EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Nástroj Evropské unie pro obnovu a odolnost

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?

Zřizuje Nástroj Evropské unie (EU) pro oživení a odolnost, jeho cíle a kritéria pro získání finančních prostředků.

Po ruské invazi na Ukrajinu představila Evropská komise v květnu 2022 plán REPowerEU, který má zajistit nezávislost EU na ruských fosilních palivech. Pozměňující nařízení (EU) 2023/435 umožňuje členským státům EU zavést kapitoly REPowerEU do svých plánů obnovy a odolnosti s cílem urychlit přechod EU na čistou energii.

KLÍČOVÉ BODY

Cílem tohoto nástroje je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU prostřednictvím:

Pozměňující nařízení (EU) 2023/435 doplňuje tyto cíle o konkrétní odkaz na zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému EU prostřednictvím snížení závislosti na fosilních palivech a diverzifikace dodávek energie na úrovni EU, mimo jiné zvýšením využívání obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a kapacity skladování energie.

Financování z tohoto nástroje je k dispozici pro opatření, která „nezpůsobují významnou škodu“, tj. nepoškozují životní prostředí, a nezahrnují opakující se výdaje v následujících 6 pilířích:

  • zelená transformace,
  • digitální transformace,
  • inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění,
  • sociální a územní soudržnost,
  • zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost,
  • politiky pro příští generaci, jako je vzdělávánírozvoj dovedností.

V rámci kapitol programu REPowerEU lze udělit určité dočasné výjimky pro opatření, která řeší bezprostřední problémy EU v oblasti energetické bezpečnosti, minimalizují potenciální škody na životním prostředí a neohrožují cíle EU v oblasti klimatu.

Rozpočet nástroje pro oživení a odolnost ve výši 723,8 miliardy EUR (v běžných cenách):

  • tvoří jej 338 miliard EUR v grantech, z nichž komise může přidělit 70 % do 31. prosince 2022 a 30 % v průběhu roku 2023,
  • 385,8 miliardy EUR v podobě půjček, o které mohou členské státy požádat do 31. srpna 2023 (půjčka nesmí překročit 6,8 % hrubého národního důchodu členského státu v roce 2019),
  • až na odůvodněné případy nenahrazuje běžné vnitrostátní výdaje,
  • je doplňkem finanční podpory v rámci jiných programů EU,
  • respektuje zásadu adicionality* financování EU.

Podle pozměňujícího nařízení (EU) 2023/435 budou dodatečné finanční prostředky na investice a reformy v rámci programu REPowerEU pocházet z následujících zdrojů:

  • 20 miliard EUR na granty REPowerEU, z nichž 60 % bude pocházet z Inovačního fondu (zřízeného podle směrnice 2003/87/ES, kterou se zavádí Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – viz shrnutí) a 40 % z předzásobení povolenkami členských států,
  • až 5,4 miliardy EUR z rezervy na přizpůsobení se brexitu: členské státy se mohou rozhodnout, že za tímto účelem provedou převod do nástroje pro oživení a odolnost,
  • až 17 miliard EUR z fondů politiky soudržnosti v souladu se stávající možností převést 5 % těchto prostředků do RRF;
  • 225 miliard EUR v rámci nástroje pro oživení a odolnost do 31. srpna 2023.

Pravidla správy ekonomických záležitostí stanovují:

  • Komise může navrhnout pozastavení celého financování členského státu nebo jeho části, pokud Rada Evropské unie rozhodne, že členský stát neudělal dost pro nápravu svého nadměrného schodku,
  • návrh na pozastavení závazků* je přijat, pokud jej Rada do jednoho měsíce nezamítne kvalifikovanou většinou,
  • návrh na pozastavení plateb* vyžaduje souhlas Rady,
  • pozastavení financování musí být přiměřené a musí zohledňovat hospodářskou a sociální situaci členského státu,
  • Rada může na návrh Komise pozastavení zrušit.

Členské státy vypracují vnitrostátní plány pro oživení a odolnost, v nichž stanoví svůj reformní a investiční program v podobě komplexního a uceleného souboru opatření. Tyto plány

Komise:

  • posuzuje plány podle jejich relevance, účinnosti, efektivnosti a ucelenosti,
  • pokud navrhuje, aby Rada schválila vnitrostátní plán, stanoví milníky a cíle, které musí členský stát splnit v rámci svých reforem a investičních projektů, a finanční příspěvek nástroje,
  • může odmítnout nebo přijmout změny plánů,
  • neprodleně předává vnitrostátní plány Evropskému parlamentu a Radě,
  • sleduje provádění nástroje a měří dosažené výsledky,
  • vytváří srovnávací přehled oživení a odolnosti;
  • předkládá výroční zprávy Parlamentu a Radě.

Členské státy:

  • zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků EU,
  • dvakrát ročně podávají zprávy o pokroku svých plánů v rámci evropského semestru.

Příslušný výbor Parlamentu může každé dva měsíce vyzvat Komisi, aby projednala pokrok v rámci tohoto nástroje.

Komise předloží zprávy Parlamentu a Radě:

Srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti

V prosinci roku 2021 Komise vydala srovnávací přehled ukazatelů oživení a odolnosti, což je online platforma určená ke sledování pokroku dosaženého při provádění nástroje pro oživení a odolnost jako celku i jednotlivých vnitrostátních plánů pro oživení a odolnost.

Akt v přenesené pravomoci

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 doplňuje nařízení (EU) 2021/241 definováním metodiky pro vykazování sociálních výdajů. Tato metodika, která zahrnuje sociální výdaje na děti a mládež a na rovnost žen a mužů v rámci nástroje, vychází z odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech obnovy a odolnosti.

ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?

  • Nařízení (EU) 2021/241 se používá ode dne 19. února 2021.
  • Pozměňující nařízení (EU) 2023/435 se používá ode dne 1. března 2023.

KONTEXT

  • Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem stimulačního balíčku EU NextGenerationEU. To umožňuje Komisi získat finanční prostředky na nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19.
  • Je v úzkém souladu s prioritami Komise, jejichž cílem je zajistit udržitelné oživení podporující začlenění a zelenou a digitální transformaci.

Další informace viz:

KLÍČOVÉ POJMY

Zásada adicionality. Jedna ze základních zásad strukturálních a investičních fondů EU. Tato zásada stanovuje, že příspěvky ze strukturálních a investičních fondů EU nesmí nahrazovat veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu v dotčených regionech.
Závazky. Celkové náklady na právní závazky (smlouvy, grantové dohody/rozhodnutí), které by mohly být podepsány v současném rozpočtovém roce.
Platby. Položky pokrývající výdaje splatné v současném roce, které vyplývají z právních závazků přijatých v současném roce a/nebo v předchozích letech.

HLAVNÍ DOKUMENT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17–75).

Následné opravy nařízení (EU) 2021/241 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů (Úř. věst. L 429, 1.12.2021, s. 79–82).

Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23–27).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 1–10).

Viz konsolidované znění.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final, 11.12.2019).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1–77).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1–222).

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32–46).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 03.04.2023

Top