EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 16.12.2025

COM(2025) 991 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská strategie pro bytovou výstavbu: zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity stavebního průmyslu

1Posílení konkurenceschopnosti stavebního ekosystému 

Evropa čelí strukturálnímu problému dostupnosti bydlení. Evropská strategie pro bytovou výstavbu je nedílnou součástí – průmyslovým pilířem – balíčku Komise v oblasti dostupného bydlení, jehož cílem je zvýšit dostupnost bydlení pro všechny Evropany. Strategie se zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti, produktivity a inovací ve stavebnictví. Harmonizovaná pravidla pro stavební výrobky a služby na jednotném trhu sice přispívají k vytváření rámce EU, bydlení však zůstává především pravomocí a odpovědností členských států, regionů a měst. Pro řešení problému bydlení je proto klíčové koordinované úsilí orgánů EU, národních, regionálních a místních orgánů státní správy, finančních institucí a zúčastněných stran z oblasti průmyslu.

Krize bydlení je způsobena několika faktory, včetně některých faktorů souvisejících se stavebnictvím. K nedostatku bydlení přispívají změny v poptávce, omezená nabídka bydlení, rostoucí stavební náklady a přetrvávající rozdíly v produktivitě. V jedné třetině regionů EU nedokázala výstavba držet krok s rostoucí demografickou poptávkou. Prognózy Komise naznačují, že počet domácností v těchto oblastech dále poroste. Aby bylo možné tento demografický tlak v příštím desetiletí zvládnout, bude muset Evropa nad rámec 1,6 milionu bytů, které jsou v současnosti každoročně vybudovány 1 , zajistit výstavbu dalších 650 000 bytů. Za účelem zvýšení nabídky cenově dostupného, udržitelného, odolného a kvalitního bydlení je rovněž zapotřebí do roku 2030 zdvojnásobit současnou míru renovací a celkově zlepšit energetickou náročnost domovního a bytového fondu o 16 %.

Nedostatečná nabídka bydlení se projevuje rostoucími cenami nájemních obydlí i obydlí obývaných vlastníky. Od roku 2013 se ceny bytových nemovitostí v celé EU zvýšily v nominálním vyjádření o více než 60 % a rostly rychleji než příjmy, což má přímý dopad na sociální začleňování a mobilitu pracovních sil. Nejsilnějším tlakům přitom čelí řada metropolitních oblastí a turistických destinací.

Řešení tohoto problému dostupnosti bydlení vyžaduje, aby Evropská unie vedle jiných opatření, která jsou obsažena v Evropském plánu dostupného bydlení 2 , odstranila nesoulad mezi nabídkou bydlení a poptávkou po něm. Je nutné vytvořit rámcové podmínky, které zajistí, aby stavebnictví mohlo hrát svou úlohu tvůrce cenově dostupného, udržitelného, odolného a vysoce kvalitního bydlení. Zvýšení produktivity, kapacity a konkurenceschopnosti celého stavebního ekosystému 3 umožní zvýšit nabídku bydlení a dosáhnout hospodářských, sociálních a environmentálních cílů Unie.

Stavební ekosystém vedle své důležité role při zajišťování kvalitního bydlení pro evropské občany významně přispívá k evropskému hospodářství a růstu; patří mezi tři největší průmyslové ekosystémy v EU. Dominují mu převážně malé a střední podniky, zejména mikropodniky, které představují 99 % aktivních společností. Zahrnuje komplexní a vzájemně provázaný hodnotový řetězec od surovin a stavebních výrobků až po projektování, inženýrskou činnost, výstavbu, renovaci a údržbu budov. Významná část tohoto ekosystému působí ve veřejné sféře, a to prostřednictvím veřejných zakázek na stavební práce a inženýrské stavby a prostřednictvím investic do sociálního bydlení. S 6,6 milionu společností zajišťuje pracovní místa pro více než 27 milionů lidí a zvyšuje hrubou přidanou hodnotu EU o 12 % 4 .

Současná výkonnost tohoto ekosystému však zůstává pod úrovní svého potenciálu. Stavebnictví zaznamenalo od roku 2019 největší pokles produktivity ze všech průmyslových odvětví. Stavební náklady rostly rychleji než inflace, což bylo způsobeno vysokými náklady na materiál a pracovní sílu, které nebyly kompenzovány zvýšením efektivity. Tento průmyslový ekosystém navíc zůstává nejméně digitalizovaným v Evropě, neboť pouze 55 % podniků využívá pokročilé digitální technologie, zatímco v ostatních ekosystémech je to v průměru 76 % 5 . Dlouhodobé investice do digitální transformace plánuje méně než 10 % společností. Produktivita práce na odpracovanou hodinu ve stavebnictví se od roku 2019 snížila o 8 % 6 , zatímco hospodářství EU jako celek zaznamenalo mírný nárůst. Tento rozdíl v produktivitě má negativní dopad na dostupnost bydlení i konkurenceschopnost průmyslu.

Stavebnictví má zároveň obrovský potenciál snížit emise. Připadá na něj více než 35 % produkce odpadu v EU a 5–12 % celkových vnitrostátních emisí skleníkových plynů 7 . Využívání nízkouhlíkových a biologických stavebních materiálů může pomoci snížit množství uhlíku 8 vázaného v budovách přibližně o 40 % 9 . Pro další omezení naší závislosti na fosilních palivech, snížení čistých emisí skleníkových plynů a zlepšení kvality ovzduší je nezbytné zintenzivnit renovace stávajícího fondu budov.

Klíčovou výzvou, kterou je třeba řešit, je snížení nákladů pro všechny zúčastněné strany působící ve stavebním ekosystému. K tomu je nezbytné zavést zjednodušující opatření, a to prostřednictvím zvýšení digitalizace v celém hodnotovém řetězci a snížení administrativní zátěže pro všechny zúčastněné subjekty. Kromě toho je nutná další harmonizace pravidel s cílem snížit náklady na dodržování předpisů, zejména urychlením standardizace. Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž budou i nadále bedlivě sledovat případné protisoutěžní jednání v tomto odvětví.

Existuje řada nástrojů, jak zvýšit konkurenceschopnost stavebního ekosystému. Snížení administrativní zátěže a urychlení povolovacích řízení může zrychlit realizaci stavebních prací na trhu se soukromým i veřejným bydlením. Širší využívání inovací a zavádění nových technologií vtáhne mikropodniky do procesu digitalizace a zvyšování produktivity. Větší pronikání inovativních stavebních výrobků a metod na trh může zvýšit produktivitu a umožnit širší rozvoj. Rozvoj trhů s oběhovými materiály a stavebním odpadem umožní lepší přístup ke vstupům a odolnost odvětví. Poptávka po kvalifikovaných pracovnících v hodnotovém řetězci, včetně dovedností souvisejících s digitalizací a automatizací, pravděpodobně povede ke zlepšení image tohoto odvětví jako místa pro práci, což přiláká více žen a mladých lidí. A konečně řešení přetrvávajících rozdílů v oblasti regulace podpoří vytvoření skutečného jednotného trhu stavebních a montážních služeb.

V zájmu plného rozvinutí potenciálu produktivity stavebního ekosystému je nutné přijmout opatření ve čtyřech prioritních oblastech:

·zjednodušení a digitalizace povolovacích a správních postupů v oblasti bydlení,

·podpora inovací a jejich rozšiřování ve stavebnictví s cílem zavádět inovativní produkty a nové technologie v rámci jednotného trhu,

·zajištění přístupu k surovinám a druhotným materiálům s cílem zajistit stabilní, cenově dostupné a udržitelné dodávky materiálů,

·zajištění přístupu ke službám a dovednostem řešením nedostatků, odstraňováním překážek přeshraničního poskytování služeb a podporou mobility odborníků a pracovníků.

Tato strategie vychází z nedávné modernizace nařízení o stavebních výrobcích 10 . Normy přijaté v rámci nařízení o stavebních výrobcích v souladu s dnes zveřejněným pracovním plánem podle nařízení o stavebních výrobcích na období 2026–2029 11 budou klíčovým prostředkem pro podporu harmonizace na celém jednotném trhu. Toto nařízení naplňuje cíle strategie pro jednotný trh 12 a doporučení Cesty transformace pro stavebnictví 13 zaměřené na dosažení ekologičtějšího, digitálnějšího, odolnějšího a konkurenceschopnějšího stavebního ekosystému.

