(1)

Nařízení Komise (ES) č. 633/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Je třeba stanovit zvláštní prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa, která by měla zejména vymezit způsoby podávání žádostí a údaje, které musí být uvedeny v žádostech a licencích, kromě ustanovení, která obsahují pravidla obsažená v nařízení Komise (ES) č. 376/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (4).

(3)

S ohledem na zajištění účinné správy režimu vývozních licencí je třeba stanovit výši jistoty pro vývozní licence v rámci daného režimu. S ohledem na nebezpečí spekulací spojenému s tímto režimem v odvětví drůbežího masa by vývozní licence neměly být převoditelné a měly by být přesně stanoveny podmínky přístupu hospodářských subjektů k uvedenému režimu.

(4)

Článek 169 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že dodržování závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a týkajících se objemu vývozu je zajištěno prostřednictvím vývozních licencí. Je proto nezbytné stanovit podrobný plán pro podávání žádostí a vydávání licencí.

(5)

Kromě toho je vhodné, aby rozhodnutí týkající se žádostí o vydání vývozní licence nebyla oznamována dříve, než uplyne určitá doba nutná pro posouzení žádostí. Tato doba musí Komisi umožnit, aby vyhodnotila požadovaná množství, jakož i související výdaje, a aby případně přijala zvláštní opatření použitelná zejména na žádosti, které dosud nejsou vyřízeny. V zájmu hospodářských subjektů je třeba umožnit, aby po stanovení koeficientu pro přijetí mohla být žádost o licenci vzata zpět.

(6)

Komise by měla mít k dispozici přesné údaje o podaných žádostech o licence a o využití vydaných licencí, aby režim licencí mohla řídit. V zájmu účinné správy by členské státy měly používat informační systémy v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (5).

(7)

V případě žádostí týkajících se množství do 25 tun včetně by vývozní licence měly být vydávány okamžitě, pokud o to hospodářský subjekt požádá. Tyto licence by však měly být omezeny na krátkodobé obchodní transakce, aby se zabránilo obcházení mechanismu stanoveného v tomto nařízení.

(8)

S cílem zajistit přesné sledování vyvážených množství je nezbytné stanovit výjimku z pravidel o přípustných odchylkách uvedených v nařízení (ES) č. 376/2008.

(9)

Čl. 167 odst. 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že u jednodenních kuřat může být vývozní náhrada poskytována na základě vývozní licence vydané ex post. Proto je třeba stanovit prováděcí pravidla k takovému režimu, který by zároveň zajistil účinnou kontrolu dodržování závazků vyplývajících z dohod uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání. U licencí, o jejichž vydání bylo požádáno až po vývozu, však není nutné vyžadovat složení jistoty.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Žádost o zápis názvu „Hofer Rindfleischwurst“ předložená Německem byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a vzhledem k čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 prověřila Komise žádost Itálie o schválení změn ve specifikaci chráněného označení původu „Salame Piacentino“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 1263/96 (3).

(2)

Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit,

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a vzhledem k čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 prověřila Komise žádost Itálie o schválení změn ve specifikaci chráněného označení původu „Fontina“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)

Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit,

(1)

Žádost o zápis názvu „Carciofo Spinoso di Sardegna“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

(1)

Žádost o zápis názvu „Arancia di Ribera“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

(1)

Žádost o zápis názvu „Limone di Siracusa“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, musí být uvedený název zapsán,

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 přezkoumala Komise žádost Spojeného království o schválení změn specifikace chráněného zeměpisného označení „Welsh Beef“ zapsaného podle nařízení Komise (ES) č. 2400/96 (2) ve znění nařízení (ES) č. 2066/2002 (3).

(2)

Jelikož dané změny nejsou menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila žádost o změnu podle čl. 6 odst. 2 prvního pododstavce uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). Vzhledem k tomu, že Komisi nebyla předložena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, je třeba změny schválit,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 881/2002 obsahuje seznam osob, skupin a subjektů, kterých se týká zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů podle uvedeného nařízení.

