EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 24.4.2025
COM(2025) 180 final
2025/0097(COD)
Balíček předpisů o technické způsobilosti vozidel
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a směrnice 2014/47/EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii
(Text s významem pro EHP)
{SEC(2025) 119 final} - {SWD(2025) 96 final} - {SWD(2025) 97 final} - {SWD(2025) 98 final} - {SWD(2025) 99 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu na revizi dvou směrnic:
1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel;
2)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii.
Silniční doprava hraje zásadní roli při propojování podniků a spotřebitelů po celé EU, usnadňuje obchod a podporuje hospodářský růst a zaměstnanost. Je však také zdrojem některých problémů, jako jsou dopravní nehody a znečištění ovzduší.
Dopravní nehody jsou jedním z nejničivějších důsledků silniční dopravy, který společnosti způsobuje značné náklady. Hlavními příčinami dopravních nehod jsou nepřiměřená rychlost, řízení pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, nepozornost při řízení a různé chyby řidiče (např. špatné vyhodnocení situace nebo řízení při únavě). Mezi další příčiny patří špatný stav nebo konstrukce infrastruktury (např. kluzký povrch, nedostatečné značení a špatná údržba) a závady na vozidlech. Díky pravidlům EU pro schvalování typu a dobře propracovanému systému technických prohlídek během životnosti vozidla jsou závady na vozidlech příčinou pouze malého procenta dopravních nehod v EU. To však také znamená, že k nehodám, kterým lze předejít a které jsou způsobeny závadami na vozidlech, stále dochází. Přístup bezpečného systému vyžaduje opatření na všech těchto frontách a uznává, že různé části celého systému – včetně účastníků silničního provozu, vozidel, infrastruktury a reakce na mimořádné události – fungují společně jako celek.
Emise látek znečišťujících ovzduší ze silniční dopravy jsou hlavním zdrojem oxidů dusíku (NOX), které v roce 2021 představovaly 35,5 % emisí, a mají významný podíl na emisích částic (PM) (8,1 % emisí PM2.5 a 9,5 % emisí PM10). Předpokládá se , že zejména ve městech jsou tyto podíly ještě vyšší a že vedou k vysoké expozici těmto znečišťujícím látkám ze silniční dopravy. Odhaduje se, že v roce 2018 bylo v EU až 70 000 předčasných úmrtí způsobeno emisemi ze silniční dopravy. Za účelem snížení těchto emisí byla ve směrnici (EU) 2024/2881 stanovena revidovaná pravidla pro kvalitu vnějšího ovzduší a čistší ovzduší v Evropě. Cílem směrnice je nasměrovat EU k dosažení nulového znečištění ovzduší nejpozději do roku 2050 a zároveň více sladit normy kvality ovzduší s pokyny Světové zdravotnické organizace, které vyžadují přísnější opatření ke snížení emisí u jejich zdroje.
Tento podnět vychází z balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel (RWP) z roku 2014, který se skládá z následujících tří směrnic.
·Směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách vyžaduje, aby silniční vozidla byla pravidelně kontrolována s cílem zajistit splnění souboru minimálních požadavků. Vztahuje se na všechny osobní automobily, dodávkové automobily, nákladní automobily, autobusy, těžké přívěsy, rychlejší traktory a od ledna 2022 i na větší dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky.
·Směrnice 2014/47/EU o silničních technických kontrolách doplňuje směrnici 2014/45/EU tím, že vyžaduje, aby členské státy prováděly silniční kontroly těžkých osobních a nákladních vozidel a jejich přípojných vozidel.
·Směrnice 2014/46/EU o registračních dokladech vozidel upravuje elektronické zaznamenávání údajů o všech vozidlech registrovaných v každém členském státě a harmonizované postupy pro pozastavení registrace vozidla.
Balíček RWP z roku 2014 doplňuje požadavky na bezpečnost a ochranu životního prostředí, které musí vozidla splňovat, aby se mohla pohybovat po silnicích EU, tj. příslušné předpisy EU pro schvalování typu pro motorová vozidla. Tato nařízení rovněž stanoví požadavky na dozor nad trhem s motorovými vozidly. Zaměření balíčku RWP je však jiné. Zatímco ustanovení o dozoru nad trhem mají za cíl zajistit, aby vozidla při uvedení na trh a po omezenou dobu i nadále splňovala požadavky na schválení typu, a zaměřují se na povinnosti výrobce, balíček RWP se zaměřuje na zajištění toho, aby majitelé dodržovali minimální normy po celou dobu životnosti vozidla. Zatímco dozor nad trhem vyžaduje kontrolu omezeného počtu vozidel podle jednotlivých modelů, pravidelné technické prohlídky se vztahují na téměř všechna registrovaná vozidla. Proto balíček RWP doplňuje právní předpisy o dozoru nad trhem při zajišťování bezpečnosti silničního provozu a environmentální výkonnosti vozidel během jejich životnosti.
Spolu s balíčkem RWP z roku 2014 a přijetím dalších souvisejících právních předpisů EU od té doby došlo ke zlepšení technologií ve vozidlech, včetně aktivní bezpečnosti a inteligentních systémů pro podporu řízení v nových vozidlech. Navzdory tomuto pokroku se však na silnicích EU stále pohybují nebezpečná vozidla, která přispívají k nehodám, ať už jako hlavní příčina, nebo jako přispívající faktor. Některá nebezpečná vozidla jsou zjištěna při pravidelných technických prohlídkách nebo silničních kontrolách, tj. vozidla se závažnými nebo nebezpečnými nedostatky. Jiná nemusí být zjištěna buď proto, že je pravidelné technické prohlídky nebo silniční kontroly nedokážou odhalit, nebo proto, že se na ně žádné kontroly nevztahují. K těmto případům patří vozidla s bezpečnostními prvky, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, a vozidla, jejichž náklad není řádně zabezpečen.
Dalším problémem jsou nedostatečné kontroly emisí látek znečišťujících ovzduší a hluku z vozidel. Některé zkušební metody používané v rámci dnešních pravidelných technických prohlídek již nejsou dostatečně citlivé, aby u moderních vozidel odhalily nevyhovující úrovně emisí, a současné zkušební postupy nejsou vhodné pro splnění cílů politiky EU v oblasti znečištění ovzduší a hluku. V současném balíčku RWP stále není zahrnuto měření emisí NOX nebo počtu částic (PN) u nových automobilů a momentálně neexistují žádná pravidla EU pro prověřování vozidel, pokud jde o případné neoprávněné zásahy u systémů následného zpracování NOX či filtrů pevných částic nebo pokud jde o jejich poruchy. Vzhledem k těmto nedostatkům je příspěvek balíčku RWP ke snížení počtu vozidel s vysokými emisemi méně účinný.
Kromě toho nejsou směrnice 2014/45/EU a 2014/47/EU účinné při prosazování pravidel přeshraniční dopravy a obchodu s vozidly v EU.
Ačkoli tyto směrnice byly mírně pozměněny prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem sladit je s aktualizovanými kategoriemi vozidel v právních předpisech o schvalování typu a zavést v rámci pravidelných technických prohlídek kontroly systému eCall, hlavní pravidla zůstala od roku 2014 stejná. Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu vyzvala k úpravám legislativního rámce pro technické prohlídky, aby bylo zajištěno, že vozidlo po celou dobu své životnosti splňuje emisní a bezpečnostní normy, čímž by se přispělo k rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030 a podpořily cíle Zelené dohody pro Evropu.
Cílem tohoto podnětu je dále zlepšit bezpečnost silničního provozu v EU, přispět k udržitelné mobilitě a usnadnit volný pohyb osob a zboží v EU. Níže jsou popsány cíle pro plné využití potenciálu balíčku RWP, zejména směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU.
1)Zajistit konzistentnost, objektivitu a kvalitu technických prohlídek dnešních i budoucích vozidel. Zejména provádění kontrol elektrických vozidel a elektronické bezpečnosti, včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče (ADAS), musí být zajištěno dříve, než bude většina nových vozidel vybavených těmito systémy podrobena první pravidelné technické prohlídce. Aby se vyřešil problém, kdy v rámci stávajících zkoušek emisí není možné určit vozidla s vysokými emisemi, je třeba do pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol zahrnout nově vyvinuté metody kontroly.
2)Výrazně omezit neoprávněné zásahy u vozidel a zlepšit odhalování vadných vozidel, jejichž bezpečnostní systémy a systémy k omezení emisí jsou vadné nebo u nich byly provedeny neoprávněné zásahy, jakož i vozidel, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy u počítadel ujetých kilometrů. Toho lze dosáhnout: i) zlepšením provádění zkoušek emisí (znečištění ovzduší a hluk); ii) poskytováním lepších nástrojů pro odhalování úprav bezpečnostních prvků, zejména softwaru vozidla; a iii) prováděním častějších a cílenějších kontrol. V současné době se některá vadná vozidla nekontrolují dostatečně často nebo vůbec, což umožňuje, aby tyto nedostatky nebyly odhaleny.
3)Zlepšit elektronické ukládání a výměnu příslušných údajů o identifikaci a stavu vozidla, aby se vyřešil problém nedostatečné dostupnosti údajů a usnadnilo se vzájemné uznávání ze strany donucovacích orgánů. Přesnější údaje o stavu vozidla (např. počet ujetých kilometrů) a účinná a efektivní výměna informací mezi členskými státy rovněž pomohou identifikovat vozidla, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy u počítadel ujetých kilometrů.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Navrhovaná revize balíčku RWP, zejména směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU, je v souladu s cíli stanovenými v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu a přispěje k dosažení cíle snížit do roku 2030 počet úmrtí a vážných zranění o 50 %. Navrhovaná revize rovněž zajistí soulad s balíčkem k bezpečnosti silničního provozu z roku 2023, tj. s návrhy na změnu směrnice o řidičských průkazech a směrnice o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Tento návrh stanoví pravidla pro registrační doklady vozidel, možnou budoucí digitalizaci dokladů a výměnu informací týkajících se vozidel mezi členskými státy za účelem vymáhání.
Revize je rovněž v souladu s cíli politiky EU v oblasti čistoty ovzduší, včetně cílů směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší a směrnice o národních závazcích ke snížení emisí, které vyžadují, aby členské státy přijaly opatření ke snížení množství látek znečišťujících ovzduší v souladu s cíli akčního plánu pro nulové znečištění.
Technické prohlídky se do značné míry opírají o předpisy pro schvalování typu. Návrh je v souladu s bezpečnostními a environmentálními požadavky stanovenými v těchto předpisech a zahrnuje opatření, jejichž cílem je zajistit, aby majitelé dodržovali minimální standardy po celou dobu životnosti vozidla. Je v souladu s nařízením o obecné bezpečnosti a jeho předchůdci, jakož i s emisními normami Euro, a zajistí, že jakékoli nově zavedené technické vybavení, které je v souladu s těmito předpisy, bude fungovat podle očekávání a v důsledku toho přinese očekávané výhody. Návrh zajišťuje soulad mezi prováděním pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol a procesem schvalování typu, včetně využívání tzv. elektronických pravidelných technických prohlídek. Využití měření dálkově ovládaným zařízením v rámci silničních kontrol všech vozidel je zvláště důležité pro dohled nad trhem, protože umožňuje kontrolovat velkou část vozového parku. To poskytuje cenné informace o opakujících se problémech s konkrétními technologiemi/řešeními používanými jako součást systémů k omezení emisí, modely vozidel, modelovými roky atd. Očekávají se také synergie s novým nařízením Euro 7, včetně využití funkcí palubního monitorování, které pomohou vyhodnocovat emise NOX během pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Revize balíčku RWP, zejména směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU, je v souladu s nařízením o zřízení jednotné digitální brány, neboť usnadňuje online přístup k informacím o vozidlech, příslušným správním postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů. Přispívá také k cílům datové strategie EU pro rozvoj evropských datových prostorů pro orgány veřejné správy, které mohou podpořit prosazování právních předpisů, včetně právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu a životního prostředí. Pravidla ochrany osobních údajů se vztahují také na výměnu informací o osvědčeních o registraci vozidla a osvědčeních o technické způsobilosti vozidla, jakož i souvisejících údajů o registraci vozidla, zejména nařízení (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Komise v současné době rovněž pracuje na podnětu pro spravedlivý a nediskriminační přístup k datům ve vozidle, která jsou pro stanice technické kontroly zásadní při plnění jejich každodenních úkolů. Tento podnět doplní akt o datech o pokyny, po nichž bude případně následovat legislativní návrh, týkající se přístupu k údajům ve vozidle, funkcím a zdrojům, které jsou v automobilovém průmyslu nezbytné pro poskytování služeb závislých na datech. Standardizuje příslušné soubory údajů a zajistí účinný, nediskriminační a bezpečný přístup pro poprodejní služby a služby mobility. Řada poskytovatelů služeb pro automobily, včetně společností a orgánů zabývajících se opravami a prohlídkami vozidel, vyzvala k předložení ambiciózního návrhu Komise, který by zajistil rovné podmínky a neomezený přístup k příslušným datům ve vozidle. V rámci revize směrnice 2014/45/EU (a jejího prováděcího aktu o technických informacích nezbytných pro provádění technických prohlídek) budou zavedena zvláštní ustanovení usnadňující přístup k údajům potřebným pro technické prohlídky.
A konečně rozhodnutí EU o politickém programu Digitální dekáda 2030 stanoví, že Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy by měly spolupracovat na dosažení digitálních cílů v EU do roku 2030. To zahrnuje cíl digitalizace veřejných služeb: 100 % klíčových veřejných služeb by mělo být dostupných online a v příslušných případech by lidé a podniky v EU měli mít možnost komunikovat s veřejnou správou po internetu.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem návrhu je čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Podle čl. 91 odst. 1 písm. c) SFEU má EU v oblasti dopravy pravomoc stanovit opatření ke zvýšení bezpečnosti dopravy, včetně bezpečnosti silničního provozu.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
V oblasti technické způsobilosti má EU již pravomoc na základě platných směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU. Od roku 1977, kdy směrnice 77/143/EHS zavedla povinnost podrobovat motorová vozidla pravidelným technickým prohlídkám, byla na úrovni EU zavedena různá opatření. Poslední změnu v této oblasti přineslo přijetí balíčku RWP v roce 2014. Nová pravidla, která mají být tímto návrhem zavedena, jsou nadále v rámci pravomocí svěřených EU podle čl. 91 odst. 1 SFEU a vzhledem k jejich vazbě na již existující rámec týkající se technické způsobilosti vozidel jich lze přiměřeně dosáhnout pouze na úrovni EU.
Vzhledem k tomu, že silniční doprava a automobilový průmysl jsou mezinárodními odvětvími, je mnohem účinnější a efektivnější řešit tyto otázky na úrovni EU než na úrovni jednotlivých států. I když se vnitrostátní postupy historicky liší, určitá minimální úroveň harmonizace při provádění kontrol vozidel a společně dohodnutá řešení výměny údajů o vozidlech mezi členskými státy jsou účinnější než mnoho nekoordinovaných vnitrostátních řešení. Díky společným pravidlům pro kontrolování moderních technologií vozidel (elektromobilů, ADAS a nejnovějších zařízení pro regulaci emisí) budou moci členské státy dosáhnout úspor z rozsahu a výrobci zkušebního vybavení budou moci působit na jednotnějším trhu. Fungování jednotného trhu se zlepší také tím, že vozidla budou podléhat podobným prohlídkám za podobných podmínek a dopravci budou mít podobné náklady a budou muset splňovat podobné minimální požadavky.
Mezi vnitrostátními orgány a odborníky z odvětví existuje široká shoda na tom, že stávající směrnice již nejsou v souladu s nejnovějším regulačním a technologickým vývojem v oblasti bezpečnosti vozidel a omezování emisí. Pokud by nebyla přijata opatření na úrovni EU, členské státy by nadále prováděly pravidelné prohlídky a silniční kontroly. Je však velmi nepravděpodobné, že by se kontrolní metody a rozsah prohlídek vyžadovaných právními předpisy EU (např. zkoušení brzd, zavěšení náprav, elektronických bezpečnostních systémů a zařízení pro snižování emisí) uplatňovaly harmonizovaně nebo koordinovaně. Členské státy by uplatňovaly různá dílčí řešení, což by vedlo k ještě větším rozdílům v bezpečnosti a environmentální výkonnosti vozidel než dnes. To by znamenalo riziko narušení jednotného trhu a vytvoření dalších překážek volného pohybu. Tento podnět se proto zabývá potřebami v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí, které mají „význam pro Unii“.
•Proporcionalita
V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii nepřekračují opatření v tomto návrhu rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů Smluv – zvýšení bezpečnosti silničního provozu, přispění k udržitelné mobilitě a usnadnění volného pohybu osob a zboží v EU.
Obecně je rozsah návrhu omezen na to, čeho lze nejlépe dosáhnout na úrovni EU, a to s cílem harmonizovat metody a rozsah kontrol. Návrh se například netýká vozidel, která se používají převážně na místní úrovni, jako jsou mopedy a traktory.
Pokud jde o volbu nástroje pro opatření EU, za nejvhodnější řešení se považuje revize stávajících směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU. To umožňuje dosáhnout cílů postupné harmonizace v této oblasti a zároveň ponechává členským státům dostatečný manévrovací prostor pro provádění změn způsobem, který vyhovuje jejich specifickým vnitrostátním podmínkám, a to tím, že budou nadále uplatňovat zavedená vnitrostátní opatření v oblasti technických prohlídek. Tato volba, kdy se místo univerzálního přístupu používají minimální požadavky, rovněž umožní průmyslu vyvinout co nejefektivnější technická řešení, která tato neustále se vyvíjející oblast vyžaduje.
•Volba nástroje
Pro zajištění jasné a konzistentní právní úpravy je nejvhodnějším právním řešením revize směrnice 2014/45/EU a směrnice 2014/47/EU, která obě mění v rámci jednoho návrhu směrnice.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
V roce 2023 provedla Komise hodnocení balíčku RWP z roku 2014 a posoudila jeho relevanci, přidanou hodnotu pro EU, soudržnost, účinnost a efektivitu. Hodnocení dospělo k závěru, že balíček RWP byl částečně úspěšný při dosahování svých cílů, kdy přispěl ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a pomohl snížit emise látek znečišťujících ovzduší ze silniční dopravy. Stále však platí, že vadná vozidla nemusí vždy odhalena, neboť v některých členských státech nepodléhají některé kategorie vozidel pravidelným technickým prohlídkám nebo silničním kontrolám, případně není četnost či rozsah kontrol přizpůsoben jejich vyšším bezpečnostním a environmentálním rizikům. Zjištěné nedostatky současného balíčku RWP, zejména pak směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU, vyžadují, aby byly směrnice upraveny tak, že budou řešit nejen současné potřeby, ale i budoucí výzvy.
Závěry hodnocení jsou popsány níže.
1)Balíček RWP není přizpůsoben nejnovějším technologiím, jako jsou pokročilé asistenční systémy pro řidiče a elektronické bezpečnostní prvky. Chybí v něm konkrétní kontrolní postupy, které by zajistily soulad s předpisy a provádění údržby u elektrických a hybridních vozidel, včetně aktualizací softwaru. Pro efektivní získávání důležitých údajů týkajících se bezpečnosti a sledování nových čidel a funkcí by bylo nutné aktualizovat způsob provádění technických prohlídek.
2)Pokud jde o emise, je třeba upravit některé zkušební metody a technické vybavení využívané v rámci pravidelných technických prohlídek, protože již nejsou schopny odhalit nevyhovující úrovně emisí u nejnovějších vozidel se spalovacími motory. Měření opacity je zastaralé, protože nedokáže odhalit dieselová vozidla, která mají vadné filtry částic nebo u nichž byl proveden neoprávněný zásah u katalyzátoru, což má za následek vysoké emise částic a NOX. Místo toho by se měření částic a NOX mělo využívat ke kontrole novějších dieselových a benzinových vozidel, pokud jde o případné závady a neoprávněné zásahy u systémů k omezení emisí.
