EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.12.2021

COM(2021) 798 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie pro údaje v oblasti dohledu ve finančních službách EU

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie pro údaje v oblasti dohledu ve finančních službách EU

1.Souvislosti

S pokračujícím rozvojem digitalizace 1 a pokrokem EU při plnění jejích digitálních cílů pro rok 2030 2 se objevují nové výzvy a příležitosti, které ovlivňují všechny oblasti společnosti a hospodářství, včetně finančního sektoru. Za posledních několik let digitální technologie transformovaly způsob, jakým účastníci finančních trhů vytvářejí, sdělují a využívají informace – které jsou životní mízou finančnictví – za účelem přijímání rozhodnutí. Jádrem této transformace jsou data.

Ve své evropské strategii pro data 3 Komise podtrhla význam dat jako potenciálního zdroje růstu a inovací pro hospodářství EU a zdůraznila potřebu lepšího přístupu k datům a jejich sdílení prostřednictvím společných evropských datových prostorů. Jednou z hlavních priorit strategie Komise v oblasti digitálních financí 4 je podpora inovací založených na datech v oblasti financí. Sem patří nástroje na podporu podávání zpráv a vykonávání dohledu a vytvoření společného prostoru pro finanční data, což zahrnuje data sdílená mezi podniky, zveřejňované údaje a údaje v oblasti dohledu.

Finanční instituce a další subjekty působící na finančních trzích jsou povinny vykazovat širokou škálu údajů o své finanční situaci a činnostech. Orgány dohledu EU a vnitrostátní orgány dohledu tyto údaje potřebují pro dohled nad finančními institucemi a trhy. Údaje orgánům dohledu umožňují sledovat rizika, zajišťovat finanční stabilitu a integritu trhu a chránit investory a spotřebitele finančních služeb v EU.

Objem a granularita dat vykazovaných pro účely dohledu se za poslední desetiletí podstatně zvýšily. Celkově se na finanční instituce v EU vztahuje více než 500 oznamovacích povinností, které zahrnují více než 1 000 tabulek s více než 70 000 jednotlivými údaji 5 . Přísnější oznamovací povinnosti pomohly vyřešit mezery v informacích zjištěné během celosvětové finanční krize; odrážejí také rostoucí složitost a propojenost finančního systému. Díky nim sice došlo k výraznému zlepšení kontroly ze strany orgánů dohledu, avšak narůstá také zátěž jak pro vykazující subjekty, tak pro orgány dohledu, které údaje přijímají a analyzují.

Digitální technologie mohou zátěž spojenou s podáváním zpráv výrazně snížit a umožnit orgánům dohledu účinněji a účelněji získávat poznatky z vykazovaných údajů. S cílem reagovat na příležitosti a výzvy dohledu založeného na datech pracují regulační orgány na celém světě na modernizaci podávání zpráv ve svých jurisdikcích 6 . Podávání zpráv pro účely dohledu v EU a způsob, jakým orgány shromažďují a využívají údaje, musí s tímto vývojem držet krok.

EU již dosáhla zlepšení v řadě klíčových oblastí 7 a hraje vedoucí úlohu v mezinárodních jednáních 8 s cílem podpořit harmonizaci a slaďování finančních dat na celosvětové úrovni. Pro zajištění dalšího pokroku, pokud jde o účinnost a účelnost rámce EU pro podávání zpráv pro účely dohledu, bude třeba vykonat další práce.

EU potřebuje zdokonalený systém podávání zpráv pro účely dohledu, který orgánům dohledu umožní:

·přesněji a rychleji sledovat vývoj všech trhů, nástrojů a sektorů finančního systému,

·přijímat informovanější a rychlejší rozhodnutí za účelem zajišťování finanční stability, integrity trhu a ochrany spotřebitele a dosahování dalších cílů, jako je sledování provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich účinné prosazování,

·lépe koordinovat vzájemné činnosti a dosáhnout sbližování dohledu prostřednictvím soudržnějších a interoperabilnějších datových souborů

·a současně minimalizovat regulační zátěž v souladu se zásadami Komise pro zlepšování právní úpravy a závazkem systematicky a proaktivně hledat způsoby, jak snížit zátěž vyplývající z právních předpisů 9 .

Na základě rozsáhlých diskusí se zúčastněnými stranami 10 předkládá Komise tuto strategii, jež nastiňuje přístup k dosažení cíle vytvořit v EU moderní systém podávání zpráv pro účely dohledu. Tato strategie přispívá k realizaci cílů evropské strategie pro data a strategie v oblasti digitálních financí, pokud jde o podporu digitálních inovací v Evropě. Podporou sbližování dohledu se podílí rovněž na naplňování cílů unie kapitálových trhů (UKT).

2.Východiska: současné výzvy

V rámci komplexní kontroly účelnosti požadavků EU na podávání zpráv pro účely dohledu 11 dospěla Komise k závěru, že stávající požadavky na podávání zpráv v právních předpisech Unie jsou nezbytné a účinné, pokud jde o poskytování příslušných údajů orgánům dohledu. Ve způsobu, jakým jsou vymezeny požadavky na podávání zpráv a shromažďovány údaje, však byla zjištěna neefektivnost. To má nepříznivé vedlejší účinky na kvalitu a použitelnost vykazovaných údajů, což snižuje schopnost orgánů dohledu vykonávat své funkce. Tato neefektivnost vede též k tomu, že vykazujícím subjektům vznikají v souvislosti s plněním požadavků EU na podávání zpráv dodatečné náklady, které mohou dosahovat 4 až 12 miliard EUR 12 ročně. Rámce pro podávání zpráv navíc plně nevyužívají moderní nástroje IT.

Kontrola účelnosti určila pět hlavních oblastí, v nichž je zapotřebí zlepšení:

·Konzistentnost a harmonizace požadavků na podávání zpráv: Požadavky na podávání zpráv a podrobné specifikace dat nejsou dostatečně harmonizovány a obsahují některé rozpory a nejasnosti. Nejsou dostatečně využívány společné normy, formáty a identifikátory pro data.

