See dokument on väljavõte EUR-Lexi veebisaidilt.
Dokument C:2005:089:FULL
Official Journal of the European Union, C 89, 13 April 2005
Úřední věstník Evropské unie, C 89, 13. duben 2005
Úřední věstník Evropské unie, C 89, 13. duben 2005
|
ISSN 1725-5163 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 89 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Svazek 48 |
|
Oznámeníč. |
Obsah |
Strana |
|
|
I Informace |
|
|
|
Komise |
|
|
2005/C 089/1 |
||
|
2005/C 089/2 |
Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření |
|
|
2005/C 089/3 |
||
|
2005/C 089/4 |
||
|
2005/C 089/5 |
||
|
2005/C 089/6 |
Státní podpora – Francie — Státní podpora C 46/2004 (ex NN 65/2004) – GIE fiscaux: systém amortizace ve prospěch určitých podniků schválených ministerstvem pro rozpočet — Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 ) |
|
|
|
Oprava |
|
|
2005/C 089/7 |
Oprava oznámení Státní svátky v roce 2005(Úř. věst. C 65, 17.3.2005) |
|
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
|
CS |
|
I Informace
Komise
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/1 |
Směnné kurzy vůči euro (1)
12. dubna 2005
(2005/C 89/01)
1 euro=
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,2985 |
|
JPY |
japonský jen |
139,97 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4502 |
|
GBP |
britská libra |
0,68540 |
|
SEK |
švédská koruna |
9,1578 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,5494 |
|
ISK |
islandská koruna |
80,47 |
|
NOK |
norská koruna |
8,1760 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9559 |
|
CYP |
kyperská libra |
0,5829 |
|
CZK |
česká koruna |
29,893 |
|
EEK |
estonská koruna |
15,6466 |
|
HUF |
maďarský forint |
245,93 |
|
LTL |
litevský litas |
3,4528 |
|
LVL |
lotyšský latas |
0,6960 |
|
MTL |
maltská lira |
0,4303 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,0793 |
|
ROL |
rumunský lei |
36 176 |
|
SIT |
slovinský tolar |
239,71 |
|
SKK |
slovenská koruna |
38,660 |
|
TRY |
turecká lira |
1,7467 |
|
AUD |
australský dolar |
1,6738 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,6022 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
10,1272 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,7983 |
|
SGD |
singapurský dolar |
2,1388 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 315,90 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
7,9634 |
|
CNY |
čínský juan |
10,7470 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,3950 |
|
IDR |
indonéská rupie |
12 318,87 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,934 |
|
PHP |
filipínské peso |
70,346 |
|
RUB |
ruský rubl |
36,0630 |
|
THB |
thajský baht |
51,511 |
Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/2 |
Oznámení o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření
(2005/C 89/02)
V návaznosti na zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1), po němž nebyla obdržena žádná žádost o přezkum, Komise oznamuje, že níže uvedená antidumpingová opatření pozbudou zanedlouho platnosti.
Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (2) ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství.
|
Produkt |
Země původu nebo vývozu |
Opatření |
Odkaz |
Datum ukončení platnosti |
|
Uhličitan draselný |
Ukrajina |
Antidumpingové clo |
Nařízení Rady (EHS) č. 3068/1992 (Úř. věst. L 308, 24.10.1992, s. 41) naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 992/2004 (Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 23) |
12. 5. 2005 |
(1) Úř. věst. C 249, 8.10.2004, s. 3.
(2) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/3 |
Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Běloruska a Ruska
(2005/C 89/03)
Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (1) platných antidumpingových opatření na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Běloruska, Ruska a Ukrajiny obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (2) (dále jen „základní nařízení“). Žádost o přezkum se týká dovozu chloridu draselného pocházejícího z Běloruska a Ruska (dále jen „dotčené země“).
1. Žádost o přezkum
Žádost podalo dne 10. února 2005 Evropské sdružení výrobců chloridu draselného (APEP) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 99 %, celkové výroby chloridu draselného ve Společenství.
2. Výrobek
Výrobek, který je předmětem přezkumu, je chlorid draselný pocházející z Běloruska a Ruska (dále jen „dotčený výrobek“), který v současnosti spadá do kódů KN 3104 20 10, 3104 20 50, 3104 20 90, a zvláštní směsi, které v současnosti spadají do kódů KN ex 3105 20 10, ex 3105 20 90, ex 3105 60 90, ex 3105 90 91 a ex 3105 90 99. Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.
3. Stávající opatření
V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 3068/92 (3).
4. Odůvodnění přezkumu
Žádost je odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek pokračování nebo opakovaný výskyt dumpingu a újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.
S ohledem na ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanovil žadatel běžnou hodnotu pro Bělorusko na základě ceny ve vhodné zemi s tržním hospodářstvím uvedené v odst. 5.1 písm. d) tohoto oznámení. Tvrzení o pokračování dumpingu vychází ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozními cenami dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do EU.
Tvrzení o pokračování dumpingu v souvislosti s Ruskem vychází ze srovnání běžné hodnoty vypočítané na základě tuzemských cen a stanovené běžné hodnoty s vývozními cenami dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do EU.
Na základě toho jsou vypočítaná dumpingová rozpětí značná.
Pokud jde o opakovaný výskyt dumpingu, tvrdí se, že vývozy z dotčených zemí do jiných třetích zemí či na jiná třetí území, jako je Čína, Brazílie, Norsko, Švýcarsko, Indie a Severní Amerika, se uskutečňují za dumpingové ceny.
Žadatel poskytl důkazy o tom, že se dovozy dotčeného výrobku z Běloruska a Ruska celkově zvýšily, jak absolutně, tak i co se týče podílu na trhu.
Rovněž se tvrdí, že objemy a ceny dováženého dotčeného výrobku mají, kromě jiných důsledků, nadále negativní dopad na podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, na jím prodaná množství a jím stanovované ceny, což se závažným způsobem nepříznivě odráží na celkovém výkonu výrobního odvětví Společenství a na jeho finanční situaci.
Žadatel dále tvrdí, že další dumping působící újmu je pravděpodobný. V této souvislosti žadatel předkládá důkaz, že pokud by opatření zanikla, současná úroveň dovozu dotčeného výrobku by pravděpodobně stoupla, a to díky nevyužité výrobní kapacitě a/nebo plánovanému zvýšení výrobní kapacity v dotčených zemích.
Kromě toho žadatel tvrdí, že pokud by opatření zanikla, ještě více by to zhoršilo již tak nejistou situaci výrobního odvětví Společenství, a že jakýkoli opětovný výskyt značného objemu dovozu za dumpingové ceny z dotčených zemí by pravděpodobně vedl k opakovanému výskytu další újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.
5. Postup
Po konzultaci s poradním výborem Komise uznala, že existují dostatečné důkazy pro odůvodnění zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a zahajuje přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.
5.1 Postup pro stanovení pravděpodobnosti dumpingu a újmy
Šetřením se zjistí, zda je či není pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k pokračování nebo opakovanému výskytu dumpingu a újmy.
a) Výběr vzorku
S ohledem na zjevně velký počet stran účastnících se šetření může Komise rozhodnout, že v souladu s článkem 17 základního nařízení použije výběr vzorku.
i) Výběr vzorku pro dovozce
Ve snaze umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, se všichni dovozci nebo zástupci jednající jejich jménem žádají, aby kontaktovali Komisi a poskytli jí o své společnosti nebo společnostech ve lhůtě uvedené v odst. 6 písm. b) bodě i) a ve formátech uvedených v odst. 7 tohoto oznámení tyto informace:
|
— |
název, adresu, e-mailovou adresu, telefonní, faxová a/nebo telexová čísla a jméno kontaktní osoby, |
|
— |
celkový obrat společnosti vyjádřený v eurech za období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004, |
|
— |
celkový počet zaměstnanců; |
|
— |
podrobnosti o činnostech společnosti týkající se dotčeného výrobku; |
|
— |
objem (v tunách) a hodnotu (v eurech) dovozu dotčeného výrobku do Společenství a dalšího prodeje dováženého dotčeného výrobku na trhu Společenství v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004; |
|
— |
názvy veškerých spřízněných společností, jež se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku, a podrobnosti o jejich činnostech; |
|
— |
jakékoli další podstatné informace, jež by Komisi napomohly ve výběru vzorku; |
|
— |
informace o tom, zda společnost nebo společnosti souhlasí se zařazením do vzorku, což znamená vyplnění dotazníku a souhlas s přezkoumáním jejich odpovědí přímo na místě. |
S cílem získat informace, které považuje pro výběr vzorku dovozců za nezbytné, se Komise navíc může obrátit na jakákoli známá sdružení dovozců.
ii) Závěrečný výběr vzorku
Všichni účastníci řízení, jež chtějí předložit jakékoli podstatné informace související s výběrem vzorku, tak musí učinit ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě ii) tohoto oznámení.
Komise zamýšlí provést konečný výběr vzorku poté, co záležitost projedná s dotčenými stranami, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku.