2Zjednodušení a digitalizace ekosystému

Má-li být plně využit potenciál stavebního ekosystému, je nutné se nejprve zaměřit na to, jak všem zúčastněným subjektům usnadnit a urychlit jeho fungování. Přednostně je třeba řešit složitost a restriktivnost právního rámce a nízkou míru využívání digitalizace.

Vývoj a výstavba bydlení podléhají pravidlům, která mají mnoho podob, včetně stavebních předpisů, zásad územního plánování a územního rozvoje a ekologických norem. Většinu pravidel, která ovlivňují nabídku bydlení, stanovují členské státy, a to i na regionální a místní úrovni. Tato pravidla zajišťují naši bezpečnost a kvalitu života, podporují sociální a hospodářské cíle a chrání naše životní prostředí a kulturní dědictví. Jejich hromadění, složitost a roztříštěnost však často vedou k významným omezením, nákladům, zpožděním a nejistotě, které zvyšují celkové náklady výstavby. Administrativní složitost často vede k neúmyslnému omezení nabídky bydlení.

Ke zvyšování nákladů na bytovou výstavbu a k omezení celkové produkce výstavby, a to jak u nových budov, tak u renovací, dále přispívají složité, restriktivní, pomalé a nejisté povolovací postupy 14 . Stavební povolení sice hrají zásadní regulační úlohu, neboť zajišťují soulad s komplexním regulačním rámcem 15 , ale jejich složitost, roztříštěnost a množství způsobují neefektivitu, odrazují od investic a brání zavádění inovativních stavebních metod, jako je výroba mimo staveniště a 3D tisk 16 .

Problém tedy spočívá v nalezení správné rovnováhy mezi nezbytným dohledem, podmínkami a omezeními a procesní účinností.

Předkladatelé projektů v celé EU čelí při podávání žádostí o povolení k výstavbě obytných budov řadě problémů 17 . Vnitrostátní a místní předpisy jsou často roztříštěné a složité, bez jasně stanovených lhůt pro odpověď veřejných orgánů. Žadatelé jsou mnohdy nuceni získat několik samostatných „dílčích povolení“ a výklad vnitrostátních a místních předpisů je často nejednotný. Fáze podávání žádostí může trvat od tří do 24 měsíců, přičemž mezi jednotlivými členskými státy i v rámci nich existují značné rozdíly. Případná fáze odvolání může celý proces ještě prodloužit. Tato zpoždění významně zvyšují náklady a nejistotu, zejména pro malé a střední podniky, čímž se projekty bydlení stávají rizikovějšími a méně atraktivními pro investory. Přestože panuje široká shoda na potřebě reformy, neexistuje žádný ucelený přehled povolovacích procesů v celé EU ani pevná a srovnatelná základna pro sledování pokroku a řízení politiky.

Z hlediska digitalizace a ve srovnání s jinými ekosystémy evropský stavební ekosystém zaostává ve všech fázích životního cyklu budov a stavebních prací. Týká se to projektování, plánování a povolování, výstavby, provozu, renovace i možností ukončení životnosti. Pokrok v oblasti digitalizace v EU je stále nerovnoměrný, protože členské státy uplatňují různé postupy řízení a fungují na různých úrovních technologické vyspělosti 18 . Nedostatečná integrace a interoperabilita mezi systémy navíc ztěžuje shromažďování a analýzu spolehlivých údajů o budovách a materiálech, která je nezbytná pro dosažení cílů udržitelné výstavby a oběhového hospodářství a pro rozšiřování činností. Existuje nevyužitý potenciál pro vytvoření soudržného rámce, který by propojoval digitální povolování, digitální pas výrobku (podle nového nařízení o stavebních výrobcích) a digitální deníky budov.

Modernizace administrativních postupů a zmírnění omezení, zejména těch, která se týkají povolování staveb i rekonstrukcí, by se mohly stát silným katalyzátorem zvýšení produktivity, které by přinesla širší digitalizace v odvětví, zejména u malých a středních podniků. To by nejen urychlilo a zefektivnilo vydávání povolení, ale také by to přispělo k lepšímu sdílení dat a transparentnosti v celém hodnotovém řetězci v oblasti stavebnictví.

2.1Zjednodušení povolovacích postupů

Zjednodušení požadavků na vydávání povolení a digitalizace povolovacích postupů by mohly přinést větší jistotu, a tím i značné ekonomické výhody. V jedné případové studii z Prahy se odhaduje, že zdlouhavý povolovací postup bytové výstavby zvyšuje náklady na bytovou výstavbu přibližně o 16,5 % 19 . Digitální nástroje, jako je informační modelování budov (BIM) 20 , již prokázaly svůj potenciál snížit administrativní zátěž a zkrátit dobu rozhodování u veřejných i soukromých projektů bydlení. V členských státech, které v této oblasti pokročily, jsou konkrétní přínosy již zřetelné. Povolovací systémy založené na BIM zavedené ve Finsku 21 přispěly ke zkrácení doby zpracování, zvýšení transparentnosti a zlepšení kvality dat.

První kroky ke zjednodušení povolování se uskutečňují prostřednictvím dokumentu Zjednodušení administrativní zátěže v environmentální legislativě 22 , včetně legislativního návrhu na urychlení posuzování vlivů na životní prostředí 23 . Členské státy se vyzývají, aby ustanovení tohoto balíčku využívaly v maximální míře s cílem urychlit procesy plánování, územního rozhodování a povolování bytové výstavby a související infrastruktury.

V rámci řešení problémů týkajících se konkrétně projektů v oblasti bydlení provede Komise studii, která poskytne komplexní posouzení postupů pro vydávání stavebních povolení ve 27 členských státech. V rámci této studie, která bude probíhat od prosince 2025 do října 2026, bude vyhodnocena míra digitalizace v rámci vnitrostátních povolovacích řízení a bude zkoumáno, jak legislativní a technické požadavky ovlivňují nabídku bydlení, ať už se jedná o nové budovy, renovace, nebo změny účelu využití. Studie vyhodnotí stávající překrývání platných předpisů a posoudí hlavní nedostatky a překážky v postupech. Bude také analyzovat, jak tyto požadavky ovlivňují konkurenceschopnost stavebnictví v zemích EU-27, a identifikovat příslušné vnitrostátní iniciativy zaměřené na zjednodušení, urychlení nebo digitalizaci povolovacích postupů. Bude věnována pozornost překážkám, s nimiž se setkávají malé podniky a mikropodniky.

Studie bude podkladem pro budoucí činnost Komise, včetně přípravy balíčku zjednodušujících opatření v oblasti bydlení v roce 2027 a aktu o cenově dostupném bydlení. Kromě toho může Komise na základě výsledků tohoto posouzení rovněž vypracovat pokyny a osvědčené postupy, které členským státům pomohou zavést při současném dodržování zásady subsidiarity zjednodušené, plně digitální povolovací systémy na celém jednotném trhu. Komise bude s členskými státy spolupracovat na dalším zjednodušení a bude sledovat pokrok v členských státech, případně i prostřednictvím budoucí Evropské aliance pro bydlení.

Členské státy mohou ve svém úsilí o zjednodušení a digitalizaci povolovacích postupů využít podpory EU. Nástroj pro technickou podporu 24 může členským státům poskytnout technickou a finanční pomoc při budování nezbytné správní kapacity a provádění požadovaných reforem. „Sada nástrojů k digitálním stavebním povolením pro orgány veřejné správy“ z roku 2024 poskytuje praktická řešení, podporuje zavádění povolování na základě BIM a nabízí konkrétní nástroje pro místní správu.

2.2Podpora digitalizace ve stavebním ekosystému

Ke zjednodušení stavebního ekosystému musí dojít prostřednictvím digitalizace, která přinese vyšší předvídatelnost a rychlost pro všechny zúčastněné subjekty. Evropská komise je odhodlána i nadále podporovat větší využívání digitálních technologií ve stavebním ekosystému. 

Přestože řada digitálních nástrojů již existuje a další se vyvíjejí, jejich interoperabilita stále není optimální. Zlepšením interoperability bude možné dosáhnout významného zvýšení efektivity. Interoperabilita usnadní zavádění zásady „pouze jednou“ při práci s daty a výměnu informací v průběhu celého životního cyklu stavebního projektu, od fáze návrhu přes povolovací postupy, fázi realizace na místě, fázi užívání až po ukončení životního cyklu. Tato interoperabilita nejen zvyšuje účinnost při povolování, ale umožňuje rovněž důslednější uplatňování pravidel, podporuje cíle energetické účinnosti a oběhovost. Opakované využívání ověřených dat v různých systémech snižuje administrativní zátěž architektů, inženýrů a předkladatelů projektů. Zároveň budou moci úřady účinněji sledovat dodržování požadavků na bezpečnost, přístupnost, energetickou účinnost, vodohospodářskou odolnost a udržitelnost.

