2010/C 80/01

Poslední publikace Soudního dvora v Úředním věstníku Evropské unie

Úř. věst. C 63, 13.3.2010

Dřívější publikace

Úř. věst. C 51, 27.2.2010

Úř. věst. C 37, 13.2.2010

Úř. věst. C 24, 30.1.2010

Úř. věst. C 11, 16.1.2010

Úř. věst. C 312, 19.12.2009

Úř. věst. C 297, 5.12.2009

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Složení přísahy nového člena Soudního dvora

2010/C 80/02

Pan Cruz Villalón, jmenovaný rozhodnutím zástupců vlád členských států ze dne 30. listopadu 2009 (1) generálním advokátem u Soudního dvora Evropských společenství na období od 30. listopadu 2009 do 6. října 2015, složil dne 14. prosince 2009 přísahu před Soudním dvorem.

(1)  Úř. věst. L 14, 20.1.2010, s. 12.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf — Německo) — Hoesch Metals and Alloys GmbH v. Hauptzollamt Aachen

(Věc C-373/08) (1)

(„Celní kodex Společenství - Článek 24 - Nepreferenční původ zboží - Zpracování nebo opracování určující původ - Křemíkové bloky pocházející z Číny - Oddělování, drcení a čištění bloků, jakož i filtrování, třídění křemíkových zrn podle velikosti a jejich balení v Indii - Dumping - Platnost nařízení (ES) č. 398/2004“)

2010/C 80/03

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hoesch Metals and Alloys GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Aachen

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Finanzgericht Düsseldorf — Výklad článku 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307) — Platnost nařízení Rady (ES) č. 398/2004 ze dne 2. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 66, s. 15; Zvl. vyd. 11/50, s. 40) — Pojem „podstatné opracování nebo zpracování“, které určuje původ zboží — Čištění a drcení křemíkových kovových bloků pocházejících z Číny, stejně jako třídění, oddělování a balení takto vzniklých křemíkových zrn

Výrok

(1)  Úř. věst. C 272, 25.10.2008.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret — Dánsko) — Ingeniørforeningen i Danmark, jednající jménem Bertram Holst v. Dansk Arbejdsgiverforening, jednající jménem Babcock & Wilcox Vølund ApS

(Věc C-405/08) (1)

(„Sociální politika - Informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci - Směrnice 2002/14/ES - Provedení směrnice zákonem, jakož i kolektivní smlouvou - Účinky kolektivní smlouvy na zaměstnance, jenž není členem odborové organizace, která je smluvní stranou této smlouvy - Článek 7 - Ochrana zástupců zaměstnanců - Požadavek zvýšené ochrany proti propuštění - Neexistence“)

2010/C 80/04

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Vestre Landsret

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Ingeniørforeningen i Danmark, jednající jménem Bertram Holst

Žalovaná: Dansk Arbejdsgiverforening, jednající jménem Babcock & Wilcox Vølund ApS

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vestre Landsret — Výklad článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (JO L 80, p. 29) — Provedení směrnice kolektivní smlouvou — Účinky kolektivní smlouvy na zaměstnance, jenž není členem odborové organizace, která uzavřela kolektivní smlouvu — Prováděcí zákon, který neobsahuje, pokud jde o skupiny zaměstnanců, na které se kolektivní smlouva nevztahuje, zvýšený standard ochrany proti propuštění oproti již stávající ochraně

Výrok

(1)  Úř. věst. C 301, 22.11.2008.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 11. února 2010 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-523/08) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2005/71/ES - Zvláštní postup pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2010/C 80/05

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. Condou-Durande a M.-A. Rabanal Suárez, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupce: B. Plaza Cruz, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí právních předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, s. 15)

Výrok

(1)  Úř. věst. C 19, 24.1.2009.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 11. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Fokus Invest AG v. Finanzierungsberatung-Immobilientreuhand und Anlageberatung GmbH (FIAG)

(Věc C-541/08) (1)

(„Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob - Článek 25 přílohy I dohody - Článek 63 SFEU a čl. 64 odst. 1 SFEU - Volný pohyb kapitálu - Společnost založená podle práva členského státu, jejíž obchodní podíly vlastní společnost založená podle švýcarského práva - Nabytí nemovitého majetku, který se nachází v tomto členském státě, touto společností“)

2010/C 80/06

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Fokus Invest AG

Žalovaná: Finanzierungsberatung-Immobilientreuhand und Anlageberatung GmbH (FIAG)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Oberster Gerichtshof (Rakousko) — Výklad čl. 57 odst. 1 Smlouvy o ES, jakož i článku 25 přílohy I dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, podepsané v Lucemburku dne 21. června 1999 (Úř. věst. L 114, s. 6) — Použitelnost zásady rovného zacházení na právnické osoby — Vnitrostátní právní úprava zavádějící režim předchozího povolení pro nabývání nemovitosti cizozemcem — Nabytí nemovitosti tuzemskou společností 100 % vlastněnou švýcarskými společnostmi

Výrok

(1)  Úř. věst. C 55, 7.3.2009.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 4. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Verwaltungsgericht Berlin — Německo) — Hava Genc v. Land Berlin

(Věc C-14/09) (1)

(„Dohoda o přidružení EHS-Turecko - Rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 - Článek 6 odst. 1 - Pojem „pracovník“ - Výkon závislé činnosti nepatrného rozsahu - Podmínka ztráty nabytých práv“)

2010/C 80/07

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Verwaltungsgericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Hava Genc

Žalovaný: Land Berlin

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Verwaltungsgericht Berlin — Výklad čl. 6 odst. 1 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 mezi EHS a Tureckem — Právo pobytu v hostitelském členském státě tureckého státního příslušníka, jehož vstup na území tohoto členského státu se zakládal na důvodu, který přestal existovat a jehož výdělečná činnost, jež činí 5,5 pracovních hodin týdně, má pouze nepatrný rozsah — Minimální požadavky na pracovní poměr, aby mohl být považován za „řádné zaměstnání“ ve smyslu rozhodnutí č. 1/80

Výrok

(1)  Úř. věst. C 102, 1.5.2009.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. února 2010 — Evropská komise v. Španělské království

(Věc C-18/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Volný pohyb služeb - Nařízení (EHS) č. 4055/86 - Článek 1 - Námořní doprava - Přístavy ve veřejném zájmu - Přístavní poplatky - Osvobození a slevy“)

2010/C 80/08

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: K. Simonsson a L. Lozano Palacios, zmocněnci)

Žalované: Španělské království (zástupkyně: B. Plaza Cruz, zmocněnkyně)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Porušení článku 1 nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi (Úř. věst. L 378, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 174) — Přístavy ve veřejném zájmu — Slevy a osvobození od přístavních poplatků

Výrok

(1)  Úř. věst. C 69, 21.3.2009.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 11. února 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Conseil d'État — Francie) — Graphic Procédé v. Ministère du budget, des comptes publics et de la fonction publique

(Věc C-88/09) (1)

(„Daně - Šestá směrnice o DPH - Reprografická činnost - Pojmy „dodání zboží“ a „poskytování služeb“ - Kritéria rozlišení“)

2010/C 80/09

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Conseil d'État

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Graphic Procédé

Žalovaný: Ministère du budget, des comptes publics et de la fonction publique

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Conseil d'État — Výklad čl. 2 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23) — Reprografie — Kritéria, která musí být zohledněna pro odlišení dodání zboží od poskytování služeb ve smyslu šesté směrnice

Výrok

Článek 5 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně musí být vykládán v tom smyslu, že reprografická činnost naplňuje znaky dodání zboží, pokud se omezuje na prosté rozmnožení dokumentů na nosiče, přičemž právo s nimi nakládat je převedeno z reprografa na zákazníka, který si kopie originálu objednal. Taková činnost však musí být kvalifikována jako „poskytování služeb“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 šesté směrnice 77/388, pokud je patrné, že jsou s touto činností spojeny doplňkové služby, které mohou být vzhledem ke svému významu pro jejich příjemce, k času nezbytnému k jejich provedení, ke zpracování, jež si vyžadují původní dokumenty, a k podílu na celkových nákladech, které toto poskytování služeb představuje, převládající v poměru k dodání zboží, takže pro jejich příjemce představují samotný cíl.

(1)  Úř. věst. C 113, 16.5.2009.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 4. února 2010 — Evropská komise v. Švédské království

(Věc C-185/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/24/ES - Elektronické komunikace - Uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním služeb elektronických komunikací - Neprovedení ve stanovené lhůtě“)

2010/C 80/10

Jednací jazyk: švédština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: L. Balta a U. Jonsson, zmocněnci)

Žalované: Švédské království (zástupci: A. Falk a A. Engman, zmocněnci)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nutných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (Úř. věst. L 105, s. 54) ve stanové lhůtě

Výrok

(1)  Úř. věst. C 180, 1.8.2009.

Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 4. února 2010 — Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-186/09) (1)

(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2004/113/ES - Rovnost mužů a žen - Přístup ke zboží a službám a jejich poskytování - Neprovedení ve stanovené lhůtě, pokud jde o Gibraltar“)

2010/C 80/11

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: M. van Beek a P. Van den Wyngaert, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupce: H. Walker, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, s. 37), ve stanovené lhůtě

Výrok

(1)  Úř. věst. C 180, 1.8.2009.

Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 4. února 2010 — Evropská komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska

(Věc C-259/09) (1)

(„Nakládání s odpady z těžebního průmyslu - Neprovedení směrnice nebo nesdělení vnitrostátních prováděcích opatření“)

2010/C 80/12

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Marghelis a P. Van den Wyngaert, zmocněnci)

Žalované: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupce: S. Ossowski, zmocněnec)

Předmět věci

Nesplnění povinnosti státem — Nepřijetí ve stanovené lhůtě předpisů nezbytných k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 102, s. 15)

Výrok

(1)  Úř. věst. C 220, 12.9.2009.

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. prosince 2009 Thomson Sales Europe proti rozsudku Soudu prvního stupně (prvního senátu) vydanému dne 29. září 2009 ve spojených věcech T-225/07 a T-364/07, Thomson Sales Europe v. Komise

(Věc C-498/09 P)

2010/C 80/13

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Thomson Sales Europe (zástupci: F. Goguel a F. Foucault, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Žalobkyně uplatňuje na podporu svého kasačního opravného prostředku v podstatě tři důvody.

Prvním důvodem žalobkyně tvrdí, že Soud porušil pravidla týkající se příslušnosti uvedená v článku 225 ES, když vydal rozhodnutí na základě jejího návrhu na zrušení dopisu Komise ze dne 20. července 2007, přičemž nepotvrdil nabytí oprávnění k nevybrání a posteriori dovozního cla z barevných televizních přijímačů vyrobených v Thajsku, ačkoliv předtím rozhodl, že výše uvedený návrh je z důvodu, že dotčený dopis nebyl způsobilý vyvolat právní účinky, nepřípustný.

Druhým důvodem žalobkyně tvrdí, že Soud porušil právo na obhajobu a dopustil se zjevně nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu tím, že jednak odmítl její návrh na poskytnutí všech důkazů účastníkům řízení, a jednak tím, že rozhodl, že Thomson prokázala zjevnou nedbalost, jelikož byla jako zkušený hospodářský subjekt povinná vyžádat si od Komise podrobné informace, pokud jde o možnost pokračovat v deklarování barevných televizorů vyrobených v Thajsku jako televizorů thajského původu poté, co zahájila odběr trubek korejského a malajského původu.

Třetím důvodem, který se dělí na dvě části, se Thomson dovolává porušení článku 239 celního kodexu (1) ze strany Soudu, pokud jde o možnost celkového nebo částečného vrácení zaplacených dovozních nebo vývozních cel nebo prominutí částky celního dluhu. Žalobkyně jednak tvrdí, že Soud se dopustil právního pochybení v rozsahu, v němž zamítl její žalobu, přičemž zkoumal pouze podmínku týkající se nedostatku zásahu nebo nedbalosti, aniž by předem ověřil podmínku týkající se existence zvláštní situace.

Krom toho se Soud dopustil nesprávné právní kvalifikace skutkového stavu, a tudíž právního pochybení, když měl za to, že podmínky použití článku 239 celního kodexu nebyly splněny. Podle žalobkyně totiž požadavky tohoto ustanovení splňovala, protože okolnosti projednávaného případu vytvářely zvláštní situaci, neboť Komise změnila praxi při výkladu relevantních ustanovení, aniž by hospodářské subjekty o této skutečnosti dostatečně uvědomila.

Thomson krom toho tvrdí, že neměla žádné pochybnosti, pokud jde o bezvadnost svých operací, neboť byla přesvědčena, že se na celou její výrobu uplatní pouze antidumpingové clo, prakticky stanovené na základě společné dohody s Komisí. Nelze mít tudíž za to, že jednala nedbale.

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Arbeitsgericht Wuppertal (Německo) dne 14. prosince 2009 — Dieter May v. AOK Rheinland/Hamburg — Die Gesundheitskasse

(Věc C-519/09)

2010/C 80/14

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Arbeitsgericht Wuppertal

Účastníci původního řízení

Žalobce: Dieter May

Žalovaný: AOK Rheinland/Hamburg — Die Gesundheitskasse

Předběžné otázky

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, s. 9; Zvl. vyd. 05/04, s. 381).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Dundesverwaltungsgericht (Německo) dne 22. prosince 2009 — Deutsche Telekom AG v. Spolková republika Německo

(Věc C-543/09)

2010/C 80/15

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Dundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Deutsche Telekom AG

Žalovaná: Spolková republika Německo

Vedlejší účastníci: Go Yellow GmbH, Telix AG

Předběžné otázky

(1)  Úř. věst. L 108, s. 51.

(2)  Úř. věst. L 201, s. 37.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Varhoven administrativen Sad (Nejvyšší správní soud) (Bulharsko) dne 23. prosince 2009 — Aurubis Balgaria v. Nachalnik na Mitnitsa — Sofia (vedoucí celního úřadu v Sofii)

(Věc C-546/09)

2010/C 80/16

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Varhoven administrativen Sad (Nejvyšší správní soud)

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Aurubis Balgaria

Odpůrce: Nachalnik na Mitnitsa — Sofia (vedoucí celního úřadu v Sofii)

Předběžné otázky

Kasační opravný prostředek podaný dne 23. prosince 2009 Bank Melli Iran proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 14. října 2009 ve věci T-390/08, Bank Melli Iran v. Rada

(Věc C-548/09 P)

2010/C 80/17

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Bank Melli Iran (zástupce: L. Defalque, advokát) (dále jen: navrhovatelka)

Další účastníci řízení: Rada Evropské unie, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Francouzská republika, Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka se na podporu svého kasačního opravného prostředku dovolává třech hlavních žalobních důvodů a třech podpůrných důvodů.

Prvním žalobním důvodem uplatňuje, že Soud se dopustil nesprávného právního posouzení, když nepovažoval povinnost osobního sdělení stanovenou v čl. 15 odst. 3 nařízení 423/2007 (1) za podstatnou formální náležitost, jejíž nedodržení má za následek zrušení aktu. Sdělení rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků pařížské pobočce navrhovatelky prostřednictvím francouzské Bankovní komise, a nikoliv Radou nesplnilo podmínky oznámení stanovené v nařízení a představuje porušení pravidla veřejného pořádku ve Společenství.

Ve svém druhém žalobním důvodu navrhovatelka uvádí, že Soud se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu právního základu nařízení 423/2007. Tím, že připustil, aby uvedené nařízení jakož i napadené rozhodnutí byly přijaty kvalifikovanou většinou pouze na základě článku 60 a článku 301 ES, porušil podstatné formální náležitosti Smlouvy. Jelikož jsou toto nařízení a toto rozhodnutí určeny subjektům, které se podílejí na šíření jaderných zbraní, jsou s ním přímo spojeny nebo je podporují, vycházejí tyto texty z územní působnosti článků 60 a 301 ES a měly by se rovněž zakládat na článku 308 ES, vyžadující jednohlasné rozhodování.

Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku Bank Melli Iran uplatňuje, že Soud se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu konceptu práv obhajoby a zásady účinné soudní ochrany, když se považoval za dostatečně informovaný k výkonu své kontroly, aniž by obdržel od Rady důkaz na podporu odůvodnění napadeného rozhodnutí, a to ani před ani po podání žaloby.

Podpůrně navrhovatelka zaprvé vytýká, že se Soud dopustil nesprávného právního posouzení a nesprávného posouzení skutečností tím, že se domníval, že Rada má podle čl. 7 odst. 2 nařízení 423/2007 pravomoc samostatného posouzení, přičemž tento orgán má pravomoc vázanou na přijetí omezujících opatření Radou bezpečnosti OSN.

Zadruhé uvádí navrhovatelka, že Soud se dopustil nesprávného právního posouzení ohledně jejího vlastnického práva tím, že rozhodl, že význam cílů sledovaných sporným ustanovením, totiž zachování míru a mezinárodní bezpečnosti, odůvodňují omezení základních práv, jakými jsou vlastnické právo a práva na výkon hospodářské činnosti.

Konečně navrhovatelka tvrdí, že Soud se dopustil zjevně nesprávného posouzení skutkových okolností tím, že ji zařadil na seznam subjektů, jejichž prostředky mají být zmrazeny, ačkoliv se navrhovatelka nepodílela na íránském jaderném programu a není spojena se subjekty, které se na něm podílely.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 423/2007 ze dne 19. dubna 2007 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 103, s. 1).

Žaloba podaná dne 23. prosince 2009 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-549/09)

2010/C 80/18

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: E. Gippini Fournier a K. Walkerová, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise svojí žalobou žalované vytýká, že dosud nepřijala opatření nezbytná k tomu, aby jí příjemci podpor prohlášených za protiprávní a neslučitelné se společným trhem „bezodkladně“ tyto podpory vrátili, nebo o nich každopádně Komisi neinformovala.

Francie totiž měla Komisi ve lhůtě dvou měsíců od oznámení rozhodnutí informovat o opatřeních, která provedla, aby tomuto rozhodnutí vyhověla. Od okamžiku, kdy bylo francouzským orgánům doručeno uvedené rozhodnutí přitom uplynulo více než pět let, aniž by došlo k jakémukoliv vrácení poskytnuté podpory.

Žalobkyně mimoto připomíná, že podle ustálené judikatury je jediným důvodem, který by mohl být členským státem proti žalobě na nesplnění povinnosti podané Komisí na základě čl. 108 odst. 2 SFEU uplatňován, je důvod vycházející z absolutní nemožnosti provedení. Francouzské orgány nicméně nikdy neuplatnily výjimečné a nepředvídatelné těžkosti, které by znemožňovaly provedení rozhodnutí. Pouze uvedly, že hodlají přijmout relevantní opatření vedoucí k navrácení podpor současně s řešením navrácení jiných neslučitelných podpor.

(1)  Rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2004 týkající se některých podpor, realizovaných Francií ve prospěch producentů akvakultury a rybářů (Úř. věst. 2005, L 74, s. 49).

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. prosince 2009 společností Ferrero SpA proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 14. října 2009 ve věci T-140/08, Ferrero SpA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Tirol Milch reg. Gen. mbH Innsbruck

(Věc C-552/09 P)

2010/C 80/19

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Ferrero SpA (zástupci: F. Jacobacci, avvocato, C. Gielen a H. M. H. Speyart, advocaten)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), Tirol Milch reg. Gen. mbH Innsbruck

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelky)

Navrhovatelka žádá, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že napadený rozsudek by měl být zrušen z následujících důvodů:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Oberlandesgericht Stuttgart (Německo) dne 31. prosince 2009 — Andreas Michael Seeger v. Generalstaatsanwaltschaft Stuttgart

(Věc C-554/09)

2010/C 80/20

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Stuttgart

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Andreas Michael Seeger

Odpůrce: Generalstaatsanwaltschaft Stuttgart

Předběžné otázky

Lze pojem „materiál“ použitý v čl. 13 [odst. 1] písm. d) druhé odrážce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 (1) vykládat v tom smyslu, že pod něj může spadat také obalový materiál, jako jsou prázdné láhve od nápojů (prázdné obaly), který přepravuje obchodník s vínem a nápoji provozující prodejnu, jenž jednou týdně zásobuje své zákazníky a provádí přitom sběr prázdných obalů, aby je odvezl svému velkoobchodníkovi?

(1)  Úř. věst. L 102, s. 1.

Žaloba podaná dne 8. ledna 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-6/10)

2010/C 80/21

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braun a L. de Schietere de Lophem, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/46/ES uplynula dne 5. září 2008. Ke dni podání této žaloby však žalované dosud nepřijalo veškerá opatření nezbytná k provedení této směrnice, nebo o nich v každém případě neuvědomilo Komisi.

(1)  Úř. věst. L 224, s. 1.

Žaloba podaná dne 8. ledna 2010 — Evropská komise v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-8/10)

2010/C 80/22

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Braun a L. de Schietere de Lophem, zmocněnci)

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/46/ES uplynula dne 5. září 2008. Ke dni podání této žaloby však žalované dosud nepřijalo veškerá opatření nezbytná k provedení této směrnice, nebo o nich v každém případě neuvědomilo Komisi.

(1)  Úř. věst. L 224, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Hoge Raad der Nederlanden dne 8. ledna 2010 — Staatssecretaris van Financiën v. Marishipping and Transport BV

(Věc C-11/10)

2010/C 80/23

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Staatssecretaris van Financiën

Další účastnice řízení: Marishipping and Transport BV

Předběžné otázky

(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 8. ledna 2010 — LECSON Elektromobile GmbH v. Hauptzollamt Dortmund

(Věc C-12/10)

2010/C 80/24

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: LECSON Elektromobile GmbH

Žalovaný: Hauptzollamt Dortmund

Předběžná otázka

(1)  Úř. věst. L 327, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Rechtbank van eerste aanleg te Brussel (Belgie) dne 11. ledna 2010 — Knubben Dak-en Leidekkersbedrijf BV v. Belgický stát

(Věc C-13/10)

2010/C 80/25

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank van eerste aanleg te Brussel

Účastníci původního řízení

Žalobce: Knubben Dak-en Leidekkersbedrijf BV

Žalovaný: Belgický stát

Předběžné otázky

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Berlin (Německo) dne 12. ledna 2010 — Agrargenossenschaft Münchehofe e.G. v. BVVG Bodenverwertungs- und -verwaltungs GmbH

(Věc C-18/10)

2010/C 80/26

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Berlin

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: Agrargenossenschaft Münchehofe e.G.

