Tento dokument obsahuje technické odpovědi na otázky, které obdržely útvary Komise a které byly projednány s odborníky z členských států v souvislosti s uplatňováním pravidel pro označování vín zavedených nařízením (EU) 2021/2117 Evropského parlamentu a Rady (1), kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013 Evropského parlamentu a Rady (2) (dále také jen „pozměněné nařízení o společné organizaci trhů“).

Záměrem tohoto dokumentu je pomoci vnitrostátním orgánům a podnikům při uplatňování těchto právních předpisů EU. Pro závazný výklad práva Unie je příslušný pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Obsah

Obecné otázky

1

Seznam složek

4

Výživové údaje

7

Elektronické označování

9

Obecné otázky

1)   Jaký je vztah mezi nařízením (EU) č. 1308/2013 a nařízením (EU) č. 1169/2011 Evropského parlamentu a Rady (3) , pokud jde o označování seznamu složek a výživových údajů?

Článek 118 nařízení o společné organizaci trhů o použitelnosti horizontálních předpisů stanoví, že pro označování a obchodní úpravu v odvětví vína se použije nařízení (EU) č. 1169/2011 (dále jen „nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“), není-li v nařízení o společné organizaci trhů stanoveno jinak. To znamená, že neexistují-li v odvětvových právních předpisech o odvětví vína zvláštní pravidla, použijí se obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu stanovená v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům obdobně obsahuje stejné pravidlo v článku 1, který stanoví, že nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům se použije, aniž jsou dotčeny požadavky na označování stanovené ve zvláštních předpisech Unie týkajících se určitých potravin.

Pokud jde o výživové údaje, použijí se proto ustanovení nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, zejména příslušná ustanovení článků 30 až 35 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, s výjimkou zvláštního pravidla definovaného v pozměněném nařízení o společné organizaci trhů, které umožňuje omezit výživové údaje na obalu nebo etiketě na energetickou hodnotu a úplné výživové údaje uvádět elektronickými prostředky.

Pokud jde o seznam složek, použijí se rovněž pravidla nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, zejména příslušná ustanovení v článcích 18, 20, čl. 21 odst. 1 a v článku 22 a v přílohách VI až VIII, s výjimkou zvláštních pravidel stanovených v pozměněném nařízení o společné organizaci trhů, která umožňují předkládat seznam složek elektronickými prostředky, a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (4), zejména v článku 40 (obchodní úprava na etiketě), článku 41 (označování alergenních látek), článku 48a (uvádění složek vína a výraz, který má být použit) a přílohy I (výrazy pro alergenní látky).

2)   Jak by měly být nové povinné informace uváděny na etiketě?

Výživové údaje a seznam složek musí být jakožto povinné údaje stanovené v článku 119 pozměněného nařízení o společné organizaci trhů uváděny v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, tj. ve stejném zorném poli na nádobě jako ostatní povinné údaje, musí být čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

Pokud jsou všechny povinné údaje uvedeny na obalu nebo přiložené etiketě, musí se proto ve stejném zorném poli nacházet tyto povinné údaje: i) označení druhu výrobku z révy vinné (včetně případného výrazu „dealkoholizovaný“ / „částečně dealkoholizovaný“) s výjimkou stanovenou v čl. 119 odst. 2 nařízení o společné organizaci trhů pro některá vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením; ii) výraz „chráněné označení původu (CHOP)“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ (CHZO) a jeho název u vín s CHOP/CHZO; iii) skutečný obsah alkoholu v procentech objemových; iv) uvedení provenience; v) název stáčírny nebo u některých druhů výrobků (4, 5, 6, 7) název výrobce nebo prodejce, podle toho, co je relevantní; vi) čistý obsah; vii) obsah cukru v případě druhů šumivých vín (4, 5, 6, 7); viii) výživové údaje; ix) seznam složek; x) datum minimální trvanlivosti u výrobků z révy vinné, které byly ošetřeny dealkoholizací.

Jsou-li výživové údaje a/nebo seznam složek poskytovány elektronickými prostředky, musí být odkaz (QR kód nebo podobný kód) na výživové údaje a/nebo seznam složek uveden na etiketě ve stejném zorném poli jako ostatní povinné údaje.

Jsou-li elektronickými prostředky poskytovány úplné výživové údaje, musí být energetická hodnota, která má být uvedena na obalu nebo na etiketě, uvedena ve stejném zorném poli jako ostatní povinné údaje.

Je-li elektronickými prostředky poskytován úplný seznam složek, musí být látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost uvedeny na obalu nebo na etiketě, nikoli však nutně ve stejném zorném poli jako jiné povinné informace (použije se odchylka od čl. 40 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33).

Odchylka pro uvádění některých povinných údajů mimo stejné zorné pole stanovená v čl. 40 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 se vztahuje také na údaj o dovozci, číslo šarže a datum minimální trvanlivosti (v případě dealkoholizovaných vín).

3)   U kterých vín a v jaké fázi uvádění na trh musí být ke dni použitelnosti nových ustanovení o označování uváděny výživové údaje a seznam složek? Např. u vína v tanku/ sudech KEG / sudech nebo pouze u vína v lahvích?

Obecně platí, že tyto nové povinné údaje se musí vztahovat na vína uváděná na trh od příslušného data použitelnosti stanoveného v nařízení (EU) 2021/2117, tj. od 8. prosince 2023. Vína „vyrobená“ před tímto datem však mohou být uváděna na trh v souladu s požadavky na označování platnými před 8. prosincem 2023, a to až do vyčerpání zásob.

