DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.        Odůvodnění a cíle návrhu

V posledních 10 letech se trh s produkty ekologického zemědělství vyznačuje dynamickým rozvojem díky vysokému nárůstu poptávky. Celosvětový trh s ekologickými potravinami se od roku 1999 zvětšil čtyřnásobně. Plocha využívaná k ekologické produkci se v Evropské unii (dále jen „Unie“) zdvojnásobila. Na ekologické zemědělství se každý rok převádí 500 000 ha půdy. Avšak ani domácí nabídka, ani legislativní rámec tento růst trhu nereflektují. Pravidla produkce dostatečně nezohledňují měnící se obavy a očekávání spotřebitelů a občanů; pravidla pro označování jsou složitá; objevily se nedostatky v kontrolním systému a obchodním režimu. Právní předpisy jsou složité a přinášejí vysokou administrativní zátěž, která brání malým zemědělcům zapojit se do režimu ekologického zemědělství Unie. Některé výjimky, které byly nutné pro rozvoj tohoto odvětví, se již nejeví jako odůvodněné.

Cílem tohoto návrhu je zlepšit právní předpisy týkající se ekologické produkce a konkrétně:

1)      odstranit překážky pro udržitelný rozvoj ekologické produkce v Unii;

2)      zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž pro zemědělce a hospodářské subjekty a umožnit efektivnější fungování vnitřního trhu;

3)      udržet nebo zlepšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.

1.2.        Obecné souvislosti

Při přijímání nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů[1] Rada určila řadu otázek, o nichž měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu poté, co přezkoumá zkušenosti získané při uplatňování nařízení (ES) č. 834/2007.

Rada přijala závěry ke zprávě Komise[2] na svém zasedání ve složení pro zemědělství a rybolov ve dnech 13. a 14. května 2013[3] a vyzvala členské státy a Komisi, aby odvětví ekologické produkce rozvíjely na vysoké úrovni přezkoumáním stávajícího právního rámce s cílem zlepšit jeho použitelnost a zároveň nastolit období stability a jistoty, dosáhnout dalšího vyjasnění a zjednodušení a řešit zbývající otázky, které si žádají další úsilí.

Přezkum právních předpisů v oblasti ekologické produkce je součástí programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů[4].

V rámci přezkumu je možné přizpůsobit prováděcí pravomoci Komise v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 rozlišení přenesených a prováděcích pravomocí Komise zavedených články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.3.        Platná ustanovení v oblasti návrhu

První právní předpisy Unie týkající se ekologické produkce byly přijaty v roce 1991. Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 vymezilo právní definici ekologické produkce prostřednictvím pravidel produkce a stanovilo požadavky na kontrolu a označování a pravidla pro dovoz ekologických produktů. Tím byl vytvořen základ pro ochranu spotřebitelů i ekologických producentů před nepravdivými a zavádějícími tvrzeními o ekologickém původu produktů.

Tyto předpisy byly revidovány přijetím nařízení Rady (ES) č. 834/2007 v červnu 2007, které zejména:

– blíže vymezilo ekologickou produkci popsáním jejích cílů a zásad,

– lépe harmonizovalo pravidla ekologické produkce v rámci Unie tím, že zrušilo vnitrostátní pravidla pro produkty živočišného původu,

– zavedlo možnost stanovení výjimek z pravidel v pravomoci členských států, ale s přísným omezením a jen na omezenou dobu,

– spojilo kontrolní systém pro ekologickou produkci se systémem úředních kontrol potravin a krmiv stanoveným v nařízení (ES) č. 882/2004[5] a zavedlo povinnou akreditaci soukromých kontrolních subjektů,

– restrukturalizovalo dovozní režim: kromě uznávání třetích zemí pro účely rovnocennosti Evropská unie uznává kontrolní subjekty působící ve třetích zemích pro účely rovnocennosti nebo souladu. Předchozí systém individuálních povolení udělovaných členskými státy pro jednotlivé zásilky byl ze základního nařízení odstraněn a nyní je postupně ukončován.

1.4.        Slučitelnost s jinými politikami

Tato iniciativa sleduje cíle sdělení o inteligentní regulaci v Evropské unii. Jedním z cílů přezkumu je snížit legislativní zátěž.

Je v souladu s obecným rámcem strategie Evropa 2020, zejména pokud jde o prioritu udržitelného růstu a podporu ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomiky méně náročné na zdroje.

Je v souladu s reformou společné zemědělské politiky (SZP), která utváří celkový rámec pro rozvoj zemědělství v Unii na období 2014–2020[6]. Nové právní předpisy mají za cíl udržitelnou konkurenceschopnost, díky níž by se dosáhlo hospodářsky životaschopného odvětví výroby potravin, a udržitelné hospodaření s pozemními přírodními zdroji EU, pro něž představuje ekologická produkce jeden z hlavních prvků.

Návrh bere ohled na novou společnou rybářskou politiku, pokud jde o akvakulturu, která hraje významnou úlohu při zajišťování udržitelného, dlouhodobého zabezpečení potravin, jakož i růstu a zaměstnanosti a současně snižuje tlak na volně žijící rybí populace v souvislosti s rostoucí celosvětovou poptávkou po potravinách z vodních organismů.

Je rovněž v souladu s návrhem Komise na nové nařízení Rady a Parlamentu o úředních kontrolách[7], jehož cílem je konsolidovat integrovaný přístup ve všech oblastech týkajících se potravinového řetězce díky racionalizaci a zjednodušení obecného právního rámce a zároveň přispět ke zlepšování právní úpravy. Konkrétně jsou dle potřeby sladěny nebo vyjasněny definice a navrhuje se začlenit potřebná zvláštní kontrolní ustanovení do jednotného právního rámce pro úřední kontroly.

Režim pro ekologické produkty je rovněž součástí režimů jakosti zemědělských produktů Unie, a to společně se zeměpisnými označeními, zaručenými tradičními specialitami a produkty nejvzdálenějších regionů a horských oblastí EU, jak zdůrazňuje sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o politice jakosti zemědělských produktů a jak uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti[8].

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Konzultace

Stávající situace byla důkladně analyzována na základě informací shromážděných během série jednání zúčastněných stran, na něž Komise pozvala více než 70 odborníků a akademických pracovníků, kteří do hloubky debatovali o současných i budoucích výzvách, před nimiž stojí odvětví ekologické produkce.

Na začátku roku 2013 Komise zahájila internetovou konzultaci. Obdržela přibližně 45 000 odpovědí na dotazník a téměř 1 400 volných příspěvků. Většinu (96 %) odpovědí poskytli občané Evropské unie, zatímco zbývající 4 % zaslaly zúčastněné strany.

Kromě toho byly zúčastněné strany z daného odvětví ohledně přezkumu informovány a konzultovány na několika zasedáních poradní skupiny pro ekologické zemědělství.

Informovány byly také členské státy jakožto příslušné orgány pověřené prováděním právních předpisů a byly s nimi konzultovány technické aspekty přezkumu.

2.2.        Hlavní výsledek konzultací

Účastníci veřejné konzultace se zajímají zejména o otázky ochrany životního prostředí a jakosti. Přáli by si posílit evropská pravidla ekologické produkce a sjednotit tato pravidla pro zemědělce i jiné hospodářské subjekty v celé Unii. Proto se většina z nich vyslovila pro ukončení výjimek z pravidel. Vyjádřili vysoká očekávání, pokud jde o rezidua produktů a látek, které nejsou povoleny pro použití v ekologické produkci. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci jakožto prostředek uznávání ekologických produktů považují za rovnocenné vnitrostátním logům. Většina občanů a zúčastněných stran má důvěru v kontrolní systém pro ekologickou produkci, avšak zároveň se domnívá, že by mohl být zdokonalen, zejména zavedením elektronické certifikace. Jsou také pro zavedení skupinové certifikace pro malé zemědělce.

V odvětví ekologické produkce se všeobecně uznává nutnost zlepšit právní předpisy týkající se této oblasti. Panuje rovněž široká shoda na tom, že ekologická produkce by se neměla vzdalovat svým zásadám a cílům a výjimky z pravidel by měly být ukončeny.

2.3.        Posouzení dopadů

Posouzení dopadů porovnávalo tři alternativní scénáře politiky:

– zlepšení současného stavu na základě zlepšení a silnějšího prosazování stávajících právních předpisů,

– možnost orientovaná na trh, jejímž smyslem je poskytnout podmínky nezbytné pro dynamickou reakci na další vývoj trhu s pružnějšími pravidly. Zavedená výjimečná pravidla by se začlenila do pravidel produkce,

– možnost orientovaná na zásady, jejímž cílem je, aby se ekologická produkce navrátila ke svým zásadám, které se budou lépe odrážet v pravidlech produkce. Výjimečná pravidla by byla ukončena.

Tyto tři možnosti politiky byly posouzeny z hlediska potenciálu dosáhnout obecných cílů SZP 2020, specifických cílů politiky a operativních cílů pro přezkum, jakož i z pohledu účinnosti a efektivnosti. Nejlepších výsledků u všech hodnocených kritérií dosahuje možnost orientovaná na zásady, druhá je možnost orientovaná na trh a nejhůře se jeví zlepšení současného stavu.

Očekává se, že možnost orientovaná na zásady bude mít tyto výsledky:

– Pozitivní tržní vyhlídky – díky vyšší důvěře spotřebitelů – by měly podpořit ceny ekologických produktů a přilákat nové účastníky.

– Odstranění výjimek z pravidel by mělo přispět k rozvoji ekologických vstupů, zejména osiv.

– Díky jasnějším a jednodušším pravidlům produkce bude dané odvětví přitažlivější.

– Hospodářská soutěž bude spravedlivější, a to díky větší harmonizaci, jednodušším a jasnějším pravidlům a přechodu od rovnocennosti k souladu, pokud jde o uznávání kontrolních subjektů ve třetích zemích.

– Důvěra spotřebitelů se zvýší díky lepšímu kontrolnímu systému a harmonizovaným pravidlům produkce, která zohlední měnící se obavy veřejnosti (systém environmentálního řízení pro zpracovatele a obchodníky, dobré životní podmínky zvířat).

– Očekává se, že přístup založený na posouzení rizik zlepší účinnost a efektivnost kontrol a spolu se spolehlivějším dovozním režimem přispěje k předcházení podvodům.

– Ukončením výjimečných pravidel se zdůrazní pozitivní dopady na životní prostředí spojené s ekologickou produkcí.

– Dobré životní podmínky zvířat budou kvalitnější díky odstranění výjimek.

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že upřednostňovanou variantou je možnost orientovaná na zásady se začleněním navrhovaných zlepšení současného stavu, která zahrnuje několik dílčích možností.

Zvláštní pozornost byla během celého procesu věnována zjednodušení. Upřednostňovaná možnost:

– vyjasní ustanovení týkající se oblasti působnosti, pravidel produkce, označování a kontrol,

– odstraní neúčelná ustanovení,

– omezí prostor, který mají členské státy pro udělení výjimky z pravidel,

– zjednoduší dovozní režim,

– zjednoduší požadavky pro malé zemědělce, zejména zavedením skupinové certifikace.

Pokud jde o administrativní náklady, současný návrh povede k odstranění 37 ze 135 stávajících informačních povinností pro ekologické hospodářské subjekty a správní orgány.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Shrnutí navrhovaných opatření

Ekologická produkce musí nadále dodržovat soubor zásad, které úzce odrážejí očekávání spotřebitelů.

Zvláštní pravidla produkce jsou seskupena v příloze navrhovaného nařízení, čímž se vyřeší otázka čitelnosti.

Pravidla produkce jsou posílena a harmonizována odstraněním výjimek kromě případů, kdy jsou nutná dočasná opatření k tomu, aby ekologická produkce mohla pokračovat nebo znovu začít v případě katastrofické situace. Ekologické zemědělské podniky musí být plně řízeny v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci a v zásadě již není možné zpětně uznat přechodné období. Zemědělské složky použité ve složení ekologických zpracovaných produktů musí být výhradně ekologické. S výjimkou mikropodniků se vyžaduje, aby ekologické hospodářské subjekty jiné než zemědělci nebo hospodářské subjekty produkující mořské řasy či živočichy pocházející z akvakultury vytvořily systém pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Kontrolní systém je vylepšen začleněním všech ustanovení týkajících se kontrol do jediného právního předpisu v rámci návrhu nařízení o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech týkajících se potravin a krmiv, který předložila Komise. Hospodářské subjekty, příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty tedy již nebudou muset vycházet ze dvou různých právních předpisů, pokud jde o ustanovení týkající se kontroly.

Kontrolovatelnost je posílena vyjasněním, zjednodušením a harmonizací pravidel produkce a odstraněním řady možných výjimek z těchto pravidel.

Cílem návrhu je také zrušit možnost osvobodit některé druhy maloobchodních prodejců podle nařízení (ES) č. 834/2007, která vedla k různým výkladům a praktické realizaci v jednotlivých členských státech a ztěžovala řízení, dozor a kontrolu.

Přístup k úředním kontrolám založený na posouzení rizik je posílen odstraněním požadavku na povinné každoroční ověření souladu všech hospodářských subjektů stanovené v nařízení (ES) č. 834/2007. Díky tomu bude možné přizpůsobit četnost kontrol prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s nařízením (EU) č. XX/XXX (nařízení o úředních kontrolách) tak, aby méně rizikové subjekty mohly být fyzicky kontrolovány méně než jednou ročně nebo podléhaly omezeným ročním fyzickým kontrolám, zatímco na subjekty s vyšším rizikem by se kontroly mohly zaměřit více. Tím se dosáhne vyváženějšího kontrolního tlaku na hospodářské subjekty, přičemž subjekty, které jsou dlouhodobě prokazatelně v souladu s pravidly, ponesou sníženou zátěž a příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty budou moci účinněji a efektivněji využívat své zdroje.

Zavádějí se zvláštní ustanovení s cílem zvýšit transparentnost, pokud jde o poplatky, které mohou být za kontroly vybírány, a posilují se ustanovení týkající se zveřejnění hospodářských subjektů spolu s údaji o statusu jejich certifikace.

Zavádí se systém skupinové certifikace pro drobné zemědělce v Unii s cílem snížit náklady na kontrolu a certifikaci a související administrativní zátěž, posílit místní sítě, přispět k lepšímu odbytu na trhu a zajistit rovné podmínky ve vztahu k hospodářským subjektům ve třetích zemích.

Zavádějí se zvláštní ustanovení pro účely větší sledovatelnosti a předcházení podvodům: není možné, aby hospodářské subjekty byly kontrolovány různými kontrolními orgány či subjekty, pokud jde o tytéž skupiny produktů v různých fázích řetězce ekologické produkce.

Zavádějí se rovněž zvláštní ustanovení pro harmonizaci opatření, jež mají být přijata v případě, že jsou zjištěny nepovolené produkty nebo látky. V této souvislosti může dojít k případům, kdy zemědělci nemohou uvádět své produkty na trh jako ekologické z důvodu nezáměrné přítomnosti nepovolených produktů nebo látek. Komise může povolit členským státům, aby v těchto případech poskytly vnitrostátní platby na náhradu utrpěných ztrát. Kromě toho mohou členské státy k úplnému nebo částečnému pokrytí takovýchto ztrát využít nástroje společné zemědělské politiky.

Návrh rovněž stanoví opatření, která je třeba přijímat v celé Unii pro stejné obecné kategorie nesouladu, aby se zajistily rovné podmínky zacházení s hospodářskými subjekty, řádné fungování vnitřního trhu a zachování důvěry spotřebitelů, aniž je dotčeno stanovení sankcí, které je v kompetenci členských států.

Obchodní režim je upraven tak, aby se zlepšily rovné podmínky pro ekologické hospodářské subjekty v Evropské unii a ve třetích zemích a aby byla lépe zajištěna důvěra spotřebitelů. Možnost dohod o rovnocennosti se třetími zeměmi je zachována, zatímco systém jednostranné rovnocennosti se postupně ukončuje. Navrhuje se, aby se uznávání kontrolních orgánů postupně převedlo na režim souladu.

3.2.        Právní základ

Ustanovení čl. 42 prvního pododstavce a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.3.        Zásada subsidiarity a proporcionality

Návrh mění stávající režim jakosti stanovený v rámci SZP. Produkce zemědělských produktů a potravin a obchod s nimi na trhu Evropské unie a zajištění řádného fungování vnitřního trhu s ekologickými produkty jsou v pravomoci Unie sdílené s členskými státy.

Jako součást obecné SZP s cílem zajistit plynulý rozvoj jednotného trhu je režim ekologické produkce pro celou Unii účinnější než 28 různých režimů. Kromě toho umožňuje silnější a soudržnější obchodní politiku vůči světovým obchodním partnerům, zejména posílením vyjednávací síly Unie.

Návrh vede k další harmonizaci v těchto oblastech:

– Zmenšuje se prostor, který mají v současnosti členské státy pro udělování výjimek z pravidel, které mají za následek nerovnou soutěž mezi hospodářskými subjekty, riziko ztráty důvěry spotřebitelů, složitost právních předpisů a obchodní problémy (potíže při prosazování souladu).

– Skutečnost, že reakce na totéž porušení právních předpisů EU v oblasti ekologického zemědělství se mohou v jednotlivých členských státech lišit, vede k nespravedlivé hospodářské soutěži a neefektivnímu fungování jednotného trhu.

3.4.        Volba nástrojů

Navrhovaným nástrojem je nařízení, jelikož se prokázalo, že stávající právní předpisy poskytují členským státům přiměřený rámec; jiný druh opatření by tudíž nebyl vhodný. Směrnice by stanovila pružnější pravidla, což by mohlo vést k nespravedlivé soutěži mezi hospodářskými subjekty, jakož i k nejasnostem a klamání spotřebitelů. Nařízení zajišťuje, že členské státy zaujmou jednotný přístup, a snižuje administrativní zátěž, protože hospodářské subjekty budou povinny dodržovat jednotný soubor pravidel. Právně nevynutitelné nástroje, jako jsou pokyny, se nepovažují za dostačující k odstranění rozdílů ve výkladu a provádění předpisů a s ohledem na mezinárodní kontext.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh přiděluje rozpočet na opatření technické pomoci. Podrobné informace o rozpočtových důsledcích jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY: ZJEDNODUŠENÍ

Návrh přináší zjednodušení a vyjasnění a zaplňuje několik mezer v právních předpisech. Zahrnuje odstranění 37 ze 135 stávajících povinností v rámci právních předpisů o ekologickém zemědělství. Návrh zahrnuje významné snížení administrativní zátěže. Akty v přenesené pravomoci vyplývající z návrhu budou vypracovány podle stejných zásad.

Pokud jde o pravidla produkce, návrh značně zjednodušuje situaci pro hospodářské subjekty i vnitrostátní správy v souvislosti s omezením prostoru členských států pro udělování výjimek. Odstraňuje se několik neúčinných ustanovení, zejména posílením přístupu ke kontrolám založeného na posouzení rizik. V otázce dovozu usnadňuje správu režimu souladu pro kontrolní subjekty ze strany producentů, kontrolních subjektů i Komise.

Skupinová certifikace představuje výrazné zjednodušení pro malé zemědělce, neboť s sebou přináší přiměřenější kontroly a požadavky na vedení záznamů.

Cílem návrhu je, aby byly právní předpisy přívětivější pro uživatele. Konkrétně zůstávají obecná pravidla produkce v textu nařízení, avšak zvláštní pravidla ekologické produkce jsou uvedena v příloze nařízení.

6.           SOULAD

V roce 2010 přijala Komise návrh KOM(2010) 759 týkající se uvedení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 do souladu s Lisabonskou smlouvou. Podrobná diskuse v rámci třístranných jednání v letech 2011 a 2012 v praxi vedla k zastavení práce na uvedeném návrhu. Současný návrh zahrnuje nezbytné prvky zmíněného návrhu k dosažení souladu včetně struktury právních ustanovení v základním aktu, aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech. Návrh KOM(2010) 759 proto bude stažen jakožto zastaralý.

2014/0100 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách] a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[10],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Ekologická produkce je celkový systém řízení zemědělského podniku a produkce potravin, který spojuje osvědčené postupy v oblasti životního prostředí a klimatu, vysokou úroveň biologické rozmanitosti, ochranu přírodních zdrojů, uplatňování přísných norem pro dobré životní podmínky zvířat a norem produkce v souladu s požadavky rostoucího počtu spotřebitelů, kteří upřednostňují produkty získané za použití přírodních látek a procesů. Ekologická produkce tak plní dvojí společenskou roli, když na straně jedné zajišťuje zvláštní trh odpovídající na spotřebitelskou poptávku po ekologických produktech a na straně druhé přináší veřejně dostupné statky přispívající k ochraně životního prostředí a dobrým životním podmínkám zvířat, jakož i k rozvoji venkova.

(2)       Dodržování vysokého standardu v oblasti zdraví, životního prostředí i dobrých životních podmínek zvířat při produkci ekologických produktů je neoddělitelnou součástí vysoké jakosti těchto produktů. Jak zdůrazňuje sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o politice jakosti zemědělských produktů[11], ekologická produkce tvoří součást režimů jakosti zemědělských produktů Unie, a to společně se zeměpisnými označeními, zaručenými tradičními specialitami a produkty nejvzdálenějších regionů Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012[12] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013[13]. V tomto smyslu ekologická produkce sleduje v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) stejné cíle, které jsou vlastní všem režimům jakosti zemědělských produktů Unie.

(3)       Cíle politiky ekologické produkce jsou zakotveny v obecných cílech SZP zejména tím, že pro zemědělce dodržující pravidla ekologické produkce zajišťuje spravedlivou odměnu. Navíc rostoucí poptávka spotřebitelů po ekologických produktech vytváří podmínky pro další rozvoj a rozšíření trhu s těmito produkty, a tedy i pro vyšší návratnost investic zemědělců, kteří se zabývají ekologickou produkcí.

(4)       Kromě toho představuje ekologická produkce systém, který přispívá k integraci požadavků na ochranu životního prostředí do SZP a podporuje udržitelnou zemědělskou produkci. Proto byla v rámci SZP zavedena opatření na finanční podporu ekologické produkce, naposledy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013[14], a zejména byla posílena v nedávné reformě právního rámce pro politiku rozvoje venkova stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013[15].

(5)       Ekologická produkce přispívá rovněž k dosažení cílů environmentální politiky Unie, a to zejména cílů strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020[16], sdělení o zelené infrastruktuře[17], tematické strategie pro ochranu půdy[18] a právních předpisů, jako jsou směrnice o ptácích[19] a o stanovištích[20], směrnice o dusičnanech[21], rámcové směrnice o vodě[22], směrnice o národních emisních stropech[23] a směrnice o udržitelném používání pesticidů[24].

(6)       S přihlédnutím k cílům politiky Unie v oblasti ekologické produkce by právní rámec stanovený pro provádění této politiky měl usilovat o zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a řádného fungování vnitřního trhu s ekologickými produkty a o zachování a oprávněnost důvěry spotřebitelů v produkty označené jako ekologické. Dále by se měl zaměřit na vytváření podmínek, za kterých se může tato politika rozvíjet v souladu s vývojem v oblasti produkce a trhu.

(7)       Politické priority strategie Evropa 2020 uvedené ve sdělení Komise „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“[25] zahrnují jako cíl dosažení konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a inovacích, podporu ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností, a podporu přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje. Politika ekologické produkce by proto měla hospodářským subjektům poskytovat vhodné nástroje pro lepší identifikaci a propagaci jejich produktů a současně je chránit před nekalými praktikami.

(8)       Vzhledem k dynamickému vývoji odvětví ekologického zemědělství určilo nařízení Rady (ES) č. 834/2007[26], že je třeba pravidla Unie pro ekologickou produkci v budoucnu přezkoumat, přičemž se zohlední zkušenosti získané při uplatňování těchto pravidel. Z tohoto přezkumu provedeného Komisí vyplývá, že právní rámec Unie upravující ekologickou produkci by měl být zlepšen tak, aby obsahoval pravidla, která odpovídají vysokým očekáváním spotřebitelů a zaručují dostatečnou jasnost pro ty, jimž jsou určeny. Nařízení (ES) č. 834/2007 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým.

(9)       Zkušenosti s dosavadním používáním nařízení (ES) č. 834/2007 ukazují potřebu upřesnit produkty, na které se toto nařízení vztahuje. Především by se mělo týkat zemědělských produktů, včetně produktů akvakultury, uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“). Kromě toho by se mělo vztahovat na zpracované zemědělské produkty určené k použití jako potraviny nebo krmiva, protože jejich uvádění na trh jako ekologických produktů představuje významný odbyt pro zemědělské produkty a zajišťuje informovanost spotřebitelů o ekologické povaze zemědělských produktů, z nichž jsou zpracovány. Stejně tak by se toto nařízení mělo vztahovat na některé jiné produkty, které jsou se zemědělskými produkty v podobně těsném vztahu jako zpracované zemědělské produkty, protože tyto jiné produkty buď představují pro zemědělské produkty důležité odbytiště, nebo tvoří nedílnou součást výrobního procesu. Do oblasti působnosti tohoto nařízení by rovněž měla být zahrnuta mořská sůl, neboť se vyrábí pomocí přírodních výrobních technik a její výroba přispívá k rozvoji venkovských oblastí, a spadá tedy do cílů tohoto nařízení. V zájmu jasnosti je třeba tyto jiné produkty, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy, uvést v příloze tohoto nařízení.

(10)     Aby bylo možné doplnit nebo změnit některé prvky tohoto nařízení, které nejsou podstatné, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(11)     Aby bylo možné zohlednit nové výrobní metody či materiály nebo mezinárodní závazky, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o změny seznamu jiných produktů, na něž se toto nařízení vztahuje. Pro zařazení na seznam by měly být způsobilé pouze produkty, které jsou úzce spojeny se zemědělskými produkty.

(12)     Vzhledem k místní povaze činností společného stravování se pro zajištění fungování jednotného trhu považují v této oblasti za dostatečná opatření přijatá členskými státy a soukromé systémy. Proto by se toto nařízení nemělo vztahovat na potraviny připravované provozovateli společného stravování ve vlastních prostorách. Stejně tak by se toto nařízení nemělo vztahovat na produkty lovu volně žijících zvířat a ryb, neboť výrobní proces nelze plně kontrolovat.

(13)     Výzkumné projekty ukázaly, že na trhu s ekologickými potravinami má zásadní význam důvěra spotřebitelů. Z dlouhodobého hlediska mohou pravidla, která postrádají důvěryhodnost, ohrozit důvěru veřejnosti a vést k selhání trhu. Proto by měl být udržitelný rozvoj ekologické produkce v Unii založen na řádných pravidlech produkce, která by byla harmonizována na úrovni Unie. Kromě toho by pravidla produkce měla odpovídat očekáváním hospodářských subjektů i spotřebitelů, pokud jde o jakost ekologických produktů a soulad se zásadami a pravidly stanovenými v tomto nařízení.

(14)     Toto nařízení by se mělo uplatňovat, aniž jsou dotčeny právní předpisy v souvisejících oblastech, jako je bezpečnost potravinového řetězce, zdraví a dobré životní podmínky zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovací materiál rostlin, označování a životní prostředí. Pokud jde konkrétně o povolení produktů a látek, které mohou být používány k produkci ekologických produktů, je důležité zdůraznit, že takové produkty či látky musí být nejprve povoleny na úrovni Unie. Proto se by se toto nařízení mělo uplatňovat, aniž jsou dotčena jiná zvláštní ustanovení Unie týkající se povolení těchto produktů a látek a jejich uvádění na trh.

(15)     V zásadě by obecná pravidla produkce v tomto nařízení měla zahrnovat zákaz používání ionizujícího záření a geneticky modifikovaných organismů (GMO) a produktů získaných z GMO nebo za použití GMO. Jelikož spotřebitelé jsou stále více znepokojeni environmentálními dopady zpracování potravin a jejich dopravy, ekologické hospodářské subjekty jiné než zemědělci a subjekty produkující mořské řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury by měly být povinny řídit vliv své činnosti na životní prostředí podle harmonizovaného systému. S cílem minimalizovat administrativní zátěž mikropodniků podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES[27], které se zabývají ekologickou produkcí, je vhodné je od tohoto požadavku osvobodit. Aby bylo možné zajistit správné uplatňování obecných pravidel produkce, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení kritérií, kterým má tento systém environmentálního řízení odpovídat.

(16)     Riziko nesouladu s pravidly ekologické produkce se považuje za vyšší v zemědělských podnicích zahrnujících jednotky, které nejsou řízeny podle pravidel ekologické produkce. Proto by po uplynutí přiměřeného přechodného období měly být všechny zemědělské podniky v Unii, které se chtějí stát ekologickými, plně řízeny v souladu s požadavky platnými pro ekologickou produkci. Ekologické zemědělské podniky by měly ve všech členských státech projít stejným přechodným obdobím bez ohledu na to, zda již dříve dodržovaly agroenvironmentální opatření podporovaná z fondů Unie. Pro půdu ponechanou ladem však přechodné období není nutné. Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel doplňujících obecná pravidla pro přechod na ekologickou produkci nebo doplňujících a pozměňujících zvláštní pravidla pro tento přechod.

(17)     Měla by být stanovena zvláštní pravidla produkce vztahující se na rostlinnou, živočišnou a akvakulturní produkci, včetně pravidel pro sběr volně rostoucích rostlin a mořských řas, a na produkci zpracovaných potravin a krmiv, jakož i vína a kvasnic, aby se zajistila harmonizace a dodržování cílů a zásad ekologické produkce.

(18)     Jelikož ekologická rostlinná produkce je založena na tom, že vyživování rostlin se uskutečňuje především prostřednictvím půdního ekosystému, hydroponická produkce by neměla být povolena. Kromě toho by ekologická rostlinná produkce měla zahrnovat použití technik, které nepřispívají ke znečištění životního prostředí nebo tento příspěvek snižují na minimum.

(19)     Pokud jde o hospodaření s půdou a hnojení, měly by být stanoveny podmínky pro používání pěstitelských postupů povolených v ekologické rostlinné produkci a pro používání hnojiv a pomocných látek.

