EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 372 final

2018/0197(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

{SEC(2018) 268 final}
{SWD(2018) 282 final}
{SWD(2018) 283 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Dne 2. května 2018 Komise přijala návrh příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027 1 . Ten zahrnuje Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) a Fond soudržnosti.

V diskusním dokumentu o financích EU i při hodnocení ex post a veřejné konzultaci bylo za klíčový cíl označeno zjednodušení administrativy. Z praxe vyplývá, že pravidla jsou příliš složitá a roztříštěná, což má za následek zbytečnou zátěž pro správce programů a konečné příjemce.

V zájmu zajištění soudržnosti 2 s ostatními politikami EU v rámci sdíleného řízení se pravidla pro provádění a realizaci EFRR a Fondu soudržnosti pokud možno řídí nařízením o společných ustanoveních. To obsahuje společná ustanovení pro sedm fondů se sdíleným řízením na úrovni EU:

·FS:        Fond soudržnosti

·ENRF:        Evropský námořní a rybářský fond 3

·EFRR:        Evropský fond pro regionální rozvoj

·ESF+:        Evropský sociální fond plus 4

·AMIF:        Azylový a migrační fond 5

·ISF:        Fond pro vnitřní bezpečnost 6  

·BMVI:        Nástroj pro správu hranic a víza 7

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Činnost EU je odůvodněna v článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“): „Unie […] rozvíjí a prosazuje svou činnost vedoucí k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Unie se především zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.“

Cíle EFRR jsou stanoveny v článku 176 SFEU: „Úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj je, aby svou účastí na rozvoji a strukturálních změnách zaostávajících regionů a přeměně upadajících průmyslových oblastí pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii.“

Cíle Fondu soudržnosti jsou stanoveny v článku 177 SFEU: „Fond soudržnosti zřízený týmž postupem poskytne finanční příspěvky na projekty ve sféře životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury.“

Článek 174 SFEU kromě toho stanoví, že zvláštní pozornost se má věnovat venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

Článek 349 SFEU stanoví konkrétní opatření s ohledem na strukturální sociální a hospodářskou situaci nejvzdálenějších regionů, kterou tvoří určité specifické rysy, jež ohrožují jejich rozvoj.

Subsidiarita a proporcionalita

V posouzení dopadů 8 jsou uvedeny různé důvody, proč činnost EU představuje přidanou hodnotu k vnitrostátní činnosti. Jedná se o tyto důvody:

·V mnoha zemích tvoří EFRR a Fond soudržnosti nejméně 50 % veřejných investic – tyto členské státy by bez nich neměly finanční kapacitu k provádění těchto investic.

·Existují významné potenciální efekty přelévání přes vnitrostátní a regionální hranice, například u investic do inovací a malých a středních podniků. Úroveň EU plní důležitou úlohu tím, že zajišťuje, aby se tyto efekty přelévání uskutečnily, a zamezuje nedostatku investic. Investice musí být navíc navrženy tak, aby maximalizovaly efekt přelévání.

·Ve většině regionů, včetně těch rozvinutějších, představují soudržný strategický rámec pro investice strategie inteligentní specializace (RIS3), které přinášejí i vysokou přidanou hodnotu. Tyto strategie vycházejí z požadavku na strategické plánování pro podporu z EFRR a na odpovídající náležitosti. Přínosy těchto strategií jsou obvykle nejvyšší v nejvíce rozvinutých regionech (zejména v severských zemích, v Rakousku, Německu, Beneluxu a Francii).

·Podpora priorit EU, včetně strukturálních reforem trhů práce, dopravy, životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování, energetiky, vzdělávání a sociálních politik a programů i modernizace administrativy.

·EFRR a Fond soudržnosti přinášejí hmatatelné výsledky v oblastech, které jsou pro občany EU důležité – „Rozpočet EU pomáhá dosahovat toho, co má pro Evropany význam“ 9 . Pomoc regionům přizpůsobit se výzvě globalizace, vytvoření 420 000 pracovních míst a podpora 1,1 milionu malých a středních podniků 10 , boj proti městské chudobě – to vše jsou priority pro Evropany. Je třeba poznamenat, že mnohé z těchto výsledků jsou zvláště patrné mimo země podporované v rámci politiky soudržnosti.

Zvolené politiky v nařízení kromě toho splňují požadavky na proporcionalitu, a to mimo jiné z těchto důvodů:

·Sdílené řízení: programy nejsou řízeny přímo Evropskou komisí, nýbrž prováděny v partnerství s členskými státy.

