(1)

V čl. 104 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/2116 se stanoví, že ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 5, čl. 7 odst. 3, článků 9, 17, 21 a 34, čl. 35 odst. 4, článků 36, 37, 38, 40 až 43, 51, 52, 54, 56, 59, 63, 64, 67, 68, 70 až 75, 77, 91 až 97, 99 a 100, čl. 102 odst. 2 a článků 110 a 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použijí, pokud jde o Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), v souvislosti s výdaji vynaloženými a platbami provedenými za rozpočtový rok 2024.

(2)

Ustanovení čl. 64 druhého pododstavce písm. a) prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128 (3) stanoví, že ustanovení článku 2, čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1 písm. b), článků 5, 6, 7, 21 až 25, 27, 28 a 29, čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 30 odst. 2, 3 a 4 a článků 31 až 40 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 (4) se nadále použijí v případě EZZF v souvislosti s výdaji vynaloženými a platbami provedenými za rozpočtový rok 2024.

(3)

Ustanovení čl. 64 druhého pododstavce písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2022/128 stanoví, že přílohy II a III prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 se nadále použijí pro účely čl. 32 písm. f) a g) prováděcího nařízení (EU) 2022/128 za rozpočtový rok 2024.

(4)

Ustanovení čl. 40 druhého pododstavce nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 (5) stanoví, že ustanovení článku 5, článku 5a, čl. 7 odst. 3 a 4, článku 10, čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 11 odst. 2, článků 12 a 13 a čl. 41 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (6) se nadále použijí v případě EZZF v souvislosti s výdaji vynaloženými a platbami provedenými za rozpočtový rok 2024.

(5)

Podle článku 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 53 nařízení (EU) 2021/2116 musí Komise na základě ročních účetních závěrek předložených členskými státy, k nimž jsou přiloženy informace požadované pro schválení účetních závěrek a výrok auditora týkající se úplnosti, přesnosti a věcné správnosti účetních závěrek a zprávy vyhotovené certifikačními subjekty, schválit účetní závěrky platebních agentur podle článku 7 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 9 nařízení (EU) 2021/2116 před 31. květnem roku následujícího po daném rozpočtovém roce.

(6)

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/2116 začíná zemědělský rozpočtový rok 16. října roku N–1 a končí 15. října roku N. Při schvalování účetních závěrek za rozpočtový rok 2024 by se měly zohlednit výdaje uskutečněné členskými státy od 16. října 2023 do 15. října 2024 v souladu s čl. 11 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2022/128.

(7)

Ustanovení čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 a čl. 35 odst. 2 prvního pododstavce prováděcího nařízení (EU) 2022/128 stanoví, že částky, které mají být v souladu s rozhodnutím o schválení účetní závěrky uvedeným v čl. 33 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 (EU) a v čl. 35 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2022/128 od jednotlivých členských států získány zpět či jim mají být uhrazeny, se stanoví odečtením měsíčních plateb za daný rozpočtový rok od výdajů uznaných za stejný rok v souladu s čl. 33 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 a s čl. 35 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2022/128. Komise má tuto částku odečíst od měsíční platby týkající se výdajů uskutečněných za druhý měsíc následující po měsíci, v němž bylo přijato rozhodnutí o schválení účetní závěrky, nebo ji k ní přičíst.

(8)

Komise ověřila informace předložené členskými státy a sdělila členským státům výsledky kontrol a změny, které navrhuje.

(9)

V případě všech platebních agentur může Komise na základě předložených ročních účetních závěrek a k nim přiložených dokumentů přijmout rozhodnutí o jejich úplnosti, přesnosti a věcné správnosti.

(10)

Podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 a čl. 39 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/2116 má Komise ověřit, zda členské státy dodržují platební lhůty a finanční stropy stanovené v právních předpisech Unie pro vyplácení podpory příjemcům, a rozhodnout o možných sníženích měsíčních plateb členským státům.

(11)

Podle čl. 40 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 38 nařízení (EU) 2021/2116 ve spojení s čl. 5 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a čl. 5 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 má Komise v případě, že byly platby provedeny po posledním možném datu platby, snížit částku měsíčních plateb poskytnutých členským státům a upravit finanční dopad snížení v poměru ke zpoždění plateb použitím různých sazeb stanovených v čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a čl. 5 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127. V souladu s čl. 5 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 a s čl. 5 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 se každé překročení splatnosti zohlední nejpozději v rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Některé výdaje vykázané některými členskými státy během rozpočtového roku 2024 byly uskutečněny po příslušných lhůtách. Je proto třeba, aby toto rozhodnutí stanovilo odpovídající snížení.