·Sdílení a používání dat: Různé orgány někdy shromažďují údaje, které se částečně překrývají nebo jsou velmi podobné. Data nejsou mezi orgány účinně sdílena a opakovaně používána.

·Legislativní proces a nástroje: Požadavky na podávání zpráv, včetně zmocnění evropských orgánů dohledu k vypracování technických norem, nejsou v různých rámcích pro podávání zpráv vždy jednotné. Krátké lhůty pro provedení a časté změny pravidel zvyšují náklady jak pro vykazující subjekty, tak pro orgány dohledu.

·Správa: Požadavky na podávání zpráv často vznikají bez ohledu na to, co již bylo zavedeno. Existuje prostor pro větší koordinaci a spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, od rané fáze návrhu až po sdílení dat mezi orgány.

·Technologie: Současná koncepce požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu neumožňuje plně automatizované zpracování dat ve všech oblastech. V používání moderních technologií brání vykazujícím subjektům a orgánům dohledu rovněž nedostatečná standardizace údajů.

Na základě těchto zjištění již Komise spolu s evropskými orgány dohledu provedla cílená zlepšení podávání zpráv pro účely dohledu v různých odvětvových právních předpisech. Některé ze zjištěných problémů se však týkají všech odvětví finančních služeb, a proto by měly být řešeny v rámci širšího meziodvětvového přístupu k údajům v oblasti dohledu.

3.Náš cíl

Dlouhodobým cílem Komise je modernizovat podávání zpráv pro účely dohledu v EU a zavést systém, který bude orgánům dohledu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni poskytovat přesné, konzistentní a včasné údaje a zároveň minimalizovat celkovou zátěž spojenou s podáváním zpráv pro všechny příslušné strany.

Dosažení tohoto cíle vyžaduje změny stávajících rámců pro podávání zpráv pro účely dohledu a metod shromažďování a zpracování finančních dat. Na základě zkušeností získaných z kontroly účelnosti a dalších diskusí se zúčastněnými stranami dospěla Komise k závěru, že takový systém podávání zpráv by měl zahrnovat tyto hlavní prvky:

1)Konzistentní a standardizované údaje: Standardizace údajů a společný pohled na údaje shromážděné podle různých rámců pro podávání zpráv usnadní používání digitálních technologií a zjednoduší přenos, validaci a analýzu těchto dat. Specifikace dat by měly vycházet z jasné společné terminologie, jakož i ze společných norem, formátů a pravidel pro používání jedinečných identifikátorů. Tím se zabrání nejednoznačnosti jejich výkladu a usnadní se dodržování předpisů.

2)Sdílení a opakované používání dat: Usnadněním sdílení vykazovaných údajů mezi vnitrostátními a unijními orgány dohledu a jejich opakovaného používání se sníží zátěž vykazujících subjektů, protože se zabrání duplicitním žádostem o údaje. Orgány dohledu tak rovněž budou moci překonat právní a technické překážky bránící používání dat, která jsou v držení jiného orgánu dohledu. Zdokonalené sdílení a opakované používání dat bude vyžadovat zvláštní regulační rámec a bezpečné IT prostředí pro zefektivnění toků dat, validace dat a mechanismů jejich výměny. Bude se rovněž opírat o společnou specifikaci a standardizaci datových souborů.

3)Zdokonalená koncepce požadavků na podávání zpráv: Dobře navržené a vypracované právní předpisy mají zásadní význam pro zavedení účinného a účelného systému podávání zpráv. Zdokonalený proces navrhování požadavků na podávání zpráv by měl být založen na stávajících osvědčených postupech při uplatňování zásad zlepšování právní úpravy 13 na podávání zpráv pro účely dohledu a měl by je dále rozšiřovat, a to jak v právních předpisech, tak ve specifikaci technických norem. Měl by rovněž zajistit, aby tyto zásady byly důsledně a soustavně uplatňovány ve všech rámcích pro podávání zpráv, od vypracování počátečních požadavků až po následné přezkumy.

4)Společná správa: Navržení, zavedení a udržování moderního a zdokonaleného systému podávání zpráv pro účely dohledu bude vyžadovat dostatečně spolehlivé správní mechanismy. Tyto mechanismy zlepší koordinaci a podpoří větší spolupráci mezi různými orgány dohledu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a tím jim umožní sdílet své odborné znalosti a vyměňovat si informace.

14 Realizace těchto základních prvků umožní účinnější a účelnější využívání moderních technologií, včetně regulačních technologií (RegTech) a technologií v oblasti finančního dohledu (SupTech). Používání takovýchto řešení dále sníží regulační zátěž pro vykazující subjekty a zvýší přesnost a aktuálnost dat, která dostávají orgány dohledu, a zlepší jejich schopnost tato data analyzovat.

4.Transformace podávání zpráv pro účely dohledu

Vytvoření moderního a integrovanějšího systému podávání zpráv pro účely dohledu je ambiciózní, složitý a dlouhodobý projekt. Stávající rámce pro podávání zpráv a jejich cíle jsou značně odlišné v jednotlivých odvětvích finančních služeb a významně se liší také vnitrostátní úroveň od úrovně EU. Do výměny údajů je často zapojeno několik samostatných orgánů. Přechod na společný systém musí zohlednit odlišné výchozí pozice a cíle různých legislativních rámců EU a členských států a bude vyžadovat nasazení a koordinaci na straně odvětví finančních služeb i orgánů dohledu. Bude nutné přepracovat některé postupy podávání zpráv a shromažďování údajů a nahradit starší technická řešení.

I když se očekává, že modernizace a zlepšení podávání zpráv pro účely dohledu povedou k významným dlouhodobým přínosům a úsporám nákladů, ve fázi přechodu budou nevyhnutelně spojeny také s investováním zdrojů. V zájmu omezení rizik a nákladů spojených s prováděním bude proto modernizace podávání zpráv pro účely dohledu v EU vyžadovat postupný přístup. Tento přístup zahrnuje jak cílené změny odvětvových opatření, tak dalekosáhlejší a dlouhodobější meziodvětvová zlepšení.

