EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2022

COM(2022) 677 final

2022/0396(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 425 final} - {SWD(2022) 384 final} - {SWD(2022) 385 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Rada v závěrech z prosince 2020 4 uvítala záměr Komise zajistit, aby byly všechny obaly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné ekonomicky proveditelným způsobem, a snížit množství obalů a nadměrné používání obalů, a tím i množství obalových odpadů. Evropský parlament tento cíl zdůraznil v usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství 5 a vyzval v něm Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude zahrnovat opatření a cíle v oblasti snižování množství odpadu, ambiciózní požadavky na snížení nadměrného množství obalů a opatření, jejichž cílem bude zlepšit recyklovatelnost a minimalizovat složitost obalů, zvýšit obsah recyklovaného materiálu, postupně ukončit používání nebezpečných a škodlivých látek a podporovat opětovné použití, aniž by byla ohrožena bezpečnost potravin a hygienické normy.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Návrh v souladu s novým přístupem k výrobkům, který byl oznámen v rámci Zelené dohody pro Evropu1 a akčního plánu pro oběhové hospodářství, pokrývá celý životní cyklus obalů. Uplatňuje přístup „tradičních“ právních předpisů týkajících se vnitřního trhu, neboť zavádí harmonizované podmínky uvádění obalů na trh. Zohledňuje nicméně celý životní cyklus obalů, čímž se tento přístup k vnitřnímu trhu rozšiřuje i na fázi konce životnosti a pro obaly se vytváří vnitřní trh v pravé podstatě, tedy trh, na němž neexistují překážky volného pohybu a na němž v celé EU platí stejné podmínky pro výrobu, uvádění na trh i zpracování odpadu.

Článek 114 SFEU je právním základem stávající směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Tento článek umožňuje EU harmonizovat pravidla a správní opatření ve všech členských státech. Díky tomuto právnímu základu bude možno vyřešit řadu klíčových otázek týkajících se vnitřního trhu, jež znesnadňují harmonizované uplatňování pravidel v oblasti obalů a k nimž patří: i) požadavky na udržitelnost, ii) harmonizovaná kritéria pro ekologickou úpravu poplatků v rámci systémů rozšířené odpovědnosti producenta, iii) požadavky na harmonizované označování a iv) požadavky týkající se konce životnosti, díky nimž je tento přístup vycházející ze životního cyklu ucelený.

Zatímco podrobné administrativní požadavky budou stanovovat samy členské státy, návrh upravuje ty aspekty, v jejichž případě harmonizace zabrání narušení trhu a vzniku překážek volného pohybu. Jedním z těchto aspektů je rozšířená odpovědnost producenta, u níž harmonizovaná pravidla – včetně pravidel pro podávání zpráv – odstraní překážky, které hospodářským subjektům prodávajícím obaly ve více členských státech nebo v celé EU způsobují rozdílná pravidla v jednotlivých členských státech. Stejně tak je nezbytné vytvořit společný rámec pro systémy sběru, zálohování a zpětného odběru obalů a pro systémy opětovného použití, aby byly splněny cíle v oblasti ochrany životního prostředí a zároveň byly vytvořeny rovné podmínky pro podniky působící na příslušných trzích. Tento společný rámec bude mít zásadní vliv na recyklovatelnost obalů a na dostupnost druhotných surovin.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Stávající právní úprava i přes konkrétní opatření nevedla ke splnění stanovených cílů v oblasti životního prostředí a vnitřního trhu. Rozdílné vnitrostátní přístupy k provádění ve vnitrostátním právu a jednostranná politická opatření týkající se obalů, která přijaly některé členské státy, vedly ke vzniku nevyrovnaných vnitrostátních regulačních rámců. S ohledem na obtíže při dosahování udržitelnosti používání obalů, které jsou popsány ve zprávě o posouzení dopadů, zejména na rostoucí množství obalových odpadů, překážky oběhovosti obalů a malé využívání obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech, se vývoj pravděpodobně bude nadále ubírat tímto směrem. Odlišná vnitrostátní pravidla snižují účinnost politiky a ohrožují účinné vybudování oběhového hospodářství.

Selhání právní úpravy stávající směrnice (např. špatně koncipované základní požadavky na obaly a problémy členských států při jejich vymáhání) jasně ukázalo, že je zapotřebí harmonizace a že by se harmonizovaná pravidla měla raději než revizí stávající směrnice stanovit pomocí nařízení. Aby se více podpořil přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství a odstranily se překážky vnitřního trhu, je potřeba nový komplexní soubor regulačních řešení obsahující mimo jiné zvláštní požadavky na podniky. Zavedení nařízení, které stanoví harmonizovaná pravidla, výrazně podporují všechny zúčastněné strany z řad podniků.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

V rámci kontroly účelnosti provedené v roce 2014 17 byly zjištěny nedostatky základních požadavků na obaly a byla doporučena úprava těchto požadavků, aby byly „konkrétnější a snadněji vymahatelné“, s tím, že by jejich zpřísnění představovalo „klíčový nástroj zlepšení vlivu obalů na životní prostředí“. Změna směrnice 94/62/ES z roku 2018 však tyto nedostatky neřešila přímo a místo toho zavedla tři ustanovení o přezkumu: 1) posoudit proveditelnost posílení základních požadavků mimo jiné s cílem zlepšit koncepci opětovného použití a podpořit vysoce kvalitní recyklaci, ale také posílit jejich vymáhání, 2) posoudit, zda je proveditelné stanovit kvantitativní cíle pro opětovné použití obalů a přijmout další opatření na podporu opětovného použití obalů, a 3) zhodnotit účinnost opatření, jejichž cílem je snížit spotřebu lehkých plastových nákupních tašek, a zvážit další možné způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout. V ustanoveních o přezkumu byla také Komise pověřena, aby v souvislosti s těmito otázkami případně předložila legislativní návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Shromáždění a využití odborných poznatků

•Posouzení dopadů

1)Rostoucí produkce obalových odpadů 24 : směrnicí 94/62/ES se tento trend nepodařilo zvrátit, přestože obsahuje zvláštní ustanovení týkající se minimalizace množství obalů. Trend rostoucího množství obalových odpadů ještě posílily nové spotřební návyky (např. spotřeba produktů „cestou“, větší objem prodeje online a dovážky domů).

2)Překážky recyklace a opětovného používání obalů: patří k nim faktory, jako je větší využívání prvků znemožňujících recyklaci v návrzích obalů, vyšší křížová kontaminace kompostovatelných recyklačních toků, obsah potenciálně nebezpečných látek v obalech a nejasné označování obalů pro účely třídění. Důsledkem je, že se dosud zcela nepodařilo realizovat princip, že opětovné použití a recyklace mají přednost před jiným využitím a skládkováním.

3)Nízká kvalita recyklace plastových obalů a malé využívání druhotných surovin: tím je omezena schopnost EU snížit spotřebu původních materiálů ve výrobě nových obalů. Selhání trhu a nedostatky stávajícího regulačního rámce omezují ziskovost recyklačních činností a zatěžují investice do technologií a logistiky dodávek, které jsou zapotřebí k zajištění vysoké kvality sběru, třídění a recyklace obalů.

Do posouzení dopadů byla na základě tří studií provedených externím poradcem, workshopů se zúčastněnými stranami, veřejné online konzultace a cílených rozhovorů zahrnuta pro účely analýzy všechna možná opatření. Tato rozmanitá, komplexní a často propojená opatření byla seskupena do tří možností politiky, které jsou porovnávány se scénářem bez opatření. Možnosti č. 1 až 3 se v tomto pořadí vyznačují vzestupnou mírou environmentální účinnosti, ale také zátěže a omezení souvisejících s jejich prováděním:

·Možnost č. 1 zahrnuje opatření ke zvýšení normalizace a zavádí jasnější základní požadavky, jež povětšinou představují nezbytné předpoklady zavedení opatření zařazených do ostatních skupin.

·V možnosti č. 2 jsou stanoveny povinné cíle týkající se snížení množství odpadu, opětovného použití v některých odvětvích a minimálního obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech, požadavky pro zajištění úplné recyklovatelnosti do roku 2030 a harmonizovaná pravidla pro výrobky.

·V možnosti č. 3 jsou stanoveny povinné cíle, které jsou vyšší než v případě možnosti č. 2, a další požadavky na výrobky.

Hlavní politická rozhodnutí v uvedených třech oblastech intervence, která připadnou činitelům s rozhodovací pravomocí v 27 členských státech EU, se týkají vnitrostátních cílů v oblasti snižování množství odpadu, cílů v oblasti opětovného použití pro hospodářské subjekty v některých odvětvích, opatření ke zvýšení recyklovatelnosti a cílů pro obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. Pokud jde o podpůrná opatření, je ještě nutno učinit politická rozhodnutí ohledně povinných systémů zálohování a zpětného odběru a pravidel označování, která spotřebitelům usnadní třídění.

Opatření zahrnutá do jednotlivých možností jsou představena v následující tabulce. Jejich provázanost je znázorněna tím, že jsou varianty jednoho opatření označeny týmž číslem, například M2b a M2c. Opatření vyžadující hlavní politická rozhodnutí jsou vyznačena tučným písmem.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Ve finančním výkazu, jenž je součástí tohoto návrhu, jsou podrobně uvedeny rozpočtové důsledky a potřebné lidské a administrativní zdroje.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

• Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví předmět tohoto nařízení. Je v něm vysvětleno, že toto nařízení zavádí požadavky na environmentální udržitelnost a označování obalů, které se vztahují na celý životní cyklus obalů a jejichž splnění je podmínkou uvedení obalů na trh, a dále požadavky na rozšířenou odpovědnost producenta a na sběr, zpracování a recyklaci obalových odpadů. Rovněž je v něm objasněno, že nařízení přispívá k účinnému fungování vnitřního trhu a současně sleduje cíle v oblasti životního prostředí, pokud jde o předcházení negativním dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví nebo o omezení těchto dopadů. Nařízení tak přispívá k přechodu na oběhové hospodářství v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Článek 2 stanoví, že se toto nařízení vztahuje na veškeré obaly bez ohledu na použitý materiál a na veškeré obalové odpady.

Článek 3 stanoví definice nezbytné pro účely tohoto nařízení. Řada těchto definic je převzata z nového legislativního rámce (nařízení (ES) č. 765/2008 a rozhodnutí č. 768/2008/ES), ze zrušené směrnice o obalech a obalových odpadech nebo ze stávajících právních předpisů Unie (jako je rámcová směrnice o odpadech a nařízení o dozoru nad trhem). Zavádí se soubor nových definic, především za účelem provedení hlavních opatření této iniciativy zaměřených na recyklovatelné obaly, využívání obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech, opětovně použitelné obaly a předcházení vzniku obalových odpadů.

Článek 4 stanoví zásadu volného pohybu na jednotném trhu pro obaly, které jsou v souladu s požadavky na udržitelnost a požadavky na označování stanovenými tímto nařízením.

Kapitola II obsahuje požadavky na udržitelnost obalů.

Článek 5 stanoví požadavky na látky obsažené v obalech, zejména omezení úrovně koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem snížení úrovně tohoto omezení, jakož i za účelem stanovení výjimek.

Článek 6 vyžaduje, aby obaly byly recyklovatelné, a stanoví, jaké požadavky budou muset být splněny v rámci dvoufázového postupu. Od 1. ledna 2030 budou muset obaly splňovat kritéria návrhu umožňujícího recyklaci a k 1. lednu 2035 budou požadavky dále uzpůsobeny, aby se zajistilo, že recyklovatelné obaly budou také v dostatečné míře a účinně sbírány, tříděny a recyklovány („recyklovány ve velkém měřítku“). Kritéria návrhu umožňujícího recyklaci a metodika posuzování, zda jsou obaly recyklovány ve velkém měřítku, budou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci, které přijme Komise. To, že se uvedená ustanovení začnou používat ve dvou různých termínech, je nezbytné pro to, aby mohly být přijaty potřebné právní předpisy, které podrobně upraví požadavky na recyklovatelnost, a aby se odvětví poskytl dostatek času na přizpůsobení se novým pravidlům. Toto ustanovení dále zavádí pravidlo, že finanční příspěvky, které producenti povinně platí v rámci rozšířené odpovědnosti producenta, budou upravovány na základě tříd recyklovatelnosti stanovených podle kritérií návrhu umožňujícího recyklaci, do nichž budou v rámci aktualizace zařazeny prahové hodnoty recyklovatelnosti ve velkém měřítku, jež se začnou používat v roce 2035. A konečně, jsou stanovena zvláštní pravidla pro inovativní obaly, u nichž se dokumentace požadavků na recyklovatelnost bude vyžadovat až po pěti letech od jejich prvního uvedení na trh. Kromě toho budou do roku 2034 od požadavků na recyklovatelnost zavedených tímto článkem osvobozeny vnitřní obaly, které splňují definici vnitřních obalů uvedenou v čl. 4 bodě 25 nařízení (EU) 2019/6, a plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745 a pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746, přičemž budou zohledněny otázky ochrany zdraví lidí a zvířat a otázky bezpečnosti.

Článek 7 vyžaduje, aby plastové obaly od 1. ledna 2030 obsahovaly na jednotku plastových obalů určité minimální množství recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu; určité obaly, u nichž to bylo vhodné, byly od tohoto požadavku osvobozeny. Určená množství se do 1. ledna 2040 zvýší a stanovené výjimky by měly být zrevidovány. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví metodiku pro výpočet a ověřování procentuálního podílu obsaženého recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu a formát související technické dokumentace. Tímto ustanovením je Komisi rovněž svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny minimálního procentuálního podílu obsaženého recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.

Článek 8 v kombinaci s definicí uvedenou v článku 3 vymezuje podmínky, které musí být splněny, aby byl obal považován za kompostovatelný, a stanoví, že kávové polštářky pro přípravu filtrované kávy, samolepicí štítky nalepované na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové nákupní tašky musí být do 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost kompostovatelné. Ostatní obaly s výjimkou lehkých plastových nákupních tašek, v jejichž případě byla členským státům poskytnuta flexibilita, musí být způsobilé k recyklaci materiálu. V tomto článku je rovněž Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny výčtu obalů, které musí být kompostovatelné.

Článek 9 vyžaduje, aby byly hmotnost a objem obalů při náležitém zohlednění jejich bezpečnosti a funkčnosti sníženy na minimum. Splnění této povinnosti musí být doloženo technickou dokumentací.

Článek 10 stanoví požadavky na opětovně použitelné obaly. Jedním z těchto požadavků například je, že obaly musí být navrženy, vyrobeny a uvedeny na trh s cílem, že budou co nejvícekrát opětovně použity nebo opětovně naplněny. Opětovně použitelné obaly také musí být zařazeny do systému opětovného použití, který splňuje minimální podmínky stanovené v příloze VI tohoto nařízení.

Kapitola III stanoví požadavky na označování a informace.

Článek 11 vyžaduje, aby byly obaly opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich materiálovém složení, který spotřebitelům usnadní třídění. Tytéž štítky se umístí na nádoby na odpad, aby spotřebitel snadno rozpoznal příslušný způsob, jakým má odpad odstranit (článek 12). Harmonizované štítky musí být navrženy tak, aby – pokud se tak výrobce rozhodne – rovněž poskytovaly informace o obsahu recyklovaného materiálu v plastových obalech. Opětovně použitelné obaly musí být opatřeny kódem QR nebo jiným druhem nosiče údajů zpřístupňujícího příslušné informace, které usnadní opětovné použití obalů. Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcích aktů požadavky na harmonizované označování a formáty harmonizovaného označování pro obaly a nádoby na odpad, jakož i pro identifikaci materiálového složení obalů pomocí digitálních technologií značení.

Kapitola IV stanoví povinnosti hospodářských subjektů a obsahuje převážně standardní ustanovení z rozhodnutí č. 768/2008/ES 27 . Za zmínku nicméně stojí článek 14 a články 21 až 28.

Článek 14 vyžaduje, aby dodavatelé obalů nebo obalových materiálů poskytli výrobci všechny informace a dokumentaci nezbytné pro to, aby mohl výrobce prokázat shodu těchto obalů.

Článek 21 stanoví, že hospodářské subjekty, které dodávají výrobky konečným distributorům nebo konečným uživatelům ve skupinových či přepravních obalech nebo v obalech pro elektronický obchod, musí zajistit, aby poměr prázdného prostoru uvnitř obalu k zabalenému výrobku nebo zabaleným výrobkům činil nejvýše 40 %.

Článek 22 stanoví, že hospodářské subjekty by neměly uvádět obaly na trh ve formátech a pro účely, které jsou uvedeny v příloze V tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc měnit tento seznam přijetím aktu v přenesené pravomoci.

Články 23 a 24 vyžadují, aby hospodářský subjekt, který uvádí opětovně použitelný obal na trh, zajistil, aby byl pro tento obal zaveden systém opětovného použití. Hospodářské subjekty, které opětovně použitelné obaly využívají, rovněž musí zřídit systém opětovného použití těchto obalů nebo se ho účastnit. Požadavky na systémy opětovného použití a na obnovu opětovně použitelných obalů jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 25 vyžaduje, aby hospodářské subjekty, které nabízejí výrobky ke koupi formou opětovného naplnění, poskytovaly konečným uživatelům určité informace a zajistily, aby doplňovací stanice splňovaly požadavky stanovené v části C přílohy VI.

Článek 26 stanoví řadu cílů týkajících se opětovného používání a opětovného plnění pro různá odvětví a různé obalové formáty. Dále stanoví výjimky z povinnosti tyto cíle plnit. Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci, aby stanovila konkrétnější cíle v oblasti opětovného použití i další výjimky.

Články 27 a 28 stanoví pravidla pro výpočet dosažení jednotlivých cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění stanovených v článku 26 a pro podávání zpráv o těchto cílech příslušnému orgánu. Komise do 31. prosince 2028 přijme prováděcí akt, kterým určí podrobná pravidla a metodiku pro výpočet cílů stanovených v článku 26.

Kapitola V (článek 29) stanoví, že roční spotřeba lehkých plastových nákupních tašek nesmí k 31. prosinci 2025 překročit 40 těchto tašek na osobu. Členské státy mohou z povinnosti splnit tento cíl vyloučit velmi lehké plastové nákupní tašky, které jsou nezbytné z hygienických důvodů nebo jsou poskytovány jako prodejní obaly pro volně ložené potraviny s cílem zabránit plýtvání potravinami.

Kapitola VI, týkající se shody obalů, obsahuje převážně standardní ustanovení z rozhodnutí č. 768/2008/ES o tom, jak shodu obalů posuzovat. Týká se:

–    používání spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod zkoušení, měření a výpočtů (článek 30),

–     harmonizovaných norem, které stanoví předpoklad shody (článek 31),

–    možnosti, aby Komise přijala společné technické specifikace, nejsou-li k dispozici harmonizované normy (článek 32),

–    postupu posuzování shody (článek 33) a

–    EU prohlášení o shodě (článek 34).

Kapitola VII se týká nakládání s obaly a obalovými odpady.

Článek 35 vyžaduje, aby členské státy určily příslušný orgán odpovědný za dodržování a prosazování povinností vyplývajících z článků 26 až 29 a kapitoly VII.

Článek 36 se týká zpráv včasného varování, které vypracuje Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí a které se týkají učiněného pokroku při dosahování cílů stanovených v článcích 38 a 46.

Článek 37 vyžaduje, aby členské státy do svých plánů pro nakládání s odpady požadovaných článkem 28 směrnice 2008/98/ES zahrnuly kapitolu o nakládání s obaly a obalovými odpady.

Článek 38 vyžaduje, aby každý členský stát postupně snížil množství obalových odpadů produkované na obyvatele ve srovnání s množstvím těchto odpadů, které bylo vyprodukováno na obyvatele v roce 2018, o 5 % do roku 2030, o 10 % do roku 2035 a o 15 % do roku 2040. Členské státy zavedou opatření, jako jsou mimo jiné ekonomické nástroje, k poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady s cílem předcházet vzniku obalových odpadů a minimalizovat dopad obalů na životní prostředí.

Článek 39 vyžaduje, aby členské státy zavedly registr, který bude sloužit ke kontrole souladu producentů obalů s požadavky stanovenými v kapitole VII. Producenti, organizace odpovědnosti producentů, pokud producent takovou organizaci jmenoval, nebo pověřený zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta se nechají zapsat do registru členského státu, v němž producent poprvé obal dodá. Nezaregistrovaní producenti nesmí obaly na trh členského státu dodávat.

Článek 40 stanoví, že producenti, kteří dodávají poprvé obaly na trh na území členského státu, budou mít rozšířenou odpovědnost producenta za tyto obaly v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES.

Článek 41 se týká organizací odpovědnosti producentů. Existuje-li více organizací odpovědnosti producentů, musí být zajištěno, aby své povinnosti vykonávaly na celém území členského státu.

Článek 42 vyžaduje, aby producenti nebo jmenovaná organizace odpovědnosti producentů požádali příslušný orgán o schválení.

Článek 43 vyžaduje, aby členské státy zajistily zřízení systémů umožňujících zpětný odběr a/nebo sběr všech obalů a obalových odpadů od spotřebitelů a dalších konečných uživatelů nebo z toků odpadů.

Článek 44 vyžaduje, aby byl zřízen systém zálohování a zpětného odběru plastových nápojových lahví na jedno použití o objemu až tři litry a kovových včetně hliníkových nádob na nápoje na jedno použití o objemu až tři litry. Rovněž stanoví výjimky z tohoto pravidla. Členské státy musí do 1. ledna 2029 zajistit, aby všechny systémy zálohování a zpětného odběru splňovaly minimální požadavky stanovené v příloze X. Členské státy mohou do systémů zálohování a zpětného odběru zařadit také sklo a měly by zajistit, aby se systémy zálohování a zpětného odběru určené pro formáty obalů na jedno použití, zejména pro skleněné nápojové lahve na jedno použití, daly tam, kde je to z technického a ekonomického hlediska možné, použít i pro opětovně použitelné obaly.

Článek 45 vyžaduje, aby členské státy přijaly opatření na podporu většího zavádění systémů umožňujících opětovné použití. K takovým opatřením patří například použití systémů zálohování a zpětného odběru pro obaly, které nejsou pokryty systémy zálohování a zpětného odběru, jejichž povinné zřízení je stanoveno článkem 44.

Článek 46 stanoví cíle pro recyklaci obalových odpadů, které jsou totožné jako ve směrnici 94/62/ES a které musí členské státy splnit do 31. prosince 2025 a do 31. prosince 2030. Pokud členské státy odloží termín pro dosažení cílů stanovených pro rok 2025, musí předložit plán provádění v souladu s přílohou XI. Komise může členský stát požádat, aby plán provádění upravil.

Články 47 a 48 stanoví pravidla pro výpočet dosažení cílů v oblasti recyklace stanovených v čl. 46 odst. 1.

Článek 49 vyžaduje, aby producenti nebo organizace odpovědnosti producentů zpřístupňovali informace o předcházení vzniku obalových odpadů a nakládání s nimi v případě obalů, které dodávají na území členského státu.

Článek 50 se týká údajů, které členské státy předkládají Komisi za každý kalendářní rok o:

–    plnění cílů v oblasti recyklace,

–    spotřebě velmi lehkých, lehkých a tlustostěnných plastových nákupních tašek,

–    úrovni sběru obalů, na něž se vztahuje povinnost zřídit systémy zálohování a zpětného odběru, a

–    obalech uvedených na trh a míře recyklace formátů/druhů obalů podle tabulky 3 v části 3 přílohy II.

Článek 51 stanoví pravidla pro databáze obalů a pro informace, jež tyto databáze musí obsahovat.

Kapitola VIII se týká ochranných postupů a je založena na standardních ustanoveních.

Kapitola IX (článek 57) se týká zelených veřejných zakázek, konkrétně možnosti, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví požadavky použitelné u veřejných zakázek (např. technické specifikace, kritéria výběru, kritéria pro zadání zakázky atd.) na základě požadavků na udržitelnost stanovených tímto nařízením.

Kapitola X je standardní kapitola s články o aktech v přenesené pravomoci (článek 58) a o prováděcích aktech (článek 59).

Kapitola XI stanoví změny nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904.

Kapitola XII je standardní kapitola o závěrečných ustanoveních s články o sankcích (článek 62), o provedení hodnocení nařízení osm let po přijetí (článek 63) a o zrušení a přechodných ustanoveních (článek 64).

2022/0396 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 28 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 29 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Obaly jsou zapotřebí k ochraně výrobků a jejich snadné přepravě z místa výroby do místa použití nebo spotřeby. Předcházení vzniku překážek vnitřního trhu s obaly je klíčové pro fungování vnitřního trhu s výrobky. Kvůli roztříštěným pravidlům a nejasným požadavkům vznikají hospodářským subjektům dodatečné náklady.

2)Na výrobu obalů se navíc spotřebuje velké množství původních materiálů (v Unii se na ni použije 40 % z celkové spotřeby plastů a 50 % z celkové spotřeby papíru) a obaly také tvoří 36 % tuhého komunálního odpadu 30 . Velký a neustále rostoucí objem produkovaných obalů, jakož i nízká úroveň opětovného použití a nekvalitní recyklace představují závažné překážky dosažení nízkouhlíkového oběhového hospodářství. Z těchto důvodů by toto nařízení mělo zavést pravidla vztahující se na celý životní cyklus obalů, kterými by harmonizovalo vnitrostátní opatření, a tím přispělo k účinnému fungování vnitřního trhu, a současně zabránit nepříznivým dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví a tyto dopady omezit. Tím, že zajistí soulad opatření s hierarchií způsobů nakládání s odpady, by mělo přispět k přechodu na oběhové hospodářství.

3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES 31 stanoví požadavky na členské státy týkající se obalů, například základní požadavky, pokud jde o složení obalů a jejich vlastnosti z hlediska opětovného použití a využití, a cíle v oblasti využití a recyklace.

4)V rámci kontroly účelnosti směrnice 94/62/ES 32 , která byla provedena v roce 2014, byly doporučeny úpravy základních požadavků, aby tyto požadavky byly „konkrétnější a snadněji vymahatelné“ a také přísnější, a tyto úpravy byly považovány za klíčový nástroj zlepšení vlivu obalů na životní prostředí.

5)Nový akční plán pro oběhové hospodářství 33 obsahuje v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu 34 závazek zpřísnit základní požadavky na obaly, aby se zajistilo, že všechny obaly budou do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné, a zvážit další opatření ke snížení množství obalů a obalových odpadů a nadměrného používání obalů, k podnícení navrhování obalů zohledňujícího jejich opětovné použití a recyklovatelnost, ke snížení složitosti obalových materiálů a k zavedení požadavků na obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. Tento akční plán ukládá Komisi, aby posoudila proveditelnost celoevropského označování, které by usnadnilo správné třídění obalových odpadů u zdroje.

6)Plastové obaly jsou materiálem s nejvyšší uhlíkovou náročností a recyklace plastového odpadu je z hlediska využití fosilních paliv zhruba pětkrát výhodnější než spalování s energetickým využitím 35 . Jak je uvedeno v evropské strategii pro plasty 36 , obsahuje akční plán pro oběhové hospodářství závazek zvýšit využívání recyklovaných plastů a přispět k udržitelnějšímu používání plastů. Ke snižování znečištění z plastových obalových odpadů přispívají rozpočet Unie a systém vlastních zdrojů 37 . Rozhodnutím Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie byl k 1. lednu 2021 zaveden příspěvek členských států úměrný množství plastových obalových odpadů, jež nejsou v jednotlivých členských státech recyklovány. Tento vlastní zdroj je jednou z pobídek ke snížení spotřeby plastů na jedno použití a k podpoře recyklace a oběhového hospodářství.

7)Rada v závěrech z prosince 2020 38 zdůraznila, že by revize směrnice 94/62/ES měla aktualizovat příslušná ustanovení a stanovit konkrétnější, účinnější a snadněji proveditelná ustanovení s cílem usnadnit používání udržitelných obalů na vnitřním trhu a minimalizovat složitost obalů, aby se tak podpořila ekonomicky proveditelná řešení, zlepšila se opětovná použitelnost a recyklovatelnost a minimalizovaly se látky vzbuzující obavy používané v obalových materiálech, zejména pokud jde o potravinářské obalové materiály, a také s cílem zavést v zájmu usnadnění třídění a recyklace označování obalů snadno srozumitelným způsobem, aby byli spotřebitelé informováni o jejich recyklovatelnosti a o tom, kam by se daný obalový odpad měl vyhodit.

8)Evropský parlament v usnesení ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství 39 zdůraznil cíl zajistit, aby byly všechny obaly do roku 2030 opětovně použitelné nebo recyklovatelné ekonomicky proveditelným způsobem, a vyzval Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude zahrnovat opatření a cíle v oblasti snižování množství odpadu a ambiciózní základní požadavky směrnice o obalech a obalových odpadech s cílem snížit nadměrné množství obalů, a to i v elektronickém obchodu, zlepšit recyklovatelnost a minimalizovat složitost obalů, zvýšit obsah recyklovaného materiálu, postupně ukončit používání nebezpečných a škodlivých látek a podporovat opětovné použití.

