Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017PC0795

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU

COM/2017/0795 final - 2017/0353 (COD)

No longer in force, Date of end of validity: 20/06/2019

V Bruselu dne 19.12.2017

COM(2017) 795 final

2017/0353(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 466 final}
{SWD(2017) 467 final}
{SWD(2017) 468 final}
{SWD(2017) 469 final}
{SWD(2017) 470 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1Odůvodnění a cíle návrhu

Dosažení hlubšího a spravedlivějšího jednotného trhu, který vychází ze svých silných stránek a plně využívá svůj potenciál ve všech svých dimenzích, je jedním z klíčových politických cílů v rámci hlavních politických priorit Evropské komise 1 . Navázat na sdělení s názvem „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ z roku 2015 a uskutečnit ho v praxi, je jedním z hlavních cílů pracovního programu Komise na rok 2017 2 .

V rámci jednotného trhu je volný pohyb zboží nejrozvinutější ze všech čtyř základních svobod. Vytváří přibližně 25 % HDP EU a 75 % obchodu se zbožím mezi členskými státy EU. Na EU připadá přibližně jedna šestina světového obchodu se zbožím. Hodnota obchodu se zbožím mezi členskými státy EU v roce 2015 byla vypočtena na 3 063 miliard EUR 3 . Je však zapotřebí dalšího úsilí, aby byl zajištěn hluboký a spravedlivý jednotný evropský trh.

Stále větší počet nelegálních a nevyhovujících výrobků na trhu narušuje hospodářskou soutěž a ohrožuje spotřebitele. Mnoho hospodářských subjektů nedodržuje pravidla buď proto, že o nich nevědí, anebo úmyslně, aby získaly konkurenční výhodu. Jsou zapotřebí účinnější odrazující opatření, avšak orgány dozoru nad trhem jsou často nedostatečně financovány a omezovány státními hranicemi. Podniky často působí jak v EU, tak celosvětově, a moderní dodavatelské řetězce se rychle vyvíjejí. Zejména v případě elektronického obchodování mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat nevyhovující výrobky dovážené do Unie a označit odpovědný subjekt v rámci své jurisdikce.

Ve svém pracovním programu na rok 2017 4 oznámila Komise iniciativu k posílení souladu výrobků s předpisy a k vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie o výrobcích v rámci „balíčku týkajícího se zboží“. Cílem této iniciativy je reagovat na rostoucí množství nevyhovujících výrobků na trhu Unie a současně nabízet pobídky k posílení souladu s předpisy a zajistit spravedlivé a rovné zacházení, které bude ku prospěchu podniků i občanů.

Hlavním cílem této iniciativy je poskytnout správné pobídky podnikům, zintenzivnit kontroly souladu s předpisy a podpořit užší přeshraniční spolupráci mezi donucovacími orgány. Tato iniciativa:

·zkonsoliduje stávající rámec činností v oblasti dozoru nad trhem,

·podpoří společná opatření orgánů dozoru nad trhem z několika členských států,

·zlepší výměnu informací a podpoří koordinaci programů dozoru nad trhem,

·vytvoří posílený rámec pro kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie a pro zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány.

1.2Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

a)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 5 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 6  

Nařízení (ES) č. 765/2008 stanoví stávající rámec dozoru nad trhem s výrobky a doplňuje rozhodnutí č. 768/2008/ES. Rozhodnutí stanoví referenční ustanovení pro právní předpisy Unie s cílem harmonizovat podmínky uvádění výrobků na trh, a zejména povinnosti podniků v rámci dodavatelského řetězce.

Navrhuje se, aby se články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 nadále neuplatňovaly na právní předpisy uvedené v příloze tohoto legislativního návrhu.

Referenční ustanovení zavedená na základě rozhodnutí č. 768/2008/ES budou nadále poskytovat obecný rámec pro povinnosti výrobců, zplnomocněných zástupců, dovozců a distributorů.

b)Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dozoru nad trhem s výrobky a o změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 1999/5/ES, 2000/9/ES, 2000/14/ES, 2001/95/ES, 2004/108/ES, 2006/42/ES, 2006/95/ES, 2007/23/ES, 2008/57/ES, 2009/48/ES, 2009/105/ES, 2009/142/ES a 2011/65/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (ES) č. 764/2008 a (ES) č. 765/2008 7  

Tento návrh je v souladu s návrhem nařízení o dozoru nad trhem s výrobky, který Komise přijala v únoru 2013 [COM(2013) 75] v rámci „balíčku o bezpečnosti spotřebních výrobků a dozoru nad trhem“. Ústředním cílem dokumentu COM(2013) 75 bylo podstatně zjednodušit rámec Unie pro dozor nad trhem v oblasti nepotravinářských výrobků prostřednictvím snížení počtu právních předpisů obsahujících pravidla dozoru nad trhem a vytvořit jednosložkový systém, ve kterém jsou všechna tato pravidla spojena do jediného nástroje. Dokument COM(2013) 75 byl zejména koncipován za účelem přepracování a zefektivnění pravidel dozoru nad trhem stanovených směrnicí 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků, nařízením (ES) č. 765/2008 a řadou odvětvových harmonizačních právních předpisů Unie, a to jejich sloučením do jediného právního nástroje, který by se vztahoval horizontálně na všechna odvětví.

Evropský parlament přijal k návrhu postoj v prvním čtení dne 15. dubna 2014. V roce 2015 se však legislativní rozprava ocitla na mrtvém bodě. Pokud by měla legislativní rozprava o dokumentu COM(2013) 75 pokračovat, mohla by analýza harmonizačních právních předpisů Unie, které v daném okamžiku platí, a to s ohledem na vývoj od roku 2013, jakož i tento návrh, přispět k pokroku, který spolunormotvůrci učinili ohledně návrhu v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Tento návrh obsahuje „ustanovení lex generalis“, aby se zabránilo případnému nebezpečí překrývajících se nebo protichůdných ustanovení ve vztahu k „návrhu o dozoru nad trhem“ COM(2013) 75.

c)Harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků

Harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků stanoví společné požadavky na způsob výroby výrobku, včetně pravidel pro jeho výrobek, velikost a složení. Jejich cílem je nejen odstranit překážky volného pohybu zboží na jednotném trhu, ale také zajistit, aby se v EU prodávaly pouze bezpečné výrobky, které jsou v souladu s předpisy. Poctiví obchodníci tak budou těžit z rovných podmínek, a tím budou chráněni spotřebitelé a profesionální uživatelé a podporován konkurenceschopný jednotný trh.

Harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků, které jsou uvedeny v příloze tohoto navrhovaného nařízení, stanoví zvláštní rámec pro uvádění na trh každé kategorie výrobků, na niž se vztahují, a tudíž i povinnosti jednotlivých podniků v dodavatelském řetězci.

K zajištění souladu výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie jsou klíčové hladká spolupráce a dobré kontakty mezi výrobci a orgány dozoru nad trhem. V rámci této iniciativy lze výrobek dodat na trh pouze v případě, že je v Unii usazena osoba odpovědná za informace o souladu s předpisy, která může být přímým partnerem orgánů dozoru nad trhem. Touto osobou může být výrobce, dovozce nebo kterýkoli jiný hospodářský subjekt pověřený výrobcem.

d)Směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků 8  

Tato směrnice zajišťuje, aby výrobky uváděné na trh Unie byly bezpečné, a to zejména tím, že se zaměřuje na výrobky, které představují vážné riziko, a na případy, kdy mají orgány členského státu v úmyslu zamítnout nebo zakázat uvedení výrobku na trh nebo jeho použití, aby tak zmírnily ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů.

e)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (celní kodex Unie) 9

K účinnému vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků je rozhodující spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány. Je tomu tak proto, že nejdůležitějším filtrem nevyhovujících výrobků jsou vnější hranice EU, kde mají příslušné orgány úplný přehled o obchodních tocích.

Kromě toho je nezbytné jednotněji vymáhat pravidla týkající se kontrol bezpečnosti a souladu s předpisy. Toho lze dosáhnout pouze systematickou spoluprací mezi orgány dozoru nad trhem a orgány, které mají kontrolovat výrobky na vnějších hranicích EU.

Účinná a účelná spolupráce je rovněž důležitá, pokud za kontrolu, zda dovážené zboží vyhovuje pravidlům pro bezpečnost výrobků, zodpovídá v členských státech více než jeden orgán. Tyto orgány musí spolupracovat, a to zejména sdílením příslušných informací.

1.3Soulad s ostatními politikami Unie

Komise uznala podstatnou úlohu sítí pro vymáhání práva a stanovila si za cíl povzbuzovat členské státy a pomáhat jim zlepšovat jejich schopnost vymáhat právo Unie a zajistit, aby správní orgány a inspektoráty byly dostatečně vybaveny k plnění svých úkolů 10 .

S cílem posílit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků vzala Komise v úvahu podobné nedávné úsilí o zlepšení vymáhání práva v jiných oblastech. Jednou z takových oblastí byla oblast potravin a krmiv, kde nařízení (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin 11 zlepší schopnost členských států předcházet zdravotním rizikům pro lidi, zvířata a rostliny, a tato rizika odstraňovat nebo snižovat. Komise také předložila návrh na přepracování nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele 12 , které se týká pravomocí donucovacích orgánů a způsobu, jakým mohou spolupracovat.

Komise také navrhla nová pravidla, jež mají dále posílit postavení orgánů členských států v oblasti hospodářské soutěže a zajistit, aby měly všechny nástroje, které potřebují k účinnějšímu vymáhání antimonopolních pravidel EU 13 . Silnější donucovací pravomoci jsou klíčovou otázkou i v dalších nedávných legislativních podnětech 14 , právních předpisech o ochraně údajů 15 a nedávno přijatých právních předpisech o hnojivech 16 .

Zvyšování dovozu výrobků na jedné straně a pokles zdrojů pro celní orgány na straně druhé znamenají, že je nutno správu celní unie lépe uzpůsobit současným i budoucím výzvám. Ustanovení tohoto návrhu zohledňují doporučované mechanismy koordinace a meziagenturní spolupráce a zlepšené posuzování rizik, a to i na úrovni celní unie, aby byly kontroly účelnější a účinnější 17 .

Pokud jde o celosvětový obchod, Komise znovu potvrdila svoji politiku založenou na otevřenosti a spolupráci. Aby však bylo možné bojovat proti situacím, kdy pravidla sice existují, ale nedodržují se, EU by potřebovala mít k dispozici nástroje k obnovení rovných podmínek a rozhodně postupovat proti zemím nebo podnikům, které se dopouštějí nekalých praktik. Důrazné vymáhání pravidel Unie by také zajistilo ukládání sankcí vůči všem podnikům přítomným nebo působícím v Unii, které porušují pravidla. To bude prováděno ve spolupráci s orgány členských států a posíleným unijním řízením rizik v oblasti cel s cílem usnadnit a urychlit legitimní obchod v EU a současně zajistit ochranu a bezpečnost občanů tím, že se zabrání pronikání padělaného nebo nebezpečného zboží přes hranice EU 18 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1Právní základ

Tento návrh se zakládá na článcích 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.

2.2Subsidiarita

Činnosti v oblasti dozoru nad trhem, a zejména vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků spadají do pravomoci vnitrostátních orgánů členských států. Na tom se nic nemění. Aby však úsilí v oblasti dozoru nad trhem bylo účinné, musí být v celé Unii jednotné. Pokud je dozor nad trhem v některých částech EU „mírnější“, vznikají slabá místa, která ohrožují veřejný zájem, vytvářejí nespravedlivé obchodní podmínky a podněcují ke spekulativnímu výběru jurisdikce.

O ohrožení různých veřejných zájmů, jež se harmonizační právní předpisy Unie snaží chránit, by se mělo uvažovat také, pokud jde o výrobky dovážené do Unie. Musí proto existovat účinný dozor nad trhem po celé délce vnějších hranic Unie.

Je tudíž nezbytné posílit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, zachovávat veřejné zájmy, jež jsou v této souvislosti hájeny, zejména ochranu zdraví, a zajistit rovné podmínky pro podniky usazené v EU i mimo ni. Orgány dozoru nad trhem by měly obdržet soubor pravomocí, který jim umožní účinně vymáhat harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků. Měla by se zvýšit jejich spolupráce přes hranice a s celními orgány. Je také nezbytné posílit kontroly na vnějších hranicích Unie. V důsledku toho se musí zavést nástroje a mechanismy dozoru nad trhem, které tyto snahy umožní a usnadní, zejména vytvořením sítě Unie pro shodu výrobků, jejímž hlavním úkolem bude koordinovat vymáhání práva v celé Unii. Na úrovni Unie je nutno rovněž vyřešit financování a podávání zpráv.

2.3Proporcionalita

Návrh nemá vliv na kompetence členských států při vymáhání práva. Některé členské státy však možná budou muset uzpůsobit své vnitrostátní procesní právní předpisy, aby jejich orgány dozoru nad trhem mohly účinně využívat své donucovací pravomoci v přeshraničním kontextu, spolupracovat a řešit nesoulad výrobků s předpisy v rámci celé EU.

Opatření stanovená tímto návrhem nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k vyřešení uvedených problémů a dosažení jeho cílů. Návrh stanoví společný soubor pravomocí pro všechny příslušné orgány v členských státech, což by mělo přispět k posílení vymáhání a dodržování harmonizačních pravidel Unie týkajících se výrobků. Zvolená úroveň harmonizace je nezbytná pro zajištění hladké spolupráce a výměny důkazů mezi příslušnými orgány. Dále je nutno napravit současnou situaci, kdy některé požadavky na výrobky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie nejsou na jednotném trhu důsledně a jednotně uplatňovány, protože orgány dozoru nad trhem v některých členských státech nemají pravomoci potřebné k vyšetření a ukončení případů nesouladu s předpisy.

Návrh zlepší spolupráci při vymáhání práva, aniž by orgánům členských států vznikala nepřiměřená nebo nadměrná zátěž. Návrh tudíž nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

2.4Volba nástroje

Jediným vhodným nástrojem k dosažení cíle, který spočívá ve zlepšení vymáhání a dodržování harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, je nařízení. Směrnice by daných cílů nedosáhla, jelikož hranice a případné konflikty mezi jednotlivými jurisdikcemi by přetrvávaly i po jejím provedení ve vnitrostátním právu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V rámci pracovního programu Komise na rok 2017 bylo provedeno hodnocení stávajícího právního rámce pro dozor nad trhem, zejména ustanovení článků 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 19 . Hodnocení pokrývalo období od roku 2010 (datum použitelnosti nařízení) do roku 2015.

Účinnost

Hodnocení nařízení (ES) č. 765/2008 ukázalo, že nařízení je pouze částečně účinné při dosahování svých specifických a strategických cílů. Je tomu tak především proto, že koordinace a spolupráce dosud nedosáhly uspokojivé úrovně. K zajištění přeshraniční spolupráce v oblasti dozoru nad trhem jsou zavedeny nástroje, jako je systém rychlého varování Unie pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX) a informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), avšak členské státy je dostatečně nevyužívají. V důsledku toho orgány dozoru nad trhem jen zřídka omezují uvedení výrobku na trh, pokud jim jejich partner v jiném členském státě oznámí opatření týkající se daného výrobku. Zdá se, že orgány dozoru nad trhem a celní orgány mají jen omezený prostor, aby mohly využívat zjištění (včetně protokolů o zkouškách) partnerských orgánů v jiném členském státě, a vyhnuly se tak duplikování vynaloženého úsilí. Navíc se nařízení (ES) č. 765/2008 zatím neuplatňuje jednotně, a to z důvodu významných rozdílů ve způsobu, jakým ho členské státy provádějí. To se týká organizace dozoru nad trhem na vnitrostátní úrovni, dostupnosti finančních, lidských a technických zdrojů, strategií dozoru nad trhem, pravomocí provádět inspekce a ukládat sankce a systémů pro monitorování a podávání zpráv. V neposlední řadě se zdá, že hraniční kontroly dovážených výrobků nejsou dostatečné. Hlavní obtíže jsou způsobeny tím, že orgány dozoru nad trhem nemají výkonnou pravomoc mimo svůj členský stát, zejména v souvislosti s on-line prodejem.

Proto lze s jistotou konstatovat, že nařízení (ES) č. 765/2008 nesplňuje v celém rozsahu své strategické cíle spočívající v posílení ochrany veřejných zájmů a v zajištění spravedlivých obchodních podmínek pro hospodářské subjekty snížením počtu nevyhovujících výrobků na jednotném trhu. Dostupné údaje naznačují, že jsou nevyhovující výrobky nadále uváděny na trh a jejich množství se pravděpodobně zvyšuje.

Účelnost

Většinu nákladů na dozor nad trhem nesou členské státy a jejich orgány dozoru nad trhem, přičemž v jednotlivých členských státech se tyto náklady značně liší. Je tomu tak proto, že různé vnitrostátní organizační modely vyžadují různé úrovně lidských i finančních zdrojů, ale také je to výsledkem rozdílných přístupů orgánů dozoru nad trhem při vykazování údajů o použitých finančních zdrojích a vykonávaných činnostech.

Informační náklady hospodářských subjektů vyplývající z nařízení (ES) č. 765/2008 jsou vnímány jako nepodstatné. Podniky však poukazují na nepříznivý dopad, který na ně mají obecné nesrovnalosti v přístupu členských států k dozoru nad trhem, přičemž zdůrazňují, že stávající mechanismus vymáhání práva nedokáže pro podniky vytvořit rovné podmínky.

Pokud jde o přínosy, nařízení (ES) č. 765/2008 nezlepšilo bezpečnost spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů tak, jak se očekávalo. Přetrvávající existence nevyhovujících výrobků a růst jejich množství ukazují, že nařízení nevytvořilo ani spravedlivé obchodní podmínky pro podniky.

Soudržnost

Hodnocení poukázalo na problémy, co se týče soudržnosti se směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků 2001/95/ES, jejíž definice nejsou vždy v souladu s definicemi nařízení. Tento návrh objasňuje hranice mezi směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků a nařízením (ES) č. 765/2008. Soudržnost nařízení (ES) č. 765/2008 s odvětvovými směrnicemi je dostatečně zajištěna ustanovením lex specialis. Nicméně v některých případech nesrovnalosti a mezery v definicích a terminologii stanovené v jednotlivých právních předpisech snižují celkovou srozumitelnost rámce pro dozor nad trhem, aniž by to bránilo provádění nařízení (ES) č. 765/2008.

Relevantnost

Hodnocení poukázalo na některé obtíže s chápáním oblasti působnosti nařízení (ES) č. 765/2008. Ačkoli jsou jeho definice celkově jasné a vhodné, nejsou úplné a aktuální, zejména pokud jde o on-line prodej. Nařízení (ES) č. 765/2008 je relevantní, co se týče aktuálních potřeb zúčastněných stran, jako jsou spolupráce a výměna informací a hraniční kontroly, avšak stává se méně relevantním, co se týče potřeb souvisejících se současnou dynamikou trhu (zvyšování objemu on-line obchodování, rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni), což vyžaduje rychlou reakci.

Pouze přepracovaný rámec pro dozor nad trhem by mohl pomoci dosáhnout očekávané úrovně ochrany veřejných zájmů a zajistit spravedlivé obchodní podmínky pro účastníky trhu.

Přidaná hodnota EU

Členské státy zodpovídají za vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a za přijímání účinných opatření proti výrobkům, které představují riziko. Jednotný trh bez vnitřních hranic představuje výzvu pro orgány veřejné moci při vymáhání těchto právních předpisů, jelikož jsou omezeny hranicemi mezi jednotlivými jurisdikcemi. Navíc nedostatky v organizaci dozoru nad trhem, byť jen v jediném členském státě, vytvářejí slabé články v celém řetězci.

Aby bylo zajištěno důsledné vymáhání práva a účelné řešení případů nesouladu s předpisy zasahujících několik členských států, je nezbytné koordinovat činnosti v rámci celé Unie. Hodnocení ukázalo, že přínosy existence jediného evropského právního předpisu upravujícího harmonizaci dozoru nad trhem místo několika různých vnitrostátních právních předpisů jsou široce uznávány.

Přidaná hodnota nařízení (ES) č. 765/2008 na úrovni EU pramení především z ustanovení, jež předpokládají společné informační systémy, které budou ku prospěchu správní spolupráci a posílí spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontrolu výrobků na vnějších hranicích EU.

Plné přidané hodnotě EU však stále brání momentálně neoptimální přeshraniční výměna informací a spolupráce, nejednotné uplatňování rámce pro dozor nad trhem na vnitrostátní úrovni a nedostatek zdrojů.