(20)     Používání pesticidů by mělo být výrazně omezeno. Mělo by se upřednostnit používání opatření, která zabrání poškození škodlivými organismy a plevely prostřednictvím metod, které nezahrnují použití přípravků na ochranu rostlin, jako je například střídání plodin. Přítomnost škodlivých organismů a plevelů by měla být sledována s cílem rozhodnout, zda je zásah z hospodářského a ekologického hlediska odůvodněný. Používání některých přípravků na ochranu rostlin by mělo být povoleno v případě, že takové metody neposkytují dostatečnou ochranu, a pouze pokud byly tyto přípravky na ochranu rostlin povoleny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009[28], a to poté, co byly označeny za slučitelné s cíli a zásadami ekologické produkce, včetně omezujících podmínek použití, a následně povoleny v souladu s tímto nařízením.

(21)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla rostlinné produkce, co se týče pěstebních postupů, hospodaření s půdou a hnojení, zdraví rostlin a ochrany před škodlivými organismy a plevely, řízení produkce hub a jiných zvláštních rostlin a systémů rostlinné produkce, původu produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a sběru volně rostoucích rostlin.

(22)     Jelikož živočišná produkce přirozeně zahrnuje obhospodařování zemědělské půdy, kdy se statková hnojiva používají k výživě rostlinné produkce, živočišná produkce bez zemědělské půdy by měla být zakázána. Při výběru plemen by se měl brát ohled na schopnost plemen přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám a měla by se podporovat velká biologická rozmanitost.

(23)     Ustájení zvířat v ekologickém chovu a místo ekologické akvakulturní produkce, včetně příslušného vodního prostředí, by mělo splňovat etologické potřeby zvířat. Měly by být stanoveny zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy týkající se některých zvířat, včetně včel. Tyto podmínky a postupy by měly zajistit vysokou úroveň životních podmínek zvířat, která by v některých ohledech měla jít nad rámec norem Unie pro dobré životní podmínky zvířat v živočišné výrobě obecně. Ve většině případů by měla mít hospodářská zvířata stálý přístup na otevřená prostranství za účelem pastvy a tato otevřená prostranství by měla být v zásadě zařazena do vhodného systému střídání plodin.

(24)     Aby prostřednictvím živin nedocházelo k environmentálnímu znečišťování přírodních zdrojů, jako je půda a voda, měla by být stanovena horní mez pro množství použitých statkových hnojiv na hektar a pro množství chovaných hospodářských zvířat na hektar. Tato mez by se měla vztahovat k obsahu dusíku ve statkových hnojivech.

(25)     Mrzačení, která vedou ke stresu, poškození, nákaze nebo utrpení zvířat, by měla být zakázána.

(26)     Hospodářská zvířata by měla být krmena krmnými surovinami vyprodukovanými v souladu s pravidly ekologické produkce, nejlépe pocházejícími z vlastního zemědělského podniku, která zohledňují jejich fyziologické potřeby. Splnění základních požadavků na výživu hospodářských zvířat si kromě toho může vyžádat zařazení některých minerálů, stopových prvků a vitaminů, podávaných za náležitě vymezených podmínek.

(27)     Péče o zdraví zvířat by měla být především založena na prevenci nákaz. Kromě toho by se měla uplatňovat zvláštní opatření v oblasti čištění a dezinfekce. V ekologické produkci by nemělo být povoleno preventivní používání chemicky syntetizovaných alopatických léčiv, s výjimkou případu nemoci nebo poranění zvířete vyžadujících okamžité ošetření, kdy by mělo být omezeno na minimum nezbytné k obnovení dobrého stavu zvířete. S cílem zaručit spotřebitelům integritu ekologické produkce by v takových případech mělo být možné přijmout restriktivní opatření, jako je prodloužení úředně stanovené ochranné lhůty na dvojnásobek po použití takových léčivých přípravků, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech Unie. V oblasti včelařství je nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro prevenci nákaz a veterinární péči.

(28)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla živočišné produkce, co se týče původu zvířat, ustájení hospodářských zvířat včetně minimální vnitřní a venkovní plochy a maximálního počtu zvířat na hektar, chovatelských postupů, plemenitby, krmiv a krmení, prevence nákaz a veterinární péče.

(29)     Tento návrh zohledňuje novou společnou rybářskou politiku, pokud jde o akvakulturu, která hraje zásadní úlohu při zajišťování udržitelného, dlouhodobého zabezpečení potravin, jakož i růstu a zaměstnanosti a současně snižuje tlak na volně žijící rybí populace v souvislosti s rostoucí celosvětovou poptávkou po potravinách z vodních organismů. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o strategických pokynech pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury z roku 2013[29] vyzdvihuje hlavní problémy, jimž čelí akvakultura Unie a její potenciál růstu. Označuje ekologickou akvakulturu jako obzvláště slibné odvětví a zdůrazňuje konkurenční výhody, které plynou z certifikace ekologické produkce.

(30)     Ekologická akvakultura je v porovnání s ekologickým zemědělstvím, kde na úrovni podniků již existuje dlouholetá zkušenost, relativně novou oblastí ekologické produkce. Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o produkty ekologické akvakultury se dá očekávat sílící tendence k přechodu akvakulturních jednotek na ekologickou produkci. Díky tomu se objevují větší zkušenosti, technické poznatky a vývoj a dochází ke zlepšení ekologické akvakultury, které by se mělo odrazit v pravidlech produkce.

(31)     Aby bylo možné zajistit jednotné chápání, předejít nejasnostem a zaručit jednotné uplatňování pravidel ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a mořských řas, měla by tato pravidla být doplněna některými definicemi týkajícími se akvakultury.

(32)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla produkce mořských řas, co se týče vhodnosti vodního prostředí a udržitelného plánu hospodaření, sklízení volně se vyskytujících mořských řas, pěstování mořských řas, opatření na zabránění znečištění a čištění produkčního vybavení a zařízení, a pokud jde o stanovení pravidel doplňujících zvláštní pravidla produkce živočichů pocházejících z akvakultury, co se týče vhodnosti vodního prostředí a udržitelného plánu hospodaření, původu živočichů v akvakultuře, chovu v akvakultuře včetně systémů oddělení chovu od okolního vodního prostředí, systémů produkce a maximální intenzity chovu, plemenitby, nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury, krmiv a krmení, prevence nákaz a veterinární péče.

(33)     Hospodářské subjekty produkující ekologické potraviny nebo krmiva by měly dodržovat vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických zpracovatelských kroků s cílem zajistit, aby zpracované produkty splňovaly pravidla ekologické produkce. Zpracované ekologické produkty by měly být produkovány takovými zpracovatelskými metodami, které zaručují zachování ekologické integrity produktů a jejich důležitých vlastností ve všech fázích ekologické produkce.

(34)     Měla by být vypracována ustanovení týkající se složení zpracovaných ekologických potravin. Konkrétně by tyto potraviny měly být vyprodukovány zejména ze zemědělských složek, které jsou ekologické, s omezenou možností používat určité zemědělské složky nezískané z ekologické produkce, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Kromě toho by pro použití při produkci zpracovaných ekologických potravin měly být povoleny pouze některé látky, které jsou povolené v souladu s tímto nařízením.

(35)     Zpracované potraviny by měly být označeny jako ekologické pouze tehdy, pokud jsou všechny nebo téměř všechny složky zemědělského původu ekologické. Měla by však být stanovena zvláštní pravidla označování pro zpracované potraviny, které obsahují zemědělské složky, jež nelze získat ekologickým způsobem, jak je tomu v případě produktů lovu a rybolovu. Kromě toho by v zájmu informování spotřebitele, transparentnosti na trhu a podpory využívání ekologických složek mělo být rovněž umožněno za určitých podmínek odkazovat na ekologickou produkci v seznamu složek.

(36)     Měla by být vypracována ustanovení týkající se složení zpracovaných ekologických krmiv a mělo by být stanoveno používání některých látek a technik při produkci těchto krmiv.

(37)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla produkce zpracovaných potravin a krmiv, co se týče postupů, které je třeba dodržovat, preventivních opatření, která je třeba přijmout, složení zpracovaných potravin a krmiv, opatření pro čištění, uvádění zpracovaných produktů na trh včetně jejich označování a identifikace, oddělení ekologických produktů, zemědělských složek a krmných surovin od produktů, zemědělských složek a krmných surovin nezískaných z ekologické produkce, seznamu zemědělských složek, které lze výjimečně používat při výrobě zpracovaných ekologických produktů, výpočtu procentního podílu zemědělských složek a postupů používaných při zpracování potravin či krmiv.

(38)     Ekologické víno by mělo být produkováno výhradně z ekologických surovin a mělo by být povoleno přidávat pouze některé látky, které jsou povoleny v souladu s tímto nařízením. Některé enologické postupy, procesy a ošetření by měly být v ekologické produkci vína zakázány. Jiné postupy, procesy a ošetření by měly být povoleny za přesně stanovených podmínek.

(39)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla produkce vína, co se týče enologických postupů a omezení.

(40)     Kvasinky původně nebyly považovány za zemědělskou složku podle nařízení (ES) č. 834/2007, a proto se nezahrnovaly do zemědělského složení ekologických produktů. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008[30] však zavedlo pro účely ekologické produkce povinný výpočet kvasinek a kvasničných produktů jako zemědělských složek od 31. prosince 2013, což poskytlo odvětví dostatečný čas, aby se tomuto pravidlu přizpůsobilo. Pro produkci ekologických kvasinek by tedy měly být používány pouze ekologicky získané substráty a při jejich výrobě, přípravě a úpravě by mělo být povoleno používat pouze určité látky. Kromě toho by ekologické kvasinky neměly být v ekologických potravinách nebo krmivech přítomny společně s kvasinkami nezískanými z ekologické produkce.

(41)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla produkce ekologických kvasnic, co se týče zpracování a substrátů používaných k jejich produkci.

(42)     Aby bylo možné zohlednit budoucí potřebu mít zvláštní pravidla produkce pro produkty, jejichž produkce nespadá do žádné z kategorií zvláštních pravidel produkce stanovených v tomto nařízení, a aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením a následně přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení zvláštních pravidel produkce pro takové produkty, včetně změn nebo doplnění uvedených aktů.

(43)     Nařízení (ES) č. 834/2007 stanoví různé výjimky z pravidel ekologické produkce. Zkušenosti získané při uplatňování těchto předpisů ukazují, že takovéto výjimky mají na ekologickou produkci negativní dopad. Zejména se zjistilo, že samotná existence těchto výjimek brání produkci vstupů v ekologické podobě a že není zajištěna vysoká úroveň dobrých životních podmínek zvířat, která se s ekologickou produkcí spojuje. Správa a kontrola výjimek kromě toho přinášejí značnou administrativní zátěž jak pro vnitrostátní správní orgány, tak pro hospodářské subjekty. V neposlední řadě existence výjimek vytvořila podmínky pro narušení hospodářské soutěže a mohla ohrozit důvěru spotřebitelů. Proto by měl být prostor pro umožnění výjimek z pravidel ekologické produkce dále omezen, a to pouze na případy katastrofických situací.

(44)     Aby mohla v případě katastrofické situace ekologická produkce pokračovat nebo znovu začít, měla by na Komisi být přenesena pravomoc stanovit kritéria pro určení katastrofických situací a stanovit zvláštní pravidla pro řešení těchto případů a nezbytné požadavky na sledování a podávání zpráv.

(45)     Za určitých podmínek mohou být ekologické produkty a produkty nezískané z ekologické produkce sbírány a přepravovány současně. Měla by být vypracována zvláštní ustanovení, která zajistí řádné oddělení ekologických produktů od produktů nezískaných z ekologické produkce při manipulaci a zabrání jejich směšování.

(46)     Aby bylo možné zajistit integritu ekologické produkce a přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení pravidel pozměňujících nebo doplňujících zvláštní pravidla pro sběr, balení, dopravu a skladování ekologických produktů.

(47)     Použití produktů a látek, jako jsou přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, živiny, složky výživy zvířat, doplňkové látky nebo potravinářské přídatné látky, pomocné látky a produkty pro účely čištění a dezinfekce, by mělo být v ekologické produkci omezeno na minimum a mělo by podléhat zvláštním podmínkám stanoveným v tomto nařízení. Stejný přístup by se měl uplatnit, pokud jde o použití produktů a látek jako potravinářských přídatných látek a pomocných látek při produkci zpracovaných ekologických potravin. Proto by měla být vypracována ustanovení, která vymezí veškeré možné použití takových produktů a látek v ekologické produkci obecně a při produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště, a to při splnění zásad stanovených tímto nařízením a určitých kritérií.

(48)     Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci obecně a produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště, a zajistit přizpůsobení technickému vývoji, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o stanovení dalších kritérií pro povolování nebo odnímání povolení produktů a látek pro použití v ekologické produkci obecně a při výrobě zpracovaných ekologických potravin zvláště a jiných požadavků týkajících se používání těchto povolených produktů a látek.

(49)     Vzhledem k tomu, že neexistovala zvláštní pravidla Unie pro opatření, která mají být přijata v případě, že se v ekologických produktech vyskytují nepovolené látky nebo produkty, v rámci Unie byly vypracovány a používány různé přístupy. Tato situace vytváří nejistotu pro hospodářské subjekty, kontrolní orgány a kontrolní subjekty. Může rovněž vést k různému zacházení s hospodářskými subjekty v Unii a ovlivnit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty. Je proto vhodné vypracovat jasná a jednotná ustanovení, která zakazují uvádět na trh jako ekologické takové produkty, v nichž se vyskytují jakékoli nepovolené produkty nebo látky v množství překračujícím stanovené úrovně. Tyto úrovně by měly být stanoveny zejména s ohledem na směrnici Komise 2006/125/ES[31] o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti.

(50)     Aby bylo možné zajistit účinnost, efektivnost a transparentnost systému ekologické produkce a označování, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o zvláštní kritéria a podmínky pro stanovení a uplatňování úrovní přítomnosti nepovolených produktů a látek, při jejichž překročení produkty nesmějí být uváděny na trh jako ekologické, a pokud jde o stanovení těchto úrovní a jejich přizpůsobení s ohledem na technický vývoj.

(51)     Ekologická produkce je založena na obecné zásadě omezeného využívání vnějších vstupů. Zemědělci jsou povinni přijmout opatření, která zabrání riziku kontaminace nepovolenými produkty nebo látkami. I přes tato opatření může dojít k případům, kdy zemědělci nemohou uvádět své produkty na trh jako ekologické produkty z důvodu nezáměrné přítomnosti nepovolených produktů nebo látek. Proto je vhodné stanovit možnost, aby v souladu s článkem 42 Smlouvy mohla Komise povolit členským státům, aby v těchto případech poskytly vnitrostátní platby na náhradu utrpěných ztrát. Členské státy mohou k úplnému nebo částečnému pokrytí takovýchto ztrát využít rovněž nástroje společné zemědělské politiky.

(52)     Označování zemědělských produktů a potravin by mělo podléhat obecným pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011[32], zejména ustanovením, jejichž cílem je zabránit označování, které může být pro spotřebitele matoucí nebo zavádějící. Kromě toho by v tomto nařízení měla být stanovena zvláštní ustanovení týkající se označování ekologických produktů. Měla by chránit jak zájmy hospodářských subjektů, které budou mít své produkty na trhu správně označeny a budou těžit z podmínek spravedlivé hospodářské soutěže, tak zájmy spotřebitelů, kteří se budou moci při výběru potravin informovaně rozhodovat.

(53)     Proto by výrazy používané pro označení ekologických produktů měly být chráněny před použitím při označování jiných než ekologických produktů v celé Unii a bez ohledu na použitý jazyk. Tato ochrana by se měla vztahovat také na obvyklé odvozeniny a zdrobněliny těchto výrazů, ať jsou použity samostatně, nebo v kombinaci.

(54)     V zájmu jasnosti pro spotřebitele na celém trhu Unie by všechny balené ekologické potraviny vyprodukované v Unii měly být povinně označeny logem Evropské unie pro ekologickou produkci. Jinak by mělo být možné použít toto logo nepovinně v případě nebalených ekologických produktů vyprodukovaných v Unii nebo ekologických produktů dovezených ze třetích zemí. Vzor loga Evropské unie pro ekologickou produkci by měl být stanoven v tomto nařízení.

(55)     Aby však spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde ekologickou povahu celého produktu, považuje se za vhodné omezit používání tohoto loga na produkty, které obsahují výhradně nebo téměř výhradně ekologické složky. Nemělo by proto být povoleno užívat je pro označování produktů z přechodného období nebo zpracovaných potravin, ve kterých je méně než 95 % ekologických složek zemědělského původu.

(56)     Aby se předešlo jakémukoliv případnému omylu spotřebitelů, pokud jde o původ produktu v Unii či mimo ni, měli by být spotřebitelé při použití loga Evropské unie pro ekologickou produkci vždy informováni o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá. V této souvislosti by mělo být povoleno odkazovat v rámci označení produktů ekologické akvakultury na akvakulturu a nikoli na zemědělství.

(57)     Aby bylo možné zajistit jasnost pro spotřebitele a sdělování přiměřených informací, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o úpravy seznamu výrazů odkazujících na ekologickou produkci uvedeného v tomto nařízení, stanovení zvláštních požadavků na označování a složení krmiv a jejich složek, stanovení dalších pravidel pro označování a používání označení jiných než loga Evropské unie pro ekologickou produkci stanovených v tomto nařízení a změny loga Evropské unie pro ekologickou produkci a pravidel, která se k němu vztahují.

(58)     Ekologická produkce je důvěryhodná pouze tehdy, je-li doprovázena účinným ověřováním a kontrolami ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce. Ekologická produkce by měla podléhat úředním kontrolám nebo jiným úředním činnostem prováděným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. (XXX/XXXX)[33] s cílem ověřit, zda jsou dodržovány předpisy o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

(59)     Měly by být stanoveny zvláštní požadavky, aby se zajistilo dodržování pravidel, která se vztahují konkrétně na ekologickou produkci. Zejména by měla být vypracována ustanovení pro oznamování činností hospodářských subjektů a pro certifikační systém, který identifikuje hospodářské subjekty, které splňují pravidla upravující ekologickou produkci a označování ekologických produktů. Tato ustanovení by se měla vztahovat rovněž na subdodavatele dotyčných hospodářských subjektů. Transparentnost systému certifikace by měla být zajištěna tím, že členské státy budou povinny zveřejnit seznam hospodářských subjektů, které oznámily své činnosti, a jakékoli poplatky, které mohou být vybírány v souvislosti s kontrolami pro ověření souladu s pravidly ekologické produkce.

(60)     Malí zemědělci v Unii jednotlivě čelí poměrně vysokým nákladům na kontroly a vysoké administrativní zátěži v souvislosti s certifikací ekologické produkce. Mělo by se umožnit zavedení systému skupinové certifikace s cílem snížit náklady na kontrolu a certifikaci a související administrativní zátěž, posílit místní sítě, přispět k lepšímu odbytu na trhu a zajistit rovné podmínky ve vztahu k hospodářským subjektům ve třetích zemích. Z tohoto důvodu by měl být zaveden a definován pojem „skupina hospodářských subjektů“ .

(61)     Aby bylo možné zajistit účinnost, efektivnost a transparentnost ekologické produkce a systému označování, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o požadavky na vedení záznamů hospodářskými subjekty nebo skupinami hospodářských subjektů, požadavky na zveřejnění seznamu hospodářských subjektů, požadavky a postupy, které se použijí na zveřejnění poplatků, jež mohou být vybírány v souvislosti s kontrolami pro ověření souladu s pravidly ekologické produkce, a na dozor nad uplatňováním těchto poplatků prováděný příslušnými orgány, jakož i kritéria pro vymezení skupin produktů, pro které by hospodářské subjekty měly mít nárok pouze na jeden certifikát ekologické produkce vydaný dotyčným kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem.

(62)     Aby bylo možné zajistit účinné a efektivní provádění certifikace skupin hospodářských subjektů, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o povinnosti jednotlivých členů skupiny hospodářských subjektů, složení a velikost této skupiny, kategorie produktů, které má skupina hospodářských subjektů produkovat, podmínky pro účast ve skupině a zřízení a fungování systému skupiny pro vnitřní kontroly, včetně oblasti působnosti, obsahu a četnosti kontrol, které mají být prováděny.

(63)     Zkušenosti s pravidly pro dovoz ekologických produktů do Unie podle nařízení (ES) č. 834/2007 ukázaly, že je nutné tato pravidla revidovat s cílem reagovat na očekávání spotřebitelů, že dovážené ekologické produkty by měly splňovat stejně náročné požadavky jako produkty z Unie, jakož i zajistit lepší přístup ekologických produktů z Unie na mezinárodní trh. Navíc je nutné zajistit jasnost, pokud jde o pravidla pro vývoz ekologických produktů, a to zejména zřízením vývozního osvědčení a stanovením pravidel pro vývoz do třetích zemí uznaných pro účely rovnocennosti podle nařízení (ES) č. 834/2007.

(64)     Ustanovení pro dovoz produktů, které vyhovují pravidlům Unie pro produkci a označování a v souvislosti s nimiž hospodářské subjekty podléhají kontrole kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, které Komise uznává jako oprávněné provádět kontroly a certifikace v oblasti ekologické produkce ve třetích zemích, by měla být dále posílena. Zejména by měly být stanoveny požadavky týkající se akreditačních orgánů, které akreditují kontrolní subjekty pro účely dovozu vyhovujících ekologických produktů do Unie, jejichž cílem je zajistit rovné podmínky pro dozor Komise nad kontrolními orgány. Kromě toho je nezbytné stanovit možnost, aby se Komise mohla obrátit přímo na akreditační orgány a příslušné orgány ve třetích zemích s cílem zefektivnit dozor nad kontrolními orgány a kontrolními subjekty.

(65)     Měla by být zachována možnost získat přístup na trh Unie pro ekologické produkty, které nejsou v souladu s pravidly Unie pro ekologickou produkci, avšak pocházejí ze třetích zemí, jejichž systém ekologické produkce a kontrolní systém byly uznány za rovnocenné systémům Unie. Uznání rovnocennosti třetích zemí stanovené v nařízení (ES) č. 834/2007 by však mělo být poskytováno pouze prostřednictvím mezinárodní dohody mezi Unií a těmito třetími zeměmi, v jejímž rámci by se usilovalo o vzájemné uznání rovnocennosti rovněž pro Unii.

(66)     Třetí země uznané pro účely rovnocennosti podle nařízení (ES) č. 834/2007 by měly být podle tohoto nařízení nadále takto uznány, a to na omezenou dobu nutnou k zajištění hladkého přechodu na režim uznání mezinárodní dohodou, pokud i nadále zaručují rovnocennost své ekologické produkce a kontrolních pravidel s příslušnými platnými pravidly Unie a splňují všechny požadavky týkající se dozoru nad jejich uznáním ze strany Komise. Tento dozor by měl být založen zejména na výročních zprávách třetích zemí zasílaných Komisi.

(67)     Ze zkušeností se systémem kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných jako oprávněné provádět kontroly a vydávat certifikáty ve třetích zemích pro účely dovozu produktů poskytujících rovnocenné záruky vyplývá, že pravidla uplatňovaná těmito orgány a subjekty vykazují rozdíly a mohlo by být v praxi obtížné považovat je za rovnocenné příslušným pravidlům Unie. Kromě toho znásobení norem kontrolních orgánů a kontrolních subjektů brání přiměřenému dozoru ze strany Komise. Proto by tento režim uznávání rovnocennosti měl být zrušen. Těmto kontrolním orgánům a kontrolním subjektům by však měl být poskytnut dostatek času, aby se mohly připravit na získání uznání pro účely dovozu produktů v souladu s pravidly Unie.

(68)     Uvádění ekologických produktů dovážených do Unie na trh jako ekologických produktů v rámci jakéhokoli dovozního režimu stanoveného tímto nařízením by mělo být podmíněno dostupností informací nezbytných pro zajištění sledovatelnosti produktu v potravinovém řetězci.

(69)     Aby bylo možné zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty, sledovatelnost dovážených produktů určených k uvedení na trh v Unii jako ekologické produkty nebo transparentnost postupu uznávání a dozoru pro kontrolní orgány a kontrolní subjekty v souvislosti s dovozem vyhovujících produktů ekologického zemědělství a aby bylo možné zajistit správu seznamu třetích zemí uznaných pro účely rovnocennosti podle nařízení (ES) č. 834/2007, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o doklady určené celním orgánům ve třetích zemích, zejména vývozní osvědčení pro ekologické produkty pokud možno v elektronické podobě, doklady potřebné pro účely dovozu, rovněž pokud možno v elektronické podobě, kritéria pro uznání nebo odnětí uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů v souvislosti s dovozem vyhovujících produktů ekologického zemědělství a informace, které mají být zasílány třetími zeměmi uznanými podle uvedeného nařízení, jež jsou nezbytné pro dozor nad jejich uznáním a výkon tohoto dozoru ze strany Komise, včetně šetření na místě.

(70)     Měla by být vypracována ustanovení, která zajistí, aby pohyb ekologických produktů, které byly předmětem kontroly v jednom členském státě a splňují požadavky tohoto nařízení, nemohl být v jiném členském státě omezen. Aby bylo možné zajistit řádné fungování jednotného trhu a obchodu mezi členskými státy, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, kterými se stanoví pravidla týkající se volného pohybu ekologických produktů.

(71)     Aby bylo možné získat spolehlivé údaje potřebné pro provádění tohoto nařízení, měly by členské státy každoročně předkládat Komisi nezbytné informace. Z důvodů jasnosti a transparentnosti by členské státy měly vést aktualizované seznamy příslušných orgánů, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů. Seznamy kontrolních orgánů a kontrolních subjektů by měly být členskými státy veřejně zpřístupněny a každoročně zveřejněny Komisí.

(72)     Je nezbytné stanovit opatření, která zajistí hladký přechod k určitým změnám právního rámce upravujícího dovoz ekologických produktů do Unie, jak je zaveden v tomto nařízení. Konkrétně by s cílem zajistit hladký přechod od starého k novému právnímu rámci měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla týkající se přechodných období započatých podle nařízení (ES) č. 834/2007, a to odchylně od obecného pravidla, že za součást přechodného období nelze se zpětnou platností uznat žádná předchozí období.

(73)     Dále by mělo být stanoveno datum skončení platnosti uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů pro účely rovnocennosti a měla by být vypracována ustanovení pro řešení situace do doby, než skončí platnost jejich uznání. Rovněž by měla být vypracována ustanovení týkající se žádostí ze třetích zemích pro účely rovnocennosti, které byly podány podle nařízení (ES) č. 834/2007 a o kterých v době vstupu tohoto nařízení v platnost nebylo rozhodnuto.

(74)     Aby bylo možné zajistit správu seznamu kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných pro účely rovnocennosti podle nařízení (ES) č. 834/2007 a usnadnit dokončení procesu posuzování žádostí ze třetích zemí o uznání pro účely rovnocennosti, o kterých k datu vstupu tohoto nařízení v platnost nebylo rozhodnuto, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o informace, které mají být těmito kontrolními orgány a kontrolními subjekty zasílány a které jsou nezbytné pro dozor nad jejich uznáním a pro výkon tohoto dozoru ze strany Komise, a rovněž pokud jde o případná procesní pravidla nezbytná pro posouzení dosud projednávaných žádostí ze třetích zemí.

(75)     Aby bylo možné zajistit jednotné provádění tohoto nařízení, měly by Komisi být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické podrobnosti pro zřízení databáze uvádějící odrůdy, pro něž je dostupný rozmnožovací materiál rostlin získaný ekologickou metodou produkce, pokud jde o povolení nebo odnětí povolení produktů a látek, které je možné používat při ekologické produkci obecně a při produkci ekologických zpracovaných potravin zvláště, včetně postupů, které je třeba dodržet pro získání povolení, seznamů uvedených produktů a látek a případně jejich popisu, požadavků na složení a podmínek užití, pokud jde o konkrétní a praktické způsoby týkající se úpravy, skladby a velikosti označení vztahujících se k číselným kódům kontrolních orgánů a kontrolních subjektů a označení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, udělování číselných kódů kontrolních orgánů a kontrolních subjektů a označení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, pokud jde o podrobnosti a specifikace týkající se obsahu, formy a způsobu oznamování pro oznámení činností hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů příslušným orgánům a způsob zveřejnění poplatků, které mohou být za kontroly vybírány, pokud jde o výměnu informací mezi skupinami hospodářských subjektů a příslušnými orgány, kontrolními orgány a kontrolními subjekty a mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o uznání a odnětí uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, které jsou oprávněné provádět kontroly ve třetích zemích, a zřízení seznamu těchto kontrolních orgánů a kontrolních subjektů a stanovení pravidel, která zajistí uplatnění opatření v případech nesouladu nebo podezření na ně, jež mají vliv na integritu dovážených ekologických produktů, pokud jde o zřízení seznamu třetích zemí uznaných podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007 a změny tohoto seznamu, jakož i pravidla zajišťující uplatnění opatření v případech nesouladu nebo podezření na ně, jež mají vliv na integritu ekologických produktů dovážených z těchto zemí, pokud jde o systém, který se má používat pro předávání informací nezbytných pro provádění a sledování tohoto nařízení, a pokud jde o zřízení seznamu kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 a změny tohoto seznamu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011[34].

(76)     Komise by měla být zmocněna přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud si to v řádně odůvodněných případech, které se týkají ochrany před nekalými praktikami nebo postupy, které jsou neslučitelné se zásadami a pravidly pro ekologickou produkci, ochrany důvěry spotřebitelů nebo ochrany spravedlivé soutěže mezi hospodářskými subjekty, vyžádají závažné naléhavé důvody s cílem zajistit uplatňování opatření v případech nesouladu nebo podezření na ně, jež mají vliv na integritu dovážených ekologických produktů kontrolovaných uznanými kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty.

(77)     Aby bylo možné zajistit hladký přechod od pravidel týkajících se ekologického původu rozmnožovacího materiálu rostlin a zvířat pro účely plemenitby podle nařízení (ES) č. 834/2007 a výjimky z pravidel produkce přijaté podle článku 22 uvedeného nařízení k novým pravidlům produkce pro rostliny a rostlinné produkty a pro hospodářská zvířata stanoveným v tomto nařízení, měla by na Komisi být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o udělování výjimek, jsou-li výjimky považovány za nezbytné s cílem zajistit přístup k rozmnožovacímu materiálu rostlin a živým zvířatům pro účely plemenitby, které lze používat v ekologické produkci. Jelikož tyto akty jsou přechodné povahy, měly by být platné po omezenou dobu.

