EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.5.2018

COM(2018) 272 final

2018/0128(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

{SWD(2018) 174 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Po diskusích na setkání vrcholných představitelů v Göteborgu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v listopadu 2017 vyjádřili hlavy států a předsedové vlád svoji ochotu vyvinout větší úsilí v oblastech vzdělávání a kultury. Komise přispěla k diskusi sdělením „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ 1 , které předkládá vizi vytvoření evropského vzdělávacího prostoru do roku 2025. Popisuje Evropu, ve které vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice; samozřejmostí se stal studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě; je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; a lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o evropském kulturním dědictví i jeho rozmanitosti.

Zlepšování studia evropských jazyků přispívá ke vzájemnému pochopení a mobilitě v Unii a pomáhá zvyšovat produktivitu, konkurenceschopnost a ekonomickou odolnost. Jazyk tvoří základ kognitivního a sociálního rozvoje dítěte; výhody znalostí více jazyků ovlivňují všechny stránky života.

Jazykové kompetence budou hrát klíčovou roli při vytváření evropského vzdělávacího prostoru. V důsledku toho hlavy států a předsedové vlád zopakovali v závěrech Evropské rady ze 14. prosince 2017 2 ambici „zlepšit studium jazyků, aby tak více mladých lidí hovořilo kromě mateřského jazyka alespoň dvěma evropskými jazyky“.

Nedostatek jazykových kompetencí je překážkou mobility v rámci Unie i ve světě, a to z hlediska vzdělávání a odborné přípravy i přístupu na evropský pracovní trh. Výroční zpráva za rok 2017 o mobilitě pracovní síly v rámci EU naznačuje, že jazykové překážky mohou zastínit ekonomické příležitosti na různých trzích práce v přeshraničních oblastech 3 . Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace 4 uvádí oprávněně, že „a) propojenější svět s sebou přináší nové možnosti. Lidé nyní cestují, pracují, studují a žijí v různých zemích. Na internetu dochází k jejich vzájemné interakci, při které sdílejí své nápady, kultury a zkušenosti. Studenti mají online přístup ke kurzům pořádaným předními univerzitami z celého světa“. Jazykové kompetence jsou klíčovými prvky přístupu k těmto novým příležitostem. Zlepšování jazykových kompetencí mladých lidí napříč Unií vyžaduje diskusi o tom, jak lze zlepšit výuku a studium jazyků ve všech oblastech povinné školní docházky.

Toto doporučení se zaměřuje na výuku a studium jazyků v povinné školní docházce (zahrnující všeobecné i odborné školy); jazykové kompetence lze následně rozvíjet celoživotně.

V současnosti členské státy příliš nepostupují směrem k cíli dohodnutému na summitu Evropské rady v Barceloně v roce 2002, který vyzýval k dalším opatřením s cílem vyučovat „alespoň dva cizí jazyky od útlého věku“ 5 . Ačkoli se většina žáků v Unii začíná učit první cizí jazyk dříve než v předchozích desetiletích, úroveň cílů, pokud jde o druhý cizí jazyk, je stále nízká. Procento žáků, kteří se začínají učit první cizí jazyk na základní škole, je nyní 83,8 %, což je o 16,5 procentního bodu více ve srovnání s rokem 2005. Avšak v 11 zemích není ve všeobecném středním vzdělávání druhý cizí jazyk povinný a v 16 vzdělávacích systémech se studenti v odborném vzdělávání učí značně méně cizích jazyků než jejich protějšky ve všeobecném vzdělávání 6 .

Když se změní perspektiva z účasti ve vzdělávání na skutečné získávání znalostí, zjišťují studie 7 obecně nízkou úroveň znalostí mezi studenty na konci povinné školní docházky a také značné rozdíly mezi členskými státy. V roce 2012 předložila Komise analýzu jazykových kompetencí v Evropě 8 . Analýza na základě prvního evropského průzkumu jazykových kompetencí 9 ukázala, že navzdory investicím do výuky a studia jazyků vzdělávací systémy stále zápolí se zlepšováním jazykových kompetencí.

Ačkoli panuje všeobecná shoda, že hodnocení jazykových kompetencí by mohlo pomoci při podpoře mnohojazyčnosti a účinnější výuky a studia jazyků ve škole, neexistují žádné srovnatelné údaje o jazykových kompetencích v Unii. Studie srovnatelnosti jazykových zkoušek v členských státech ukázala, že aktuální metody pro posuzování a monitorování zlepšení také neposkytují úplný přehled o jednotlivých jazykových kompetencích. Získání přesnějšího a srovnatelnějšího pohledu na úroveň jazykových kompetencí v Unii by vyžadovalo pravidelný sběr dalších údajů 10 .