3)Stávající rámec pro výměnu informací o výsledcích kontrol mezi členskými státy není účinný. Ačkoli právní předpisy zmiňují možnost elektronické výměny údajů mezi orgány členských států, ne všechny země tuto možnost využívají. I když harmonizace registračních dokladů vozidel usnadnila registraci vozidel z jiných členských států a EHP, stále existuje prostor pro zlepšení procesu výměny dat a digitalizace. Obtížná může být nadále i nová registrace a existuje prostor pro zlepšení vzájemného uznávání pravidelných technických prohlídek mezi členskými státy.
4)V rámci balíčku RWP by měly být lépe využívány výhody digitální výměny dat a mělo by dojít k většímu sjednocení dokladů vozidel, aby se snížila administrativní zátěž a náklady. Kromě toho by digitální registrační doklady vozidel mohly dále usnadnit digitalizaci procesů registrace vozidel a uchovávání údajů a přispět ke snížení nákladů.
Soulad mezi balíčkem RWP, zejména směrnicemi 2014/45/EU a 2014/47/EU, a příslušnými nástroji EU by bylo možné zlepšit standardizací údajů o vozidlech důležitých z hlediska bezpečnosti a souvisejících povinností výrobců během životního cyklu vozidla. Vyjasnění povinností a stanovení požadavku na zpřístupnění určitých informací pro účely pravidelných technických prohlídek v členských státech by mohlo omezit nejistotu a čas strávený vyhledáváním informací, což by mohlo vést ke zlepšení celkové přesnosti a účinnosti prohlídek. Balíček RWP, zejména směrnice 2014/45/EU a 2014/47/EU, by měl být také lépe sladěn s nařízením o obecné bezpečnosti a nařízením Euro 7.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Konzultace měly dva cíle. Prvním cílem bylo posoudit účinnost balíčku na základě pěti hodnotících kritérií, zjistit případné problémy se stávajícím právním rámcem a na tomto základě vyvodit závěry pro budoucí opatření. Druhým cílem bylo spolupracovat se zúčastněnými stranami, aby bylo ověřeno, zda Komise stávajícím problémům rozumí, sestavit seznam možných politických opatření a posoudit jejich pravděpodobný dopad na různé kategorie zúčastněných stran.
V rámci konzultací byly rovněž shromážděny důkazy o očekávaných nákladech a přínosech zvažovaných politických opatření. Pomohly určit nedostatky v logice intervence nebo oblasti vyžadující další pozornost. Konzultační činnosti zahrnovaly veřejné konzultace (prostřednictvím počátečního posouzení dopadů a otevřené veřejné konzultace zveřejněné na portálu Komise „Podělte se o svůj názor“) a cílené konzultace, včetně průzkumů a rozhovorů. Cílené konzultace probíhaly v průběhu celého procesu hodnocení a posouzení dopadů a týkaly se všech relevantních aspektů. Průzkum a rozhovory se zaměřily na vypracování různých politických opatření k dosažení cílů stanovených v rámci revize balíčku RWP, zejména na určení a vyčíslení nákladů a potenciálního dopadu těchto opatření. Příčiny problémů a možná politická opatření balíčku RWP byly rovněž rozsáhle diskutovány se zúčastněnými stranami, např. ve skupině odborníků pro technickou způsobilost vozidel, a jsou rovněž výsledkem konzultačních činností se zúčastněnými stranami v rámci hodnocení.
Proběhly konzultace s celou řadou zúčastněných stran, včetně: i) orgánů veřejné správy odpovědných za bezpečnost silničního provozu (včetně jejich reprezentativních sdružení, jako jsou EReg a CORTE); ii) průmyslových svazů a podniků (včetně jejich reprezentativních sdružení, jako jsou CITA a EGEA, výrobců vozidel a dodavatelů součástek); iii) zástupců skupin uživatelů; iv) výzkumných organizací a nevládních organizací zabývajících se bezpečností silničního provozu; a v) veřejnosti.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Během přípravných prací byla konzultována řada odborníků z členských států, průmyslu a dalších skupin zúčastněných stran v otázkách týkajících se technických prohlídek, silničních kontrol a registrů vozidel. Uskutečnily se tři specializované semináře, na nichž členové odborné skupiny pro technické prohlídky a registrační doklady vozidel (RWEG) projednávali technické prvky návrhu. Komise najala dva externí konzultanty, kteří provedli specifické podpůrné studie, jež byly podkladem pro hodnocení a posouzení dopadů. Tyto podklady byly doplněny ad hoc konzultacemi s odborníky z odvětví a vlastními zkušenostmi Komise s monitorováním a prováděním směrnic.
•Posouzení dopadů
K tomuto návrhu je připojena zpráva o posouzení dopadů, jejíž návrh byl dne 20. listopadu 2023 předložen Výboru pro kontrolu regulace (RSB). Dne 15. prosince 2023 vydal výbor RSB k posouzení dopadů kladné stanovisko s výhradami. Zpráva o posouzení dopadů byla odpovídajícím způsobem upravena tak, aby zohlednila připomínky výboru RSB. Níže jsou shrnuty analyzované možnosti politiky.
K řešení stanovených problémů byly navrženy čtyři možnosti politiky (1a, 1b, 2 a 3). Všechny možnosti politiky zahrnují následující opatření:
–přizpůsobit pravidelné technické prohlídky elektrickým vozidlům a zahrnout nové kontrolní položky prostřednictvím tzv. elektronických pravidelných elektronických prohlídek (které zahrnují kontrolu integrity softwaru systémů důležitých z hlediska bezpečnosti a emisí),
–nové metody provádění zkoušek emisí částic a NOX, které jsou nezbytné pro přizpůsobení se novějším technologiím regulace emisí a pro zjišťování vozidel s vysokými emisemi, včetně těch, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy,
–vyžadovat technickou prohlídku po každé významné změně například pohonného systému nebo emisní třídy,
–digitalizace osvědčení o technické způsobilosti,
–propojení vnitrostátních registrů vozidel a rozšíření souboru harmonizovaných údajů o vozidlech v těchto registrech,
–požadovat, aby členské státy zaznamenávaly údaje z počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátních databází a v případě nové registrace je zpřístupňovaly ostatním členským státům.
Kromě společných opatření se možnost politiky 1a zaměřuje na efektivnější využívání údajů o vozidlech (registrace a stavy), včetně vydávání osvědčení o registraci v digitální podobě. Možnost politiky 1b se zaměřuje na účinnější technické kontroly s využitím technologie měření dálkově ovládaným zařízením, která pomáhá zjišťovat vozidla s potenciálně vysokými emisemi, která mohou být buď: i) zkontrolována při následné silniční kontrole bezprostředně po jejich zjištění; nebo ii) předvolána do stanice technické kontroly k provedení zkoušky emisí. Tato možnost by také: i) zrušila možnost vyjmout z pravidelných technických prohlídek motocykly; ii) vyžadovala provádění každoroční zkoušek emisí u lehkých užitkových vozidel; iii) stanovila povinnou kontrolu zabezpečení nákladu; a iv) zavedla povinné roční pravidelné technické prohlídky pro vozidla starší 10 let. Možnost politiky 1b by usnadnila volný pohyb osob tím, že by vyžadovala, aby členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, uznával osvědčení o pravidelné technické prohlídce vydané jiným členským státem po dobu až šesti měsíců za předpokladu, že příští pravidelná technická prohlídka bude provedena v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno.
Možnost politiky 2 kombinuje většinu opatření navržených v rámci možností 1a a 1b. Zahrnuje další opatření týkající se správy dat, jehož cílem je vymezit postupy a prostředky přístupu k technickým informacím o vozidle (včetně dat přímo ve vozidle). Možnost 2 také zavádí silniční kontroly lehkých užitkových vozidel.
Možnost politiky 3 je ze všech variant nejambicióznější, neboť jde ještě dále v harmonizaci rozsahu a metod technických prohlídek a vzájemného uznávání osvědčení o pravidelné technické prohlídce. Kromě opatření zahrnutých v možnosti politiky 2 možnost 3: i) rozšiřuje rozsah pravidelných technických prohlídek na všechny motocykly bez výjimky a lehké přívěsy; ii) rozšiřuje silniční kontroly na všechny motocykly; a iii) vyžaduje, aby členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, bez omezení uznával osvědčení o pravidelné technické prohlídce vydané v kterémkoli jiném členském státě.
Upřednostňovanou možností politiky podle zprávy o posouzení dopadů je možnost 2. Tato možnost se považuje za účinnou při dosahování zamýšlených cílů politiky, přičemž vykazuje vysokou účinnost a vysoké čisté přínosy a je přiměřená cílům podnětu. Je rovněž v souladu se zavedenými vnitrostátními politikami v této oblasti.
Očekává se, že tyto možnosti politiky přispějí ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu v EU tím, že budou účinněji zjišťována vozidla se závažnými a nebezpečnými nedostatky, což by mělo vést ke snížení počtu dopravních nehod způsobených technickými závadami. V důsledku toho by se měl snížit počet úmrtí a zranění (vážných i lehkých). Zmíněné možnosti politiky zahrnují také další opatření přispívající k bezpečnosti silničního provozu, která se týkají lepšího provádění a prosazování právních předpisů o technické způsobilosti (např. výměna údajů mezi orgány členských států).
Odhaduje se, že ve srovnání se základním scénářem bude v rámci upřednostňované možnosti politiky 2 v období 2026–2050 zachráněno zhruba 7 000 životů a zabráněno zhruba 65 000 vážným zraněním. Ve finančním vyjádření se snížení externích nákladů spojených s dopravními nehodami odhaduje přibližně na 74,2 miliardy EUR, vyjádřeno v současné hodnotě za stejné období v porovnání se základním scénářem.
Všechny možnosti politiky také přispějí k udržitelné mobilitě snížením emisí látek znečišťujících ovzduší a hluku z vozidel. To povede ke snížení externích nákladů na tyto emise: úspory v rámci možnosti politiky 2 se odhadují na 83,4 miliardy EUR.
Všechny možnosti politiky usnadní volný pohyb osob a zboží v EU tím, že odstraní překážky pro novou registraci vozidel v jiném členském státě. Předpokládá se, že možnosti politiky 1a, 2 a 3 budou podobně účinné, zatímco u varianty 1b se očekává menší účinnost vzhledem k absenci opatření týkajících se digitálních osvědčení o registraci vozidel a dalších údajů zahrnutých v registru vozidel.
Pokud jde o odstranění překážek souvisejících s technickými prohlídkami, očekává se, že nejúčinnější možností politiky bude varianta 3, protože rozšiřuje uznávání osvědčení o pravidelné technické prohlídce vydaných v jiném členském státě – ze strany státu, ve kterém je vozidlo registrováno – na všechna vozidla v celé EU, následovaná variantami 2 a 1b (omezené uznávání osvědčení o pravidelné technické prohlídce v celé EU). Očekává se, že nejméně účinná bude možnost politiky 1a, která se spoléhá na dvoustranné dohody o uznávání osvědčení o pravidelné technické prohlídce.
Bezpečnost vozidel je základním prvkem přístupu bezpečného systému a jednou z hlavních zásad Stockholmského prohlášení OSN o bezpečnosti silničního provozu z roku 2020. Tento podnět rovněž přispívá k plnění cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3 (zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku), včetně cílů 3.6 (snížit na polovinu počet úmrtí a zranění při dopravních nehodách) a 3.9 (podstatně snížit počet úmrtí a onemocnění způsobených nebezpečnými chemickými látkami, znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy). Je rovněž v souladu s environmentálními cíli Zelené dohody pro Evropu a evropského právního rámce pro klima.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Tento návrh jako součást Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) přispívá ke zvýšení účinnosti stávajících právních předpisů různými způsoby: i) nahrazením zastaralých metod kontroly nejmodernějšími řešeními jak při pravidelných prohlídkách, tak při silničních kontrolách, a to tím, že se bude vyžadovat používání nejnovějších měřicích technik a technologií pro účinnější odhalování velkého počtu vozidel s vysokými emisemi; ii) zavedením jednoduchých, ale smysluplných kontrol pro harmonizované posouzení bezpečnosti a environmentální výkonnosti moderních vozidel; a iii) propojením vnitrostátních databází, což by pomohlo sdílet údaje o vozidlech a přistupovat k nim, místo toho, aby se spoléhalo na komplikovanější postupy. Očekává se, že tento podnět významně omezí podvody související s emisními a bezpečnostními systémy, jakož i neoprávněné zásahy s počtem najetých kilometrů u ojetých vozidel, zejména při přeshraničním prodeji. To by vedlo k významným úsporám externích nákladů, jakož i k předcházení nákladům a škodám na straně spotřebitelů.
Podnět zahrnuje zásadu „digitalizace jako standard“ a podporuje digitální transformaci tam, kde je to možné. Pozitivní dopad na digitální transformaci v EU by měla mít například povinný elektronický formát osvědčení o technické způsobilosti. Při nové registraci ušetří úřady a veřejnost čas a peníze, protože si nebudou muset vzájemně zasílat informace a údaje prostřednictvím e-mailu. Čas a peníze veřejnosti ušetří i digitální osvědčení o registraci, které usnadní a urychlí přístup k příslušným informacím a jejich sdílení.
Uplatnění zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“
Zásada „jeden přijmout – jeden zrušit“ kompenzuje jakoukoli novou zátěž pro občany a podniky vyplývající z návrhů Komise odstraněním rovnocenné stávající zátěže v téže oblasti politiky. Tento návrh je součástí balíčku RWP, u nějž se předpokládá, že povede k administrativním nákladům pro stanice technické kontroly a výrobce vozidel v souvislosti s opatřením týkajícím se správy dat, zatímco autoservisům, prodejcům motorových vozidel, pneuservisům a opravnám vzniknou náklady v souvislosti s opatřením týkajícím se zaznamenáváním údajů z počítadel ujetých kilometrů. Celkově se dodatečné jednorázové administrativní náklady ve srovnání se základním scénářem vycházejícím ze zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“ v upřednostňované variantě odhadují na 218 milionů EUR v roce 2026. Pokud se vyjádří jako roční čistá současná hodnota za příslušné období, činí 25,5 milionu EUR. Kromě toho jsou zde opakující se administrativní náklady, které činí 26,4 milionu EUR ročně v porovnání se základním scénářem. Celkové dodatečné administrativní náklady (jednorázové a opakující se) vycházející ze zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“ se tedy odhadují na 51,9 milionu EUR ročně ve srovnání se základním scénářem.
•Základní práva
Návrh plně respektuje lidská a základní práva a nebude mít žádný negativní dopad na základní práva upravená Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).
Návrh obsahuje opatření, která mají přispět ke snížení úrovně emisí látek znečišťujících ovzduší z vozidel (každoroční zkoušky emisí u lehkých užitkových vozidel, každoroční kontroly vozidel starších 10 let a měření NOX během silničních kontrol pomocí měření dálkově ovládaným zařízením a měření v provozu za vozidlem). Tato opatření přispějí ke zlepšení kvality životního prostředí v souladu s článkem 37 Listiny. Přizpůsobení metod používaných při pravidelných technických prohlídkách kontrole elektrických vozidel, včetně odborné přípravy kontrolorů, a zavedení povinných kontrol zabezpečení nákladu v rámci silničních kontrol zajistí bezpečnější pracovní prostředí pro kontrolory vozidel a profesionální řidiče (článek 31). Opatření zaměřená na boj proti podvodům s počítadly ujetých kilometrů pomohou zvýšit ochranu spotřebitele v souladu s článkem 38 Listiny. Vzájemné uznávání osvědčení o technické způsobilosti a digitalizace procesu registrace přispějí k volnému pohybu a pobytu v souladu s článkem 45 Listiny. Opatření, která zajistí, aby majitelé vozidel, u nichž nebyly provedeny neoprávněné zásahy, nebyli znevýhodněni oproti majitelům vozidel, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, pomohou podpořit rovnost před zákonem v souladu s článkem 3 Listiny.
Návrh obsahuje opatření týkající se zaznamenávání údajů z počítadel ujetých kilometrů, které má dopad na právo na ochranu osobních údajů při jejich ukládání a výměně. Vyžaduje, aby členské státy zaznamenávaly údaje z počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátních databází a v případě nové registrace je zpřístupňovaly ostatním členským státům. Kromě toho zavádí požadavek, aby osvědčení o technické způsobilosti bylo vydáváno v elektronické podobě, s možností jeho vytištění v papírové podobě. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu má automatická dostupnost osvědčení prostřednictvím sdíleného systému významné výhody, zejména pokud jde o usnadnění přeshraničních kontrol a zvýšení komfortu pro spotřebitele. Zpracování údajů související s těmito opatřeními bylo vyhodnoceno jako nezbytné a přiměřené a lze je provést pouze pro konkrétní účely uvedené v návrhu.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Důsledky pro rozpočet EU se týkají především rozšíření funkcí informačního systému pro výměnu dat (MOVE-HUB). To zahrnuje jednorázové náklady na přizpůsobení a pravidelné aktualizace a údržbu. Ty jsou nutné k doplnění nových datových prvků do registrů vozidel, k zajištění elektronického přístupu k příslušným údajům (včetně protokolů o pravidelné technické prohlídce uložených ve vnitrostátních databázích) a k umožnění výměny údajů z počítadel ujetých kilometrů z databází členských států. Související náklady se odhadují na 0,2 milionu EUR v jednorázových nákladech a na 0,05 milionu EUR ročně v podobě opakujících se nákladů, které pokrývají celkové provádění balíčku RWP
5.DALŠÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Komise bude monitorovat provádění a účinnost tohoto podnětu prostřednictvím několika opatření a souboru hlavních ukazatelů, které budou měřit pokrok při dosahování operačních cílů. Pro měření úspěšnosti podnětu jsou stanoveny následující operační cíle: i) používat nově dostupné metody kontroly v oblasti bezpečnosti a emisí; ii) propojit registry vozidel a databáze údajů z počítadel ujetých kilometrů členských států prostřednictvím společné platformy; iii) digitalizovat doklady vozidel; a iv) snížit počet vadných vozidel a vozidel, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, na silnicích EU. Údaje pro hodnocení těchto operačních cílů budou vycházet z pravidelného podávání zpráv členskými státy a z ad hoc sběru údajů, včetně využití systémů výměny údajů, jako je platforma MOVE-HUB.
Po pěti letech od vstupu revidovaných právních předpisů v platnost provede Komise hodnocení, aby posoudila, do jaké míry bylo cílů podnětu dosaženo.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Členské státy provedly směrnice 2014/45/EU a 2014/47/EU různými způsoby a je navrhováno značné množství změn. V důsledku toho musí být k oznámení členských států o jejich prováděcích opatřeních přiložen jeden nebo více dokumentů vysvětlujících vztah mezi částmi obou směrnic a odpovídajícími částmi vnitrostátních právních předpisů.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Návrh revize směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU je strukturován na základě tří hlavních politických cílů uvedených v kapitole 1. Tyto cíle jsou vzájemně propojené a jejich záměrem je zlepšit bezpečnost silničního provozu v EU, přispět k udržitelné mobilitě a usnadnit volný pohyb osob a zboží v EU. Hlavní ustanovení, která směrnice podstatně mění nebo přidávají nové prvky, jsou popsána níže.
Ustanovení čl. 1 odst. 1 mění článek 2 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o oblast působnosti
V zájmu lepší soudržnosti se článek mění tak, aby do oblasti působnosti vedle motocyklů se spalovacími motory, které již v oblasti působnosti jsou, byly zahrnuty i motocykly s elektrickým pohonem. Ze stejného důvodu se ruší možnost vyjmout motocykly z rozsahu technických prohlídek.