Komise konkrétně využije proces pravidelného přezkumu k zavádění cílených zlepšení v jednotlivých právních předpisech. Tato zlepšení budou zahrnovat: i) odstranění zjištěných překryvů nebo rozporů v rámci legislativního aktu nebo mezi různými akty; ii) vypuštění nadbytečných nebo zastaralých požadavků na podávání zpráv; iii) uvedení nebo upřesnění konkrétních definic; iv) zefektivnění toků dat mezi orgány dohledu a v) případně posílení přiměřenosti požadavků na podávání zpráv.

Souběžně s tím Komise využije technické odbornosti evropských orgánů dohledu a pověří tyto orgány, aby posoudily podávání zpráv a podnikly nezbytné kroky k jeho další integraci a aby zvýšily soudržnost a standardizaci dat v rámci svých odvětví.

Na základě pokroku v jednotlivých odvětvích bude Komise v další fázi usilovat o dokončení zavádění základních prvků a podnikne veškerá další opatření nezbytná k vytvoření integrovaného systému EU pro podávání zpráv pro účely dohledu ve všech finančních odvětvích. V roce 2023 vypracuje Komise zprávu o pokroku dosaženém při provádění této strategie a o získaných poznatcích.

4.1.Konzistentní a standardizované údaje

Za účelem zlepšení soudržnosti požadavků na podávání zpráv již Komise zavedla cílená zlepšení v řadě legislativních rámců a další zavede jako součást pravidelných legislativních přezkumů. Ohledně zajištění soudržnosti v rámci jednotlivých odvětví se však bude Komise spoléhat především na mandáty dané evropským orgánům dohledu.

V případě bankovního sektoru již Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v nařízení o kapitálových požadavcích 15 obdržel mandát k posouzení proveditelnosti integrovaného shromažďování obezřetnostních údajů, statistických údajů a údajů týkajících se řešení krizí. Příslušné práce se sice zaměřují na bankovní sektor, ale zahrnují konzistentnost a standardizaci dat, jakož i další klíčové prvky strategie, jako je sdílení dat a správa dat. Bankovní sektor je z hlediska podávání zpráv rozsáhlý a složitý, takže osvědčené postupy vytvořené v tomto sektoru mohou posloužit jako pilotní projekt. S ohledem na výsledky a doporučení orgánu EBA Komise v případě potřeby navrhne úpravy právního rámce s cílem dosáhnout konzistentnosti, standardizace a integrace 16 .

Pokud jde o pojišťovnictví, obsahuje nedávný návrh Komise na přezkum směrnice Solventnost II 17 mandát pro Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), aby ve spolupráci s ostatními evropskými orgány dohledu a Evropskou centrální bankou (ECB) pracoval na zvýšení soudržnosti mezi vykazovacími rámci a na standardizaci údajů. Orgán EIOPA by měl upřednostňovat oblasti údajů subjektů kolektivního investování a vykazování derivátů, v nichž dochází k nejvýznamnějšímu překrývání. Orgán EIOPA bude rovněž usilovat o určení a řešení všech oblastí, kde se vyskytují duplicity nebo rozpory s jinými odvětvovými rámci. Přezkum směrnice Solventnost II zavádí také cílená zjednodušení a větší proporcionalitu při podávání zpráv.

Pokud jde o odvětví investičních fondů, Komise v návrhu na přezkum směrnice o správcích alternativních investičních fondů 18 přijatém v rámci balíčku týkajícího se UKT v listopadu 2021 19 navrhuje zmocnit Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ke zlepšení sběru údajů od správců alternativních investičních fondů a k harmonizaci požadavků na vykazování údajů pro subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Před tím, než změní vzory oznámení nebo vypracuje nové, je orgán ESMA povinen provést technické posouzení ve spolupráci s ECB a orgánem EIOPA. Účelem tohoto posouzení je zajistit soulad s ostatními požadavky na podávání zpráv pro investiční fondy, zejména i v souvislosti s údaji, které pro statistické účely již shromažďuje Evropský systém centrálních bank (ESCB).

Co se týče podávání zpráv na finančních trzích, byly některé nesrovnalosti mezi rámci již vyřešeny prostřednictvím revize nařízení o infrastruktuře evropských trhů (EMIR) 20 a orgán ESMA provádí další zlepšení na technické úrovni. V návrhu na přezkum nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR) 21 , který byl přijat v rámci balíčku týkajícího se UKT, Komise navrhuje sladit zmocnění orgánu ESMA k přijímání technických norem a zajistit větší soudržnost hlášení obchodů mezi těmito rámci. Kromě toho je orgán ESMA pověřen posouzením možností pro další integraci podávání zpráv a zefektivnění toků dat. Přezkum nařízení MiFIR rovněž podporuje vytvoření služby konsolidovaných obchodních informací pro akcie a dluhopisy. Cílem je zajistit soulad s již vykazovanými údaji a vypracovat normy transparentnosti pro službu obchodních informací jako podmnožinu požadavků na podávání zpráv. Tím se zvýší kvalita údajů a zabrání se zbytečným dodatečným nákladům pro dané odvětví.

V návaznosti na tyto odvětvové iniciativy bude Komise koordinovat vypracování společného datového slovníku s cílem zajistit konzistentnost a standardizaci ve všech finančních odvětvích. Společné normy pro definování formátu dat rovněž usnadní sdílení a opakované používání dat pro různé účely. Datový slovník navíc přispěje k realizaci dalších dlouhodobějších cílů, jako je zajištění strojové čitelnosti a vykonatelnosti požadavků na podávání zpráv.

Slovník bude obsahovat popis obsahu a formátu všech údajů shromažďovaných podle různých rámců pro podávání zpráv, a to strukturovaným, komplexním, konzistentním a jednoznačným způsobem, za použití výrazů zakotvených v právních předpisech s cílem vytvořit jasnou vazbu mezi shromažďovanými datovými položkami a příslušnými legislativními požadavky 22 . Technické prvky slovníku budou realizovat příslušné orgány. Komise vypracuje pravidla pro jeho používání a správu.