Tento návrh se zabývá a) potřebou investovat do studia jazyků tím, že se zaměříme na výsledky učení, a b) možnostmi, jak zlepšit studium jazyků v povinné školní docházce zvyšováním povědomí o významu jazyků ve školním vzdělávání.

Školy uvědomující si význam jazyků zakotvují studium jazyků, ať už cizích jazyků nebo vyučovacího jazyka, do mezipředmětového přístupu na základě posouzení jazykových kompetencí studentů a pomáhají jim při zlepšování jazykové kompetence podle jejich situace, potřeb, schopností a zájmů 11 .

Školy a vzdělávací střediska s vysokým stupněm povědomí o významu jazyků by se mohly stát těžištěm evropského vzdělávacího prostoru; jsou schopny stimulovat zájem o jiné země, kultury a jazyky a klást základy pro mobilitu ve vzdělávání a přeshraniční spolupráci. Tento návrh doporučení uvádí konkrétní možnosti pro to, aby se zlepšilo studium jazyků, aby více mladých lidí mělo možnost hovořit dvěma jazyky na úrovni zkušených uživatelů a aby si osvojili druhý cizí jazyk na úrovni samostatného uživatele 12 .

Dále nastoluje otázku zavedení referenčních hodnot pro studium jazyků v Unii, které mohou podnítit rozvoj efektivních a účinných jazykových strategií a celkové zlepšení jazykové kompetence napříč Unií.

·Soulad s platnými ustanoveními v této oblasti politiky

Studiem jazyků se zabývá řada oblastí politiky ve vzdělávání a odborné přípravě.

V roce 2006 doporučení Rady a Evropského parlamentu o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 13 definovalo dvě kompetence související se studiem jazyků: „komunikace v mateřském jazyce“ (přičemž mateřský jazyk se často považuje za obdobu vyučovacího jazyka) a „komunikace v cizím jazyce“. Přezkum tohoto doporučení byl ohlášen v nové agendě dovedností pro Evropu 14 . Návrh nového doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení přijatý Komisí dne 17. ledna 2018 15 navrhuje definovat kompetence „gramotnost“ a „jazyková kompetence“, takže nabízí flexibilnější chápání vztahu mezi mateřštinou a vyučovacím jazykem. Nový přístup odpovídá na výzvy v oblasti nízké úrovně gramotnosti v Evropě 16 a nedostatku jazykových dovedností.

Silná vazba mezi gramotností a jazyky zdůrazňuje vědomí, že kompetence je třeba dále rozvíjet ve vyučovacím jazyce nezávisle na tom, zda je vyučovacím jazykem mateřský jazyk žáka nebo cizí jazyk.

Posílení studia jazyků rovněž podporuje myšlenky vyjádřené v návrhu Komise na doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru výuky 17 , protože usnadňuje mobilitu, mezikulturní výměnu a porozumění a podporuje pochopení společných hodnot.

Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání 18 se zabývá aspektem účinnějšího využívání digitálních technologií při učení, včetně studia jazyků.

Zdůrazňuje roli digitálních technologií při „(posilování) propojenosti tím, že budou rozvíjet specifický obsah ve více jazycích a budou využívat klíčové platformy EU, jako jsou School Education Gateway a Teacher Academy 19 .

·Soulad s ostatními politikami Unie

Hlavní cíl tohoto doporučení doplňuje probíhající práci Komise na provádění Evropského pilíře sociálních práv v tom, že doporučení dále podporuje „právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si [každý] udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce“ 20 . Jazyková kompetence je považována za jednu z klíčových dovedností potřebných v této oblasti.

Sdělení Komise nazvané Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU 21 uvádí argumenty na podporu příhraniční mnohojazyčnosti. Členské státy, regiony a obce jsou vyzývány, aby „využívaly příležitostí k celoživotnímu učení, a intenzivněji tak v příhraničních regionech podporovaly dvojjazyčnost“.

Rovněž Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států 2018 22 navrhují, že „by měla být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit dovednosti podporující zaměstnatelnost a využití plného potenciálu evropského trhu práce. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací.“ Nedostatek jazykových kompetencí může být považován za klíčovou překážku mobility, která by se měla řešit při vzdělávání a přípravě, včetně povinné školní docházky.

