(1)

V čl. 104 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 se stanoví, že ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 5, čl. 7 odst. 3, článků 9, 17, 21 a 34, čl. 35 odst. 4, článků 36, 37, 38, 40 až 43, 51, 52, 54, 56, 59, 63, 64, 67, 68, 70 až 75, 77, 91 až 97, 99 a 100, čl. 102 odst. 2 a článků 110 a 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použijí, pokud jde o Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), v souvislosti s výdaji vynaloženými a platbami provedenými za rozpočtový rok 2021.

(2)

Ustanovení čl. 64 druhého pododstavce písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128 (3) stanoví, že ustanovení článku 2, čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1 písm. b), článků 5, 6, 7, 21 až 25, 27, 28 a 29, čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 30 odst. 2, 3 a 4 a článků 31 až 40 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (4) se nadále použijí v případě EZZF v souvislosti s výdaji vynaloženými a platbami provedenými za rozpočtový rok 2021.

(3)

Ustanovení čl. 64 druhého pododstavce písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2022/128 stanoví, že přílohy II a III prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 se nadále použijí pro účely čl. 32 písm. f) a g) prováděcího nařízení (EU) 2022/128 za rozpočtový rok 2021.

(4)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2022/820 (5) byly schváleny účetní závěrky platebních agentur členských států týkající se výdajů financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) za rozpočtový rok 2021, s výjimkou nizozemské platební agentury „Rijksdienst voor Ondernemend Nederland“.

(5)

Po předání nových informací a po dodatečných kontrolách může Komise rozhodnout o úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek předložených nizozemskou platební agenturou „Rijksdienst voor Ondernemend Nederland“, pokud jde o výdaje financované z EZZF za rozpočtový rok 2021.

(6)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 33 odst. 1 uvedeného prováděcího nařízení od jednotlivých členských států získány zpět či jim mají být uhrazeny, se stanoví odečtením měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s uvedeným čl. 33 odst. 1. Komise má tuto částku odečíst od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičíst.

(7)

Podle čl. 40 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (6) má Komise v případě, že byly platby provedeny po posledním možném datu platby, snížit částku měsíčních plateb poskytnutých členským státům a upravit finanční dopad snížení v poměru ke zpoždění plateb použitím různých sazeb stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014. V souladu s čl. 5 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 se každé překročení splatnosti zohlední nejpozději v rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Některé výdaje vykázané daným členským státem během rozpočtového roku 2021 byly uskutečněny po příslušných lhůtách. Je proto třeba, aby toto rozhodnutí stanovilo odpovídající snížení.

(8)

Komise již snížila příslušné měsíční platby pro rozpočtový rok 2021 u částek splatných EZZF v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky a o schválení souladu pro daný členský stát podle článků 51 a 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, která Komise provedla v rozpočtovém roce 2020. Veškeré takové částky jsou zohledněny v tomto rozhodnutí.

(9)

Podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % nést dotyčný členský stát, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení, nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 ukládá členským státům, aby k ročním účetním závěrkám, které musí předkládat Komisi podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, přikládaly certifikovanou tabulku, v níž budou zaneseny částky, jež členské státy ponesou podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 908/2014. V příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 je uveden vzor tabulky, kterou musí členské státy použít k poskytnutí informací o částkách, jež mají být získány zpět. Na základě tabulek vyplněných členskými státy má Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět.

(10)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout ve vymáhání plateb nepokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn nákladů, které již byly nebo pravděpodobně budou vynaloženy, vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoby právně odpovědné za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dojde k přijetí tohoto rozhodnutí během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání vymáháno u vnitrostátního soudu, měl by 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, nést rozpočet Unie. Částky, u nichž se jednotlivý členský stát rozhodl, že nebude usilovat o zpětné získání, se spolu s odůvodněním jeho rozhodnutí musí uvést v souhrnné zprávě uvedené v čl. 54 odst. 4 uvedeného nařízení. Tyto částky by proto neměly být účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je tedy rozpočet Unie.

(11)

Při schvalování účetní závěrky dotčené platební agentury má Komise zohlednit částky, které již byly dotčenému členskému státu sraženy na základě prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/820 oznámeného pod číslem C(2022) 3307.

(12)

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 by tímto rozhodnutím nemělo být dotčeno přijetí dalších rozhodnutí, která může Komise následně přijmout, aby z financování z prostředků Unie vyloučila výdaje, jež nebyly vynaloženy v souladu s předpisy Unie,