Společnosti zahrnuté do vzorku musejí ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) bodě iii) tohoto oznámení vyplnit dotazník a musejí spolupracovat v rámci šetření.
b) Dotazníky
S cílem získat informace, které pro své šetření považuje za nezbytné, zašle Komise dotazníky výrobnímu odvětví Společenství a všem sdružením výrobců ve Společenství, vývozcům/výrobcům v Bělorusku a Rusku, všem sdružením vývozců/výrobců, dovozcům a všem sdružením dovozců, jež jsou uvedeni v žádosti nebo jež spolupracovali při šetření, které vedlo k zavedení opatření, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, a orgánům dotčených zemí vývozu.
V každém případě by měli všichni účastníci řízení neprodleně prostřednictvím faxu kontaktovat Komisi, aby zjistili, zda jsou uvedeni v žádosti, a aby si případně vyžádali ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i) tohoto oznámení dotazník, neboť lhůta stanovená v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení se vztahuje na všechny účastníky řízení.
Komise musí tyto informace a příslušnou podkladovou dokumentaci obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení.
c) Shromažďování informací a pořádání slyšení
Všichni účastníci řízení se vyzývají, aby oznámili svá stanoviska, předložili vedle odpovědí na dotazník další informace a poskytli podkladovou dokumentaci. Komise musí tyto informace a podkladovou dokumentaci obdržet ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení.
Komise může kromě toho účastníky řízení vyslechnout, pokud o to požádají a doloží konkrétní důvody takového slyšení. Tato žádost musí být učiněna ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii) tohoto oznámení.
d) Výběr země s tržním hospodářstvím
V předchozím šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Běloruskem jako vhodná země s tržním hospodářstvím použita Kanada. Komise zamýšlí použít Kanadu pro tento účel i v daném případě. Účastníci řízení se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. c) tohoto oznámení vyjádřili své připomínky ke vhodnosti této volby.
5.2 Postup pro posouzení zájmu Společenství
V souladu s článkem 21 základního nařízení a v případě, že se potvrdí pravděpodobnost pokračování či opakovaného výskytu dumpingu a újmy, bude stanoveno, zda by zachování platnosti či zrušení antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Z tohoto důvodu mohou výrobní odvětví Společenství, dovozci, jejich zastupující sdružení a organizace zastupující uživatele a spotřebitele, pokud prokáží, že mezi jejich činností a dotčeným výrobkem existuje objektivní souvislost, ve lhůtách stanovených v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení kontaktovat Komisi a poskytnout jí informace. Účastníci, které již jednaly v souladu s předchozí větou, mohou ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě iii) tohoto oznámení požádat o slyšení, přičemž uvedou konkrétní důvody pro takové slyšení. Je třeba zdůraznit, že veškeré informace předložené podle článku 21 budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.
6. Lhůty
a) Obecné lhůty
i) Pro účastníky za účelem vyžádání dotazníku
Všichni účastníci řízení, kteří nespolupracovali při šetření, které vedlo k zavedení opatření, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, by si měli dotazník vyžádat co nejdříve, avšak nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
ii) Pro účastníky za účelem kontaktování Komise, předložení odpovědí na dotazník a jiných informací
Mají-li být při šetření zohledněny námitky účastníků řízení, musí všichni tito účastníci kontaktovat Komisi a předložit jí svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, nebylo-li uvedeno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny práv v rámci daného postupu uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda účastník kontaktuje Komisi ve výše uvedené lhůtě.
iii) Slyšení
Všichni účastníci řízení mohou Komisi v téže lhůtě 40 dnů rovněž požádat o slyšení.
b) Zvláštní lhůta v souvislosti s výběrem vzorků
|
i) |
Informace uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodě i) by Komise měla obdržet do 15 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie s ohledem na její úmysl projednat záležitost s dotčenými účastníky, jež vyjádřily souhlas se zařazením do vzorku v jeho konečném výběru, ve lhůtě 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
ii) |
Veškeré další informace podstatné pro výběr vzorku uvedené v odst. 5.1 písm. a) bodě ii) musí Komise obdržet do 21 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. |
|
iii) |
Odpovědi na dotazník od účastníků řízení, jež byli vybráni do vzorku, musí Komise obdržet do 37 dnů ode dne, kdy jim bylo oznámeno, že byli zařazeni do vzorku. |
c) Zvláštní lhůta pro výběr země s tržním hospodářstvím
Strany, které jsou předmětem šetření, mohou chtít vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Kanady, která bude, jak bylo uvedeno v odst. 5.1 písm. d) tohoto oznámení, pravděpodobně zvolena zemí s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Běloruskem. Komise musí tyto připomínky obdržet do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence
Veškerá podání a žádosti účastníků řízení musí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e -mailová adresa a telefonní, faxová a/nebo telexová čísla daného účastníka řízení. Veškerá písemná podání včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež účastníci řízení poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Omezený okruh adresátů (4)“ a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení se k nim přiloží verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „K NAHLÉDNUTÍ PRO ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ“.
Korespondenční adresa ředitelství B generálního ředitelství pro obchod Evropské komise:
|
European Commission |
|
Directorate General for Trade |
|
Directorate B |
|
Office: J-79 5/16 |
|
B-1049 Brussels |
|
Fax (32-2) 295 65 05 |
8. Odmítání spolupráce
Pokud účastník řízení odmítne ve lhůtě stanovené tímto nařízením umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je jiným způsobem neposkytuje nebo pokud závažným způsobem zabraňuje šetření, mohou pozitivní či negativní zjištění v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.
Pokud se zjistí, že některý účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nebere se na takové informace ohled a v souladu s článkem 18 základního nařízení se použijí dostupné údaje. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může být výsledek pro účastníka řízení méně příznivý, než kdyby spolupracoval.
9. Časový rozvrh šetření
Podle čl. 11 odst. 5 základního nařízení bude šetření uzavřeno do 15 měsíců ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
(1) Úř. věst. C 249, 8.10.2004, s. 3.
(2) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(3) Úř. věst. L 308, 24.10.1992, s. 41. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 992/2004 (Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 23).
(4) Rozumí se tím, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/7 |
Oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovoz chloridu draselného pocházejícího z Běloruska
(2005/C 89/04)
Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (1) („základní nařízení“).
1. Žádost o přezkum
Žádost podala společnost Republican Unitary Enterprise „PA Belaruskali“ (dále jen „žadatel“), která je jediným vyvážejícím výrobcem v Bělorusku.
Žádost je omezena pouze na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli.
2. Výrobek
Výrobek, který je předmětem přezkumu, je chlorid draselný pocházející z Běloruska („dotčený výrobek“), v současnosti zařaditelný do kódů KN 3104 20 10, 3104 20 50, 3104 20 90, a zvláštní směsi v současnosti zařaditelné do kódů KN ex 3105 20 10, ex 3105 20 90, ex 3105 60 90, ex 3105 90 91 a ex 3105 90 99. Kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.
3. Stávající opatření
V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 3068/92 (2).
4. Odůvodnění přezkumu
Žádost podle čl. 11 odst. 3 se opírá o přímý důkaz žadatele, že pokud jde o žadatele, okolnosti, na jejichž základě byla zavedena opatření, se trvale změnily.
Kromě toho žadatel uvedl a poskytl důkazy o tom, že by dlouhodobé srovnání běžné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím a jeho vývozních cen do EU vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň současných opatření. Proto pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.
5. Postup pro stanovení dumpingu
Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro ospravedlnění zahájení částečného prozatímního přezkumu, zahajuje v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení přezkum s cílem stanovit dumpingové rozpětí žadatele a výši cla, která by měla být na dovoz dotčeného výrobku do Společenství použita.
Šetřením se posoudí, zda je třeba, aby stávající opatření ve vztahu k žadateli uvedenému v odstavci 1 nadále platila či byla zrušena nebo změněna.
a) Dotazníky
Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné k šetření, zašle žadateli a orgánům dotčené země vývozu dotazníky. Tyto informace a podpůrné důkazy musí být Komisi doručeny ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i) tohoto oznámení.
b) Shromažďování informací a pořádání slyšení
Všichni účastníci řízení se tímto vyzývají, aby oznámili svá stanoviska, předložili kromě odpovědí na dotazník další informace a poskytli příslušné důkazy. Tyto informace a podpůrné důkazy musí být Komisi doručeny ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě i) tohoto oznámení.
Komise může kromě toho účastníky řízení vyslechnout, pokud o to požádají a doloží, že pro takové slyšení mají konkrétní důvody. Tato žádost musí být podána ve lhůtě stanovené v odst. 6 písm. a) bodě ii) tohoto oznámení.
c) Výběr země s tržním hospodářstvím
V předchozím šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, se pro stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Běloruskem coby vhodná země s tržním hospodářstvím použila Kanada. Komise předpokládá, že v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení použije k tomuto účelu opět Kanadu. Účastníci řízení se vyzývají, aby ve zvláštní lhůtě stanovené v odst. 6 písm. b) tohoto oznámení vyjádřili své připomínky ke vhodnosti této volby.