3.2Konzultace se zúčastněnými stranami

Orgány dozoru nad trhem byly konzultovány během několika zasedání skupiny odborníků na vnitřní trh s výrobky, jež se konala ve dnech 1. února 2016, 21. října 2016 a 31. března 2017. Poslední zasedání se zaměřilo na legislativní návrh a jeho hlavní cíle, a zejména na to, jak zlepšit spolupráci mezi členskými státy, vytvořit jednotnou a dostatečnou úroveň dozoru nad trhem a posílit hraniční kontroly výrobků dovážených na trh Unie.

Konferenci zúčastněných stran, které se mohli účastnit zástupci průmyslu, spotřebitelů, orgánů a dalších subjektů, uspořádala Komise dne 17. června 2016. Cílem bylo určit hlavní problémy týkající se souladu výrobků s předpisy na jednotném trhu, způsoby lepšího vymáhání harmonizačních právních předpisů a možné směry dalšího postupu.

Veřejná konzultace ve všech úředních jazycích EU byla zveřejněna na webové stránce pro konzultace, která se nachází na portálu Europa. Konzultace proběhla od 1. července do 31. října 2016. Jejím cílem bylo shromáždit důkazy a názory na opatření k lepšímu vymáhání a dodržování práva na jednotném trhu se zbožím. Malé a střední podniky při konzultaci povzbuzovala a podporovala síť European Enterprise Network. Bylo obdrženo celkem 239 odpovědí od podniků (127), orgánů veřejné moci (80) a občanů (32).

Výsledky konzultace ukazují, že je nutno přijmout opatření ke zvýšení souladu výrobků s předpisy na jednotném trhu, protože nesoulad s předpisy má nepříznivé dopady na spotřebitele a ostatní koncové uživatele, ale také na odbyt a/nebo tržní podíl podniků, které plní zákonné povinnosti. Respondenti kromě toho navrhovali, že nejlepším způsobem, jak snížit nesoulad s předpisy, je kombinace informování, podpory a vymáhání práva ze strany orgánů veřejné moci. Pokud jde o nevyhovující výrobky, s nimiž obchodují podniky se sídlem v zemích mimo EU, výsledky konzultací poukazují na to, že je zapotřebí, aby orgány celní správy a dozoru nad trhem lépe koordinovaly kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Rovněž bylo zmíněno, že je nutné, aby podniky usazené v zemích mimo EU měly povinnost určit osobu nacházející se v Unii, která bude odpovídat za informace o souladu s předpisy.

3.3Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise nebo externí dodavatelé provedli v letech 2012 až 2016 několik průzkumů, konzultací a studií. Členské státy byly také dotazovány, jak účinně funguje dozor nad trhem v celé Unii.

V době od července 2016 do května 2017 bylo provedeno externí hodnocení uplatňování nařízení (ES) č. 765/2008.

Výsledky byly zohledněny v tomto legislativním návrhu s cílem zlepšit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků.

3.4 Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Hodnocení stávajícího právního rámce pro dozor nad trhem (viz oddíl 3.1) konstatovalo, že většinu nákladů na vymáhání práva vyplývajících ze stávajících pravidel dozoru nad trhem hradí orgány veřejné moci, zatímco náklady podniků se týkají pouze informačních povinností (odpovědí na žádosti orgánů, informací o zjištěných případech nesouladu s předpisy), a ty je tudíž považují za nevýznamné. Zlepšená koordinace vymáhání práva a stanovení priorit podporované sítí Unie pro shodu výrobků a vzájemně hodnocenými strategiemi vymáhání práva by vedly k lepšímu vytvoření rovných podmínek, což by snížilo některé nepříznivé dopady všeobecných nesrovnalostí ve vymáhání práva, s nimiž se podniky potýkají.

Hlavní potenciál zajistit zjednodušení a snížit zátěž však mají orgány. Posouzení dopadů, z něhož tento návrh vychází, zkoumalo u každého cíle možná zjednodušení a/nebo snížení administrativní zátěže, jako jsou například lepší využívání nástrojů IT používaných k jednodušší a rychlejší výměně informací o plánovaných kontrolách, účinnější žádosti o vzájemnou pomoc, přenositelnost důkazů a rozhodnutí v oblasti vymáhání práva, aby se zabránilo zdvojování práce orgánů, společný soubor vyšetřovacích a donucovacích pravomocí a snadnější přístup k informacím o souladu s předpisy pro orgány dozoru nad trhem prostřednictvím dostupnosti osoby odpovědné za informace o souladu s předpisy.

3.5 Posouzení dopadů

Zpráva o posouzení dopadů vyhotovená Komisí se zabývá všemi aspekty souvisejícími s tímto legislativním návrhem 20 .

Předpokládané možnosti politiky sahají od zachování současného stavu přes ambicióznější opatření až po koordinaci a opatření na úrovni EU, jak je uvedeno níže:

1)základní scénář;

2)zdokonalení stávajících nástrojů a mechanismů spolupráce;

3)možnost 2 rozšířená o zvýšený odrazující účinek díky nástrojům vymáhání práva a posílení koordinace na úrovni EU; a

4)v některých případech další doplnění o centralizované vymáhání práva na úrovni EU.

Upřednostňovanou možností je možnost 3, a to zejména včetně:

a)rozšíření poradní úlohy kontaktních míst pro výrobky na podniky a ad-hoc partnerství veřejného a soukromého sektoru;

b)vybudování digitálních systémů, jejichž prostřednictvím by výrobci nebo dovozci zpřístupňovali informace o souladu s předpisy jak spotřebitelům, tak orgánům dozoru nad trhem, a včetně povinnosti výrobců jmenovat osobu odpovědnou za informace o souladu s předpisy, která je usazena v Unii, a zřízení společného evropského portálu pro dobrovolná opatření;

c)stanovení pravidel ohledně způsobu zveřejňování rozhodnutí o omezení uvádění výrobků na trh, doladění pravomocí orgánů (zejména v souvislosti s dovozem ze zemí mimo EU při on-line prodeji), úhrady nákladů na kontroly výrobků, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s předpisy; a

d)přísnějších povinností týkajících se vzájemné pomoci a právní domněnky, že výrobky, u nichž bylo v jednom členském státě shledáno, že nevyhovují předpisům, jsou nevyhovující v celé EU.

Kromě toho strategie vymáhání práva uplatňované členskými státy, jež stanovují vnitrostátní kontrolní činnosti a budování kapacit, vyžadují síť Unie pro shodu výrobků. Tato síť by poskytla strukturu správní podpory pro vzájemné hodnocení výkonnosti členských států a pro koordinaci a pomoc při provádění společných činností členských států k vymáhání práva.

Posouzení dopadů obdrželo od Výboru pro kontrolu regulace zpočátku záporné stanovisko (dne 7. dubna 2017) a následně kladné stanovisko s výhradami (dne 8. června 2017). Doporučení obsažená v uvedených stanoviscích byla začleněna do zprávy 21 . Upravená zpráva obsahuje rozsáhlejší popisy stávajícího rámce pro dozor nad trhem, vztahu k „balíčku o bezpečnosti spotřebních výrobků a dozoru nad trhem“ z roku 2013 a výsledky hodnocení. Byla přepracována prezentace problémů, cílů a možností a byly doplněny další příslušné důkazy a odhady nákladů. Pokud jde o síť Unie pro shodu výrobků, zpráva uvádí očekávané výstupy a náklady při různých scénářích a probírá dopady a proveditelnost možností správy, podle nichž by síť Unie pro shodu výrobků zajišťovala buď některá stávající agentura, nebo Komise. S ohledem na složitost pozměnění zakládajících předpisů stávající agentury pověřuje tento návrh podporou sekretariátu sítě Komisi. Pokud jde o povinnost výrobců jmenovat osobu odpovědnou za informace o souladu s předpisy usazenou v Unii, zpráva o posouzení dopadů popisuje hlavní dotčené obchodní a podnikatelské modely, zejména dálkový prodej ze zemí mimo EU. Zpráva vyjasňuje mandát osoby odpovědné za informace o souladu s předpisy. Také uvádí odhad nákladů souvisejících se zprostředkováním informací o souladu s předpisy a probírá dopady na obchodníky ze třetích zemí a spravedlivé tržní podmínky pro podniky působící v Unii.

3.6Základní práva

Dopad různých zkoumaných možností zohlednil dopad na dotčená základní práva. Tento legislativní návrh respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Je třeba jej vykládat a uplatňovat s ohledem na tato práva a zásady. Orgány dozoru nad trhem by uplatňovaly pravomoci stanovené v tomto nařízení na základě proporcionality a nezbytnosti a podléhaly by vnitrostátním procesním zárukám.

Tento legislativní návrh vytváří náležitou rovnováhu mezi zájmy chráněnými základními právy na zdraví a bezpečnost, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, svobodu podnikání a svobodu informací.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh vyžaduje lidské a správní zdroje a také operační prostředky, jak je uvedeno ve finančním výkazu.

5.OSTATNÍ PRVKY

5.1Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení pět let po dni, kdy se začne používat, a hodnoticí zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva posoudí, zda nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud se jedná o snížení počtu nevyhovujících výrobků, zajištění účinného a účelného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie, zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány a posílení kontrol výrobků vstupujících na trh Unie, a to s přihlédnutím k jeho dopadům na podnikání, a zejména na malé a střední podniky.

5.2Použitelnost

Návrh by zahájení použitelnosti nařízení odložil až na 1. ledna 2020, aby členské státy, orgány dozoru nad trhem a Evropská komise prostřednictvím sítě Unie pro shodu výrobků mohly provést nezbytná praktická opatření a legislativní změny.

5.3Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh sestává z 11 kapitol zahrnujících 64 článků a jedné přílohy.

Kapitola I – Obecná ustanovení

Tato kapitola vymezuje oblast působnosti a hlavní pojmy použité v nařízení. Aktualizuje definice použité v nařízení (ES) č. 765/2008, zejména s ohledem na rozmanitost subjektů v dodavatelském řetězci a na nutnost, aby se na všechny tyto subjekty vztahovalo vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Navrhovaná definice „hospodářského subjektu“ zahrnuje všechny subjekty, kterých se tato právní úprava přímo týká.

Kapitola II – Informace o souladu s předpisy

Tato kapitola zavádí pojem „osoba odpovědná za informace o souladu s předpisy usazená v Unii“ jako nezbytnou podmínku pro dodávání výrobků na trh. Hlavními cíli je prosazovat harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků zajištěním dobrých kontaktů mezi výrobci nebo jejich určenými zástupci a orgány dozoru nad trhem a vytvořit spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie.

Osobou odpovědnou za informace o souladu s předpisy může být výrobce, dovozce nebo kterýkoli jiný hospodářský subjekt určený výrobcem.

Úkolem osoby odpovědné za informace o souladu s předpisy je v zásadě poskytovat orgánům dozoru nad trhem informace o výrobku a spolupracovat s příslušnými orgány.

Kapitola III – Pomoc hospodářským subjektům a spolupráce s nimi

Tato kapitola vymezuje způsob určení příslušných orgánů a ústředních styčných úřadů pro účely tohoto nařízení a objasňuje úlohu ústředních styčných úřadů. Vyzývá členské státy, aby zajišťovaly hladkou spolupráci jednotlivých členů sítě pro vymáhání práva na svém území. Požaduje, aby členské státy zajistily podporu práce příslušných orgánů ze strany dalších vnitrostátních orgánů, a to zejména v případech, kdy je nutno porušování zastavit s využitím trestních opatření.

Kapitola IV – Organizace a obecné zásady dozoru nad trhem

Nařízení stanoví povinnosti členských států, pokud jde o organizaci dozoru nad trhem na jejich území. Rovněž stanoví postupy, které musejí zavést, aby mohly sledovat stížnosti nebo otázky týkající se rizik, monitorovat nehody a případy poškození zdraví koncových uživatelů, ověřovat nápravná opatření přijatá hospodářskými subjekty a dále sledovat vědecké a technické poznatky o otázkách bezpečnosti.

Nařízení vymezuje, jak by měly členské státy určit orgány dozoru nad trhem a ústřední styčné úřady. Rovněž stanoví zásady pro činnosti orgánů dozoru nad trhem, jmenovitě, že dozor musí být účinný, opatření musí být přiměřená míře dodržování práva, orgány musí na základě stanovených faktorů vycházet z přístupu založeného na rizicích a postupovat transparentně, nezávisle a nestranně.

Nařízení také požaduje, aby členské státy vypracovávaly pravidelné vnitrostátní strategie dozoru nad trhem, a vyjmenovává, co musejí obsahovat.

Kapitola V – Pravomoci a opatření v oblasti dozoru nad trhem

Nařízení stanoví soubor pravomocí orgánů dozoru nad trhem, který je vymezen tak, aby se zajistilo účinné přeshraniční vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Mezi tyto pravomoci patří oprávnění mít přístup k údajům a dokumentům souvisejícím s daným případem nesouladu s předpisy, požadovat po hospodářských subjektech a veřejných subjektech, aby poskytly veškeré informace související s daným případem nesouladu, provádět kontroly na místě, provádět zkušební a fiktivní nákupy, přijímat dočasná opatření, zahájit vyšetřování nebo postupy, které mají ukončit nesoulad s předpisy, zakázat dodávání výrobků nebo je stáhnout z trhu a z oběhu a zničit je, ukládat sankce a nařizovat vrácení zisku dosaženého díky nedodržení předpisů a zveřejňovat rozhodnutí, včetně uvedení totožnosti dotyčného hospodářského subjektu.

Při výkonu těchto pravomocí si členské státy ponechávají možnost rozhodnout, zda budou příslušné orgány vykonávat minimální pravomoci přímo v rámci svých kompetencí, nebo zda budou tyto pravomoci vykonávány na základě předložení věci soudům v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Nařízení rovněž vymezuje opatření dozoru nad trhem a stanoví postupy a zásady, které je nutno dodržovat. Pokud jde o výrobky, které představují vážné riziko vyžadující rychlý zásah, tato kapitola se váže ke směrnici 2001/95/ES a systému rychlého varování Unie zřízenému podle uvedené směrnice.

Nařízení také zavádí možnost určit zkušební zařízení Unie a upřesňuje jejich úkoly.

Vedle zásady financování dozoru nad trhem stanoví tato kapitola také to, že orgány dozoru nad trhem mají získávat zpět své náklady tím, že hospodářským subjektům účtují správní poplatky za nesoulad s předpisy.

Kapitola VI – Spolupráce a postup vzájemné pomoci

Vzájemná pomoc může mít dvě podoby:

·žádosti o informace, které umožňují orgánům dozoru nad trhem v jednom členském státě získat informace a důkazy z jiného členského státu, a

·žádosti o donucovací opatření, které umožňují orgánům dozoru nad trhem požadovat od svých protějšků v jiném členském státě, aby přijaly donucovací opatření.

Nařízení stanoví postup pro žádosti o vzájemnou pomoc. Tyto žádosti se musí zasílat ústředním styčným úřadům v členských státech dožadujícího i dožádaného orgánu za použití standardních formulářů prostřednictvím informačního a komunikačního systému. Nařízení také stanoví, že důkazy a zjištění z vyšetřování získané v jednom členském státě lze použít v jiném členském státě.

Zásada, ze které toto ustanovení vychází, spočívá v tom, že výrobky, které se považují za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánů dozoru nad trhem v jednom členském státě, se považují za nevyhovující i orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě, pokud dotyčný hospodářský subjekt nepředloží důkazy o opaku. Cílem nástrojů vzájemné pomoci je řešit případy nesouladu výrobku s předpisy v přeshraničním kontextu a umožnit přijímat opatření k ukončení nesouladu nebo k zákazu daného výrobku ve všech členských státech. Nařízení také přispěje k tomu, aby se důkazy a zjištění z vyšetřování získané prostřednictvím minimálních pravomocí orgánů dozoru nad trhem mohly využívat přes hranice.

Podle tohoto nařízení musí dožádaný orgán odpovědět na žádost o vzájemnou pomoc ve lhůtě, kterou stanoví prováděcí opatření.

Nařízení zajišťuje ochranu služebního a obchodního tajemství tím, že stanoví, že informace sdělené orgánům dozoru nad trhem lze používat pouze k zajištění souladu s harmonizačními právními předpisy Unie.

Kapitola VII – Výrobky vstupující na trh Unie

Nařízení stanoví posílený rámec pro kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Vychází z předpokladu, že nejúčinnějším způsobem, jak zajistit, aby se na trh Unie nedostávaly nebezpečné nebo nevyhovující výrobky, je provádět přiměřené kontroly před propuštěním výrobků do volného oběhu. Celní orgány provádějí kontroly na základě analýzy rizik.

Nařízení také posiluje výměnu informací mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány, zejména prostřednictvím postupů pro propouštění výrobků a postupů pro pozastavení a zamítnutí propuštění do volného oběhu. Orgány dozoru nad trhem mohou být požádány o poskytnutí informací o výrobcích a hospodářských subjektech, u kterých je zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy. Celní orgány mají včas informovat orgány dozoru nad trhem o propuštění výrobků do volného oběhu a o výsledcích kontrol, pokud jsou tyto informace důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie.

Propuštění do volného oběhu lze pozastavit, pokud:

·výrobek nedoprovází požadovaná dokumentace, není označen v souladu s požadavky, nenese označení CE nebo jiné označení požadované harmonizačními právními předpisy Unie,

·nelze zjistit osobu odpovědnou za informace o souladu s předpisy usazenou v Unii nebo

·existuje důvod se domnívat, že výrobek není uveden na trh v souladu s požadavky stanovenými harmonizačními právními předpisy Unie.

Nařízení také stanoví zvýhodněné zacházení s výrobky, které jsou navrženy v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu oprávněnými hospodářskými subjekty se zvláštním statusem podle nařízení (EU) č. 952/2013. Rovněž stanoví podmínky pozastavení tohoto zvýhodněného zacházení, pokud se při kontrole zjistí nesoulad s předpisy. Procesní pravidla výměny informací o oprávněných hospodářských subjektech mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány budou stanovena v prováděcích opatřeních.

Kapitola VIII – Koordinované vymáhání práva a mezinárodní spolupráce

Nařízení zřizuje v rámci Komise síť Unie pro shodu výrobků (dále jen „síť“). Síť tvoří rada, správní koordinační skupiny a sekretariát a její úkoly jsou v nařízení podrobně popsány.

Úlohou sítě bude koordinovat úkoly v oblasti vymáhání práva, čímž se podpoří spolupráce v oblasti dozoru nad trhem na úrovni EU. Kromě toho bude síť zajišťovat provoz a údržbu informačního a komunikačního systému pro shromažďování a uchovávání informací o vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Systém je k dispozici Komisi a orgánům dozoru nad trhem v členských státech a bude mít veřejné rozhraní, aby byla splněna povinnost informovat širokou veřejnost a zajistit transparentnost.

Nařízení stanoví rámec pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, aby bylo zajištěno vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Stanoví rovněž systém předvývozních kontrol týkajících se výrobků prováděných u výrobků třetími zeměmi před jejich vývozem do Unie. Podrobnosti o zavedení tohoto systému budou stanoveny prováděcími akty.

Kapitola IX – Finanční ustanovení

Nařízení stanoví, že Komise financuje činnosti ve všech záležitostech, které spadají do oblasti obecné politiky dozoru nad trhem Unie.

Nařízení obsahuje obecná ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

Kapitola X – Závěrečná ustanovení

Nařízení stanoví, že harmonizační právní předpisy Unie uvedené v jeho příloze nepodléhají článkům 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

Celkem 23 právních aktů uvedených v příloze tohoto nařízení je nutno změnit vypuštěním odkazů na články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008. Nařízení rovněž mění směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES 22 .

Kapitola XI – Sankce, hodnocení, postup projednávání ve výbor a vstup v platnost a použitelnost

Ačkoli toto nařízení uznává, že zavést sankce patří do pravomoci členských států, stanoví základní princip sankcí.

Nařízení také obsahuje standardní ustanovení o hodnocení uplatňování tohoto nařízení a o postupu přijímání prováděcích aktů ve výborech.

Příloha

Příloha uvádí harmonizační právní nástroje Unie týkající se výrobků, čímž stanoví rozsah působnosti nařízení.

2017/0353 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 23 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pro zaručení volného pohybu výrobků v rámci Unie je nezbytné zajistit, aby výrobky splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a veřejná bezpečnost. Důrazné vymáhání těchto požadavků je nezbytné, aby mohly být tyto zájmy řádně chráněny a aby se vytvořily podmínky, díky nimž se bude dařit spravedlivé hospodářské soutěži na trhu Unie se zbožím. Jsou proto nezbytná pravidla k zajištění tohoto vymáhání na celém vnitřním trhu, a to i v případě výrobků vstupujících do Unie ze třetích zemí.