(78)     Komise by měla zvážit situaci, pokud jde o dostupnost ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a zvířat pro účely plemenitby, a v roce 2021 za tímto účelem předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

(79)     Mělo by být vypracováno ustanovení, které umožní vyčerpat zásoby produktů, které byly vyprodukovány v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007 a uvedeny na trh před tím, než se začne používat toto nařízení.

(80)     Přezkum právního rámce pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů ukázal, že zvláštní potřeby týkající se úředních kontrol a dalších úředních činností prováděných v souladu s nařízením (EU) č. XXX/XXX (nařízení o úředních kontrolách) vyžadují ustanovení, která by lépe řešila případy nesouladu. Kromě toho by ustanovení nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách], která se týkají úkolů a povinností příslušných orgánů, schvalování pověřených subjektů a dozoru nad nimi, úředního osvědčování, oznamovacích povinností a administrativní pomoci, měla být přizpůsobena specifickým potřebám odvětví ekologické produkce. Nařízení (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách] by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(81)     Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména spravedlivé hospodářské soutěže a řádného fungování vnitřního trhu s ekologickými produkty, jakož i zajištění důvěry spotřebitelů v tyto produkty a v logo Evropské unie pro ekologickou produkci, nemůže být uspokojivě dosaženo samotnými členskými státy, ale naopak jich může být vzhledem k požadované harmonizaci pravidel pro ekologickou produkci lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(82)     Je vhodné stanovit datum použitelnosti tohoto nařízení, které by hospodářským subjektům umožnilo přizpůsobit se nově zavedeným požadavkům,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví zásady ekologické produkce, pravidla týkající se ekologické produkce a použití souvisejících označení při označování a propagaci.

Článek 2

Oblast působnosti

1.           Toto nařízení se vztahuje na zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) a na některé jiné produkty uvedené v příloze I tohoto nařízení, pokud se tyto zemědělské a jiné produkty mají produkovat, připravovat, distribuovat, uvádět na trh, dovážet nebo vyvážet jako produkty ekologické.

Produkty lovu volně žijících zvířat a ryb se za ekologické produkty nepovažují.

2.           Toto nařízení se vztahuje na všechny hospodářské subjekty zapojené do činností v kterékoli fázi produkce, přípravy a distribuce, které se týkají produktů uvedených v odstavci 1.

Činnosti spojené se společným stravováním prováděné zařízením společného stravování podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011[35] tomuto nařízení nepodléhají.

Členské státy mohou pro označování a kontrolu produktů pocházejících z činností spojených se společným stravováním uplatňovat vnitrostátní pravidla, nebo pokud nejsou k dispozici, soukromé normy.

3.           Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny související právní předpisy Unie mimo jiné v oblasti bezpečnosti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XXX[36] (o rozmnožovacím materiálu rostlin) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XXXX[37] (o ochranných opatřeních proti organismům škodícím rostlinám).

4.           Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena jiná zvláštní ustanovení Unie týkající se uvádění produktů na trh, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013[38] a nařízení (EU) č. 1169/2011.

5.           Aby bylo možné zohlednit nové informace o metodách produkce či materiálech nebo mezinárodní závazky, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se mění seznam produktů uvedený v příloze I. Pro zařazení na tento seznam jsou způsobilé pouze produkty, které jsou úzce spojeny se zemědělskými produkty.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)           „ekologickou produkcí“ se rozumí používání metod produkce slučitelných s tímto nařízením ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce;

2)           „ekologickým“ se rozumí pocházející z ekologické produkce nebo se k ní vztahující;

3)           „zemědělskou surovinou“ se rozumí zemědělský produkt, který nebyl předmětem konzervace či zpracování;

4)           „preventivními opatřeními“ se rozumějí opatření, která mají být přijata za účelem zabezpečení kvality půdy, jakož i zabránění výskytu škodlivých organismů a plevelů a jejich kontroly, a aby se zabránilo kontaminaci produkty nebo látkami, které nejsou podle tohoto nařízení povoleny;

5)           „přechodem“ se rozumí přechod z neekologické na ekologickou produkci v určité lhůtě;

6)           „hospodářským subjektem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zajištění souladu s tímto nařízením ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce, které podléhají její kontrole;

7)           „skupinou hospodářských subjektů“ se rozumí skupina, v níž každý hospodářský subjekt je zemědělec, který má podnik s až 5 hektary využívané zemědělské plochy a který se kromě produkce potravin nebo krmiv může zabývat též zpracováním potravin nebo krmiv;

8)           „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní postavení přiznané těmto skupinám a jejich členům podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, která vykonává zemědělskou činnost;

9)           „zemědělskou plochou“ se rozumí zemědělská plocha podle definice v čl. 4 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1307/2013;

10)         „rostlinami“ se rozumějí rostliny podle definice v čl. 3 bodě 5 nařízení (ES) č. 1107/2009;

11)         „rostlinnou produkcí“ se rozumí produkce zemědělských rostlinných produktů, včetně sběru planě rostoucích rostlinných produktů, ke komerčním účelům;

12)         „rostlinnými produkty“ se rozumějí rostlinné produkty podle definice v čl. 3 bodě 6 nařízení (ES) č. 1107/2009;

13)         „škodlivým organismem“ se rozumí škodlivý organismus podle definice v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) č. XX/XXXX (o ochranných opatřeních proti organismům škodícím rostlinám);

14)         „přípravky na ochranu rostlin“ se rozumějí přípravky uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009;

15)         „živočišnou produkcí“ se rozumí produkce domácích nebo domestikovaných suchozemských živočichů, včetně hmyzu;

16)         „krytým výběhem“ se rozumí doplňková zastřešená, nezateplená venkovní část budovy pro chov hospodářských zvířat, jejíž delší strana je obvykle vybavena drátěným oplocením nebo síťovinou a která má venkovní klima, přírodní i umělé osvětlení a podlahu s podestýlkou;

17)         „akvakulturou“ se rozumí akvakultura podle definice v čl. 4 odst. 1 bodě 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1380/2013[39];

18)         „veterinární péčí“ se rozumí celý průběh léčebného nebo preventivního ošetření proti jednomu výskytu konkrétní nákazy;

19)         „veterinárními léčivými přípravky“ se rozumějí veterinární léčivé přípravky podle definice v čl. 1 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES[40];

20)         „přípravou“ se rozumí konzervování nebo zpracování ekologických produktů, včetně porážky a bourání v případě živočišných produktů, a balení, označování nebo úpravy označení týkající se ekologické produkce;

21)         „potravinami“ se rozumějí potraviny podle definice v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002[41];

22)         „krmivy“ se rozumějí krmiva podle definice v čl. 3 bodě 4 nařízení (ES) č. 178/2002;

23)         „krmnými surovinami“ se rozumějí krmné suroviny podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009[42];

24)         „krmivy z přechodného období“ se rozumějí krmiva vyprodukovaná během přechodného období s výjimkou krmiv sklizených v průběhu 12 měsíců po začátku přechodu;

25)         „uvedením na trh“ se rozumí uvedení na trh podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (ES) č. 178/2002;

26)         „sledovatelností“ se rozumí sledovatelnost podle definice v čl. 3 bodě 15 nařízení (ES) č. 178/2002;

27)         „fázemi produkce, přípravy a distribuce“ se rozumějí všechny fáze počínaje prvovýrobou ekologických produktů až po jejich skladování, zpracování, přepravu, prodej nebo dodání konečnému spotřebiteli, a případně též označování, propagace, dovoz, vývoz a subdodavatelské činnosti;

28)         „katastrofickými situacemi“ se rozumějí situace vzniklé v důsledku „nepříznivého klimatického jevu“, „ekologické havárie“, „přírodní katastrofy“ nebo „katastrofické události“ podle definicí v čl. 2 odst. 1 písm. h), j), k) a l) nařízení (EU) č. 1305/2013;

29)         „složkou“ se rozumí složka podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1169/2011;

30)         „označením“ se rozumí označení podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. j) nařízení (EU) č. 1169/2011;

31)         „propagací“ se rozumí jakákoli prezentace ekologických produktů veřejnosti jinak než pomocí označení, jehož účelem nebo pravděpodobným důsledkem je ovlivnění a formování postojů, názorů a chování s cílem přímo či nepřímo prosazovat prodej ekologických produktů;

32)         „příslušnými orgány“ se rozumějí příslušné orgány podle definice v čl. 2 bodě 5 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [nařízení o úředních kontrolách];

33)         „kontrolním orgánem“ se rozumí kontrolní orgán pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů podle definice v čl. 2 bodě 39 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [nařízení o úředních kontrolách];

34)         „kontrolním subjektem“ se rozumí pověřený subjekt podle definice v čl. 2 bodě 38 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [nařízení o úředních kontrolách], jakož i subjekt uznaný Komisí nebo třetí zemí uznanou Komisí k provádění kontrol ve třetích zemích pro dovoz ekologických produktů do Unie;

35)         „nesouladem“ se rozumí nesoulad s tímto nařízením;

36)         „geneticky modifikovaným organismem“ se rozumí geneticky modifikovaný organismus podle definice v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES[43], který není získán za použití technik genetické modifikace uvedených v příloze I.B uvedené směrnice (dále jen „GMO“);

37)         „získaným z GMO“ se rozumí produkt zcela nebo zčásti získaný z GMO, který ale GMO neobsahuje ani se z nich neskládá;

38)         „získaným za použití GMO“ se rozumí produkt získaný za použití GMO jakožto posledního živého organismu v procesu produkce, který ale GMO neobsahuje, neskládá se z nich ani z nich není získán;

39)         „potravinářskou přídatnou látkou“ se rozumí potravinářská přídatná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008[44] ;

40)         „doplňkovou látkou v krmivech“ se rozumí doplňková látka v krmivech podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003[45];

41)         „rovnocenností“ se rozumí splňování stejných cílů a zásad uplatněním pravidel, která zaručují stejnou míru zajištění shody; „pomocnou látkou“ se rozumí pomocná látka podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1333/2008;

42)         „potravinářským enzymem“ se rozumí potravinářský enzym podle definice v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008[46];

43)         „ionizujícím zářením“ se rozumí ionizující záření podle definice v článku 1 směrnice Rady 96/29/Euratom[47].

Kapitola II

Zásady ekologické produkce

Článek 4

Obecné zásady

Ekologická produkce je udržitelný systém řízení zemědělství, který je založen na těchto obecných zásadách:

a)           respektuje přírodní systémy a cykly a zachovává a zlepšuje stav půdy, vody, vzduchu a biologické rozmanitosti, zdraví rostlin a živočichů a rovnováhu mezi nimi;

b)           přispívá k vysoké úrovni biologické rozmanitosti;

c)           odpovědným způsobem využívá energii a přírodní zdroje, jako je voda, půda, organická hmota a vzduch;

d)           dodržuje přísné normy pro dobré životní podmínky zvířat, a zejména uspokojuje jejich druhově specifické etologické potřeby;

e)           vhodným způsobem plánuje a řídí biologické postupy na základě ekologických systémů využívajících přírodní zdroje, které jsou systému vlastní, a to metodami, které:

i)       využívají živé organismy a mechanické metody produkce;

ii)      představují rostlinnou a živočišnou produkci vázanou na půdu nebo představují akvakulturu, která je v souladu se zásadou udržitelného využívání rybolovných zdrojů;

iii)     vylučují používání GMO a produktů získaných z GMO či za použití GMO s výjimkou veterinárních léčivých přípravků;

iv)     jsou založeny na používání preventivních opatření, pokud je to vhodné;

f)            omezuje využívání vnějších vstupů. Pokud je využití vnějších vstupů nutné nebo pokud neexistují vhodné řídící postupy nebo metody podle písmene e), omezí se na:

i)       vstupy z ekologické produkce;

ii)      přírodní látky nebo látky z nich odvozené;

iii)     minerální hnojiva s nízkou rozpustností;

g)           v případě potřeby a v rámci tohoto nařízení přizpůsobuje pravidla ekologické produkce s ohledem na hygienickou situaci, regionální rozdíly v ekologické rovnováze, podnebí a místních podmínkách, stupeň rozvoje a zvláštní chovatelské postupy.

Článek 5

Zvláštní zásady vztahující se na zemědělské činnosti a akvakulturu

V rámci zemědělských činností a akvakultury je ekologická produkce založena zejména na těchto zvláštních zásadách:

a)           zachovává a zlepšuje živé složky půdy a přirozenou úrodnost půdy, stabilitu půdy, schopnost půdy zadržovat vodu a její biologickou rozmanitost, předchází ztrátě organických složek půdy, zhutnění půdy a erozi půdy a bojuje proti nim a vyživuje rostliny především prostřednictvím půdního ekosystému;

b)           omezuje využívání neobnovitelných zdrojů a vnějších vstupů na minimum;

c)           recykluje odpady a vedlejší produkty rostlinného i živočišného původu jako vstupy do rostlinné a živočišné produkce;

d)           udržuje zdraví rostlin používáním preventivních opatřeních, zejména výběrem vhodných druhů, odrůd nebo heterogenního materiálu odolných vůči škodlivým organismům a chorobám, vhodným střídáním plodin, mechanickými a fyzikálními metodami a ochranou přirozených nepřátel škodlivých organismů;

e)           vybírá plemena s ohledem na schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám nebo zdravotním problémům; provozuje živočišnou produkci přizpůsobenou danému místu a vázanou na půdu; uplatňuje chovatelské postupy, které posilují imunitní systém a přirozenou odolnost vůči nákazám, zejména včetně pravidelného pohybu a přístupu na otevřená prostranství a pastviny, kde je to vhodné;

f)            dodržuje vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat s ohledem na jejich zvláštní druhové potřeby;

g)           krmí hospodářská zvířata ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologické produkce a z přírodních nezemědělských látek;

h)           vylučuje genetické inženýrství, klonování zvířat, uměle vyvolanou polyploidii a ionizující záření z celého ekologického potravinového řetězce;

i)            udržuje zdravé vodní prostředí a kvalitu okolních vodních a suchozemských ekosystémů;

j)            krmí vodní živočichy krmivem z udržitelného rybolovu v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 nebo ekologickým krmivem složeným ze zemědělských složek získaných z ekologické produkce, včetně ekologické akvakultury, a z přírodních nezemědělských látek.

Článek 6

Zvláštní zásady vztahující se na zpracování ekologických potravin a krmiv

Produkce zpracovaných ekologických potravin a krmiv je založena zejména na těchto zvláštních zásadách:

a)           ekologické potraviny se produkují z ekologických zemědělských složek;

b)           ekologické krmivo se produkuje z ekologických krmných surovin;

c)           použití potravinářských přídatných látek, složek nezískaných z ekologického zemědělství, jejichž hlavní funkce je technologická nebo spočívá ve smyslové stimulaci, mikroživin a pomocných látek je omezeno tak, že k němu dochází v minimálním rozsahu a jen v případech nevyhnutelné technologické potřeby nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;

d)           použití doplňkových látek v krmivech a pomocných látek je omezeno tak, že k němu dochází v minimálním rozsahu a jen v případech nevyhnutelné potřeby technologického nebo zootechnického rázu nebo z důvodů zvláštních nutričních požadavků;

e)           nepoužívají se látky a zpracovatelské metody, které by mohly uvádět spotřebitele v omyl, pokud jde o pravou povahu produktu;

f)            potraviny i krmiva jsou pečlivě zpracovány, pokud možno za použití biologických, mechanických a fyzikálních metod.

Kapitola III

Pravidla produkce

Článek 7

Obecná pravidla produkce

1.           Hospodářské subjekty dodržují tato obecná pravidla produkce:

a)      celý zemědělský podnik nebo provoz akvakultury je řízen v souladu s požadavky vztahujícími se na ekologickou produkci;

b)      nestanoví-li příloha II část IV bod 2.2 nebo část VI bod 1.3 jinak, v ekologickém zemědělství a akvakultuře mohou být používány pouze produkty a látky povolené podle článku 19, pokud byly daný produkt nebo látka povoleny pro použití v zemědělství a akvakultuře, a to v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie a případně v dotyčných členských státech v souladu s vnitrostátními předpisy založenými na právu Unie;

c)      používání ionizujícího záření pro ošetření ekologických potravin či krmiv nebo surovin používaných v ekologických potravinách či krmivech je zakázáno;

d)      ekologické hospodářské subjekty jiné než mikropodniky, zemědělci a subjekty produkující mořské řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury zavedou systém environmentálního řízení s cílem zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí.

2.           Aby bylo možné zajistit správné uplatňování obecných pravidel produkce, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví kritéria, jimž musí odpovídat systém environmentálního řízení uvedený v odst. 1 písm. d). Tato kritéria zohledňují zvláštní charakteristiky malých a středních podniků.

Článek 8

Přechod na ekologickou produkci

1.           Zemědělci a hospodářské subjekty, které produkují mořské řasy nebo živočichy pocházející z akvakultury, dodržují přechodné období. Během celého přechodného období uplatňují pravidla ekologické produkce stanovená v tomto nařízení, zejména zvláštní pravidla pro přechod na ekologickou produkci uvedená v příloze II.

2.           Přechodné období začíná nejdříve v okamžiku, kdy zemědělec nebo hospodářský subjekt produkující mořské řasy nebo živočichy pocházejících z akvakultury oznámil svoji činnost příslušným orgánům v souladu s tímto nařízením.

(2a) Odchylně od ustanovení odstavce 2 v případech, kdy byla půda před oznámením uvedeným v čl. 24 odst. 1 ponechána ladem alespoň po dobu vyžadovanou pro přechod, a jsou-li splněny ostatní nezbytné požadavky, není pro tuto půdu ponechanou ladem přechodné období nutné.

3.           Za součást přechodného období nelze zpětně uznat žádné předcházející období.

4.           Produkty vyprodukované během přechodného období nelze uvádět na trh jako ekologické produkty.

5.           Odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. a) je během přechodného období možné zemědělský podnik rozdělit na jasně oddělené jednotky, které nejsou všechny řízeny podle pravidel ekologické produkce. Pokud jde o živočišnou produkci, ekologická produkce se během přechodného období vztahuje na odlišné druhy. Pokud jde o akvakulturu, může se jednat o stejné druhy, jsou-li prostory produkce odpovídajícím způsobem odděleny. Pokud jde o rostliny, ekologická produkce se během přechodného období vztahuje na odlišné odrůdy, které lze snadno rozlišit.

6.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se doplňují pravidla stanovená v tomto článku nebo doplňují a pozměňují pravidla stanovená v příloze II, pokud jde o přechod na ekologickou produkci.

Článek 9

Zákaz používání GMO

1.           GMO a produkty získané z GMO či za použití GMO se nesmí používat v potravinách nebo krmivech ani jako potraviny, krmiva, pomocné látky, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, rozmnožovací materiál rostlin, mikroorganismy a zvířata v ekologické produkci.

2.           Pokud jde o GMO nebo produkty získané z GMO či za použití GMO ve vztahu k potravinám a krmivům, pro účely odstavce 1 se hospodářské subjekty mohou spoléhat na označení produktu nebo jakýkoli jiný průvodní dokument přiložený nebo poskytnutý podle směrnice 2001/18/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003[48] nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003[49].

3.           Hospodářské subjekty mohou předpokládat, že při produkci zakoupených potravin a krmiv nebyly použity žádné GMO nebo produkty získané z GMO či za použití GMO, nejsou-li tyto produkty označeny nebo není-li k nim přiložen dokument podle nařízení uvedených v odstavci 2, pokud neobdrží jiné informace, podle nichž označení dotyčných produktů s těmito nařízeními není v souladu.

Článek 10

Pravidla rostlinné produkce

1.           Hospodářské subjekty produkující rostliny nebo rostlinné produkty dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části I přílohy II.

2.           Každý členský stát zajistí, aby byla vytvořena elektronická databáze uvádějící odrůdy a heterogenní materiál podle nařízení (EU) č. XX/XXX (o rozmnožovacím materiálu rostlin), pro něž je na jeho území k dispozici rozmnožovací materiál rostlin získaný ekologickou metodou produkce.

3.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou rostlinnou produkci, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla rostlinné produkce, pokud jde o:

a)       pěstitelské postupy;

b)      hospodaření s půdou a hnojení;

c)       zdraví rostlin a kontrolu škodlivých organismů a plevelů;

d)      řízení produkce hub a jiných zvláštních rostlin a systémů rostlinné produkce;

e)       původ rozmnožovacího materiálu rostlin;

f)       sběr volně rostoucích rostlin.

4.           Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické podrobnosti pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 11

Pravidla živočišné produkce

1.           Hospodářské subjekty produkující hospodářská zvířata nebo živočišné produkty dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části II přílohy II.

2.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou živočišnou produkci, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla živočišné produkce, pokud jde o:

a)       původ zvířat;

b)      ustájení hospodářských zvířat, včetně minimální vnitřní a venkovní plochy a maximálního počtu zvířat na hektar;

c)       chovatelské postupy;

d)      plemenitbu;

e)       krmiva a krmení;

f)       prevenci nákaz a veterinární péči.

Článek 12

Pravidla produkce mořských řas a živočichů pocházejících z akvakultury

1.           Hospodářské subjekty produkující mořské řasy a živočichy pocházející z akvakultury dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části III přílohy II.

2.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci mořských řas, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla produkce mořských řas, pokud jde o:

a)       vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení;

b)      udržitelné sklízení volně se vyskytujících mořských řas;

c)       pěstování mořských řas;

d)      opatření na zabránění znečištění a čištění produkčního vybavení a zařízení.

3.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci živočichů pocházejících z akvakultury, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla produkce živočichů pocházejících z akvakultury, pokud jde o:

a)       vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení;

b)      původ živočichů v akvakultuře;

c)       chov v akvakultuře, včetně systémů oddělení chovu od okolního vodního prostředí, systémů produkce, maximální intenzity chovu a případně minimální intenzity chovu;

d)      plemenitbu;

e)       nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury;

f)       krmiva a krmení;

g)      prevenci nákaz a veterinární péči.

Článek 13

Pravidla produkce zpracovaných potravin a krmiv

1.           Hospodářské subjekty produkující zpracované potraviny a krmiva dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části IV přílohy II.

2.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci zpracovaných potravin a krmiv, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla produkce zpracovaných potravin a krmiv, pokud jde o:

a)       postupy, které je třeba dodržet;

b)      preventivní opatření, která mají být přijata;

c)       složení a podmínky použití zpracovaných potravin a krmiv, včetně produktů a látek povolených pro použití ve zpracovaných potravinách a krmivech;

d)      čisticí opatření;

e)       uvádění zpracovaných produktů na trh, včetně jejich označování a identifikace;

f)       oddělení ekologických produktů, zemědělských složek a krmných surovin od produktů, zemědělských složek a krmných surovin nezískaných z ekologické produkce;

g)      seznam zemědělských složek nezískaných z ekologické produkce, které mohou být výjimečně použity k produkci ekologických zpracovaných produktů;

h)      výpočet procentního podílu zemědělských složek uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a) bodě ii) a písm. b);

i)       techniky používané při zpracování potravin či krmiv.

Článek 14

Pravidla produkce vína

1.           Hospodářské subjekty produkující vinařské produkty dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části V přílohy II.

2.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci vína, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla produkce vína, pokud jde o enologické postupy a omezení.

Článek 15

Pravidla produkce kvasinek používaných jako potraviny nebo krmiva

1.           Hospodářské subjekty produkující kvasinky určené k použití jako potraviny nebo krmiva dodržují zejména zvláštní pravidla produkce uvedená v části VI přílohy II.

2.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci kvasinek, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují zvláštní pravidla produkce kvasinek, pokud jde o zpracování a používané substráty.

Článek 16

Pravidla produkce pro jiné produkty

Aby bylo možné zohlednit budoucí potřebu mít zvláštní pravidla produkce pro jiné produkty než ty, které jsou uvedeny v článcích 10 až 15, a aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci těchto dodatečných jiných produktů, a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňuje nebo doplňuje příloha II s ohledem na zvláštní pravidla produkce pro tyto produkty.

Článek 17

Přijetí výjimečných pravidel produkce

Aby mohla ekologická produkce pokračovat nebo znovu začít v případě katastrofické situace, a s výhradou zásad stanovených v kapitole II je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví kritéria pro označení takovýchto situací za katastrofické a zvláštní pravidla pro řešení těchto situací, sledování a požadavky na podávání zpráv.

Článek 18

Sběr, balení, přeprava a skladování

1. Ekologické produkty jsou sbírány, baleny, přepravovány a skladovány v souladu s pravidly stanovenými v příloze III.

2. Aby bylo možné zajistit integritu ekologické produkce a přizpůsobení technickému pokroku, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se pozměňují nebo doplňují pravidla stanovená v příloze III.

Článek 19

Povolení produktů a látek používaných v ekologické produkci

1.           Komise může některé produkty a látky povolit pro použití v ekologické produkci a zařadit je na omezené seznamy, a to pouze pro tyto účely:

a)       jako přípravky na ochranu rostlin;

b)      jako hnojiva, pomocné půdní látky a živiny;

c)       jako krmné suroviny;

d)      jako doplňkové látky v krmivech a pomocné látky;

e)       jako produkty pro účely čištění a dezinfekce rybníků, klecí, nádrží, náhonů, budov a zařízení používaných pro živočišnou výrobu;

f)       jako produkty pro účely čištění a dezinfekce budov a zařízení používaných pro rostlinnou výrobu, včetně skladových prostor v zemědělském podniku.

Zejména může Komise povolit některé produkty a látky pro použití v produkci ekologických zpracovaných potravin a zařadit je na omezené seznamy, a to pouze pro tyto účely:

a)       jako potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a pomocné látky;

b)      jako pomocné látky používaná při produkci kvasinek a kvasničných produktů.

2.           Povolení produktů a látek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci pro použití v ekologické produkci podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jež se hodnotí jako celek:

a)       jejich použití je nezbytné pro trvalou produkci a zásadní pro její zamýšlené využití;

b)      všechny produkty a látky jsou rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu, s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z těchto zdrojů nejsou v dostatečném množství či v dostatečné jakosti dostupné nebo kdy nejsou dostupné alternativy;

c)       v případě produktů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) platí tyto zásady:

i)       jejich použití je nezbytné pro kontrolu škodlivých organismů, pro něž nejsou k dispozici jiné biologické, fyzické či chovatelské alternativy nebo pěstitelské postupy ani jiné účinné postupy hospodaření;

ii)      nejsou-li produkty rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo minerálního původu a nejsou-li shodné se svojí přírodní formou, mohou být povoleny pouze v případě, že podmínky jejich použití vylučují jakýkoli přímý kontakt s jedlými částmi plodiny;

d)      v případě produktů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) je jejich použití nezbytné pro zajištění či zachování úrodnosti půdy nebo pro splnění konkrétních nutričních požadavků plodin nebo za účelem specifické úpravy půdy;

e)       v případě produktů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) a d) platí tyto zásady:

i)       jsou nezbytné pro zachování zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek a vitality a přispívají ke vhodné životosprávě splňující fyziologické a etologické potřeby dotyčného druhu nebo jsou nezbytné pro produkci či konzervaci krmiva, protože krmivo není možné produkovat nebo konzervovat, aniž by se přistoupilo k použití těchto látek;

ii)      krmiva minerálního původu, stopové prvky, vitaminy nebo provitaminy jsou přírodního původu s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z těchto zdrojů nejsou v dostatečném množství či v dostatečné jakosti dostupné nebo kdy nejsou dostupné alternativy.

Povolení produktů a látek uvedených v odst. 1 druhém pododstavci pro použití v produkci ekologických zpracovaných potravin podléhá zásadám stanoveným v kapitole II a těmto kritériím, jež se hodnotí jako celek:

a)       nejsou dostupné alternativy povolené podle tohoto článku;

b)      není možné produkovat či konzervovat potraviny nebo splnit dané stravovací požadavky stanovené na základě právních předpisů Unie, aniž by se přistoupilo k použití těchto produktů a látek;

c)       nacházejí se v přírodě a mohou projít pouze mechanickými, fyzickými, biologickými, enzymatickými či mikrobiálními procesy, s výjimkou případů, kdy produkty nebo látky z daných zdrojů nejsou v dostatečném množství či dostatečné jakosti dostupné na trhu.

Povolení použití chemicky syntetizovaných produktů nebo látek je přísně omezeno na případy, v nichž by použití vnějších vstupů uvedených v čl. 4 písm. f) přispívalo k nepřijatelným dopadům na životní prostředí.

3.           Aby bylo možné zajistit jakost, sledovatelnost a soulad s tímto nařízením, pokud jde o ekologickou produkci obecně a produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště, a zajistit přizpůsobení technickému vývoji, Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví další kritéria pro povolování nebo odnímání povolení produktů a látek uvedených v odstavci 1 pro použití v ekologické produkci obecně a v produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště a jiné požadavky a podmínky týkající se používání těchto povolených produktů a látek.

4.           Domnívá-li se členský stát, že na seznam povolených produktů a látek uvedený v odstavci 1 by měly být zařazeny určitý produkt nebo látka, nebo že by z něj naopak měly být vyřazeny, nebo že by měly být změněny specifikace použití uvedené v pravidlech produkce, zajistí dotyčný členský stát, aby byl Komisi a členským státům úředně zaslán dokument s uvedením důvodů pro toto zařazení, vyřazení nebo změnu.

Žádosti o změnu nebo vyřazení jsou zveřejněny členskými státy.

5.           Komise přijme prováděcí akty, jimiž se uděluje nebo odnímá povolení produktů a látek, které lze používat v ekologické produkci obecně, a produktů a látek, které lze používat v produkci zpracovaných ekologických potravin zvláště, a stanoví postupy, které mají být pro povolení dodržovány, a seznam uvedených produktů a látek a případně jejich popis, požadavky na složení a podmínky použití. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 20

Přítomnost nepovolených produktů nebo látek

1.           Produkty, v nichž je zjištěna přítomnost produktů nebo látek, které nebyly povoleny v souladu s článkem 19, jež převyšuje úrovně stanovené zejména s ohledem na směrnici 2006/125/ES, nelze uvádět na trh jako ekologické produkty.

2.           Aby bylo možné zajistit účinnost, efektivnost a transparentnost systému ekologické produkce a označování, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o zvláštní kritéria a podmínky pro uplatňování úrovní uvedených v odstavci 1 a pokud jde o stanovení těchto úrovní a jejich přizpůsobení s ohledem na technický vývoj.