S ohledem na složitost tohoto úkolu bude Komise vycházet z odborných znalostí evropských orgánů dohledu a ECB, které již mají zkušenosti s vytvářením odvětvových datových slovníků. Orgán ESMA nedávno zahájil práci na datovém slovníku ve své oblasti. Orgány EIOPA a EBA sdílejí stejnou metodiku popisu dat a pracují na větším sladění svých příslušných datových slovníků. ESCB pod vedením ECB vytvořil a dále rozšiřuje svůj jednotný datový slovník pro statistické vykazování v bankovním sektoru, který je součástí jeho rámce integrovaného podávání zpráv (IReF) 23 . Komise již zmapovala stávající požadavky na podávání zpráv a provedla pilotní projekt 24 s využitím metod strojového učení s cílem vytvořit glosář pojmů. V něm budou uvedeny výrazy používané v právních předpisech a jejich definice. Glosář přispěje k vyjasnění a zefektivnění souboru právních pojmů, jež budou použity ve společném datovém slovníku, který bude popisovat jednotlivá vykazovaná datová pole. Cílem je, aby odvětvové datové slovníky, založené na základním glosáři pojmů, byly zavedeny do roku 2024.

Klíčovým prvkem pro zajištění konzistentnosti dat je plné využívání mezinárodně uznávaných společných identifikátorů, jako je jedinečný identifikační kód produktu (UPI), jedinečný identifikační kód transakce (UTI) a identifikační kód právnické osoby (LEI). Identifikační kód právnické osoby, který umožňuje specifickou a jednoznačnou identifikaci subjektů a je nejpoužívanějším celosvětovým identifikátorem subjektů ve finančním sektoru, je obzvláště užitečný při propojování jednotlivých datových souborů, a tím usnadňuje dohled. Komise proto dále rozšíří a podpoří důslednější využívání identifikačního kódu právnické osoby ve finančním sektoru odstraněním řady klíčových mezer a zavedením požadavků na jeho používání v příslušných právních předpisech 25 . V návaznosti na doporučení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) 26 předloží Komise do roku 2023 zprávu o tom, zda má být identifikační kód právnické osoby povinný pro širší škálu právních subjektů v celé EU. Komise také bude vyvíjet úsilí na mezinárodních fórech s cílem podpořit využívání identifikačního kódu právnické osoby a dalších společných identifikátorů ve finančním sektoru v celosvětovém měřítku.

4.2.Zdokonalení sdílení a opakovaného používání dat

Údaje by měly být vykazovány pouze jednou a poté podle potřeby sdíleny a opakovaně používány různými orgány, které dohlížejí na finanční systém v EU. Komise proto hodlá zavést systém, v němž budou vykazující subjekty poskytovat data vysoké kvality a orgány budou data, která shromažďují, co nejvíce a co nejúčelněji sdílet, přičemž bude chráněna bezpečnost dat a profesní tajemství.

Za tímto účelem Komise v návrhu na přezkum směrnice o správcích alternativních investičních fondů navrhuje změnit příslušná ustanovení s cílem zajistit účelnější proces sdílení dat mezi orgány. Kromě toho Komise v probíhajícím přezkumu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů 27 , jehož výsledek má být podle současných předpokladů přijat v prvním čtvrtletí 2022, zkoumá způsoby, jak usnadnit přeshraniční poskytování služeb centrálních depozitářů cenných papírů a zavést formalizované a standardizované postupy pro spolupráci orgánů dohledu, včetně sdílení dat. V roce 2022 Komise rovněž posoudí ustanovení o sdílení údajů v rámci přezkumu požadovaného podle článku 46 nařízení o fondech peněžního trhu 28 .

Komise podporuje probíhající technické práce evropských orgánů dohledu s cílem zdokonalit sdílení a opakované používání vykazovaných údajů v jejich příslušných odvětvích. Orgán ESMA usiluje o to stát se datovým centrem pro trhy s cennými papíry v EU a zlepšit dostupnost informací na úrovni EU pro další orgány, investory a účastníky trhu. Orgán EBA v rámci svého mandátu pro integrované podávání zpráv posuzuje proveditelnost systému podávání zpráv s centrálním registrem údajů, tj. jednotného kontaktního místa pro příslušné orgány, které by jim poskytovalo dodatečnou podporu a koordinaci pro předávání dotazů na údaje a výměnu informací. Datové centrum EBA EUCLID 29 již zahrnuje veškeré údaje bankovního sektoru EU v oblasti dohledu a jeho údaje týkající se řešení krizí a orgán EBA bude na tomto centru dále stavět ve fázi provádění svého projektu integrovaného podávání zpráv. Orgán EIOPA také dále rozvíjí svůj datový rámec s cílem bezpečně shromažďovat, spravovat, analyzovat, distribuovat a zveřejňovat údaje. Jeho jádrem je centrální úložiště, které bude orgán EIOPA udržovat při současném zavádění technických zlepšení.

Ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, ECB a dalšími orgány Komise do roku 2023 přezkoumá příslušné právní předpisy s cílem určit další právní překážky bránící sdílení údajů v oblasti dohledu, statistických údajů a údajů týkajících se řešení krizí a v případě potřeby bude připravena na ně reagovat. Tato práce bude vycházet z ustanovení příslušných právních předpisů Unie, která již za přísných podmínek umožňují sdílení údajů mezi orgány na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Spolu se společným datovým slovníkem tak položí základy pro datový prostorpro dohled 30 , v němž budou moci všechny příslušné orgány získat přístup k datům, sdílet je a opakovaně je používat s tím, že bude chráněna důvěrnost a bezpečnost těchto údajů.

Komise navrhne soubor pravidel pro určování práv na přístup k datům a rozdělování odpovědnosti za posuzování kvality dat, jakož i postupy, kterými se mají různé orgány řídit před tím, než přidají, změní nebo ukončí žádosti o podávání zpráv. Komise bude rovněž usilovat o další standardizaci datových souborů používáním společného datového slovníku a podpoří vznik bezpečného IT prostředí, v němž lze k datům bezpečně získat přístup a provádět jejich výměnu bez ohledu na to, kde jsou fyzicky uložena. Komise bude i nadále úzce spolupracovat s orgány dohledu, zejména s evropskými orgány dohledu, ECB, ESRB a Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB), s cílem určit přesnou koncepci datového prostoru pro dohled.

Orgány dohledu by měly mít možnost údaje v oblasti dohledu bezproblémově kombinovat se zveřejněnými informacemi, aby získaly úplnější přehled o finančním systému, aniž by musely shromažďovat další údaje. Navrhované jednotné evropské přístupové místo (ESAP) 31 orgánům dohledu pomůže získat snadnější přístup k údajům zveřejňovaným regulovanými subjekty. Specifikace dat a příslušná pravidla pro datový prostor prodohled a pravidla a specifikace dat pro zveřejňování údajů regulovanými subjekty ve finančním sektoru budou koordinovány, aby byla zajištěna srovnatelnost a interoperabilita příslušných datových souborů.

Kromě toho mohou být některé zveřejňované informace sestavovány pomocí údajů v oblasti dohledu. Ve svém bankovním balíčku přijatém dne 27. října 2021 32 Komise navrhuje zmocnit orgán EBA k centralizaci zveřejňování údajů jednotlivými bankami s cílem zlepšit přístup k obezřetnostním údajům. Tento návrh orgánu EBA rovněž ukládá, aby zveřejňoval údaje zpřístupňované malými a nepříliš složitými bankami na základě dat vykazovaných orgánům dohledu, čímž se odstraní dodatečné náklady na zveřejňování, které bankám vznikají. Komise bude ve spolupráci s evropskými orgány dohledu pokračovat v práci na zavedení rámce pro zveřejňování údajů na základě údajů v oblasti dohledu a v další koordinaci veřejných údajů a údajů v oblasti dohledu, zejména při vypracování technických norem pro jednotné evropské přístupové místo.

Vykazované údaje v oblasti dohledu představují „pokladnici“ potenciálních informací. Aby se tam, kde je to vhodné a možné, maximalizovala jejich hodnota, podporuje Komise iniciativy orgánů dohledu, jejichž cílem je vypracovat analýzy trhu a šířit informace ve prospěch regulačních orgánů, účastníků trhu a širší veřejnosti.

Komise rovněž prozkoumá způsoby, jak údaje šířeji zpřístupnit pro účely výzkumu a inovací při zachování ochrany jejich důvěrnosti. Ve zprávě o pokroku, kterou předloží v roce 2023, Komise posoudí, zda lze provést regulační úpravy, které by umožnily sdílení a opakované používání vykazovaných údajů pro účely inovací.

4.3.Zlepšení koncepce požadavků na podávání zpráv

Kontrola účelnosti poukázala na řadu nedostatků ve způsobu, jakým jsou požadavky na podávání zpráv pro účely dohledu navrhovány a vypracovávány. Na základě těchto zjištění zintenzivní Komise své úsilí o zajištění důsledného dodržování zásad zlepšování právní úpravy, a to i v případě přípravy požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu, včetně zdokonalení oznámených v nedávném sdělení Komise „Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů“ 33 . V rámci tohoto úsilí Komise rovněž žádá Evropský parlament a Radu, aby se při zvažování dalších požadavků na podávání zpráv řídily zásadami zlepšování právní úpravy 34 .

S cílem reagovat na specifickou povahu vypracovávání požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu připraví Komise v roce 2022 soubor pokynů s cílem dále zlepšit koncepci a proces navrhování těchto požadavků v rámci právních předpisů EU týkajících se finančního sektoru. Tyto pokyny se budou týkat témat, jako je i) zajistit, aby byla v právních předpisech jasněji stanovena úloha požadavků na podávání zpráv při dosahování cílů politiky; ii) neuvádět v právních předpisech technické podrobnosti a zlepšit zmocnění evropských orgánů dohledu, pokud jde o vypracování konzistentních a přesných specifikací v technických normách; iii) stanovovat lhůty a data vstupu v platnost, které evropským orgánům dohledu poskytnou dostatek času na vypracování technických norem; iv) zlepšit plánování změn požadavků na podávání zpráv a v) lépe koordinovat lhůty pro podávání zpráv a četnost jejich podávání.

Komise rovněž vyzývá evropské orgány dohledu a další orgány EU a vnitrostátní orgány, aby v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy plně posuzovaly dopad technických pokynů k podávání zpráv, které vypracují, a zejména aby:

·pravidelně přezkoumávaly shromažďované údaje a jejich využívání a zajistily, aby byly požadovány pouze údaje, které jsou nezbytné pro plnění cílů politiky,

·v různých legislativních rámcích používaly jasnou, konzistentní a standardní terminologii,

·používaly společné normy, formáty, modely a identifikátory,

·koordinovaly přípravu požadavků na podávání zpráv mezi orgány dohledu a úzce spolupracovaly na navrhování technické infrastruktury pro shromažďování a zpracování dat,

·co nejvíce omezily používání dodatečných vnitrostátních požadavků na podávání zpráv a ad hoc žádostí o údaje a zajistily, aby se veškeré takové žádosti řídily zásadami standardní koncepce a

·zajistily, aby požadavky na podávání zpráv co nejvíce zohledňovaly standardní podnikové procesy.

Za účelem vytvoření společné kultury dohledu mají evropské orgány dohledu vypracovat a průběžně aktualizovat příručky Unie pro výkon dohledu nad účastníky finančních trhů 35 . Komise evropské orgány dohledu požádá, aby do těchto příruček zahrnuly a pravidelně aktualizovaly osvědčené postupy, metodiky a procesy související se shromažďováním údajů v oblasti dohledu.

Komise také posoudí možnosti zefektivnění současného zdlouhavého a často složitého procesu vypracování regulačních a prováděcích technických norem pro podávání zpráv pro účely dohledu, včetně nového právního nástroje. Cílem těchto možností by bylo poskytnout evropským orgánům dohledu dostatečnou flexibilitu při přijímání nebo úpravě vysoce technických prvků příslušných požadavků a zároveň zachovat dostatečnou kontrolu a odpovědnost.

4.4.Společná správa a provádění

Přechod na zdokonalený systém EU pro podávání zpráv pro účely dohledu, který bude vhodný pro budoucnost, bude vyžadovat společné úsilí a odhodlání všech zúčastněných stran. Bude vyžadovat také vhodné fórum pro další úvahy o technických podrobnostech a určení dalších iniciativ potřebných k dosažení dlouhodobého cíle. K tomu je zapotřebí vhodná správní struktura, která zajistí trvalou spolupráci, koordinaci a výměnu informací mezi různými zúčastněnými orgány a s příslušným odvětvím. Taková struktura zajistí, aby práce probíhaly včas a účelně a aby různé odvětvové iniciativy byly dostatečně koordinovány tak, aby bylo následně možné vybudovat meziodvětvová přemostění.

Má-li být tato správní struktura úspěšná, musí zahrnovat Komisi, všechny tři evropské orgány dohledu, ECB, Jednotný výbor pro řešení krizí a Evropskou radu pro systémová rizika 36 , a to jak na úrovni správních rad, aby se zajistilo pevné odhodlání všech stran, tak na technické úrovni, aby bylo možné řešit každodenní praktické aspekty podávání zpráv a poskytovat technické poradenství ohledně legislativních či nelegislativních opatření, která mohou být zapotřebí. Kromě toho by do budoucí správní struktury měly být zapojeny příslušné vnitrostátní orgány a měla by obsahovat mechanismy, které v případě potřeby umožní využít odborné znalosti daného odvětví.

V souladu s postupným přístupem Komise a s cílem minimalizovat omezení zdrojů a zabránit nárůstu počtu subjektů zabývajících se podáváním zpráv pro účely dohledu budou v co největší míře využívány stávající struktury. Komise již zřídila neformální koordinační orgán („kulatý stůl pro podávání zpráv pro účely dohledu“) složený z odborníků na podávání zpráv ze všech výše uvedených orgánů EU. Tato skupina vedla přípravu kontroly účelnosti požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu a od té doby spolupracuje formou výměny názorů a hledání společných postojů k budoucímu systému podávání zpráv. V první fázi bude Komise i nadále spoléhat na tuto skupinu, pokud jde o další prohloubení koordinace a spolupráce mezi odvětvími a pokrok prací na každém z hlavních prvků.

Do roku 2023, s tím, jak budou práce na strategii postupovat, Komise ve spolupráci s příslušnými orgány EU správní mechanismy zformalizuje. V rámci bankovního sektoru mandát v nařízení CRR již umožňuje vytvořit společný výbor pro data s cílem účinně uspíšit vývoj integrovaného systému podávání zpráv pro banky a posunout tento projekt do fáze provádění. To může posloužit jako potenciální vzor pro budoucí meziodvětvovou správní strukturu.

Vzhledem ke globální povaze finančního systému se potřeba koordinace a spolupráce týká nejen EU, ale i našich mezinárodních partnerů. Sladění v mezinárodním měřítku a jednotnější podávání zpráv v různých jurisdikcích umožňuje účinnější dohled na celosvětové úrovni a pomáhá zabránit arbitráži mezi jurisdikcemi. Je rovněž nezbytné snížit zátěž spojenou s podáváním zpráv u mnoha větších finančních subjektů EU, které vyvíjejí mezinárodní činnosti a musí podávat zprávy orgánům v několika jurisdikcích. Komise se v koordinaci s dalšími orgány EU již aktivně účastní různých mezinárodních iniciativ 37 , jejichž cílem je zabránit další fragmentaci a podpořit větší využívání společných prvků údajů v oblasti dohledu. Do těchto činností se budeme i nadále zapojovat, abychom přispěli k pokroku mezinárodního úsilí o posílení standardizace údajů a lepší sladění požadavků na podávání zpráv tam, kde je to v zájmu EU, a abychom prosazovali řešení a přístupy EU.

Komise uznává, že vedle významných přínosů, které se od této strategie očekávají, vzniknou vykazujícím subjektům a orgánům dohledu také značné náklady na přizpůsobení, které budou nabíhat v čase. Navrhovaný postupný přístup, podporovaný společnou správou a úzkou spoluprací zúčastněných stran, však umožní zvolit optimální možnosti a poskytne dostatek času na přizpůsobení a provedení. To pomůže zajistit, aby byly pro všechny zúčastněné strany minimalizovány náklady spojené se zaváděním budoucího systému podávání zpráv pro účely dohledu a maximalizovány přínosy.

Komise prozkoumá a podpoří modely spolupráce a společných investic mezi různými skupinami zúčastněných stran s cílem zajistit dostupnost nezbytných zdrojů a poskytnout náležité pobídky k provádění strategie 38 . Orgány EU, stejně jako ostatní zúčastněné strany, již věnují značnou část svých rozpočtů na zlepšení procesů podávání zpráv a souvisejících kapacit. Komise je připravena poskytovat podporu členským státům provádějícím správní nebo strukturální reformy, včetně budování kapacit pro data 39 . Na podporu normalizačních činností a projektů, jejichž cílem je dále rozvíjet technickou infrastrukturu a nástroje orgánů dohledu EU a členských států, jsou navíc k dispozici specializované programy EU 40 podporující rozvoj jejích digitálních kapacit.

4.5.Podpora využívání moderních technologií

Moderní informační technologie hrají klíčovou úlohu při usnadňování dohledu založeného na datech. Tato strategie vytvoří nezbytné podmínky pro optimální využívání nástrojů RegTech a SupTech. Technologie RegTech mohou umožnit nákladově efektivnější a vysoce automatizované podávání zpráv, protože vykazujícím subjektům pomohou poskytovat údaje přesněji a rychleji. Technologie SupTech mohou pomoci orgánům dohledu tím, že umožní rychlejší zpracování a přesnější a propracovanější analýzy vykazovaných údajů na podporu jejich rozhodování. Pro zavedení a udržování klíčových prvků budoucího systému podávání zpráv, jako je společný datový slovník a datový prostor prodohled, bude rovněž zapotřebí správná technologie.

S cílem urychlit zavádění těchto technologií bude Komise na vývoji a testování nových technických řešení spolupracovat s Evropským fórem zprostředkovatelů inovací 41 . Komise bude rovněž vycházet z iniciativ v oblasti podávání zpráv, které realizují orgány dohledu na vnitrostátní úrovni 42 , a do roku 2024 vypracuje zprávu za účelem sdílení osvědčených postupů. Jak bylo oznámeno ve strategii v oblasti digitálních financí, Komise v roce 2022 zprovozní platformu EU pro digitální finance s cílem propojit zúčastněné strany a veřejné orgány v celé EU. Tím vzniknou příležitosti pro podniky, aby vyvíjely a testovaly inovativní aplikace, což přispěje k podpoře inovací v oblasti regulačních technologií a technologií v oblasti finančního dohledu. 

Zvýšení jasnosti a konzistentnosti požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu a posílení standardizace údajů jsou nezbytnými prvními kroky k většímu využívání moderních technologií v oblasti podávání zpráv pro účely dohledu. Konzistentní a jednoznačné požadavky na podávání zpráv a jasná pravidla usnadní zavádění jednodušších řešení RegTech. To přinese prospěch zejména menším vykazujícím subjektům, které si spíše nemohou dovolit složité IT systémy či služby externích poskytovatelů. Konzistentnější a kvalitnější data rovněž umožní orgánům dohledu zavádět účinná řešení SupTech.

Do budoucna chce Komise zajistit, aby požadavky na podávání zpráv byly čitelné a vykonatelné stroji (vedle formy čitelné okem). Strojově čitelné a vykonatelné požadavky (MRER 43 ) by mohly výrazně zjednodušit podávání zpráv pro účely dohledu tím, že odstraní nutnost lidského zásahu při čtení, interpretaci a plnění oznamovacích povinností. Díky MRER budou na základě přesných a konzistentních instrukcí, vhodných pro vykonání strojem, zcela odstraněny nejednoznačnosti v definicích. V současnosti probíhá pilotní projekt, jehož cílem je posoudit možnosti a určit předpoklady pro přechod na MRER, přičemž výsledky externí studie budou zveřejněny počátkem roku 2022 44 . Po dokončení projektu Komise zváží zavedení MRER do vybraných rámců pro podávání zpráv a bude o tom informovat ve své zprávě o pokroku z roku 2023.

Komise rovněž prozkoumá a vypracuje nové typy přístupů ke shromažďování údajů. Na finančních trzích mají technologie sdíleného registru (DLT) potenciál umožnit orgánům dohledu sledovat obchody v reálném čase a získávat hlášení obchodů přímo z obchodních systémů (místo aby musely čekat, až hlášení zašlou účastníci transakce). Pilotní režim DLT pro tržní infrastruktury 45 , na němž se spolunormotvůrci nedávno dohodli, poskytuje Komisi příležitost posoudit přínosy používání DLT pro účely podávání zpráv a testovat tuto technologii za kontrolovaných podmínek. Za tímto účelem a na základě předchozích pilotních projektů testujících použití DLT pro přístup k regulovaným finančním informacím 46 požádá Komise orgán ESMA, aby prošetřil používání DLT v oblasti podávání zpráv pro účely dohledu. Toto posouzení se bude týkat rovněž trhů s deriváty, aby bylo možné připravit se na možné rozšíření pilotního režimu a formalizaci transakčních systémů a poobchodní infrastruktury založených na DLT. Současně Komise na žádost Evropského parlamentu plánuje pilotní projekt týkající se technických základů dohledu začleněného do technologie DLT. Komise se vynasnaží podporovat šetření orgánu ESMA pomocí odborných znalostí získaných při budování evropské infrastruktury blockchainových služeb (EBSI) 47 ve veřejném sektoru.

5.Závěr

Dohled nad finančním systémem EU závisí na aktuálních a relevantních datech vysoké kvality. Stávající požadavky na podávání zpráv pro účely dohledu jsou účinné z hlediska poskytování relevantních údajů orgánům dohledu. Je však třeba učinit více pro to, aby podávání zpráv pro účely dohledu v EU bylo vhodné pro budoucnost – snížit neefektivnost a zbytečnou zátěž, zvýšit kvalitu vykazovaných údajů a zajistit jejich optimální využití a umožnit vykazujícím subjektům a příslušným orgánům plně využívat výhod, které nabízejí moderní technologie.

Dlouhodobá vize Komise týkající se údajů v oblasti dohledu ve finančních službách EU se zaměřuje na čtyři základní prvky: 1) větší konzistentnost a standardizaci dat; 2) lepší sdílení dat mezi orgány; 3) zlepšený proces vypracovávání a přijímání požadavků na podávání zpráv a 4) společnou správu. Realizace těchto stěžejních základních prvků umožní účinnější a účelnější využívání moderních technologií.

Komise podnikne řadu důležitých iniciativ a zavede vhodné správní mechanismy na podporu spolupráce a koordinace mezi klíčovými zúčastněnými stranami. Komise také vyzývá orgány dohledu v celé EU, aby spolupracovaly na zefektivnění, zjednodušení a modernizaci podávání zpráv pro účely dohledu ve finančních službách EU. Současně Komise vyzývá finanční odvětví, aby pokračovalo v konstruktivním dialogu s cílem vyvinout řešení a technologie, které pomohou posílit finanční dohled při minimalizaci jeho nákladů.

Do roku 2023 podá Komise zprávu o pokroku a poznatcích získaných z těchto iniciativ.

(1) Viz https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi  

(2)   COM(2021) 118 final .

(3)   COM(2020) 66 final .

(4)   COM(2020) 591 final .

(5) Podrobný popis a počet požadavků na podávání zpráv viz SWD(2019) 402 final , s. 52 .

(6) Institut pro finanční stabilitu Banky pro mezinárodní platby, Insights on policy implementation, č. 29 .

(7) Přehled viz také SWD(2019) 402 final , s. 19.

(8) Například včetně mezinárodních jednání v rámci Rady pro finanční stabilitu (FSB), Výboru pro platby a tržní infrastrukturu / Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (CPMI-IOSCO) a Výboru pro regulatorní dohled nad identifikačními kódy právnických osob (ROC).

(9)   COM(2021) 219 final .

(10)   Sběr údajů v oblasti dohledu | Evropská komise (europa.eu) .

(11)   SWD(2019) 402 final .

(12)   ICF a CEPS, Study on the costs of compliance for the financial sector, 2019, s. 164 .   Odhaduje se, že mezní náklady na požadavky EU na podávání zpráv představují přibližně 0,5 % provozních nákladů.

(13)     https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how_cs

(14) RegTech zahrnují technologie, které pomáhají plnit regulační požadavky účelněji a účinněji než stávající kapacity. SupTech využívají inovativní technologie na podporu dohledu a pomáhají orgánům dohledu digitalizovat podávání zpráv a regulační postupy. Viz oddíl 4.5.

(15)   Nařízení (EU) 2019/876, článek 430c .

(16) Dokument orgánu EBA„ Discussion paper on a feasibility study of an integrated reporting system under Article 430 CRR“ (Diskusní dokument o studii proveditelnosti integrovaného systému podávání zpráv podle článku 430 CRR) byl zveřejněn v březnu 2021. Konečná studie proveditelnosti má být zveřejněna na konci prosince 2021.

(17)   COM(2021) 581 final .

(18) COM(2021) 721 final.

(19)    COM(2021) 720 final.

(20)   Nařízení (EU) 2019/834 .

(21) COM(2021) 727 final.

(22) Datový slovník bude úložištěm informací o vykazovaných údajích. Bude data vymezovat pomocí právních a ekonomických výrazů a bude obsahovat další informace potřebné k jejich používání, například: přípustné hodnoty, formát, omezení přístupu, vztah k jiným datovým položkám (např. jsou částí nebo součtem jiných datových položek). Příklady viz „ Harmonisation of critical OTC derivative data elements “ (Harmonizace kritických datových prvků OTC derivátů) CPMI/IOSCO a Bank Integrated Reporting Dictionary ( BIRD ; bankovní slovník pro integrované podávání zpráv) vypracovaný ESCB a bankovním sektorem.

(23) Viz iniciativa IReF Eurosystému. Provádění je naplánováno na období 2024–2027.

(24) „Implementing dictionaries of regulatory concepts and reporting obligations by assisted machine learning“ (Zavádění slovníků regulačních pojmů a oznamovacích povinností pomocí podporovaného strojového učení), závěrečná zpráva vypracovaná společnostmi Crosslang, ID Lab a Milieu (2021).

(25) Komise například navrhuje větší využívání identifikačního kódu právnické osoby u plateb a v rámci legislativního balíčku týkajícího se boje proti praní peněz.

(26)   ESRB/2020/12 .

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012.

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu.

(29) Viz EBA/DC/2020/335 .

(30) Datové prostory byly zavedeny v rámci širší evropské strategie pro data; rozumí se jimi konkrétní mechanismy pro sdílení a sdružování dat. Viz COM(2020) 66 final.

(31)    COM(2021) 723 final, COM(2021) 724 final, COM(2021) 725 final.

(32)   COM(2021) 663 final, COM(2021) 664 final, COM(2021) 665 final .

(33)   COM(2021) 219 final .

(34)   V souladu se závazky přijatými v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(35) Požadavek na vypracování a aktualizaci příručky pro výkon dohledu byl zaveden nařízením (EU) 2019/2175 .

(36) Budoucí struktura může zahrnovat také nový Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu, navržený v dokumentu COM(2021) 421 final.

(37) Například iniciativ pod vedením FSB, Basilejského výboru pro bankovní dohled, CPMI-IOSCO a ROC.

(38) K příkladům patří: projekt pro data orgánu ESMA a vývoj systému pro příslušné vnitrostátní orgány; společný vývoj datové infrastruktury prováděný členy ESCB a koordinovaný ECB; vývoj nástroje, prováděný orgánem EIOPA, který má malým pojišťovnám pomoci při přípravě zpráv podle směrnice Solventnost II ve formátu XBRL; partnerství veřejného a soukromého sektoru zřízená některými členskými státy.

(39) Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu; tento nástroj je určen pro přípravu a provádění správních a strukturálních reforem. V současné době probíhá projekt zaměřený na rozvoj kapacit příslušného vnitrostátního orgánu pro dohled založený na datech.

(40) Například Komisí přijímaný roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace nebo nový program Digitální Evropa.

(41) Jak bylo oznámeno ve strategii v oblasti digitálních financí ( COM(2020) 591 final ) .

(42) Například v Rakousku (viz https://www.aurep.at/ ), Itálii (viz https://www.cooperazionepuma.org/ ) a Dánsku (viz https://arkitektur.digst.dk/sites/default/files/white_paper_on_a_common_public-sector_digital_architecture_pdfa.pdf ).

(43) Tj. požadavky, které jsou vyjádřeny v logické a konzistentní posloupnosti a které mohou být přímo použity deterministickým výpočetním systémem.

(44)   Výzva k podávání nabídek FISMA/2020/OP/0001 .

(45)   COM(2020) 594 .

(46) Viz předchozí pilotní projekt Evropské brány finanční transparentnosti ( https://eftg.eu/ ), který prokázal efektivitu sdílení finančních dat s cílem umožnit sledovatelnost a lepší správu dat.

(47)   https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/european-blockchain-services-infrastructure .