V souladu s článkem 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům se „povinnými informacemi o potravinách“ rozumí údaje, které musí být poskytnuty konečnému spotřebiteli; to platí bez ohledu na nádobu, ve které je daná potravina uváděna na trh. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na víno. Odpovědnost hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci ve vztahu k označování a obchodní úpravě je objasněna v článku 8 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a zejména v jeho odstavci 7.

4)   Kdy lze víno považovat za vyrobené?

Podle právních předpisů EU zahrnuje výroba vína nejen alkoholové kvašení, ale také případné provádění některých enologických postupů. Článek 80 nařízení o společné organizaci trhů odkazuje na enologické postupy, které mají být použity „při výrobě a ošetření výrobků uvedených v příloze VII části II“, a dále upřesňuje, že enologické postupy se používají pouze k zajištění řádné vinifikace, řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 (5) uvádí stejnou vazbu na výrobu a ošetření v článku 1 (oblast působnosti) a článku 3 (povolené enologické postupy).

V této souvislosti se výrobek z révy vinné považuje za „vyrobený“, pokud splňuje vlastnosti a požadavky stanovené v části II přílohy VII nařízení o společné organizaci trhů pro dotčený druh vína, případně i prostřednictvím zavedení povolených enologických postupů založených na pravidlech stanovených v článku 80 a příloze VIII uvedeného nařízení.

„Vínem“ (kategorie 1) se například rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu. Kromě toho musí víno dosáhnout požadovaného obsahu alkoholu a obsahu kyselin stanoveného v části II bodě 1 přílohy VII nařízení o společné organizaci trhů.

„Šumivé víno“ (kategorie 4), které je vyrobeno druhotným alkoholovým kvašením, lze považovat za „vyrobené“ až poté, co proběhlo druhotné kvašení a výrobek dosáhl příslušného obsahu alkoholu a přetlaku stanoveného v části II přílohy VII nařízení o společné organizaci trhů. Pouhá vinifikace základních vín nebo příprava kupáže před 8. prosincem 2023 by neodůvodňovala výjimku z nutričního označování.

Po výrobě mohou být podle článku 80 nařízení o společné organizaci trhů zavedeny jiné enologické postupy za účelem zajištění řádného uchovávání nebo řádného vývoje výrobku z révy vinné.

5)   Jak by se ověřovala pravidla pro označování, zejména pokud jde o výraz „vyrobeno“?

Prosazování pravidel pro označování vín je i nadále pravomoci orgánů členských států.

Všechna domácí nebo dovážená vína uvedená na trh EU po 8. prosinci 2023 musí v zásadě splňovat nové požadavky na označování. Víno vyrobené před 8. prosincem 2023 (pokud jde o výraz „vyrobené“, viz otázka č. 4), však může být uváděno na trh v souladu s požadavky na označování platnými před tímto datem až do vyčerpání zásob. Pokud jde o dovážená vína, vína dovezená před tímto datem se považují za vína vyrobená dříve, a proto za způsobilá pro tuto výjimku.

Seznam složek

6)   Jakou formu by měl seznam složek mít?

Na způsob uvádění seznamu složek se vztahují obecná pravidla nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, neboť pro víno nejsou stanovena žádná zvláštní pravidla. Tato pravidla jsou stanovena v článcích 18 až 22 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (viz odpověď na otázku č. 1). Pokud jde o způsob uvádění tohoto seznamu:

—	Seznam složek se uvede nadpisem, který obsahuje slovo „složení“.

—	Tento seznam uvádí všechny složky seřazené sestupně podle hmotnosti, stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě dané potraviny. Složky tvořící méně než 2 % konečného výrobku mohou být uvedeny v různém pořadí za ostatními složkami.

—	Složky se označují svým specifickým názvem s výjimkami stanovenými v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (např. výraz „hrozny“, který označuje surovinu).

7)   Jak pojmenovávat přídatné látky a pomocné látky používané při výrobě vína? Měly by být přídatné látky uváděny společně se svou technologickou funkcí?

V souladu s částí C přílohy VII nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být název přídatných látek v seznamu složek uveden názvem jejich funkční kategorie, za nímž následuje jejich konkrétní název nebo případně číslo E. Ustanovení o označování vín nestanovují v tomto ohledu žádné další požadavky na obchodní úpravu.

Tabulka 2 v části A přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 uvádí úplný seznam přídatných látek a pomocných látek, které lze použít při výrobě vína, seskupuje je do příslušných funkčních kategorií (regulátory kyselosti, konzervanty/antioxidanty, stabilizátory atd.) a uvádí termíny, které se mají k pojmenovávání těchto funkčních kategorií používat, a látky, které mají být uvedeny na seznamu složek a které mají být označovány pomocí uvedených názvů (sloupec 1) nebo alternativně čísel E přídatných látek (sloupec 2).

Ustanovení čl. 48a odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 stanoví možnost uvádět přídatné látky spadající do kategorií „regulátory kyselosti“ a „stabilizační činidla“, které jsou podobné nebo vzájemně nahraditelné, za použití výrazu „obsahuje... a/nebo“ s uvedením nejvýše tří přídatných látek, z nichž alespoň jedna je přítomna v konečném výrobku.

8)   Musí být v seznamu složek uváděny pouze alergenní přídatné látky a pomocné látky?