(2)

Dne 17. ledna 2011 se Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl pozměnit identifikační údaje jedné fyzické osoby ze seznamu osob, skupin a subjektů, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů. Dne 22. ledna 2011 Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN rozhodl o vyjmutí dvou fyzických osob z tohoto seznamu.

(3)

Příloha I by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Nařízením Komise (EU) č. 447/2010 (2) byl zahájen prodej sušeného odstředěného mléka prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 ze dne 11. prosince 2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence (3).

(2)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení by Komise měla stanovit minimální prodejní cenu nebo by měla v souladu s čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1272/2009 rozhodnout, že minimální prodejní cenu nestanoví.

(3)

S přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci patnáctého dílčího nabídkového řízení by minimální prodejní cena měla být stanovena.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Irsko se v nedávné době ocitlo pod zvyšujícím se tlakem na finančních trzích, který je dán narůstajícími obavami o udržitelnost irských veřejných financí s ohledem na komplexní opatření veřejné podpory pro oslabený finanční sektor. Domácí bankovní systém byl do příliš vysoké míry zapojen do realitních a stavebních projektů a v důsledku kolapsu těchto odvětví utrpěl značné ztráty. Současná hospodářská a bankovní krize má dramatické dopady i na irské veřejné finance, což ještě znásobuje dopad recese. Pokles daňových příjmů a nárůst cyklických výdajů, zejména v důsledku zvyšující se nezaměstnanosti, přispěly k vysokému schodku veřejných financí a prudkému nárůstu dluhu ve srovnání s příznivým stavem před krizí a navzdory provedení pěti významných souborů opatření pro fiskální konsolidaci od poloviny roku 2008. Podpůrná opatření pro bankovní sektor, včetně významných kapitálových injekcí, značně přispěly ke zhoršení stavu veřejných financí. Současné obavy na trhu odrážejí zejména skutečnost, že platební schopnost irského státu a bankovního systému jsou nyní během krize neoddělitelně spjaty; vedly k prudkému nárůstu výnosů irských státních dluhopisů, zatímco domácí bankovní systém je prakticky odříznut od mezinárodního tržního financování.

(2)

Z důvodu tohoto vážného hospodářského a finančního narušení způsobeného mimořádnými událostmi, na něž vláda neměla vliv, irské orgány dne 21. listopadu 2010 oficiálně požádaly o finanční pomoc od Evropské unie, členských států, jejichž měnou je euro, a Mezinárodního měnového fondu, která by umožnila návrat hospodářství k udržitelnému růstu, zajištění řádného fungování bankovního systému a zabezpečení finanční stability v Unii a v eurozóně. Dne 28. listopadu 2010 bylo ve věci souboru komplexních politických opatření na období let 2010–2013 dosaženo dohody na technické úrovni.

(3)

Návrh hospodářského a finančního ozdravného programu (dále jen „program“) předložený Radě a Komisi usiluje o znovuobnovení důvěry finančních trhů v irský bankovní sektor a veřejné finance, což by hospodářství umožnilo návrat k udržitelnému růstu. Program obsahuje ke splnění těchto cílů tři hlavní prvky. Zaprvé, strategii pro finanční sektor, která zahrnuje zásadní redukci, oddlužení a reorganizaci bankovního sektoru doplněné o přiměřenou rekapitalizaci v nezbytném rozsahu. Zadruhé, ambiciózní strategii fiskální konsolidace založenou na národním plánu obnovy pro roky 2011–2014 zveřejněném irskými orgány dne 24. listopadu 2010. Plán stanoví podrobná opatření k fiskální konsolidaci zaměřená na stabilní snižování hrubého veřejného dluhu ve střednědobém výhledu. Irské orgány se zavázaly snížit schodek pod 3 % HDP do roku 2015, což je prodloužená lhůta, kterou Rada stanovila dne 7. prosince 2010. Zatřetí, program na základě národního plánu obnovy vytyčuje ambiciózní plán strukturální reformy, která se má týkat zejména trhu práce, s cílem usnadnit ozdravení a posílit růstový potenciál hospodářství. Na podporu tohoto náročného souboru politik žádají irské orgány finanční pomoc od Unie a členských států, jejichž měnou je euro, a pomoc v rámci bilaterálních půjček od Spojeného království, Švédska, Dánska a Mezinárodního měnového fondu.