Zásadní roli při podpoře digitalizace datových toků ve stavebnictví hraje nové nařízení o stavebních výrobcích. Nařízení o stavebních výrobcích vyžaduje, aby všechny informace o stavebním výrobku (včetně technických informací, chování při požáru, bezpečnostních informací, dopadů na životní prostředí a dalších relevantních údajů) byly uvedeny v digitálním interoperabilním prohlášení o vlastnostech a shodě.

Využívání těchto informací pro různé účely, jako je projektování budov, dozor nad trhem nebo v digitálních denících budovy pro pozdější renovace umožní digitální pas výrobku, který se podle nového nařízení o stavebních výrobcích stane povinným od roku 2028 25 . Nahrazením papírových dokumentů, vnitrostátních databází a rozptýlené dokumentace ve formátu PDF jednotným digitálním systémem v rámci celé EU zpřístupní digitální pas výrobku spolehlivé a ověřené údaje o výrobcích všem zúčastněným stranám ve strojově čitelné podobě. Tím dojde ke zjednodušení postupů, snížení administrativních nákladů a zvýšení transparentnosti 26 . Digitální pas výrobku umožní projektantům, dodavatelům a orgánům veřejné správy získat srovnatelné informace o technických a environmentálních vlastnostech výrobků. Digitální pas výrobku posílí oběhovost ve stavebnictví, protože bude snazší sdílet informace o opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti materiálů v rámci předdemoličních auditů. Lepší sdílení informací o uhlíkové stopě stavebních materiálů podpoří rozvoj hlavních trhů s nízkouhlíkovými stavebními výrobky, včetně výrobků z biologického materiálu.

Jako doplněk k digitálnímu pasu výrobku a na základě osvědčených postupů a shromážděných materiálů bude Komise v celé EU podporovat harmonizované zavádění digitálních deníků budov 27 . Digitální deníky budov mají potenciál stát se jediným zdrojem informací o budovách od jejich návrhu a výstavby až po renovaci a demolici, což umožní lepší rozhodování v každé fázi jejich životního cyklu. Aby mohl vzniknout propojený digitální ekosystém, Komise vypracuje žádost o normalizaci za účelem vytvoření normy o digitálních denících budov. Kromě toho bude Komise podporovat mechanismus pro výměnu a agregaci údajů mezi jednotlivými digitálními deníky budov, což dále usnadní zlepšování energetické a vodní účinnosti, oběhového stavebnictví a renovace.

Konečným cílem je úplné propojení digitálních nástrojů, jako je digitální pas výrobku pro stavební výrobky, digitální deníky budov, digitální povolovací systémy a předdemoliční audity, aby byla zajištěna plná interoperabilita a bylo možné využít veškerý potenciál digitalizace ve stavebním ekosystému. V budoucnu by společnosti působící ve stavebním ekosystému rovněž těžily z funkcí, jež nabízí podnikatelská peněženka, která dále usnadní a urychlí jejich činnosti, například prostřednictvím jejího použití – v součinnosti s digitálním pasem výrobku – pro účely formulářů a povolení, což umožní konzistentní interoperabilní postupy na jednotném trhu. Toho je třeba dosáhnout v plném souladu s pravidly o ochraně údajů a s ohledem na vysoké standardy kybernetické bezpečnosti.

V zájmu urychlení digitální transformace stavebnictví Komise podporuje přístup „AI na prvním místě“ v rámci Strategie pro využívání umělé inteligence 28 . Tento přístup podporuje zavádění technologií umělé inteligence v oblastech výroby, inženýrství a stavebnictví s cílem zlepšit procesy navrhování, plánování výstavby a ukončení životnosti. Mezi klíčové prioritní aplikace patří modely BIM generované umělou inteligencí pro stávající budovy, automatizovaná kontrola souladu se stavebními povoleními a plánování a optimalizace návrhu s pomocí umělé inteligence.

Komise navíc nadále úzce spolupracuje s pracovní skupinou EU pro problematiku BIM a komunitou „BIM a veřejné zakázky“ v rámci Iniciativy pro veřejné zadavatele 29 . Tato spolupráce se zaměřuje na větší využívání BIM orgány veřejné správy, které hrají klíčovou roli při stanovování digitálních standardů prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a povolovacích postupů.

Komise vyzývá členské státy a zúčastněné strany, aby optimálně využívaly četné nástroje financování 30 , které jsou k dispozici na podporu digitálních reforem ve stavebnictví, jako je vytváření digitálních systémů stavebních povolení, modernizace datových infrastruktur veřejného sektoru, zavádění datových prostorů a nástrojů umělé inteligence, které mohou podporovat automatizovanou kontrolu souladu a digitální dvojčata budov – přičemž to vše přispívá k účinnějšímu, na datech založenému a udržitelnému stavebnímu ekosystému.

3Urychlení inovací a modernizace stavebního trhu

Podle Investičního průzkumu Evropské investiční banky (EIB) z roku 2024 31 uvedlo pouze 24 % stavebních firem, že v roce 2023 zavedlo nové výrobky, postupy nebo služby, což je výrazně méně než průměrných 32 % v ostatních odvětvích EU. Stavebnictví je rovněž na posledním místě ze všech 14 průmyslových ekosystémů EU, pokud jde o nedávné i dlouhodobé očekávané investice do digitální transformace 32 . Jedním z faktorů je vysoký podíl malých a středních podniků ve stavebním ekosystému EU, protože malé a střední podniky obvykle čelí větším omezením, pokud jde o finanční a lidský kapitál potřebný k provádění digitální transformace 33 .

Tento nedostatek inovací brzdí produktivitu a omezuje schopnost tohoto odvětví reagovat na rostoucí potřeby v oblasti bydlení i na cíle v oblasti klimatu a energetiky. Bez silnějšího inovačního ekosystému hrozí, že EU zaostane za globálními konkurenty v oblastech, jako je modulární výstavba, nízkouhlíkové materiály (včetně biologických materiálů, opětovně použitých a recyklovaných materiálů) a inteligentní technologie v budovách.

Rozvinutí potenciálu strany nabídky: potřeba rozšíření průmyslových a digitálních inovací

Širší využívání pokročilých technologií ve stavebnictví může výrazně zvýšit rychlost, nákladovou efektivnost a udržitelnost. Mezi klíčové inovace patří automatizovaná a robotizovaná výstavba, 3D tisk, výstavba mimo staveniště a modulární výstavba, nízkouhlíkové materiály (včetně biologických materiálů) a aplikace umělé inteligence při navrhování, řízení projektů a provozu zařízení, z nichž mnohé pocházejí z digitálních rychle se rozvíjejících podniků a malých a středních podniků.

Největší potenciál pro rychlé zvýšení nabídky bydlení nabízí výstavba mimo staveniště, modulární výstavba a řešení v oblasti renovace 34 35 . Přesunutím podstatných částí stavebního procesu do řízeného továrního prostředí 36 se snižuje počet chyb, zefektivňuje výroba a zkracují lhůty pro výstavbu. V důsledku toho jsou řešení výstavby mimo staveniště obzvláště atraktivní pro sociální a cenově dostupné bydlení, kde je rozhodující rychlost, kvalita a nákladová efektivnost 37 . Modulární součásti lze navíc často rozebrat a použít znovu, což přispívá k oběhovosti a účinnému využívání zdrojů. Komise v rámci projektu Nový evropský Bauhaus vypracuje katalog plánů, který podpoří výměnu osvědčených postupů a bude usilovat o usnadnění povolování.

Poptávka po modulárních a prefabrikovaných systémech roste kromě bytové výstavby také při obnově v krizových oblastech, jako je Ukrajina a Gaza, a také v oblastech zasažených extrémním počasím nebo jinými přírodními katastrofami. Společnosti v EU již disponují značnými technologickými kapacitami, a pokud by se snížily překážky a harmonizovaly normy, mohly by na tomto expandujícím trhu získat v celosvětovém měřítku vedoucí pozici 38 .