Potravinářské přídatné látky jsou považovány za složku v souladu s obecnou definicí „složky“, jak je stanovena v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (čl. 2 odst. 2 písm. f)), a proto všechny přídatné látky používané při výrobě vína tvoří nedílnou součást seznamu složek. V souladu s čl. 20 písm. b) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům není nutné do seznamu složek zařazovat potravinářské přídatné látky a enzymy používané jako pomocné látky. Ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. c) téhož nařízení však stanoví povinnost uvádět každou složku nebo pomocnou látku vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost, která byla použita při výrobě daného výrobku a je v konečném výrobku stále přítomna, byť v pozměněné podobě.

Všechny přídatné látky a pomocné látky povolené při výrobě vína v EU jsou uvedeny v tabulce 2 v části A přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.

Souhrnně lze říci, že seznam složek musí obsahovat všechny přídatné látky a pomocné látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost, které byly použity při výrobě vína označeného etiketou a jsou stále přítomny v konečném výrobku.

9)   Jak řešit alergenní látky na etiketě?

Na etiketě musí být uvedeny všechny látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost přítomné v hotovém výrobku, byť v pozměněné podobě. Existují dvě možnosti jejich uvádění na etiketě:

a)

Pokud je na etiketě uveden seznam složek, musí být všechny látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost uvedeny jako složky na seznamu složek. Název dané látky nebo výrobku musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek uvedených v seznamu, například typem či stylem písma nebo barvou pozadí, v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

b)

Je-li seznam složek předkládán elektronickými prostředky, musí být na obalu nebo na etiketě, která je k němu připojena, uvedeny všechny látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost. Před nimi musí být uvedeno slovo „obsahuje“, a následně název příslušné látky (látek) nebo výrobku (výrobků) uvedený v souladu s článkem 41, čl. 48a odst. 4 a přílohou I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33. V takovém případě by se měl úplný seznam složek uváděný elektronickými prostředky řídit stejnými pravidly, jaká jsou popsána v písmenu a).

10)   Je-li na etiketě uveden seznam složek s alergenními látkami, lze informaci o tomto alergenu opakovat ve tvaru „obsahuje…“ nebo pomocí piktogramu?

Informace o látkách vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost by se neměly opakovat, aniž jsou dotčeny stávající předpisy Unie vztahující se na konkrétní potraviny (6). Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům výslovně vyžaduje, že v seznamu složek musí být uvedeny informace o látkách vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. Není-li seznam složek uveden, musí být součástí údajů o těchto látkách slovo „obsahuje“ a následně název dané látky nebo produktu.

U vína zůstává v souladu s čl. 41 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 jediným možným opakováním použití piktogramu jako nepovinné informace doprovázející povinné údaje, na které odkazuje.

11)   Jaká jsou pravidla pro uvádění látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost na etiketě?

Článek 41 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 stanoví výrazy, které se musí používat pro označování určitých látek nebo produktů, které vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost, jak je uvedeno v článku 21 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o siřičitany, vejce a vaječné produkty a mléko a mléčné produkty. Tyto chemické látky jsou uvedeny v části A přílohy I téhož nařízení.

Tyto výrazy by měly být nadále používány i v seznamu složek, a to z důvodu jednotnosti a s ohledem na to, že spotřebitelé jsou s nimi již obeznámeni.

Ustanovení čl. 48a odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 odkazuje na látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost, které nejsou uvedeny v článku 41, neboť článek 41 se na některé známé alergenní látky nevztahuje. V těchto velmi omezených případech musí být látky vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost uváděny v souladu s jejich specifickým názvem stanoveným ve sloupci 1 tabulky 2 v části A přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 (např. „bílkoviny z pšenice“).

12)   Měly by se v seznamu složek uvádět látky používané k obohacování?

Ano, látky používané k obohacování jsou považovány za složky ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jsou přidány během výroby a jsou přítomny v konečném výrobku, byť v pozměněné podobě, a proto by měly být v seznamu složek uváděny.

13)   Jak je třeba zmiňovat v seznamu složek zmínit cukr používaný pro účely obohacování?

Povolené postupy a látky užívané při obohacování jsou popsány v části I přílohy VIII nařízení o společné organizaci trhů. V souladu s pravidly stanovenými pro seznam složek výrobků z vinné révy v čl. 48a odst. 2 nařízení (EU) 2019/33 mohou být výrazy „zahuštěný hroznový mošt“ i „rektifikovaný moštový koncentrát“ nahrazeny výrazem „zahuštěný hroznový mošt“ nebo mohou být spojeny a uvedeny v seznamu složek pouze jako „zahuštěný hroznový mošt“. Sacharóza, která je druhou z látek povolených k obohacení, musí být uvedena samostatně. Část B přílohy VII nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům umožňuje označovat „všechny druhy sacharózy“ názvem „cukr“, avšak toto označování není povinné.

14)   Musí být jako složky uváděny kvasinky?

Kvasinky používané k výrobě vína nemusí být uváděny jako složky. V souladu s tabulkou 2 v části A přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 se používají jako pomocné látky. V souladu s čl. 20 písm. b) bodem ii) nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům se nevyžaduje, aby byly přídatné látky používané jako pomocné látky uváděny na seznamu složek. Ostatní složky nebo části kvasinek používané při výrobě vína s odlišnými funkcemi se rovněž považují za pomocné látky, a proto se na ně vztahuje stejná výjimka. Jedinou kvasinkovou sloučeninou, která musí být v seznamu složek uvedena, je kvasinkový mannoprotein, protože se používá jako přídatná látka, jak je stanoveno v tabulce 2 v části A přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.

15)   Jsou-li v označení uvedeny všechny potenciální alternativy ze skupiny regulátorů kyselosti a stabilizátorů, měly by být uváděny v určitém konkrétním pořadí?