(2)Posílení jednotného trhu se zbožím prostřednictvím dalšího prohloubení snahy o zajištění toho, aby na trh Unie nebyly uváděny nevyhovující výrobky, bylo označeno za prioritu ve sdělení Komise „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“ 24 . Toho by se mělo dosáhnout posílením dozoru nad trhem, poskytováním správných pobídek hospodářským subjektům, zesílením kontrol dodržování předpisů a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány, a to i prostřednictvím spolupráce s celními orgány.

(3)Je nutno posílit rámec pro dozor nad trhem s cílem dále zlepšit dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků.

(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES 25 stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny spotřební výrobky a stanoví zvláštní povinnosti a pravomoci členských států v souvislosti s nebezpečnými výrobky a také upravuje výměnu informací za tímto účelem prostřednictvím systému rychlého varování Unie pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX). Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost přijímat konkrétnější opatření, která mají podle uvedené směrnice k dispozici. Aby se dosáhlo vyšší úrovně bezpečnosti u spotřebních výrobků, je nutno doplnit mechanismy pro výměnu informací a pro situace vyžadující rychlý zásah stanovené ve směrnici 2001/95/ES a posílené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 26 , a to tak, aby byly účinnější.

(5)Toto nařízení by se mělo vztahovat na výrobky, které podléhají harmonizačním právním předpisům Unie uvedeným v příloze. Právní předpisy uvedené v příloze by měly zahrnovat všechny harmonizační právní předpisy Unie týkající se jiných vyráběných výrobků než potravin, krmiv, humánních a veterinárních léčivých přípravků, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí. Tím se zajistí jednotný rámec pro dozor nad trhem s těmito výrobky na úrovni Unie. Je proto nezbytné pozměnit několik nástrojů harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, zejména proto, aby se odstranily odkazy na některá ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008. Budou-li v budoucnosti přijaty nové harmonizační právní předpisy Unie, bude nezbytné, aby uvedené právní předpisy stanovily, zda se na ně toto nařízení vztahuje.

(6)Aby se celkový legislativní rámec zracionalizoval a zjednodušil při současné snaze o zdokonalení tvorby právních předpisů, měla by být pravidla kontroly výrobků vstupujících na trh Unie přezkoumána a včleněna do jediného legislativního rámce pro kontroly výrobků na vnějších hranicích.

(7)Bezpečnost spotřebitelů do značné míry závisí na aktivním vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, které stanoví bezpečnostní požadavky. Je proto nezbytné posílit donucovací opatření. Tato opatření by se měla neustále zdokonalovat a být čím dál účinnější, aby mohla čelit současným výzvám celosvětového trhu a stále složitějšího dodavatelského řetězce.

(8)Rámec zavedený tímto nařízením by měl doplňovat a posilovat stávající ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se poskytování informací o souladu výrobků s předpisy a rámce pro spolupráci s hospodářskými subjekty, dozor nad trhem s výrobky a kontrolu výrobků vstupujících do Unie. Avšak v souladu se zásadou lex specialis by se toto nařízení mělo použít pouze tehdy, pokud v jiných stávajících nebo budoucích pravidlech harmonizačních právních předpisů Unie neexistují zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem. Odpovídající ustanovení tohoto nařízení by se proto neměla vztahovat na oblasti upravené takovými zvláštními ustanoveními, například ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog 27 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích 28 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích 29 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro 30 .

(9)Odpovědnost za vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie by měla spočívat na členských státech, jejichž orgány dozoru nad trhem by měly být povinny zajistit, aby se právní předpisy plně dodržovaly. Členské státy by proto měly zavést systematické přístupy, které zajistí účinnost dozoru nad trhem a dalších činností k vymáhání práva.

(10)Některé definice v současnosti stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 by měly být uvedeny do souladu s definicemi stanovenými v jiných aktech Unie a případně by měly odrážet architekturu moderních dodavatelských řetězců.

(11)Od hospodářských subjektů v celém dodavatelském řetězci by se mělo očekávat, že budou jednat zodpovědně a v plném souladu s právními požadavky platnými při uvádění nebo dodávání výrobků na trh, aby se zajistil soulad s harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků. Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti, které odpovídají úloze každého hospodářského subjektu v procesu dodávek a distribuce podle zvláštních ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie, přičemž konečná odpovědnost za soulad výrobku s požadavky harmonizačních právních předpisů Unie spočívá i nadále na výrobci.

(12)Moderní dodavatelské řetězce zahrnují širokou škálu hospodářských subjektů, které by všechny měly podléhat vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie, přičemž je nutno náležitě zohlednit jejich úlohu v dodavatelském řetězci a rozsah, v jakém se podílejí na dodávání výrobků na trh Unie. Proto je nezbytné použít toto nařízení na hospodářské subjekty, kterých se přímo týká nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 31 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 32 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 33 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 34 , nařízení (ES) č. 1223/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 35 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 36 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 37 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 38 , nařízení (EU) 2017/745 a nařízení (EU) 2017/746, a jsou uvedeni ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES 39 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES 40 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES 41 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU 42 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU 43 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU 44 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU 45 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU 46 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU 47 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU 48 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU 49 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU 50 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU 51 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU 52 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU 53 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU 54 .

(13)Rozvoj elektronického obchodování je také z velké části způsoben rozrůstáním se poskytovatelů služeb informační společnosti, obvykle prostřednictvím platforem a za úplatu, kteří nabízejí zprostředkovatelské služby spočívající v ukládání obsahu třetích stran, avšak přitom nemají nad takovým obsahem žádnou kontrolu, a proto nejednají jménem dotyčného hospodářského subjektu. Odstraněním obsahu týkajícího se nevyhovujících výrobků nebo – pokud, toto nelze prakticky provést – zablokováním přístupu k nevyhovujícím výrobkům nabízeným prostřednictvím jejich služeb by neměla být dotčena pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES 55 . Zejména by se na poskytovatele služeb neměla vztahovat žádná obecná povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani by jim neměla být uložena obecná povinnost aktivně hledat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonnou činnost. Kromě toho by poskytovatelé hostingových služeb neměli nést odpovědnost, pokud si nejsou protiprávní činnosti nebo informací skutečně vědomi a nejsou si vědomi skutečností nebo okolností, z nichž by byly protiprávní činnost nebo informace zjevné.

(14)Spravedlivější jednotný trh by měl zajistit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž všem hospodářským subjektům a ochranu před nekalou soutěží. Za tímto účelem je nutné posílit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Dobrá spolupráce mezi výrobci a orgány dozoru nad trhem je klíčovým prvkem, který umožňuje okamžitý zásah a nápravné opatření ve vztahu k danému výrobku. Je důležité, že by měla existovat kontaktní osoba usazená v Unii, aby orgány dozoru nad trhem měly někoho, komu mohou klást dotazy ohledně souladu výrobku s harmonizačními právními předpisy Unie. Osobou odpovědnou za poskytování takových informací o souladu s předpisy by měl být výrobce nebo dovozce, případně jiná osoba určená pro tento účel výrobcem, například jiný hospodářský subjekt. Úloha osoby odpovědné za informace o souladu s předpisy usazené v Unii má zásadní význam v tom, že pro orgány dozoru nad trhem představuje partnera usazeného v Unii a může včas plnit konkrétní úkoly, aby se zajistilo, že výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, z čehož mají prospěch spotřebitelé, pracovníci i podniky v Unii. Ustanovení tohoto nařízení, která vyžadují, aby existovala osoba usazená v Unii odpovědná za informace o souladu s předpisy, by neměla platit v případě, že zvláštní požadavky stanovené v některých právních nástrojích týkajících se výrobků dosahují stejného výsledného účinku – jmenovitě článek 4 nařízení (ES) č. 1223/2009 , článek 15 nařízení (EU) 2017/745 a článek 15 nařízení (EU) 2017/746.

(15)Členské státy by měly hospodářským subjektům poskytovat pomoc buď prostřednictvím informací o použitelných harmonizačních právních předpisech Unie podávaných kontaktními místy pro výrobky zřízenými podle nařízení (EU) [nutno vložit odkaz na nové nařízení o vzájemném uznávání] 56 , nebo prostřednictvím pokynů ohledně použitelných harmonizačních právních předpisů Unie poskytovaných orgánem dozoru nad trhem v rámci ujednání o partnerství pro dodržování předpisů. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost stavět na stávající spolupráci se zúčastněnými stranami a moci uzavírat se zúčastněnými stranami memoranda o porozumění s cílem podpořit dodržování předpisů nebo zjistit nesoulad s předpisy, pokud jde o kategorie výrobků v dané zeměpisné oblasti.

(16)Členské státy by měly určit své vlastní orgány dozoru nad trhem. S cílem usnadnit správní pomoc a spolupráci by měly členské státy rovněž určit ústřední styčný úřad. Styčné úřady by měly zajišťovat koordinaci činností v oblasti vymáhání práva a dozoru nad trhem, jakož i komunikaci s orgány dozoru nad trhem ostatních členských států a s Komisí.

(17)Je třeba zřídit síť Unie pro shodu výrobků, kterou by zajišťovala Komise a jež má koordinovat a usnadňovat provádění společných činností členských států k vymáhání práva, jako jsou společná vyšetřování. Tato struktura správní podpory by měla umožnit sdružování zdrojů a také udržovat komunikační a informační systém mezi členskými státy a Komisí, a tím přispět k posílení vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a odrazovat od porušování práva.

(18)Činnosti v oblasti dozoru nad trhem by měly být důkladné a účinné, aby bylo zajištěno správné uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Jelikož kontroly mohou představovat zátěž pro hospodářské subjekty, měly by orgány dozoru nad trhem organizovat a provádět inspekční činnosti s ohledem na jejich zájmy a omezit zmíněnou zátěž na míru, která je nezbytná pro výkon účelných a účinných kontrol. Kromě toho by příslušné orgány členského státu měly provádět činnosti v oblasti dozoru nad trhem stejně pečlivě bez ohledu na to, zda je nesoulad daného výrobku s předpisy relevantní na území uvedeného členského státu, nebo zda je pravděpodobné, že bude mít dopad na trh jiného členského státu.

(19)Aby se zajistilo správné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, měly by mít orgány dozoru nad trhem společný soubor vyšetřovacích a donucovacích pravomocí umožňující lepší spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a účinnější odrazující efekt na hospodářské subjekty, které vědomě porušují harmonizační právní předpisy Unie. Tyto pravomoci by měly být dostatečně robustní, aby mohly řešit výzvy spojené s vymáháním harmonizačních právních předpisů Unie společně s problémy elektronického obchodování a digitálního prostředí a aby hospodářským subjektům zabránily využívat mezery v systému vymáhání práva přesunem do členských států, jejichž orgány dozoru nad trhem nejsou k řešení protiprávních praktik vybaveny. Zejména by tyto pravomoci měly umožnit výměnu informací a důkazů mezi příslušnými orgány, aby bylo možno vymáhat právo ve všech členských státech stejně.

(20)Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států libovolně si zvolit systém vymáhání práva, který považují za vhodný. Členské státy by měly mít možnost volby, zda mohou jejich orgány dozoru nad trhem provádět vyšetřování a vymáhání práva přímo v rámci svých vlastních kompetencí, nebo předložením věci příslušným soudům.

(21)Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost zahájit vyšetřování z vlastního podnětu, pokud zjistí, že jsou na trh uváděny nevyhovující výrobky.

(22)Orgány dozoru nad trhem by měly mít přístup ke všem nezbytným důkazům, údajům a informacím týkajícím se předmětu vyšetřování, aby mohly zjistit, zda byly porušeny platné harmonizační právní předpisy Unie, a zejména aby určily odpovědný hospodářský subjekt, a to bez ohledu na to, kdo má dotyčné důkazy, informace nebo údaje v držení, kde se tyto nacházejí a v jakém jsou formátu. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požádat třetí strany v digitálním hodnotovém řetězci o poskytnutí veškerých potřebných důkazů, údajů a informací.

(23)Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost provádět nezbytné kontroly na místě a měly by mít pravomoc vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání.

(24)Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požadovat od kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance dotyčného hospodářského subjektu, aby poskytl vysvětlení, informace či dokumenty nebo sdělil skutečnosti týkající se předmětu kontroly na místě, a měly by mít možnost odpovědi poskytnuté tímto zástupcem nebo zaměstnancem zaznamenat.

(25)Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost kontrolovat soulad výrobků, které mají být dodány na trh, s harmonizačními právními předpisy Unie a získávat důkazy o nesouladu s předpisy. Měly by mít proto pravomoc provádět zkušební nákupy, a pokud nelze získat důkazy jinými prostředky, nakupovat výrobky pod krycí identitou.

(26)Zejména v digitálním prostředí by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost rychle a účinně ukončit nesoulad s předpisy, zejména pokud hospodářský subjekt, který výrobek prodává, skrývá svou totožnost nebo přesídlí v rámci Unie nebo do třetí země, aby se vyhnul donucovacím opatřením. V případech, kdy existuje riziko vážného a nenapravitelného poškození koncových uživatelů z důvodu nesouladu s předpisy, by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost přijímat dočasná opatření, pokud neexistují jiné prostředky, jak takovým škodám předejít nebo je zmírnit, a to včetně pozastavení webových stránek, služby nebo účtu nebo pozastavení plně kvalifikovaného doménového jména na určitou dobu v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2000/31/ES. Kromě toho by orgány dozoru nad trhem měly mít pravomoc zrušit webové stránky, službu nebo účet či jejich část nebo vymazat plně kvalifikované doménové jméno, případně si vyžádat, aby tak učinila třetí strana, která je poskytovatelem služeb.

(27)Orgány dozoru nad trhem jednají v zájmu hospodářských subjektů, koncových uživatelů a široké veřejnosti s cílem zajistit důslednou ochranu veřejných zájmů stanovených harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků prostřednictvím vhodných donucovacích opatření a zajistit dodržování těchto právních předpisů v rámci celého dodavatelského řetězce prostřednictvím vhodných kontrol. Orgány dozoru nad trhem by tudíž měly vysvětlovat hospodářským subjektům, koncovým uživatelům a široké veřejnosti účinnost a účelnost činností, které vykonávají. Měly by poskytovat přístup k informacím o organizaci a výkonu svých činností, včetně kontrol, a pravidelně zveřejňovat informace o prováděných činnostech a jejich výsledcích. Rovněž by měly mít za určitých podmínek právo zveřejnit nebo zpřístupnit informace o tom, jak podle výsledků kontrol prováděných v rámci dozoru nad trhem jednotlivé hospodářské subjekty dodržují předpisy.

(28)Hospodářské subjekty by měly plně spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány, aby se zajistilo bezproblémové provádění činností v oblasti dozoru nad trhem a aby tyto orgány mohly plnit své úkoly.

(29)Tímto nařízením by nemělo být dotčeno fungování systému RAPEX v souladu se směrnicí 2001/95/ES a nařízením (ES) č. 765/2008.

(30)Tímto nařízením by neměl být dotčen postup podle ochranných ustanovení stanovený harmonizačními právními předpisy Unie pro jednotlivá odvětví podle čl. 114 odst. 10 Smlouvy. Aby se zajistila stejná úroveň ochrany v celé Unii, měly by mít členské státy oprávnění přijímat omezující opatření týkající se výrobků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost nebo pro jiné aspekty ochrany veřejného zájmu. Měly by také mít povinnost oznamovat tato opatření ostatním členským státům a Komisi a umožnit Komisi, aby se vyjádřila k těm vnitrostátním opatřením, která omezují volný pohyb výrobků, s cílem zajistit fungování vnitřního trhu.

(31)Informace vyměňované mezi orgány dozoru nad trhem a používání důkazů a zjištění z vyšetřování by měly podléhat nejpřísnějším zárukám důvěrnosti a služebního a obchodního tajemství. S informacemi je nutno zacházet v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, aby se zajistilo, že nebudou ohrožena vyšetřování a že nedojde k poškození pověsti hospodářského subjektu.

(32)Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Případné zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 57 a případně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 58 .

(33)Aby byla v rámci pro dozor nad trhem zajištěna spolehlivost a jednotnost zkoušení v celé Unii, měla by Komise určit zkušební zařízení Unie. Kromě toho je nutno vybudovat komplexnější informační systém pro sdílení výsledků zkoušek uvnitř Unie, aby se zamezilo zbytečnému zdvojování a zajistila se větší jednotnost na úrovni Unie.

(34)Laboratoře určené Komisí jako zkušební zařízení Unie by měly mít dostatečné odborné znalosti, vybavení, infrastrukturu a zaměstnance, aby mohly plnit své úkoly co nejkvalitněji. Aby byly zajištěny správné a spolehlivé výsledky, měla by být zkušební zařízení Unie akreditována podle příslušných harmonizovaných norem Unie. Akreditaci by měl vydávat vnitrostátní akreditační orgán působící v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

(35)Členské státy by měly být povinny zajistit, že budou vždy k dispozici dostatečné finanční zdroje, aby orgány dozoru nad trhem měly vhodné personální zajištění a vybavení. Účinná činnost v oblasti dozoru nad trhem je náročná z hlediska zdrojů, a je proto nezbytné poskytovat stabilní zdroje na úrovni, která v jakémkoli daném okamžiku odpovídá potřebám vymáhání práva. Veřejné financování by proto mělo být doplněno výběrem poplatků na pokrytí nákladů vznikajících při provádění činností v oblasti dozoru nad trhem ve vztahu k výrobkům, u kterých bylo zjištěno, že nejsou v souladu s předpisy, a to s náležitým zohledněním toho, jak daný hospodářský subjekt dosud dodržoval předpisy.

(36)Financování činností v oblasti dozoru nad trhem prostřednictvím poplatků vybíraných od hospodářských subjektů by mělo probíhat zcela transparentně, aby občané a podniky chápali metodu a údaje používané ke stanovení poplatků a byli informováni o využití příjmů z poplatků.

(37)Je vhodné, aby členské státy určily orgány odpovědné za uplatňování celních právních předpisů a jakékoli další orgány odpovědné podle vnitrostátního práva za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

(38)Účinným způsobem, jak zajistit, aby se na trh Unie nedostávaly nebezpečné nebo nevyhovující výrobky, by bylo odhalit takové výrobky před jejich propuštěním do volného oběhu. Celní orgány, jakožto orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na celní území Unie, mají úplný přehled o obchodních tocích přes vnější hranice, a proto by měly mít povinnost provádět vhodné kontroly na základě posouzení rizik, aby tak přispěly k vyšší bezpečnosti trhu. Jednotného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků lze dosáhnout pouze prostřednictvím systematické spolupráce a výměny informací mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány. Tyto orgány by měly od orgánů dozoru nad trhem v dostatečném předstihu dostávat všechny nezbytné informace týkající se nevyhovujících výrobků nebo informace o hospodářských subjektech, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy. Celní orgány by zase měly včas informovat orgány dozoru nad trhem o propuštění výrobků do volného oběhu a o výsledcích kontrol, pokud jsou tyto informace důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Kromě toho, pokud se Komise dozví o vážném riziku, které představuje dovážený výrobek, měla by o těchto rizicích informovat členské státy, aby se zajistily koordinované a účinnější kontroly dodržování a vymáhání předpisů v prvních místech vstupu do Unie.

(39)Za účelem podpory celních orgánů a orgánů dozoru nad trhem při plnění úkolů souvisejících s kontrolami výrobků vstupujících na celní území Unie by mělo být poskytnuto zvýhodněné zacházení výrobkům, které jsou navrženy v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu oprávněným hospodářským subjektem, definovaným v čl. 38 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013, a to až do zavedení postupu pro výměnu informací o statusu oprávněných hospodářských subjektů a o tom, jak dosud dodržovaly předpisy týkající se bezpečnosti výrobků. Takový přístup by měl umožnit cílenější kontrolu, na základě rizik, prováděnou u výrobků propuštěných do volného oběhu.

(40)Komise by měla mít možnost vyměňovat si informace ohledně dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, aby se před vývozem výrobků na trh Unie zajistil soulad s předpisy.

(41)V této souvislosti je nezbytné zachovat a dále rozvíjet stávající informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS). Za účelem shromažďování informací ohledně vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků by měl být systém ICSMS zmodernizován a měl by být přístupný Komisi, ústředním styčným úřadům a orgánům dozoru nad trhem, jakož i široké veřejnosti prostřednictvím veřejného rozhraní. Dále by mělo být vytvořeno elektronické rozhraní, které umožní účinnou výměnu informací mezi vnitrostátními celními systémy a orgány dozoru nad trhem.