9)Toto nařízení doplňuje nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] 40 , v němž obaly nejsou upraveny jako samostatná kategorie výrobků. Je však třeba připomenout, že akty v přenesené pravomoci přijatými na základě nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] lze stanovit dodatečné nebo podrobnější požadavky na obaly konkrétních výrobků, a to zejména v souvislosti se zmenšením obalů na možné minimum v případech, kdy lze návrhem výrobku nebo jeho přepracováním snížit dopad obalu na životní prostředí.

10)Toto nařízení by se mělo vztahovat na veškeré obaly uváděné v Unii na trh a na veškeré obalové odpady bez ohledu na druh obalu či použitý materiál. Z důvodu právní jasnosti by měla být změněna struktura definice obalů uvedené v předchozí směrnici 94/62/ES, neměl by se však měnit její obsah. Definice prodejních obalů, skupinových obalů a přepravních obalů by měly být uvedeny odděleně a mělo by se předejít zdvojování terminologie. Termín „prodejní obaly“ tedy odpovídá termínu „primární obaly“, termín „skupinové obaly“ termínu „sekundární obaly“ a termín „přepravní obaly“ termínu „terciární obaly“.

11)Za obal by se neměl považovat předmět, jenž je nedílnou součástí výrobku a je zapotřebí k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uchovával tento výrobek po celou dobu jeho životnosti, přičemž jsou všechny části určeny pro společné užívání, společnou spotřebu nebo společné odstranění, neboť funkčnost tohoto předmětu je neoddělitelně spojena s tím, že je součástí daného výrobku. S ohledem na to, jak spotřebitelé odstraňují čajové a kávové sáčky a jednotky pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech, které se v praxi odstraňují společně se zbytkem výrobku, čímž dochází ke kontaminaci kompostovatelných a recyklačních toků, by se však s těmito konkrétními předměty mělo zacházet jako s obaly. To je v souladu s cílem zvýšit tříděný sběr biologického odpadu, jak požaduje článek 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 41 . Kromě toho by se jako s obaly mělo nakládat také se všemi jednotkami pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech potřebnými k uzavření kávy nebo čaje, aby se zajistila soudržnost, pokud jde o finanční a operativní povinnosti na konci životnosti obalů.

12)V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v čl. 4 odst. 2 směrnice 2008/98/ES a v souladu se zohledňováním životního cyklu v zájmu dosažení co nejlepšího celkového výsledku z hlediska životního prostředí mají opatření stanovená tímto nařízením snížit množství obalů uváděných na trh z hlediska jejich objemu a hmotnosti a předcházet vzniku obalových odpadů, především tím, že se obaly zmenší na možné minimum, zamezí se používání zbytečných obalů a zvýší se opětovné používání obalů. Cílem těchto opatření je dále zvýšit využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech, a to zejména v plastových obalech, u nichž se recyklovaný materiál využívá velmi málo, dosáhnout vyšší míry recyklace všech obalů a vysoké kvality výsledných druhotných surovin a současně omezit ostatní formy využití a konečné odstraňování.

13)Obaly by měly být navrhovány, vyráběny a uváděny na trh způsobem, který umožní jejich opětovné použití nebo vysoce kvalitní recyklaci a minimalizuje jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu a životního cyklu výrobků, pro které byly navrženy.

14)V souladu s cíli akčního plánu pro oběhové hospodářství 42 a Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek 43 , v zájmu zajištění řádného nakládání s chemickými látkami během celého jejich životního cyklu a zajištění přechodu na oběhové hospodářství bez toxických látek a s ohledem na význam obalů v každodenním životě je nutné, aby toto nařízení řešilo dopady na lidské zdraví, na životní prostředí a na obecnější výkonnost v oblasti udržitelnosti včetně oběhovosti, které jsou způsobeny účinky látek vzbuzujících obavy na celý životní cyklus obalů, tedy od výroby přes použití až po konec životnosti včetně nakládání s odpady. 

15)S ohledem na vědeckotechnický pokrok by obaly měly být navrhovány a vyráběny tak, aby byl omezen obsah některých těžkých kovů a dalších látek vzbuzujících obavy v jejich složení. Jak je stanoveno ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek, musí být látky vzbuzující obavy co nejvíce minimalizovány a nahrazeny a ty nejškodlivější pro jiné než zásadní společenské použití, zejména ve spotřebitelských výrobcích, musí být postupně odstraněny. Používání látek vzbuzujících obavy jako složek obalového materiálu nebo složek kterékoli ze součástí obalu by proto mělo být omezeno na minimum s cílem zajistit, aby obaly ani materiály získané jejich recyklací neměly po celý svůj životní cyklus žádné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí.

16)Politiky Unie by v souladu s akčním plánem pro nulové znečištění 44 měly vycházet ze zásady, že preventivní opatření se mají přijímat u zdroje. Komise ve Strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek zdůrazňuje, že jakožto základ pro úpravu chemických látek v Unii by měla být posílena nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 45 a (ES) č. 1272/2008 46 a že by měla být doplněna soudržnými přístupy k posuzování a řízení chemických látek podle stávajících odvětvových právních předpisů. Látky obsažené v obalech a jejich součástech jsou tedy omezovány u zdroje a primárně jsou upraveny nařízením (ES) č. 1907/2006, a to pravidly a postupy stanovenými v hlavě VIII uvedeného nařízení, s cílem chránit lidské zdraví a životní prostředí během všech fází životního cyklu látky, tj. i poté, co se stane odpadem. Mělo by proto být připomenuto, že se ustanovení uvedeného nařízení vztahují na přijímání či změny omezení látek vyráběných k použití nebo používaných ve výrobě obalů či jejich součástí, jakož i omezení uvádění látek obsažených v obalech nebo jejich součástech na trh. Pokud jde o obaly, které spadají do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 47 , je třeba připomenout, že uvedené nařízení má zajistit vysoký stupeň ochrany spotřebitelů balených potravin. 

17)Z důvodu jednotnosti je vhodné kromě omezení stanovených v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 a ve vztahu k obalům určeným pro styk s potravinami kromě ustanovení nařízení (ES) č. 1935/2004 zachovat stávající omezení obsahu olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v obalech nebo jejich součástech.

18)V rozhodnutí Komise 2001/171/ES 48 a rozhodnutí Komise 2009/292/ES 49 , přijatých na základě směrnice 94/62/ES, jsou stanoveny výjimky týkající se úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu obsažených v obalech nebo jejich součástech, které by měly být zachovány i v rámci tohoto nařízení. Na Komisi by však měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny nebo zrušení uvedených výjimek, případného stanovení dalších výjimek týkajících se úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu obsažených v obalech nebo jejich součástech nebo za účelem změny limitní hodnoty koncentrace těchto kovů v rámci tohoto nařízení, aby byla přizpůsobena vědeckotechnickému pokroku.

19)Toto nařízení by s výjimkou omezení olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, která již byla stanovena na základě směrnice 94/62/ES a měla by nadále být upravena tímto nařízením, nemělo umožňovat omezení látek z důvodu chemické bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se bezpečnosti potravin, neboť takováto omezení jsou upravena jinými právními předpisy Unie. Toto nařízení by nicméně mělo umožňovat omezení látek obsažených v obalech a jejich součástech nebo používaných v procesech jejich výroby, které mají negativní vliv na udržitelnost obalů, hlavně pokud jde o jejich oběhovost, a zejména opětovné použití nebo recyklaci, především z jiných důvodů než z důvodu chemické bezpečnosti nebo bezpečnosti potravin.

20)Jedním z nejúčinnějších opatření ke zlepšení oběhovosti obalů a ke zvýšení míry recyklace obalů a využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech je navrhovat obaly s cílem umožnit jejich recyklaci v okamžiku, kdy se z nich stanou obalové odpady. V rámci dobrovolných odvětvových programů nebo v některých členských státech pro účely úpravy poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta byla pro řadu obalových formátů vytvořena kritéria návrhu obalů umožňujícího recyklaci. V zájmu předcházení vzniku překážek vnitřního trhu a zajištění rovných podmínek pro zástupce výrobního odvětví a s cílem podpořit udržitelnost obalů je důležité stanovit povinné požadavky týkající se recyklovatelnosti obalů tak, že budou na úrovni Unie harmonizovány kritéria a metodika pro posuzování recyklovatelnosti obalů na základě metodiky týkající se návrhu umožňujícího recyklaci. Aby byl splněn cíl zajistit, že všechny obaly budou do roku 2030 recyklovatelné nebo opětovně použitelné ekonomicky proveditelným způsobem, stanovený v akčním plánu pro oběhové hospodářství, měly by být vytvořeny třídy recyklovatelnosti obalů na základě kritérií návrhu umožňujícího recyklaci stanovených pro kategorie obalů uvedené v příloze II. Obaly by však tato kritéria měly splňovat až od 1. ledna 2030, aby byl hospodářským subjektům poskytnut dostatek času na přizpůsobení.

21)Jelikož posouzení toho, zda návrh umožňuje recyklaci, samo o sobě nezajišťuje, že obaly budou v praxi skutečně recyklovány, je třeba zavést jednotnou metodiku a kritéria pro posuzování recyklovatelnosti obalů v praxi, které bude vycházet ze skutečné dostupnosti nejmodernějších postupů a infrastruktury pro tříděný sběr, třídění a recyklaci v Unii. Související údaje předkládané členskými státy a případně hospodářskými subjekty by měly podpořit stanovení prahových hodnot pro recyklovatelnost „ve velkém měřítku“ a z nich vycházející aktualizaci tříd recyklovatelnosti ve vztahu ke konkrétním obalovým materiálům a kategoriím obalů.

22)Za účelem stanovení harmonizovaných pravidel pro navrhování obalů, která zajistí jejich recyklovatelnost, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, v nichž by stanovila podrobná kritéria návrhu obalů umožňujícího recyklaci pro jednotlivé obalové materiály a kategorie obalů a kritéria pro posuzování recyklovatelnosti obalů ve velkém měřítku, a to i pro kategorie obalů, které v tomto nařízení nejsou uvedeny. Aby byl hospodářským subjektům a členským státům poskytnut dostatek času na shromáždění a předložení údajů nezbytných pro stanovení metodiky posuzování, zda recyklace probíhá „ve velkém měřítku“, měli by výrobci zajistit, aby byly obaly ve velkém měřítku recyklovány od roku 2035. Tím by se mělo zajistit, že obaly budou splňovat kritéria návrhu umožňujícího recyklaci a rovněž budou v praxi recyklovány s využitím nejmodernějších postupů tříděného sběru, třídění a recyklace.

23)Aby se podpořily inovace v oblasti obalů, je vhodné umožnit, aby byla v případě obalů, jež mají inovativní prvky vedoucí k podstatnému zlepšení jejich hlavní funkce a mají prokazatelný přínos pro životní prostředí, prodloužena lhůta pro splnění požadavků na recyklovatelnost o pět let. Inovativní prvky by měly být vysvětleny v technické dokumentaci přiložené k obalu.

24)V zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti lidí a zvířat je vzhledem k povaze balených výrobků a souvisejícím požadavkům vhodné, aby se požadavky na recyklovatelnost nevztahovaly na vnitřní obaly ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 50 a čl. 4 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 51 , které jsou v přímém kontaktu s léčivým přípravkem, a na plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 52 a pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 53 . Tyto výjimky by se měly uplatňovat do 1. ledna 2035.

25)Některé členské státy přijímají opatření na podporu recyklovatelnosti obalů, která spočívají v úpravě poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta; takové iniciativy na vnitrostátní úrovni mohou způsobit regulační nejistotu pro hospodářské subjekty, zejména v případech, kdy dodávají obaly do více členských států. Úprava poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta je ale zároveň účinným ekonomickým nástrojem motivujícím k navrhování udržitelnějších obalů, které vede k lepší recyklovatelnosti obalů a současně ke zlepšení fungování vnitřního trhu. Je proto nutné harmonizovat kritéria pro upravování poplatků v rámci rozšířené odpovědnosti producenta na základě třídy recyklovatelnosti získané posouzením recyklovatelnosti, aniž by byla stanovena konkrétní výše těchto poplatků. Tato kritéria by měla navazovat na kritéria recyklovatelnosti obalů, a proto je vhodné svěřit Komisi pravomoc, aby tato harmonizovaná kritéria přijala současně s tím, že stanoví podrobná kritéria návrhu umožňujícího recyklaci pro jednotlivé kategorie obalů.

26)Aby se zajistila oběhovost obalů, měly by být obaly navrhovány a vyráběny způsobem, který umožní rozsáhlejší nahrazování původních materiálů materiály recyklovanými. Větší využívání recyklovaných materiálů podporuje rozvoj oběhového hospodářství s dobře fungujícími trhy s recyklovanými materiály, snižuje náklady, závislosti a negativní dopady na životní prostředí spojené s používáním primárních surovin a umožňuje používání materiálů založené na účinnějším využívání zdrojů. Ze všech obalových materiálů se nejméně recyklovaných materiálů používá na výrobu plastových obalů. Aby se tento problém vyřešil nejvhodnějším způsobem, je nezbytné zvýšit využívání recyklovaných plastů tím, že budou stanoveny povinné cíle pro obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech v různé výši podle toho, zda jsou dané plastové obaly určeny pro styk s citlivými produkty 54 , a tím, že se do roku 2030 zajistí, aby tyto cíle byly závazné. Za účelem postupného zajišťování oběhovosti obalů by od roku 2040 měly být stanoveny vyšší cíle.

27)Je třeba vyjasnit, že papírový materiál, který vzniká procesem rozvlákňování dřeva, se nepovažuje za plast ve smyslu definice uvedené v čl. 3 bodu 43.

28)Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat v souladu s požadavky stanovenými v právních předpisech Unie a aby se zabránilo jakémukoli ohrožení zabezpečení dodávek a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, je vhodné stanovit, aby z povinnosti, že plastové obaly musí obsahovat určité minimální množství recyklovaného materiálu, byly vyjmuty vnitřní obaly ve smyslu čl. 1 bodu 23 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) 2019/6 a také plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745 a obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746. Toto vynětí by se mělo vztahovat rovněž na vnější obaly humánních a veterinárních léčivých přípravků ve smyslu čl. 1 bodu 24 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 26 nařízení (EU) 2019/6 v případech, kdy tyto obaly musí splňovat zvláštní požadavky na ochranu jakosti léčivého přípravku.

29)Aby se předešlo vzniku překážek vnitřního trhu a aby bylo zajištěno účinné dodržování povinností, měly by hospodářské subjekty zajistit, aby plastová část každého obalu obsahovala určitý minimální procentuální podíl recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu.

30)Hospodářské subjekty by měly být motivovány ke zvyšování obsahu recyklovaného materiálu v plastových částech obalů. Nejvhodnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je zajistit, aby byly podle procentuálního podílu recyklovaného materiálu, který je v obalech obsažen, upravovány poplatky v rámci rozšířené odpovědnosti producenta. Úprava poplatků by měla být založena na společných pravidlech pro výpočet a ověřování obsahu recyklovaného materiálu v dotčených obalech.

31)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování pravidel pro výpočet a ověřování podílu recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, který je v obalech obsažen na jednotku spotřebitelského plastového odpadu, a pravidel pro stanovení formátu technické dokumentace by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí předpisy v souladu s článkem 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 55 .

32)Co se týče plastových obalů, s výjimkou obalů vyrobených z polyethylentereftalátu (PET), bude s dostatečným předstihem přede dnem použitelnosti souvisejících požadavků na obsah recyklovaného materiálu vyžadováno nové posouzení, zda jsou k dispozici vhodné technologie pro recyklaci těchto plastových obalů, a to i s ohledem na to, jestli již bylo uděleno povolení podle příslušných pravidel Unie, a zda jsou tyto technologie zavedeny do praxe. Na základě tohoto posouzení může být nezbytné stanovit výjimky z požadavků na obsah recyklovaného materiálu pro konkrétní dotčené plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty nebo tyto výjimky přezkoumat. Za tímto účelem by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy.

33)Za účelem zohlednění rizik souvisejících s možnými nedostatečnými dodávkami určitého plastového odpadu pro účely recyklace, které by mohly vést k nepřiměřenému zvýšení cen nebo k nepříznivým účinkům na zdraví, bezpečnost a životní prostředí, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o dočasné změny cílů pro povinný obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech. V rámci hodnocení odůvodnění takového aktu v přenesené pravomoci by Komise měla posoudit řádně odůvodněné žádosti fyzických a právnických osob.

34)U jiných materiálů než plastů, například u skla či hliníku, je zřejmý trend nahrazovat primární suroviny recyklovanými materiály a na základě vývoje v právním a hospodářském prostředí a očekávání spotřebitelů se očekává, že tento trend bude pokračovat. Komise by nicméně využívání obsahu recyklovaného materiálu v jiných obalových materiálech, než jsou plasty, měla pečlivě sledovat a měla by posoudit, zda je vhodné navrhnout zavedení dalších opatření, například stanovení cílů, jejichž účelem by bylo využívání recyklovaných materiálů v obalech z jiných materiálů než z plastů zvýšit.

35)Tok biologického odpadu je často kontaminován konvenčními plasty a materiálové recyklační toky jsou často kontaminovány kompostovatelnými plasty. Tato křížová kontaminace má za následek plýtvání zdroji a nižší kvalitu druhotných surovin a mělo by se jí předcházet u zdroje. Jelikož se spotřebitelé stále méně orientují v tom, jaký způsob odstranění kompostovatelných plastových obalů je správný, je odůvodněné a nezbytné stanovit jasná společná pravidla používání kompostovatelných plastových obalů, podle nichž bude povinné pouze v případech, kdy bude mít jasný přínos pro životní prostředí nebo lidské zdraví. Tak tomu je obzvláště tehdy, usnadňuje-li používání kompostovatelných obalů sběr nebo odstraňování biologického odpadu.

36)Přínos používání kompostovatelných obalů pro životní prostředí je prokazatelný například v případě některých obalů vyrobených z biologicky rozložitelných plastových polymerů, které vstupují do kompostáren včetně zařízení pro anaerobní digesci za kontrolovaných podmínek. Pokud jsou navíc v členském státě k dispozici odpovídající systémy sběru odpadů a infrastruktura pro zpracování odpadů, měla by mu být ponechána určitá flexibilita při rozhodování o tom, zda na svém území zavede povinné používání kompostovatelných plastů u lehkých plastových nákupních tašek. Aby se na straně spotřebitelů předešlo nejasnostem ohledně správného odstraňování obalů, měly by být všechny ostatní plastové obaly i vzhledem k přínosu oběhovosti uhlíku pro životní prostředí zpracovávány formou recyklace materiálu a návrh těchto obalů by měl zajišťovat, aby neměly vliv na recyklovatelnost ostatních toků odpadu.

37)V případech, kdy je to odůvodněné a vhodné s ohledem na technologický a regulační vývoj, který má vliv na možnosti odstraňování kompostovatelných plastů, a za zvláštních podmínek, jež zajišťují, že použití těchto materiálů je přínosné pro ochranu životního prostředí a lidské zdraví, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem změny nebo rozšíření výčtu kompostovatelných obalů.

38)Pro usnadnění posuzování shody s požadavky na kompostovatelné obaly je nezbytné stanovit předpoklad shody pro kompostovatelné obaly, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 56 za účelem stanovení podrobných technických specifikací uvedených požadavků, a zohlednit v souladu s nejnovějším vědeckotechnickým vývojem parametry, mimo jiné dobu kompostování a přípustné míry kontaminace, které odrážejí skutečné podmínky v zařízeních na zpracování biologického odpadu včetně procesů anaerobní digesce.

39)Mělo by být připomenuto, že všechny kompostovatelné obaly, které jsou materiálem určeným pro styk s potravinami, musí splňovat požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 1935/2004.

40)Obaly by měly být navrhovány tak, aby měly co nejmenší objem a hmotnost a přitom si zachovaly schopnost plnit funkce obalu. Výrobce obalu by měl obal posoudit na základě funkčních kritérií uvedených v příloze IV tohoto nařízení. S ohledem na cíl tohoto nařízení, kterým je omezit produkci obalů a obalových odpadů a zlepšit oběhovost obalů na celém vnitřním trhu, je vhodné zpřesnit a zpřísnit stávající kritéria. Z tohoto důvodu by měl být upraven seznam funkčních kritérií pro obaly, který je uveden ve stávající harmonizované normě EN 13428:2000 57 . I když marketing a přijetí ze strany spotřebitelů stále hrají z hlediska navrhování obalů významnou roli, neměly by být součástí funkčních kritérií a samy o sobě odůvodňovat větší hmotnost a objem obalů. Tím by však neměly být dotčeny specifikace řemeslných a průmyslových výrobků a potravinářských a zemědělských produktů, které jsou zapsány a chráněny v rámci režimu ochrany zeměpisných označení EU, který je jedním z prostředků, jimiž Unie plní svůj cíl chránit kulturní dědictví a tradiční know-how. Větší hmotnost či objem obalů naproti tomu mohou odůvodnit recyklovatelnost, využívání obsahu recyklovaného materiálu a opětovné použití, které by měly být zařazeny mezi funkční kritéria. Na trh by neměly být uváděny obaly s dvojitými stěnami, falešnými dny a dalšími prvky, jejichž jediným účelem je vyvolat dojem, že výrobek má větší objem, neboť tyto obaly nesplňují požadavek zmenšení obalů na možné minimum. Totéž pravidlo by se mělo vztahovat na nadbytečné obaly, které nejsou nezbytné pro zajištění funkčnosti balení.

41)Aby byly splněny požadavky týkající se zmenšení obalů na možné minimum, měla by se zvláštní pozornost věnovat omezení prázdného prostoru, skupinovým a přepravním obalům včetně obalů pro elektronický obchod.

42)Pro usnadnění posuzování shody s požadavky týkajícími se zmenšení obalů na možné minimum je nezbytné stanovit předpoklad shody pro obaly, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 za účelem stanovení podrobných technických specifikací uvedených požadavků, a určit měřitelná kritéria pro návrhy obalů, jimiž mohou případně být například maximální hmotnost nebo limity prázdného prostoru u konkrétních obalových formátů, a typizované, standardizované návrhy obalů splňující požadavek zmenšení na možné minimum.

43)Aby se podpořila oběhovost a udržitelné používání obalů, měly by být zajištěny pobídky k používání opětovně použitelných obalů a systémů opětovného použití. Za tímto účelem je nutné vyjasnit pojem opětovně použitelný obal a zajistit, aby nebyl spojován pouze s návrhem obalů, který by měl umožňovat maximální počet obrátek nebo cyklů a dodržení bezpečnostních, jakostních a hygienických požadavků při vyprazdňování, vykládání, opětovném plnění nebo opětovném nakládání, ale také se zřízením systémů opětovného použití, které splňují minimální požadavky stanovené v tomto nařízení. Pro usnadnění posuzování shody s požadavky na opětovně použitelné obaly je nezbytné stanovit předpoklad shody pro obaly, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 za účelem stanovení podrobných technických specifikací uvedených požadavků, a určit kritéria a formáty pro opětovně použitelné obaly zahrnující například minimální počet obrátek nebo cyklů, standardizované návrhy a také požadavky na systémy opětovného použití včetně hygienických požadavků.

44)Je zapotřebí informovat spotřebitele a zajistit, aby mohli náležitě odstraňovat obalové odpady včetně kompostovatelných lehkých a velmi lehkých plastových nákupních tašek. Nejvhodnějším způsobem je zavést pro účely třídění odpadu systém harmonizovaného označování založený na materiálovém složení obalů a doplnit ho odpovídajícími štítky umísťovanými na nádoby na odpad.

45)Aby se spotřebitelům usnadnilo třídění a odstraňování obalových odpadů, měl by být zaveden systém harmonizovaných symbolů, kterými by byly povinně opatřeny obaly i nádoby na odpad, díky čemuž by se spotřebitelé při odstraňování uvedených odpadů mohli řídit shodnými symboly. Tyto symboly by měly umožnit náležité nakládání s odpady, neboť by měly spotřebitelům poskytovat informace o vlastnostech obalů z hlediska kompostování a především by měly předejít mylné domněnce spotřebitelů, že kompostovatelné obaly jako takové nejsou vhodné pro domácí kompostování. Tento přístup by měl zlepšit tříděný sběr obalových odpadů, čímž by se zvýšila kvalita recyklace těchto odpadů, a zabezpečit určitou úroveň harmonizace systémů sběru obalových odpadů na vnitřním trhu. Rovněž je třeba harmonizovat symboly používané v rámci povinných systémů zálohování a zpětného odběru. Vzhledem k tomu, že sběr přepravních obalů neprobíhá v rámci systémů sběru komunálního odpadu, nemělo by používání těchto symbolů být u těchto obalů s výjimkou obalů pro elektronický obchod povinné.

46)Označování obsahu recyklovaného materiálu v obalech by nemělo být povinné, jelikož tyto informace nejsou nijak zásadní pro to, aby bylo zajištěno náležité zpracování obalů na konci životnosti. Výrobci však budou povinni splnit cíle pro obsah recyklovaného materiálu stanovené v tomto nařízení a případně budou chtít obsah recyklovaného materiálu na obalech uvést jako informaci pro spotřebitele. Aby byly tyto informace poskytovány v celé Unii harmonizovaně, měl by být harmonizován štítek, který bude obsah recyklovaného materiálu uvádět.

47)Za účelem informování konečných uživatelů o opětovné použitelnosti, dostupnosti systémů opětovného použití a umístění sběrných míst v souvislosti s opětovně použitelnými obaly by tyto obaly měly být opatřeny kódem QR nebo jiným nosičem údajů poskytujícím příslušné informace. Kód QR by měl také usnadňovat sledování obrátek a cyklů a jejich výpočet. Opětovně použitelné prodejní obaly by kromě toho měly být jasně označeny v místě prodeje.

48)Nemělo by docházet k násobení počtu označení na obalech. Aby se mu předešlo v případech, kdy jiné právní předpisy Unie vyžadují, aby byly informace o baleném výrobku zpřístupněny v digitální podobě pomocí nosiče údajů, měly by být informace o obalu požadované podle tohoto nařízení i požadované informace o baleném výrobku přístupné prostřednictvím téhož nosiče údajů. Tento nosič údajů by měl splňovat požadavky stanovené tímto nařízením nebo ostatními příslušnými právními předpisy Unie. Zejména tehdy, pokud se na balený výrobek vztahuje nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků] nebo jiný právní předpis Unie, který vyžaduje digitální pas výrobku, by měl být digitální pas výrobku použit rovněž k poskytnutí příslušných informací podle tohoto nařízení.

49)Aby bylo podpořeno plnění cílů stanovených v tomto nařízení, měli by být spotřebitelé chráněni před zavádějícími a matoucími informacemi o vlastnostech obalů a jejich příslušném zpracování na konci životnosti, pro které toto nařízení zavádí harmonizované štítky. Obaly, které jsou zahrnuty do systému rozšířené odpovědnosti producenta, by mělo být možné na celém území, kde se daný systém uplatňuje, identifikovat prostřednictvím akreditačního symbolu. Tento symbol by měl spotřebitelům či uživatelům srozumitelně a jednoznačně sdělovat, zda je obal recyklovatelný. V této souvislosti lze mít za to, že na základě symbolu Zelený bod, jenž v některých členských státech značí, že producent poskytl finanční příspěvek na celostátní systém využívání obalů 58 , by se spotřebitelé mohli mylně domnívat, že obaly s tímto symbolem jsou vždy recyklovatelné.

50)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění požadavků na označování by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy za účelem dalšího zlepšení třídění odpadů, stanovení podmínek pro identifikaci materiálového složení obalů pomocí digitálních technologií značení a stanovení podrobných harmonizovaných specifikací pro požadavky na označování obalů a nádob na odpad zavedené tímto nařízením. Komise by při vypracovávání těchto specifikací měla zohlednit vědecké či jiné dostupné technické poznatky včetně příslušných mezinárodních norem. S ohledem na zavedení nového systému by 42 měsíců ode dne, kdy toto nařízení a jeho ustanovení vtělená do příslušného prováděcího aktu vstoupí v platnost, mělo být zrušeno rozhodnutí Komise 97/129/ES 59 .

51)Hospodářské subjekty by měly zajistit, aby obaly splňovaly požadavky stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by měly podle své úlohy v dodavatelském řetězci přijmout vhodná opatření, a tím zajistit volný pohyb obalů na vnitřním trhu a zlepšit jejich udržitelnost.

52)Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody stanovený v tomto nařízení. Posuzování shody by proto mělo zůstat výhradně povinností výrobce.