6. Lhůty
a) Obecné lhůty
i) Pro účastníky řízení za účelem přihlášení se a předložení odpovědí na dotazník a jiných informací
Všichni účastníci řízení, mají-li být jejich stanoviska při šetření zohledněna, se musí přihlásit, a to tak, že se obrátí na Komisi, a musí předložit svá stanoviska a odpovědi na dotazník nebo jakékoli jiné informace do 40 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, není-li stanoveno jinak. Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se účastník řízení přihlásí ve výše uvedené lhůtě. Kromě toho žadatel předloží odpovědi na dotazník ve výše uvedené lhůtě 40 dnů.
ii) Slyšení
Všichni účastníci řízení mohou Komisi v uvedené lhůtě 40 dnů rovněž požádat o slyšení.
b) Zvláštní lhůta pro výběr země s tržním hospodářstvím
Strany účastnící se šetření mohou chtít vyjádřit své připomínky ke vhodnosti Kanady, která bude, jak bylo uvedeno v odst. 5 písm. c) tohoto oznámení, pravděpodobně použita jako země s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty v souvislosti s Běloruskem. Komise musí tyto připomínky obdržet do 10 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
7. Písemná podání, odpovědi na dotazník a korespondence
Veškeré informace a žádosti účastníků řízení musejí být předloženy písemně (nikoli v elektronické podobě, není-li stanoveno jinak) a musí v nich být uveden název, poštovní a e-mailová adresa a telefonní, faxová a/nebo telexová čísla účastníků řízení. Veškeré písemně předložené informace, včetně informací vyžadovaných tímto oznámením, odpovědí na dotazník a korespondence, jež účastníci řízení poskytují jako důvěrné, se označí poznámkou „Omezený okruh adresátů (3)“ a v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení je doprovází verze, která není důvěrná a je označena poznámkou „K NAHLÉDNUTÍ PRO ÚČASTNÍKY ŘÍZENÍ“.
Korespondenční adresa Komise:
|
European Commission |
|
Directorate General for Trade |
|
Directorate B |
|
Office: J-79 5/16 |
|
B-1049 Brussels |
|
Fax (32-2) 295 65 05 |
|
Telex COMEU B 21877 |
8. Nedostatečná spolupráce
Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud závažným způsobem šetření ztěžuje, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.
Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může být výsledek pro účastníka řízení méně příznivý, než kdyby spolupracoval.
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
(2) Úř. věst. L 308, 24.10.1992, s. 41. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 992/2004 (Úř. věst. L 182, 19.5.2004, s. 23).
(3) Tím se rozumí, že dokument je určen pouze pro interní použití. Je chráněn podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43). Jde o důvěrný dokument podle článku 19 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1) a článku 6 Dohody WTO o provádění článku VI GATT 1994 (antidumpingová dohoda).
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/9 |
Informační procedura – Technické předpisy
(2005/C 89/05)
(Text s významem pro EHP)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti. (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37; Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).
Oznámení o návrzích národních technických předpisů, které obdržela Komise
|
Reference (1) |
Název |
Konec tříměsíčního období pozastavení prací (2) |
|
2005/0120/PL |
Nařízení Ministerstva hospodářství a práce, týkající se seznamu pyrotechnických výrobků, pro jejichž získávání, uskladňování a používání není třeba získat povolení |
20. 6. 2005 |
|
2005/0121/PL |
Nařízení ministra hospodářství a práce ve věci způsobu vykonávání činností s použitím výbušných materiálů, které jsou určeny k civilnímu použití |
20. 6. 2005 |
|
2005/0122/PL |
Nařízení ministra hospodářství a práce ve věci způsobu uskladňování výbušných materiálů určených k civilnímu použití v dočasných skladech |
20. 6. 2005 |
|
2005/0123/NL |
Rozhodnutí Ministra zdravotnictví, sociálních věcí a sportu obsahující stanovení pravidel postupu týkajícího se norem, které se mají použít z hlediska bezpečnosti míčů |
20. 6. 2005 |
|
2005/0124/NL |
Návrh zákona obsahující pravidla, týkající se měřicích jednotek a prodeje a použití měřicích přístrojů (metrologický zákon) |
20. 6. 2005 |
|
2005/0125/E |
Návrh Královského dekretu, kterým se schvalují Technická pravidla kontroly a ověřování materiálu pro rozmnožování pěstovaných hub |
20. 6. 2005 |
|
2005/0126/S |
Předpisy o změnách v předpisech Státní záchranné správy (SRVFS 2004:14) o dopravě nebezpečných nákladů na silnicích a v terénu (ADR-S) |
20. 6. 2005 |
|
2005/0127/S |
Předpisy o změnách v předpisech Státní záchranné správy (SRVFS 2004:15) o dopravě nebezpečných nákladů v železniční dopravě (RID-S) |
20. 6. 2005 |
|
2005/0128/DK |
Vyhláška o změně vyhlášky o ekologické zemědělské výrobě atd. |
20. 6. 2005 |
|
2005/0129/CZ |
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství |
22. 6. 2005 |
|
2005/0131/S |
Předpisy Úřadu pro ochranu zvířat o změnách v předpisech a obecných pokynech Úřadu pro ochranu zvířat (DFS 2004:17) o chovu zvířat v zemědělství aj. |
23. 6. 2005 |
|
2005/0132/LV |
Návrh zákona „Zákon o činnosti ostrahy“ |
27. 6. 2005 |
|
2005/0133/NL |
Změna zákona o elektrické energii z roku 1998 a zákona o plynu v souvislosti s dalšími předpisy týkajícími se nezávislé správy sítě |
24. 6. 2005 |
|
2005/0134/NL |
Nařízení o změně právního předpisu o pivu výrobního sdružení Productschap Dranken 2003 |
24. 6. 2005 |
|
2005/0135/S |
Návrh zákona o národních top internetových doménách pro Švédsko |
27. 6. 2005 |
|
2005/0136/I |
Interdirektivní dekret, který uvádí: „Technické zásady výroby a metody technického ověřování zábavných a zábavních přístrojů uvedených ve čl. 110, odst. 7 tzv. Jednotného textu zákonů o veřejné bezpečnosti (T.U.L.P.S.)“ |
27. 6. 2005 |
Komise upozorňuje na rozsudek vydaný dne 30. dubna 1996 v právní věci „CIA Security“ (C-194/94 – Sb. rozh. 1996 I, s. 2201), v němž Soudní dvůr rozhodl, že články 8 a 9 směrnice 98/34/ES (dříve 83/189/EHS) mají být interpretovány tak, že na ně osoby mohou spoléhat před národními soudy, které se musí zdržet aplikace technického předpisu, který nebyl oznámen v souladu s touto směrnicí.
Tento rozsudek potvrzuje sdělení Komise ze dne 1. října 1986 (Úř. věst. C 245, 1.10.1986, s. 4).
Z toho vyplývá, že porušení oznamovací povinnosti způsobuje neplatnost dotyčných technických předpisů, a tudíž i jejich nevynutitelnost ve vztahu k jednotlivým osobám.
