(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (3) stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (4) stanoví pravidla pro financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky (SZP).

(2)

Navzdory skutečnosti, že nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 poskytují členským státům značnou flexibilitu a mají potenciál snížit administrativní zátěž zemědělců, první rok konkrétního uplatňování těchto nařízení prostřednictvím strategických plánů SZP jasně ukázal, že k zajištění účinného provádění strategických plánů SZP a ke snížení administrativní zátěže spojené s prováděním těchto plánů a kontrolou určitých požadavků jsou nezbytné určité omezené úpravy právního rámce Unie pro SZP.

(3)

Zemědělci navíc čelí mimořádným obtížím a nejistotám. Konkrétně poslední roky se vyznačovaly velkým počtem extrémních meteorologických jevů, včetně sucha a záplav, které se vyskytly v různých částech Unie. Tyto události mají vliv na výstupy a příjmy, a také výrazně ovlivňují provádění a harmonogram běžných agronomických postupů. K další nejistotě a tlaku na zemědělce vedly vysoké ceny energií a vstupů a nejistota vyplývající z útočné války Ruska proti Ukrajině, životní náklady, inflace, pokles hodnoty produkce obilovin v roce 2023 a změna mezinárodních obchodních toků. Souběh těchto událostí vyvíjí silný tlak na zemědělce, aby jim jako správci přírodních zdrojů a ekonomičtí aktéři přizpůsobili řízení svých podniků a provádění agronomických postupů.

(4)

V důsledku toho je třeba přezkoumat a zjednodušit některá ustanovení nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, aby členské státy mohly lépe přizpůsobit své strategické plány SZP potřebám zemědělců a poskytnout jim větší flexibilitu při provádění zemědělských činností s ohledem na stále větší výzvy, nepředvídatelnost počasí a hospodářskou nejistotu.

(5)

Článek 13 nařízení (EU) 2021/2115 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Členské státy musí stanovit na celostátní nebo regionální úrovni minimální standardy pro zemědělce a další příjemce u každého standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) uvedeného v příloze III zmíněného nařízení v souladu s hlavním cílem standardů podle dané přílohy. Celkové cíle ochrany půdy a kvality půdy sledované standardy DZES 5, 6 a 7 jsou ovlivněny mnoha faktory, jako je typ půdy, výběr plodin, klimatické a povětrnostní podmínky a minulé a současné využívání půdy a zemědělské systémy, jako je ekologické zemědělství, které vyžaduje odlišný přístup k některým postupům. Ze zkušeností vyplývá, že mohou nastat situace, kdy uložení určitých požadavků bez náležitého zohlednění těchto faktorů, jako je například omezení orby nebo povinnost setí v určitém období, může mít negativní dopad na určité půdy nebo plodiny, a hrozí dokonce, že bude v rozporu s cílem ochrany půdy. Standard DZES 9 ukládá zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených v lokalitách sítě Natura 2000 za environmentálně citlivé. Ze zkušeností však vyplynulo, že mohou nastat výjimečné situace, kdy jsou tyto environmentálně citlivé trvalé travní porosty poškozeny, například volně žijícími živočichy nebo invazivními druhy, a mohou být nezbytná vhodná opatření k řešení těchto situací, včetně výjimek ze zákazu orby dotčených oblastí za účelem obnovy těchto trvalých travních porostů, aby se zajistilo, že požadavky standardu DZES 9 přispějí k ochraně stanovišť a druhů.

(6)

Rostoucí počet extrémních meteorologických jevů a případů poškození trvalých travních porostů označených za environmentálně citlivé v důsledku faktorů, jako jsou volně žijící živočichové nebo invazivní druhy, zvyšuje výskyt specifických problémů s nimiž se zemědělci setkávají při uplatňování požadavků standardů DZES 5, 6, 7 a 9, které musí členské státy řešit. Existuje rovněž riziko, že by tyto požadavky byly nepřiměřené vzhledem k jejich skutečnému přínosu k dosažení cíle ochrany půdy pro standardy DZES 5, 6 a 7 a cíle ochrany stanovišť a druhů pro standard DZES 9. Aby členské státy takovým situacím předcházely, měly by mít možnost stanovit zvláštní výjimky z požadavků standardů DZES 5, 6, 7 a 9 s cílem řešit konkrétní problémy při uplatňování těchto standardů DZES na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou typy půdy, plodiny nebo zemědělské systémy nebo poškození trvalých travních porostů, mimo jiné kvůli volně žijícím živočichům nebo invazním druhům. Tyto výjimky by měly být omezeny na příslušnou oblast působnosti a neměly by bránit tomu, aby tyto standardy přispívaly k dosažení svých hlavních cílů uvedených v příloze III nařízení (EU) 2021/2115.

