(1)

Prováděcím nařízením Rady (ES) č. 412/2013 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ či „dotčená země“). Při šetření, které vedlo k výše uvedenému nařízení, bylo posuzováno období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „původní šetření“).

(2)

V návaznosti na žádost společnosti Kyocera Fineceramics Group (dále jen „žadatel“ či „Kyocera“) Komise zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (3) v Úředním věstníku Evropské unie zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 původního nařízení částečný prozatímní přezkum. Tato skupina zahrnuje i společnost Dongguan Shilong Kyocera Co. Ltd., vyvážejícího výrobce z ČLR. Přezkum se omezil na posouzení definice výrobku s cílem objasnit, zda určité typy výrobku (tj. keramické kráječe, keramická struhadla, keramické nůžky, keramické škrabky, keramické brousky a keramické mlýnky na kávu, neboli společně „dotčené typy výrobku“) spadají do oblasti působnosti antidumpingových opatření platných pro dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z dotčené země.

(3)

Komise o zahájení řízení oficiálně vyrozuměla všechny strany, které spolupracovaly při původním šetření, jakož i orgány ČLR. Zúčastněné strany dostaly příležitost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(4)

Komise zaslala žadateli dotazník. Dále byly strany, které spolupracovaly při původním šetření, požádány o vyjádření ohledně veškerých rozdílů v základních fyzikálních, technických a chemických vlastnostech, výrobním procesu, konečném použití a jiných aspektech (pokud existují) mezi výrobkem, který je předmětem přezkumu, definovaným v 8. bodě odůvodnění, a dotčenými typy výrobku.

(5)

Kyocera předložila odpovědi na dotazník a připomínky k obsahu přezkumu. Jeden italský distributor uvedl, že dotčené typy výrobku představují jen velmi malou část jeho sortimentu. 18 společností (dva dovozci v Itálii a 16 společností v ČLR) odpovědělo, že se dotčenými typy výrobku nezabývají. Žadatel v původním šetření se přihlásil, avšak neposkytl žádné vyjádření.

(6)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro posouzení případné potřeby objasnit/změnit rozsah stávajících antidumpingových opatření.

(7)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo dosaženo aktuálních závěrů. V souladu s čl. 20 odst. 5 základního nařízení byla stranám rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohly vznést k poskytnutým informacím připomínky. Kromě žadatele (který text uvítal) nepředložila žádná ze stran žádné ústní ani písemné připomínky.

(8)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je dotčený výrobek definovaný v původním nařízení, tj. keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, s výjimkou keramických nožů, keramických mlýnků na přísady a koření a jejich keramických mlecích částí, keramických škrabek, keramických brousků nožů a kordieritových keramických kamenů používaných pro pečení pizzy nebo chleba (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 6911 10 00, ex 6912 00 21, ex 6912 00 23, ex 6912 00 25 a ex 6912 00 29 (kódy TARIC 6911100090, 6912002111, 6912002191, 6912002310, 6912002510 a 6912002910), pocházející z Čínské lidové republiky.

(9)

S ohledem na příslušné statistické údaje uvedené v čl. 14 odst. 6 základního nařízení přichází na trh Unie každý rok přibližně 350 000 tun čínského keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní.

(10)

Podle Kyocery jsou výrobní proces, konečné užití, design a fyzikální vlastnosti dotčených typů výrobku a výrobku, který je předmětem přezkumu, odlišné. Kyocera proto tvrdila, že z antidumpingových opatření by měly být vyňaty rovněž dotčené typy výrobku, stejně jako to bylo v původním šetření potvrzeno u keramických nožů a dalších typů výrobku.

(11)

Ani spolupracující výrobci v Unii a v ČLR zařazení během původního šetření do vzorku, ani výrobce ve srovnatelné zemi (Brazílii) dotyčné typy výrobku nevyráběli, vzhledem k jejich odlišným výrobním postupům a/nebo produktovým katalogům. Toto zjištění bylo dále podpořeno vyjádřením 16 společností (vyvážejících výrobců dotčeného výrobku v ČLR spolupracujících při původním šetření) a dvou dovozců v Itálii uvedených v 5. bodě odůvodnění. Údaje a informace použité a předložené v rámci původního nařízení tudíž nezahrnovaly žádné údaje týkající se dotčených typů výrobku.

(12)

Komise zkoumala, zda se dotčené typy výrobku liší od jiných druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, jež je v současné době předmětem daných opatření, na základě jejich i) fyzikálních, technických a chemických vlastností, ii) výrobního procesu a iii) obvyklého konečného použití a zaměnitelnosti.