Rozšiřování těchto inovací je však stále obtížné. Souběžná existence 27 vnitrostátních stavebních předpisů i různých regionálních předpisů tříští trh a omezuje škálovatelnost inovací. Absence harmonizovaných norem snižuje spolehlivost, zvyšuje riziko a vede k vyšším finančním nákladům výrobců i vlastníků projektů. Rozvoji tohoto odvětví dále brání vysoké počáteční investice potřebné pro zřízení výrobních kapacit mimo staveniště spolu s nejistou poptávkou a omezeným pojistným krytím 39 . Aby bylo možné plně využít potenciál výstavby mimo staveniště, jehož roční nárůst se u obytných budov odhaduje na 4,5% 40 , je třeba tyto překážky odstranit.

Podpora strany poptávky: budování trhu pro udržitelné a odolné stavebnictví

S cílem doplnit inovace na straně nabídky musí EU rovněž posílit tržní poptávku po udržitelných, odolných a inovativních produktech. Přechod ke klimatické neutralitě zvyšuje poptávku po nízkouhlíkových materiálech, jako je nízkouhlíkový cement, nízkouhlíkový beton, nízkoemisní ocel, výrobky s obsahem recyklovaných materiálů, výrobky z biologického materiálu a opětovně použitelné výrobky.

Komise tento přechod posílí zavedením požadavků na udržitelnost a odolnost pro zadávání veřejných zakázek na nízkouhlíkové výrobky vyrobené v EU v aktu o akcelerátoru průmyslu. Tato opatření budou podporovat inovace a zároveň zachovávat evropské environmentální a sociální normy. Kritéria, definice a označování stavebních výrobků budou určeny nařízením o stavebních výrobcích.

Nadcházející revize směrnice o zadávání veřejných zakázek, která usnadní uplatňování udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek, současně podpoří stabilní poptávku po nízkouhlíkových stavebních výrobcích (včetně výrobků z biologických materiálů) a inovativních metodách, jako jsou nová řešení modulární výstavby, které často realizují malé a střední podniky. Proces revize se bude zabývat mimo jiné také otázkou subdodávek, včetně odpovědnosti a kvalifikace dodavatelů a transparentnosti dodavatelských řetězců, což může pomoci v boji proti zneužívání a podpořit zaměstnavatele ve stavebnictví jednající v dobré víře. Využití rozsáhlého trhu EU s veřejnými zakázkami může zmírnit riziko soukromých investic, urychlit rozvoj výrobních kapacit a snížit náklady díky úsporám z rozsahu 41 . A konečně iniciativy v rámci strategie bioekonomiky 42 podpoří stavebnictví jako jeden z hlavních trhů pro výrobky z biologického materiálu.

V souladu s cíli strategie bioekonomiky bude v rámci certifikace pohlcování uhlíku a uhlíkového zemědělství vyvinuta certifikace dlouhodobého ukládání biogenního uhlíku v budovách. Tím se zviditelní ekologické výhody řešení založených na biotechnologiích v tomto odvětví a zvýší se poptávka po nich na trhu.

3.1Modernizace regulačního rámce na podporu zavádění inovací

Nové nařízení o stavebních výrobcích představuje významný krok směrem k modernějšímu regulačnímu rámci, který je příznivější pro inovace. Nový právní rámec může řešit všechny technické a regulační potřeby včetně otázek životního prostředí a digitalizace.

V rámci procesu týkajícího se acquis podle nařízení o stavebních výrobcích 43 chce Komise do roku 2033 aktualizovat všechny harmonizované normy vytvořené za posledních 25 let a rozšířit jejich působnost na všechny příslušné skupiny výrobků. Tento proces vytvoří komplexní základ, který zajistí účinné a rychlé vypracovávání normalizace. Prioritně jsou vypracovávány normy pro klíčové materiály, jako je cement, aby byla zajištěna jejich včasná dostupnost. Proces urychlí harmonizaci výrobkových norem na celém jednotném trhu, čímž se sníží administrativní zátěž a usnadní přístup udržitelnějších výrobků na trh, což je zásadní zejména pro malé a střední podniky ve stavebním ekosystému.

Nové normy přispějí k výstavbě bezpečných, přístupných a ekologických budov, posílí jednotný trh a sníží náklady díky úsporám z rozsahu. Zásadní je, že nařízení o stavebních výrobcích podpoří přechod od normativních vnitrostátních stavebních předpisů k normám založeným na výkonnosti, což umožní větší flexibilitu pro inovativní stavební metody. Aby bylo umožněno přeshraniční využívání systémů výstavby mimo staveniště a modulárních systémů, bude Komise upřednostňovat vývoj zvláštních norem pro prefabrikované výrobky, stavební sestavy a modulární jednotky a vytvoří pro tyto výrobky jednotný trh. Malé a střední podniky jsou při vypracovávání norem náležitě zastoupeny a Komise zajistí, aby harmonizované normy a příslušné akty v přenesené pravomoci malé a střední podniky příliš nezatěžovaly.

Aby se nařízení mohlo začít uplatňovat v praxi, vydá Komise pokyny týkající se modulární výstavby a výstavby mimo staveniště. Ty budou zahrnovat osvědčené postupy a úspěšné ukázky ověření koncepce, pokud jde o zvýšení bezpečnosti, přístupnosti, udržitelnosti, rychlého rozebrání a cenové dostupnosti modulárních koncepcí, a podpoří jejich širší využívání u nových budov i renovací 44 . Tyto pokyny budou vycházet z úspěšných projektů vyvinutých v rámci programu LIFE a jeho podprogramu Přechod na čistou energii týkajících se modulární výstavby a výstavby mimo staveniště 45 . Toto úsilí bude rovněž součástí mezinárodního pilíře projektu Nový evropský Bauhaus, který zahrnuje projekty věnované obnově Ukrajiny a šíření osvědčených postupů pro udržitelnou a odolnou poválečnou obnovu.

Komise dále zajistí, aby Eurokódy druhé generace 46 podporovaly inovace, například zahrnutím nástrojů pro posuzování a opětovné využití stávajících konstrukcí a pro používání inovativních materiálů, jako jsou kompozitní konstrukce s polymerními vlákny a napínané membránové konstrukce.

Tato opatření společně vytvoří dynamický cyklus inovací a poptávky: harmonizovaný jednotný trh pro udržitelné stavební výrobky dodá inovátorům důvěru k investování, zatímco zadávání zelených veřejných zakázek a průmyslové politiky vytvoří tržní poptávku nezbytnou k rozšíření výroby. Modernizací regulačních i technologických základů stavebnictví může Evropa zajistit dostupnější, udržitelnější a kvalitnější bydlení mnohem rychleji než dosud.

3.2 Větší využívání inovativních stavebních materiálů a výrobků

Aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po rychlejší, ekologičtější a cenově dostupnější výstavbě, musí evropské stavebnictví naléhavě urychlit investice do inovativních materiálů, výrobků a technologií. To podpoří nákladově efektivní a inovativní růst účinně využívající zdroje a zároveň zajistí udržitelné využívání omezených přírodních zdrojů.

Pokrok je stále pomalý, omezují ho vysoké náklady na vývoj, roztříštěné předpisy a opatrné financování. V důsledku toho se zvětšuje propast mezi aktuálními potřebami trhu a tím, co může toto odvětví v současnosti nabídnout. To se týká především malých a středních podniků, protože jejich investiční kapacita je v porovnání s velkými společnostmi nižší.

Za účelem překlenutí této propasti vyhlásila Evropská investiční banka „úvěrovou obálku“ ve výši 400 milionů EUR určenou pro společnosti, včetně malých a středních podniků, v celém hodnotovém řetězci v oblasti bydlení, od výrobců materiálů až po stavební firmy a výrobce zařízení. Tato iniciativa bude realizována s podporou Programu InvestEU a bude financovat nové technologie, které mají potenciál řešit vysoké náklady na výstavbu a rozvoj a urychlit dodávku nové bytové výstavby. Podpoří inovace v oblasti digitalizace, automatizace a aplikací umělé inteligence s cílem zvýšit kvalitu při plánování a výstavbě. Rozsah iniciativy bude zahrnovat inovativní stavební techniky, inovativní řešení pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, inovace v oblasti materiálů (sklo, cement, beton, stavební ocel, keramika, výrobky ze dřeva atd.) a investice výrobců zařízení do výzkumu, vývoje a inovací, včetně robotiky a inteligentních stavebních strojů.

Nad rámec úvěrové obálky EIB vznikne nová celoevropská investiční platforma pro cenově dostupné a udržitelné bydlení, kterou bude tvořit skupina EIB, národní podpůrné banky, Rozvojová banka Rady Evropy, EBRD a další finanční instituce. Platforma bude uplatňovat přístup založený na celém hodnotovém řetězci od inovací ve stavebnictví až po širší oblast rozvoje nemovitostí s cílem maximalizovat veřejné investice a mobilizovat další soukromé investice. Platforma zviditelní investiční příležitosti v oblasti sociálního, dostupného a udržitelného bydlení, čímž lépe přitáhne investory a předkladatele projektů.