Ustanovení čl. 1 odst. 2 mění článek 3 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o definice
Doplňují se definice pojmů „připojené vozidlo“ a „dočasné osvědčení o technické způsobilosti“, aby se upřesnily pojmy používané v souvislosti s ustanoveními o zaznamenávání údajů z počítadel ujetých kilometrů (nový článek 4a směrnice 2014/45), resp. o uznávání osvědčení o technické způsobilosti (pozměněný článek 4).
Ustanovení čl. 1 odst. 3 nahrazuje článek 4 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o povinnosti
Pro usnadnění volného pohybu osob a zboží se stávající požadavek, aby technické prohlídky prováděl členský stát, který vozidlo registruje, doplňuje o následující ustanovení.
Článek se mění tak, že se zavádí možnost, aby vlastníci nebo držitelé osobních automobilů mohli absolvovat pravidelné technické prohlídky v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno. Dočasné osvědčení o technické způsobilosti, které je v tomto případě vydáno, bude platit šest měsíců. Následná pravidelná technická prohlídka musí být provedena v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno, ledaže by tento členský stát jednostranně uznával osvědčení o technické způsobilosti vydaná jinými členskými státy. Tuto možnost mohou členské státy využít pro jakoukoli kategorii vozidel.
Článek rovněž stanoví, že výrobci vozidel musí příslušným orgánům členských států bezplatně zpřístupnit technické informace nezbytné pro provádění technických prohlídek. Tyto orgány pak musí údaje zpřístupnit svým stanicím technické kontroly. Kromě toho je Komise zmocněna prostřednictvím prováděcích aktů tyto technické informace upřesnit a stanovit formát údajů a postupy pro jejich zpřístupňování.
Ustanovení čl. 1 odst. 4 do směrnice 2014/45/EU vkládá nový článek 4a o zaznamenávání údajů počítadel ujetých kilometrů
Článek rozšiřuje povinnost zaznamenávat údaje z počítadel ujetých kilometrů i mimo stanice technické kontroly na všechny poskytovatele služeb, kteří za úplatu provádějí opravy nebo údržbu vozidla. Zaznamenané údaje mohou být uloženy ve zvláštní vnitrostátní databázi nebo ve vnitrostátním registru vozidel.
Výrobci vozidel musí také pravidelně zasílat údaje z počítadla ujetých kilometrů ze svých připojených vozidel. Článek rovněž vyžaduje, aby členské státy poskytovaly historické záznamy z počítadla ujetých kilometrů kontrolorům, držiteli osvědčení o registraci a příslušným orgánům v členských státech.
Ustanovení čl. 1 odst. 5 mění článek 5 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o lhůty a frekvence technických prohlídek
Ustanovení čl. 5 odst. 1 písm. a) se mění tak, aby vyžadovalo každoroční provádění kontrol osobních a dodávkových automobilů starších 10 let. Rovněž vyžaduje, aby byly u dodávkových vozidel prováděny zkoušky emisí z výfuku každý rok po datu první registrace. Toto ustanovení rovněž upřesňuje, jak se po skončení platnosti dočasného osvědčení o technické způsobilosti uvedeného v článku 4 směrnice 2014/45/EU vypočítá datum následné pravidelné technické prohlídky.
Ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice 2014/45/EU se mění tak, aby bylo v souladu se změnou provedenou v článku 2, která se týká zahrnutí motocyklů s elektrickým pohonem do rozsahu pravidelných technických prohlídek.
Zjednodušují se také podmínky, za kterých mohou členské státy nebo příslušné orgány požadovat, aby se vozidlo podrobilo technické prohlídce ještě před skončením platnosti osvědčení o technické způsobilosti. Zatímco čtyři ze stávajících pěti možností uvedených v čl. 5 odst. 4 směrnice 2014/45/EU se ruší, možnost týkající se významných úprav bezpečnostních a environmentálních systémů vozidla, které vyžadují prohlídku, se stává součástí nového odstavce 2a.
Ustanovení čl. 1 odst. 6 mění článek 6 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o obsah a metody technických prohlídek
Článek se mění tak, aby zohlednil rozšíření působnosti na motocykly s elektrickým pohonem a umožnil členským státům vyjmout ze zkoušek emisí plynů z výfuku nebo hluku pouze ta vozidla, která úspěšně prošla odpovídající technickou silniční kontrolou během období šesti měsíců před pravidelnou technickou prohlídkou.
Ustanovení čl. 1 odst. 7 nahrazuje článek 8 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o osvědčení o technické způsobilosti vozidla
Přestože stávající pravidla (čl. 8 odst. 2) již umožňují používání „elektronické verze“ osvědčení o technické způsobilosti, tento článek se mění tak, aby se digitální verze stala výchozím řešením. Osoba, která předala vozidlo k technické prohlídce, si bude moci vyžádat potvrzenou tištěnou verzi tohoto osvědčení. Tato osvědčení, včetně dočasných, budou muset být uznávána všemi členskými státy.
Ustanovení čl. 1 odst. 8 mění článek 9 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o následná opatření v případě nedostatků
Ustanovení čl. 9 odst. 2 a 3 se mění tak, aby byla zajištěna nezbytná výměna informací mezi členským státem, ve kterém je vozidlo registrováno, a členskými státy, v nichž bylo vozidlo podrobeno technické prohlídce, a to i v případě pozastavení platnosti registrace.
Doplňuje se odstavec 4, který stanoví účinné sankce za zjevné neoprávněné zásahy u konstrukčních částí vozidla, včetně systémů k omezení emisí a bezpečnostních systémů.
V čl. 1 odst. 9 se nahrazuje článek 16 směrnice 2014/45/EU novým článkem 16 o výměně údajů mezi orgány členských států
Nový článek 16 zavádí povinnost členských států propojit své vnitrostátní registry vozidel a databáze technických prohlídek s platformou MOVE-HUB vyvinutou Komisí, aby bylo možné si během pravidelných technických prohlídek vyměňovat příslušné údaje. Výměna informací zahrnuje údaje o registraci vozidla, údaje o obsahu prohlášení o shodě, posledního osvědčení o technické způsobilosti a případného protokolu o silniční kontrole.
Podle odstavce 2 nového článku 16 bude muset Komise do dvou let od vstupu této pozměňující směrnice v platnost stanovit podrobná pravidla týkající se opatření, formátů údajů a obsahu zpráv pro provádění výměny údajů. Výměna údajů bude muset být spuštěna do jednoho roku.
Ustanovení čl. 1 odst. 10 mění článek 17 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o akty v přenesené pravomoci
Článek 17 se mění tak, aby zahrnoval přenesení pravomoci na Komisi, pokud jde o stanovení metod pro nové zkoušky emisí (zavedené pro kategorie vozidel M a N se spalovacími motory) v oddíle 8.2 přílohy I.
Ustanovení čl. 1 odst. 11 nahrazuje článek 20 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o podávání zpráv
Článek 20 se mění tak, aby odrážel nejvýznamnější změny pravidel, o nichž bude muset Komise podávat zprávy.
Ustanovení čl. 1 odst. 12 do směrnice 2014/45/EU vkládá nový článek 20a o sdělování informací Komisi
Článek 20a se zavádí jako podklad pro zprávu Komise o provádění směrnice 2014/45/EU. Přestože členské státy již každé dva roky podávají zprávy o silničních technických kontrolách prováděných na jejich území, podobné informace o pravidelných technických prohlídkách nejsou Komisi systematicky k dispozici. Cílem tohoto článku je zaplnit tuto mezeru tím, že požaduje, aby členské státy každé tři roky sdělovaly minimální soubor informací týkajících se pravidelných technických prohlídek. Formát zpráv bude stanoven v prováděcím aktu, který přijme Komise.
Ustanovení čl. 1 odst. 13 nahrazuje článek 22 směrnice 2014/45/EU, pokud jde o prodloužení platnosti osvědčení o technické způsobilosti v případě krize
Tento nový článek 22 se zavádí s cílem umožnit prodloužení platnosti osvědčení o technické způsobilosti v případech, kdy by krizová situace, například pandemie, znemožnila včasné provedení pravidelných technických prohlídek.
Ustanovení čl. 2 odst. 1 nahrazuje článek 1 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o předmět
Článek je aktualizován tak, aby zahrnoval měření emisí z vozidel dálkově ovládaným zařízením.
Ustanovení čl. 2 odst. 2 mění článek 2 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o oblast působnosti
V čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/47/EU se do oblasti působnosti doplňují dodávkové automobily (písmeno aa)). Dále se doplňuje druhý pododstavec, který upřesňuje, že ustanovení o měření dálkově ovládaným zařízením se vztahují také na automobily a motocykly. Odstavec 2 se upravuje tak, aby odrážel změny v odstavci 1.
Ustanovení čl. 2 odst. 3 mění článek 3 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o definice
Nejvýznamnějšími změnami je doplnění definic pro „měření dálkově ovládaným zařízením“ a „měření v provozu za vozidlem“.
Ustanovení čl. 2 odst. 4 nahrazuje článek 4 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o systém silničních kontrol
Článek je aktualizován o odkaz na měření dálkově ovládaným zařízením.
V čl. 2 odst. 5 se vkládá nový článek 4a o měření dálkově ovládaným zařízením
Tento nový článek se doplňuje s cílem uložit členským státům povinnost využívat technologii měření dálkově ovládaným zařízením ke kontrole hluku a emisí plynů z výfuku u velké části jejich vozového parku, aby bylo možné zjistit vozidla s potenciálně vysokými emisemi (jakékoli kategorie vozidel). Odstavec 3 vyžaduje, aby členské státy kontrolovaly emise těchto vozidel buď při silniční kontrole, nebo předvoláním vlastníka nebo držitele vozidla do stanice technické kontroly. Odstavec 4 stanoví metody kontroly emisí vozidel registrovaných v jiném členském státě, než ve kterém proběhlo měření dálkově ovládaným zařízením.
Ustanovení čl. 2 odst. 6 mění článek 5 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o procentuální podíl kontrolovaných vozidel
Článek je aktualizován tak, aby stávající cíl 5 % (z celkového počtu těžkých užitkových vozidel) platil pro každý členský stát, místo aby se jednalo o cíl pro celou EU.
Kromě toho se navrhuje 2% cíl pro silniční kontroly lehkých užitkových vozidel, tj. dodávkových automobilů kategorie N1.
Ustanovení čl. 2 odst. 7 mění článek 6 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o systém hodnocení rizika
Jedinou změnou v článku 6 je doplnění odkazu na dodávkové automobily (definice aa) v čl. 2 odst. 1).
Ustanovení čl. 2 odst. 8 mění článek 7 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o povinnosti
Ustanovení čl. 7 odst. 1 se aktualizuje tak, aby vyžadoval uznávání elektronických dokladů, jako je nejnovější osvědčení o pravidelné technické prohlídce.
Ustanovení čl. 2 odst. 9 nahrazuje článek 9 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o výběr vozidel pro prvotní silniční technickou kontrolu
Článek je aktualizován tak, aby zahrnoval jako možný důvod pro vybrání vozidla k silniční kontrole i měření dálkově ovládaným zařízením.
Ustanovení čl. 2 odst. 10 mění článek 10 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o obsah a metody silničních technických kontrol
Písmena a) a c) se mění tak, aby byla v souladu se změnami týkajícími se osvědčení o technické způsobilosti a požadavků na zabezpečení nákladu.
Ustanovení čl. 2 odst. 11 nahrazuje článek 13 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o kontrolu zabezpečení nákladu
Článek 13 se mění tak, aby kontroly zabezpečení nákladu (v souladu s přílohou III) byly pro členské státy povinné, nikoliv volitelné.
Ustanovení čl. 2 odst. 12 směrnice 2014/47/EU nahrazuje článek 14 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o následná opatření v případě závažných nebo nebezpečných nedostatků
V článku 14 se doplňuje čtvrtý odstavec, který stanoví účinné sankce za zjevné neoprávněné zásahy u konstrukčních částí vozidla, včetně systémů k omezení emisí a bezpečnostních systémů.
Ustanovení čl. 2 odst. 13 mění článek 16 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o protokol o kontrole a databáze silničních technických kontrol
V článku 16 se mění odstavec 2 tak, aby byla standardně poskytována elektronická verze protokolu.
Ustanovení čl. 2 odst. 14 směrnice 2014/47/EU mění článek 18 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o spolupráci mezi členskými státy.
Článek 18 se aktualizuje tak, aby odkazoval na prováděcí pravidla, která již Komise přijala pro oznamování závažných a nebezpečných nedostatků zjištěných při silničních kontrolách vozidel registrovaných v jiném členském státě.
Ustanovení čl. 2 odst. 15 vkládá do směrnice 2014/47/EU nový článek 18a o výměně údajů mezi orgány členských států
Stejně jako nový článek 16 směrnice 2014/45/EU zavádí tento nový článek 18a povinnost členských států propojit své vnitrostátní registry vozidel a databáze technických prohlídek s platformou MOVE-HUB vyvinutou Komisí, aby bylo možné si během pravidelných silničních kontrol vyměňovat příslušné údaje. Výměna informací zahrnuje údaje o registraci vozidla, údaje o obsahu prohlášení o shodě, posledního osvědčení o technické způsobilosti a případného protokolu o silniční kontrole.
Podle odstavce 2 nového článku 18a bude muset Komise do dvou let od vstupu této pozměňující směrnice v platnost stanovit podrobná pravidla týkající se opatření, formátů údajů a obsahu zpráv pro provádění výměny údajů. Výměna údajů bude muset být spuštěna do jednoho roku.
Ustanovení čl. 2 odst. 16 nahrazuje článek 20, pokud jde o sdělování informací Komisi
Článek 20 se aktualizuje s cílem zefektivnit a zjednodušit požadavky na podávání zpráv následujícím způsobem: i) budou vyžadovány méně podrobné zprávy (viz změny přílohy V směrnice 2014/47/EU); ii) tyto zprávy budou vyžadovány každé tři roky namísto každých dvou let; a iii) členské státy budou používat společnou platformu pro podávání zpráv namísto zasílání e-mailů s přiloženými soubory ve formátu Excel.
Ustanovení čl. 2 odst. 17 směrnice 2014/47/EU mění článek 21 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o akty v přenesené pravomoci
Doplňuje se čtvrtá a pátá odrážka, jejichž cílem je zmocnit Komisi k: i) přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem stanovení společných mezních hodnot pro měření dálkově ovládaným zařízením; a ii) stanovení metod kontroly pro měření počtu částic a oxidů dusíku při silničních kontrolách.
Ustanovení čl. 2 odst. 18 nahrazuje článek 24 směrnice 2014/47/EU, pokud jde o podávání zpráv.
Článek je aktualizován tak, aby odrážel nejvýznamnější změny pravidel, o nichž bude muset Komise podat zprávu.
Příloha I mění následující přílohy směrnice 2014/45/EU.
·Příloha I – MINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU A DOPORUČENÝCH METOD TECHNICKÝCH PROHLÍDEK
Příloha se mění tak, aby zahrnovala: i) nové kontrolované položky týkající se bateriových elektrických a hybridních vozidel (oddíl 4.14 o vysokonapěťových systémech); ii) nové zkoušky emisí pro měření emisí ultrajemných částic a oxidů dusíku z benzinových a dieselových vozidel (oddíl 8.2); a iii) nový oddíl 10 o kontrole elektronických bezpečnostních systémů pomocí elektronického rozhraní vozidla. Kromě toho byla provedena řada drobných změn v dalších položkách, které odrážejí názory odborníků v této oblasti.
·Příloha III – MINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ PRO PROVÁDĚNÍ TECHNICKÝCH PROHLÍDEK
Doplňují se body 16 a 17, které vyžadují, aby stanice technické kontroly byly vybaveny zařízeními potřebnými k měření počtu částic a oxidů dusíku při pravidelných technických prohlídkách.
·Příloha IV – MINIMÁLNÍ POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÉ PŘÍPRAVY A CERTIFIKACE KONTROLORŮ
Příloha je aktualizována tak, aby vyžadovala absolvování odborné přípravy u kontrolorů, kteří mohou provádět kontroly alternativních pohonných systémů (včetně vysokonapěťových, hybridních a vodíkových systémů).
Příloha II mění následující přílohy směrnice 2014/47/EU.
·Příloha II – ROZSAH SILNIČNÍCH TECHNICKÝCH KONTROL
Podobně jako příloha I směrnice 2014/45/EU se tato příloha mění tak, aby zahrnovala: i) nové kontrolované položky týkající se bateriových elektrických a hybridních vozidel (oddíl 4.14 o vysokonapěťových systémech); ii) nové zkoušky emisí pro měření emisí ultrajemných částic a oxidů dusíku z benzinových a dieselových vozidel (oddíl 8.2); a iii) nový oddíl 10 o kontrole elektronických bezpečnostních systémů pomocí elektronického rozhraní vozidla. Kromě toho byla provedena řada drobných změn v dalších položkách, které odrážejí názory odborníků v této oblasti.
·Příloha III – ZABEZPEČENÍ NÁKLADU
První věta v kapitole II oddílu 3 se mění tak, aby pravidla pro kontrolu konkrétních položek zabezpečení nákladu uvedených v tabulce 1 byla povinná.
·Příloha IV – PODROBNĚJŠÍ TECHNICKÁ ZPRÁVA O SILNIČNÍ KONTROLE ZAHRNUJÍCÍ KONTROLNÍ SEZNAM
Bod 6 vzoru se aktualizuje tak, aby mezi kategorie vozidel byla zařazena kategorie N1 (dodávkové automobily). Bod 10 je aktualizován tak, aby zahrnoval nové kontrolované položky vysokonapěťových systémů (4.14), zkoušek emisí (revidovaná položka 8.2) a elektronických bezpečnostních systémů (nová položka 10).
·Příloha V – STANDARDNÍ FORMULÁŘ PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV KOMISI
Formulář je aktualizován přidáním požadovaných sloupců pro vozidla kategorie N1, opravou seznamu zemí, v nichž jsou registrována vozidla, a zjednodušením požadavku na podávání zpráv odstraněním části „Podrobné informace o vadách“.
2025/0097 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a směrnice 2014/47/EU o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ustanovení týkající se technických prohlídek jsou součástí právních předpisů Unie již několik desetiletí. Jsou však předmětem postupné harmonizace. Právní předpisy Unie v této oblasti byly naposledy revidovány v roce 2014 v rámci „balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel“ V zájmu lepšího prosazování se průběžnými revizemi těchto pravidel postupně rozšiřoval okruh vozidel, která mají být kontrolována, a rozsah harmonizovaných pravidel, včetně pravidel pro silniční kontroly a registrační doklady vozidel. Tyto revize upřesňovaly a aktualizovaly požadované metody kontroly, postupy a související dokumenty tak, aby odrážely technologický pokrok.
(2)Směrnice 2014/45/EU stanoví minimální obsah a frekvenci technických prohlídek pro každou kategorii vozidel, s výjimkou motocyklů, kde mají členské státy větší volnost. Tato směrnice rovněž stanoví minimální požadavky na nezávislost stanic technické kontroly a odbornou přípravu kontrolorů, zkušební vybavení a obsah osvědčení o technické způsobilosti. Platnost tohoto osvědčení, jakož i jakéhokoli jiného dokladu o kontrole, musí být členskými státy uznána pro účely volného oběhu a nové registrace vozidla již registrovaného v jiném členském státě.
(3)Směrnice 2014/47/EU doplňuje směrnici 2014/45/EU tím, že požaduje, aby členské státy prováděly silniční kontroly těžkých užitkových vozidel nad 3,5 tuny, včetně autobusů, nákladních automobilů a jejich přípojných vozidel, s cílem zkontrolovat každoročně 5 % vozového parku Unie. Tyto kontroly zahrnují prvotní silniční kontrolu, a pokud to kontrolor považuje za nezbytné, podrobnější silniční technickou kontrolu. Položky kontrolované při podrobných kontrolách jsou stejné jako položky kontrolované při pravidelných prohlídkách a mohou zahrnovat také kontrolu zabezpečení nákladu. Pokud je při silniční kontrole zjištěn závažný nebo nebezpečný nedostatek, je členský stát, v němž byla kontrola provedena, povinen informovat členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, aby si vynutil opravu vozidla, které bylo dočasně vyřazeno z provozu.