Žalovaná: BVVG Bodenverwertungs- und -verwaltungs GmbH

Předběžné otázky

Je § 5 odst. 1 druhá a třetí věta Flächenerwerbsverordnung (nařízení o nabývání ploch) vydaného k provedení § 4 odst. 3 bodu 1 Gesetz über staatliche Ausgleichsleistungen für Enteignungen auf besatzungsrechtlicher oder besatzungshoheitlicher Grundlage, die nicht mehr rückgängig gemacht werden können (Ausgleichsleistungsgesetz) (zákon o státním plnění k vyrovnání za vyvlastnění na základě okupačního práva a výsostného okupačního práva, které již nelze zrušit), ve znění platném do 11. července 2009, v rozporu s článkem 87 Smlouvy o ES?

Žaloba podaná dne 12. ledna 2010 — Evropská komise v. Italská republika

(Věc C-19/10)

2010/C 80/27

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: P. Oliver a S. Mortoni, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Nařízení č. 273/2004 vstoupilo v platnost dne 18. srpna 2005; nařízení č. 111/2005 vstoupilo v platnost dne 15. února 2005 a je použitelné od 18. srpna 2005. Jelikož Komise neobdržela žádné sdělení o ustanoveních, která byla Itálie povinna přijmout na základě článku 12 nařízení č. 273/2004 a článku 31 nařízení č. 111/2005 a jelikož od Italské republiky neobdržela informace, které by jí umožňovaly se domnívat, že nezbytná opatření byla skutečně přijata, má za to, že Italská republika tato opatření nepřijala, a nesplnila tak povinnosti, které pro ni vyplývají z nařízení (ES) č. 273/2004 a nařízení (ES) č. 111/2005.

(1)  Úř. věst. L 47, s. 1; Zvl. vyd. 15/08, s. 46.

(2)  Úř. věst. L 22, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 14. ledna 2010 společností REWE-Zentral AG proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) vydanému dne 11. listopadu 2009 ve věci T-150/08, REWE-Zentral AG v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory); Vedlejší účastnice řízení: Aldi Einkauf GmbH & Co. OGH

(Věc C-22/10 P)

2010/C 80/28

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: REWE-Zentral AG (zástupci: M. Kinkeldey a A. Bognár, advokáti)

Další účastníci řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Aldi Einkauf GmbH & Co. OHG

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Soudu prvního stupně, kterým tento soud zamítl žalobu navrhovatelky požadující zrušení rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze dne 15. února 2008 zamítajícího návrh navrhovatelky na zápis slovního označení CLINA. Soud svým rozsudkem potvrdil rozhodnutí odvolacího senátu, podle kterého existuje nebezpečí záměny se starší ochrannou známkou Společenství CLINAIR.

Jako žalobní důvod je uplatněno porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 ze dne 20 prosince 1993 o ochranné známce Společenství (dále jen „NOZS“)

Soud údajně podle navrhovatelky při posouzení nebezpečí záměny v rozporu s právem neprovedl důkladné celkové zvážení všech relevantních okolností. Soud údajně tím, že nesprávně předpokládal vysokou fonetickou a vzhledovou podobnost kolidujících označení, což je údajně rovněž právně chybné, došel k závěru, že tuto podobnost nelze odstranit daným pojmovým rozdílem, kterýžto závěr je údajně rovněž právním pochybením. Dále Soud údajně správně právně neposoudil nízkou rozlišovací schopnost starší ochranné známky. Tím Soud podle navrhovatelky nesprávně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) NOZS a porušil tak právo Společenství.

Soud údajně zejména také dostatečně nezohlednil skutečnost, že porovnávaná označení CLINAIR a CLINA vykazují podstatné fonetické a vzhledové odlišnosti, které je třeba zohlednit z právních důvodů, a že starší ochranná známka CLINAIR má zvláštní sémantický obsah, který je rovněž třeba zohlednit z právních důvodů, jenž novější ochranné známce zcela chybí. Soud podle navrhovatelky rovněž nezohlednil, že slovní část „CLIN“ má podstatně menší rozlišovací schopnost a proto může mít na celkový dojem ochranné známky CLINAIR z právních důvodů jen slabý vliv. Z tohoto důvodu údajně nemůže pouhá shoda v této části slova z právních důvodů stačit k tomu, aby odůvodňovala nebezpečí záměny podle čl. 8 odst. 1 písm. b) NOZS, zvláště když existující fonetické, vzhledové a pojmové rozdíly nejsou nepodstatné.

Kasační opravný prostředek podaný dne 21. prosince 2009 Mehmet Salih Bayramoglu proti rozsudku Soudu prvního stupně (druhého senátu) vydanému dne 24. září 2009 ve věci T-110/09: Mehmet Salih Bayramoglu v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-28/10 P)

2010/C 80/29

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Mehmet Salih Bayramoglu (zástupce: A. Riza QC)

Další účastníci řízení: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že se Soud prvního stupně dopustil pochybení, když nesprávně rozhodl, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty. Na podporu tohoto argumentu uvádí, že judikatura uplatněná Soudem prvního stupně nezahrnovala případ nepřiznání základního práva účastnit se voleb celému lidu a netýkala se rozhodnutí, jehož právním základem by byla nečinnost a nepřijetí ustanovení upravujících volby, spíše než odkládání výkonu práva na konání takových voleb.

Navrhovatel rovněž tvrdí, že není pravda, že se nedovolával existence omluvitelného omylu nebo vyšší moci, když podával svoji žalobu.

(1)  2004/511/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 10. června 2004 o zastoupení lidu Kypru v Evropském parlamentu v případě urovnání kyperského problému

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Cour d'appel (Lucembursko) dne 18. ledna 2010 — Heiko Koelzsch v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-29/10)

2010/C 80/30

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour d'appel

Účastníci původního řízení

Žalobce: Heiko Koelzsch

Žalované: Lucemburské velkovévodství

Předběžná otázka

Musí být kolizní norma definovaná v čl. 6 odst. 2 písm. a) Římské úmluvy ze dne 19. června 1980 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (1), podle které se pracovní smlouva řídí právem země, v níž zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonává svoji práci, vykládána v tom smyslu, že v případě, kdy by zaměstnanec vykonával pracovní činnost ve více zemích, ale pravidelně by se vracel do jedné z nich, musela by být tato země považována za zemi, v níž zaměstnanec obvykle vykonává svoji práci?

(1)  Římská úmluva z roku 1980 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, otevřená k podpisu v Římě dne 19. června 1980 (Úř. věst. 1980, L 266, s. 1)

Žaloba podaná dne 21. ledna 2010 — Evropská komise v. Francouzská republika

(Věc C-35/10)

2010/C 80/31

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Marghelis a J. Sénéchal, zmocněnci)

Žalovaná: Francouzská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Lhůta pro provedení směrnice 2006/21/ES uplynula dne 30. dubna 2008. Ke dni podání této žaloby však žalovaná dosud nepřijala veškerá opatření nezbytná k provedení této směrnice, nebo o nich v každém případě neuvědomila Komisi.

(1)  Úř. věst. L 102, s. 15.

Žaloba podaná dne 22. ledna 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-36/10)

2010/C 80/32

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Sipos a J.-B. Laignelot, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Evropská komise svou žalobou uvádí, že žalované v regionu Brusel-hlavní město správně neprovedlo ustanovení čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce. Pro účely předcházení závažným haváriím a omezení důsledků takových havárií toto ustanovení totiž pro členské státy vytváří povinnost dohlížet na to, aby politika využívání a použití půdy dlouhodobě zohledňovala nutnost zachování dostatečných vzdáleností mezi jednak zařízeními, na které se tato směrnice vztahuje, a jednak takovými zónami, jako jsou obydlené zóny, nemovitosti a zóny navštěvované veřejností nebo zóny určené k trávení volného času uvedené v článku 12 této směrnice. Z analýzy ustanovení předložených bruselskými orgány přitom vyplývá, že se tato ustanovení týkají pouze postupu doručování stavebních povolení nebo povolení k parcelaci, který je nutně etapou následující po vyhotovení politiky využívání nebo použití půdy. Regionální opatření jsou tak neúplná, jelikož se nevztahují na postup pro vymezení a provádění této politiky jako celek.

(1)  Úř. věst. L 10, s. 13; Zvl. vyd. 05/02, s. 410.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Úř. věst. L 345, s. 97; Zvl. vyd. 05/04, s. 398).

Žaloba podaná dne 22. ledna 2010 — Evropská komise v. Portugalská republika

(Věc C-38/10)

2010/C 80/33

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: R. Lyal a G. Braga da Cruz, zmocněnci)

Žalovaná: Portugalská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise má za to, že citované články CIRC mohou zakládat překážku pro svobodu usazování, která je zakotvena v článku 49 SFEU.

Podle uvedené portugalské právní úpravy je nerealizovaný zisk zdaňován, pokud společnost přenese svoje sídlo a ústředí mimo portugalské území nebo když převede jednotlivé součásti obchodního majetku na stálou provozovnu nacházející se v jiném členské státě, zatímco obdobný přenos sídla v rámci portugalského území nebo převod aktiv ze sídla na pobočku v témže členském státě nevyvolává téměř žádné daňové důsledky.

Komise nezpochybňuje daňové nároky členských států týkající se zisku dosaženého osobou, která je jakožto daňový rezident povinna k dani ze svého celkového příjmu. Komise má však za to, že portugalská právní úprava musí uplatňovat stejné pravidlo a brát v potaz tytéž skutečnosti zakládající daňovou povinnost — konkrétně realizaci aktiv nebo jakýkoli jiný faktor, který vyvolává korekci odpisů — bez ohledu na to, zda jsou sídlo, ústředí nebo součásti obchodního majetku přeneseny mimo portugalské území, nebo na něm setrvají.

Komise má za to, že společnosti musí mít právo přenést své sídlo nebo svá jednotlivá aktiva do jiného členského státu, aniž by byly zatěžovány příliš složitými a finančně náročnými postupy, neboť podle názoru Komise neexistuje důvod pro okamžitý výběr daní z nerealizovaného zisku v případě přenosu sídla a ústředí portugalské společnosti do jiného členského státu nebo ukončení činnosti stálé provozovny na portugalském území nebo přenosu její činnosti z Portugalska do jiného členského státu, jestliže tento druh zdanění neexistuje ve srovnatelných vnitrostátních situacích.

Je zajisté nutné zajistit zvláštní ochranu právům určitých zainteresovaných subjektů, jako jsou zejména věřitelé, menšinoví akcionáři a orgány daňové správy, avšak mělo by se tak dít způsobem, který je slučitelný se zásadou proporcionality, jak ji vykládá Soudní dvůr.