Akční plán Komise z roku 2016 pro integraci státních příslušníků třetích zemí 23 zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava patří k nejsilnějším nástrojům integrace. Uvádí, že „osvojit si jazyk cílové země je pro státní příslušníky třetích zemí zásadním předpokladem úspěšnosti procesu jejich integrace. (…) Všechny děti mají nezávisle na svém rodinném nebo kulturním pozadí či pohlaví právo na vzdělání, které jim umožní rozvoj. Děti uprchlíků mohou být v situaci, kdy bylo jejich vzdělání přerušeno, případně v některých případech nemohly navštěvovat školu vůbec, a bude nutné připravit pro ně pomoc upravenou na míru včetně doučovacích lekcí. Učitelé si musí osvojit potřebné dovednosti, aby jim byli schopni pomoci, a je nutno jim poskytovat podporu při práci ve stále různorodějších třídách, mimo jiné s cílem předcházet studijním neúspěchům a segregaci ve vzdělání.“

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Toto doporučení je v souladu s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie. V článku 165 je stanoveno, že Unie přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů. Rovněž uvádí, že činnost Unie je zaměřena na rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států.

V článku 166 se uvádí, že Unie provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání. Rovněž uvádí, že Unie „podpoří mobilitu vyučujících a osob vyučovaných, obzvláště mladých lidí“. Podpora studia a výuky jazyků k tomuto cíli přispívá.

Toto doporučení nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí Unie a nevyžaduje žádné povinné závazky členských států. O způsobu provádění doporučení Rady rozhodnou členské státy v souladu se svými vnitrostátními okolnostmi.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Komise přijímá toto opatření s cílem podporovat a doplňovat činnosti členských států v oblasti studia jazyků, a současně respektuje jejich celkovou odpovědnost za jejich vzdělávací systémy.

Ve studiu jazyků v povinné školní docházce nedošlo k pokroku v souladu se záměry vyhlášenými v závěrech předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně v roce 2002. Nedostatek jazykových dovedností je považován za překážku volného pohybu a přeshraničního obchodu a služeb 24 .

Přidaná hodnota opatření na úrovni Unie spočívá ve schopnosti Unie:

·usnadnit výměnu a sdílení osvědčených postupů mezi organizacemi v různých zemích s cílem zlepšit povědomí o významu jazyků a výuku a studium jazyků; a dále

·vyvíjet iniciativy, které dále podporují iniciativy v oblasti studia jazyků v evropském vzdělávacím prostoru, pomáhají učitelům a vedení škol v jejich úkolech a dále rozvíjejí jazykové strategie a mnohojazyčnost s cílem podporovat kvalitu a inkluzivnost vzdělávání a odborné přípravy.

·Proporcionalita

Návrh poskytuje příklady osvědčených postupů a nabízí podporu členským státům při výměně osvědčených postupů a informací a při rozvoji politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Jelikož závazky, které členské státy přijmou, jsou dobrovolné povahy a každý členský stát se rozhodne, jaký přístup při zlepšování výuky a studia jazyků zvolí, považuje se opatření za přiměřené.

·Volba nástroje

Doporučení Rady je v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, kde má Unie podpůrnou pravomoc, vhodným nástrojem a jedná se o nástroj, který byl pro opatření Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy již často použit. Jakožto právní nástroj toto doporučení signalizuje závazek členských států přijmout opatření uvedená v textu a poskytuje silnější politický základ pro spolupráci v této oblasti, přičemž plně respektuje pravomoci členských států v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Toto doporučení vychází z relevantních zjištění z konzultace se zúčastněnými stranami o jazykových aspektech doporučení o klíčových kompetencích 25 . Pokud jde o jazykové kompetence, on-line konzultace, stanoviska a konzultační setkání/konference zdůraznily potřebu reagovat integrovanějším způsobem na požadavky týkající se kompetencí v oblasti gramotnosti, jazyků a komunikace v současných mnohojazyčných a kulturně rozmanitých společnostech.

Dále je třeba se více zaměřit na gramotnost a na jazykový rozvoj celkově. Může jít o širší perspektivu toho, co dnes tvoří znalost jazyků, vzhledem ke specializovanému nebo akademickému jazyku nebo vývoji digitální komunikace.

Komise na počátku února 2018 zorganizovala setkání zúčastněných stran se zástupci přibližně 60 organizací občanské společnosti, akademických organizací a klíčových zúčastněných stran a přibližně 20 zástupci z ministerstev školství členských států, aby se shromáždily informace od co největšího spektra subjektů a projednaly některé první návrhy následně rozvinuté do tohoto návrhu.

Toto konzultační setkání potvrdilo celkovou relevanci návrhu Komise na doporučení Rady o komplexním přístupu ke studiu jazyků ve školách v Unii. Několik mluvčích uvedlo, že od roku 2002 došlo k omezenému pokroku a doporučení by mělo navrhnout iniciativy, které mají potenciál skutečně zlepšit studium jazyků. Za užitečné byly považovány jazykové strategie na úrovni škol, protože školy musejí zvládat řadu problémů a mají různé potřeby při řešení jazykové problematiky (příhraniční regiony, řada studentů z prostředí migrantů nebo etnických menšin).

Někteří účastníci vyjádřili obavy z toho, že jsou na univerzitách rušeny katedry moderních cizích jazyků, a tím se dále zhoršuje nedostatek kvalifikovaných učitelů jazyků. Nedostatek učitelů může ohrozit výuku moderních cizích jazyků na úrovni povinné školní docházky.

K dalším projednávaným tématům patřily:

–možnost vytvořit vzdělávací prostředí, ve kterých se daří jazykům a jsou podporovány poptávka a motivace ke studiu jazyků, a zajistit, že v centru pedagogických postupů bude studující a bude podporována autonomie studujících;

–učitelé a vedení škol potřebují podporu a zdroje; za hlavní prvky byly považovány příprava a vzdělávání učitelů, aby se změnilo vnímání a zlepšilo studium jazyků v Evropě;

–pozornost věnovaná specifické situaci dětí z prostředí migrantů nebo etnických menšin, což zahrnuje přehodnocení posuzování jazykových kompetencí, protože to může přispět k lepšímu učení, zvlášť pokud bereme v úvahu mnohojazyčnost dětí;

–mělo by být podporováno uznávání předchozího učení a znalosti jazyků, které nejsou v učebních osnovách, a podporována rozmanitost jazykové nabídky ve školách, která jde nad rámec angličtiny.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací.

Doporučení vychází z práce předchozí pracovní skupiny pro jazyky ve vzdělávání a odborné přípravě v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě (ET2020) 26 .

Nedávno, v letech 2016 a 2017, uspořádala Komise řadu tematických odborných panelů a dvě činnosti vzájemného učení sledující dva propojené cíle: poskytnout informace o gramotnosti a jazykových kompetencích pro přezkum rámce klíčových kompetencí a prozkoumat, jak členské státy pomáhají dětem migrantů rychle dosáhnout znalostí vzdělávacího jazyka (v současnosti priorita ET2020) 27 .

Nejnovější zpráva o klíčových údajích ve výuce jazyků ve školách v Evropě rovněž poskytla cenné poznatky, pokud jde o trendy v zajišťování výuky jazyků napříč Evropou, a poprvé obsahovala údaje o strukturované jazykové podpoře pro děti migrantů 28 .

·Posouzení dopadů

Vzhledem k doplňkovosti činností k iniciativám členských států, dobrovolné povaze navrhovaných aktivit a rozsahu očekávaných dopadů nebylo posouzení dopadů provedeno. Při vypracování návrhu se vycházelo z předchozích studií, konzultací s členskými státy a veřejné konzultace.

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

·Základní práva

Toto doporučení respektuje základní práva a dodržuje zásady uvedené v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na vzdělání, úcty ke kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti a nediskriminaci. Zejména toto doporučení podporuje práva dítěte uvedená v článku 24 a bere v úvahu Úmluvu OSN o právech dítěte, zejména čl. 29 odst. 1 písm. c), v němž se uvádí, že výchova dítěte má být zaměřena na posilování úcty k rodičům dítěte, ke své vlastní kultuře, jazyku a hodnotám, k národním hodnotám země trvalého pobytu, jakož i země jeho původu, a k jiným civilizacím 29 . Toto doporučení musí být provedeno v souladu s těmito právy a zásadami.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Opatření navrhovaná v tomto doporučení, která mají rozpočtové důsledky, budou podporována v rámci stávajících zdrojů programu Erasmus+, případně také Horizont 2020 nebo z evropských strukturálních a investičních fondů, pokud daná ustanovení příslušných základních aktů takovou podporu předpokládají. Tato iniciativa nijak nepředjímá jednání o příštím víceletém finančním rámci a budoucích programech. Z rozpočtu EU nebudou vyžadovány žádné další prostředky.

5.    DALŠÍ PRVKY

·Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V zájmu podpory provádění navrhuje Komise zpracovat ve spolupráci s členskými státy podpůrný poradenský materiál, který by pomohl řešit zjištěné nedostatky v zavádění výuky a učení, jež jsou zaměřeny na kompetence.

Komise plánuje podat zprávu o používání doporučení v kontextu evropské spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a učení.

·Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Ustanovení týkající se členských států

S cílem napomoci všem dětem a mladým lidem, aby dosáhli úrovně zkušeného uživatele v alespoň jednom dalším evropském jazyce, a podpořit osvojení dalšího (třetího) jazyka na úrovni nezávislého uživatele návrh doporučuje, aby členské státy:

·uplatňovaly komplexní přístupy ke zlepšení výuky a studia jazyků na všech úrovních a ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy;

·zvyšovaly povědomí škol o významu jazyků v souladu se zásadami popsanými v příloze doporučení, a tím poskytovaly učitelům vhodné vzdělávání a podporu;

·podporovaly mobilitu ve vzdělávání všech učitelů jazyků a podporovaly studijní pobyty v zahraničí;

·identifikovaly a podporovaly inovativní, inkluzivní a vícejazyčné pedagogické postupy, přičemž ve vhodných případech využijí evropské nástroje a platformy;

·zaměřily se na rozvoj metod pro sledování pokroku v jazykových kompetencích na různých stupních vzdělávání a odborné přípravy.

Ustanovení týkající se Komise

Doporučení navrhuje uvítat záměr Komise:

·podporovat provádění doporučení a jeho přílohy usnadněním vzájemného učení mezi členskými státy a rozvíjením příslušných referenčních materiálů a nástrojů;

·zpřístupnit financování EU při podpoře výuky a studia jazyků a zejména posílit okruh mobility studentů v programu Erasmus+, programu EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport;

·posílit spolupráci s Radou Evropy a jejím Evropským střediskem pro moderní jazyky v oblastech jejich odborné způsobilosti.

2018/0128 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ 30 Evropská komise předkládá svou vizi evropského vzdělávacího prostoru, ve kterém vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice; samozřejmostí se stal studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě; je běžné, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky; a lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o evropském kulturním dědictví i jeho rozmanitosti.

(2)Na neformální pracovní schůzce v rámci setkání vrcholných představitelů v Göteborgu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu projednávali hlavy států a předsedové vlád roli vzdělávání a kultury pro budoucnost Evropy. Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 31 vyzývají členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v činnosti v této oblasti.

(3)Jazykové kompetence jsou těžištěm vize evropského vzdělávacího prostoru. Se zvyšující se mobilitou pro účely vzdělávání, odborné přípravy a práce uvnitř Unie, zvyšující se migrací ze třetích zemí do Unie a globální spoluprací na celosvětové úrovni je potřeba, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy přehodnotily výzvy ve výuce a studiu jazyků a příležitosti, jež nabízí jazyková rozmanitost v Evropě.

(4)Rozšiřování a zlepšování studia jazyků by mohlo posílit evropský rozměr ve výuce 32 . Studium jazyků by mohlo podpořit rozvoj evropské identity ve vší její rozmanitosti, jež by doplňovala místní, regionální a národní identity a tradice, jakož i lepší porozumění Unii a jejím členským státům.

(5)Téměř polovina Evropanů uvádí, že nejsou schopni vést rozhovor v jiném jazyce než ve své mateřštině 33 . Nedostatek jazykových kompetencí je zdrojem potíží, jelikož znesnadňuje užitečné výměny mezi orgány veřejné správy a občany v přeshraničním kontextu Unie 34 .

(6)Pouze čtyři z deseti studentů na středním stupni dosáhnou v prvním cizím jazyce úrovně „samostatný uživatel“, která označuje schopnost vést jednoduchý rozhovor. Pouze jedna čtvrtina této úrovně dosáhne ve druhém cizím jazyce 35 . Srovnávací analýza jazyků ve vzdělávání a odborné přípravě 36 ukázala, že většina členských států se potýká s problémy se zajištěním odpovídajících výsledků učení v oboru jazyků. Ačkoli problémy existují ve všech oblastech vzdělávání, jsou zvlášť akutní v odborném vzdělávání a přípravě, kde je na studium jazyků kladen menší důraz.