Ne. Jediným požadavkem týkajícím se pořadí uvádění složek jsou požadavky popsané v čl. 18 odst. 1 ve spojení s částí A přílohy VII nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Kromě toho se všechny složky tvořící méně než 2 % konečného výrobku nemusí řídit zvláštním pořadím podle části A bodu 6 přílohy VII nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

16)   Měl by být za výrazy „plněno v ochranné atmosféře“ nebo „plnění může probíhat v ochranné atmosféře“ uveden použitý balicí plyn, případně měly by být uvedeny možné alternativy balicího plynu?

Ustanovení čl. 48a odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 jasně stanoví, že „údaj o přídatných látkách spadajících do kategorie „balicí plyny“ v seznamu složek může být nahrazen zvláštním výrazem „plněno v ochranné atmosféře“ nebo „plnění může probíhat v ochranné atmosféře “. Použije-li se jeden z těchto zvláštních výrazů, nemusí být použité konkrétní plyny uváděny samostatně ani v seznamu složek, ani navíc k danému zvláštnímu výrazu. Odkaz na balicí plyny zobrazený s výše uvedenými zvláštními výrazy musí být při použití uveden ve stejném zorném poli jako seznam složek.

Jsou-li balicí plyny uvedeny v seznamu složek (tj. pokud se nepoužije daný zvláštní výraz), měly by být uváděny podle stejných pravidel jako jakékoli jiné přídatné látky (tj. funkční kategorie, za níž následuje jejich název nebo případně číslo E).

17)   Pokud se používají alternativy balicích plynů, měly by být uváděny v určitém konkrétním pořadí?

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 neumožňuje zařazovat na seznam alternativní balicí plyny. Konkrétní použitý balicí plyn by měl být uveden v seznamu složek pod svým specifickým názvem nebo by měl být nahrazen jedním z těchto údajů: „ Plněno v ochranné atmosféře “ nebo „ Plnění může probíhat v ochranné atmosféře “.

18)   Jak by se měla na etiketě uvádět hlavní složka vína? Podle definice se víno vyrábí z celých nebo rozdrcených hroznů nebo z hroznového moštu. Hroznový mošt je přírodní meziprodukt vyrobený přímo z hroznů. V jakých situacích by tedy měl být jako složka uveden mošt a v jakých situacích hrozny?

Jak vyplývá z ustanovení čl. 48a odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, označení surovin, které tvoří „hlavní složku“ vína, lze provést tak, že se přesně uvede, zda byly použity hrozny, rozdrcené hrozny a/nebo hroznový mošt, případně že se všechny tyto pojmy nahradí jediným výrazem „hrozny“. Toto ustanovení nabízí hospodářským subjektům potenciální zjednodušení, které mohou uplatňovat dobrovolně.

Výživové údaje

19)   V jaké formě mají být uváděny výživové údaje? Měly by být uvedeny v tabulce, nebo jsou možné i jiné formy?

Uvádění výživových údajů je upraveno v článku 34 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Je-li dostatek místa, uvádějí se výživové údaje v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami. Při nedostatku místa pro tabulku se údaje mohou uvést v řadě za sebou. Jsou-li výživové údaje poskytovány elektronickými prostředky, měly by být vždy předkládány v tabulce s přiřazenými číselnými hodnotami, neboť by se na ně nevztahovala prostorová omezení.

Pořadí uvádění jednotlivých prvků výživových údajů je stanoveno v příloze XV nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Pro povinné prvky by toto pořadí bylo následující: energetická hodnota, tuk (z toho nasycené mastné kyseliny, …); sacharidy (z toho cukry, …); bílkoviny, sůl. Nebo v tabulce:

Existují také zvláštní pravidla pro pořadí dalších prvků, které mohou být doplněny vedle výživových údajů podle čl. 30 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (např. polyalkoholy), ale nejsou povinné.

Je-li obsah výživových údajů na obalu nebo etiketě omezen na energetickou hodnotu, tj. v případech, kdy jsou úplné výživové údaje poskytovány elektronickými prostředky, nový čl. 119 odst. 4 pozměněného nařízení o společné organizaci trhů výslovně umožňuje vyjádřit energetickou hodnotu pomocí symbolu „E“ následovaného hodnotou.

20)   Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům předpokládá kromě energetické hodnoty také uvádění množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Pokud víno danou složku vůbec neobsahuje (např. tuk nebo nasycené tuky), musí být obsah označen jako „0“, nebo je možné tuk na etiketě jednoduše neuvádět?

Ustanovení čl. 34 odst. 5 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že jsou-li energetická hodnota nebo obsah živin ve výrobku zanedbatelné, lze informace o nich nahradit například prohlášením „Obsahuje zanedbatelné množství …“ umístěným v těsné blízkosti výživových údajů.

V opačném případě musí být všechny povinné prvky uvedeny v pořadí stanoveném v článku 34 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to i v případě, že jejich obsah představuje nulové hodnoty.

21)   Je ve výživových údajích nutné uvádět nějakou další složku kromě tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli?

V souladu s čl. 30 odst. 1 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí povinné výživové údaje obsahovat energetickou hodnotu a množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. V souladu s čl. 30 odst. 2 téhož nařízení může být tento povinný obsah doplněn údajem o množství jedné nebo více z těchto živin: mononenasycené mastné kyseliny (monoenové mastné kyseliny); polynenasycené mastné kyseliny (polyenové mastné kyseliny); polyalkoholy; škrob; vláknina, veškeré vitaminy nebo minerální látky uvedené na seznamu v bodě 1 části A přílohy XIII, které jsou přítomné ve významných množstvích vymezených v bodě 2 části A přílohy XIII téhož nařízení.