V tomto kontextu by Portugalská republika mohla například určit hodnotu nerealizovaného zisku, u něhož hodlá zachovat svoji daňovou pravomoc, tak aby nedocházelo k okamžité splatnosti daně, ani nebyly stanoveny další podmínky týkající se odkladu její úhrady.

Pokud jde o cíl zajistit účinnou daňovou kontrolu a potírat daňové úniky, lze jej dosáhnou i méně omezujícími metodami za použití mechanismů upravených směrnicí 77/799/EHS (1) ze dne 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní nebo směrnicí Rady 2008/55/ES (2) ze dne 26. května 2008 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z některých dávek, cel, daní a jiných opatření.

Komise má za to, že portugalská právní úprava překračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení sledovaných cílů, a sice zajištění efektivity daňového systému. Komise je proto toho názoru, že portugalská právní úprava musí uplatňovat stejné pravidlo bez ohledu na to, zda jsou sídlo, ústředí nebo součásti obchodního majetku převedeny mimo portugalské území, nebo na něm setrvají. Daň podle Komise musí být vybrána až poté, co dojde ke zvýšení hodnoty aktiv.

(1)  Úř. věst. L 336, s. 15; Zvl. vyd. 09/01, s. 63.

(2)  Úř. věst. L 150, s. 28.

Žaloba podaná dne 25. ledna 2010 — Evropská komise v. Belgické království

(Věc C-41/10)

2010/C 80/34

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: G. Rozet a N. Yerrell, zmocněnci)

Žalované: Belgické království

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V této žalobě Komise tvrdí, že činnost belgických vzájemných společností v oblasti doplňkového zdravotního pojištění, které netvoří část systému zákonného sociálního zabezpečení, není v souladu s první a třetí směrnicí o jiném než životním pojištění. V rozsahu, ve kterém jsou tyto vzájemné společnosti na trhu zdravotního pojištění v přímém konkurenčním vztahu s pojišťovnami, by měly podléhat stejnému právnímu režimu jako tyto pojišťovny. Žalobkyně v této souvislosti zpochybňuje tvrzení žalované, že se na služby doplňkového zdravotního pojištění, které nabízí vzájemné společnosti, vztahuje výjimka stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. d) první směrnice, a tvrdí, že finanční krytí v rámci doplňkového pojištění nelze považovat za „pojištění tvořící část zákonného systému sociálního zabezpečení“.

Komise především uvádí, že ustanovení článku 6 první směrnice vyžaduje, aby přístup k činnosti v přímém pojištění podléhal předchozímu vydání úředního povolení vydanému na základě žádosti příslušnými orgány členského státu, na jehož území má společnost své sídlo. Belgické vzájemné společnosti však nejsou povolovány podle tohoto ustanovení, pokud jde o jejich činnost v oblasti doplňkového zdravotního pojištění.

Žalobkyně zadruhé tvrdí, že žalovaná porušila čl. 8 odst. 1 písm. a) první směrnice, jelikož vzájemné společnosti nejsou uvedeny mezi zákonnými právními formami požadovanými v Belgii pro pojišťovny. Kromě toho vzájemné společnosti jsou povolovány za účelem výkonu široké škály činností, které přímo nesouvisejí s jejich pojišťovací činností, ačkoliv čl. 8 odst. 1 písm. b) stanoví, že společnost musí omezit svůj předmět podnikání na pojišťovací činnosti a operace, které z nich přímo vyplývají, s vyloučením všech jiných obchodních činností. Belgická právní úprava představuje rovněž problém pokud jde o čl. 8 odst. 1 písm. c), který stanoví, že společnost musí předložit obchodní plán podle článku 9 směrnice. Vzájemné společnosti však žádný takový plán v souvislosti se svou činností v oblasti doplňkového zdravotního pojištění nepředkládají. Konečně, belgické vzájemné společnosti nemají v rozporu s požadavkem stanoveným v čl. 8 odst. 1 písm. d) první směrnice povinnost mít minimální garanční fond.

Zatřetí, Komise tvrdí, že podle článků 13 a následujících první směrnice (zejména článků 16, 16a a 17) a článků 15 a 20 až 22 třetí směrnice mají vzájemné společnosti povinnost vytvářet dostatečné technické rezervy v souvislosti s jejich činností v oblasti doplňkového zdravotního pojištění a dostatečnou míru solventnosti ve vztahu k veškeré své činnosti. V Belgii však byla míra solventnosti pro doplňkové zdravotní pojištění poskytované vzájemnými společnostmi zavedena až v roce 2002 a způsob výpočtu této míry se liší od způsobu, který stanoví první směrnice.

(1)  První Směrnice Rady ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, s. 3; Zvl. vyd. 06/01, s. 14).

(2)  Směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS (třetí směrnice o neživotním pojištění) (Úř. věst. L 228, s. 1; Zvl. vyd. 06/01, s. 346).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Højesteret (Dánsko) dne 28. ledna 2010 — Viking Gas A/S v. BP Gas A/S

(Věc C-46/10)

2010/C 80/35

Jednací jazyk: dánština

Předkládající soud

Højesteret

Účastnice původního řízení

Odvolatelka: Viking Gas A/S

Odpůrkyně: BP Gas A/S

Předběžné otázky

Je článek 5 první směrnice Rady 89/104/EHS (1) ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, ve spojení s jejím článkem 7 třeba vykládat v tom smyslu, že společnost B se dopustila porušení práv k ochranné známce, pokud doplňuje láhve na plyn pocházející od společnosti A plynem, který pak prodává, dochází-li k tomu za následujících okolností:

Pokud se lze domnívat, že spotřebitelé obecně nabudou dojmu, že existuje spojitost mezi společnostmi B a A, je potřeba tuto skutečnost považovat za významnou pro účely odpovědi na první otázku?

Je-li na první otázku třeba odpovědět záporně, lze dospět k odlišnému závěru, pokud je na kompozitových láhvích — kromě toho, že se na ně vztahuje zmíněná prostorová ochranná známka — uvedena (natištěna) zapsaná obrazová nebo slovní ochranná známka společnosti A, jež je stále viditelná, bez ohledu na jakékoli nálepky použité společností B?

Je-li na první nebo třetí otázku třeba odpovědět kladně, může být závěr odlišný, pokud se má za to, že u jiných druhů láhví, které nejsou chráněny uvedenou prostorovou ochrannou známkou, avšak na nichž je uvedena slovní nebo obrazová ochranná známka společnosti A, tato společnost po mnoho let připouštěla a nadále připouští plnění těchto láhví jinými společnostmi?

Je-li na první nebo třetí otázku třeba odpovědět kladně, může být závěr odlišný v případě, že se spotřebitel osobně dostaví přímo ke společnosti B, kde:

(1)  Úř. věst. 1989 L 40, s. 1.

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2010 (elektronickou poštou 27. ledna 2010) Rakouskou republikou proti rozsudku Soudu prvního stupně (šestého senátu) vydanému dne 18. listopadu 2009 ve věci T-375/04, Scheucher-Fleisch GmbH a další v. Komise Evropských společenství

(Věc C-47/10 P)

2010/C 80/36

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Rakouská republika (zástupci: E. Riedl, zmocněnec, M. Núñez-Müller a J. Dammann, advokáti)

Další účastnice řízení: Scheucher — Fleisch GmbH, Tauernfleisch Vertriebs GmbH, Wech-Kärntner Truthahnverarbeitung GmbH, Wech-Geflügel GmbH, Johann Zsifkovics, Evropská komise

Návrhová žádání navrhovatelky

Rakouská republika navrhuje, aby:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka uvádí, že napadený rozsudek porušuje čl. 263 odst. 4 SFEU. Soud nezohlednil skutečnost, že žalobkyně v původním řízení nebyly napadeným rozhodnutím Komise osobně ani bezprostředně dotčeny. Napadené rozhodnutí totiž podstatně nezasahuje do jejich postavení na trhu; navíc nevede všeobecný odvětvový režim podpory navrhovatelky, který byl schválen Komisí, k překážkám hospodářské soutěže, jelikož poskytování podpor závisí vždy na individuálním rozhodnutí příslušných orgánů. Konečně pak žalobkyním v původním řízení chybí nezbytný právní zájem na podání žaloby, neboť je sporné rozhodnutí Komise osobně nepoškozuje.

Navrhovatelka je dále toho názoru, že napadený rozsudek porušuje čl. 108 odst. 2 SFEU. Soud chybně vycházel z toho, že Komise během předběžného šetření narazila na významné obtíže při posuzování sporných opatření, a měla proto povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení.

Dále má navrhovatelka za to, že napadený rozsudek porušuje také pravidla o důkazním břemenu. Soud nařídil Komisi povinnost zahájit formální vyšetřovací řízení, ačkoli žalobkyně nepředložily odpovídající důkazy ohledně své údajné škody.

Podle navrhovatelky porušuje napadený rozsudek i článek 81 jednacího řádu Soudu, jelikož uvádí odporující si odůvodnění.

Nakonec pak navrhovatelka uvádí, že napadený rozsudek porušuje rovněž článek 64 jednacího řádu Soudu, neboť tento nepřijal organizační procesní opatření k ověření skutečností rozhodných pro řízení.

Žaloba podaná dne 29. ledna 2010 — Evropská komise v. Slovinská republika

(Věc C-49/10)

2010/C 80/37

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Alcover San Pedro a B. Rous Svete)

Žalovaná: Slovinská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

S ohledem na odpověď Slovinské republiky na odůvodněné stanovisko Komise konstatuje, že četné továrny ve Slovinsku jsou nadále provozovány bez platného povolení v rozporu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2008/1/ES.

(1)  Úř. věst. L 24, s. 8.

Kasační opravný prostředek podaný dne 9. února 2010 Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert & Co. KG proti rozsudku Soudu prvního stupně (osmého senátu) vydanému dne 30. listopadu 2009 ve věci T-2/09, Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert & Co. KG v. Evropská komise

(Věc C-73/10 P)

2010/C 80/38

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Internationale Fruchtimport Gesellschaft Weichert & Co. KG (zástupci: A. Rinne, Rechtsanwalt, S. Kon, Solicitor, C. Humpe, Solicitor, C. Vajda QC)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že se Soud prvního stupně dopustil nesprávného právního posouzení, když prohlásil žalobu za nepřípustnou z toho důvodu, že od použití pravidel Společenství o procesních lhůtách se lze odchýlit pouze za nepředvídatelných okolností nebo v případě vyšší moci. Uvádí, že takový přístup je příliš restriktivní a nezohledňuje, či zohledňuje neadekvátním způsobem, význam práva na přístup k soudu v trestních věcech, zásadu legality v trestních věcech a zásadu proporcionality, jakož i naléhavý zájem na zamezení bezpráví.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2010 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-340/07) (1)

(„Rozhodčí doložka - Program „eContent“ - Smlouva týkající se projektu, jehož účelem je zajistit maximální efektivitu programu a nejširší možnou účast cílových skupin - Nesplnění smlouvy - Ukončení smlouvy“)

2010/C 80/39

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupce: N. Korogiannakis, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve, zmocněnec, ve spolupráci s D. Philippem a M. Goudenem, advokáty)

Předmět věci

Žaloba na základě článků 235 ES, 238 ES a 288 ES, jíž se žalobkyně domáhá, aby bylo Komisi uloženo nahradit újmu, kterou žalobkyně utrpěla z důvodu, že Komise nesplnila své smluvní povinnosti v rámci plnění smlouvy EDC-53007 EEBO/27873 týkající se projektu nazvaného „eContent Exposure and Business Opportunities“.