53)Mělo by se zajistit, aby dodavatelé obalů nebo obalových materiálů poskytovali výrobci všechny informace a dokumentaci nezbytné pro to, aby mohl výrobce prokázat shodu těchto obalů a obalových materiálů. Tyto informace a dokumentace by měly být poskytnuty v papírové nebo elektronické podobě.

54)V zájmu zabezpečení fungování vnitřního trhu je nezbytné zajistit, aby obaly ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly v souladu s tímto nařízením bez ohledu na to, zda jsou dováženy jako samostatné obaly, nebo součást baleného výrobku. Zejména je nezbytné zajistit, aby výrobci u těchto obalů prováděli vhodné postupy posuzování shody. Dovozci by tedy měli zajistit, aby obaly, které uvádějí na trh, byly ve shodě s příslušnými požadavky a aby dokumentace vypracovaná výrobci byla k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům ke kontrole.

55)Při uvádění obalu na trh by měl každý dovozce na obalu uvést své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a svou poštovní adresu a případně elektronické komunikační prostředky, jejichž prostřednictvím lze dovozce kontaktovat. Pokud to obal neumožňuje, měly by být možné výjimky.

56)Vzhledem k tomu, že distributor dodává obal na trh poté, co jej tam uvedl výrobce nebo dovozce, měl by řádně dbát na soulad s příslušnými požadavky stanovenými tímto nařízením. Distributor by měl rovněž zajistit, aby jeho nakládání s obalem nemělo nepříznivý vliv na soulad obalu s uvedenými požadavky.

57)Vzhledem k tomu, že distributoři a dovozci jsou blízko trhu a hrají důležitou roli při zajišťování shody obalu s předpisy, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se účastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.

58)Každý dovozce nebo distributor, který uvede obal na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo takový výrobek upraví způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s tímto nařízením, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

59)Zajištění sledovatelnosti obalu v celém dodavatelském řetězci usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které na trh uvedly nebo dodaly nevyhovující obaly. Od hospodářských subjektů by proto mělo být vyžadováno, aby po určitou dobu uchovávaly informace o svých transakcích.

60)Problém s produkcí nadměrného množství obalových odpadů nelze zcela vyřešit tím, že budou stanoveny povinnosti týkající se navrhování obalů. Hospodářským subjektům, které používají určité druhy obalů, by měla být uložena povinnost omezit prázdný prostor uvnitř těchto obalů. V případě skupinových a přepravních obalů a obalů pro elektronický obchod, v nichž jsou dodávány výrobky konečným distributorům nebo konečným uživatelům, by podíl prázdného prostoru neměl přesáhnout 40 %. V souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady by mělo být možné, aby od této povinnosti byly osvobozeny hospodářské subjekty, které používají prodejní obaly jako obaly pro elektronický obchod.

61)Aby se zajistila vysoká úroveň ochrany životního prostředí na vnitřním trhu a vysoká úroveň bezpečnosti a hygieny potravin a aby se usnadnilo dosažení cílů v oblasti předcházení vzniku obalových odpadů, nemělo by být povoleno uvádět na trh zbytečné či nepotřebné obaly. Seznam takových obalových formátů je uveden v příloze V tohoto nařízení. Za účelem přizpůsobování tohoto seznamu vědeckotechnickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy s cílem seznam pozměnit.

62)V zájmu dalšího přiblížení cíli, kterým je dosáhnout oběhovosti a udržitelného používání obalů, je nutné snížit riziko, že obaly uváděné na trh jako opětovně použitelné nebudou v praxi opětovně používány, a zajistit, aby spotřebitelé opětovně použitelné obaly vraceli. Nejvhodnějším způsobem, jak toho docílit, je uložit hospodářským subjektům, které opětovně použitelné obaly používají, povinnost zajistit zavedení systému opětovného použití, a tím umožnit oběh a opětovné a cyklické používání těchto obalů. Aby se zajistil maximální přínos těchto systémů, měly by být stanoveny minimální požadavky na otevřené a uzavřené systémy. Potvrzení o souladu opětovně použitelného obalu se zavedeným systémem opětovného použití by rovněž mělo být součástí technické dokumentace tohoto obalu.

63)Opětovně použitelné obaly musí být pro uživatele bezpečné. Hospodářské subjekty, které své výrobky nabízejí v opětovně použitelných obalech, proto musí zajistit, aby opětovně použitelný obal před dalším použitím prošel procesem obnovy, pro nějž by měly být stanoveny požadavky.

64)Opětovně použitelné obaly se stávají odpadem ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES v okamžiku, kdy se jich držitel zbaví, má v úmyslu se jich zbavit nebo je povinen se jich zbavit. Opětovně použitelné obaly, které se nacházejí v procesu obnovy, se běžně za odpad nepovažují.

65)Za účelem motivace k předcházení vzniku odpadů by měl být zaveden nový koncept „opětovného plnění“. Opětovné plnění by mělo být považováno za zvláštní opatření k předcházení vzniku odpadů, které se započítává k dosažení cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění a je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Nádoby ve vlastnictví spotřebitele, jako jsou například opětovně použitelné kelímky, hrnky, lahve nebo krabice, které v souvislosti s opětovným plněním plní funkci obalu, však nejsou obaly ve smyslu tohoto nařízení.

66)Pokud hospodářské subjekty nabízejí možnost zakoupit výrobky formou opětovného naplnění, měly by zajistit, aby doplňovací stanice splňovaly určité požadavky, které zabezpečují zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Používají-li spotřebitelé k takové koupi vlastní nádoby, měly by je hospodářské subjekty informovat o podmínkách bezpečného opětovného naplnění a použití těchto nádob. V zájmu podpory opětovného plnění by hospodářské subjekty neměly u doplňovacích stanic poskytovat bezplatné obaly ani obaly, které nejsou zařazeny do systému zálohování a zpětného odběru.

67)Aby se snížil zvyšující se podíl obalů na jedno použití a rostoucí množství produkovaných obalových odpadů, je nezbytné stanovit kvantitativní cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění obalů v odvětvích, která byla vyhodnocena jako odvětví s největším potenciálem ke snížení množství obalových odpadů, totiž v odvětví potravin a nápojů k odnesení s sebou, velkého bílého zboží a přepravních obalů. Hodnocení bylo provedeno na základě faktorů, jako jsou stávající systémy opětovného použití, nezbytnost použití obalů a možnost splnit funkční požadavky, pokud jde o pojmutí, čistotu, zdraví, hygienu a bezpečnost. Zohledněny byly také rozdíly mezi výrobky a mezi systémy jejich výroby a distribuce. Očekává se, že stanovením cílů se podpoří inovace a zvýší se podíl řešení umožňujících opětovné použití a opětovné plnění. Nemělo by být povoleno používat obaly na jedno použití k servírování a konzumaci pokrmů a nápojů v prostorách zařízení v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.

68)V zájmu zvýšení účinnosti cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění a zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty by uvedené cíle měly být určeny pro hospodářské subjekty. Cíle týkající se nápojů by měly být určeny rovněž pro výrobce, neboť tito aktéři jsou schopni ovlivnit, jaké obalové formáty se u jimi nabízených výrobků používají. Cíle by měly být vypočítány jako procentuální podíl výrobků prodaných v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo výrobků prodaných formou opětovného naplnění nebo v případě přepravních obalů jako procentuální podíl počtu použití. Cíle by neměly být navázány na žádné konkrétní materiály. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijmout v souladu s článkem 291 Smlouvy prováděcí akt týkající se metodiky pro výpočet uvedených cílů.

69)V některých případech není nezbytné používat formáty přepravních obalů na jedno použití, protože existuje široké spektrum opětovně použitelných alternativ, jež dobře plní svůj účel. Aby se zajistilo, že tyto alternativy budou účinně využívány, je vhodné po hospodářských subjektech požadovat, aby při přepravě výrobků mezi různými provozovnami téhož hospodářského subjektu nebo mezi hospodářským subjektem a přidruženými či partnerskými podniky používaly výhradně opětovně použitelné přepravní obaly, pokud jde o obalové formáty, jako jsou palety, skládací plastové boxy, plastové přepravky, pevné i pružné velké nádoby pro volně ložené látky nebo barely. Tatáž povinnost by se ze stejných důvodů měla vztahovat na hospodářské subjekty, které přepravují výrobky v rámci jednoho členského státu.

70)Dosáhnout cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění může být problematické pro menší hospodářské subjekty. Určité hospodářské subjekty by proto měly být osvobozeny od povinnosti splnit cíle týkající se opětovného použití obalů, pokud na trh uvádějí objem obalů, jenž nedosahuje určité hranice, nebo pokud splňují definici mikropodniku podle doporučení Komise 2003/361/ES 60 nebo pokud jejich prodejní plocha včetně všech skladovacích a expedičních prostor nepřekračuje určitou hraniční rozlohu. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy za účelem určení cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění pro další výrobky, stanovení dalších výjimek pro další hospodářské subjekty nebo za účelem vynětí konkrétních obalových formátů z povinnosti plnit příslušné cíle v oblasti opětovného použití či opětovného plnění v případě, že nastanou závažné problémy týkající se hygieny, bezpečnosti potravin nebo ochrany životního prostředí, které budou dosažení uvedených cílů bránit.

71)K usnadnění ověřování souladu s cíli v oblasti opětovného použití a opětovného plnění je nezbytné, aby příslušné hospodářské subjekty podávaly zprávy příslušným orgánům. Hospodářské subjekty by měly předkládat příslušné údaje za každý kalendářní rok, a to od 1. ledna 2030. Členské státy by tyto údaje měly zveřejňovat.

72)Vzhledem k přetrvávající vysoké míře spotřeby plastových nákupních tašek, neúčinnému využívání zdrojů a množství plastových nákupních tašek, které může být potenciálně odhozeno mimo místa určená k odkládání odpadu, je vhodné zachovat ustanovení, která již byla s cílem dosáhnout trvalého snížení spotřeby plastových nákupních tašek zavedena směrnicí 94/62/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 61 . Kvůli tomu, že se v současnosti uplatňují rozdílné přístupy a požadavky na předkládání údajů o plastových nákupních taškách jsou omezené, lze jen obtížně posoudit, zda členské státy opatřeními přijatými ke snížení spotřeby těchto tašek cíle snížit tuto spotřebu „trvale“ dosáhly a zda se v důsledku uvedených opatření nezvýšila spotřeba jiných druhů plastových nákupních tašek. Je tedy nutné harmonizovat definici trvalého snížení spotřeby a stanovit společný cíl a také zavést nové požadavky na předkládání údajů.

73)S ohledem na výsledky hodnoticí studie týkající se plastových nákupních tašek 62 je třeba přijmout další opatření ke snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek a k posouzení možných dopadů jejich nahrazení velmi lehkými plastovými nákupními taškami a silnějšími plastovými nákupními taškami s tloušťkou stěny nad 50 mikronů.

74)Mezi opatření, která mají členské státy přijmout, aby na svém území dosáhly trvalého snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, může patřit použití vnitrostátních cílů pro snížení spotřeby, zachování nebo zavedení ekonomických nástrojů a omezení při uvádění na trh pod podmínkou, že budou tato omezení přiměřená a nediskriminační. Tato opatření se mohou lišit v závislosti na tom, jaký má využití nebo odstranění lehkých plastových nákupních tašek dopad na životní prostředí, a na jejich vlastnostech z hlediska kompostování, trvanlivosti nebo konkrétním zamýšleném způsobu použití.

75)V zájmu zajištění účinného a harmonizovaného uplatňování požadavků na udržitelnost stanovených tímto nařízením by mělo být dodržování těchto požadavků měřeno pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky.

76)Aby se zajistilo, že nebudou existovat žádné překážky obchodu na vnitřním trhu, měly by být požadavky na udržitelnost obalů včetně požadavků na látky vzbuzující obavy, jež jsou v obalech obsaženy, kompostovatelné obaly, zmenšení obalů na možné minimum, opětovně použitelné obaly a systémy opětovného použití harmonizovány na úrovni Unie. Pro usnadnění posuzování shody s takovými požadavky, a to včetně požadavků na metody zkoušení, měření nebo výpočtů, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro obaly a balené výrobky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 za účelem stanovení podrobných technických specifikací uvedených požadavků, aby zejména požadavky na životní cyklus obalů a balených výrobků odrážely chování průměrného spotřebitele a byly hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení.

77)Nejsou-li k dispozici harmonizované normy, mělo by se jako náhradní řešení k usnadnění povinnosti výrobce splnit požadavky na udržitelnost přistoupit k využití společných technických specifikací, například v případě, že dojde k nepřiměřeným prodlevám při stanovování harmonizované normy. Kromě toho by mělo být možné toto řešení využít v případě, že by Komise omezila nebo zrušila odkazy na příslušné harmonizované normy v souladu s čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012. Soulad se společnými technickými specifikacemi přijatými Komisí prostřednictvím prováděcích aktů by měl rovněž vést k předpokladu shody.

78)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro využívání společných technických specifikací by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy za účelem stanovení, změny nebo zrušení společných technických specifikací pro požadavky na udržitelnost, označování a systémy opětovného použití a za účelem přijetí metod zkoušení, měření nebo výpočtů.

79)V zájmu zajištění souladu s jinými právními předpisy Unie by postupem posuzování shody měl být modul interního řízení výroby uvedený v tomto nařízení, který je založen na modulech uvedených v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES 63 .

80)Označení CE umístěné na obalu by nemělo nic vypovídat o souladu obalu s požadavky stanovenými tímto nařízením, ale mělo by pouze vyjadřovat, že zabalený výrobek je v souladu s platnými právními předpisy Unie v oblasti výrobků, které se na něj případně vztahují. Právní předpisy Unie týkající se výrobků totiž obvykle vyžadují, aby byl označením CE opatřen buď samotný výrobek, k němuž se označení váže, anebo obal tohoto výrobku. Pokud by bylo požadováno, aby označení CE na obalu vyjadřovalo soulad s požadavky stanovenými tímto nařízením, mohlo by to způsobit nejasnosti a mylné pochopení týkající se toho, zda se označení vztahuje na samotný obal, nebo na zabalený výrobek, a ve výsledku by to mohlo vést k nejistotě ohledně faktické bezpečnosti a faktického souladu dotčených balených výrobků.

81)Soulad obalů s požadavky stanovenými tímto nařízením by se raději měl prokazovat EU prohlášením o shodě.

82)Výrobci by měli vypracovat EU prohlášení o shodě s cílem poskytnout informace o shodě obalů s tímto nařízením. Vypracování EU prohlášení o shodě mohou od výrobců vyžadovat i jiné právní předpisy Unie. Aby se pro účely dozoru nad trhem zajistil účinný přístup k informacím, mělo by být pro všechny akty Unie vypracováno jediné EU prohlášení o shodě. Pro snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů by mělo být možné, aby mělo toto jediné EU prohlášení o shodě podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.

83)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 64 stanoví rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí. Uvedené nařízení by mělo být použitelné na obaly, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem zajistit, aby obaly, na které se vztahuje volný pohyb zboží v rámci Unie, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako jsou lidské zdraví, bezpečnost a životní prostředí.

84)V Unii je třeba zlepšit nakládání s odpady, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích, zajistit nové hospodářské příležitosti a přispět k dlouhodobé konkurenceschopnosti. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo v Unii podstatné čisté úspory podnikům, orgánům veřejné správy a spotřebitelům a současně by snížilo celkové roční emise skleníkových plynů.

85)I přesto, že byly směrnicí 94/62/ES stanoveny požadavky a cíle, jejichž účelem bylo co nejvíce snížit množství obalů, zvyšuje se produkce obalových odpadů jak v absolutním vyjádření, tak v přepočtu na obyvatele a vývoj naznačuje, že dojde k dalšímu rychlému ústupu od opětovného používání a opětovného plnění obalů, který bude umocněn větší mírou spotřeby produktů „cestou“ a elektronického obchodu. Jak se vyvíjely výrobky, materiály a spotřební návyky, podstatně se rozšířilo používání obalů na jedno použití, a především plastů na jedno použití. Souvisí to se situací v maloobchodě, kde se rozvinuly větší distribuční sítě, a s tím, že se výrobky vyrábějí a balí na vysokorychlostních linkách, což dohromady vytváří tlak na smršťování trhu se službami v oblasti opětovného použití a opětovného plnění.

86)Za účelem sledování a ověřování toho, zda producenti a organizace odpovědnosti producentů plní v rámci rozšířené odpovědnosti producenta povinnosti týkající se sběru a zpracování odpadu, jenž pochází z výrobků producentů, je nezbytné, aby členské státy určily jeden nebo několik příslušných orgánů.

87)Za účelem zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího plnění povinností ze strany členských států a předjímání jakýchkoli problémů při jejich plnění by měl být zachován systém zpráv včasného varování k odhalování nedostatků a přijímání opatření před uplynutím lhůt pro splnění cílů. Do tohoto systému by vedle cílů v oblasti recyklace, na jejichž dosahování se podle směrnice 94/62/ES vztahuje, měly nově být zahrnuty i cíle týkající se snížení množství obalových odpadů, jichž mají členské státy dosáhnout do roku 2030 a do roku 2035.

88)Nakládání s obaly a obalovými odpady je důležitou součástí všeobecného nakládání s odpady, a proto by členské státy této otázce měly věnovat samostatnou kapitolu v plánech pro nakládání s odpady, jejichž vypracovávání je povinné podle směrnice 2008/98/ES. Zvláštní pozornost by přitom měly věnovat opatřením zaměřeným na předcházení vzniku odpadů a opětovné použití.

89)Toto nařízení vychází z pravidel nakládání s odpady a obecných zásad stanovených ve směrnici 2008/98/ES.

90)Nejefektivnějším způsobem, jak zvýšit účinné využívání zdrojů a snížit dopad odpadů na životní prostředí, je předcházení vzniku odpadů. Je tudíž důležité, aby hospodářské subjekty přijaly vhodná opatření, kterými se sníží produkce odpadů díky tomu, že se nebude používat nadměrné množství obalů, a omezí se používání některých obalových formátů a která budou spočívat v prodloužení životnosti obalů, v takové změně koncepce výrobků, aby nebylo zapotřebí používat žádné obaly nebo se mohlo použít menší množství obalů, jako například v případě prodeje ve velkoobjemových baleních, a v přechodu od obalů na jedno použití k opětovně použitelným obalům.

91)Za účelem splnění ambiciózního úkolu trvale snížit celkovou produkci obalových odpadů by měly být stanoveny cíle týkající se snížení množství obalových odpadů na obyvatele, jichž by se mělo dosáhnout do roku 2030. Aby byl splněn cíl snížit toto množství do roku 2030 o 5 % oproti roku 2018, je třeba do roku 2030 dosáhnout v rámci celé Unie průměrného celkového absolutního snížení přibližně o 19 % ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030. Členské státy by produkci obalových odpadů měly ve srovnání s rokem 2018 snížit o 10 % do roku 2035, čímž by se podle odhadů mělo množství obalových obalů ve srovnání se základním scénářem pro rok 2030 snížit o 29 %. Aby se zajistilo, že úsilí o omezení množství obalových odpadů bude pokračovat i po roce 2030, měl by být pro rok 2035 stanoven cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 10 %, což by se rovnalo snížení o 29 % ve srovnání se základním scénářem, a pro rok 2040 cíl snížit jejich množství oproti roku 2018 o 15 %, což by ve srovnání se základním scénářem znamenalo snížení o 37 %.

92)Členské státy mohou uvedených cílů dosáhnout tím, že využijí ekonomické nástroje a další opatření k poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, například opatření, jež budou prováděna prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti producenta, a také tím, že budou podporovat zřizování a efektivní provoz systémů opětovného použití a motivovat hospodářské subjekty k tomu, aby konečným uživatelům nabízely další možnosti využití opětovného plnění. Uvedená opatření by měla být přijata zároveň s ostatními opatřeními požadovanými tímto nařízením, jejichž cílem je snížit množství obalů a obalových odpadů a k nimž patří například požadavky na zmenšení obalů na možné minimum, cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění, prahové hodnoty objemu a opatření k trvalému snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, a měla by je doplnit. Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních cílů stanovených v tomto nařízení.

93)S cílem uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“ je vhodné uložit producentům povinnosti týkající se nakládání s obalovými odpady, přičemž za producenta se pokládá jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU 65 , v rámci své obchodní činnosti pod svým jménem nebo ochrannou známkou dodá poprvé obal na území členského státu.

94)Za účelem kontroly, zda producenti plní své finanční a organizační povinnosti, aby zabezpečili nakládání s odpady pocházejícími z obalů, které poprvé dodají na trh členského státu, je nezbytné, aby byl v každém členském státě zaveden registr, jejž bude spravovat příslušný orgán, a aby producenti měli povinnost se zaregistrovat.

95)Registrační požadavky by měly být v celé Unii v největší možné míře harmonizovány, aby se registrace usnadnila zejména v případech, kdy producenti dodávají obaly do více členských států. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění registračních požadavků by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy, kterými by stanovila společný formát pro zápis do registru a pro podávání informací pro účely registru a podrobně určila, jaké údaje se mají předkládat.

96)V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, uvedenou v čl. 191 odst. 2 Smlouvy, je klíčové, aby producenti, kteří uvádějí obaly a balené výrobky na trh Unie, převzali odpovědnost za to, jak s nimi bude naloženo na konci životnosti. Je třeba připomenout, že do 31. prosince 2024 mají být podle směrnice 94/62/ES zavedeny systémy rozšířené odpovědnosti producenta, které představují nejvhodnější prostředek, jímž toho lze dosáhnout, a mohou mít pozitivní dopad na životní prostředí díky tomu, že se sníží produkce obalových odpadů a zvýší jejich sběr a recyklace. Existují nicméně velké rozdíly v tom, jak jsou tyto systémy nastaveny, v jejich účinnosti a v rozsahu odpovědnosti producentů. Na systémy rozšířené odpovědnosti producentů obalů by se proto měla obecně vztahovat pravidla týkající se rozšířené odpovědnosti producenta stanovená ve směrnici 2008/98/ES, která by v nutných a vhodných případech měla být doplněna dalšími zvláštními ustanoveními.

97)Producentům by mělo být umožněno vykonávat uvedené povinnosti kolektivně, prostřednictvím organizací odpovědnosti producentů, které převezmou odpovědnost jejich jménem. Producenti nebo organizace odpovědnosti producentů by měli podléhat schválení členskými státy a měli by mimo jiné zdokumentovat, že mají finanční prostředky na úhradu nákladů, jež vyplývají z rozšířené odpovědnosti producenta. Členské státy by při stanovování správních a procesních pravidel schvalování producentů pro účely individuálního plnění povinností a schvalování organizací odpovědnosti producentů pro účely kolektivního plnění povinností mohly odlišit postupy pro samostatné producenty a pro organizace odpovědnosti producentů, aby se snížila administrativní zátěž samostatných producentů. Je třeba připomenout, že členské státy mohou schválit více organizací odpovědnosti producentů, neboť konkurence mezi nimi může přinést větší výhody spotřebitelům. Členské státy by kromě toho při zavádění opatření k zajištění toho, aby byly uzavřeny dohody s distributory, orgány veřejné správy nebo třetími stranami zabývajícími se nakládáním s odpady, měly umožnit uzavírání předběžných či obdobných dohod a požadovat, aby závazné dohody byly uzavírány až po uplynutí přiměřené doby od schválení.

98)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 66 stanoví pravidla sledovatelnosti obchodníků, která konkrétněji obsahují povinnosti poskytovatelů online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty, kteří nabízejí obaly spotřebitelům nacházejícím se v Unii, smlouvy na dálku. Aby se zabránilo přenášení povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta, mělo by být stanoveno, jak by tito poskytovatelé online platforem měli uvedené povinnosti plnit, pokud jde o registry producentů obalů zřízené podle tohoto nařízení. V této souvislosti by poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty smlouvy na dálku, kteří spadají do oblasti působnosti oddílu 4 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, měli od těchto producentů obdržet informace dokládající, že dodržují pravidla rozšířené odpovědnosti producenta stanovená v tomto nařízení. Pravidla sledovatelnosti obchodníků, kteří prodávají obaly online, podléhají pravidlům prosazování stanoveným v nařízení (EU) 2022/2065.

99)Členské státy by v souladu s ustanoveními směrnice 2008/98/ES a tohoto nařízení měly stanovit opatření týkající se rozšířené odpovědnosti producenta podle tohoto nařízení.

100)Členské státy by měly zřídit systémy zpětného odběru a sběru obalových odpadů, aby tyto odpady byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady směrovány k nejvhodnějšímu z těchto způsobů. Tyto systémy by měly být otevřené pro účast všech zúčastněných stran, zejména hospodářských subjektů a orgánů veřejné správy, a měly by být vytvořeny s ohledem na ochranu životního prostředí a zdraví spotřebitelů, bezpečnost a hygienu. Systémy zpětného odběru a sběru by měly být použitelné i pro obaly dovážených výrobků za nediskriminačních podmínek.

101)Členské státy by rovněž měly přijmout opatření na podporu recyklace, která splňuje normy kvality, jimiž je podmíněno použití recyklovaných materiálů v příslušných odvětvích. Vhledem k tomu, že je stanoven minimální procentuální podíl recyklovaného materiálu, který musí být obsažen v plastových obalech, je tato povinnost obzvláště důležitá.

102)Bylo prokázáno, že dobře fungující systémy zálohování a zpětného odběru zabezpečují velmi vysokou úroveň sběru především nápojových lahví a plechovek. Je vhodné, aby členské státy zřídily systémy zálohování a zpětného odběru, kterými se podpoří dosažení cíle pro tříděný sběr plastových nápojových lahví na jedno použití, jenž byl stanoven ve směrnici (EU) 2019/904, a ještě se zvýší úroveň sběru kovových nádob na nápoje. Díky těmto systémům se navýší dodávky kvalitních druhotných surovin vhodných k recyklaci v uzavřeném systému a omezí se odhazování nádob na nápoje mimo místa určená k odkládání odpadu.

103)Systémy zálohování a zpětného odběru by měly být povinné pro plastové nápojové lahve a kovové nádoby na nápoje na jedno použití. Členské státy se rovněž mohou rozhodnout, že do těchto systémů zařadí i jiné obaly, zejména skleněné lahve na jedno použití, a měly by zajistit, aby se systémy zálohování a zpětného odběru určené pro formáty obalů na jedno použití, zejména pro skleněné nápojové lahve na jedno použití, daly tam, kde je to z technického a ekonomického hlediska možné, použít i pro opětovně použitelné obaly. Měly by také zvážit zavedení systémů zálohování a zpětného odběru opětovně použitelných obalů. Členský stát by v tom případě měl mít možnost přijmout za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, ustanovení nad rámec minimálních požadavků stanovených v tomto nařízení.

104)Vzhledem k povaze vína, aromatizovaných vinných výrobků, lihovin a mléka a mléčných výrobků uvedených v části XVI přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 67 a k rozdílům v systémech jejich výroby a distribuce by však neměly být povinné systémy zálohování a zpětného odběru obalů těchto výrobků. Členské státy mohou zavést systémy zálohování a zpětného odběru, které se budou vztahovat i na jiné obaly.

105)Všechny systémy zálohování a zpětného odběru by měly splňovat minimální obecné požadavky stanovené v tomto nařízení. Tyto požadavky pomohou zajistit větší jednotnost a vyšší míru zpětného odběru v rámci všech členských států. Byly stanoveny na základě názorů zúčastněných stran, odborné analýzy a postupů, které se osvědčily u stávajících systémů zálohování a zpětného odběru. Jsou koncipovány tak, aby umožňovaly inovace a přitom poskytovaly určitou míru flexibility pro přizpůsobení systémů místním okolnostem.

106)Členské státy a všechny příslušné zúčastněné strany, které se zapojí do zřizování systémů zálohování a zpětného odběru, by měly usilovat o co největší interoperabilitu těchto systémů a společně se snažit, aby spotřebitelům vracení obalů usnadnily, a to zejména v příhraničních oblastech, které kvůli nedostatečné interoperabilitě systémů prokazatelně vykazují nižší míru zpětného odběru.

107)Členské státy, které ve dvou po sobě jdoucích kalendářních letech předcházejících vstupu této povinnosti v platnost dosáhnou i bez systému zálohování a zpětného odběru 90% úrovně sběru cílových druhů obalů, mohou požádat o osvobození od povinnosti systém zálohování a zpětného odběru zřídit.