·Kombinovaná pravidla (související nařízení o společných ustanoveních a toto nařízení) jsou podstatně jednodušší a konsolidovanější ve srovnání s předchozím obdobím.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Podpora určená malým a středním podnikům může mít potenciálně značný dopad. Podpora by však měla být více zaměřena na pomoc dynamickým malým a středním podnikům při růstu, na strategie pro inteligentní specializaci a usnadnění postupu regionů v hospodářském řetězci, nikoli na snahu zachovat ekonomiku minulosti.

·Určité činnosti mívají malý dopad, jako např. podpora pro velké podniky (nejúčinnější strategií pro přilákání velkých podniků není použití finančních pobídek, ale zlepšení místních podmínek, např. místního podnikatelského prostředí atd.). Obdobně nebyly příliš účinné investice do letišť – výraznější dopad mohou mít pouze v nejvzdálenějších regionech.

·Vysoká přidaná hodnota v oblastech, jako jsou nízkouhlíková ekonomika, udržitelný rozvoj měst a regionální spolupráce.

·zachovává tematické zaměření, přičemž nejvyššími prioritami jsou: podpora inovací, digitální ekonomiky a malých a středních podniků poskytovaná prostřednictvím strategie pro inteligentní specializaci; nízkouhlíkové a oběhové hospodářství v souladu s celkovým 25% závazkem ve vztahu k cíli v oblasti klimatu,

·uvádí seznam činností, které nemají být podporovány, včetně přímé podpory velkých podniků, letištní infrastruktury (mimo nejvzdálenější regiony) a některých provozů nakládání s odpady (např. skládky),

·dále rozvíjí regionální spolupráci a udržitelný rozvoj měst.

·Pokud jde o nejdůležitější úkoly, největší podíl dotázaných (94 %) označil jako velmi významné nebo poměrně významné „snižování regionálních rozdílů“, poté následovaly „snižování nezaměstnanosti, vytváření kvalitních pracovních míst a mobilita pracovníků“ a „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě“ (91 %).

·Za úkoly, při jejichž řešení bylo dosaženo největšího úspěchu, byly označeny „podpora výzkumu a inovací“ (o 61 %) následovaná „územní spoluprací“ (59 %

·Přibližně 76 % dotázaných považovalo přidanou hodnotu fondů za velkou nebo poměrně velkou a necelá 2 % dotázaných měla za to, že nemají vůbec žádnou přidanou hodnotu.

·Pokud jde o příčiny bránící dosažení cílů, zdaleka největší podíl dotázaných považoval za nejdůležitější překážku složité postupy (86 %), po nich se umístily auditní a kontrolní postupy (68 %) a nedostatečná flexibilita pro reakci na nepředvídané okolnosti (60 %).

·Pokud jde o zjednodušení, největší počet dotázaných zvolil možnost „menší počet jasnějších a stručnějších pravidel“ (90 %), dále následovalo „sladění pravidel mezi jednotlivými fondy EU“ (79 %) a „zvýšená flexibilita“ při přidělování prostředků programům i v rámci programové oblasti (76–77 %).

·politiku soudržnosti pro všechny regiony (i když s pokračujícím důrazem na méně rozvinuté regiony),

·inovace politik, včetně strategií inteligentní specializace a inteligentních investic obecně,

·pokračování v trendu tematického zaměření a jeho další rozvoj,

·zaměření na místní výzvy (zejména udržitelný rozvoj měst),

·meziregionální spolupráci, a to jak na přeshraniční úrovni, tak v celé Evropě. Spolupráce na úrovni EU má zásadní význam pro inteligentní specializaci – inovace v odvětvích špičkových technologií často závisí na výměnách a efektech přelévání vyplývajících ze spolupráce mezi klastry nebo znalostními centry v celé Evropě.

·pokračuje v zaměření na vyrovnávání regionálních rozdílů a řešení problémů, kterým čelí regiony v celé Evropě,

·pokračuje v tematickém zaměření na inteligentní růst prostřednictvím strategií inteligentní specializace a nízkouhlíkového a oběhového hospodářství a posiluje je,

·zachovává podporu meziregionální spolupráce a rozšiřuje ji na inteligentní specializaci a,

·podporuje místní rozvoj založený na integrovaných územních a místních strategiích a podporuje udržitelný rozvoj měst a budování kapacit v této oblasti.