(42)Komise by měla provádět hodnocení toto nařízení na základě cílů, které sleduje. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 59 by hodnocení založené na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě mělo sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků. 

(43)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případného uložení správních a finančních sankcí.

(44)Rozmanitost sankcí v celé Unii je jedním z hlavních důvodů nedostatečného odrazování a nerovnoměrné ochrany. Pravidla pro stanovování sankcí, včetně peněžitých sankcí, spadají do vnitrostátní jurisdikce, a měla by být tudíž určena vnitrostátními právními předpisy. Měla by však být stanovena společná kritéria a zásady pro určování výše sankcí, aby se dosáhlo jednotného a účinného odrazujícího účinku v celé Unii. Aby se eliminovaly slabé stránky, které by mohly podněcovat ke spekulativnímu výběru jurisdikce, je nezbytné vymezit soubor kritérií pro stanovení účinných, přiměřených a odrazujících úrovní sankcí v celé Unii, zejména pokud jde o chování hospodářských subjektů v minulosti, jejich spolupráci při vyšetřování prováděném orgány dozoru nad trhem a úroveň újmy.

(45)Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souvislosti s postupy pro určování zkušebních zařízení Unie, s postupem pro žádosti o informace a žádosti o donucovací opatření, se statistickými údaji týkajícími se kontrol prováděných celními orgány u výrobků podléhajících harmonizačním právním předpisům Unie, s údaji, které se mají vyměňovat, a s postupem, který je nutno dodržovat při výměně informací mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem ohledně statusu oprávněných hospodářských subjektů, v souvislosti s prováděcími opatřeními ohledně informačního a komunikačního systému a údajů týkajících se propouštění výrobků do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ předávaných celními orgány a také se zavedením systému předvývozních kontrol týkajících se výrobků, včetně vzoru pro osvědčení o shodě nebo ověření, která se mají použít. Uvedené pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 60 .

(46)Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, totiž zajistit, aby výrobky uváděné na trh Unie splňovaly požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a to vzhledem k potřebě velmi vysokého stupně spolupráce, interakce a soudržného jednání všech příslušných orgánů ve všech členských státech, avšak lze jej z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosáhnout na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(47)Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Proto je třeba toto nařízení vykládat a uplatňovat s ohledem na tato práva a zásady. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování ochrany spotřebitele, svobody podnikání, svobody projevu a informací, práva na vlastnictví a ochrany osobních údajů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro poskytování informací o souladu s předpisy u některých výrobků, které podléhají aktům Unie harmonizujícím podmínky pro uvádění těchto výrobků na trh. Stanoví rámec pro spolupráci s hospodářskými subjekty v souvislosti s těmito výrobky.

Rovněž stanoví rámec pro dozor nad trhem s těmito výrobky s cílem zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí a bezpečnosti.

Nařízení také poskytuje rámec pro kontroly těchto výrobků vstupujících na trh Unie.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na všechny výrobky, které podléhají harmonizačním právním předpisům Unie stanoveným v příloze tohoto nařízení (dále jen „harmonizační právní předpisy Unie“).

2.Každé z ustanovení tohoto nařízení se použije, pokud v harmonizačních právních předpisech Unie neexistují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, která konkrétněji upravují jednotlivé aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva.

3. Použití tohoto nařízení nebrání orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijímaly zvláštní opatření podle směrnice 2001/95/ES.

4.Tímto nařízením nejsou dotčeny články 12, 13, 14 a 15 směrnice 2000/31/ES.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„dodáním na trh“ se rozumí jakékoli dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

2)„uvedením na trh“ se rozumí první dodání výrobku na trh Unie;

3)„dozorem nad trhem“ se rozumí činnosti a opatření orgánů dozoru nad trhem, které mají zajistit, aby byly výrobky v souladu s požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie a aby neohrožovaly zdraví a bezpečnost nebo jiný aspekt ochrany veřejných zájmů;

4)„orgánem dozoru nad trhem“ se rozumí orgán určený členským státem podle článku 11 jako orgán dozoru nad trhem na území tohoto členského státu;

5)„dožadujícím orgánem“ se rozumí orgán dozoru nad trhem, který žádá o vzájemnou pomoc;

6)„dožádaným orgánem“ se rozumí orgán dozoru nad trhem, který obdrží žádost o vzájemnou pomoc;

7)„nesouladem s předpisy“ se rozumí jakékoli nesplnění požadavků podle harmonizačních právních předpisů Unie, které se vztahují na dotyčný výrobek;

8) „výrobcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

9)„dovozcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

10)„distributorem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;

11) „zplnomocněným zástupcem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která je písemně zplnomocněna výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie;

12)„hospodářským subjektem“ se rozumí výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor, a to včetně:

a)kteréhokoli z hospodářských subjektů uvedených ve směrnicích 2006/66/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU, 2014/90/EU a nařízeních (EU) č. 305/2011, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426, (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746;

b)hospodářských subjektů definovaných v nařízení (ES) č. 273/2004;

c)výrobce předmětu a následného uživatele definovaných v nařízení (ES) č. 1907/2006 a nařízení (ES) č. 1272/2008;

d)soukromého dovozce definovaného ve směrnici 2013/53/EU;

e)osoby, která instaluje, / dodavatele podle směrnic 2006/42/ES a 2014/33/EU;

f)dodavatele a distributora definovaných v nařízení (ES) č. 1222/2009;

g)obchodníka definovaného v nařízení (EU) 2017/1369;

h)jakékoli jiné fyzické nebo právnické osoby usazené v Unii s výjimkou distributora, která uskladňuje, balí a přepravuje výrobky na trh Unie nebo na trhu Unie;

13)„nápravným opatřením“ se rozumí jakékoli opatření podniknuté hospodářským subjektem k ukončení případného nesouladu s předpisy, včetně opatření k omezení dodávání výrobků na trh nebo ke zničení výrobku na trhu;

14)„dočasným opatřením“ se rozumí jakékoli dočasné opatření přijaté orgánem dozoru nad trhem, jehož cílem je pozastavit nebo omezit dodávání výrobků na trh až do konečného posouzení nesouladu s předpisy, aniž by byla dotčena jakákoli následná rozhodnutí;

15)„vážným rizikem“ se rozumí jakékoli vážné riziko, které vyžaduje rychlý zásah ze strany orgánů dozoru nad trhem, včetně vážného rizika, jehož účinky nejsou bezprostřední;

16)„koncovým uživatelem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v Unii, jíž byl výrobek dodán buď jako spotřebiteli, mimo jakoukoli obchodní, podnikatelskou nebo řemeslnou činnost či povolání, nebo jako profesionálnímu koncovému uživateli v rámci jeho průmyslových nebo profesních činností;

17)„stažením z oběhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je navrácení výrobku, který byl již dodán koncovému uživateli;

18)„stažením z trhu“ se rozumí jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

19)„celními orgány“ se rozumí celní orgány definované v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

20)„propuštěním do volného oběhu“ se rozumí režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

21)„výrobky vstupujícími na trh Unie“ se rozumí výrobky ze třetích zemí určené k uvedení na trh Unie nebo určené k soukromému použití či spotřebě na celním území Unie a propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“;

22)„oprávněným hospodářským subjektem“ se rozumí hospodářský subjekt, který má status udělený podle čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

Kapitola II

Informace o souladu s předpisy

Článek 4

Osoba odpovědná za informace o souladu s předpisy

1. Výrobek lze dodávat na trh pouze v případě, že jsou splněny následující podmínky:

a)výrobce je usazen v Unii nebo existuje v souvislosti s výrobkem alespoň jeden z následujících subjektů:

i)    dovozce;

ii)    fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii mající písemné pověření od výrobce, které ji označuje za osobu odpovědnou za plnění úkolů uvedených v odstavci 3 a které požaduje, aby tyto úkoly plnila jménem výrobce;

b)totožnost a kontaktní údaje výrobce, dovozce nebo jiné osoby, která splňuje požadavky písmene a), jsou veřejně dostupné v souladu s odstavcem 4 a jsou uvedeny nebo zjistitelné v souladu s odstavcem 5.

2.Pro účely tohoto článku se „osobou odpovědnou za informace o souladu s předpisy“ rozumí osoba, ať už výrobce, dovozce nebo jiná osoba, která v souvislosti s výrobkem splňuje požadavky odst. 1 písm. a), nebo – pokud existuje takových osob více – kterákoli z nich.

3.Osoba odpovědná za informace o souladu s předpisy plní následující úkoly:

a)pokud harmonizační právní předpisy Unie, které se na výrobek vztahují, vyžadují EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci, uchovává tato osoba prohlášení a technickou dokumentaci, aby byly k dispozici orgánům dozoru nad trhem po dobu stanovenou uvedenými právními předpisy;

b)poskytuje orgánům dozoru nad trhem na základě jejich odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v úředním jazyce Unie, který určí dotyčný členský stát;

c)spolupracuje s orgány dozoru nad trhem na jejich žádost v souvislosti s jakýmkoli opatřením přijatým k odstranění, nebo – pokud to není možné – ke zmírnění rizik, která daný výrobek představuje.

4. Výrobci zpřístupní totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za informace o souladu výrobku s předpisy veřejnosti, a to buď na svých webových stránkách, nebo – pokud webové stránky neexistují – jakýmikoli jinými prostředky, jež umožňují široké veřejnosti v Unii snadný a bezplatný přístup k těmto informacím.

5.Totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za informace o souladu výrobku s předpisy musí být na výrobku, jeho obalu, balíku nebo průvodním dokladu uvedeny nebo musí být z informací uvedených na výrobku, jeho obalu, balíku nebo průvodním dokladu zjistitelné.

6.Pro účely odstavce 1:

a)mohou výrobci určit osobu podle odst. 1 písm. a) bodu ii) bez ohledu na to, zda mají či nemají právo nebo povinnost jmenovat zplnomocněného zástupce podle harmonizačních právních předpisů Unie, které se na daný výrobek vztahují;

b)pokud má výrobce takové právo nebo povinnost podle harmonizačních právních předpisů Unie, lze jmenování zplnomocněného zástupce podle uvedených právních předpisů považovat za označení pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) za předpokladu, že takové jmenování splňuje požadavky uvedeného odstavce.

7.Tento článek se nepoužije v souvislosti s výrobkem, na který se vztahuje nařízení (ES) č. 1223/2009 , nařízení (EU) 2017/745, nařízení 2017/746 nebo nařízení 2017/1369.

Článek 5

Prohlášení o shodě

Pokud harmonizační právní předpisy Unie požadují vypracování EU prohlášení o shodě, zpřístupní výrobci toto prohlášení veřejnosti, a to buď na svých webových stránkách, nebo – pokud webové stránky neexistují – jakýmikoli jinými prostředky, jež umožňují široké veřejnosti v Unii snadný a bezplatný přístup k prohlášení.

Kapitola III

Pomoc hospodářským subjektům a spolupráce s nimi

Článek 6

Informování hospodářských subjektů

Kontaktní místa pro výrobky podle [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 / nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)…] poskytují hospodářským subjektům na jejich žádost a bezplatně informace o harmonizačních právních předpisech Unie, které se vztahují na určitý výrobek.

Článek 7

Ujednání o partnerství pro dodržování předpisů

1.Orgán dozoru nad trhem může s hospodářským subjektem usazeným na jeho území uzavřít ujednání o partnerství, podle něhož se tento orgán zavazuje poskytovat hospodářskému subjektu rady a pokyny ohledně harmonizačních právních předpisů Unie, které se vztahují na výrobky, za něž hospodářský subjekt zodpovídá.

Ujednání se nevztahuje na poskytování činností v oblasti posuzování shody, jimiž jsou pověřeny oznámené subjekty podle harmonizačních právních předpisů Unie.

2.Pokud orgán dozoru nad trhem uzavře ujednání o partnerství podle odstavce 1, zadá tuto skutečnost do systému uvedeného v článku 34 spolu s podrobnostmi o rozsahu ujednání a se svým názvem a adresou a s názvem a adresou dotyčného hospodářského subjektu.

3.Pokud orgán dozoru nad trhem uzavře ujednání o partnerství podle odstavce 1, ostatní orgány dozoru nad trhem informují tento orgán o jakémkoli dočasném opatření, které přijaly vůči dotyčnému hospodářskému subjektu, a o případných nápravných opatřeních přijatých hospodářským subjektem, pokud jde o soulad s použitelnými harmonizačními právními předpisy Unie.

4.Orgán dozoru nad trhem, který uzavře ujednání o partnerství podle odstavce 1, může hospodářskému subjektu účtovat poplatky představující náklady, které tento orgán přiměřeně vynaložil při výkonu svých funkcí podle odstavců 1 a 2.

Článek 8

Memoranda o porozumění se zúčastněnými stranami

1. Orgány dozoru nad trhem mohou uzavírat memoranda o porozumění s podniky nebo organizacemi zastupujícími podniky nebo koncové uživatele ohledně provádění nebo financování společných činností za účelem zjišťování případů nesouladu s předpisy nebo na podporu dodržování předpisů v určitých zeměpisných oblastech nebo s ohledem na určité kategorie výrobků.

Dotyčný orgán dozoru nad trhem zpřístupní memorandum široké veřejnosti a zapíše jej do systému uvedeného v článku 34.

2.Orgán dozoru nad trhem může použít jakékoli informace vyplývající z činností prováděných nebo financovaných jinými stranami memoranda o porozumění, které uzavřel podle odstavce 1, v rámci jakéhokoli vyšetřování nesouladu s předpisy, které orgán dozoru nad trhem provádí, avšak pouze v případě, že daná činnost byla prováděna nezávisle, nestranně a nezaujatě.

3.Případná výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a podniky nebo organizacemi zmíněnými v odstavci 1 za účelem přípravy nebo realizace memoranda o porozumění, které uzavřely podle uvedeného odstavce, se nepovažuje za porušení požadavků na dodržování služebního tajemství.

Článek 9

Zveřejňování dobrovolných opatření

1. Komise vytvoří a bude udržovat on-line portál, na němž mohou hospodářské subjekty zveřejňovat informace o opatřeních, která dobrovolně přijaly v souvislosti s výrobkem definovaným ve směrnici 2001/95/ES nebo výrobkem, který dodaly na trh, pokud rizika, která daný výrobek představuje, přesahují území jednoho členského státu.

K tomuto on-line portálu musí mít přístup koncoví uživatelé a orgány dozoru nad trhem.

2. Pokud se hospodářský subjekt rozhodne zveřejnit informace na portálu uvedeném v odstavci 1, musí zajistit, aby bylo možno výrobek na základě zveřejněných informací přesně určit a aby příslušná rizika byla vysvětlena tak, že koncoví uživatelé mohou posoudit, jaká opatření v reakci na tato rizika by pro ně mohla být vhodná. Zveřejněné informace se poskytují ve všech úředních jazycích členských států, kde jsou výrobky dodávány na trh, a za poskytování a správnost informací zodpovídá hospodářský subjekt.

3.Zveřejněním podle odstavce 1 nejsou dotčeny žádné povinnosti hospodářských subjektů podle platných harmonizačních právních předpisů Unie ani podle směrnice 2001/95/ES.

Kapitola IV

Organizace a obecné zásady dozoru nad trhem

Článek 10

Povinnosti orgánů dozoru nad trhem v souvislosti s organizací

1. Orgány dozoru nad trhem zavedou vhodné mechanismy komunikace a koordinace s jinými orgány dozoru nad trhem.

2.  Orgány dozoru nad trhem stanoví v souvislosti s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze, tyto postupy:

a)postupy pro sledování stížností nebo zpráv o otázkách týkajících se rizik;

b)postupy pro monitoring případných nehod nebo jakýchkoli případů poškození zdraví či bezpečnosti koncových uživatelů, u nichž existuje podezření, že byly způsobeny těmito výrobky;

c)postupy pro ověření toho, že hospodářské subjekty skutečně přijaly nápravná opatření, která měla být přijata;

d)postupy pro shromažďování a zkoumání vědeckých a technických poznatků týkajících se problematiky bezpečnosti.

Článek 11

Orgány dozoru nad trhem a ústřední styčné úřady

1. Každý členský stát určí na svém území jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem. Oznámí Komisi, prostřednictvím sítě zřízené podle článku 31, a ostatním členským státům, jaké orgány dozoru nad trhem určil a jakou má každý z těchto orgánů působnost, přičemž využije informační a komunikační systém uvedený v článku 34.

2.Každý členský stát určí jeden orgán dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný příslušný orgán jako ústřední styčný úřad.

3. Ústřední styčný úřad členského státu zodpovídá za koordinaci činností orgánů dozoru nad trhem určených tímto členským státem v oblasti vymáhání práva a dozoru nad trhem.

4. Členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru nad trhem a ústřední styčný úřad měly potřebné zdroje, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, odborné znalosti, postupy a další opatření pro řádné plnění jejich povinností.

5. Pokud na jeho území existuje více orgánů dozoru nad trhem, členský stát zajistí, aby byly příslušné povinnosti těchto orgánů jasně vymezeny a aby tyto orgány úzce spolupracovaly tak, aby mohly účinně plnit své povinnosti.

Článek 12

Činnosti orgánů dozoru nad trhem

1.Orgány dozoru nad trhem provádějí svou činnost, aby zajistily:

a)účinný dozor nad trhem na svém území v souvislosti s veškerými výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze;

b)přijímání vhodných a přiměřených dočasných opatření ze strany orgánů dozoru nad trhem a přijímání vhodných a přiměřených nápravných opatření ze strany hospodářských subjektů v souvislosti s dodržováním dotyčných právních předpisů a tohoto nařízení.

2.V rámci svých činností stanovených v odstavci 1 provádějí orgány dozoru nad trhem kontroly vycházející z přístupu založeného na rizicích, přičemž berou v úvahu přinejmenším tyto faktory:

a)zjištěná rizika, pokud jde o:

i)    výrobek, například počet výrobků na trhu a jakákoli rizika spojená s tímto výrobkem;

ii)    činnosti a operace pod kontrolou hospodářského subjektu;

b)dosavadní případy nesouladu hospodářského subjektu s předpisy, včetně profilu rizik a statusu oprávněného hospodářského subjektu;

c)jakékoli další informace, které by mohly naznačovat nesoulad s předpisy u konkrétního výrobku.

3.Orgány dozoru nad trhem zajistí, aby byl výrobek stažen z trhu nebo z oběhu nebo aby bylo jeho dodávání na trh zakázáno či omezeno, pokud by v případě, že je používán buď v souladu s jeho zamýšleným účelem, nebo za podmínek, které lze přiměřeně předpokládat, a že je řádně instalován a udržován, byla splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)výrobek může ohrozit zdraví nebo bezpečnost koncových uživatelů;

b)výrobek nesplňuje platné požadavky harmonizačních právních předpisů Unie.

Pokud jsou výrobky staženy z trhu oběhu či z oběhu nebo pokud je jejich dodávání na trh zakázáno či omezeno, orgán dozoru nad trhem zajistí, aby o tom byli informováni Komise, prostřednictvím sítě zřízené podle článku 31, ostatní členské státy a koncoví uživatelé.

4.Orgány dozoru nad trhem vykonávají svou činnost s vysokou úrovní transparentnosti a zpřístupňují široké veřejnosti veškeré informace, o nichž se domnívají, že jsou pro ni důležité. Rovněž zajišťují, aby byly do systému uvedeného v článku 34 zadávány tyto informace:

a)typ, počet a výsledky kontrol, jež orgány dozoru nad trhem provedly;

b)typ a počet případů nesouladu s předpisy, jež orgány dozoru nad trhem odhalily;

c)povaha dočasných opatření, jež orgány dozoru nad trhem přijaly vůči hospodářským subjektům, a nápravných opatření přijatých hospodářskými subjekty;

d)podrobnosti o případech nesouladu s předpisy, u nichž orgány dozoru nad trhem uložily sankce.

5. Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci a plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.

Článek 13

Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem

1. Nejméně každé tři roky vypracuje každý členský stát svou vnitrostátní strategii dozoru nad trhem. Strategie musí podporovat jednotný, komplexní a integrovaný přístup k dozoru nad trhem a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na území dotyčného členského státu a musí zahrnovat všechny sektory a stupně dodavatelského řetězce včetně dovozu a digitálních dodavatelských řetězců.

2. Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí obsahovat přinejmenším tyto prvky:

a)posouzení výskytu nevyhovujících výrobků, zejména s ohledem na kontroly založené na rizicích podle čl. 12 odst. 2 a čl. 26 odst. 3, a trendů na trhu, které mohou ovlivnit míru výskytu nesouladu s předpisy v rámci jednotlivých kategorií výrobků;

b)oblasti označené jako prioritní pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie;

c)plánovaná opatření v oblasti vymáhání práva s cílem snížit výskyt nesouladu s předpisy v oblastech označených za prioritní, včetně případných minimálních úrovní kontroly předpokládaných u kategorií výrobků, u kterých existuje významná míra nesouladu s předpisy;

d)posouzení účinného výkonu a koordinace činností v oblasti dozoru nad trhem podle tohoto nařízení a případně určení potřeb a opatření týkajících se budování kapacit;

e)posouzení spolupráce s orgány dozoru nad trhem v jiných členských státech a případných společných opatření;

f)program monitorování pro účely měření pokroku při provádění strategie a ověřování souladu s tímto nařízením.

3. Členské státy sdělují svou vnitrostátní strategii dozoru nad trhem prostřednictvím systému uvedeného v článku 34.

Kapitola V

Pravomoci a opatření v oblasti dozoru nad trhem

Článek 14

Pravomoci a povinnosti orgánů dozoru nad trhem

1. Členské státy udělí svým orgánům dozoru nad trhem pravomoci k dozoru nad trhem, vyšetřování a vymáhání práva nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze tohoto nařízení.

2.Při udělování pravomocí podle odstavce 1, včetně pravomoci požadované odstavcem 3, mohou členské státy stanovit, že pravomoc je v příslušných případech vykonatelná jedním z těchto způsobů:

a)přímo orgány dozoru nad trhem v rámci jejich vlastních kompetencí;

b)prostřednictvím jiných veřejných orgánů;

c)předložením věci soudu příslušnému k přijetí nezbytného rozhodnutí o schválení výkonu dané pravomoci.

3.Pravomoci udělené orgánům dozoru nad trhem podle odstavce 1 zahrnují přinejmenším tyto pravomoci:

a)pravomoc požadovat po hospodářských subjektech, aby poskytly informace nezbytné pro určení četnosti kontrol podle článku 15, včetně informací o počtu výrobků na trhu a činnostech těchto subjektů;

b)pravomoc provádět systémové audity organizací hospodářských subjektů, včetně auditů jakýchkoli postupů, které zavedly k zajištění souladu s tímto nařízením a s použitelnými harmonizačními právními předpisy Unie;

c)pravomoc mít přístup k jakýmkoli relevantním dokumentům, údajům nebo informacím souvisejícím s případem nesouladu s předpisy, a to v jakékoli formě nebo formátu a bez ohledu na jejich paměťové médium nebo místo, kde jsou uloženy;

d)pravomoc požadovat po jakémkoli veřejném orgánu, subjektu nebo agentuře v členském státě daného orgánu dozoru nad trhem nebo po jakékoli fyzické nebo právnické osobě, aby poskytly veškeré informace, údaje nebo dokumenty v jakékoli formě nebo formátu a bez ohledu na jejich paměťové médium nebo místo, kde jsou uloženy, aby orgán dozoru nad trhem mohl vyšetřit, zda došlo nebo dochází k nesouladu s předpisy, a zjistit podrobnosti tohoto nesouladu, a to včetně informací, údajů nebo dokumentů potřebných k určení a sledování finančních a datových toků, zjišťování totožnosti a kontaktních údajů osob zapojených do finančních a datových toků a zjišťování informací o bankovních účtech a vlastnictví webových stránek;

e)pravomoc provádět kteroukoli z následujících činností nebo požádat jiný veřejný orgán, aby provedl kteroukoli z následujících činností pro účely vyšetřování ze strany orgánu dozoru nad trhem nebo na žádost dožadujícího orgánu:

1)provádět kontroly na místě, včetně pravomoci vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které dotyčný hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání, a to za účelem přezkoumání, zabavení, přijetí nebo získání kopií informací, údajů nebo dokumentů bez ohledu na jejich paměťové médium;

2)zapečetit během kontroly jakékoli prostory nebo zabavit jakékoli informace, údaje nebo dokumenty hospodářského subjektu na nezbytnou dobu a v rozsahu nezbytném pro účely vyšetřování;

3) požádat kteréhokoli zástupce nebo zaměstnance hospodářského subjektu o vysvětlení skutečností, informací nebo dokumentů týkajících se předmětu kontroly a zaznamenat jejich odpovědi;

f)pravomoc bezplatně odebírat vzorky výrobků za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získání důkazů;

g)pravomoc nakupovat výrobky v rámci zkušebních nákupů, včetně nákupů pod krycí identitou, za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získání důkazů;

h)pravomoc přijímat dočasná opatření, jestliže neexistují jiné dostupné účinné prostředky, jak předejít vážnému riziku, a to zejména včetně dočasných opatření, která vyžadují, aby poskytovatelé hostingových služeb odstranili určitý obsah, zablokovali jej nebo k němu omezili přístup nebo aby pozastavili webové stránky, službu či účet nebo omezili přístup k nim, nebo která vyžadují, aby registry či registrátoři domén na určitou dobu pozastavili plně kvalifikované doménové jméno;

i)pravomoc zahájit vyšetřování nebo řízení z vlastního podnětu s cílem ukončit případ nesouladu s předpisy na území dotyčného členského státu a případně zveřejnit informace o vyšetřování prostřednictvím systému uvedeného v článku 34;

j)pravomoc usilovat o to, aby se hospodářský subjekt zavázal, že ukončí případ nesouladu s předpisy;

k)pravomoc zakázat dodávání výrobků na trh nebo výrobky stáhnout z trhu či oběhu nebo je zničit, pokud hospodářské subjekty neposkytnou informace požadované orgánem dozoru nad trhem k ověření souladu těchto výrobků s předpisy a zatímco toto neposkytnutí informací trvá;

l)pravomoc uložit hospodářskému subjektu sankce, včetně pokut nebo pravidelných plateb penále, za nesoulad s předpisy nebo za nesplnění jakéhokoli rozhodnutí, nařízení, dočasného opatření nebo jiného opatření přijatého orgánem dozoru nad trhem;

m)pravomoc nařídit vrácení zisku dosaženého díky nedodržení předpisů;

n)pravomoc zveřejňovat veškerá konečná rozhodnutí, konečná opatření, závazky dané hospodářským subjektem nebo rozhodnutí přijatá či učiněná podle tohoto nařízení, včetně zveřejnění totožnosti hospodářského subjektu, který byl za nesoulad s předpisy odpovědný.

4.Orgány dozoru nad trhem zveřejní veškeré závazky, které jim daly hospodářské subjekty, podrobnosti o veškerých nápravných opatřeních přijatých hospodářskými subjekty na jejich území a podrobnosti o veškerých dočasných opatřeních přijatých příslušným orgánem dozoru nad trhem podle tohoto nařízení.

5.Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci v souladu se zásadou proporcionality.

Článek 15

Opatření dozoru nad trhem

1.  Orgány dozoru nad trhem provádějí v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě reprezentativního vzorku.

Při rozhodování, jaké kontroly provádět a v jakém rozsahu, zohlední orgány dozoru nad trhem zejména zavedené zásady hodnocení rizik a případné stížnosti.

Pokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení, které potvrzují shodu jejich výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie, vydané akreditovaným subjektem posuzování shody, orgány dozoru nad trhem tyto protokoly nebo osvědčení řádně zohlední.

2.  Orgány dozoru nad trhem neprodleně přijmou vhodná opatření, aby koncové uživatele na svém území upozornily na rizika, která v souvislosti s jakýmkoli výrobkem zjistily, aby se tak snížilo riziko zranění nebo jiných škod.

Orgány spolupracují s hospodářskými subjekty na opatřeních, která by mohla zamezit rizikům způsobeným výrobky, jež tyto subjekty dodaly, nebo která by mohla tato rizika snížit.

3.  Rozhodnou-li se orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu stáhnout z trhu výrobek vyráběný v jiném členském státě, neprodleně o tom uvědomí dotyčný hospodářský subjekt.

Článek 16

Používání informací, služební a obchodní tajemství

Orgány dozoru nad trhem zachovávají v případě nutnosti zásadu důvěrnosti za účelem ochrany služebního a obchodního tajemství nebo osobních údajů podle vnitrostátních právních předpisů, a to pod podmínkou, že se informace v maximálním možném rozsahu zveřejní, aby byly chráněny zájmy koncových uživatelů v Unii.

Článek 17

Omezující opatření

1.  Jakékoli opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijaté nebo učiněné orgány dozoru nad trhem podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle tohoto nařízení za účelem zákazu nebo omezení dodávání výrobků na trh nebo jejich stažení z trhu či oběhu nebo zničení výrobků na trhu musí být přiměřené a musí uvádět přesné důvody, na kterých se zakládá.

2.  Jakékoli takové opatření, rozhodnutí nebo nařízení je nutno neprodleně oznámit příslušnému hospodářskému subjektu, který musí být zároveň informován o opravných prostředcích, jež má k dispozici podle právních předpisů dotyčného členského státu, a o lhůtách, které se na tyto opravné prostředky vztahují.

3.  Před přijetím nebo učiněním opatření, rozhodnutí nebo nařízení uvedeného v odstavci 1 dostane dotyčný hospodářský subjekt příležitost, aby se v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než deset dnů, vyjádřil, a to vyjma případů, kdy nelze takovou příležitost poskytnout kvůli naléhavosti opatření, rozhodnutí nebo nařízení na základě zdravotních nebo bezpečnostních požadavků nebo jiných důvodů v souvislosti s veřejnými zájmy, na které se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.

Pokud je opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijato nebo učiněno, aniž hospodářský subjekt dostal příležitost být vyslechnut, bude mu tato možnost co nejdříve poskytnuta dodatečně a orgán dotyčné opatření, rozhodnutí nebo nařízení okamžitě přezkoumá.

4.  Orgán dozoru nad trhem neprodleně zruší nebo změní opatření, rozhodnutí nebo nařízení uvedené v odstavci 1, pokud hospodářský subjekt může prokázat, že přijal účinné nápravné opatření.

Článek 18

Výrobky, které představují vážné riziko

1. Orgány dozoru nad trhem přijmou opatření ke stažení výrobků, které představují vážné riziko, z oběhu či trhu nebo k zákazu jejich dodávání na trh. O takových opatřeních neprodleně uvědomí Komisi v souladu s článkem 19.

2. Rozhodnutí, zda výrobek představuje vážné riziko, vychází z náležitého posouzení rizik, které zohledňuje povahu rizika a pravděpodobnost, že riziko nastane. Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnost jiných výrobků, které představují nižší míru rizika, není důvodem k tomu, aby se mělo za to, žel výrobek představuje vážné riziko.

Článek 19

Výměna informací – systém rychlého varování Unie 

1. Pokud orgán dozoru nad trhem přijme opatření podle článku 18 nebo se chystá je přijmout a má za to, že důvody, které k přijetí opatření vedly, nebo účinky opatření přesahují území jeho členského státu, okamžitě v souladu s odstavcem 4 tohoto článku uvědomí o tomto opatření Komisi. Rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.

2. Pokud byl výrobek představující vážné riziko dodán na trh, orgány dozoru nad trhem uvědomí Komisi o každém dobrovolném opatření, které hospodářský subjekt přijal a oznámil.

3. Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, souvisejícího rizika, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.

4. Pro účely odstavců 1, 2 a 3 se použije systém pro dozor nad trhem a výměnu informací stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Odstavce 2, 3 a 4 článku 12 uvedené směrnice se použijí obdobně.

Článek 20

Zkušební zařízení Unie

1.Komise může určit zkušební zařízení Unie pro konkrétní výrobky nebo pro konkrétní kategorii či skupinu výrobků nebo pro konkrétní rizika související s kategorií nebo skupinou výrobků dodávaných na trh.

2.Zkušební zařízení Unie uvedená v odstavci 1 musí splňovat tato kritéria:

a)musí mít patřičně kvalifikované zaměstnance, kteří absolvovali odpovídající odbornou přípravu v analytických technikách používaných v oblasti jejich působnosti a mají odpovídající znalosti norem a postupů;

b)musí být vybavena k plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle odstavce 4;

c)musí jednat ve veřejném zájmu, nestranně a nezávisle;

d)musí v případě potřeby zajistit důvěrnou povahu témat, výsledků nebo sdělení;

e)musí být akreditována v souladu s kapitolou II nařízení (ES) č. 765/2008.

3.Oznámený subjekt nebo jakýkoli jiný orgán pro posuzování shody určený podle harmonizačních právních předpisů Unie nesmí být určen jako zkušební zařízení Unie.

4.Zkušební zařízení Unie musí v rámci svých kompetencí plnit přinejmenším tyto úkoly:

a)provádět zkoušky výrobků v souvislosti s činnostmi a šetřeními v oblasti dozoru nad trhem;

b)přispívat k řešení sporů mezi orgány členských států pro dozor nad trhem, hospodářskými subjekty a subjekty posuzování shody;

c)poskytovat nezávislé technické nebo vědecké poradenství Komisi, a to i síti zřízené podle článku 31, a členským státům;

d)vyvíjet nové techniky a metody analýzy;

e)šířit informace do zkušebních zařízení v členských státech a poskytovat odbornou přípravu pro tato zkušební zařízení.

5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví postupy pro určování zkušebních zařízení Unie. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 21

Financování a úhrada nákladů orgánů dozoru nad trhem

1.Členské státy zajistí, aby orgány dozoru nad trhem na jejich území obdržely pro řádné plnění svých úkolů potřebné finanční prostředky.

2.Orgány dozoru nad trhem mohou hospodářským subjektům účtovat správní poplatky v souvislosti s případy nedodržení předpisů daným hospodářským subjektem, aby orgány mohly získat zpět náklady, které vynaložily na své činnosti týkající se uvedených případů nesouladu s předpisy. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na provedení zkoušek za účelem posouzení rizik, náklady na přijetí opatření podle čl. 30 odst. 1 a 2 a náklady na činnosti orgánů dozoru nad trhem týkající se výrobků, u nichž se zjistilo, že jsou nevyhovující, a které podléhají nápravným opatřením před propuštěním do volného oběhu.

Kapitola VI

Spolupráce a postup vzájemné pomoci

Článek 22

Žádosti o informace

1. Na žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán veškeré informace, které dožádaný orgán považuje za důležité pro zjištění, zda je výrobek nevyhovující, a pro zajištění toho, aby bylo možno nesoulad s předpisy ukončit.

2. Dožádaný orgán provede vhodná šetření nebo přijme jiná opatření, která jsou vhodná ke shromáždění potřebných informací. V případě potřeby se tato šetření provádějí za pomoci dalších orgánů dozoru nad trhem.

3. Na žádost dožadujícího orgánu může dožádaný orgán umožnit úředníkům dožadujícího orgánu, aby své protějšky z dožádaného orgánu doprovázeli při jejich vyšetřováních.

4. Dožádaný orgán odpoví na žádost podle odstavce 1 za použití postupu a ve lhůtách stanovených Komisí podle odstavce 5.

5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví lhůty, standardní formuláře a další podrobnosti postupu, který se má použít při podávání žádostí o informace podle odstavce 1 a při reagování na tyto žádosti. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 23

Žádosti o donucovací opatření

1. Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán neprodleně veškerá nezbytná donucovací opatření s využitím pravomocí, které mu byly uděleny podle tohoto nařízení, aby byl případ nesouladu s předpisy ukončen.

2.Dožádaný orgán určí vhodná donucovací opatření nezbytná k ukončení případu nesouladu s předpisy. Tam, kde je to nezbytné, se donucovací opatření určí a provedou za pomoci jiných veřejných orgánů.

3. Dožádaný orgán pravidelně a bez zbytečného odkladu informuje dožadující orgán o opatřeních podle odstavce 2, která byla nebo mají být přijata, a konzultuje je s ním.

Dožádaný orgán neprodleně vyrozumí dožadující orgán, orgány dozoru nad trhem jiných členských států a Komisi o opatřeních, která přijal, a o jejich vlivu na dotyčný případ nesouladu s předpisy. Vyrozumění se provádí za použití systému uvedeného v článku 34 a obsahuje přinejmenším tyto informace:

a)zda byla uložena dočasná opatření;

b)zda došlo k ukončení nesouladu s předpisy;

c)zda byly uloženy sankce, a pokud ano, jaké;

d)zda byla provedena jiná opatření přijatá dožádaným orgánem nebo hospodářským subjektem.

4. Dožádaný orgán odpoví na žádost podle odstavce 1 za použití postupu a ve lhůtách stanovených Komisí podle odstavce 5.

5. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví lhůty, standardní formuláře a další podrobnosti postupů, které se mají použít při podávání žádostí o donucovací opatření podle odstavce 1 a při reagování na tyto žádosti. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 24

Postup žádosti o vzájemnou pomoc

1. V případě žádostí o vzájemnou pomoc podle článku 22 nebo 23 poskytne dožadující orgán dostatečné informace, které umožní dožádanému orgánu vyhovět žádosti, a to včetně jakýchkoli nezbytných důkazů, které lze získat pouze v členském státě dožadujícího orgánu.

2. Žádosti o vzájemnou pomoc podle článku 22 nebo 23 zašle dožadující orgán ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožádaného orgánu a pro informační účely také ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožadujícího orgánu. Ústřední styčný úřad členského státu dožádaného orgánu žádosti bez zbytečného odkladu postoupí vhodnému příslušnému orgánu.

3. Žádosti o vzájemnou pomoc podle článku 22 nebo 23 se podávají a veškerá s nimi související komunikace probíhá za použití elektronických standardních formulářů prostřednictvím systému uvedeného v článku 34.

4. Na jazycích, které se budou používat pro žádosti o vzájemnou pomoc podle článku 22 nebo 23 a pro veškerou s nimi související komunikaci, se dohodnou dotyčné příslušné orgány.

5. Pokud nelze mezi dotyčnými příslušnými orgány dosáhnout dohody ohledně jazyků, zasílají se žádosti o vzájemnou pomoc podle článku 22 nebo 23 v úředním jazyce členského státu dožadujícího orgánu a odpovědi na tyto žádosti v úředním jazyce členského státu dožádaného orgánu. V takovém případě dožadující orgán a dožádaný orgán zajistí překlad žádostí, odpovědí nebo jiných dokumentů, které od druhého orgánu obdrží.

6. Dožádaný orgán odpoví přímo dožadujícímu orgánu a rovněž ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožadujícího orgánu i ústřednímu styčnému úřadu členského státu dožádaného orgánu.

Článek 25

Použití důkazů a nálezů z vyšetřování

1. Orgány dozoru nad trhem mohou pro účely svých vyšetřování použít jako důkaz jakoukoli informaci, dokument nebo ověřený opis dokumentu, zjištění, prohlášení nebo jakékoli poznatky bez ohledu na formát a médium, na kterém jsou uloženy.

2. Důkazy podle odstavce 1, které jsou použity orgánem dozoru nad trhem v jednom členském státě, lze bez dalších formálních požadavků použít v rámci vyšetřování k ověření souladu výrobků s předpisy prováděných orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě.

3.Výrobky považované za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jednom členském státě považují za nevyhovující i orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě, pokud hospodářské subjekty nemohou předložit důkazy o opaku.

4.Rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem podle odstavce 3 se zveřejní v informačním a komunikačním systému uvedeném v článku 34.

Kapitola VII

Výrobky vstupující na trh Unie

Článek 26

Kontroly výrobků vstupujících na trh Unie

1. Členské státy určí celní orgány, jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný orgán na svém území jako orgány zodpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

Prostřednictvím systému uvedeného v článku 34 vyrozumí každý členský stát Komisi a ostatní členské státy o orgánech určených podle prvního pododstavce a o jejich oblastech působnosti.

2.Orgány určené podle odstavce 1 musí mít nezbytné pravomoci a zdroje pro řádné plnění svých úkolů stanovených v uvedeném odstavci.

3.Výrobky podléhající harmonizačním právním předpisům Unie, které mají být propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“, podléhají kontrolám prováděným orgány určenými podle odstavce 1. Ty provádějí uvedené kontroly na základě analýzy rizik v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.Výrobky vstupující na trh Unie, které vyžadují další zpracování, aby byly v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, jež se na ně vztahují, se propustí do vhodného celního režimu, který takové zpracování umožňuje.

5. Informace týkající se rizik se vyměňují mezi:

a)orgány určenými podle odstavce 1 v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)celními orgány podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013.

Pokud se celní orgány na prvním místě vstupu mají v souvislosti s výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie a které se buď nachází v dočasném uskladnění, nebo jsou propuštěny do jiného celního režimu než propuštění do volného oběhu, důvod domnívat, že tyto výrobky představují riziko, předají veškeré relevantní informace příslušnému celnímu úřadu určení.