(4)

Fiskální korekce uvedená v doporučení Rady ze dne 7. prosince 2010 s cílem odstranit nadměrný schodek v Irsku na základě současných projekcí Komise týkajících se růstu nominálního HDP (1,4 % v roce 2011, 2,7 % v roce 2012 a 3,8 % v roce 2013) odpovídá úpravě poměru veřejného dluhu k HDP ve výši 98,9 % v roce 2010, 113,5 % v roce 2011, 120,0 % v roce 2012 a 121,8 % v roce 2013. Poměr veřejného dluhu k HDP by se tedy v roce 2013 měl stabilizovat a poté se začít snižovat, bude-li dále pokračovat snižování schodku. Na dynamiku dluhu mají vliv některé operace, které ovlivňují dluh, avšak nikoli schodek, a které by měly zvýšit poměr veřejného dluhu k HDP o 5,3 procentního bodu HDP v roce 2011 a 0,8 procentního bodu HDP v roce 2012 a v roce 2013 tento poměr o 1,3 procentního bodu HDP snížit. Tyto operace zahrnují navrhované kapitálové injekce do bankovního sektoru v roce 2011, snižování hotovostních rezerv a rozdíly mezi časově rozlišenými a hotovostními platbami úroků.

(5)

Z posouzení Komise provedeného ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) vyplývá, že Irsko potřebuje v období od prosince 2010 do konce roku 2013 finanční prostředky v celkové výši 85 miliard EUR. Navzdory značné fiskální úpravě může část chybějících finančních prostředků státu během programového období dosáhnout až 50 miliard EUR. To předpokládá sazby za refinancování dlouhodobého úvěru, u něhož nastává doba splatnosti, ve výši 0 % do konce roku 2011, 20 % v roce 2012 a 80 % v roce 2013. Konzervativní předpoklady týkající se refinancování jsou provedeny rovněž s ohledem na krátkodobý dluh. Strategie pro finanční sektor obsažená v programu udržitelného znovunastolení důvěry v irský bankovní systém zahrnuje režim na podporu bankovního sektoru do výše 35 miliard EUR. Součástí tohoto režimu je okamžitá kapitálová injekce ve výši 10 miliard EUR pro vybrané banky, aby jejich kapitálový ukazatel core tier 1 dosáhl 12 %, jakož i financování včasných opatření na podporu oddlužení a zohlednění snížené hodnoty dodatečných půjček, které mají být převedeny Agentuře pro správu národních aktiv (National Asset Management Agency, NAMA). Další případná kapitálová opatření ve výši 25 miliard EUR by měla zajistit, aby byly banky schopné uspokojit současné a budoucí kapitálové požadavky. Skutečné potřeby financování mohou být nicméně výrazně nižší, a to zejména v případě, že se tržní podmínky významně zlepší a během programového období nedojde k neočekávaným vážným bankovním ztrátám.

(6)

Program bude financován prostřednictvím příspěvků z externích zdrojů a finančních rezerv Irska. Pomoc Unie Irsku by v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace zavedeného nařízením (EU) č. 407/2010 dosáhla výše 22,5 miliardy EUR. Tato pomoc bude součástí celkové podpory, kterou Irsku poskytnou jeho evropští partneři a jejíž výše dosáhne až 45 miliard EUR. Kromě podpory od evropského mechanismu finanční stabilizace budou půjčky od partnerských zemí Irska v Unii zahrnovat příspěvky z evropského nástroje finanční stability (17,7 miliardy EUR) a bilaterální podporu od Spojeného království, Švédska a Dánska (celkem 4,8 miliardy EUR). Irsko navíc požádalo Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 19,5 miliardy zvláštních práv čerpání (přibližně 22,5 miliardy EUR) v rámci rozšířené finanční facility. Příspěvek Irska by činil 17,5 miliardy EUR a pocházel ze stávající hotovostní rezervy ministerstva financí a z příspěvků z národního důchodového rezervního fondu. Podpora evropského mechanismu finanční stabilizace musí být dodána za podobných podmínek, jako jsou podmínky Mezinárodního měnového fondu.