3.           Odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 a s výhradou povolení Komise přijatého bez použití postupu podle čl. 37 odst. 2 nebo 3 tohoto nařízení mohou členské státy poskytnout zemědělcům vnitrostátní platby na náhradu ztrát, které utrpěli z důvodu kontaminace svých zemědělských produktů nepovolenými produkty nebo látkami, která jim znemožňuje uvádět uvedené produkty na trh jako ekologické, pokud zemědělci přijali všechna příslušná opatření, aby riziku takovéto kontaminace zabránili. Členské státy mohou k úplnému nebo částečnému pokrytí takovýchto ztrát využít rovněž nástroje společné zemědělské politiky.

Kapitola IV

Označování

Článek 21

Používání výrazů odkazujících na ekologickou produkci

1.           Pro účely tohoto nařízení se má za to, že produkt je označen výrazy odkazujícími na ekologickou produkci, pokud se v jeho označení, propagačním materiálu nebo obchodních dokladech on sám, jeho složky nebo krmné suroviny popisují výrazy, které naznačují kupujícímu, že produkt, jeho složky nebo krmné suroviny byly získány v souladu s tímto nařízením. Zejména mohou být pro označení a propagaci produktů, které jsou v souladu s tímto nařízením, v Unii používány výrazy uvedené na seznamu v příloze IV a jejich odvozeniny nebo zdrobněliny jako „bio“ a „eko“, a to samostatně nebo v kombinaci a v kterémkoli jazyce uvedeném ve zmíněné příloze.

2.           Pro produkty uvedené v čl. 2 odst. 1 se výrazy uvedené v odstavci 1 tohoto článku nesmí používat nikde na území Unie v žádném jazyce uvedeném v příloze IV pro označování, propagaci a obchodní doklady produktu, který není v souladu s tímto nařízením.

Kromě toho se nesmí používat žádné výrazy, včetně výrazů použitých v ochranných známkách, ani postupy používané při označování a propagaci, které by mohly uvést spotřebitele nebo uživatele v omyl tím, že by naznačovaly, že produkt nebo jeho složky jsou v souladu s tímto nařízením.

3.           Pokud jde o zpracované potraviny, mohou být výrazy uvedené v odstavci 1 použity:

a)      v obchodním označení, pokud:

i)       zpracovaná potravina je v souladu s pravidly produkce uvedenými v části IV přílohy II;

ii)      alespoň 95 % hmotnostních jejích zemědělských složek je ekologických;

b)      pouze v seznamu složek, je-li ekologických méně než 95 % zemědělských složek a za předpokladu, že jsou tyto složky v souladu s pravidly produkce stanovenými v tomto nařízení.

V seznamu složek podle prvního pododstavce písm. b) je uvedeno, které složky jsou ekologické. Odkazy na ekologickou produkci lze použít pouze ve vztahu k ekologickým složkám. Uvedený seznam složek obsahuje údaj o celkovém procentním podílu ekologických složek v poměru k celkovému množství zemědělských složek.

Výrazy podle odstavce 1 a údaj o procentním podílu podle písm. b) prvního pododstavce tohoto odstavce jsou vyznačeny ve stejné barvě, ve stejné velikosti a stejným druhem písma jako ostatní údaje v seznamu složek.

4.           Aby bylo možné zajistit jasnost pro spotřebitele a sdělování přiměřených informací, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o úpravy seznamu výrazů uvedeného v příloze IV s ohledem na jazykový vývoj v členských státech a pokud jde o stanovení zvláštních požadavků na označování a složení pro krmiva a jejich složky.

Článek 22

Povinné údaje

1.           Použijí-li se výrazy uvedené v čl. 21 odst. 1:

a)      v označení je uveden rovněž číselný kód kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, jemuž podléhá hospodářský subjekt, který provedl poslední fázi produkce nebo přípravy;

b)      na obalu je uvedeno rovněž logo Evropské unie pro ekologickou produkci uvedené v článku 23, pokud jde o balené potraviny podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011.

2.           Je-li použito logo Evropské unie pro ekologickou produkci, uvádí se ve stejném zorném poli jako toto logo rovněž údaj o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, a to podle situace v jedné z těchto podob:

a)      „zemědělská produkce EU“, byla-li zemědělská surovina vyprodukována v Unii;

b)      „zemědělská produkce mimo EU“, byla-li zemědělská surovina vyprodukována ve třetích zemích;

c)      „zemědělská produkce EU / mimo EU“, byla-li část zemědělských surovin vyprodukována v Unii a část ve třetí zemi.

Výraz „zemědělská produkce“ může být případně nahrazen slovem „akvakultura“.

Údaj „EU“ nebo „mimo EU“ lze nahradit či doplnit názvem země v případě, že v této zemi byly vyprodukovány všechny zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.

Pro účely údajů „EU“ a „mimo EU“ lze pominout složky malé hmotnosti za předpokladu, že celkové množství nezohledněných složek nepřekročí 5 % celkové hmotnosti zemědělských surovin.

Údaj „EU“ ani „mimo EU“ nesmí být uveden za použití výraznější barvy, velikosti a stylu písma než název produktu.

3.           Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v čl. 23 odst. 3 jsou vyznačeny na nápadném místě tak, aby byly snadno viditelné, dobře čitelné a nesmazatelné.

4.           Aby bylo možné zajistit jasnost pro spotřebitele a sdělování přiměřených informací, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví další pravidla pro označování a používání údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 23 odst. 3.

5.           Komise přijme prováděcí akty, pokud jde o:

a)      konkrétní a praktické způsoby týkající se úpravy, skladby a velikosti údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 23 odst. 3;

b)      přidělování číselných kódů kontrolním orgánům a kontrolním subjektům;

c)      údaj o místě, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, v souladu s odstavcem 2 tohoto článku a čl. 23 odst. 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 23

Logo Evropské unie pro ekologickou produkci

1.           V označování, obchodní úpravě a propagaci produktů, jež jsou v souladu s tímto nařízením, smí být použito logo Evropské unie pro ekologickou produkci.

2.           Logo Evropské unie pro ekologickou produkci je úředním osvědčením v souladu s články 85 a 90 nařízení (EU) č. XXX/XXXX [nařízení o úředních kontrolách].

3.           Použití loga Evropské unie pro ekologickou produkci u produktů dovážených ze třetích zemí je nepovinné. Kromě toho, jestliže je v označení uvedeno toto logo, je v označení uveden rovněž údaj podle čl. 22 odst. 2.

4.           Logo Evropské unie pro ekologickou produkci se řídí vzorem uvedeným v příloze V a je v souladu s pravidly stanovenými v uvedené příloze.

5.           V označování, obchodní úpravě a propagaci produktů, jež jsou v souladu s tímto nařízením, smějí být použita vnitrostátní a soukromá loga.

6.           Aby bylo možné zajistit jasnost pro spotřebitele a sdělování přiměřených informací, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se mění logo Evropské unie pro ekologickou produkci a související pravidla uvedená v příloze V.

Kapitola V

Certifikace ekologické produkce

Článek 24

Systém certifikace ekologické produkce

1.           Hospodářské subjekty nebo skupiny hospodářských subjektů, které produkují, připravují nebo skladují ekologické produkty, které tyto produkty dovážejí ze třetí země nebo je vyvážejí do třetí země nebo které tyto produkty uvádějí na trh, oznámí před uvedením produktů na trh jako ekologických produktů nebo před přechodem na ekologickou produkci svou činnost příslušným orgánům členského státu či států, v nichž je činnost provozována.

2.           Pokud hospodářské subjekty nebo skupiny hospodářských subjektů smluvně zadají některou ze svých činností třetí straně, musí ustanovení odstavce 1 dodržet jak tyto hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů, tak i třetí strana, jíž byly činnosti smluvně zadány.

3.           Hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů vedou v souladu s tímto nařízením záznamy o různých činnostech, které provozují.

4.           Příslušné orgány vedou aktualizovaný seznam obsahující názvy a adresy hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů, které oznámily své činnosti podle odstavce 1, a tento seznam zveřejní společně s informacemi týkajícími se jejich certifikátů ekologické produkce podle čl. 25 odst. 1. Příslušné orgány dodržují požadavky na ochranu osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[50].

5.           Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny poplatky, které mohou být vybírány příslušnými orgány, kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty v souladu s článkem 76 nařízení (EU) č. XX/XXXX (nařízení o úředních kontrolách).

6.           Aby bylo možné zajistit účinnost, efektivnost a transparentnost systému ekologické produkce a označování, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o požadavky na vedení záznamů, požadavky na zveřejnění seznamu podle odstavce 4 tohoto článku a požadavky a postupy, které mají být uplatňovány na zveřejnění poplatků podle odstavce 5 tohoto článku a na dozor příslušných orgánů nad uplatňováním těchto poplatků.

7.           Komise může přijmout prováděcí akty s cílem stanovit podrobnosti a specifikace týkající se obsahu, formy a způsobu oznamování podle odstavce 1, jakož i formy zveřejnění poplatků podle odstavce 5. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 25

Certifikát ekologické produkce

1.           Hospodářské subjekty nebo skupiny hospodářských subjektů, které oznámily svou činnost v souladu s čl. 24 odst. 1 a dodržují ustanovení tohoto nařízení, jsou oprávněny obdržet certifikát ekologické produkce. Certifikát ekologické produkce, vydávaný pokud možno v elektronické podobě, umožňuje alespoň identifikaci hospodářského subjektu nebo skupiny hospodářských subjektů, druhu či rozsahu produktů, na které se certifikát vztahuje, a jeho doby platnosti.

2.           Certifikát ekologické produkce je úředním osvědčením ve smyslu článků 85 a 86 nařízení (EU) č. XXX/XXX (nařízení o úředních kontrolách).

3.           Hospodářské subjekty a skupiny hospodářských subjektů nejsou oprávněny obdržet pro stejnou skupinu produktů certifikát ekologické produkce vydaný různými kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty, a to ani v případech, kdy tyto hospodářské subjekty nebo skupiny hospodářských subjektů vyvíjejí činnost v různých fázích produkce, přípravy a distribuce.

4.           Členové skupiny hospodářských subjektů nejsou oprávněni obdržet samostatný certifikát ekologické produkce pro žádnou z činností, na něž se vztahuje certifikace skupiny.

5.           Hospodářské subjekty systematicky ověřují certifikáty ekologické produkce hospodářských subjektů, jež jsou jejich dodavateli.

6.           Aby bylo možné zajistit účinnost, efektivnost a transparentnost systému ekologické produkce a označování, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o kritéria pro vymezení skupin produktů uvedených v odstavci 3.

Článek 26

Skupina hospodářských subjektů

1.           Každá skupina hospodářských subjektů zavede systém vnitřní kontroly. Tento systém se skládá ze zdokumentovaného souboru kontrolních činností a postupů, podle nichž má určitá osoba nebo subjekt odpovědnost za ověření souladu s tímto nařízením u každého člena skupiny.

2.           Nedostatky ve struktuře nebo fungování systému vnitřní kontroly podle odstavce 1, zejména pokud jde o nezjištění nebo neřešení nesouladu u jednotlivých členů skupiny hospodářských subjektů, které ovlivňuje integritu ekologických produktů, mohou mít za následek odnětí certifikace ekologické produkce pro celou skupinu.

3.           Aby bylo možné zajistit účinné a efektivní fungování certifikace skupin hospodářských subjektů, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o odpovědnost jednotlivých členů skupiny hospodářských subjektů, složení a velikost skupiny hospodářských subjektů, kategorie produktů, které má skupina hospodářských subjektů produkovat, podmínky pro účast ve skupině hospodářských subjektů a zřízení a fungování systému vnitřní kontroly skupiny, včetně oblasti působnosti, obsahu a četnosti kontrol, které mají být prováděny.

4.           Komise může přijmout prováděcí akty, pokud jde o výměnu informací mezi skupinou hospodářských subjektů a příslušným orgánem nebo orgány, kontrolními orgány nebo kontrolními subjekty a mezi členskými státy a Komisí. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Kapitola VI

Obchod se třetími zeměmi

Článek 27

Vývoz ekologických produktů

1.           Produkt může být vyvezen z Unie jako ekologický a nést logo Evropské unie pro ekologickou produkci, pokud je v souladu s tímto nařízením.

Pokud je však produkt určený k vývozu jako ekologický produkt do třetí země, která je uznána v souladu s článkem 31, může být do této třetí země vyvezen, jestliže splňuje požadavky dané třetí země, aby byl v této třetí zemi uveden na trh jako ekologický.

2.           Aby se při vývozu do třetích zemí zamezilo vytváření nerovných podmínek pro hospodářské subjekty, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o zvláštní pravidla pro vývoz ekologických produktů do třetí země, která je uznána v souladu s článkem 31.

3.           Aby bylo možné zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o doklady určené pro celní orgány třetích zemí, zejména pokud jde o certifikát ekologické produkce vydávaný pokud možno v elektronické podobě a poskytnutí jistoty, že vyvážené ekologické produkty jsou v souladu s tímto nařízením.

Článek 28

Dovoz ekologických produktů

1.           Produkt může být dovezen ze třetí země s cílem uvést ho na trh v Unii jako ekologický produkt, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)      produkt je ekologickým produktem podle čl. 2 odst. 1;

b)      produkt:

i)       splňuje ustanovení kapitol II, III a IV a všechny hospodářské subjekty včetně vývozců v dotčené třetí zemi podléhají kontrole ze strany kontrolních orgánů nebo kontrolních subjektů uznaných podle článku 29, nebo

ii)      pochází ze třetí země, která je uznána podle:

– článku 30, nebo

– článku 31;

c)      hospodářské subjekty ve třetích zemích jsou schopny kdykoli poskytnout dovozcům nebo vnitrostátním orgánům informace umožňující identifikaci hospodářského subjektu, který provedl poslední činnost, s cílem zajistit sledovatelnost ekologického produktu.

2.           Aby bylo možné zajistit sledovatelnost dovážených produktů určených k uvedení na trh v Unii jako ekologické, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o doklady, vydávané pokud možno v elektronické podobě, které jsou nezbytné pro účely dovozu.

3.           Dodržení podmínek a opatření pro dovoz ekologických produktů do Unie se zjišťuje na stanovištích hraniční kontroly v souladu s čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. XXX/XXX (nařízení o úředních kontrolách). Fyzické kontroly podle čl. 47 odst. 3 uvedeného nařízení se provádějí s četností, která závisí na riziku nesouladu s tímto nařízením.

Článek 29

Uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů

1.           Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se uznávají kontrolní orgány a kontrolní subjekty, jež splňují kritéria stanovená v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 7 a jež jsou oprávněné provádět kontroly ve třetích zemích, nebo kterými se jejich uznání odnímá a kterými se stanoví seznam těchto kontrolních orgánů a kontrolních subjektů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

2.           Kontrolní subjekty jsou akreditovány v souladu s příslušnou harmonizovanou normou pro „Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie.

3.           Akreditaci podle odstavce 2 může udělit pouze:

a)      vnitrostátní akreditační orgán v Unii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[51], nebo

b)      akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.

4.           Při posuzování žádostí o uznání požádá Komise kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt o poskytnutí všech nezbytných informací.

Uznané kontrolní subjekty nebo kontrolní orgány předloží certifikát vydaný akreditačním orgánem nebo hodnotící zprávu vydanou příslušným orgánem a případně zprávy ohledně pravidelného hodnocení na místě, dohledu a víceletého přehodnocování svých činností.

5.           Na základě informací uvedených v odstavci 4 Komise zajistí odpovídající dozor nad uznanými kontrolními orgány a kontrolními subjekty prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Pro účely tohoto dozoru si Komise může od akreditačních orgánů nebo případně příslušných orgánů vyžádat dodatečné informace.

6.           Povaha dozoru se stanoví na základě posouzení rizika nesouladu.

7.           Aby bylo možné zajistit transparentnost postupů uznávání a dozoru, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o kritéria, která je třeba uplatňovat při uznávání nebo odnímání uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uvedených v odstavci 1, jakož i o výkon dozoru ze strany Komise, mimo jiné prostřednictvím šetření na místě.

8.           Komise může přijmout prováděcí akty s cílem zajistit uplatňování opatření týkajících se případů nesouladu, které ovlivňují integritu ekologických produktů dovážených v rámci uznání podle tohoto článku, nebo podezření na takovéto případy. Tato opatření mohou spočívat zejména v ověření integrity ekologických produktů před uvedením produktů na trh v Unii a případně v pozastavení povolení k uvedení těchto produktů na trh v Unii jako ekologických produktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

9.           V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se ochrany proti nekalým praktikám nebo postupům, které jsou neslučitelné se zásadami a pravidly pro ekologickou produkci, ochrany důvěry spotřebitelů nebo ochrany spravedlivé hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 37 odst. 3 s cílem přijmout opatření podle odstavce 8 tohoto článku nebo rozhodnout o odnětí uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 30

Rovnocennost v rámci obchodní dohody

Uznanou třetí zemí podle čl. 28 odst. 1 písm. b) bodu ii) první odrážky se rozumí třetí země, kterou Evropská unie uznala v rámci obchodní dohody jako zemi se systémem produkce, který plní stejné cíle a zásady s použitím pravidel, jež zaručují stejnou úroveň zajištění shody jako pravidla Unie.

Článek 31

Rovnocennost podle nařízení (ES) č. 834/2007

1.           Uznanou třetí zemí podle čl. 28 odst. 1 písm. b) bodu ii) druhé odrážky se rozumí třetí země, která byla uznána pro účely rovnocennosti podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007, včetně zemí uznaných v rámci přechodného opatření stanoveného v článku 40.

Uznání třetích zemí uvedené v prvním pododstavci pozbývá platnosti dne [vložit datum odpovídající 5 letům ode dne použitelnosti tohoto nařízení].

2.           Na základě výročních zpráv, které mají být Komisi do 31. března každého roku zaslány třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1 a které se týkají zavedení a prosazování kontrolních opatření v nich stanovených, zajistí Komise, které jsou nápomocny členské státy, odpovídající dozor nad uznanými třetími zeměmi prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha dozoru se stanoví na základě posouzení rizika nesouladu.

3.           Kontrolní subjekty, které provádějí kontroly ve třetích zemích uvedených v odstavci 1, jsou akreditovány v souladu s příslušnou harmonizovanou normou pro „Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud není akreditace udělena vnitrostátním akreditačním orgánem v Unii v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, může být udělena pouze akreditačním orgánem mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání pod záštitou Mezinárodního akreditačního fóra.

4.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu zřídí seznam třetích zemí uvedených v odstavci 1 a může tento seznam prostřednictvím prováděcích aktů měnit. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

5.           Aby bylo možné zajistit správu seznamu třetích zemí uvedeného v odstavci 4, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o informace, které mají být těmito třetími zeměmi zasílány a které jsou nezbytné pro dozor nad jejich uznáním ze strany Komise, jakož i pro výkon tohoto dozoru ze strany Komise, mimo jiné prostřednictvím šetření na místě.

6.           Komise může přijmout prováděcí akty s cílem zajistit uplatňování opatření týkajících se případů nesouladu, které ovlivňují integritu ekologických produktů dovážených ze třetích zemí uvedených v tomto článku, nebo podezření na takovéto případy. Tato opatření mohou spočívat zejména v ověření integrity ekologických produktů před uvedením produktů na trh v Unii a případně v pozastavení povolení k uvedení těchto produktů na trh v Unii jako ekologických produktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Kapitola VII

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Volný pohyb ekologických produktů

Článek 32

Neuplatňování zákazu a omezení uvádění ekologických produktů na trh

1.           Příslušné orgány, kontrolní orgány a kontrolní subjekty nesmí z důvodů týkajících se produkce, označení nebo obchodní úpravy produktů zakázat nebo omezit uvádění ekologických produktů kontrolovaných jiným příslušným orgánem, kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem umístěným v jiném členském státě na trh, pokud jsou tyto produkty v souladu s tímto nařízením. Zejména se nesmí provádět žádné úřední kontroly a jiné úřední činnosti kromě kontrol a činností podle nařízení (EU) č. XXX/XXX (nařízení o úředních kontrolách) a nesmí se vybírat žádné poplatky za úřední kontroly a jiné úřední činnosti kromě poplatků podle článku 76 uvedeného nařízení.

2.           Aby bylo možné zajistit řádné fungování jednotného trhu a obchodu mezi členskými státy, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví pravidla týkající se volného pohybu ekologických produktů pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Oddíl 2

Informace a podávání zpráv

Článek 33

Informace týkající se odvětví ekologické produkce a obchodu s ekologickými produkty

1.           Členské státy předávají Komisi každoročně informace nezbytné k provádění a sledování používání tohoto nařízení.

2.           Komise přijme prováděcí akty, pokud jde o systém, který se má použít pro předávání informací uvedených v odstavci 1, podrobnosti o informacích, které mají být předávány, a lhůtu, ve které mají tyto informace být předávány. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

Článek 34

Informace týkající se příslušných orgánů, kontrolních orgánů a kontrolních subjektů

1.           Členské státy vedou pravidelně aktualizovaný seznam obsahující:

a)      názvy a adresy příslušných orgánů;

b)      názvy a adresy kontrolních orgánů a kontrolních subjektů a jejich číselné kódy.

Členské státy seznam uvedený v prvním pododstavci písm. b) zveřejní.

2.           Komise každoročně zveřejní na internetu seznam kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uvedený v odst. 1 písm. b).

Článek 35

Zpráva

Do 31. prosince 2021 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dostupnosti ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a zvířat pro chovné účely.

Kapitola VIII

Procesní, přechodná a závěrečná ustanovení

Oddíl 1

Procesní ustanovení

Článek 36

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v [……….] kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

3.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle [……….] vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Postup projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro ekologickou produkci“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Oddíl 2

Zrušení, změny, přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 38

Zrušení

Nařízení (ES) č. 834/2007 se zrušuje.

Nařízení (ES) č. 834/2007 se však i nadále použije pro účely dokončení posuzování dosud projednávaných žádostí ze třetích zemí, jak je stanoveno v článku 42 tohoto nařízení.

Článek 39

Přechodná opatření týkající se přechodu na ekologické zemědělství

Aby bylo možné zajistit hladký přechod od starého k novému právnímu rámci, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o pravidla stanovící odchylku od čl. 8 odst. 3 ve vztahu k přechodným obdobím pro zemědělce, kteří zahájili přechod na ekologické zemědělství před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Článek 40

Přechodná opatření týkající se původu rozmnožovacího materiálu rostlin, zvířat pro účely plemenitby a mladých jedinců akvakulturních živočichů

Aby bylo možné zajistit hladký přechod mezi pravidly o ekologickém původu rozmnožovacího materiálu rostlin podle čl. 12 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 834/2007, zvířat pro účely plemenitby podle čl. 14 odst. 1 písm. a) bodu ii) uvedeného nařízení a mladých jedinců akvakulturních živočichů podle čl. 15 odst. 1 písm. a) bodu ii) uvedeného nařízení a výjimkou z pravidel produkce, kterou Komise přijala podle článku 22 nařízení (ES) č. 834/2007, a mezi novými pravidly produkce pro rostliny a rostlinné produkty a pro hospodářská zvířata a pro mořské řasy a živočichy v akvakultuře podle čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, kterými se stanoví výjimky, pokud se udělení výjimky považuje za nutné s cílem zajistit přístup k rozmnožovacímu materiálu rostlin a živým zvířatům pro účely plemenitby a mladým jedincům akvakulturních živočichů, které lze používat v oblasti ekologické produkce. Platnost aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto článku končí dne 31. prosince 2021.

Článek 41

Přechodná opatření týkající se kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007

1.           Platnost uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů udělených podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 končí nejpozději dne [31. prosince 2018].

2.           Komise prostřednictvím prováděcího aktu zřídí seznam kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uznaných podle čl. 33 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 a může tento seznam prostřednictvím prováděcích aktů měnit. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 37 odst. 2.

3.           Aby bylo možné zajistit správu seznamu kontrolních orgánů a kontrolních subjektů uvedeného v odstavci 2, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o informace, které mají být těmito kontrolními orgány a kontrolními subjekty zasílány a které jsou nezbytné pro dozor nad jejich uznáním ze strany Komise, jakož i pro výkon tohoto dozoru ze strany Komise, mimo jiné prostřednictvím šetření na místě.

Článek 42

Přechodná opatření týkající se žádostí ze třetích zemí předložených podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007

1.           Komise dokončí posouzení žádostí ze třetích zemí předložených podle čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007, o kterých nebylo ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost rozhodnuto. Pro posouzení takových žádostí se použije nařízení (ES) č. 834/2007.

2.           Aby bylo možné snáze dokončit posouzení žádostí uvedených v odstavci 1, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, pokud jde o procesní pravidla nezbytná pro toto posouzení, mimo jiné co se týče informací, které mají být třetími zeměmi předloženy.

Článek 43

Přechodná opatření pro zásoby ekologických produktů vyprodukovaných v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007

Produkty vyprodukované v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007 a uvedené na trh před 1. červencem 2017 mohou být po uvedeném datu nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 44

Změny nařízení (EU) č. […][o úředních kontrolách]

Nařízení (EU) č. XXX/XXXX (nařízení o úředních kontrolách) se mění takto:

1.           V článku 2 se body 38 a 39 nahrazují tímto:

„38. „pověřeným subjektem“ se rozumí třetí strana, na kterou byly příslušnými orgány delegovány zvláštní úkoly úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti;

39. „kontrolním orgánem pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů“ se rozumí organizace veřejné správy členského státu, jíž příslušné orgány zcela nebo zčásti svěřily své pravomoci v souvislosti s uplatňováním právních předpisů Unie v oblasti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. j), případně včetně odpovídajícího orgánu třetí země nebo působícího ve třetí zemi;“.

2.           Článek 3 se mění takto:

a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Příslušné orgány odpovědné za ověřování souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) mohou svěřit úkoly úřední kontroly nebo jiné úřední činnosti jednomu nebo více kontrolním orgánům pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů. V takových případech přidělí každému z nich číselný kód.“;

b) v odstavci 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) kontrolních orgánů pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů uvedených v odstavci 3;“.

3.           Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v souvislosti s ekologickými produkty a chráněnými označeními původu, chráněnými zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami

1. V souvislosti s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) příslušné orgány:

a) v případě nesouladu, který má vliv na integritu ekologických produktů v jakékoli fázi produkce, přípravy a distribuce a vývozu, zejména kvůli použití zakázaných nebo nepovolených látek a technik nebo směšování s produkty nezískanými z ekologické produkce, zajistí, aby při označení a propagaci celé dotčené dávky nebo produkční série nebyl použit žádný odkaz na ekologickou produkci;

b) v případě opakovaného nebo trvalého nesouladu zajistí, aby dotčeným hospodářským subjektům nebo skupinám hospodářských subjektů podle definice v čl. 3 bodech 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. [o ekologické produkci]* bylo kromě opatření uvedených v písmenu a) tohoto odstavce zakázáno uvádět na trh produkty, které odkazují na ekologickou produkci, a aby jim byl podle potřeby pozastaven nebo odňat certifikát o ekologické produkci.

2. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 139 týkající se pravidel pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) a k) a opatření, která mají být přijata příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly a jiné úřední činnosti.

3. V souvislosti s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j) akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku stanoví pravidla pro:

a) zvláštní odpovědnost a úkoly příslušných orgánů vedle těch, které jsou stanoveny v článcích 4, 8, 9, čl. 10 odst. 1, článcích 11 až 13, čl. 34 odst. 1 a 2 a článku 36, a odpovědnost a úkoly vedle těch, které jsou stanoveny v článcích 25, 26, 28, 29, 30 a 32 pro schvalování a dozor nad pověřenými subjekty a v článcích 85 až 90 ohledně úředního osvědčování;

b) dodatečné požadavky k těm, které jsou uvedeny v čl. 8 odst. 1, pro posouzení rizika a stanovení četnosti úředních kontrol a případně pro odběr vzorků s ohledem na riziko výskytu případů nesouladu;

c) četnost úředních kontrol provozovatelů a případy a podmínky, kdy někteří tito provozovatelé mají být od určitých úředních kontrol osvobozeni;

d) dodatečné metody a techniky pro úřední kontroly k těm, které jsou uvedeny v článku 13 a čl. 33 odst. 1 až 5, a zvláštní požadavky pro provádění úředních kontrol zaměřených na zajištění sledovatelnosti ekologických produktů ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a poskytnutí záruk, pokud jde o soulad s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. j);

e) dodatečné činnosti a opatření k těm, které jsou stanoveny v čl. 134 odst. 2 a 3, v případě podezření na nesoulad, dodatečná kritéria ke kritériím uvedeným v čl. 135 odst. 1 druhém pododstavci a dodatečná kritéria a opatření k těm, která jsou stanovena v čl. 135 odst. 2 a v odstavci 1 tohoto článku, v případě nesouladu;

f) dodatečné požadavky k těm, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 písm. f), pokud jde o zařízení a vybavení nezbytné k provádění úředních kontrol, a zvláštní a dodatečné podmínky a povinnosti k těm, které jsou uvedeny v článcích 25, 26, 28, 29 a 30 až 32 pro přenesení úkolů souvisejících s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi na pověřené subjekty;

g) dodatečné povinnosti ohledně podávání zpráv k těm, které jsou uvedeny v článcích 12, 28 a 31 pro příslušné orgány, kontrolní orgány a pověřené subjekty odpovědné za úřední kontroly a jiné úřední činnosti;

h) zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci a fungování mechanismů správní pomoci stanovených v hlavě IV, včetně výměny informací, které se týkají případů nesouladu nebo pravděpodobnosti nesouladu, mezi příslušnými orgány, kontrolními orgány a pověřenými subjekty.

4. V souvislosti s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 3 tohoto článku stanoví pravidla pro:

a) dodatečné požadavky, metody a techniky k těm, které jsou uvedeny v článcích 11 a 13, pro úřední kontroly prováděné za účelem ověření souladu se specifikacemi produktů a požadavky na označování;

b) dodatečné metody a techniky k těm, které jsou uvedeny v článku 13, pro provádění úředních kontrol s cílem zajistit sledovatelnost produktů, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k), ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce a poskytnout záruky ohledně souladu s uvedenými pravidly;

c) dodatečná zvláštní kritéria a obsah k těm, které jsou stanoveny v článku 108, pro přípravu příslušných částí víceletého vnitrostátního plánu kontrol stanoveného v čl. 107 odst. 1 a další konkrétní obsah zpráv stanovených v článku 112;

d) zvláštní kritéria a podmínky pro aktivaci mechanismů správní pomoci stanovených v hlavě IV;

e) zvláštní opatření vedle těch, která jsou uvedena v čl. 135 odst. 2, která mají být přijata v případě nesouladu a závažného či opakujícího se nesouladu.

5. Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavcích 3 a 4 stanoví v případě potřeby výjimky z ustanovení tohoto nařízení uvedených ve zmíněných odstavcích.

* Úř. věst. L …, …, s. …“

4.           V článku 128 se první odstavec nahrazuje tímto:

„1. V oblastech, na které se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2, s výjimkou čl. 1 odst. 2 písm. d), e), g), h) a j), může Komise prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že opatření uplatňovaná ve třetí zemi nebo regionech dané země jsou rovnocenná požadavkům stanoveným těmito pravidly, a to na základě:

a) důkladného přezkoumání informací a údajů, které dotčená třetí země poskytla podle čl. 124 odst. 1;

b) případně uspokojivého výsledku kontroly provedené v souladu s čl. 119 odst. 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 141 odst. 2.“

5.           V článku 141 se první odstavec nahrazuje tímto:

„1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud jde o opatření v oblasti uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. j) tohoto nařízení, je Komisi nápomocen Výbor pro ekologickou produkci zřízený čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. [o ekologické produkci].“

Článek 45

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2017[52].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda […]                                                                […]

Legislativní finanční výkaz

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách] a o zrušení nařízení (ES) č. 834/2007

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[53]

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[54]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Návrh se zaměřuje na to, jak pravidla týkající se ekologické produkce přispívají k realizaci politických priorit strategie Evropa 2000 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, zejména dosažení konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a inovacích, podpory ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností, a podpory přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Návrh má tyto specifické cíle:

– odstranit překážky v rozvoji ekologické produkce v Unii,

– zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž pro zemědělce a hospodářské subjekty a zlepšit fungování vnitřního trhu,

– udržet nebo zlepšit důvěru spotřebitelů v ekologické produkty.

V souladu se společným rámcem pro monitorování a hodnocení na období 2014–2020 společné zemědělské politiky (SZP)[55] návrh přispívá k těmto obecným cílům: „udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu“ poskytováním veřejných statků (především environmentálních) a snahou o „zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí“ a „životaschopná produkce potravin“ prostřednictvím „naplnění očekávání spotřebitelů“ a „zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a posílení podílu v potravinovém řetězci“ v rámci prvního pilíře SZP.

Kromě toho návrh přispívá k obecnému cíli „udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu“ obnovou, zachováváním a zlepšováním ekosystémů (priorita 4) v rámci druhého pilíře SZP.

Tento návrh se vztahuje k opatřením podporovaným v rámci prvního (přímé platby a trhy) i druhého pilíře SZP.

Příslušné aktivity ABB: 05 04 Rozvoj venkova (a 05 02 Intervence na zemědělských trzích a 05 03 Přímé podpory).

1.4.2.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Pozitivní tržní vyhlídky – díky vyšší důvěře spotřebitelů – by měly podpořit ceny ekologických produktů a přilákat nové účastníky.

Odstranění výjimek z pravidel by mělo přispět k rozvoji ekologických vstupů, zejména osiv.

Díky jasnějším a jednodušším pravidlům produkce bude dané odvětví přitažlivější.

Zlepší se hospodářská soutěž, a to zejména díky větší harmonizaci, jednodušším a jasnějším pravidlům a přechodu od rovnocennosti k souladu, pokud jde o uznávání kontrolních subjektů ve třetích zemích.

Řeší se otázka důvěry spotřebitelů díky harmonizovaným pravidlům produkce, která zohledňují měnící se společenské zájmy a obavy (dobré životní podmínky zvířat, systém environmentálního řízení pro zpracovatele a obchodníky).

Očekává se, že přístup založený na posouzení rizik zlepší účinnost a efektivnost kontrol a spolu se spolehlivějším dovozním režimem přispěje k předcházení podvodům.

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Hlavní ukazatele výsledků ve společném rámci pro monitorování a hodnocení jsou tyto:

– podíl plochy s ekologickou produkcí na celkové využívané zemědělské ploše,

– podíl ekologické živočišné produkce na celkové ekologické živočišné produkci.

Hlavní ukazatele výstupů jsou tyto:

– rozloha půdy s ekologickou produkcí (v přechodu a po ukončení přechodu),

– počet certifikovaných ekologických hospodářských subjektů.

V souvislosti s tímto nařízením budou sledovány rovněž tyto doplňkové ukazatele:

– živočišná výroba (počet ekologicky chovaných hospodářských zvířat a ekologických produktů živočišného původu),

– pěstování a zpracování plodin (počet hospodářských subjektů a hodnota/objem produkce podle druhu hospodářské činnosti),

– počet využívaných výjimek a počet odstraněných výjimek,

– znalost loga Unie pro ekologickou produkci a důvěra v něj (průzkum Eurobarometr).

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Obecný cíl legislativního rámce, kterým je udržitelný rozvoj ekologické produkce, není v současnosti zcela naplňován. To vede ke zmarnění příležitostí pro zemědělce a hospodářské subjekty v Unii (rozloha půdy s ekologickou produkcí se za posledních 10 let pouze zdvojnásobila, zatímco trh vzrostl čtyřnásobně), riziku omezení růstu ekologického trhu a riziku omezení přínosů pro životní prostředí, které se s ekologickou produkcí spojují.

Hlavními faktory jsou: regulatorní a jiné překážky v rozvoji ekologické produkce v Unii; riziko snížení důvěry spotřebitelů, zejména kvůli řadě výjimek, jež oslabují pravidla ekologické produkce, a případům podvodů, k nimž došlo v souvislosti s nedostatky kontrolního systému a dovozního režimu; nespravedlivá hospodářská soutěž mezi hospodářskými subjekty v Unii a ve třetích zemích; problémy navrhování a prosazování právních předpisů, zejména pokud jde o fungování vnitřního trhu, způsobené mezerami v právních předpisech a různými přístupy k jejich provádění.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tento návrh představuje aktualizaci stávajícího režimu jakosti stanoveného v rámci společné zemědělské politiky.

Produkce zemědělských produktů a potravin a obchod s nimi na vnitřním trhu a zajištění fungování vnitřního trhu jsou záležitosti v pravomoci Unie. V obou případech se jedná o pravomoci sdílené s členskými státy.

Režim používaný v celé Unii je efektivnější než 28 různých režimů a umožňuje silnější a soudržnější obchodní politiku vůči světovým obchodním partnerům, a to především posílením vyjednávací síly Unie.

Logo Evropské unie pro ekologickou produkci by se mělo vztahovat na produkty, které jsou v souladu s jednotným souborem pravidel uplatňovaným v celé Unii.

Harmonizace je nutná mimo jiné v těchto oblastech: výjimky z pravidel a opatření pro zachování integrity ekologické produkce, včetně společného přístupu k přítomnosti reziduí nepovolených látek v ekologických produktech.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V roce 2013 bylo dokončeno externí hodnocení právních předpisů Unie v oblasti ekologického zemědělství[56]. Analyzovalo především adekvátnost pravidel produkce a pravidel pro kontroly, dovoz a označování ekologických produktů. Z hodnocení vyplynulo, že většina pravidel stanovených v legislativním rámci pro ekologickou produkci je v zásadě přiměřená pro dosažení jeho obecných cílů. Objevilo však také řadu nedostatků a navrhlo doporučení, jak je zlepšit. Při přípravě tohoto návrhu byla těmto doporučením věnována řádná pozornost.

Evropský účetní dvůr provedl audit účinnosti kontrolního systému, který se vztahuje na produkci, zpracování, distribuci a dovoz ekologických produktů, podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Výsledky, které byly zveřejněny ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 9/2012, poukazují na řadu nedostatků a obsahují doporučení pro zlepšení, která byla při přípravě tohoto nařízení zohledněna.

1.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Návrh je v souladu s novou SZP, tj. s novým nařízením o přímých platbách[57], podle něhož ekologičtí zemědělci mají nárok na novou „ekologickou“ platbu, a s novým nařízením o rozvoji venkova[58], které stanoví zvláštní opatření ve prospěch ekologického zemědělství, a s novou společnou rybářskou politikou.

Návrh je rovněž v souladu s návrhem nového nařízení o úředních kontrolách týkajících se potravin a krmiv a se zásadami inteligentní regulace.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[59]

Přímé řízení Komisí

– X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

– ¨  prostřednictvím výkonných agentur;

X Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– ¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

– ¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

– ¨ EIB a Evropský investiční fond;

– ¨ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

– ¨ veřejnoprávní subjekty;

– ¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

– ¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

– ¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

– Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Členské státy poskytnou Komisi každoročně informace nezbytné pro provádění a sledování uplatňování tohoto nařízení. Členské státy poskytnou Komisi každoročně rovněž informace o kontrolách, které byly provedeny s cílem zajistit dodržování požadavků pro ekologickou produkci, a to jako součást svých víceletých vnitrostátních plánů kontrol a výročních zpráv uvedených v nařízení o úředních kontrolách.

Třetí země uznané jako rovnocenné a kontrolní subjekty a kontrolní orgány uznané jako splňující podmínky pro dovoz ekologických produktů do Unie předloží Komisi výroční zprávy, které obsahují nezbytné informace pro plnění požadavků podle tohoto nařízení.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Obecná rizika, která lze určit ve vztahu k pravidlům v tomto nařízení, se týkají účinnosti návrhu, a nikoli výdajů EU, jelikož se jedná o relativně zanedbatelné částky:

Harmonizovaná pravidla produkce, která odstraňují výjimky, mohou v počáteční fázi způsobit některým hospodářským subjektům potíže a odrazovat od zapojení do režimu ekologické produkce.

Přechodné období pro přechod z režimu rovnocennosti na režim souladu, pokud jde o dovoz ekologických produktů do Unie, nemusí plně zaručovat rovné podmínky.

Nahrazení každoročních fyzických kontrol všech hospodářských subjektů bez ohledu na míru rizika přístupem ke kontrolám, který je plně založený na analýze rizik, mohou některé zúčastněné strany a/nebo kontrolní orgány či subjekty v členských zemích považovat za nevhodné.

Další rizika mohou souviset s nedostatky v prosazování: konkrétně prováděním příslušnými orgány a kontrolními orgány či kontrolními subjekty v členských zemích a třetích zemích a dozorem ze strany Komise.

Při vypracování návrhu byly řádně zohledněny zkušenosti s prováděním nařízení (ES) č. 834/2007, včetně zkušeností získaných z výsledků auditů, příspěvky zúčastněných stran v rámci posouzení dopadů a doporučení z externích studií a externího hodnocení s cílem tato rizika minimalizovat. Zvláštní pozornost byla věnována zmírnění rizik v souvislosti s možnými nedostatky v prosazování, a to úsilím o jasnější pravidla, která se snáze řídí a kontrolují.

2.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Výdaje, které zahrnuje tento návrh, uskuteční Komise v rámci přímého řízení v souladu se zásadami stanovenými v článku 32 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (finanční nařízení).

Jak vyžaduje finanční nařízení, generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova zřídil organizační strukturu a vnitřní kontrolní postupy vhodné pro dosažení cílů politiky a kontroly v souladu s normami vnitřní kontroly přijatými Komisí a s ohledem na rizika spojená s prostředím, v němž se tato politika realizuje.

2.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Výdaje, které zahrnuje tento návrh, nepovedou ke zvýšení míry chyb pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), jelikož se jedná o relativně bezvýznamné částky.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Komise přijme vhodná opatření zajišťující, že při provádění akcí financovaných v rámci tohoto nařízení budou chráněny finanční zájmy Unie uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, prováděním účinných kontrol a v případě zjištění nesrovnalostí zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek, jakož i účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi v případě potřeby, a to v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízením Rady (ES) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a s hlavou IV finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a kontroly na místě audit u všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie. Úřad OLAF má pravomoc provádět kontroly na místě a inspekce u hospodářských subjektů, kterých se tyto prostředky přímo či nepřímo dotýkají, v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 s cílem určit, zda došlo k podvodu. Rozhodnutí, dohody a smlouvy, které jsou výsledkem provádění tohoto nařízení, výslovně opravňují Komisi včetně úřadu OLAF a Účetní dvůr k provádění takovýchto auditů, kontrol na místě a inspekcí.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo […][název…...….] || RP/NRP ([60]) || zemí ESVO[61] || kandidátských zemí[62] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

2 || 05 04 60 02 Provozně-technická pomoc || RP || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR

Okruh víceletého finančního rámce || 2 || Udržitelný růst: přírodní zdroje

GŘ: AGRI || || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || ||

05 04 60 02 Provozně-technická pomoc * || Závazky || (1) || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Platby || (2) || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[63] || || || || || || ||

|| || (3) || || || || || || ||

CELKEM prostředky** pro GŘ AGRI || Závazky || =1+1a +3 || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Platby || =2+2a +3 || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

* V současnosti probíhá kontrola dovozu ekologických produktů prostřednictvím systému TRACES, který je zčásti financován z této položky, a nepředpokládá se, že by tento návrh zvýšil potřeby pro toto opatření. Vedle již existujícího nástroje pro dovoz nařízení stanoví, že veškerá ekologická produkce uváděná na trh v EU bude podléhat elektronickému certifikátu, a proto je nutné rozšířit elektronický certifikát pro dovoz tak, aby se vztahoval na produkty uvnitř Unie. Pro účely elektronického certifikátu stanoveného v článku 23 návrhu Komise bude třeba ve struktuře TRACES vytvořit nástroj IT pro domácí ekologickou produkci s odhadovanými náklady ve výši 500 000 EUR tak, aby se zajistilo jeho zprovoznění od 1. ledna 2016. Údržba se odhaduje na 110 000 EUR ročně.

* V článku 10 návrhu se stanoví další harmonizace databáze ekologických osiv. Aby bylo možné zajistit vytvoření této samostatné databáze osiv, bude z této položky mimo TRACES financována technická pomoc Unie s odhadovanými náklady ve výši 300 000 EUR. Údržba se odhaduje v prvním roce po vytvoření databáze na 120 000 EUR a v následujících letech na 60 000 EUR.

|| || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Platby || (5) || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

Platby || =5+ 6 || 0,800 || 0,230 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 0,170 || 1,710

** Nástroj IT bude financován z technické pomoci Komisi v souladu s čl. 58 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Tyto částky se již předpokládají ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020.

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR

|| || ||  2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: AGRI ||

Ÿ Lidské zdroje || – || – || – || – || – || – || –

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

GŘ AGRI CELKEM || Prostředky || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

v milionech EUR

|| || || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,927 || 0,357 || 0,225 || 0,225 || 0,225 || 0,225 || 2,184

Platby || 0,927 || 0,357 || 0,225 || 0,225 || 0,225 || 0,225 || 2,184

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR

Uveďte cíle a výstupy || || || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY ||

Druh[64] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady

SPECIFICKÝ CÍL[65] ||  Poskytnout podmínky pro udržitelné řízení přírodních zdrojů a podpořit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje ||

Výstup || Plocha využívaná k ekologické produkci            (Počet hektarů) || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || Plocha v přechodu na ekologickou produkci  (Počet hektarů) || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || Počet certifikovaných ekologických hospodářských subjektů || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || Počet certifikovaných ekologických producentů || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || ||

Lidské zdroje || – || – || – || – || – || – || –

Ostatní správní výdaje || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

Mimo OKRUH 5[66] víceletého finančního rámce || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

CELKEM || 0,127 || 0,127 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,055 || 0,474

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 18 || 18 || 18 || 18 || 18 || 18

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || ||

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 3 || 3 || 3 || 3 || 3 || 3

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || ||

XX 01 04 yy || – v ústředí || || || || || ||

– při delegacích || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || ||

CELKEM (*) || 21 || 21 || 21 || 21 || 21 || 21

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Rozvoj politiky Provádění politiky Plánování, programování, sledování a dozor Vztahy s členskými státy a zúčastněnými stranami Jednání se třetími zeměmi a zastupování Komise ve třetích zemích Vztahy s jinými orgány a institucemi Unie

Externí zaměstnanci || Pomoc při provádění politiky, sledování a kontakty s členskými státy a zúčastněnými stranami

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– X  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨  dopad na vlastní zdroje

– ¨  dopad na různé příjmy

[1]               Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

[2]               COM(2012) 212 final ze dne 11. května 2012, zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů.

[3]               8906/13 AGRILEG 56 – Ekologické zemědělství: uplatňování předpisového rámce a rozvoj odvětví.

[4]               Sdělení Komise ze dne 12. prosince 2012 o účelnosti právních předpisů EU, COM(2012) 746.

[5]               Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

[6]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

[7]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení (EU) č.1151/2012, [….]/2013 [Office of Publications, please insert number of Regulation laying down provisions for the management of expenditure relating to the food chain, animal health and animal welfare, and relating to plant health and plant reproductive material] a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách), COM(2013) 265 final ze dne 6. května 2013.

[8]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

[9]               Úř. věst. C, , s. .

[10]             Úř. věst. C, , s. .

[11]             KOM(2009) 234 v konečném znění.

[12]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

[13]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

[14]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

[15]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

[16]             KOM(2011) 244 v konečném znění, „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“.

[17]             SWD(2013) 155 final, „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“.

[18]             KOM(2006) 231 v konečném znění, „Tematická strategie pro ochranu půdy“.

[19]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

[20]             Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

[21]             Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1)

[22]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

[23]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22).

[24]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

[25]             KOM(2010) 2020 v konečném znění.

[26]             Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

[27]             Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36)

[28]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

[29]             COM(2013) 229 ze dne 29. dubna 2013.

[30]             Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1).

[31]             Směrnice Komise 2006/125/ES ze dne 5. prosince 2006 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 339, 6.12.2006, s. 16).

[32]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

[33]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XX/XXX o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, rozmnožovacího materiálu rostlin a přípravků na ochranu rostlin a o změně nařízení (ES) č. 999/2001, 1829/2003, 1831/2003, 1/2005, 396/2005, 834/2007, 1099/2009, 1069/2009, 1107/2009, nařízení (EU) č. 1151/2012, [….]/2013 [Office of Publications, please insert number of Regulation laying down provisions for the management of expenditure relating to the food chain, animal health and animal welfare, and relating to plant health and plant reproductive material] a směrnic 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES, 2008/120/ES a 2009/128/ES (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L, ...).

[34]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

[35]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).

[36]             [full title] (Úř. věst. L ...).

[37]             [full title] (Úř. věst. L ...).

[38]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

[39]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

[40]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s.1).

[41]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

[42]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1).

[43]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

[44]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).

[45]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).

[46]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7).

[47]             Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření (Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1).

[48]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

[49]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24).

[50]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

[51]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

[52]             Alespoň 6 měsíců po vstupu v platnost.

[53]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[54]             Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[55]             Článek 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

[56]             Sanders, J (ed.) 2013: Evaluation of the EU legislation on organic farming (Hodnocení právních předpisů EU v oblasti ekologické produkce), Thünen Institute of Farm Economics http://ec.europa.eu/agriculture/evaluation/market-and-income-reports/organic-farming-2013_en.htm.

[57]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009.

[58]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

[59]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[60]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[61]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[62]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[63]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[64]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[65]             V souladu se společným rámcem SZP pro monitorování a hodnocení bude počínaje rokem 2014 stanoven společný rámec pro monitorování a hodnocení, a tabulky ukazatelů budou proto řádně vyplněny v pozdější fázi.

[66]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

PŘÍLOHA I

JINÉ PRODUKTY UVEDENÉ V ČL. 2 ODST. 1

– kvasnice používané jako potraviny nebo krmivo,

– pivo,

– maté,

– výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje a maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje a maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich,

– ovocné nektary,

– kakaová hmota, máslo, tuk, olej a prášek; čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao,

– cukrovinky na bázi cukru,

– přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo,

– polévky,

– hotové omáčky,

– vařená jídla,

– zmrzlina,

– ochucené jogurty, jogurty obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao,

– mořská sůl,

– přírodní gumy a pryskyřice,

– pyl,

– včelí vosk,

– vonné silice,

– lihoviny, pokud je ethanol používaný pro produkci lihovin výhradně zemědělského původu.

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRODUKCE UVEDENÁ V KAPITOLE III

Část I: Pravidla rostlinné produkce

Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 7 až 10 se na ekologickou rostlinnou produkci vztahují pravidla stanovená v této části.

1. Obecné požadavky

1.1. Hydroponická produkce, což je způsob pěstování rostlin, při němž se kořeny rostlin nacházejí pouze v živném roztoku nebo v inertním pěstebním médiu s přidaným živným roztokem, je zakázána.

1.2. Veškeré používané techniky rostlinné produkce brání přispívání ke znečištění životního prostředí nebo tento příspěvek snižují na minimum.

1.3. Přechod na ekologickou produkci

1.3.1. Aby byly rostliny a rostlinné produkty považovány za ekologické, musí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat na pozemcích během přechodného období v délce minimálně dva roky před výsevem nebo v případě travních porostů či víceletých pícnin minimálně dva roky před jejich použitím jako krmiva získaného z ekologické produkce nebo v případě víceletých plodin jiných než pícnin minimálně tři roky před první sklizní ekologických produktů.

1.3.2. Příslušný orgán může v některých případech, kdy byl pozemek znečištěn produkty nepovolenými pro ekologickou produkci, rozhodnout o prodloužení přechodného období nad rámec období uvedeného v bodě 1.3.1.

1.3.3. V případě ošetření produktem nepovoleným pro ekologickou produkci příslušný orgán požaduje nové přechodné období v souladu s bodem 1.3.1.

Toto období může být zkráceno v těchto dvou případech:

a)      ošetření produktem nepovoleným pro ekologickou produkci v rámci povinného opatření na ochranu před škodlivými organismy nebo plevely, včetně karanténních organismů nebo invazivních druhů, uloženého příslušným orgánem členského státu;

b)      ošetření produktem nepovoleným pro ekologickou produkci v rámci vědeckých testů schválených příslušným orgánem členského státu.

1.3.4. V případech uvedených v bodech 1.3.2 a 1.3.3 se délka přechodného období stanoví s ohledem na tyto faktory:

a)      proces odbourávání dotyčného produktu zaručuje, že na konci přechodného období rezidua v půdě a v případě trvalých plodin v rostlině dosahují nevýznamných hodnot;

b)      sklizeň po ošetření nesmí být prodávána s odkazem na ekologickou produkci.

1.3.5. Zvláštní pravidla přechodu pro pozemky spojené s ekologickou živočišnou produkcí jsou následující:

1.3.5.1. Pravidla přechodu na ekologickou produkci se uplatňují na celou produkční jednotku, v níž se produkují krmiva.

1.3.5.2. Bez ohledu na ustanovení bodu 1.3.5.1 může být období přechodu zkráceno na jeden rok u pastvin a otevřených prostranství používaných pro nebýložravé druhy.

1.4. Původ rostlin včetně reprodukčního materiálu rostlin

1.4.1. Pro produkci rostlin a rostlinných produktů se používá pouze ekologicky vyprodukovaný rozmnožovací materiál rostlin. Za tímto účelem musí být rostlina určená pro produkci rozmnožovacího materiálu a případně matečná rostlina produkována v souladu s tímto nařízením po dobu minimálně jedné generace, nebo v případě trvalých plodin po dobu minimálně jedné generace během dvou vegetačních období.

1.4.2. Použití rozmnožovacího materiálu rostlin nezískaného z ekologické produkce.

Rozmnožovací materiál rostlin nezískaný z ekologické produkce lze použít pouze tehdy, pokud pochází z produkční jednotky v období přechodu na ekologickou produkci nebo pokud je to odůvodněno použitím ve výzkumu, testováním v malých polních pokusech nebo pro účely zachování genetických zdrojů, které byly schváleny příslušným orgánem členského státu.

1.5. Hospodaření s půdou a hnojení

1.5.1. Ekologická rostlinná produkce využívá způsoby obdělávání a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah organických látek v půdě, zvyšují stabilitu půdy a její biologickou rozmanitost a předcházejí zhutnění a erozi půdy.

1.5.2. Úrodnost a biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo, a používáním stájových hnojiv či organických materiálů, pokud možno kompostovaných, z ekologické produkce.

1.5.3. Pokud nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit opatřeními stanovenými v bodech 1.5.1 a 1.5.2, lze používat pouze hnojiva a pomocné půdní látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19, a to pouze v nezbytné míře.

1.5.4. Celkové množství statkových hnojiv podle definice ve směrnici Rady 91/676/EHS[1] používaných v zemědělském podniku nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využívané půdy. Tato mez se týká pouze používání chlévského hnoje, sušeného chlévského hnoje a dehydrovaného drůbežího trusu, kompostovaných živočišných výkalů včetně drůbežího trusu, kompostovaného chlévského hnoje a kapalných živočišných výkalů.

1.5.5. Ekologické zemědělské podniky mohou uzavřít písemné dohody o spolupráci výhradně s jinými zemědělskými podniky, které dodržují pravidla ekologické produkce, za účelem rozmetání přebytečných statkových hnojiv z ekologické produkce. Horní mez uvedená v bodě 1.5.4 se vypočítá na základě všech jednotek ekologické produkce, které jsou zapojeny do této spolupráce.

1.5.6. Pro zlepšení celkového stavu půdy nebo zvýšení dostupnosti živin v půdě nebo plodinách lze použít přípravky mikroorganismů.

1.5.7. K aktivaci kompostu lze použít vhodné přípravky na bázi rostlin nebo přípravky mikroorganismů.

1.5.8. Minerální dusíkatá hnojiva se nepoužívají.

1.6. Ochrana před škodlivými organismy a plevely

1.6.1. Prevence škod způsobených škodlivými organismy a plevely je založena především na ochraně prostřednictvím:

– přirozených nepřátel,

– volby druhů, odrůd a heterogenního materiálu,

– střídání plodin,

– pěstitelských technik, jako je biofumigace, a

– termických procesů, jako je solarizace a mělké propaření půdy (maximálně do hloubky 10 cm).

1.6.2. Pokud rostliny nemohou být před škodlivými organismy náležitě chráněny pomocí opatření stanovených v bodě 1.6.1, nebo v případě zjištěného ohrožení plodiny lze použít pouze produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19, a to pouze v nezbytné míře.

1.6.3. Pasti a rozprašovače produktů jiných než feromony zabraňují proniknutí látek do životního prostředí a jejich kontaktu s pěstovanými plodinami. Pasti jsou po použití sebrány a bezpečně zlikvidovány.

1.7. Produkty používané k čištění a dezinfekci

Pokud jde o čištění a dezinfekci, používají se v rostlinné produkci pouze produkty pro účely čištění a dezinfekce povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

2. Požadavky pro konkrétní rostliny nebo rostlinné produkty

2.1. Pravidla produkce hub

Pro produkci hub lze používat substráty, které se skládají pouze z těchto složek:

a)      chlévského hnoje a živočišných výkalů:

i)       buď ze zemědělských podniků produkujících podle pravidel ekologické produkce, nebo

ii)      uvedených v bodě 1.5.3, a to pouze pokud není k dispozici produkt uvedený v bodě i) a pod podmínkou, že tento chlévský hnůj a živočišné výkaly nepřekročí 25 % hmotnosti všech složek substrátu, kromě krycího substrátu a přidané vody, před kompostováním;

b)      produktů zemědělského původu jiných než produktů uvedených v písmenu a) ze zemědělských podniků produkujících podle pravidel ekologické produkce;

c)      chemicky neošetřené rašeliny;

d)      dřeva, které po kácení nebylo chemicky ošetřeno;

e)      minerálních produktů uvedených v bodě 1.5.3, vody a půdy.

2.2. Pravidla týkající se sběru volně rostoucích rostlin

Sběr volně rostoucích rostlin a jejich částí, které přirozeně rostou v přírodních oblastech, lesích a zemědělských oblastech, se považuje za ekologickou produkci, pokud:

a)      tyto oblasti nebyly v průběhu nejméně tří let před sběrem ošetřeny jinými produkty než produkty povolenými pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

b)      sběr nemá vliv na stabilitu přírodního stanoviště nebo na zachování daného druhu v oblasti sběru.

Část II: Pravidla živočišné produkce

Kromě pravidel produkce stanovených v článcích 7, 8, 9 a 11 se na ekologickou živočišnou produkci vztahují pravidla stanovená v této části.

1. Obecné požadavky

1.1. Pokud zemědělec, který produkuje hospodářská zvířata, nehospodaří na zemědělské půdě a neuzavřel písemnou dohodu o spolupráci s jiným zemědělcem, je živočišná produkce bez zemědělské půdy zakázána.

1.2. Přechod na ekologickou produkci

1.2.1. Přechodné období začíná nejdříve v okamžiku, kdy zemědělec oznámil svoji činnost příslušným orgánům a podřídil svůj podnik kontrolnímu systému v souladu s tímto nařízením.

1.2.2. Přechodná období pro jednotlivé druhy živočišné produkce jsou stanovena v bodě 2.

1.2.3. Hospodářská zvířata a produkty živočišného původu vyprodukované během přechodného období nelze uvádět na trh jako ekologické produkty.

1.2.4. Hospodářská zvířata a produkty živočišného původu lze považovat za ekologické na konci přechodného období, provádí-li se současně přechod celé produkční jednotky včetně hospodářských zvířat, pastvin nebo půdy používané pro výživu zvířat.

1.3. Původ zvířat

1.3.1. Ekologicky chovaná hospodářská zvířata se rodí a odchovávají v ekologických zemědělských podnicích.

1.3.2. Zvířata, která se v zemědělském podniku nacházela na počátku přechodného období, a jejich produkty mohou být považovány za ekologické po dodržení příslušného přechodného období uvedeného v bodě 2.

1.3.3. Pokud jde plemenitbu ekologicky chovaných zvířat:

a)      při rozmnožování se používají přirozené metody, je však povolena umělá inseminace;

b)      rozmnožování nesmí být navozeno za použití hormonů nebo podobných látek, nejsou-li tyto hormony nebo látky součástí veterinárního léčebného ošetření v případě konkrétního zvířete;

c)      nepoužívají se jiné druhy umělého rozmnožování, jako jsou klonování a přenos embryí;

d)      výběr plemen je přiměřený a přispívá k předcházení jakéhokoli utrpení a k vyloučení potřeby zvířata mrzačit.

