování výkazu emisí provozovatele a na podporu posuzování prováděného ověřovatelem ohledně toho, zda má nepřesnost, neshoda nebo nesoulad závažný dopad na údaje o emisích nebo úpravu přídělu bezplatných povolenek, by měly být stanoveny vhodné prahové hodnoty závažnosti, přičemž by se měla zohlednit rovnováha mezi složitostí a novostí úkolů ověřování v rámci CBAM a přesností výpočtu. Vzhledem ke specifické povaze CBAM by tyto prahové hodnoty měly být stanoveny na úrovni zboží. Úrovně závažnosti mohou být v průběhu času revidovány s přihlédnutím k praktickým zkušenostem získaným při uplatňování tohoto nařízení.

(7)

Pro usnadnění přípravy, předkládání, srozumitelnosti a přezkumu ověřovacích zpráv by se měla používat jednotná elektronická šablona, kterou vypracuje Komise. Ověřovací zpráva by měla obsahovat informace nezbytné pro předložení prohlášení CBAM podle článku 6 nařízení (EU) 2023/956 a jeho přezkum podle čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.

(8)

Při zpracování osobních údajů v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3) a případně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4).

(9)

Ustanovení tohoto nařízení se týkají zásad ověřování, které mají uplatňovat ověřovatelé provádějící činnosti v souvislosti s emisemi skleníkových plynů uvolňovanými od 1. ledna 2026. Toto nařízení by se proto mělo použít ode dne 1. ledna 2026.

(10)

Souběžně s technickými konzultacemi s členskými státy, včetně konzultací na úrovni odborníků, vedla Evropská komise rozsáhlé konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců průmyslu, aby získala podklady pro přípravu pravidel stanovených v tomto nařízení.

(11)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů a dne 17. listopadu 2025 vydal své stanovisko.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru pro CBAM,

1)

„nepřesností“ se rozumí opomenutí, zkreslení nebo chyba v údajích vykázaných provozovatelem, přičemž se nebere v úvahu nejistota spojená s měřicími přístroji nebo laboratorními analýzami;

2)

„závažnou nepřesností“ se rozumí nepřesnost, která jednotlivě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi překračuje úroveň závažnosti nebo by podle odborného úsudku ověřovatele mohla vzhledem ke svému rozsahu a povaze ovlivnit celkové vykazované emise nebo jiné relevantní informace;

3)

„úrovní závažnosti“ se rozumí kvantitativní prahová hodnota nebo mezní bod, nad nímž ověřovatel považuje nepřesnosti jednotlivě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi za závažné;

4)

„neshodou“ se rozumí jakékoli jednání nebo opomenutí provozovatele, které nesplňuje požadavky plánu monitorování nebo metodiky monitorování použitelné pro konkrétní zařízení, jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2025/2547;

5)

„závažnou neshodou“ se rozumí neshoda, která způsobuje závažnou nepřesnost.

a)

ověřovatel nemůže provést fyzickou prohlídku na místě z důvodu závažných, mimořádných a nepředvídatelných okolností, které provozovatel nemůže ovlivnit, a tyto okolnosti nelze po vynaložení veškerého přiměřeného úsilí překonat;

b)

rozhodnutí ověřovatele o provedení virtuální prohlídky na místě se opírá o výsledky analýzy rizik;

c)

ověřovatel určil a přijal nezbytná opatření ke snížení ověřovacího rizika na přijatelnou úroveň, aby tak získal přiměřené ujištění, že výkaz emisí provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti.