Nadřazenost evropského práva

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 1964 – Flaminio Costa proti E.N.E.L.

PROČ JE COSTA PROTI E.N.E.L. PŘELOMOVÝM ROZSUDKEM?

Evropský soudní dvůr (nyní Soudní dvůr Evropské unie – (SDEU) ve svém rozsudku potvrdil, že právo Evropského hospodářského společenství (EHS) (nyní Evropská unie (EU)) má přednost před vnitrostátními právními předpisy členských států EU.
Tento rozsudek stanovil obecnou zásadu* práva Společenství (nyní Unie): přednost (rovněž označovaná jako „nadřazenost“) práva Unie, která zaručuje jeho nadřazenost nad vnitrostátními právními předpisy členských států.
Zásada nadřazenosti zajišťuje, že právo Unie jednotně chrání občany v celé EU.

KLÍČOVÉ BODY

V rozhodnutí o předběžné otázce* týkající se Smlouvy o EHS (nyní Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU) Soudní dvůr objasnil následující.

Na rozdíl od běžných mezinárodních smluv vytvořila Smlouva o EHS evropský právní systém, který je nedílnou součástí právních systémů členských států a je pro ně závazný.
S vytvořením EHS převedly členské státy práva a povinnosti vyplývající ze Smlouvy ze svého vnitrostátního právního systému na systém EHS, omezily svou svrchovanost a vytvořily soubor právních předpisů, které zavazovaly jejich státní příslušníky i je samotné.
Členské státy proto nesmějí přijmout vnitrostátní právní předpisy, které jsou v rozporu s právem Unie, aniž by zpochybnily právní základ samotné EU. Pokud tak přesto učiní, mělo by mít právo Unie přednost před vnitrostátními právními předpisy (tj. převážit je) u vnitrostátních soudů dotčené země.

Vývoj před rozsudkem a po něm

V jiné významné věci Soudní dvůr již v roce 1963 stanovil stejně důležitou a doplňkovou obecnou zásadu práva Unie: zásadu přímého účinku.

Soudní dvůr později ve své judikatuře* vyjasnil oblast působnosti zásady přednosti.

Vztahuje se na všechny akty EU, které mají závaznou platnost, ať už se jedná o primární právo (tj. smlouvy), sekundární právo (směrnice, nařízení, rozhodnutí atd.) nebo judikaturu SDEU.
Dotýká se všech vnitrostátních aktů:
- bez ohledu na jejich povahu (akty, nařízení, rozhodnutí, předpisy, oběžníky atd.) nebo na to, zda jsou vydávány orgány s výkonnou nebo zákonodárnou pravomocí členského státu,
- i když byly přijaty po přijetí dotčeného aktu EU (Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal SpA, 1978),
- včetně ustanovení vnitrostátní ústavy, která jsou v rozporu s právem Unie (rozsudky Internationale Handelsgesellschaft mbH proti Einfuhr- und Vorratsstelle für Getreide und Futtermittel, 1970, a Wünsche Handelsgesellschaft GmbH & Co. proti Spolkové republice Německo, 1984, známé jako rozsudky Solange I a Solange II).

V prohlášení o přednosti, připojeném k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Smlouvu o fungování Evropské unie, konference:

připomněla zásadu přednosti práva Unie před vnitrostátním právem,
zdůraznila, že je základním kamenem práva Unie, a to bez ohledu na skutečnost, že není součástí Smlouvy.

KLÍČOVÉ POJMY

Obecné zásady. Jsou rovněž nazývány „dispozitivním právem“ a na rozdíl od primárního a sekundárního práva jsou převážně vypracovány Soudním dvorem Evropské unie a jsou jedním z nepsaných zdrojů práva Unie.

Rozhodnutí o předběžné otázce. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v reakci na otázku, kterou předložil vnitrostátní soud a která se týká výkladu nebo platnosti práva Unie, čímž se přispívá k jednotnému výkladu práva Unie.

Judikatura. Právo vytvořené na základě starších právních věcí.

HLAVNÍ DOKUMENT

Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 1964, Flaminio Costa proti E.N.E.L., věc 6/64 (zvláštní vydání v angličtině 1964 00585).

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Konference, která přijala Lisabonskou smlouvu podepsanou dne 13. prosince 2007 – A. Prohlášení k ustanovením Smluv – 17. Prohlášení o přednosti práva (Úř. věst. C 115, 9.5.2008, s. 344).

Smlouva o fungování Evropské unie ze dne 13. prosince 2007 – konsolidované znění (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 47–360).

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 12. dubna 1984, Wünsche Handelsgesellschaft GmbH & Co. proti Spolkové republice Německo. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Verwaltungsgericht Frankfurt am Main – Německo. Konzervované houby – ochranná opatření. Věc 345/82 (Sbírka rozhodnutí Evropského soudního dvora 1984, 01995).

Rozsudek Soudního dvora ze dne 9. března 1978, Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal SpA. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Pretura di Susa – Itálie. Nepoužití zákona, který je v rozporu s právem Společenství, vnitrostátním soudem. Věc 106/77 (Sbírka rozhodnutí Evropského soudního dvora 1978, 00629).

Rozsudek Soudního dvora ze dne 17. prosince 1970, Internationale Handelsgesellschaft mbH proti Einfuhr- und Vorratsstelle für Getreide und Futtermittel. Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Verwaltungsgericht Frankfurt am Main – Německo. Věc 11–70 (Sbírka rozhodnutí Evropského soudního dvora 1970, 01125).

Poslední aktualizace 22.10.2021

Top