1.3.4. Při volbě plemen nebo linií je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, aniž by to zhoršilo jejich dobré životní podmínky, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám. Kromě toho jsou plemena nebo linie zvířat zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu, jako je stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat (syndrom PSE způsobující bledé, měkké a vodnaté maso), syndrom náhlého úhynu, samovolné potraty a komplikované porody vyžadující císařský řez. Přednost se dává domorodým plemenům a liniím.

1.3.5. Pro účely plemenitby mohou být do zemědělského podniku uvedena zvířata, která nebyla odchována ekologicky, pokud hrozí nebezpečí ztráty plemen pro zemědělskou produkci podle přílohy IV nařízení Komise (ES) č. 1974/2006[2], a v takovém případě nemusí být zvířata těchto plemen bezpodmínečně dosud nerodící.

1.4. Výživa

1.4.1. Obecné požadavky na výživu

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      krmivo pro hospodářská zvířata se získává v prvé řadě ze zemědělského podniku, kde jsou zvířata chována, nebo z jiných ekologických zemědělských podniků ve stejném regionu;

b)      hospodářská zvířata jsou krmena ekologickým krmivem, které splňuje požadavky na výživu zvířete v různých stadiích jeho vývoje. Restriktivní krmení není v živočišné výrobě povoleno;

c)      je zakázáno chovat hospodářská zvířata za podmínek nebo s výživou, které by mohly způsobit chudokrevnost;

d)      výkrm musí být v jakémkoli stadiu odchovu vratný. Nucené vykrmování je zakázáno;

e)      hospodářská zvířata s výjimkou včel mají stálý přístup na pastvu nebo k objemnému krmivu;

f)       nepoužívají se růstové stimulátory a syntetické aminokyseliny;

g)      sající zvířata jsou po určité minimální období krmena přednostně mateřským mlékem;

h)      krmné suroviny minerálního původu, doplňkové látky v krmivech, určité produkty používané ve výživě zvířat a pomocné látky se používají pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

1.4.2. Pastva na společných pozemcích a sezónní přesun zvířat na jiné pastviny

1.4.2.1. Ekologicky chovaná zvířata se mohou pást na společných pozemcích, pokud:

a)      jsou společné pozemky plně obhospodařovány v souladu s tímto nařízením;

b)      veškerá zvířata nechovaná ekologicky, která se pasou na těchto pozemcích, pocházejí ze systému produkce, který je rovnocenný jednomu ze systémů uvedených v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013[3];

c)      živočišné produkty z ekologicky chovaných zvířat v období, kdy se pasou na těchto pozemcích, nejsou považovány za produkty z ekologické produkce, pokud nelze doložit náležité oddělení od zvířat nechovaných ekologicky.

1.4.2.2. V období sezónního přesunu se zvířata smějí během přehánění z jedné pastviny na druhou pást na pozemcích, které nejsou obhospodařovány ekologicky. Příjem jiných než ekologických krmiv v podobě travin a jiné vegetace, kterou zvířata spásají, je povoleno po dobu nejvýše 35 dnů, které zahrnují cesty do cílové oblasti i zpět.

1.4.3. Krmiva z přechodného období

1.4.3.1. Pro zemědělské podniky přecházející na ekologickou produkci platí, že až 15 % celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet ze spásání či sklizně trvalých pastvin, pozemků s víceletými pícninami či bílkovinných plodin zasetých podle zásad ekologické produkce na pozemcích v prvním roce přechodu na ekologickou produkci, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku. Krmiva v prvním roce přechodu na ekologickou produkci nesmí být použita pro výrobu zpracovaných ekologických krmiv. V případě, že se používají jak krmiva z přechodného období, tak krmiva z pozemků v prvním roce přechodu na ekologickou produkci, nesmí celkový kombinovaný procentní podíl těchto krmiv přesáhnout maximální podíly stanovené v bodě 1.4.3.2.

1.4.3.2. Pro ekologické zemědělské podniky může v průměru až 20 % krmného receptu krmné dávky zahrnovat krmiva z přechodného období, konkrétně z druhého roku přechodu na ekologickou produkci. Pro zemědělské podniky přecházející na ekologickou produkci platí, že pokud krmiva z přechodného období pocházejí z daného zemědělského podniku, může být tento procentní podíl zvýšen až na 100 %.

1.4.3.3. Údaje uvedené v bodech 1.4.3.1 a 1.4.3.2 se vypočítají každoročně jako procentní podíl sušiny v krmivech rostlinného původu.

1.4.4. Použití určitých krmných surovin a látek v krmivech

Při zpracování ekologických krmiv a krmení ekologicky chovaných zvířat mohou být použity pouze ekologické krmné suroviny živočišného původu a krmné suroviny a doplňkové látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

1.5. Zdravotní péče

1.5.1. Prevence nákaz

1.5.1.1. Prevence nákaz je založena na výběru plemena a linie, chovatelských postupech, vysoce kvalitním krmivu a tělesném pohybu, odpovídající intenzitě chovu a přiměřeném a vhodném ustájení udržovaném v hygienických podmínkách.

1.5.1.2. Používání imunologických veterinárních léčivých přípravků je povoleno.

1.5.1.3. Používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčivých přípravků nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno.

1.5.1.4. Je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, kokcidiostatik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu), jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce nebo pro jiné účely (například indukce nebo synchronizace říje).

1.5.1.5. Pokud jsou získána hospodářská zvířata, která nepocházejí z jednotek ekologické produkce, provedou se v závislosti na místních podmínkách zvláštní opatření, jako je depistáž nebo karanténa.

1.5.1.6. Pokud jde o čištění a dezinfekci, používají se v budovách a zařízeních pro živočišnou produkci pouze produkty pro účely čištění a dezinfekce povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

1.5.1.7. Stáje, kotce, zařízení a potřeby se řádně čistí a dezinfikují, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo se odstraňují tak často, jak je to nutné, aby se minimalizoval zápach a zabránilo se přilákání hmyzu nebo hlodavců. K hubení hmyzu a jiných škůdců v budovách a jiných zařízeních, kde se chovají hospodářská zvířata, lze používat rodenticidy (použití pouze v pastích) a produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

1.5.2. Veterinární péče

1.5.2.1. Pokud navzdory preventivním opatřením k zajištění zdraví zvířat dojde k onemocnění nebo zranění zvířete, je zvíře okamžitě ošetřeno.

1.5.2.2. Nákazy se ošetřují okamžitě, aby se zabránilo utrpení zvířete; v nutných případech je možné použít chemicky syntetizované alopatické veterinární léčivé přípravky včetně antibiotik, a to za přísných podmínek a pod dohledem veterinárního lékaře, není-li vhodné použití fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků. Stanoví se zejména omezení týkající se průběhu léčby a ochranných lhůt.

1.5.2.3. Krmné suroviny minerálního původu a nutriční doplňkové látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19 a fytoterapeutické a homeopatické přípravky se použijí přednostně před chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky včetně antibiotik, pokud mají terapeutický účinek na daný živočišný druh a onemocnění, které má být léčeno.

1.5.2.4. S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v průběhu dvanácti měsíců více než třem léčebným kúrám s podáváním chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv včetně antibiotik nebo více než jedné kúře v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, nemohou být dotčená hospodářská zvířata nebo produkty z nich získané prodávány jako ekologické produkty a hospodářská zvířata musí být podrobena přechodným obdobím uvedeným v bodech 1.2 a 2.

1.5.2.5. Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčivého přípravku zvířeti za normálních podmínek užívání a výrobou ekologicky produkovaných potravin z tohoto zvířete činí dvojnásobek ochranné lhůty podle článku 11 směrnice 2001/82/ES, nebo pokud tato lhůta není stanovena, činí 48 hodin.

1.5.2.6. Ošetření týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat uložená na základě právních předpisů Unie jsou povolena.

1.6. Ustájení hospodářských zvířat a chovatelské postupy

1.6.1. Tepelná izolace, topení a větrání budov zajišťují, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost vzduchu a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, která zajistí dobré životní podmínky zvířat. Budova v hojné míře umožňuje přirozené větrání a přístup denního světla.

1.6.2. Ustájení hospodářských zvířat v budovách není povinné v oblastech s příhodnými podnebnými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku. Hospodářská zvířata mají stálý přístup na otevřená prostranství, nejlépe na pastviny, kdykoli to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí, nejsou-li uložena omezení a povinnosti týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat na základě právních předpisů Unie. Zvířata mají mít přístup do přístřešků nebo zastíněných oblastí, které je chrání před nepříznivými povětrnostními podmínkami.

1.6.3. Intenzita chovu v budovách zajišťuje pohodlí zvířat, jejich dobré životní podmínky a druhově specifické potřeby, a to především v závislosti na druhu, plemeni a věku zvířat. Zohledňuje rovněž etologické potřeby zvířat, které závisejí především na velikosti skupiny a na pohlaví zvířat. Intenzita chovu zajišťuje zvířatům dobré životní podmínky tak, že jim poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby mohla přirozeně stát, pohybovat se, jednoduše si lehnout, otáčet se, provádět očistu, pobývat ve všech přirozených polohách a provádět všechny přirozené pohyby, jako například protáhnout se a třepat křídly.

1.6.4. Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení pro různé druhy a kategorie zvířat jsou stanoveny v bodech 2.1.4, 2.2.4, 2.3.4 a 2.4.5.

1.6.5. Otevřená prostranství mohou být částečně zastřešená. Kryté výběhy se nepovažují za otevřená prostranství.

1.6.6. Celková intenzita chovu nesmí překročit mez 170 kg organického dusíku ročně na hektar zemědělsky využívané půdy.

1.6.7. Pro určení vhodné intenzity chovu hospodářských zvířat podle bodu 1.6.6 stanoví příslušný orgán velké dobytčí jednotky odpovídající mezní hodnotě uvedené v bodě 1.6.6, a to na základě údajů stanovených v každém ze zvláštních požadavků pro živočišnou produkci.

1.7. Dobré životní podmínky zvířat

1.7.1. Veškeré osoby, které se zabývají chovem zvířat, mají nezbytné základní znalosti a dovednosti, pokud jde o zdravotní potřeby a dobré životní podmínky zvířat.

1.7.2. Chovatelské postupy včetně intenzity chovu a podmínek ustájení zaručují splnění vývojových, fyziologických a etologických potřeb zvířat.

1.7.3. Hospodářská zvířata mají stálý přístup na otevřená prostranství, nejlépe na pastviny, kdykoli to povětrnostní podmínky a stav půdy dovolí, nejsou-li uložena omezení a povinnosti týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat na základě právních předpisů Unie.

1.7.4. Počet hospodářských zvířat je omezen tak, aby se minimalizovala nadměrná pastva, udusání půdy, eroze nebo znečištění způsobené zvířaty nebo roznášením jejich trusu.

1.7.5. Použije-li se čl. 8 odst. 5 a bod 1.4.2.2. této části, ekologicky chovaná hospodářská zvířata jsou chována odděleně od ostatních hospodářských zvířat.

1.7.6. Vazné ustájení nebo izolování hospodářských zvířat je zakázáno, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, a to pouze pokud to je odůvodněno z veterinárního hlediska. Příslušné orgány mohou povolit vazné ustájení dobytka v mikropodnicích, pokud není možné chovat dobytek ve skupinách, které by vyhovovaly jeho etologickým potřebám, a to za podmínky, že má během období pastvy přístup na pastviny a alespoň dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, pokud pastva není možná.

1.7.7. Doba trvání přepravy hospodářských zvířat je co nejkratší.

1.7.8. Jakékoli utrpení během celého života zvířete, včetně samotné porážky, se udržuje na co nejnižší úrovni.

1.7.9. Mrzačení zvířat je zakázáno.

1.7.10. Utrpení zvířat se omezuje na minimum pomocí vhodné anestezie nebo analgetik, přičemž operace provádí kvalifikovaný personál, a to pouze v nejvhodnějším věku zvířat.

1.7.11. Fyzická kastrace v zájmu zachování jakosti produktů a tradičních výrobních postupů je povolena, ale pouze za pomoci vhodné anestezie nebo analgetik, přičemž operace provádí kvalifikovaný personál, a to pouze v nejvhodnějším věku zvířat.

1.7.12. Nakládka i vykládka zvířat se provádějí bez použití jakékoli elektrické stimulace k nucení zvířat. Používání alopatických trankvilizérů před přepravou nebo v jejím průběhu je zakázáno.

2. Požadavky pro konkrétní druhy hospodářských zvířat

2.1. Produkce skotu, ovcí a koz

2.1.1. Přechod na ekologickou produkci

Aby bylo možné považovat skot, ovce a kozy a produkty z nich za ekologické, musí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat alespoň:

a)      po dobu 12 měsíců v případě skotu chovaného k produkci masa, a v každém případě alespoň po dobu tří čtvrtin jeho života;

b)      po dobu šesti měsíců v případě ovcí a koz a zvířat chovaných k produkci mléka.

2.1.2. Výživa

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      skot, ovce a kozy mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;

b)      bez ohledu na písmeno a) mají býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na otevřené prostranství;

c)      pokud mají skot, ovce a kozy přístup na pastvinu v období pastvy a pokud systém zimního ustájení umožňuje zvířatům volnost pohybu, je možné upustit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;

d)      s výjimkou období, kdy dochází k sezónnímu přesunu zvířat podle bodu 1.4.2.2, pochází nejméně 90 % krmiva z daného hospodářství nebo v případě, že to není proveditelné, je vyprodukováno ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími z téhož regionu;

e)      systémy odchovu skotu, ovcí a koz jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce skotu, ovcí a koz pochází z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv. Je povoleno snížení na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace;

f)       všechna sající mláďata skotu, ovcí a koz jsou krmena přednostně mateřským mlékem, a to minimálně po dobu tří měsíců u skotu a 45 dnů u ovcí a koz.

2.1.3. Zvláštní podmínky ustájení

Pokud jde o podmínky ustájení, použijí se tato pravidla:

a)      podlahy v prostorách pro ustájení skotu, ovcí a koz jsou hladké, nikoli však kluzké. Nejméně polovina minimální plochy podlahy v uzavřených prostorách podle tabulky obsahující minimální plochy pro skot, ovce a kozy uvedené v bodě 2.1.4 je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce.

b)      prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

c)      bez ohledu na čl. 3 odst. 1 první pododstavec písm. a) a čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2008/119/ES[4] je zakázáno ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech, pokud se nejedná o jednotlivá zvířata a o omezenou dobu, a to pouze pokud to je odůvodněno z veterinárního hlediska.

2.1.4. Intenzita chovu

Počet skotu, ovcí a koz na hektar musí dodržovat tyto mezní hodnoty:

Třída nebo druh zvířat || Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N/ha/rok

Telata na výkrm || 5

Ostatní skot do stáří jednoho roku || 5

Skot od jednoho do dvou let – býci || 3,3

Skot od jednoho do dvou let – jalovice a krávy || 3,3

Býci staří dva a více let || 2

Plemenné jalovice || 2,5

Jalovice na výkrm || 2,5

Dojnice || 2

Vyřazené dojnice || 2

Ostatní krávy || 2,5

Kozy || 13,3

Bahnice || 13,3

Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení skotu, ovcí a koz se stanoví takto:

|| Uzavřené prostory (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) || Otevřená prostranství (plocha pro volný pohyb mimo pastviny)

|| Minimální živá hmotnost (kg) || m2/hlavu || m2/hlavu

Skot – plemenný a na výkrm || až 100 || 1,5 || 1,1

až 200 || 2,5 || 1,9

až 350 || 4,0 || 3

nad 350 || 5, minimálně však 1 m2/100 kg || 3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg

Dojnice || || 6 || 4,5

Plemenní býci || || 10 || 30

Ovce a kozy || || 1,5 na ovci/kozu || 2,5

|| 0,35 na jehně/kůzle || 2,5 a 0,5 na jehně/kůzle

2.2. Produkce koní a jiných lichokopytníků

2.2.1. Přechod na ekologickou produkci

Aby bylo možné považovat koně a jiné lichokopytníky a produkty z nich za ekologické, musí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat alespoň:

a)      po dobu 12 měsíců v případě zvířat chovaných k produkci masa, a v každém případě alespoň po dobu tří čtvrtin jejich života;

b)      po dobu šesti měsíců v případě zvířat chovaných k produkci mléka.

2.2.2. Výživa

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      koně a jiní lichokopytníci mají přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí;

b)      pokud mají koně a jiní lichokopytníci přístup na pastvinu v období pastvy a pokud systém zimního ustájení umožňuje zvířatům volnost pohybu, je možné upustit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících;

c)      s výjimkou období, kdy dochází k sezónnímu přesunu zvířat podle bodu 1.4.2.2, pochází nejméně 90 % krmiva z daného hospodářství nebo v případě, že to není proveditelné, je vyprodukováno ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími z téhož regionu;

d)      systémy odchovu koní a jiných lichokopytníků jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce koní a jiných lichokopytníků pochází z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv;

e)      sající mláďata koní a jiných lichokopytníků jsou krmena přednostně mateřským mlékem, a to minimálně po dobu tří měsíců.

2.2.3. Zvláštní podmínky ustájení

Pokud jde o podmínky ustájení, použijí se tato pravidla:

a)      podlahy pro ustájení koní a jiných lichokopytníků jsou hladké, nikoli však kluzké. Nejméně polovina minimální plochy podlahy v uzavřených prostorách podle tabulky obsahující minimální plochy pro koně a jiné lichokopytníky uvedené v bodě 2.2.4 je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce;

b)      prostory pro ustájení jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

2.2.4. Intenzita chovu

Počet koní a jiných lichokopytníků na hektar musí dodržovat tuto mezní hodnotu:

Třída nebo druh zvířat || Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N/ha/rok

Koně a jiní lichokopytníci starší šesti měsíců || 2

Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení koní a jiných lichokopytníků se stanoví takto:

|| Uzavřené prostory (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) || Otevřená prostranství (plocha pro volný pohyb mimo pastviny)

|| Minimální živá hmotnost (kg) || m2/hlavu || m2/hlavu

Koně a jiní lichokopytníci – plemenní a na výkrm || až 100 || 1,5 || 1,1

až 200 || 2,5 || 1,9

až 350 || 4,0 || 3

nad 350 || 5, minimálně však 1 m2/100 kg || 3,7, minimálně však 0,75 m2/100 kg

2.3. Produkce prasat

2.3.1. Přechod na ekologickou produkci

Aby bylo možné považovat prasata a produkty z nich za ekologické, musí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat alespoň po dobu šesti měsíců.

2.3.2. Výživa

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      nejméně 60 % krmiva pochází z daného hospodářství nebo v případě, že to není proveditelné, je vyprodukováno ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími nebo výrobci krmiv z téhož regionu;

b)      sající selata jsou krmena přednostně mateřským mlékem, a to minimálně po dobu 40 dní;

c)      do denní krmné dávky prasat se přidávají objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva.

2.3.3. Zvláštní podmínky ustájení

Pokud jde o podmínky ustájení, použijí se tato pravidla:

a)      podlahy pro ustájení prasat jsou hladké, nikoli však kluzké. Nejméně polovina minimální plochy podlahy v uzavřených prostorách podle tabulky obsahující minimální plochy pro prasata uvedené v bodě 2.3.4 je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce;

b)      prostory pro ustájení prasat jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty, které jsou povoleny jako hnojivo nebo pomocná půdní látka pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

c)      prasnice se chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení;

d)      selata se neustájují na etážových plošinách ani v klecích;

e)      oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty.

2.3.4. Intenzita chovu

Počet prasat na hektar musí dodržovat tyto mezní hodnoty:

Třída nebo druh zvířat || Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N/ha/rok

Selata || 74

Plemenné prasnice || 6,5

Prasata na výkrm || 14

Ostatní prasata || 14

Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení prasat se stanoví takto:

|| Uzavřené prostory (čistá plocha, kterou mají zvířata k dispozici) || Otevřená prostranství (plocha pro volný pohyb mimo pastviny)

|| Minimální živá hmotnost (kg) || m2/hlavu || m2/hlavu

Prasnice po porodu se selaty do stáří 40 dní || || 7,5 na prasnici || 2,5

Prasata na výkrm || až 50 || 0,8 || 0,6

až 85 || 1,1 || 0,8

až 110 || 1,3 || 1

Selata || starší 40 dní a do 30 kg || 0,6 || 0,4

Chovná prasata || || 2,5 na samici || 1,9

|| 6 na samce Pokud se kotce používají k přirozené plemenitbě: 10 m2 na kance. || 8,0

2.4. Produkce drůbeže

2.4.1. Přechod na ekologickou produkci

Aby bylo možné považovat drůbež a produkty z ní za ekologické, musí se pravidla produkce stanovená v tomto nařízení uplatňovat alespoň:

a)      po dobu 10 týdnů v případě drůbeže chované k produkci masa, která přibyla do chovu dříve než ve věku tří dnů;

b)      po dobu šesti týdnů v případě drůbeže chované k produkci vajec.

2.4.2. Původ drůbeže

Drůbež je buď odchována až do dosažení minimálního věku, nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem definovaných příslušným orgánem. Pokud zemědělec nevyužívá linie drůbeže s pomalým růstem, činí minimální věk při porážce:

a)      81 dnů u kuřat;

b)      150 dnů u kapounů;

c)      49 dnů u kachen pekingských;

d)      70 dnů u kachen pižmových;

e)      84 dnů u samců kachen pižmových;

f)       92 dnů u kachen mulard;

g)      94 dnů u perliček;

h)      140 dnů u krocanů a hus na pečení;

i)       100 dnů u krůt.

2.4.3. Výživa

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      nejméně 60 % krmiva pochází z daného hospodářství nebo v případě, že to není proveditelné, je vyprodukováno ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími nebo výrobci krmiv z téhož regionu;

b)      do denní krmné dávky se přidávají objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva.

2.4.4. Zvláštní podmínky ustájení

Pokud jde o podmínky ustájení, použijí se tato pravidla:

a)      drůbež není chována v klecích;

b)      vodní ptactvo má v zájmu uspokojení druhově specifických potřeb a požadavků na dobré životní podmínky přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují; pokud to povětrnostní podmínky nedovolují, má přístup k vodě, která ptákům umožňuje ponořit hlavu, aby si mohli čistit peří;

c)      drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Otevřená prostranství jsou převážně pokryta vegetací, jsou vybavena ochranným zařízením a umožňují drůbeži jednoduchý přístup k přiměřenému počtu napájecích žlabů;

d)      pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Unie, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby;

e)      budovy pro veškerou drůbež splňují tyto podmínky:

i)       nejméně jedna třetina podlahové plochy je pevná, a netvoří ji tedy roštová podlážka nebo mřížová konstrukce a je pokryta podestýlkou, jako je sláma, dřevěné hobliny, písek nebo rašelina;

ii)      v budově pro chov nosnic slouží dostatečně velká část podlahové plochy přístupné slepicím jako sběrné místo pro trus;

iii)     drůbež má k dispozici hřady, jejichž počet a rozměry jsou uzpůsobeny velikosti skupiny a rozměrům ptáků podle tabulky uvádějící minimální rozlohu uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení drůbeže stanovené v bodě 2.4.5.;

iv)     vnější hranice budovy, případně včetně krytého výběhu, jsou vybaveny vstupními a výstupními otvory s rozměry vhodnými pro ptáky o celkové délce nejméně 4 m na 100 m2 plochy budovy, která je ptákům k dispozici. Pokud se vyskytuje krytý výběh, mají vnitřní otvory mezi budovou a tímto výběhem celkovou délku 2 m na 100 m² budovy. Přístup do krytého výběhu je umožněn po 24 hodin denně;

v)      budovy jsou postaveny tak, aby všichni ptáci měli snadný přístup na otevřené prostranství, maximální vzdálenost z kteréhokoli místa budovy k nejbližšímu vnějšímu otvoru tedy nesmí být větší než 15 m;

vi)     vícepatrové systémy mají nejvýše tři úrovně užitné plochy včetně přízemní úrovně. Vzdálenost mezi jednotlivými úrovněmi nebo přechodnými oblastmi, jako jsou prostory pro hnízda, nesmí být větší než 1 m. Vyšší patra umožňují odstraňování hnoje pomocí automatizovaného systému;

f)       denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin;

g)      v době mezi dvěma turnusy chované drůbeže jsou veškerá hospodářská zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého turnusu chované drůbeže ponechají výběhy po určitou dobu stanovenou členskými státy prázdné, aby se umožnil opětný růst vegetace. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež není chována v turnusech, není chována na výbězích a může se po celý den volně pohybovat.

2.4.5. Intenzita chovu

Počet zvířat na hektar musí dodržovat tyto mezní hodnoty:

Třída nebo druh zvířat || Maximální počet zvířat na hektar odpovídající 170 kg N/ha/rok

Brojleři || 580

Nosnice || 230

Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení ptáků druhu Gallus gallus se stanoví takto:

|| Plemenná drůbež / rodiče || Mladí jedinci || Drůbež na výkrm || Kapouni || Nosnice

Věk || Plemenná drůbež || Kuřice 0–8 týdnů || Kuřice 9–18 týdnů || Počáteční fáze 0–21 dnů || Závěrečná fáze 22–81 dnů || 22–150 dnů || Nosnice od 19 týdnů

Vnitřní hustota ustájení (ptáci na m² využitelné plochy) pro pevné a mobilní stavby || 6 kusů || 24 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 15 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 20 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 6 kusů

Prostor na hřadu (cm) || || || || || 18

Dodatečná omezení pro vícepodlažní systémy/m² přízemní podlahové plochy (včetně krytého výběhu, je-li přístupný 24 h denně) || 9 kusů || 36 kusů kromě plochy krytého výběhu || 22 kusů || obvykle není použitelné || 9 kusů

Mezní hodnoty pro velikost hejna || 3 000 včetně samců || 10 000* || 3 300 || 10 000* || 4 800 || 2 500 || 3 000

Hustota ustájení ve venkovních výbězích (m2/kus) pod podmínkou, že není překročena mez 170 kg N/ha/rok || 4 || 1 || 4 || 1 || 4 || 4 || 4

*   dělitelné tak, aby vznikly turnusy po 3 x 3 000 nebo 2 x 4 800 kusech

Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství a další parametry ustájení ptáků jiných druhů než Gallus gallus se stanoví takto:

|| Krocani a krůty || Husy || Kachny || Perličky

Druh || Samci || Samice || Všechny || Pekingské || Pižmové – samci || Pižmové – samice || Mulard || Všechny

Vnitřní hustota ustájení (ptáci na m² využitelné plochy) pro pevné a mobilní stavby || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m² || 10 kusů, avšak maximálně 21 kg živé hmotnosti na m²

Prostor na hřadu (cm) || 40 || 40 || obvykle není použitelné || obvykle není použitelné || 40 || 40 || obvykle není použitelné || 20

Mezní hodnoty pro velikost hejna || 2 500 || 2 500 || 2 500 || 4 000 samic 3 200 samců || 3 200 || 4 000 || 3 200 || 5 200

Hustota ustájení ve venkovních prostorách (m2/kus) pod podmínkou, že není překročena mez 170 kg N/ha/rok || 10 || 10 || 15 || 4,5 || 4,5 || 4,5 || 4,5 || 4

2.4.6. Přístup na otevřená prostranství

Pokud jde o přístup na otevřená prostranství, použijí se tato pravidla:

a)      drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života. Zejména má trvalý přístup na otevřené prostranství za denního světla již od tak nízkého věku, jak je to prakticky možné, kdykoli to fyziologické a fyzické podmínky dovolí, s výjimkou dočasných omezení uložených na základě právních předpisů Unie;

b)      otevřená prostranství pro drůbež jsou převážně pokryta vegetací, kterou tvoří různé rostliny, jsou vybavena ochranným zařízením a umožňují drůbeži jednoduchý přístup k přiměřenému počtu napájecích žlabů. Vegetace na venkovních plochách musí být pravidelně sklízena a odstraňována, aby se omezil možný nadbytek živin. Otevřená prostranství nesmí zasahovat mimo okruh 150 m od nejbližšího otvoru umožňujícího přístup do budovy. Tuto vzdálenost však lze zvětšit až na 350 m od nejbližšího otvoru umožňujícího přístup do budovy za předpokladu, že na území celého venkovního výběhu je rovnoměrně rozmístěn dostatečný počet přístřešků a napájecích žlabů, a to nejméně čtyři přístřešky na hektar;

c)      pokud je dostupnost krmiva z uvedené oblasti omezený, například z důvodu dlouhodobé sněhové pokrývky nebo sucha, musí být do stravy drůbeže zahrnuto přikrmování objemným krmivem;

d)      pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Unie, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby.

2.4.7. Dobré životní podmínky zvířat

Škubání živé drůbeže je zakázáno.

2.5. Včelařství

2.5.1. Přechod na ekologickou produkci

Včelařské produkty mohou být prodávány s odkazem na ekologickou produkci, pouze pokud byla pravidla stanovená tímto nařízením dodržována nejméně po dobu jednoho roku.

V průběhu přechodného období se vosk nahrazuje voskem pocházejícím z ekologického včelařství.

2.5.2. Původ včel

Přednostně se využívá druh Apis mellifera a jeho místní ekotypy.

2.5.3. Výživa

Pokud jde o výživu, použijí se tato pravidla:

a)      na konci produkčního období jsou v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování;

b)      umělá výživa včelstev je povolena, pouze pokud je přežití úlů ohroženo podnebnými podmínkami. Jako umělá výživa jsou povoleny ekologický med, ekologické cukrové sirupy nebo ekologický cukr.

2.5.4. Zvláštní pravidla pro prevenci nákaz a veterinární péči ve včelařství

Pokud jde o prevenci nákaz a veterinární péči, použijí se tato pravidla:

a)      za účelem ochrany rámků, úlů a plástů zejména před škůdci jsou povoleny pouze rodenticidy (použití pouze v pastích) a příslušné produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

b)      fyzikální ošetření pro dezinfekci včelínů, například pomocí páry nebo přímého plamene, je povoleno;

c)      likvidace samčího plodiště je povolena pouze za účelem izolace při nákaze varroázou;

d)      pokud přes všechna preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, jsou okamžitě ošetřena a případně mohou být umístěna do izolovaných včelínů;

e)      v případě nákazy varroázou lze použít kyselinu mravenčí, mléčnou, octovou a šťavelovou, jakož i menthol, thymol, eukalyptol nebo kafr;

f)       provádí-li se léčba pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se nahrazuje voskem pocházejícím z ekologického včelařství. Poté se na včelstva vztahuje roční přechodné období podle bodu 2.5.1;

g)      písmeno f) se nevztahuje na produkty povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

2.5.5. Zvláštní podmínky pro místo chovu ve včelařství

Pokud jde o místo chovu, použijí se tato pravidla:

a)      včelíny jsou umístěny v oblastech, které zajišťují zdroje nektaru a pylu tvořené v zásadě ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí;

b)      včelíny musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel;

c)      včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly v zásadě z ekologicky pěstovaných plodin nebo z přirozené vegetace nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, které jsou rovnocenné metodám stanoveným v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013, které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na období, kdy neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včel;

d)      úly a materiály používané ve včelařství jsou v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, které nepředstavují riziko znečištění životního prostředí ani kontaminace včelařských produktů.