Mobilizace soukromých investic vyžaduje rovněž odstranění regulačních překážek, které v současnosti brání rozšiřování nových technologií přes hranice. Komise za tímto účelem v rámci nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti zahájí pilotní projekt zaměřený na výstavbu mimo staveniště a modulární výstavbu. Cílem tohoto pilotního projektu bude podpora přeshraničních projektů ve více zemích a řešení roztříštěnosti právních předpisů, která brání dostatečnému rozšíření projektů výstavby mimo staveniště a modulární výstavby.

Tento pilotní projekt pomůže zúčastněným členským státům sladit jejich regulační rámce, čímž usnadní volný pohyb stavebních výrobků a dílů vyrobených mimo staveniště na jednotném trhu. Současně bude nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti poskytovat cílenou finanční podporu na posílení dodavatelských řetězců a zvýšení průmyslové kapacity. Na straně poptávky zavede doplňková opatření, která zvýší atraktivitu a konkurenceschopnost inovativních stavebních řešení na veřejných i soukromých trzích, a přispěje tak k rychlé výstavbě cenově dostupného bydlení v EU za konkurenceschopné ceny.

Stávající programy EU budou při urychlování inovací ve stavebnictví hrát i nadále klíčovou roli. Nový evropský Bauhaus 47  bude prostřednictvím politiky, znalostí a financování i nadále podporovat zajišťování kvalitního, dostupného a udržitelného bydlení, umožňovat inovace a poskytovat cílenou podporu stavebnímu ekosystému při zavádění integrovaných a inkluzivních řešení. Zároveň bude program Horizont Evropa (prostřednictvím nástroje Nový evropský Bauhaus a partnerství Built4People) pokračovat ve financování výzkumných, vývojových a demonstračních projektů zaměřených na pokročilé materiály, oběhové stavebnictví a digitální transformaci. Tyto nástroje pomohou převést inovace z laboratoří do podoby rozsáhlého praktického využívání a posilovat vedoucí úlohu Evropy v oblasti udržitelné výstavby.

A konečně může rovněž přispět k urychlení zavádění inovativních stavebních materiálů a výrobků politika soudržnosti, a to tím, že podpoří cílené investice do regionálních inovačních ekosystémů a usnadní zavádění nejmodernějších řešení. Tato opatření společně zvýší nabídku inovativních stavebních řešení i poptávku po nich, což Evropě umožní stavět rychleji, inteligentněji a udržitelněji a zároveň vytvoří nové příležitosti pro podniky a pracovníky v celém hodnotovém řetězci v oblasti stavebnictví.

4Zajištění stabilního přístupu ke stavebním materiálům

Rostoucí náklady na materiál a překážky pro využívání druhotných materiálů

Evropské stavebnictví čelí rostoucímu tlaku v důsledku nestabilních dodávek surovin, rostoucích nákladů a roztříštěného přístupu k druhotným materiálům. Ceny klíčových stavebních výrobků v letech 2020 až 2024 dramaticky vzrostly, např. ceny betonu o 28 % a ceny keramických výrobků, jako jsou cihly a střešní tašky, o 45 % 48 . Vzhledem k tomu, že náklady na materiál tvoří 30–40 % celkových nákladů na bytovou výstavbu, tyto trendy přímo zvyšují ceny bydlení a činí plánování výstavby nepředvídatelným. Tento problém ještě umocňuje narušení dodavatelských řetězců, nedostatek klíčových vstupů a nedostatek komplexních informací o dostupnosti materiálů, v důsledku čehož je pro předkladatele projektů obtížné předvídat nedostatky nebo prudký nárůst cen.  49

Výzva se týká i druhotných materiálů: několik právních předpisů, jako je nové nařízení o stavebních výrobcích, směrnice o energetické náročnosti budov 50 (EPBD) a další právní předpisy zaměřené na oblast klimatu 51 , podporuje výrobu a využívání recyklovaných nebo nízkouhlíkových výrobků. Zejména se bude vypočítávat potenciál globálního oteplování během životního cyklu nových budov na základě rámce EU 52 , který vychází z údajů nařízení o stavebních výrobcích, což posílí poptávku po udržitelných stavebních výrobcích. Navzdory rostoucím ekonomickým pobídkám je jejich využívání stále omezené: pouze 0,7 % stavebního a demoličního odpadu je připraveno k opětovnému použití a míra recyklace klíčových materiálů zůstává nízká, např. 10 % u sádry a 6 % u skla 53 . Dvěma hlavními překážkami jsou nedostatečné informace o materiálech uvolněných z demolic na evropských trzích, což brání rozvoji stabilních sekundárních trhů, a roztříštěná nebo chybějící kritéria pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem 54 , což vytváří administrativní překážky, které blokují přeshraniční využívání druhotných materiálů.

Opatření k posílení dostupnosti primárních a druhotných materiálů

Zajištění stabilního přístupu k primárním stavebním materiálům je zásadní pro uspokojení rostoucí poptávky po bydlení a dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Komise na tuto výzvu reaguje víceúrovňovým přístupem. Stávající iniciativy, jako je nařízení o kritických surovinách 55 , Akční plán pro cenově dostupnou energii 56 , Evropský akční plán pro ocel a kovy 57 a Akční plán RESourceEU 58 , mají za cíl snížit vstupní náklady a zlepšit předvídatelnost stavebních materiálů.

V posledních patnácti letech umožnilo mapování a sledování kritických surovin pro strategická odvětví EU předvídat jejich nedostatek a přijímat opatření ke zmírnění rizik přerušení jejich dodávek 59 . Některé z těchto materiálů, například živec, bor, kamenivo, sádra, křemičitý písek, vápenec a perlit, jsou pro stavebnictví obzvlášť důležité. Komise bude tyto i další relevantní materiály a výrobky – jako je ocel – podrobněji sledovat prostřednictvím Evropského střediska pro sledování stavebnictví 60 a informovat o jejich dostupnosti a cenách 61 .

Pokud jde o druhotné materiály, Komise pracuje na vytvoření funkčního jednotného trhu pro opětovně použité a recyklované výrobky. Harmonizovaná kritéria pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, přemění materiály z odpadu na cenné výrobky, usnadní přeshraniční obchod a umožní jejich využití při nové výstavbě i renovacích. Společné výzkumné středisko vyvíjí kritéria pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, pro kamenivo ze stavebního a demoličního odpadu. Kromě toho akt o oběhovém hospodářství se bude zabývat roztříštěností kritérií pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, což usnadní využívání druhotných materiálů i ve stavebních výrobcích.

Členské státy mají podle rámcové směrnice o odpadech 62 povinnost podporovat opětovné využívání stavebního a demoličního odpadu. Za tímto účelem již řada členských států zavedla povinné předdemoliční a předrenovační audity, při nichž se shromažďují údaje o dostupných materiálech. Předdemoliční audity zvyšují transparentnost a usnadňují vznik trhů s druhotnými materiály, čímž propojují nabídku materiálů z demolic s poptávkou výrobců. Plný potenciál těchto informací lze však využít pouze tehdy, pokud budou poskytovány v digitální podobě a zveřejněny, což umožní stavebnímu odvětví shromažďování, získávání a předvídání dostupnosti druhotných materiálů.

V závislosti na výsledcích probíhajícího posouzení dopadů vytvoří Komise prostřednictvím aktu o oběhovém hospodářství digitální evropskou platformu pro posuzování stavebních zdrojů, která propojí vnitrostátní databáze poskytující informace o předdemoličních auditech. Ta bude poskytovat relevantní údaje ve strojově čitelném formátu umožňujícím vyhledávání. Větší transparentnost umožní výrobcům rychle identifikovat zdroje druhotných materiálů, čímž se sníží závislost na primárních zdrojích a sníží výrobní náklady. Pro členské státy, které dosud nemají zavedený systém provádění předdemoličních auditů, to bude představovat investici, která však bude do značné míry kompenzována výhodami plynoucími z většího využívání druhotných materiálů ve stavebnictví. Komise rovněž do třetího čtvrtletí roku 2026 zváží možnost uložení povinnosti těchto auditů, a to zavedením minimálního souboru povinných a dobrovolných údajů, které by byly digitálně dostupné, přičemž administrativní zátěž by měla být co nejmenší.