·zjednodušit složité postupy spojené s EFRR a Fondem soudržnosti,

·zvýšit flexibilitu, aby bylo možné reagovat na vznikající výzvy,

·sladit pravidla mezi jednotlivými fondy EU, na něž se nařízení vztahuje.

·Možnost č. 1: plošného snížení podpory,

·Možnost č. 2: snížení příspěvku rozvinutějším regionům

·Možnost č. 3: zachování podpory v klíčových oblastech (tematické zaměření) a zredukování u dalších témat

·Zachování důrazu na témata s nejvyšší přidanou hodnotou EU, kde lze ze skutečností vyplývajících z hodnocení usuzovat, že daná politika měla největší dopad.

·Některé z největších problémů (globalizace a hospodářská transformace, přechod k nízkouhlíkovému a oběhovému hospodářství, výzvy v oblasti životního prostředí, migrace či izolovaná ohniska městské chudoby) stále častěji postihují mnohé regiony v celé EU, včetně těch více rozvinutých. Investice EU jsou potřebné a jsou současně známkou solidarity.

·Zachování kritického množství – investice do rozvinutějších regionů jsou v přepočtu na obyvatele už jen malé.

·Velká většina zúčastněných stran ve veřejné konzultaci podpořila variantu EFRR ve všech regionech. Tento scénář zajišťuje také lepší zviditelnění fondů politiky soudržnosti ve všech členských státech.

Zpráva byla dvakrát předložena Výboru pro kontrolu regulace, který uvedl následující připomínky:

Existují důkazy o značných administrativních nákladech spojených s EFRR a Fondem soudržnosti, které jsou podle nedávno vypracované studie 11 odhadovány na 3 % průměrných nákladů na program u EFRR a na 2,2 % v případě Fondu soudržnosti. Administrativní zátěž příjemců (včetně malých a středních podniků) je větší.

Většina opatření za účelem zjednodušení EFRR a Fondu soudržnosti bude zavedena nařízením o společných ustanoveních. Mnohé z nich je obtížné předem finančně vyčíslit, ale v uvedené studii se odhaduje, že:

·Rozsáhlejší využívání zjednodušeného vykazování nákladů (nebo plateb založených na podmínkách) pro účely EFRR a Fondu soudržnosti by mohlo celkové administrativní náklady značně snížit – při plošném uplatňování o 20–25 %.

·Uměřenější přístup ke kontrole a auditům by vedl k významnému snížení počtu kontrol a auditní zátěže u programů s „nízkým rizikem“. Tím by se snížily celkové administrativní náklady EFRR a Fondu soudržnosti o 2–3 % a v ještě větší míře i náklady na dotčené programy.

V programovém období 2014–2020 byl stanoven požadavek na vytvoření systému elektronické výměny údajů mezi příjemci a řídicími orgány a mezi jednotlivými orgány řídicího a kontrolního systému. Z toho vychází i toto nařízení a dále rozvíjí určitá hlediska týkající se shromažďování údajů. Všechny údaje potřebné k monitorování pokroku provádění, včetně výsledků a fungování programů, budou nyní zasílány elektronicky, a to každé 2 měsíce, což znamená, že platforma pro otevřená data bude aktualizována téměř v reálném čase.

Údaje o příjemcích a operacích budou obdobně zveřejněny v elektronické podobě na webových stránkách provozovaných řídicím orgánem.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční krytí na EFRR a FS na období 2021-2027 v milionech

5.SHRNUTÍ OBSAHU NAŘÍZENÍ

Nařízení o společných ustanoveních upravuje velkou část provádění a realizaci prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti. Na toto nařízení by proto mělo být nahlíženo v této souvislosti, přičemž hlavní důraz je kladen na klíčové strategické otázky, a to zejména na:

·cílené hlavní priority a témata,

·rámec ukazatelů k jejich monitorování,

·přístup ke specifickým územím, včetně udržitelného rozvoje měst, jakož i k nejvzdálenějším regionům.

Kapitola I – Společná ustanovení

Strategie intervence

Nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti používá cíle politiky stanovené v nařízení o společných ustanoveních a rozvíjí je ve specifické cíle relevantní pro EFRR a Fond soudržnosti, které lze sledovat pomocí vhodných ukazatelů.