Výrok rozsudku

(1)  Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

Rozsudek Tribunálu ze dne 10. února 2010 — O2 (Germany) v. OHIM (Homezone)

(Věc T-344/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Homezone - Absolutní důvody pro zamítnutí - Rozlišovací způsobilost - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2010/C 80/40

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: O2 (Germany) GmbH & Co. OHG (Mnichov, Německo) (zástupci: A. Fottner a M. Müller, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 5. července 2007 (věc R 1583/2006-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení Homezone jako ochranné známky Společenství.

Výrok

(1)  Úř. věst. C 269, 10.11.2007.

Rozsudek Tribunálu ze dne 3. února 2010 — Enercon v. OHIM — Hasbro (ENERCON)

(Věc T-472/07) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Společenství ENERCON - Starší slovní ochranná známka Společenství TRANSFORMERS ENERGON - Relativní důvod pro zamítnutí - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2010/C 80/41

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Enercon GmbH (Aurich, Německo) (zástupci: R. Böhm a V. Henke, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: D. Botis, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem: Hasbro, Inc. (Pawtucket, Rhode Island, Spojené státy) (zástupce: M. Edenborough, barrister)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 25. října 2007 (věc R 959/2006-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Hasbro, Inc. a Enercon GmbH

Výrok

(1)  Úř. věst. C 79, 29.3.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 11. února 2010 — Deutsche BKK v. OHIM (Deutsche BKK)

(Věc T-289/08) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství Deutsche BKK - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter a neexistence rozlišovací způsobilosti označení - Nedostatek rozlišovací způsobilosti získané užíváním - Článek 7 odst. 1 písm. b) a c), a odstavec 3 nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) a c), a odstavec 3 nařízení (ES) č. 207/2009) - článek 73 a čl. 74 odst. 1 první pododstavec nařízení (ES) č. 40/94 94 (nyní čl. 76 odst. 1 první pododstavec nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2010/C 80/42

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Deutsche BKK (Wolfsburg, Německo) (zástupci: H.-P. Schrammek, C. Drzymalla a S. Risthaus, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: B. Schmidt, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 29. května 2008 (věc R 318/2008-4) týkajícímu se přihlášky slovní ochranné známky Deutsche BKK jako ochranné známky Společenství.

Výrok

(1)  Úř. věst. C 247, 27.9.2008.

Rozsudek Tribunálu ze dne 9. února 2010 — PromoCell bioscience alive v. OHIM (SupplementPack)

(Věc T-113/09) (1)

(„Ochranná známka Společenství - Přihláška slovní ochranné známky Společenství SupplementPack - Absolutní důvod pro zamítnutí - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 40/94 (nyní čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009)“)

2010/C 80/43

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PromoCell bioscience alive GmbH Biomedizinische Produkte (Heidelberg, Německo) (zástupce: K. Mende, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (zástupce: S. Schäffner, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 15. ledna 2009 (věc R 996/2008-4) týkajícímu se přihlášky slovního označení SupplementPack k zápisu jako ochranné známky Společenství.

Výrok

(1)  Úř. věst. C 129, 6.6.2009.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 4. února 2010 — Portugalsko v. Transnáutica a Komise

(Věc T-385/05 TO R)

(„Předběžné opatření - Celní unie - Námitka třetí osoby - Rozsudek Tribunálu - Návrh odložení výkonu - Nedodržení formálních náležitostí - Nepřípustnost“)

2010/C 80/44

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Třetí osoba podávající námitku: Portugalská republika (zástupci: L. Inez Fernandes, A. C. Santos, J. Gomes a P. Rocha, zmocněnci)

Ostatní účastníci řízení: Transnáutica Transportes e Navegação, SA (Matosinhos, Portugalsko) (zástupci: C. Fernández Vicién a D. Ortigão Ramos, advokáti); a Evropská komise (zástupci: R. Lyal a L. Bouyon, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na odložení výkonu rozsudku Soudu ze dne 23. září 2009, Transnáutica v. Komise (T-385/05, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí) v rámci řízení o námitce třetí osoby.

Výrok

Usnesení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních ze dne 5. února 2010 — De Post v. Komise

(Věc T-514/09 R)

(„Předběžné opatření - Veřejné zakázky - Nabídkové řízení Společenství - Návrh na odklad provádění a předběžné opatření - Nedostatek naléhavosti“)

2010/C 80/45

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: De Post NV van publiek recht (Brusel, Belgie) (zástupci: R. Martens a B. Schutyser, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: E. Manhaeve a N. Bambara, zmocněnci, ve spolupráci s P. Wytinckem, advokátem)

Předmět věci

Návrh týkající se zaprvé odkladu provádění rozhodnutí, kterým Úřad pro publikace Evropské unie přidělil zakázku uvedenou ve výzvě k podávání nabídek číslo 10234 „Každodenní přeprava a distribuci Úředního věstníku, tiskovin, dalších periodik a publikací“ společnosti „Enterprises des Postes et Télécommunications Luxembourg“ a nikoliv žalobkyni; zadruhé, nařízení, aby nebylo přistoupeno k podpisu smlouvy uvedené ve výzvě k podávání nabídek, a zatřetí, pokud již smlouva byla uzavřena, odložení jejího provádění až do doby, kdy Tribunál rozhodne ve věci samé.

Výrok

Žaloba podaná dne 22. prosince 2009 — Cañas v. Komise

(Věc T-508/09)

2010/C 80/46

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Guillermo Cañas (Buenos Aires, Argentina) (zástupce: F. Laboulfie, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce, argentinský profesionální hráč tenisu, se domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 12. října 2009, kterým Komise z důvodu neexistence dostatečného zájmu Společenství zamítla stížnost žalobce proti Světové antidopingové agentuře (WADA), ATP Tour Inc. (ATP) a Mezinárodní radě pro sportovní arbitráž (CIAS), pokud jde o údajná porušení článku 81 ES nebo článku 82 Smlouvy o ES v souvislosti s dohodami nebo jednáním ve vzájemné shodě a zneužitím dominantního postavení ze strany těchto sportovních institucí.

Žalobce na podporu své žaloby uvádí, že jsou pravidla Světového antidopingového kodexu vypracovaná, uplatňovaná a potvrzená WADA, ATP a CIAS, diskriminační, jelikož umožňují trestat odlišně, podle zařazení látky zjištěné v tělních tekutinách, dvou atletů pozitivních z nedbalosti, kteří se dopustili stejné chyby. Žalobce konkrétně tvrdí, že tato antidopingová pravidla trestají doping z nedbalosti takzvanou zakázanou látkou minimálním zákazem činnosti na dobu jednoho roku, zatímco minimální sankce pro doping z nedbalosti takzvanou specifickou látkou (dnes specifikovanou) je upomínka.

Podle žalobce jsou dotčená antidopingová pravidla přehnaná, jelikož režim sankce, kterou hodlají uložit, nezohledňuje účinek, v projednávané věci negativní, látky požité omylem. Antidopingová pravidla, jakož i jejich použití, jsou nepřiměřená v souvislosti s (relativní) závažností pochybení, které je vytýkáno.

WADA, ATP a CIAS, tři podniky ve smyslu Společenství, uzavřely dohody nebo jednaly ve vzájemné shodě, což protiprávně omezilo soutěž mezi profesionálními hráči tenisu a ovlivnilo obchod mezi členskými státy. Dotčená antidopingová pravidla se vztahují na všechny atlety všech sportovních disciplín, v každém případě olympijských, a nikoli pouze na žalobce, což je důvodem, pro který jejich zákaz představuje významný zájem Společenství.

Navíc WADA, ATP a CIAS nezávisle na sobě nebo společně zneužily svého dominantního postavení, nejprve z důvodu skutečné a potenciální diskriminace mezi soutěžícími profesionálními sportovci a dále, protože antidopingová pravidla ATP umožňují, po minimální dobu jednoho roku, odepřít uzavření smlouvy s hráčem tenisu, který byl shledán pozitivním na zakázanou látku z nedbalosti.

Žaloba podaná dne 18. prosince 2009 — Portugalsko v. Komise

(Věc T-509/09)

2010/C 80/47

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugalská republika (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: L. Inez Fernandes, A. Trindade Mimoso a A. Miranda Boavida, jako zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žaloba podaná dne 21. prosince 2009 — Niki Luftfahrt v. Komise

(Věc T-511/09)

2010/C 80/48

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Niki Luftfahrt GmbH (Vídeň, Rakousko) (zástupce: H. Asenbauer, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2009) 6686 v konečném znění ze dne 28. srpna 2009 o státní podpoře v rámci prodeje podílů v Austrian Airlines Group patřících rakouskému státu německé společnosti Lufthansa AG (C 6/2009 [ex N 663/2008]). V tomto rozhodnutí vyjádřila Komise názor, že podpora na restrukturalizaci poskytnutá Společnosti Austiran Airlines Rakouskou republikou je za určitých podmínek slučitelná se společným trhem, bude-li Komisi oznámený plán restrukturalizace realizován v plném rozsahu.

Na podporu své žaloby na neplatnost žalobkyně, která provozuje leteckou společnost financovanou ze soukromých zdrojů a která podala ohledně sporné podpory na restrukturalizaci stížnost Komisi, zaprvé uvádí, že Komise porušila čl. 87 odst. 1 a odst. 3 písm. c) ES, čl. 88 odst. 2 ES a pokyny Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (Úř. věst 2004, C 244, s. 2). V této souvislosti zejména uvádí, že Komise nezohlednila skutečnost, že

Žalobkyně dále uvádí, že dotčená podpora je neoddělitelně spojena s podmínkami, které jsou v rozporu s pravidly Společenství v oblasti svobody usazování, takže je v rozporu s článkem 43 ES.

Dále se žalobkyně dovolává porušení článku 253 ES v tom, že Komise napadené rozhodnutí nesprávně odůvodnila, jelikož

Na závěr žalobkyně uvádí, že Komise zneužila své pravomoci.

Žaloba podaná dne 21. prosince 2009 — Rusal Armenal v. Rada

(Věc T-512/09)

2010/C 80/49

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Rusal Armenal ZAO (zástupce: B. Evtimov, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou žalobkyně směřuje ke zrušení nařízení Rady (ES) č. 925/2009 ze dne 24. září 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Arménie, Brazílie a Čínské lidové republiky („napadené nařízení“) v rozsahu, v němž se jí týká (Úř. věst. L 262, s. 1).

Na podporu svých návrhových žádání žalobkyně uvádí pět následujících právních důvodů směřujících ke zrušení, z nichž jeden vychází z námitky protiprávnosti.

