Koordinace hospodářských politik a dohled nad rozpočtovými politikami

KLÍČOVÉ BODY

Pravidla zahrnují níže uvedené.

Evropský semestr

Rada a Komise společně se zapojením Evropského parlamentu vykonávají mnohostranný dohled založený na vysoce kvalitních nezávislých statistikách.

Semestr zahrnuje:

• formulaci a provádění dohledu u:
  • hlavních směrů hospodářské politiky Evropské unie (EU) a členských států EU,
  • doporučení pro jednotlivé země,
  • doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny,
  • hlavních směrů politik zaměstnanosti, včetně zásad evropského pilíře sociálních práv a souvisejících doporučení pro jednotlivé země,
• předkládání, posuzování a schvalování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů a jejich následné sledování prostřednictvím ročních zpráv o pokroku,
• dohled za účelem prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy.

Členské státy:

• musí při přijímání klíčových rozhodnutí týkajících se hospodářství, sociální oblasti, zaměstnanosti, struktury a rozpočtu náležitě zohlednit doporučení Rady, která se zakládají na návrzích Komise,
• mohou získat další doporučení nebo čelit varování Komise a finančním sankcím, pokud ignorují původní doporučení a pokyny.

Referenční trajektorie¹

Když členský stát s veřejným dluhem vyšším než 60 % jeho hrubého domácího produktu (HDP) nebo se schodkem vyšším než 3 % HDP připravuje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, poskytuje Komise danému členskému státu a Hospodářskému a finančnímu výboru pokyny předem ve formě víceleté fiskální cesty („referenční trajektorie“).

Referenční trajektorie je založena na posouzení rizik a přizpůsobena výzvám udržitelnosti členského státu, aby bylo zajištěno, že:

• poměr veřejného dluhu k HDP:
  • je uveden na věrohodně sestupnou dráhu nebo na této dráze setrvá anebo zůstane na obezřetné úrovni pod 60% prahovou hodnotou HDP, a to do konce čtyřletého období („období korekce“) bez dalších rozpočtových opatření,
  • snižuje se ročně v průměru nejméně o 1 procentní bod HDP, dokud poměr přesahuje 90 %, a 0,5 procentního bodu HDP, dokud se poměr nachází mezi 60 % a 90 %,
• schodek:
  • se do konce čtyřletého období korekce dostane pod 3 % a pod touto úrovní zůstane během střednědobého období bez dalších rozpočtových opatření,
  • se bude nadále snižovat, dokud nezajistí rezervu ve strukturálním vyjádření ve výši 1,5 % HDP ve vztahu k referenční hodnotě ve výši 3 % HDP,
• úsilí o korekci je zpravidla lineární,
• období korekce může být prodlouženo ze čtyř na sedm let, a to na základě souboru reformních a investičních závazků – v takovém případě by úsilí v období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu mělo být přinejmenším úměrné celkovému úsilí,
• že je případně zachován soulad s nápravnou dráhou doporučenou v rámci postupu při nadměrném schodku.

Komise:

• použije replikovatelnou, předvídatelnou a transparentní metodiku k určení toho, zda se poměr veřejného dluhu k HDP členského státu nachází na sestupné dráze nebo zůstává na obezřetné úrovni,
• zašle členským státům předtím, než předloží své národní střednědobé fiskálně-strukturální plány, a Hospodářskému a finančnímu výboru:
  • referenční trajektorii (členským státům, jejichž veřejný dluh přesahuje 60 % HDP nebo jejichž schodek je vyšší než 3 % HDP) a odpovídající primární strukturální saldo,
  • technické informace a odpovídající primární strukturální saldo, pokud o to požádal členský stát s veřejným dluhem nižším než 60 % HDP a schodkem nižším než 3 % HDP,
  • základní rámec a výsledky střednědobých projekcí veřejného dluhu,
  • své makroekonomické prognózy a předpoklady.

Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány

Členské státy po konzultaci s organizacemi občanské společnosti, sociálními partnery, regionálními orgány a dalšími relevantními zúčastněnými stranami předloží Radě a Komisi národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který v závislosti na řádné délce volebního období v daném členském státě pokrývá období čtyř nebo pěti let. Před předložením plánu vede členský stát technický dialog s Komisí.

Plán:

• stanoví fiskální cestu, která splňuje požadavky EU na dluh a schodek,
• obsahuje referenční trajektorii Komise (pro členské státy, jejichž veřejný dluh přesahuje 60 % HDP nebo jejichž schodek je vyšší než 3 % HDP),
• vysvětluje, jak členský stát v příslušných případech zajistí provedení příslušného souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce na maximální dobu sedmi let,
• vysvětluje, jak členský stát zajistí provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy zjištěné v rámci evropského semestru a jak bude řešit priority EU v oblasti spravedlivé ekologické a digitální transformace, sociální a hospodářské odolnosti, energetické bezpečnosti a případně budování obranných schopností,
• obsahuje klíčové hospodářské a rozpočtové informace.

Komise národní plán přezkoumá a doporučí, aby jej Rada buď schválila, nebo požádala o revidovaný plán. Rada musí veřejně vysvětlit, pokud doporučení Komise nedodrží („dodržuj, nebo vysvětli“).

Provádění národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů

Členské státy předkládají Komisi veřejně dostupnou výroční zprávu o pokroku. Komise úzce monitoruje, zda členské státy plní dráhu čistých výdajů stanovenou v plánu a schválenou Radou, provádění souboru reforem a investic, které jsou podkladem pro prodloužení období korekce (v příslušných případech) a provádění širšího souboru reforem a investic, které se týkají evropského semestru. Na žádost členského státu poskytují také nezávislé fiskální instituce posouzení souladu s dráhou čistých výdajů schválenou Radou.

Evropská fiskální rada:

• poskytuje následné hodnocení provádění rámce správy ekonomických záležitostí EU,
• poskytuje poradenství ohledně vhodné orientace fiskální politiky pro eurozónu a vnitrostátní ekonomiky,
• na žádost Komise nebo Rady poskytuje poradenství ohledně provádění Paktu o stabilitě a růstu,
• úzce spolupracuje s nezávislými fiskálními institucemi,
• vznáší návrhy ohledně budoucího vývoje fiskálního rámce.

Rada může povolit odchylky od dráhy čistých výdajů:

• všem členským státům, pokud dojde k závažnému hospodářskému útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu („obecná úniková doložka“),
• jednomu členskému státu, pokud výjimečné okolnosti mimo jeho kontrolu mají významný dopad na jeho veřejné finance („národní úniková doložka“), za předpokladu, že tato odchylka ve střednědobém horizontu neohrozí udržitelnost veřejných financí.

Transparentnost a odpovědnost

Parlament se zapojuje do evropského semestru pravidelně a strukturovaně takto:

• dostává národní střednědobé fiskálně-strukturální plány,
• od předsedů Rady a Komise získává pravidelné aktuální informace týkající se mnohostranného dohledu a od předsedy Euroskupiny dostává výroční zprávu,
• od Komise dostává rozsáhlé hospodářské a finanční informace,
• může vyzvat předsedu Evropské rady, Rady, Komise a Euroskupiny, aby projednali hospodářský rozvoj.

Nařízení se uplatňuje ve spojení s nařízením (EU) č. 1176/2011 o nápravě makroekonomické nerovnováhy a nařízením (EU) č. 472/2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy.

Komise:

• zajišťuje průběžný dialog s členskými státy,
• může provádět monitorovací mise v členských státech,
• musí do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejnit zprávu o uplatňování tohoto nařízení.