Stanovuje rovněž omezený seznam nezpůsobilých činností, které nespadají do oblasti působnosti fondů. Cílem vymezené oblasti působnosti fondů a seznamu nezpůsobilých činností je zajistit, aby podpora investic byla v souladu s důkazy z hodnocení i s cíli politiky a s cíli Evropské unie v oblasti udržitelnosti. Skládky, letištní infrastruktura, tabákový průmysl ani vyřazování jaderných zařízení z provozu již nebudou podporovány.

Tematické zaměření

Aby v souvislosti se snižováním rozpočtu bylo zaručeno, že bude zachován kritický objem investic, zachovává nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti požadavky tematického zaměření. Většina zdrojů (65 % až 85 %) bude zaměřena na příspěvky na cíle politiky (dále jen „CP“), které podle důkazů z hodnocení a posouzení dopadů přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu a nejvíce přispívají k naplňování priorit EU:

·CP 1: „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“,

·CP 2: „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“.

V zájmu zajištění flexibility se kritéria tematického zaměření budou vztahovat na úroveň jednotlivých států.

Ukazatele

S cílem zajistit důsledné monitorování pokroku při zvyšování výkonnosti nařízení také zachovává a upřesňuje společný soubor ukazatelů výstupů a zároveň poprvé doplňuje společný soubor ukazatelů výsledků. Ty umožňují podávání zpráv o výsledcích v reálném čase prostřednictvím platforma pro otevřená data a srovnávání mezi programy a členskými státy. Budou rovněž sloužit jako východisko pro diskusi o výkonnosti a pro úspěšná hodnocení a usnadní sledování povinností vyplývajících z právních předpisů EU.

Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 12 , v níž trojice orgánů potvrdila, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by měla sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. V rámci hodnocení se budou posuzovat účinky programu v praxi na základě ukazatelů a cílů programu a podrobné analýzy toho, do jaké míry je program relevantní, účinný a efektivní, přináší přidanou hodnotu EU a je v souladu s dalšími politikami EU. Hodnocení budou zahrnovat získané poznatky, problémy a příležitosti k dalšímu zlepšení opatření a jejich dopadů.

Kapitola II – Zvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území

Nařízení také zajistí větší zaměření na udržitelný rozvoj měst vyčleněním 6 % prostředků z EFRR na tuto oblast, které budou využívány prostřednictvím územních nástrojů. Předpokládá se, že integrované strategie územního a místního rozvoje zajistí soudržnost zásahů. S cílem usnadnit a podpořit budování kapacit zúčastněných subjektů, inovační opatření, získávání znalostí, rozvoj politiky a komunikaci v oblasti udržitelného rozvoje měst nařízení také stanoví zřízení Evropské městské iniciativy, kterou bude řídit Komise.

Veškeré městské nástroje jsou spojeny v jediném programu (Evropská městská iniciativa) prováděném v rámci přímého nebo nepřímého řízení, aby mohl být městům poskytnut ucelený produkt. Ten zahrnuje výměny, budování kapacit, pilotní akce a komunikaci.

Nařízení rovněž stanoví zvláštní opatření zaměřená na zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů. Mezi ně patří programy, jejichž účelem je vyvážit náklady na dopravu a investice. Požadavky na tematické zaměření pro tyto regiony jsou také méně přísné, než by vyplývalo z použitelných sazeb členských států.

2018/0197 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 177 druhý pododstavec, článek 178 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. V souladu s uvedeným článkem a s druhým a třetím pododstavcem čl. 174 SFEU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.

(2)Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k obecnému cíli posílit ekonomickou, sociální a územní soudržnosti Unie poskytováním finančních příspěvků v oblastech životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 15 .

(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX [nové nařízení o společných ustanoveních] 16 stanoví společná pravidla týkající se různých fondů včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (dále jen „ESF+“), Fondu soudržnosti, Evropského námořního a rybářského fondu (dále jen „ENRF“), Azylového a migračního fondu (dále jen „AMIF“), Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroje pro správu hranic a víza (dále jen „BMVI“), které fungují na základě společného rámce (dále jen „fondy“).

(4)Za účelem zjednodušení pravidel použitelných jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, by v programovém období 2014–2020 mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být dodržovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a v článku 10 SFEU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 SEU, a to s ohledem na ustanovení Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s jejím článkem 9 a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti pohlaví, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace. Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 SFEU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, operace, z nichž mají podniky prospěch, musí splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.

(6)Je nezbytné pokrýt ustanovení pro EFRR týkající se jeho podpory cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) (dále jen „EÚS/Interreg“).