108)Členské státy by jako zvláštní opatření k předcházení vzniku obalových odpadů měly aktivně prosazovat řešení umožňující opětovné použití a opětovné plnění. Měly by podporovat zavádění systémů opětovného použití a opětovného plnění a sledovat, jak fungují a zda splňují hygienické normy. Členským státům se doporučuje, aby přijaly i další opatření, například aby zřídily systémy zálohování a zpětného odběru zahrnující formáty opětovně použitelných obalů, aby používaly ekonomické pobídky nebo aby zavedly požadavky, na jejichž základě by koneční distributoři museli dodávat určitý procentuální podíl jiných výrobků než těch, na něž se vztahují cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění, v opětovně použitelných obalech nebo formou opětovného naplnění, pod podmínkou, že takové požadavky nepovedou k roztříštěnosti jednotného trhu a ke vzniku překážek obchodu.

109)Směrnice 94/62/ES byla pozměněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 68 , v níž byly stanoveny cíle v oblasti recyklace, jichž mají členské státy dosáhnout do roku 2025 a do roku 2030. Tyto cíle i pravidla jejich výpočtu by měly být zachovány. Dále by měla být zavedena opatření, která by usnadnila dosažení těchto cílů, například požadavky na udržitelnost obalů, a především ustanovení týkající se recyklovatelnosti obalů. Z tohoto důvodu by nemělo být možné odložit lhůty pro dosažení cílů v oblasti recyklace stanovených pro rok 2030.

110)Směrnice 94/62/ES vyžaduje, aby Komise přezkoumala cíle v oblasti recyklace obalů stanovené pro rok 2030 s cílem je zachovat nebo případně zvýšit. Cíle pro rok 2030 by však ještě nebylo vhodné měnit, neboť se ukázalo, že některé členské státy mají stále problémy s plněním stávajících cílů. Měla by proto být zavedena opatření, která by výrobce motivovala k tomu, aby na trh uváděli lépe recyklovatelné obaly, a která by tudíž členským státům pomohla cílů v oblasti recyklace dosáhnout. V budoucnu by Komisi měly být předkládány údaje o lépe recyklovatelných obalech spolu s podrobnějšími údaji o tocích obalů. Komise díky tomu bude schopna cíle přezkoumat s možností je zachovat nebo zvýšit. Aby bylo možné zohlednit účinky opatření zaměřených na zlepšení recyklovatelnosti obalů, neměl by přezkum proběhnout dříve než plánované všeobecné hodnocení tohoto nařízení, tj. dříve než osm let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Při tomto přezkumu by se rovněž měla věnovat pozornost možnosti stanovit nové cíle, které by byly podrobnější než ty současné.

111)Výpočet cílů v oblasti recyklace by měl vycházet z hmotnosti obalových odpadů, které vstupují do recyklace. Členské státy by měly zajistit, aby shromážděné údaje o recyklovaných obalových odpadech byly spolehlivé a přesné. Obecně by měla být hmotnost obalových odpadů započtených jako recyklované skutečně měřena v místě, kde obalové odpady vstupují do recyklace. Nicméně pro snížení administrativní zátěže by členským státům mělo být při dodržení přísných podmínek a odchylně od obecného pravidla umožněno, aby určily hmotnost recyklovaných obalových odpadů na bázi měření výstupu z jakéhokoliv třídění, jehož výsledek se opraví o průměrnou míru ztrát vzniklých před vstupem odpadů do recyklace. Ztráty materiálů, k nimž dojde předtím, než odpady vstoupí do recyklace, například v důsledku třídění nebo jiných předběžných postupů, by neměly být zahrnuty do množství odpadu vykazovaného jako recyklovaný. Tyto ztráty lze určit na základě elektronických registrů, technických specifikací, podrobných pravidel pro výpočet průměrné míry ztrát u různých toků odpadů nebo jiných odpovídajících opatření. Členské státy by měly o takových opatřeních informovat ve zprávách o kontrole kvality připojených k údajům o recyklaci odpadů, jež předkládají Komisi. Průměrná míra ztrát by pokud možno měla být zavedena na úrovni jednotlivých třídicích zařízení a měla by být spojena s různými hlavními druhy odpadů, různými zdroji (jako jsou domácnosti či obchody), různými systémy sběru a různými druhy postupů třídění. Průměrná míra ztrát by se měla používat pouze v případech, kdy nejsou dostupné jiné spolehlivé údaje, zejména v souvislosti s přepravou a vývozem odpadů. Hmotnostní ztráty materiálů či látek v důsledku fyzikální nebo chemické přeměny, která je recyklaci vlastní, neboť při recyklaci jsou obalové odpady skutečně přepracovány na výrobky, materiály či látky, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.

112)Pokud se výpočet míry recyklace uplatní u aerobního nebo anaerobního zpracování biologicky rozložitelných obalových odpadů, lze množství odpadu, který vstupuje do aerobního nebo anaerobního zpracování, započítat jako recyklovaný odpad, pokud při takovém zpracování vzniká výstup, který se má použít jako recyklovaný výrobek, materiál nebo látka. Nejčastěji je výstupem takového zpracování kompost nebo digestát, ale mohl by být brán v úvahu i jiný výstup, pokud obsahuje srovnatelné množství recyklovaného materiálu ve vztahu k množství zpracovaného biologicky rozložitelného obalového odpadu. V jiných případech by v souladu s definicí recyklace nemělo být k dosažení cílů v oblasti recyklace započítáváno přepracování biologicky rozložitelných obalových odpadů na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky k výrobě energie, jsou odstraněny nebo mají být použity jiným postupem, který má stejný účel jako využití odpadu jiné než recyklace.

113)Pokud obalový odpad po přípravě před samotným přepracováním přestane být odpadem, měl by být započten jako recyklovaný, je-li daný materiál určen k následnému přepracování na výrobky, materiály nebo látky, ať již pro původní, nebo pro jiný účel. K dosažení cílů v oblasti recyklace by neměly být započítávány materiály, které přestaly být odpadem a které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky k výrobě energie, jsou zasypány nebo odstraněny nebo mají být použity jakýmkoli postupem, který má stejný účel jako využití odpadu jiné než recyklace.

114)Členským státům by mělo být umožněno zohlednit recyklaci kovů vytříděných po spálení odpadu, a to v poměru k podílu spalovaných obalových odpadů, pokud tyto recyklované kovy splňují určitá kvalitativní kritéria stanovená v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1004 69 , kterým se stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a vykazování údajů o odpadech v souladu se směrnicí 2008/98/ES.

115)V případě vývozu obalových odpadů z Unie za účelem recyklace se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 70 .

116)Jelikož se v případě opětovného použití neuvádějí žádné nové obaly na trh, měly by opětovně použitelné prodejní obaly, které jsou poprvé uvedeny na trh, a dřevěné obaly opravené pro opětovné použití být započteny pro účely plnění příslušných cílů v oblasti recyklace obalů. Členské státy by měly mít možnost upravit úroveň cílů pro recyklaci tak, že započtou nejvýše pět procentních bodů průměrného podílu opětovně použitelných prodejních obalů, které byly v předcházejících třech letech poprvé uvedeny na trh a opětovně použity v rámci systému opětovného použití.

117)Producenti a organizace odpovědnosti producentů by měli být aktivně zapojeni do poskytování informací konečným uživatelům, a především spotřebitelům, o tom, jak lze předcházet vzniku obalových odpadů a jak se s těmito odpady nakládá. Tyto informace by se měly zaměřovat na dostupné možnosti opětovného použití obalů, význam štítků umístěných na obalech a další pokyny týkající se vyhazování obalových odpadů. Producenti by rovněž měli informovat o tom, že koneční uživatelé hrají důležitou roli při zajišťování optimálního nakládání s obalovými odpady z hlediska životního prostředí. Ke zveřejňování informací pro všechny konečné uživatele a podávání zpráv o obalech by se měly využívat moderní informační technologie. Informace by měly být poskytovány buď klasickými způsoby, jako jsou vnitřní i venkovní plakáty a kampaně v sociálních médiích, nebo s využitím inovativnějších prostředků, jako je elektronický přístup k internetovým stránkám poskytovaný pomocí kódů QR umístěných na obalech.

118)Členské státy by měly Komisi poskytovat informace o plnění cílů v oblasti recyklace za každý kalendářní rok. Pro účely hodnocení účinnosti opatření, jejichž cílem je snížit spotřebu lehkých plastových nákupních tašek, by rovněž měly být předkládány údaje o spotřebě velmi lehkých plastových nákupních tašek a tlustostěnných plastových nákupních tašek, aby bylo možné posoudit, zda stoupla spotřeba těchto tašek v důsledku opatření ke snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek. Údaje o roční spotřebě velmi tlustostěnných nákupních tašek by členské státy měly poskytovat pouze dobrovolně. Aby bylo možné posoudit, zda jsou povinné systémy zálohování a zpětného odběru, jež mají členské státy zřídit, účinné nebo zda je osvobození členských států od povinnosti tyto systémy zavést odůvodněné, je důležité, aby členské státy poskytovaly informace o úrovni sběru daných obalů.

119)Pro účely stanovení metodiky posuzování recyklovatelnosti ve velkém měřítku by členské státy měly předkládat údaje také o míře recyklace obalových odpadů u jednotlivých obalových materiálů a druhů obalů, o množstvích obalových odpadů sebraných v rámci tříděného sběru u jednotlivých obalových materiálů, o množstvích obalových odpadů uvedených na trh u jednotlivých materiálů a druhů obalů a o instalované třídicí a recyklační kapacitě. Údaje by měly být předkládány každoročně.

120)Členské státy by údaje Komisi měly předkládat elektronicky a doprovodit je zprávou o kontrole kvality. K údajům týkajícím se cílů v oblasti recyklace by kromě toho měla být připojena zpráva, v níž budou popsána opatření přijatá s cílem zavést účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti obalových odpadů.

121)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro plnění povinností v oblasti předkládání údajů by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy za účelem stanovení pravidel pro výpočet a ověřování údajů o plnění cílů v oblasti recyklace, údajů o úrovních tříděného sběru obalů zahrnutých do systému zálohování a zpětného odběru a údajů nezbytných pro stanovení metodiky posuzování recyklovatelnosti ve velkém měřítku. Přijatý prováděcí akt by měl rovněž obsahovat pravidla pro určování množství vyprodukovaných obalových odpadů a stanovit formát pro předkládání údajů. Měl by rovněž stanovit metodiku pro výpočet roční spotřeby lehkých plastových nákupních tašek na osobu a formát pro předkládání těchto údajů, což je nezbytné pro podporu sledování a úplného provedení podstatných požadavků, které se týkají plastových nákupních tašek, a zejména pro zajištění povinného předkládání rozčleněných údajů o různých kategoriích plastových nákupních tašek. Tento prováděcí akt by měl nahradit rozhodnutí Komise (EU) 2018/896 71 a 2005/270/ES 72 .

122)Aby se podpořila schopnost členských států a Komise sledovat uskutečňování cílů stanovených tímto nařízením, měly by členské státy vytvořit databáze obalů a zajistit jejich dobrou funkčnost.

123)Účinné prosazování požadavků na udržitelnost má zásadní význam pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a toho, že bude dosaženo očekávaných přínosů tohoto nařízení a že toto nařízení očekávaným způsobem přispěje ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství. Proto by se na obaly, u nichž jsou požadavky na udržitelnost stanoveny podle tohoto nařízení, mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 73 , kterým se stanoví horizontální rámec pro dozor nad trhem a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

124)Obaly by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud o nich není známo, že by představovaly riziko pro životní prostředí a lidské zdraví. V zájmu lepšího sladění se zvláštní povahou požadavků na udržitelnost a zajištění toho, aby se úsilí v oblasti dozoru nad trhem zaměřilo na nedodržování těchto požadavků, by pro účely tohoto nařízení měl být obal představující riziko definován jako obal, který při nedodržení požadavku na udržitelnost nebo proto, že požadavek na udržitelnost nedodržuje odpovědný hospodářský subjekt, může nepříznivě ovlivnit životní prostředí nebo jiné veřejné zájmy chráněné příslušnými požadavky.

125)Měl by existovat postup, na jehož základě by byly zúčastněné strany informovány o opatřeních, jež mají být přijata ve vztahu k obalům představujícím riziko. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem v členských státech umožňovat, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat v souvislosti s těmito obaly co nejdříve. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy za účelem určení, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících výrobků důvodná, či nikoli.

126)Orgány dozoru nad trhem by měly mít právo vyžadovat od hospodářských subjektů, aby přijaly nápravné opatření na základě zjištění, že obal není v souladu s požadavky na udržitelnost a označování nebo že hospodářský subjekt porušil jiná pravidla týkající se uvedení nebo dodání obalu na trh. V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění požadavku, aby hospodářské subjekty přijímaly nápravná opatření, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy s cílem rozhodnout, zda je určité vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

127)Existují-li obavy o lidské zdraví, nehodnotí orgány dozoru nad trhem riziko, které by pro zdraví lidí nebo zvířat znamenal obalový materiál, kdyby kontaminoval zabalený obsah, nýbrž upozorní orgány příslušné ke kontrole těchto rizik jmenované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 74 , nařízení (EU) 2017/745, nařízení (EU) 2017/746, směrnice 2001/83/ES nebo nařízení (EU) 2019/6.

128)Veřejné zakázky představují 14 % HDP Unie. V rámci přispění k plnění cíle dosažení klimatické neutrality, zlepšení energetické účinnosti a účinnosti při využívání zdrojů a přechodu na oběhové hospodářství, které chrání veřejné zdraví a biologickou rozmanitost, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, kterou by dle potřeby mohla uplatnit k tomu, aby v příslušných případech uložila veřejným zadavatelům a zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 75 a 2014/25/EU 76 povinnost sladit jejich veřejné zakázky se zvláštními kritérii nebo cíli zadávání zelených veřejných zakázek. Na rozdíl od dobrovolného přístupu by měla povinná kritéria nebo cíle zajistit maximální využití veřejných výdajů na podporu poptávky po obalech s lepší výkonností. Kritéria by měla být transparentní, objektivní a nediskriminační.

129)Prováděcí pravomoci, které jsou svěřeny Komisi tímto nařízením a které se netýkají stanovení, zda jsou opatření přijatá členskými státy ve vztahu k nevyhovujícím obalům důvodná, či nikoli, by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

130)Pokud jde o obaly vstupující na trh Unie, měla by na něm být upřednostňována spolupráce orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů. I když se tedy zásahy orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1020 mohou týkat jakýchkoli obalů, které vstupují na trh Unie, měly by se zaměřovat hlavně na obaly, na něž se vztahují zákazy vydané orgány dozoru nad trhem. Pokud orgány dozoru nad trhem vydají zákaz, který se netýká pouze území daného členského státu, měly by orgánům, které jsou určeny k provádění kontrol obalů vstupujících na trh Unie, sdělit podrobnosti nezbytné pro identifikaci nevyhovujících obalů na hranicích, včetně informací o dotčených zabalených výrobcích a hospodářských subjektech, aby bylo možné uplatňovat u výrobků vstupujících na trh Unie přístup založený na rizicích. Celní orgány se potom v takových případech snaží dotčené obaly na hranicích identifikovat a zadržet.

131)Za účelem optimalizace procesu kontrol na vnějších hranicích Unie je nutné umožnit automatický přenos dat mezi Informačním a komunikačním systémem pro dozor nad trhem (ICSMS) a celními systémy. S ohledem na daný účel by se měly rozlišovat dva různé druhy přenosu dat. Zaprvé by měly být posílány zákazy, které vydaly orgány dozoru nad trhem a které slouží k identifikaci nevyhovujících obalů, ze systému ICSMS celním orgánům, aby je orgány určené k provádění kontrol na vnějších hranicích mohly použít k identifikaci obalu, na nějž se zákaz může vztahovat. Pro tento první druh přenosu dat by se měl používat elektronický systém pro celní řízení rizik a kontroly (CRMS) stanovený v článku 36 nařízení Komise (EU) 2015/2447 77 , aniž by tím byl dotčen budoucí vývoj celního systému pro řízení rizik. Zadruhé je tehdy, pokud celní orgány identifikují nevyhovující obal, zapotřebí v rámci správy případů (tzv. case management) předat mimo jiné oznámení o pozastavení propuštění, závěry orgánů dozoru nad trhem a výsledky opatření přijatých celními orgány. Tento druhý druh přenosu dat mezi systémem ICSMS a vnitrostátními celními systémy podporuje jednotný portál EU pro oblast celnictví.

132)V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provedení propojení systémů pro účely komunikace mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat prováděcí akty v souladu s článkem 291 Smlouvy za účelem stanovení procesních pravidel a podrobností prováděcích opatření, včetně funkcí, prvků údajů a zpracování údajů, a pravidel týkajících se zpracování osobních údajů, důvěrnosti a správy v rámci uvedeného propojení.

133)Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy by Komise v rámci přípravné činnosti měla vést vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a tyto konzultace by měly probíhat v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 78 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků z Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Komise by při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zohlednit vědecké či jiné dostupné technické poznatky včetně příslušných mezinárodních norem.

134)Aby se zajistilo, že bude možné sledovat a prosazovat požadavky na výrobky stanovené směrnicí (EU) 2019/904 a že tyto požadavky budou podléhat náležitému dozoru nad trhem, měla by být ustanovení uvedené směrnice začleněna do oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/1020 na základě jeho změny. Požadavky týkající se obsahu recyklovaného plastu v plastových nápojových lahvích, které mají platit od 1. ledna 2030, by ze směrnice (EU) 2019/904 měly být vyňaty, neboť tuto oblast upravuje výhradně toto nařízení. Rovněž by měly být vyňaty související povinnosti týkající se podávání zpráv.

135)Za účelem zvýšení důvěry veřejnosti v obaly uváděné na trh, zejména pokud jde o to, že splňují požadavky na udržitelnost, by měly hospodářské subjekty, které uvádějí na trh nevyhovující obaly nebo které neplní své povinnosti, podléhat sankcím. Je proto nutné, aby členské státy ve vnitrostátních právních předpisech stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení.

136)Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by toto hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, a to na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. Komise by měla Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů předložit zprávu o provádění tohoto nařízení a jeho dopadu na environmentální udržitelnost obalů a fungování vnitřního trhu.

137)Je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se plnění povinností a požadavků podle tohoto nařízení usnadnilo malým a středním podnikům, mimo jiné tím, že Komise vypracuje pokyny, jež budou zvláště zaměřeny na malé a střední podniky a jim a dalším hospodářským subjektům s plněním povinností a požadavků pomohou.

138)Aby bylo možné uvedené závazky splnit a vytvořit ambiciózní a přitom harmonizovaný rámec pro oblast obalů, je nutné přijmout nařízení, jímž se stanoví požadavky na obaly, které se budou vztahovat na celý jejich životní cyklus. Směrnice 94/62/ES by proto měla být zrušena.

139)Aby se členským státům umožnilo přijmout nezbytná správní opatření, pokud jde o organizaci schvalovacích postupů příslušných orgánů, při současném zachování kontinuity z hlediska hospodářských subjektů, mělo by být použití této směrnice odloženo.

140)Směrnice 94/62/ES by měla být zrušena s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Aby se však zajistil hladký přechod a kontinuita do doby, než Komise přijme nová pravidla podle tohoto nařízení, a aby se zajistila kontinuita používání systému vlastních zdrojů Unie, pokud jde o vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů, měly by některé povinnosti podle uvedené směrnice, které se týkají označování, cílů v oblasti recyklace a předávání údajů Komisi, ještě určitou dobu zůstat v platnosti.

141)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšit environmentální udržitelnost obalů a zajistit volný pohyb obalů na vnitřním trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví požadavky na environmentální udržitelnost a označování obalů, které se vztahují na celý životní cyklus obalů a jejichž splnění je podmínkou uvedení obalů na trh, a požadavky na rozšířenou odpovědnost producenta a na sběr, zpracování a recyklaci obalových odpadů.

2.Toto nařízení přispívá k účinnému fungování vnitřního trhu tím, že harmonizuje vnitrostátní opatření týkající se obalů a obalových odpadů s cílem zamezit v Unii vzniku překážek obchodu a narušení či omezení hospodářské soutěže, a současně na základě vysoké úrovně ochrany životního prostředí zabraňuje nepříznivým dopadům obalů a obalových odpadů na životní prostředí a lidské zdraví nebo tyto dopady omezuje.

3.Toto nařízení přispívá k přechodu na oběhové hospodářství tím, že stanoví opatření v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle článku 4 směrnice 2008/98/ES.

Článek 2 
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na veškeré obaly bez ohledu na použitý materiál a na veškeré obalové odpady, ať již jsou tyto odpady užívány v průmyslu, jiné výrobě, maloobchodu, distribuci, kancelářích, službách, či domácnostech, nebo z těchto zdrojů pocházejí. 

2.Toto nařízení se uplatní, aniž jsou dotčeny regulační požadavky Unie na obaly týkající se například bezpečnosti, jakosti, ochrany zdraví a hygieny balených výrobků nebo požadavky na přepravu a aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 2008/98/ES, pokud jde o nakládání s nebezpečnými odpady.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„obaly“ předměty z jakéhokoli materiálu, které jsou určeny k pojmutí, ochraně, dodávce nebo prezentaci výrobků nebo k manipulaci s výrobky a které lze na základě funkce, materiálu a návrhu rozčlenit na obalové formáty, a to včetně:

a)předmětů, které jsou zapotřebí k uzavření, nesení nebo uchování výrobku během jeho životnosti, aniž by byly jeho nedílnou součástí určenou k tomu, aby byla použita, spotřebována nebo odstraněna společně s výrobkem;

b)součástí a pomocných prvků předmětu ve smyslu písmene a), které jsou do tohoto předmětu začleněny;

c)pomocných prvků předmětu ve smyslu písmene a), které jsou zavěšeny přímo na výrobku nebo jsou k výrobku připevněny a plní funkci obalu, aniž by byly nedílnou součástí výrobku určenou k tomu, aby byla použita, spotřebována nebo odstraněna společně s výrobkem;

d)předmětů navržených a určených k plnění v místě prodeje, pokud plní funkci obalu;

e)jednorázových předmětů prodávaných, plněných nebo navržených a určených k plnění v místě prodeje, pokud plní funkci obalu;

f)čajových nebo kávových sáčků potřebných k uzavření čaje nebo kávy a určených k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

g)jednotek pro přípravu jedné porce kávy nebo čaje ve specializovaných systémech, které jsou zapotřebí k uzavření kávy nebo čaje a jsou určeny k tomu, aby byly použity a odstraněny společně s těmito výrobky;

2)„prodejními obaly“ obaly určené k tomu, aby v místě prodeje tvořily prodejní jednotku sestávající z výrobků a obalů pro konečného uživatele nebo spotřebitele;

3)„skupinovými obaly“ obaly, které jsou určeny k tomu, aby v místě prodeje tvořily skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána konečnému uživateli, nebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje nebo pro vytvoření skladové či distribuční jednotky, a které mohou být z výrobku odstraněny, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti;

4)„přepravními obaly“ obaly, které jsou určeny k usnadnění manipulace s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a k usnadnění jejich přepravy, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození, a ke kterým se řadí i obaly pro elektronický obchod, nikoli však silniční, železniční, lodní a letecké kontejnery;

5)„obaly pro elektronický obchod“ přepravní obaly používané k dodání výrobků konečnému uživateli v rámci prodeje online nebo jiného způsobu prodeje na dálku;

6)„dodáním na trh“ dodání obalu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

7)„uvedením na trh“ první dodání obalu na trh Unie;

8)„hospodářským subjektem“ výrobci, dodavatelé obalů, dovozci, distributoři, koneční distributoři a poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek;

9)„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí obaly pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo která si obaly nechá navrhnout nebo vyrobit a používá je k pojmutí, ochraně, dodávce nebo prezentaci výrobků nebo k manipulaci s výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou, aniž by tyto obaly byly předtím uvedeny na trh;

10)„producentem“ jakýkoli výrobce, dovozce nebo distributor, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU, v rámci své obchodní činnosti pod svým jménem nebo ochrannou známkou dodá poprvé obal na území členského státu;

11)„dodavatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která dodává obaly nebo obalové materiály výrobci, jenž tyto obaly používá k pojmutí, ochraně, dodávce nebo prezentaci výrobků nebo k manipulaci s výrobky pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

12)„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie obal nebo balený výrobek ze třetí země;

13)„distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která dodává obal nebo balený výrobek na trh;

14)„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle tohoto nařízení;

15)„pověřeným zástupcem pro rozšířenou odpovědnost producenta“ fyzická nebo právnická osoba, která je usazena v členském státě, v němž producent poprvé dodává obal na trh a v němž není usazen, a kterou producent v souladu s čl. 8a odst. 5 třetím pododstavcem směrnice 2008/98/ES jmenuje pro účely plnění povinností producenta podle kapitoly VII tohoto nařízení;

16)„konečným distributorem“ distributor, který dodává balené výrobky nebo výrobky, jež mohou být zakoupeny formou opětovného naplnění, konečnému uživateli;

17)„spotřebitelem“ fyzické osoby jednající mimo rámec své obchodní činnosti, podnikání nebo povolání;

18)„konečným uživatelem“ fyzická osoba s bydlištěm v Unii nebo právnická osoba usazená v Unii, jíž byl výrobek dodán buď jako spotřebiteli, nebo jako profesionálnímu konečnému uživateli v rámci jeho podnikatelských nebo profesionálních činností a která již tento výrobek dále nedodává na trh v podobě, v níž jí byl dodán;

19)„kompozitními obaly“ jednotka obalů, která je kromě materiálů použitých na štítky, uzávěry a spoje vyrobena ze dvou nebo více různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a které tudíž tvoří jedinou nedílnou jednotku;

20)„obalovými odpady“ jakékoli obaly nebo obalové materiály, které odpovídají definici odpadu stanovené v článku 3 směrnice 2008/98/ES, s výjimkou odpadů vznikajících při výrobě;

21)„předcházením vzniku obalových odpadů“ opatření, která jsou přijata předtím, než se obaly nebo obalové materiály stanou obalovými odpady, a jimiž se snižuje množství obalových odpadů tak, že není zapotřebí používat žádné obaly k pojmutí, ochraně, dodávce nebo prezentaci výrobků nebo k manipulaci s výrobky nebo jich je zapotřebí menší množství;

22)„opětovným použitím“ jakýkoli postup, kterým jsou opětovně použitelné obaly znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny;

23)„obaly na jedno použití“ obaly, které nejsou opětovně použitelnými obaly;

24)„cyklem“ proces, který opětovně použitelné obaly absolvují od chvíle, kdy jsou uvedeny na trh spolu s výrobky, jež mají pojmout a chránit nebo jejichž manipulaci, dodávku nebo prezentaci mají umožnit, až do chvíle, kdy jsou připraveny k opětovnému použití v systému opětovného použití, aby mohly být společně s výrobky znovu dodány konečným uživatelům;

25)„obrátkou“ přesun obalu od naplnění nebo naložení k vyprázdnění nebo vyložení vykonaný v rámci cyklu nebo samostatně;

26)„systémy opětovného použití“ organizační, technická nebo finanční opatření, která umožňují opětovné použití v uzavřeném nebo otevřeném systému. Systémy zálohování a zpětného odběru se považují za součást „systému opětovného použití“, pokud zajišťují sběr obalů pro účely opětovného použití;

27)„obnovou“ postup nezbytný k navrácení opětovně použitelného obalu do funkčního stavu za účelem jeho opětovného použití;

28)„opětovným naplněním“ postup, kterým si konečný uživatel v rámci obchodní transakce naplní vlastní nádobu plnící funkci obalu jedním nebo více výrobky nabízenými konečným distributorem;

29)„doplňovací stanicí“ místo, kde konečný distributor nabízí konečným uživatelům výrobky, které lze zakoupit formou opětovného naplnění;

30)„odvětvím ubytování, stravování a pohostinství“ činnosti v oblasti ubytování, stravování a pohostinství podle statistické klasifikace ekonomických činností (NACE Rev. 2) 79 ;

31)„návrhem umožňujícím recyklaci“ návrh obalu včetně jednotlivých součástí obalu, který zajišťuje, že je obal možné recyklovat za pomoci nejmodernějších postupů sběru, třídění a recyklace;

32)„recyklovaným ve velkém měřítku“ sbíraný, tříděný a recyklovaný pomocí zavedených nejmodernějších postupů a infrastruktury s pokrytím nejméně 75 % obyvatel Unie, a to i se zahrnutím obalových odpadů vyvážených z Unie, které splňují požadavky podle čl. 47 odst. 5;

33)„kategorií obalů“ kombinace materiálu a konkrétního návrhu obalu, která určuje, zda lze obal recyklovat pomocí nejmodernějších postupů sběru, třídění a recyklace, a je důležitá pro stanovení kritérií návrhu umožňujícího recyklaci;

34)„začleněnou součástí“ součást obalu, která může být odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být z jiného materiálu, avšak tvoří nedílnou součást obalové jednotky, pro jejíž funkčnost je nezbytná, a která se před spotřebou výrobku nemusí oddělit od hlavní obalové jednotky a obvykle se odstraňuje současně s obalovou jednotkou, i když ne nutně stejným způsobem;

