EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Mezinárodní dohody a vnější pravomoci EU

Mezinárodní dohody a vnější pravomoci EU

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Článek 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)

Článek 4 SFEU

Článek 207 SFEU

Článek 216 SFEU

CO JE CÍLEM TĚCHTO ČLÁNKŮ?

Stanoví právní pravomoci EU vyjednávat a uzavírat mezinárodní dohody a pravomoc – ať už výlučnou, nebo sdílenou – takové dohody podepisovat.

KLÍČOVÉ BODY

Mezinárodní dohody (úmluvy, smlouvy)

  • Mezinárodní dohody se zeměmi mimo EU nebo s mezinárodními organizacemi jsou nedílnou součástí práva EU. Tyto dohody jsou oddělené od primárního práva a sekundárního práva a tvoří kategorii zvláštního práva. Podle některých rozsudků SDEU mohou mít přímý účinek a mají větší právní sílu než sekundární právní předpisy, které s nimi proto musejí být v souladu.
  • Jsou to smlouvy uzavřené v rámci mezinárodního práva veřejného a zakládají práva a povinnosti smluvních stran.
  • Na rozdíl od jednostranných aktů nejsou výsledkem legislativního postupu nebo samostatného rozhodnutí nějakého orgánu.
  • Článek 216 SFEU uvádí výčet případů, v kterých je EU oprávněná tyto dohody uzavírat.
  • Poté, co jsou vyjednány a podepsány, mohou v závislosti na předmětu dohody vyžadovat ratifikaci aktem sekundárního práva.
  • Mezinárodní dohody se musí uplatňovat v celé EU. Jsou nadřazeny jednostranným aktům sekundárního práva, které se jim tedy musejí podřídit.
  • Kromě toho článek 207 SFEU upravuje obchodní politiku EU – klíčovou vnější pravomoc EU a ústřední prvek jejích vztahů se zbytkem světa.

Vnější pravomoci EU

  • EU má právní subjektivitu, a stala se tedy subjektem mezinárodního práva, který může vlastním jménem vést vyjednávání a uzavírat mezinárodní dohody, tj. má pravomoci (nebo práva) v této oblasti, které ji udělily Smlouvy.
  • Pokud záležitost dohody nespadá do výhradní pravomoci EU, musí dohodu podepsat i země EU. Takovým dohodám se říká „smíšená smlouva“.

Výlučná pravomoc a sdílená pravomoc

  • Rozdělení pravomocí mezi EU a země EU se uplatňuje i na mezinárodní úrovni. Když EU dojednává a uzavírá mezinárodní dohodu, disponuje buď výlučnou pravomocí, nebo pravomocí sdílenou se zeměmi EU.
  • V případě, kdy je její pravomoc výlučná, má EU pravomoc vyjednat a uzavřít dohodu sama. Článek 3 SFEU vymezuje oblasti, ve kterých EU disponuje výlučnou pravomocí k uzavírání mezinárodních dohod včetně obchodních dohod.
  • Pokud má EU sdílenou pravomoc se zeměmi EU, uzavírá dohodu jak EU, tak i země EU. Jedná se tedy o smíšenou smlouvu, s níž musí země EU souhlasit. Smíšené smlouvy mohou též požadovat, aby byl přijat vnitřní akt EU o rozdělení povinností mezi země EU a EU. Článek 4 SFEU stanoví, které pravomoci jsou sdílené.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

HLAVNÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část první – Zásady – Hlava I – Druhy a oblasti pravomocí Unie – Článek 3 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 51)

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část první – Zásady – Hlava I – Druhy a oblasti pravomocí Unie – Článek 4 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 51–52).

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava II – Společná obchodní politika – Článek 207 (bývalý článek 133 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 140–141)

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část pátá – Vnější činnost Unie – Hlava V – Mezinárodní smlouvy – Článek 216 (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 144)

Poslední aktualizace 08.04.2020

Top