(12)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (7) se i nadále použije na žádosti o podporu týkající se roků podání žádosti začínajících před 1. lednem 2023 podle čl. 154 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (8). Několik nařízení Komise, kterými se doplňuje nařízení (EU) č. 1307/2013, stanovilo finanční stropy pro některá opatření financovaná v souvislosti s přímými platbami v rámci EZZF. Jakékoli překročení těchto stropů po zohlednění lineárního snížení, finanční kázně a snížení plateb podle článků 7, 8 a 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 vede ke snížení měsíčních plateb, které mají být vyplaceny dotčenému členskému státu podle čl. 41 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013. Po konečném posouzení po předložení roční účetní závěrky by v tomto rozhodnutí měla být zohledněna veškerá zjištěná překročení stropů, která nebyla odečtena od měsíčních plateb.

(13)

Na základě článku 41 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 39 nařízení (EU) 2021/2116 Komise již snížila některé měsíční platby pro rozpočtový rok 2024 z důvodu výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie. V tomto rozhodnutí by Komise měla tyto snížené částky vzít v úvahu, aby zamezila provádění veškerých nepřípustných plateb či plateb mimo řádné lhůty nebo vyplácení částek, jež by se mohly později stát předmětem finanční opravy. Dotyčné částky by měly být případně přezkoumány v rámci schvalování souladu podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

(14)

Komise již snížila příslušné měsíční platby pro rozpočtový rok 2024 u částek splatných EZZF v důsledku rozhodnutí o schválení účetní závěrky a o schválení souladu podle článků 51 a 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článků 53 a 55 nařízení (EU) 2021/2116, která Komise provedla v rozpočtovém roce 2024. Veškeré takové částky jsou zohledněny v tomto rozhodnutí.

(15)

Podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 musí finanční důsledky toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek v důsledku nesrovnalostí, z 50 % nést dotyčný členský stát, pokud nebyly částky v důsledku nesrovnalostí získány zpět během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení, nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání předmětem vnitrostátního soudního řízení. Ustanovení čl. 54 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 ukládá členským státům, aby k ročním účetním závěrkám, které musí předkládat Komisi podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, přikládaly certifikovanou tabulku, v níž budou zaneseny částky, jež členské státy ponesou podle čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013. Prováděcí pravidla týkající se povinnosti členských států oznamovat částky, které mají být získány zpět, jsou stanovena v prováděcím nařízení (EU) č. 908/2014. V příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014 je uveden vzor tabulky, kterou by měly členské státy použít k poskytnutí informací o částkách, jež mají být získány zpět. Na základě tabulek vyplněných členskými státy by měla Komise rozhodnout o finančních důsledcích skutečnosti, že částky v důsledku nesrovnalostí nebyly ve lhůtě čtyř, popřípadě osmi let získány zpět.

(16)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013 se v řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozhodnout ve vymáhání plateb nepokračovat. Takové rozhodnutí lze přijmout pouze tehdy, pokud je souhrn nákladů, které již byly a pravděpodobně budou vynaloženy, vyšší než částka, která má být získána, nebo pokud se ukáže, že zpětné získání není možné proto, že dlužník nebo osoby právně odpovědné za nesrovnalost vykazují platební neschopnost zjištěnou a uznanou v souladu s vnitrostátním právem. Pokud dojde k přijetí tohoto rozhodnutí během čtyř let následujících po dni žádosti o vrácení nebo během osmi let, jestliže je zpětné získání vymáháno u vnitrostátního soudu, měl by 100 % finančních důsledků toho, že nedošlo ke zpětnému získání částek, nést rozpočet Unie. Částky, u nichž se jednotlivý členský stát rozhodl, že nebude usilovat o zpětné získání, se spolu s odůvodněním jeho rozhodnutí musí uvést v souhrnné zprávě uvedené v čl. 54 odst. 4 uvedeného nařízení. Tyto částky by proto neměly být účtovány k tíži dotčených členských států, a nese je tedy rozpočet Unie.

(17)

V souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1306/2013 a s článkem 53 nařízení (EU) 2021/2116 by tímto rozhodnutím neměla být dotčena rozhodnutí, která může Komise následně přijmout s cílem vyloučit z financování Unií výdaje podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 a článků 54 a 55 nařízení (EU) 2021/2116,