35)„samostatnou součástí“ součást obalu, která je odlišná od hlavní části obalové jednotky a může být i z jiného materiálu, kterou je třeba pro získání přístupu k výrobku zcela a trvale odebrat z hlavní obalové jednotky a která se obvykle odstraňuje samostatně a dříve než obalová jednotka;

36)„jednotkou obalů“ jednotka jako celek zahrnující jakékoli začleněné nebo samostatné součásti, jež společně plní funkci obalu, jako je pojmutí, ochrana, dodávka, skladování, přeprava a prezentace výrobků a manipulace s výrobky, a nezávislé jednotky skupinových či přepravních obalů, pokud jsou tyto jednotky před prodejem vyhozeny;

37)„inovativními obaly“ typ obalů, při jejichž výrobě se používají nové materiály, návrhy či výrobní postupy, díky nimž je dosaženo podstatného zlepšení funkcí obalů, jako je pojmutí, ochrana, dodávka či prezentace výrobků nebo manipulace s výrobky, a prokazatelného přínosu pro životní prostředí, s výjimkou obalů, které jsou výsledkem úpravy stávajících obalů pouze za účelem lepší prezentace výrobků a reklamy;

38)„druhotnými surovinami“ materiály, které byly získány recyklací a mohou nahradit primární suroviny;

39)„spotřebitelským plastovým odpadem“ plastový odpad pocházející z plastových výrobků, které byly uvedeny na trh;

40)„obaly určenými pro styk s citlivými produkty“ obaly určené pro způsoby použití, které spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 767/2009, (ES) č. 2009/1223, (EU) 2017/745, (EU) 2017/746, (EU) 2019/4 a (EU) 2019/6 nebo směrnic 2001/83/ES a 2008/68/ES;

41)„kompostovatelnými obaly“ obaly, u nichž může proběhnout fyzikální, chemický, tepelný nebo biologický rozklad, jenž umožní, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, minerální soli, biomasu a vodu v souladu s čl. 47 odst. 4 a nebránila tříděnému sběru a kompostování nebo působení, jemuž je vystavena v řízených podmínkách při průmyslovém zpracování;

42)„plastovými nápojovými lahvemi na jedno použití“ nápojové lahve uvedené v části F přílohy směrnice (EU) 2019/904;

43)„plastem“ polymer ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/2006, k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou obalů; výjimkou jsou chemicky neupravené přírodní polymery;

44)„plastovými nákupními taškami“ nákupní tašky s držadly nebo bez nich vyrobené z plastů a poskytované spotřebitelům v místě prodeje výrobků;

45)„lehkými plastovými nákupními taškami“ plastové nákupní tašky o tloušťce stěny nedosahující 50 mikronů;

46)„velmi lehkými plastovými nákupními taškami“ plastové nákupní tašky o tloušťce stěny nedosahující 15 mikronů;

47)„tlustostěnnými plastovými nákupními taškami“ plastové nákupní tašky o tloušťce stěny 50–99 mikronů;

48)„velmi tlustostěnnými plastovými nákupními taškami“ plastové nákupní tašky o tloušťce stěny přesahující 99 mikronů;

49)„nádobami na odpad“ kontejnery, popelnice a pytle používané k ukládání a sbírání odpadu;

50)„zálohou“ pevně stanovená částka, která není součástí ceny baleného nebo plněného výrobku, jež je účtována konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do systému zálohování a zpětného odběru v daném členském státě a kterou konečný uživatel může získat zpět, pokud zálohovaný obal vrátí na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu;

51)„systémem zálohování a zpětného odběru“ systém, v jehož rámci je konečnému uživateli při koupi baleného nebo plněného výrobku zahrnutého do tohoto systému účtována záloha, která je mu vyplacena zpět při vrácení zálohovaného obalu na sběrném místě zřízeném k tomuto účelu;

52)„technickou specifikací“ dokument, který předepisuje technické požadavky, které má výrobek, postup nebo služba splňovat;

53)„harmonizovanou normou“ norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

54)„posuzováním shody“ postup k prokázání, zda byly splněny požadavky na udržitelnost, bezpečnost, označování a informace týkající se daného obalu, jež stanoví toto nařízení;

55)„organizací odpovědnosti producentů“ právní subjekt, který po finanční nebo po finanční a operativní stránce organizuje plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta jménem několika producentů;

56)„životním cyklem“ po sobě následující propojené fáze, kterými obal projde od získání suroviny nebo vytvoření z přírodních zdrojů až po jeho konečné odstranění;

57)„obalem představujícím riziko“ obal, který tím, že nesplňuje požadavek stanovený tímto nařízením nebo přijatý na jeho základě, kromě požadavků uvedených v čl. 56 odst. 1, může nepříznivě ovlivnit životní prostředí nebo jiné veřejné zájmy, které daný požadavek chrání;

58)„obalem představujícím vážné riziko“ obal představující riziko, u kterého se na základě posouzení stupně nesouladu s příslušnými předpisy nebo související újmy má za to, že vyžaduje rychlý zásah orgánů dozoru nad trhem, a to i v případě, že účinky daného nesouladu nejsou okamžité;

59)„online platformou“ online platforma ve smyslu čl. 3 písm. i) nařízení (EU) 2022/2065;

60)„odpadem“ odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES s výjimkou opětovně použitelných obalů předávaných k obnově.

Použijí se definice pojmů „látka vzbuzující obavy“ a „nosič údajů“ stanovené v čl. [2 bodech 28 a 30] nařízení [o ekodesignu udržitelných výrobků].

Použijí se definice pojmů „nakládání s odpady“, „sběr“, „tříděný sběr“, „systém rozšířené odpovědnosti producenta“, „příprava k opětovnému použití“ a „recyklace“ stanovené v čl. 3 bodech 9, 10, 11, 21, 16 a 17 směrnice 2008/98/ES.

Použijí se definice pojmů „dozor nad trhem“, „orgán dozoru nad trhem“, „poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek“, „nápravné opatření“, „stažení z oběhu“, „stažení z trhu“ a „riziko“ stanovené v čl. 3 bodech 3, 4, 11, 16, 22, 23 a 18 nařízení (EU) 2019/1020.

Orientační seznam předmětů, které odpovídají definici obalů stanovené v bodě 1, je uveden v příloze I.

Článek 4  
Volný pohyb

1.Obaly se uvádějí na trh pouze tehdy, pokud jsou v souladu s tímto nařízením.

2.Členské státy nezakážou, neomezí ani neztíží uvádění na trh obalů, které splňují požadavky na udržitelnost stanovené v článcích 5 až 10 tohoto nařízení.

3.Členské státy nezakážou, neomezí ani neztíží uvádění na trh obalů, které splňují požadavky na označování a informace stanovené v článku 11 tohoto nařízení.

4.Pokud se členské státy rozhodnou ponechat v platnosti nebo zavést vnitrostátní požadavky na udržitelnost nebo požadavky na informace, které doplňují požadavky na udržitelnost nebo na informace stanovené tímto nařízením, nesmějí být tyto požadavky v rozporu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a členské státy nezakážou, neomezí ani neztíží uvádění obalů, které splňují požadavky podle tohoto nařízení, na trh z důvodu nesouladu s uvedenými vnitrostátními požadavky.

5.Členské státy mohou nad rámec požadavků na označování stanovených v článku 11 stanovit další požadavky na označování pro účely identifikace příslušného systému rozšířené odpovědnosti producenta nebo systému zálohování a zpětného odběru neuvedeného v čl. 44 odst. 1.

6.Členské státy nebrání předvádění obalů, jež nejsou v souladu s tímto nařízením, na veletrzích, výstavách či podobných akcích, za předpokladu, že je z viditelného označení jasně patrné, že takovéto obaly nejsou v souladu s tímto nařízením a nelze je prodávat, dokud nebudou uvedeny do souladu.

Kapitola II
Požadavky na udržitelnost

Článek 5
Požadavky na látky obsažené v obalech

1.Obaly se vyrábějí tak, aby obsah a koncentrace látek vzbuzujících obavy, které jsou složkami obalového materiálu nebo kterékoli ze součástí obalu, byly co nejnižší, a to i pokud jde o jejich přítomnost v emisích a jakýchkoli výstupech nakládání s odpady, jako jsou například druhotné suroviny, popel nebo jiný materiál určený ke konečnému odstranění.

2.Aniž jsou dotčena omezení chemických látek stanovená v příloze XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 nebo v příslušných případech omezení a zvláštní opatření týkající se obalů určených pro styk s potravinami podle nařízení (ES) č. 1935/2004, nepřesáhne součet úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu pocházejících z látek, jež jsou obsaženy v obalu nebo jeho součástech, 100 mg/kg.

3.Soulad s požadavky stanovenými v odstavci 2 se doloží v technické dokumentaci vypracované v souladu s přílohou VII.

4.Požadavky na recyklovatelnost stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 6 odst. 5 neomezují obsah látek v obalech nebo jejich součástech z důvodů, které se týkají především chemické bezpečnosti. Tyto požadavky podle potřeby řeší látky vzbuzující obavy, jež mají negativní vliv na opětovné použití a recyklaci materiálů u obalů, v nichž jsou tyto látky přítomny, a případně se v nich určí konkrétní dotčené látky a příslušná kritéria a omezení pro tyto látky.

5.S cílem zohlednit vědeckotechnický pokrok může Komise přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž provede změnu tohoto nařízení za účelem:

a)snížení součtu úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu pocházejících z látek, jež jsou obsaženy v obalu nebo jeho součástech, uvedeného v odstavci 2;

b)určení podmínek, za kterých se úroveň koncentrace uvedená v odstavci 2 nevztahuje na recyklované materiály a okruhy výrobků, které tvoří uzavřený a kontrolovaný řetězec, a určení druhů obalů, které jsou vyjmuty z požadavků stanovených v uvedeném odstavci. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou časově omezeny, stanoví vhodné požadavky na označování a informace a obsahují požadavky na pravidelné podávání zpráv, aby se zajistil pravidelný přezkum výjimky.

Článek 6
Recyklovatelné obaly

1.Všechny obaly jsou recyklovatelné.

2.Obaly se považují za recyklovatelné, pokud splňují tyto podmínky:

a)jsou navrženy tak, že umožňují recyklaci;

b)jsou účinně a efektivně sbírány v rámci tříděného sběru v souladu s čl. 43 odst. 1 a 2;

c)v rámci třídění jsou nasměrovány do určených toků odpadů, aniž by ovlivnily recyklovatelnost jiných toků odpadů;

d)mohou být recyklovány takovým způsobem, že jsou výsledné druhotné suroviny dostatečně kvalitní na to, aby mohly nahradit primární suroviny;

e)mohou být recyklovány ve velkém měřítku.

Písmeno a) se použije od 1. ledna 2030 a písmeno e) se použije od 1. ledna 2035.

3.Recyklovatelné obaly splňují od 1. ledna 2030 kritéria návrhu umožňujícího recyklaci stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 a od 1. ledna 2035 splňují rovněž požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6. Pokud jsou uvedené obaly v souladu s těmito akty v přenesené pravomoci, má se za to, že splňují podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) a e).

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž toto nařízení doplní tím, že stanoví kritéria návrhu umožňujícího recyklaci a třídy recyklovatelnosti, jež vycházejí z kritérií a parametrů uvedených v tabulce 2 v příloze II, pro kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v téže příloze a dále pravidla týkající se úpravy finančních příspěvků, které musí producenti povinně platit v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v čl. 40 odst. 1, na základě třídy recyklovatelnosti obalů a u plastových obalů na základě procentuálního podílu obsaženého recyklovaného materiálu. Kritéria návrhu umožňujícího recyklaci zohledňují nejmodernější postupy sběru, třídění a recyklace a zahrnují všechny součásti obalů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, kterými provede změnu tabulky 1 v příloze, aby ji přizpůsobila vědeckému a technickému vývoji v oblasti navrhování materiálů a výrobků a infrastruktury pro sběr, třídění a recyklaci.

5.Od 1. ledna 2030 se obal nepovažuje za recyklovatelný, je-li podle kritérií návrhu umožňujícího recyklaci, která byla v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle odstavce 4 stanovena pro kategorii obalů, do níž obal patří, zařazen do třídy recyklovatelnosti E.

Tato kritéria vycházejí alespoň z parametrů uvedených v tabulce 2 v příloze II.

6.Komise pro každý druh obalu uvedený v tabulce 1 v příloze II stanoví metodiku posuzování, zda je obal recyklovatelný ve velkém měřítku. Tato metodika vychází alespoň z těchto prvků:

a)množství obalů uvedených na trh v Unii jako celku a v jednotlivých členských státech;

b)množství obalových odpadů sebraných v rámci tříděného sběru podle obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku a v jednotlivých členských státech;

c)míry recyklace obalových odpadů u jednotlivých druhů obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku a v jednotlivých členských státech nebo, nelze-li údaje o míře recyklace obalových odpadů u jednotlivých druhů obalů získat, odhadů provedených na základě průměrné míry ztrát podle čl. 47 odst. 3;

d)instalované kapacity infrastruktury pro třídění a recyklaci jednotlivých druhů obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II v Unii jako celku.

7.V rámci kritérií a požadavků uvedených v odstavci 3 se stanoví:

a)způsob, jakým se má vyjádřit výsledek posouzení recyklovatelnosti pomocí tříd recyklovatelnosti A až E, jak je popsáno v tabulce 3 v příloze II, na základě procentuálního hmotnostního podílu obalové jednotky, která je recyklovatelná v souladu s odstavcem 1;

b)podrobná kritéria návrhu umožňujícího recyklaci pro jednotlivé obalové materiály a kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v příloze II;

c)popis podmínek, na jejichž základě jsou jednotlivé kategorie obalů uvedené v tabulce 1 v příloze II řazeny do příslušných tříd recyklovatelnosti;

d)úprava finančních příspěvků, které musí producenti povinně platit v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v článku 40, na základě třídy recyklovatelnosti obalů;

e)způsob, jakým se má posuzovat recyklovatelnost ve velkém měřítku u jednotlivých kategorií obalů uvedených v tabulce 1 v příloze II s cílem aktualizovat třídy recyklovatelnosti od roku 2035.

8.Soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 2 a 3 se doloží v technické dokumentaci obalu podle přílohy VII.

Obsahuje-li jednotka obalů začleněné součásti, zahrnou se do posouzení souladu s kritérii návrhu umožňujícího recyklaci a s požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku všechny začleněné součásti.

Obsahuje-li jednotka obalů samostatné součásti, provede se posouzení souladu s požadavky na návrh umožňující recyklaci a s požadavky na recyklovatelnost ve velkém měřítku zvlášť pro každou samostatnou součást.

Všechny součásti jednotky obalů jsou slučitelné s nejmodernějšími postupy sběru, třídění a recyklace a nebrání recyklovatelnosti hlavní části jednotky obalů.

9.Inovativní obaly mohou být od 1. ledna 2030 odchylně od odstavců 2 a 3 uváděny na trh po dobu nejvýše pěti let od konce kalendářního roku, v němž byly na trh uvedeny.

Použije-li se tato odchylka, přiloží se k inovativním obalům technická dokumentace podle přílohy VII, jež prokazuje jejich inovativní povahu a dokládá soulad s definicí uvedenou v čl. 3 bodu 34 tohoto nařízení.

Po uplynutí lhůty uvedené v prvním pododstavci se k těmto obalům přiloží technická dokumentace podle odstavce 8.

10.Do 31. prosince 2034 se tento článek nevztahuje na:

a)vnitřní obaly ve smyslu čl. 1 bodu 23 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) 2019/6;

b)plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745;

c)plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746.

11.Finanční příspěvky, které producenti povinně platí v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v článku 40, se upravují na základě třídy recyklovatelnosti, jež se určí v souladu s akty v přenesené pravomoci podle odstavců 4 a 6 tohoto článku, a v případě plastových obalů rovněž v souladu s čl. 7 odst. 6.

Článek 7
Minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech

1.Od 1. ledna 2030 plastové části obalů obsahují na jednotku obalů tyto minimální procentuální podíly recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu:

a)30 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jejichž hlavní složku tvoří polyethylentereftalát (PET);

b)10 % u obalů určených pro styk s citlivými produkty, jež jsou vyrobeny z jiných plastových materiálů, než je PET, kromě plastových nápojových lahví na jedno použití;

c)30 % u plastových nápojových lahví na jedno použití;

d)35 % u jiných obalů, než které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c).

2.Od 1. ledna 2040 plastové části obalů obsahují na jednotku obalů tyto minimální procentuální podíly recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu:

a)50 % u plastových obalů určených pro styk s citlivými produkty kromě plastových nápojových lahví na jedno použití;

b)65 % u plastových nápojových lahví na jedno použití;

c)65 % u jiných plastových obalů, než které jsou uvedeny v písmenech a) a b).

3.Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:

a)vnitřní obaly ve smyslu čl. 1 bodu 23 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 25 nařízení (EU) 2019/6;

b)plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro zdravotnické prostředky upravené nařízením (EU) 2017/745;

c)plastové obaly určené pro styk s citlivými produkty používané pro diagnostické zdravotnické prostředky in vitro upravené nařízením (EU) 2017/746;

d)vnější obaly ve smyslu čl. 1 bodu 24 směrnice 2001/83/ES a čl. 4 bodu 26 nařízení (EU) 2019/6 v případech, kdy jsou tyto obaly nutné, aby byly splněny zvláštní požadavky na ochranu jakosti léčivého přípravku.

4.Odstavce 1 a 2 se nevztahují na kompostovatelné plastové obaly. 

5.Soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 3 se doloží technickými informacemi o daném obalu podle přílohy VII.

6.Do 1. ledna 2030 se finanční příspěvky, které producenti povinně platí v rámci rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v článku 40, upraví na základě procentuálního podílu recyklovaného materiálu, který je v daných obalech použit.

7.Komisi je svěřena pravomoc, aby do 31. prosince 2026 přijala prováděcí akty, kterými stanoví metodiku pro výpočet a ověřování procentuálního podílu recyklovaného materiálu získaného ze spotřebitelského plastového odpadu, jenž je obsažen v jednotce plastových obalů, a formát technické dokumentace podle přílohy VII. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

8.Od 1. ledna 2029 se výpočet a ověřování procentuálního podílu recyklovaného materiálu, jenž má být obsažen v obalech podle odstavce 1, provádějí podle pravidel stanovených v příslušném prováděcím aktu podle odstavce 7.

9.Komise do 1. ledna 2028 posoudí, zda je zapotřebí zavést výjimky pro konkrétní plastové obaly, pokud jde o minimální procentuální podíly stanovené v odst. 1 písm. b) a d), a zda je třeba provést revizi výjimek, které jsou pro konkrétní plastové obaly stanoveny v odstavci 3.

Komisi je svěřena pravomoc, aby na základě tohoto posouzení přijala akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž provede změnu tohoto nařízení s cílem:

a)stanovit pro konkrétní plastové obaly výjimky týkající se rozsahu působnosti, časového rozvržení či výše minimálních procentuálních podílů stanovených v odst. 1 písm. b) a d) a případně

b)provést revizi výjimek stanovených v odstavci 3,

pokud nejsou k dispozici vhodné technologie pro recyklaci plastových obalů, neboť nebyly povoleny podle příslušných pravidel Unie nebo nejsou v dostatečné míře zavedeny v praxi.

10.V případě odůvodněném nedostupností nebo nepřiměřeně vysokými cenami konkrétních recyklovaných plastů, které mohou vést k nepříznivým dopadům na zdraví lidí či zvířat, zabezpečení dodávek potravin nebo životní prostředí a nadměrně ztěžují dosažení minimálních procentuálních podílů obsaženého recyklovaného materiálu stanovených v odstavcích 1 a 2, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jímž provede změnu odstavců 1 a 2 spočívající v odpovídající úpravě minimálních procentuálních podílů. V rámci hodnocení odůvodnění takové úpravy Komise posoudí žádosti fyzických či právnických osob, k nimž musí být připojeny relevantní informace a údaje o situaci na trhu s daným spotřebitelským plastovým odpadem a nejlepší dostupné důkazy o souvisejících rizicích pro zdraví lidí či zvířat, zabezpečení dodávek potravin nebo životní prostředí.

11.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] provede přezkum situace týkající se využívání recyklovaných obalových materiálů v jiných než plastových obalech a na jeho základě posoudí, zda je vhodné zavést opatření nebo stanovit cíle, jejichž účelem by bylo využívání obsahu recyklovaného materiálu v obalech z jiných materiálů než z plastů zvýšit, a případně předloží legislativní návrh.

Článek 8
Kompostovatelné obaly

1.Ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] musí obaly uvedené v čl. 3 bodě 1 písm. f) a g), samolepicí štítky nalepované na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové nákupní tašky být kompostovatelné v rámci průmyslového zpracování v řízených podmínkách zařízení na zpracování biologického odpadu.

2.V příslušných případech jsou k dispozici systémy sběru odpadu a infrastruktura pro zpracování odpadu, aby se zajistilo, že obaly uvedené v odstavci 1 vstoupí v rámci nakládání s odpady do toku organického odpadu. Členské státy jsou oprávněny požadovat, aby lehké plastové nákupní tašky byly poprvé dodávány na jejich trh, pouze lze-li prokázat, že byly zcela vyrobeny z biologicky rozložitelných plastových polymerů, které jsou kompostovatelné v řízených podmínkách průmyslového zpracování.

3.Ke dni [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] obaly jiné, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, včetně obalů vyrobených z biologicky rozložitelných plastových polymerů, umožňují recyklaci materiálu, aniž by ovlivnily recyklovatelnost jiných toků odpadů.

4.Soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 1 až 3 se doloží technickými informacemi o daném obalu podle přílohy VII.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž provede změnu odstavců 1 a 2 tohoto článku spočívající v rozšíření druhů obalů, na něž se tyto odstavce vztahují, o další druhy obalů, je-li to odůvodněné a vhodné s ohledem na technologický a regulační vývoj, který má vliv na možnosti odstraňování kompostovatelných obalů, a jsou-li splněny podmínky stanovené v příloze III.

Článek 9
Zmenšení obalů na možné minimum

1.Obaly jsou navrženy tak, aby jejich hmotnost a objem byly s přihlédnutím k materiálu, z něhož jsou vyrobeny, sníženy na minimum nezbytné pro zajištění funkčnosti obalů.

2.Na trh se neuvádějí obaly, které nejsou nezbytné ke splnění žádného z funkčních kritérií stanovených v příloze IV, a obaly s prvky, jako jsou například dvojité stěny, falešná dna a nadbytečné vrstvy, jejichž jediným účelem je vyvolat dojem, že výrobek má větší objem, pokud se na návrh obalu nevztahuje zeměpisné označení či označení původu chráněné právními předpisy Unie.

3.Prázdný prostor se sníží na minimum nezbytné pro zajištění funkčnosti obalu takto:

a)u prodejních obalů ve vztahu k celkovému objemu zabaleného výrobku a jeho vlastnostem;

b)u skupinových a přepravních obalů včetně obalů pro elektronický obchod ve vztahu k celkovému objemu seskupených nebo přepravovaných výrobků a jejich prodejních obalů.

Pro účely posuzování souladu s tímto odstavcem je prostor vyplněný papírovými proužky, vzduchovými polštářky, bublinkovou fólií, molitanovými polštářky, pěnovými tělísky, dřevitou vlnou, polystyrenem, granulemi z polystyrenové pěny či jinými výplňovými materiály považován za prázdný prostor.

4.Soulad s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2 se doloží v technické dokumentaci, která je uvedena v příloze VII a obsahuje tyto prvky:

a)vysvětlení technických specifikací, norem a podmínek, které byly použity k posouzení obalu na základě funkčních kritérií a metodiky stanovených v příloze IV;

b)u každého z těchto funkčních kritérií výčet požadavků na návrh, které znemožňují další snížení hmotnosti nebo objemu obalu;

c)všechny výsledky zkoušek, studie nebo jiné příslušné zdroje, které byly použity k posouzení toho, jaký musí mít obal minimální nezbytný objem nebo jakou musí mít minimální nezbytnou hmotnost.

U opětovně použitelných obalů se při posuzování souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1 zohlední funkce opětovně použitelných obalů podle článku 10.

Článek 10
Opětovně použitelné obaly

1.Obaly se považují za opětovně použitelné, pokud splňují tyto podmínky:

a)byly navrženy, vyrobeny a uvedeny na trh s cílem, aby byly opětovně použity nebo opětovně naplněny;

b)byly navrženy a vyrobeny tak, aby za běžně předvídatelných podmínek použití dosáhly co nejvíce obrátek nebo cyklů;

c)mohou být vyprázdněny nebo vyloženy bez poškození, které by znemožnilo jejich opětovné použití;

d)lze je vyprázdnit, vyložit, opětovně naplnit nebo opětovně naložit a zároveň zajistit dodržení příslušných bezpečnostních a hygienických požadavků;

e)mohou být obnoveny v souladu s částí B přílohy VI a přitom si zachovávají schopnost plnit zamýšlenou funkci;

f)mohou být vyprázdněny, vyloženy, opětovně naplněny nebo opětovně naloženy a přitom zachovávají jakost a bezpečnost zabaleného výrobku a umožňují připojení označení a poskytnutí informací o vlastnostech výrobku i o samotném obalu, jako jsou například příslušné pokyny a informace k zajištění bezpečnosti, vhodné použití, sledovatelnost a doba použitelnosti výrobku;

g)mohou být vyprázdněny, vyloženy, opětovně naplněny nebo opětovně naloženy, aniž by byly ohroženy zdraví a bezpečnost osob odpovědných za tyto úkony;

h)splňují zvláštní požadavky stanovené pro recyklovatelné obaly, které se staly odpadem, v článku 6.

2.Soulad s požadavky stanovenými v odstavci 1 se doloží technickými informacemi o daném obalu podle přílohy VII.

Kapitola III
Požadavky na označování a informace

Článek 11
Označování obalů

1.Od [Úřad pro publikace: vložte datum = 42 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] jsou obaly opatřeny štítkem obsahujícím informace o jejich materiálovém složení. Tato povinnost se nevztahuje na přepravní obaly. Vztahuje se však na obaly pro elektronický obchod.

Obaly zahrnuté do systémů zálohování a zpětného odběru uvedených v čl. 44 odst. 1 se kromě štítků uvedených v prvním pododstavci opatří harmonizovaným štítkem, který se zavede příslušným prováděcím aktem přijatým podle odstavce 5.

2.Od [Úřad pro publikace: vložte datum = 48 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] jsou obaly opatřeny štítkem informujícím o jejich opětovné použitelnosti a kódem QR nebo jiným druhem nosiče digitálních údajů, jenž poskytuje další informace o opětovné použitelnosti obalů, například o dostupnosti systému opětovného použití a sběrných míst, a usnadňuje sledování obalů a výpočet obrátek a cyklů. Opětovně použitelné prodejní obaly jsou kromě toho v místě prodeje jasně označeny a odlišeny od obalů na jedno použití.

3.Pokud je jednotka obalů, na něž se vztahuje článek 7, opatřena štítkem obsahujícím informace o podílu obsaženého recyklovaného materiálu, tento štítek odpovídá specifikacím stanoveným v příslušném prováděcím aktu přijatém podle čl. 11 odst. 5 a je založen na metodice podle čl. 7 odst. 7. Pokud je jednotka plastových obalů opatřena štítkem obsahujícím informace o podílu obsaženého plastu z biologického materiálu, odpovídá tento štítek specifikacím stanoveným v příslušném prováděcím aktu přijatém podle čl. 11 odst. 5.

4.Štítky podle odstavců 1 až 3 a kód QR nebo jiný druh nosiče digitálních údajů podle odstavce 2 se umístí, natisknou nebo vyryjí viditelně, jasně čitelně a nesmazatelně na obal. Pokud to vzhledem k povaze a velikosti obalu není možné nebo to nelze zaručit, umístí se na skupinový obal.

Vyžadují-li právní předpisy Unie, aby byly informace o baleném výrobku poskytnuty prostřednictvím nosiče údajů, použije se pro zpřístupnění požadovaných informací o baleném výrobku i požadovaných informací o obalu jediný nosič údajů.

5.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví harmonizovaný štítek a specifikace pro požadavky na označování a formáty označování pro označování obalů podle odstavců 1 až 3 a označování nádob na odpad podle článku 12. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

6.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví metodiku pro identifikaci materiálového složení obalů podle odstavce 1 pomocí digitálních technologií značení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

7.Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se jiných harmonizovaných štítků EU, hospodářské subjekty neposkytují ani nezobrazují štítky, značky, symboly nebo nápisy, které by mohly být pro spotřebitele či jiné konečné uživatele zavádějící nebo matoucí, pokud jde o požadavky na udržitelnost obalů, další vlastnosti obalů či možnosti nakládání s obalovými odpady, pro které toto nařízení stanoví harmonizované označování.