(13)

Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní definované v původním nařízení je vyrobeno z „tradiční keramiky“, tj. z porcelánu, běžné keramiky, kameniny, póroviny či jemné keramiky nebo z jiných materiálů, které mu dávají pevnost přibližně 1 000 kg/m2 – 1 200 kg/m2.

(14)

Dotčené typy výrobku zahrnují pracovní část (k řezání, mletí nebo broušení) a obslužnou část (k manipulaci s pracovní částí). Pracovní část je vyrobena z technické keramiky.

(15)

Technická keramika se zhotovuje pokročilou technologií, takže je vhodná jako průmyslový materiál. Je odolná vůči žáru a opotřebení a má výborné izolační vlastnosti. Její pevnost je přibližně 10 000 kg/m2 – 12 000 kg/m2.

(16)

Hlavními surovinami pro tradiční keramiku jsou nerosty jako kaolin, živec a křemen. Hlavní surovinou pro technickou keramiku je buď oxid zirkoničitý, nebo oxid hlinitý.

(17)

Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní definované v původním nařízení zahrnuje vzhledem k jeho specifickému designu a fyzikálním vlastnostem především výrobky určené k uchovávání potravin. Dotčené typy výrobku jsou vzhledem k jejich specifickému designu a fyzikálním vlastnostem (tvar a pevnost) určeny k různému řezání (částí) potravin, např. i mletím nebo, jako je tomu v případě keramických brousků, k ostření určitého náčiní.

(18)

Při přezkumném šetření bylo zjištěno, že výrobní linky používané pro výrobu tradiční keramiky nejsou vhodné k výrobě technické keramiky. V rámci výrobního postupu tradiční keramiky se obvykle přidává do suroviny voda k výrobě jílu nebo hlíny, následuje tvarování a následně vypálení v konvenční vápenné peci při teplotě 1 000–1 250 °C. Naproti tomu pracovní část dotčených typů výrobku se vyrábí tak, že se čistý keramický prášek umístí do formy, která se poté vystaví vysokému tlaku, aby se prášek v požadovaném tvaru zpevnil. Materiál je pak vypálen a sintrován ve vápenné peci za přesně regulované teploty (teplota při vypalování je 1 400 °C).

(19)

Jak je zdůrazněno v 17. bodě odůvodnění, dotčené typy výrobku neslouží k uchovávání potravin, což je typické konečné použití dotčeného výrobku definovaného v původním nařízení.

(20)

Při přezkumném šetření se ukázalo, že žádnou z kategorií výrobku, který je předmětem přezkumu, nelze zaměňovat s dotčenými typy výrobku.

(21)

Při přezkumném šetření se zjistilo, že vzhledem k odlišným fyzikálním, technickým a chemickým vlastnostem, konečnému použití a výrobnímu procesu nespadají dotčené typy výrobku do definice výrobku, na který se vztahují platná antidumpingová opatření.

(22)

Považuje se proto za vhodné objasnit, že keramické kráječe, keramická struhadla, keramické nůžky, keramické škrabky, keramické brousky a keramické mlýnky na kávu nespadají do definice výrobku, který podléhá antidumpingovým opatřením.

(23)

Vzhledem k výše uvedenému se považuje za vhodné původní nařízení změnit za účelem objasnění definice výrobku.

(24)

Zúčastněné strany byly o závěrech přezkumného šetření informovány.

(25)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se vyjádřily k možnosti zpětné působnosti nařízení, které by mohlo vyplynout z tohoto přezkumu. Kromě žadatele k této otázce nepředložila vyjádření žádná strana.

(26)

Jelikož se stávající přezkumné šetření omezilo na objasnění definice výrobku a jelikož se na dotčené typy výrobku původní šetření a následné antidumpingové opatření nevztahovalo, považuje se za vhodné, aby byla zjištění tohoto přezkumu uplatňována ode dne vstupu původního nařízení v platnost, včetně dovozu výrobků podléhajících prozatímnímu clu od 16. listopadu 2012 do 16. května 2013. Komise neshledala žádný naléhavý důvod, který by uplatnění tohoto retroaktivního opatření bránil.

(27)

Proto by v případě zboží, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 412/2013 ve znění tohoto nařízení, konečné antidumpingové clo, které bylo zaplaceno nebo zaúčtováno podle čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. 412/2013, a prozatímní antidumpingové clo vybrané s konečnou platností podle článku 2 téhož nařízení mělo být vráceno nebo prominuto.

(28)

Žádost o vrácení nebo prominutí se podává u vnitrostátních celních orgánů v souladu s platnými celními předpisy.

(29)

Tímto přezkumem není dotčeno datum, k němuž nařízení (EU) č. 412/2013 pozbude platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(30)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

1.

2.

3.