(7)Za účelem stanovení druhu činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k jednomu nebo několika ze společných cílů politiky stanovených v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

(8)Ve stále více propojeném světě a s ohledem na dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na součinnosti a doplňkovosti různých nástrojů financování. Za účelem zajištění soudržné, silné a soustavné podpory úsilí o sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy při řízení migrace by EFRR měl poskytovat podporu na usnadnění dlouhodobé integrace migrantů.

(9)Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při vyrovnávání se s novými úkoly a s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci radikalizace by investice v rámci EFRR měly kromě zajišťování součinnosti a doplňkovosti s ostatními politikami Unie přispívat k bezpečnosti v oblastech, kde je potřeba zajistit bezpečné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako je doprava a energetika.

(10)Kromě toho by investice v rámci EFRR měly přispět na rozvoj globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury a na podporu čisté a udržitelné multimodální městské mobility.

(11)V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven v SFEU, je třeba vytyčit a vymezit specifické cíle, které by měl Fond soudržnosti podporovat.

(12)V zájmu zlepšení celkové administrativní kapacity orgánů a veřejné moci členských států provádějících programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nutné umožnit podpůrná opatření v rámci všech specifických cílů.

(13)V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle EÚS/Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ 17 . Partneři tedy mohou pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahuje makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou.

(14)S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj fondy přispívají k začleňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 25 % výdajů EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Operace v rámci EFRR mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí EFRR 30 % na cíle v oblasti klimatu. Operace v rámci Fondu soudržnosti mají podle očekávání přispět z celkového finančního krytí Fondu soudržnosti 37 % na cíle v oblasti klimatu.

(15)Aby mohla být z EFRR v rámci cíle EÚS/Interreg poskytnuta podpora jak na investice do infrastruktury, tak na související investice, odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/XXX a [nového nařízení o ESF+] 18 .

(16)V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora produktivních investic v rámci příslušného specifického cíle z EFRR měla být omezena pouze na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES 19 , s výjimkou případů, kdy investice zahrnují spolupráci s malými a středními podniky v oblasti činností výzkumu a inovací.

(17)EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku. Podpora EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2018/xxx [nové nařízení o společných ustanoveních]. Podpora z EFRR by měla být zaměřena na cíle politiky „inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ a „zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“. Tohoto tematického zaměření by mělo být dosaženo na vnitrostátní úrovni a zároveň by měla být umožněna flexibilita na úrovni jednotlivých programů a mezi třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států, která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů.

(18)V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné dále stanovit, že tematické zaměření by mělo být dodržováno během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

(19)Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady lze poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich příslušných cílů, jak je stanoveno v SFEU. Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do životního prostředí a do TEN-T. Pokud jde o EFRR, měl by být seznam činností zjednodušen a posledně uvedený fond by měl být schopen podporovat investice do infrastruktury, investice v souvislosti s přístupem ke službám, produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by měly být oba fondy rovněž schopny podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v rámci ESF+.

(20)Projekty transevropských dopravních sítí v souladu s nařízením (EU) č. 1316/2013 jsou i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „CEF“).

(21)Zároveň je důležité vyjasnit činnosti, které nespadají do oblasti působnosti EFRR a Fondu soudržnosti, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 20 , aby nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedená v příloze II SFEU nejsou způsobilé pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti.

(22)Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů by měly být doplněny o specifické ukazatele výsledků a případně o specifické ukazatele výstupů pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž za tímto účelem použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(23)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je nutné hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, z nichž je možné vycházet při hodnocení dopadu fondů v praxi.

(24)Aby se maximalizoval přínos pro územní rozvoj, akce v této oblasti by měly být založeny na integrovaných územních strategiích, včetně městských oblastí. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 22 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], jež zajistí vhodné zapojení místních, regionálních a městských orgánů.

(25)V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, přičemž k tomuto účelu by mělo být přiděleno alespoň 6 % prostředků z EFRR na vnitrostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy, a to i při přezkumu v polovině období.

(26)Za účelem určení nebo zajištění nových řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by Městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení. Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti a podpořit městskou agendu Evropské unie 21 .

(27)Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 SFEU zajišťujících dodatečné příděly pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 SFEU, jako jsou např. odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Tento příděl může zahrnovat investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora může zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb, stejně jako výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu – a stejně jako v případě všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti –, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 SFEU.

(28)Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o provádění programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 22 . Zejména pak za účelem zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(29)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 SEU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
Společná ustanovení

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví specifické cíle a oblast působnosti podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) uvedené v čl. [4 odst. 2] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Toto nařízení rovněž stanoví specifické cíle a oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst (dále jen „cíl Investice pro zaměstnanost a růst“) uvedený v [čl. 4 odst. 2 písm. a)] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 2
Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti

1.V souladu s cíli politiky (dále jen „CP“) stanovenými v čl. [4 odst. 1] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] podporuje EFRR tyto specifické cíle:

a)„inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace“ (dále jen „CP 1“) prostřednictvím:

i)posílení výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií;

ii)využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády;

iii)posílení růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

iv)rozvoje dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání;

b)„zelenější, nízkouhlíková Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, přizpůsobení se změnám klimatu a prevence a řízení rizik“ (dále jen „CP 2“) prostřednictvím:

i)podpory opatření v oblasti energetické účinnosti;

ii)podpory energie z obnovitelných zdrojů;

iii)rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování na místní úrovni;

iv)podpory přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik a odolnosti vůči katastrofám;

v)podpory udržitelného hospodaření s vodou;

vi)podpory přechodu k oběhovému hospodářství;

vii)posílení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění;

c)„propojenější Evropa díky zvyšování mobility a regionálního propojení IKT“ (dále jen „CP 3“) prostřednictvím:

i)zvýšení digitálního propojení;

ii)rozvoje udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu;

iii)rozvoje udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility;

iv)podpory udržitelné multimodální městské mobility;

d)„sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv“ (dále jen „CP 4“) prostřednictvím:

i)zlepšení efektivity trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální inovace a infrastruktury;

ii)zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury;

iii)posílení sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

iv)zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje infrastruktury, včetně primární péče;

e)„Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a místních iniciativ“(dále jen „CP 5“) prostřednictvím:

i)podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti v městských oblastech;

ii)podpory integrovaného sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kulturního dědictví a bezpečnosti a v případě venkovských a pobřežních oblastí také prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.

2.Fond soudržnosti podporuje CP 2 a specifické cíle v rámci CP 3 uvedené v odst. 1 písm. c) bodech ii), iii) a iv).

3.S ohledem na specifické cíle uvedené v odstavci 1 může EFRR nebo případně Fond soudržnosti podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti:

a)zlepšují kapacitu programových orgánů i subjektů spojených s realizací fondů;

b)posilují spolupráci s partnery jak v rámci daného členského státu, tak mimo něj.

Spolupráce uvedená v písmenu b) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje makroregionální strategie nebo strategie pro přímořskou oblast nebo jejich kombinace.

Článek 3
Tematické zaměření podpory z EFRR

1.Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, musí být celkové zdroje z EFRR v jednotlivých členských státech soustředěny na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavci 3 a 4.

2.Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony.

3.Členské státy se podle svého poměru hrubého národního důchodu dělí do těchto skupin:

a)státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 1“);

b)státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 2“);

c)státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu je nižší než 75 % průměru EU (dále jen „skupina 3“).

Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem na osobu daného členského státu, měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2014 až 2016, a průměrným hrubým národním důchodem na osobu podle standardu kupní síly v 27 členských státech za stejné referenční období.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se do kategorie spadající do skupiny 3.

4.Členské státy dodržují tyto požadavky na tematické zaměření:

a)Členské státy skupiny 1 přidělí nejméně 85 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a CP 2 a nejméně 60 % na CP 1.

b)Členské státy skupiny 2 přidělí nejméně 45 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2.

c)Členské státy skupiny 3 přidělí nejméně 35 % svých celkových zdrojů z EFRR v rámci jiných priorit, než je technická pomoc, na CP 1 a nejméně 30 % na CP 2.

5.Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 4 musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

6.Je-li příděl z EFRR, pokud jde o CP 1 nebo CP 2 či oba cíle daného programu, snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních], nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržování požadavku tematického zaměření stanoveného v odstavci 4 se znovu neposuzuje.

Článek 4
Oblast působnosti podpory z EFRR

1.EFRR podporuje:

a)investice do infrastruktury;

b)investice do přístupu ke službám;

c)produktivní investice do malých a středních podniků;

d)vybavení, software a nehmotná aktiva;

e)informační a komunikační činnosti, studie, vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující klastry;

f)technickou pomoc.

Kromě toho lze podporovat produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, pokud zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i).

S cílem přispět ke specifickému cíli v rámci CP 1 uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení a vzdělávací činnosti.

2.V rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) může EFRR rovněž podporovat:

a)sdílení zařízení a lidských zdrojů;

b)doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s CP 4 v rámci Evropského sociálního fondu plus, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2018/xxxx [nový ESF+].

Článek 5
Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti

1.Fond soudržnosti podporuje:

a)investice do životního prostředí včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí;

b)investice do sítě TEN-T;

c)technickou pomoc.

Členské státy zajistí přiměřenou rovnováhu mezi investicemi podle písmen a) a b).

2.Částka převedená z Fondu soudržnosti do Nástroje pro propojení Evropy 23 se použije na projekty TEN-T.

Článek 6
Vyloučení z oblasti působnosti EFRR a Fondu soudržnosti

1.EFRR a Fond soudržnosti nepodporují:

a)vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

b)investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 24 ;

c)výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

d)podniky v obtížích definované v čl. 2 bodě 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 25 ;

e)investice do letištní infrastruktury, vyjma nejvzdálenějších regionů;

f)investice do odstraňování odpadů skládkováním;

g)investice do zařízení pro zpracování zbytkového odpadu;

h)investice související s výrobou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, vyjma investic souvisejících s čistými vozidly podle definice v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES 26 ;

i)investice do širokopásmové infrastruktury v oblastech, kde jsou alespoň dvě širokopásmové sítě rovnocenné kategorie;

j)financování nákupu kolejových vozidel pro použití v železniční dopravě, vyjma případů, kdy souvisí s:

i) plněním závazků veřejné služby, uzavřených na základě řízení o zadávání veřejných zakázek, podle nařízení 1370/2007 ve znění pozdějších předpisů;

ii) poskytováním služeb železniční dopravy na tratích, jež jsou plně otevřeny hospodářské soutěži, a příjemce je nový účastník na trhu způsobilý pro financování podle nařízení (EU) 2018/xxxx [nařízení o fondu InvestEU].

2.Kromě toho Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním obnovitelné energie.

3.Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) 2018/xxxx [EÚS (Interreg)].

Článek 7
Ukazatele

1.Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze I pro EFRR a Fond soudržnosti a v případě potřeby ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. [12 odst. 1] druhým pododstavcem písm. a), čl. [17 odst. 3] písm. d) bodem ii) a čl. [37 odst. 2] písm. b) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

3.Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. [38 odst. 3 písm. e) bodu i)] finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou II.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13, pokud jde o změny přílohy I za účelem provedení nezbytných úprav v seznamu ukazatelů, jež mají používat členské státy, a změny přílohy II za účelem provedení nezbytných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA II
Zvláštní ustanovení o zacházení v případech zvláštní povahy území

Článek 8
Integrovaný územní rozvoj

1.EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] v souladu s kapitolou II hlavy III uvedeného nařízení [nové nařízení o společných ustanoveních].

2.Členské státy realizují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně prostřednictvím forem uvedených v článku [22] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

Článek 9
Udržitelný rozvoj měst

1.EFRR podporuje integrovaný územní rozvoj na základě územních strategií v souladu s článkem [23] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních] se zaměřením na městské oblasti („udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 4 odst. 2 zmíněného nařízení.

2.Nejméně 6 % zdrojů z EFRR na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst ve formě komunitně vedeného místního rozvoje, integrovaných územních investic nebo jiného územního nástroje v rámci CP 5.

Dotčený program nebo programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. [17 odst. 3] písm. d) bodu vii) nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

3.Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 musí být dodržováno v průběhu celého programového období, pokud jsou příděly z EFRR převáděny mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy, jakož i při přezkumu v polovině období v souladu s článkem [14] nařízení (EU) 2018/xxxx [nové nařízení o společných ustanoveních].

4.Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku [99] nařízení (EU) č. [nové nařízení o společných ustanoveních] nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem [98] uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 se znovu neposuzuje.

Článek 10
Evropská městská iniciativa

1.EFRR podporuje také Evropskou městskou iniciativu, prováděnou Komisí formou přímého a nepřímého řízení.

Tato iniciativa pokrývá všechny městské oblasti a podporuje městskou agendu Unie.

2.Evropská městská iniciativa sestává ze tří složek a všechny se týkají udržitelného rozvoje měst:

a)podpora budování kapacit;

b)podpora inovačních opatření;

c)podpora znalostí, rozvoje politik a komunikace.

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v otázkách týkajících se měst.

Článek 11
Nejvzdálenější regiony

1.Zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU.

2.Příděl uvedený v odstavci 1 podporuje:

a)činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 4;

b)odchylně od článku 4 opatření týkající se provozních nákladů s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 SFEU.

Příděl uvedený v odstavci 1 může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a smluv veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3.Příděl uvedený v odstavci 1 nepodporuje:

a)operace týkající se produktů uvedených v příloze I SFEU;

b)podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) SFEU;

c)osvobození od daně a od placení příspěvků na sociální zabezpečení;

d)závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

KAPITOLA III
Závěrečná ustanovení

Článek 12
Přechodná ustanovení

Nařízení (ES) č. 1300/2013 a 1301/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jejich základě se nadále použijí na programy a operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti v programovém období 2014–2020.

Článek 13
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 27 .

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 14
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

(1)    COM(2018) 322 final, 2.5.2018.

(2)    Pro podrobnější diskusi o součinnosti, soudržnosti a konzistentnosti s ostatními politikami EU viz posouzení dopadů.

(3)    [Odkaz].

(4)    [Odkaz]; vyjma „programu Unie pro zaměstnanost a sociální inovace“ a „programu Unie v oblasti zdraví“.

(5)    [Odkaz]; pouze složky sdíleného řízení.

(6)    [Odkaz].

(7)    [Odkaz], vyjma „programu Vybavení pro celní kontroly“.

(8)    Bližší informace viz připojené posouzení dopadů SWD(2018) 282, kapitola 3.1 o subsidiaritě a přidané hodnotě EFRR a Fondu soudržnosti.

(9)    Viz diskusní dokument Komise o budoucnosti financí EU:    
https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-future-eu-finances_cs .

(10)    Cíle pro období 2014–2020.

(11)    Spatial Foresight & t33, „New assessment of administrative costs and burden in ESI Funds, preliminary results“ (Nové hodnocení administrativních nákladů a zátěže v rámci ESI fondů; předběžné výsledky).

(12)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(13)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(14)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(16)    [Úplný odkaz – nové nařízení o společných ustanoveních].

(17)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. července 2017, COM(2017) 376 final.

(18)    [Úplný odkaz – nový ESF+].

(19)    Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(21)    Závěry Rady o městské agendě EU ze dne 24. června 2016.

(22)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(23)    Odkaz

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.

(25)    Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(27)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 13.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 372 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti

{SEC(2018) 268 final}
{SWD(2018) 282 final}
{SWD(2018) 283 final}

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Fond soudržnosti – čl. 7 odst. 1 1

Tabulka 1: Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti**

** Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny pod cíl politiky, avšak vztahují se nejen na něj. Zejména v rámci cíle politiky 5 mohou být u příslušných ukazatelů použity specifické cíle z cílů politiky 1–4. Kromě toho pro utvoření celkového obrazu očekávané a skutečné výkonnosti programů mohou být ukazatele označené (*) v příslušném případě používány u specifických cílů v rámci více než jednoho cíle politiky 1 až 4.

Tabulka 2: Doplňkové společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Interreg

(1)

     Použije se pro Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg v souladu s čl. [12 odst. 1] písm. a) druhým pododstavcem a čl. [36 odst. 2] písm. b) [předávání údajů] nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a pro Investice pro zaměstnanost a růst v souladu s čl. [17 odst. 3] písm. d) bodem ii) nařízení (EU) [nové nařízení o společných ustanoveních] a pro Interreg v souladu s čl. 17 odst. 4 písm. e) bodem ii) nařízení (EU) [nové nařízení o EÚS].

(2)

   RCO: společný ukazatel výstupů regionální politiky.

(3)

   RCR: společný ukazatel výsledků regionální politiky.

(4)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 29.5.2018

COM(2018) 372 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti

{SEC(2018) 268 final}
{SWD(2018) 282 final}
{SWD(2018) 283 final}

PŘÍLOHA II

Základní soubor ukazatelů výkonnosti pro EFRR a Fond soudržnosti podle čl. 7 odst. 3 1  

(1)

Tyto ukazatele bude Komise používat v souladu se svou povinností podávat zprávy podle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) [použitelného] finančního nařízení