8.Obaly, které jsou zahrnuty do systému rozšířené odpovědnosti producenta nebo jsou zařazeny do systému zálohování a zpětného odběru neuvedeného v čl. 44 odst. 1, mohou být na celém území, kde se daný systém uplatňuje, označeny příslušným symbolem. Tento symbol je srozumitelný a jednoznačný a není pro spotřebitele nebo uživatele zavádějící, pokud jde o recyklovatelnost či opětovnou použitelnost obalu.

Článek 12
Označování nádob na odpad určených ke sběru obalových odpadů

K 1. lednu 2028 jsou na všech nádobách na odpad určených ke sběru obalových odpadů viditelně, čitelně a nesmazatelně umístěny, natištěny nebo vyryty štítky, které umožňují tříděný sběr obalových odpadů z jednotlivých materiálů, které mají být vyhazovány do oddělených nádob.

Kapitola IV
Povinnosti hospodářských subjektů jiné než povinnosti uvedené v kapitolách V a VII

Článek 13
Povinnosti výrobců

1.Při uvádění obalů na trh výrobci zajistí, aby tyto obaly splňovaly tyto podmínky:

a)byly navrženy a vyrobeny v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 10;

b)byly označeny v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článku 11.

2.Před uvedením obalu na trh výrobci provedou nebo si nechají provést příslušný postup posuzování shody podle článku 33 a vypracují technickou dokumentaci podle přílohy VII.

Byl-li soulad obalu s příslušnými požadavky prokázán příslušným postupem posuzování shody podle článku 33, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě v souladu s článkem 34.

3.Výrobci uchovávají technickou dokumentaci podle přílohy VII a EU prohlášení o shodě po dobu deseti let od uvedení obalu na trh.

4.Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba obalu zůstane ve shodě s tímto nařízením. Výrobci patřičně zohlední změny v návrhu obalu nebo jeho vlastnostech, jakož i změny harmonizovaných norem, společných technických specifikací nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje nebo ověřuje shoda. V případě, že výrobci zjistí, že shoda obalu by mohla být ovlivněna, provedou nebo si nechají provést nové posouzení v souladu s postupem posuzování shody stanoveným v článku 33 a příloze VII.

5.Výrobci zajistí, aby bylo na obalech uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha obalu neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena v dokladu přiloženém k balenému výrobku.

6.Výrobci uvedou na obalu nebo v kódu QR či na jiném nosiči údajů své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu a případně elektronické komunikační prostředky, jejichž prostřednictvím lze výrobce kontaktovat. Není-li to možné, poskytnou se požadované informace v rámci informací, jež jsou zpřístupněny pomocí kódu QR podle čl. 11 odst. 2 nebo pomocí nosiče údajů uvedeného v čl. 11 odst. 4, nebo v dokladu přiloženém k balenému výrobku. Poštovní adresa uvádí jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Uvedené informace jsou jasné, srozumitelné a čitelné.

7.Výrobci zajistí, aby informace poskytnuté v souladu s odstavci 5 a 6 byly jasné, srozumitelné a čitelné a aby nenahrazovaly či nezakrývaly informace požadované jinými právními předpisy Unie, které se týkají označování baleného výrobku, ani s těmito informacemi nemohly být zaměněny.

8.Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že obal, který uvedli na trh, není ve shodě s jedním nebo více příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto obalu do shody s uvedenými požadavky nebo v příslušném případě k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Výrobci neprodleně informují orgán dozoru nad trhem členského státu, do nějž obal dodali, o podezření na nesoulad a o přijatých nápravných opatřeních.

9.Výrobci poskytnou vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody obalu včetně technické dokumentace, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Příslušné dokumenty se zpřístupní do deseti dnů od obdržení žádosti vnitrostátního orgánu. Výrobci spolupracují s vnitrostátním orgánem na všech opatřeních přijatých k nápravě případů nedodržení požadavků stanovených v článcích 5 až 10.

Článek 14
Informační povinnosti dodavatelů obalů nebo obalových materiálů

1.Každý dodavatel obalů nebo obalových materiálů poskytne výrobci všechny informace a dokumentaci nezbytné pro to, aby mohl výrobce prokázat shodu těchto obalů a obalových materiálů s tímto nařízením, včetně technické dokumentace uvedené v příloze VII a požadované podle článků 5 až 10, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných výrobci. Tyto informace a dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě.

2.Součástí informací a dokumentace poskytnutých výrobci podle odstavce 1 jsou v příslušných případech i dokumentace a informace stanovené v právních předpisech, které se vztahují na obaly určené pro styk s citlivými produkty.

Článek 15
Povinnosti zplnomocněných zástupců

1.Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nejsou povinnosti stanovené v čl. 13 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci podle přílohy VII, jak je stanoveno v článcích 5 až 10.

2.Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření umožňuje zplnomocněnému zástupci alespoň:

a)uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřebu vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od uvedení obalu na trh;

b)spolupracovat s vnitrostátními orgány na jejich žádost na opatřeních přijatých v souvislosti s nesouladem obalu, na který se vztahuje pověření zplnomocněného zástupce;

c)na základě odůvodněné žádosti vnitrostátního orgánu poskytnout tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody obalu, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných tomuto orgánu;

d)na základě žádosti příslušného vnitrostátního orgánu zpřístupnit příslušné dokumenty do deseti dnů od obdržení takové žádosti;

e)ukončit pověření, jestliže výrobce svým jednáním porušuje své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 16
Povinnosti dovozců

1.Dovozci uvádějí na trh pouze obaly, které splňují požadavky stanovené v článcích 5 až 11.

2.Před uvedením obalu na trh dovozci zajistí, aby:

a)výrobce provedl příslušný postup posuzování shody podle článku 33 a vypracoval technickou dokumentaci podle přílohy VII, jak je stanoveno v článcích 5 až 10;

b)byl obal označen v souladu s článkem 11;

c)byly k obalu přiloženy požadované doklady;

d)výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 13 odst. 5 a 6.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že obal není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, obal na trh neuvede, dokud není uveden do shody.

3.Dovozci uvedou na obalu své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu a případně elektronické komunikační prostředky, jejichž prostřednictvím lze dovozce kontaktovat. Není-li to možné, poskytnou se požadované informace prostřednictvím nosiče údajů nebo v dokladu přiloženém k balenému výrobku. Kontaktní údaje jsou jasné, srozumitelné a čitelné.

4.Dovozci zajistí, aby informace poskytnuté v souladu s odstavcem 3 byly jasné, srozumitelné a čitelné a aby nenahrazovaly či nezakrývaly informace požadované jinými právními předpisy Unie, které se týkají označování baleného výrobku, ani s těmito informacemi nemohly být zaměněny.

5.Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za obal odpovědnost, skladovací nebo přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11.

6.Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že obal, který uvedli na trh, není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, neprodleně přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto obalu do shody s uvedenými požadavky nebo v příslušném případě k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

7.Dovozci neprodleně informují orgány dozoru nad trhem členských států, do nichž obal dodali, o podezření na nesoulad a o přijatých nápravných opatřeních.

8.Dovozci po dobu deseti let od uvedení obalu na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřebu orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace uvedená v příloze VII a požadovaná podle článků 5 až 10.

9.Dovozci na základě odůvodněné žádosti vnitrostátního orgánu poskytnou tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci, včetně technické dokumentace, nezbytné k prokázání shody obalu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě. Příslušné dokumenty se zpřístupní do deseti dnů od obdržení žádosti vnitrostátního orgánu.

10.Dovozci spolupracují s příslušným vnitrostátním orgánem na všech opatřeních přijatých k nápravě případů nedodržení požadavků stanovených v článcích 5 až 11.

Článek 17
Povinnosti distributorů

1.Při dodávání obalu na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

2.Dříve než obal dodají na trh, distributoři ověří, zda:

a)je producent, na nějž se vztahují povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti producenta za daný obal, zapsán v registru producentů podle článku 40;

b)byl obal označen v souladu s článkem 11;

c)výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 13 odst. 5 a 6 a čl. 16 odst. 3.

3.Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat před dodáním obalu na trh, že obal není ve shodě s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11 nebo že výrobce nesplňuje příslušné požadavky stanovené v uvedených článcích, obal na trh nedodá, dokud není uveden do shody nebo dokud výrobce nesplňuje požadavky.

Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za obal odpovědnost, skladovací nebo přepravní podmínky neohrožovaly jeho soulad s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11.

4.Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že obal, který dodali na trh spolu s baleným výrobkem, není ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto obalu do shody s uvedenými požadavky nebo v příslušném případě k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

Distributoři neprodleně informují orgány dozoru nad trhem členských států, do nichž obal dodali, o podezření na nesoulad a o přijatých nápravných opatřeních.

5.Distributoři na základě odůvodněné žádosti vnitrostátního orgánu poskytnou tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci, ke kterým mají přístup a které jsou relevantní pro prokázání shody obalu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, a to v jazyce nebo jazycích snadno srozumitelných tomuto orgánu. Tyto informace a dokumentace se poskytnou v papírové nebo elektronické podobě.

Distributoři spolupracují s vnitrostátním orgánem na všech opatřeních přijatých k nápravě případů nedodržení požadavků stanovených v článcích 5 až 11.

Článek 18
Povinnosti poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek

Poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek zajistí, aby podmínky při skladování, balení, adresování nebo rozesílání obalů, s nimiž nakládají, nebo při manipulaci s nimi neohrožovaly soulad těchto obalů s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11.

Článek 19
Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 14, pokud uvede obal na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví obal, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými požadavky stanovenými tímto nařízením.

Článek 20
Identifikace hospodářských subjektů

1.Hospodářské subjekty poskytnou orgánům dozoru nad trhem na požádání informace o:

a)totožnosti každého hospodářského subjektu, který jim dodal obal;

b)totožnosti každého hospodářského subjektu, kterému dodaly obal.

2.Hospodářské subjekty jsou schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 po dobu deseti let poté, co jim byl obal dodán, a po dobu deseti let poté, co obal dodaly.

Článek 21
Povinnost týkající se nadměrných obalů

1.Hospodářské subjekty, které dodávají výrobky konečným distributorům nebo konečným uživatelům ve skupinových či přepravních obalech nebo v obalech pro elektronický obchod, zajistí, aby podíl prázdného prostoru činil nejvýše 40 %.

2.Pro účely tohoto výpočtu:

a)prázdný prostor znamená rozdíl mezi celkovým objemem skupinového či přepravního obalu nebo obalu pro elektronický obchod a objemem prodejních obalů, které jsou v něm umístěny;

b)podíl prázdného prostoru znamená poměr prázdného prostoru ve smyslu písmene a) tohoto odstavce a celkového objemu skupinového či přepravního obalu nebo obalu pro elektronický obchod.

Prostor vyplněný výplňovými materiály, jako jsou papírové proužky, vzduchové polštářky, bublinková fólie, molitanové polštářky, pěnová tělíska, dřevitá vlna, polystyren nebo granule z polystyrenové pěny, je považován za prázdný prostor.

3.Od povinnosti stanovené v článku 1 jsou osvobozeny hospodářské subjekty, které používají prodejní obaly jako obaly pro elektronický obchod. Zajistí však, aby takové prodejní obaly splňovaly požadavky podle článku 9.

Článek 22
Omezení použití některých obalových formátů

1.Hospodářské subjekty neuvádějí na trh obaly ve formátech a pro účely, které jsou uvedeny v příloze V.

2.Odchylně od odstavce 1 hospodářské subjekty neuvádějí na trh obaly ve formátech a pro účely, které jsou uvedeny v bodě 3 přílohy V, od 1. ledna 2030.

3.Členské státy mohou vyjmout hospodářské subjekty z oblasti působnosti bodu 3 přílohy V, pokud odpovídají definici mikropodniku v souladu s pravidly stanovenými doporučením Komise 2003/361/ES ve znění platném k [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a pokud není technicky možné nepoužívat obaly ani získat přístup k infrastruktuře nezbytné pro fungování systému opětovného použití.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, kterými provede změnu přílohy V, aby ji přizpůsobila vědeckotechnickému pokroku s cílem omezit množství obalových odpadů. Komise při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci vezme v úvahu, jak může omezení použití konkrétních obalových formátů přispět ke snížení množství produkovaných obalových odpadů a zároveň zajistit celkový pozitivní dopad na životní prostředí, a zohlední dostupnost alternativních řešení balení, která splňují požadavky stanovené právními předpisy, jež se vztahují na obaly určené pro styk s citlivými produkty, i schopnost těchto balení zamezit mikrobiální kontaminaci zabaleného výrobku.

Článek 23 
Povinnosti týkající se opětovně použitelných obalů

1.Hospodářské subjekty, které uvádějí opětovně použitelný obal na trh, zajistí, aby byl zaveden systém opětovného použití tohoto obalu, který splňuje požadavky podle článku 24 a přílohy VI.

2.Soulad daného systému s uvedenými požadavky se popíše v rámci technické dokumentace opětovně použitelného obalu vyhotovené podle čl. 10 odst. 2. Výrobce si za tímto účelem vyžádá příslušná písemná potvrzení účastníků systému ve smyslu přílohy VI.

Článek 24 
Povinnosti týkající se systémů opětovného použití

1.Hospodářské subjekty, které využívají opětovně použitelné obaly, se účastní jednoho nebo více systémů opětovného použití a zajistí, aby systémy opětovného použití, do nichž jsou dotčené opětovně použitelné obaly zařazeny, splňovaly požadavky stanovené v části A přílohy VI.

2.Hospodářské subjekty, které využívají opětovně použitelné obaly, tyto obaly předtím, než je znovu nabídnou konečným uživatelům k použití, obnoví v souladu s částí B přílohy VI.

Článek 25
Povinnosti týkající se opětovného plnění

1.Nabízejí-li hospodářské subjekty možnost zakoupit výrobky formou opětovného naplnění, informují konečné uživatele o:

a)druzích nádob, které mohou být použity k zakoupení nabízených výrobků formou opětovného naplnění;

b)hygienických normách platných pro opětovné naplnění;

c)odpovědnosti konečného uživatele za zdraví a bezpečnost v souvislosti s použitím nádob uvedených v písmenu a).

Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány a jsou jasně uvedeny v místě prodeje nebo konečným uživatelům poskytnuty jinou cestou.

2.Hospodářské subjekty, které umožňují opětovné plnění, zajistí, aby doplňovací stanice splňovaly požadavky stanovené v části C přílohy VI a všechny požadavky týkající se prodeje výrobků formou opětovného naplnění stanovené dalšími právními předpisy Unie.

3.Hospodářské subjekty, které umožňují opětovné plnění, zajistí, aby obaly nabízené konečným uživatelům na doplňovacích stanicích nebyly poskytovány zdarma nebo byly poskytovány v rámci systému zálohování a zpětného odběru. 

4.Hospodářský subjekt může odmítnout opětovně naplnit nádobu poskytnutou konečným uživatelem, pokud se konečný uživatel neřídí požadavky, které hospodářský subjekt oznámil v souladu s odstavcem 1. 

Článek 26
Cíle v oblasti opětovného použití a opětovného plnění

1.Hospodářské subjekty, které poprvé dodávají velké spotřebiče pro domácnost uvedené v bodě 2 přílohy II směrnice 2012/19/EU na trh na území členského státu, zajistí, aby od 1. ledna 2030 bylo 90 % těchto výrobků dodáváno v přepravních obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití.

2.Koneční distributoři, kteří v prodejních obalech dodávají na trh na území členského státu studené nebo teplé nápoje, jež se v místě prodeje nalévají do nádoby k odnesení s sebou, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 bylo 20 % těchto nápojů dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění;

b)od 1. ledna 2040 bylo 80 % těchto nápojů dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění.

3.Koneční distributoři, kteří provozují obchodní činnost v odvětví ubytování, stravování a pohostinství a v prodejních obalech dodávají na trh na území členského státu hotové pokrmy určené k okamžité spotřebě bez další úpravy, které se odnášejí s sebou a běžně se konzumují přímo z nádoby, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 bylo 10 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění;

b)od 1. ledna 2040 bylo 40 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění.

4.Výrobci a koneční distributoři, kteří v prodejních obalech dodávají na trh na území členského státu alkoholické nápoje ve formě piva, sycených alkoholických nápojů, kvašených nápojů jiných než víno, aromatizovaných vinných výrobků a ovocného vína a výrobků na bázi lihovin, vína nebo jiných kvašených nápojů smíchaných s nápoji, jako je soda, cider nebo šťáva, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 bylo 10 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění;

b)od 1. ledna 2040 bylo 25 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění.

5.Výrobci a koneční distributoři, kteří v prodejních obalech dodávají na trh na území členského státu alkoholické nápoje ve formě vína kromě šumivého vína, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 bylo 5 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění;

b)od 1. ledna 2040 bylo 15 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění.

6.Výrobci a koneční distributoři, kteří v prodejních obalech dodávají na trh na území členského státu nealkoholické nápoje ve formě vody, vody slazené cukrem, vody slazené jiným sladidlem, ochucené vody, limonády, šumivé citrusové limonády, ledového čaje a podobných nápojů k okamžité spotřebě, ovocné či zeleninové čisté šťávy, šťávy nebo moštu a koktejlů bez mléka a nealkoholických nápojů s obsahem mléčného tuku, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 bylo 10 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění;

a)od 1. ledna 2040 bylo 25 % těchto výrobků dodáváno v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití nebo způsobem umožňujícím opětovné naplnění.

7.Hospodářské subjekty, které používají přepravní obaly ve formě palet, plastových přepravek, skládacích plastových boxů, kbelíků a barelů k přepravě nebo balení výrobků v jiných situacích, než které jsou stanoveny v odstavcích 12 a 13, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 tvořily 30 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití;

b)od 1. ledna 2040 tvořily 90 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití.

8.Hospodářské subjekty, které používají přepravní obaly k přepravě a dodávání jiných předmětů, než jsou potraviny, poprvé dodávaných na trh v rámci elektronického obchodu, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 tvořily 10 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití;

b)od 1. ledna 2040 tvořily 50 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití.

9.Hospodářské subjekty, které používají přepravní obaly ve formě ovinovacích fólií a vázacích pásek k fixaci a ochraně výrobků na paletách během přepravy, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 tvořily 10 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití;

b)od 1. ledna 2040 tvořily 30 % těchto obalů, které budou při přepravě použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití.

10.Hospodářské subjekty, které používají skupinové obaly ve formě krabic z jiných materiálů než z lepenky, jež se kromě prodejních obalů využívají k seskupení určitého počtu výrobků do skladové jednotky, zajistí, aby:

a)od 1. ledna 2030 tvořily 10 % těchto obalů, které budou použity, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití;

b)od 1. ledna 2040 tvořily 25 % těchto obalů, které použijí, obaly opětovně použitelné v rámci systému opětovného použití.

11.Cíle stanovené v odstavcích 1 až 10 se vypočítají na období jednoho kalendářního roku.

12.Přepravní obaly používané hospodářským subjektem musí být opětovně použitelné, pokud jsou využívány k přepravě výrobků:

a)mezi různými provozovnami tohoto subjektu nebo

b)mezi kteroukoli z provozoven tohoto subjektu a provozovnami kteréhokoli přidruženého podniku či partnerského podniku ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ve znění platném k [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Tato povinnost se vztahuje na palety, krabice s výjimkou lepenkových krabic, podložky, plastové přepravky, velké nádoby pro volně ložené látky, barely a kanystry, a to všech velikostí a ze všech materiálů včetně pružných formátů.

13.Hospodářské subjekty, které dodávají výrobky jinému hospodářskému subjektu v rámci téhož členského státu, používají pro přepravu těchto výrobků výhradně opětovně použitelné přepravní obaly.

Tato povinnost se vztahuje na palety, krabice z jiných materiálů než z lepenky, plastové přepravky, velké nádoby pro volně ložené látky a barely všech velikostí a ze všech materiálů, včetně pružných formátů.

14.Hospodářské subjekty jsou osvobozeny od povinnosti plnit cíle uvedené v odstavcích 2 až 10, pokud během kalendářního roku:

a)neuvedly na trh více než 1 000 kg obalů nebo

b)splňovaly definici mikropodniku v souladu s pravidly stanovenými doporučením Komise 2003/361/ES ve znění platném k [Úřad pro publikace: vložte datum = datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

15.Hospodářské subjekty jsou osvobozeny od povinnosti plnit cíle uvedené v odstavcích 2 až 6, pokud během kalendářního roku jejich prodejní plocha včetně všech skladovacích a expedičních prostor nebyla větší než 100 m2.

16.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž doplní toto nařízení s cílem stanovit:

a)cíle pro jiné výrobky než výrobky, na něž se vztahují odstavce 1 až 6 tohoto článku, a pro jiné obalové formáty než obalové formáty uvedené v odstavcích 7 až 10 na základě pozitivních zkušeností s opatřeními, která přijmou členské státy podle čl. 45 odst. 2;

b)výjimky pro hospodářské subjekty, které nejsou uvedeny v odst. 14 písm. a) až c) tohoto článku;

c)výjimky pro konkrétní obalové formáty, na něž se vztahují cíle stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku, v případě, že dosažení uvedených cílů brání problémy týkající se hygieny, bezpečnosti potravin nebo ochrany životního prostředí.

17.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] provede přezkum situace týkající se opětovného použití obalů a na jeho základě posoudí, zda je vhodné zavést opatření, přezkoumat cíle stanovené v tomto článku a stanovit nové cíle pro opětovné použití a opětovné plnění obalů, a případně předloží legislativní návrh.

Článek 27
Pravidla pro výpočet dosažení cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění

1.Hospodářský subjekt, který poprvé dodává velké spotřebiče pro domácnost uvedené v bodě 2 přílohy II směrnice 2012/19/EU na trh na území členského státu, za účelem prokázání dosažení cílů stanovených v čl. 26 odst. 1 vypočítá:

a)počet těchto spotřebičů, které byly za kalendářní rok poprvé dodány na trh na území členského státu v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití a prodány;

b)počet těchto spotřebičů, které byly za kalendářní rok poprvé dodány na trh na území členského státu v jiných obalech, než jsou opětovně použitelné obaly uvedené v písmenu a), a prodány.

2.Konečný distributor nebo výrobce, který dodává výrobky uvedené v čl. 26 odst. 2 až 6 na trh na území členského státu, za účelem prokázání dosažení cílů stanovených v uvedených odstavcích vypočítá zvlášť pro každý cíl:

a)počet prodaných nápojů a pokrmů, které byly za kalendářní rok dodány na trh na území členského státu v obalech opětovně použitelných v rámci systému opětovného použití;

b)počet prodaných nápojů a pokrmů, které byly za kalendářní rok dodány na trh na území členského státu formou opětovného naplnění;

c)počet prodaných nápojů a pokrmů, které byly za kalendářní rok dodány na trh na území členského státu způsoby neuvedenými v písmenech a) a b).

3.Hospodářský subjekt, který používá obaly uvedené v čl. 26 odst. 7 až 10, za účelem prokázání dosažení cílů stanovených v uvedených odstavcích vypočítá zvlášť pro každý cíl:

a)počet ekvivalentních jednotek jednotlivých obalových formátů uvedených v čl. 26 odst. 7 až 10, které jsou obaly opětovně použitelnými v rámci systému opětovného použití a které v kalendářním roce použil;

b)počet ekvivalentních jednotek jednotlivých obalových formátů uvedených v čl. 26 odst. 7 až 10, které nejsou obaly uvedenými v písmenu a) a které v kalendářním roce použil.

4.Komise do 31. prosince 2028 přijme prováděcí akty, kterými určí podrobná pravidla a metodiku pro výpočet cílů stanovených v článku 26.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

Článek 28
Podávání zpráv o cílech v oblasti opětovného použití a opětovného plnění příslušným orgánům

1.Hospodářské subjekty uvedené v čl. 26 odst. 1 až 10 předkládají příslušnému orgánu podle článku 35 tohoto nařízení údaje týkající se dosažení cílů stanovených v článku 26 za každý kalendářní rok.

2.Zpráva podle odstavce 1 se podává do šesti měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly údaje shromážděny.

3.První sledované období se týká kalendářního roku, který začíná 1. ledna 2030.

4.Příslušné orgány vytvoří elektronické systémy, jejichž prostřednictvím jsou jim předkládány údaje, a stanoví formáty, které se mají používat.

5.Příslušné orgány si mohou vyžádat doplňující informace nezbytné pro zajištění spolehlivosti předložených údajů.

6.Členské státy zveřejní výsledky zpráv podle odstavce 1.

Kapitola V
Plastové nákupní tašky

Článek 29
Plastové nákupní tašky

1.Členské státy přijmou opatření, aby na svém území dosáhly trvalého snížení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.

Trvalého snížení je dosaženo, pokud roční spotřeba k 31. prosinci 2025 a poté každý rok k 31. prosinci nepřekročí 40 lehkých plastových nákupních tašek na osobu nebo rovnocenný cíl vyjádřený hmotnostně.

2.Opatření, která mají členské státy přijmout, aby splnily cíl stanovený v odstavci 1, se mohou lišit v závislosti na tom, jaký má výroba, recyklace či odstranění lehkých plastových nákupních tašek dopad na životní prostředí, a na jejich vlastnostech z hlediska kompostování, trvanlivosti nebo konkrétním zamýšleném způsobu použití. Tato opatření mohou odchylně od článku 4 zahrnovat omezení při uvádění na trh pod podmínkou, že jsou tato omezení přiměřená a nediskriminační.

3.Členské státy mohou v souladu se závazky vyplývajícími ze Smlouvy přijmout opatření, jako jsou například ekonomické nástroje a vnitrostátní cíle pro snížení spotřeby, pokud jde o jakýkoli druh plastových nákupních tašek bez ohledu na tloušťku stěn.

4.Členské státy mohou z povinností stanovených v odstavci 1 vyloučit velmi lehké plastové nákupní tašky, které jsou nezbytné z hygienických důvodů nebo jsou poskytovány jako prodejní obaly pro volně ložené potraviny s cílem zabránit plýtvání potravinami.

Kapitola VI
Shoda obalů

Článek 30
Metody zkoušení, měření a výpočtů

Pro účely stanovení shody a ověření souladu obalů s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11 a článku 24 tohoto nařízení se provádějí zkoušky, měření a výpočty pomocí spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují nejmodernější obecně uznávané vědecké poznatky a jejichž výsledky vykazují nízkou míru nejistoty.

Článek 31
Předpoklad shody

1.Předpokládá se, že metody zkoušení, měření nebo výpočtů uvedené v článku 30, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v uvedeném článku, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

2.Předpokládá se, že obal, který je ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, je ve shodě s požadavky, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují, stanovenými v článcích 5 až 11 a článku 24.

Článek 32
Společné technické specifikace

1.Předpokládá se, že obaly, které jsou ve shodě se společnými technickými specifikacemi uvedenými v odstavci 2 nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11 a článku 24 v rozsahu, v jakém se na tyto požadavky vztahují tyto společné technické specifikace nebo jejich části.

2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit společné technické specifikace pro požadavky stanovené v článcích 5 až 11 a článku 24, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)neexistuje žádná harmonizovaná norma, která by se vztahovala na příslušné požadavky a na niž by byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, nebo daná norma nesplňuje požadavky, které má upravovat;

b)Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací, aby vypracovaly návrh harmonizované normy pro požadavky stanovené v článcích 5 až 11 a článku 24 nebo aby takovou normu zrevidovaly, a je splněna některá z těchto podmínek:

i) žádná z evropských normalizačních organizací, kterým byla žádost určena, ji nepřijala;

ii) alespoň jedna z evropských normalizačních organizací, kterým byla žádost určena, žádost přijala, avšak požadované normy:

–nebyly přijaty ve lhůtě, která byla v žádosti uvedena,

–nejsou v souladu se žádostí,

–nejsou zcela v souladu s požadavky, které mají upravovat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

3.V okamžiku, kdy jsou v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu, posoudí Komise, zda je třeba zrušit nebo pozměnit prováděcí akty uvedené v odstavci 2 nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky stanovené v článcích 5 až 11 a článku 24.

Článek 33
Postup posuzování shody

Posuzování shody obalů s požadavky stanovenými v článcích 5 až 11 se provádí v souladu s postupem stanoveným v příloze VII.

Článek 34
EU prohlášení o shodě

1.EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v článcích 5 až 11.

2.EU prohlášení o shodě se vypracuje podle vzoru uvedeného v příloze VIII, obsahuje prvky stanovené v modulu uvedeném v příloze VII a je průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se obal uvádí nebo dodává na trh.

3.Pokud se na obal nebo balený výrobek vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro účely všech těchto aktů Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení se uvedou dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení. Může mít podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými EU prohlášeními o shodě.