Pro více informací o proceduře oznamování si můžete napsat na adresu:
|
European Commission |
|
DG Enterprise and Industry, Unit C3 |
|
B-1049 Brussels |
|
E-mail: Dir83-189-Central@cec.eu.int |
Můžete též navštívit webové stránky: http://europa.eu.int/comm/enterprise/tris/
Pokud potřebujete další informace o těchto oznámeních, kontaktujte laskavě níže uvedené národní instituce:
SOUPIS NÁRODNÍCH INSTITUCÍ ZODPOVĚDNÝCH ZA SPRÁVU SMĚRNICE 98/34/ES
BELGIE
|
BELNotif |
|
Qualité et Sécurité |
|
SPF Economie, PME, Classes moyennes et Energie |
|
NG III – 4ème étage |
|
boulevard du Roi Albert II / 16 |
|
B-1000 Bruxelles |
|
Paní Pascaline Descamps |
|
Tel.: (32) 2 206 46 89 |
|
Fax: (32) 2 206 57 46 |
|
E-mail: pascaline.descamps@mineco.fgov.be |
|
paolo.caruso@mineco.fgov.be |
|
Obecný e-mail: belnotif@mineco.fgov.be |
|
Webové stránky: http://www.mineco.fgov.be |
ČESKÁ REPUBLIKA
|
Czech Office for Standards, Metrology and Testing |
|
Gorazdova 24 |
|
P. O. BOX 49 |
|
CZ-128 01 Praha 2 |
|
Paní Helena Fofonková |
|
Tel.: (420) 224 907 125 |
|
Fax: (420) 224 907 122 |
|
E-mail: fofonkova@unmz.cz |
|
Obecný e-mail: eu9834@unmz.cz |
|
Webové stránky: http://www.unmz.cz |
DÁNSKO
|
Erhvervs- og Boligstyrelsen |
|
Dahlerups Pakhus |
|
Langelinie Allé 17 |
|
DK-2100 Copenhagen Ø (or DK-2100 Copenhagen OE) |
|
Tel.: (45) 35 46 66 89 (přímý) |
|
Fax: (45) 35 46 62 03 |
|
E-mail: Paní Birgitte Spühler Hansen - bsh@ebst.dk |
|
Společná schránka pro oznamovací zprávy - noti@ebst.dk |
|
Webové stránky: http://www.ebst.dk/Notifikationer |
NĚMECKO
|
Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit |
|
Referat XA2 |
|
Scharnhorststr. 34 - 37 |
|
D-10115 Berlin |
|
Paní Christina Jäckel |
|
Tel.: (49) 30 2014 6353 |
|
Fax: (49) 30 2014 5379 |
|
E-mail: infonorm@bmwa.bund.de |
|
Webové stránky: http://www.bmwa.bund.de |
ESTONSKO
|
Ministry of Economic Affairs and Communications |
|
Harju str. 11 |
|
EE-15072 Tallinn |
|
Pan Margus Alver |
|
Tel.: (372) 6 256 405 |
|
Fax: (372) 6 313 660 |
|
E-mail: margus.alver@mkm.ee |
|
Obecný e-mail: el.teavitamine@mkm.ee |
ŘECKO
|
Ministry of Development |
|
General Secretariat of Industry |
|
Mesogeion 119 |
|
GR-101 92 ATHENS |
|
Tel.: (30) 210 696 98 63 |
|
Fax: (30) 210 696 91 06 |
|
ELOT |
|
Acharnon 313 |
|
GR-111 45 ATHENS |
|
Tel.: (30) 210 212 03 01 |
|
Fax: (30) 210 228 62 19 |
|
E-mail: 83189in@elot.gr |
|
Webové stránky: http://www.elot.gr |
ŠPANĚLSKO
|
Ministerio de Asuntos Exteriores |
|
Secretaría de Estado de Asuntos Europeos |
|
Direccion General de Coordinacion del Mercado Interior y otras Políticas Comunitarias |
|
Subdireccion General de Asuntos Industriales, Energéticos, de Transportes y Comunicaciones y de Medio Ambiente |
|
C/Padilla, 46, Planta 2a, Despacho: 6218 |
|
E-28006 MADRID |
|
Pan Angel Silván Torregrosa |
|
Tel.: (34) 91 379 83 32 |
|
Paní Esther Pérez Peláez |
|
Technical Advisor |
|
E-mail: esther.perez@ue.mae.es |
|
Tel.: (34) 91 379 84 64 |
|
Fax: (34) 91 379 84 01 |
|
E-mail: d83-189@ue.mae.es |
FRANCIE
|
Délégation interministérielle aux normes |
|
Direction générale de l'Industrie, des Technologies de l'information et des Postes (DiGITIP) |
|
Service des politiques d'innovation et de compétitivité (SPIC) |
|
Sous-direction de la normalisation, de la qualité et de la propriété industrielle (SQUALPI) |
|
DiGITIP 5 |
|
12, rue Villiot |
|
F-75572 Paris Cedex 12 |
|
Paní Suzanne Piau |
|
Tel.: (33) 1 53 44 97 04 |
|
Fax: (33) 1 53 44 98 88 |
|
E-mail: suzanne.piau@industrie.gouv.fr |
|
Paní Françoise Ouvrard |
|
Tel.: (33) 1 53 44 97 05 |
|
Fax: (33) 1 53 44 98 88 |
|
E-mail: francoise.ouvrard@industrie.gouv.fr |
IRSKO
|
NSAI |
|
Glasnevin |
|
Dublin 9 |
|
Ireland |
|
Pan Tony Losty |
|
Tel.: (353) 1 807 38 80 |
|
Fax: (353) 1 807 38 38 |
|
E-mail: tony.losty@nsai.ie |
|
Webové stránky: http://www.nsai.ie |
ITÁLIE
|
Ministero delle attività produttive |
|
Dipartimento per le imprese |
|
Direzione Generale per lo sviluppo produttivo e la competitività |
|
Ufficio F1 - Ispettorato tecnico dell'industria |
|
Via Molise 2 |
|
I-00187 Roma |
|
Pan Vincenzo Correggia |
|
Tel.: (39) 06 47 05 22 05 |
|
Fax: (39) 06 47 88 78 05 |
|
E-mail: vincenzo.correggia@minindustria.it |
|
Pan Enrico Castiglioni |
|
Tel.: (39) 06 47 05 26 69 |
|
Fax: (39) 06 47 88 77 48 |
|
E-mail: enrico.castiglioni@minindustria.it |
|
E-mail: ispettoratotecnico@minindustria.flexmail.it |
|
Webové stránky: http://www.minindustria.it |
KYPR
|
Cyprus Organization for the Promotion of Quality |
|
Ministry of Commerce, Industry and Tourism |
|
13, A. Araouzou street |
|
CY-1421 Nicosia |
|
Tel.: (357) 22 409313 or (357) 22 375053 |
|
Fax: (357) 22 754103 |
|
Pan Antonis Ioannou |
|
Tel.: (357) 22 409409 |
|
Fax: (357) 22 754103 |
|
E-mail: aioannou@cys.mcit.gov.cy |
|
Paní Thea Andreou |
|
Tel.: (357) 22 409 404 |
|
Fax: (357) 22 754 103 |
|
E-mail: tandreou@cys.mcit.gov.cy |
|
Obecný e-mail: dir9834@cys.mcit.gov.cy |
|
Webové stránky: http://www.cys.mcit.gov.cy |
LOTYŠSKO
|
Division of the Commercial Normative, SOLVIT and Notification |
|
Internal Market Department of the |
|
Ministry of Economics of the Republic of Latvia |
|
55, Brvibas str. |
|
Riga |
|
LV-1519 |
|
Paní Agra Ločmele |
|
Senior Officer of the Division of the Commercial Normative, SOLVIT and Notification |
|
E-mail: agra.locmele@em.gov.lv |
|
Tel.: (371) 7031236 |
|
Fax: (371) 7280882 |
|
E-mail: notification@em.gov.lv |
LITVA
|
Lithuanian Standards Board |
|
T. Kosciuskos g. 30 |
|
LT-01100 Vilnius |
|
Paní Daiva Lesickiene |
|
Tel.: (370) 5 2709347 |
|
Fax: (370) 5 2709367 |
|
E-mail: dir9834@lsd.lt |
|
Webové stránky: http://www.lsd.lt |
LUCEMBURSKO
|
SEE - Service de l'Energie de l'Etat |
|
34, avenue de la Porte-Neuve |
|
B.P. 10 |
|
L-2010 Luxembourg |
|
Pan J.P. Hoffmann |
|
Tel.: (352) 46 97 46 1 |
|
Fax: (352) 22 25 24 |
|
E-mail: see.direction@eg.etat.lu |
|
Webové stránky: http://www.see.lu |
MAĎARSKO
|
Hungarian Notification Centre – |
|
Ministry of Economy and Transport |
|
Budapest |
|
Honvéd u. 13-15. |
|
H-1055 |
|
Pan Zsolt Fazekas |
|
E-mail: fazekaszs@gkm.hu |
|
Tel.: (36) 1 374 2873 |
|
Fax: (36) 1 473 1622 |
|
E-mail: notification@gkm.hu |
|
Webové stránky: http://www.gkm.hu/dokk/main/gkm |
MALTA
|
Malta Standards Authority |
|
Level 2 |
|
Evans Building |
|
Merchants Street |
|
VLT 03 |
|
MT-Valletta |
|
Tel.: (356) 2124 2420 |
|
Fax: (356) 2124 2406 |
|
Paní Lorna Cachia |
|
E-mail: lorna.cachia@msa.org.mt |
|
Obecný e-mail: notification@msa.org.mt |
|
Webové stránky: http://www.msa.org.mt |
NIZOZEMÍ
|
Ministerie van Financiën |
|
Belastingsdienst/Douane Noord |
|
Team bijzondere klantbehandeling |
|
Centrale Dienst voor In-en uitvoer |
|
Engelse Kamp 2 |
|
Postbus 30003 |
|
9700 RD Groningen |
|
Nederland |
|
Pan Ebel van der Heide |
|
Tel.: (31) 50 5 23 21 34 |
|
Paní Hennie Boekema |
|
Tel.: (31) 50 5 23 21 35 |
|
Paní Tineke Elzer |
|
Tel.: (31) 50 5 23 21 33 |
|
Fax: (31) 50 5 23 21 59 |
|
Obecný e-mail: |
|
Enquiry.Point@tiscali-business.nl |
|
Enquiry.Point2@tiscali-business.nl |
RAKOUSKO
|
Bundesministerium für Wirtschaft und Arbeit |
|
Abteilung C2/1 |
|
Stubenring 1 |
|
A-1010 Wien |
|
Paní Brigitte Wikgolm |
|
Tel.: (43) 1 711 00 58 96 |
|
Fax: (43) 1 715 96 51 or (43) 1 712 06 80 |
|
E-mail: not9834@bmwa.gv.at |
|
Webové stránky: http://www.bmwa.gv.at |
POLSKO
|
Ministry of Economy and Labour |
|
Department for European and Multilateral Relations |
|
Plac Trzech Krzyży 3/5 |
|
PL-00-507 Warszawa |
|
Paní Barbara Nieciak |
|
Tel.: (48) 22 693 54 07 |
|
Fax: (48) 22 693 40 28 |
|
E-mail: barnie@mg.gov.pl |
|
Paní Agata Gągor |
|
Tel.: (48) 22 693 56 90 |
|
Obecný e-mail: notyfikacja@mg.gov.pl |
PORTUGALSKO
|
Instituto Portugês da Qualidade |
|
Rua Antonio Gião, 2 |
|
P-2829-513 Caparica |
|
Paní Cândida Pires |
|
Tel.: (351) 21 294 82 36 or 81 00 |
|
Fax: (351) 21 294 82 23 |
|
E-mail: c.pires@mail.ipq.pt |
|
Obecný e-mail: not9834@mail.ipq.pt |