A konečně nové nařízení o stavebních výrobcích odstraní zbývající nedostatky tím, že do výrobkových norem začlení požadavky na recyklovaný obsah a oběhovost (opravitelnost, opětovnou použitelnost, recyklovatelnost a prodloužení životnosti), čímž bude zajištěno, že opětovně použité a recyklované výrobky budou moci konkurovat novým materiálům za rovných podmínek. Tato opatření společně povedou ke stabilizaci dodávek materiálů, využití potenciálu druhotných zdrojů, snížení nákladů a podpoře udržitelnějšího, odolnějšího a oběhového odvětví stavebnictví.

Plné začlenění aspektů oběhovosti přinese podnikům úspory, omezí závislost na třetích zemích při zajišťování surovin, které toto odvětví potřebuje, a přispěje k jeho dekarbonizaci tím, že omezí těžbu a zpracování primárních surovin.

5Zajištění přístupu ke službám a zlepšování dovedností 

Integrace jednotného evropského trhu v oblasti stavebních a montážních služeb zůstává nízká. Stavebnictví je i nadále převážně vnitrostátní činností, kdy 90 % firem, obvykle malých a středních podniků, poskytuje stavební služby pouze na místní úrovni. Ačkoli stavební ekosystém představuje přibližně 12 % hrubé přidané hodnoty EU, rozsah přeshraničního poskytování stavebních služeb je omezený: odhaduje se, že míra obchodní integrace služeb ve stavebnictví činí pouze 1 %. Mezi důvody nízké úrovně integrace stavebních služeb patří restriktivní vnitrostátní předpisy týkající se oprávnění k podnikání, vysoký počet regulovaných profesí v odvětví a složité vzájemné uznávání odborných kvalifikací, osvědčení a dokladů o způsobilosti. Tyto překážky omezují obchodní příležitosti a možnost volby pro zákazníky a brání přeshraničnímu toku stavebních služeb do míst, kde je po nich největší poptávka. Snížení překážek ve stavebních službách výrazně zvýší hrubou přidanou hodnotu v EU 63 .

Pokud jde o pracovní sílu, nedostatek pracovních sil a odborných dovedností je ve stavebnictví dlouhodobým strukturálním problémem, který omezuje výkonnost tohoto odvětví. Podíl podniků, které uvádějí nedostatek pracovních sil jako faktor omezující jejich celkovou produkci, je v posledních letech trvale vysoký, od počátku roku 2023 se pohybuje mezi 25 % a 30 % 64 . Stavební ekosystém navíc trpí celkově nepříznivým vnímáním veřejnosti, které souvisí s nízkou jistotou a stabilitou zaměstnání, náročnými pracovními podmínkami a zdravotními a bezpečnostními riziky, přičemž stavebnictví je stále vnímáno jako tradičně „mužské povolání“ 65 . To má za následek nejistotu a vysoké náklady stavebních firem na pracovní sílu, což se odráží v rostoucích nákladech na bytovou výstavbu.

Rostoucí poptávka po bydlení i souběžná ekologická a digitální transformace výrazně zvyšují poptávku po specializovaných a vysoce kvalifikovaných pracovních místech ve službách 66 . Zároveň má tato transformace z hlediska požadovaných dovedností, zejména zvýšené poptávky po dovednostech souvisejících s využíváním umělé inteligence, robotů a modulárního navrhování, potenciál přilákat mladé lidi a zlepšit genderovou vyváženost. V tomto ohledu je nezbytné pokračovat v úsilí o podporu učňovského vzdělávání, včetně cíleného oslovování žen. Prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků ve stavebnictví v oblasti dovedností, po nichž je největší poptávka, a dokončení jednotného trhu stavebních služeb přispějí k podpoře nabídky pracovních sil a zajištění dostatečných kapacit pro bytovou výstavbu.

Vedle úsilí o využití talentů z Unie hraje důležitou roli také cílená legální mobilita ze třetích zemí. Nedávno přijatá iniciativa Rezervoár talentů EU má za cíl usnadnit nábor uchazečů o zaměstnání ze zemí mimo EU v nedostatkových profesích v celé EU na všech úrovních kvalifikace, přičemž stavebnictví je jedním z odvětví, kde je tento nedostatek nejvyšší 67 . Mezi další nástroje rozšíření legálního přístupu do EU patří Talentová partnerství 68 , revidovaná směrnice EU o jednotném povolení a první Strategie EU v oblasti vízové politiky 69 .. V rámci balíčku opatření v oblasti spravedlivé mobility pracovních sil (třetí čtvrtletí 2026) Komise dále navrhne společná pravidla pro jednodušší postupy při uznávání kvalifikací a ověřování dovedností státních příslušníků třetích zemí s cílem zvýšit soudržnost a transparentnost, a tím zajistit větší přehlednost pro pracovníky, zaměstnavatele i úřady.

5.1Odstraňování překážek jednotného trhu pro stavební služby

Komise usiluje o odstranění překážek pro přeshraniční poskytování stavebních služeb. Cílem je maximalizovat potenciál jednotného trhu stavebních a montážních služeb a přispět ke zvýšení produktivity tohoto odvětví.  To platí zejména v příhraničních regionech, kde je malým a středním podnikům v odvětví stavebnictví bráněno ve využívání blízkého trhu za hranicemi. Kromě toho sdělení o unii dovedností 70 oznámilo Iniciativu pro přenositelnost dovedností, která má pracovníkům a podnikům přinést více příležitostí, aby mohli plně využít potenciál jednotného trhu. Jedním z jejích klíčových opatření – které bude představeno jako součást balíčku opatření v oblasti spravedlivé mobility pracovních sil – bude rozšíření automatického uznávání dalších regulovaných profesí prostřednictvím společných vzdělávacích rámců a modernizace a zefektivnění procesů uznávání regulovaných profesí, zejména s využitím digitálních nástrojů, jež mají tyto postupy usnadnit a zkrátit.

Druhým opatřením bude posouzení možností, jak zvýšit transparentnost a srovnatelnost kvalifikací u neregulovaných profesí a podpořit koordinovaný a interoperabilní rámec EU pro bezpečné přeshraniční uznávání kvalifikací.

Akt o stavebních službách má za cíl podpořit volný pohyb stavebních a montážních služeb na jednotném trhu zajištěním toho, aby firmy, podnikatelé a odborníci, kteří získali oprávnění ve svém domovském členském státě, mohli snadněji poskytovat služby v jiných členských státech, a to při dodržování sociálních práv. Cílem této iniciativy je vytvořit předvídatelné a stabilní podnikatelské prostředí pro firmy i podnikatele a rovněž podpořit přeshraniční působení malých a středních podniků.

5.2Řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve stavebním ekosystému

Komise je odhodlána podporovat stavební ekosystém při rozvoji vhodných dovedností, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po pracovní síle a dovednostech v oblasti bydlení i dalších stavebních prací. Například v rámci rozsáhlého partnerství v oblasti dovedností ve stavebnictví 71 byl vytvořen společný model angažovanosti: hlavní aktéři v průmyslových ekosystémech, včetně sdružení a příslušných veřejných orgánů, se zavazují ke spolupráci a investicím do prohlubování dovedností a změn kvalifikace. Zejména jsou vytvářeny synergie, které umožní vysokou účast zaměstnanců malých a středních podniků na tomto vzdělávání. Rozsáhlé partnerství v oblasti dovedností bude prostřednictvím svých aktivit podporovat prohlubování dovedností a změny kvalifikace v celém odvětví u 30 % pracovní síly ročně až do roku 2030, přičemž cílem je, aby do roku 2030 byly ve stavebnictví EU odborně vzdělány 3 miliony pracovníků ročně.

Iniciativa Aliance zřízené plánem „Modernizace odborného vzdělávání ve stavebnictví“ 72 připraví vzdělávací činnosti k řešení naléhavých potřeb v oblasti dovedností v roce 2026 a dlouhodobých potřeb v oblasti dovedností v roce 2028, včetně iniciativ ke zlepšení image ekosystému a k přilákání mladých talentů a žen, mimo jiné posílením nabídky učňovského vzdělávání. Společně s tímto sdělením Komise zveřejnila analytickou zprávu mapující současné a budoucí potřeby v oblasti dovedností a pracovních sil v odvětví stavebnictví 73 s výhledem do roku 2030. Tato zpráva má za cíl zlepšit roztříštěné poznatky o dovednostech a poskytnout podklady pro budoucí politiky týkající se dovedností ve stavebním ekosystému.