22)   Jak jsou stanovovány hodnoty jednotlivých nutričních prvků? Je nutno provést analýzu pro každé víno a každou sklizeň, nebo lze hodnoty i vypočítat (např. kalorie na základě obsahu alkoholu a zbytkového cukru)?

Pokud jde o označování hodnot výživových údajů, použijí se příslušné články nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Zejména v souladu s článkem 31 (výpočet) jsou hodnoty výživových údajů průměrnými hodnotami, které vycházejí z výsledků: a) analýzy výrobce dané potraviny; b) známých nebo skutečných průměrných hodnot použitých složek nebo c) obecně zjištěných a přijímaných údajů.

Energetická hodnota musí být vypočtena pomocí převodních faktorů stanovených v příloze XIV nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a uvedena v kilojoulech (kJ) a kilokaloriích (kcal), přičemž se na prvním místě uvedou kilojouly a na druhém místě kilokalorie, jak je stanoveno v příloze XV uvedeného nařízení.

Energetické hodnoty a výživové hodnoty musí být uvedeny na 100 g nebo na 100 ml (čl. 32 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům).

23)   Vzhledem k charakteru výroby vína se jednotlivé šarže mohou od sebe lišit. Jaká je mez přípustné odchylky rozdílu mezi údaji na etiketě a skutečným obsahem energie a živin ve víně?

Přípustné odchylky pro výživové údaje o víně jsou tytéž jako přípustné odchylky stanovené v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, které stanoví, že energetická hodnota a množství živin by měly být označeny jako „průměrná hodnota“, kterou se rozumí hodnota, která nejlépe vyjadřuje množství určité živiny obsažené v dané potravině s ohledem na přirozenou variabilitu potravin, výkyvy v průběhu roku, spotřebitelské zvyklosti a jiné faktory, které mohou způsobit kolísání skutečných hodnot (viz bod 13 přílohy I nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům).

Útvary Komise vydaly pokyny (7) pro příslušné orgány členských států, pokud jde o stanovení přípustných odchylek pro hodnoty živin uváděné na etiketě. Útvary Komise rovněž vydaly souhrnnou tabulku (8), která poskytuje přehled různých hodnot přípustných odchylek obsažených v pokynech.

V pokynech se uvádí, že provozovatelé potravinářských podniků by měli jednat v dobré víře, aby zajistili vysoký stupeň přesnosti výživových údajů. Zejména deklarované hodnoty by se měly blížit průměrným hodnotám pro více šarží a neměly by být stanoveny jako krajní hodnoty na žádném z konců stanoveného rozmezí přípustné odchylky.

Pro uvádění obsahu alkoholu se však použijí pravidla o přípustné odchylce uvedená v článku 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33.

24)   Jaké jsou přípustné odchylky mezi hodnotami uvedenými na etiketě a skutečným obsahem ve víně v případě, že se uvedené hodnoty mohou v průběhu let zrání vína měnit?

V souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům se musí být údaje o energetické hodnotě a obsahu živin uvedené v čl. 30 odst. 1 až 5 vztahovat na potravinu ve stavu, v němž je prodávána, s přihlédnutím rovněž k přípustným odchylkám uvedeným v předchozí otázce.

25)   Jakou velikost by mělo mít písmo?

Obecná pravidla pro obchodní úpravu povinných údajů o výrobcích z révy vinné uvedená v článku 119 nařízení o společné organizaci trhů jsou definována v článku 40 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33. V souladu s čl. 40 odst. 3 musí být velikost písma těchto povinných údajů včetně písma používaného k uvedení výživových údajů a seznamu složek větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků.

Elektronické označování

26)   Bude povinné používání konkrétního systému/softwaru pro poskytování informací elektronickými prostředky? Lze při poskytování úplných informací o výživových hodnotách elektronickými prostředky uvedenými na obalu použít méně obvyklé 2D kódy?

Pozměněné nařízení o společné organizaci trhů neupřesňuje, které elektronické prostředky by měly být používány pro poskytování výživových údajů a seznamu složek mimo etiketu, ani žádné konkrétní elektronické typy přístupu k těmto informacím. Jedinou podmínkou stanovenou v pozměněném nařízení o společné organizaci trhů, která se týká fungování elektronických prostředků, je to, že systém, který má být použit, nesmí shromažďovat ani sledovat údaje o uživatelích. Komise nemá odpovídající pravomoc vymezit další pravidla týkající se tzv. e-labellingu nebo konkrétních elektronických prostředků, které mají být používány.

Poskytování informací může být v zásadě prováděno pomocí jakýchkoli elektronických prostředků, elektronického označování nebo e-labellingu, které jsou přístupné veřejnosti prostřednictvím jakéhokoli druhu čárového kódu (QR, 2D jiný než QR, 1D, čip) poskytujícího odkaz na on-line informace, jež lze získat pomocí nástrojů univerzálního přístupu (tj. chytrého telefonu).

Zobrazení odkazu na elektronické informace na obalu nebo na etiketě by mělo být v souladu s požadavky uvedenými v článcích 12 a 13 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům na předkládání povinných údajů. Konkrétně musí být vyznačeno na viditelném místě tak, aby bylo dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Nesmí být žádným způsobem skryto, zastřeno ani přerušeno jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od něho nesmí být odváděna pozornost.