6. Orgány dozoru nad trhem poskytují orgánům určeným podle odstavce 1 informace o kategoriích výrobků nebo o totožnosti hospodářských subjektů, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy.

7.Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi statistické údaje o kontrolách provedených orgány určenými podle odstavce 1 v souvislosti s výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, v průběhu předchozího kalendářního roku, a to včetně údajů, které se týkají:

a)počtu zásahů v oblasti kontroly takových výrobků, včetně bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy;

b)počtu případů oznámených orgánům dozoru nad trhem;

c)výsledků kontrol takových výrobků;

d)vlastností každého výrobku, který byl shledán nevyhovujícím.

Komise sestaví do 30. června každého roku zprávu obsahující informace předložené členskými státy za předchozí kalendářní rok. Zpráva se zveřejní v systému uvedeném v článku 34.

8. Pokud se Komise dozví o vážném riziku, které v členském státě představují výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, dovážené ze třetí země, doporučí dotyčnému členskému státu, aby přijal vhodná opatření dozoru nad trhem.

9.Komise dále prostřednictvím prováděcích aktů upřesní podrobnosti ohledně údajů, jež mají členské státy předkládat podle odstavce 7. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 27

Pozastavení propuštění do volného oběhu

1.Orgány určené podle čl. 26 odst. 1 pozastaví propuštění výrobku do volného oběhu, pokud se v průběhu kontrol uvedených v článku 26 zjistí, že:

a)výrobek nedoprovází dokumentace vyžadovaná harmonizačními právními předpisy Unie, které se na něj vztahují;

b)výrobek není označen v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie;

c)výrobek nese označení CE nebo jiné označení požadované příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, které bylo připojeno nesprávným nebo zavádějícím způsobem;

d)totožnost a kontaktní údaje osoby odpovědné za informace o souladu výrobku s předpisy nejsou uvedeny nebo nejsou zjistitelné v souladu s čl. 4 odst. 5;

e)z jakéhokoli jiného důvodu existuje důvod se domnívat, že výrobek nebude při uvedení na trh splňovat požadavky stanovené harmonizačními právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že bude představovat vážné riziko.

2.Orgány určené podle čl. 26 odst. 1 neprodleně oznámí orgánům dozoru nad trhem jakékoli pozastavení propuštění podle odstavce 1.

3.Pokud mají orgány dozoru nad trhem důvod se domnívat, že výrobek nebude v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že bude představovat vážné riziko, požádají orgány určené podle čl. 26 odst. 1 o pozastavení procesu jeho propuštění do volného oběhu.

4. Během případného pozastavení procesu propuštění výrobku do volného oběhu se použijí články 197, 198 a 199 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 28

Propuštění výrobků do volného oběhu

Pokud bylo propuštění výrobku do volného oběhu v souladu s článkem 27 pozastaveno, výrobek se propustí do volného oběhu v případě, že jsou splněny všechny ostatní požadavky a formality týkající se takového propuštění, a je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)orgány určené podle čl. 26 odst. 1 nebyly do pěti pracovních dnů od pozastavení požádány orgány dozoru nad trhem o to, aby pozastavení trvalo i nadále;

b)orgány určené podle čl. 26 odst. 1 byly informovány orgány dozoru nad trhem, že existuje důvod se domnívat, že výrobek bude v případě uvedení na trh v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, které se na něj vztahují.

Výrobek propuštěný do volného oběhu v souladu s písmenem a) se nepovažuje za výrobek, který je v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, pouze z důvodu, že byl propuštěn do volného oběhu.

Článek 29

Spolupráce s oprávněnými hospodářskými subjekty

1. Orgány dozoru nad trhem zacházejí přednostně s výrobky navrženými v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu oprávněným hospodářským subjektem podle čl. 38 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013, jejichž propuštění je podle čl. 28 odst. 1 tohoto nařízení pozastaveno.

2. Orgány dozoru nad trhem mohou sdělit celním orgánům, aby takové výrobky na žádost oprávněného hospodářského subjektu propustily do volného oběhu, pokud jsou splněny všechny ostatní požadavky a formality týkající se jejich propuštění do volného oběhu.

Aniž je dotčen článek 47 nařízení (EU) č. 952/2013, mohou orgány dozoru nad trhem na základě žádosti oprávněného hospodářského subjektu provádět kontroly takových výrobků na jiném místě, než kde byly výrobky předloženy celním orgánům.

3. Orgány dozoru nad trhem a celní orgány si vyměňují informace o statusu oprávněných hospodářských subjektů a o tom, jak tyto subjekty dosud dodržovaly předpisy týkající se bezpečnosti výrobků.

4.Pokud se v průběhu kontrol popsaných v odst. 2 druhém pododstavci zjistí jakýkoli nesoulad s předpisy, orgány dozoru nad trhem pozastaví zvýhodněné zacházení stanovené v odstavci 1 a v odst. 2 prvním pododstavci a podrobnosti o nesouladu s předpisy zadají do systému uvedeného v článku 34.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví údaje, které se mají vyměňovat, a postup, který se má používat při výměně informací mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem o statusu oprávněných hospodářských subjektů a o tom, jak tyto subjekty dodržují předpisy týkající se bezpečnosti výrobků. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 30

Odmítnutí propustit výrobky do volného oběhu

1.Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek představuje vážné riziko, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 26 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu, a to i v systému zpracování celních údajů, uvedly tuto poznámku:

„Nebezpečný výrobek – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení [nutno doplnit odkaz na toto nařízení]“.

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do systému uvedeného v článku 34.

2.Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek nesmí být uveden na trh, jelikož není v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 26 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu, a to i v systému zpracování celních údajů, uvedly tuto poznámku:

„Výrobek není ve shodě – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení [nutno doplnit odkaz na toto nařízení]“.

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do systému uvedeného v článku 34.

3.Je-li výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2 následně navržen v celním prohlášení na jiný celní režim než propuštění do volného oběhu a nemají-li orgány dozoru nad trhem námitky, uvedou se poznámky požadované podle odstavce 1 nebo 2 za stejných podmínek, jaké požaduje zmíněný odstavec, rovněž v dokumentech použitých v souvislosti s tímto režimem.

4. Orgány určené podle čl. 26 odst. 1 mohou zničit nebo jinak učinit nepoužitelným výrobek, který představuje riziko pro zdraví a bezpečnost koncových uživatelů, pokud dotyčný orgán považuje za nezbytné a přiměřené tak učinit. Náklady na takové opatření nese osoba, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu.

Články 197, 198 a 199 nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí odpovídajícím způsobem.

Kapitola VIII

Koordinované vymáhání práva a mezinárodní spolupráce

Článek 31

Síť Unie pro shodu výrobků

Zřizuje se síť Unie pro shodu výrobků (dále jen „síť“).

Článek 32

Složení sítě Unie pro shodu výrobků

1.Síť tvoří rada Unie pro shodu výrobků, správní koordinační skupiny a sekretariát.

2.Radu Unie pro shodu výrobků tvoří jeden zástupce každého ústředního styčného úřadu podle článku 11 a dva zástupci Komise a jejich příslušní náhradníci.

3. Komise zřídí samostatné nebo společné správní koordinační skupiny pro všechny nástroje harmonizačních právních předpisů Unie uvedené v příloze tohoto nařízení. Každá správní koordinační skupina se skládá ze zástupců příslušných vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a případně zástupců ústředních styčných úřadů a zástupců příslušných podnikatelských sdružení a spotřebitelských sdružení.

4. Sekretariát budou tvořit pracovníci Komise.

5. Komise se může účastnit zasedání správních koordinačních skupin.

Článek 33

Úkoly v oblasti koordinovaného vymáhání práva

1. Komise má tyto úkoly:

a)přijmout pracovní program sítě na základě návrhu sekretariátu a sledovat jeho provádění;

b)podporovat fungování kontaktních míst pro výrobky uvedených v článku 6;

c)koordinovat činnost ústředních styčných úřadů uvedených v článku 11;

d)podporovat zřizování a fungování zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 20;

e)uplatňovat nástroje mezinárodní spolupráce uvedené v článku 35;

f)organizovat spolupráci a účinnou výměnu informací a osvědčených postupů mezi orgány dozoru nad trhem;

g)vybudovat a udržovat systém uvedený v článku 34, včetně rozhraní s jednotným portálem EU uvedeného v odstavci 4 zmíněného článku, a informovat širokou veřejnost prostřednictvím uvedeného systému;

h)pořádat zasedání rady Unie pro shodu výrobků a správních koordinačních skupin uvedených v článku 32;

i)pomáhat síti při vykonávání přípravných či doplňkových prací v souvislosti s prováděním činností v oblasti dozoru nad trhem týkajících se uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy, výzkumné práce, vytváření a údržba databází, činnosti v oblasti odborné přípravy, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody, a připravovat kampaně Unie v oblasti dozoru nad trhem a podobné činnosti a pomáhat při jejich provádění;

j)organizovat vzájemná hodnocení, společné vzdělávací programy a usnadňovat výměnu pracovníků mezi orgány dozoru nad trhem a případně s orgány dozoru nad trhem ze třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi;

k)provádět činnosti v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

l)zprostředkovávat technické nebo vědecké odborné znalosti za účelem provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;

m)z vlastního podnětu nebo na žádost rady Unie pro shodu výrobků přezkoumat jakoukoli otázku týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydávat pokyny, doporučení a osvědčené postupy s cílem podpořit jednotné uplatňování tohoto nařízení, a to i stanovením norem pro minimální sankce.

2.Rada Unie pro shodu výrobků má tyto úkoly:

a)vymezovat priority pro opatření společného dozoru nad trhem;

b)zajišťovat koordinaci a monitorování správních koordinačních skupin a jejich činností;

c)pomáhat při koncipování a provádění memorand o porozumění podle článku 8;

d)přijmout vlastní jednací řád a jednací řád pro fungování správních koordinačních skupin.

3.Správní koordinační skupiny mají tyto úkoly:

a)koordinovat vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie v oblasti své působnosti;

b)zajistit, aby se opatření k vymáhání práva přijímaná vnitrostátními orgány dozoru nad trhem sledovala v celé Unii;

c)zvyšovat účelnost dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu s ohledem na existenci různých systémů dozoru nad trhem v členských státech;

d)vytvořit vhodné kanály pro komunikaci mezi vnitrostátními orgány dozoru nad trhem a sítí;

e)zavést a koordinovat společné akce, jako jsou přeshraniční činnosti v oblasti dozoru nad trhem;

f)vypracovat společné postupy a metodiky pro účinný dozor nad trhem;

g)vzájemně se informovat o vnitrostátních metodách a činnostech v oblasti dozoru nad trhem a vypracovávat a podporovat osvědčené postupy;

h)určovat otázky společného zájmu týkající se dozoru nad trhem a navrhovat společné přístupy, které se mají používat.

Článek 34

Informační a komunikační systém

1.Komise vytvoří a bude udržovat informační a komunikační systém pro shromažďování a uchovávání informací ve strukturované formě týkajících se problematiky vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie. K tomuto systému mají přístup Komise, ústřední styčné úřady a orgány určené podle čl. 26 odst. 1.

2.Ústřední styčné úřady zadávají do systému tyto informace:

a)totožnost orgánů dozoru nad trhem v jejich členském státě a oblasti působnosti těchto orgánů podle čl. 11 odst. 1;

b)totožnost orgánů určených jejich členskými státy jako orgány pověřené kontrolami výrobků na vnějších hranicích Unie.

3.Orgány dozoru nad trhem zadávají do systému tyto informace:

a)podrobnosti o vnitrostátní strategii dozoru nad trhem vypracované jejich členským státem podle článku 13;

b)případná ujednání o partnerství, které uzavřely podle článku 7;

c)výsledky monitorování, přezkumu a hodnocení strategie dozoru nad trhem vypracované jejich členským státem;

d)veškeré stížnosti, jež obdržely, a zprávy, jež vypracovaly, o problémech týkajících se nevyhovujících výrobků;

e)v souvislosti s výrobky dodanými na trh na jejich území, aniž je dotčen článek 12 směrnice 2001/95/ES a článek 19 tohoto nařízení, tyto informace:

i)    veškeré případy nesouladu s předpisy;

ii)    identifikaci rizik a dotyčného hospodářského subjektu;

iii)    veškerá možná rizika, která se neomezují jen na jejich území;

iv)    výsledky zkoušek, jež provedly samy nebo jež provedl dotyčný hospodářský subjekt;

v)    podrobnosti o dobrovolných opatřeních přijatých hospodářskými subjekty;

vi)    podrobnosti o omezujících opatřeních přijatých uvedeným orgánem dozoru nad trhem a případně o uložených sankcích;

vii)    výsledky kontaktování hospodářského subjektu a následná opatření ze strany tohoto hospodářského subjektu;

viii)    případy, kdy osoba odpovědná za informace o souladu s předpisy neplní čl. 4 odst. 3;

ix)    případy, kdy výrobce neplní čl. 4 odst. 4;

f)v souvislosti s výrobky vstupujícími na trh Unie, u nichž byl proces propuštění do volného oběhu pozastaven v souladu s článkem 27, na jejich území tyto informace:

i)    veškeré případy nesouladu s předpisy;

ii)    identifikaci případných rizik a dotyčného hospodářského subjektu;

iii)    výsledky zkoušek, jež provedly samy nebo jež provedl dotyčný hospodářský subjekt;

iv)    podrobnosti o omezujících opatřeních přijatých uvedeným orgánem dozoru nad trhem a případně o uložených sankcích;

v)    výsledky kontaktování hospodářského subjektu a následná opatření ze strany tohoto hospodářského subjektu;

vi)    jakékoli další protokoly o kontrolách nebo zkouškách provedených orgánem dozoru nad trhem nebo na jeho žádost;

vii)    případné námitky vznesené členským státem v souladu s použitelným ochranným postupem stanoveným v harmonizačních právních předpisech Unie, které se vztahují na daný výrobek, a veškerá následná opatření.

4.Pokud je to důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a za účelem minimalizace rizik a boje proti podvodům, celní orgány získají z vnitrostátních celních systémů údaje týkající se propuštění výrobků do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ a výsledky kontrol týkajících se bezpečnosti výrobků a předají je do informačního a komunikačního systému.

Komise v rámci prostředí jednotného portálu EU pro celní orgány vytvoří elektronické rozhraní umožňující přenos takových údajů. Toto rozhraní bude zavedeno [čtyři roky] ode dne přijetí prováděcích aktů.

5.Orgány dozoru nad trhem uznají platnost protokolů o zkouškách, které byly vypracovány jejich protějšky v jiných členských státech nebo pro ně a zadány do informačního a komunikačního systému, a budou tyto protokoly používat.

6.Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti prováděcích opatření k odstavcům 1 až 4 a vymezí údaje, které se mají předávat v souladu s odstavcem 4. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Článek 35

Mezinárodní spolupráce

1.Komise si může vyměňovat důvěrné informace týkající se dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi, pokud s těmito orgány nebo organizacemi uzavřela ujednání o důvěrnosti založená na vzájemnosti.

2.Komise může zřídit rámec pro spolupráci a výměnu vybraných informací obsažených v systému výměny informací podle článku 12 směrnice 2001/95/ES s kandidátskými zeměmi, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Spolupráce nebo výměna informací se může týkat mimo jiné těchto oblastí:

a)použitých metod hodnocení rizik a výsledků zkoušení výrobků;

b)koordinovaného stahování výrobků z oběhu nebo jiných podobných opatření;

c)opatření přijatých orgány dozoru nad trhem podle článku 15.

3.Komise může schválit zvláštní systém předvývozní kontroly týkající se výrobků prováděné třetí zemí u výrobků bezprostředně před jejich vývozem do Unie, aby se ověřilo, zda tyto výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, které se na ně vztahují. Schválení může být uděleno pro jeden nebo více výrobků, pro jednu nebo více kategorií výrobků nebo pro výrobky či kategorie výrobků vyráběné určitými výrobci.

4.Pokud bylo takové schválení uděleno, lze počet a četnost dovozních kontrol u těchto výrobků nebo kategorií výrobků vstupujících na trh Unie uvedených v odstavci 3 snížit.

Celní orgány však mohou provádět kontroly těchto výrobků nebo kategorií výrobků, které vstupují na trh Unie, aby se zajistilo, že předvývozní kontroly prováděné třetí zemí jsou účinným prostředkem pro zjištění souladu s harmonizačními právními předpisy Unie.

5. Schválení lze třetí zemi udělit podle odstavce 3 pouze po auditu v Unii, který prokazuje splnění těchto podmínek:

a)výrobky vyvážené do Unie z uvedené třetí země splňují požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie;

b)kontroly prováděné v uvedené třetí zemi jsou dostatečně účinné a účelné, aby jimi mohly být kontroly dokladů a fyzické kontroly stanovené v takových právních předpisech nahrazeny nebo aby mohly být tyto kontroly dokladů a fyzické kontroly omezeny.

6. Ve schválení podle odstavce 3 se uvede příslušný orgán třetí země, v rámci jehož odpovědnosti se mají předvývozní kontroly provádět, a tento příslušný orgán je protějškem pro všechny kontakty s Unií.

7.Příslušný orgán podle odstavce 6 zajistí úřední ověření výrobků před jejich vstupem do Unie.

8.Pokud kontroly výrobků vstupujících na trh Unie podle odstavce 3 odhalí závažný nesoulad s předpisy, orgány dozoru nad trhem okamžitě vyrozumí Komisi prostřednictvím systému uvedeného v článku 34 a zvýší počet kontrol těchto výrobků.

9. Komise odejme schválení udělené podle odstavce 3, pokud se zjistí, že výrobky vstupující na trh Unie ve významném počtu případů nesplňují harmonizační právní předpisy Unie.

10. Komise přijme prováděcí akty pro zavedení systému předvývozních kontrol týkajících se výrobků podle odstavce 3, aby byl stanoven vzor pro osvědčení o shodě nebo ověření, která se mají použít. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle článku 63.

Kapitola IX

Finanční ustanovení

Článek 36

Financování činností

1.Plnění úkolů sítě uvedených v článku 34 financuje Unie.

2.V souvislosti s používáním tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:

a)fungování kontaktních míst pro výrobky uvedených v článku 6;

b)zřízení a fungování zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 20;

c)vývoj nástrojů mezinárodní spolupráce uvedených v článku 35;

d)vypracovávání a aktualizaci příspěvků k pokynům pro dozor nad trhem;

e)zpřístupnění technických nebo vědeckých odborných znalostí Komisi za účelem pomoci Komisi při provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;

f)provádění vnitrostátních strategií dozoru nad trhem podle článku 13 a kampaní členských států a Unie v oblasti dozoru nad trhem;

g)činnosti prováděné v rámci programů poskytování technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.

3.Na financování elektronického rozhraní uvedeného v čl. 34 odst. 4 se podílí Unie a členské státy. Unie zodpovídá za financování centrálního modulu a propojení se sítí. Členské státy zodpovídají za financování přizpůsobení svých vnitrostátních systémů.

4.Finanční pomoc Unie určená na činnosti podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 61 , a to buď přímo, nebo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. c) zmíněného nařízení.

5.Prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.

6.Prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování činností v oblasti dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje spojené s přípravnými pracemi, monitorováním, kontrolou, audity a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a pro dosažení jejich cílů. Tyto výdaje zahrnují náklady na studie, pořádání schůzí odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace ohledně politických priorit Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli činností v oblasti dozoru nad trhem, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží.

Článek 37

Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, audit veškerých dokladů i kontroly na místě.

3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 62 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 63 s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Kapitola X

Závěrečná ustanovení

Článek 38

Použitelnost nařízení (ES) č. 765/2008 a změny harmonizačních právních předpisů Unie

Články 15 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008 se nevztahují na harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze.

Článek 39

Změny směrnice 2004/42/ES

Články 6 a 7 směrnice 2004/42/ES se zrušují.

Článek 40

Změny směrnice 2009/48/ES

Směrnice 2009/48/ES se mění takto:

1) článek 40 se zrušuje;

2)v článku 42 se zrušuje odstavec 1;

3) článek 44 se zrušuje.

Článek 41

Změny směrnice 2010/35/EU

Směrnice 2010/35/EU se mění takto:

1)článek 16 se zrušuje;

2)v článku 30 se zrušuje odstavec 1.

Článek 42

Změny nařízení (EU) č. 305/2011

V článku 56 nařízení (EU) č. 305/2011 se zrušuje odstavec 1.