|
Webové stránky: http://www.ipq.pt |
SLOVINSKO
|
SIST – Slovenian Institute for Standardization |
|
Contact point for 98/34/EC and WTO-TBT Enquiry Point |
|
Šmartinska 140 |
|
SLO-1000 Ljubljana |
|
Tel.: (386) 1 478 3041 |
|
Fax: (386) 1 478 3098 |
|
E-mail: contact@sist.si |
|
Paní Vesna Stražišar |
SLOVENSKO
|
Paní Kvetoslava Steinlova |
|
Director of the Department of European Integration, |
|
Office of Standards, Metrology and Testing of the Slovak Republic |
|
Štefanovičova 3 |
|
SK-814 39 Bratislava |
|
Tel.: (421) 2 5249 3521 |
|
Fax: (421) 2 5249 1050 |
|
E-mail: steinlova@normoff.gov.sk |
FINSKO
|
Kauppa-ja teollisuusministeriö |
|
(Ministry of Trade and Industry) |
|
Visitor address: |
|
Aleksanterinkatu 4 |
|
FIN-00171 Helsinki |
|
and |
|
Katakatu 3 |
|
FIN-00120 Helsinki |
|
Poštovní adresa: |
|
PO Box 32 |
|
FIN-00023 Government |
|
Pan Henri Backman |
|
Tel.: (358) 9 1606 36 27 |
|
Fax: (358) 9 1606 46 22 |
|
E-mail: henri.backman@ktm.fi |
|
Paní Katri Amper |
|
Obecný e-mail: maaraykset.tekniset@ktm.fi |
|
Webové stránky: http://www.ktm.fi |
ŠVÉDSKO
|
Kommerskollegium |
|
(National Board of Trade) |
|
Box 6803 |
|
Drottninggatan 89 |
|
S-113 86 Stockholm |
|
Paní Kerstin Carlsson |
|
Tel.: (46) 86 90 48 82 or (46) 86 90 48 00 |
|
Fax: (46) 8 690 48 40 or (46) 83 06 759 |
|
E-mail: kerstin.carlsson@kommers.se |
|
Obecný e-mail: 9834@kommers.se |
|
Webové stránky: http://www.kommers.se |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
|
Department of Trade and Industry |
|
Standards and Technical Regulations Directorate 2 |
|
151 Buckingham Palace Road |
|
London SW1 W 9SS |
|
United Kingdom |
|
Pan Philip Plumb |
|
Tel.: (44) 2072151488 |
|
Fax: (44) 2072151529 |
|
E-mail: philip.plumb@dti.gsi.gov.uk |
|
Obecný e-mail: 9834@dti.gsi.gov.uk |
|
Webové stránky: http://www.dti.gov.uk/strd |
ESVO – Kontrolní úřad ESVO
|
EFTA Surveillance Authority |
|
Rue Belliard 35 |
|
B-1040 Bruxelles |
|
Paní Adinda Batsleer |
|
Tel.: (32) 2 286 18 61 |
|
Fax: (32) 2 286 18 00 |
|
E-mail: aba@eftasurv.int |
|
Paní Tuija Ristiluoma |
|
Tel.: (32) 2 286 18 71 |
|
Fax: (32) 2 286 18 00 |
|
E-mail: tri@eftasurv.int |
|
Obecný e-mail: DRAFTTECHREGESA@eftasurv.int |
|
Webové stránky: http://www.eftasurv.int |
|
EFTA |
|
Goods Unit |
|
EFTA Secretariat |
|
Rue de Trêves 74 |
|
B-1040 Bruxelles |
|
Paní Kathleen Byrne |
|
Tel.: (32) 2 286 17 34 |
|
Fax: (32) 2 286 17 42 |
|
E-mail: kathleen.byrne@efta.int |
|
Obecný e-mail: DRAFTTECHREGEFTA@efta.int |
|
Webové stránky: http://www.efta.int |
TURECKO
|
Undersecretariat of Foreign Trade |
|
General Directorate of Standardisation for Foreign Trade |
|
Inönü Bulvari no 36 |
|
06510 |
|
Emek - Ankara |
|
Pan Saadettin Doğan |
|
Tel.: (90) 312 212 58 99 |
|
(90) 312 204 81 02 |
|
Fax: (90) 312 212 87 68 |
|
E-mail: dtsabbil@dtm.gov.tr |
|
Webové stránky: http://www.dtm.gov.tr |
(1) Rok – registrační číslo – členský stát, z něhož návrh pochází.
(2) Období, během kterého nemůže být návrh přijat.
(3) Bez období pozastavení prací, protože Komise přijímá naléhavé důvody, na které se členský stát odvolává.
(4) Bez období pozastavení prací, protože opatření se v souladu s třetí odrážkou druhého odstavce čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES týká technických specifikací nebo pravidel pro služby či jiných požadavků souvisejících s daňovými nebo finančními opatřeními.
(5) Informační procedura byla uzavřena.
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/15 |
STÁTNÍ PODPORA – FRANCIE
Státní podpora C 46/2004 (ex NN 65/2004) – GIE fiscaux: systém amortizace ve prospěch určitých podniků schválených ministerstvem pro rozpočet
Výzva k předložení připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES
(2005/C 89/06)
(Text s významem pro EHP)
Dopisem ze dne 14. prosince 2004 uvedeném v závazném jazykovém znění na stránkách, které následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Francii své rozhodnutí zahájit ve věci výše uvedeného opatření řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.
Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatření, ohledně něhož Komise zahajuje řízení, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a k němu připojeného dopisu na následující adresu:
|
Commission européenne |
|
Direction générale Concurrence |
|
Greffe Aides d'Etat |
|
B-1049 Bruxelles |
|
Fax: (32-2) 296 12 42 |
Tyto připomínky budou sděleny Francii. Zúčastněná strana, která předloží připomínky, může formou řádně odůvodněné písemné žádosti požádat o utajení své totožnosti.
SHRNUTÍ
Postup
Komise zaslala francouzským orgánům dvě žádosti o informace týkající se režimu „fiskálních hospodářských zájmových sdružení“ (dále jen „fiskální HZS“) zavedených zákonem ze dne 2. července 1998 (zákon č. 98-546). Francouzské orgány odpověděly v dopisech ze dne 3. května 2004 (A/33117) a ze dne 2. srpna 2004 (A/36007). Komise byla o tomto režimu francouzskými orgány informována v dopise ze dne 16. března 1998 (A/32232). Tento dopis však nepředstavuje předběžné oznámení Komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, a proto se jedná o podporu poskytnutou protiprávně.
Popis opatření
Podle článku 39 C francouzského Všeobecného daňového zákoníku (dále jen „VDZ“) nesmí být daňové odpisy vyšší než poplatek za pronájem vybíraný hospodářským zájmovým sdružením mínus další poplatky související s pronajatým majetkem.
Článek 39 CA zákoníku stanoví, že z tohoto pravidla lze učinit výjimku. Operace financování, které mají „velký hospodářský a sociální význam“ a jsou prováděny prostřednictvím fiskálního HZS, tedy nepodléhají omezení ohledně odpisů. Tato výjimka podle článku 39 CA se uděluje se souhlasem francouzského ministerstva pro rozpočet.
Na žádost Komise předložily francouzské orgány seznam příjemců v tomto režimu podle jednotlivých sektorů.
|
Sektory |
Žádost o povolení výjimky |
Rozhodnutí o povolení výjimky |
|
Investice do námořní dopravy |
142 |
110 |
|
Investice do letecké dopravy |
32 |
18 |
|
Investice do železniční dopravy |
5 |
2 |
|
Průmyslové investice |
7 |
3 |
|
Investice do vesmírných projektů |
3 |
0 |
Hodnocení opatření
V této fázi se Komise domnívá, že dané opatření by mohlo představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. V první řadě se zdá, že poskytuje členům fiskálních HZS výhodu ve formě snížení zdanitelných zisků a osvobození od daně z kapitálového zisku. Toto opatření také poskytuje výhodu koncovým uživatelům pronajatého majetku, což jsou většinou dopravní společnosti, zejména v oblasti námořní dopravy. Za druhé je toto opatření poskytováno prostřednictvím státních zdrojů, a to snížením zdanitelných zisků a osvobozením od daně, což v důsledku znamená nižší příjmy do státního rozpočtu. Za třetí to může ovlivnit obchodování mezi členskými státy, neboť toto opatření se týká společností podnikajících v sektorech, kde probíhá intenzivní obchodování v rámci Společenství.
V této fázi se Komise domnívá, že na tento případ se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES. Zdá se, že tento režim nesplňuje podmínky stanovené v pokynech k vnitrostátní regionální podpoře (1), ve víceodvětvovém rámci regionální podpory velkým investičním projektům (2), v pokynech Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí (3) ani podmínky stanovené v obecných zásadách o státní podpoře v námořní dopravě (4). Komise již při několika příležitostech shledala, že podpory na nákup dopravních vozidel nebo mobilních aktiv v principu nejsou v souladu se společným trhem.
Podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 může být požadováno vrácení všech protiprávních podpor od příjemců takových podpor.
ZNĚNÍ DOPISU
„Par la présente, la Commission a l'honneur d'informer la France qu'après avoir examiné les informations fournies par vos autorités sur la mesure citée en objet, elle a décidé d'ouvrir la procédure prévue à l'article 88, paragraphe 2, du traité CE.