Kromě toho by mělo poskytovat snadný, přímý a univerzální přístup k informacím, a to způsobem, který je srovnatelný s přítomností údajů na obalu nebo na připojené etiketě. Poskytování vysoce specializovaných nebo neobvyklých způsobů přístupu k informacím nesplňuje cíle e-labellingu a jako podpůrný nástroj pro poskytování informací spotřebitelům by se jevilo jako nevhodné.

27)   Lze úplné výživové údaje a seznam složek, které se zpřístupňují elektronickými prostředky, uvádět pomocí QR kódu na etiketě vína, který odkazuje na elektronickou etiketu obsahující úplné výživové údaje a seznam složek?

Pozměněné nařízení o společné organizaci trhů stanoví, že jak výživové údaje, tak seznam složek mohou být poskytnuty „elektronickými prostředky identifikovanými na obalu nebo na etiketě k němu připojené“. QR kódy jsou skutečně jedním z možných způsobů, jak spotřebitelům poskytnout přístup k výše uvedeným elektronickým informacím uvedeným na etiketě nebo na obalu.

28)   Může být QR kód přidán jako dodatečná „nálepka“ vedle originální etikety na láhev, nebo musí být součástí originální etikety výrobce?

Sdělení Komise o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (9) v oddíle 2.2 stanoví, že „ etikety nesmí být snadno odstranitelné, aby nebyla ohrožena dostupnost nebo přístupnost povinných informací o potravinách pro spotřebitele “.

Poskytnutí podrobných informací týkajících se seznamu složek a výživových údajů elektronickými prostředky navíc nezbavuje povinnosti předkládat příslušné informace v souladu s právními předpisy EU bez ohledu na to, zda je QR kód uveden na nálepce, či nikoli. Zejména je třeba zajistit, aby se v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 informace týkající se seznamu složek a výživových údajů, které jsou povinnými údaji (článek 119 pozměněného nařízení o společné organizaci trhů), nacházely ve stejném zorném poli jako ostatní povinné údaje a byly čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, byly uvedeny nesmazatelnými znaky a byly snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

29)   Existují nějaké specifikace designu týkající se výživových údajů a jejich elektronického zobrazení, nebo je design možné přizpůsobit podle potřeby?

Pravidla pro způsob uvádění výživových údajů jsou definována v článku 34 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, jak je rovněž popsáno ve výše uvedeném oddíle, zejména v otázce č. 19 (viz také oddíl 3 sdělení Komise o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 8). Tato pravidla se vztahují na výživové údaje bez ohledu na to, jsou-li uváděny na fyzické etiketě nebo elektronickými prostředky.

30)   Je možné prostřednictvím QR kódu nebo podobného kódu propojit „elektronickou etiketu“ uvádějící úplné výživové údaje a seznam složek s domovskou stránkou výrobce v rámci jeho internetových stránek?

Ne. Ustanovení čl. 119 odst. 5 pozměněného nařízení o společné organizaci trhů stanoví, že informace o úplných výživových údajích nesmí být zobrazovány s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích. Podle názoru útvarů Komise se jeví, že uvádění těchto povinných informací v rámci internetových stránek výrobců nesplňuje podmínky stanovené v čl. 119 odst. 5, neboť se obvykle očekává, že internetové stránky producentů vína budou obsahovat obchodní informace relevantní pro uvádění na trh a/nebo prodej. Kromě toho internetové stránky obvykle sledují informace o uživatelích.

Elektronické prostředky/platformy, na nichž jsou dané informace umísťovány, by měly poskytovat stejné záruky jako v případě, že jsou tyto informace uvedeny na obalu nebo na připojené etiketě, pokud jde o čitelnost, stabilitu, spolehlivost, trvanlivost a přesnost informací po celou dobu životnosti daného výrobku. Zaručení těchto vlastností se jeví jako sporné, pokud by informace byly umístěny na internetových stránkách výrobce, které by bylo možné kdykoli snadno upravit, i když by byl výrobek již na trhu.

31)   Mohou výrobci uvádět na etiketách další QR kódy kromě kódů, které jsou „elektronickými prostředky“, na nichž jsou uváděny marketingové informace?

Poskytování dodatečných dobrovolných informací na etiketě, jako je například dodatečný QR kód, je upraveno článkem 118 nařízení o společné organizaci trhů, podle něhož označování výrobků z révy vinné nemůže být doplněno žádnými dalšími údaji, ledaže by takové údaje splňovaly požadavky nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Ustanovení čl. 36 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že informace o potravinách poskytované dobrovolně nesmějí uvádět spotřebitele v omyl; nesmějí být nejednoznačné ani matoucí pro spotřebitele a musí být tam, kde je to vhodné, podloženy příslušnými vědeckými údaji. Článek 37 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že tyto informace nesmějí být uvedeny na úkor prostoru pro povinné informace o potravinách.

Jakékoli použití dodatečných QR kódů by nemělo spotřebitele uvést v omyl ani zmást a nemělo by odvádět pozornost od místa, které je k dispozici pro povinné údaje, což se týká i kódů umožňujících přístup k povinným informacím elektronickými prostředky.

32)   Je možné vytvořit jediný jednotný QR kód, který bude plnit roli kódu EAN a bude rovněž nositelem povinných údajů, jako je seznam složek a výživové hodnoty?

Hlavním hlediskem týkajícím se uvádění informací by nemělo být to, zda jsou povinné či nikoli, ale to, komu jsou tyto informace určeny a co je cílem jednotlivých informací.

V případě povinných údajů na etiketách, které jsou poskytovány elektronickými prostředky (seznam složek a výživové údaje), jsou cílovou skupinou spotřebitelé, kteří by měli mít možnost získat okamžitý přístup k informacím, které jsou přesné a nejsou pro ně zavádějící. Informace EAN nejsou zaměřeny na spotřebitele, ale jejich cílem je usnadnit hospodářským subjektům (výrobcům, prodejcům, dodavatelům) identifikaci zboží a usnadňovat a sledovat marketingové operace.