(4)Vzhledem k rychlému technologickému pokroku jsou některá současná pravidla pro provádění kontrol vozidel již zastaralá a měla by být změněna tak, aby odpovídala novějším technologiím a vozidlům. Rámec pro provádění kontrol by měl dále přispět ke snížení emisí z dopravy a k urychlení a využití digitalizace v odvětví dopravy. Tento rámec by měl být také lépe přizpůsoben vývoji v oblasti technologie vozidel, složení vozového parku a metodám kontroly.
(5)Digitální transformace je jednou z priorit Unie. V souvislosti s aktualizací stávajících pravidel pro provádění kontrol vozidel je rovněž důležité harmonizovat, zjednodušit a digitalizovat správní postupy a odstranit zbývající překážky volného pohybu. Mezi tyto překážky patří neuznávání pravidelných technických prohlídek prováděných v jiných členských státech, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno. To může bránit volnému pohybu osob v rámci Unie a jejich právu usadit se v jiném členském státě, než ve kterém je vozidlo aktuálně registrováno.
(6)Některé ze současných metod kontroly emisí jsou nevhodné pro provádění kontrol u vozidel s moderní technologií regulace emisí látek znečišťujících ovzduší a nízkými základními emisemi. Existuje také potenciál pro další snížení emisí znečišťujících látek prostřednictvím vhodnějších zkoušek a kontrol. Uplatňování nejlepších dostupných metod kontroly by členským státům pomohlo dosáhnout přísnějších norem kvality ovzduší, konkrétně mezních hodnot pro ochranu lidského zdraví stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2881, zejména pro jemné částice a oxidy dusíku (NOX).
(7)Počet úmrtí a vážných zranění na silnicích v Unii zůstává na nepřijatelně vysoké úrovni, kdy v roce 2023 zemřelo 20 400 osob. Proto je třeba přijmout další opatření, aby bylo dosaženo cílů v oblasti bezpečnosti silničního provozu stanovených v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu na období 2021–2030.
(8)Kontrola technické způsobilosti motocyklů má jednoznačný přínos pro bezpečnost silničního provozu. O tom svědčí i počet členských států, které již motocykly do svých systémů technických prohlídek zařadily. V důsledku toho je současná možnost výjimky pro motocykly s objemem motoru nad 125 cm3 již nevhodná a pravidelné prohlídky by měly být pro tato vozidla povinné bez výjimky.
(9)Podle zpětné vazby získané od členských států a zástupců průmyslu se ukázalo, že stávající právní požadavky, jejichž cílem je zajistit, aby stanice technické kontroly měly k dispozici technické údaje potřebné k provádění pravidelných technických prohlídek, jsou neúčinné. Je proto nezbytné stanovit, že minimální soubor informací by měl být bezplatně a bez zbytečného odkladu zpřístupněn příslušným orgánům, které by pak měly zajistit, aby byl nezbytný přístup k těmto informacím poskytnut i jimi pověřeným stanicím technické kontroly.
(10)Členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, by měl uznat dočasné osvědčení o technické způsobilosti vydané jiným členským státem na dobu až šesti měsíců za předpokladu, že následná pravidelná technická prohlídka je provedena v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno. To přispěje k usnadnění volného pohybu osob, přičemž bude dodržen základní požadavek, že vozidla musí být obecně kontrolována v členském státě, ve kterém jsou registrována.
(11)Ze stejného důvodu by měl mít členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, možnost rozhodnout se, zda uzná osvědčení o technické způsobilosti vydané jiným členským státem. Pokud tak učiní, měl by o tom informovat ostatní členské státy a Komisi. Příslušná osvědčení o technické způsobilosti by měla být všemi členskými státy považována za rovnocenná osvědčením vydaným členským státem, ve kterém je vozidlo registrováno.
(12)V rámci boje proti podvodům spojeným s počtem najetých kilometrů u ojetých vozidel je součástí pravidelných technických prohlídek i záznam údajů z počítadel ujetých kilometrů. Účinnost tohoto opatření je však omezená, protože první kontrola se ve většině členských států provádí až po čtyřech letech od první registrace a v mnoha z nich následně pouze každé dva roky. V zájmu dalšího boje proti podvodům s počítadly ujetých kilometrů by členské státy měly zajistit, aby se údaje z těchto počítadel zjišťovaly vždy, když poskytovatel služeb provádí údržbu nebo opravu vozidla, a aby se tyto údaje zaznamenávaly do vnitrostátní databáze nebo registru. Členské státy by měly tyto údaje zpřístupnit v anonymizované podobě kontrolorům, příslušným orgánům a držiteli osvědčení o registraci. Kromě toho by členské státy měly od výrobců vyžadovat, aby každé tři měsíce předávali údaje z počítadel ujetých kilometrů připojených vozidel. Aby mohli spotřebitelé odhalit podvody s počítadly ujetých kilometrů ještě před koupí vozidla, měly by členské státy rovněž informovat spotřebitele o dostupnosti historických záznamů z počítadla ujetých kilometrů držiteli osvědčení o registraci, zejména v souvislosti s prodejem vozidla. Aby se zvýšila dostupnost statistik o používání vozidel bez dodatečné zátěže pro vnitrostátní správní orgány, pokud jde o podávání zpráv, měly by členské státy zpřístupnit údaje z počítadel ujetých kilometrů v anonymizované podobě vnitrostátním statistickým úřadům a Komisi (Eurostatu).
(13)Přestože jsou elektrická vozidla, včetně hybridních elektrických vozidel, v provozu již mnoho let a jejich počet neustále roste, neexistují žádná harmonizovaná pravidla pro technické prohlídky vysokonapěťových systémů těchto vozidel, což vede k tomu, že členské státy vypracovávají různé kontrolní postupy. Aby byl zajištěn bezpečný provoz těchto vozidel po celou dobu jejich životnosti a aby se předešlo protichůdným kontrolním postupům v členských státech, měly by být příslušné kontrolované položky zahrnuty do minimálních požadavků na obsah kontrol a doporučené metody jejich provádění.
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 vyžaduje instalaci různých pokročilých asistenčních systémů pro řidiče, které mají zabránit nehodám a snížit počet obětí a těžkých zranění. Očekávaných přínosů však nebude dosaženo, pokud časem dojde ke zhoršení funkčnosti těchto systémů nebo pokud u nich budou prováděny neoprávněné zásahy. Proto by tyto nové elektronické systémy měly být zahrnuty do pravidelných prohlídek a silničních kontrol, aby se zajistilo, že budou mít očekávané přínosy z hlediska bezpečnosti. Pro zajištění bezpečného provozu automatizovaných vozidel a provádění kontrol elektronických bezpečnostních systémů po celou dobu jejich životnosti by měly být příslušné kontrolované položky zahrnuty do minimálních požadavků na obsah kontrol a doporučené metody jejich provádění stanovených v příslušných přílohách směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU.
(15)Přestože silniční doprava významně přispívá k emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší, a to zejména NOX a jemných částic, současné metody provádění zkoušek emisí výfukových plynů nejsou přizpůsobeny novějším vozidlům a technologiím. Doporučení Komise (EU) 2023/688 bylo prvním krokem k harmonizaci měření počtu částic při technických prohlídkách. V zájmu veřejného zdraví, ochrany životního prostředí a spravedlivé hospodářské soutěže by příslušné položky, které mají být kontrolovány při pravidelných technických prohlídkách stanovených v přílohách směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU, měly nyní zahrnovat měření počtu částic a měření NOX.
(16)Starší vozidla mají obvykle více závad, častěji se účastní nehod a představují vyšší podíl vozidel s vysokými emisemi. Každoroční kontrola starších osobních a lehkých užitkových vozidel může významně přispět ke snížení počtu nehod a škodlivých emisí. Osobní a lehká užitková vozidla by proto měla být kontrolována každoročně nejpozději po 10 letech od data první registrace.
(17)Vzhledem k tomu, že lehká užitková vozidla jsou využívána intenzivněji než osobní automobily, navíc často v hustě obydlených oblastech, měla by se u nich zkouška emisí provádět každoročně po uplynutí jednoho roku od data první registrace.
(18)Kromě plánovaných pravidelných technických prohlídek by vozidla měla být podrobena technické prohlídce také tehdy, pokud byly provedeny významné změny či úpravy bezpečnostních nebo environmentálních systémů a součásti vozidla. To zahrnuje případy, kdy dojde ke změně kategorie vozidla nebo úrovně emisí, například po instalaci filtru pevných částic nebo při přestavbě vozidla na alternativní palivo.
(19)Pro usnadnění digitální transformace a snížení nákladů stanic technické kontroly by měla být osvědčení o technické způsobilosti vydávána ve standardizované elektronické podobě. Osobě, která předala vozidlo k prohlídce, by měla být na požádání vydána také tištěná verze osvědčení o technické způsobilosti vozidla. Členské státy by měly uznávat obě podoby osvědčení, pokud dojde ke změně vlastníka vozidla nebo pokud je vozidlo nově registrováno v jiném členském státě. Z podobných důvodů by měl být protokol o podrobnější silniční kontrole vydáván v elektronické podobě.
(20)Mělo by být zajištěno, aby zpracování osobních údajů za účelem provádění této směrnice bylo v souladu s rámcem Unie pro ochranu údajů, zejména s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. V souladu se zásadou standardní ochrany údajů by se pro ověřování osvědčení o technické způsobilosti měly používat ověřovací techniky, které nevyžadují předávání osobních údajů uvedených na jednotlivých certifikátech.
(21)Aby bylo možné zajistit odpovídající následná opatření v případě, kdy vozidlo kvůli jednomu nebo více závažným nedostatkům neprojde pravidelnou technickou prohlídkou v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, měly by být výsledek prohlídky a lhůta pro následnou prohlídku oznámeny členskému státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a zaznamenány v registru vozidel. Lhůta pro následnou prohlídku by neměla být delší než dva měsíce a měla by být provedena v jednom z uvedených členských států. Aby se předešlo bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo životního prostředí v případě, že vozidlo neprošlo pravidelnou technickou prohlídkou z důvodu jednoho nebo více nebezpečných nedostatků, měl by mít členský stát nebo příslušný orgán možnost rozhodnout, že dané vozidlo nesmí být používáno na veřejných pozemních komunikacích, a požádat členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, o pozastavení povolení k provozu vozidla na pozemních komunikacích, dokud nebudou nedostatky odstraněny. Pozastavení by mělo být zaznamenáno v registru vozidel členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno.
(22)Neoprávněné zásahy u jakýchkoli součástí vozidla nebo manipulace s nimi by měly být považovány za závažný nebo nebezpečný nedostatek, a proto by měly být trestány účinnými, přiměřenými, odrazujícími a nediskriminačními sankcemi.
(23)Současné požadavky stanovené ve směrnicích 2014/45/EU a 2014/47/EU, pokud jde o vzájemnou spolupráci členských států při provádění těchto směrnic, neumožňují členským státům kontrolovat právní a technický stav vozidla v přeshraničních situacích. Pro zajištění větší účinnosti, a to i v takovýchto situacích, by si členské státy měly při provádění směrnice systematičtěji poskytovat vzájemnou součinnost. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro výměnu informací a údajů o vozidlech, aby si členské státy mohly vzájemně nahlížet do svých registrů vozidel a databází technických prohlídek, včetně obsahu osvědčení o technické způsobilosti a protokolů o silniční technické kontrole.
(24)Pro výměnu informací o vozidlech registrovaných v Unii vyvinula Komise platformu pro výměnu zpráv MOVE-HUB, která propojuje vnitrostátní elektronické registry členských států. Platforma v současné době zabezpečuje propojení registrů podniků silniční dopravy (ERRU), registrů řidičských průkazů (RESPER), registrů pro výcvik řidičů z povolání (ProDriveNet), registrů karet tachografu řidiče (TACHOnet) a oznamování závad při silničních kontrolách vozidel (RSI).
(25)Funkce platformy MOVE-HUB by měly být rozšířeny tak, aby umožňovaly nezbytnou výměnu informací a údajů o vozidlech pro účely směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU. Členské státy by proto měly propojit své elektronické systémy obsahující informace o osvědčeních o technické způsobilosti a historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů s platformou MOVE-HUB. Výměna informací a údajů prostřednictvím platformy MOVE-HUB by měla být funkční do jednoho roku po přijetí příslušných prováděcích aktů podle článku 16 směrnice 2014/45/EU a článku 18a směrnice 2014/47/EU.
(26)Krize způsobené závažnými událostmi uvnitř nebo vně Unie mohou významně narušit fungování jejího systému kontrol technické způsobilosti vozidel. V době krize by členské státy měly mít možnost prodloužit platnost osvědčení o technické způsobilosti, včetně dočasných osvědčení o technické způsobilosti. Se souhlasem Komise by mělo být členským státům umožněno prodloužit správní platnost osvědčení o technické způsobilosti a dočasných osvědčení o technické způsobilosti, kterým končí platnost, o šest měsíců. Pokud krize přetrvává, mělo by být možné platnost dále prodloužit.
(27)Vzhledem k rostoucímu počtu lehkých užitkových vozidel provozovaných v Unii by měla tato vozidla v zájmu podpory rovných podmínek pro provozovatele v celé Unii a dalšího zlepšení jejich bezpečnosti a environmentální výkonnosti rovněž podléhat silničním kontrolám.
(28)Při silničních kontrolách je účinným opatřením pro zjišťování vozidel s vysokými emisemi kontrola emisí z výfuku u velkého počtu vozidel pomocí zařízení pro měření dálkově ovládaným zařízením. Ve srovnání s povinnými kontrolními metodami výrazně zvyšuje pravděpodobnost zjištění nevyhovujících vozidel. Členské státy by proto měly systematicky využívat zařízení pro měření dálkově ovládaným zařízením ke kontrole velkých částí vozového parku v reálných podmínkách na silnicích. Hodnoty zjištěné v rámci jednoho samostatného měření dálkově ovládaným zařízením, které naznačují přítomnost vysokých emisí nad zákonné limity, mohou souviset s různými faktory, jako je dočasné zrychlení nebo studený motor. Opakovaná měření, která systematicky poukazují na výrazně vyšší než průměrné emise, by však mohla naznačovat, že má systém k omezení emisí závady nebo že u něj byly provedeny neoprávněné zásahy, například že s ním bylo manipulováno. Vzhledem k tomu, že tyto závady a úpravy způsobují nadměrné emise, které představují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, měly by být odstraněny a jakýkoli neoprávněný zásah by měl být sankcionován.
(29)V důsledku toho by tato kontrola pomocí měření dálkově ovládaným zařízením měla být součástí systému silničních kontrol každého členského státu. Aby byla kontrola účinná, měl by každý členský stát kontrolovat nejméně 30 % svého registrovaného vozového parku motorových vozidel, včetně automobilů a motocyklů. Na základě těchto údajů z měření dálkově ovládaným zařízením by členské státy měly kontrolovat emise plynů z výfuku a hladinu hluku u každého vozidla, u něhož existuje podezření, že jeho emise překračují dvojnásobek průměrné hladiny hluku u podobných vozidel nebo o více než 3 dB průměrnou hladinu. Tato kontrola by mohla být provedena při silniční kontrole bezprostředně po měření dálkově ovládaným zařízením nebo ve stanici technické kontroly v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno. U vozidel registrovaných v jiném členském státě by měl příslušný orgán, kde proběhlo měření dálkově ovládaným zařízením, oznámit výsledek měření a výsledek případné následné silniční kontroly příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno.
(30)Směrnice 2014/47/EU stanoví minimální podíl těžkých užitkových vozidel, který má být v Unii každoročně podroben silniční kontrole, ale nestanovuje žádný cíl na úrovni členských států, takže je obtížné zajistit, aby byl tento minimální podíl dodržován. Aby se zajistilo, že silniční kontroly užitkových vozidel přispějí ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení znečištění ovzduší v celé Unii, měl by každý členský stát každoročně provést celkový počet prvotních silničních technických kontrol, který odpovídá alespoň 5 % celkového počtu těžkých užitkových vozidel registrovaných na jeho území.
(31)V zájmu podpory digitální transformace a snižování nákladů v odvětví dopravy by členské státy měly požadovat, aby jejich příslušné orgány přijímaly elektronické doklady o silničních kontrolách.
(32)Vzhledem k tomu, že nedostatečné nebo nebezpečné zabezpečení nákladu může vážně ohrozit bezpečnost silničního provozu a životní prostředí, měly by být kontroly zabezpečení nákladu povinnou součástí silničních kontrol ve všech členských státech.
(33)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby stanovila: a) soubor technických informací a údajů nezbytných pro provádění technických prohlídek, které musí být zpřístupněny příslušným orgánům, b) prvky interoperability a bezpečnostní opatření týkající se QR kódů zaváděných na osvědčeních o technické prohlídce, c) nezbytné prvky a požadavky týkající se formátu a obsahu vyměňovaných informací a údajů a d) formát, v němž mají být sdělovány údaje o pravidelných prohlídkách a silničních kontrolách. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(34)Za účelem dosažení cílů této směrnice, zejména za účelem přizpůsobení příloh směrnic 2014/45/EU a 2014/17/EU případnému technickému, provoznímu nebo vědeckému pokroku, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, kterými se a) stanoví metody měření počtu částic (PN) u zážehových motorů a měření NOX u vznětových a zážehových motorů; a b) stanoví společné mezní hodnoty pro emise výfukových plynů nebo hluku nebo pro obojí, které by se měly používat ke zjišťování vozidel s vysokými emisemi. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by zejména měly Evropský parlament a Rada obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(35)Cílů této směrnice, totiž zvýšení bezpečnosti silničního provozu, usnadnění volného pohybu osob a snížení emisí znečišťujících látek, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, neboť vnitrostátní předpisy upravující tyto kontroly vozidel by vedly k rozdílným požadavkům. Těchto cílů lze proto lépe dosáhnout na úrovni Unie stanovením minimálních společných požadavků a harmonizovaných pravidel týkajících se pravidelných technických prohlídek a silničních technických kontrol vozidel provozovaných v Unii. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(36)Ačkoli jsou údaje o fungování režimů technických prohlídek k dispozici na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie tyto údaje k dispozici nejsou. Tento nedostatek údajů brání analýze a hodnocení systému technických prohlídek. Aby se tyto nedostatky odstranily, měly by členské státy při provádění směrnice 2014/45/EU pravidelně předkládat Komisi klíčové údaje o počtu stanic technické kontroly v každém členském státě, celkovém počtu zkontrolovaných vozidel v jednotlivých kategoriích, kontrolovaných oblastech, nevyhovujících položkách a informace o technických prohlídkách vozidel registrovaných v jiném členském státě. Pokud jde o silniční kontroly, měly by se omezit a zjednodušit současné povinnosti členských států podávat zprávy a vyžadovat méně časté oznamování informací.
(37)Aby se minimalizovala administrativní zátěž a zároveň zajistila užitečnost vykazovaných informací, měly by členské státy podávat zprávy o provádění směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU každé tři roky.
(38)Systém technických prohlídek má přímý dopad na bezpečnost silničního provozu, hluk a emise, a měl by být proto pravidelně přezkoumáván. Na základě informací od orgánů členských států by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o účinnosti ustanovení směrnice 2014/45/EU, včetně ustanovení o rozsahu, frekvenci technických prohlídek a uznávání dočasných osvědčení o technické způsobilosti, a směrnice 2014/47/EU, včetně ustanovení o měření dálkově ovládaným zařízením.
(39)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a vydal stanovisko dne [DD/MM/RRRR].
(40)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.