(7)

Rada by měla pravidelně přezkoumávat hospodářské politiky prováděné Irskem, a to zejména v souvislosti s ročními přezkumy aktualizace programu stability Irska a provádění národního programu reforem, jakož i v rámci postupu při nadměrném schodku.

(8)

Finanční pomoc Unie by měla řídit Komise. Zvláštní podmínky hospodářské politiky sjednané s Irskem by měly být stanoveny v memorandu o porozumění o zvláštní ekonomické podmíněnosti (dále jen „memorandum o porozumění“). Podrobné finanční podmínky by měly být stanoveny v dohodě o půjčce.

(9)

Komise v konzultaci s ECB by měla pravidelně ověřovat plnění podmínek hospodářské politiky, na něž je pomoc vázána, prostřednictvím misí a pravidelného čtvrtletního podávání zpráv orgány Irska.

(10)

V průběhu provádění programu by Komise měla poskytovat další politické poradenství a technickou pomoc v konkrétních oblastech.

(11)

Operace, které finanční pomoc Unie pomáhá financovat, musí být slučitelné s politikami Unie a být v souladu s právem Unie. Intervence ve prospěch finančních institucí musí být vykonávány v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže. Komise ve spolupráci s ECB a MMF zamýšlí zapojit členské státy podle potřeby do návrhu a provádění obezřetnostního hodnocení likvidity (PLAR) a do vypracovávání strategie pro budoucí strukturu, fungování a životaschopnost irských úvěrových institucí.

(12)

Měla by být poskytnuta pomoc za účelem podpory úspěšného provedení programu,

(1)

Africký mor prasat je vysoce nakažlivou virovou infekcí prasat domácích a prasat divokých, která má potenciál pro velmi závažné a rychlé rozšíření bez ohledu na hranice jednotlivých států.

(2)

Od roku 2007 Rusko hlásí četná ohniska afrického moru prasat na různých místech země u prasat domácích i prasat divokých.

(3)

V lednu 2011 bylo ohnisko afrického moru prasat hlášeno v blízkosti hranice s Unií v oblasti Petrohradu. Výskyt této nákazy v blízkosti hranice Unie představuje závažné riziko pro hospodářská zvířata v Unii.

(4)

Dopravce by měl zajistit, aby se pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat vedl rejstřík obsahující údaje o čištění a dezinfekci uchovávané nejméně po dobu tří let v souladu se směrnicí Rady 64/432/EHS (2).

(5)

Dovoz prasat a vepřového masa z Ruska není povolen, avšak virus způsobující nákazu přetrvává i v kontaminovaném prostředí mimo hostitelské zvíře a může být do Unie zavlečen auty, která přepravovala prasata.

(6)

Proto je nutné na úrovni Unie přijmout určitá ochranná opatření zohledňující riziko rozšíření nákazy, přežívání viru v okolním prostředí a potenciální přenosové trasy. Zejména je nutné zajistit, aby auta, která přepravovala prasata a která do Unie vstupují z Ruska, byla náležitě očištěna a vydezinfikována.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

odepřít vstup vozidla pro přepravu hospodářských zvířat na území Unie, nebo

b)

nařídit provedení náležitého očištění a vydezinfikování vozidla pro přepravu hospodářských zvířat na místě, které určí příslušný orgán a které je co nejblíže místa vstupu na území Unie v dotčeném členském státě.