4.Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za soulad obalu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Kapitola VII
Nakládání s obaly a obalovými odpady

ODDÍL 1 – Obecná ustanovení

Článek 35
Příslušný orgán

1.Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů, které jsou odpovědné za dodržování a prosazování povinností stanovených v této kapitole, v čl. 26 odst. 1 až 10 a v článcích 27, 28 a 29.

2.Členské státy stanoví podrobnosti o organizaci a činnosti příslušného orgánu nebo příslušných orgánů včetně správních a procesních pravidel upravujících:

a)registraci producentů v souladu s článkem 39;

b)organizaci a kontrolu požadavků na podávání informací podle čl. 39 odst. 7;

c)dohled nad dodržováním povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta v souladu s článkem 40;

d)zpřístupňování informací v souladu s článkem 50.

3.Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 3 měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi názvy a adresy příslušných orgánů určených podle odstavce 1. Členské státy sdělí Komisi bez zbytečného prodlení všechny změny názvů nebo adres těchto příslušných orgánů.

Článek 36
Zpráva včasného varování

1.Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů stanovených v článcích 38 a 46, a to nejpozději tři roky před každou ze lhůt stanovených v uvedených článcích.

2.Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)odhad dosažení cílů jednotlivými členskými státy;

b)seznam členských států, u nichž hrozí, že cílů v příslušných lhůtách nedosáhnou, společně s vhodnými doporučeními pro ně;

c)příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které by mohly sloužit jako vodítko ve vztahu k pokroku při dosahování stanovených cílů.

Článek 37
Plány pro nakládání s odpady

Členské státy zahrnou do plánů pro nakládání s odpady podle článku 28 směrnice 2008/98/ES zvláštní kapitolu o nakládání s obaly a obalovými odpady včetně opatření přijatých podle článků 38 a 45 tohoto nařízení.

ODDÍL 2 – Předcházení vzniku odpadů

Článek 38
Předcházení vzniku obalových odpadů

1.Každý členský stát sníží množství obalových odpadů produkované na obyvatele ve srovnání s množstvím těchto odpadů, které bylo podle údajů předložených Komisi v souladu s rozhodnutím 2005/270/ES vyprodukováno na obyvatele v roce 2018, o:

a)5 % do roku 2030;

b)10 % do roku 2035;

c)15 % do roku 2040.

2.Členské státy zavedou opatření s cílem předcházet vzniku obalových odpadů a minimalizovat dopad obalů na životní prostředí.

3.Členské státy mohou pro účely odstavce 2 využít ekonomické nástroje a další opatření k poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, jejichž příklady jsou uvedeny v přílohách IV a IVa směrnice 2008/98/ES, nebo jiné vhodné nástroje a opatření včetně pobídek prostřednictvím systémů rozšířené odpovědnosti producenta a požadavků, aby producenti nebo organizace odpovědnosti producentů přijali plány pro předcházení vzniku odpadů. Tato opatření jsou přiměřená a nediskriminační a jsou navržena tak, aby v souladu se Smlouvou bránila překážkám obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.

4.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] přezkoumá cíle stanovené v odstavci 1. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které, uzná-li to za vhodné, připojí legislativní návrh.

5.Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních požadavků stanovených v tomto článku.

ODDÍL 3

Registr producentů a rozšířená odpovědnost producenta

Článek 39
Registr producentů

1.Členské státy zavedou registr, který slouží ke kontrole souladu producentů obalů s požadavky stanovenými v této kapitole.

S cílem usnadnit registraci producentů nebo pověřených zástupců pro rozšířenou odpovědnost producenta ve všech členských státech odkazuje registr na internetové stránky dalších vnitrostátních registrů producentů.

2.Producenti jsou povinni nechat se zapsat do registru uvedeného v odstavci 1. Za tímto účelem předloží žádost o registraci v každém členském státě, ve kterém poprvé dodají obal na trh. Pokud producent jmenoval organizaci odpovědnosti producentů podle čl. 41 odst. 1, plní povinnosti stanovené v tomto článku tato organizace, nestanoví-li členský stát, v němž je registr veden, jinak.

3.Povinnosti stanovené v tomto článku mohou být jménem producenta splněny pověřeným zástupcem pro rozšířenou odpovědnost producenta.

4.Producenti nedodávají obaly na trh, pokud nejsou oni nebo jejich pověření zástupci pro rozšířenou odpovědnost producenta v daném členském státě zaregistrováni.

5.V žádosti o registraci se uvedou informace v souladu s částí A přílohy IX. Členské státy si mohou vyžádat doplňující informace nebo doklady, je-li to nezbytné pro efektivní používání registru.

6.Pokud pověřený zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta zastupuje více než jednoho producenta, uvede kromě informací podle odstavce 5 zvlášť jméno či název a kontaktní údaje každého ze zastupovaných producentů.

7.Producent nebo jeho pověřený zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta nebo organizace odpovědnosti producentů podává příslušnému orgánu, který je za registr odpovědný, do 1. března informace stanovené v části B přílohy IX za každý celý předcházející kalendářní rok.

8.Příslušný orgán odpovědný za registr:

a)přijímá žádosti producentů o registraci podle odstavce 2 prostřednictvím systému elektronického zpracování dat, jehož podrobnosti se zpřístupní na internetových stránkách příslušných orgánů;

b)provádí registrace a poskytuje registrační číslo, a to nejpozději do dvanácti týdnů od okamžiku, kdy byly poskytnuty všechny informace stanovené v odstavcích 5 a 6;

c)může stanovit postupy, pokud jde o požadavky a proces registrace, aniž by přidal podstatné požadavky k těm, které jsou stanoveny v odstavcích 5 a 6;

d)může účtovat producentům přiměřené poplatky založené na nákladech vynaložených na zpracování žádostí uvedených v odstavci 2;

e)přijímá a kontroluje informace podané podle odstavce 7.

9.Producent nebo jeho pověřený zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta nebo organizace odpovědnosti producentů oznámí bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu veškeré změny informací obsažených v registraci a jakékoli trvalé zastavení dodávek obalů uvedených v registraci na trh na území členského státu. Dojde-li k zániku nebo smrti producenta, je z registru vymazán.

10.Pokud nejsou informace z registru producentů veřejně přístupné, zajistí členské státy, aby byl poskytovatelům online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty smlouvy na dálku umožněn bezplatný přístup k těmto informacím.

11.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát pro zápis do registru a pro podávání informací pro účely registru a určí, jak podrobné mají předkládané údaje být a jakých druhů obalů a kategorií materiálů se mají týkat.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

Článek 40
Rozšířená odpovědnost producenta

1.Producenti obalů mají rozšířenou odpovědnost producenta za obaly, jež dodávají poprvé na trh na území členského státu, v rámci systémů zavedených v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES a s tímto oddílem.

2.Producent písemně jmenuje pověřeného zástupce pro rozšířenou odpovědnost producenta v každém členském státě, v němž není usazen a v němž obal poprvé dodává.

3.Poskytovatelé online platforem umožňujících spotřebitelům uzavírat s producenty smlouvy na dálku, kteří spadají do oblasti působnosti oddílu 4 kapitoly III nařízení (EU) 2022/2065, obdrží od producentů, kteří nabízejí obaly spotřebitelům nacházejícím se v Unii, tyto informace:

a)informace o registraci producenta podle článku 39 v členském státě, v němž se spotřebitel nachází, a registrační číslo či čísla producenta v příslušném registru;

b)samoosvědčení, kterým producent potvrzuje, že nabízí pouze obaly, u nichž jsou v členském státě, ve kterém se spotřebitel nachází, splněny požadavky týkající se rozšířené odpovědnosti producenta uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Článek 41
Organizace odpovědnosti producentů

1.Producenti mohou pověřit organizaci odpovědnosti producentů schválenou v souladu s článkem 42, aby plnila jejich jménem povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti producenta. Členské státy mohou přijmout opatření, na jejichž základě bude pověření organizace odpovědnosti producentů povinné.

2.Pokud je na území členského státu schváleno více organizací odpovědnosti producentů, které plní povinnosti vyplývající z rozšířené odpovědnosti producenta jménem producentů, zajistí členský stát, aby tyto organizace dohromady pokrývaly celé území členského státu, pokud jde o činnosti podle čl. 42 odst. 3 a článků 43 a 44. Členské státy pověří příslušný orgán nebo jmenují nezávislou třetí stranu, aby dohlížely na to, aby organizace odpovědnosti producentů plnily své povinnosti koordinovaně.

3.Organizace odpovědnosti producentů zajistí důvěrnost údajů, jimiž disponují, pokud jde o chráněné informace nebo informace, které lze přímo přiřadit k jednotlivým producentům nebo jejich pověřeným zástupcům.

4.Vedle informací, jež jsou uvedeny v čl. 8a odst. 3 písm. e) směrnice 2008/98/ES, a s výhradou obchodního a průmyslového tajemství zveřejní organizace odpovědnosti producentů na svých internetových stránkách alespoň jednou ročně informace o množství obalů, které byly poprvé dodány na trh na území členského státu, a o úrovních využitých a recyklovaných materiálů ve vztahu k množství obalů, u nichž vykonávají povinnosti vyplývající z odpovědnosti producenta.

Článek 42
Schválení plnění rozšířené odpovědnosti producenta

1.V případě individuálního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta producent nebo v případě kolektivního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta jmenovaná organizace odpovědnosti producentů požádají příslušný orgán o schválení.

2.Členské státy v rámci opatření, kterými stanoví správní a procesní pravidla uvedená v článku 35, určí požadavky a podrobnosti schvalovacího postupu, který se může lišit pro individuální nebo kolektivní plnění rozšířené odpovědnosti producentů, a způsoby ověřování souladu včetně informací, které za tímto účelem poskytnou producenti nebo organizace odpovědnosti producentů. Schvalovací postup zahrnuje požadavky na ověření opatření zavedených s cílem zajistit soulad s požadavky stanovenými v odstavci 3 a časové rámce pro toto ověření, které nepřekročí dvanáct týdnů od předložení úplné dokumentace k žádosti. Toto ověření provede nezávislý odborník, který vydá ověřovací zprávu o výsledku ověření. Tento odborník je nezávislý na příslušném orgánu a na organizacích odpovědnosti producentů či producentech schválených pro účely individuálního plnění.

3.Opatření, která zavedou členské státy v souladu s odstavcem 2, zahrnují opatření k zajištění toho, aby:

a)byly splněny požadavky stanovené v čl. 8a odst. 3 písm. a) až d) směrnice 2008/98/ES;

b)opatření zavedená producentem nebo organizací odpovědnosti producentů byla s ohledem na množství a druhy obalů, které producent nebo producenti, jejichž jménem organizace odpovědnosti producentů jedná, dodávají poprvé na trh na území členského státu, dostatečná k tomu, aby byl umožněn bezplatný zpětný odběr nebo sběr obalových odpadů v souladu s čl. 43 odst. 1 a 2 a článkem 44, a to s četností přiměřenou dané oblasti a danému objemu;

c)byly za tímto účelem uzavřeny nezbytné dohody, včetně předběžných dohod, s distributory, orgány veřejné správy nebo třetími stranami, které jejich jménem provádějí nakládání s odpady;

d)byla k dispozici nezbytná třídicí a recyklační kapacita, aby se zajistilo, že sesbírané obalové odpady budou následně předmětem předběžného zpracování a recyklace;

e)byl splněn požadavek stanovený v odstavci 6.

4.Producent nebo organizace odpovědnosti producentů oznámí bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu veškeré změny informací obsažených v žádosti o schválení, veškeré změny, které se týkají podmínek, za nichž bylo schválení uděleno, nebo trvalé ukončení činnosti.

5.Příslušný orgán může rozhodnout o zrušení příslušného schválení zejména tehdy, pokud již producent nebo organizace odpovědnosti producentů nesplňují požadavky týkající se organizace zpracování obalových odpadů nebo neplní povinnosti v souvislosti s podáváním informací příslušnému orgánu nebo v souvislosti s oznamováním jakýchkoli změn, které se týkají podmínek, za nichž bylo schválení uděleno, nebo pokud ukončili činnost.

6.Producent v případě individuálního plnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta a organizace odpovědnosti producentů jmenované v případě kolektivního plnění rozšířené odpovědnosti producentů poskytnou přiměřenou záruku určenou na pokrytí nákladů souvisejících s operacemi nakládání s odpady, které nese producent nebo organizace odpovědnosti producentů v případě neplnění povinností vyplývajících z rozšířené odpovědnosti producenta, a to i v případě trvalého ukončení činnosti nebo platební neschopnosti. Tato záruka může mít formu pojištění recyklace nebo vázaného bankovního účtu nebo účasti producenta v organizaci odpovědnosti producentů. Členské státy mohou stanovit další požadavky na tuto záruku.

ODDÍL 4

Systémy zpětného odběru, sběru a zálohování

Článek 43
Systémy zpětného odběru a sběru

1.Členské státy zajistí zřízení systémů umožňujících zpětný odběr a tříděný sběr všech obalových odpadů od konečných uživatelů, aby se zajistilo, že tyto odpady jsou zpracovávány v souladu s články 4 a 13 směrnice 2008/98/ES, a aby se usnadnila jejich příprava k opětovnému použití a vysoce kvalitní recyklace.

2.Členské státy mohou povolit odchylky od odstavce 1 pod podmínkou, že společný sběr obalů nebo složek obalových odpadů nebo jejich sběr společně s jinými odpady nemají vliv na to, zda se u těchto obalů nebo složek obalových odpadů může uplatnit příprava k opětovnému použití, recyklace nebo jiné způsoby využití v souladu s články 4 a 13 směrnice 2008/98/ES, a že jsou při uvedených způsobech využití získány výstupy srovnatelné kvality, jaké je dosaženo v případě tříděného sběru.

3.Systémy uvedené v odstavci 1:

a)jsou otevřené pro účast hospodářských subjektů z dotčených odvětví, příslušných orgánů veřejné správy a třetích stran, které jejich jménem provádějí nakládání s odpady;

b)pokrývají celé území členského státu a všechny obalové odpady ze všech druhů obalů a činností a zohledňují počet obyvatel, předpokládaný objem a složení obalových odpadů i přístupnost a blízkost pro konečné uživatele. Zahrnují tříděný sběr ve veřejných prostorech, obchodních prostorech a obytných oblastech;

c)jsou otevřené pro dovážené výrobky za nediskriminačních podmínek, pokud jde o podrobné provozní podmínky, veškeré tarify stanovené pro přístup k těmto systémům a jakékoli další podmínky, a jsou navrženy tak, aby v souladu se Smlouvou bránily překážkám obchodu nebo narušování hospodářské soutěže.

4.Členské státy přijmou opatření na podporu recyklace obalových odpadů, která splňuje normy kvality, jimiž je podmíněno použití recyklovaných materiálů v příslušných odvětvích.

5.Odchylně od povinnosti provádět tříděný sběr odpadů uvedené v odstavci 3 mohou být některé druhy obalových odpadů sbírány společně, pokud tento sběr nemá vliv na to, zda se u nich může uplatnit recyklace, a při recyklaci jsou získány výstupy srovnatelné kvality, jaké je dosaženo v případě tříděného sběru.

Článek 44
Systémy zálohování a zpětného odběru

1.Členské státy do 1. ledna 2029 přijmou nezbytná opatření, kterými zajistí zřízení systémů zálohování a zpětného odběru:

a)plastových nápojových lahví na jedno použití o objemu až tři litry a

b)kovových nádob na nápoje na jedno použití o objemu až tři litry.

2.Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na obaly určené pro:

a)víno, aromatizované vinné výrobky a lihoviny;

b)mléko a mléčné výrobky uvedené v části XVI přílohy I nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, bude členskému státu udělena výjimka z povinnosti podle odstavce 1 za těchto podmínek:

a)úroveň tříděného sběru příslušného obalového formátu podle čl. 43 odst. 3 a 4 oznámená Komisi podle čl. 50 odst. 1 písm. c) je vyšší než 90 % hmotnosti dotčených obalů uvedených na trh na území daného členského státu v kalendářních letech 2026 a 2027. Pokud tyto údaje nebyly dosud Komisi předloženy, poskytne členský stát řádné odůvodnění podložené ověřenými vnitrostátními údaji a popis zavedených opatření, kterými doloží, že jsou splněny podmínky pro výjimku stanovené v tomto odstavci;

b)nejpozději 24 měsíců před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1 tohoto článku uvědomí členský stát Komisi o své žádosti o výjimku a předloží plán provádění, v němž uvede strategii s konkrétními opatřeními včetně harmonogramu, která zajišťují dosažení úrovně tříděného sběru 90 % hmotnosti obalů uvedených v odstavci 1.

4.Do tří měsíců od obdržení plánu provádění předloženého podle odst. 3 písm. b) může Komise členský stát požádat, aby tento plán upravil, pokud má za to, že není v souladu s požadavky stanovenými v písmenu c) uvedeného odstavce. Dotčený členský stát předloží upravený plán do tří měsíců od obdržení žádosti Komise.

5.Pokud úroveň tříděného sběru obalů uvedených v odstavci 1 v dotčeném členském státě klesne a zůstane nižší než 90 % hmotnosti daného obalového formátu uvedeného na trh po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let, oznámí Komise dotčenému členskému státu, že výjimka se již nepoužije. Systém zálohování a zpětného odběru se zřídí do 1. ledna druhého kalendářního roku následujícího po roce, v němž Komise dotčenému členskému státu oznámila, že výjimka se již nepoužije.

6.Členské státy se vynasnaží zavést a udržovat systémy zálohování a zpětného odběru zejména skleněných nápojových lahví na jedno použití, nápojových kartonů a opětovně použitelných obalů. Členské státy se vynasnaží zajistit, aby se systémy zálohování a zpětného odběru určené pro formáty obalů na jedno použití, zejména pro skleněné nápojové lahve na jedno použití, daly tam, kde je to z technického a ekonomického hlediska možné, použít i pro opětovně použitelné obaly.

7.Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních požadavků stanovených v tomto článku.

8.Členské státy zajistí, aby odběrná místa a možnosti vracení v případě opětovně použitelných obalů, které mají podobný účel a formát jako obaly uvedené v odstavci 1, nebyly pro konečné uživatele méně příhodné než způsoby, kterými mohou do systému zálohování a zpětného odběru vracet obaly na jedno použití.

9.Do 1. ledna 2028 členské státy zajistí, aby všechny systémy zálohování a zpětného odběru včetně systémů zřízených podle odstavce 5 splňovaly minimální kritéria uvedená v příloze X.

ODDÍL 5

Opětovné použití a opětovné plnění

Článek 45
Opětovné použití a opětovné plnění

1.Členské státy přijmou opatření na podporu zřizování systémů opětovného použití obalů a systémů opětovného plnění způsobem šetrným k životnímu prostředí. Tyto systémy splňují požadavky stanovené v článcích 24 a 25 a příloze VI tohoto nařízení a neohrožují hygienu potravin nebo bezpečnost spotřebitelů.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat:

a)použití systémů zálohování a zpětného odběru, které splňují minimální požadavky uvedené v příloze X, pro opětovně použitelné obaly a pro obalové formáty neuvedené v čl. 44 odst. 1;

b)použití ekonomických pobídek, včetně požadavků na konečné distributory, ke zpoplatnění obalů na jedno použití nebo k informování spotřebitelů o nákladech na tyto obaly v místě prodeje;

c)požadavky, aby koneční distributoři dodávali určitý procentuální podíl jiných výrobků než těch, na něž se vztahují cíle stanovené v článku 26, v opětovně použitelných obalech v rámci systému opětovného použití nebo formou opětovného naplnění, pod podmínkou, že to nepovede k narušení jednotného trhu nebo ke vzniku překážek obchodu s výrobky z jiných členských států.

ODDÍL 6

Cíle v oblasti recyklace a podpora recyklace

Článek 46
Cíle v oblasti recyklace a podpora recyklace

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby na celém svém území dosáhly těchto cílových úrovní recyklace:

a)do 31. prosince 2025 alespoň 65 % hmotnosti veškerých vyprodukovaných obalových odpadů;

b)do 31. prosince 2025 těchto minimálních procentuálních podílů hmotnosti těchto konkrétních materiálů obsažených ve vyprodukovaných obalových odpadech:

i)50 % plastů;

ii)25 % dřeva;

iii)70 % železných kovů;

iv)50 % hliníku;

v)70 % skla;

vi)75 % papíru a lepenky;

c)do 31. prosince 2030 alespoň 70 % hmotnosti veškerých vyprodukovaných obalových odpadů;

d)do 31. prosince 2030 těchto minimálních procentuálních podílů hmotnosti těchto konkrétních materiálů obsažených ve vyprodukovaných obalových odpadech:

i)55 % plastů;

ii)30 % dřeva;

iii)80 % železných kovů;

iv)60 % hliníku;

v)75 % skla;

vi)85 % papíru a lepenky.

2.Aniž je dotčen odst. 1 písm. a), může členský stát odložit lhůtu stanovenou v odst. 1 písm. b) pro cíle uvedené v bodech i) až vi) až o pět let za těchto podmínek:

a)odchylka od uvedených cílů během odkladného období je omezena na nejvýše 15 procentních bodů z jediného cíle nebo rozdělených mezi dva cíle;

b)v důsledku odchylky od uvedených cílů během odkladného období neklesne míra recyklace u žádného cíle pod 30 %;

c)v důsledku odchylky od uvedených cílů během odkladného období neklesne míra recyklace u žádného z cílů uvedených v odst. 1 písm. b) bodech v) nebo vi) pod 60 % a

d)nejpozději 24 měsíců před uplynutím příslušné lhůty stanovené v odst. 1 písm. b) tohoto článku oznámí členský stát Komisi svůj záměr tuto lhůtu odložit a předloží Komisi plán provádění v souladu s přílohou XI tohoto nařízení, který může být spojen s plánem provádění předloženým podle čl. 11 odst. 3 písm. b) směrnice 2008/98/ES.

3.Do tří měsíců od obdržení plánu provádění předloženého podle odst. 2 písm. d) může Komise členský stát požádat, aby tento plán upravil, pokud má za to, že není v souladu s požadavky stanovenými v příloze XI. Dotčený členský stát předloží upravený plán do tří měsíců od obdržení žádosti Komise.

4.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 let od vstupu tohoto nařízení v platnost] přezkoumá cíle stanovené v odst. 1 písm. c) a d) s cílem je zvýšit nebo stanovit další cíle. Za tímto účelem Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které, uzná-li to za vhodné, připojí legislativní návrh.

5.Členské státy případně podporují používání materiálů získaných recyklací obalových odpadů k výrobě obalů a dalších výrobků:

a)zlepšováním tržních podmínek pro takové materiály;

b)přezkoumáním stávajících pravidel, která brání použití těchto materiálů.

6.Členský stát může za předpokladu, že dodrží obecná pravidla stanovená ve Smlouvě a neporuší ustanovení tohoto nařízení, přijmout ustanovení nad rámec minimálních požadavků stanovených v tomto článku.

Článek 47
Pravidla pro výpočet dosažení cílů v oblasti recyklace

1.Výpočet, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 46 odst. 1, se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto článku.

2.Členské státy vypočítají hmotnost obalových odpadů vyprodukovaných v daném kalendářním roce. Výpočet obalových odpadů vyprodukovaných v členském státě musí být vyčerpávající.

3.Členské státy vypočítají hmotnost obalových odpadů recyklovaných v daném kalendářním roce. Hmotnost recyklovaných obalových odpadů se vypočítá jako hmotnost obalů, které se staly odpadem a poté, co byly předmětem veškerých nezbytných kontrol, třídění a dalších předběžných postupů k odstranění odpadních materiálů, na něž se nevztahuje následné přepracování, a k zajištění vysoké kvality recyklace, vstupují do recyklace, v níž dojde k vlastnímu přepracování odpadních materiálů na výrobky, materiály nebo látky.

4.U kompozitních obalů a dalších obalů složených z více než jednoho materiálu se výpočet a vykazování provádějí pro jednotlivé materiály, které jsou v nich obsaženy. Členské státy se od tohoto požadavku mohou odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obalové jednotky a v žádném případě nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obalové jednotky.

5.Obalové odpady vyvezené z Unie započítá jako recyklované odpady členský stát, v němž byly sebrány, pouze může-li vývozce v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 prokázat, že přeprava odpadů splňuje požadavky uvedeného nařízení a že recyklace obalových odpadů mimo Unii proběhla za podmínek, které všeobecně odpovídají podmínkám stanoveným v příslušných právních předpisech Unie.

6.Pro účely odstavce 3 je hmotnost recyklovaných obalových odpadů měřena v okamžiku, kdy odpady vstupují do recyklace.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto článku lze hmotnost recyklovaných obalových odpadů měřit při výstupu z jakéhokoli třídění, pokud:

a)jsou tyto odpady z výstupu následně recyklovány;

b)hmotnost materiálů nebo látek, které jsou odstraněny dalšími postupy předcházejícími recyklaci a nejsou následně recyklovány, není zahrnuta do hmotnosti odpadů, které jsou vykazovány jako recyklované.

7.Členské státy zavedou účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti obalových odpadů, jenž zajistí plnění podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7. Tento systém mohou tvořit elektronické registry zřízené podle čl. 35 odst. 4 směrnice 2008/98/ES nebo technické specifikace ke kvalitativním požadavkům na tříděný odpad. Pokud nelze získat spolehlivé údaje jiným způsobem, může rovněž zahrnovat průměrné míry ztrát tříděného odpadu u různých druhů odpadu a různých postupů nakládání s odpady. Průměrné míry ztrát se vypočítají na základě pravidel pro výpočet stanovených v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 11a odst. 10 směrnice 2008/98/ES.

8.Množství biologicky rozložitelných obalových odpadů, které vstupují do aerobního nebo anaerobního zpracování, lze započítat jako recyklované odpady, pokud při takovémto zpracování vzniká kompost, digestát či jiný výstup, který obsahuje srovnatelné množství recyklovaného materiálu ve vztahu ke vstupu a který má být použit jako recyklovaný výrobek, materiál nebo látka. Pokud je tento výstup aplikován na půdu, mohou jej členské státy započítat jako recyklovaný odpad pouze tehdy, pokud má jeho použití přínos v oblasti zemědělství nebo vede k ekologickému zlepšení.

9.Množství obalových odpadů, které po přípravě před přepracováním přestaly být odpadem, lze započítat jako recyklované odpady, pokud je daný materiál určen k následnému přepracování na výrobky, materiály nebo látky, jež budou použity k původnímu nebo jinému účelu. Jako recyklované odpady se však nezapočítají materiály, které přestaly být odpadem a které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky k výrobě energie nebo mají být spáleny, zasypány nebo uloženy na skládku.

10.Členské státy mohou zohlednit recyklaci kovů vytříděných po spálení odpadu, a to v poměru k podílu spálených obalových odpadů, pokud tyto recyklované kovy splňují určitá kvalitativní kritéria stanovená v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1004.

11.Obalové odpady odeslané do jiného členského státu za účelem recyklace v tomto jiném členském státě může započítat jako recyklované odpady pouze členský stát, v němž byly tyto obalové odpady sebrány.

12.Obalové odpady vyvezené z Unie započítá jako recyklované odpady členský stát, v němž byly sebrány, pouze jsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 3 a může-li vývozce v souladu s nařízením (ES) č. 1013/2006 prokázat, že přeprava odpadů splňuje požadavky uvedeného nařízení, mimo jiné že zpracování obalových odpadů mimo Unii proběhlo za podmínek, které všeobecně odpovídají požadavkům příslušných právních předpisů Unie v oblasti ochrany životního prostředí.

Článek 48
Pravidla pro výpočet dosažení cílů v oblasti recyklace se zahrnutím opětovného použití

1.Členský stát se může rozhodnout, že upraví úroveň cílů uvedených v čl. 46 odst. 1 na určitý rok zohledněním průměrného podílu opětovně použitelných prodejních obalů, které byly v předcházejících třech letech poprvé uvedeny na trh a opětovně použity v rámci systému opětovného použití obalů.

Tyto upravené úrovně se vypočítají odečtením:

a)podílu opětovně použitelných prodejních obalů uvedených v prvním pododstavci na všech prodejních obalech, které byly uvedeny na trh, od cílů stanovených v čl. 46 odst. 1 písm. a) a c) a

b)podílu opětovně použitelných prodejních obalů uvedených v prvním pododstavci, které jsou vyrobeny z příslušného obalového materiálu, na všech prodejních obalech vyrobených z tohoto materiálu, které byly uvedeny na trh, od cílů stanovených v čl. 46 odst. 1 písm. b) a d).

Pro účely výpočtu příslušných upravených úrovní cílů se zohlední nejvýše pět procentních bodů průměrného podílu opětovně použitelných prodejních obalů.

2.Členský stát může při výpočtu cílů stanovených v čl. 46 odst. 1 písm. a), písm. b) bodě ii), písm. c) a písm. d) bodě ii) zohlednit množství dřevěných obalů, které byly opraveny za účelem opětovného použití. 