(7)

Povětrnostní podmínky a z nich vyplývající dopad na podmínky v zemědělských oblastech mohou zemědělcům a dalším příjemcům znemožnit splnění požadavků standardů DZES, jako jsou například lhůty a období pro provádění operací, v daném roce. Aby bylo možno předejít situacím, kdy jsou na zemědělce kladeny takové požadavky,že jsou například povinni zasít plodiny do určitého data navzdory tomu, že povětrnostní podmínky v daném roce neumožňují provést nezbytné operace buď vůbec, nebo jen s vážným negativním dopadem na půdu, jako je její zhutnění, měly by mít členské státy při provádění minimálních standardů týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle nařízení (EU) 2021/2115 možnost poskytnout dočasné odchylky od těchto požadavků. Rozsah těchto dočasných odchylek by měl být omezen na zemědělce a jiné příjemce nebo oblasti postižené danými povětrnostními podmínkami a členské státy by je měly uplatňovat pouze po nezbytně nutnou dobu.

(8)

Nařízení (EU) 2021/2115 stanoví řadu prvků a nástrojů, s jejichž pomocí mají členské státy řešit specifický cíl, kterým je přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny podle čl. 6 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení. Jedním z těchto prvků je systém podmíněnosti. Zejména standard DZES 8, uvedený v příloze III daného nařízení, zahrnuje několik požadavků včetně povinnosti vyhradit určitý podíl orné půdy pro neprodukční plochy nebo prvky. Hlavním cílem standardu DZES 8 je zachování neprodukčních prvků a ploch ke zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích. Členské státy mají rovněž možnost navrhnout intervence na podporu tohoto cíle, například ekoschémata vztahující se na opatření podle článku 31 nařízení (EU) 2021/2115. V souvislosti s problémy a nejistotami vyplývajícími ze souběhu nepříznivých událostí a hospodářských nejistot se v praxi ukazuje potřeba upravit rovnováhu mezi jednotlivými politickými nástroji přispívajícími k ochraně a zvyšování biologické rozmanitosti tak, aby zemědělci mohli pružněji přispívat k dosahování tohoto cíle v závislosti na konkrétní situaci svého podniku a aby byla za tento příspěvek poskytována vyšší finanční náhrada.

(9)

Konkrétněji řečeno, vzhledem k tomu, že povinnost vyhradit podíl orné půdy na neprodukční plochy a prvky je v současné době součástí prvního požadavku standardu DZES 8 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, jsou zemědělci, kteří žádají o přímé platby a intervence uvedené v článcích 70, 71 a 72 uvedeného nařízení, povinni tento požadavek dodržovat bez jakékoli náhrady vzniklých nákladů nebo ušlých příjmů. To může v některých případech pro dotčené zemědělce a příjemce znamenat značnou finanční zátěž, zejména vzhledem k tomu, že na orné půdě vyhrazené pro neprodukční plochy nebo prvky podle standardu DZES 8 není možno provozovat žádnou rostlinnou ani živočišnou výrobu. Vzhledem k zátěži a důsledkům pro některé zemědělce a výjimečnému rozsahu obtíží a nejistot, kterým jsou vystaveni, by bylo lepší řešit potřebu existence neprodukčních ploch a prvků na orné půdě prostřednictvím nástroje, který by umožňoval větší flexibilitu a především poskytoval pobídku kompenzující alespoň část vzniklých nákladů a ušlých příjmů spojených s těmito neprodukčními plochami a prvky. Článek 31 nařízení (EU) 2021/2115 by proto měl být změněn tak, aby zajistil, že členské státy budou poskytovat podporu ekoschémat zahrnujících na orné půdě postupy pro udržování neprodukčních ploch, jako je například půda ležící ladem, a pro vytváření nových krajinných prvků.

(10)

Současně by měl být upraven systém podmíněnosti stanovený nařízením (EU) 2021/2115, a to vypuštěním povinnosti vyhradit podíl orné půdy na neprodukční plochy a prvky ze standardu DZES 8, který je uveden v příloze III uvedeného nařízení. Povinnost zachovávat krajinné prvky, jakož i zákaz ořezu remízků a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat, které jsou v současnosti součástí požadavků standardu DZES 8, by měly být zachovány jako součást systému podmíněnosti, aby byla zajištěna ochrana stávajících krajinných prvků v zemědělských oblastech.