Na základě svého prvního žalobního důvodu žalobkyně tvrdí, že Komise a Rada porušily čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení (1) a články 2.1 a 2.2 Dohody o provádění článku VI GATT 1994 (dále jen „antidumpingová dohoda“) tím, že stanovily běžnou hodnotu pro žalobkyni, založenou na údajích pocházejících z obdobné třetí země, čímž údajně došly k zásadně mylným závěrům o dumpingu, kumulaci, újmě a příčinné souvislosti, co se týče dovozů z Arménie. Podle žalobkyně Rada a Komise měly běžnou hodnotu pro žalobkyni stanovit na základě jejích vlastních údajů pocházejících z Arménie, a ne podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

Krom toho žalobkyně tvrdí, že za účelem přezkumu opodstatněnosti prvního důvodu směřujícího ke zrušení měl Tribunál incidenčně, podle článku 277 SFEU (původně článek 241 ES), určit nepoužitelnost čl. 2 odst. 7 základního nařízení na žalobkyni v rozsahu, v němž toto ustanovení představovalo právní základ pro srovnávací metodu, použitou pro stanovení běžné hodnoty žalobkyně v napadeném nařízení. Žalobkyně uplatňuje tuto námitku protiprávnosti, jelikož je názoru, že má nárok na soudní přezkum použití čl. 7 odst. 2 na sebe a že byla dotčena závěry týkajícími se běžné hodnoty v napadeném nařízení, které jsou právně založeny na čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Posledně uvedené ustanovení by podle žalobkyně mělo být prohlášeno za nepoužitelné, jelikož jeho uplatnění na žalobkyni údajně porušuje ustanovení 2.1 a 2.2 antidumpingové dohody, které EU zamýšlela jako mnohostranné závazky přijmout do práva Společenství a která jsou součástí smluv, na nichž je založena EU a jsou závazná pro Radu a Komisi podle ustálené judikatury Soudního dvora.

Na základě svého druhého důvodu směřujícího ke zrušení žalobkyně tvrdí, že i za předpokladu, že orgány neporušily čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení a antidumpingové dohody, porušily čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, žalobkyni neprávem odepřely statut podniku působícího v tržním hospodářství („STH“) a dopustily se řady zjevně nesprávných posouzení skutkového stavu v rámci uplatnění čl. 2 odst. 7 písm. c).

Na základě svého třetího důvodu směřujícího ke zrušení žalobkyně tvrdí, že orgány porušily čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dopustily se zjevně nesprávného posouzení tím, že dovozy z Arménie nevyňaly z kumulativního určení údajně dumpingových dovozů, a tím, že v této souvislosti nezohlednily důkladnou reorganizaci výrobní činnosti v Arménii v období od roku 2004 do roku 2006 a kvalitativních problémů dotčených arménských výrobků během obnovení a reorganizace výrobních procesů v roce 2007 spadajících do období šetření.

Na základě svého čtvrtého důvodu směřujícího ke zrušení žalobkyně tvrdí, že Komise svými úvahami a svým odůvodněním pro zamítnutí cenové nabídky žalobkyně a přijetím, v téže době, cenové nabídky brazilského výrobce za podobných okolností, porušila základní právní zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace a dopustila se zjevně nesprávného posouzení.

Na základě svého pátého důvodu směřujícího ke zrušení Komise údajně porušila základní zásadu práva Společenství, kterou je zásada řádné správy, čímž porušila základní procesní požadavky tím, že přímo a veřejně odkázala na žalobkyni a probíhající sporné antidumpingové šetření a vytvořila předpojatost orgánů odpovědných za antidumpingové šetření ve prospěch uložení antidumpingových cel na dovozy žalobkyně.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).

Žaloba podaná dne 23. prosince 2009 — Ecoceane v. EMSA

(Věc T-518/09)

2010/C 80/50

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ecoceane (Paříž, Francie) (zástupce: S. Spalter, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobkyně svou žalobou usiluje o zrušení rozhodnutí ze dne 28. října 2009, kterým EMSA odmítla její nabídku v rámci nabídkového řízení na přidělení veřejné zakázky týkající se nasazení doprovodných plavidel pro boj se znečištěním způsobeným uhlovodíky, a rozhodnutí EMSA o přidělení zakázky a její podpis. Žalobkyně rovněž žádá o náhradu škody způsobené napadeným rozhodnutím.

Žalobkyně na podporu své žaloby uplatňuje čtyři žalobní důvody.

Zaprvé uplatňuje, že EMSA tím, že nesdělila informace požadované žalobkyní, tedy záznam rozboru nabídek obsahující informace o průběhu řízení, důvody odmítnutí její nabídky, hodnocení nabídek použitím procentních sazeb ze zadávací dokumentace, jakož i vlastnosti a výhody nabídky vybraného uchazeče, porušila ustanovení čl. 100 odst. 2 nařízení č. 1605/2002/ES (1) a ustanovení čl. 149 odst. 3 nařízení č. 2342/2002/ES (2) tím, že neodůvodnila v souladu s uvedenými ustanoveními své rozhodnutí o odmítnutí nabídky.

Žalobkyně zadruhé tvrdí, že dodatečná kritéria stanovená EMSA v její zadávací dokumentaci, s ohledem na zkoumání a posouzení nabídek nebylo objektivní a oprávněné s ohledem na předmět zakázky; v důsledku toho volba dodatečných kritérií odpovídajících předem identifikované technologii neumožňovala zajištění rovnosti v přístupu k uchazečům, kteří nabízeli inovativní postup, a představovala porušení zásad rovnosti, zákazu diskriminace a transparentnosti, uvedených v čl. 89 odst. 1 finančního nařízení č. 1605/2002/ES.

Žalobkyně zatřetí uplatňuje, že žalovaná porušila zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti v zacházení s uchazeči tím, že odmítla navštívit plavidla pro odstraňování znečištění navrhované Ecoceane, v rozporu s tím, co bylo dohodnuto s ostatními uchazeči. Žalovaná krom toho porušila tyto zásady tím, že nevyslechla Ecoceane před komisí pro výběr nabídek, složenou alespoň ze tří členů účastnících se jednání po celou dobu v souladu s článkem 146 nařízení č. 2342/2002/ES.

Žalobkyně konečně tvrdí, že EMSA se dopustila zjevně nesprávných posouzení.

(1)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

(2)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 145).

Žaloba podaná dne 24. prosince 2009 — TF1 a další v. Komise

(Věc T-520/09)

2010/C 80/51

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Télévision française 1 (TF1) (Boulogne Billancourt, Francie), Métropole télévision (M6) (Neuilly-sur-Seine, Francie), Canal + SA (Issy-Les-Moulineaux, Francie) (zástupci: J.-P. Hordies a C. Smits, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Projednávaná žaloba směřuje ke zrušení rozhodnutí K(2009) 6693 konečné ze dne 1. září 2009, přijatého Komisí po skončení řízení stanoveného v čl. 88 odst. 3 ES (nyní článek 108 SFEU), ve kterém Komise považovala rozpočtovou podporu v maximální výši 450 milionů eur poskytnutou France Télévisions za rok 2009 za slučitelnou se společným trhem. Žalobkyně v tomto kontextu požadují zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU.

Na podporu svého návrhu žalobkyně uplatňují jediný žalobní důvod vycházející z toho, že existovaly vážné obtíže, při kterých byla Komise povinna zahájit formální vyšetřovací řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 ES (nyní čl. 108 odst. 2 SFEU) a vyzvat zúčastněné strany k předání svých vyjádření.

Žalobkyně uplatňují existenci náznaků vážných obtíží vyplývajících jednak z okolností předběžného vyšetřovacího řízení, a dále z obsahu napadeného rozhodnutí.

Nadměrná délka trvání předběžného vyšetřovacího řízení, průběh řízení a rozsah sporné subvence mohou být projevem existence náznaků vážných obtíží vyplývajících z okolností předběžného vyšetřovacího řízení.

Existence náznaků vážných obtíží, vyplývajících z obsahu napadeného rozhodnutí, spočívá na dvou poznatcích. Vyplývá jednak z nedostatečné úrovně informovanosti, či dokonce z nepřesných informací, které měla Komise k dispozici v okamžiku přijetí napadeného rozhodnutí, a dále ze skutečnosti, že Komise nemohla dojít k závěru o slučitelnosti podpory bez hlubší analýzy, s ohledem na strukturální rizika přeplacení v projednávaném případě.

Žaloba podaná dne 28. prosince 2009 — MIP Metro v. OHIM– Metronia (METRONIA)

(Věc T-525/09)

2010/C 80/52

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: MIP Metro Group Intellectual Property GmbH & Co. KG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: R. Kaase a J.-C. Plate, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Metronia, SA (Madrid, Španělsko)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Dotčená ochranná známka Společenství: Obrazová ochranná známka „METRONIA“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 20, 28 a 41

Majitelka ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Žalobkyně

Namítaná ochranná známka nebo označení: Zápis německé obrazové ochranné známky „METRO“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 20, 28 a 41

Rozhodnutí námitkového oddělení: Vyhovění námitkám a zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství

Rozhodnutí odvolacího senátu: Vyhovění odvolání, zamítnutí námitek, a tudíž připuštění ochranné známky Společenství k zápisu pro všechny požadované výrobky a služby

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009] tím, že odvolací senát dospěl k nesprávnému závěru, že mezi dotčenými ochrannými známkami Společenství neexistuje nebezpečí záměny.

Žaloba podaná dne 28. prosince 2009 — PAKI Logistics v. OHIM (PAKI)

(Věc T-526/09)

2010/C 80/53

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: PAKI Logistics GmbH (Ennepetal, Německo) (zástupci: M. Bergermann, P. Mes, C. Graf von der Groeben, G. Rother, J. Bühling, A. Verhauwen, J. Künzel, D. Jestaedt a J. Vogtmeier, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „PAKI“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 6, 20, 37 a 39 (přihláška č. 4 790 895)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Odmítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: Odmítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Nesprávné právní posouzení při použití čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 (1) ve spojení s čl. 7 odst. 2 téhož nařízení, jelikož přihlášená ochranná známka není v rozporu s dobrými mravy

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

Žaloba podaná dne 31. prosince 2009 — In‘t Veld v. Rada

(Věc T-529/09)

2010/C 80/54

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Sophie in‘t Veld (Brusel, Belgie) (zástupci: O. Brouwer a J. Blockx, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Rady ze dne 8. září 2009, kterým byla zamítnuta na základě nařízení č. 1049/2001 (1) její žádost o úplný přístup k dokumentu 11897/09, který je stanoviskem právní služby Rady o právním základu pro „Doporučení Komise Radě ohledně povolení zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o mezinárodní smlouvě o předávání údajů o zasílání peněz za účelem prevence a boje s terorismem a s financováním terorismu Ministerstvu financí Spojených států amerických“. Rada poskytla žalobkyni upravené znění dokumentu 11897/09 a vynechala ty části, které by, podle názoru žalobkyně, jí umožnily získat znalosti o podstatě analýzy právní služby.

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, protože porušuje pravidla o přístupu k dokumentům, která jsou obsažena v nařízení č. 1049/2001.