ODDÍL 7

Informace a předkládání údajů

Článek 49
Informace o předcházení vzniku obalových odpadů a nakládání s nimi

1.Kromě informací uvedených v čl. 8a odst. 2 směrnice 2008/98/ES a v článku 11 tohoto nařízení zpřístupňují producenti nebo organizace odpovědnosti producentů, byly-li jmenovány v souladu s čl. 41 odst. 1, konečným uživatelům, a zejména spotřebitelům, v souvislosti s předcházením vzniku obalových odpadů a nakládáním s nimi v případě obalů, které producenti dodávají na území členského státu, informace o:

a)tom, jak mohou koneční uživatelé přispět k předcházení vzniku odpadů, včetně osvědčených postupů;

b)dostupných možnostech opětovného použití obalů;

c)úloze konečných uživatelů v podpoře tříděného sběru odpadních obalových materiálů včetně nakládání s obaly obsahujícími nebezpečné výrobky nebo odpady;

d)významu štítků a symbolů umístěných, vyznačených nebo natištěných na obalech v souladu s článkem 11 nebo uvedených v dokladech přiložených k baleným výrobkům;

e)dopadu nepatřičného odstraňování obalových odpadů, jako je například vyhazování mimo místa určená k odkládání odpadu nebo do směsného komunálního odpadu, na životní prostředí, lidské zdraví nebo bezpečnost osob a o nepříznivém dopadu obalů na jedno použití, zejména plastových nákupních tašek, na životní prostředí;

f)vlastnostech kompostovatelných obalů z hlediska kompostování a o vhodných možnostech nakládání s odpady z těchto obalů.

2.Informace uvedené v odstavci 1 musí být aktuální a poskytují se prostřednictvím:

a)internetových stránek nebo jiných prostředků elektronické komunikace;

b)informování veřejnosti;

c)vzdělávacích programů a kampaní;

d)informačních tabulí v jazyce nebo jazycích, kterým uživatelé a spotřebitelé snadno rozumějí.

3.Pokud jsou informace poskytovány veřejně, musí být zachována důvěrnost obchodně citlivých informací v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

Článek 50
Předkládání údajů Komisi

1.Členské státy předkládají Komisi za každý kalendářní rok tyto údaje:

a)údaje o provádění čl. 46 odst. 1 písm. a) až d) a o opětovně použitelných obalech;

b)roční spotřebu velmi lehkých plastových nákupních tašek, lehkých plastových nákupních tašek a tlustostěnných plastových nákupních tašek na osobu zvlášť pro každou kategorii;

c)úroveň tříděného sběru obalů, na něž se vztahuje povinnost zřídit systémy zálohování a zpětného odběru stanovená v čl. 44 odst. 1.

Členské státy mohou poskytnout údaje o roční spotřebě velmi tlustostěnných plastových nákupních tašek na osobu.

2.Členské státy předkládají za každý kalendářní rok pro jednotlivé obalové materiály a druhy obalů uvedené v tabulce 1 v příloze IX údaje o:

a)množství obalů uvedených na trh u jednotlivých druhů obalů a obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze IX;

b)množství obalových odpadů sebraných v rámci tříděného sběru u jednotlivých obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze IX;

c)míře recyklace;

d)instalované třídicí a recyklační kapacitě u jednotlivých druhů obalů a obalových materiálů uvedených v tabulce 1 v příloze II.

3.První sledované období se týká:

a)prvního celého kalendářního roku po vstupu prováděcího aktu, kterým se v souladu s odstavcem 7 stanoví formát pro předkládání údajů Komisi, v platnost, pokud jde o povinnosti stanovené v odst. 1 písm. a) a b) a v odstavci 2;

b)kalendářního roku, který začíná 1. ledna 2028, pokud jde o povinnost stanovenou v odst. 1 písm. c).

4.Členské státy předávají údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 elektronicky do devatenácti měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly údaje shromážděny. Údaje předkládají elektronicky do devatenácti měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly shromážděny, ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 7.

5.K údajům, jež členské státy zpřístupní v souladu s tímto článkem, se připojí zpráva o kontrole kvality. Tato zpráva je předkládána ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 7.

6.K údajům, jež členské státy zpřístupní v souladu s tímto článkem, se připojí zpráva o opatřeních přijatých podle čl. 47 odst. 5 a 8, případně včetně podrobných informací o průměrné míře ztrát.

7.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme prováděcí akty, kterými stanoví:

a)pravidla pro výpočet, ověřování a předkládání údajů v souladu s odst. 1 písm. a) a c) a odstavcem 2, včetně metodiky určování vyprodukovaných obalových odpadů, a formát pro předkládání údajů;

b)metodiku výpočtu roční spotřeby lehkých plastových nákupních tašek na osobu uvedené v odst. 1 písm. b) a formát pro předkládání těchto údajů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

8.Členské státy vyžadují od všech hospodářských subjektů, které dodávají obaly do členských států, aby příslušným orgánům poskytovaly přesné a spolehlivé údaje, aby členské státy mohly plnit své povinnosti týkající se předkládání údajů podle tohoto článku, a v příslušných případech vezmou v úvahu zvláštní problémy, které jsou u malých a středních podniků spojeny s poskytováním podrobných údajů.

Článek 51
Databáze obalů

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byly pro obaly a obalové odpady vytvořeny, pokud již neexistují, harmonizované databáze.

2.Databáze uvedené v odstavci 1 obsahují:

a)informace o velikosti, parametrech a vývoji toků obalů a obalových odpadů na úrovni jednotlivých členských států;

b)informace o toxicitě nebo nebezpečnosti obalových materiálů a komponent používaných k jejich výrobě;

c)údaje uvedené v příloze XII.

Kapitola VIII
Ochranné postupy

Článek 52
Postup nakládání s obaly představujícími riziko na vnitrostátní úrovni

1.Aniž je dotčen článek 19 nařízení (EU) 2019/1020, pokud mají orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu dostatečné důvody domnívat se, že obal, na nějž se vztahuje toto nařízení, představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, provedou hodnocení, zda dotčený obal splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením, které se rizika týkají. Příslušné hospodářské subjekty s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.

Zjistí-li orgány dozoru nad trhem v průběhu tohoto hodnocení, že obal požadavky stanovené v tomto nařízení nesplňuje, neprodleně požádají příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, již stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze a případně stupni nesouladu, přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření, jimiž obal uvede do souladu s uvedenými požadavky.

2.Existují-li obavy, že obal určený pro styk s citlivými produkty, na nějž se vztahují zvláštní právní předpisy, jejichž cílem je chránit lidské zdraví, představuje riziko pro lidské zdraví, orgány dozoru odchylně od odstavce 1 nehodnotí riziko, které by pro zdraví lidí nebo zvířat znamenal obalový materiál, kdyby kontaminoval zabalený obsah, nýbrž upozorní orgány příslušné ke kontrole těchto rizik. Tyto orgány jsou příslušnými orgány ve smyslu nařízení (EU) 2017/625, nařízení (EU) 2017/745, nařízení (EU) 2017/746, směrnice 2001/83/ES nebo nařízení (EU) 2019/6.

3.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

4.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených obalů, které dodal na trh v celé Unii.

5.Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření nebo pokud nesoulad nadále trvá, přijmou orgány dozoru nad trhem všechna vhodná předběžná opatření a zakážou dodávání daného obalu na trh daného členského státu nebo jej stáhnou z trhu či z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

6.Tyto informace jsou Komisi a ostatním členským státům uvedeným v odstavci 4 sděleny prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 nařízení (EU) 2019/1020 a obsahují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího obalu, údaje o jeho původu, údaje o povaze údajného nesouladu a souvisejícího rizika, údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni, údaje o stanovisku příslušného hospodářského subjektu a případně informace podle čl. 54 odst. 1. Orgány dozoru nad trhem rovněž uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)obal nesplňuje požadavky na udržitelnost stanovené v článcích 5 až 10 tohoto nařízení;

b)nedostatky v harmonizovaných normách nebo ve společných specifikacích uvedených v článcích 31 a 32 tohoto nařízení.

7.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil tento postup, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích o nesouladu dotčeného obalu, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

8.Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odstavci 4 nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

Předběžná opatření mohou stanovit lhůtu delší nebo kratší než tři měsíce v zájmu zohlednění specifických charakteristik dotčených požadavků.

9.Členské státy zajistí, aby byl dotčený obal stažen z trhu nebo aby byla v souvislosti s dotčeným obalem nebo výrobcem neprodleně přijata jiná vhodná omezující opatření.

Článek 53
Ochranný postup Unie

1.Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 52 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

2.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující obal stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, a je-li nesoulad obalu přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách podle článku 31 tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

4.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, a je-li nesoulad obalu přisuzován nedostatkům ve společných technických specifikacích uvedených v článku 32, Komise neprodleně dotčené společné technické specifikace změní nebo zruší.

Článek 54
Vyhovující obal, který představuje riziko

1.Pokud členský stát po provedení hodnocení podle článku 52 zjistí, že ačkoli je obal v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 5 až 11, představuje riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, neprodleně vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, již stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze a případně stupni rizika, přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený obal při uvedení na trh již nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu či z oběhu.

2.Existují-li obavy, že obal určený pro styk s citlivými produkty, na nějž se vztahují zvláštní právní předpisy, jejichž cílem je chránit lidské zdraví, představuje riziko pro lidské zdraví, orgány dozoru odchylně od odstavce 1 nehodnotí riziko, které by pro zdraví lidí nebo zvířat znamenal obalový materiál, kdyby kontaminoval zabalený obsah, nýbrž upozorní orgány příslušné ke kontrole těchto rizik. Tyto orgány jsou příslušnými orgány ve smyslu nařízení (EU) 2017/625, nařízení (EU) 2017/745, nařízení (EU) 2017/746, směrnice 2001/83/ES nebo nařízení (EU) 2019/6.

3.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ohledně všech dotčených obalů, které dodal na trh v celé Unii.

4.Členský stát neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o svých zjištěních a následných opatřeních podle odstavce 1. Tyto informace obsahují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného obalu, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

5.Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, či nikoli, a pokud je to nutné, navrhne vhodná opatření.

Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se ochrany životního prostředí nebo lidského zdraví přijme Komise okamžitě použitelný prováděcí akt postupem podle čl. 58 odst. 4.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Článek 55
Kontroly obalů vstupujících na trh Unie

1.Pokud se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, sdělí orgány dozoru nad trhem neprodleně opatření uvedená v čl. 52 odst. 4 tohoto nařízení orgánům určeným podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1020. Sdělí veškeré příslušné informace, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího obalu, na nějž se opatření vztahují, a v případě baleného výrobku i údaje nezbytné pro identifikaci samotného výrobku.

2.Informace uvedené v odstavci 1 se sdělují vložením do příslušného celního systému pro řízení rizik.

3.Komise vytvoří spojení, které umožní automatické předávání informací uvedených v odstavci 1 z informačního a komunikačního systému uvedeného v čl. 52 odst. 5 do systému uvedeného v odstavci 3. Toto spojení bude uvedeno do provozu nejpozději dva roky ode dne přijetí příslušného prováděcího aktu podle odstavce 5.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví procesní pravidla a podrobnosti prováděcích opatření podle odstavce 4, včetně funkcí, prvků údajů a zpracování údajů, a pravidla týkající se zpracování osobních údajů, důvěrnosti a správy v rámci spojení uvedeného v odstavci 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 59 odst. 3.

Článek 56
Formální nesoulad

1.Členský stát požádá příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil dotčený nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:

a)nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;

b)EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;

c)kód QR nebo nosič údajů uvedený v článku 11 neposkytuje přístup k požadovaným informacím v souladu s uvedeným článkem;

d)není dostupná technická dokumentace podle přílohy VII, nebo je neúplná či obsahuje chyby;

e)chybějí informace uvedené v čl. 13 odst. 6 nebo čl. 16 odst. 3, nebo jsou nesprávné či neúplné;

f)nebyl splněn jiný administrativní požadavek stanovený v článku 13 nebo 16;

g)nebyly splněny požadavky týkající se nadměrných obalů a omezení použití některých obalových formátů stanovené v článcích 21 a 22;

h)nebyly splněny požadavky na zřízení a provoz systému opětovného použití opětovně použitelných obalů a na účast v něm uvedené v článku 24;

i)nebyly splněny požadavky stanovené pro informace o opětovném plnění v čl. 25 odst. 1 a 2;

j)nebyly splněny požadavky stanovené pro doplňovací stanice v čl. 25 odst. 3;

k)nebylo dosaženo cílů v oblasti opětovného použití a opětovného plnění stanovených v článku 26.

2.Pokud nesoulad podle odst. 1 písm. a) až f) nadále trvá, členský stát přijme všechna vhodná opatření a zakáže dodávání obalu na trh nebo zajistí, aby byl obal stažen z oběhu či z trhu.

3.Pokud nesoulad podle odst. 1 písm. g) až k) nadále trvá, uplatní členské státy pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení, která stanoví v souladu s článkem 62.

Kapitola IX
Zelené veřejné zakázky

Článek 57
Zelené veřejné zakázky

1.Veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/24/EU nebo čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/25/EU nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice 2014/25/EU při zadávání veřejných zakázek na obaly nebo balené výrobky nebo na služby, v jejichž rámci jsou obaly nebo balené výrobky využívány, v situacích, na něž se uvedené směrnice vztahují, použijí kritéria pro zelené veřejné zakázky, která se stanoví v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 3.

2.Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje na všechna zadávací řízení pro zadání veřejných zakázek na obaly nebo balené výrobky nebo na služby, v jejichž rámci jsou obaly nebo balené výrobky využívány, která veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zahájí od okamžiku, kdy uplyne dvanáct měsíců od vstupu příslušného aktu v přenesené pravomoci přijatého podle odstavce 3 v platnost.

3.Komise do [Úřad pro publikace: vložte datum = 60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58, jimiž doplní toto nařízení stanovením minimálních povinných kritérií pro zelené veřejné zakázky, která budou vycházet z požadavků stanovených v článcích 5 až 10 a z těchto prvků:

a)hodnoty a objemu veřejných zakázek zadaných na obaly nebo balené výrobky nebo na služby nebo stavební práce, v jejichž rámci jsou obaly nebo balené výrobky využívány;

b)nutnosti zajistit dostatečnou poptávku po ekologicky udržitelnějších obalech nebo balených výrobcích;

c)ekonomické proveditelnosti nákupu ekologicky udržitelnějších obalů nebo balených výrobků veřejnými zadavateli nebo zadavateli, aniž by to vyžadovalo nepřiměřené náklady.

Tato kritéria pro zelené veřejné zakázky se vypracují v souladu se zásadami obsaženými ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU a se zásadou, že musí vést k výběru obalů, které usnadní dosažení cílů tohoto nařízení.

Kapitola X
Přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 58
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4 a 6, čl. 7 odst. 9, 10 a 11, čl. 8 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 26 odst. 16 a čl. 57 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu deseti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4 a 6, čl. 7 odst. 9, 10 a 11, čl. 8 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 26 odst. 16 a čl. 57 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 4 a 6, čl. 7 odst. 9, 10 a 11, čl. 8 odst. 5, čl. 22 odst. 4, čl. 26 odst. 16 a čl. 57 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 59
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt s ohledem na prováděcí pravomoci uvedené v článku 72 nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Kapitola XI
Změny

Článek 60
Změny nařízení (EU) 2019/1020

Nařízení (EU) 2019/1020 se mění takto:

a)příloha I se mění takto:

i)bod 9 se zrušuje;

ii)doplňují se nové body, které znějí:

„X [Úřad pro publikace: vložte další číslo v pořadí] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1)“;

„X [Úřad pro publikace: vložte další číslo v pořadí] Nařízení (EU) …/… o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 94/62/ES [Úřad pro publikace vyplní údaje o zveřejnění v Úředním věstníku]“;

b) v příloze II se zrušuje bod 8.

Článek 61
Změny směrnice (EU) 2019/904

Směrnice (EU) 2019/904 se mění takto:

a)v čl. 6 odst. 5 se zrušuje písmeno b);

b)v čl. 13 odst. 1 se zrušuje písmeno e);

c)v článku 13 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Komise přezkoumá údaje a informace předložené v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích přezkumu zveřejní. Ve zprávě posoudí organizaci sběru údajů a informací, zdroje údajů a informací, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů a informací. Posouzení může zahrnovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Zpráva se vypracuje po prvním předložení údajů a informací členskými státy a poté každé čtyři roky.“

Kapitola XII
Závěrečná ustanovení

Článek 62
Sankce

1.Členské státy do [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce jsou účinné, přiměřené a odrazující. Za nedodržení požadavků stanovených v článcích 21 až 26 se udělí správní pokuta příslušnému hospodářskému subjektu.

2.Neumožňuje-li právní systém členského státu uložení správních pokut, může se použít odstavec 1 tak, aby podnět k řízení o uložení pokuty dal příslušný orgán a aby pokuta byla uložena příslušnými vnitrostátními soudy, a současně je třeba zajistit, aby tyto prostředky právní ochrany byly účinné a aby jejich účinek byl rovnocenný se správními pokutami podle uvedeného odstavce. Uložené pokuty jsou v každém případě rovněž účinné, přiměřené a odrazující.

3.Členské státy do [Úřad pro publikace: vložte datum = 1 rok od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí Komisi uvedená pravidla a opatření a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Článek 63
Hodnocení

Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení a jeho přínosu pro fungování vnitřního trhu a zlepšení environmentální udržitelnosti obalů. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o hlavních zjištěních tohoto hodnocení. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy.

Článek 64
Zrušení a přechodná ustanovení

Směrnice 94/62/ES se zrušuje s účinkem od [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Použijí se však tato přechodná ustanovení:

a)ustanovení čl. 8 odst. 2 směrnice 94/62/ES se nadále použije do [Úřad pro publikace: vložte datum = 42 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost];

b)ustanovení čl. 5 odst. 2 a 3, čl. 6 odst. 1 písm. d) a e) a článku 6a směrnice 94/62/ES se nadále použijí do [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den kalendářního roku po uplynutí 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost];

c)ustanovení čl. 12 odst. 3a, 3b, 3c a 4 směrnice 94/62/ES se nadále použijí do [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den kalendářního roku po uplynutí 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost], s výjimkou ustanovení o předávání údajů Komisi, která se nadále použijí do [Úřad pro publikace: vložte datum = poslední den kalendářního roku po uplynutí 54 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XIII.

 
Článek 65
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 80  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2023 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 81  

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek. 

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Na podporu sběru údajů v oblasti obalů a obalových odpadů je třeba uzavřít smlouvy o poskytování služeb na metodiku a validaci, jejichž objem se v letech 2026 a 2027 zvýší v důsledku nové povinnosti předkládat údaje. Očekává se, že tato opatření povedou ke zvýšení kvality údajů, což bude přínosem nejen v souvislosti s obaly, obalovými odpady a plastovými nákupními taškami, ale také v souvislosti s vlastním zdrojem z plastů.

Náklady GŘ ENV vyplývají z potřeby zadávání veřejných zakázek na sběr a analýzu údajů o recyklovatelnosti druhů obalů, vypracování metodiky pro obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech atd. (tyto náklady na období 2023–2027 se odhadují na 2,1 milionu EUR).

–

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v  příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tři pracovní místa funkční skupiny AD (stávající zaměstnanci) jsou zapotřebí pro vyjednávání a obecné provádění nařízení a pro různé přípravné práce a vypracování návrhů sekundárních právních předpisů ve lhůtách navržených v nařízení o obalech a obalových odpadech.

Další čtyři smluvní zaměstnanci (dva vyslaní národní odborníci a dva smluvní zaměstnanci) jsou zapotřebí k provádění technických prací, které zahrnují:

– průběžné zkoumání technického a hospodářského vývoje, jenž souvisí s dostupností obalů a materiálů,

– povinnosti týkající se předkládání údajů o cílech v oblasti recyklace, o sběru některých obalových formátů a o spotřebě plastových nákupních tašek,

– požadavky na recyklovatelnost některých kategorií obalů,

– harmonizovaná pravidla podávání informací v rámci režimů rozšířené odpovědnosti za podávání informací,

– harmonizovaná pravidla pro výpočet a ověřování obsahu recyklovaného materiálu v obalech,

– přezkum cílů pro obsah recyklovaného materiálu ve světle technického a hospodářského vývoje,

– pravidla pro harmonizaci požadavků na označování a formátů označování pro účely třídění spotřebiteli, pro opětovně použitelné obaly, obsah recyklovaného materiálu, kompostovatelné obaly a pro kód QR a jiné nosiče digitálních údajů, – přezkum výjimek z omezení týkajících se látek vzbuzujících obavy, které jsou obsaženy v obalech,

– stanovení minimálních povinných kritérií pro zelené veřejné zakázky.

Na GŘ ESTAT je v současnosti vyčleněno jedno pracovní místo funkční skupiny AD s polovičním úvazkem na validaci a poskytování metodických pokynů v souvislosti s obaly, obalovými odpady a lehkými plastovými nákupními taškami. Aby bylo možné řešit množství problémů, které jsou s obaly, obalovými odpady a spotřebou lehkých plastových nákupních tašek spojeny, jsou potřeba kvalitní statistiky vycházející z opatření, jež jsou vyčerpávající a srovnatelná ve všech zemích. Například u měření týkajícího se opětovně použitelných obalů v otevřených systémech existuje několik technických problémů. Pro účely vypracování lepších metodických pokynů a zajištění technické podpory a následné spolupráce s členskými státy bude od roku 2023 zapotřebí ještě jeden poloviční úvazek pracovního místa funkční skupiny AD.

Pro vypracování a zavedení metodiky pro další povinnost v oblasti předkládání údajů, totiž předkládání údajů o recyklovatelnosti od roku 2028, bude od roku 2025 potřeba jedno pracovní místo smluvního zaměstnance.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky Komise 

3.2.3.1.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–     Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.2.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.3.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/data/database

(2)    Transparency Market Research (2018) Packaging Market - Europe Industry Analysis, Size, Share, Growth, Trends and Forecast, 2018 – 2026, December 2018.

(3)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52020DC0102

(4)     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13852-2020-INIT/cs/pdf  

(5)     https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2021-0040_CS.html  

(6)    Evropská agenda dovedností je pětiletý plán, který má pomoci jednotlivcům a podnikům s rozvojem dalších a lepších dovedností v souvislosti se zelenou transformací: https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=22832&langId=en .

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2019%3A640%3AFIN

(8)    Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3.

(9)    Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1.

(10)    Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(11)    Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.

(12)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52021PC0709

(13)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A52022PC0142

(14)     https://ec.europa.eu/environment/topics/plastics/bio-based-biodegradable-and-compostable-plastics_en

(15)    SWD(2015) 111 final. https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=SWD(2015)111&lang=en

(16)    COM(2017) 312 final.

(17)    Evropská komise (2014), Hodnocení ex-post pěti směrnic o tocích odpadů, SWD(2014) 209.

(18)    https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/05a3dace-8378-11ea-bf12-01aa75ed71a1

(19)    https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12263-Snizeni-objemu-obalovych-odpadu-prezkum-pravidel_cs

(20)    Snížení objemu obalových odpadů – veřejná konzultace. https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12263-Reducing-packaging-waste-review-of-rules/public-consultation_cs  

(21)    Označené jako „Posouzení možností, jak posílit základní požadavky stanovené ve směrnici o obalech a obalových odpadech, a dalších opatření k omezení produkce obalových odpadů“ a „Podpora při dokončování legislativního návrhu a posuzování dopadů pro účely přezkumu směrnice o obalech, zahrnující nová a aktualizovaná politická opatření a informace pro vypracování legislativního návrhu“.

(22)     Scoping study to assess the feasibility of further EU measures on waste prevention and implementation of the Plastic Bags Directive. Part II – Implementation of Plastic Bags Directive (Studie oblasti působnosti zaměřená na posouzení toho, zda je proveditelné zavést další opatření EU k předcházení vzniku odpadu, a na posouzení provádění směrnice o plastových taškách. Část II – Provádění směrnice o plastových taškách) – Úřad pro publikace Evropské unie (europa.eu) .

(23)     Relevance of biodegradable and compostable consumer plastic products and packaging in a circular economy (Význam biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastových spotřebních výrobků a obalů v oběhovém hospodářství) – Úřad pro publikace Evropské unie (europa.eu) .

(24)    Celková produkce obalových odpadů v EU mezi lety 2009 a 2019 vzrostla z 66 milionů tun na 78,5 milionu tun (což představuje 19% nárůst, který je vyšší než růst hrubého národního důchodu). Roční produkce obalových odpadů v EU se v roce 2018 odhadovala na 173 kg na obyvatele, což bylo ve srovnání s rokem 2009 o 27 kg více.

(25)    Rozhodnutí Komise 2005/270/ES ze dne 22. března 2005, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázovému systému podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, naposledy pozměněné prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/665 ze dne 17. dubna 2019 (konsolidované znění, Úř. věst. L 112, 26.4.2019, s. 26).

(26)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/896 ze dne 19. června 2018, kterým se stanoví metodika pro výpočet roční spotřeby lehkých plastových nákupních tašek a kterým se mění rozhodnutí 2005/270/ES (Úř. věst. L 160, 25.6.2018, s. 6).

(27)

   Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82). 

(28)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(29)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(30)    Eurostat, Packaging waste statistics (Statistiky obalových odpadů): https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Packaging_waste_statistics

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(32)    Evropská komise (2014), Hodnocení ex-post pěti směrnic o tocích odpadů, SWD(2014) 209.

(33)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2020:98:FIN&WT.mc_id=Twitter

(34)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2019%3A640%3AFIN

(35)    Amadei A., Ardente F., Garcia-Gutierrez P., Klenert D., Nessi S., Tonini D., Tosches D., Saveyn H.
(2022). Environmental and economic assessment of plastic waste recycling: Mechanical, physical and chemical recycling technologies (Posouzení recyklace plastového odpadu z hlediska životního prostředí a hospodářství: technologie mechanické, fyzikální a chemické recyklace), dosud nevydáno.

(36)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, COM(2018) 28 final.

(37)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(38)     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13852-2020-INIT/cs/pdf

(39)     https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2021-0040_CS.html  

(40)    https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/standards-tools-and-labels/products-labelling-rules-and-requirements/sustainable-products/ecodesign-sustainable-products_cs

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(42)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa, COM(2020) 98 final.

(43)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek, COM(2020) 667 final.

(44)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).

(48)    Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 62, 2.3.2001, s. 20).

(49)    Rozhodnutí Komise 2009/292/ES ze dne 24. března 2009, kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů (Úř. věst. L 79, 25.3.2009, s. 44).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

(53)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).

(54)    Obaly určenými pro styk s citlivými produkty se rozumí plastové obaly výrobků, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (přepracované znění) (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(55)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(56)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(57)    Obaly – Specifické požadavky na výrobu a složení – Prevence snižováním zdrojů.

(58)    https://www.pro-e.org/the-green-dot-trademark

(59)    Rozhodnutí Komise ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 50, 20.2.1997, s. 28).

(60)    Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (oznámeno pod číslem C(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(61)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek (Úř. věst. L 115, 6.5.2015, s. 11).

(62)    Scoping study to assess the feasibility of further EU measures on waste prevention and implementation of the Plastic Bags Directive. Part II – Implementation of the Plastic Bags Directive (Studie oblasti působnosti zaměřená na posouzení toho, zda je proveditelné zavést další opatření EU k předcházení vzniku odpadu, a na posouzení provádění směrnice o plastových taškách. Část II – Provádění směrnice o plastových taškách), Eunomia (2021), vydal Úřad pro publikace Evropské unie, 2022.

(63)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(65)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(68)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141).

(69)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1004 ze dne 7. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a vykazování údajů o odpadech v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise C(2012) 2384 (Úř. věst. L 163, 20.6.2019, s. 66).

(70)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

(71)

   Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/896 ze dne 19. června 2018, kterým se stanoví metodika pro výpočet roční spotřeby lehkých plastových nákupních tašek a kterým se mění rozhodnutí 2005/270/ES (Úř. věst. L 160, 25.6.2018, s. 6).

(72)    Rozhodnutí Komise 2005/270/ES ze dne 22. března 2005, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázovému systému podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 86, 5.4.2005, s. 6).

(73)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(74)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(75)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(76)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(77)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(78)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(79)     NACE Rev. 2 – Statistical classification of economic activities – Products Manuals and Guidelines – Eurostat (NACE Rev. 2 – Statistická klasifikace ekonomických činností – Příručky a pokyny k výrobkům – Eurostat) (europa.eu) ; Accommodation and food service statistics – NACE Rev. 2 – Statistics Explained (Statistiky ubytování, stravování a pohostinství – NACE Rev. 2 – Srozumitelné statistiky) (europa.eu)

(80)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(81)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(82)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(83)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(84)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(85)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(86)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(87)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(88)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(89)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(90)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.