(11)

Členským státům by měla být poskytnuta dodatečná flexibilita při změně jejich strategických plánů SZP při současném zajištění stability a proveditelnosti a rovněž administrativní účinnosti procesu změn. Ze zkušeností vyplývá, že splnění specifických požadavků EZZF i EZFRV v rámci jedné žádosti o změnu může být náročné. Zároveň by měl být omezen počet změn za kalendářní rok s cílem zajistit, aby zemědělci a další příjemci měli na zohlednění těchto změn dostatek času, aby se omezila administrativní zátěž členských států a aby Komise mohla posoudit slučitelnost těchto změn s právním rámcem Unie stanoveným v nařízeních (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 ve lhůtách stanovených v tomto právním rámci. Z těchto důvodů by měl být maximální počet žádostí o změnu strategických plánů SZP zvýšen na dvě žádosti o změnu za kalendářní rok, a to navíc ke třem žádostem o změnu strategického plánu SZP, které lze předložit v souladu s čl. 119 odst. 7 nařízení (EU) 2021/2115.

(12)

V souladu s článkem 120 nařízení (EU) 2021/2115 jsou členské státy povinny posoudit, zda je třeba změnit jejich strategické plány SZP v případě změny legislativních aktů uvedených v příloze XIII daného nařízení, a ve stanovené lhůtě oznámit výsledek těchto posouzení Komisi. Jelikož se tato povinnost ukázala být pro členské státy zatěží a úsilí, které by členské státy jinak musely vynaložit během zbývajícího programovacího období strategických plánů SZP na jejich posouzení, by mělo být omezeno, neměla by se tato povinnost vztahovat na změny, které vstoupí v platnost po 31. prosinci 2025, legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

(13)

Ze zkušeností vyplývá, že souběh mnoha nepříznivých událostí přináší zemědělcům problémy, které vyžadují větší flexibilitu a zjednodušení provádění strategických plánů SZP ve vztahu k některým standardům DZES uvedeným v příloze III nařízení (EU) 2021/2115.

(14)

Hlavním cílem standardu DZES 6, který je uveden v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je zajistit ochranu půdy v nejcitlivějších obdobích pomocí požadavků na minimální půdní pokryv pro zamezení vzniku holé půdy v těchto citlivých obdobích. Ve větší míře, než je tomu u jiných standardů DZES, jsou návrh a provádění požadavků podle standardu DZES 6 ovlivněny širokou škálou faktorů. Platí zejména, že minimální půdní pokryv lze zajistit různými způsoby, které závisí nejen na půdních a klimatických podmínkách, ale také na takových faktorech, jako je výběr plodin a délka vegetačního období v daném roce. Kromě toho mohou existovat různá citlivá období, zejména v závislosti na konkrétních půdních a klimatických podmínkách. Zemědělci a další příjemci musí být navíc při rozhodování o produkci, zejména o setí, schopni sladit dodržování požadavků standardu DZES 6 s nepředvídatelnými povětrnostními podmínkami. Vzhledem k těmto faktorům by členské státy měly být schopny řídit požadavky standardu DZES 6 pružněji než požadavky jiných standardů DZES, a to způsobem, který zajistí, že tyto požadavky přispějí k dosažení hlavního cíle uvedeného standardu a zároveň zohlední řadu faktorů, jako jsou například půdní a klimatické podmínky.

(15)

Členské státy by proto měly mít možnost stanovit hlavní prvky standardu DZES 6 a v souladu s čl. 109 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115 je shrnout ve strategických plánech SZP. Komise by proto měla v souladu s čl. 13 odst. 1, čl. 109 odst. 2 a články 118 a 119 uvedeného nařízení zajistit, aby byly hlavní prvky standardu DZES 6 stanovené členskými státy celkově v souladu s hlavním cílem uvedeného standardu DZES.

(16)

Hlavním cílem standardu DZES 7 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 je zachovat půdní potenciál. Vzhledem k tomu, že k zachování půdního potenciálu může přispět i diverzifikace plodin, jejíž zavádění je zároveň pro některé zemědělce jednodušší s ohledem na řadu tlaků a výzev, kterým v současné době čelí, měly by být členské státy schopny zemědělcům umožnit splnění standardu DZES 7 také prostřednictvím diverzifikace plodin. Měly by být proto stanoveny minimální požadavky na diverzifikaci plodin.