1. PROCÉDURE
|
(1) |
Par lettre du 19 février 2004 (D/51178) la Commission a adressé une demande d'information aux autorités françaises concernant le dispositif de crédit-bail fiscal en faveur de certaines entreprises agréées par le Ministre du Budget mis en place par la loi du 2 juillet 1998 (no 98-546). Par lettre du 18 mars 2004 les autorités françaises ont demandé une extension du délai pour fournir les renseignements nécessaires. La réponse des autorités françaises a été reçue par lettre du 3 mai 2004 (A/33117). Par lettre du 6 juillet 2004 (D/54933) la Commission a demandé des informations supplémentaires. La réponse a été reçue le 2 août 2004 (A/36007). |
|
(2) |
Dans une lettre du 16 mars 1998 (A/32232) les autorités françaises ont informé la Commission de l'introduction prévue d'un dispositif limitant l'amortissement des biens donnés en location afin de lutter contre l'utilisation de ce mécanisme à seule fin d'optimisation fiscale et prévoyant un exception à cette limitation. Selon les autorités françaises que le dispositif ne semblait pas constituer une aide d'Etat devant faire l'objet d'une notification préalable auprès de la Commission. Il s'ensuit que cette information ne peut être considérée comme une notification au sens de l'article 88, paragraphe 3, du traité. |
2. DESCRIPTION DU RÉGIME
|
(3) |
L'article 39 C du Code général des impôts (ci-après ‚CGI‘) prévoit que l'amortissement fiscalement déductible ne peut excéder le montant du loyer perçu par le GIE, diminué des autres charges afférentes au bien donné en location. |
|
(4) |
Une dérogation à ce principe a été introduite par l'article 77 de la loi du 2 juillet 1998 (no 98-546) qui met en place un système d'amortissement favorable au profit de certaines entreprises agréées par le ministère du budget (ci-après ‚GIE fiscal‘) (5). Cette dérogation figure à l'article 39 CA du CGI, aux termes duquel les opérations de financement présentant un intérêt économique et social significatif ne sont pas soumises à la limitation d'amortissement et peuvent être réalisées par l'intermédiaire d'un GIE (Groupement d'intérêt économique). Le bien financé doit être amortissable selon le mode dégressif sur une durée d'au moins huit ans et l'investissement doit présenter un intérêt économique et social significatif. Le prix d'acquisition du bien doit correspondre au prix de marché. Les coefficients d'amortissement dégressif habituels sont majorés d'un point. L'utilisateur final doit être une société exploitant le bien dans le cadre de son activité habituelle et doit pouvoir acquérir le bien à titre permanent à la fin du crédit-bail. |
|
(5) |
Le GIE, constitué généralement par des établissements financiers, acquiert le bien à financer, lequel doit être acquis au prix de marché, et le donne en crédit-bail à l'utilisateur. Les loyers versés par l'utilisateur et le prix de levée de l'option d'achat en fin de contrat permettent au GIE de couvrir son propre financement, intérêts et capital compris. |
|
(6) |
En raison des amortissements dégressifs et des frais financiers qui, par définition, sont concentrés sur les premières années d'utilisation du bien, les résultats du GIE sont fortement déficitaires au cours de ces années et deviennent bénéficiaires au cours d'une seconde période, lorsque le montant des loyers perçus excède le total des charges constatées (amortissements et frais financiers compris). Dès lors que le GIE relève du régime des sociétés de personnes, les déficits qu'il constate au cours de ses premières années d'activité viennent en déduction des bénéfices imposables réalisés par ses membres à raison de leurs activités courantes. Selon les autorités françaises les économies d'impôt ainsi obtenues par les établissements financiers durant les premières années de l'opération sont compensées par les suppléments d'impôt qui apparaissent ensuite lorsque le GIE réalise des bénéfices. Cependant, ce décalage dans le temps permet de dégager un gain de trésorerie utilisé par le GIE pour offrir des conditions financières plus favorables aux utilisateurs des biens. |
|
(7) |
Le régime prévoit aussi la rétrocession à l'utilisateur du bien des deux tiers de l'avantage fiscal retiré par le GIE. Cette rétrocession est effectuée sous forme de diminution de loyer ou de minoration du montant de l'option d'achat. Enfin, la revente du bien par le GIE à l'utilisateur, lorsque les deux tiers de la durée normale d'utilisation du bien sont écoulés, fait l'objet d'une exonération des plus-values de cession. En principe, les biens éligibles doivent être acquis à l'état neuf mais les navires d'occasion font l'objet d'une exception. |
|
(8) |
En ce qui concerne la notion d'intérêt économique et social significatif dont la démonstration par le demandeur est nécessaire pour profiter de la dérogation, les autorités françaises ont indiqué qu'il n'existait pas de lignes directrices pour évaluer cet intérêt et que l'examen se faisait à la lumière des retombées indirectes de l'investissement sur le bassin d'emploi, les conditions de concurrence, le développement de l'activité dans la zone économique concernée. |
|
(9) |
Les autorités françaises estiment que la Commission a elle-même considéré dans sa décision du 8 mai 2001 (6) que les Groupements d'intérêt économique et les avantages fiscaux qui peuvent découler de leur application ne constituent pas des aides d'État. À la demande de la Commission, les autorités françaises ont également fourni une liste des bénéficiaires du régime par secteur d'activité.
|
|
(10) |
En ce qui concerne l'application du régime au secteur du transport maritime les autorités françaises ont indiqué que, c'est dans un contexte marqué à la fois par le souci d'enrayer la stagnation du nombre des navires de commerce immatriculés dans les registres français et par la volonté de réduire la dépense fiscale, que le législateur a adapté le crédit-bail fiscal au secteur du transport maritime. |
3. APPRÉCIATION DU RÉGIME AU REGARD DE L'ARTICLE 87 DU TRAITÉ
|
(11) |
La Commission considère à ce stade, que le régime du GIE fiscal est un régime d'aide au sens de l'article 87, paragraphe 1, du traité CE, car il semble satisfaire cumulativement les critères développés ci-après. |
|
(12) |
En premier lieu, la mesure doit procurer un avantage qui allège les charges qui grèvent normalement le budget des entreprises. Cet avantage doit être sélectif en ce qu'il favorise certaines entreprises. |
|
(13) |
En second lieu, l'avantage doit être octroyé au moyen de ressources de l'État. |
|
(14) |
En troisième lieu, la mesure en cause doit affecter la concurrence et les échanges entre les États membres. |
3.1. Existence d'un avantage
|
(15) |
Le recours au GIE fiscal concerne trois acteurs: le GIE lui-même, l'utilisateur du bien financé et l'investisseur qui est le membre du GIE et finance le bien. |
|
(16) |
Le GIE lui-même, au niveau du quel est pratiqué l'amortissement déplafonné, mais dont les résultats sont imposables entre les mains de ses membres en proportion des droits qu'ils y détiennent. N'étant pas redevable de l'impôt, le GIE ne semble pas devoir être regardé comme le bénéficiaire de l'avantage fiscal. |
|
(17) |
Pour l'investisseur, membre du GIE, l'avantage est constitué par la diminution des bénéfices imposables (et par conséquent la diminution de l'impôt dû) et par la possibilité de déduire de ses propres résultats le déficit constaté au niveau du GIE. La disposition dérogatoire — l'article 39 CA du CGI — prévoit que certaines opérations de financement présentant un intérêt économique et social significatif ne sont pas soumises à la limitation de l'amortissement fiscalement déductible prévue par l'article 39 C. Les membres du GIE peuvent ainsi imputer durant la première période de la dépréciation du bien pendant laquelle les résultats du GIE sont déficitaires, le résultat négatif du GIE sur les bénéfices réalisés dans le cadre de leurs activités courantes, sans tenir compte de la limitation établie par l'article 39 C. L'avantage est d'autant plus important que le coefficient ‚normal‘ applicable à la dépréciation des biens du même type est augmenté d'un point. Selon les autorités françaises la majoration a pour objectif de renforcer la performance du dispositif. Cet avantage fiscal doit être diminué des cotisations supplémentaires d'impôt que les membres du GIE auront à subir durant la seconde période de la dépréciation du bien, lorsque le résultat du GIE redevient bénéficiaire. |
|
(18) |
Les autorités françaises ont avancé l'argument que les économies d'impôt obtenues ainsi durant les premières années de l'opération sont neutralisées par les suppléments d'impôt qui sont constatés ultérieurement lorsque le GIE commence à réaliser des bénéfices (les loyers payés excèdent les annuités d'amortissement). Toutefois, il y a lieu d'observer que même dans le cas d'une hypothétique neutralisation, les investisseurs participant aux GIE fiscaux sont favorisés par rapport aux entités soumises au régime de droit commun qui n'ont pas la possibilité de se prévaloir de l'imputation susmentionnée, puisque l'article 39 CA du CGI limite la déduction de l'amortissement au montant du loyer perçu par le GIE. |