(41)Směrnice 2014/45/EU a 2014/47/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2014/45/EU
Směrnice 2014/45/EU se mění takto:
1)článek 2 se mění takto:
a)v odstavci 1 se šestá odrážka nahrazuje tímto:
„–
dvoukolová nebo tříkolová vozidla – kategorie vozidel L3e, L4e, L5e a L7e s objemem motoru větším než 125 cm3, nebo s maximálním trvalým jmenovitým nebo netto výkonem vyšším než 11 kW;
–
kolové traktory kategorií T1b, T2b, T3b, T4.1b, T4.2b a T4.3b, které se používají především na veřejných pozemních komunikacích, s maximální konstrukční rychlostí vyšší než 40 km/h.;“
b)v odstavci 2 se zrušuje sedmá odrážka;
2)článek 3 se mění takto:
a)vkládá se nový bod 6a), který zní:
„6a) „připojeným vozidlem“ jakékoli vozidlo s nainstalovaným zařízením, které je určeno k umožnění bezdrátového připojení nebo komunikace s externími zařízeními, vozidly, sítěmi nebo službami;“
b)bod 10) se nahrazuje tímto:
„10) „schválením“ postup, kterým členský stát osvědčuje, že vozidlo splňuje příslušná správní ustanovení a technické požadavky uvedené v nařízeních (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013 a (EU) 2018/858;“
c)bod 12) se nahrazuje tímto:
„12) „osvědčením o technické způsobilosti“ protokol o technické prohlídce vydaný příslušným orgánem nebo stanicí technické kontroly;“
d)vkládá se nový bod 12a), který zní:
„12a) „dočasným osvědčením o technické způsobilosti“ osvědčení o technické způsobilosti vydané příslušným orgánem nebo stanicí technické kontroly usazenou v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, v souladu s čl. 4 odst. 3;“
3)článek 4 se nahrazuje tímto:
„Článek 4
Povinnosti
1.Každý členský stát zajistí, aby byla vozidla registrovaná na jeho území podrobována pravidelným prohlídkám v souladu s touto směrnicí.
2.Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, technické prohlídky provádí členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, nebo veřejný orgán, kterému dotyčný členský stát tento úkol svěřil, nebo subjekty či zařízení určené tímto členským státem a pod jeho dozorem, včetně k tomu oprávněných veřejných či soukromých subjektů.
3.V případě vozidel kategorie M1 mohou být technické prohlídky prováděny i v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno. Výsledek této technické prohlídky se zapíše do dočasného osvědčení o technické způsobilosti, které je platné šest měsíců. Příslušný orgán sdělí výsledek prohlídky členskému státu, ve kterém je vozidlo registrováno, který jej zaznamená do vnitrostátního registru vozidel. Pokud však členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, neuznává osvědčení o technické způsobilosti vydané dotyčným členským státem v souladu s odstavcem 4, následná technická prohlídka se provede v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno.
4.Kromě dočasného osvědčení o technické způsobilosti uvedeného v odstavci 3 mohou členské státy uznat i jiné osvědčení o technické způsobilosti vydané jiným členským státem, než je členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno. V takových případech se toto osvědčení o technické způsobilosti považuje za rovnocenné osvědčení o technické způsobilosti vydanému členským státem, ve kterém je vozidlo registrováno. Členské státy, které se rozhodnou uznat osvědčení o technické způsobilosti vydané jiným členským státem, o tom informují Komisi a ostatní členské státy.
5.Komise přijme prováděcí akty, kterými upřesní soubor technických informací nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím. Tyto technické informace mohou zahrnovat zejména pokyny a údaje týkající se používání elektronického rozhraní vozidla, diagnostických chybových kódů a verze softwaru, jakož i popis a znázornění výstražné signalizace nebo kontrolních světel.
Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.
6.V souladu se zásadami stanovenými v nařízení (EU) 2018/858 výrobci vozidel bezplatně a bez zbytečného odkladu zpřístupní soubor technických informací uvedených v odstavci 5 příslušným orgánům, a to nediskriminačním způsobem a ve strojově čitelné podobě. Tyto příslušné orgány zpřístupní tyto technické informace jimi pověřeným stanicím technické kontroly.
7.Členské státy zajistí, aby ve vnitrostátních právních předpisech byly stanoveny povinnosti týkající se udržování vozidla ve stavu bezpečném a způsobilém k provozu na pozemních komunikacích.“;
4)vkládá se nový článek 4a, který zní:
„Článek 4a
Zaznamenávání údajů počítadel ujetých kilometrů
1.Každý členský stát přijme opatření nezbytná k tomu, aby umožnil zaznamenávání údajů počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátní databáze nebo do vnitrostátního registru vozidel. Vyžadují, aby kromě stanic technické kontroly každý poskytovatel služeb, který vystavuje fakturu nebo jiný doklad v souvislosti s opravou nebo údržbou provedenou na vozidle, zaznamenával při provádění těchto prací údaj z počítadla ujetých kilometrů do této databáze nebo vnitrostátního registru vozidel. Členské státy rovněž vyžadují, aby výrobci vozidel předávali údaje z počítadla ujetých kilometrů u jimi vyrobených připojených vozidel, a to každé tři měsíce počínaje datem první registrace vozidla.
2.Členské státy zpřístupní historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů u vozidel, která jsou u nich registrována, kontrolorům, držiteli osvědčení o registraci a příslušným orgánům členských států odpovědným za technické prohlídky, registraci a schvalování vozidel.
3.Členské státy přijmou vhodná opatření k informování potenciálních kupujících ojetých vozidel o dostupnosti historických záznamů z počítadla ujetých kilometrů podle odstavce 2.
4.Členské státy rovněž zpřístupní údaje počítadel ujetých kilometrů uložené ve vnitrostátních databázích a vnitrostátních registrech vozidel uvedených v odstavci 1 v anonymizované podobě obsahující pouze prvních deset znaků identifikačního čísla vozidla vnitrostátním statistickým úřadům a Komisi (Eurostatu) v souladu s články 17a a 17b nařízení (ES) č. 223/2009*.
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2009/223/oj
).“;
5)článek 5 se nahrazuje tímto:
„Článek 5
Lhůty a frekvence technických prohlídek
1.Vozidla musí být podrobena technické prohlídce alespoň v níže uvedených intervalech, aniž je tím dotčeno období pružnosti uplatňované v členských státech podle odstavce 4:
a)vozidla kategorií M1 a N1: čtyři roky ode dne první registrace vozidla a následně každé dva roky až do uplynutí deseti let ode dne první registrace vozidla a následně jednou ročně; vozidla kategorie N1 však musí být rovněž podrobena technické prohlídce, pokud jde o položky uvedené v oddíle 8.2 přílohy I, a to jeden rok ode dne první registrace vozidla a následně jednou ročně;
b)vozidla kategorie M1 používaná jako vozidla taxislužby a záchranné služby, vozidla kategorií M2, M3, N2, N3, O3 a O4: jeden rok ode dne první registrace vozidla a následně jednou ročně;
c)kolové traktory kategorií T1b, T2b, T3b, T4.1b, T4.2b a T4.3b, které se používají především na veřejných pozemních komunikacích pro účely komerční silniční nákladní dopravy: čtyři roky ode dne první registrace vozidla a následně každé dva roky.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se v případě technických prohlídek uvedených v čl. 4 odst. 3 počítá datum skončení platnosti následného osvědčení o technické způsobilosti od data skončení platnosti dočasného osvědčení o technické způsobilosti vydaného na základě této prohlídky.
2.Členské státy zavedou vhodné intervaly, v nichž budou kategorie vozidel L3e, L4e, L5e a L7e s objemem motoru větším než 125 cm3 nebo s maximálním trvalým jmenovitým nebo netto výkonem vyšším než 11 kW podrobeny technické prohlídce.
3.Bez ohledu na datum poslední technické prohlídky vozidla musí být vozidla podrobena technické prohlídce, pokud byly významně změněny nebo upraveny bezpečnostní a environmentální systémy a konstrukční části vozidla.
4.Členský stát nebo příslušné orgány mohou stanovit přiměřené období, během něhož má být technická prohlídka provedena, aniž by byly překročeny intervaly stanovené v odstavci 1.“;
6)článek 6 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.
Členské státy zajistí pro kategorie vozidel spadající do oblasti působnosti této směrnice, s výjimkou kategorií L3e, L4e, L5e a L7e, aby se technické prohlídky vztahovaly alespoň na oblasti uvedené v příloze I bodě 2.“;
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.
Pro kategorie vozidel L3e, L4e, L5e a L7e s objemem motoru větším než 125 cm3 nebo s maximálním trvalým jmenovitým nebo netto výkonem vyšším než 11 kW určí členské státy oblasti a položky podléhající kontrole a vhodné metody technických prohlídek.“;
c)doplňuje se nový odstavec 4, který zní:
„4.
Členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, může rozhodnout, že během technické prohlídky vozidla nebude vyžadovat kontrolu položek 8.1 nebo 8.2 podle bodu 3 přílohy I této směrnice, pokud toto vozidlo úspěšně absolvovalo odpovídající zkoušku výfuku nebo hlukovou zkoušku nebo obojí, kdy tato zkouška zahrnovala kontrolu položky 8.1 nebo 8.2 nebo obou těchto položek podle bodu 3 přílohy směrnice 2014/47/EU během šesti měsíců předcházejících řádnému datu technické prohlídky.“;
7)článek 8 se nahrazuje tímto:
„Článek 8
Osvědčení o technické způsobilosti vozidla
1.Členské státy zajistí, že stanice technické kontroly nebo případně příslušné orgány, které provedly technickou prohlídku vozidla, vydají osvědčení o technické způsobilosti daného vozidla, v němž jsou uvedeny alespoň standardizované prvky odpovídajících harmonizovaných kódů Unie, jak je stanoveno v příloze II. Členské státy zajistí, aby byla osvědčení o technické způsobilosti vydávána jako elektronická potvrzení atributů pro evropské peněženky digitální identity v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014**.
Členské státy zajistí, aby osvědčení o technické způsobilosti obsahovala informace nezbytné pro ověření a potvrzení platnosti uvedených osvědčení.
Členské státy informují Komisi o důvěryhodných vydavatelích osvědčení o technické způsobilosti, která průběžně aktualizují. Komise zveřejní seznam těchto vydavatelů prostřednictvím zabezpečeného kanálu, přičemž tento seznam musí být opatřen elektronickým podpisem nebo elektronickou pečetí a musí být v podobě vhodné pro automatizované zpracování.
2.Členské státy vyžadují, aby stanice technické kontroly nebo případně příslušné orgány poskytly osobě, která předkládá vozidlo k prohlídce, na požádání potvrzenou tištěnou verzi osvědčení o technické způsobilosti. Tyto tištěné verze musí být uživatelsky vstřícné a musí obsahovat interoperabilní [čárový kód][QR kód], který umožňuje ověření jejich pravosti, platnosti a integrity. Do šesti měsíců po přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 9 musí [čárový kód][QR kód] splňovat technické specifikace stanovené v těchto prováděcích aktech. Informace obsažené v osvědčení musí být rovněž uvedeny ve formátu čitelném pro člověka a musí být poskytnuty alespoň v úředním jazyce nebo úředních jazycích vydávajícího členského státu.
3.Bez ohledu na článek 5 v případě nové registrace vozidla již registrovaného v jiném členském státě uzná každý členský stát osvědčení o technické způsobilosti vydané uvedeným jiným členským státem, ať již v elektronické nebo papírové podobě, jako by toto osvědčení o technické způsobilosti vydal sám, za předpokladu, že je toto osvědčení o technické způsobilosti dosud platné, pokud jde o intervaly stanovené pro pravidelné technické prohlídky členským státem, v němž se nová registrace provádí. Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům bez zbytečného odkladu každý nový vzor osvědčení o technické způsobilosti a popis souboru údajů vydávaných k osvědčením o technické způsobilosti jako elektronické atesty atributů. Komise tyto vzory a popisy souborů údajů zveřejní.
4.Kromě ustanovení odstavce 3 členské státy uznají platnost osvědčení o technické způsobilosti v elektronické nebo papírové podobě, pokud dojde ke změně vlastníka vozidla s platným dokladem o pravidelné technické prohlídce.
5.Členský stát, ve kterém je vozidlo registrováno, uzná platnost dočasného osvědčení o technické způsobilosti vydaného v jiném členském státě.
6.Stanice technické kontroly sdělí příslušnému orgánu dotčeného členského státu elektronickou cestou informace obsažené v jimi vydaných osvědčeních o technické způsobilosti vozidla. Učiní tak v přiměřené lhůtě od vydání každého osvědčení o technické způsobilosti vozidla. Členské státy stanoví období, během něhož příslušný orgán tyto informace uchová. Toto období není kratší než 36 měsíců, aniž je dotčen vnitrostátní daňový systém členských států.
7.Členské státy zajistí, aby byly kontrolorům zpřístupněny informace zahrnuté v předchozím osvědčení o technické způsobilosti.
8.Členské státy zajistí, aby byly výsledky technické prohlídky co nejdříve oznámeny nebo zpřístupněny v elektronické formě orgánu, který provedl registraci vozidla. Toto oznámení musí obsahovat informace uvedené v osvědčení o technické způsobilosti vozidla.
9.Do [datum vstupu v platnost + 2 roky] přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví technické specifikace a pravidla týkající se:
a)zabezpečeného vydávání a ověřování osvědčení uvedených v odstavcích 1 a 2;
b)zajištění ochrany a bezpečnosti osobních údajů;
c)stanovení společné struktury údajů v osvědčeních o technické způsobilosti;
d)vydávání a ověřování platného, zabezpečeného a interoperabilního [čárového kódu][QR kódu];
e)oznamování důvěryhodných vydavatelů osvědčení o technické způsobilosti.
Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.
________________________________
** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj)“;
8)článek 9 se nahrazuje tímto:
„Článek 9
Následná opatření v případě nedostatků
1.V případě pouze menších nedostatků se prohlídka považuje za úspěšnou, nedostatky se odstraní a vozidlo není podrobeno nové technické prohlídce.
2.V případě závažnějších nedostatků se prohlídka považuje za neúspěšnou. Členský stát nebo příslušný orgán rozhodne o době, po kterou může být takové vozidlo používáno, než bude podrobeno další technické prohlídce, která se uskuteční nejpozději dva měsíce po prvotní prohlídce. Výsledek prohlídky a lhůta do následné prohlídky se oznámí členskému státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a zaznamená se do registru vozidel v souladu s čl. 3a odst. 1 směrnice Rady 1999/37/ES***. Tato následná prohlídka se může uskutečnit v členském státě, ve kterém vozidlo neprošlo prvotní prohlídkou, nebo v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno.
3.V případě nebezpečných nedostatků se prohlídka považuje za neúspěšnou. Členský stát nebo příslušný orgán může rozhodnout, že se dotyčné vozidlo nesmí používat na veřejných pozemních komunikacích a že platnost oprávnění k jeho provozu na pozemních komunikacích je na určitou dobu pozastavena bez potřeby nového postupu registrace. Tato žádost o pozastavení se oznámí členskému státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a pozastavení se zaznamená do registru vozidel v souladu s čl. 3a odst. 1 směrnice 1999/37/ES. Po odstranění nedostatků se neprodleně vydá nové osvědčení o technické způsobilosti vozidla dokládající, že vozidlo je ve stavu způsobilém k provozu na pozemních komunikacích. Nové osvědčení vydá příslušný orgán, který požádal o pozastavení.
4.V případě zjevného neoprávněného zásahu u jakékoli konstrukční části vozidla nebo manipulace s ní, včetně systému k omezení emisí, tlumiče výfuku, bezpečnostních systémů nebo počítadel ujetých kilometrů, s cílem snížit nebo zkreslit záznam o ujeté vzdálenosti vozidla, se takový zásah nebo taková manipulace považuje za závažný nebo nebezpečný nedostatek a je postižitelná účinnými, přiměřenými, odrazujícími a nediskriminačními sankcemi.
***
Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel (Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57, ELI:
http://data.europa.eu/eli/dir/1999/37/oj
)“;
9)článek 16 se nahrazuje tímto:
„Článek 16
Výměna údajů mezi orgány členských států
1.Členské státy si jsou při provádění této směrnice vzájemně nápomocny. Vyměňují si informace a údaje zejména s cílem ověřit v případě nutnosti právní a technický stav vozidla během technické prohlídky, a to v členském státě, ve kterém je dané vozidlo registrováno.
Členské státy poskytnou příslušným orgánům jiných členských států a stanicím technické kontroly pověřeným jinými členskými státy přístup k údajům o registraci vozidla, k údajům o obsahu prohlášení o shodě, k poslednímu osvědčení o technické způsobilosti, ke všem protokolům o silničních technických kontrolách a k historickým záznamům z počítadla ujetých kilometrů vozidla, které jsou uloženy ve vnitrostátních databázích.
Členské státy propojí své elektronické systémy, pokud jde o osvědčení o technické způsobilosti a historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů, prostřednictvím elektronického systému MOVE-HUB vyvinutého Komisí, a to tak, aby příslušné orgány a oprávněné stanice technické kontroly kteréhokoli členského státu mohly v reálném čase nahlížet do příslušné databáze nebo vnitrostátního registru vozidel kteréhokoli jiného členského státu.
2.Do [VLOŽTE DATUM: 2 roky po vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření pro provádění funkcí elektronického systému MOVE-HUB a upřesní minimální požadavky týkající se formátu a obsahu informací a údajů, které si mají členské státy vyměňovat o vozidlech podléhajících technické prohlídce. Tyto prováděcí akty zajistí ochranu osobních údajů a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.
3.Propojení elektronických systémů podle odstavce 1 se uvede do provozu do jednoho roku po přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 2.“;
10)článek 17 se mění takto:
a)první odrážka se nahrazuje tímto:
„–
aktualizace pouze označení kategorie vozidla uvedených v čl. 2 odst. 1, v čl. 5 odst. 1 a 2 a v čl. 6 odst. 1 a 2 v případě změn kategorií vozidla vyplývajících ze změn v právních předpisech týkajících se schválení typu, uvedených v čl. 2 odst. 1, aniž jsou dotčeny rozsah a frekvence prohlídek,“;
b)třetí odrážka se nahrazuje tímto:
„–
přizpůsobení bodu 3 přílohy I v návaznosti na pozitivní posouzení uskutečněných nákladů a přínosů, co se týče seznamu kontrolovaných položek, metod, důvodů pro nevyhovění a posouzení nedostatků;“
c)doplňuje se čtvrtá odrážka, která zní:
„–
upřesnění metod měření počtu částic (PN) u zážehových motorů a měření oxidů dusíku (NOX) u vznětových a zážehových motorů podle bodu 3 oddílu 8.2 přílohy I.“;
11)článek 20 se nahrazuje tímto:
„Článek 20
Podávání zpráv
Do [dvou let od data uvedeného v čl. 20a odst. 1] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, zejména pokud jde o účinnost ustanovení týkajících se její oblasti působnosti, zejména ve vztahu k vozidlům kategorie L, frekvenci technických prohlídek, vzájemné uznávání osvědčení o technické způsobilosti v případě nové registrace vozidla již registrovaného v jiném členském státě a uznávání dočasných osvědčení o technické způsobilosti. Zpráva musí rovněž obsahovat analýzu toho, zda je nutné aktualizovat přílohy, a to zejména s ohledem na technický pokrok a praxi.“;
12)vkládá se nový článek 20a, který zní:
„Článek 20a
Sdělování informací Komisi
1.Do 31. března 2030 a poté každé tři roky do 31. března sdělí členské státy Komisi prostřednictvím online platformy pro podávání zpráv uvedené v článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999****, (dále jen „e-platforma“) shromážděné údaje za každý z předchozích tří kalendářních let, které se týkají vozidel kontrolovaných na jejich území. Tyto údaje zahrnují následující informace (za kalendářní rok):
a)počet stanic technické kontroly v jednotlivých členských státech,
b)celkový počet zkontrolovaných vozidel,
c)počet zkontrolovaných vozidel v jednotlivých kategoriích,
d)kontrolované oblasti a nevyhovující položky v souladu s bodem 3 přílohy I této směrnice,
e)počet, kategorii a [míru nevyhovění][výsledek prohlídky] kontrolovaných vozidel registrovaných v jiném členském státě.
První zpráva se bude týkat zvlášť let 2027, 2028 a 2029.
2.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát, který mají členské státy používat pro sdělování údajů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím e-platformy. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 19 odst. 2.
Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o údajích shromážděných podle odstavce 1.
****
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj
).“;
13)článek 22 se nahrazuje tímto:
„Článek 22
Prodloužení platnosti osvědčení o technické způsobilosti v případě krize
1.Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:
a)„krizovou situací“ se rozumí výjimečná, neočekávaná a náhlá přírodní nebo člověkem způsobená událost mimořádné povahy a rozsahu, která se děje v Unii nebo mimo ni, má významný přímý nebo nepřímý dopad na oblast silniční dopravy a která rovněž brání vlastníkům nebo držitelům vozidel registrovaných v členských státech nebo příslušným vnitrostátním orgánům v provádění technických prohlídek nebo jim to významným způsobem ztěžuje.
b)„krizovým obdobím“ se rozumí období, během něhož je členský stát Komisí oprávněn přijmout postupem podle odstavce 2 opatření uvedená v tomto článku.
2.V případě krizové situace, která se týká celého území členského státu nebo jeho části, se může tento členský stát prostřednictvím řádně odůvodněné žádosti obrátit na Komisi za účelem přijetí rozhodnutí, kterým se tomuto členskému státu povoluje přijmout opatření uvedená v tomto článku pro celé své území nebo jeho část. Tato opatření mohou být uplatňována po dobu nejvýše šesti měsíců. Komise může na žádost členského státu povolit prodloužení opatření vždy o dalších šest měsíců, dokud trvá krizová situace.
3.Komise může rozhodnout, že krizové období začalo ještě předtím, než dotyčný členský stát předmětnou věc oznámil podle odstavce 2.
4.Pokud Komise obdrží řádně odůvodněné žádosti dvou nebo více členských států týkající se jedné krizové situace, která se vztahuje na celé jejich území nebo jeho část, může přijmout jediné rozhodnutí vztahující se na všechny tyto členské státy.
5.Bez ohledu na čl. 5 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a bod 8 přílohy II mohou příslušné orgány členských států prodloužit dobu platnosti osvědčení o technické způsobilosti všech nebo některých kategorií vozidel, jejichž platnost skončila nebo by jinak měla skončit během krizového období, a to na dobu nejvýše šesti měsíců. Toto období může být prodlužováno vždy o dalších šest měsíců, pokud krize trvá a Komise to schválí.
6.Opatření přijatá členskými státy na základě tohoto článku se neprodleně oznámí Komisi, která informuje ostatní členské státy a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.“;
14)Příloha I, příloha III a příloha IV se mění v souladu s přílohou I této směrnice.
Článek 2
Změny směrnice 2014/47/EU
Směrnice 2014/47/EU se mění takto:
1)článek 1 se nahrazuje tímto:
„Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví minimální požadavky na systém silničních technických kontrol užitkových vozidel a na měření dálkově ovládaným zařízením vozidel provozovaných na území členských států.“;
2)článek 2 se mění takto:
a)odstavec 1 se mění takto:
i)
vkládá se nové písmeno aa), které zní:
„aa) motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu nákladů, jejichž maximální hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny – kategorie vozidel N1;“
ii)
doplňuje se druhý pododstavec, který zní:
„Článek 4a se vztahuje rovněž na motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a jejich zavazadel, která mají nejvýše osm míst k sezení kromě místa k sezení řidiče – kategorie vozidel M1, a na dvoukolová, tříkolová nebo čtyřkolová motorová vozidla uvedená v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013***** – kategorie vozidel L.
*****
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2013/167/oj
).“;
b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Touto směrnicí není dotčeno právo členských států provádět silniční technické kontroly u vozidel neuvedených v odstavci 1 a provádět kontroly jiných aspektů silniční dopravy a bezpečnosti nebo provádět kontroly na jiných místech než na veřejných pozemních komunikacích. Žádné ustanovení této směrnice nebrání tomu, aby členský stát z důvodu bezpečnosti silničního provozu omezil používání určitých typů vozidel na určitých částech své silniční sítě.“;
3)článek 3 se mění takto:
a)bod 11) se nahrazuje tímto:
„11) „osvědčením o technické způsobilosti“ protokol o technické prohlídce definovaný v čl. 3 bodu 12) směrnice 2014/45/EU;“
b)bod 18 se zrušuje;
c)doplňují se nové body 21) a 22), které znějí:
„21) „měřením dálkově ovládaným zařízením“ kontrola vozidel měřením emisí z výfuku na pozemních komunikacích, včetně oxidů dusíku a částic, nebo hladin hluku vozidel projíždějících v blízkosti stacionárního nebo mobilního silničního zařízení, nebo měřením v provozu za vozidlem v případě kontroly vozidel z hlediska emisí látek znečišťujících ovzduší;
22) „měřením v provozu za vozidlem“ měření emisí látek znečišťujících ovzduší na pozemních komunikacích u vozidel následovaných sledovacím vozidlem vybaveným vhodným zařízením pro odběr vzorků a měřicím přístrojem.“;
4)článek 4 se nahrazuje tímto:
„Článek 4
Systém silničních kontrol
Systém silničních technických kontrol zahrnuje použití měření dálkově ovládaným zařízením podle článku 4a, prvotní silniční technickou kontroly podle čl. 10 odst. 1 a podrobnější silniční technickou kontroly podle čl. 10 odst. 2.“
5)vkládá se nový článek 4a, který zní:
„Článek 4a
Měření dálkově ovládaným zařízením
1.Členské státy používají technologii měření dálkově ovládaným zařízením ke kontrole motorových vozidel z hlediska emisí látek znečišťujících ovzduší a emisí hluku. Každý členský stát přijme každý rok opatření nezbytná k tomu, aby bylo pomocí této technologie prověřeno nejméně 30 % vozového parku motorových vozidel registrovaných na jeho území.
2.Členské státy použijí výsledky tohoto měření dálkově ovládaným zařízením k identifikaci vozidel s vysokými emisemi. Vozidlo se však nepovažuje za vozidlo, které nevyhovělo nebo vyhovělo silniční kontrole na základě jediného měření dálkově ovládaným zařízením.
Členské státy přijmou opatření nezbytná k ověření emisí z výfuku, hladiny hluku nebo obojího u každého vozidla, u něhož na základě údajů měření dálkově ovládaným zařízením z alespoň tří měření tohoto vozidla v průběhu šesti měsíců existuje podezření, že jeho emise překračují určitou úroveň. V případě emisí z výfuku je tato úroveň dvojnásobkem průměrné úrovně pro vozidla stejné kategorie, emisní třídy a se stejným typem zapalování, tj. zážehovým nebo vznětovým. V případě hluku je tato úroveň 3 dB nad průměrnou úrovní pro vozidla stejné kategorie.
Toto ověřování členskými státy může probíhat takto:
a)bezprostředně po měření dálkově ovládaným zařízením v rámci silniční technické kontroly provedené v souladu s článkem 10, včetně zkoušky hluku nebo emisí z výfuku nebo obou těchto zkoušek v souladu s bodem 3 položkou 8 přílohy II;
b)do 15 dnů od posledního měření dálkově ovládaným zařízením ve stanici technické kontroly uvedené v článku 12 směrnice 2014/45/EU u vozidel registrovaných v členském státě, kde se měření dálkově ovládaným zařízením uskutečnilo, poté, co příslušný orgán do pěti dnů od posledního měření dálkově ovládaným zařízením vyrozumí vlastníka vozidla.
3.Pokud jde o vozidla registrovaná v jiném členském státě, příslušný orgán informuje příslušný orgán členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno, o měření dálkově ovládaným zařízením a o případné následné silniční technické kontrole prostřednictvím kontaktních míst uvedených v článku 17 této směrnice. Pokud nebyla provedena následná silniční kontrola, požádají členské státy, ve kterých je vozidlo registrováno, držitele osvědčení o registraci vozidla, aby vozidlo přistavil do kterékoli stanice technické kontroly uvedené v článku 12 směrnice 2014/45/EU nejpozději 45 dnů po oznámení, které obdrží od členského státu, v němž proběhlo měření dálkově ovládaným zařízením.
4.Členské státy mohou rovněž ověřit emise z výfuku, hladinu hluku nebo obojí u každého vozidla, u něhož existuje podezření, že jeho emise překračují dvojnásobek průměrných hladin uvedených v odstavci 2 nebo o více než 3 dB průměrné hladiny uvedené v odstavci 2, a to pouze na základě jednoho nebo dvou měření dálkově ovládaným zařízením. Toto ověření se provede v souladu s odstavcem 3.“;
6)v článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
„1.
Celkový počet prvotních silničních technických kontrol, které členské státy každý kalendářní rok provádějí v případě vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a), b), c) a d), odpovídá nejméně 5 % celkového počtu těchto vozidel registrovaných na jejich území.
2.
Celkový počet prvotních silničních technických kontrol, které členské státy každý kalendářní rok provádějí v případě vozidel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. aa), odpovídá nejméně 2 % celkového počtu těchto vozidel registrovaných na jejich území.“;
7)v článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„K přiřazení určitého rizikového profilu určitému podniku mohou členské státy používat kritéria uvedená v příloze I. Tyto informace se použijí k důkladnějším a častějším kontrolám podniků s vyšším stupněm rizika. Systém hodnocení rizika provozují příslušné orgány členských států.
Pokud jde o vozidla uvedená v čl. 2 odst. 1 písm. a) až a c), členské státy zajistí, aby informace o počtu a závažnosti nedostatků podle přílohy II a případně podle přílohy III této směrnice, jež byly zjištěny u vozidel provozovaných jednotlivými podniky, byly zanášeny do systému hodnocení rizika zavedeného podle článku 9 směrnice 2006/22/ES.“;
8)v článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.
Členské státy vyžadují, aby řidiči měli k dispozici osvědčení o technické způsobilosti odpovídající poslední pravidelné technické prohlídce v elektronické podobě nebo jeho potvrzenou tištěnou verzi a protokol o poslední silniční technické kontrole. Členské státy vyžadují, aby jejich orgány akceptovaly elektronické doklady o těchto technických prohlídkách a kontrolách.“;
9)článek 9 se nahrazuje tímto:
„Článek 9
Výběr vozidel pro prvotní silniční technickou kontrolu
Při určování vozidel, která mají být podrobena prvotní silniční technické kontrole, mohou kontroloři přednostně vybírat vozidla, která jsou provozována podniky s vysokým rizikovým profilem v souladu s kritérii stanovenými v příloze I této směrnice nebo podle směrnice 2006/22/ES. Vozidla mohou být vybrána ke kontrole rovněž namátkově nebo na základě důvodného podezření, že dané vozidlo představuje riziko pro bezpečnost silničního provozu nebo pro životní prostředí, a to i na základě měření dálkově ovládaným zařízením.“;
10)v čl. 10 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:
a)písmeno a) se nahrazuje tímto:
„a) zkontroluje aktuální osvědčení o technické způsobilosti a protokol o silniční technické kontrole, jsou-li k dispozici, v souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 18a odst. 1;“
b) písmeno c) se nahrazuje tímto:
„c) provede vizuální kontrolu zabezpečení nákladu vozidla v souladu s článkem 13;“
11)článek 13 se nahrazuje tímto:
„Článek 13
Kontrola zabezpečení nákladu
1.Během silničních kontrol se u vozidel kontroluje zabezpečení nákladu v souladu s přílohou III, aby se zajistilo, že je náklad zabezpečen způsobem, jenž neznemožňuje bezpečné řízení ani nepředstavuje ohrožení života, zdraví, majetku či životního prostředí. Kontroly se provádějí za účelem ověření, že za všech druhů použití vozidla, včetně nouzových situací či rozjezdů do kopce:
a)náklad může změnit svou polohu vzhledem k ostatním částem nákladu, stěnám či plochám vozidla jen minimálně;
b)náklad nemůže opustit nákladní prostor nebo se dostat mimo ložnou plochu.
2.Aniž jsou dotčeny požadavky na dopravu určitých kategorií nákladu, například věcí, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES******, zabezpečení nákladu a kontrola zabezpečení nákladu se provádí v souladu se zásadami a případně normami stanovenými v oddíle I přílohy III této směrnice. Lze použít nejnovější verzi norem stanovených v bodě 5 uvedeného oddílu.
3.Následná opatření podle článku 14 se uplatní i v případě závažných nebo nebezpečných nedostatků týkajících se zabezpečení nákladu.
4.Členské státy zajistí, aby zaměstnanci zapojení do kontrol zabezpečení nákladu byli k tomuto účelu odpovídajícím způsobem vyškoleni.
******
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13, ELI:
http://data.europa.eu/eli/dir/2008/68/oj
).“;
12)v článku 14 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„4. Zjevné neoprávněné zásahy u jakékoli konstrukční části vozidla nebo manipulace s ní, včetně systému k omezení emisí, tlumiče výfuku a bezpečnostních systémů se považují za závažné nebo nebezpečné nedostatky a jsou postižitelné účinnými, přiměřenými, odrazujícími a nediskriminačními sankcemi.“;
13)v článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
„2.
Po dokončení podrobnější kontroly vypracuje kontrolor protokol podle přílohy IV. Členské státy zajistí, aby řidič vozidla obdržel jeden elektronický exemplář protokolu o kontrole.“;
14)v článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Jsou-li u vozidla, které není registrováno v členském státě, kde byla provedena kontrola, zjištěny závažné nebo nebezpečné nedostatky nebo nedostatky, které vedou k omezení nebo zákazu používání vozidla, oznámí kontaktní místo výsledky této kontroly kontaktnímu místu členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno. Toto oznámení obsahuje údaje uvedené v protokolu o silniční kontrole podle přílohy IV a je sděleno kontaktnímu místu členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno, prostřednictvím systému zasílání zpráv (systému zpráv o silničních technických kontrolách) uvedeného v článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2205*******.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů pro ohlašování vozidel se závažnými nebo nebezpečnými nedostatky kontaktnímu místu členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno, podle prvního pododstavce tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.
*******Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2205 ze dne 29. listopadu 2017 o podrobných pravidlech pro postupy oznamování užitkových vozidel se závažnými nebo nebezpečnými nedostatky zjištěnými při silničních technických kontrolách (Úř. věst. L 314, 30.11.2017, s. 3, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2017/2205/oj
).“;
15)vkládá se nový článek 18a, který zní:
„Článek 18a
Výměna údajů mezi orgány členských států
1.Členské státy si jsou při provádění této směrnice vzájemně nápomocny. Vyměňují si informace a údaje zejména s cílem ověřit v případě nutnosti právní a technický stav vozidla během silniční kontroly, a to v členském státě, ve kterém je dané vozidlo registrováno.
Členské státy poskytnou příslušným orgánům jiných členských států přístup k údajům týkajícím se obsahu prohlášení o shodě, posledního osvědčení o technické způsobilosti, všech protokolů o silničních technických kontrolách a historických záznamů z počítadla ujetých kilometrů vozidla, které jsou uloženy ve vnitrostátních databázích.
Členské státy propojí své elektronické systémy, pokud jde o osvědčení o technické způsobilosti a historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů, prostřednictvím elektronického systému MOVE-HUB vyvinutého Komisí, a to tak, aby příslušné orgány kteréhokoli členského státu mohly v reálném čase nahlížet do příslušné databáze nebo vnitrostátního registru vozidel kteréhokoli jiného členského státu.
2.Do [VLOŽTE DATUM: 2 roky po vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví nezbytná opatření pro provádění funkcí elektronického systému MOVE-HUB a upřesní minimální požadavky týkající se formátu a obsahu informací a údajů, které si mají členské státy vyměňovat o vozidlech podléhajících silniční kontrole. Tyto prováděcí akty zajistí ochranu osobních údajů a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.
3.Propojení elektronických systémů podle odstavce 1 se uvede do provozu do jednoho roku po přijetí prováděcích aktů uvedených v odstavci 2.“;
16)článek 20 se nahrazuje tímto:
„Článek 20
Sdělování informací Komisi
1.Do 31. března 2030 a poté každé tři roky do 31. března sdělí členské státy Komisi prostřednictvím online platformy pro podávání zpráv uvedené v článku 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999********, (dále jen „e-platforma“) shromážděné údaje za každý z předchozích tří kalendářních let, které se týkají vozidel kontrolovaných na jejich území. Tyto údaje zahrnují následující informace za kalendářní rok:
a)celkový počet zkontrolovaných vozidel,
b)počet zkontrolovaných vozidel v jednotlivých kategoriích,
c)zemi registrace každého zkontrolovaného vozidla;
d)v případě podrobnějších kontrol kontrolované oblasti a nevyhovující položky v souladu s bodem 10 přílohy IV této směrnice;
e)výsledky měření dálkově ovládaným zařízením v souladu s článkem 4a této směrnice.
První zpráva se bude týkat zvlášť let 2027, 2028 a 2029.
2.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se formátu pro sdělování údajů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím e-platformy. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2. Do vstupu těchto pravidel v platnost používají členské státy standardní formulář pro podávání zpráv uvedený v příloze V.
Komise podá o shromážděných údajích zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
********
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI:
http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj
).“;
17)článek 21 se mění takto:
a)druhá a třetí odrážka se nahrazují tímto:
„–
aktualizace přílohy II bodu 3 s ohledem na metody v případě dostupnosti účinnějších a účelnějších metod kontroly bez rozšíření seznamu kontrolovaných položek,
–
přizpůsobení přílohy II bodu 3 v návaznosti na pozitivní hodnocení uskutečněných nákladů a přínosů, s ohledem na seznam kontrolovaných položek, metody, důvody pro nevyhovění a posouzení nedostatků v případě změn povinných požadavků vztahujících se ke schvalování typu v právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti nebo životního prostředí;“
b)doplňuje se následující čtvrtá a pátá odrážka:
„–
stanovení společných mezních hodnot [měření dálkově ovládaným zařízením] pro emise výfukových plynů nebo hluku nebo pro obojí, které se použijí ke zjišťování vozidel s vysokými emisemi, a to na základě výsledků, které členské státy sdělí Komisi v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. e); pro zjišťování vozidel s vadnými systémy k omezení emisí a vozidel se systémy k omezení emisí, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, mohou být stanoveny odlišné mezní hodnoty;
–
upřesnění metod měření počtu částic (PN) u zážehových motorů a měření oxidů dusíku (NOX) u vznětových a zážehových motorů, které je vyžadováno podle bodu 3 oddílu 8.2 přílohy II.“;
18)článek 24 se nahrazuje tímto:
„Článek 24
Podávání zpráv
Do [dvou let ode dne uvedeného v čl. 20 odst. 1] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedení a účincích této směrnice. Zpráva analyzuje zejména její účinek z hlediska zlepšení bezpečnosti silničního provozu a snížení emisí.“;
19)Přílohy II, III, IV, a V se mění v souladu s přílohou II této směrnice.
Článek 3
1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [VLOŽTE DATUM: 2 roky po vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 5
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ
Obsah
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik
1.3Cíle
1.3.1Obecné cíle
1.3.2Specifické cíle
1.3.3Očekávané výsledky a dopady
1.3.4Ukazatele výkonnosti
1.4Návrh/podnět se týká:
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu
1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systémy řízení a kontroly
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu
3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu
3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu
3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.7Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
4.Digitální rozměr
4.1Požadavky digitálního významu
4.2Údaje
4.3Digitální řešení
4.4Posouzení interoperability
4.5Opatření na podporu digitálního provádění
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
Návrh směrnice, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES a kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES.
1.2Příslušné oblasti politik
Doprava, bezpečnost silničního provozu
1.3Cíle
1.3.1Obecné cíle
Obecným cílem tohoto podnětu je dále zlepšit bezpečnost silničního provozu v EU, přispět k udržitelné mobilitě a usnadnit volný pohyb osob a zboží v EU tím, že se plně využije potenciál balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel (RWP).
1.3.2Specifické cíle
Specifickými cíli tohoto podnětu je:
–
zajištění konzistentnosti, objektivity a kvality technických prohlídek dnešních i budoucích vozidel;
–
výrazné omezení neoprávněných zásahů u vozidel a zlepšení odhalování vadných vozidel, aby bylo možné odhalit bezpečnostní systémy a systémy k omezování emisí (tj. znečištění ovzduší a emisí hluku), které jsou vadné nebo u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, jakož i podvody s počítadly ujetých kilometrů;
–
zlepšení elektronického ukládání a výměnu příslušných identifikačních údajů a údajů o stavu vozidla.
1.3.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Návrh přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v EU, přičemž jeho dopad se odhaduje na 6 912 zachráněných životů a 64 885 odvrácených vážných zranění. Přispěje také k udržitelné mobilitě snížením emisí látek znečišťujících ovzduší a emisí hluku, což povede k úsporám externích nákladů, které se odhadují na 83,4 miliardy EUR.
Přispěje k usnadnění volného pohybu osob a zboží v EU tím, že odstraní překážky pro novou registraci vozidel v jiném členském státě a (omezené) uznávání osvědčení o pravidelné technické prohlídce v celé EU.
Dále se očekává, že přinese významné výhody díky zavedení kontrolních metod pro kontrolu elektrických vozidel, zlepšení zkoušek emisí (měření NOX a PN) a zavedení kontrolních metod pro pokročilé asistenční systémy pro řidiče a další bezpečnostní systémy. Přínosy se očekávají také díky zavedení povinných kontrol zabezpečení nákladu a nových způsobů provádění kontrol, jako je například sledování výskytu látek znečišťujících ovzduší a hluku na základě měření v provozu za vozidlem nebo pomocí měření dálkově ovládaným zařízením, a také díky opatřením týkajícím se správy dat.
Očekává se, že tento podnět povede k lepšímu odhalování vadných vozidel a vozidel, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, a tím i ke snížení jejich počtu, a to i díky rozšíření silničních kontrol na lehká užitková vozidla. Očekává se, že povede k výraznému omezení neoprávněných zásahů u počítadel ujetých kilometrů díky povinnosti zaznamenávat údaje z těchto počítadel a tyto záznamy zpřístupnit v případě nové registrace.
Přínosem by mělo být také povinné elektronické osvědčení o technické způsobilosti, zavedení registračního dokladu vozidla v digitální podobě, přístup k protokolům o pravidelných technických prohlídkách ve vnitrostátních databázích a rozšíření údajů zahrnutých do vnitrostátních registrů vozidel.
Celkové přínosy se ve srovnání s výchozím scénářem odhadují na 391,6 miliardy EUR v období 2026–2050 (vyjádřeno v současné hodnotě).
1.3.4Ukazatele výkonnosti
Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.
Pokud jde o cíl bezpečnosti silničního provozu, Komise pravidelně sleduje klíčové ukazatele bezpečnosti silničního provozu, včetně trendů v počtu úmrtí, vážných a lehkých zranění v jednotlivých členských státech a podle kategorií vozidel, stáří a určitých charakteristik vozidel. Podrobné informace o příčinách nehod, zejména o závadách vozidel, pravděpodobně nebudou v brzké době k dispozici ve velkém měřítku. V budoucnu může poskytnout podrobnější vhled do příčin významné části nehod analýza zapisovačů údajů o události, kterou nařizuje nařízení o obecné bezpečnosti. Do té doby by měly být stávající požadavky na podávání zpráv aktualizovány, aby lépe odpovídaly současným potřebám monitorování.
Pokud jde o snižování znečištění ovzduší a hluku, trendy v oblasti znečištění ovzduší a hlukového znečištění průběžně sleduje agentura EEA. Část snížení emisí, které se očekává v průběhu let, bude souviset s tímto podnětem díky lepší údržbě vozidel a omezení neoprávněných zásahů u systémů k omezení emisí. Pokrok při plnění cíle přispět k udržitelné mobilitě lze měřit na základě trendů ve výsledcích pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol a také na základě údajů měření dálkově ovládaným zařízením.
Pokud jde o cíl usnadnění volného pohybu, ukazatelem úspěchu bude počet členských států uznávajících pravidelné technické prohlídky provedené v zahraničí.
Pro měření úspěšnosti podnětu jsou stanoveny následující operační cíle: 1) používat nově dostupné metody kontroly v oblasti bezpečnosti a emisí; 2) propojit registry vozidel a databáze údajů z počítadel ujetých kilometrů členských států prostřednictvím společné platformy; 3) digitalizovat doklady vozidel; 4) snížit počet vadných vozidel a vozidel, u nichž byly provedeny neoprávněné zásahy, na silnicích EU.
Útvary Komise budou sledovat provádění a účinnost tohoto podnětu prostřednictvím řady opatření a souboru hlavních ukazatelů, které budou měřit pokrok při dosahování operačních cílů. Po pěti letech od začátku uplatňování revidovaných právních předpisů by útvary Komise měly provést hodnocení s cílem ověřit, do jaké míry bylo cílů podnětu dosaženo.
1.4Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Vnitrostátní orgány veřejné správy budou muset vytvořit databázi pro ukládání historických záznamů z počítadel ujetých kilometrů u vozidel registrovaných na jejich území, propojit stávající vnitrostátní registry vozidel prostřednictvím platformy pro zasílání zpráv MOVE-HUB, přidat do těchto registrů nové datové prvky a zavést měření dálkově ovládaným zařízením, což vyžaduje nákup a instalaci nového silničního zařízení a monitorovacího systému.
Stanice technické kontroly budou muset aktualizovat požadavky na prohlídky a zavést některé nové, což si vyžádá další investice do technického vybavení, kapacity pro provádění prohlídek a odborné přípravy kontrolorů. Očekává se však, že stanice technické kontroly budou schopny získat alespoň část dodatečných nákladů zpět díky dodatečným obchodním příležitostem (zvýšenému počtu prohlídek) a v některých případech (v závislosti na členském státě) na základě určitého navýšení poplatků za pravidelné technické prohlídky.
Opravny vozidel, prodejci motorových vozidel a další autoservisy budou muset aktualizovat svůj kancelářský software, aby mohly přenášet svá data do centrální vnitrostátní databáze, a to kvůli požadavku na vytvoření systému pro zaznamenávání údajů z počítadel ujetých kilometrů osobních a dodávkových automobilů.
Výrobci automobilů budou muset přizpůsobit své systémy rámci správy a řízení pro poskytování přístupu k datům ve vozidle, která jsou nezbytná pro provádění pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol, stanicím technické kontroly a příslušným orgánům a provést úpravy svých IT systémů pro zajištění přístupu k příslušným datům a dále i nákladů na údržbu.
Někteří majitelé vozidel budou také čelit dodatečným pravidelným technickým prohlídkám a/nebo silničním kontrolám. Vzhledem k novým požadavkům na provádění kontrol v oblasti bezpečnosti a emisí látek znečišťujících ovzduší a hluku mohou být někteří majitelé vozidel nuceni svá vozidla opravit, aby mohla úspěšně absolvovat pravidelnou technickou prohlídku a mohla být nadále používána.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Přestože technologický vývoj pravděpodobně povede k dalšímu zvýšení bezpečnosti vozidel, zavedení nových technologií do vozového parku EU bude nějakou dobu trvat a některé z nových funkcí mohou přinést i nová rizika. Stejně tak je sice možné, že technická řešení ztíží provádění neoprávněných zásahů u vozidel, je ale nepravděpodobné, že by tyto zásahy zcela vymizely, pokud nebude umožněno kontrolování vozidel za účelem odhalení nezákonných úprav, zejména softwaru pro řízení motoru, např. zajištěním lepšího přístupu k datům ve vozidle. Pokud tedy nedojde k zásahu na úrovni EU, problém bude pravděpodobně přetrvávat.
Členské státy mohou přijmout jednostranná opatření; tato opatření však nemohou nahradit koordinační a harmonizační účinek tří směrnic, což s sebou nese riziko možného narušení jednotného trhu a pouze částečného řešení problému.
Problém nedostatečné kontroly emisí látek znečišťujících ovzduší z vozidel bude přetrvávat, dokud budou na silnicích jezdit vozidla se spalovacími motory. Přestože se díky přísnějším emisním normám a postupné elektrifikaci sníží počet vozidel, která produkují výfukové emise, budou v EU provozována i za několik desetiletí. Bez aktualizace současných požadavků na zkoušky emisí na úrovni EU však členské státy nemusí zavést nejúčinnější a nejefektivnější zkušební metody, které jsou již k dispozici. Podobně platí, že i když může více členských států začít experimentovat s prováděním silničních zkoušek hluku, je nepravděpodobné, že by se bez systematičtějšího a koordinovanějšího přístupu podařilo problém hlučných vozidel podstatně omezit.
Bez zásahu na úrovni EU mohou některé členské státy přijmout jednostranná nebo dvoustranná opatření, jako je systematické zaznamenávání (a případně výměna) údajů z počítadel ujetých kilometrů nebo vypracování dohod o vzájemném uznávání osvědčení o technické způsobilosti. Systémový problém nedostatečné a neefektivní výměny údajů o vozidlech souvisejících s technickými prohlídkami by však přetrvával, což by bránilo účinnému provádění a prosazování stávajících pravidel.
Vzhledem k tomu, že silniční doprava a automobilový průmysl jsou mezinárodními odvětvími, je mnohem účinnější a efektivnější řešit tyto otázky na úrovni EU než na úrovni členských států. Přestože se vnitrostátní postupy historicky liší, určitá minimální úroveň harmonizace při provádění kontrol vozidel a společně dohodnutá řešení výměny údajů o vozidlech mezi členskými státy jsou účinnější než mnoho nekoordinovaných vnitrostátních řešení.
Díky společným pravidlům pro kontrolování moderních technologií vozidel (elektromobilů, ADAS a nejnovějších zařízení pro regulaci emisí) budou členské státy dosahovat úspor z rozsahu a výrobci zkušebního vybavení budou moci působit na jednotnějším trhu. Fungování jednotného trhu by se zlepšilo také tím, že by vozidla podléhala podobným zkouškám za podobných podmínek a dopravci by měli podobné náklady.
Koordinace podmínek přístupu k údajům o vozidlech a jejich výměny na úrovni EU bude nejen účinnější než dvoustranné dohody a jednání s jednotlivými výrobci, ale také vyrovná podmínky pro členské státy a společně jim zajistí silnější postavení vůči automobilovému průmyslu.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Od roku 1977 byla na úrovni EU zavedena různá opatření, protože členské státy začaly vytvářet vlastní vnitrostátní předpisy týkající se technických prohlídek vozidel, což vedlo k nedostatečné harmonizaci. Balíček RWP z roku 2014 vychází z požadavků obsažených v předchozích směrnicích týkajících se technických prohlídek, silničních kontrol a pravidel pro registrační doklady vozidel. Pro splnění cíle zvýšit bezpečnost vozidel na silnicích byly zpřísněny minimální normy EU pro pravidelné technické prohlídky a zavedeny povinné normy spolu se zavedením namátkových silničních kontrol. To bylo považováno za zásadní, aby se nesnížila účinnost prosazování technické způsobilosti. Pro splnění cíle zpřístupnit nezbytné údaje pro technické prohlídky, jakož i údaje z těchto prohlídek, podporuje směrnice o pravidelných technických prohlídkách také spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy, včetně záznamů o technických prohlídkách.
Význam balíčku RWP se v posledních letech snížil v důsledku prohlubujících se rozdílů mezi stávajícími požadavky na technickou způsobilost a novými systémy instalovanými v moderních vozidlech. Zdá se, že v oblasti pokročilých asistenčních systémů pro řidiče (ADAS), inteligentních dopravních systémů (ITS), rozhraní člověk/stroj (HMI) a elektronických bezpečnostních prvků neposkytují tyto tři směrnice dostatečně komplexní rámec. Balíček RWP v současné době nezahrnuje konkrétní kontrolní postupy pro bezpečné a účinné zajištění souladu s předpisy a údržby u elektrických a hybridních vozidel, včetně aktualizací softwaru.
Pokud jde o cíl balíčku RWP přispět ke snížení emisí ze silniční dopravy, některé zkoušky používané v rámci pravidelných technických prohlídek již nejsou dostatečně citlivé pro odhalení nevyhovující úrovně emisí u vozidel se spalovacím motorem. Moderní motory vozidel a systémy výfukových plynů mají kritická kritéria detekce, která nejsou pokryta aktuálně stanovenými zkušebními metodami, a snížila se tak schopnost současného balíčku RWP přispívat ke snižování počtu vozidel s vysokými emisemi v provozu. Kromě toho v současné době neexistují žádné předpisy EU o technických prohlídkách vozidel, pokud jde o manipulace nebo závady týkající se emisí NOX nebo pokud jde o manipulace nebo závady týkající se filtru pevných částic.
Pokud jde o zlepšení výměny informací o výsledcích kontrol mezi členskými státy, současný rámec pro výměnu informací není účinný. Ačkoli právní předpisy zmiňují možnost elektronické výměny údajů mezi orgány členských států, ne všechny země tuto možnost využívají. I když harmonizace registračních dokladů vozidel usnadnila registraci vozidel z jiných členských států a EHP, stále existuje prostor pro zlepšení procesu digitalizace, aby byl ještě snazší.
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Návrh je v souladu s cíli a prioritami stanovenými ve Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu z roku 2020 a Zelenou dohodou EU, neboť zajišťuje, aby si vozidla na pozemních komunikacích dlouhodobě udržovala odpovídající úroveň bezpečnosti a environmentální výkonnosti.
Je v souladu s cíli stanovenými v rámci politiky EU v oblasti bezpečnosti silničního provozu a očekává se, že také významně přispěje k cílům politiky EU v oblasti čistoty ovzduší, včetně cílů směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší a směrnice o národních závazcích ke snížení emisí, a to díky lepšímu zjišťování a omezování přítomnosti znečišťovatelů s vysokým podílem na celkových emisích ze silniční dopravy.
Návrh usnadní online přístup k informacím o vozidlech, k příslušným správním postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, což je v souladu s nařízením o zřízení jednotné digitální brány. Výměna informací týkajících se technické způsobilosti a registračních údajů bude sladěna s příslušnými pravidly, kterými se řídí ochrana údajů (GDPR).
Návrh je rovněž v souladu s bezpečnostními a environmentálními požadavky stanovenými v předpisech pro schvalování typu, včetně nařízení o obecné bezpečnosti. Zahrnuje opatření, která zajistí, že majitelé budou dodržovat minimální normy po celou dobu životnosti vozidla. Návrh zajišťuje soulad mezi prováděním pravidelných technických prohlídek a silničních kontrol a procesem schvalování typu, a to i ve vztahu k využívání tzv. elektronických pravidelných technických prohlídek. Návrh je rovněž v souladu s požadavky právních předpisů o vozidlech s ukončenou životností (ELV).
Návrh je proto považován za souladný s příslušnými strategiemi a právními nástroji EU a přispívá k prioritám politiky EU.
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Jednorázové náklady v roce 2027 a průběžné náklady Komise na přizpůsobení souvisejí zejména s modernizací informačního systému, který slouží jako společné rozhraní pro podporu interakcí mezi vládními orgány/organizacemi, zejména v souvislosti s výměnou informací týkajících se vozidel. Informační funkce budou vycházet ze stávající platformy (MOVE-HUB), kterou vyvinula a provozuje Komise za účelem výměny různých informací týkajících se silniční dopravy mezi členskými státy. Modernizace tohoto systému by představovala nejlepší využití stávající organizace a dosud investovaných prostředků.
Úplné provedení revidovaného balíčku předpisů o technické způsobilosti vozidel si od roku 2027 vyžádá také další lidské zdroje v rozsahu jednoho plného pracovního úvazku ročně v souvislosti s prací na prováděcích právních předpisech, včetně podpory členských států při vytváření potřebného technického a digitálního rámce.
1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu
Časově omezená doba trvání
–
s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,
–
finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.
Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
Přímé řízení Komisí
– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
–
prostřednictvím výkonných agentur.
Sdílené řízení s členskými státy
Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,
– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
– veřejnoprávní subjekty,
– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,
–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.
Poznámky
Provádění návrhu vyžaduje aktualizaci a údržbu stávajícího informačního systému. Tento systém by měl propojit stávající sítě vnitrostátních informačních systémů a interoperabilních přístupových bodů, za jejichž provoz nesou odpovědnost a které řídí jednotlivé členské státy, aby byla zajištěna bezpečná a spolehlivá výměna informací týkajících se vozidel. Komise v prováděcích aktech vymezí vhodná řešení v oblasti informačních technologií, včetně návrhu/architektury a technických specifikací platformy rozhraní pro propojení vnitrostátních systémů za účelem výměny informací.
Očekává se, že náklady Komise na přizpůsobení budou sestávat ze dvou hlavních nákladových položek (vypočtených v současné čisté hodnotě):
– jednorázových nákladů na přizpůsobení v roce 2027, které vzniknou v souvislosti s nezbytnou technickou aktualizací IT platformy a jejím testováním při výměně informací týkajících se vozidel mezi členskými státy, jejichž výše se odhaduje na 200 000 EUR;
– průběžných nákladů na přizpůsobení (údržbu a podporu specializované platformy) odhadovaných na přibližně 50 000 EUR ročně určených na interaktivní výměnu informací mezi orgány členských států.
Práce na provádění balíčku RWP, včetně následné podpory členských států při vytváření požadovaného technického a digitálního rámce, vyžaduje navýšení lidských zdrojů v rozsahu jednoho plného pracovního úvazku ročně od roku 2027 po dobu nejméně tří let.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Úkoly, které přímo provádí GŘ MOVE, se řídí podle ročního cyklu plánování a monitorování vykonávaného Komisí a výkonnými agenturami, včetně podávání zpráv o výsledcích prostřednictvím výroční zprávy o činnosti GŘ MOVE.
Pokud jde o pravidelné technické prohlídky, podle článku 20a směrnice o pravidelných technických prohlídkách sdělí členské státy Komisi prostřednictvím online platformy pro podávání zpráv (dále jen „e-platforma“) shromážděné údaje za každý z předchozích tří kalendářních let, které se týkají vozidel kontrolovaných na jejich území. Tyto údaje musí obsahovat (za kalendářní rok):
–počet stanic technické kontroly v jednotlivých členských státech,
–celkový počet zkontrolovaných vozidel,
–počet zkontrolovaných vozidel v jednotlivých kategoriích,
–kontrolované oblasti a nevyhovující položky v souladu s bodem 3 přílohy I;
–pokud byla kontrolována vozidla registrovaná v jiném členském státě, počet, kategorii a výsledek kontroly těchto vozidel.
Pokud jde o silniční kontroly, podle článku 20 směrnice o silničních kontrolách sdělí členské státy Komisi prostřednictvím online platformy pro podávání zpráv (dále jen „e-platforma“, stejně jako výše) shromážděné údaje za každý z předchozích tří kalendářních let, které se týkají vozidel kontrolovaných na jejich území. Tyto údaje musí obsahovat (za kalendářní rok):
–celkový počet zkontrolovaných vozidel,
–počet zkontrolovaných vozidel v jednotlivých kategoriích,
–zemi registrace každého zkontrolovaného vozidla;
–v případě podrobnějších kontrol kontrolované oblasti a nevyhovující položky v souladu s bodem 10 přílohy IV;
–výsledky měření dálkově ovládaným zařízením v souladu s článkem 4a.