Použití jediného jednotného QR kódu není vyloučeno, pokud při oskenování zajistí jednoznačné oddělení informací určených pro spotřebitele od informací určených pro komerční hospodářské subjekty. Jinými slovy, mělo by zabránit tomu, aby byli spotřebitelé při naskenování jednotného kódu vystaveni informacím, které jsou pro ně irelevantní.

33)   Splňovala by tento požadavek adresa internetových stránek vytištěná na etiketě, na níž může spotřebitel nalézt příslušné informace?

Nelze mít za to, že pouhá adresa internetových stránek vytištěná na etiketě splňuje povinnosti týkající se označování, pokud jde o poskytování povinných údajů elektronickými prostředky. Příslušné informace musí být ze své podstaty přímo přístupné prostřednictvím strojově čitelného kódu, který poskytuje přímý přístup k příslušným informacím. Zařízení univerzálního přístupu, jako je například chytrý telefon, musí být schopno kód na etiketě přečíst/naskenovat a okamžitě nasměrovat uživatele k příslušným informacím.

34)   Je možné, aby etikety různých vín od téhož výrobce obsahovaly další informace poskytované elektronickými prostředky na týchž internetových stránkách, nebo by měl mít každý druh vína samostatný odkaz na internetové stránky?

Povinné informace (seznam složek, výživové údaje) o jednotlivých vínech poskytované elektronickými prostředky mohou být uvedeny na téže stránce, ale odkaz na každé jednotlivé etiketě by měl jednoznačně vést k zobrazení konkrétních informací o jedné nebo více šaržích jediného referenčního vinařského výrobku, a to jasně diferencovaným způsobem a tak, aby spotřebitelé měli snadný přístup ke správným informacím bez jakékoli možnosti uvedení v omyl přesně stejným způsobem, jakým jednotlivá papírová etiketa identifikuje jeden konkrétní potravinářský výrobek.

35)   Pokud jde o „shromažďování údajů“, zajímalo by nás, zda by mohlo být legitimizováno na základě souhlasu subjektu údajů.

Pozměněné nařízení o společné organizaci trhů stanoví, že informace o úplných výživových údajích a seznamu složek nesmí být zobrazovány s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům ani nesmí být shromažďovány nebo sledovány žádné údaje o uživatelích. Z tohoto pravidla neexistují žádné výjimky, a proto neumožňuje vyžádat si souhlas uživatele s tím, zda jeho údaje mohou být sledovány či nikoliv. Kromě toho by přístup spotřebitelů/uživatelů k povinným informacím měl být přímý a bez jakýchkoli mezikroků, jako je vyplňování jakýchkoli formulářů nebo dotazů nebo průchod přes zprostředkující stránky. Útvary Komise předpokládají, že kód po přečtení/naskenování přenese uživatele okamžitě a přímo k povinným informacím na etiketě.

36)   Jaký je výklad Evropské komise ohledně pojmu „k marketingovým účelům“? Do jaké míry lze uvedení určitého prohlášení na elektronické etiketě (např. o udržitelnosti, původu produktu nebo certifikaci atd.) považovat za nepovinné informace, které lze na etiketě legitimně uvést? A kdy lze takové prohlášení naopak považovat za „marketing“?

Ustanovení čl. 119 odst. 5 písm. b) pozměněného nařízení o společné organizaci trhů odkazuje na „informace určené k prodejním nebo marketingovým účelům“. To je třeba vykládat jako předkládání povinných informací v neutrálním prostředí, které zajistí, aby pozornost čtenáře nebyla směrována na podporu nákupu produktu, ať už přímo (např. prostřednictvím odkazů na internetové stránky, propagace, uvádění prodejních míst atd.) nebo nepřímo (např. prostřednictvím návrhů přidávajících vizuální nebo zvukovou výzvu, věty nebo prohlášení, které mohou spotřebitele oslovit, obchodní jazyk nebo jiné obchodní strategie, jejichž cílem je ovlivnit nákupní chování a rozhodování spotřebitelů).

Poskytování dalších dodatečných dobrovolných informací na etiketě (včetně elektronických štítků) upravuje článek 118 nařízení o společné organizaci trhů, podle něhož nesmí být označování výrobků z révy vinné doplněno žádnými jinými údaji, ledaže by tyto jiné údaje splňovaly požadavky nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Zejména čl. 36 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že dobrovolně poskytované informace o potravinách nesmějí uvádět spotřebitele v omyl, jak stanoví článek 7 uvedeného nařízení; nesmějí být nejednoznačné ani matoucí pro spotřebitele a musí být tam, kde je to vhodné, podloženy příslušnými vědeckými údaji. Článek 37 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům navíc stanoví, že tyto informace nesmějí být uvedeny na úkor prostoru pro povinné informace o potravinách.

37)   Bylo by uvedení odkazu na internetové stránky elektronického obchodu určitého vinařství na etiketě považováno za marketingový účel?

Uvedení internetových stránek elektronického obchodu nebo vinařství na etiketě je nepochybně považováno za „marketingový účel“.

38)   Jak by měly být na etiketě identifikovány informace poskytované elektronickými prostředky tak, aby informovaly o obsahu daných elektronických prostředků? Může být QR kód označen symbolem (např. písmenem „i“ ve významu „informace pro spotřebitele“), nebo by měl na povinné informace, ke kterým QR kód vede, odkazovat výslovnou slovní formulací? Byla by slovní formulace příliš zatěžující a hrozilo by roztříštění vnitřního trhu?