|
(19) |
En outre, les membres du GIE doivent rétrocéder deux tiers de cet avantage à l'utilisateur du bien, néanmoins il garde un tiers qui constitue son propre avantage. Ils restent les bénéficiaires de l'avantage fiscal résultant du déplafonnement de l'amortissement, même si cet avantage est ramené au tiers de son montant net actualisé, le reste venant en déduction du loyer versé par l'utilisateur. Par ailleurs, le GIE fiscal peut également bénéficier, le cas échéant, d'une exonération des plus-values, en cas d'une cession anticipée du bien. |
|
(20) |
L'utilisateur du bien financé, lequel déduit de son bénéfice imposable la charge que constitue le loyer versé au GIE. Dans la mesure où ce loyer est diminué d'une partie de l'avantage fiscal résultant du montage financier, cet utilisateur reçoit un avantage financier sous forme de réduction de charge. Mais cette réduction de charge déductible se traduit par une augmentation de sa base imposable et donc de l'impôt dû. Par voie de conséquence, l'utilisateur ne semble pas recevoir d'avantage fiscal. Toutefois, l'avantage pour l'utilisateur du bien semble résulter de l'obligation pour les membres du GIE de lui rétrocéder les deux tiers de son propre avantage. Par le biais de ce mécanisme, l'utilisateur final voit les charges, grevant son budget du fait de la souscription du crédit-bail avec le GIE fiscal, diminuées. |
3.2. Sélectivité
|
(21) |
À ce stade, la Commission estime que plusieurs indices de sélectivité peuvent être relevés: |
|
(22) |
En premier lieu, la Commission constate que le bénéfice de la mesure est conditionné à l'octroi d'un agrément préalable du Ministre du Budget afin de vérifier que l'investissement présente un intérêt économique et social significatif. Bien que l'article 77 de la loi du 2 juillet 1998 mentionne cette notion, elle ne fait selon les autorités françaises l'objet d'aucun décret ou circulaire en vue de définir précisément son champ d'application. En particulier, le critère d' ‚intérêt économique et social du projet, notamment en matière d'emploi‘ paraît vague, étant donné qu'il n'existe aucun lien précis entre l'impact en termes d'emploi et le montant de l'investissement réalisé. Les autorités françaises ont admis qu'il n'y avait aucun texte législatif ou réglementaire traitant de cette condition d'une manière plus détaillée. La Commission ne peut donc exclure à ce stade que le Ministre du Budget dispose d'un pouvoir discrétionnaire d'appréciation au sens du point 12 de la Communication de la Commission sur l'application des règles en matière d'aides d'État aux mesures relevant de la fiscalité directe des entreprises (7). L'existence d'un pouvoir discrétionnaire semble permettre aux autorités de l'Etat membre de sélectionner les bénéficiaires d'un régime d'aide selon des critères subjectifs. Or, les statistiques fournies par les autorités françaises font apparaître que certains dossiers ont fait l'objet de refus en raison de l'absence d'un intérêt économique et social significatif. |
|
(23) |
En deuxième lieu, un second élément qui considéré ensemble avec l'élément discrétionnaire, est susceptible de renforcer le caractère sélectif du régime en cause résulte de la circonstance qu'en pratique les entreprises utilisatrices des biens sont principalement d'entreprises actives dans le secteur du transport. D'après le dispositif, les utilisateurs finals des biens doivent être des sociétés qui exploitent le bien dans le cadre de leur activité habituelle. En effet, compte tenu de la durée d'amortissement de 8 ans fixée par la loi, les biens en mesure de bénéficier du régime sont essentiellement des moyens de transport tels que les trains (15 ans), les avions (13 ans) et les navires (8 ans). Cette démarche des autorités françaises a eu pour effet de concentrer l'impact du régime sur le secteur du transport et en particulier du transport maritime. Cet aspect est confirmé par les réponses fournies par les autorités françaises aux questions posées par la Commission. Les informations fournies montrent clairement qu'en pratique la plupart des demandes d'agrément pour bénéficier du régime dérogatoire concernent les investissements dans le secteur du transport (182 sur 189 des demandes d'agrément reçues concernent le secteur du transport ferroviaire, aérien, maritime ou spatial). En outre, le secteur maritime représente à lui seul 75 % des dossiers présentés au Ministre du Budget pour obtenir son agrément. Cette part monte à 82 % si l'on considère le total des agréments accordés. D'ailleurs, les travaux parlementaires relatifs à la mesure en cause (8) laissent entendre que l'objectif recherché est d'aider la flotte commerciale maritime française. Ceci semble être confirmé par le fait que seuls les navires font l'objet d'une exception qui leur permet de bénéficier du régime dérogatoire même dans le cas où il ne s'agit pas d'un bien acquis à l'état neuf. |
|
(24) |
Il est vrai que la durée de huit ans permet de réserver l'avantage aux biens d'équipement lourds pour lesquels le retour sur investissement nécessite un délai long. C'est un argument qui justifie économiquement le principe de l'application de cette condition. En effet, il est de jurisprudence constante que pour être qualifiée de mesure générale et donc échapper à l'interdiction de l'article 87 du traité, une mesure fiscale sélective doit pouvoir être justifiée par la nature et l'économie du système fiscal (9). Néanmoins, les autorités françaises n'ont fourni aucun argument qui puisse justifier cette dérogation par la nature ou l'économie du système fiscal français. |
|
(25) |
En dernier lieu, seules peuvent bénéficier du régime les entreprises membres d'un GIE, ayant acquis des biens meubles à l'état neuf ayant une durée d'amortissement supérieure à 8 ans. Dès lors, toutes les entreprises dans une situation similaire qui investissent dans un bien avec une durée d'amortissement inférieure à 8 ans ou, si la durée est supérieure à 8 ans, qui ne remplissent pas le critère de l'intérêt économique et social significatif mentionné précédemment, sont exclues du bénéfice de la mesure en cause. En pratique, la Commission estime à ce stade que ce dispositif peut avoir pour effet de restreindre le nombre des bénéficiaires potentiels principalement aux seules entreprises disposant d'actifs permanents significatifs. |
|
(26) |
Au vu de l'ensemble des considérations qui précèdent, la Commission estime que le régime en cause est susceptible de constituer un régime sélectif bien que l'article 39 CA du CGI n'empêche d'autres secteurs industriels de bénéficier du mécanisme susvisé. En effet, la Cour de justice a considéré dans son arrêt du 12 juillet 1990 (10) que le fait qu'une mesure soit en théorie ouverte à tous les secteurs n'exclut pas son caractère sélectif, à partir du moment où la mesure favorise en pratique un secteur déterminé. Ce raisonnement a été confirmé par le récent arrêt GEMO (11), où la Cour a qualifié de sélectif un régime bénéficiant aux activités d'élevage et d'abattage qui a, très accessoirement, également bénéficié à d'autres activités. |
|
(27) |
Enfin, il convient de rappeler que la Commission s'est déjà prononcée sur la nature d'aides d'État de montages fiscaux similaires à celui mis en place par l'article 39 CA du CGI quant à leur mécanisme, mais fondés sur une autre base juridique — l'article 199 undecies B du Code général des impôts (12). En outre, la décision de la Commission du 8 mai 2001 susmentionnée invoquée par les autorités françaises ne peut pas constituer un précédent dans le cas d'espèce, d'une part car le régime examiné ici est différent de celui qui a fait l'objet de cette décision et d'autre part car cette décision avait pour objet d'examiner la compatibilité non pas des mesures en question mais de l'aide à la restructuration en faveur de Brittany Ferries. |
|
(28) |
Par conséquent, il apparaît que le régime du GIE fiscal est susceptible de favoriser certaines entreprises en leur conférant de manière sélective les avantages fiscaux évoqués. Cette différenciation ne peut pas être justifiée par la nature ou l'économie du système fiscal français, puisque, en l'espèce, les autorités françaises n'ont pas fourni des arguments à cet égard (13). |
3.3. L'avantage doit être octroyé au moyen de ressources de l'État
|
(29) |
Dans le cas présent, il semble que la réduction de l'assiette imposable des membres du GIE du fait de la déductibilité des déficits d'amortissement ainsi que l'exonération des plus-values dans le cas d'une cession anticipée du bien entraînent une diminution des ressources de l'État. |