2.5.6. Zvláštní pravidla pro včelařské postupy

Pokud jde o včelařské postupy, použijí se tato pravidla:

a)      včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z jednotek ekologické produkce;

b)      v úlech se smějí používat pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje;

c)      při vytáčení medu je zakázáno používat chemicky syntetizované odpuzovače;

d)      použití plástů s plodišti k vytáčení medu je zakázáno;

e)      včelařství se nepovažují za ekologické, pokud se provozuje v regionech nebo oblastech určených členskými státy jako regiony nebo oblasti, kde není možné ekologické včelařství provozovat.

2.5.7. Dobré životní podmínky zvířat

Pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, použijí se tato pravidla:

a)      je zakázáno usmrcení včel v plástech jako metoda spojená se sklizní včelařských produktů;

b)      mrzačení včel, jako je přistřihování křídel včelím královnám, je zakázáno.

Část III: Pravidla produkce mořských řas a živočichů pocházejících z akvakultury

1. Definice

Pro účely této části se použijí tyto definice:

1)      „uzavřeným recirkulačním akvakulturním zařízením“‘ se rozumí zařízení, kde se provádí akvakultura v uzavřeném prostředí na souši nebo na plavidle za použití úplné recirkulace vody a které je závislé na neustálém externím vstupu energie za účelem stabilizace prostředí pro živočichy pocházející z akvakultury;

2)      „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí obnovitelné nefosilní zdroje energie, jako je větrná energie, sluneční energie, geotermální energie, energie vln, přílivová energie, vodní energie, energie ze skládkového plynu, z plynů z čističek odpadních vod a z bioplynů;

3)      „líhní“ se rozumí místo rozmnožování, líhnutí a odchovu živočichů pocházejících z akvakultury v časných vývojových stadiích, zejména ryb a měkkýšů a korýšů;

4)      „odchovným zařízením“ se rozumí místo, kde se provozuje přechodný systém produkce mezi stádii líhně a chovu dospělých jedinců. Stádium chovu v odchovném zařízení končí ještě během první třetiny produkčního cyklu s výjimkou druhů, u nichž probíhá proces smoltifikace;

5)      „znečištěním“ se rozumí přímé nebo nepřímé uvádění látek nebo energie do vodního prostředí, jak je vymezuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES[5] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES[6], a to ve vodách, na které se každá z těchto směrnic vztahuje;

6)      „polykulturou“ se rozumí pěstování nebo chov dvou či více druhů obvykle z různých trofických úrovní v téže pěstební nebo chovné jednotce;

7)      „produkčním cyklem“ se rozumí doba života živočicha pocházejícího z akvakultury nebo mořské řasy od nejranějšího stádia života (v případě živočichů pocházejících z akvakultury od oplodněných jiker) až po odlov, sběr či sklizeň;

8)      „místně pěstovanými nebo chovanými druhy“ se rozumí druhy, které nepatří mezi cizí a místně se nevyskytující druhy podle nařízení Rady (ES) č. 708/2007[7], jakož i druhy uvedené v příloze IV zmíněného nařízení;

9)      „intenzitou chovu“ se rozumí živá hmotnost živočichů pocházejících z akvakultury vztažená na metr krychlový vody v jakémkoliv okamžiku během fáze chovu dospělých jedinců a v případě platýsů a garnátů hmotnost na čtvereční metr hladiny.

2. Obecné požadavky

2.1. Provozy se nacházejí v místech, která nejsou vystavena kontaminaci produkty nebo látkami, které nejsou pro ekologickou produkci povoleny, nebo znečišťujícími látkami, které by narušily ekologickou povahu produktů.

2.2. Ekologické a jiné než ekologické produkční jednotky musí být odpovídajícím způsobem odděleny v souladu s minimálními odstupy stanovenými členskými státy, jsou-li tyto minimální odstupy stanoveny. Takováto separační opatření musí být založena na přírodních podmínkách, oddělených systémech rozvodu vody, vzdálenostech, proudění vody při přílivu a odlivu a na tom, zda jsou produkční jednotky umístěny ve směru po proudu, nebo proti proudu. Produkce mořských řas se nepovažuje za ekologickou, pokud se provozuje na místech nebo v oblastech určených orgány členských států jako místa nebo oblasti, které jsou nevhodné pro ekologickou akvakulturu nebo sklízení mořských řas.

2.3. U všech nových provozů žádajících o zařazení do kategorie ekologické produkce a produkujících více než 20 tun produktů akvakultury za rok je vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí přiměřené dané produkční jednotce, aby byl určen stav produkční jednotky a jejího bezprostředního okolí a možné vlivy jejího provozu. Hospodářský subjekt předloží posouzení vlivů na životní prostředí kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu. Obsah posouzení vlivů na životní prostředí vychází z přílohy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU[8]. Pokud daná jednotka již byla předmětem rovnocenného hodnocení, jeho použití k tomuto účelu je povoleno.

2.4. Hospodářský subjekt předkládá plán udržitelného řízení přiměřený dané produkční jednotce akvakultury a sklízení mořských řas.

2.5. Tento plán je každoročně aktualizován a obsahuje podrobný přehled vlivů daného provozu na životní prostředí a způsobů sledování těchto vlivů, které je nutno provádět, a dále obsahuje přehled opatření, která je třeba přijmout za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na okolní vodní i suchozemské prostředí, případně včetně úniků živin do okolního prostředí za jednotlivý produkční cyklus nebo za rok. V plánu je zaznamenán prováděný dohled a opravy technického vybavení.

2.6. Hospodářské subjekty zabývající se akvakulturou a produkcí mořských řas v rámci plánu udržitelného řízení vypracují harmonogram snižování množství odpadů, který je zaveden při zahájení provozu. Pokud je to možné, omezí se využívání zbytkového tepla na energii z obnovitelných zdrojů. V případě sklizně mořských řas se při zahájení provede jednorázový odhad množství biomasy.

3. Požadavky pro mořské řasy

Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 7, 8, 9 a 12 a případně v oddílu 2 se na sběr a produkci mořských řas vztahují pravidla stanovená v tomto oddílu 3. Tato pravidla se obdobně použijí také na produkci všech mnohobuněčných mořských řas nebo fytoplanktonu a mikroskopických řas dále používaných jako krmivo pro živočichy pocházející z akvakultury.

3.1. Přechod na ekologickou produkci

3.1.1. Přechodné období pro místo sklizně mořských řas je šest měsíců.

3.1.2. Přechodné období pro jednotku pěstování mořských řas je buď šest měsíců, nebo jeden celý produkční cyklus, podle toho, které z obou období je delší.

3.1.3. Zemědělský podnik je během přechodného období možné rozdělit na jasně oddělené jednotky, které nejsou všechny řízeny podle pravidel ekologické produkce. Pokud jde o produkci mořských řas, může se jednat o stejné druhy, jsou-li jednotky odpovídajícím způsobem odděleny.

3.2. Pravidla produkce pro mořské řasy

3.2.1. Sběr planých mořských řas a jejich částí, rostoucích přirozeně v mořském prostředí, je pokládán za ekologickou produkci, pokud:

a)      jsou plochy, kde rostou, ve velmi dobrém ekologickém stavu podle definice ve směrnici 2000/60/ES[9] a nejsou nevhodné ze zdravotního hlediska;

b)      sběr nemá zásadní vliv na stabilitu přírodního ekosystému nebo na zachování daného druhu v oblasti sběru.

3.2.2. Pěstování mořských řas se provádí v pobřežních oblastech, jejichž environmentální a zdravotní charakter odpovídá přinejmenším požadavkům uvedeným v bodě 3.2.1 písm. a), aby je bylo možno považovat za ekologické. Kromě toho se použijí tato pravidla produkce:

a)      jsou používány udržitelné postupy, a to ve všech fázích produkce od sběru mladých mořských řas po sklizeň;

b)      aby se zajistilo zachování rozsáhlého genofondu, provádí se pravidelně sběr mladých mořských řas ve volné přírodě za účelem doplnění kultur v uzavřených zařízeních;

c)      hnojiva lze používat pouze v uzavřených zařízeních, a to pouze pokud byla za tímto účelem povolena pro použití v ekologické produkci.

3.3. Pěstování mořských řas

3.3.1. Při pěstování mořských řas v moři se používají pouze živiny, které se přirozeně vyskytují v prostředí, případně živiny z ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury, která se pokud možno nachází v blízkosti jako součást polykulturního systému.

3.3.2. V zařízeních na pevnině, kde se používají externí zdroje živin, musí být úrovně obsahu živin v odtékající vodě prokazatelně stejné nebo nižší než v přitékající vodě. Lze použít pouze živiny rostlinného nebo minerálního původu povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

3.3.3. Vedou se záznamy o hustotě kultury nebo provozní intenzitě, která musí zachovávat integritu vodního prostředí tím, že zajišťuje, aby nedocházelo k překračování maximálního množství mořských řas, jež lze pěstovat bez negativních vlivů na životní prostředí.

3.3.4. Provazy a další vybavení používané k pěstování mořských řas se pokud možno používají opakovaně nebo se recyklují.

3.4. Udržitelné sklízení volně se vyskytujících mořských řas

3.4.1. Při zahájení sklizně mořských řas se provádí jednorázový odhad množství biomasy.

3.4.2. V produkční jednotce nebo provozovně jsou uloženy účetní doklady umožňující hospodářskému subjektu prokázat a kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu ověřit, že producenti dodávali pouze volně se vyskytující mořské řasy vyprodukované v souladu s tímto nařízením.

3.4.3. Sklízení se provádí takovým způsobem, aby sklízená množství neměla závažný dopad na stav vodního prostředí. Přijmou se opatření zajišťující, aby mořské řasy mohly regenerovat a aby nedocházelo k vedlejším úlovkům, jako je například technika sklízení, minimální velikost, věk, reprodukční cykly nebo velikost zbývajících mořských řas.

3.4.4. Pokud se sklízení provádí ve sdílené nebo společné sklizňové oblasti, musí být k dispozici doklady o tom, že celkové sklízené množství je v souladu s tímto nařízením.

4. Požadavky pro živočichy pocházející z akvakultury

Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 7, 8, 9 a 12 se pro druhy ryb, korýšů, ostnokožců a měkkýšů podle bodu 4.1.5.10 použijí pravidla stanovená v tomto oddíle 4. Tato pravidla se obdobně použijí také na zooplankton, mikroskopické korýše, vířníky, červy a další vodní živočichy využívané jako krmivo.

4.1. Obecné požadavky

4.1.1. Přechod na ekologickou produkci

4.1.1.1. Na tyto druhy akvakulturních zařízení včetně stávajících živočichů pocházejících z akvakultury se vztahují tato přechodná období pro akvakulturní produkční jednotky:

a)      pro zařízení, která nelze vypustit, vyčistit a vydezinfikovat, se stanoví přechodné období v délce 24 měsíců;

b)      pro zařízení, která byla vypuštěna nebo ponechána ladem, se stanoví přechodné období v délce 12 měsíců;

c)      pro zařízení, která byla vypuštěna, vyčištěna a vydezinfikována, se stanoví přechodné období v délce 6 měsíců;

d)      pro zařízení v otevřených vodách včetně zařízení pro produkci mlžů se stanoví přechodné období v délce 3 měsíců.

4.1.1.2. Akvakulturní podnik je během přechodného období možné rozdělit na jasně oddělené jednotky, které nejsou všechny řízeny podle pravidel ekologické produkce. Pokud jde o produkci živočichů pocházejících z akvakultury, může se jednat o stejné druhy, jsou-li jednotky odpovídajícím způsobem odděleny.

4.1.2. Původ živočichů v akvakultuře

4.1.2.1. Pokud jde o původ živočichů v akvakultuře, použijí se tato pravidla:

a)      ekologická akvakultura je založena na odchovu mladých jedinců pocházejících z ekologických líhní a z ekologických akvakulturních podniků;

b)      používají se místně chované druhy, přičemž cílem plemenitby je produkce linií, které jsou lépe přizpůsobené podmínkám produkce, zajišťují zdraví živočichů a jejich dobré životní podmínky a dokáží optimálně zužitkovat potravní zdroje. Kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu se předloží doklady o jejich původu a ošetření;

c)      vybírají se druhy, které jsou odolné a lze je produkovat, aniž by docházelo k významnému poškozování volně se vyskytujících populací;

d)      za účelem zlepšení genetického fondu mohou být do podniku přivezeni živočichové odlovení ve volné přírodě nebo nepocházející z ekologické akvakultury. Takovíto živočichové podléhají zásadám řízení ekologického chovu alespoň tři měsíce předtím, než mohou být použiti k účelům plemenitby.

4.1.2.2. Pokud jde o plemenitbu, použijí se tato pravidla:

a)      používání hormonů a jejich derivátů je zakázáno;

b)      umělá produkce jednopohlavních linií jinak než ručním tříděním, indukce polyploidie, umělá hybridizace a klonování jsou zakázány;

c)      vybírají se vhodné linie;

d)      v případě potřeby se stanoví podmínky správy generačních jedinců, plemenitby a produkce mladých jedinců podle jednotlivých druhů.

4.1.3. Výživa

4.1.3.1. Pokud jde o krmiva pro ryby, korýše a ostnokožce, použijí se tato pravidla:

a)      živočichové jsou krmeni krmivem, které splňuje požadavky na výživu živočicha v různých stadiích jeho vývoje;

b)      režimy krmení jsou koncipovány na základě následujících priorit:

i)       zdraví a dobré životní podmínky živočichů;

ii)      vysoká jakost produktu včetně nutričního složení, kterým se zaručí vysoká jakost konečného poživatelného produktu;

iii)     nízké dopady na životní prostředí;

c)      rostlinné složky krmiva pocházejí z ekologické produkce a složky krmiva získané z vodních živočichů pocházejí z udržitelné akvakultury nebo udržitelného využívání rybolovných zdrojů;

d)      jiné než ekologické krmné suroviny rostlinného původu, krmné suroviny živočišného a minerálního původu, doplňkové látky v krmivech, určité produkty používané ve výživě zvířat a pomocné látky se používají pouze v případě, že byly povoleny pro použití v ekologické produkci podle tohoto nařízení;

e)      růstové stimulátory a syntetické aminokyseliny se nepoužívají;

f)       v ekologické akvakultuře lze použít pouze krmné suroviny minerálního původu povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

g)      v ekologické akvakultuře lze použít pouze doplňkové látky v krmivech, některé produkty používané ve výživě zvířat a pomocné látky podle části II bodu 1.4.4.

4.1.3.2. Pokud jde o mlže a jiné druhy, které nejsou krmeny člověkem, ale živí se přírodním planktonem, použijí se tato pravidla:

a)      tito živočichové, kteří potravu získávají filtrací vody, uspokojují všechny své nutriční potřeby z přírodních zdrojů, s výjimkou mladých jedinců chovaných v líhních a v sádkách;

b)      oblasti produkce jsou ve velmi dobrém ekologickém stavu podle definice ve směrnici 2000/60/ES.

4.1.3.3. Zvláštní pravidla týkající se krmiv pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury

Krmiva pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury se získávají na základě těchto priorit:

a)      ekologická krmiva pocházející z akvakultury;

b)      rybí moučka a rybí olej z odřezků pocházející z ryb, korýšů nebo měkkýšů z ekologické akvakultury;

c)      rybí moučka a rybí olej a složky rybího původu pocházející z odřezků ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu pro účely lidské spotřeby;

d)      rybí moučka a rybí olej a složky rybího původu z celých ryb, korýšů nebo měkkýšů ulovených v rámci udržitelného rybolovu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu;

e)      ekologické krmné suroviny rostlinného nebo živočišného původu; rostlinný materiál tvoří nanejvýš 60 % všech složek.

4.1.3.4. Zvláštní pravidla týkající se krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury

Ryby ve vnitrozemských vodách, garnáti z čeledi Penaeidae a sladkovodní krevety a tropické sladkovodní ryby jsou krmeny takto:

a)      jsou krmeny krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech;

b)      pokud nejsou přirozená krmiva uvedená v písmeni a) dostupná v dostatečných množstvích, lze použít ekologická krmiva rostlinného původu, pokud možno vypěstovaná přímo v daném hospodářství, nebo mořské řasy. Hospodářské subjekty uchovávají doklady o nezbytnosti přikrmování;

c)      pokud se přidává přirozené krmivo v souladu s písmenem b), může krmná dávka pro druhy podle bodu 4.1.5.10. písm. g) a pro pangase (Pangasius spp.) obsahovat maximálně 10 % rybí moučky nebo rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu.

4.1.4. Zdravotní péče

4.1.4.1. Prevence nákaz

Pokud jde o prevenci nákaz, použijí se tato pravidla:

a)      prevence nákaz je založena na udržování optimálních podmínek pro živočichy prostřednictvím vhodného umístění, přičemž se vezmou v úvahu mimo jiné druhové požadavky na dobrou jakost vody, průtok a výměnu vody, optimální struktura zemědělských podniků, použití osvědčených chovatelských postupů a postupů řízení, včetně pravidelného čištění a dezinfekce prostor, vysoce jakostní krmivo, odpovídající intenzita chovu a výběr plemena a linie;

b)      použití imunologických veterinárních léčiv je povoleno;

c)      plán veterinární péče obsahuje podrobný popis postupů k zajištění biologické bezpečnosti a prevence chorob, včetně písemné smlouvy o poradenství přiměřené dané produkční jednotce ohledně zdravotního stavu uzavřené s kvalifikovanými poskytovateli služeb v oblasti zdravotní péče o živočichy pocházející z akvakultury, kteří budou hospodářství pravidelně navštěvovat nejméně jednou ročně a v případě mlžů nejméně jednou za dva roky;

d)      systémy, vybavení a pomůcky akvakulturního podniku je nutno řádně čistit a dezinfikovat;

e)      organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, se odstraňují výhradně fyzikálními prostředky nebo ručně a případně se vrací do moře v dostatečné vzdálenosti od podniku;

f)       lze použít pouze látky pro účely čištění a dezinfekce vybavení a zařízení povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

g)      pokud jde o ponechání ladem, použijí se tato pravidla:

i)       příslušný orgán stanoví, zda je ponechání ladem nezbytné a jaká je vhodná doba trvání, kterou je nutno uplatnit a zdokumentovat po každém produkčním cyklu v otevřených systémech pro oddělení chovů od okolního prostředí na moři;

ii)      pro odchov mlžů není povinné;

iii)     po dobu ponechání ladem se klece nebo jiná zařízení používaná k produkci živočichů pocházejících z akvakultury vyprázdní, vydezinfikují a ponechají prázdná, než budou znovu použita;

h)      případně se neprodleně odstraní nezkonzumované krmivo pro ryby, exkrementy a mrtví živočichové, aby se zabránilo možnému riziku významného poškození životního prostředí, co se týče stavu kvality vody, aby se minimalizovalo nebezpečí nákaz a aby nedocházelo k přilákání hmyzu nebo hlodavců;

i)       ultrafialové záření a ozón lze používat pouze v líhních a odchovných zařízeních;

j)       za účelem biologického omezení výskytu ektoparazitů se dává přednost použití ryb-čističů.

4.1.4.2. Veterinární péče

Pokud jde o veterinární péči, použijí se tato pravidla:

a)      nákazy se ošetřují okamžitě, aby se zabránilo utrpení živočichů; v nutných případech je možné použít chemicky syntetizované alopatické veterinární léčivé přípravky včetně antibiotik, a to za přísných podmínek a pod dohledem veterinárního lékaře, není-li vhodné použití fytoterapeutických, homeopatických a jiných přípravků. V případě potřeby se stanoví omezení týkající se průběhu léčby a ochranných lhůt;

b)      ošetření týkající se ochrany zdraví lidí a zvířat uložená na základě právních předpisů Unie jsou povolena;

c)      pokud se i přes preventivní opatření k zajištění zdraví živočichů podle bodu 4.1.4.1. vyskytne nějaký zdravotní problém, lze použít následující způsoby veterinárního ošetření v uvedeném pořadí:

i)       látky rostlinného, živočišného nebo minerálního původu v homeopatickém zředění;

ii)      rostliny a rostlinné výtažky, které nemají anestetické účinky;

iii)     látky, jako jsou stopové prvky, kovy, přírodní imunostimulancia nebo povolená probiotika;

d)      používání alopatické léčby je omezeno na dvě léčebné kúry za rok s výjimkou očkování a povinných programů eradikace některých chorob. V případech s produkčním cyklem kratším než jeden rok však platí omezení na jednu alopatickou léčebnou kúru. Jsou-li uvedené meze pro alopatické léčebné kúry překročeny, nesmějí se dotčení živočichové pocházející z akvakultury prodávat jako ekologické produkty;

e)      ošetření proti parazitům, kromě povinných programů tlumení vykonávaných členskými státy, je omezeno na dvě kúry za rok nebo na jednu kúru za rok, pokud je produkční cyklus kratší než 18 měsíců;

f)       délka ochranné lhůty pro alopatickou veterinární léčbu a ošetření proti parazitům podle bodu d), včetně léčby v rámci povinných programů tlumení a eradikace, činí dvojnásobek ochranné lhůty uvedené v článku 11 směrnice 2001/82/ES nebo, pokud není tato lhůta stanovena, 48 hodin;

g)      při každém použití veterinárních léčiv je nutno je nahlásit kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu předtím, než jsou živočichové uvedeni na trh jako ekologický produkt. Léčená populace musí být jasně identifikovatelná.

4.1.5. Místo chovu a chovatelské postupy

4.1.5.1. Uzavřená recirkulační akvakulturní zařízení pro živočišnou produkci jsou zakázána s výjimkou líhní a odchovných zařízení a s výjimkou produkce druhů organismů používaných v ekologických chovech jako krmivo.

4.1.5.2. Umělé ohřívání nebo chlazení vody je povoleno pouze v líhních a odchovných zařízeních. Ve všech produkčních stádiích je možno k ohřevu nebo chlazení vody používat přírodní vodu z vrtů.

4.1.5.3. Prostředí chovu živočichů pocházejících z akvakultury musí být navrženo tak, aby v souladu se specifickými potřebami daného biologického druhu živočichové pocházející z akvakultury:

a)      měli dostatek prostoru zajišťující jejich dobré životní podmínky a případně minimální intenzitu chovu;

b)      byli chováni ve vodě dobré jakosti, mimo jiné s přiměřeným průtokem a výměnou vody, dostatečnou úrovní kyslíku a zachováním nízké úrovně metabolitů;

c)      byli chováni v tepelných a světelných podmínkách odpovídajících požadavkům daného druhu a zohledňujících zeměpisnou polohu.

V případě sladkovodních ryb je typ dna co nejpodobnější přírodním podmínkám.

V případě kaprů je dno tvořeno přírodní zeminou.

4.1.5.4. Návrh a konstrukce systémů pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí musí umožňovat takové hodnoty průtoku a fyzikálně chemické parametry, které zajišťují zdraví a dobré životní podmínky živočichů a uspokojují jejich etologické potřeby.

4.1.5.5. Chovné jednotky na souši musí splňovat tyto podmínky:

a)      u průtočných systémů je možné sledovat a regulovat průtok a jakost přitékající i odtékající vody;

b)      nejméně pět procent obvodu („rozhraní země–voda“) oblasti musí mít přirozenou vegetaci.

4.1.5.6. Systémy pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí na moři splňují tyto podmínky:

a)      jsou umístěny v místech s odpovídající hodnotou průtoku, hloubky a výměny vody, aby se minimalizovaly dopady na mořské dno a okolní vodní těleso;

b)      mají vhodný návrh a konstrukci klecí a umožňují vhodnou údržbu vzhledem k tomu, že jsou vystaveny vlivům provozního prostředí.

4.1.5.7. Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí jsou navrženy, umístěny a provozovány tak, aby minimalizovaly nebezpečí úniku živočichů.

4.1.5.8. Pokud ryby nebo korýši uniknou, jsou podniknuta vhodná opatření k omezení dopadů na místní ekosystém, a to včetně jejich opětovného odchytu, je-li to třeba. Je nutno uchovávat příslušné doklady.

4.1.5.9. Při produkci živočichů pocházejících z akvakultury provozované v rybnících, nádržích nebo náhonech musí být podniky buď vybaveny přirozenými filtračními loži, usazovacími nádržemi, biologickými filtry nebo mechanickými filtry pro zachycování odpadních živin, nebo musí používat mořské řasy nebo živočichy (mlže a řasy), kteří přispívají ke zlepšení jakosti odtékající vody. V případě potřeby se odtékající voda pravidelně kontroluje.

4.1.5.10. Intenzita chovu

Při posuzování účinků intenzity chovu na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a jakost vody.

Intenzita chovu je stanovena pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů takto:

a)      Ekologická produkce lososovitých ryb v sladké vodě:

Příslušné druhy: pstruh obecný (Salmo trutta) – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – siven americký (Salvelinus fontinalis) – losos obecný (Salmo salar) – siven severní (Salvelinus alpinus) – lipan podhorní (Thymallus thymallus) – siven obrovský (Salvelinus namaycush) – hlavatka obecná (Hucho hucho)

Produkční systém || Odchovné hospodářské systémy musí být napájeny vodou z otevřených systémů. Průtok musí zajišťovat nejméně 60% hodnotu nasycení vody kyslíkem pro chovanou populaci a musí zajišťovat její dobré životní podmínky a odstraňování odpadu z produkce.

Maximální intenzita chovu || Lososovité druhy ryb neuvedené níže 15 kg/m3 Losos 20 kg/m3 Pstruh obecný a pstruh duhový 25 kg/m3 Siven severní 20 kg/m3

b)      Ekologická produkce lososovitých ryb v mořské vodě:

Příslušné druhy: losos obecný (Salmo salar), pstruh obecný (Salmo trutta) – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

Maximální intenzita chovu || 10 kg/m3 v síťových ohradách

c)      Ekologická produkce tresky obecné (Gadus morhua) a jiných treskovitých ryb, okouna mořského (Dicentrarchus labrax), mořana zlatého (Sparus aurata), smuhy královské (Argyrosomus regius), pakambaly velké (Psetta maxima (= Scopthalmus maximux)), pražmana obecného (Pagrus pagrus (=Sparus pagrus)), bubeníka amerického (Sciaenops ocellatus) a dalších mořanovitých ryb a králíčkovců (Siganus spp.)

Produkční systém || V otevřených vodních systémech pro oddělení chovu od okolního prostředí (síťové ohrady nebo klece) s minimální rychlostí mořských proudů zajišťující optimální životní podmínky ryb, nebo v otevřených systémech na souši.

Maximální intenzita chovu || V případě jiných ryb než pakambaly velké: 15 kg/m3 V případě pakambaly velké: 25 kg/m2

d)      Ekologická produkce okouna mořského, mořana zlatého, smuhy královské, cípalovitých ryb (Liza, Mugil) a úhořů (Anguilla spp.) v zemních nádržích vyhloubených v přílivových oblastech a pobřežních lagunách

Systém pro oddělení chovu od okolního prostředí || Tradiční saliny přetvořené v akvakulturní produkční jednotky a podobné zemní nádrže vyhloubené v přílivových oblastech.

Produkční systém || Za účelem zajištění dobrých životních podmínek druhů musí být umožněna odpovídající výměna vody. Nejméně 50 % hrází musí být porostlých vegetací. Jsou nezbytné pročišťovací rybníky mokřadního charakteru.

Maximální intenzita chovu || 4 kg/m3

e)      Ekologická produkce jesetera v sladké vodě:

Příslušné druhy: Jeseterovití (Acipenseridae)

Produkční systém || V každé chovné jednotce musí být dostatečný průtok vody zajišťující dobré životní podmínky živočichů. Odtékající voda musí mít stejnou kvalitu jako voda přitékající.

Maximální intenzita chovu || 30 kg/m3

f)       Ekologická produkce ryb ve vnitrozemských vodách:

Příslušné druhy: kaprovití (Cyprinidae) a další příbuzné druhy v rámci polykultury včetně okouna říčního, štiky, sumce, síhů a jeseterů.

Produkční systém || V rybnících, které je nutno pravidelně zcela vypouštět, a v jezerech. Jezera musí být určena výhradně k ekologické produkci včetně pěstování plodin na vyschlých plochách. Oblast odlovu musí být opatřena vpustí čisté vody a její velikost musí poskytovat rybám optimální životní podmínky. Po výlovu musí být ryby uloženy v čisté vodě. Hnojení rybníků a jezer organickými a minerálními hnojivy se provádí pouze hnojivy a pomocnými půdními látkami schválenými pro použití v ekologické produkci podle článku 19, přičemž maximální dávkování činí 20 kg dusíku na hektar. Používání syntetických chemikálií k omezení výskytu vodních rostlin ve vodě produkčního systému je zakázáno. Kolem vnitrozemských vodních jednotek je nutno ponechat oblasti přirozené vegetace působící jako nárazníkové pásmo mezi produkční jednotkou a okolním suchozemským prostředím, které není obhospodařováno podle pravidel ekologické akvakultury. „Polykultura“ při chovu se použije za předpokladu, že jsou řádně dodržována kritéria stanovená v těchto specifikacích pro ostatní druhy jezerních ryb.

Výnos produkce || Celková produkce těchto druhů je omezena na 1 500 kg ryb na hektar za rok.

g)      Ekologická produkce garnátů z čeledi Penaeidae a sladkovodních krevet (Macrobrachium spp.):

Založení produkční jednotky/jednotek || Chovy musí být umístěny v neúrodných jílovitých oblastech, aby výstavba vodních nádrží měla co nejmenší dopady na životní prostředí. K výstavbě vodních nádrží je nutno používat stávající přírodní jíl. Ničení mangrovů není dovoleno.

Přechodné období || Šest měsíců na každou vodní nádrž, což odpovídá normální délce života produkovaného garnáta.