Zaprvé, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je nesprávně založeno na čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení č. 1049/2001 (ochrana mezinárodních vztahů), jelikož Rada neprokázala, proč by plné zveřejnění dokumentu 11897/2009 narušilo ochranu veřejného zájmu, pokud jde o ochranu mezinárodních vztahů Evropské unie.

Zadruhé, žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí je rovněž založeno na nesprávném výkladu čl. 4 odst. 2 druhé odrážky nařízení č. 1049/2001 (ochrana právního poradenství), jelikož se uvedená výjimka nepoužije na dokument 11897/09, protože jeho úplné zveřejnění by neporušilo ochranu soudního řízení a právního poradenství, neboť existuje převažující veřejný zájem na plném zpřístupnění dokumentu 11897/09.

Podpůrně, pokud by Tribunál došel k závěru, že se výše uvedené výjimky na dokument 11897/09 použijí, žalobkyně tvrdí, že Rada nesprávně použila čl. 4 odst. 6 nařízení č. 1049/2001 v rozsahu, v němž odstranila z dokumentu 11897/09 více informací, nežli bylo striktně nezbytné.

Konečně, žalobkyně tvrdí, že Rada nesplnila svou povinnost uvést odůvodnění napadeného rozhodnutí.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331).

Žaloba podaná dne 8. ledna 2010 — Komise v. Earthscan

(Věc T-5/10)

2010/C 80/55

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A.-M. Rouchaud-Joët, S. Petrova, zmocněnkyně, ve spolupráci s P. Hermantem a G. van de Wallem de Ghelcke, advokáty)

Žalovaná: Earthscan Ltd (Kent, Spojené království)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou, která byla podána na základě rozhodčí doložky, se žalobkyně domáhá, aby bylo žalované uloženo vrátit část zálohy vyplacené žalobkyní, společně s úroky z prodlení, v důsledku neprovedení smlouvy č. 4.1030/Z/01-035/2001 uzavřené mezi žalobkyní a devíti dodavateli včetně žalované, týkající se vytvoření, uveřejnění a šíření příručky o obnovitelné energii (projekt „Guide for Renewable Energy installations to promote biomass, photovoltaics and solar thermal in the EU“ [Příručka pro zařízení na získávání obnovitelné energie k podpoře využívání biomasy, fotovoltaiky a slunečního tepla v EU]) v rámci programu ALTENER (1).

Žalobkyně uvádí jediný žalobní důvod.

Vzhledem k tomu, že žalovaná neprovedla smluvní činnosti pro fáze 6 a 7 (návrh, sazba, tisk a šíření), žalobkyně uvádí, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že nevrátila svou část zálohy, která byla přeplacena při uplatnění smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že žalované je proto nutno uložit vrácení přeplatku spolu s úroky z prodlení podle výpočtu stanoveného ve smlouvě.

(1)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 646/2000/ES ze dne 28. února 2000, kterým se přijímá víceletý program na podporu obnovitelných zdrojů energie ve Společenství (Altener) (1998–2002) (Úř. věst. L 79, s. 1).

Žaloba podaná dne 7. ledna 2010 — Diagnostiko kai therapeftiko kentro Athinon „Ytria“ v. OHIM

(Věc T-7/10)

2010/C 80/56

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: řečtina

Účastníci řízení

Žalobce: Diagnostiko kai therapeftiko kentro Athinon „Ygeia AE“ (Atény, Řecko) (zástupci: K. Alexiou a S. Foteas, advokáti)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: slovní označení „hygeia“ pro služby třídy 44, lékařské služby — přihláška č. 7129001

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky k zápisu

Rozhodnutí odvolacího senátu: potvrzení rozhodnutí průzkumového referenta a zamítnutí přihlášky k zápisu

Dovolávané žalobní důvody:Cílem žaloby je zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu OHIM ve věci R 190/2009-2.

Na základě prvního žalobního důvodu směřujícího ke zrušení žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí nesprávně přiznalo označení čistě popisnou povahu, zatímco zmíněné označení má rozlišovací způsobilost in abstracto.

Na základě druhého žalobního důvodu směřujícího ke zrušení žalobkyně uvádí, že napadené rozhodnutí nesprávně odmítlo přiznat označení rozlišovací způsobilost získanou jeho užíváním. I kdyby byla podle žalobkyně uznána popisná povaha in abstracto slovního označení, existuje užívání, které může odůvodnit získání rozlišovací způsobilosti a odmítnutí nepřípustnosti přihlášky k zápisu.

Žaloba podaná dne 8. ledna 2010 — Evropaïki Dynamiki v. Komise

(Věc T-9/10)

2010/C 80/57

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Evropaïki Dynamiki — Proigmena Systimata Tilepikoinonion Pliroforikis kai Tilematikis AE (Atény, Řecko) (zástupci: N. Korogiannakis a M. Dermitzakis, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V této věci se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované zamítnout její nabídku předloženou v reakci na vyhlášení otevřeného nabídkového řízení na poskytování elektronických publikací (AO 10224) (položka 2) a udělit zakázku úspěšnému uchazeči (položky 2 a 3). Žalobkyně dále požaduje náhradu škody, kterou údajně utrpěla v důsledku uvedeného nabídkového řízení.

Na podporu svých tvrzení žalobkyně uplatňuje dva žalobní důvody.

Zaprvé žalobkyně tvrdí, že se žalovaná dopustila různých a zjevně nesprávných posouzení a že žalobkyni odmítla poskytnout dostatečné odůvodnění nebo vysvětlení, čímž porušila finanční nařízení (2) a jeho prováděcí pravidla, jakož i směrnici 2004/18/EC (3) a článek 253 ES.

Zadruhé tvrdí, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila svou povinnost uvést odůvodnění, jelikož odůvodnění odmítnutí nabídky žalobkyně poskytnuté hodnotící komisí bylo neurčité, nevýstižné a neodůvodněné.

(1)  Úř. věst. 2009/S 109-156511.

(2)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. 2002, L 248, s. 1; Zvl. vyd. 01/04, s. 74).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. 2004, L 134, s. 114; Zvl. vyd. 06/07, s. 132).

Žaloba podaná dne 20. ledna 2010 — Goutier v. OHIM — Rauch (ARANTAX)

(Věc T-13/10)

2010/C 80/58

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobce: Klaus Goutier (Frankfurt nad Mohanem, Německo) (zástupce: E. E. Happe, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Norbert Rauch (Herzogenaurach, Německo)

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: Žalobce

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „ARANTAX“ pro služby zařazené do tříd 35, 36 a 42 (přihláška č. 4 823 084)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Norbert Rauch

Namítaná ochranná známka nebo označení: Německá obrazová ochranná známka „atarax“ č. 30 168 707 pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 37, 41 a 42

Rozhodnutí námitkového oddělení: zamítnutí námitky

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a částečné zamítnutí přihlášky k zápisu ochranné známky Společenství

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 (1), vzhledem k tomu, že mezi kolidujícími si ochrannými známkami neexistuje nebezpečí záměny.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1).

Žaloba podaná dne 18. ledna 2010 — CheckMobile v. OHIM (carcheck)

(Věc T-14/10)

2010/C 80/59

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: CheckMobile GmbH — The Process Solution Company (Hamburk, Německo) (zástupce: K. Lodigkeit, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „carcheck“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 16, 35, 36, 38, 41, 42 a 45 (přihláška č. 7 368 681)

Rozhodnutí průzkumového referenta: částečné zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: částečné zrušení rozhodnutí průzkumového referenta

Dovolávané žalobní důvody: porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 (1), jelikož odvolací senát vyložil příliš široce absolutní důvod k zamítnutí zápisu označení tvořícího ochrannou známku, které má výlučně popisný charakter.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1 36; Zvl. vyd. 17/01, s. 146).

Žaloba podaná dne 19. ledna 2010 — Steinberg v. Komise

(Věc T-17/10)

2010/C 80/60

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Gerald Steinberg (Jeruzalém, Izrael) (zástupce: T. Asserson, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím této žaloby se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 15. května 2009, které žalobce obdržel dne 22. listopadu 2009, jímž byla zčásti zamítnuta jeho žádost podle nařízení č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 (1) o přístup k dokumentům týkajícím se rozhodnutí o financování grantů pro izraelské a palestinské nevládní organizace na poslední tří roky v rámci programů „Partnerství pro mír“ a „Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva“.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobce čtyři žalobní důvody.

Zaprvé žalobce uvádí, že neposkytnutím přístupu k požadovaným dokumentům žalovaná porušila článek 2 nařízení č. 1049/2001.

Zadruhé žalobce tvrdí, že odmítnutím plného přístupu k požadovaným dokumentům žalovaná porušila článek 4 nařízení č. 1049/2001, jelikož se na jeho žádost nevztahuje žádná z výjimek stanovených v tomto článku. Žalobce dále uvádí, že i kdyby se na jeho žádost vztahovaly výjimky, quod non, je třeba mít za to, že právo organizací občanské společnosti na přístup k požadovaným dokumentům zakládá „převažující veřejný zájem na zpřístupnění“.

Zatřetí žalobce tvrdí, že vzhledem ke skutečnosti, že si odpověď na jeho potvrzující žádost vyžádala téměř šest měsíců, navzdory skutečnosti, že nařízení č. 1049/2001 vyžaduje odpověď během patnácti pracovních dnů od podání žádost, žalovaná porušila článek 7 nařízení č. 1049/2001.

Začtvrté žalobce uvádí, že žalovaný neprovedl zkoumání žádosti „bezodkladně“, a tudíž porušil článek 8 nařízení č. 1049/2001.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331)

Žaloba podaná dne 27. ledna 2010 — Arkema France v. Komise

(Věc T-23/10)

2010/C 80/61

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Arkema France (Colombes, Francie) (zástupci: J. Joshua, barrister, E. Aliende Rodríguez, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí Komise ze dne 11. listopadu 2009 ve věci COMP/38.589-Tepelné stabilizátory, které konstatovalo, že se žalobkyně podílela na dvou samostatných porušeních článku 81 ES (nyní článek 101 SFEU), jedno se týkalo tepelných stabilizátorů a druhé ESBO, a uložilo pokutu za každý výrobek.

Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby následující žalobní důvody:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003 L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2)  Rozsudek ze dne 17. září 2007 ve spojených věcech, Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise (T-125/03 a T-253/03Sb. rozh. s. II 3523).

Žaloba podaná dne 26. ledna 2010 — Euro-Information v. OHIM (EURO AUTOMATIC PAYMENT)

(Věc T-28/10)

2010/C 80/62

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Européenne de traitement de l’information (Euro-Information) (Štrasburk, Francie) (zástupce: A. Grolée, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka „EURO AUTOMATIC PAYMENT“ pro výrobky a služby zařazené do tříd 9, 35, 36, 37, 38, 42 a 45 (přihláška k zápisu č. 7 077 654)

Rozhodnutí průzkumového referenta: Částečné zamítnutí zápisu

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zamítnutí odvolání

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (ES) č. 207/2009 v rozsahu, v němž ochranná známka navržená k zápisu není popisná, ale má rozlišovací způsobilost pro všechny výrobky a služby, u nichž byl zápis zamítnut.