(17)

Je důležité, aby SZP nadále přispívala k environmentálním cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) nařízení (EU) 2021/2115 prostřednictvím požadavků na podmíněnost. Je rovněž důležité, aby byla zajištěna stabilita těchto požadavků jako společný základ pro členské státy a zemědělce. Požadavky na podmíněnost stanovené v nařízení (EU) 2021/2115 by se proto měly i nadále vztahovat na všechny zemědělce. Administrativní zátěž spojená s kontrolami požadavků podmíněnosti stanovených v nařízení (EU) 2021/2116 však může být pro malé zemědělce a vnitrostátní správní orgány nepřiměřeně vysoká. Kromě flexibility, pokud jde o standardy DZES 6, 7 a 8, by proto měla být zátěž pro malé zemědělce a vnitrostátní správní orgány spojená s kontrolami stanovenými nařízením (EU) 2021/2116 snížena. Zemědělci s maximální velikostí zemědělského podniku nepřekračující 10 hektarů zemědělské plochy by proto měli být osvobozeni od kontrol podmíněnosti ve vztahu k dodržování povinných požadavků na hospodaření podle práva Unie a k dobrému zemědělskému a environmentálnímu stavu. Vzhledem k tomu, že tito malí zemědělci představují 65 % příjemců v rámci SZP, ale obhospodařovávají jen asi 10 % celkové zemědělské plochy, toto osvobození by zjednodušilo práci mnoha zemědělcům a vnitrostátním správním orgánům, aniž by výrazně omeziloa příspěvek požadavků podmíněnosti k dosažení jejich cílů.

(18)

Vzhledem k tomu, že zemědělská plocha spravovaná malými zemědělci je omezená a sankce pro malé zemědělce jsou obecně nízké, uplatňování sankcí by mohlo vést k nepřiměřené zátěži pro správní orgány členských států. Drobní zemědělci, kteří jsou osvobozeni od kontrol podmíněnosti, by proto měli být rovněž osvobozeni od uplatňování správních sankcí za nedodržení požadavků podmíněnosti.

(19)

Aby se předešlo nadměrným administrativním nákladům a zátěži v souvislosti s kontrolami podmíněnosti, měli by být příjemci, kterým jsou poskytovány platby na základě plochy jak v rámci strategického plánu SZP podle nařízení (EU) 2021/2115, tak v rámci programu rozvoje venkova prováděného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) do 31. prosince 2025, a kteří proto podléhají kontrolám podmíněnosti podle nařízení (EU) 2021/2116, osvobozeni od kontrol podmíněnosti a uplatňování sankcí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6).

(20)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž řešení mimořádné řady obtíží a nejistot, jimž zemědělci čelí přezkumem a zjednodušením některých ustanovení nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle

(21)

Nařízení (EU) 2021/2115 a (EU) 2021/2116 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(22)

Aby se zajistilo hladké provádění opatření stanovených tímto nařízením, která se týkají standardů DZES 6, 7 a 8 uvedených v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, je třeba stanovit přechodná ustanovení, pokud jde o změny strategických plánů SZP předložených členskými státy ke schválení Komisí podle článku 119 nařízení (EU) 2021/2115 v roce 2024 a pokud jde o účinky těchto změn v roce 2024 před schválením těchto změn Komisí.

(23)

Vzhledem k potřebě poskytnout zemědělcům větší flexibilitu při provádění jejich zemědělských činností s ohledem na rostoucí výzvy, nepředvídatelnost počasí a hospodářskou nejistotu, s nimiž se potýkají, a naléhavost řešení dopadu této mimořádné řady obtíží a nejistoty je vhodné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(24)

V zájmu zajištění hladkého provádění plánovaných opatření a vzhledem k naléhavé potřebě řešit výjimečný rozsah obtíží a nejistot, s nimiž se zemědělci potýkají, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(25)

Aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži pro malé zemědělce a vnitrostátní orgány, mělo by se osvobození od sankcí souvisejících s nedodržením požadavků podmíněnosti, pokud jde o rok podání žádosti 2024, použít se zpětnou platností.

(26)

Vzhledem k tomu, že rok podání žádosti 2024 začal dne 1. ledna 2024, měla by se opatření stanovená v tomto nařízení,týkající se norem DZES 6, 7 a 8 uvedených v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, použít již pro rok podání žádosti 2024, a umožnit tak členským státům uplatňovat uvedená opatření od tohoto roku podání žádosti,

1)

Článek 4 se mění takto:

2)

Článek 13 se mění takto:

3)

V článku 31 se vkládá nový odstavec, který zní:

4)

V čl. 119 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Žádost o změnu strategického plánu SZP lze předložit dvakrát za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, které stanoví toto nařízení nebo o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 122. Během období trvání strategického plánu SZP mohou být kromě toho předloženy tři další žádosti o změnu strategického plánu SZP. Tento odstavec se nepoužije na žádosti o změny za účelem předložení chybějících prvků v souladu s čl. 118 odst. 5.“

5)

V článku 120 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec tohoto článku se nepoužije na změny, které vstoupí v platnost po 31. prosinci 2025, legislativních aktů uvedených v příloze XIII, .“

6)

Příloha III se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

1)

Článek 83 se mění takto:

2)

V článku 84 se doplňuje nový odstavec, který zní:

3)

V čl. 104 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) se bod iv) nahrazuje tímto: