52018DC0404

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Dánska na rok 2018

a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Dánska z roku 2018

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise 2 ,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 3 ,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitým způsobem zohlednila evropský pilíř sociálních práv, který byl vyhlášen Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 též zprávu mechanismu varování, která Dánsko neuvádí mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(2)Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Dánsku pro rok 2018 4 . V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Dánsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(3)Dne 24. dubna 2018 předložilo Dánsko svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj konvergenční program z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)Relevantní doporučení pro jednotlivé země jsou zohledňována při programování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 5 může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k provádění opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí 6 .

(5)Na Dánsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém konvergenčním programu z roku 2018 plánuje dánská vláda v roce 2018 dosáhnout celkového schodku ve výši 0,7 % HDP a po celé programové období až do roku 2025 nadále plnit střednědobý rozpočtový cíl v podobě strukturálního schodku ve výši 0,5 % HDP. Podle konvergenčního programu z roku 2018 se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2018 klesne na 35,6 % a bude dále klesat až na 34,2 % v roce 2020, než začne růst do roku 2025 až na úroveň těsně pod 40 %. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je pro programové období reálný. Na základě prognózy Komise z jara 2018 se předpokládá, že strukturální saldo dosáhne v roce 2018 přebytku ve výši 0,3 % HDP a v roce 2019 přebytku ve výši 0,9 % HDP, což je poněkud více oproti cíli konvergenčního programu z roku 2018 a nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Celkově se Rada domnívá, že Dánsko by podle projekcí mělo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2018 a 2019 dodržet.

(6)Podmínkou udržitelného růstu v Dánsku je zajištění nabídky pracovních sil v době demografických změn a řešení nastalého nedostatku pracovních sil v některých odvětvích. Reformy zaměřené na větší účast na odborném vzdělávání i odborné přípravě a na zvýšení úspěšnosti ukončení studia, jakož i opatření pro lepší rozvoj digitálních dovedností pravděpodobně povedou ke zvýšení nabídky kvalifikovaných pracovníků. Přínosná by v tomto směru byla též opatření, která by se zabývala lepším začleňováním marginalizovaných a znevýhodněných skupin na trhu práce. Týká se to mladých lidí s nízkou úrovní dosaženého vzdělání, osob se sníženou pracovní schopností a osob se zdravotním postižením, jakož i lidí z rodin migrantů. Nedávná opatření zabývající se pracovním začleněním se začala uskutečňovat zvolna, ovšem zdá se, že se díky nim situace nově příchozích uprchlíků zlepšuje. Začleňování dětí pocházejících z rodin migrantů do vzdělávacího systému je i nadále značně problematické, což vede v průměru k nižší úrovni výsledků vzdělávání oproti ostatním dětem.

(7)Vysoký růst produktivity má zásadní význam pro podporu hospodářského růstu, udržení relativně vysoké úrovně blahobytu v Dánsku a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti země. Ačkoli je úroveň produktivity Dánska ve srovnání s jinými členskými státy vysoká, růst produktivity již delší dobu vykazuje klesající trend a stojí mu v cestě široká škála možných překážek (které též určila Dánská rada pro produktivitu a Úřad pro hospodářskou soutěž). Mizivou produktivitou se vyznačovaly zejména služby pro domácí trh, k nimž vláda v roce 2017 přijala pro zvýšení konkurence jen omezená opatření a jejichž některé části, jako např. hypoteční banky, nejsou vystaveny konkurenci ze zahraničí. Slabá konkurence v několika sektorech služeb orientovaných na domácí trh (např. v maloobchodu, ve finančnictví, v distribuci veřejných služeb a síťových odvětví, v dopravě, jakož i ve velkoobchodu s léčivými přípravky) má stále negativní vliv na produktivitu, investice a tvorbu pracovních míst.

(8)Po několika letech podstatného zvyšování cen bydlení vzniká riziko nadhodnocení, a to zejména v hlavních městských oblastech. Evropská rada pro systémová rizika vydala varování určené osmi členským státům EU, včetně Dánska, a upozornila v něm na zranitelná místa ve střednědobém horizontu v odvětví obytných nemovitostí, což je dáno zvyšováním cen bydlení v kombinaci s vysokým zadlužením domácností. Domácnosti v roce 2017 nadále pokračovaly ve snižování zadlužení, ovšem dluh je i nadále mezi nejvyššími v EU (jako % HDP) a podle odhadů Komise jde nad úroveň, kterou odůvodňují základní ekonomické veličiny a obezřetnostní prahové hodnoty. Od roku 2013 navíc výrazně vzrostl podíl hypoték s velmi vysokými úrovněmi úvěru k příjmu, zejména v Kodani a jejím okolí. Dánské orgány přijaly několik nových makroobezřetnostních opatření s cílem dál omezit rizikové úvěry (v platnosti od roku 2018 a roku 2020) a zavedly reformu daně z nemovitostí (v platnosti od roku 2021), která se zabývá regionální nerovnováhou v cenách bydlení. Nicméně kombinace velmi vysokého poměru úvěru k příjmu, vysokého zadlužení s vysokou citlivostí na úrokovou sazbu a potenciálně přeceněných cen bydlení zvyšuje riziko cenové korekce, jež by mohlo poškodit reálnou ekonomiku a bankovní sektor.

(9)V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Dánska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Dánsku pro rok 2018. Posoudila také konvergenční program z roku 2018 a národní program reforem na rok 2018, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Dánsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Dánsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(10)Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada konvergenční program z roku 2018 a dospěla ke stanovisku, že Dánsko podle očekávání Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

DOPORUČUJE Dánsku v období 2018–2019:

1.Zvýšit konkurenci ve službách pro domácí trh, například v distribuci veřejných služeb a síťových odvětví, jakož i ve finančním sektoru.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně