52023PC0637

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu v případě činností prováděných s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo proces veřejného rozhodování v Unii (dále jen „činnosti v oblasti zastupování zájmů“), které jsou prováděny jménem třetích zemí, a to stanovením harmonizovaných pravidel pro vysokou úroveň transparentnosti těchto činností, jsou-li prováděny na vnitřním trhu.

Vysoká úroveň transparentnosti v této oblasti také občanům, veřejným činitelům a dalším zúčastněným stranám umožní lépe pochopit, které třetí země žádají o provádění činností v oblasti zastupování zájmů.

Jelikož je zastupování zájmů, včetně zastupování zájmů třetích zemí, obvykle vykonáváno za úplatu, představuje službu ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“).

Zastupování zájmů v Unii je činností, která zaznamenává nárůst a má stále více přeshraniční povahu. Činnosti v oblasti zastupování zájmů jsou v členských státech upraveny různými způsoby. V současné době má patnáct členských států 1 rejstřík transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů, třebaže ne vždy na celostátní úrovni. Členské státy, které mají právní rámec, stanoví opatření, jež se liší v následujících ohledech: rozsah subjektů a činností, na něž se vztahuje, včetně příslušných definic činností v oblasti zastupování zájmů; prahové hodnoty pro velikost subjektů nebo úroveň činností, které jsou důvodem k uplatnění požadavků na transparentnost nebo registraci; požadavky na vedení záznamů; údaje shromážděné od subjektů, které se zabývají zastupováním zájmů, včetně údajů o jejich totožnosti a totožnosti jejich klientů; existence, pravomoci, struktura a nezávislost orgánů dozoru; povaha sankcí a výše pokut, pokud existují, a četnost aktualizací zaregistrovaných informací. Dvanáct členských států transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů neupravuje. Legislativní rámec je proto v Unii značně roztříštěný 2 .

Tato roztříštěnost způsobuje na vnitřním trhu překážky pro činnosti v oblasti zastupování zájmů, a to i v případě, jsou-li prováděny jménem třetích zemí, což narušuje řádné fungování vnitřního trhu. Rozdíly mezi členskými státy vytvářejí nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro subjekty, které chtějí vykonávat přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů. Nerovné podmínky odvádějí přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů z členských států s vyšší mírou regulace do členských států, kde je míra regulace nižší. Na druhé straně existuje riziko spekulativního výběru jurisdikce a regulatorní arbitráže, tj. využívání rozdílů v regulatorních požadavcích subjekty, které se snaží vyhnout regulaci v některých členských státech.

Vlády třetích zemí vedle formálních diplomatických kanálů a procesů stále častěji využívají k prosazování svých politických cílů také činnosti v oblasti zastupování zájmů 3 . Členské státy uznávají, že tato situace představuje pro subjekty ze třetích zemí příležitost vyhnout se požadavkům na transparentnost a skrytě ovlivňovat rozhodovací a demokratické procesy v Unii. Některé členské státy proto zvažují vypracování nových pravidel pro řešení zahraničního vlivu, včetně uložení obecných povinností subjektům přijímajícím zahraniční finanční prostředky, které by se v praxi vztahovaly na zajišťování zastupování zájmů jménem třetích zemí. Popsaná roztříštěnost se proto pravděpodobně zvýší zejména v souvislosti se zastupováním zájmů jménem třetích zemí. To by subjekty uskutečňující zastupování zájmů vystavilo dalším překážkám při poskytování služeb zastupování zájmů třetím zemím na vnitřním trhu.

Pokud jsou myšlenky ze třetích zemí představovány transparentně, mohou pozitivně přispět k veřejné diskusi a jsou vítanou součástí mezinárodní angažovanosti. Je-li však zastupování zájmů jménem třetích zemí prováděno skrytě, může být využíváno jako kanál pro zasahování do demokracií v Unii 4 . Formováním veřejného mínění může ovlivnit politická rozhodnutí v neprospěch politického života v členských státech i v celé Unii.

Jak uvádí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“), „vliv a lobbing zahraničních zájmů může mít transformační dopad na politický život země, a to nejen na domácí politiku, ale i na její zahraniční politiku, volební systém, ekonomické zájmy a schopnost chránit své národní zájmy a národní bezpečnost“ 5 . Zahraniční vlády mohou využívat veřejné zdroje k provádění rozsáhlých a trvalých vlivových kampaní. Rizika spojená s lobbingem a ovlivňováním ze strany zahraničních vlád jsou proto vyšší než rizika spojená s čistě domácími aktivitami 6 .

Chybí také informace o zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu. Členské státy informace o tomto zastupování zájmů důsledně neshromažďují ani systematicky nesdílejí. To ztěžuje identifikaci a mapování činností v oblasti zastupování zájmů vykonávaných jménem třetích zemí v členských státech a jejich koordinované a účinné provádění v celé Unii. Nedostatečná transparentnost financování některých činností v oblasti zastupování zájmů mimoto neumožňuje občanům a tvůrcům politik určit zdroje tohoto financování. Tento nedostatek informací je dalším faktorem, který by mohl vést k tomu, že členské státy budou na tento jev reagovat různě. S ohledem na tyto informace existuje veřejný zájem, a to jako cíl již zmíněných vnitrostátních právních předpisů upravujících činnosti v oblasti zastupování zájmů, i obecněji jako cíl zainteresovaných subjektů a občanů, kteří se snaží pochopit, jak jsou ovlivňována veřejná rozhodnutí.

Tento nedostatek informací a z něj vyplývající znemožnění účinného dohledu poškozuje nejen fungování vnitřního trhu, nýbrž také demokracie v Unii, neboť ovlivňuje důvěru občanů Unie v demokratické procesy a rozhodovací orgány a ve schopnost vykonávat svá práva a povinnosti. Nedávný průzkum Eurobarometr o občanství a demokracii ukázal, že přibližně osm z deseti Evropanů považuje zahraniční vměšování do demokratických systémů Unie za vážný problém, který je třeba řešit 7 . 84,5 % respondentů veřejné konzultace se domnívá, že lobbing nebo činnosti v oblasti vztahů s veřejností, které jsou odměňovány třetími zeměmi nebo jsou jimi kontrolovány, jsou spojeny s vysokým rizikem skrytého zahraničního vměšování. Evropský parlament 8 a Rada 9 zdůraznily, že je důležité zabývat se hrozbou, kterou pro demokracii představuje zahraniční vměšování. Tyto obavy zesílily po ruské válečné agresi proti Ukrajině.

Hlavním cílem tohoto návrhu, který doplňuje stávající opatření na úrovni Unie, by bylo zavést společné normy transparentnosti a odpovědnosti na vnitřním trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí. Stanovením společných požadavků na transparentnost těchto činností by iniciativa zlepšila fungování vnitřního trhu pro tyto činnosti, vytvořila rovné podmínky, snížila náklady na dodržování předpisů pro subjekty, které se snaží vykonávat přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, a zabránila regulatorní arbitráži. Hlavním prvkem návrhu je zřízení vnitrostátních rejstříků pro subjekty, které tyto činnosti vykonávají.

Úplnou harmonizací by navrhovaná směrnice stanovila přiměřené harmonizované požadavky na transparentnost a komplexní systém záruk, včetně účinného soudního přezkumu, harmonizovaný režim sankcí omezený na správní pokuty, nezávislé orgány dozoru, povinnost předcházet stigmatizaci, a zejména nutnost zajistit, aby z toho, že se na ně vztahují pravidla transparentnosti, nevyplývaly žádné nepříznivé důsledky. Tím se účinně zabrání tzv. „gold-platingu“ a stigmatizaci. Členské státy by se v rámci harmonizovaných pravidel nesměly od těchto pravidel odchýlit stanovením rozsáhlejších požadavků na transparentnost.

Cílem tohoto zásahu by bylo rovněž posílení integrity demokratických institucí Unie a členských států a důvěry veřejnosti v ně, a to zajištěním transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a zlepšením znalostí o rozsahu, trendech a aktérech těchto činností. Soudržný a přiměřený přístup Unie zaměřený na transparentnost a demokratickou odpovědnost při řešení problémů, které představuje zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, by navíc mohl sloužit ke stanovení standardů na celosvětové úrovni. Oproti tomu současný roztříštěný přístup členských států spíše poškozuje pověst Unie, neboť chybí jednotný a soudržný přístup.

Je třeba přijmout opatření na úrovni Unie, aby se zabránilo vzniku nových překážek a zajistilo se řádné fungování vnitřního trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Bez opatření Unie budou členské státy řešit zjištěná rizika pro demokracii jednostranně, což znamená hrozbu narušení vnitřního trhu pro zastupování zájmů jménem třetích zemí. Hlavním účelem této iniciativy je proto sbližování právních předpisů členských států.

Tento návrh předkládá konkrétní a cílená opatření, která mají přiměřeně zajistit, aby subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu mohly tyto činnosti vykonávat v harmonizovaném, transparentním a předvídatelnějším právním prostředí, z čehož budou mít prospěch zúčastněné subjekty, cílové rozhodovací orgány i občané. Přísné záruky zabrání možným negativním dopadům na dotčené subjekty a zajistí plné dodržování základních práv a demokratických zásad a hodnot. Návrh se nevztahuje na subjekty, které dostávají finanční podporu od jiných členských států nebo od subjektů ze třetích zemí pro účely nesouvisející se zastupováním zájmů.

Tento přístup se zásadně liší od přístupu pozorovaného v některých jiných jurisdikcích (charakterizovaného jako zákony o „zahraničních agentech“) 10 . Tyto zákony často zahrnují opatření, která nepřiměřeně omezují občanský prostor stigmatizací, zastrašováním a omezováním činností některých organizací občanské společnosti, novinářů nebo obránců lidských práv. Označení za „zahraničního agenta“ podle těchto zákonů se často snaží ohrozit jak finanční stabilitu, tak důvěryhodnost organizací, na něž se zaměřují.

Na rozdíl od takových „zákonů o zahraničních agentech“ tento návrh neoznačuje činnost konkrétních subjektů, včetně organizací občanské společnosti, nijak negativně ani se nesnaží omezovat občanský prostor. Namísto toho stanoví požadavky na transparentnost a odpovědnost, které se vztahují na všechny subjekty provádějící činnost zastupování zájmů jménem třetích zemí, bez ohledu na jejich právní postavení. Opatření navíc nezakazují žádný druh činnosti ani nevyžadují transparentnost zahraničního financování, které nesouvisí s činnostmi zastupování zájmů vykonávanými jménem třetích zemí. Návrh rovněž zahrnuje záruky, jež mají zajistit přiměřené provedení ve vnitrostátním právu a prosazování a zabránit riziku stigmatizace.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh doplňuje návrh nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy 11 . Návrh týkající se politické reklamy má zajistit vysokou úroveň transparentnosti služeb politické reklamy v Unii bez ohledu na použité médium a poskytnout další záruky vztahující se na cílení politické reklamy založené na zpracování osobních údajů.

Tato iniciativa má jinou oblast působnosti než návrh týkající se politické reklamy: vztahuje se na činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem subjektu ze třetí země. Patří sem i činnosti v oblasti zastupování zájmů spočívající v organizaci komunikačních nebo reklamních kampaní, které lze rovněž považovat za politickou reklamu. Zastupování zájmů však zahrnuje především činnosti, jež nejsou zároveň „politickou reklamou“ (např. přímý lobbing u jednotlivců). Návrh týkající se politické reklamy by se tudíž vztahoval na činnosti spadající do jeho působnosti bez ohledu na to, zda jsou poskytovány jménem třetí země.

Podle návrhu týkajícího se politické reklamy je transparentnost zajištěna zejména tím, že jednotlivcům jsou u každé politické reklamy zpřístupněny určité informace. Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení o digitálních službách 12 , by navíc museli informace obsažené v oznámení o transparentnosti zpřístupnit prostřednictvím archivů zveřejněných reklam podle článku 39 nařízení o digitálních službách. Tato iniciativa to doplňuje tím, že veřejnosti poskytuje přístup k doplňujícím informacím ve vnitrostátních rejstřících členských států týkajících se poskytovatelů služeb zastupování zájmů, zejména jednoznačný údaj o třetí zemi, jejímž jménem je činnost v oblasti zastupování zájmů vykonávána, o členských státech, v nichž bude tato činnost prováděna, a o legislativních návrzích, politikách nebo iniciativách, na něž se činnost v oblasti zastupování zájmů zaměřuje.

Tento návrh rovněž doplňuje nařízení o digitálních službách, které poskytovatelům online platforem ukládá povinnost zpřístupnit určité informace o reklamách, jež předkládají na svých online rozhraních. Nařízení o digitálních službách navíc vyžaduje, aby poskytovatelé velmi velkých online platforem nebo velmi velkých internetových vyhledávačů, kteří na svých online rozhraních prezentují reklamu, sestavili a prostřednictvím spolehlivého nástroje, jenž umožňuje vyhledávání, ve zvláštní části svého online rozhraní zveřejnili archiv obsahující informace o reklamách. Těmto poskytovatelům ukládá rovněž povinnost posoudit a zmírnit rizika související s fungováním, koncepcí nebo používáním jejich služby, která mají skutečné nebo předvídatelné negativní dopady na řadu společenských rizik, včetně těch, která se týkají občanského diskurzu, volebních procesů a veřejné bezpečnosti.

Tato iniciativa má jinou oblast působnosti než nařízení o digitálních službách, neboť se vztahuje na činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Tyto činnosti mohou zahrnovat (např. v rámci organizace reklamní nebo komunikační kampaně) umisťování reklamy na online rozhraní online platforem v oblasti působnosti nařízení o digitálních službách. V takovém případě tato iniciativa stanoví, že by poskytovatelé služeb online platformy měli být subjektem provádějícím činnosti v oblasti zastupování zájmů zahrnuti do jeho registrace a příslušné náklady připadající na jejich služby by měly být zahrnuty do výše odměny vykázané tímto subjektem. Tato iniciativa však v takových situacích neupravuje povinnosti online zprostředkovatelů ani neukládá požadavky přímo samotným poskytovatelům online platforem.

Návrh dále doplňuje návrh Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků 13 , jenž má řešit roztříštěné regulační přístupy jednotlivých členských států týkající se svobody a plurality a redakční nezávislosti sdělovacích prostředků, aby bylo zajištěno svobodné poskytování mediálních služeb v rámci vnitřního trhu, a zároveň zajistit, aby členské státy mohly i nadále přizpůsobovat mediální politiku svému vnitrostátnímu kontextu v souladu se svými pravomocemi. Zmíněný návrh se zaměřuje také na nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož i na transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a na přidělování výdajů na reklamu zadávanou státem. Poskytovatelé mediálních služeb, kteří poskytují zpravodajský a publicistický obsah, by podle uvedeného návrhu museli příjemcům svých služeb snadno a přímo zpřístupnit informace o svém oficiálním názvu a jména svých přímých, nepřímých nebo skutečných vlastníků, což by v zásadě mohlo zahrnovat i vlády třetích zemí. Poskytovatelé mediálních služeb by navíc byli povinni přijmout opatření, která považují za vhodná k zajištění nezávislosti individuálních redakčních rozhodnutí.

Cílem směrnice o audiovizuálních mediálních službách 14 je vytvořit a zajistit řádné fungování jednotného trhu audiovizuálních mediálních služeb a zároveň přispět k podpoře kulturní rozmanitosti a zajistit odpovídající úroveň ochrany spotřebitelů a dětí. Je dosti nepravděpodobné, že by reklamní kampaně prováděné s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii, na něž se vztahuje tento návrh, spadaly do oblasti působnosti uvedené směrnice.

Pokud poskytovatelé mediálních služeb šíří reklamu jako službu pro subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, tento návrh by stanovil, že tito poskytovatelé mediálních služeb musí být uvedeni v registračním dokumentu subjektu a příslušné náklady musí být zahrnuty do výše vykázané odměny. Tento návrh by však v takových situacích neukládal požadavky samotným poskytovatelům.

Tento návrh se nevztahuje na činnosti, jež upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 15 , kterým se řídí status a financování evropských politických stran a evropských politických nadací, včetně darů pocházejících od orgánu veřejné moci třetí země nebo od podniku, v nichž může mít takový orgán veřejné moci přímo či nepřímo dominantní postavení.

Od roku 2020 monitorují výroční zprávy o právním státu 16 v rámci svého protikorupčního pilíře regulaci zastupování zájmů a lobbingu ve všech členských státech v rámci stávajících evropských a mezinárodních norem. Od roku 2022 vydává Komise v rámci zpráv o právním státu členským státům doporučení, včetně aspektů týkajících se zastupování zájmů. Například v roce 2022 bylo Dánsku a Slovensku doporučeno zavést pravidla pro lobbing, zatímco Rumunsko bylo vyzváno, aby zavedlo pravidla pro lobbing u poslanců. Belgie byla vyzvána, aby dokončila legislativní reformu týkající se lobbingu, která stanoví rámec zahrnující rejstřík transparentnosti a legislativní stopu a vztahuje se na členy parlamentu i vlády. V témže roce bylo Španělsku doporučeno, aby pokračovalo v úsilí o předložení právních předpisů o lobbingu, včetně zřízení povinného veřejného rejstříku lobbistů 17 .

V roce 2023 Komise v souvislosti se zprávami o právním státu konstatovala, že vývoj v oblasti lobbingu pokračuje, neboť některé členské státy revidovaly svá pravidla pro transparentnost lobbingu v souladu s doporučeními z roku 2022. Například v Lotyšsku byl přijat nový zákon o lobbingu, který stanoví vytvoření rejstříku lobbistů. Estonské orgány pokračovaly v úsilí o účinné provádění pokynů týkajících se lobbingu. Kypr přijal prováděcí nařízení o lobbingu, které upřesňuje postup pro oznamování, zaznamenávání a zveřejňování lobbistických činností. V Litvě přinesla současná pravidla pro lobbing pozitivní výsledky, pokud jde o předložená prohlášení. Zpráva o právním státu z roku 2023 obsahovala také další doporučení členským státům týkající se lobbingu a zastupování zájmů v případech, kdy doporučení z roku 2022 nebyla plně vyřešena nebo se objevily nové výzvy 18 .

Navrhovaná směrnice o boji proti korupci 19 usiluje o ochranu demokracie i společnosti před dopady korupce a navrhuje aktualizovat trestněprávní rámec Unie tak, aby kromě trestných činů úplatkářství a zpronevěry zahrnoval také nepřímé úplatkářství, zneužití funkce, maření spravedlnosti a obohacení z trestných činů korupce. Skryté ovlivňování a obecný nedostatek transparentnosti při zastupování zájmů, pokud by nebyly řešeny, by mohly umožňovat a rozšiřovat korupci. Pokud jsou tyto trestné činy spáchány ve prospěch třetí země, navrhovaná směrnice stanoví, že by to členské státy měly považovat za přitěžující okolnost. Tento návrh by navrhovanou směrnici o boji proti korupci doplnil, neboť se očekává, že transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí stejně tak pozitivně přispěje k předcházení a odhalování korupce.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Rozvoj, ochrana a prohlubování demokracie v Unii jsou ústředními prioritami Komise, jak je vytyčeno v politických směrech, které představila předsedkyně Komise von der Leyenová 20 . V rámci cílové oblasti „Nový impuls pro evropskou demokracii“ představila Evropská komise v roce 2020 Akční plán pro evropskou demokracii 21 , jehož cílem je chránit a posilovat demokracie v Unii prostřednictvím záruk integrity voleb, podpory svobodných a spravedlivých voleb posilování svobody a plurality sdělovacích prostředků a boje proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování.

Předsedkyně von der Leyenová oznámila v projevu o stavu Unie 22 v roce 2022 balíček opatření na obranu demokracie před skrytým zahraničním vlivem. Balíček doplňuje opatření již přijatá na úrovni Unie v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii. Kromě této iniciativy balíček obsahuje konkrétní opatření týkající se volebních aspektů před volbami do Evropského parlamentu a opatření na podporu příznivého občanského prostoru a inkluzivní a účinné spolupráce orgánů veřejné moci s organizacemi občanské společnosti a občany 23 . Cílem všech uvedených opatření je posílit demokratickou odolnost zevnitř.

Tato iniciativa by změnila směrnici o oznamovatelích 24 tak, aby bylo zajištěno, že oznamovatelé mohou upozornit orgány dozoru, které zřídí členské státy, na skutečné nebo potenciální porušení požadavků návrhu.

Touto iniciativou není nijak dotčeno uplatňování omezujících opatření Unie přijatých podle článku 29 Smlouvy o Evropské unii („SEU“) a článku 215 SFEU. Tato opatření jsou základním nástrojem společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie, jehož prostřednictvím může Unie v případě potřeby zasáhnout, aby předešla konfliktům nebo reagovala na vznikající či probíhající krize v mezinárodní oblasti a podpořila mír, demokracii, dodržování zásad právního státu, lidských práv a mezinárodního práva. Tímto návrhem není zejména dotčen zákaz přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo hospodářské zdroje fyzickým nebo právnickým osobám (nebo v jejich prospěch), subjektům či orgánům nebo fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům s nimi spojeným, které jsou uvedeny v omezujících opatřeních Unie.

Tato iniciativa bude mít vazbu na návrh směrnice o přeshraničních činnostech sdružení (evropská přeshraniční sdružení (EPS)) 25 . Zatímco zmíněný návrh vytváří další právní formu neziskových sdružení, usnadní jejich přeshraniční činnost a přizná jim určitá práva, tato legislativní iniciativa zavede společné normy transparentnosti a odpovědnosti pro činnosti v oblasti zastupování zájmů, které se snaží ovlivnit rozhodovací proces v Unii a které jsou prováděny jménem třetích zemí. V praxi budou muset evropská přeshraniční sdružení splňovat cílené požadavky na transparentnost podle tohoto návrhu pouze tehdy, budou-li vykonávat činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí.

Touto iniciativou by nebyly dotčeny výsady Komise zahajovat a provádět šetření týkající se zahraničních subvencí narušujících hospodářskou soutěž podle nařízení o zahraničních subvencích 26 nebo vydávat stanoviska podle nařízení o prověřování přímých zahraničních investic 27 .

Některé subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem třetích zemí, by mohly spadat do oblasti působnosti směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti 28 . Tyto případy by byly omezeny na situace, kdy by jednání určité velké společnosti bylo přičítáno třetí zemi.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je článek 114 SFEU, který stanoví přijetí opatření k zajištění vytvoření a fungování vnitřního trhu. Toto ustanovení umožňuje přijímat opatření ke sbližování právních a správních předpisů členských států, jejichž cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. Je vhodným právním základem pro zásah, který se vztahuje na poskytovatele služeb na vnitřním trhu a řeší rozdíly mezi předpisy členských států, jež brání základním svobodám a mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu.

Ve vnitrostátních právních předpisech existují rozdíly, které se prohlubují vzhledem k tomu, že některé členské státy uzákonily nebo hodlají uzákonit vlastní požadavky na transparentnost vztahující se na zastupování zájmů. Tato situace způsobuje roztříštěnost právní úpravy, neboť pravidla týkající se transparentnosti subjektů vykonávajících zastupování zájmů ve vztahu ke třetím zemím se liší, pokud jde o konkrétní prvky transparentnosti, které vyžadují (informace, jež mají být zveřejněny, četnost jejich aktualizace), a jejich oblast působnosti (druhy činností, na něž se vztahují nebo které jsou vyňaty).

Taková roztříštěnost představuje překážky pro přeshraniční poskytování služeb zastupování zájmů a pravděpodobně se ještě zvýší, zejména pokud jde o vykonávání těchto činností jménem třetích zemí. Cílem harmonizovaných opatření v oblasti transparentnosti je vytvořit rovné podmínky, snížit stávající náklady na dodržování předpisů a regulatorní arbitráž, jakož i omezit vznik dalších překážek na vnitřním trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí, které vyplývají z nejednotného vývoje vnitrostátních právních předpisů. Bez opatření na úrovni Unie se tato rozmanitost ještě prohloubí přijetím nových iniciativ v některých členských státech, které se týkají zejména zastupování zájmů jménem třetích zemí, zatímco v jiných členských státech nebude transparentnost služeb zastupování zájmů i nadále řešena.

V souladu s cílem vnitřního trhu tento návrh stanoví, že se subjekty budou muset registrovat v členském státě své hlavní provozovny bez ohledu na to, ve kterém členském státě či členských státech chtějí vykonávat činnosti v oblasti zastupování zájmů. Návrh mimoto stanoví, že ve zvláštních případech bude moci orgán dozoru přiměřeně požadovat informace, které by mohly být sdíleny s orgány dozoru jiných členských států.

V souladu s článkem 2 Smlouvy o EU 29 má tato iniciativa rovněž posílit integritu demokratických institucí Unie a členských států a důvěru veřejnosti v ně, a to zajištěním transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a zlepšením znalostí o rozsahu, trendech a aktérech činností v oblasti zastupování zájmů vykonávaných jménem třetích zemí. Ačkoli je cíl zajistit transparentnost činností, jíž se třetí země snaží ovlivnit veřejné rozhodování v Unii, důležitým faktorem při výběru harmonizačních opatření obsažených v tomto návrhu, hlavním cílem návrhu je zlepšení podmínek pro fungování vnitřního trhu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nutná úplná harmonizace na úrovni Unie a příslušným právním základem pro tuto iniciativu je článek 114 SFEU 30 .

•Subsidiarita

Podle zásady subsidiarity (čl. 5 odst. 3 SEU) by měla být opatření na úrovni Unie přijímána pouze tehdy, pokud zamýšlených cílů nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy samotnými, a proto jich může být z důvodu rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni Unie.

Jelikož se pravidla členských států týkající se zastupování zájmů jménem třetích zemí liší svým rozsahem, obsahem a účinkem, vzniká nejednotný rámec vnitrostátních pravidel a hrozí, že se bude rozšiřovat, zejména pokud jde o činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí. To podkopává vnitřní trh vytvářením nerovných podmínek a zbytečných nákladů pro subjekty, které se snaží vykonávat přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Podněcuje to regulatorní arbitráž, která se vyhýbá opatřením ke zvýšení transparentnosti, což má následně dopad na důvěru občanů v účinnost regulace.

Tyto problémy může vyřešit pouze zásah na úrovni Unie, neboť regulace na vnitrostátní úrovni již vede k vytváření překážek pro přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů na vnitřním trhu. Naproti tomu účinky jakéhokoli opatření přijatého podle vnitrostátního práva by byly omezeny na jeden členský stát a hrozilo by, že budou obcházeny nebo že bude obtížné na ně dohlížet ve vztahu k subjektům, které vykonávají zastupování zájmů jménem třetích zemí z jiných členských států. Některé členské státy navíc v současné době zvažují legislativní iniciativy v oblasti zahraničního vlivu, které by nemusely být v souladu s přiměřeným a cíleným přístupem této iniciativy a nemusely by poskytovat komplexní systém záruk. Tuto situaci mohou v rámci celého vnitřního trhu jednotně řešit jedině opatření na úrovni Unie. Zavedení společných a přiměřených norem pro transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na úrovni Unie je nezbytné k zajištění toho, aby byla tato opatření stanovena jednotně ve všech členských státech s ohledem na veškerá základní práva, a zejména aby podléhala komplexním zárukám včetně přístupu k soudům.

Zastupování zájmů jménem třetích zemí představuje v neposlední řadě nadnárodní záležitost s přeshraničními důsledky, kterou je třeba se zabývat na úrovni Unie. Ovlivňování politických rozhodnutí a politických procesů v jednom členském státě může mít dopad i za jeho hranicemi, v jiném členském státě nebo na evropské úrovni. Neexistence opatření na úrovni Unie může vést k tomu, že některé členské státy jsou méně než jiné informovány o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Zdá se nepravděpodobné, že by se členské státy shodly na jednotných normách pro shromažďování srovnatelných údajů o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí nebo že by zavedly systematický mechanismus spolupráce v rámci celé Unie pro vzájemnou výměnu informací a pro výměnu informací s Komisí.

•Proporcionalita

Pokud jde o otázku proporcionality, nepřekračuje obsah ani forma navrhovaného opatření rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

Návrh vychází ze stávajících právních předpisů Unie a je přiměřený a nezbytný k dosažení jeho cílů. Plánovaná opatření se omezují na to, co je nezbytné k řešení stávající a očekávané roztříštěnosti příslušného regulačního rámce.

Návrh se omezuje na požadavky na transparentnost určené pouze subjektům, které poskytují služby zastupování zájmů jménem třetích zemí. Přiměřenost povinností týkajících se transparentnosti byla pečlivě zvážena a odráží se v omezených požadavcích (jasně omezené požadavky na informace, omezené povinnosti ohledně vedení záznamů atd.). Cílem návrhu není omezit poskytování služeb zastupování zájmů, nýbrž spíše zlepšit fungování vnitřního trhu a usnadnit jejich přeshraniční poskytování tím, že se v celé Unii soudržně zajistí jejich větší transparentnost.

Návrh obsahuje nezbytné záruky, jež mají zajistit přiměřené provedení a prosazování a zabránit riziku stigmatizace. Návrh nemá bránit třetím zemím v prosazování jejich názorů, nýbrž zajistit, aby se tak dělo transparentním a odpovědným způsobem. Neukládá subjektům požadavky jen proto, že dostávají finanční prostředky ze zahraničí, ale zaměřuje se na zajištění větší transparentnosti, pokud vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, které se snaží ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii. Z tohoto důvodu by příspěvky na základní financování organizace nebo podobná finanční podpora, poskytovaná například v rámci grantového programu dárce ze třetí země neziskové organizaci, neměly být považovány za odměnu za službu zastupování zájmů, jestliže nesouvisejí s činností v oblasti zastupování zájmů, tj. pokud by subjekt obdržel takové financování bez ohledu na to, zda vykonává konkrétní činnosti v oblasti zastupování zájmů pro třetí zemi, která takové financování poskytuje.

Návrh mimoto obsahuje zvláštní požadavek, aby informace ve vnitrostátních rejstřících členských států byly prezentovány neutrálním a věcným způsobem a tak, aby nevedly ke stigmatizaci registrovaných subjektů. Informace by zejména neměly být provázeny prohlášeními nebo ustanoveními, která by mohla vyvolat atmosféru nedůvěry vůči registrovaným subjektům nebo která by mohla odradit fyzické nebo právnické osoby z členských států nebo třetích zemí od toho, aby s nimi spolupracovaly nebo aby jim poskytovaly finanční podporu.

Pravomoc orgánů dozoru požadovat informace od subjektů spadajících do oblasti působnosti iniciativy jsou pečlivě vymezeny tak, aby bylo zajištěno, že dotčené subjekty nebudou vystaveny zbytečným nebo nadměrným žádostem. Toto vymezení je dvojí: orgány dozoru mohou vyžadovat pouze omezené doplňující informace k údajům, které jsou uvedeny ve vnitrostátním rejstříku, a pouze v omezených případech.

Aby byla zajištěna přiměřenost sankcí, návrh stanoví, že orgány dozoru mohou ukládat pouze sankce omezené na správní pokuty a pod určitou horní hranicí, a to na základě ekonomické kapacity subjektu s ohledem na porušení navrhovaných povinností. Trestní sankce jsou výslovně vyloučeny. Členské státy jsou odpovědné za zajištění toho, aby byla zakázána účast na činnostech, které ustanovení směrnice obcházejí.

•Volba nástroje

Článek 114 Smlouvy o fungování EU svěřuje normotvůrci pravomoc přijímat nařízení a směrnice.

Je vhodné přijmout směrnici, která stanoví úplnou harmonizaci požadavků na transparentnost vztahujících se na subjekty vykonávající zastupování zájmů jménem třetích zemí s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování na vnitřním trhu.

Zavedením úplné harmonizace požadavků na transparentnost a odpovědnost tato iniciativa rovněž zabraňuje tzv. gold-platingu. Členské státy by zejména v rámci harmonizovaných pravidel nesměly ukládat rozsáhlejší požadavky na transparentnost. Členské státy by si v rámci plně harmonizovaných opatření ponechaly omezenou diskreční pravomoc, jak je výslovně stanoveno v právní iniciativě. Členské státy by například mohly na svém území zřídit jeden nebo více vnitrostátních rejstříků a orgánů dozorů (např. několik orgánů odpovědných za různé části území).

Není dotčena pravomoc členských států stanovit pravidla plně respektující právo Unie, pokud jde o aspekty, na něž se harmonizovaná pravidla nevztahují, například stanovit pravidla pro své veřejné činitele, kteří kontaktují subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Tento návrh je výsledkem rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami, při nichž Komise uplatnila obecné zásady a standardy pro konzultace se zúčastněnými stranami. Konzultační strategie určila klíčové relevantní zúčastněné strany. Komise provedla první vlnu rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami v období od října 2022 do května 2023. V průběhu srpna a září 2023 vedla Komise další konzultace s orgány členských států, komerčními subjekty a organizacemi občanské společnosti, včetně konzultací o možných variantách politiky.

Na podporu vypracování tohoto návrhu zadala Komise externí specializovanou studii 31 . V rámci této podpůrné studie uskutečnil dodavatel řadu individuálních konzultací s klíčovými zúčastněnými stranami.

Veřejná konzultace, doplněná o zpětnou vazbu k dokumentu „Výzva k předložení informací“ 32 , byla zveřejněna dne 16. února 2023 a trvala do 14. dubna 2023. Zpětná vazba a příspěvky zúčastněných stran poskytly zejména informace pro vypracování definice problému a možností politiky. Veřejná konzultace byla propagována prostřednictvím kampaně v sociálních médiích a na internetových stránkách Komise.

Komise provedla dva bleskové průzkumy Eurobarometr, a to o demokracii a o občanství a demokracii. První z nich ukázal, že více než každý pátý Evropan považuje za jednu z nejvážnějších hrozeb pro demokracii propagandu a nepravdivé nebo zavádějící informace z nedemokratického zahraničního zdroje a skryté zahraniční vměšování do politiky a hospodářství své země, včetně financování domácích aktérů 33 . Z druhého průzkumu vyplynulo, že přibližně osm z deseti Evropanů souhlasí s tím, že zahraniční vměšování do evropských demokratických systémů je vážný problém, který by se měl řešit 34 .

Kromě toho bylo vypracováno posouzení dopadů, v němž jsou uvedeny důvody, analýzy a dostupné důkazy k danému tématu 35 . Posouzení dopadů obsahuje podrobnou prezentaci a analýzu konzultační strategie a jejích výsledků.

Komise uspořádala několik setkání pracovních skupin s klíčovými zúčastněnými stranami s cílem shromáždit další důkazy a údaje o konkrétních problémech, které iniciativa řeší, a také o politickém přístupu a jeho dopadu. Na těchto setkáních pracovních skupin se sešly zúčastněné strany, které se zabývají vztahy s veřejností a lobbingem, jako jsou organizace zastupující příslušné sektory podnikatelské komunity, lobbistické a poradenské společnosti a společnosti působící v oblasti vztahů s veřejností, organizace občanské společnosti a právníci poskytující služby zastupování zájmů. V pracovních skupinách se sešli také odborníci na danou problematiku z příslušných oblastí, jako je akademická obec, příslušné vnitrostátní orgány, včetně místních, a mezinárodní organizace a normalizační orgány. Uskutečnila se další setkání s organizacemi občanské společnosti a členskými státy, a to i na vysoké úrovni.

Komise rovněž analyzovala stanoviska a analytické dokumenty a studie, které obdržela v souvislosti s přípravou návrhu. A konečně také vedla dvoustranné konzultace se zúčastněnými stranami z jejich vlastní iniciativy.

Účastníci pracovních skupin vyjádřili celkově podporu iniciativě, která by se zabývala společnými pravidly transparentnosti pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí. Zdůraznili problémy vyplývající z nutnosti dodržovat v jednotlivých členských státech různé systémy a pravidla a vyslovili se pro harmonizaci pravidel na úrovni Unie.

Veřejná konzultace navíc ukázala, že zúčastněné strany se obecně shodují na tom, že je třeba, aby Unie přijala opatření ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o lobbing, činnosti v oblasti vztahů s veřejností a jakékoli další činnosti, které významně ovlivňují demokratickou sféru, jsou-li prováděny jménem třetích zemí.

Převážná většina respondentů ve veřejné konzultaci zejména uvedla, že lobbing a činnosti v oblasti vztahů s veřejností vykonávané jménem třetích zemí znamenají vysoké riziko toho, že třetí země skrytě zasahují do demokratického prostoru Unie a veřejné diskuse a umožňují korupci.

Občané Unie jsou znepokojeni dopady zahraničního vměšování do demokracií v Unii. Naprostá většina z nich požadovala větší transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů a koordinovanou reakci na úrovni Unie.

V rámci dodatečných konzultací se zúčastněnými stranami, které proběhly v srpnu a září 2023, obdržela Komise 29 odpovědí: jedenáct odpovědí od organizací občanské společnosti, patnáct odpovědí od členských států a tři odpovědi od organizací reprezentujících odvětví zastupování zájmů.

Členské státy se ve svých odpovědích na dotazník obecně shodly, že společnost má zásadní zájem na tom, aby byla informována o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Pět členských států konkrétně vyjádřilo názor, že je nezbytné zavést harmonizovaná opatření zvyšující transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů, které se snaží ovlivnit rozhodovací procesy. Dva členské státy zdůraznily, že by legislativní návrh měl být vypracován s náležitým ohledem na základní práva. Sedm členských států se vyjádřilo v tom smyslu, že by orgánům dozoru mělo být umožněno požadovat od registrovaných subjektů konkrétní informace, přičemž by měly být dodrženy záruky.

Devět organizací občanské společnosti ve svých odpovědích na dotazník vyslovilo názor, že by se legislativní zásah měl vztahovat na všechny druhy činností v oblasti zastupování zájmů a neměl by se omezovat pouze na činnosti vykonávané jménem třetích zemí. Tři organizace občanské společnosti vyjádřily potřebu jasně definovat pojem „zastoupení zájmů“. Osm organizací občanské společnosti kladlo důraz na otázku zamezení stigmatizace a uvedlo, že by registrace neměla vést ke stigmatizaci, nýbrž k normalizaci zastupování zájmů, neboť legitimita zastupování zájmů nezávisí na tom, čí zájmy jsou zastupovány, ale na etických normách, které jsou při výkonu činnosti v oblasti zastupování zájmů uplatňovány. Tři organizace občanské společnosti konkrétně poukázaly na potřebu zajistit záruky vyžadované právem na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Čtyři organizace občanské společnosti požadovaly, aby byly z povinnosti registrace vyňaty menší subjekty.

Všichni zástupci odvětví, kteří odpověděli na dotazník, podporují harmonizaci požadavků na registraci a transparentnost na úrovni Unie. Dva zástupci odvětví Komisi doporučili, aby vzala v úvahu všechny formy činností v oblasti zastupování zájmů a neharmonizovala pouze ty, které jsou prováděny jménem třetích zemí. Všichni zástupci odvětví se shodli na tom, že by žádný konkrétní subjekt neměl využívat výjimky z rozsahu požadavků na transparentnost, aby se předešlo riziku obcházení.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přípravě tohoto návrhu se Komise opírala o širokou škálu odborných znalostí.

Soubor podkladů vychází z interního a externího výzkumu, rozsáhlých konzultací a dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami a byl podpořen externí studií.

Další příspěvek k analytickému procesu Komise představovala příslušná práce v Evropském parlamentu (mimo jiné zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Unii, včetně dezinformací 36 ) a v Radě 37 .

Kromě veřejné konzultace se Komise zúčastnila zejména několika setkání pracovních skupin s příslušnými zúčastněnými stranami, přičemž otázky byly konkrétně přizpůsobeny jednotlivým kategoriím.

V úvahu byly vzaty také pokyny mezinárodních normalizačních orgánů, včetně Rady Evropy nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) 38 . Tyto orgány doporučily zejména právní regulaci lobbistických činností v kontextu veřejného rozhodování, jakož i transparentnost a integritu lobbingu a zahraničního financování, přičemž připomněly význam dodržování základních práv.

Studie, z níž iniciativa vychází, obsahuje přehled literatury, který potvrzuje, že zahraniční vměšování do demokratických procesů je rozšířené a v průběhu času se zvyšuje.

•Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou „zlepšování právní úpravy“ provedla Komise posouzení dopadů tohoto návrhu 39 .

Komise přezkoumala různé možnosti politiky k dosažení obecných cílů návrhu. Byly posouzeny tři možnosti politiky s různými stupni regulačních zásahů:

První možnost zvažovala nelegislativní zásah. Tato možnost politiky by spočívala v tom, že by se členským státům doporučil soubor opatření, která by se vztahovala na činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí. Členské státy by byly vyzvány, aby stanovily podobná a přiměřená opatření v oblasti transparentnosti, jejichž cílem by bylo usnadnit odpovědnost a dohled a řešit problémy spojené s demokratickými procesy v souvislosti s těmito činnostmi. Bylo by zajištěno odpovídající monitorování provádění doporučení. Zpráva by posoudila účinky doporučení a zvážila další opatření, včetně možných budoucích právních předpisů. Tato možnost byla zamítnuta, jelikož zásah, který by se opíral pouze o nelegislativní opatření, by nezabránil vzniku dalších překážek ve fungování vnitřního trhu pro činnosti v oblasti zastoupení zájmů prováděné jménem třetích zemí. Tato možnost by navíc při neexistenci registrace platné v celé Unii znamenala vyšší náklady na dodržování předpisů. Tato možnost politiky by rovněž při provádění požadavků na transparentnost ponechala velmi široký prostor pro uvážení na vnitrostátní úrovni, a zejména by nezajistila uplatňování záruk stanovených v zachované možnosti.

Druhou zvažovanou možností, která byla nakonec ponechána, je cílený legislativní zásah zaměřený na transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Podle tohoto scénáře by legislativní nástroj vymezil požadavky na transparentnost a odpovědnost, které se vztahují na subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Vyžadoval by, aby hospodářské subjekty vedly omezené záznamy a harmonizovaným způsobem poskytovaly do vnitrostátních rejstříků zřízených členskými státy omezené informace o sobě, o činnostech, které vykonávají, a o subjektech ze třetích zemí, jejichž jménem jednají. Tato možnost zahrnuje záruky, jež mají zajistit přiměřené provedení a prosazování a zabránit riziku stigmatizace.

Třetí zvažovaná možnost by spočívala v rozsáhlém legislativním zásahu, který by zahrnoval zvýšené požadavky na podávání zpráv a vytvoření systému předchozího povolení nebo udělování licencí, v jehož rámci by členské státy mohly odmítnout udělit licenci z důvodu obav o veřejnou bezpečnost. Takový systém by pro subjekty, které na vnitřním trhu vykonávají zastupování zájmů jménem třetích zemí, vytvořil povinnost získat licenci, aby mohly tyto služby třetím zemím poskytovat. Mělo se za to, že to by pravděpodobně vyvolalo problémy s proporcionalitou a mohlo by to vést k negativním dopadům na podniky, zejména na dotčené menší hospodářské subjekty a nekomerční organizace. Tato možnost by mohla mít nepřiměřený dopad na základní práva, zejména na svobodu sdružování a svobodu projevu. Předchozí povolení nebo licence by navíc mohly poškodit geopolitické zájmy Unie: vytvořily by riziko odvetných opatření ze strany zemí, které v současné době vykonávají vlivové operace v Unii, pokud by jejich činnost byla zamítnuta. Jelikož by tato možnost mohla zahrnovat nepřiměřená omezení práva na svobodu sdružování, mohlo by to mít obdobně negativní dopad i na pověst Unie.

Ponechaná možnost politiky náležitě řeší nedostatky v právní úpravě a rozdíly mezi členskými státy a zároveň zajišťuje plný soulad se zásadami proporcionality a subsidiarity. Tento přístup se také ukázal jako nejpřínosnější z hlediska dopadů.

Za prvé, očekává se, že ekonomické dopady budou velmi omezené, s nízkými náklady na dodržování nezbytných požadavků na vedení záznamů a registraci (co nejvíce sladěných se stávajícími obchodními postupy) a s omezeným počtem dotčených subjektů na vnitřním trhu, který se podle různých scénářů odhaduje na 712 až 1 068, jakož i s omezenými náklady na prosazování pro vnitrostátní správní orgány. Veřejné rejstříky, které mají členské státy zřídit, by byly podporovány veřejně přístupnými nástroji IT v souladu se sdělením Digitální kompas 2030 a potřebou podpořit „standardně digitalizovanou“ tvorbu politiky v právních předpisech Unie. Očekává se, že vzniklé náklady budou kompenzovány omezením roztříštěnosti na vnitřním trhu a zabráněním takovéto roztříštěnosti.

Za druhé, s ohledem na přizpůsobenou povahu požadavků a důležité záruky obsažené v návrhu se očekává, že sociální dopady tohoto návrhu budou pozitivní, neboť iniciativa zvýší transparentnost a odpovědnost příslušných účastníků trhu a zlepší znalosti o rozsahu, trendech a aktérech činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Očekává se také, že iniciativa posílí důvěru veřejnosti v rozhodování a v povahu regulovaných služeb, čímž přispěje k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 16 „podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních“.

Konkrétní možnosti týkající se rozsahu zásahu byly od počátku zamítnuty. Zahrnutí pouze činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem určitých třetích zemí bylo zamítnuto z důvodu provozních obtíží při stanovení a odsouhlasení příslušných rozlišovacích kritérií a zvýšeného rizika stigmatizace subjektů, které jménem těchto zemí vykonávají zastupování zájmů. Zahrnutí činností v oblasti zastupování zájmů, jejichž cílem je ovlivnit rozhodování v Unii a které jsou prováděny jménem jakéhokoli subjektu, bylo zamítnuto, jelikož by nebylo dostatečně cílené vzhledem ke sledovanému cíli iniciativy (transparentnost skrytého ovlivňování ze strany správních orgánů třetích zemí) a bylo by nepřiměřené.

V neposlední řadě se předpokládá, že iniciativa nebude mít žádné dopady na životní prostředí, a bude tudíž respektovat zásadu „významně nepoškozovat“, a je v souladu s cílem klimatické neutrality, jeho průběžnými cíli a adaptačními cíli stanovenými v evropském právním rámci pro klima.

Dne 17. listopadu 2023 vydal Výbor pro kontrolu regulace k návrhu posouzení dopadů „kladné stanovisko s výhradami“ 40 . Jeho připomínky se týkaly popisu, z něhož iniciativa vychází, a také představení jednotlivých možností politiky a jejich dopadů (s důrazem na navrhovanou řídící strukturu a úlohu Komise v ní). Vysvětlení způsobu zohlednění připomínek je uvedeno v posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu.

•Základní práva

Opatření jsou navržena při plném respektování základních práv a svobod, včetně svobody projevu a informací, volebního práva, práva na řádnou správu věcí veřejných a práva na svobodné podnikání.

Základní práva a svobody lze omezit pouze tehdy, je-li to odůvodněno sledováním legitimního veřejného zájmu, a to pod podmínkou, že omezení je přiměřené sledovanému cíli. Záruka transparentnosti, spravedlnosti, nestrannosti a demokratické odpovědnosti v rámci veřejného rozhodování a veřejné správy a zabránění nepatřičnému skrytému vměšování do tohoto rozhodování a správy jsou naléhavými důvody obecného zájmu.

Návrh ukládá částečná omezení níže uvedených základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“): právo na soukromý život (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), svoboda sdružování (článek 12), svoboda umění a věd (článek 13), svoboda projevu a informací (článek 11) a svoboda podnikání (článek 16).

Ačkoli tato práva nejsou absolutní a lze je omezit, každé takovéto omezení musí splňovat požadavky stanovené v čl. 52 odst. 1 Listiny, včetně omezení na nezbytnou míru a dodržení zásady proporcionality.

Právo na soukromý život a právo na ochranu osobních údajů

Návrh ukládá částečná omezení práva na soukromý život (zaručeného článkem 7 Listiny i článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“)) a práva na ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny), neboť vyžaduje, aby subjekty uchovávaly a poskytovaly vnitrostátním orgánům určité informace, a stanoví výměnu těchto informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, jakož i přístup veřejnosti k části těchto informací.

Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie, ustanovení, která ukládají nebo umožňují sdělování osobních údajů, jako je jméno, bydliště nebo finanční prostředky fyzických osob, orgánu veřejné moci, musí být charakterizována jako zásah do jejich soukromého života, a tedy jako omezení práva zaručeného v článku 7 Listiny, aniž by bylo dotčeno případné odůvodnění takových ustanovení. Totéž platí pro ustanovení o šíření těchto údajů veřejnosti 41 . Soudní dvůr dále konstatoval, že zpřístupnění osobních údajů veřejnosti způsobem, kdy jsou tyto údaje přístupné potenciálně neomezenému počtu osob, představuje závažný zásah do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny 42 . Jak Soudní dvůr připomenul, základní práva zakotvená v článcích 7 a 8 Listiny nejsou zároveň absolutními právy a musí být posuzována ve vztahu k jejich funkci ve společnosti. Tato práva mohou být omezena, pokud je takové omezení stanoveno zákonem, respektuje podstatu těchto práv a je nezbytně nutné a přiměřené ve vztahu k cíli obecného zájmu, který uznává Evropská unie. V tomto ohledu ustanovení čl. 8 odst. 2 Listiny vyžaduje, aby osobní údaje byly zpracovávány k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem 43 .

Umožněním přístupu občanů k informacím o subjektech působících na vnitřním trhu, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, jakož i o subjektech třetích zemí, které zastupují, se návrh snaží zajistit, aby občané, veřejní činitelé a zúčastněné strany, jako jsou novináři a organizace občanské společnosti, mohli vykonávat demokratickou kontrolu veřejné správy a veřejného rozhodování, a tak zajistit, aby se tak dělo spravedlivě, nestranně a transparentně, zejména tím, že budou moci získat informace o subjektech, které mají přístup k osobám s rozhodovací pravomocí, jako jsou úředníci a volení zástupci. Osoby s rozhodovací pravomocí mají rovněž zvláštní zájem na tom, aby mohly získat informace o subjektech, které se je snaží ovlivnit. Jakožto voliči jsou i občané důležitými subjekty s rozhodovací pravomocí a mohou být také cílem určitých služeb zastupování zájmů.

Cílem návrhu je posílit integritu demokratických institucí Unie a členských států a důvěru veřejnosti v ně zajištěním transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a zlepšením dostupných informací a povědomí veřejnosti o rozsahu, trendech a aktérech činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí 44 . Soudní dvůr uznal, že cíl spočívající ve zvýšení transparentnosti je naléhavým důvodem obecného zájmu 45 . Cíl sledovaný tímto návrhem proto představuje cíl obecného zájmu, který může ospravedlnit zásahy do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny.

Veřejný přístup k informacím o zastupování zájmů jménem třetích zemí je vhodný k tomu, aby přispěl k dosažení sledovaného cíle obecného zájmu, neboť veřejná povaha tohoto přístupu a z ní vyplývající vyšší transparentnost přispívají k vytvoření prostředí demokratické kontroly a odpovědnosti.

Návrh rovněž zajišťuje, aby zásahy do základních práv zakotvených v článcích 7 a 8 Listiny vyplývající z přístupu veřejnosti k informacím o zastupování zájmů jménem třetích zemí byly přiměřené a omezené na nezbytně nutnou míru. Za prvé, soubor údajů, které mají být zpřístupněny veřejnosti, je omezený, je jednoznačně a zevrubně definovaný a v celé Unii plně harmonizovaný. Zveřejňované osobní údaje jsou mimoto omezeny na minimum potřebné k tomu, aby občané byli informováni o subjektu, který vykonává zastupování zájmů, a o činnosti prováděné jménem třetích zemí. Informace důležité pouze pro dotčené subjekty s rozhodovací pravomocí a příslušné vnitrostátní orgány, které dohlížejí na dodržování návrhu a sledují je, by zveřejňovány nebyly, aby se zabránilo riziku zneužití poskytnutých informací.

Za druhé, další záruku, která má zabránit nepřiměřenému znevýhodnění v jednotlivých případech, představuje možnost odchýlit se od zásady, že by veřejnost měla mít přístup k informacím o zastupování zájmů jménem třetích zemí. Návrh stanoví, že registrované subjekty mohou požádat, aby všechny poskytnuté informace nebo jejich část nebyly zveřejněny, jestliže existují naléhavé zájmy odůvodňující nezveřejnění.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je třeba dospět k závěru, že omezení práva na soukromý život a práva na ochranu osobních údajů stanovená návrhem respektují podstatu těchto práv, skutečně odpovídají obecnému zájmu uznanému Unií a jsou přiměřená a omezená na nezbytné minimum.

Svoboda sdružování

Základní právo na svobodu sdružování je zaručeno jak článkem 12 Listiny, tak článkem 11 EÚLP všem sdružením, včetně organizací občanské společnosti, zájmových skupin, odborů a politických stran. Svoboda sdružování představuje jeden ze základních pilířů demokratické a pluralitní společnosti, jelikož občanům umožňuje jednat kolektivně v oblastech společného zájmu a přispívat tak k řádnému fungování veřejného života 46 .

Sdružení musí mít možnost vykonávat svou činnost a fungovat bez neoprávněných zásahů. Soudní dvůr měl za to, že právní předpisy, které značně znesnadňují činnost nebo fungování sdružení, ať už tím, že zesilují požadavky na jejich registraci, omezují jejich schopnost přijímat finanční zdroje, stanoví jim oznamovací a publikační povinnosti, které mohou vytvářet jejich negativní obraz, nebo je vystavují riziku sankce, zejména zrušení, musí být kvalifikovány jako omezení svobody sdružování 47 .

Benátská komise Rady Evropy se domnívá, že úplný zákaz financování ze zahraničí nebo vyžadování předchozího povolení orgánů k přijímání nebo využívání takových prostředků nejsou odůvodněné 48 .

Návrh nezakazuje zahraniční financování ani negativně neoznačuje činnost organizací občanské společnosti, ani nevytváří systém licencí či předchozích povolení, který by vyžadoval, aby organizace občanské společnosti nebo jiná sdružení žádaly na úrovni Unie o licenci k provádění činností v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země.

Návrh se omezuje na stanovení společných norem transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem subjektů ze třetích zemí a usilující o ovlivnění rozhodovacích procesů v Unii.

Návrh sice ukládá povinnosti týkající se transparentnosti, které lze považovat za povinnosti s omezeným dopadem na účinné uplatňování práva na svobodu sdružování, neboť dotčené organizace budou muset splnit registrační a oznamovací povinnosti a hradit související náklady, neovlivňuje však podstatu tohoto práva.

Společné normy transparentnosti a odpovědnosti by měly posílit demokracii zvýšením důvěry v procesy veřejného rozhodování a instituce, a to zajištěním transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a zlepšením dostupných informací a povědomí veřejnosti o rozsahu, trendech a aktérech činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Soudní dvůr uznal, že cíl spočívající ve zvýšení transparentnosti je naléhavým důvodem obecného zájmu 49 . Benátská komise Rady Evropy uvedla, že „lobbistické činnosti spadají (...) mezi aktivity politických stran a běžné aktivity nevládních organizací. (...). Veřejnost má jasný zájem na tom, aby znala lobbistické subjekty, které mají přístup k rozhodovacímu procesu vlády za účelem ovlivňování, včetně jejich finančních zdrojů, ať už domácích nebo zahraničních“ 50 .

Návrh splňuje cíl obecného zájmu s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti, jimiž se musí řídit demokratický život Unie v souladu s článkem 1 druhým pododstavcem a čl. 10 odst. 3 SEU, a v souladu s demokratickými hodnotami, které Unie a její členské státy sdílejí podle článku 2 SEU.

Zvláštní záruky

Pokud jde o přiměřenost omezení, návrh je omezen na to, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, a byly zavedeny zvláštní záruky. Nevztahuje se bez rozdílu na každý subjekt, který přijímá finanční podporu ze zahraničí. Za prvé, návrh se zaměřuje na konkrétní činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné pro třetí země a nevztahuje se na financování poskytnuté subjektem ze třetí země (např. strukturální grant, dar atd.), které s těmito činnostmi v oblasti zastupování zájmů nesouvisí 51 . Za druhé, vztahuje se pouze na zastupování zájmů konkrétních subjektů ze třetích zemí: vlád třetích zemí a subjektů, jejichž činnost jim lze přičíst. Tím, že se návrh zaměřuje na konkrétní druh činností vykonávaných jménem určitého typu subjektů, cílí pouze na činnosti, které mohou mít skutečně významný vliv na veřejný život a veřejnou diskusi, přičemž uložení požadavků na transparentnost u těchto činností může být odůvodněno uvedeným převažujícím veřejným zájmem.

Návrh je pečlivě formulován tak, aby nedošlo ke stigmatizaci organizací občanské společnosti nebo jiných neziskových sdružení. Upravuje konkrétní druh činnosti – zastupování zájmů vykonávané na vnitřním trhu jménem vlád třetích zemí – nezávisle na povaze subjektu, který tuto činnost vykonává. Požadavky na transparentnost se vztahují na všechny organizace.

Návrh navíc obsahuje přísné záruky, které dále omezují možnost stigmatizace. Za prvé, vnitrostátní veřejné rejstříky budou muset být prezentovány neutrálním a věcným způsobem a tak, aby nevedly ke stigmatizaci subjektů uvedených ve vnitrostátním rejstříku. Za druhé, členské státy budou muset zajistit, aby vnitrostátní orgány při plnění svých úkolů zajistily, že z pouhé skutečnosti, že je subjekt registrován, nevyplynou žádné nepříznivé důsledky. Za třetí, tím, že návrh ukládá úplnou harmonizaci těchto požadavků na transparentnost, zabraňuje tzv. „gold-platingu“ a zajišťuje, že od registrovaných subjektů nelze požadovat, aby se veřejně prezentovaly na základě podmínek, které by je stigmatizovaly 52 . Registrované subjekty budou moci požádat o nezveřejnění veškerých informací nebo jejich části, pokud existují naléhavé zájmy, které toto nezveřejnění odůvodňují.

Požadavky jsou dále přiměřené a omezují se na jednoduché vedení záznamů a registraci. Členské státy by měly povinnost provést tyto požadavky do vnitrostátního práva a dohlížet na jejich uplatňování způsobem, který je přiměřený a dotčené subjekty nezatěžuje.

·Pokud jde o vedení záznamů, dotčené subjekty by byly povinny po omezenou dobu uchovávat informace o totožnosti subjektu ze třetí země, jehož jménem je činnost vykonávána, popis účelu činnosti v oblasti zastupování zájmů, smlouvy a výměny klíčových informací se subjektem ze třetí země v rozsahu, v jakém jsou nezbytné pro pochopení povahy a účelu vykonávaného zastupování zájmů, jakož i informace nebo materiály, které tvoří klíčové součásti činnosti v oblasti zastupování zájmů.

·Co se týče registrace, dotčené subjekty by musely poskytnout pouze omezené informace o sobě, o prováděných činnostech a o subjektech ze třetích zemí, pro něž tyto činnosti provádějí. Registrace by zahrnovala přibližný údaj 53 o obdržených ročních částkách se zahrnutím všech úkolů provedených s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění téhož návrhu, politiky nebo iniciativy. Pravidelně by bylo třeba aktualizovat jen informace nezbytné pro uplatňování směrnice a dohled nad ní. Ostatní informace by bylo třeba aktualizovat pouze jednou ročně.

·Kromě případů, kdy je nutné prověřit nedodržení požadavků na registraci, mohou být registrované subjekty požádány o poskytnutí svých záznamů orgánu dozoru pouze tehdy, je-li na základě objektivních faktorů obzvláště pravděpodobné, že budou mít významný vliv na veřejný život a veřejnou diskusi.

V neposlední řadě návrh obsahuje komplexní systém záruk. Dohled by byl svěřen nezávislým orgánům dozoru s jasně stanovenými pravomocemi, jejichž žádosti o další informace by musely být odůvodněné a podléhaly by účinným soudním opravným prostředkům. Sankce by byly navrženy tak, aby neměly na dotčené subjekty ochromující účinek, a podléhaly by náležitým zárukám, včetně práva na účinný soudní přezkum. Byly by plně harmonizovány a omezeny na správní pokuty nepřesahující určitý strop, který vychází z ekonomické kapacity subjektu. Návrh by tak zajistil, že organizace občanské společnosti a další nezisková sdružení nebudou vystaveny hrozbě trestních sankcí nebo rozpuštění. Sankce by mimoto byly ukládány pouze po předchozím včasném varování, s výjimkou případů, kdy takové porušení znamená porušení zákazu obcházení.

Z výše uvedených prvků vyplývá, že by návrh sice mohl omezit svobodu sdružování, tato omezení by však sledovala legitimní cíl zvýšit transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem subjektů ze třetích zemí a byla by přísně omezena na opatření, která jsou k dosažení tohoto cíle nezbytná.

Svoboda umění a věd

Svoboda umění a věd je zaručena článkem 13 Listiny. Chrání svobodu vědeckého výzkumu, včetně akademické svobody. Zajišťuje svobodu akademických pracovníků a studentů zapojit se do výzkumu, výuky, učení a komunikace ve společnosti a s ní bez zásahů a obav z represí. Svoboda vědeckého výzkumu zahrnuje právo svobodně definovat výzkumné otázky, vybírat a rozvíjet teorie, shromažďovat empirický materiál a používat metody akademického výzkumu, zpochybňovat uznávané názory a předkládat nové myšlenky. S tím souvisí právo sdílet, šířit a zveřejňovat výsledky akademického výzkumu, a to i prostřednictvím odborné přípravy a výuky. Je to svoboda výzkumných pracovníků vyjadřovat své názory, aniž jsou znevýhodňováni institucí nebo systémem, v němž pracují, nebo vládní či institucionální cenzurou. Je to také svoboda sdružovat se v profesních nebo reprezentativních akademických orgánech 54 . Tento návrh neupravuje svobodu definovat výzkumné otázky ani právo šířit a zveřejňovat výsledky. Návrh neobsahuje žádný zákaz mezinárodní spolupráce, včetně výuky, výzkumu a vzdělávacích činností. Nedotýká se institucionální autonomie unijních vysokoškolských institucí přijímat nezávislá rozhodnutí o své vnitřní správě a řízení, včetně finančních, personálních (schopnost nezávisle přijímat zaměstnance) a akademických záležitostí.

Žádné z navrhovaných opatření by se proto nedotklo podstaty tohoto práva.

Svoboda projevu a informací

Pokud jde o svobodu projevu a informací (článek 11 Listiny a článek 10 EÚLP), návrh by pozitivně přispěl k právu jednotlivců přijímat a šířit informace a myšlenky bez zasahování veřejné moci. Občané by získali spravedlivý přístup k informacím o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných pro třetí země, které mají vliv na veřejné rozhodování, což by podpořilo jejich porozumění těmto činnostem, posílilo jejich důvěru v integritu procesů veřejného rozhodování a zabránilo by manipulativnímu zahraničnímu vměšování, a to na základě záruk práv na ochranu osobních údajů fyzických osob, které poskytují informace vnitrostátním rejstříkům, a také ve zvláštních situacích, kdy registrované organizace mají naléhavý zájem, který odůvodňuje výjimečné nezveřejnění informací. V tomto ohledu by legislativní opatření obsažená v návrhu zvýšila transparentnost a odpovědnost subjektů, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, a znalosti o rozsahu, trendech a aktérech těchto činností. Posílilo by se základní právo na informace, neboť občané by získali užitečné informace k uplatnění svých demokratických práv a k vyvození odpovědnosti veřejných činitelů.

Navrhovaná opatření by neupravovala obsah ani předmět činností v oblasti zastupování zájmů, na něž se vztahují. Nevyžaduje se transparentnost, pokud jde o financování provozních výdajů nesouvisejících s činností v oblasti zastupování zájmů, jako jsou strukturální granty nebo dary.

Stanovení opatření k zajištění transparentnosti by mohlo ochromit rozhodování o provádění dotčených činností v oblasti zastupování zájmů a mohlo by omezit svobodu projevu subjektů, jejichž činnost lze přičíst vládě třetí země (např. soukromý subjekt kontrolovaný třetí zemí). Jak bylo vysvětleno v souvislosti s právem na soukromý život, právem na ochranu osobních údajů a svobodou sdružování, tato opatření sledují cíl obecného zájmu, který může ospravedlnit zasahování do této svobody. Jak již bylo uvedeno, jsou stanoveny záruky, které mají zajistit, aby byl zásah ve všech případech přiměřený a nezbytný.

Svoboda podnikání

Článek 16 Listiny uznává svobodu podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Harmonizované požadavky by usnadnily vzájemné poskytování služeb subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, a omezily by související překážky, což by tyto subjekty podpořilo při výkonu jejich svobody podnikání.

Vzhledem ke znění článku 16 Listiny se svoboda podnikání liší od ostatních základních svobod stanovených v hlavě II Listiny, jako je svoboda sdružování, svoboda projevu a informací a svoboda umění a věd, a může být předmětem širšího okruhu zásahů ze strany orgánů veřejné moci, které mají omezit výkon hospodářské činnosti ve veřejném zájmu 55 .

Návrh ukládá částečná omezení hospodářských činností, neboť subjektům ukládá povinnost dodržovat při zastupování zájmů jménem třetích zemí určité požadavky. Opatření k zajištění transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí jsou opatřeními, která sledují cíl obecného zájmu, jenž může ospravedlnit zasahování do této svobody.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh má dopad na náklady a administrativní zátěž Komise v souvislosti se dvěma kategoriemi výdajů. Běžné náklady na zaměstnance Komise by byly v zásadě zahrnuty do okruhu „správní výdaje“, zatímco náklady na nezbytné rozšíření systému pro výměnu informací o vnitřním trhu by byly hrazeny z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

Finanční a rozpočtové důsledky jsou podrobně vysvětleny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise vyhodnotí provádění iniciativy nejpozději do jednoho roku od uplynutí lhůty pro provedení směrnice. Nejpozději čtyři roky od uplynutí lhůty pro provedení směrnice provede Komise její hodnocení, včetně zhodnocení její účinnosti a přiměřenosti. Toto hodnocení prozkoumá zejména potřebu změn v oblasti působnosti iniciativy.

•Informativní dokumenty

K zajištění řádného provádění této směrnice jsou třeba informativní dokumenty ve formě srovnávacích tabulek.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I obsahuje obecná ustanovení, včetně předmětu a účelu směrnice (článek 1), definic použitých klíčových pojmů (článek 2), oblasti působnosti směrnice (článek 3) a úrovně harmonizace (článek 4).

Kapitola II obsahuje ustanovení o povinnostech v oblasti transparentnosti a registrace vztahujících se na činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem subjektů ze třetích zemí. Stanoví zejména možnost identifikovat subjekty ze třetích zemí, jejichž jménem je služba zastupování zájmů poskytována (článek 5), ustanovení o subdodavatelských smlouvách (článek 6), povinnost vést příslušné záznamy (článek 7) a povinnost subjektů, které nejsou usazeny v Unii, jmenovat právního zástupce (článek 8).

Tato kapitola navíc stanoví rovněž zřízení a vedení vnitrostátních rejstříků, jež se mají používat pro registraci podle směrnice (článek 9). Článek 10 stanoví pravidla pro registraci, včetně informací, které je třeba poskytnout (podrobný seznam je uveden v příloze I). Článek 11 stanoví postup po registraci. V této souvislosti je třeba registrovaným subjektům přidělit jedinečné evropské číslo zastupování zájmů (dále též jen „EIRN“) (jehož formát je stanoven v příloze II) a oznámit registraci příslušným orgánům v ostatních dotčených členských státech. Článek 12 stanoví, které části informací poskytovaných registrovanými subjekty mají být veřejně přístupné (s velikostí rozpětí pro zveřejňování ročních částek uvedených v příloze III), jakož i mechanismus umožňující registrovaným subjektům požádat o nezveřejnění veškerých poskytnutých informací nebo jejich části, jestliže zveřejnění brání naléhavé oprávněné zájmy. Článek 13 ukládá každoroční zveřejňování údajů členskými státy a Komisí. Článek 14 stanoví povinnost registrovaných subjektů i jejich subdodavatelů uvádět při přímém kontaktu s veřejnými činiteli své evropské číslo zastupování zájmů.

Kapitola III stanoví pravidla pro dohled a prosazování. Článek 15 obsahuje informace o příslušných vnitrostátních orgánech pro účely směrnice a kritéria nezávislosti orgánu dozoru. Článek 16 stanoví podmínky pro žádosti o informace ze strany orgánů dozoru a související záruky, včetně platných prahových hodnot. Článek 17 stanoví pravidla pro přeshraniční spolupráci a článek 18 pravidla pro přeshraniční žádosti o informace mezi orgány dozoru. Článek 19 zřizuje poradní skupinu složenou ze zástupců orgánů dozoru, která je Komisi nápomocna při plnění určitých úkolů.

Tato kapitola rovněž obsahuje zákaz činností, jejichž cílem je obcházet povinnosti stanovené ve směrnici (článek 20), a ukládá členským státům povinnost zajistit použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 56 pro oznamování porušení směrnice a ochranu osob, které takové porušení oznamují (článek 21). Tato kapitola taktéž uvádí, že členské státy mají stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení některých ustanovení směrnice (článek 22).

Kapitola IV obsahuje závěrečná ustanovení, jako jsou pravidla pro přijímání aktů v přenesené pravomoci (článek 23), změny směrnice (EU) 2019/1937 týkající se seznamu oblastí, na něž se vztahuje ochrana oznamovatelů (článek 24), a ustanovení o podávání zpráv a přezkumu (článek 25). Zbývající ustanovení této kapitoly se týkají provedení směrnice (článek 26) a jejího vstupu v platnost (článek 27).

2023/0463 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu a kterou se mění směrnice (EU) 2019/1937

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 57 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 58 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Zastupování zájmů v Unii je činností, která narůstá a má stále větší přeshraniční rozměr. Pokud jsou tyto činnosti prováděny s nezbytnou mírou transparentnosti, umožňují sdílení zkušeností a názorů týkajících se problémů a řešení a podporují veřejné subjekty s rozhodovací pravomocí v tom, aby pochopily možnosti a kompromisy různých přístupů.

(2)Zastupování zájmů není vykonáváno pouze jménem domácích zúčastněných stran, nýbrž stále častěji také jménem třetích zemí. Myšlenky ze třetích zemí mohou pozitivně přispět k veřejné diskusi a jsou vítanou součástí mezinárodní angažovanosti. Pro veřejné činitele nebo jednotlivce však není vždy snadné rozpoznat zapojení třetích zemí do činností v oblasti zastupování zájmů v kontextu jejich rozhodovacího procesu nebo pochopit rozsah, trendy a aktéry těchto činností. Třetími zeměmi je třeba rozumět země, které nejsou členy Unie ani Evropského hospodářského prostoru.

(3)Jelikož je zastupování zájmů, včetně zastupování zájmů třetích zemí, obvykle zajišťováno za úplatu, představuje službu ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“). Trh pro zastupování zájmů zahrnuje také činnosti v oblasti zastupování zájmů, které provádějí samotné subjekty ze třetích zemí způsobem srovnatelným se službami a které jsou spojeny s činnostmi hospodářské povahy nebo je nahrazují. S těmito činnostmi by se mělo zacházet stejně jako se službami zastupování zájmů.

(4)Některé členské státy přijaly zvláštní opatření vyžadující transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů, často v rámci rejstříků transparentnosti spojených s veřejným subjektem. Taková vnitrostátní opatření často zahrnují povinnost subjektů vykonávajících činnosti v oblasti zastupování zájmů registrovat sebe nebo své činnosti nebo získávat a uchovávat konkrétní informace, například o svých zákaznících a o službách, které poskytují.

(5)Opatření členských států upravující transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů jsou velmi různorodá, zejména pokud jde o požadavky na vedení záznamů a registraci, které se týkají subjektů provádějících zastupování zájmů. Některé členské státy zavedly povinné rejstříky, jejichž cílem je zejména zajistit transparentnost. Další státy zavedly dobrovolné rejstříky, zatímco některé členské státy nemají pro zastupování zájmů žádné rejstříky. Existují také značné rozdíly, pokud jde o strukturu informací poskytovaných pro účely transparentnosti, včetně druhu požadovaných informací, například o zastupovaných zájmech nebo o zákazníkovi. V některých členských státech musí být informace o zastupování zájmů pravidelně aktualizovány, zatímco v jiných musí být aktualizovány vždy, dojde-li ke změně rozsahu prováděné činnosti v oblasti zastupování zájmů.

(6)Tyto rozdíly vytvářejí nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro subjekty, které chtějí vykonávat činnosti v oblasti zastupování zájmů ve více než jednom členském státě, což může odrazovat od rozvoje a vykonávání nových činností v oblasti zastupování zájmů na vnitřním trhu. Třetí země budou pravděpodobně usilovat o zastupování zájmů ve více než jednom členském státě, aby v celé Unii zajistily celkovou pozitivní politiku ve svůj prospěch. Tyto podmínky mají negativní dopad na hospodářské subjekty a představují překážky pro poskytování přeshraničních služeb zastupování zájmů na vnitřním trhu. Tyto nerovné podmínky rovněž odvádějí přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů z členských států s vyšší mírou regulace do členských států, kde je míra regulace nižší, nebo do států s omezeným prosazováním práva. Taková regulatorní arbitráž představuje příležitost pro subjekty ze třetích zemí, které se snaží vyhnout požadavkům na transparentnost.

(7)Vsouvislosti s větším povědomím o snahách některých třetích zemí ovlivňovat demokratické procesy v Unii je pravděpodobné, že některé členské státy vypracují nová pravidla, která zajistí transparentnost zahraničního vlivu uplatňovaného prostřednictvím zastupování zájmů. Překážky pro poskytování těchto služeb ve více než jednom členském státě, které vznikají v důsledku roztříštěnosti vnitřního trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí, se proto pravděpodobně zvýší.

(8)Stávající vnitrostátní rozdíly s ohledem na opatření upravující transparentnost zastupování zájmů, které se týkají zejména zastupování zájmů jménem třetích zemí, a současný kontext většího povědomí o rizicích zahraničního vměšování do demokratických procesů zdůrazňují potřebu jednat na úrovni Unie s cílem regulovat poskytování služeb zastupování zájmů a zapojit se do činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí v celé Unii a zároveň zajistit vysokou úroveň transparentnosti těchto činností.

(9)Aby se předešlo situaci, kdy se členské státy snaží jednostranně řešit své obavy ohledně transparentnosti zahraničního vlivu uplatňovaného prostřednictvím zastupování zájmů, a aby se zabránilo vzniku dalších překážek pro provádění přeshraničních činností v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, které by vyplývaly z rozdílného a nejednotného vývoje vnitrostátních právních předpisů, je nezbytné stanovit harmonizovaná opatření na úrovni Unie.

(10)Stanovením harmonizovaných požadavků na transparentnost platných na celém vnitřním trhu má tato směrnice vytvořit soudržný a systematický rámec pro zajištění transparentnosti, pokud jde o činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii.

(11)Stanovení společných norem transparentnosti a odpovědnosti a společných norem pro podávání zpráv rovněž podpoří demokratickou odpovědnost a lepší společné znalosti o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii, čímž se řeší potřeba spolehlivých a konzistentních údajů. Potřeba zajistit transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí je legitimním veřejným cílem s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti, jimiž se musí řídit demokratický život Unie v souladu s článkem 1 druhým pododstavcem a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), v souladu s hodnotami, které Unie a její členské státy sdílejí podle článku 2 Smlouvy o EU a které rovněž podporují výkon občanských práv.

(12)Činnosti skrytého zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí mohou ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění vnitřních i vnějších politik Unie, včetně politik týkajících se jejích hospodářských a bezpečnostních zájmů. To se obecněji dotýká demokracie, která je společnou hodnotou Unie a jejíž zajištění má pro Unii a její členské státy zásadní význam. Zajištění harmonizované úrovně transparentnosti v celé Unii, pokud jde o tyto činnosti, by mělo přispět k posílení důvěry veřejnosti v rozhodovací procesy Unie a členských států.

(13)V některých třetích zemích sice existují pravidla pro otevřenost a transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů, tato pravidla se však nevztahují na činnosti usilující o ovlivnění vývoje, tvorby nebo provádění politiky či právních předpisů nebo veřejných rozhodovacích procesů v Unii. Tato pravidla proto nejsou dostatečná k zajištění transparentnosti zastupování zájmů, které se snaží ovlivnit rozhodování v Unii.

(14)Opatření stanovená touto směrnicí jsou přiměřená a jsou omezena na to, co je nezbytné k zajištění transparentnosti zvláštního souboru činností, konkrétně činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Stanoví požadavky související s těmito činnostmi a neukládají subjektům požadavky pouze z toho důvodu, že přijímají finanční prostředky ze zahraničí. Tato směrnice se zaměřuje na větší transparentnost, pokud subjekty vykonávají na vnitřním trhu činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Tato směrnice zejména ukládá povinnost zajistit, aby zveřejňované údaje byly prezentovány věcně a neutrálně a aby příslušné vnitrostátní orgány jednaly tak, že ze skutečnosti, že se určitý subjekt zaregistroval v souladu s ustanoveními této směrnice, nevyplývají žádné nepříznivé důsledky, jako je stigmatizace. Stanoví komplexní systém záruk, včetně účinného soudního přezkumu, aby byla zajištěna přiměřenost harmonizovaných opatření. Opatření stanovená touto směrnicí jsou plně v souladu se základními právy a dodržují zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně svobody projevu a informací, svobody shromažďování a sdružování, svobody vědeckého výzkumu, mimo jiné akademické svobody, práva na ochranu osobních údajů, práva na účinnou právní ochranu a svobody podnikání. Opatření stanovená touto směrnicí posilují demokratická práva občanů uvedená v Listině tím, že dosahují společné úrovně transparentnosti v souvislosti se zastupováním zájmů jménem třetí země.

(15)Harmonizovanými požadavky na transparentnost podle této směrnice by neměla být dotčena vnitrostátní pravidla týkající se činností v oblasti zastupování zájmů jiných subjektů než subjektů ze třetích zemí, ani věcný obsah těchto činností či hmotněprávní pravidla platná pro veřejné činitele při jejich styku se subjekty vykonávajícími činnosti v oblasti zastupování zájmů. Neměla by jimi být dotčena pravidla platná pro trestnou činnost a její odhalování, vyšetřování, dohled nad stíháním a ukládání sankcí, která jsou stanovena vnitrostátním právem nebo právem Unie, například pravidla týkající se korupce.

(16)V zájmu harmonizace požadavků na transparentnost je nutné stanovit společnou definici zastupování zájmů. Aby bylo zajištěno správné uplatňování harmonizovaných požadavků na transparentnost, měl by mít pojem činností v oblasti zastupování zájmů široký význam. Měl by zahrnovat činnosti prováděné s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování, včetně ovlivňování veřejného mínění, v Unii a jejích členských státech, a to i na regionální a místní úrovni.

(17)Měla by existovat jasná a podstatná souvislost mezi dotyčnou činností a pravděpodobností toho, že ovlivní vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii. Pro určení existence takové souvislosti je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory, jako je obsah činnosti, kontext, ve kterém je vykonávána, její cíl, prostředky, jimiž je prováděna, nebo to, zda je činnost součástí systematické či trvalé kampaně. Zahrnuté činnosti by se neměly omezovat pouze na činnosti, jejichž cílem je podpořit změnu dané politiky, právních předpisů nebo procesu veřejného rozhodování, nýbrž by měly zahrnovat i činnosti zaměřené na zachování stávajícího stavu.

(18)Zastupování zájmů může být vykonáváno zejména prostřednictvím činností, jako je organizování schůzí, konferencí nebo událostí či účast na nich, přispívání ke konzultacím, parlamentním slyšením nebo jiným podobným iniciativám nebo účast na nich, organizování komunikačních nebo reklamních kampaní, a to i prostřednictvím sdělovacích prostředků, platforem, využívání vlivných osob v sociálních médiích, sítí a občanských iniciativ, přípravy politických dokumentů a stanovisek, legislativních změn, průzkumů veřejného mínění a šetření, otevřených dopisů a jiných komunikačních nebo informačních materiálů.

(19)Zastupování zájmů by se mohlo vztahovat i na činnosti prováděné jménem subjektu ze třetí země v rámci výzkumu a vzdělávání, jako je šíření dokumentů doporučujících nebo podporujících přijetí určité veřejné politiky ze strany analytických středisek. V souladu se zásadou akademické svobody a svobody vědeckého výzkumu zakotvenou v článku 13 Listiny by se zastupování zájmů nemělo vztahovat na výzkum prováděný výzkumnými pracovníky v oblasti, kterou si sami zvolili, na šíření výsledků tohoto výzkumu nebo na vzdělávání a výukové činnosti, které jsou vedeny v souladu se zásadou akademické svobody a institucionální autonomie, s výjimkou případů, kdy je zřejmým účelem těchto činností ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii a kdy jsou prováděny jménem subjektu ze třetí země. Není-li tomu tak, nemělo by vykonávání takových činností vést k požadavkům na registraci podle této směrnice.

(20)Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny činnosti vykonávané úředníky vlád třetích zemí, které souvisejí s výkonem veřejné moci, včetně činností spojených s udržováním diplomatických vztahů mezi státy nebo mezinárodními organizacemi. Tato směrnice by se rovněž neměla vztahovat na činnosti právníků spočívající v poskytování právního poradenství nebo v zastupování subjektů ze třetích zemí v soudních, smírčích nebo mediačních řízeních a v ochraně jejich základních práv, jako je právo být vyslechnut, právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu. Do oblasti působnosti této směrnice by nemělo spadat ani odborné poradenství jiné než právní poradenství, jako je pořízení odborné nebo znalecké studie, která má sloužit jako důkaz na podporu argumentů u soudu; získání technického nebo vědeckého poradenství ohledně dodržování technických právních předpisů nebo využití mediačních služeb profesionálních mediátorů, kteří nemusí být nutně certifikovanými právníky. Tato směrnice by se neměla vztahovat na pomocné činnosti, jako je stravování, poskytnutí prostor, tisk brožur nebo politických dokumentů nebo poskytování online zprostředkovatelských služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/2065 59 , jako jsou služby online platforem.

(21)Za účelem harmonizace požadavků na transparentnost je nutné stanovit společnou definici poskytovatelů služeb zastupování zájmů. Poskytovateli služeb zastupování zájmů mohou být právnické osoby soukromého práva, fyzické osoby, které se individuálně věnují profesionální lobbistické činnosti, jakož i jiné fyzické nebo právnické osoby, jejichž hlavní nebo příležitostnou činností je ovlivňování procesu veřejného rozhodování, včetně lobbistických společností a společností působících v oblasti styku s veřejností, analytických středisek, organizací občanské společnosti, soukromých výzkumných ústavů, veřejných výzkumných ústavů poskytujících výzkumné služby, jednotlivých výzkumných pracovníků a poradců.

(22)Pro účely této směrnice se veřejnými činiteli rozumí úředníci Evropské unie a úředníci členských států, kteří zastávají zákonodárnou, výkonnou, správní nebo soudní funkci na celostátní, regionální nebo místní úrovni.

(23)Za rozhodnutím určitého subjektu požádat o zastupování zájmů může stát vláda nebo orgány třetí země. To může být důsledkem kontroly, kterou nad subjektem vykonává vláda nebo orgány veřejné moci třetí země, zejména pokud mají na tento subjekt rozhodující vliv prostřednictvím ekonomických práv, smluvních ujednání nebo jiných prostředků. Může to být také důsledek situací, kdy za rozhodnutím subjektu stojí vláda nebo orgány třetí země, zejména tím, že vydávají pokyny nebo směrnice. Aby bylo možné takové případy zachytit, měl by být pojem subjektů ze třetích zemí chápán tak, že zahrnuje nejen ústřední vládu a orgány veřejné moci třetích zemí, nýbrž také veřejné nebo soukromé subjekty, včetně občanů Unie a právnických osob usazených v Unii, jejichž jednání lze v konečném důsledku přičíst této třetí zemi. To, zda má být činnost veřejného nebo soukromého subjektu připsána vládě nebo orgánu třetí země, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující ve třetí zemi, v níž subjekt působí, včetně úlohy vlády v hospodářství této země.

(24)Činnost v oblasti zastupování zájmů by měla do oblasti působnosti této směrnice spadat v případě, je-li vykonávána jménem subjektu ze třetí země. To znamená, že by se směrnice měla vztahovat na služby zastupování zájmů poskytované subjektům ze třetích zemí. Vzhledem k tomu, že se vláda třetí země může spoléhat na subjekty, jejichž jednání jí lze přičíst, při vykonávání činností v oblasti zastupování zájmů hospodářské povahy, a tudíž činností srovnatelných se službou zastupování zájmů, měla by se směrnice vztahovat i na tyto činnosti. Může se tudíž vztahovat i na interní zastupování zájmů subjekty ze třetích zemí. Tato směrnice by se měla vztahovat na činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem subjektů ze třetích zemí, které jsou zaměřeny na fyzické nebo právnické osoby nebo které jsou prováděny nebo se uskutečňují ve veřejné sféře v jednom nebo více členských státech.

(25)Tato směrnice by se neměla vztahovat na činnosti, které podporují zájmy třetí země nebo jsou s nimi v souladu, nemají však s touto třetí zemí žádnou vazbu. To zahrnuje činnosti, které jsou výrazem svobody projevu a svobody šířit a přijímat informace a myšlenky nebo projevem akademické svobody, jako jsou činnosti vykonávané fyzickými osobami, které jednají jako soukromé osoby, nebo novináři pracujícími pro sdělovací prostředky třetích zemí, jejichž jednání nelze přičítat třetí zemi nebo nesplňuje podmínky, aby bylo považováno za zastupování zájmů ve smyslu této směrnice. Do oblasti působnosti této směrnice nespadá poskytování mediálních služeb ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX 60 a poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 61 . Vztahuje se však na činnosti v oblasti zastupování zájmů, které poskytovatelé mediálních služeb vykonávají jménem subjektů ze třetích zemí ve smyslu této směrnice.

(26)S ohledem na služby zastupování zájmů poskytované subjektu ze třetí země by se pro účely této směrnice měla za odměnu považovat jakákoli úplata obdržená za danou službu zastupování zájmů. Může se jednat o finanční příspěvky, jako jsou půjčky, kapitálové injekce, odpuštění dluhu, daňové pobídky nebo osvobození od daně, které se poskytují výměnou za činnost v oblasti zastupování zájmů. Odměna může zahrnovat i věcné plnění, jako je poskytnutí, výstavba a údržba kancelářských prostor výměnou za službu zastupování zájmů. V těchto situacích by byl poskytovatel služeb v oblasti zastupování zájmů odpovědný za odhad hodnoty obdrženého plnění, například pomocí tržní sazby.

(27)Soudní dvůr rozhodl, že základní charakteristikou odměny je skutečnost, že představuje protiplnění za dané služby. Příspěvky na základní financování organizace nebo podobná finanční podpora, poskytovaná například v rámci grantového programu dárců ze třetích zemí, by neměly být považovány za odměnu za službu zastupování zájmů, nesouvisejí-li s činností v oblasti zastupování zájmů, tj. pokud by subjekt takové financování obdržel bez ohledu na to, zda vykonává konkrétní činnosti v oblasti zastupování zájmů.

(28)Aby byl zajištěn komplexní a transparentní přehled o částkách použitých celkově na činnost v oblasti zastupování zájmů, měly by pro účely této směrnice roční částky zahrnovat celkovou roční odměnu obdrženou od subjektu ze třetí země za poskytování služby zastupování zájmů, a není-li obdržena žádná odměna, odhad ročních nákladů souvisejících s prováděnou činností v oblasti zastupování zájmů. Ze stejných důvodů by tyto částky měly zahrnovat náklady na subdodavatele a pomocné činnosti.

(29)Subdodavatelé mohou být považováni za subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, a spadají tak do oblasti působnosti povinností stanovených v této směrnici. Aby se snížila administrativní zátěž a zamezilo dvojímu započítávání odměn, jakož i zajistila informovanost v celém řetězci smluv, měly by subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů zajistit, aby jejich smluvní ujednání se subdodavateli obsahovala informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů je vykonávána jménem subjektu ze třetí země, jakož i povinnost předat tuto informaci v případech, kdy je činnost dále zadána subdodavatelům. Na základě toho by subdodavatelé měli být osvobozeni od povinnosti registrovat se a vést záznamy a případně určit právního zástupce, jak je stanoveno v této směrnici.

(30)Aby se usnadnilo dodržování požadavků na registraci podle této směrnice, měli by být poskytovatelé služeb zastupování zájmů oprávněni požádat subjekt, jehož jménem je služba poskytována, o prohlášení, zda se jedná o subjekt ze třetí země. Poskytovatelé služeb zastupování zájmů by měli toto právo využít co nejlépe, aby mohli učinit informované rozhodnutí, které jim umožní při výkonu jejich činnosti plně vyhovět požadavkům stanoveným v této směrnici.

(31)Na podporu odpovědnosti a informovanosti o zájmech třetích zemí, které zastupují, by subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země měly mít povinnost vést určité záznamy. Tyto záznamy by měly obsahovat popis účelu činnosti v oblasti zastupování zájmů, zejména rozhodovací proces, který se snaží ovlivnit, a výsledek, jehož má být dosaženo. Záznamy by měly rovněž obsahovat identifikaci subjektu ze třetí země, kterou by se v případě, je-li tímto subjektem fyzická osoba, mělo rozumět celé jméno fyzické osoby. Měly by obsahovat také kopie smluv a výměn klíčových informací, jež jsou nezbytné pro pochopení povahy a účelu činností v oblasti zastupování zájmů a souvisejících finančních ujednání, jakož i informace nebo materiály, které představují klíčovou součást činnosti, jako jsou stanoviska sdílená s veřejnými činiteli.

(32)Subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem třetích zemí, by neměly mít povinnost uchovávat osobní údaje obsažené v těchto záznamech déle, než je nezbytné k zajištění toho, aby mohly orgány dozoru plnit své úkoly v oblasti dohledu a prosazování práva. Veškeré tyto záznamy by měly být uchovávány dostatečně dlouho, aby orgány dozoru mohly v odůvodněných případech získat záznamy vedené o subjektu ze třetí země a o činnosti v oblasti zastupování zájmů, jakož i roční souhrnné záznamy.

(33)Aby byl umožněn účinný dohled, mělo by se od subjektů, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země a nemají místo usazení v Unii, vyžadovat, aby určily právního zástupce usazeného v Unii a aby zajistily, že jejich určený právní zástupce má nezbytné pravomoci a zdroje pro spolupráci s příslušnými orgány.

(34)K zajištění harmonizovaných požadavků na transparentnost na celém vnitřním trhu by subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země, měly být povinny se registrovat ve vnitrostátních rejstřících v místě svého usazení. Následné aktualizace stávající registrace by měly být rovněž provedeny v tomto vnitrostátním rejstříku. Tyto rejstříky by měly být zřízeny, provozovány a udržovány členskými státy. Členské státy mohou pro účely této směrnice využít své stávající vnitrostátní rejstříky, jsou-li splněny požadavky této směrnice. V zájmu respektování vnitrostátního rozdělení pravomocí by členské státy měly být oprávněny zřídit více než jeden takový rejstřík. V takových případech by členské státy měly stanovit pravidla udávající, ve kterém vnitrostátním rejstříku by se subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí měly registrovat. Záznamy o činnostech zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátních rejstříků by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro sledování zákonnosti přístupu k osobním údajům, a měly by být proto omezeny na jeden rok.

(35)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 62 jsou informace o registračních povinnostech a formalitách stanovených touto směrnicí dostupné prostřednictvím jednotné digitální brány, která prostřednictvím internetového portálu „Your Europe“ zřizuje jednotné kontaktní místo, jež podnikům a občanům poskytuje informace o pravidlech a postupech na jednotném trhu na všech úrovních veřejné správy a přímý, centralizovaný a řízený přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, jakož i k široké škále plně digitalizovaných správních postupů. Postup registrace je mimoto plně online a je organizován v souladu se zásadou „pouze jednou“ pro usnadnění opakovaného použití údajů.

(36)Pokud je subjekt vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země usazen ve více členských státech, měla by registrace proběhnout pouze v členském státě, v němž má tento subjekt svou hlavní provozovnu. Hlavní provozovnou subjektu by se mělo rozumět místo, kde má subjekt své ústředí nebo sídlo, v němž jsou vykonávány hlavní hospodářské činnosti a provozní řízení.

(37)Informace, které mají být pro účely této směrnice uvedeny v registračním dokumentu, by měly být omezeny na to, co je nezbytné k zajištění transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a účinného prosazování této směrnice. Tyto informace by měly zahrnovat údaje týkající se samotného subjektu vykonávajícího činnost v oblasti zastupování zájmů, třetí země, jejímž jménem je činnost vykonávána, totožnosti subdodavatelů ve smyslu této směrnice, kteří provádějí činnosti v oblasti zastupování zájmů, a informace týkající se konkrétní vykonávané činnosti v oblasti zastupování zájmů. Případně by měl být uveden také odkaz na poskytovatele mediálních služeb nebo online platformy, kde jsou v rámci činnosti v oblasti zastupování zájmů umístěny reklamy. Registrace by se neměla týkat informací o výši nebo původu obdržené finanční podpory, která nesouvisí s činností v oblasti zastupování zájmů.

(38)Aby bylo zajištěno, že informace poskytované pro účely registrace i nadále umožní orgánům odpovědným za vnitrostátní rejstříky správně a přesně identifikovat třetí země, jejichž jménem je zastupování zájmů prováděno, a výši výdajů na tyto činnosti, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se upraví standardní soubor informací.

(39)Subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí a jsou zapsány ve vnitrostátním rejstříku, by měly informace ve vnitrostátním rejstříku aktualizovat alespoň jednou ročně. Vzhledem k významu přesnosti informací uvedených v těchto vnitrostátních rejstřících pro uplatňování směrnice a dohled nad ní by však měly být veškeré změny nebo doplnění kontaktních údajů registrovaného subjektu provedeny rychleji, každopádně však v přiměřené lhůtě.

(40)Orgán odpovědný za jednotlivý vnitrostátní rejstřík by měl zajistit, aby byly poskytnuté informace úplné a neobsahovaly zjevné chyby. To by nemělo zahrnovat hloubkové hodnocení přesnosti nebo pravdivosti poskytnutých informací a nemělo by být chápáno jako oficiální potvrzení správnosti informací uvedených ve vnitrostátním rejstříku. Odmítnutí zápisu subjektu do rejstříku z důvodu neúplných nebo zjevně nesprávných informací by nemělo tomuto subjektu bránit v podání nové žádosti o registraci.

(41)Subjekty provádějící činnost v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí by měly být schopny prokázat, že splnily požadavky na registraci. Po registraci by měl subjekt obdržet kopii informací uvedených ve vnitrostátním rejstříku a jedinečné evropské číslo zastupování zájmů („EIRN“). EIRN by mělo sloužit jako prostředek usnadňující identifikaci subjektů registrovaných podle této směrnice v celé Unii. Složení EIRN by proto mělo umožnit identifikaci členského státu registrace a konkrétního vnitrostátního rejstříku, v němž byla registrace provedena. Volba kódu označujícího vnitrostátní rejstřík by měla být pro osoby obeznámené s organizací daného členského státu logická.

(42)Jakmile jsou registrované subjekty zaregistrovány v členském státě, v němž jsou usazeny, neměly by mít povinnost registrovat se v jiných členských státech, a to ani v případě, že v nich zahájí činnost v oblasti zastupování zájmů. Aby se však usnadnil přístup veřejných činitelů k informacím o subjektech, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů a s nimiž by mohli přijít do styku, měly by ostatní členské státy, v nichž budou tyto činnosti vykonávány, ve svých vnitrostátních rejstřících uvést názvy dotčených registrovaných subjektů, jejich EIRN a odkaz na informace obsažené ve vnitrostátním rejstříku registrace, které jsou veřejně přístupné.

(43)Aby bylo zajištěno dodržování požadavku na registraci, měly by mít orgány dozoru v případě, mají-li spolehlivé informace o tom, že se subjekt nezaregistroval, například na základě oznámení oznamovatele, možnost požádat tento subjekt o poskytnutí informací nezbytně nutných k určení, zda spadá do oblasti působnosti této směrnice. Tyto informace by obvykle neměly přesahovat rámec informací, které mohou přímo prokázat, zda dotyčný subjekt spadá do oblasti působnosti této směrnice. Mohlo by se jednat o informace druhu, na který se vztahuje povinnost vedení záznamů, včetně všech získaných prohlášení o tom, zda je subjekt, jehož jménem je služba zastupování zájmů poskytována, subjektem ze třetí země. Žádost by se měla pokud možno omezit na informace, jež by měl mít subjekt k dispozici. Orgány dozoru by měly mít navíc v případě, že mají spolehlivé informace o možném nesplnění povinností vyplývajících z registrace, možnost požádat subjekt o poskytnutí informací nezbytných k prošetření případného nedodržení povinností. Tyto informace by obvykle neměly přesahovat rámec informací, které mohou přímo prokázat úplnost nebo přesnost informací poskytnutých v rámci požadavku na registraci a aktualizaci. Žádost by se měla pokud možno omezit na informace, jež by měl mít registrovaný subjekt k dispozici. Každá taková žádost by měla obsahovat odůvodnění, požadované informace a důvody jejich relevance a informace o dostupných postupech soudního přezkumu. Těmito žádostmi by neměly být dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů vyšetřovat jakékoli jednání, které může představovat trestný čin, jak je stanoveno ve vnitrostátním právu a v právu Unie.

(44)Demokratická odpovědnost je pilířem dobře fungujících demokracií. Tím, že tato směrnice umožňuje přístup občanů k informacím o subjektech, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí a které působí na vnitřním trhu, jakož i o subjektech ze třetích zemí, které tyto subjekty zastupují, umožňuje občanům a dalším zúčastněným stranám vykonávat jejich demokratická práva a povinnosti, včetně jejich schopnosti vykonávat demokratickou kontrolu s plným vědomím toho, čí zájmy jsou sledovány činnostmi v oblasti zastupování zájmů, kterým mohou být oni nebo jejich zvolení zástupci vystaveni. Veřejná kontrola ze strany občanů a zúčastněných stran v otázkách týkajících se demokratické sféry podporuje demokratický systém brzd a protivah. Demokratická odpovědnost rovněž podporuje posílení postavení občanů, neboť jim umožňuje vyjádřit a uplatnit jejich demokratická rozhodnutí, včetně voleb. Jako voliči jsou občané sami o sobě důležitými subjekty s rozhodovací pravomocí a jako takoví mohou být cílem určitých služeb v oblasti zastupování zájmů.

(45)Aby byla zajištěna proporcionalita, měly by být osobní údaje, které jsou zveřejňovány, omezeny na to, co je nezbytně nutné pro účely informování občanů, jejich zástupců a dalších zúčastněných stran o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Informace o ročních vykázaných částkách by měly být mimoto zveřejňovány s použitím obecnějších rozpětí, než jaká se používají pro předkládání informací do vnitrostátních rejstříků, aby byla zajištěna úroveň podrobnosti nezbytná pro informování občanů, jejich zástupců a dalších zúčastněných stran. Informace, jež mají význam pouze pro orgány dozoru, jako jsou kontaktní údaje osob odpovědných za registrovaný subjekt, by neměly být zveřejňovány.

(46)Pro usnadnění přístupu občanů by informace měly být prezentovány ve formátu, který je snadno přístupný a strojově čitelný, jasně viditelný a uživatelsky vstřícný, včetně použití jednoduchého jazyka. Informace by měly být považovány za strojově čitelné, pokud jsou poskytovány ve formátu, který mohou softwarové aplikace automaticky zpracovat bez lidského zásahu, zejména za účelem nalezení, rozpoznání a získání konkrétních údajů. Informace by měly být zpřístupněny v souladu s požadavky na přístupnost podle práva Unie, aby byla zajištěna přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a zejména prostřednictvím více než jednoho smyslového kanálu, je-li to technicky proveditelné. Registrace může být provedena v jiném členském státě, než ve kterém je činnost v oblasti zastupování zájmů vykonávána. Dostupnost informací pro občany v celé Unii se podstatně zlepší, jsou-li tyto informace k dispozici alespoň v jednom úředním jazyce Unie, kterému rozumí co největší počet občanů Unie. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby využívaly technická řešení, která by umožnila překládat do tohoto jazyka co nejvíce informací. Členské státy by však neměly být povinny překládat informace poskytované registrovanými subjekty.

(47)Aby byla zajištěna ochrana fyzických osob, které mohou být zveřejněním konkrétních informací vystaveny porušení svých základních práv, jako jsou odvetná opatření proti osobám pracujícím pro registrovaný subjekt působící ve třetí zemi, měly by členské státy zajistit, aby orgány dozoru mohly na žádost omezit zveřejnění veškerých informací zapsaných ve vnitrostátním rejstříku nebo jejich části. Registrovaný subjekt by měl prokázat, že s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem jednotlivého případu by mělo být zveřejnění omezeno z důvodu oprávněných zájmů, jako je vážné riziko, že by zveřejnění vystavilo jednotlivce porušení jeho základních práv chráněných zejména články 1 (právo na lidskou důstojnost), 2 (právo na život), 3 (právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), 4 (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu) nebo 6 Listiny (právo na svobodu a bezpečnost), například únos, vydírání, vynucování, obtěžování, násilí nebo zastrašování, nebo jako je obchodní tajemství. Analýza by měla zohlednit rizika ohrožení tělesné integrity zaměstnanců nebo všech osob pracujících pro registrovaný subjekt nebo s ním spojených. Oprávněné zájmy by měly zahrnovat také rizika pro fyzické osoby, které mají prospěch z činnosti registrovaného subjektu. Každé rozhodnutí orgánu dozoru by mělo zohledňovat cíle této směrnice a mělo by podléhat soudnímu přezkumu v členském státě registrace. Rozhodnutí orgánu dozoru a případně soudní příslušnost je třeba přijmout neprodleně. Aby se veřejnost dozvěděla, že registrovaný subjekt splnil požadavek na registraci stanovený touto směrnicí, pokud bylo povoleno omezení zveřejněných informací, mělo by být datové pole ve vnitrostátním rejstříku nahrazeno poznámkou, že zveřejnění bylo omezeno z důvodu oprávněného zájmu.

(48)Na podporu identifikace činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí ze strany veřejných činitelů by měly registrované subjekty a jejich subdodavatelé při přímých kontaktech s takovými osobami uvádět EIRN. EIRN by mělo být proaktivně předkládáno při každém kontaktu s veřejnými činiteli.

(49)Členské státy by měly určit jeden nebo více orgánů či subjektů odpovědných za zřízení a vedení vnitrostátních rejstříků a za vyřizování žádostí o registraci podaných subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Měly by rovněž určit jeden nebo více orgánů dozoru pověřených dohledem nad dodržováním a vymáháním povinností stanovených v této směrnici, jakož i výměnou informací s orgány dozoru ostatních členských států a s Komisí. Za účelem podpory dodržování základních práv a svobod, právního státu, demokratických zásad a důvěry veřejnosti v dohled nad těmito subjekty je nezbytné, aby byly orgány dozoru nestranné a nezávislé na vnějších zásazích či politických tlacích a aby měly odpovídající pravomoci a zdroje k účinnému sledování a přijímání opatření nezbytných k zajištění souladu s touto směrnicí.

(50)Aby se zabránilo stigmatizaci registrovaného subjektu, měly by být zveřejňované údaje prezentovány věcně a neutrálně. Příslušné vnitrostátní orgány by mimoto měly při plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, zajistit, aby z pouhé skutečnosti, že určitý subjekt je registrovaným subjektem, nevyplývaly žádné nepříznivé důsledky. Zveřejnění by zejména nemělo být doprovázeno prohlášeními nebo ustanoveními, která by mohla vyvolat nedůvěru vůči registrovaným subjektům a odradit fyzické nebo právnické osoby z členských států nebo třetích zemí od toho, aby s nimi spolupracovaly nebo aby jim poskytovaly finanční podporu. K příkladům takového stigmatizujícího jednání patří negativní označování registrovaných subjektů nebo znevažující výroky, jež mají podkopat důvěryhodnost a legitimitu registrovaných subjektů tím, že naznačují, že se registrované subjekty snaží nezákonně ovlivňovat demokratické procesy.

(51)Pokud třetí země vynakládá obzvláště vysoké částky na zastupování zájmů nebo pokud subjekt dostává obzvláště vysoké částky odměn od jednoho nebo více subjektů ze třetích zemí, je pravděpodobnější, že prováděné činnosti v oblasti zastupování zájmů úspěšně ovlivní politická rozhodnutí členského státu nebo celé Unie. V takových případech by orgány dozoru měly mít možnost vyžádat si od subjektů provádějících činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem těchto třetích zemí dodatečné informace, aby mohly provést větší kontrolu.

(52)Aby byl zajištěn přiměřený dohled nad touto směrnicí, měly by mít orgány dozoru možnost požádat subjekt, který vykonává činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, o poskytnutí záznamů nezbytných k prošetření případného nedodržení požadavku na registraci stanoveného v této směrnici. Za tímto účelem by orgány dozoru měly mít možnost jednat z vlastního podnětu nebo na základě oznámení oznamovatele či orgánu dozoru jiného členského státu.

(53)Orgány dozoru by měly spolupracovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací. Pro účely plnění svých úkolů v oblasti dohledu by orgány dozoru měly mít možnost vyžádat si od orgánu dozoru v členském státě registrace informace uvedené v registračním dokumentu, včetně těch, které nejsou veřejné, a ve zvláštních případech záznamy vedené subjektem, jakož i provedené analýzy. orgány dozoru a Komise by měly spolupracovat na zajištění provádění směrnice. Je třeba lépe porozumět rozsahu a rozložení celkových činností v oblasti zastupování zájmů, které jsou prováděny jménem třetích zemí v Unii. Komise by měla mít možnost vyžádat si od orgánů dozoru souhrnné údaje založené na informacích poskytnutých subjekty vykonávajícími zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí v rámci jejich registrace. Aby bylo možné komplexně sledovat způsoby a rysy činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí v Unii, mohou tyto souhrnné údaje zahrnovat informace, jež nejsou v rejstřících veřejně dostupné, včetně osobních údajů, a to v rozsahu nezbytném pro zajištění účinného sledování.

(54)Pro další omezení administrativní zátěže se správní spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány, jakož i orgány dozoru a Komisí uskutečňuje prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 63 pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států v oblastech politiky týkajících se jednotného trhu. Interoperabilita systému IMI a vnitrostátních rejstříků by měla být zajištěna v souladu s Evropským rámcem interoperability.

(55)S cílem napomoci Komisi při plnění jejího úkolu spočívajícího v zajištění účinné spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány a úplného a účinného provádění této směrnice by měla být zřízena poradní skupina. Poradní skupina by měla být složena ze zástupců orgánu dozoru jednotlivých členských států. Poradní skupina by měla poskytovat poradenství ohledně provádění této směrnice, včetně požadavku zabránit nepříznivým důsledkům plynoucím z pouhé skutečnosti, že subjekt je registrován v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici. Měla by přijímat stanoviska, doporučení nebo zprávy, jež by měly zveřejňovat příslušné vnitrostátní orgány určené členskými státy. K zajištění právní jistoty pro subjekty, které mohou spadat do oblasti působnosti směrnice, by poradní skupina měla Komisi poskytovat poradenství zejména ohledně případných pokynů k oblasti působnosti směrnice, pojmu „subjekt ze třetí země“ a činnostem, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení povinností stanovených v této směrnici. Případně by měla být zajištěna spolupráce se sítí EU pro boj proti korupci.

(56)Oznamovatelé mohou orgány dozoru upozornit na nové informace, které jim mohou pomoci odhalit porušení této směrnice, včetně snah o obcházení povinností v ní stanovených. Aby se zajistilo, že oznamovatelé mohou orgány dozoru upozornit na skutečné nebo potenciální porušení této směrnice, a aby byli oznamovatelé chráněni před odvetnými opatřeními, měla by se na oznamování porušení této směrnice a na ochranu osob, které takové porušení oznamují, vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 64 .

(57)Oznamování porušení předpisů oznamovateli může být klíčové pro prevenci, zabránění nebo odhalení porušení pravidel v oblasti transparentnosti a dohledu nad poskytováním služeb na vnitřním trhu, které mají význam pro veřejné rozhodování, jako jsou služby zastupování zájmů. Vzhledem k veřejnému zájmu na ochraně veřejného rozhodování před takovými porušeními a k možnému narušení důvěry občanů v demokratické instituce, jež mohou taková porušení způsobit, a s ohledem na skutečnost, že ustanovení této směrnice nespadají do oblastí politiky uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2019/1937, je nezbytné tyto oblasti upravit. Článek 2 a příloha směrnice (EU) 2019/1937 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(58)Měla by být zakázána vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je obcházení povinností stanovených v této směrnici, zejména požadavků na registraci. Mezi takové činnosti patří skryté odměňování za služby zastupování, zakládání společností s cílem zastřít vazby na vlády třetích zemí nebo umělé rozdělování činností mezi více subjektů s cílem nedosáhnout prahových hodnot stanovených touto směrnicí.

(59)Aby se zabránilo nedodržování požadavků stanovených touto směrnicí a aby se toto nedodržování sankcionovalo, měly by členské státy zajistit, aby jakékoli porušení povinností stanovených v této směrnici bylo doprovázeno účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními pokutami. Sankce by neměly mít trestní povahu. Sankce by měly zohledňovat povahu, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh prováděných činností a ekonomickou kapacitu subjektu, který činnosti v oblasti zastupování zájmů vykonává. Sankce by měly být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující a měly by respektovat základní práva, včetně svobody projevu, sdružování, akademické svobody a svobody vědeckého výzkumu, záruk a přístupu k účinným opravným prostředkům, včetně práva být vyslechnut. Měly by následovat po předchozím včasném varování vydaném orgánem dozoru, s výjimkou případů, kdy takové porušení znamená porušení zákazu obcházení.

(60)Za účelem změny prahových hodnot pro vyžádání dalších informací, změny seznamu informací, jež mají být poskytnuty při podání žádosti o registraci, a změny seznamu informací, které mají být uvedeny ve zprávách zveřejňovaných členskými státy, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 65 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(61)Aby bylo zajištěno účinné sledování uplatňování této směrnice, měla by Komise v pravidelných intervalech podávat zprávy o jejím provádění, případně v souvislosti se zprávami o jiných příslušných právních předpisech Unie. V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by Komise rovněž měla provést hodnocení této směrnice za účelem posouzení jejích účinků a potřeby dalších kroků.

(62)Jelikož cílů této směrnice, totiž přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s činnostmi v oblasti zastupování zájmů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(63)Systém na úrovni Unie zejména podporuje příslušné vnitrostátní orgány při plnění jejich funkcí dohledu a další zúčastněné strany při výkonu jejich úlohy v demokratickém procesu a zvyšuje celkovou odolnost demokracií v Unii proti vměšování ze strany třetích zemí. Řešení transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí za účelem ovlivňování na úrovni Unie má přidanou hodnotu, neboť pravděpodobná přeshraniční povaha těchto činností vyžaduje koordinovaný přístup na více úrovních a v různých odvětvích. Díky spolupráci a sdílení informací mohou členské státy lépe porozumět rozsahu tohoto jevu, což pomůže zabránit tomu, aby třetí země mohly využívat rozdílů v právní úpravě nebo mezer v ní.

(64)Při provádění této směrnice by členské státy měly usilovat o minimalizaci administrativní zátěže dotčených subjektů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 66 .

(65)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 67 a (EU) 2018/1725 68 se vztahují na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí, včetně zpracování osobních údajů za účelem vedení vnitrostátního rejstříku nebo rejstříků subjektů vykonávajících činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, přístupu k osobním údajům v takovém vnitrostátním rejstříku nebo rejstřících a výměny osobních údajů v rámci správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy podle této směrnice, mimo jiné používání systému IMI, a vedení záznamů v souladu s povinnostmi týkajícími se vedení záznamů podle této směrnice. Každé zpracování osobních údajů pro tyto účely by mělo mimo jiné dodržovat zásady minimalizace údajů, přesnosti údajů a omezení jejich ukládání a splňovat požadavky na integritu a důvěrnost údajů. Členské státy by měly stanovit opatření zajišťující zákonné a bezpečné zpracování, pokud jde o zpracovávání osobních údajů obsažených v jejich vnitrostátním rejstříku nebo rejstřících, v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.

(66)Touto směrnicí není nijak dotčeno uplatňování omezujících opatření Unie přijatých podle článku 29 SEU a článku 215 SFEU. Zejména jí není dotčen zákaz přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo hospodářské zdroje fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům či fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům nebo orgánům s nimi spojeným, které jsou uvedeny v omezujících opatřeních Unie, nebo v jejich prospěch.

(67)Touto směrnicí by neměly být dotčeny výsady Komise zahajovat a provádět šetření zahraničních subvencí narušujících hospodářskou soutěž ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 69 .

(68)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 70 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(69)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne XXXX 71 ,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I – OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět a účel

Tato směrnice stanoví harmonizované požadavky týkající se hospodářských činností v oblasti zastupování zájmů vykonávaných jménem subjektu ze třetí země s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu dosažením společné úrovně transparentnosti v celé Unii.

Účelem této směrnice je dosáhnout této transparentnosti tak, aby se zabránilo vytvoření atmosféry nedůvěry, což by mohlo odrazovat fyzické nebo právnické osoby z členských států nebo ze třetích zemí od spolupráce se subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země, nebo od poskytování finanční podpory těmto subjektům.

Článek 2
Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

(1)„činností v oblasti zastupování zájmů“ činnost prováděná s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii, která může být prováděna zejména prostřednictvím organizování setkání, konferencí nebo událostí nebo účasti na nich, přispívání ke konzultacím nebo parlamentním slyšením nebo účasti na nich, organizování komunikačních nebo reklamních kampaní, organizování sítí a iniciativ na místní úrovni, přípravy politických dokumentů a stanovisek, legislativních změn, průzkumů veřejného mínění, šetření nebo otevřených dopisů nebo činností v rámci výzkumu a vzdělávání, pokud jsou prováděny konkrétně s tímto cílem;

(2)„službou zastupování zájmů“ činnost v oblasti zastupování zájmů, která se obvykle provádí za úplatu, jak je uvedeno v článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie;

(3)„poskytovatelem služeb zastupování zájmů“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje službu v oblasti zastupování zájmů;

(4)„subjektem ze třetí země“:

(a)ústřední vláda a orgány veřejné moci na všech ostatních úrovních třetí země, s výjimkou členů Evropského hospodářského prostoru;

(b)veřejný nebo soukromý subjekt, jehož jednání lze přičíst subjektu uvedenému v písmenu a), a to s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem;

(5)„pomocnou činností“ činnost, která podporuje provádění činnosti v oblasti zastupování zájmů, nemá však přímý vliv na její obsah;

(6)„roční částkou“:

(a)celková roční odměna obdržená od subjektu ze třetí země za poskytování služby zastupování zájmů, která se v případě nepeněžní odměny skládá z její odhadované hodnoty, nebo

(b)v případě, že není obdržena žádná odměna, odhad ročních nákladů souvisejících s prováděnou činností v oblasti zastupování zájmů;

a to s přihlédnutím k činnosti v oblasti zastupování zájmů jako celku, včetně nákladů na subdodavatele a pomocné činnosti, pokud je vykonává poskytovatel služeb na základě smluvních ujednání;

(7)„subdodavatelem“ poskytovatel služeb zastupování zájmů, s nímž hlavní dodavatel nebo jeden z jeho subdodavatelů uzavře smlouvu, na jejímž základě je dohodnuto, že subdodavatel provede některé nebo všechny části činnosti v oblasti zastupování zájmů, k jejímuž provedení se zavázal hlavní dodavatel;

(8)„registrovanými subjekty“ subjekty zapsané ve vnitrostátním rejstříku uvedeném v článku 9 podle článku 10;

(9)„orgánem odpovědným za vnitrostátní rejstřík“ orgán veřejné moci nebo subjekt odpovědný za vedení vnitrostátního rejstříku podle článku 9 a za vyřizování žádostí o registraci předložených podle této směrnice;

(10)„orgánem dozoru“ nezávislý orgán veřejné moci odpovědný za dohled nad dodržováním a vymáháním povinností stanovených v této směrnici;

(11)„veřejným činitelem“:

(a)úředník Unie nebo úředník členského státu;

(b)jakákoli jiná osoba, která je v určitém členském státě pověřena úkoly veřejné služby a která takové úkoly vykonává;

(12)„úředníkem Unie“ osoba, která je:

(a)úředníkem nebo jiným zaměstnancem ve smyslu služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanoveného v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 72 ;

(b)která byla vyslána k Unii členským státem nebo jakýmkoli veřejným nebo soukromým subjektem a která plní úkoly rovnocenné úkolům prováděným úředníky nebo ostatními zaměstnanci Unie;

členové orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a zaměstnanci takových subjektů jsou považováni za rovnocenné úředníkům Unie v rozsahu, v němž se na ně nevztahuje služební řád;

(13)„úředníkem členského státu“ každá osoba, která zastává výkonnou, správní nebo soudní funkci na celostátní, regionální nebo místní úrovni, ať už jde o funkci obsazenou jmenováním nebo volenou, stálou nebo dočasnou, placenou nebo neplacenou, bez ohledu na délku výkonu funkce, a každá osoba, která zastává legislativní funkci na celostátní, regionální nebo místní úrovni.

Článek 3
Oblast působnosti

1.Tato směrnice se vztahuje na subjekty, které bez ohledu na místo usazení vykonávají tyto činnosti:

(a)službu zastupování zájmů poskytovanou subjektu ze třetí země;

(b)činnost v oblasti zastupování zájmů prováděnou subjektem ze třetí země uvedeným v čl. 2 bodu 4 písm. b), která je spojena s činnostmi hospodářské povahy nebo je nahrazuje, a je tudíž srovnatelná se službou zastupování zájmů uvedenou v písmenu a) tohoto odstavce.

2.Bez ohledu na odstavec 1 se tato směrnice nevztahuje na tyto činnosti:

(a)činnosti prováděné přímo subjektem ze třetí země uvedeným v čl. 2 bodu 4 písm. a), které souvisejí s výkonem veřejné moci, včetně činností spojených s udržováním diplomatických nebo konzulárních vztahů mezi státy nebo mezinárodními organizacemi;

(b)poskytování právního a jiného odborného poradenství v následujících případech:

i)poradenství poskytnuté subjektu ze třetí země, které mu pomůže zajistit, aby jeho činnost byla v souladu se stávajícími právními požadavky;

ii)zastupování subjektů ze třetích zemí v souvislosti se smírčím nebo mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby se spor dostal před soudní nebo správní orgán nebo aby o něm bylo jimi rozhodnuto;

iii)zastupování subjektů ze třetích zemí v soudních řízeních;

(c)pomocné činnosti.

Článek 4
Úroveň harmonizace

Členské státy nesmějí s ohledem na činnosti v oblasti zastupování zájmů spadající do oblasti působnosti této směrnice zachovat ani zavést ustanovení odchylná od ustanovení této směrnice, včetně přísnějších nebo méně přísných ustanovení k zajištění jiné úrovně transparentnosti těchto činností.

KAPITOLA II – TRANSPARENTNOST A REGISTRACE

Článek 5
Určení příjemce služby

Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb zastupování zájmů měli možnost požadovat, aby subjekt, jehož jménem je služba poskytována, prohlásil, zda je subjektem ze třetí země.

Článek 6
Subdodavatelské smlouvy

1.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 zahrnuly do svých smluvních ujednání se subdodavateli informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1, jakož i povinnost předat tuto informaci všem dalším subdodavatelům. Subdodavatelé, kteří byli takto informováni, nemusí splňovat požadavky článků 7, 8, 10 a 11, pokud jde o činnost v oblasti zastupování zájmů prováděnou na základě smlouvy obsahující tyto informace.

2.Členské státy zajistí, aby v případě, že subdodavatel zadá službu zastupování zájmů dalšímu subdodavateli, informoval hlavního dodavatele nebo případně subdodavatele, od něhož získal zakázku týkající se provádění činnosti v oblasti zastupování zájmů, o skutečnosti, že činnost v oblasti zastupování zájmů byla zadána dalšímu subdodavateli, a aby zajistil, že smluvní ujednání obsahují informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1.

3.Členské státy zajistí, aby subdodavatel poskytl hlavnímu dodavateli nebo případně subdodavateli informace nezbytné pro splnění požadavků stanovených v článku 10.

Článek 7
Vedení záznamů

1.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 vedly pro každou činnost v oblasti zastupování zájmů, která spadá do oblasti působnosti uvedeného článku, tyto záznamy:

(a)totožnost nebo název subjektu ze třetí země, jehož jménem je činnost vykonávána, jakož i název třetí země, jejíž zájmy jsou zastupovány;

(b)popis účelu činnosti v oblasti zastupování zájmů;

(c)smlouvy a výměny klíčových informací se subjektem ze třetí země, které jsou nezbytné pro pochopení povahy a účelu činnosti v oblasti zastupování zájmů, včetně případných záznamů o způsobu a výši případné odměny;

(d)informace nebo materiály, které jsou klíčovou součástí činnosti v oblasti zastupování zájmů.

2.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 uchovávaly záznamy uvedené v odstavci 1 po dobu čtyř let od ukončení dané činnosti v oblasti zastupování zájmů.

3.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 každoročně vypracovaly:

(a)seznam všech subjektů ze třetích zemí, jejichž jménem vykonávaly v předchozím účetním období činnosti v oblasti zastupování zájmů;

(b)seznam souhrnných ročních částek obdržených za činnosti, které spadají do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1, v předchozím účetním období pro každou třetí zemi.

4.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 uchovávaly záznamy informací uvedených v odstavci 3 po dobu čtyř let.

Článek 8
Právní zástupce

1.Členské státy vyžadují, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1, které nejsou usazeny v Unii, písemně určily fyzickou nebo právnickou osobu jako svého právního zástupce v jednom z členských států, v němž vykonávají činnost v oblasti zastupování zájmů.

2.Členské státy zajistí, aby právní zástupce odpovídal za zajištění toho, že registrovaný subjekt plní své povinnosti podle této směrnice, a byl příjemcem veškeré komunikace příslušných vnitrostátních orgánů s dotyčným subjektem podle článku 15. Jakákoliv komunikace s právním zástupcem se považuje za komunikaci se zastupovaným subjektem.

3.Členské státy zajistí, aby právní zástupce mohl být činěn odpovědným za neplnění povinností podle této směrnice subjektem, který zastupuje, aniž je dotčena odpovědnost a právní kroky, které by mohly být proti tomuto subjektu zahájeny. Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 poskytly svému právnímu zástupci nezbytné pravomoci a dostatečné zdroje k zaručení účinné a včasné spolupráce s příslušnými orgány členských států a k zajištění dodržování jejich rozhodnutí.

Článek 9
Vnitrostátní rejstříky

1.Každý členský stát zřídí a vede jeden nebo více vnitrostátních rejstříků za účelem zajištění transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných subjekty uvedenými v čl. 3 odst. 1. Členské státy mohou využít stávající vnitrostátní rejstříky, pokud splňují požadavky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku a v článcích 10, 11 a 12.

2.Vnitrostátní rejstřík nebo případně rejstříky vedou orgány odpovědné za vnitrostátní rejstříky. Při zpracovávání osobních údajů vystupují tyto orgány jako správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679.

3.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rejstříky uvedené v odstavci 1 byly zřízeny a vedeny tak, aby byla zajištěna neutrální, věcná a objektivní prezentace informací v nich obsažených.

4.Členské státy zajistí, aby orgány odpovědné za vnitrostátní rejstříky vedly záznamy o operacích zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátního rejstříku. Tyto záznamy se po uplynutí jednoho roku vymažou a mohou být použity pouze pro účely kontroly zákonnosti přístupu k osobním údajům a pro zajištění integrity a bezpečnosti těchto údajů.

Článek 10
Registrace

1.Členské státy zajistí, aby se subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 usazený na jejich území zapsal do vnitrostátního rejstříku nejpozději v okamžiku zahájení činností v oblasti zastupování zájmů.

Členské státy, které provozují více vnitrostátních rejstříků, zajistí, aby byla jasně vymezena příslušná oblast působnosti každého vnitrostátního rejstříku, aby tyto rejstříky zahrnovaly všechny subjekty, které se mají registrovat podle prvního pododstavce tohoto článku, a aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 mohly získat informace o tom, ve kterém z vnitrostátních rejstříků se mají zaregistrovat.

2.Je-li subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 usazen ve více než jednom členském státě, zaregistruje se v členském státě své hlavní provozovny.

3.Pokud subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 není usazen v Unii, zaregistruje se v členském státě, kde je usazen jeho právní zástupce určený podle článku 8, nebo v případě, že nemá místo usazení, v místě jeho trvalého bydliště nebo obvyklého pobytu.

4.Členské státy zajistí, aby subjekt musel pro účely registrace předložit pouze informace uvedené v příloze I.

5.Členské státy zajistí, aby před předložením informací podle odstavce 4 byly subjekty informovány o tom, že informace budou zveřejněny v souladu s článkem 12 a že mohou požádat, aby v souladu s čl. 12 odst. 3 informace zveřejněny nebyly.

6.Členské státy zajistí, aby registrované subjekty předložily tyto informace:

(a)v přiměřené lhůtě změny nebo doplnění údajů poskytnutých podle přílohy I bodu 1 písm. a), b), f) bodů i) a ii);

(b)každoročně změny nebo doplnění údajů poskytnutých podle odstavce 4, na něž se nevztahuje písmeno a).

7.Členské státy zajistí, aby registrované subjekty, které již nejsou subjekty uvedenými v čl. 3 odst. 1, mohly tuto skutečnost oznámit orgánu odpovědnému za příslušný vnitrostátní rejstřík, v němž jsou zapsány, a požádat o výmaz z tohoto rejstříku. Pokud je subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 povinen se podle odstavců 2 nebo 3 zapsat do jiného vnitrostátního rejstříku, než ve kterém je zapsán, oznámí tuto skutečnost orgánu odpovědnému za příslušný vnitrostátní rejstřík a požádá o výmaz z tohoto rejstříku.

Tento orgán žádost vyřídí do pěti pracovních dnů a registrovaný subjekt z vnitrostátního rejstříku vymaže, pokud se domnívá, že subjekt již není subjektem uvedeným v čl. 3 odst. 1, nebo že by případně neměl být nadále zapsán v rejstříku, za který je odpovědný. Rozhodnutí orgánu odpovědného za příslušný vnitrostátní rejstřík podléhá správnímu a soudnímu přezkumu v členském státě registrace.

8.Členské státy zajistí, aby registrace, aktualizace, žádosti o výmaz z rejstříku a žádosti podle čl. 12 odst. 3 mohly být prováděny elektronickými prostředky a byly bezplatné.

9.Je-li to nezbytné k zajištění toho, aby informace poskytované pro účely registrace nadále umožňovaly orgánům odpovědným za vnitrostátní rejstříky správně a přesně určit třetí země, jejichž jménem je zastupování zájmů vykonáváno, a výši výdajů na tyto činnosti, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem změny přílohy I úpravou seznamu informací, které mají být poskytovány pro účely registrace, s ohledem na vývoj na trhu služeb zastupování zájmů, stanoviska, doporučení a zprávy vydané poradní skupinou zřízenou podle článku 19 nebo příslušné mezinárodní a evropské normy a postupy, jsou-li k dispozici. Pole s osobními údaji uvedená v příloze I se upraví pouze v případě, je-li to nezbytné pro zajištění řádné identifikace subjektů a činností v oblasti zastupování zájmů uvedených v čl. 3 odst. 1.

Článek 11
Postup registrace

1.Členské státy zajistí, aby orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík zabezpečil, že v každé žádosti o registraci předložené podle čl. 10 odst. 4 jsou uvedeny všechny prvky stanovené v příloze I a že neobsahuje zjevné chyby.

Příslušný orgán provede odpovídající zápis do svého vnitrostátního rejstříku do pěti pracovních dnů od předložení žádosti o registraci, nebyla-li podána žádost podle odstavce 2.

2.Pokud jsou informace poskytnuté pro účely registrace neúplné nebo obsahují zjevné chyby, vyzve orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík dotyčný subjekt, aby své podání doplnil nebo opravil. Do pěti pracovních dnů od obdržení odpovědi od dotčeného subjektu orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík buď provede odpovídající záznam ve svém vnitrostátním rejstříku, nebo takový záznam odmítne provést a informuje dotčený subjekt o tom, proč je podání i nadále neúplné nebo obsahuje zjevně nesprávné informace.

3.Po zápisu do vnitrostátního rejstříku obdrží registrovaný subjekt neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů, potvrzení o registraci od orgánu odpovědného za vnitrostátní rejstřík a je mu vydáno jedinečné evropské číslo zastupování zájmů (EIRN) a digitální kopie informací obsažených ve vnitrostátním rejstříku. Evropské číslo zastupování zájmů má formát uvedený v příloze II.

4.Členské státy zajistí, aby orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík v členském státě registrace oznámil každou novou registraci vnitrostátním orgánům určeným podle čl. 15 odst. 1 v členských státech uvedených v registračním dokumentu podle přílohy I bodu 2 písm. e) neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů od zápisu do vnitrostátního rejstříku. Toto oznámení se uskuteční rovněž v případě, že registrovaný subjekt předloží podle čl. 10 odst. 6 změnu nebo doplnění informací uvedených v příloze I bodě 2 písm. e). Oznámení obsahuje název registrovaného subjektu, jeho evropské číslo zastupování zájmů a odkaz na vnitrostátní rejstříky, v nichž byla registrace provedena.

5.Členské státy zajistí, aby orgány odpovědné za vedení vnitrostátních rejstříků v členském státě, který obdržel oznámení uvedené v odstavci 4, neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů zapsaly do příslušného rejstříku informace uvedené v tomto oznámení. Informace o registrovaném subjektu se nezveřejní, pokud se na ně v příslušném vnitrostátním rejstříku členského státu registrace vztahuje výjimka ze zveřejnění podle čl. 12 odst. 3.

6.Registrované subjekty nepodléhají žádným dalším požadavkům na registraci v jiném členském státě pro činnosti spadající do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1.

7.Proti úkonům orgánů odpovědných za vnitrostátní rejstříky podle odstavců 1 až 5, včetně odmítnutí provést zápis do rejstříku nebo vydat evropské číslo zastupování zájmů, lze podat správní a soudní opravný prostředek. To platí i pro případy, kdy se nejedná v souladu s těmito odstavci.

8.Má-li orgán dozoru spolehlivé informace o tom, že se subjekt nezapsal podle čl. 10 odst. 1 až 3 do rejstříku, pro nějž je příslušný podle čl. 15 odst. 3, může dotyčný subjekt požádat o poskytnutí informací nezbytně nutných ke zjištění, zda subjekt spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1.

9.Pokud má orgán dozoru spolehlivé informace o možném nedodržení povinností stanovených vnitrostátními předpisy přijatými podle článku 10 ze strany subjektu zapsaného v rejstříku, pro nějž je příslušný podle čl. 15 odst. 3, jako je uvedení nepřesných informací v registračním dokumentu, může dotyčný subjekt požádat o poskytnutí informací uvedených v článku 7 v rozsahu nezbytném k prošetření možného nesplnění povinností.

10.Žádost uvedená v odstavcích 8 a 9 musí obsahovat tyto informace:

(a)uvedení důvodů pro prověření případného nesouladu;

(b)požadované informace a důvody, proč je nutné případný nesoulad prověřit;

(c)informace o dostupných postupech soudního přezkumu.

11.Subjekt, jemuž je žádost podána, poskytne do deseti pracovních dnů úplné a přesné informace požadované podle odstavců 8 a 9.

12.Žádosti uvedené v odstavcích 8 a 9 podléhají soudnímu přezkumu v členském státě orgánu dozoru, který žádost podal.

Článek 12
Přístup veřejnosti

1.Členské státy zveřejní následující informace obsažené ve vnitrostátním rejstříku týkající se registrovaného subjektu:

(a)informace poskytnuté registrovaným subjektem podle přílohy I bodu 1 písm. a), e), f) podbodů i) a ii), h), i), j) a k) a bodu 2 písm. a) podbodu i) a písm. b) až h);

(b)evropské číslo zastupování zájmů vydané podle čl. 11 odst. 3;

(c)datum registrace;

(d)datum poslední aktualizace informací uvedených v písmenu a) tohoto odstavce.

Zveřejnění roční částky poskytnuté registrovaným subjektem v souladu s přílohou I bodem 2 písm. c) se zveřejňuje podle tabulky uvedené v příloze III.

2.Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly předkládány ve formátu, který je snadno přístupný a strojově čitelný, jasně viditelný a uživatelsky vstřícný, včetně použití jednoduchého jazyka. Informace se zpřístupní s možností vyhledávání alespoň v jednom úředním jazyce členského státu registrace a v úředním jazyce Unie, kterému rozumí co největší počet občanů Unie.

3.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 mohly na základě řádně odůvodněné žádosti požádat o výjimku ze zveřejnění podle odstavce 1. Orgán dozoru přijme rozhodnutí o částečném nebo úplném omezení přístupu veřejnosti, pokud subjekt podávající žádost s přihlédnutím k okolnostem daného případu prokáže, že je to odůvodněno oprávněným zájmem, včetně vážného rizika, že by zveřejnění vystavilo jednotlivce porušení jeho základních práv, zejména práv chráněných podle článku 1, článku 2, článku 3, článku 4 nebo článku 6 Listiny základních práv Evropské unie. V opačném případě přijme orgán dozoru rozhodnutí o zamítnutí žádosti.

4.Jakékoli rozhodnutí přijaté podle odstavce 3 podléhá soudnímu přezkumu v členském státě registrace. Členské státy zajistí, aby veškeré přezkumné postupy, včetně soudních opravných prostředků, byly provedeny v přiměřené lhůtě a aby bylo neprodleně přijato pravomocné rozhodnutí.

5.Členské státy zajistí, aby od okamžiku podání žádosti podle odstavce 3 až do pravomocného rozhodnutí nebyly informace, kterých se žádost týká, zveřejňovány.

6.Členské státy zajistí, aby v případě, že rozhodnutí uvedené v odstavci 3 nabylo právní moci, bylo ve vnitrostátním rejstříku, jehož se toto rozhodnutí týká, uvedeno, že přístup veřejnosti byl částečně nebo zcela omezen.

Článek 13
Zveřejnění souhrnných údajů

1.Počínaje 31. březnem [rok od uplynutí lhůty pro provedení] a do 31. března každého následujícího roku každý členský stát zveřejní a předá Komisi zprávu založenou na informacích poskytnutých subjekty zapsanými ve vnitrostátních rejstřících. Tato zpráva obsahuje pouze:

(a)souhrnné údaje o ročních částkách pro jednotlivé třetí země v předchozím účetním období. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 2 písm. b) a c);

(b)souhrnné údaje o ročních částkách podle kategorií organizací pro každou třetí zemi za předchozí účetní období. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 1 písm. h) a bodu 2 písm. b) a c);

(c)celkový počet subjektů ze třetích zemí, které lze přiřadit k určité třetí zemi. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 2 písm. b);

(d)seznam třetích zemí, které splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 písm. b) bodu ii).

2.Na základě údajů předaných členskými státy podle odstavce 1 zveřejní Komise do 31. května každého roku souhrn obdržených údajů a seznam třetích zemí, které splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 písm. b) bodu i).

3.Je-li nutné zabezpečit, aby informace uvedené ve zprávách zveřejňovaných členskými státy i nadále poskytovaly veřejnosti souhrnné údaje nezbytné pro pochopení rozsahu, měřítka a způsobu činností v oblasti zastupování zájmů prováděných subjekty, které spadají do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1, a zajistit, aby bylo možné sestavit seznam třetích zemí, které splňují kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 písm. b), je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem změny odstavce 1 úpravou seznamu informací, které mají být zahrnuty do zpráv zveřejňovaných členskými státy s ohledem na vývoj na trhu služeb zastupování zájmů, stanoviska, doporučení a zprávy vydané poradní skupinou zřízenou podle článku 19 nebo příslušné mezinárodní normy a postupy, jsou-li k dispozici.

Článek 14
Informace pro veřejné činitele

1.Členské státy zajistí, aby registrované subjekty při styku s veřejnými činiteli při výkonu činností uvedených v čl. 3 odst. 1 uváděly evropské číslo zastupování zájmů.

2.Členské státy zajistí, aby v případě, že registrované subjekty využívají subdodavatele, tito subdodavatelé při svých stycích s veřejnými činiteli při výkonu činností uvedených v čl. 3 odst. 1 uváděli evropské číslo zastupování zájmů přidělené registrovanému subjektu.

KAPITOLA III – DOHLED A PROSAZOVÁNÍ

Článek 15
Příslušné vnitrostátní orgány

1.Každý členský stát určí:

(a)jeden nebo více orgánů odpovědných za vnitrostátní rejstříky;

(b)jeden nebo více orgánů dozoru.

2.Každý orgán dozoru má přístup k vnitrostátním rejstříkům, za něž odpovídá, za účelem dohledu nad dodržováním a vymáháním povinností stanovených v této směrnici, jakož i za účelem výměny informací s orgány dozoru v jiných členských státech a s Komisí, pokud je k tomu podle této směrnice oprávněn.

3.Každý orgán dozoru vykonává pravomoc nad subjekty uvedenými v čl. 3 odst. 1, které jsou povinny se registrovat podle čl. 10 odst. 1, 2 a 3 ve vnitrostátních rejstřících, za něž odpovídá.

4.Pokud subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 neurčil právního zástupce v souladu s čl. 8 odst. 1, je příslušný kterýkoli orgán dozoru v členském státě, v němž subjekt vykonává činnost v oblasti zastupování zájmů.

5.Pokud členský stát určí více než jeden orgán dozoru, zajistí, aby úkoly každého z těchto orgánů byly jasně vymezeny a aby při plnění svých úkolů orgány úzce a účinně spolupracovaly. Členské státy určí orgán dozoru, kterému lze zasílat sdělení pro předání příslušnému orgánu v daném členském státě.

6.Členské státy zajistí, aby byl orgán dozoru při výkonu svých funkcí nezávislý. Členské státy zejména zajistí, aby zaměstnanci orgánů dozoru, kteří vykonávají své pravomoci podle této směrnice:

(a)byli schopni vykonávat své povinnosti nezávisle, bez politických a jiných vnějších vlivů, a nevyžadovali ani nepřijímali pokyny od vlády nebo jiného veřejného či soukromého subjektu;

(b)zdrželi se jakéhokoli jednání, které je neslučitelné s plněním jejich povinností a výkonem jejich pravomocí podle této směrnice.

7.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1 měly veškeré nezbytné prostředky k plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, včetně dostatečných technických, finančních a lidských zdrojů.

8.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1 při plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, zajistily, že z pouhé skutečnosti, že subjekt je registrovaným subjektem nebo že se jej týkala žádost podle čl. 16 odst. 3, nevyplývají žádné nepříznivé důsledky, jako je stigmatizace.

9.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1 zpřístupnily veřejnosti informace a vysvětlení týkající se uplatňování této směrnice, jakož i stanoviska, doporučení nebo zprávy přijaté poradní skupinou podle čl. 19 odst. 6.

10.Do [jednoho roku od vstupu v platnost] oznámí členské státy Komisi a ostatním členským státům příslušné vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1. Komise zveřejní seznam příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek 16
Žádosti o informace

1.Členské státy zajistí, aby pravomoc orgánů dozoru požádat subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 o poskytnutí informací byla omezena podmínkami stanovenými v odstavcích 2 až 9 tohoto článku.

2.Žádost podle tohoto článku může podat pouze orgán dozoru příslušný pro daný subjekt.

3.S výjimkou případů uvedených v čl. 11 odst. 8 a 9 lze žádost podat pouze v níže uvedených případech a musí být omezena na záznamy vedené v souladu s článkem 7:

(a)registrovaný subjekt obdržel v předchozím účetním období roční částku přesahující 1 000 000 EUR za jeden subjekt ze třetí země;

(b)činnosti subjektu ze třetí země, jehož jménem registrovaný subjekt jedná, lze přičíst třetí zemi, která v jednom z pěti předchozích účetních období s přihlédnutím ke všem subjektům ze třetích zemí, jejichž činnosti lze této třetí zemi přičíst, vynaložila celkovou roční částku, která přesahuje jednu z následujících částek:

i)8 500 000 EUR na činnosti v oblasti zastupování zájmů v Unii;

ii)1 500 000 EUR na činnosti v oblasti zastupování zájmů v jednom členském státě;

ledaže registrovaný subjekt spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1 písm. a) a v předchozím účetním období obdržel za všechny činnosti spadající do oblasti působnosti této směrnice celkovou roční částku nižší než 25 000 EUR.

4.Žádost uvedená v odstavci 3 musí obsahovat tyto náležitosti:

(a)prohlášení o tom, která z podmínek uvedených v odstavci 3 je splněna;

(b)požadované záznamy;

(c)informace o dostupných postupech soudního přezkumu.

5.Pokud se orgán dozoru jiný než orgán dozoru členského státu registrace domnívá, že je splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 3, může orgán dozoru členského státu registrace požádat, aby si od registrovaného subjektu vyžádal záznamy vedené v souladu s článkem 7.

6.Po obdržení žádosti podle odstavce 5 podá orgán dozoru členského státu registrace žádost podle odstavce 3, pokud se domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, a předá obdržené informace dožadujícímu orgánu dozoru. Pokud orgán dozoru členského státu registrace podal v předchozích dvanácti měsících žádost podle odstavce 3, která se týkala stejných informací od téhož registrovaného subjektu, předá informace dožadujícímu orgánu dozoru, aniž by musel podávat novou žádost.

Jestliže se orgán dozoru členského státu registrace domnívá, že podmínky stanovené v odstavci 3 nejsou splněny, poskytne dožadujícímu orgánu dozoru odpověď, v níž vysvětlí důvody, proč dané informace nepožaduje nebo nepředává.

7.Subjekt, jemuž je žádost podána, poskytne do deseti pracovních dnů úplné informace požadované podle odst. 4 písm. b) v jasném, přehledném a srozumitelném formátu.

8.Žádosti uvedené v odstavci 3 podléhají soudnímu přezkumu v členském státě orgánu dozoru, který žádost podal.

9.Je-li to nezbytné k zajištění toho, aby orgány dozoru mohly požadovat záznamy od subjektů, u nichž je obzvláště pravděpodobné, že ovlivní vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii nebo v některém členském státě, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 za účelem změny finančních prahů stanovených v odstavci 3 s ohledem na vývoj na trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů nebo na stanoviska, doporučení či zprávy vydané poradní skupinou zřízenou podle článku 19 nebo na vývoj příslušných mezinárodních norem a postupů, jsou-li k dispozici.

Článek 17
Přeshraniční spolupráce

1.Členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru v případě potřeby spolupracovaly s orgány dozoru všech ostatních členských států.

2.Členské státy zajistí, aby v případě, má-li orgán dozoru důvodné podezření, že subjekt spadající do pravomoci orgánu dozoru jiného členského státu neplní své povinnosti podle této směrnice, toto oznámil orgánu dozoru dotčeného členského státu.

3.Oznámení podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněné a přiměřené a musí v něm být uvedeny alespoň:

(a)informace umožňující identifikaci subjektu;

(b)popis příslušných skutečností, příslušných ustanovení této směrnice a důvodů, proč má oznamující orgán podezření na porušení této směrnice.

Oznámení může obsahovat jakékoli další informace, které oznamující orgán považuje za důležité, případně včetně informací shromážděných z vlastního podnětu.

4.Členské státy zajistí, aby v případě, že orgán dozoru obdrží oznámení podle odstavce 2, bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce od obdržení oznámení sdělil své posouzení podezření na porušení předpisů orgánů dozoru, od něhož oznámení obdržel, a případně poskytl další informace o přijatých nebo plánovaných vyšetřovacích nebo donucovacích opatřeních v souladu s čl. 11 odst. 8 nebo 9 a článkem 22 s cílem zajistit soulad s touto směrnicí.

5.Pokud orgán dozoru v místě hlavní provozovny nemá dostatečné informace, aby mohl jednat na základě oznámení uvedeného v odstavci 2, může si vyžádat doplňující informace od příslušného orgánu, který oznámení učinil.

6.Správní spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány určenými podle čl. 15 odst. 1, jakož i orgány dozoru a Komisí podle odstavců 2, 4 a 5, čl. 11 odst. 4, čl. 16 odst. 5 a 6 a článku 18 této směrnice se provádí prostřednictvím systému IMI zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2012.

Článek 18
Přeshraniční sdílení informací mezi orgány dozoru

1.Členské státy zajistí, aby orgány dozoru byly oprávněny požadovat od orgánů dozoru jiného členského státu níže uvedené informace, jsou-li nezbytné pro účely přeshraniční spolupráce podle čl. 17 odst. 2:

(a)informace poskytnuté registrovaným subjektem v souladu s čl. 10 odst. 4;

(b)veškeré analýzy prováděné orgánem dozoru na základě informací uvedených v písmenu a).

2.Členské státy zajistí, aby orgán dozoru členského státu registrace po obdržení žádosti podle odstavce 1 předal informace dožadujícímu orgánu dozoru, ledaže má za to, že požadavky odstavce 1 nejsou splněny; v takovém případě poskytne dožadujícímu orgánu dozoru odpověď, v níž vysvětlí důvody neposkytnutí dotyčných informací.

3.Členské státy zajistí, aby orgány dozoru poskytly Komisi na její žádost souhrnné údaje založené na informacích poskytnutých registrovanými subjekty v souladu s čl. 10 odst. 4 pro účely sledování provádění této směrnice, včetně přípravy zasedání poradní skupiny uvedené v článku 19. Tyto souhrnné údaje mohou obsahovat osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění účinného sledování. Je-li to technicky možné, předávají se informace ve strojově čitelném formátu.

4.Při zpracování osobních údajů podle odstavců 1 až 3 jednají orgány dozoru jako správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 a Komise jedná jako správce ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725, pokud jde o jejich vlastní činnosti zpracování údajů.

Článek 19
Poradní skupina

1.Zřizuje se poradní skupina.

2.Poradní skupina je Komisi nápomocna při plnění těchto úkolů:

(a)usnadňuje výměnu a sdílení informací a osvědčených postupů a poskytuje poradenství ohledně možných pokynů k provádění této směrnice, zejména pokud jde o čl. 2 odst. 4 písm. b), čl. 3 odst. 1 a článek 20;

(b)usnadňuje výměnu a sdílení informací a osvědčených postupů ohledně konkrétních potřeb mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice 2013/34/EU;

(c)poskytuje poradenství týkající se doporučených formátů pro zveřejňování souhrnných údajů podle článku 13;

(d)oznamuje Komisi veškeré rozdíly při uplatňování této směrnice;

(e)poskytuje poradenství ohledně doporučené technické infrastruktury vnitrostátních rejstříků zřízených a vedených podle článku 9.

3.Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce a jednoho náhradníka, kteří zastupují orgány dozoru určené podle článku 15.

4.Zástupci Evropského parlamentu nebo států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru 73 , mohou být přizváni k účasti na zasedáních poradní skupiny jako pozorovatelé.

5.Komise této poradní skupině předsedá a poskytuje její sekretariát. Poradní skupina přijme svůj jednací řád.

6.Poradní skupina přijímá svá stanoviska, doporučení nebo zprávy v souvislosti se svými úkoly stanovenými v odstavci 2 prostou většinou svých členů.

Článek 20
Zákaz obcházení

Členské státy zajistí, aby byla zakázána vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo následkem je obcházení povinností stanovených touto směrnicí.

Článek 21
Oznamování porušení předpisů a ochrana oznamovatelů

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby se směrnice (EU) 2019/1937 uplatňovala na oznamování porušení této směrnice a na ochranu osob, které takové porušení oznamují.

Článek 22
Sankce

1.Členské státy stanoví pravidla pro sankce, které jsou omezené na správní pokuty za porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článků 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16 a 20 subjekty uvedenými v čl. 3 odst. 1 nebo případně jejich právními zástupci. Tato pravidla musí být v souladu s odstavci 2 až 6.

Sankce ukládá orgán dozoru příslušný pro daný subjekt nebo soudní orgán na žádost tohoto orgánu dozoru.

2.Maximální výše finanční sankce podle odstavce 1, kterou lze uložit, činí pro podniky 1 % ročního celosvětového obratu za předchozí účetní období, pro ostatní právnické osoby 1 % ročního rozpočtu subjektu podle posledního uzavřeného finančního období a pro fyzické osoby 1 000 EUR.

3.Sankce musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, zejména s ohledem na povahu, opakování a dobu trvání protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti subjektu uvedeného v čl. 3 odst. 1, který se protiprávního jednání dopustil.

4.Před uložením sankcí zašle orgán dozoru dotčenému subjektu varování nebo výtku s upozorněním, že pravděpodobně porušuje nebo porušil ustanovení této směrnice, s výjimkou případů, kdy toto porušení představuje porušení článku 20.

5.Členské státy zajistí, aby výkon pravomocí orgánu dozoru podle tohoto článku podléhal vhodným zárukám v souladu s právními předpisy Unie a členských států, včetně práva na účinný opravný prostředek a spravedlivý proces.

KAPITOLA IV – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 9, čl. 13 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu této směrnice v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 9, čl. 13 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Po přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí tento akt současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 9, čl. 13 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24
Změna směrnice (EU) 2019/1937

Směrnice (EU) 2019/1937 se mění takto:

1.v čl. 2 odst. 1 písm. a) se doplňuje nové písmeno xi), které zní:

„xi) pravidla vnitřního trhu týkající se transparentnosti a řádné správy;“;

2.v příloze se v části I doplňuje nový bod K, který zní:

„K. Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bod xi) – pravidla vnitřního trhu týkající se transparentnosti a řádné správy:

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXXX, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu a kterou se mění směrnice (EU) 2019/1937 (odkaz na Úř. věst.).“.

Článek 25
Zprávy a přezkum

1.Nejpozději do [12 měsíců od uplynutí lhůty pro provedení] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění této směrnice.

2.Nejpozději do [4 roky od uplynutí lhůty pro provedení] provede Komise hodnocení této směrnice a Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předloží zprávu o hlavních zjištěních.

Toto hodnocení posoudí účinnost a přiměřenost směrnice. Posoudí mimo jiné potřebu změn v oblasti působnosti a účinnosti záruk stanovených ve směrnici. V případě potřeby může být doplněno příslušnými legislativními návrhy.

3.Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 26
Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [osmnáct měsíců od vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3.V případě členských států, které nepřijaly euro, se částka v národní měně rovná částkám stanoveným v této směrnici za použití směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ke dni vstupu v platnost jakékoli směrnice, která tyto částky stanoví.

Pro účely převodu na národní měny členských států, které nepřijaly euro, mohou být částky v eurech uvedené v této směrnici v zájmu dosažení zaokrouhlených částek v národních měnách zvýšeny nebo sníženy nejvýše o 5 %.

Článek 27
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví harmonizované požadavky na transparentnost zastupování zájmů jménem třetích zemí na vnitřním trhu a kterou se mění směrnice (EU) 2019/1937

1.2.Příslušné oblasti politik

Vnitřní trh a demokracie

1.3.Návrh/podnět se týká:

⌧ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 74

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Obecným cílem tohoto návrhu je zajistit řádné fungování vnitřního trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí.

1.4.2.Specifické cíle

Specifický cíl č. 1:

Stanovit harmonizovaná opatření k zajištění transparentnosti zastupování zájmů prováděného jménem třetích zemí.

Specifický cíl č. 2:

Zajistit účinný dohled nad povinnostmi stanovenými směrnicí.

Specifický cíl č. 3:

Zajistit účinnou přeshraniční spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány za účelem zajištění úplného a účinného provádění směrnice.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Jednotnější politický přístup v celé Unii, pokud jde o činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí, zajistí větší jasnost a předvídatelnost pro podniky, občany a další zúčastněné strany a usnadní fungování vnitřního trhu.

V případě členských států:

Členský stát by musel zajistit, aby existovaly vnitrostátní rejstříky transparentnosti pro zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí a aby zahrnovaly činnosti spadající do oblasti působnosti právních předpisů. Členské státy, které v současné době žádný tento systém nemají, budou muset vytvořit a zavést nový rámec transparentnosti a zřídit rejstřík. To bude zahrnovat vytvoření, zavedení a pravidelnou údržbu veřejně přístupného vnitrostátního rejstříku a zřízení příslušných orgánů. Ostatní členské státy budou muset změnit stávající režimy transparentnosti zaměřené na zastupování zájmů obecně. Rozsah těchto změn bude záviset na specifikách stávajících režimů v klíčových parametrech, jako je například rozsah, druhy a povaha stávajících požadavků a druhy mechanismů sledování a prosazování.

Kromě zavádění vyhovujících regulačních režimů a rejstříků se orgány členských států budou rovněž účastnit poradní skupiny na úrovni Unie a podílet se na správní spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány. V zájmu omezení administrativní zátěže by výměna informací mezi vnitrostátními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí probíhala prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států v oblastech politiky týkajících se jednotného trhu.

Studie, kterou Komise vypracovala na podporu návrhu, odhaduje, že orgánům členských států vzniknou níže uvedené náklady.

Za prvé, náklady na seznámení jsou jednorázové náklady na zavedení, které v prvním roce ponesou orgány ve všech 27 členských státech. Celkové náklady se odhadují na 1 500 EUR až 4 600 EUR pro všechny orgány členských států.

Za druhé, náklady na zajištění vhodného rejstříku zahrnují náklady na vybavení pro vytvoření nebo změnu rejstříku a také roční náklady na jeho údržbu. Studie na podporu této iniciativy odhaduje, že náklady na údržbu by se mohly pohybovat v rozmezí 65 000 EUR až 585 000 EUR v případě orgánů dvanácti členských států, které stávající nástroje IT nemají. Ve druhém až desátém roce desetiletého časového horizontu by to znamenalo přibližně 585 000 EUR až 5,27 milionu EUR. U patnácti členských států se stávajícími rejstříky studie odhadla, že jejich aktualizace tak, aby zahrnovaly datová pole týkající se aspektů zastupování zájmů ve vztahu ke třetím zemím, nepovede k výraznému zvýšení nákladů na údržbu vzhledem k omezenému počtu subjektů spadajících do oblasti působnosti zásahu. Roční náklady na údržbu IT v těchto členských státech se proto budou považovat za náklady na běžnou činnost.

Za třetí, mezi náklady na zajištění vhodného režimu řízení, sledování a prosazování, který by mohl zahrnovat nezávislé orgány dozoru, patří zřízení a fungování nového režimu nebo změna a fungování stávajícího režimu. Tyto náklady se budou ve druhém až desátém roce opakovat. Odhadované náklady v celé Unii by se pohybovaly v rozmezí přibližně 565 000 EUR až 848 000 EUR ročně a 5,65 až 8,48 milionu EUR v desetiletém časovém horizontu.

Provedení iniciativy by následně vedlo k několika přínosům.

Za prvé, hlavním přínosem je větší transparentnost a porozumění trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí. Posílené mechanismy pro sdílení informací mezi orgány členských států by umožnily rovněž lepší zviditelnění činností v oblasti zastupování zájmů třetích zemí a dohled nad nimi. Návrh by mohl posílit důvěru mezi různými subjekty a zvýšit důvěru veřejného sektoru v úlohu, záměry a postupy subjektů, které na vnitřním trhu vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí.

Za druhé, kromě těchto přímých přínosů se předpokládá, že by existence právního režimu a souvisejících rejstříků pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí mohla mít pozitivní nepřímé dopady na povědomí o otázkách souvisejících se zastupováním zájmů jménem třetích zemí.

Je však důležité zdůraznit, že by přetrvávaly určité problémy, například problémy se sledováním a prosazováním, a to kvůli riziku, že se nepoctiví provozovatelé nezaregistrují a budou pokračovat v neetické činnosti.

V případě soukromých subjektů:

Za prvé, u subjektů, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů, by povinnost týkající se vedení záznamů spočívala v prvotním posouzení všech potenciálních závazků s ohledem na třetí země, shromáždění klíčových informací o zastupovaném subjektu ze třetí země a posouzení různých druhů rizik spojených s potenciálním závazkem. Studie provedená pro Komisi i konzultační proces vedly k závěru, že mnoho poskytovatelů služeb zastupování obchodních zájmů již provádí určité činnosti, které by mohly představovat vedení záznamů, tyto činnosti jsou však často neformální povahy. Návrh by tak vyžadoval formalizaci stávajících činností týkajících se vedení záznamů v souvislosti se závazky s ohledem na třetí země.