Původ generačních jedinců || Nejméně polovina generačních jedinců je po třech letech provozu domestikována. Zbytek představují generační jedinci prostí patogenů pocházející z udržitelného odlovu ve volné přírodě. Před vstupem do hospodářství musí být první a druhá generace podrobeny povinnému sledování.

Odnímání očních stopek || Je zakázáno.

Maximální intenzita chovů a limity produkce v akvakulturním podniku || Zárodečný materiál: maximálně 22 jedinců v postlarválním stádiu vývoje na 1 m2 Maximální okamžité množství biomasy: 240 g/m2

h)      Měkkýši a ostnokožci:

Produkční systémy || Dlouhé vlasce, plošiny, chov na dně, síťovinové pytle, klece, mísy, vrše, přílivové kůly a další systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí. Při odchovu mušlí na plošinách nesmí počet šňůr přesáhnout jeden kus na čtvereční metr hladiny. Maximální délka šňůry nepřesáhne 20 m. Během produkčního cyklu se šňůry nesmí ztenčovat, je však povoleno jejich rozdělování za předpokladu, že nedojde ke zvýšení počáteční intenzity chovu.

i)       Tropické sladkovodní ryby: chanos stříbřitý (Chanos chanos), tilápie (Oreochromis spp.), pangas (Pangasius spp.)

Produkční systémy || Vodní nádrže a síťové klece

Maximální intenzita chovu || Pangas: 10 kg/m3 Oreochromis: 20 kg/m3

4.1.6. Dobré životní podmínky živočichů

4.1.6.1. Veškeré osoby, které se zabývají chovem živočichů v akvakultuře, mají nezbytné základní znalosti a dovednosti, pokud jde o zdravotní potřeby a dobré životní podmínky živočichů.

4.1.6.2. Manipulování s živočichy pocházejícími z akvakultury je nutno omezit na minimum a provádět s maximální péčí a za použití vhodného vybavení a postupů sloužících k zamezení stresu a fyzického poškození spojeného s manipulací s živočichy. S generačními jedinci je nutno zacházet způsobem, který minimalizuje fyzické poškození a stres, případně s použitím anestézie. Třídění živočichů je nutno omezit na minimum a je třeba při něm dodržovat dobré životní podmínky ryb.

4.1.6.3. Na používání umělého osvětlení se vztahují tato omezení:

a)      za účelem prodloužení přirozené délky světlého dne nesmí přesáhnout maximum, které respektuje etologické potřeby, zeměpisné podmínky a celkový zdravotní stav chovaných živočichů, přičemž toto maximum nesmí přesáhnout 16 hodin denně s výjimkou případů používání umělého osvětlení k reprodukčním účelům;

b)      při zapínání a vypínání umělého osvětlení je nutno se vyhnout náhlým změnám intenzity světla použitím stmívatelných světel nebo nepřímého osvětlení.

4.1.6.4. Za účelem zajištění dobrých životních podmínek a zdraví živočichů je povoleno provzdušňování za podmínky, že k pohánění mechanických provzdušňovačů se přednostně použije energie z obnovitelných zdrojů.

4.1.6.5. Použití kyslíku je povoleno jen k účelům souvisejícím se zdravím a dobrými životními podmínkami živočichů a v kritických obdobích produkce a přepravy v těchto případech:

a)      výjimečné případy zvýšení teploty nebo poklesu atmosférického tlaku nebo náhodného znečištění;

b)      příležitostné postupy správy chovu, jako je odebírání vzorků a třídění;

c)      situace, kdy je nutno zajistit přežití chovu v hospodářství.

4.1.6.6. Přijímají se vhodná opatření, aby se doba přepravy živočichů pocházejících z akvakultury omezila na minimum.

4.1.6.7. Jakékoli utrpení během celého života živočichů, včetně samotného usmrcení, se udržuje na co nejnižší úrovni.

4.1.6.8. Způsoby usmrcování jsou takové, aby ryby okamžitě ztratily vědomí a necítily bolest. Manipulace před usmrcením se provádí tak, aby se zabránilo zranění a zároveň se udrželo utrpení a stres na co nejnižší úrovni. Při zvažování optimálních metod usmrcování je nutno zohlednit rozdíly ve velikosti usmrcovaných jedinců, rozdíly mezi jednotlivými biologickými druhy a také rozdíly mezi různými produkčními místy.

4.2. Zvláštní pravidla pro měkkýše

4.2.1. Původ zárodečného materiálu

Pokud jde o původ zárodečného materiálu, použijí se tato pravidla:

a)      v případě mlžů lze používat zárodečný materiál získaný mimo hranice produkční jednotky, pokud nedojde k významnému poškození životního prostředí, je to povoleno místními právními předpisy a přírodní zárodečný materiál pochází:

i)       ze škeblových lavic, které pravděpodobně nevydrží zimní počasí nebo které představují přebytek oproti potřebnému množství, nebo

ii)      z přirozené populace zárodečného materiálu mlžů uchycené na sběrném zařízení;

b)      v případě ústřice obrovské (Crassostrea gigas) se upřednostňuje populace chovaná selektivně, aby se omezilo vypouštění pohlavních buněk do volné přírody;

c)      vedou se záznamy o tom, jak, kde a kdy byl přírodní zárodečný materiál získán, aby byla zajištěna zpětná sledovatelnost k oblasti sběru.

4.2.2. Místo chovu a chovatelské postupy

Pokud jde o podmínky chovu a chovatelské postupy, použijí se tato pravidla:

a)      produkci lze provádět v téže oblasti vodního tělesa jako ekologický chov ryb a ekologické pěstování mořských řas v rámci polykulturního systému, který je nutno zdokumentovat v plánu udržitelného řízení. Mlže je také možno chovat v rámci polykultury spolu s plži, jako jsou například plážovky;

b)      ekologická produkce mlžů se provádí v oblastech vymezených kůly, bójemi nebo jinými jasně viditelnými značkami a chovaní živočichové musí být podle potřeby zadržováni v síťovinových pytlích, klecích nebo jiných umělých prostředcích;

c)      podniky provozující ekologický chov měkkýšů minimalizují rizika ohrožující druhy významné z hlediska ochrany přírody. V případě použití sítí na ochranu proti predátorům musí být tyto sítě konstruovány tak, aby nemohly způsobit újmu ptákům, kteří se za potravou potápějí pod hladinu.

4.2.3. Odchov

Pokud jde o odchov, použijí se tato pravidla:

a)      pro ekologickou produkci může být způsobilý odchov na provazech a další metody uvedené v bodě 4.1.5.10 písm. h);

b)      odchov měkkýšů na dně je povolen, pouze pokud na místech sběru a chovu nedochází k žádným závažným dopadům na životní prostředí. Doklady o minimálních dopadech na životní prostředí musí být podloženy šetřením a zprávou o využívané oblasti, které hospodářský subjekt předloží kontrolnímu orgánu nebo kontrolnímu subjektu. Tuto zprávu je nutno začlenit jako samostatnou kapitolu do plánu udržitelného řízení.

4.2.4. Řízení

Pokud jde o řízení, použijí se tato pravidla:

a)      při produkci se používá intenzita chovu, která nepřesahuje intenzitu používanou pro měkkýše nepocházející z ekologické produkce v dané oblasti. Třídění, probírka a úpravy intenzity chovů se provádí podle množství biomasy a se zajištěním dobrých životních podmínek živočichů a vysoké jakosti produktu;

b)      organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno fyzikálními prostředky nebo ručně odstranit a vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od podniku. Měkkýše je možno jednou za produkční cyklus ošetřit vápenným roztokem pro omezení množství konkurenčních organismů způsobujících biologické znečištění.

4.2.5. Zvláštní pravidla pro odchov ústřic

Je povolen odchov v pytlích na kůlech. Tato nebo jiná zařízení, ve kterých jsou ústřice umístěny, jsou uspořádána tak, aby nedošlo k vytvoření úplné bariéry podél pobřeží. Chovný materiál je nutno pečlivě umístit na škeblové lavice s ohledem na proudění vody při přílivu a odlivu tak, aby byla optimalizována produkce. Produkce splňuje požadavky stanovené v bodě 4.1.5.10 písm. h).

Část IV: Pravidla produkce zpracovaných potravin a zpracovaných krmiv

Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 7, 9 a 13 se na zpracované potraviny a zpracovaná krmiva vztahují pravidla stanovená v této části.

1. Obecné požadavky pro produkci zpracovaných potravin a krmiv

1.1. Potravinářské přídatné látky, doplňkové látky v krmivech, pomocné a další látky a složky používané při zpracování potravin nebo krmiv a jakékoli používané zpracovatelské postupy, jako je uzení, se řídí zásadami správné výrobní praxe[10].

1.2. Hospodářské subjekty produkující zpracované potraviny nebo zpracovaná krmiva vytvoří a aktualizují vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických zpracovatelských kroků.

1.3. Používání postupů podle bodu 1.2 v každém okamžiku zaručuje, že vyrobené zpracované produkty jsou v souladu s tímto nařízením.

1.4. Hospodářské subjekty dodržují a provádějí postupy uvedené v bodě 1.2, a zejména:

a)      přijímají preventivní opatření ke snížení rizika kontaminace nepovolenými látkami nebo produkty;

b)      provádějí vhodná čisticí opatření, sledují jejich účinnost a vedou o nich záznamy;

c)      zajistí, aby produkty nepocházející z ekologické produkce nebyly uváděny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci.

1.5. Příprava zpracovaných ekologických produktů je časově nebo prostorově oddělena od produktů nepocházejících z ekologické produkce. Pokud se v dotčené jednotce připravují nebo skladují rovněž produkty nepocházející z ekologické produkce, hospodářský subjekt:

a)      o tom informuje příslušný kontrolní orgán nebo kontrolní subjekt;

b)      provádí činnosti nepřetržitě až do zpracování celé série, přičemž tyto činnosti musejí být fyzicky nebo časově odděleny od podobných činností prováděných na produktech nepocházejících z ekologické produkce;

c)      ekologické produkty před činnostmi a po jejich provedení skladuje fyzicky nebo časově odděleně od ekologických produktů nepocházejících z ekologické produkce;

d)      vede dostupný aktualizovaný registr všech činností a zpracovaného množství;

e)      přijímá nezbytná opatření pro zajištění identifikace šarží s cílem vyloučit směšování nebo záměny s produkty nepocházejícími z ekologické produkce;

f)       provádí činnosti na ekologických produktech pouze po náležitém vyčištění výrobního zařízení.

1.6. Produkty, látky a postupy, které navracejí vlastnosti ztracené během zpracování a skladování ekologických potravin, které napravují následky nedbalosti při zpracování ekologických potravin nebo které mohou být jinak zavádějící, co se týče pravé povahy produktů určených k uvedení na trh jako ekologické potraviny, se nepoužívají.

2. Požadavky pro produkci zpracovaných potravin

2.1. Na složení zpracovaných ekologických potravin se vztahují tyto podmínky:

a)      produkt je vyroben převážně ze zemědělských složek; pro účely určení, zda je produkt vyroben převážně ze zemědělských složek, se nebere ohled na přidanou vodu a sůl;

b)      lze použít pouze potravinářské přídatné látky, pomocné látky, potravinářská aromata, vodu, sůl, přípravky mikroorganismů a potravinářské enzymy, minerály, stopové prvky, vitaminy, aminokyseliny a jiné mikroživiny v potravinách pro zvláštní výživu, které jsou povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

c)      ekologická složka nesmí být přítomna společně se shodnou složkou z přechodného období nebo složkou nepocházející z ekologické produkce;

d)      potraviny získané z plodin v přechodném období obsahují pouze jednu složku plodiny zemědělského původu.

2.2. Použití některých produktů a látek při zpracování potravin

2.2.1. Při zpracování potravin lze použít pouze produkty a látky uvedené v bodě 2.1 písm. b), jakož i produkty a látky uvedené v bodech 2.2.2, 2.2.4 a 2.2.5, s výjimkou produktů a látek v odvětví vína, na které se vztahuje část V bod 2, a kvasinek, na které se vztahuje část VI bod 1.3.

2.2.2. Při zpracování potravin je povoleno používat tyto produkty a látky:

a)      přípravky mikroorganismů a potravinářské enzymy, které se obvykle používají ve zpracování potravin; potravinářské enzymy určené k použití jako potravinářské přídatné látky však musí být povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

b)      látky a produkty vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008[11] označené jako přírodní aromatické látky nebo přírodní aromatické přípravky podle čl. 15 odst. 1 písm e) a článku 16 uvedeného nařízení;

c)      barvy na označování masa a skořápek vajec v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008[12];

d)      pitnou vodu a sůl (s chloridem sodným nebo chloridem draselným jako základními součástmi), obecně užívané při zpracování potravin;

e)      minerály (včetně stopových prvků), vitaminy, aminokyseliny a mikroživiny, a to pouze v případě, že jejich použití v potravinách, jejichž jsou součástí, je vyžadováno zákonem.

2.2.3. Pro účely výpočtu uvedeného v čl. 21 odst. 3 se použijí tato ustanovení:

a)      některé potravinářské přídatné látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19 se počítají jako zemědělské složky;

b)      produkty a látky uvedené v bodě 2.2.2 se nepočítají jako zemědělské složky;

c)      kvasinky a kvasničné produkty se počítají jako zemědělské složky.

2.2.4. Při zpracování ekologických potravin lze použít tyto zemědělské složky nezískané z ekologického zemědělství:

a)      živočišné produkty:

i)       vodní organismy nepocházející z akvakultury a povolené v jiných než ekologických potravinářských přípravcích;

ii)      želatinu;

iii)     střeva;

b)      nezpracované rostlinné produkty, jakož i produkty, které z nich byly získány zpracováním:

i)       jedlé plody, ořechy a semena:

– kola ořechy                             Cola acuminata;

ii)      jedlé koření a byliny:

– semena křenu                          Armoracia rusticana,

– květy světlice barvířské          Carthamus tinctorius,

– potočnice lékařská                  Nasturtium officinale;

iii)     různé:

– řasy, včetně mořských;

c)      zpracované rostlinné produkty:

i)       cukry, škroby a další produkty z obilovin a hlíz:

– rýžový papír,

– škrob z rýže a kukuřice, chemicky neupravený;

ii)      různé:

– rum, pouze získaný ze šťávy cukrové třtiny.

2.2.5. Lze používat tuky a oleje, též rafinované, ale chemicky neupravené, i v jiné než ekologické formě, pokud jsou získané z jiných rostlin než z těchto:

– kakaovník pravý                     Theobroma cacao,

– kokosovník ořechoplodý        Cocos nucífera,

– olivovník evropský                 Olea europaea,

– slunečnice roční                      Helianthus annuus,

– olejnice guinejská                   Elaeis guineensis,

– brukev řepka                           Brassica napus, rapa,

– světlice barvířská                    Carthamus tinctorius,

– sezam indický                         Sesamum indicum,

– sója luštinatá                           Glycine max.

3. Požadavky pro produkci zpracovaných krmiv

3.1. Ekologické krmné suroviny nebo krmné suroviny z přechodného období nesmí tvořit složku ekologického krmného produktu společně se stejnými krmnými surovinami vyprodukovanými neekologickými metodami.

3.2. Krmné suroviny používané nebo zpracovávané v rámci ekologické produkce nesmí být zpracovány za pomoci chemických syntetických rozpouštědel.

Část V: Víno

1. Oblast působnosti

1.1. Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 7, 8, 9 a 14 se na ekologickou produkci vinařských produktů podle čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 1308/2013 vztahují pravidla stanovená v této části.

1.2. Nařízení Komise (ES) č. 606/2009[13] a (ES) č. 607/2009[14] se použijí, nestanoví-li tato kapitola výslovně jinak.

2. Použití některých produktů a látek

2.1. Vinařské produkty se vyrábějí z ekologických surovin.

2.2. Pro výrobu vinařských produktů, a to mimo jiné též v průběhu enologických postupů a ošetření, lze použít pouze produkty a látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19, s výhradou podmínek a omezení stanovených v nařízení (EU) č. 1308/2013 a v nařízení (ES) č. 606/2009, a zejména v příloze I A uvedeného nařízení.

3. Enologické postupy a omezení

3.1. Aniž jsou dotčeny oddíly 1 a 2 a zvláštní zákazy a omezení stanovené v bodech 3.2 až 3.5, jsou povoleny pouze enologické postupy, procesy a ošetření, včetně omezení stanovených v článku 80 a čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v článku 3, v článcích 5 až 9 a 11 až 14 nařízení (ES) č. 606/2009 a v přílohách uvedených nařízení, používané před 1. srpnem 2010.

3.2. Je zakázáno použití těchto enologických postupů, procesů a ošetření:

a)      částečného zahuštění chladem podle přílohy VIII části I oddílu B.1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)      odsíření fyzikálními metodami podle bodu 8 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009;

c)      ošetření elektrodialýzou k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene podle bodu 36 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009;

d)      částečné dealkoholizace vína podle bodu 40 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009;

e)      ošetření katexem k zajištění stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene podle bodu 43 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009.

3.3. Použití následujících enologických postupů, procesů a ošetření je povoleno za těchto podmínek:

a)      při tepelném ošetření podle bodu 2 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009 nesmí teplota překročit 70 °C;

b)      při odstřeďování a filtraci s inertními pomocnými filtračními látkami nebo bez nich podle bodu 3 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009 nesmí být velikost pórů menší než 0,2 μm.

3.4. Za účelem případného postupného ukončení nebo dalšího omezení přezkoumá Komise před 1. srpnem 2015 používání těchto enologických postupů, procesů a ošetření:

a)      tepelného ošetření uvedeného v bodě 2 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009;

b)      užití iontoměničových pryskyřic uvedeného v bodě 20 přílohy I A nařízení (ES) č. 606/2009;

c)      reverzní osmózy podle přílohy VIII části I oddílu B.1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.5. Veškeré změny zavedené po 1. srpnu 2010, pokud jde o enologické postupy, procesy a ošetření uvedené v nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo nařízení (ES) č. 606/2009, mohou být v ekologické produkci vína použity teprve po přijetí opatření nutných pro provádění pravidel produkce stanovených v tomto oddíle 3 a v případě potřeby i postupu hodnocení podle článku 19 tohoto nařízení.

Část VI: Kvasinky používané jako potraviny nebo krmiva

Kromě obecných pravidel produkce stanovených v článcích 7, 9 a 15 se na kvasinky používané jako potraviny nebo krmiva vztahují pravidla stanovená v této části.

1. Obecné požadavky

1.1. Pro výrobu ekologických kvasinek se použijí pouze ekologicky získané substráty.

1.2. Ekologické kvasinky nesmí být v ekologických potravinách nebo krmivu přítomny společně s kvasinkami jiného než ekologického původu.

1.3. Při výrobě, přípravě a úpravě ekologických kvasinek je povoleno používat pouze tyto látky:

a)      pomocné látky povolené pro použití v ekologické produkci podle článku 19;

b)      produkty a látky uvedené v části IV bodě 2. 2.2. písm. a) a d).

PŘÍLOHA III

SBĚR, BALENÍ, PŘEPRAVA A SKLADOVÁNÍ PRODUKTŮ

1. Sběr produktů a přeprava do jednotek přípravy

Hospodářské subjekty mohou provádět současný sběr ekologických produktů a produktů nepocházejících z ekologické produkce pouze v případě, že byla přijata vhodná opatření, jimiž se předejde případnému směšování nebo záměně s produkty nepocházejícími z ekologické produkce a zajistí identifikace ekologických produktů. Hospodářský subjekt uchovává údaje o dnech, hodinách a trasách sběru a o dni a čase přijetí produktů pro potřeby kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu.

2. Balení a přeprava produktů k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek

2.1. Hospodářské subjekty zajistí, aby byly ekologické produkty převáženy k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek, včetně velkoobchodů a maloobchodů, pouze ve vhodném balení, kontejnerech nebo vozidlech, jež jsou uzavřeny způsobem vylučujícím záměnu obsahu bez porušení nebo poškození uzávěry a na nichž je štítek uvádějící, aniž je dotčeno jakékoli jiné označení požadované právními předpisy Unie:

a)      název a adresu hospodářského subjektu, a pokud se liší, vlastníka nebo prodejce produktu;

b)      název produktu nebo popis krmných směsí spolu s odkazem na ekologickou produkci;

c)      název nebo číselný kód kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu, jemuž hospodářský subjekt podléhá;

d)      případně identifikační značku šarže podle systému značení buď schváleného na vnitrostátní úrovni, nebo odsouhlaseného kontrolním orgánem nebo kontrolním subjektem, která umožňuje vysledovat šarži v záznamech uvedených v článku 24.

Informace uvedené v písmenech a) až d) mohou být uvedeny i na průvodním dokladu, pokud lze takový doklad nesporně spojit s balením, kontejnerem nebo automobilovou přepravou produktu. Tento průvodní doklad obsahuje informace o dodavateli nebo dopravci.

2.2. Uzavření balení, kontejnerů nebo vozidel se nevyžaduje, pokud:

a)      se jedná o přímou přepravu mezi hospodářským subjektem a jiným hospodářským subjektem, přičemž oba podléhají kontrolnímu systému ekologické produkce;

b)      k produktům je přiložen doklad, v němž jsou uvedeny údaje požadované podle bodu 2.1;

c)      jak odesílající, tak i přijímající hospodářský subjekt pro potřeby příslušného kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu uchovávají doklady o takových dopravních činnostech.

3. Zvláštní pravidla pro přepravu krmiv do jiných jednotek produkce či přípravy nebo do skladovacích prostor

Hospodářské subjekty při přepravě krmiv do jiných jednotek produkce či přípravy nebo skladovacích prostor zajistí splnění těchto podmínek:

a)      ekologicky vyprodukovaná krmiva, krmiva z přechodného období a jiná než ekologická krmiva jsou při přepravě účinně fyzicky oddělena;

b)      vozidla nebo nádoby, v nichž se přepravovaly produkty nepocházející z ekologické produkce, lze použít pro přepravu ekologických produktů, pouze pokud:

i)       byla před zahájením přepravy ekologických produktů provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, a hospodářské subjekty vedou o těchto činnostech záznamy;

ii)      jsou provedena všechna příslušná opatření v závislosti na rizicích vyhodnocených v souladu s kontrolním režimem a případně se hospodářské subjekty zaručí, že produkty nepocházející z ekologické produkce nemohou být uvedeny na trh s označením odkazujícím na ekologickou produkci;

iii)     hospodářský subjekt uchovává pro potřeby příslušného kontrolního orgánu nebo kontrolního subjektu doklady o takových dopravních činnostech;

c)      ekologické krmivo jako konečný produkt je přepravováno fyzicky nebo časově oddělené od přepravy jiných konečných produktů;

d)      během přepravy se zaznamenává množství produktů na začátku a každé jednotlivé množství dodané v průběhu přepravy.

4. Přeprava živých ryb

4.1. Živé ryby se převážejí ve vhodných nádržích s čistou vodou, která splňuje jejich fyziologické potřeby, co se týče teploty a množství rozpuštěného kyslíku.

4.2. Před přepravou ekologicky produkovaných ryb a rybích produktů se nádrže důkladně vyčistí, vydezinfikují a vypláchnou.

4.3. Přijmou se opatření k omezení stresu. Během přepravy nesmí hustota přepravované populace dosáhnout úrovně, která je pro daný druh ryb škodlivá.

4.4. Pro činnosti uvedené v bodech 4.1, 4.2 a 4.3 je vedena dokumentace.

5. Přijímání produktů od provozovatelů jiných jednotek

Při přijetí ekologického produktu hospodářský subjekt zkontroluje uzavření obalu nebo kontejneru, pokud je to vyžadováno, a přítomnost označení uvedených v oddílu 2.

Hospodářský subjekt zkontroluje, zda se údaje na štítku uvedeném v oddílu 2 shodují s údaji v průvodních dokladech. Výsledek těchto ověření výslovně uvede v záznamech uvedených v článku 24.

6. Zvláštní pravidla pro přijímání produktů ze třetí země

Pokud se ekologické produkty dovážejí ze třetí země, přepravují se ve vhodném balení nebo kontejnerech uzavřených takovým způsobem, který zabraňuje výměně obsahu, a označených údaji o vývozci a jakýmikoli jinými značkami a čísly sloužícími k identifikaci šarže a s potvrzením o kontrole při dovozu ze třetích zemí podle potřeby.

Při přijetí ekologického produktu dovezeného ze třetí země fyzická nebo právnická osoba, které je dovezená zásilka doručena a která ji obdrží k další přípravě nebo uvedení na trh, zkontroluje uzavření balení nebo kontejneru a v případě produktů dovezených v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. b) bodem ii) zkontroluje, zda se potvrzení o kontrole podle uvedeného článku vztahuje na druh produktu obsažený v zásilce. Výsledek tohoto ověření se výslovně uvede v záznamech uvedených v článku 24.

7. Skladování produktů

7.1. Prostory ke skladování produktů se spravují tak, aby byla zajištěna identifikace šarží a aby se zabránilo směšování s produkty či látkami, které nesplňují pravidla ekologické produkce, nebo kontaminaci takovými produkty či látkami. Ekologické produkty jsou vždy jasně identifikovatelné.

7.2. V případě jednotek ekologické rostlinné a živočišné produkce je v produkční jednotce zakázáno skladovat jiné vstupní produkty než ty, které jsou povoleny pro použití v ekologické produkci podle článku 19.

7.3. Skladování alopatických veterinárních léčiv a antibiotik v zemědělských a akvakulturních podnicích je povoleno, pokud je předepsal veterinární lékař v souvislosti s léčbou či ošetřením uvedeným v příloze II části II bodě 1.5.2.2 a části III bodě 4.1.4.2. písm. a), pokud jsou skladovány na místě, které je pod dohledem, a pokud jsou zapsány v záznamech o hospodářských zvířatech podle článku 24.

7.4. V případě, že hospodářské subjekty nakládají jak s produkty nepocházejícími z ekologické produkce, tak i s ekologickými produkty a tyto ekologické produkty jsou skladovány ve skladovacích zařízeních, v nichž jsou skladovány i jiné zemědělské produkty nebo potraviny:

a)      jsou ekologické produkty uchovávány odděleně od ostatních zemědělských produktů nebo potravin;

b)      jsou přijata veškerá opatření, která zajistí identifikaci zásilek s cílem vyloučit směšování nebo záměny s produkty nepocházejícími z ekologické produkce;

c)      jsou před zahájením skladování ekologických produktů provedena vhodná čisticí opatření, jejichž účinnost byla zkontrolována, a hospodářské subjekty vedou o těchto činnostech záznamy.

PŘÍLOHA IV

VÝRAZY UVEDENÉ V ČLÁNKU 21

BG: биологичен.

ES: ecológico, biológico.

CS: ekologické, biologické.

DA: økologisk.

DE: ökologisch, biologisch.

ET: mahe, ökoloogiline.

EL: βιολογικό.

EN: organic.

FR: biologique.

GA: orgánach.

HR: ekološki.

IT: biologico.

LV: bioloģisks, ekoloģisks.

LT: ekologiškas.

LU: biologësch.

HU: ökológiai.

MT: organiku.

NL: biologisch.

PL: ekologiczne.

PT: biológico.

RO: ecologic.

SK: ekologické, biologické.

SL: ekološki.

FI: luonnonmukainen.

SV: ekologisk.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

LOGO EVROPSKÉ UNIE PRO EKOLOGICKOU PRODUKCI A KÓDOVÁ ČÍSLA

1. Logo

1.1. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci odpovídá níže uvedeném vzoru:

Vložit LOGO

1.2. Referenční barvou v Pantone je zelená Pantone č. 376 a zelená (50 % kyan + 100 % žlutá), pokud je použit čtyřbarevný soutisk.

1.3. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci se může používat v následující černobílé podobě, a to pouze v případě, že není praktické použít barevné provedení:

Vložit LOGO

1.4. Pokud je barva podkladu obalu nebo etikety tmavá, mohou být symboly použity v negativním formátu za použití barvy podkladu obalu nebo etikety.

1.5. Pokud se logo v barevném provedení používá na barevném podkladu, na kterém je symbol špatně viditelný, je možné ohraničit logo vnější linií, která zlepší kontrast s barvami podkladu.

1.6. V určitých zvláštních situacích, kdy jsou údaje na obalu jednobarevné, může být logo Evropské unie pro ekologickou produkci uvedeno ve stejné barvě.

1.7. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci musí mít výšku alespoň 9 mm a šířku alespoň 13,5 mm; poměr výšky k šířce je vždy 1:1,5. U velmi malých obalů může být minimální velikost ve výjimečných případech zmenšena na výšku 6 mm.

1.8. Logo Evropské unie pro ekologickou produkci může být spojeno s grafickými nebo textovými prvky odkazujícími na ekologickou produkci, pokud se nezmění povaha loga Evropské unie pro ekologickou produkci ani žádný z údajů podle článku 22. Pokud je logo Evropské unie pro ekologickou produkci spojeno s logy členských států nebo soukromými logy v zelené barvě odlišné od referenční barvy uvedené v bodě 2, může být logo Evropské unie použito v uvedené nereferenční barvě.

2. Číselné kódy

Obecný vzor číselných kódů je tento:

AB-CDE-999,

přičemž:

a)      „AB“ je kód ISO země, v níž jsou prováděny kontroly;

b)      „CDE“ je třípísmenný výraz, který zvolí Komise nebo jednotlivé členské státy, např. „bio“ nebo „öko“ nebo „org“ nebo „eko“, který představuje odkaz na ekologickou produkci;

c)      „999“ je nejvýše třímístné referenční číslo přidělené:

i)       příslušným orgánem členského státu kontrolním orgánům nebo kontrolním subjektům, které jsou pověřeny kontrolními úkoly;

ii)      Komisí:

– kontrolním orgánům a kontrolním subjektům uznaným Komisí podle článku 29,

– kontrolním orgánům třetích zemí uznaným Komisí podle článku 31.

[1]               Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

[2]               Nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15).

[3]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

[4]               Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7).

[5]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

[6]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

[7]               Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 1).

[8]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

[9]               Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/113/ES ze dne 12. prosince 2006 o požadované jakosti vod pro měkkýše (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 14).

[10]             Správná výrobní praxe podle definice v čl. 3 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 75).

[11]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).

[12]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).

[13]             Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ze dne 10. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o druhy výrobků z révy vinné, enologické postupy a omezení, která se na ně použijí (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 1).

[14]             Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60).