Nové období pro podávání zpráv členskými státy se prodlužuje ze současných dvou let na tři roky, aby se snížila administrativní zátěž vnitrostátních orgánů. E-platforma má usnadnit automatické shromažďování údajů pomocí zvláštních funkcí podávání zpráv.
2.2Systémy řízení a kontroly
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Provádění směrnice bude řídit oddělení GŘ MOVE, které má na starosti oblast této politiky
Výdaje budou realizovány v rámci přímého řízení v plném souladu s finančním nařízením. Kontrolní strategie pro veřejné zakázky a granty v GŘ MOVE zahrnuje konkrétní právní, provozní a finanční kontroly ex ante týkající se postupů (v případě zadávání veřejných zakázek včetně přezkumu poradním výborem pro veřejné zakázky a smlouvy), jakož i podpisu smluv a dohod. Kromě toho jsou výdaje na pořízení zboží a služeb předmětem kontrol ex ante a v případě potřeby následných a finančních kontrol.
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Pokud jde o plnění úkolů souvisejících se zřízením nového mechanismu, zjištěná rizika souvisejí s využíváním zadávacích řízení: zpoždění, dostupnost údajů, včasné informování trhu atd. Tato rizika jsou zohledněna finančním nařízením a zmírněna souborem vnitřních kontrol, které GŘ MOVE při zadávání zakázek této hodnoty uplatňuje.
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Požadované navýšení rozpočtu se týká modernizace a údržby informačního systému. Pokud jde o kontrolní činnosti související s IT systémy vyvinutými nebo spravovanými ředitelstvím odpovědným za návrh, řídicí výbor pro IT pravidelně sleduje databáze ředitelství a dosažený pokrok, přičemž bere v úvahu zjednodušení a nákladovou efektivitu IT zdrojů Komise.
GŘ MOVE ve své výroční zprávě o činnosti informuje každoročně o nákladech na kontrolu svých činností. Rizikový profil a náklady na kontroly jsou u zadávání veřejných zakázek v souladu s příslušnými požadavky.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Použila by se běžná preventivní a ochranná opatření Komise, zejména:
–platby za jakékoli služby jsou před platbou kontrolovány zaměstnanci Komise s přihlédnutím k případným smluvním závazkům, hospodářským zásadám a správné finanční praxi nebo praxi v oblasti řízení. Ustanovení o boji proti podvodům (dohled, požadavky na podávání zpráv atd.) budou zahrnuta do všech dohod a smluv uzavřených mezi Komisí a příjemci jakýchkoli plateb,
–v zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním nezákonným činnostem platí bez omezení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
V roce 2020 přijalo GŘ MOVE revidovanou strategii pro boj proti podvodům. Strategie GŘ MOVE pro boj proti podvodům vychází ze strategie Komise pro boj proti podvodům a ze zvláštního interně provedeného posouzení rizik, jehož cílem bylo určit oblasti nejvíce ohrožené podvody, již zavedených kontrol a opatření nezbytných ke zlepšení schopnosti GŘ MOVE předcházet podvodům, odhalovat je a napravovat.
Smluvní ustanovení platná pro zadávání veřejných zakázek zajišťují, aby útvary Komise, včetně úřadu OLAF, mohly provádět audity a kontroly na místě, a to na základě standardních ustanovení doporučených úřadem OLAF.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
·Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů
|
jiných třetích zemí
|
jiné účelově vázané příjmy
|
|
01
|
02.20.04.01
|
RP
|
NE
|
NE
|
NE
|
NE
|
·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů
|
jiných třetích zemí
|
jiné účelově vázané příjmy
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
|
|
[XX.YY.YY.YY]
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Číslo 01
|
Jednotný trh, inovace, digitální oblast
|
|
GŘ: MOVE
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky
|
|
Rozpočtová položka 02 20 04 01
|
Závazky
|
(1a)
|
|
|
|
0,25
|
0,250
|
|
|
Platby
|
(2a)
|
|
|
|
0,25
|
0,250
|
|
Rozpočtová položka
|
Závazky
|
(1b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
|
Platby
|
(2b)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy
|
|
Rozpočtová položka
|
|
(3)
|
|
|
|
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky
pro GŘ MOVE
|
Závazky
|
=1a+1b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
|
Platby
|
=2a+2b+3
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Prostředky z OKRUHU 1
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
|
|
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)
|
Závazky
|
(4)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
|
|
Platby
|
(5)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy)
|
(6)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6
|
Závazky
|
=4+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
víceletého finančního rámce
(referenční částka)
|
Platby
|
=5+6
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
7
|
„Správní výdaje“
|
|
GŘ: MOVE
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
GŘ MOVE CELKEM
|
Prostředky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7
|
Závazky
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,438
|
0,438
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,438
|
0,438
|
3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy
|
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)
|
CELKEM
|
|
|
VÝSTUPY
|
|
|
Druh
|
Průměrné náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Počet
|
Náklady
|
Celkový počet
|
Náklady celkem
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 1 …
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– Výstup
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet za specifický cíl č. 2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Lidské zdroje
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Ostatní výdaje správní povahy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,188
|
0,188
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)
|
0
|
0
|
0
|
1
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
|
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Položka administrativní podpory
[XX.01.YY.YY]
|
– v ústředí
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
|
– při delegacích EU
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu)
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 7
|
0
|
0
|
0
|
0
|
|
CELKEM
|
0
|
0
|
0
|
1
|
Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.
3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
Povinná opatření: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.
Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.
Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.
|
CELKEM prostředky na digitální oblast a IT
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM VFR na období 2021–2027
|
|
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
|
OKRUH 7
|
|
Výdaje na informační technologie (podnikové)
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
|
Mimo OKRUH 7
|
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
|
|
|
CELKEM
|
0,000
|
0,000
|
0,000
|
0,250
|
0,250
|
3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
–
může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
–
vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
–
vyžaduje revizi VFR.
3.2.7Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–
nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–
počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok
2024
|
Rok
2025
|
Rok
2026
|
Rok
2027
|
Celkem
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
3.3
Odhadovaný dopad na příjmy
–
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–
na vlastní zdroje
–
na jiné příjmy
–
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
|
Rok 2024
|
Rok 2025
|
Rok 2026
|
Rok 2027
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
4.Digitální rozměr
4.1Požadavky digitálního významu
|
Požadavek 1: Požadovat osvědčení o technické způsobilosti v elektronické podobě
•Směrnice 2014/45/EU (pravidelné technické prohlídky), čl. 8 odst. 2.
•Současná směrnice o pravidelných technických prohlídkách sice umožňuje používat „elektronicky vytvořená“ osvědčení o technické způsobilosti, vyžaduje však, aby byl osobě, která vozidlo předkládá k technické prohlídce, předána potvrzená tištěná verze osvědčení. Opatřením se tento požadavek omezí na vydávání pouze elektronického dokladu, přičemž tištěná verze bude poskytnuta pouze v případě, že o to osoba předkládající vozidlo k prohlídce požádá.
•Výměna údajů týkajících se pravidelných technických prohlídek v souladu s požadavkem 1 umožní donucovacím orgánům zkontrolovat stav jakéhokoli vozidla registrovaného v EU v případě silniční kontroly nebo za účelem nové registrace, aniž by majitel vozidla musel předložit tištěné osvědčení.
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy, majitelé vozidel.
•Správa stávajících vnitrostátních registrů vozidel a databází pravidelných technických prohlídek.
Požadavek 2: Poskytnout elektronický přístup k příslušným údajům, včetně údajů o protokolech o pravidelných technických prohlídkách uložených ve vnitrostátních databázích, registračním orgánům ostatních členských států EU prostřednictvím společného rozhraní
•Revidovaná směrnice 1999/37/ES (doklady o registraci vozidel), článek 15, směrnice 2014/45/EU (pravidelné technické prohlídky), článek 16, a směrnice 2014/45/EU (pravidelné technické prohlídky), článek 18a směrnice 2014/47/EU (silniční kontroly).
•Toto opatření bude vyžadovat, aby členské státy v případě vozidel registrovaných na jejich území na požádání poskytly ostatním členským státům přístup k údajům o registraci vozidla nebo o pravidelné technické prohlídce a k historickým záznamům z počítadel ujetých kilometrů.
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy, Komise
•Za účelem usnadnění výměny údajů by opatření vyžadovalo, aby členské státy připojily své vnitrostátní databáze (registry vozidel a případně související databáze pravidelných technických prohlídek) ke stávající platformě MOVE-HUB, kterou vyvinula a provozuje Komise za účelem výměny různých informací týkajících se silniční dopravy mezi členskými státy.
Požadavek 3: Zavést vydávání osvědčení o registraci v digitálním formátu, které postupně nahradí současné papírové dokumenty (a dokumenty na bázi čipových karet)
•Revidovaná směrnice 1999/37/ES (doklady o registraci vozidel), články 2, 3 a 5 a příloha III.
•Opatření zavede povinnost vydávat nová osvědčení o registraci standardně v digitálním formátu. Technické podrobnosti digitálního/mobilního osvědčení o registraci budou stanoveny v prováděcím aktu a budou odkazovat na příslušné normy ISO stejně jako v případě digitálního řidičského průkazu. Stejně jako mobilní řidičský průkaz bude i digitální osvědčení o registraci založeno na iniciativě eIDAS.
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy, majitelé vozidel.
•Opatření se vztahuje na všechny kategorie vozidel, které podléhají registraci v členských státech. Pro účely identifikace vozidel v silničním provozu i pro novou registraci budou muset členské státy uznávat digitální verzi osvědčení o registraci. Stejně jako fyzické doklady by se digitální osvědčení o registraci vozidla používalo k potvrzení registrace vozidla, ke kontrole určitých technických údajů o vozidle (digitální verze by mohla uchovávat více údajů než verze tištěná) a k umožnění ověřování ze strany příslušných orgánů.
Požadavek 4: Doplnit do registru vozidel nové údaje – minimální povinný soubor (zahrnující mj.: zemi první registrace, stav registrace, stav pravidelné technické prohlídky, změny v důsledku přestavby)
•Revidovaná směrnice 1999/37/ES (doklady o registraci vozidel), článek 6, příloha I a II
•Stanoví minimální soubor povinných údajů, které mají členské státy registrovat. Nové údaje by mohly mimo jiné zahrnovat: a. Zemi, ve které bylo vozidlo poprvé zaregistrováno; b. Stav vozidla (např. vyřazené z registru, dočasně vyřazené z registru, s pozastavenou registrací, vyvezené, s ukončenou životností, zničené) c. Stav pravidelné technické prohlídky (prošlo prohlídkou bez závad nebo s menšími závadami, omezení platnosti s většími závadami, neprošlo prohlídkou – kritické závady) a platnost osvědčení o technické způsobilosti (včetně data skončení platnosti), jakož i stav baterie (u elektromobilů): identifikační číslo baterie; a informace o tom, zda byla baterie opravena nebo vyměněna; d. Změny dokumentace nebo přestavba – každá významná přestavba vozidla musí být schválena a zaregistrována; e. U vozidla, které je trvale vyřazeno z registru, informace o důvodech vyřazení z registru.
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy, majitelé vozidel.
•Správa stávajících vnitrostátních registrů vozidel a databází pravidelných technických prohlídek.
Požadavek 5: Zaznamenávání údajů počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátních databází
•Článek 4a směrnice 2014/45/EU (pravidelné technické prohlídky).
•Opatření vyžaduje, aby poskytovatelé služeb provádějící opravy nebo údržbu vozidla zaznamenávali údaje z počítadla ujetých kilometrů do zvláštní vnitrostátní databáze nebo do vnitrostátního registru vozidel. Výrobci vozidel musí také pravidelně zasílat údaje z počítadla ujetých kilometrů ze svých připojených vozidel. Článek rovněž vyžaduje, aby členské státy poskytovaly historické záznamy z počítadla ujetých kilometrů kontrolorům, držiteli osvědčení o registraci a příslušným orgánům v členských státech (srov. požadavek 2).
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy, opravny vozidel, servisy, výrobci vozidel, majitelé vozidel a potenciální kupující.
Požadavek 6: Sdělování informací členskými státy Komisi
•Článek 20a směrnice 2014/45/EU (pravidelné technické prohlídky), článek 16 revidované směrnice 1999/37/ES (doklady o registraci vozidel), článek 20 směrnice 2014/47/EU (silniční kontroly).
•Členské státy budou mít obdobnou povinnost sdělovat každé tři roky minimální soubor informací týkajících se pravidelných technických prohlídek, silničních kontrol a nových registrací vozidel, avšak jednodušeji a méně často než je tomu v případě stávajícího požadavku na podávání zpráv podle směrnice o silničních kontrolách. Členské státy budou používat společnou platformu pro podávání zpráv namísto zasílání e-mailů s přiloženými soubory ve formátu Excel. Formát zpráv bude stanoven v prováděcím aktu, který přijme Komise.
•Dotčené zúčastněné strany: členské státy.
|
4.2Údaje
|
Na úrovni Komise se nebudou shromažďovat žádné údaje, kromě souhrnných údajů, které poskytnou členské státy podávající zprávy (podrobněji viz požadavek 6 výše a bod 2.1 tohoto prohlášení o monitorování a podávání zpráv). Tyto údaje se týkají počtu vozidel kontrolovaných při pravidelných prohlídkách a silničních kontrolách, země, ve které jsou registrovány, a počtu a typů zjištěných nedostatků.
Všechny ostatní příslušné požadavky (požadavky 1, 2, 3, 4 a 5 viz výše) jsou v souladu s nařízením o zřízení jednotné digitální brány, neboť usnadňují online přístup k informacím o vozidlech, příslušným správním postupům a asistenčním službám a službám pro řešení problémů.
Slouží také cílům datové strategie EU pro rozvoj evropských datových prostorů pro orgány veřejné správy, které mohou podpořit prosazování právních předpisů, včetně právních předpisů v oblasti bezpečnosti silničního provozu a životního prostředí.
Výměna informací týkajících se technické způsobilosti a registračních údajů bude muset být sladěna s příslušnými pravidly, kterými se řídí ochrana údajů (GDPR).
Byla dodržena zásada „pouze jednou“ a byla prozkoumána možnost opětovného použití stávajících dat.
|
4.3Digitální řešení
|
Pro usnadnění výměny údajů by bylo v rámci požadavku 2 vyžadováno, aby členské státy připojily své vnitrostátní databáze (registry vozidel a případně související databáze pravidelných technických prohlídek) ke stávající platformě MOVE-HUB, kterou vyvinula a provozuje Komise za účelem výměny různých informací týkajících se silniční dopravy mezi členskými státy. Nebude nutné vyvíjet další software pro shromažďování statistik o zasílání zpráv. Platforma MOVE-HUB by se také mohla využívat ke sdělování historických záznamů z počítadel ujetých kilometrů vozidel zaznamenaných v souladu s požadavkem 5 při nové registraci vozidla v jiném členském státě.
Ostatní požadavky (požadavky 1, 3 a 4) nevyžadují centrální řešení a budou se opírat o stávající digitální řešení na vnitrostátní úrovni. V rámci požadavku 5 bude vyžadováno buď zřízení vnitrostátních databází (podobných belgickému systému Car-Pass), nebo využití vnitrostátního registru vozidel k zaznamenávání údajů z počítadel ujetých kilometrů.
Všechny navrhované požadavky (požadavky 1, 2, 3, 4, 5 a 6) jsou v souladu s digitálními politikami (jednotná digitální brána, akt o datech) i s požadavky rámce kybernetické bezpečnosti EU. Pro uvedené požadavky se nepředpokládá použití technologií umělé inteligence.
Požadavek 6 se bude opírat o online platformu zřízenou Komisí (dále jen „e-platforma“), která usnadní komunikaci mezi Komisí a členskými státy.
Pokud jde o pravidelné technické prohlídky i silniční kontroly, musí členské státy sdělit Komisi prostřednictvím online platformy pro podávání zpráv (dále jen „e-platforma“) údaje za každý z předchozích tří kalendářních let, které se týkají vozidel kontrolovaných na jejich území.
Členské státy podávají zprávy každé tři roky a e-platforma má usnadnit automatické shromažďování údajů pomocí zvláštních funkcí podávání zpráv.
|
4.4Posouzení interoperability
|
Požadavek 2 bude vyžadovat, aby členské státy v případě vozidel registrovaných na jejich území na požádání poskytly ostatním členským státům přístup k údajům o registraci vozidla nebo o pravidelné technické prohlídce. Pro usnadnění výměny údajů by bylo v rámci požadavku 2 vyžadováno, aby členské státy připojily své vnitrostátní databáze (registry vozidel a případně související databáze pravidelných technických prohlídek) ke stávající platformě MOVE-HUB, kterou vyvinula a provozuje Komise za účelem výměny různých informací týkajících se silniční dopravy mezi členskými státy.
Z hlediska interoperability budou mít požadavky 1, 2, 3, 4 a 5 pravděpodobně:
1. pozitivní vliv na právní přeshraniční interoperabilitu, protože poskytují ucelený právní rámec pro přeshraniční používání a přístup k uvedeným osvědčením a dokumentům;
2. pozitivní vliv na sémantickou přeshraniční interoperabilitu, protože poskytují jasný rámec pro vyjasnění společného formátu a významu vyměňovaných údajů;
3. pozitivní vliv na technickou přeshraniční interoperabilitu, protože struktura zprávy umožní její přeshraniční použití. Ten se dále zvýší v případě, že se členské státy rozhodnou využívat řešení MOVE-HUB, které již poskytuje Komise a které členské státy využívají pro výměnu zpráv. Pokud se členské státy rozhodnou vyvinout své vlastní systémy, musí zajistit, aby nepředstavovaly překážku pro interoperabilitu;
4. pozitivní vliv na organizační interoperabilitu, protože vyžaduje, aby členské státy sladily své postupy tak, aby umožnily přeshraniční používání a přístup k uvedeným osvědčením a dokumentům.
|
4.5Opatření na podporu digitálního provádění
|
Pro usnadnění hladkého provádění požadavků digitálního významu uvedených v oddíle 4.1. bude třeba přijmout prováděcí akty / akty v přenesené pravomoci pro tyto účely:
•Stanovení minimálního souboru technických údajů nezbytných k provádění pravidelných technických prohlídek, které musí být bezplatně a neprodleně zpřístupněny příslušným orgánům, které pak budou muset zajistit, aby jimi pověřené stanice technické kontroly měly k těmto údajům potřebný přístup. Další technické požadavky by měly být stanoveny v prováděcím aktu, kterým se mění prováděcí nařízení Komise 2019/621.
•Zajištění jednotných podmínek pro provádění digitálního osvědčení o technické způsobilosti, přičemž Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení prvků interoperability a bezpečnostních opatření použitelných pro QR kódy zavedené na osvědčeních o technické způsobilosti.
•Řešení přeshraničních otázek, přičemž členské státy by si měly vzájemně poskytovat součinnost při provádění směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU. Za tímto účelem je nutné zavést pravidla pro výměnu informací a údajů o vozidlech, aby bylo možné kontrolovat právní a technický stav vozidla, historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů, obsah osvědčení o technické způsobilosti a protokolů o silničních technických kontrolách.
•Funkce platformy MOVE-HUB by měly být dále rozšířeny, aby umožňovaly nezbytnou výměnu informací a/nebo údajů o vozidlech pro účely směrnic 2014/45/EU a 2014/47/EU, zejména za účelem upřesnění formátu a obsahu vyměňovaných informací/údajů. Členské státy by měly propojit své elektronické systémy obsahující informace o osvědčeních o technické způsobilosti a historické záznamy z počítadel ujetých kilometrů s platformou MOVE-HUB.
•Zajištění jednotných podmínek pro provádění požadavků na podávání zpráv členskými státy, které by měly každé tři roky podávat zprávy o provádění směrnice 2014/45/EU a směrnice 2014/47/EU.
|