3.4. Affectation de la concurrence et des échanges entre les Etats membres.
|
(30) |
Selon la jurisprudence constante de la Cour européenne de justice et du Tribunal européen de première instance, les échanges entre les États membres sont affectés lorsque l'entreprise bénéficiaire exerce une activité économique impliquant des échanges entre États membres. Le simple fait que les aides renforcent la position de cette entreprise par rapport à celle de ses concurrents dans les échanges intracommunautaires permet de conclure que ces échanges sont affectés. |
|
(31) |
Ce critère apparaît d'emblée rempli dans la mesure où, en premier lieu, les organismes qui consentent la location, en particulier les établissements financiers, exercent une activité économique transfrontalière. Ces sociétés et les autres membres du GIE fiscal sont actifs dans de nombreux secteurs de l'économie, où ils sont en concurrence directe avec d'autres entreprises. |
|
(32) |
En deuxième lieu, les biens amortis peuvent être achetés, et en pratique ils sont achetés dans les autres Etats membres. Par ailleurs, les utilisateurs effectifs des biens amortis affectent par leurs activités commerciales les échanges entre les Etats membres. |
3.5. Conclusion
|
(33) |
En conclusion, à ce stade, la Commission considère que tous les éléments constitutifs de la notion d'aide d'Etat sont réunis et que le régime du GIE fiscal est susceptible d'entraîner des distorsions de concurrence tant pour ce qui semble être une mesure d'aide pour le secteur du transport que pour les organismes qui consentent la location ou la mise à disposition des biens. |
4. EXAMEN DE LA COMPATIBILITÉ
|
(34) |
Dans la mesure où le régime du GIE fiscal semble constituer une aide d'État au sens de l'article 87, paragraphe 1, du traité CE, il y a lieu de porter une première appréciation sur son éventuelle compatibilité à la lumière des dérogations prévues aux paragraphes 2 et 3 de l'article 87 du traité CE. |
|
(35) |
Les dérogations prévues à l'article 87, paragraphe 2, du traité CE ne sont pas d'application en l'espèce. |
|
(36) |
La dérogation prévue à l'article 87, paragraphe 3, point (a), qui prévoit la possibilité d'autoriser des aides destinées à favoriser le développement économique de régions dans lesquelles le niveau de vie est anormalement bas ou dans lesquelles sévit un grave sous-emploi, ne saurait être invoquée du fait que les mesures ne sont pas limitées régionalement. Il en va de même pour la dérogation prévue à l'article 87, paragraphe 3, point (c), qui autorise les aides visant le développement de certaines régions. |
|
(37) |
De même, les autorités françaises n'ont jamais invoqué que le régime concerné rentre dans la catégorie des projets d'intérêt européen commun éligibles à la dérogation prévue à l'article 87, paragraphe 3, point (b). Dans la mesure où il ne vise pas à promouvoir la culture et la conservation du patrimoine, il ne saurait bénéficier de la dérogation prévue à l'article 87, paragraphe 3, point (d). Selon les autorités françaises le mécanisme du GIE fiscal permet de participer à l'objectif de soutien aux intérêts maritimes communautaires. Toutefois, cet objectif ne doit pas être confondu avec l'intérêt européen commun qui, en principe, exige l'engagement des plusieurs Etats Membres. |
|
(38) |
Enfin, il convient d'examiner si le régime en question est susceptible de bénéficier de la dérogation prévue à l'article 87, paragraphe 3, point (c), qui autorise les aides facilitant le développement de certaines activités pour autant que les conditions des échanges ne soient pas altérées dans une mesure contraire à l'intérêt commun. |
|
(39) |
Les autorités françaises estiment que le régime du GIE fiscal est lié à la réalisation des investissements sociaux et économiques importants, contribuant à l'amélioration de la sécurité maritime, à la création d'emplois et à la formation de marins et d'officiers, à la protection de l'environnement et aux économies d'énergie. À cet égard, il faut souligner que, en ce qui concerne la création d'emplois, le Règlement de la Commission concernant l'application des articles 87 et 88 du traité CE aux aides d'Etat à l'emploi (14) dispose que le niveau de l'aide ne doit pas dépasser ce qui est nécessaire pour inciter à la création d'emploi. En l'espèce, la Commission constate que il n'a y pas un lien entre l'impact en termes d'emploi et le montant de l'investissement réalisé qui pourrait permettre à la Commission de considérer ce régime comme compatible avec le marché commun. De même, puisqu'il n'existe pas un lien direct entre le montant de l'investissement et l'impact sur les objectifs invoqués par les autorités françaises, la Commission ne peut pas accepter l'amélioration de la sécurité maritime, la formation de marins et d'officiers, la protection de l'environnement et l'économie d'énergie comme justifications valables rendant le régime compatible avec le marché commun. En tout état de cause les autorités françaises n'ont pas démontré à ce stade que les bénéfices accordés dans le cadre du régime étaient proportionnés aux objectifs visés. En outre, le régime ne semble pas satisfaire aux lignes directrices concernant les aides à finalité régionale (15), ni à l'encadrement multisectoriel des aides à finalité régionale en faveur de grands projets d'investissement (16). En effet, le régime n'est pas limité aux régions françaises éligibles aux aides à finalité régionale et ne tient nul compte des seuils prévus par l'encadrement multisectoriel précité. La Commission estime également à ce stade que le régime n'est pas conforme aux dispositions de l'encadrement communautaire des aides pour la protection de l'environnement (17) dans la mesure où les textes régissant le régime ne garantissent pas que les dispositions de cet encadrement soient respectées. Enfin, la Commission estime à ce stade que le régime ne satisfait pas aux conditions prévues par les orientations communautaires sur les aides d'État au transport maritime (18). En effet, la Commission a constaté à de nombreuses reprises que des aides pour l'achat de véhicules de transport ou actifs mobiles n'étaient, en principe, pas compatibles avec le marché commun. |
|
(40) |
De même, les avantages fiscaux accordés dans le cadre du régime précité ne sont pas liés à la réalisation des objectifs susmentionnés d'une manière précise et prévisible qui pourrait permettre à la Commission d'apprécier leur compatibilité. |
|
(41) |
Le régime en question ne semble pouvoir a priori bénéficier d'aucune des dérogations prévues à l'article 87 du Traité. En conséquence, la Commission exprime ses doutes quant à la compatibilité du régime du GIE fiscal avec le marché commun. |
5. CONCLUSION
|
(42) |
Compte tenu des considérations qui précèdent, la Commission invite la France, dans le cadre de la procédure de l'article 88, paragraphe 2, du traité CE, à présenter ses observations et à fournir toute information utile pour l'évaluation de la mesure dans un délai d'un mois à compter de la date de réception de la présente. La Commission invite vos autorités à transmettre immédiatement une copie de cette lettre aux bénéficiaires potentiels de l'aide. La Commission sollicite aussi les informations concernant le montant de l'aide accordé aux bénéficiaires du régime. |
|
(43) |
La Commission invite également la France et les tiers intéressés à présenter des observations et à fournir tout élément utile pour déterminer s'il existe, dans le chef des bénéficiaires du régime, une confiance légitime de nature à imposer la prévision de mesures transitoires. En particulier, la Commission invite les entreprises qui ont fait l'objet d'un refus des autorités françaises et celles qui ont pu obtenir un agrément au titre de l'article 39 CA de CGA de témoigner de leur cas individuel. Les parties intéressées, ayant déjà bénéficié du régime, sont invitées à répondre si elles auraient néanmoins réalisé leur investissement sans agrément du Ministre du Budget. |
|
(44) |
Par la présente, la Commission avise la France qu'elle informera les intéressés par la publication de la présente lettre et d'un résumé de celle-ci au Journal officiel de l'Union européenne. Elle informera également les intéressés dans les pays de l'AELE signataires de l'accord EEE par la publication d'une communication dans le supplément EEE du Journal officiel, ainsi que l'autorité de surveillance de l'AELE en leur envoyant une copie de la présente. Tous les intéressés susmentionnés seront invités à présenter leurs observations dans un délai d'un mois à compter de la date de cette publication.“ |
(1) Úř. věst. C 74, 10.3.1998.
(2) Úř. věst. C 70, 19.3.2002 (dříve víceodvětvový rámec regionální podpory velkým investičním projektům, Úř. věst. C 107, 7.4.1998).
(3) Úř. věst. C 37, 3.2.2001 (dříve pokyny Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí, Úř. věst. C 72, 10.3.1994).
(4) Úř. věst. C 13, 17.1.2004 (dříve obecné zásady o státní podpoře v námořní dopravě, Úř. věst. C 205, 5.7.1997).
(5) Ou autres ‚véhicules fiscaux transparents‘.
(6) JO L 12 du 15.1.2002, p. 33.
(8) Rapport no 449 (1997-1998) de MM. Alain LAMBERT et Philippe MARINI, fait au nom de la commission des finances, déposé le 26 mai 1998.
(9) CJCE 2 juillet 1974 dans l'affaire C-173/73 Italie/Commission.
(10) CJCE 12 juillet 1990, Société CdF Chimie azote et fertilisants SA et Société chimique de la Grande Paroisse SA contre Commission, aff. C-169/84, Rec. p. I-3083.
(11) 20 novembre 2003, aff. C-126/01.
(12) Cas N 96/b/03 loi de programme pour l'outre-mer: mesures fiscales en faveur des DOM, N 502/02 Caraïbes Air Transport programme 2002, N 427/03 Air Austral, N 474/03 Air Caraïbes programme 2003.
(13) 26 septembre 2002, aff. C-351/98.
(14) JO L 337 du 13.12.2002 (antérieurement les lignes directrices concernant les aides à l'emploi, JO C 334 du 12.12.1995).
(16) JO C 70 du 19.3.2002 (antérieurement l'encadrement multisectoriel des aides à finalité régionale en faveur de grands projets d'investissement JO C 107 du 7.4.1998).
(17) JO C 37 du 3.2.2001 (antérieurement l'encadrement communautaire des aides d'État pour la protection de l'environnent JO C 72 du 10.3.1994).
(18) JO C 13 du 17.1.2004 (antérieurement orientations communautaires sur les aides d'État au transport maritime, JO C 205 du 5.7.1997).
Oprava
|
13.4.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 89/21 |
Oprava oznámení „Státní svátky v roce 2005“
( Úřední věstník Evropské unie C 65 ze dne 17. března 2005 )
(2005/C 89/07)
Na straně 3 se ke slovu „IRELAND“ přidávají tyto údaje:
„1.1, 17.3, 28.3, 2.5, 1.6, 1.8, 31.10, 25.12, 26.12“.