Tato opatření budou doplněna dalšími činnostmi Komise zaměřenými na pilotní rozvoj dovedností, zavádění a sdílení osvědčených postupů v oblasti hloubkové renovace, modelování BIM a oběhového stavebnictví. Ty jsou realizovány prostřednictvím různých iniciativ Komise, jako jsou BUILD UP Skills, centra excelence odborného vzdělávání ve stavebnictví a Evropská aliance pro učňovskou přípravu. Komise vybízí členské státy, aby maximálně využívaly Evropský sociální fond+ a financování z veřejných zdrojů k zajišťování odborné přípravy připravené na budoucnost za účelem změn kvalifikace a prohlubování dovedností.

Akademie Nového evropského Bauhausu urychlí prohlubování dovedností a změny kvalifikace ve stavebním ekosystému, aby podpořila přechod k regenerativnějšímu a oběhovému systému využívání materiálů. Rozšíření a konsolidace Akademie Nového evropského Bauhausu bude dále podporovat rozvoj znalostí, dovedností a inovací, včetně podpory začínajících podniků a pískovišť pro inovativní výrobky.

6Spolupráce při provádění

Oživení stavebního ekosystému, které má podpořit konkurenceschopnost Evropy, vyžaduje jeho přeměnu z roztříštěného odvětví náročného na zdroje na moderní, konkurenceschopný, digitální a udržitelný průmyslový ekosystém. Produktivnější stavební ekosystém se promítne do zvýšení intenzity výstavby, včetně nabídky cenově dostupnějšího bydlení.

Komise bude situaci v odvětví průběžně sledovat – jeho odolnost, produktivitu a probíhající dekarbonizaci –, a to v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty. Fórum na vysoké úrovni pro odvětví stavebnictví 74 bude hlavní platformou pro další komunikaci o opatřeních stanovených ve strategii, jakož i pro sledování hospodářských výsledků odvětví a jeho přínosu ke snižování rozdílu mezi nabídkou bydlení a poptávkou po něm. Fórum na vysoké úrovni pro odvětví stavebnictví zajistí součinnost s Evropskou aliancí pro bydlení, která byla oznámena v Evropském plánu dostupného bydlení. Aliance poskytne platformu pro sledování provádění vnitrostátních opatření týkajících se povolovacích a správních postupů.

Jedná se o kolektivní úsilí. Svou roli hrají členské státy, regionální a místní orgány, průmysl, sociální partneři a finanční instituce. Společnými silami může Evropa proměnit svůj stavební ekosystém ve skutečný motor konkurenceschopnosti, který buduje nejen domovy, ale i odolnost, příležitosti a důvěru v budoucnost Evropy.

(1)

Viz Balouktsi et al. (2025) „Housing investment needs in the EU“ (Investiční potřeby v oblasti bydlení v EU). JRC Science for Policy Brief.

(2)

COM(2025) 1025 – Obydlí pro všechny – Evropský plán dostupného bydlení

(3)

Definice a podrobnosti týkající se struktury ekosystému: swd-annual-single-market-report-2021_en.pdf

(4)

Přehled ukazatelů průmyslových ekosystémů (na základě Eurostatu).

(5)

  Investment Survey 2024, European Union Overview (EIB 2024) (Investiční průzkum v roce 2024, přehled Evropské unie) (EIB 2024).

(6)

Evropská centrální banka.

(7)

  Buildings and construction – Internal Market, Industry, Entrepreneurship and SMEs (Budovy a stavebnictví – vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky).

(8)

  BIOBUILD Project – Thermal Solutions for Green Buildings (Projekt BIOBUILD – tepelná řešení pro ekologické budovy).

(9)

  Paving the way for lowering embodied carbon emissions in the building and construction sector | Clean Technologies and Environmental Policy (Vytváření podmínek pro snižování emisí uhlíku ve stavebnictví | Čisté technologie a politika životního prostředí).

(10)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj  

(11)

COM(2025) 772 final.

(12)

Jednotný trh: náš evropský domácí trh v nejistém světě Strategie pro jednoduchý, hladce fungující a silný jednotný trh – sdělení Evropské komise, COM(2025)500.

(13)

Transition Pathway for Construction (Cesta transformace pro stavebnictví), SWD Evropská komise (2023) – DocsRoom – Evropská komise

(14)

B-Ready v EU https://openknowledge.worldbank.org/collections/9969d01c-9434-483c-bb5d-d8a8416e77b3  

(15)

Mohou platit i další povolovací postupy: územní rozhodnutí, které umožňuje využití pozemku k určité funkci, povolení k rozdělení pozemku na parcely, environmentální povolení u rozsáhlých staveb nebo povolení k provozování určité hospodářské činnosti.

(16)

  https://doi.org/10.1080/09613218.2024.2400467

(17)

„Questionnaire on building permit process and digital building permits – summary report“ (Dotazník o procesu stavebního povolení a digitálních stavebních povoleních – souhrnná zpráva), Evropská komise, 2025 + Výzva k předložení faktických podkladů.

(18)

Zatímco v některých zemích funguje decentralizovaný systém, kdy stavební povolení vydávají obecní úřady (např. Rakousko), v jiných zemích vznikly centralizované národní platformy (např. Estonsko). Kromě toho pouze některé členské státy (např. Estonsko, Finsko) využívají online povolovací systémy a stále více do svých procesů integrují BIM.

(19)

Lukavec, M., Čáp, V., a Čermáková, K. (2024). How permitting process length influences development costs and real estate prices (Jak délka povolovacího postupu ovlivňuje náklady na výstavbu a ceny nemovitostí). Economics and Environment, 89(2), 768–768.

(20)

Povolování na základě BIM je využívání informačního modelování budov (BIM) v procesu povolování staveb. Žadatelé předkládají 3D model BIM, který umožňuje automatickou kontrolu souladu se stavebními předpisy a nařízeními, případně propojení modelu s digitálním dvojčetem okolních budov a infrastruktury. Tento systém umožňuje změnu procesu ověřování shody z manuálního na poloautomatizovaný.

(21)

Podle odhadu města Järvenpää lze průměrnou dobu automatické kontroly u průměrného bytového domu zkrátit na 1–5 minut ve srovnání s 1–2 dny při manuální kontrole z 2D výkresů ve formátu PDF. Použití automatizovaných kontrol a modelů IFC s požadovaným datovým obsahem zkracuje průměrnou dobu vyřízení úplné žádosti o stavební povolení z odhadovaných 40 pracovních dnů na 10 pracovních dnů.

(22)

COM(2025) 980 Zjednodušení v zájmu udržitelné konkurenceschopnosti.

(23)

COM(2025) 984 – zahrnuje změny právních předpisů a návrh na urychlení a zjednodušení posuzování vlivů na životní prostředí, například zamezením vícenásobnému posuzování v případě malých změn nebo rozšíření, a to i v případě plánování a výstavby nových obytných, cenově dostupných nebo sociálních budov, jakož i související sociální infrastruktury, která těmto obytným budovám přímo slouží.

(24)

Nástroj pro technickou podporu je program EU, který členským státům EU poskytuje individualizované technické odborné znalosti pro navrhování a provádění reforem. Nástroj pro technickou podporu byl v nedávné době využit k zavedení BIM do veřejných zakázek, včetně vytvoření pilotních projektů v Řecku a Španělsku.

(25)

Zavedení horizontálního systému digitálního pasu výrobku se očekává na začátku roku 2027. Po něm bude přijat akt v přenesené pravomoci o zavádění digitálního pasu výrobku v rámci nařízení o stavebních výrobcích a o 18 měsíců později, tedy do roku 2028, bude digitální pas výrobku povinný pro stavební výrobky, na které se vztahují harmonizované normy a evropské dokumenty pro posuzování. Prvními výrobky budou cementové a konstrukční kovové výrobky a poté budou následovat okna a dveře.

(26)

V rámci digitalizace podle revidovaného nařízení o stavebních výrobcích se předpokládá zavedení online informačního systému, v němž budou uložena prohlášení o vlastnostech, prohlášení o shodě a návody k použití všech harmonizovaných výrobků. Tento systém usnadní přístup k uvedeným prohlášením a zkrátí dobu, kterou uživatelé stavebních výrobků potřebují k nalezení informací. Očekává se, že se tím sníží administrativní zátěž o 310 milionů EUR.