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům stanoví, že se povinné informace o potravině vyznačují „na viditelném místě tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné, a je-li to vhodné, nesmazatelné. Nesmějí být žádným způsobem skryty, zastřeny ani přerušeny jiným textem nebo vyobrazením či jiným zasahujícím materiálem ani od nich nesmí být odváděna pozornost“. Pokud na etiketě není uveden jasný odkaz na obsah informací poskytovaných elektronickými prostředky, spotřebitelé si mohou jen stěží vyložit a pochopit povahu informací (povinných či nepovinných) obsažených v odkazu. To lze považovat za situaci, kdy jsou povinné informace skryté, nejsou uvedeny na viditelném místě a nejsou dobře viditelné.

Způsob uvádění QR kódu by proto měl být pro spotřebitele jasný, pokud jde o jeho obsah, tj. o povinné informace předkládané elektronickými prostředky. Obecné výrazy nebo symboly (např. „i“) ke splnění požadavků tohoto ustanovení nepostačují. Je-li informací poskytovanou elektronickými prostředky (označenou např. QR kódem) seznam složek, musí být použit nadpis uvedený v čl. 18 odst. 1 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to stejným způsobem, jako je tomu v současné době u papírových etiket pro jiné potraviny (tj. musí obsahovat slovo „složení“).

Pokud jde o používané výrazy, jejich jazykový režim podléhá stejným pravidlům jako ostatní povinné údaje uvedené v článku 119 nařízení o společné organizaci trhů, tj. pravidlům definovaným v článku 121 nařízení o společné organizaci trhů jako lex specialis.

39)   Jak se stanoví, který subjekt by měl být odpovědný za ověření toho, že údaje o uživatelích nejsou shromažďovány ani sledovány, případně že informace nejsou prezentovány společně s jinými informacemi určenými k prodejním nebo marketingovým účelům?

Ustanovení uvedená v čl. 119 odst. 4 a 5 pozměněného nařízení o společné organizaci trhů, kterým se stanoví požadavky použitelné v případech, kdy jsou výživové údaje a seznam složek poskytovány elektronickými prostředky, odkazují na dva povinné údaje o označování výrobků z révy vinné, jak jsou definovány v čl. 119 odst. 1 nařízení o společné organizaci trhů.

Ustanovení článku 90a pozměněného nařízení o společné organizaci trhů odkazuje na kontroly a sankce týkající se pravidel pro uvádění na trh. Odstavec 1 uvedeného článku stanoví povinnosti členských států týkající se uvádění výrobků uvedených v čl. 119 odst. 1 nařízení o společné organizaci trhů, které nejsou označeny v souladu s tímto nařízením, na trh. Odstavec 3 téhož článku odkazuje na kontroly, které mají provádět členské státy s cílem ověřit, zda jsou určité produkty včetně vína v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o společné organizaci trhů.

Kontrolu plnění výše uvedených ustanovení by proto měly provádět tytéž orgány členských států, které jsou odpovědné za kontrolu označování a obchodní úpravy výrobků z révy vinné.

40)   Má spotřebitel právo na přístup na vstupní stránku QR kódu po delší dobu? Vydá Komise doporučení ohledně toho, jak dlouho po prodeji daného vína by měl být QR kód k dispozici?

Článek 12 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům vyžaduje, aby byly k dispozici povinné informace o potravinách a aby byly u všech potravin snadno dostupné. Povinné informace poskytované elektronickými prostředky (např. prostřednictvím QR kódu) by měly zůstat přístupné způsobem rovnocenným informacím uvedeným na fyzické etiketě, tj. měly by být přístupné alespoň po dobu, po kterou se očekává, že bude konkrétní kategorie vinného výrobku nadále vhodná ke spotřebě za běžných podmínek skladování, s cílem zajistit přístup spotřebitelů k povinným informacím kdykoli po celou dobu předpokládané životnosti výrobku. V tomto ohledu odpovídá za přítomnost a přesnost informací hospodářský subjekt odpovědný za poskytování informací o potravinách v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Kromě toho jsou provozovatelé potravinářských podniků odpovědní za veškeré změny informací o potravinách připojených k potravině, které provedou podle čl. 8 odst. 4 nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2021.435.01.0262.01.CES

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32013R1308&qid=1697529611776

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=celex%3A32011R1169

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2).

https://eur-lex.europa.eu/eli/reg_del/2019/33/oj

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/934 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o vinařské oblasti, kde lze zvýšit obsah alkoholu, povolené enologické postupy a omezení týkající se výroby a ošetření výrobků z révy vinné, minimální procentní podíl alkoholu pro vedlejší výrobky a jejich likvidaci a zveřejnění složek OIV (Úř. věst. L 149, 7.6.2019, s. 1).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX:32019R0934

(6)  Oznámení Komise ze dne 13. července 2017 týkající se poskytování informací o látkách nebo produktech vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost, jak je uvedeno v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 1). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52017XC1213(01)

(7)  https://food.ec.europa.eu/system/files/2016-10/labelling_nutrition-vitamins_minerals-guidance_tolerances_1212_en.pdf

(8)  https://food.ec.europa.eu/system/files/2016-10/labelling_nutrition-vitamins_minerals-guidance_tolerances_summary_table_012013_en.pdf

(9)  Sdělení Komise o otázkách a odpovědích týkajících se používání nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (Úř. věst. C 196, 8.6.2018, s. 1).

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52018XC0608%2801%29