Článek 43

Změny nařízení (EU) č. 528/2012

V článku 65 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 se druhá věta odstavce 1 nahrazuje tímto:

„Odpovídajícím způsobem se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/[XX – vložte číslo tohoto nařízení]*.“

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/[XX – vložte číslo tohoto nařízení] ze dne [vložte datum a celý název tohoto nařízení a odkaz na Úřední věstník v závorkách].

Článek 44

Změny směrnice 2013/29/EU

Směrnice 2013/29/EU se mění takto:

1)v článku 38 se zrušuje odstavec 2;

2)v čl. 39 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 45

Změny směrnice 2013/53/EU

Směrnice 2013/53/EU se mění takto:

1)článek 43 se zrušuje;

2)v čl. 44 odst. 1 se zrušuje pátý pododstavec.

Článek 46

Změny směrnice 2014/28/EU

Směrnice 2014/28/EU se mění takto:

1)v článku 41 se zrušuje první pododstavec;

2)v čl. 42 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 47

Změny směrnice 2014/29/EU

Směrnice 2014/29/EU se mění takto:

1)článek 34 se zrušuje;

2)v čl. 35 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 48

Změny směrnice 2014/30/EU

Směrnice 2014/30/EU se mění takto:

1)článek 37 se zrušuje;

2)v čl. 38 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 49

Změny směrnice 2014/31/EU

Směrnice 2014/31/EU se mění takto:

1)článek 36 se zrušuje;

2)v čl. 37 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 50

Změny směrnice 2014/32/EU

Směrnice 2014/32/EU se mění takto:

1)článek 41 se zrušuje;

2)v čl. 42 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 51

Změny směrnice 2014/33/EU

Směrnice 2014/33/EU se mění takto:

1)článek 37 se zrušuje;

2)v čl. 38 odst. 1 se zrušuje pátý pododstavec.

Článek 52

Změny směrnice 2014/34/EU

Směrnice 2014/34/EU se mění takto:

1)článek 34 se zrušuje;

2)v čl. 35 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 53

Změny směrnice 2014/35/EU

Směrnice 2014/35/EU se mění takto:

1)článek 18 se zrušuje;

2)v čl. 19 odst. 1 se zrušuje třetí pododstavec.

Článek 54

Změny směrnice 2014/53/EU

Směrnice 2014/53/EU se mění takto:

1)článek 39 se zrušuje;

2)v čl. 40 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 55

Změny směrnice 2014/68/EU

Směrnice 2014/68/EU se mění takto:

1)článek 39 se zrušuje;

2)v čl. 40 odst. 1 se zrušuje třetí pododstavec.

Článek 56

Změny směrnice 2014/90/EU

Směrnice 2014/90/EU se mění takto:

1)    v článku 12 se zrušuje odstavec 10;

2)v článku 25 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Pokud jde o lodní výstroj, členské státy provádějí dozor nad trhem v souladu s rámcem EU pro dozor nad trhem stanoveným v nařízení [číslo nového nařízení o vymáhání], s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku.“;

3) v článku 25 se zrušuje odstavec 4;

4)v čl. 26 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 57

Změny nařízení (EU) 2016/424

Nařízení (EU) 2016/424 se mění takto:

1)článek 39 se zrušuje;

2)v čl. 40 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 58

Změny nařízení (EU) 2016/425

Nařízení (EU) 2016/425 se mění takto:

1) článek 37 se zrušuje;

2)v čl. 38 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 59

Změny nařízení (EU) 2016/426

Nařízení (EU) 2016/426 se mění takto:

1)článek 36 se zrušuje;

2)v čl. 37 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec.

Článek 60

Změny nařízení (EU) 2017/1369

Nařízení (EU) 2017/1369 se mění takto:

1)v článku 8 se zrušují odstavce 1 a 3;

2)v čl. 9 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

Kapitola XI

Sankce, hodnocení, postup projednávání ve výborech a vstup v platnost a použitelnost

Článek 61

Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení, která ukládají hospodářským subjektům povinnosti, a za porušení ustanovení jakýchkoli harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, která ukládají hospodářským subjektům povinnosti, pokud uvedené právní předpisy sankce nestanoví, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy o těchto ustanoveních uvědomí Komisi nejpozději do [31. března 2020], uvědomí Komisi o těchto pravidlech a o těchto opatřeních a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se jich dotýkají.

2.Při rozhodování o uložení sankce v každém jednotlivém případě se musí náležitě zohlednit:

a)finanční situace malých a středních podniků;

b)povaha, závažnost a trvání nesouladu s ohledem na škodu způsobenou koncovým uživatelům;

c)zda k porušení předpisů došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

d)úroveň spolupráce, kterou hospodářský subjekt prokázal během vyšetřování prováděného orgány dozoru nad trhem;

e)případná podobná závažná porušení předpisů, kterých se hospodářský subjekt dříve dopustil.

3.Sankce lze zvýšit, pokud se hospodářský subjekt již dříve dopustil podobného porušení předpisů, a mohou zahrnovat trestní sankce za závažná porušení harmonizačních právních předpisů Unie.

4.Členské státy zajistí, aby finanční sankce za úmyslné porušení harmonizačních právních předpisů Unie byly stanoveny přinejmenším ve výši, která se rovná hospodářské výhodě vyplývající z porušení předpisů.

5.Členské státy zejména zajistí, aby bylo možno uložit sankce, pokud hospodářský subjekt během kontrol a činností v rámci dozoru nad trhem nespolupracuje nebo odmítne spolupracovat.

Článek 62

Hodnocení

Do [31. prosince 2024] a poté každých pět let provede Komise hodnocení toto nařízení na základě cílů, které sleduje, a zprávu o hlavních zjištěních předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. 

Zpráva posoudí, zda toto nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud se jedná o snížení počtu nevyhovujících výrobků na trhu Unie, zajištění účinného a účelného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na jejím území, zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány a posílení kontrol výrobků vstupujících na trh Unie, a to s přihlédnutím k dopadům na podnikání, a zejména na malé a střední podniky. Hodnocení by navíc mělo posoudit také účinnost činností v oblasti dozoru nad trhem, které Unie financuje, a to s ohledem na požadavky politik a právních předpisů Unie.

Článek 63

Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 64

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 

Použije se ode dne [1. ledna 2020]. 

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 64  

02 03 Vnitřní trh zboží a služeb

1.3Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce 

Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 65  

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Ve strategii pro jednotný trh – Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (COM(2015) 555/2) – Komise oznámila iniciativu k posílení dozoru nad trhem s výrobky s cílem bojovat proti narůstajícímu množství nelegálních a nevyhovujících výrobků na trhu, které narušují hospodářskou soutěž a ohrožují spotřebitele. Cílem tohoto návrhu je posílení souladu výrobků s předpisy poskytováním správných pobídek hospodářským subjektům, zesílením kontrol dodržování předpisů a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány, a to i prostřednictvím spolupráce s celními orgány.

Tento návrh je součástí „balíčku týkajícího se zboží“ a měl by být zasazen do kontextu čtvrté oblasti politických priorit, která má být řešena v rámci agendy předsedy Junckera pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu, tj. integrovanějšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou.

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

1.    Posílení postupů spolupráce v oblasti dozoru nad trhem mezi donucovacími orgány, snížení roztříštěnosti a neúčelnosti;

2.    Zvýšení provozní kapacity, zlepšení účelnosti a dostupnosti zdrojů pro přeshraniční kontroly a koordinaci vymáhání práva;

3.    Posílení souboru nástrojů pro vymáhání práva, který orgánům dozoru nad trhem umožní využívat silněji odrazující, účinnější a nadčasové nástroje;

4.    Podpora dodržování právních předpisů EU týkajících se nepotravinářských výrobků, zlepšení dostupnosti informací o dodržování předpisů a pomoc podnikům.

Cíle pokrývají oblast dozoru nad trhem uvnitř EU a na vnějších hranicích a zahrnují jak digitální, tak tradiční dodavatelské řetězce.

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Předpokládá se, že návrh posílí rámec pro dozor nad trhem, což povede ke snížení počtu nevyhovujících výrobků na jednotném trhu.

Orgány členských států pro dozor nad trhem budou moci častěji opakovaně využívat důkazy a replikovat omezující opatření z jiných členských států, což umožní úsporu nákladů a zvýšení účelnosti.

Síť Unie pro shodu výrobků bude pomáhat orgánům dozoru nad trhem při provádění koordinovanějších přeshraničních kontrolních kampaní na základě společných opatření s lépe stanovenými prioritami a lepšího získávání informací. To umožní lépe zapracovat rozměr jednotného trhu EU do vnitrostátních kontrol a provádět viditelnější opatření v rámci celé EU.

Soudržnost vymáhání práva u výrobků obchodovaných v Unii a u dovozu se zlepší díky tomu, že síť bude koordinovat vymáhání práva. Podniky, které obchodují přes hranice, budou díky tomu těžit z rovnějších podmínek, právní jistoty a předvídatelnosti.

Spotřebitelé a podniky budou mít snazší přístup k informacím a podniky budou těžit z podpory, která jim pomůže dodržovat právní předpisy Unie týkající se výrobků.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

   Míry dodržování předpisů v jednotlivých členských státech a odvětvích a pro elektronické obchodování a dovoz (zlepšení dostupnosti a kvality informací v rámci strategií členských států pro vymáhání předpisů, pokrok při snižování mezer v dodržování předpisů)

   Počet koordinovaných kontrolních kampaní a jejich výsledky (zjištěné případy porušení předpisů, nápravná opatření)

   Využívání mechanismů vzájemné pomoci ze strany orgánů dozoru nad trhem (počet, druhy, lhůty, výsledky) a počet opatření přijatých jinými orgány „replikovaných“ v každém členském státě

   Povědomí podniků o pravidlech týkajících se výrobků a míra jejich pochopení

   Počet dobrovolných opatření zaregistrovaných ve společném webovém portálu pro dobrovolná opatření

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Posouzení rámce pro dozor nad trhem zjistilo významné nedostatky, které jsou způsobeny čtyřmi hlavními faktory, jimiž jsou 1) roztříštěnost a omezená koordinace dozoru nad trhem v EU, 2) omezené zdroje orgánů dozoru nad trhem, 3) nízký odrazující účinek stávajících nástrojů vymáhání práva, zejména pokud jde o dovoz ze třetích zemí a elektronické obchodování, a 4) významné mezery v informacích (tzn. nedostatečné povědomí podniků o pravidlech a nízká transparentnost, pokud jde o soulad výrobků s předpisy). Za účelem řešení těchto problémů návrh předpokládá tato opatření:

– mechanismus umožňující účinné žádosti o vzájemnou pomoc mezi orgány pro dozor nad trhem různých členských států a přenositelnost důkazů a rozhodnutí v oblasti vymáhání práva,

– strukturu správní podpory pro koordinaci a provádění společných činností v oblasti vymáhání práva (síť Unie pro shodu výrobků), strategií členských států pro vymáhání práva, ukazatelů výkonnosti a vzájemných hodnocení,

– společné vyšetřovací a donucovací pravomoci orgánů dozoru nad trhem a povinnost výrobců určit osobu odpovědnou za informace o souladu s předpisy v EU,

– systematičtější zveřejňování omezujících opatření přijímaných orgány dozoru nad trhem a krytí nákladů na kontroly v případě nevyhovujících výrobků,

– rozšíření poradní úlohy kontaktních míst pro výrobky na podniky, webový portál pro dobrovolná opatření přijímaná podniky v souvislosti s nebezpečnými výrobky a digitální zveřejňování informací o souladu s předpisy ze strany výrobců a dovozců.

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

Vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie v rámci jednotného trhu vytváří velké výzvy pro orgány veřejné moci, jejichž činnost je omezena hranicemi jejich jurisdikce, zatímco mnoho podniků realizuje své obchodní modely v několika členských státech nebo na úrovni EU. Při zvyšování úrovně dodržování předpisů na trhu je každý členský stát závislý na dozoru nad trhem svých sousedů. V důsledku toho mohou nedostatky v organizaci dozoru nad trhem i jen v jednom členském státě vážně narušit úsilí, jež vynakládají ostatní členské státy na to, aby se na trh nedostávaly nevyhovující výrobky; čímž v řetězci vzniká slabý článek.

Proto, aby bylo zajištěno důsledné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie v celé EU a aby byly účelně řešeny případy nesouladu s předpisy zasahující několik členských států, je nezbytné koordinovat veřejné činnosti v oblasti vymáhání práva. Řešená otázka má tudíž přeshraniční aspekty, jež nelze dostatečně obsáhnout jednotlivými opatřeními členských států, protože ty nemohou svým samostatným působením zajistit spolupráci a koordinaci, a těchto cílů je tedy nezbytné dosáhnout na úrovni celé Unie.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocením stávajícího rámce pro dozor nad trhem, a zejména nařízení (ES) č. 765/2008, se zjistilo, že není zcela účinný, pokud jde o jeho strategické cíle spočívající v posílení ochrany veřejných zájmů a zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty snížením počtu nevyhovujících výrobků na vnitřním trhu. Dostupné údaje skutečně ukazují, že množství nevyhovujících výrobků zůstává stejné, a možná se dokonce zvyšuje. V důsledku toho stávající rámec pro dozor nad trhem nepřináší očekávané zlepšení bezpečnosti pro spotřebitele/uživatele a rovné podmínky pro podniky. Hlavními zjištěnými nedostatky byly nedostatečná koordinace a spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a členskými státy, nedostatečná jednotnost a důslednost dozoru nad trhem a hraničních kontrol u dovážených výrobků. Pro dozor nad trhem jsou k dispozici omezené zdroje a jejich výše se v jednotlivých členských státech značně liší, což má přímý dopad na kontroly, jež mohou orgány dozoru nad trhem provádět. Všeobecné nesrovnalosti v přístupu jednotlivých členských států k dozoru nad trhem mohou snižovat ochotu podniků dodržovat pravidla a mohou znevýhodňovat podniky, které pravidla dodržují, proti těm, které je nedodržují.

Definice uvedené v nařízení (ES) č. 765/2008 jsou obecně jasné a přiměřené, avšak nejsou úplné a aktuální, zejména pokud jde o potřebu pokrýt i on-line prodej.

Celkově hodnocení zjistilo, že přínosy existence jediného evropského právního předpisu upravujícího harmonizaci dozoru nad trhem místo několika různých vnitrostátních právních předpisů jsou široce uznávány. Avšak potenciálu nařízení dosáhnout plné přidané hodnoty EU stále brání neoptimální úroveň přeshraniční výměny informací a spolupráce a neexistence jednotného provádění rámce pro dozor nad trhem na vnitrostátní úrovni.

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh představuje jednu z iniciativ v rámci strategie pro jednotný trh Evropské komise.

Návrh zajišťuje lepší soulad s ustanoveními celního kodexu EU, který vstoupil v platnost v roce 2013. Návrh zohledňuje nové pojmy obhajované v kodexu, pokud jde o mechanismy koordinace a spolupráce mezi agenturami, usnadňování činnosti pro důvěryhodné obchodníky, kteří dosud vždy řádně dodržovali příslušné předpisy, a posílené hodnocení rizik, a to i na úrovni celní unie, aby byly kontroly účelnější a účinnější.

Návrh je zcela v souladu a slučitelný se stávajícími politikami EU a nedávnými návrhy na posílení vymáhání práva v dalších oblastech politiky, jako jsou kontroly potravin a krmiv, spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele a hospodářská soutěž.

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2020 do roku 2022, poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 66  

 Přímé řízení Komisí

☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

◻ prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻EIB a Evropský investiční fond;

◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Nástroj IT, který slouží ke spojení mezi orgány dozoru nad trhem a Komisí, bude tímto návrhem posílen (článek 34, Informační a komunikační systém). Díky používání nástroje IT by monitorování provozní činnosti mohlo probíhat průběžně a účelně. Monitorování prostřednictvím nástroje IT bude doplněno činností sítě Unie pro shodu výrobků zřízené tímto nařízením a dále spolehlivějšími a komplexnějšími informacemi poskytovanými členskými státy o míře dodržování předpisů a činnosti v oblasti vymáhání práva v rámci jejich vnitrostátních strategií vymáhání práva. Síť Unie pro shodu výrobků stanoví celkové ukazatele výkonnosti a bude je monitorovat a provádět vzájemná hodnocení.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

Provozní rizika týkající se nástroje IT: hrozí nebezpečí, že systém IT nebude účinně podporovat spolupráci orgánů dozoru nad trhem a sítě Unie pro shodu výrobků.

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Účinné postupy správy informačních technologií, které aktivně zapojují uživatele systémů.

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Náklady na kontroly jsou zanedbatelné ve srovnání s prostředky na vývoj samotného nástroje IT.

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Opatření prováděná Komisí budou podléhat kontrolám ex ante a kontrolám ex post v souladu s finančním nařízením. Smlouvy a dohody o financování provádění tohoto nařízení musí výslovně opravňovat Komisi, včetně úřadu OLAF a Účetního dvora, k provádění auditů, kontrol na místě a inspekcí.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Kapitola 02.03

Vnitřní trh zboží a služeb

RP/NRP 67

zemí ESVO 68

kandidátských zemí 69

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a

02.03.01 Vnitřní trh zboží a služeb

RP

ANO

NE

NE

NE

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

Výdaje uvedené v tomto finančním výkazu se omezují na stávající víceletý finanční rámec do roku 2020 včetně. Vzhledem k rozpočtovým omezením ve stávajícím víceletém finančním rámci by přidělené prostředky musely být alespoň částečně pokryty prostřednictvím přerozdělení během ročního rozpočtového procesu. Orientační odhady dlouhodobějších finančních dopadů opatření obsažených v tomto návrhu jsou uvedeny v posouzení dopadů.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

1A Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

GŘ GROW

Rok
2020 70

Rok

Rok

• Operační prostředky

02.03.01 Vnitřní trh zboží a služeb – Síť Unie pro shodu výrobků

Závazky

(1)

4,450

Platby

(2)

2,910

02.03.01 Vnitřní trh zboží a služeb – Další opatření v rámci iniciativy k dodržování a vymáhání práva (pilotní strategie, studie pro stanovení referenčních hodnot)

Závazky

(1a)

4,000

Platby

(2a)

1,700

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 71  

Číslo rozpočtové položky

(3)

CELKEM prostředky
pro GŘ GROW

Závazky

=1+1a+3

8,450

Platby

=2+2a

+3

4,610

CELKEM

Rok
2020 72

Rok

Rok



Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

8,450

Platby

(5)

4,610

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1A
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+6

8,450




Okruh víceletého finančního
rámce

5

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2020

Rok

Rok

GŘ: GROW

Lidské zdroje

0,787

Sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků

3,246

• Lidské zdroje (celkem)

4,033

• Ostatní správní výdaje

0,093

GŘ GROW CELKEM

4,126

6,752

CELKEM prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

4,126

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2020 73

Rok

Rok

CELKEM prostředky
z OKRUHŮ 1 až 5
víceletého finančního rámce 

Závazky

12,576

Platby

8,736

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
2020

Rok

Rok

VÝSTUPY

Druh 74

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 75

.    Posílení postupů spolupráce v oblasti dozoru nad trhem mezi donucovacími orgány, snížení roztříštěnosti a neúčelnosti

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 76

.    Zvýšení provozní kapacity, zlepšení účelnosti a dostupnosti zdrojů pro přeshraniční kontroly a koordinaci vymáhání práva

Pilotní vnitrostátní strategie vymáhání práva

(počet spolufinancovaných pilotních strategií za rok)

3

3,000

Vzájemné hodnocení / ukazatele výkonnosti (studie výchozího stavu)

1

1,000

Síť Unie pro shodu výrobků
(hlavní ukazatel: počet společných kontrolních kampaní)*

15

4,450

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 77

.    Posílení souboru nástrojů pro vymáhání práva, který orgánům dozoru nad trhem umožní využívat silněji odrazující, účinnější a nadčasové nástroje

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 78

.    Podpora dodržování právních předpisů EU týkajících se nepotravinářských výrobků, zlepšení dostupnosti informací o dodržování předpisů a pomoc podnikům

Evropský portál pro dobrovolná opatření (počet oznámení)

NÁKLADY CELKEM

8,450

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2020 79

Rok

Rok

Rok

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

4,033

Ostatní správní výdaje

0,093

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

4,126

Mimo OKRUH 5 80
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

4,126

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok
2020

Rok

Rok

Rok

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise – GŘ GROW)

5,7

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise – GŘ GROW – sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků)

22

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 81

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

3

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  82

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

30,7

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci (Komise)

V přípravné fázi (2020–2022) příprava prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci, zřízení sítě Unie pro shodu výrobků, pilotní vnitrostátní strategie vymáhání práva, studie pro stanovení základní úrovně ukazatelů výkonnosti a sledování nařízení.

Zaměstnanci funkční skupiny AD pro pozici vedoucího sekretariátu sítě Unie pro shodu výrobků, technickou a právní analýzu dozoru nad trhem, dohled nad IT a datovými systémy a jejich navrhování.

Zaměstnanci funkční skupiny AST pro podporu pořádání zasedání a úkoly v oblasti správy a finančního řízení.

Externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci – běžná údržba IT a konkrétní vývojové projekty

Vyslaní národní odborníci (VNO) – řízení společných akcí, zvláštní odborné znalosti v oblasti dozoru nad trhem. Možnost nabírat do sítě vyslané národní odborníky zůstává otevřena jako možnost pro poskytování vnitrostátních odborných znalostí. Orgánům dozoru nad trhem se v současnosti vážně nedostává zdrojů, takže je velmi nejisté, že by mohly přidělit své zaměstnance do sítě, a to zejména v počátečních fázích její existence.

Předpokládané postupné navyšování počtu zaměstnanců ve fázi budování sítě Unie pro shodu výrobků (sekretariát zajišťován Komisí) během stávajícího víceletého rámce do roku 2020 včetně.

Funkční skupina a třída

Rok 2020

Rok –

Rok –

AD 9–15

1

AD 5–12

17

Celkem AD

18

AST 1–11 / AST/SC 1–6

4

Celkem AST/SC

4

CELKOVÝ SOUČET

22

Předpokládané postupné navyšování počtu zaměstnanců ve fázi budování a celkový počet zaměstnanců sítě Unie pro shodu výrobků – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

Rok 2020

Rok –

Rok –

Funkční skupina III/IV

3

Celkem

3

Vyslaní národní odborníci

Rok 2020

Rok –

Rok –

Celkem

pm

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5Příspěvky třetích stran

☒ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

□ Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM



3.3Odhadovaný dopad na příjmy

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

·    dopad na vlastní zdroje

·    dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 83

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

PŘÍLOHA LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

o dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků

1)POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2)VÝŠE OSTATNÍCH SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ

3)METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ

a)Lidské zdroje

b)Ostatní správní výdaje

4)SOUHRN všech NÁKLADŮ (lidské zdroje, ostatní správní výdaje a provozní rozpočet)

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Tyto tabulky jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

1)Náklady na potřebné lidské zdroje

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Rok 2023 a dále

... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

FTE

Prostředky

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) GŘ GROW

AD

5

0,690

5

0,690

4,5

0,621

4

0,552

AST

0,7

0,097

0,7

0,097

0,5

0,069

0,5

0,069

02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) GŘ GROW – sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků

AD

18

2,484

33

4,554

42

5,796

42

5,796

AST

4

0,552

7

0,966

10

1,380

10

1,380

33 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) GŘ JUST – portál pro zveřejňování dobrovolných opatření přijatých hospodářskými subjekty

AD

0,5

0,069

0,5

0,069

0,5

0,069

AST

XX 01 01 02 (při delegacích Unie)

AD

AST

 Externí zaměstnanci 84

XX 01 02 01 (celkový rámec) sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků

SZ

3

0,210

5

0,350

7

0,490

7

0,490

VNO

pm

pm

pm

pm

pm

pm

pm

pm

ZAP

XX 01 02 02 (při delegacích Unie)

SZ

MZ

VNO

ZAP

MOD

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

30,7

4,033

51,2

6,726

64,5

8,425

64

8,356

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2)Výše ostatních správních výdajů

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2020

Rok
2021

Rok
2022

Rok
2023 a dále

... vložit počet let podle trvání finančního dopadu
(viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

   V ústředí

02 01 02 11 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci

0,003

0,005

0,008

0,008

XX 01 02 11 02 – Náklady na konference a zasedání

02 01 02 11 03 – Výbory 85  

0,090

0,090

0,030

pm

XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace

XX 01 02 11 05 – Informační a řídicí systémy

XX 01 03 01 – Zařízení a služby IKT 86

Jiné rozpočtové položky (podle potřeby upřesněte)

   Při delegacích Unie

XX 01 02 12 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci

XX 01 02 12 02 – Další vzdělávání zaměstnanců

XX 01 03 02 01 – Akvizice, pronájem a související výdaje

XX 01 03 02 02 – Zařízení, nábytek, dodávky a služby

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0,093

0,095

0,038

0,008

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

CELKEM

OKRUH 5 a mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

4,126

6,821

8,463

8,364

Potřebné správní prostředky budou pokryty z finančních zdrojů, které již jsou vyčleněny na řízení akce a/nebo které byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

3)Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

a)Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Poznámka: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:

https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Řízení výborů, prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci: 1 AD a 0,2 AST v roce 2020, 1 AD a 0,2 AST v roce 2021, 0,5 AD v roce 2022

Pilotní vnitrostátní strategie vymáhání práva, ukazatele výkonnosti, studie pro určení referenčních úrovní: 

první pilotní strategie v roce 2020: 1 AD v roce 2020 a v roce 2021

Pokračující podpora pro nové strategie počínaje rokem 2021 (1 AD)

Politika dozoru nad trhem

Vypracovávání politiky dozoru nad trhem, rozšiřování a mezinárodní aspekty, sledování provádění nařízení; zastoupení Komise v radě Unie pro shodu výrobků a spojení se sítí; vyřizování žádostí o vzájemnou pomoc / případů ochranného postupu, následné kroky na základě zjištění vzájemného hodnocení: 3 AD ročně, 0,5 AST počínaje rokem 2020

Sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků:

Zaměstnanci funkční skupiny AD: 18 v roce 2020, +15 (33 celkem) v roce 2021, +9 (42 celkem) v roce 2022. Počínaje rokem 2023: 42

Zaměstnanci funkční skupiny AST: 4 v roce 2020, + 3 (7 celkem) v roce 2021, +3 (10 celkem) v roce 2022. Počínaje rokem 2023: 10

GŘ JUST  Portál pro dobrovolná opatření v rámci systému RAPEX – sledování/ověřování obsahu: 0,5 AD ročně počínaje rokem 2021

Externí zaměstnanci

Síť Unie pro shodu výrobků

Smluvní zaměstnanci: 2020: 3, 2021: +2 (5 celkem), 2022: +2 (7 celkem). Počínaje rokem 2023: celkem 7 ročně.

Vyslaní národní odborníci: pm. Vyslaní národní odborníci (VNO) by mohli být pro síť Unie pro shodu výrobků cenní, ale je obtížnější konkretizovat jejich potřebu pro fázi zahájení činnosti sítě. Počet zaměstnanců, jež by mohly orgány vyslat, aby tvořili strukturální část sítě, je nejistý. Klíčovým problémem, který by síť měla překonat, jsou velmi omezené zdroje, jež mohou orgány poskytnout pro přeshraniční spolupráci (tzn. omezený počet kandidátů na funkci předsedy skupiny pro správní spolupráci a koordinátorů projektů a omezené dovednosti pro koordinování projektů EU). Možnost vysílání by nicméně měla zůstat otevřená (pm).

Poznámka: žádní externí pracovníci započítáni pro interní IT zaměstnance v rámci okruhu 5 – zařazeno do operačních rozpočtových položek

(v rámci nákladů na IT sítě Unie pro shodu výrobků; GŘ JUST – údržba portálu pro dobrovolná opatření v rámci systému RAPEX: 0,2 SZ ročně počínaje rokem 2021 (program na ochranu spotřebitelů 33 04 ve stávajícím víceletém finančním rámci))

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum 

Externí zaměstnanci

b)Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady apod.).

OKRUH 5 víceletého finančního rámce

Zasedání výborů: pro rozpravy a přijímání prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci

30 000 EUR na jedno zasedání

2020: 3 zasedání; 2021: 3 zasedání; 2022: 1 zasedání.

Výdaje za služební cesty

Komise: Sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků – služební cesty na zasedání pořádaná v členských státech, mezinárodní setkání týkající se spolupráce při vymáhání práva: Výdaje za služební cesty: 4 za rok 2020, každá 750 EUR = 3 000 EUR; 6 za rok 2021, každá 750 EUR = 4 500 EUR; 10 ročně počínaje rokem 2022, každá 750 EUR = 7 500 EUR

Mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

4)SOUHRN všech NÁKLADŮ (lidské zdroje, ostatní správní výdaje a provozní rozpočet)

Tato část obsahuje shrnutí všech odhadovaných dopadů na lidské zdroje, ostatní správní výdaje a provozní rozpočtové výdaje související s fází budování (do roku 2020 zahrnuto ve stávajícím víceletém finančním rámci) a odhadované roční náklady po úplném provedení návrhu počínaje rokem 2023:

a) Orientační výše operačních prostředků (do roku 2025):

Rok
2020 87

Rok
2021

Rok
2022

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Síť Unie pro shodu výrobků

Závazky

4,450

6,950

9,450

9,950

9 950

9 950

Další opatření v rámci iniciativy k dodržování a vymáhání práva (pilotní strategie, studie pro stanovení referenčních hodnot)

Závazky

4,000

3,000

3,000

3,000

3,000

3,000

Podpora fungování a modernizace celní unie – náklady na vybudování rozhraní mezi celními systémy a systémy dozoru nad trhem (včetně jednotného portálu)

Závazky

0,550

0,660

0,560

0,710

0,710

Portál pro zveřejňování dobrovolných opatření přijatých hospodářskými subjekty

Závazky

0,059

0,029

0,029

0,029

0,029

Operační prostředky CELKEM

Závazky

8,450

10,559

13,139

13,539

13,689

13,689

 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Opatření a výstupy

Rok
2020

Rok
2021

Rok
2022

Každý rok
počínaje rokem 2023

Druh 88

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Vnitrostátní strategie

(počet spolufinancovaných pilotních strategií za rok)

3

3,000

3

3,000

3

3,0000

3

3,000

Vzájemné hodnocení / ukazatele výkonnosti (studie výchozího stavu)

1

1,000

Síť Unie pro shodu výrobků
(hlavní ukazatel: počet společných kontrolních kampaní)*

15

4,450

20

6,950

30

9,450

30–40

9,950

Náklady na vybudování rozhraní mezi celními systémy a systémy dozoru nad trhem
(2021–2025)

1

0,550

1

0,660

1

0,660
(průměr za rok v letech 2023–2025)

Evropský portál pro dobrovolná opatření (počet oznámení)

250

0,059

500

0,029

800

0,029

NÁKLADY CELKEM

8,450

10,559

13,139

13,639

* Klíčové úkoly a výstupy sítě Unie pro shodu výrobků

Strategie a pracovní program (pořádání zasedání rady Unie pro shodu výrobků, priority pro společná opatření, studie trhu, ukazatele výkonnosti, vzájemná hodnocení vnitrostátních strategií vymáhání práva): 2 až 3 zasedání ročně, 2 až 3 studie trhu ročně, 5 hloubkových hodnocení ročně.

Koordinace vymáhání práva a podpora společných opatření (podpora správních koordinačních skupin, financování společných kontrolních kampaní, společné zadávání veřejných zakázek, sledování žádostí o vzájemnou pomoc): 30 až 40 koordinovaných kontrolních kampaní ročně, 2 až 3 společných zadání veřejné zakázky nebo partnerských projektů (5leté období).

Mezinárodní spolupráce (vypracovávání protokolů o spolupráci v oblasti vymáhání práva, výměna informací a osvědčených postupů): 3 protokoly o spolupráci (5leté období).

Odborná příprava (mapování potřeb, pokud jde o odbornou přípravu v oblasti dozoru nad trhem, školení, materiály pro elektronické učení).

Šíření a vývoj a správa komunikačních nástrojů a nástrojů IT včetně výměny informací a propojení systémů dozoru nad trhem a celních systémů. (Náklady na vybudování rozhraní systémů dozoru nad trhem a celních systémů (např. jednotných portálů) činí průměrně asi 640 tisíc EUR ročně a byly by rozloženy do období 5 let, orientačně 2021–2025).

b) Lidské zdroje a ostatní správní náklady:

Rok
2020

Rok
2021

Rok
2022

Každý rok počínaje
rokem 2023

GŘ: GROW

Lidské zdroje

0,787

0,787

0,690

0,621

Sekretariát sítě Unie pro shodu výrobků

3,246

5,870

7,666

7,666

• Lidské zdroje (celkem)

4,033

6,657

8,356

8,287

• Ostatní správní výdaje

0,093

0,095

0,038

0,008

GŘ GROW CELKEM

4,126

6,752

8,394

8,295

GŘ: JUST

• Lidské zdroje

0,069

0,069

0,069

• Ostatní správní výdaje

GŘ JUST CELKEM

Prostředky

0,069

0,069

0,069

CELKEM prostředky

(Závazky celkem = platby celkem)

4,126

6,821

8,463

8,364

Předpokládané postupné navyšování počtu zaměstnanců ve fázi budování a kumulativní celkový počet zaměstnanců sítě Unie pro shodu výrobků (sekretariát zajišťován Komisí)

Funkční skupina a třída

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Kumulativní
součet

AD 9–15

1

0

0

1

AD 5–12

17

15

9

41

Celkem AD

18

15

9

42

AST 1–11 / AST/SC 1–6

4

3

3

10

Celkem AST/SC

4

3

3

10

CELKOVÝ SOUČET

22

18

12

52

Předpokládané postupné navyšování počtu zaměstnanců ve fázi budování a celkový počet zaměstnanců sítě Unie pro shodu výrobků – externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Kumulativní
součet

Funkční skupina III/IV

3

2

2

7

Celkem

3

2

2

7

Vyslaní národní odborníci

Rok 2020

Rok 2021

Rok 2022

Kumulativní
součet

Celkem

pm

pm

pm

pm

c) Náklady celkem (provozní rozpočet, lidské zdroje a ostatní správní náklady (4c) = 4a) + 4b))

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2020 89

Rok
2021

Rok
2022

Každý rok počínaje
rokem 2023

Prostředky CELKEM
Náklady celkem

Závazky

12,576

17,380

21,602

22,003

Platby

8,736

15,130

20,012

21,383

(1)    Jean-Claude Juncker, „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“, Politické směry pro příští Evropskou komisi, Úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu, 15. července 2014: http://ec.europa.eu/about/juncker-commission/priorities/index_en.htm .
(2)    COM(2016) 710 final: http://ec.europa.eu/atwork/key-documents/index_cs.htm
(3)    Zdroj: Eurostat.
(4)    COM(2016) 710 final: http://ec.europa.eu/atwork/key-documents/index_cs.htm  
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(6)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(7)    COM(2013) 75 final: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2013:0075:FIN
(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(10)    Sdělení Komise „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“, 13.12.2016, s. 5–6.
(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1–142).
(12)    COM(2016) 283 – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele.
(13)    COM(2017) 142 – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.
(14)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (zdravotnické prostředky); nařízení (EU); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1–23); COM(2016) 31 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi.
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
(16)    COM(2016) 157, SWD(2016) 64 a 65.
(17)    Rozvíjení celní unie EU a její správy, COM(2016) 813 final, 21.12.2016.
(18)    Bod 3.3 diskusního dokumentu Komise o využití globalizace ze dne 10. května 2017: https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-harnessing-globalisation_cs
(19)    SWD(2017) 469 – pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení ustanovení o dozoru nad trhem obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
(20)    SWD(2017) 466 – pracovní dokument útvarů Komise, posouzení dopadů k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie.
(21)

   Přehled a kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace jsou k dispozici na adrese [nutno vložit odkaz].

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel (Úř. věst. L 143, 30. 4.2004, s. 87).
(23)    Úř. věst. C , , s. .
(24)    COM(2015) 550 final ze dne 28. října 2015.
(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1258/2013 ze dne 20. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog (Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 1).
(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).
(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog (Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 1).
(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46).
(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1).
(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51).
(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).
(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).
(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění) (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1).
(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1–37).
(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1–18).
(43)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění) (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27).
(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90).
(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (přepracované znění) (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1).
(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45).
(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (přepracované znění) (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).
(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (přepracované znění) (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).
(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (přepracované znění) (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309).
(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).
(53)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164).
(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(55)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) […] ze dne … (Úř. věst. L , , s. ).
(57)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(58)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(59)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(61)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(62)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(63)    Úř. věst. L 292, 14.11.1996, s. 2.
(64)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).
(65)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(66)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html
(67)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(68)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(69)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(70)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(71)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(72)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(73)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(74)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic apod.).
(75)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle...“.
(76)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle...“.
(77)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle...“.
(78)    Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle...“.
(79)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(80)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(81)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(82)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(83)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
(84)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(85)    Upřesněte druh výboru a skupinu, do níž náleží.
(86)    IKT: informační a komunikační technologie: nutno konzultovat GŘ DIGIT.
(87)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(88)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic apod.).
(89)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
Top

V Bruselu dne19.12.2017

COM(2017) 795 final

PŘÍLOHA

NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES. 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU

{SWD(2017) 466 final}
{SWD(2017) 467 final}
{SWD(2017) 468 final}
{SWD(2017) 469 final}
{SWD(2017) 470 final}


PŘÍLOHA

Seznam harmonizačních právních předpisů Unie

1.Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla (Úř. věst. L 326, 29. 12. 1969, s. 599);

2.směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23. 2. 1970, s. 16);

3.směrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15. 2. 1975, s. 14);

4.směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. L 147, 9. 6. 1975, s. 40);

5.směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21. 2. 1976, s. 1);

6.směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (Úř. věst. L 39, 15. 2. 1980, s. 40);

7.směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22. 6. 1992, s. 17);

8.směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli (Úř. věst. L 100, 19. 4. 1994, s. 37);

9.směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31. 12. 1994, s. 10);

10.směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28. 12. 1998, s. 58);

11.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3. 7. 2000, s. 1);

12.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21. 10. 2000, s. 34);

13.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21. 11. 2003, s. 1);

14.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog (Úř. věst. L 47, 18. 2. 2004, s. 1);

15.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31. 3. 2004, s. 26);

16.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8. 4. 2004, s. 1);

17.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30. 4. 2004, s. 7);

18.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30. 4. 2004, s. 87);

19.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Úř. věst. L 200, 7. 6. 2004, s. 50);

20.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25. 11. 2005, s. 10);

21.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (Úř. věst. L 157, 9. 6. 2006, s. 24);

22.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14. 6. 2006, s. 12);

23.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26. 9. 2006, s. 1);

24.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30. 12. 2006, s. 1);

25.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29. 6. 2007, s. 1);

26.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21. 9. 2007, s. 17);

27.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (Úř. věst. L 263, 9. 10. 2007, s. 1);

28.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/2/ES ze dne 15. ledna 2008 o poli výhledu a stíračích čelních skel kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (Úř. věst. L 24, 29. 1. 2008, s. 30);

29.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31. 12. 2008, s. 1);

30.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu, o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 2003/102/ES a 2005/66/ES (Úř. věst. L 35, 4. 2. 2009, s. 1);

31.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 35, 4. 2. 2009, s. 32);

32.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (Úř. věst. L 106, 28. 4. 2009, s. 7);

33.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30. 6. 2009, s. 1);

34.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18. 7. 2009, s. 1);

35.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31. 7. 2009, s. 1);

36.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31. 10. 2009, s. 10);

37.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31. 10. 2009, s. 1);

38.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22. 12. 2009, s. 46);

39.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22. 12. 2009, s. 59);

40.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30. 1. 2010, s. 1);

41.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních (Úř. věst. L 165, 30. 6. 2010, s. 1);

42.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4. 4. 2011, s. 5);

43.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1. 7. 2011, s. 88);

44.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18. 10. 2011, s. 1);

45.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27. 6. 2012, s. 1);

46.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24. 7. 2012, s. 38);

47.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2. 3. 2013, s. 1);

48.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2. 3. 2013, s. 52);

49.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. L 178, 28. 6. 2013, s. 27);

50.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28. 12. 2013, s. 90);

51.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 1);

52.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 45);

53.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 79);

54.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 107);

55.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 149);

56.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 251);

57.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, p. 309);

58.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29. 3. 2014, s. 357);

59.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22. 5. 2014, s. 62);

60.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27. 6. 2014, s. 164);

61.směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28. 8. 2014, s. 146);

62.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20. 5. 2014, s. 195);

63.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27. 5. 2014, s. 131);

64.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31. 3. 2016, s. 1);

65.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31. 3. 2016, s. 51);

66.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31. 3. 2016, s. 99);

67.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5. 5. 2017, s. 1);

68.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5. 5. 2017, s. 176);

69.nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24. 5. 2017, s. 1);

70.nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28. 7. 2017, s. 1).

Top