(27)

Digitální deník budovy je centralizované digitální úložiště, v němž jsou uloženy všechny relevantní informace o budově od jejího návrhu a výstavby po celý životní cyklus, včetně provozu, údržby a případné renovace. Vytvořením jednotného zdroje informací o budovách digitální deník budovy usiluje o zlepšení správy informací, zvýšení transparentnosti a usnadnění informovaného rozhodování zúčastněných stran, jako jsou vlastníci, uživatelé, finanční instituce a orgány veřejné správy.

(28)

„Strategie pro využívání umělé inteligence“, COM/2025/723 final.

(29)

  https://public-buyers-community.ec.europa.eu/communities/bim-and-public-procurement  

(30)

Nástroj pro oživení a odolnost, program Digitální Evropa, Evropský fond pro regionální rozvoj a program Horizont Evropa.

(31)

  Investment Survey 2024, European Union Overview (EIB 2024) (Investiční průzkum v roce 2024, přehled Evropské unie) (EIB 2024).

(32)

Výroční zpráva o jednotném trhu pro rok 2022, Evropská komise.

(33)

  https://ec.europa.eu/eurostat/web/interactive-publications/digitalisation-2025  

(34)

Metody výstavby mimo staveniště se stávají funkční možností rychlé a cenově dostupné výstavby domů zejména v zemích, jako je Irsko a Velká Británie, které se potýkají s velkým nedostatkem bytů.

(35)

Evropská komise: Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, Market potential of offsite construction for housing supply – Report (Tržní potenciál výstavby mimo staveniště pro nabídku bydlení – zpráva), Úřad pro publikace Evropské unie, 2025.

(36)

Přesun stavební činnosti do továrního prostředí otevře ve stavebnictví prostor pro nové profese a zvýší atraktivitu tohoto odvětví, což pomůže řešit nedostatek pracovních sil a podpoří větší zapojení žen.

(37)

Tržní potenciál výstavby mimo staveniště pro nabídku bydlení – Ecorys – zadáno GŘ GROW, 2025.

(38)

Probíhající obnova Ukrajiny přináší užitečné poznatky: výstavba nových domů zde často zahrnuje inovace v oblasti zpracování a opětovného využití demoličního odpadu, opětovného použití stavebních materiálů a modulární výstavby. V mnoha případech by tyto postupy bylo možné zopakovat i při obnově dalších válkou zasažených oblastí, jako je například Gaza. Řada těchto inovací by mohla být užitečná i ve stavební praxi v EU a mohla by přispět k překlenutí rozdílů mezi nabídkou bydlení v EU a poptávkou po něm.

(39)

Výzva k předložení faktických podkladů.

(40)

  Monitoring industrial ecosystems – Construction Analytical Report 2024 (European Commission) (Monitorování průmyslových ekosystémů – Analytická zpráva o stavebnictví za rok 2024 (Evropská komise)).

(41)

Například akt o pokročilých materiálech, který je plánován na čtvrté čtvrtletí roku 2026, podpoří výzkum a inovace, rozšíří výrobní kapacity v EU a zjednoduší regulační procesy pro pokročilé materiály. Zaměří se zejména na materiály, které jsou nezbytné pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci ve všech odvětvích, včetně stavebnictví. Strategie bioekonomiky stanoví opatření ke snížení technických překážek, a tím i ke zvýšení obchodního využití inovativních stavebních řešení založených na biotechnologiích.

Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi, COM(2023) 62.

(42)

Strategický rámec pro konkurenceschopnou a udržitelnou bioekonomiku EU – SWD(2025) 895.

(43)

Proces týkající se acquis podle nařízení o stavebních výrobcích je společným úsilím Komise, členských států, zúčastněných stran a normalizačních organizací na podporu vypracovávání žádostí o normalizaci a právních aktů nezbytných pro účinné provádění nařízení o stavebních výrobcích.

(44)

Další probíhající projekty naleznete na internetové stránce: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/projects-and-activities/iresist-home/ongoing-projects_en

(45)

Například: projekt Giga Regio Factory v rámci programu LIFE – https://www.energiesprong.org/projects/giga-regio-factory

(46)

Eurokódy představují soubor deseti dobrovolných evropských norem EN 1990 – EN 1999, které zajišťují jednotný přístup k navrhování budov a dalším stavebněinženýrským pracím a stavebním výrobkům.

(47)

  https://new-european-bauhaus.europa.eu/index_en

(48)

Zdroj: Eurostat.

(49)

Výzva k předložení faktických podkladů.

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/1275, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj  

(51)

Jako je evropský systém pro obchodování s emisemi pro velké producenty emisí (ETS1), směrnice o energetické účinnosti a taxonomie EU a vnitrostátní právní předpisy související s plány snižování emisí uhlíku.

(52)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění příloha III směrnice 2024/1275/EU a stanoví rámec Unie pro vnitrostátní výpočet potenciálu globálního oteplování během životního cyklu.

(53)

  Archiv publikací Společného výzkumného střediska – Techno-economic and environmental assessment of construction and demolition waste management in the European Union (Technicko-ekonomické a environmentální posouzení nakládání se stavebním a demoličním odpadem v Evropské unii).

(54)

Aby bylo možné materiály ze stavebních demolic s právním statusem „odpad“ znovu využít, musí být splněna tzv. kritéria pro určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Rámcová směrnice o odpadech stanoví určité prvky, které by tato kritéria měla obsahovat (kritéria kvality, vstupní materiály, postupy zpracování atd.) a které mohou stanovit členské státy. Pokud kritéria určení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, neexistují nebo se v jednotlivých členských státech či regionech liší, brání to opětovnému využití a oběhu druhotných materiálů.

(55)

Cílem nařízení o kritických surovinách (2024) je zajistit přístup k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin pro strategická odvětví EU, jako je čistá energie a digitální technologie.

(56)

Vzhledem k tomu, že hlavním faktorem zvyšujícím ceny materiálů jsou ceny energií, je cílem Akčního plánu pro cenově dostupnou energii (2025) učinit náklady na energii předvídatelnějšími a dostupnějšími, snížit náklady na materiály a zvýšit konkurenceschopnost.

(57)

 Evropský akční plán pro ocel a kovy (2025) se zaměřuje na vytvoření hlavního trhu s nízkouhlíkovou ocelí, zvýšení oběhovosti, zajištění rovných mezinárodních podmínek a zvýšení investic do těchto odvětví.

(58)

COM(2025) 945 Akční plán RESourceEU, Urychlení naší strategie pro kritické suroviny s cílem přizpůsobit se nové realitě.

(59)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin.

(60)

https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/construction/european-construction-observatory-eco_en

(61)

Zvláštní pozornost bude věnována dovozu, výrobě, vývozu a cenám jednotlivých vybraných materiálů. Určí skupiny výrobků, ve kterých se tyto suroviny používají, a odvětví, která jsou nejvíce vystavena výkyvům v jejich dostupnosti a cenách.

(62)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.

(63)

Institut IFO: Budování silnějšího jednotného trhu: Potenciál pro hlubší integraci odvětví služeb v rámci EU; zpráva platformy Econpol o hospodářské politice č. 52/2024.

(64)

Eurostat.

(65)

Podíl žen pracujících v odvětví stavebnictví (NACE F) v roce 2024 činil 10,6 % (Eurostat).

(66)

  The greening of the EU construction sector | CEDEFOP (Ekologizace stavebnictví v EU | CEDEFOP). 

(67)

Jakmile bude zřízen, stane se první celoevropskou online platformou, která bude otevřena všem státním příslušníkům třetích zemí, kteří chtějí legálně pracovat v Unii, a na níž budou zúčastněné členské státy registrovat volná pracovní místa u zaměstnavatelů usazených na jejich území.

(68)

Dosud byla navázána Talentová partnerství s Marokem, Tuniskem, Egyptem, Pákistánem a Bangladéšem. Tato partnerství poskytují politický a finanční rámec pro posílení spolupráce mezi Evropskou unií, členskými státy a klíčovými partnerskými zeměmi v oblasti mobility a rozvoje dovedností.

(69)

Strategie je plánována na leden 2026 a bude zahrnovat opatření na podporu příchodu kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí.

(70)

https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/union-skills_cs

(71)

V rámci partnerství Paktu pro dovednosti – https://pact-for-skills.ec.europa.eu/about/industrial-ecosystems-and-partnerships_en

(72)

  Blueprint for sectoral cooperation on skills – Employment, Social Affairs and Inclusion (Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností – Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování).

(73)

Analytická zpráva o dovednostech v evropském odvětví stavebnictví – Evropská observatoř pro stavebnictví.

(74)

  https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/construction/construction-transition-pathway_en