Za druhé je třeba počítat s náklady na obeznámení se s novým rámcem. Tyto náklady by byly převážně jednorázové a vznikly by v prvním roce uplatňování rámce. Existují dvě úrovně nákladů na obeznámení: základní náklady na obeznámení a rozšířené náklady na obeznámení. U základních nákladů na obeznámení je třeba, aby velký počet subjektů strávil určitý malý objem času prostudováním legislativního textu a všech souvisejících pokynů. Studie provedená pro Komisi odhaduje, že by se tyto náklady u všech subjektů, které na vnitřním trhu zastupují zájmy třetích zemí, pohybovaly v rozmezí přibližně 71,2 milionu EUR až 213,5 milionu EUR, a to při částce ve výši zhruba 20–60 EUR na organizaci. Rozšířené náklady na obeznámení #vyžadují, aby mnohem menší počet subjektů, na něž se iniciativa vztahuje, strávil více času nejen přezkoumáním legislativního textu a všech souvisejících pokynů, nýbrž také posouzením praktických důsledků, vypracováním strategií dodržování předpisů a rozdělením odpovědnosti za úkoly související s dodržováním předpisů. Tyto náklady by byly v rozmezí přibližně 57 000 EUR až 256 000 EUR při částce ve výši 80–240 EUR na organizaci.

Za třetí, administrativní náklady by zahrnovaly počáteční náklady na registraci, náklady na počáteční aktualizaci informací a náklady na průběžné zveřejňování informací. Pokud jde o počáteční náklady na registraci, informace o registračních povinnostech a formalitách stanovených touto směrnicí by byly k dispozici prostřednictvím jednotné digitální brány, která prostřednictvím internetového portálu „Your Europe“ zřizuje jednotné kontaktní místo, jež podnikům a občanům poskytuje informace o pravidlech a postupech na jednotném trhu na všech úrovních veřejné správy a přímý, centralizovaný a řízený přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, jakož i k široké škále plně digitalizovaných správních postupů. Postup registrace je mimoto plně online a je organizován v souladu se zásadou „pouze jednou“ pro usnadnění opakovaného použití údajů.

Studie, která podpořila přípravu návrhu, poskytla různé odhady nákladů v závislosti na velikosti subjektů, které budou spadat do jeho oblasti působnosti. Celkově se tyto náklady odhadují v rozmezí od 590 000 EUR do 3,5 milionu EUR, tj. přibližně 828–3 314 EUR na organizaci. Očekává se, že tyto náklady budou v jednotlivých letech konstantní. V desetiletém časovém horizontu dosáhnou celkové náklady přibližně 5,9–35,4 milionu EUR. Studie zejména zjistila, že nejnižší náklady ponesou mikropodniky. Ve studii bylo konkrétně identifikováno, že 97,3 % subjektů, které spadají do oblasti působnosti návrhu, jsou mikropodniky (definované jako subjekty s méně než deseti zaměstnanci na plný úvazek), u nichž se očekávají průměrné náklady na jeden subjekt ve výši 828 EUR.

Za čtvrté, pokud jde o činnosti spojené s vedením záznamů, zpětná vazba získaná během provádění studie naznačuje, že by náklady spojené s těmito činnostmi mohly být charakterizovány jako náklady na běžnou činnost, takže zásah by neznamenal žádné dodatečné náklady.

Návrh naopak poskytne subjektům, které na vnitřním trhu v rámci oblasti působnosti provádějí zastupování zájmů jménem třetích zemí, několik výhod.

Za prvé, odstranění stávající roztříštěnosti by usnadnilo poskytování služeb ve více členských státech, jelikož by byla nutná pouze jedna registrace. Tím by se výrazně zjednodušil proces vstupu na nový trh nebo působení na přeshraničním základě v rámci Unie při provádění činností v oblasti zastupování zájmů.

Za druhé, návrh by vytvořil rovné podmínky a posílil právní jistotu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů třetích zemí. Toho by bylo dosaženo tím, že by všichni účastníci trhu museli dodržovat jasná pravidla pro účast na trhu, například pokud jde o povinnost registrace a poskytování stejných informací, a také o provádění harmonizovaných činností týkajících se vedení záznamů. Tím by se zajistilo, že všechny hospodářské subjekty budou na celém vnitřním trhu podléhat stejným pravidlům, a odstranila by se stávající roztříštěnost pravidel.

Za třetí, návrh by pomohl normalizovat činnosti zastupování oprávněných zájmů prováděné jménem třetích zemí prostřednictvím vyšší úrovně transparentnosti a důvěry v tomto odvětví. To by poskytlo odpovědi na důležité otázky, jako například kdo a v jakých záležitostech se snaží ovlivnit politické rozhodování, a motivovalo by to rovněž k etickému chování.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Tento návrh bude prováděn postupně. Po vstupu této směrnice v platnost budou nejprve zahájeny práce na přizpůsobení systému IMI potřebám směrnice s cílem propojit příslušné orgány členských států před uplynutím lhůty pro provedení.

Předběžný časový plán provádění lze znázornit takto:

– 2024 vstup směrnice v platnost a přizpůsobení systému IMI,

– 2025/2026 provedení a uplatňování členskými státy.

Důvody pro akci na úrovni Unie (ex ante)

Několik členských států přijalo nebo se chystá přijmout právní předpisy v oblasti transparentnosti zastupování zájmů. Vzhledem k tomu, že se tato pravidla liší rozsahem, obsahem i účinkem, vzniká nesourodý rámec vnitrostátních pravidel a hrozí, že tato nesourodost bude narůstat, zejména pokud jde o zastupování zájmů jménem třetích zemí. Tato skutečnost ohrožuje účinný výkon svobody volného pohybu služeb v Unii. Tento problém může vyřešit pouze zásah na úrovni Unie, protože regulace na vnitrostátní úrovni by se zaměřila na zajištění transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů ve veřejném životě daného státu, a proto by se příliš nezabývala překážkami, které jsou kladeny přeshraničním činnostem v oblasti zastupování zájmů. Vnitrostátní pravidla by také nedokázala systematicky řešit jednání třetích zemí, které se snaží skrytě ovlivňovat rozhodování v Unii.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Soubor podkladů pro tento návrh vychází z interního a externího výzkumu, rozsáhlých konzultací a dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami a byl podpořen externí studií.

Zohledněny byly pokyny mezinárodních normalizačních orgánů, včetně Rady Evropy nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Uvedené orgány doporučily zejména právní regulaci lobbistických činností v souvislosti s veřejným rozhodováním, jakož i transparentnost a bezúhonnost při lobbování a zahraničním financování, přičemž připomněly důležitost dodržování základních práv.

Návrh rovněž vychází z terminologie a pojmů používaných v souvislosti s rejstříkem transparentnosti EU.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tento návrh je součástí balíčku opatření na ochranu demokracie před skrytým zahraničním vlivem, který předsedkyně Komise von der Leyenová oznámila v projevu o stavu Unie v roce 2022. Balíček doplňuje opatření již přijatá na úrovni Unie v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii. Kromě této iniciativy balíček zahrnuje konkrétní opatření týkající se volebních aspektů před volbami do Evropského parlamentu a opatření na podporu příznivého občanského prostoru a prosazování inkluzivní a účinné spolupráce orgánů veřejné moci s organizacemi občanské společnosti a občany. Cílem všech uvedených opatření je posílit demokratickou odolnost zevnitř.

Návrh je součástí souboru iniciativ, které odrážejí proaktivní přístup k zakotvení hodnot Unie v evropské společnosti. Od roku 2020 se každoroční cyklus zprávy o právním státu zabývá zákony a institucemi, které jsou základem fungování demokracie. Nedávná protikorupční iniciativa se navíc snaží chránit demokracii i společnost před zhoubným dopadem korupce.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Náklady nezbytné na přizpůsobení systému IMI tak, aby umožňoval správní spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány podle tohoto návrhu, budou financovány z programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻ s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻ finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

⌧ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2025/2026,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

⌧ Přímé řízení Komisí

–⌧ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Návrh bude využívat systém IMI pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Provádění směrnice bude přezkoumáno jeden rok od uplynutí lhůty pro její provedení. Komise podá o svých zjištěních zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Čtyři roky od uplynutí lhůty pro provedení směrnice provede Komise její hodnocení.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Správní spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány, kterou návrh předpokládá, bude využívat již existující systém IMI, který provozuje Komise (GŘ GROW). Za tímto účelem navrhovaná směrnice rozšiřuje oblast působnosti systému IMI. To vyžaduje poskytnutí zdrojů na přizpůsobení systému IMI potřebám navrhované směrnice.

Tímto návrhem se nemění způsob řízení, mechanismus provádění financování, způsoby plateb ani kontrolní strategie, které jsou již pro systém zavedeny a které Komise používá.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavní zjištěné riziko se týká překročení času a nákladů v důsledku nepředvídaných problémů při zavádění IT v souvislosti s úpravou systému IMI. Toto riziko je zmírněno tím, že systém IMI je již zaveden a že příslušné oddělení Komise má předchozí zkušenosti s přizpůsobováním systému novým provozním potřebám.

Tento podnět nemá vliv na nákladovou efektivnost stávajících kontrol Komise.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Tento legislativní finanční výkaz se týká výdajů na zaměstnance a zadávání zakázek a použita jsou standardní pravidla pro tento druh výdajů.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 75	zemí ESVO 76	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 77	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
2b	07 06 04: Ochrana a prosazování hodnot Unie	RP	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále 78 :

Tato iniciativa bude podpořena z prostředků, které jsou již k dispozici v rámci finančního plánování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

„Odolnost a hodnoty“

GŘ JUST			Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM (*podle stávajícího víceletého finančního rámce 79 )
 Operační prostředky
07 06 04: Ochrana a prosazování hodnot Unie	Závazky	(1a)	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
	Platby	(2a)	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 80
		(3)
Prostředky na GŘ JUST CELKEM	Závazky	=1a+1b +3	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
	Platby	=2a+2b +3	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3

 Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
	Platby	(5)	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
□ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky na GŘ JUST z OKRUHU 2b víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	=4+6	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3
	Platby	=5+6	0,125	0,125	0,025	0,025	0,3

Okruh víceletého finančního
rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
GŘ JUST
 Lidské zdroje	0,513	0,513	0,513	0,513	2,052
 Ostatní správní výdaje			0,05	0,05	0,1
GŘ JUST CELKEM	0,513	0,513	0,563	0,563	2,152

Prostředky na GŘ JUST
z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,513

0,563

2,152

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Prostředky na GŘ JUST z OKRUHŮ 2b a 7 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	0,638	0,638	0,588	0,588	2,452
	Platby	0,638	0,638	0,588	0,588	2,452

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy 			Rok 2024		Rok 2025		Rok 2026		Rok 2027		Rok 2028			Rok 2029			Rok 2030		CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 81	Průměrné náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet	Náklady	Počet		Náklady	Počet		Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL č. 3 82
Vývoj modulu IMI	Systém IT	0,125	1	0,125	1	0,125													1	0,25
Údržba modulu IMI	Systém IT						1	0,025	1	0,025									1	0,05
Mezisoučet za specifický cíl č. 3			1	0,125	1	0,125	1	0,025	1	0,025									2	0,3
CELKEM			1	0,125	1	0,125	1	0,025	1	0,025									2	0,3

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	0,513	0,513	0,513	0,513	2,052
Ostatní správní výdaje			0,05	0,05	0,1
Mezisoučet za OKRUH 7 CELKEM	0,513	0,513	0,563	0,563	2,152

Mimo OKRUH 7 83 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní správní výdaje
Mezisoučet mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

CELKEM

0,513

0,563

2,152

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		3	3	3	3
20 01 02 03 (při delegacích)
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
01 01 01 11 (v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 xx yy zz 84	– v ústředí
	– při delegacích
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
01 01 01 12 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		3	3	3	3

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Tři plné pracovní úvazky pro sekretariát poradní skupiny a pro pomoc týmu IMI při tvorbě politik a obchodních přínosů během provádění projektu i po spuštění modulu IMI.
Externí zaměstnanci

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Komise na podporu této iniciativy využije finanční prostředky, které jsou již k dispozici v rámci finančního plánování programu Občané, rovnost, práva a hodnoty.

–◻ vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻ vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻ počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N 85	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 86
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1) Komplexní analýza legislativních rámců existujících v jednotlivých členských státech je uvedena v příloze 6 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu (SWD(2023) 663 final).

(2) Viz připojené posouzení dopadů.

(3) OECD (2021), Lobbying in the 21st Century: Transparency, Integrity and Access (Lobbování v 21. století: transparentnost, integrita a přístup), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/c6d8eff8-en , s. 43.

(4) Pojem „zahraniční vměšování“ se používá k odlišení ovlivňování, které je nedílnou součástí diplomatických vztahů, od zahraničního vměšování, tj. činností, které jsou prováděny zahraničním subjektem na úrovni státu nebo jeho jménem a které jsou nátlakové, skryté, klamavé nebo korupční a jsou v rozporu se svrchovaností, hodnotami a zájmy Unie.

(5) OECD (2021), Lobbying in the 21st Century: Transparency, Integrity and Access (Lobbování v 21. století: transparentnost, integrita a přístup), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/c6d8eff8-en , s. 44.

(6) OECD (2021), Lobbying in the 21st Century: Transparency, Integrity and Access (Lobbování v 21. století: transparentnost, integrita a přístup), OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/c6d8eff8-en , s. 45.

(7) Viz bleskový průzkum Eurobarometr 528 o občanství a demokracii.

(8) Od roku 2019 zřídil Evropský parlament dva zvláštní výbory INGE a INGE2 pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, a pro posílení bezúhonnosti, transparentnosti a odpovědnosti v Evropském parlamentu, které přijaly usnesení v této oblasti. Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2020/2268(INI)), usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. července 2023 o doporučení k reformě pravidel Evropského parlamentu týkajících se transparentnosti, bezúhonnosti, odpovědnosti a boje proti korupci (2023/2034(INI)), usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2022/2075(INI)).

(9) Závěry Rady „Další úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám“, 10. prosince 2019, 14972/19; závěr Rady „Globální přístup k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě“, 28. září 2021, 12301/21; závěry Rady „Zahraniční manipulace s informacemi a vměšování“, 18. července 2022, 11173/22.

(10) Unie důsledně odsuzuje jakékoli nepřiměřené omezování základních svobod a omezování občanského a politického prostoru v rozporu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, včetně tzv. „zákonů o zahraničních agentech“. Viz např. „Rusko: prohlášení vysokého představitele jménem EU k 10. výročí zavedení zákona o zahraničních agentech, dostupné na adrese: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/07/20/russia-declaration-by-the-high-representative-on-behalf-of-the-eu-on-the-10th-anniversary-of-the-introduction-of-the-law-on-foreign-agents/ , „Gruzie: Prohlášení vysokého představitele o přijetí zákona o „zahraničním vlivu“, dostupné na adrese: https://www.eeas.europa.eu/eeas/georgia-statement-high-representative-adoption-%E2%80%9Cforeign-influence%E2%80%9D-law_en , a „EU v Bosně a Hercegovině o posledním vývoji v Republice srbské“, dostupné na adrese: https://www.eeas.europa.eu/delegations/bosnia-and-herzegovina/eu-bih-recent-developments-rs_en?s=219

(11) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a cílení politické reklamy (COM(2021) 731 final).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/EU (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj ).

(13) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. září 2022, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU (COM(2022) 457 final).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/13/oj ).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/1141/oj ).

(16) https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism_cs

(17) Ve zprávě o právním státu z roku 2022 se další doporučení ohledně lobbingu týkala DE, EE, IE, FR, HR, IT, LV, LU, HU, NL a PL.

(18) Další doporučení ohledně lobbingu se týkají DE, CZ, DK, DE, IE, ES, FR, HR, IT, LV, LU, HU, NL, AT, PL, RO a SK.

(19) Návrh směrnice o boji proti korupci, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV a Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie a kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (COM(2023) 234 final).

(20) https://commission.europa.eu/document/aa3bc4a8-50b7-425a-a81c-e7360e01a24d_cs

(21) https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/european-democracy-action-plan_cs

(22) https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_22_5493

(23) COM(2023) 630 final, C(2023) 8626 final a C(2023) 8627 final.

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj ).

(25) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropských přeshraničních sdruženích (COM(2023) 516 final), který řeší roztříštěnost vnitrostátních pravidel pro sdružení a neziskové organizace v Unii a usnadňuje jejich přeshraniční činnost na vnitřním trhu.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj ), jehož cílem je vytvořit harmonizovaný rámec pro řešení narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, které je přímo či nepřímo způsobeno zahraničními subvencemi.

(27) Nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79I, 21.3.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/452/oj ), stanoví rámec Unie pro prověřování přímých investic ze třetích zemí z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2464/oj ). Vztahuje se na všechny společnosti s ručením omezeným, které nejsou malými a středními podniky ve smyslu účetní směrnice, a na všechny společnosti s ručením omezeným kótované na regulovaném trhu (včetně kótovaných malých a středních podniků), avšak s výjimkou mikropodniků.

(29) Viz rozsudek ze dne 16. února 2022 ve věci Maďarsko v. Evropský parlament a Rada, C-156/21, ECLI:EU:C:2022:97, v němž Soudní dvůr rozhodl, že Evropská unie musí být schopna bránit své hodnoty v mezích svých pravomocí stanovených Smlouvami.

(30) Viz také rozsudek ze dne 10. prosince 2002 ve věci British American Tobacco (Investments) a Imperial Tobacco, C-491/01, ECLI:EU:C:2002:741, bod 75.

(31) Studie bude zpřístupněna na adrese https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/policies/justice-and-fundamental-rights/eu-citizenship/democracy-and-electoral-rights/studies_en

(32) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13744-Transparency-of-covert-interference-by-third-countries_cs

(33) Bleskový průzkum Eurobarometr 522 o demokracii.

(34) Bleskový průzkum Eurobarometr 528 o občanství a demokracii.

(35) Viz připojené posouzení dopadů.

(36) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací (2020/2268(INI)).

(37) Viz například závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o dalším úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám (14972/19), závěry Rady ze dne 28. září 2021 o globálním přístupu k výzkumu a inovacím – Evropská strategie mezinárodní spolupráce v měnícím se světě (12301/21), závěry Rady ze dne 18. července 2022 o zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování (11429/22) a závěry Rady ze dne 10. března 2023 o uplatňování Listiny základních práv EU; úloha občanského prostoru při ochraně a prosazování základních práv v EU (7388/23).

(38) Například Zásady OECD pro transparentnost a integritu při lobbování (OECD Principles for Transparency and Integrity in Lobbying) nebo Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům o právní úpravě lobbistických činností v kontextu veřejného rozhodování, CM/Rec(2017)2.

(39) SWD(2023) 663 final.

(40) SEC(2023) 637 final.

(41) V tomto smyslu viz rozsudek ze dne 20. května 2003 ve spojených věcech Österreichischer Rundfunk a další, C‑465/00, C‑138/01 a C‑139/01, EU:C:2003:294, body 73 až 75 a 87 až 89; rozsudek ze dne 9. listopadu 2010 ve spojených věcech Volker und Markus Schecke a Eifert, C‑92/09 a C‑93/09, EU:C:2010:662, body 56 až 58 a 64, a rozsudek ze dne 2. října 2018 ve věci Ministerio Fiscal, C‑207/16, EU:C:2018:788, body 48 a 51.

(42) Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. listopadu 2022 ve spojených věcech Luxembourg Business Registers, C-37/20 a C-601/20, EU:C:2022:912, body 42 až 44.

(43) Rozsudek ze dne 22. listopadu 2022 ve spojených věcech Luxembourg Business Registers, C-37/20 a C-601/2, EU:C:2022:912, body 45–63 a citovaná judikatura.

(44) Jak uvedla Benátská komise, „lobbistické činnosti spadají (...) mezi aktivity politických stran a běžné aktivity nevládních organizací. (...) Veřejnost má jasný zájem na tom, aby znala lobbistické subjekty, které mají přístup k rozhodovacímu procesu vlády za účelem ovlivňování, včetně jejich finančních zdrojů, ať už domácích nebo zahraničních“. Zpráva Benátské komise o financování sdružení CDL-AD(2019)002, bod 105.

(45) Viz obdobně rozsudek ze dne 18. června 2020 ve věci Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), C-78/18, EU:C:2020:476, bod 79.

(46) Rozsudek ze dne 18. června 2020 ve věci Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), C-78/18, EU:C:2020:476, bod 112.

(47) Rozsudek ze dne 18. června 2020 ve věci Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), C-78/18, EU:C:2020:476, bod 114.

(48) Zpráva Benátské komise o financování sdružení CDL-AD(2019)002, bod 147.

(49) Rozsudek ze dne 18. června 2020 ve věci Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování), C-78/18, EU:C:2020:476, bod 79.

(50) Zpráva Benátské komise o financování sdružení CDL-AD(2019)002, bod 105.

(51) Návrh obsahuje ustanovení proti obcházení, aby se zabránilo zneužívání (například skryté odměňování za službu zastupování, zakládání společností s cílem zastřít vazby na vlády třetích zemí nebo umělé rozdělení činností mezi více subjektů s cílem nedosáhnout prahových hodnot stanovených směrnicí).

(52) Po registraci by tyto subjekty byly povinny uvádět své registrační číslo pouze ve styku s veřejnými činiteli, nikoliv s širší veřejností.

(53) Při registraci nebude vyžadována přesná částka. Dotčené subjekty by musely uvést, do jakého rozpětí (např.: 25 000 až 50 000 EUR, nebo 50 000 až 100 000 EUR) by roční částka spadala. Informace o ročních vykázaných částkách by se zveřejňovaly v širším rozpětí, které by odpovídalo míře podrobnosti nezbytné pro informování občanů, jejich zástupců a dalších zúčastněných stran.

(54) Bonnská deklarace o svobodě vědeckého výzkumu ze dne 20. října 2020.

(55) Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. ledna 2013 ve věci Sky Österreich GmbH v. Österreichischer Rundfunk, C-283/11, EU:C:2013:28, bod 46.

(56) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj ).

(57) Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

(58) Úř. věst. C [...], [...], s. [...].

(59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/EU (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj ).

(60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXXX, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU (Úř. věst. L XX, XX.XX.XXXX, s. XX, ELI: XXX).

(61) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/13/oj ).

(62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1724/oj ).

(63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj ).

(64) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj ).

(65) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj

(66)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/34 ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj ).

(67)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj ).

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj ).

(69)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj ).

(70)

Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(71) XXXX.

(72) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1968/259(1)/oj ).

(73) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj ).

(74) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(75) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(76) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(77) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(78) Navrhovaná opatření budou financována v rámci finančních prostředků přidělených příslušnému výdajovému programu na období 2021–2027 a nebudou vyžadovat žádné další finanční zdroje z rozpočtu Unie.

(79) Budoucí finanční důsledky této iniciativy pro období po roce 2027 se nedotýkají víceletého finančního rámce po roce 2027.

(80) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí Unie (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(81) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(82) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(83) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí Unie (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(84) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(85) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(86) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

Odaberite eksperimentalnu funkciju koju želite isprobati