Žaloba podaná dne 28. ledna 2010 — Nizozemsko v. Komise

(Věc T-29/10)

2010/C 80/63

Jednací jazyk: nizozemština

Účastníci řízení

Žalobce: Nizozemské království (zástupci: C. Wissels a Y. de Vries, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání žalobce

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V napadeném rozhodnutí Komise určila, že určitá opatření, která byla přijata Nizozemskem ohledně ING Groep N. V., představují státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, které za určitých podmínek nejsou slučitelné se společným trhem. Podle rozhodnutí představuje změna podmínek splácení ohledně 5 miliard eur kapitálové injekce dodatečnou podporu.

Žaloba směřuje proti čl. 2 odst. 1 rozhodnutí, který je založen na konstatování Komise, že změna podmínek splácení ohledně 5 miliard eur kapitálové injekce představuje státní podporu.

Zaprvé žalobce uplatňuje, že rozhodnutí porušuje článek 107 SFEU v rozsahu, ve kterém Komise konstatuje, že úprava podmínek splácení účasti na základním kapitálu ING představuje dodatečnou státní podporu ve prospěch ING ve výši 2 miliard eur. Komise nesprávně považovala úpravu podmínek splácení za státní podporu, a to z následujících důvodů:

Zadruhé žalobce uplatňuje, že rozhodnutí porušuje zásadu řádné správy, jelikož Komise neprovedla šetření ohledně relevantního skutkového stavu.

Zatřetí žalobce uplatňuje, že rozhodnutí porušuje povinnost odůvodnění, neboť Komise své zjištění, že úprava podmínek splácení představuje dodatečnou podporu, dostatečně neodůvodnila.

Žaloba podaná dne 29. ledna 2010 — Reagens v. Komise

(Věc T-30/10)

2010/C 80/64

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Reagens SpA (San Giorgio di Piano, Itálie) (zástupci: B. O'Connor, L. Toffoletti, D. Gullo a E. De Giorgi, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Prostřednictvím své žaloby se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise č. K(2009) 8682 v konečném znění ze dne 11. listopadu 2009, v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto, že žalobkyně je odpovědná za porušení článku 81 ES a 53 EHP (věc COMP/38.589 — Tepelné stabilizátory) a byla jí uložena pokuta.

Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003 L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2)  Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, s. 2).

(3)  Rozsudek Tribunálu ze dne 17. září 2007 ve spojených věcech, Akzo Nobel Chemicals a Akcros Chemicals v. Komise (T-125/03 a T-253/03, Sb. rozh. s. II 3523).

Žaloba podaná dne 22. ledna 2010 — Ella Valley Vineyards v. OHIM — Hachette Filipacchi Presse (ELLA VALLEY VINEYARDS)

(Věc T-32/10)

2010/C 80/65

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Ella Valley Vineyards (Adulam) (Jeruzalém, Izrael) (zástupce: C. de Haas, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Hachette Filipacchi Presse SA (Levallois-Perret, Francie)

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka „ELLA VALLEY VINEYARDS“ pro výrobky třídy 33 (přihláška č. 3 360 914)

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: Hachette Filipacchi Presse SA

Namítaná ochranná známka nebo označení: francouzská slovní ochranná známka a slovní ochranná známka Společenství „ELLE“ pro výrobky třídy 16 (ochranná známka č. 3 475 365)

Rozhodnutí námitkového oddělení: Zamítnutí námitek

Rozhodnutí odvolacího senátu: Zrušení rozhodnutí námitkového oddělení

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 8 odst. 5 nařízení (ES) č. 207/2009, jelikož si dotyčná veřejnost nevytvoří žádnou spojitost mezi dotčenými ochrannými známkami a užívání ochranné známky „ELLA VALLEY VINEYARDS“ nebude neoprávněně těžit z dobrého jména starších ochranných známek „ELLE“.

Žaloba podaná dne 28. ledna 2010 — ING Groep v. Komise

(Věc T-33/10)

2010/C 80/66

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ING Groep NV (Amsterodam, Nizozemsko) (zástupci: O. Brouwer, M. Knapen a J. Blockx, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V souvislosti se zmatkem na finančních trzích v září a říjnu 2008 nizozemský stát poskytl dne 11. listopadu 2008 injekci hlavní kapitálové složky Tier 1 (dále „CTI transakce“) ve výši 10 miliard eur společnosti ING (dále též „žalobkyně“). Tato podpora byla prozatímně schválena Evropskou komisí dne 12. listopadu 2008 na dobu šesti měsíců.

V lednu 2009 souhlasil nizozemský stát s převzetím hospodářského rizika souvisejícího s některými znehodnocenými aktivy žalobkyně. Toto opatření bylo prozatímně schváleno Evropskou komisí dne 31. března 2009, přičemž se nizozemský stát zavázal k předložení restrukturalizačního plánu týkajícího se žalobkyně. V říjnu 2009 žalobkyně a nizozemský stát sjednaly změnu původní CTI transakce za účelem umožnění předčasného splacení poloviny kapitálové injekce CTI. Konečné znění restrukturalizačního plánu žalobkyně bylo předáno Komisi dne 22. října 2009.

Dne 18. listopadu 2009 Komise přijala napadené rozhodnutí, ve kterém schválila podporu s výhradou závazků k restrukturalizaci uvedených v příloze I. a II. rozhodnutí.

Svou žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí ze dne 18. listopadu 2009 o státní podpoře č. C 10/2009 (ex N 138/2009) provedené Nizozemskem ve prospěch žalobkyně ve formě mechanismu na podporu nelikvidních aktiv v rámci restrukturalizačního plánu, v rozsahu, ve kterém údajně i) kvalifikuje změnu CTI transakce jako dodatečnou podporu ve výši 2 miliard eur, ii) podřídila schválení podpory přijetím zákazů nabízet nejnižší ceny a iii) podřídila schválení podpory podmínkám restrukturalizace rozsahu širšího než je přiměřené a než vyžaduje sdělení o restrukturalizaci.

Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí by mělo být částečně zrušeno z následujících důvodů:

Kasační opravný prostředek podaný dne 28. ledna 2010 Carlem de Nicolou proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 30. listopadu 2009 ve věci F-55/08, Carlo De Nicola v. EIB

(Věc T-37/10 P)

2010/C 80/67

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Carlo de Nicola (Strassen, Lucembursko) (zástupce: L. Isola, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská investiční banka

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Kasační opravný prostředek je namířen proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu (dále jen „SVS“) ze dne 30. listopadu 2009, kterým byla zamítnuta žaloba, jejímž předmětem byl návrh na zrušení rozhodnutí žalované o zamítnutí stížnosti C. De Nicoly, jejímž cílem bylo jednak přehodnocení známky, která mu byla udělena za rok 2006, a jednak zrušení rozhodnutí EIB o povýšení přijatých za rok 2006 v rozsahu, v němž C. De Nicola nebyl povýšen; zrušení jeho hodnotícího posudku za rok 2006; určení, že byl obětí psychického obtěžování; uložení EIB náhrady újmy, která mu údajně vznikla z důvodu psychického obtěžování, a konečně zrušení rozhodnutí o zamítnutí úhrady léčebných výloh souvisejících s léčbou laserovou terapií.

Navrhovatel uvádí na podporu svých návrhových žádání následující důvody:

Kasační opravný prostředek podaný dne 26. ledna 2010 Luigim Marcucciem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. listopadu 2009 ve věci F-70/07, Marcuccio v. Komise

(Věc T-38/10 P)

2010/C 80/68

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaný kasační opravný prostředek směřuje proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 10. listopadu 2009. Toto usnesení odmítlo jako zjevně nepřípustné první, druhé, třetí a šesté návrhové žádání žaloby, jejímž předmětem je uložení povinnosti Komisi nahradit škodu, která žalobci vznikla z důvodu jejího odmítnutí uhradit mu nahraditelné náklady, které údajně vynaložil ve věci T-176/04, Marcuccio v. Komise.

Na podporu svých tvrzení se navrhovatel dovolává nesprávného výkladu a použití pojmu „žádost“ ve smyslu článků 90 a 91 služebního řádu úředníků, neodůvodněného a nelogického popření související judikatury, absolutního nedostatku odůvodnění, nedodržení povinnosti nezohlednit žalobní odpověď, jež byla předložena opožděně, vady řízení, jež spočívá v připuštění aktu nazvaného „návrh na nevydání rozhodnutí ve věci“, jakož i porušení článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.

Kasační opravný prostředek podaný dne 3. února 2010 Luigim Marcucciem proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. listopadu 2009 ve věci F-11/09, Marcuccio v. Komise

(Věc T-44/10 P)

2010/C 80/69

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Luigi Marcuccio (Tricase, Itálie) (zástupce: G. Cipressa, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Projednávaný kasační opravný prostředek směřuje proti usnesení Soudu pro veřejnou službu ze dne 25. listopadu 2009. Toto usnesení odmítlo jako zčásti zjevně nepřípustnou a zamítlo jako zčásti zjevně neopodstatněnou žalobu, jejímž předmětem je odmítnutí odpůrkyně uhradit ve výši 100 % lékařské výdaje navrhovatele.

Na podporu svých tvrzení se navrhovatel dovolává nesprávného výkladu a použití pojmu odůvodnění rozhodnutí orgánu Evropské unie, pojmu možnost doplnit odůvodnění rozhodnutí, jakož i právních zásad vlastních provádění dokazování a hodnocení důkazů.

Navrhovatel se rovněž dovolává nesprávného výkladu a použití pojmů napadnutelný akt a rozhodnutí, které pouze potvrzuje předchozí rozhodnutí.

Žaloba podaná dne 10. února 2010 — SP SpA v. Evropská komise

(Věc T-55/10)

2010/C 80/70

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: SP SpA (Brescia, Itálie) (zástupce: G. Belotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím ze dne 8. prosince 2009 Komise změnila vlastní dřívější rozhodnutí K(2009) 7492 v konečném znění ze dne 30. září 2009, v němž některým podnikům, včetně žalobkyně, vytýkala účast na údajné kartelové dohodě. Rozhodnutím ze dne 8. prosince 2009 Komise se poté, co uznala, že rozhodnutí ze dne 30. září 2009„odkazovalo na přílohu obsahující tabulky zobrazující změny cen výztužné betonové oceli během trvání dohody“ a že „uvedená příloha nebyla obsažena v rozhodnutí přijatém dne 30. září 2009“, rozhodla změnit posledně uvedené rozhodnutí za účelem jeho doplnění tabulkami přiloženými k rozhodnutí napadenému v rámci této žaloby.

Na podporu své žaloby uplatňuje žalobkyně důvody vycházející z:

Žalobkyně se rovněž dovolává porušení zásady řádné správy.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1)

Žaloba podaná dne 10. února 2010 — Acciaierie e Ferriere Leali Luigi a Leali v. Komise

(Věc T-56/10)

2010/C 80/71

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Acciaierie e Ferriere Leali Luigi SpA (Brescia, Itálie), Leali SpA (Odolo, Itálie) (zástupce: G. Belotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhové žádání žalobkyň

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobní důvody a hlavní argumenty jsou obdobné důvodům a argumentům uplatněným ve věci T-55/10, SP v. Komise.