(7)Omezené jazykové kompetence zůstávají jednou z hlavních překážek při využívání příležitostí nabízených evropskými programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže 37 . Naopak lepší jazykové kompetence umožní lidem využívat více příležitostí, které nabízí vnitřní trh, jako je volný pohyb pracovníků, a přijímat informovanější a objektivnější rozhodnutí o příležitostech v jiných zemích EU.

(8)Znalost cizích jazyků poskytuje konkurenční výhodu pro podniky i uchazeče o zaměstnání – pokud tvoří součást širšího souboru užitečných dovedností 38 . Existuje kladný vztah mezi znalostí cizích jazyků a pravděpodobností získání zaměstnání 39 . Avšak výsledky z nejnovějšího průzkumu o průběžném odborném vzdělávání (CVTS 2016) ukazují, že pouze 7,9 % společností (které poskytují odbornou přípravu svým zaměstnancům) vysílá své zaměstnance na jazykové kurzy (v rozmezí od 22,1 % na Slovensku po 0,5 % v Irsku).

(9)Aby se udržela současná životní úroveň, podpořila vysoká míra zaměstnanosti a posílila sociální soudržnost s ohledem na budoucí společnost a svět práce, potřebují lidé správný soubor dovedností a kompetencí 40 . To je rovněž klíčem pro zajištění úplné integrace dětí, studentů a dospělých z řad přistěhovalců 41 . Je třeba prozkoumat nové způsoby učení pro společnost, která je čím dál tím mobilnější a více digitální 42 . Získání lepších jazykových kompetencí by mohlo podpořit zvyšování mobility a spolupráce v Unii. Zejména digitální rozvoj umožňuje studium dalších a dalších jazyků a jejich používání mimo třídu a učební programy. Současné postupy hodnocení tento rozvoj plně neodrážejí.

(10)Evropský pilíř sociálních práv 43 stanoví jako svou první zásadu, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Jazyková kompetence je jednou z klíčových dovedností, které by mohly podpořit zaměstnatelnost, osobní naplnění, aktivní občanství a sociální začlenění; je definována jako „schopnost vhodně a efektivně využívat ke komunikaci různé jazyky“ 44 .

(11)Více než polovina členských států oficiálně uznává regionální nebo menšinové jazyky na svém území pro právní nebo administrativní účely, včetně národních znakových jazyků. Několik z těchto jazyků přesahuje vnitrostátní hranice. Jazyky přidané společenstvím přistěhovalců doplňují jazykovou situaci v Evropě 45 .

(12)Školy si stále více uvědomují nutnost zajistit, že všechny děti bez ohledu na původ a první jazyk získají velmi dobrou úroveň vyučovacího jazyka, je-li to vhodné prostřednictvím zvláštních podpůrných opatření. Tím se podporují rovnost a rovné příležitosti a snižuje se riziko předčasného ukončení školní docházky 46 .

(13)Povědomí o významu jazyků ve školách by mohlo zahrnovat poznání a pochopení jazykových kompetencí všech žáků, včetně kompetencí v jazycích, které se ve škole nevyučují. Školy mohou rozlišovat mezi různými úrovněmi potřebných jazykových kompetencí podle kontextu a účelu a v souladu se situací, potřebami, schopnostmi a zájmy každého žáka.

(14)Nedostatek učitelů v některých předmětech, jako jsou moderní cizí jazyky, je zmiňován jako problém ve více než polovině vzdělávacích systémů v Evropské unii 47 a několik členských států zavedlo reformy nebo pobídky s cílem řešit nedostatek učitelů jazyků. Tyto reformy a pobídky by mohly zahrnovat stipendia s cílem přilákat absolventy studia jazyků s jinými odbornými zkušenostmi do výuky nebo reformované programy vzdělávání učitelů 48 .

(15)Iniciativy s cílem zlepšit klíčové kompetence ve školním vzdělávání 49 , například lepším propojením praktických životních zkušeností s akademickým studiem, využíváním digitálních technologií a podporou inovací ve školách, posílily zaměření na výsledky učení 50 . Rovněž podpořily získávání jazykových kompetencí.

(16)Integrovaná výuka obsahu a jazyka, tj. výuka předmětů prostřednictvím cizího jazyka, a digitální a on-line nástroje pro studium jazyků se u různých kategorií studujících ukázaly jako účinné 51 . Učitelé jazyků napříč Evropou by mohli využívat další profesní rozvoj k aktualizaci svých digitálních kompetencí i k získání znalostí o tom, jak co nejlépe podpořit svoji učitelskou praxi využíváním různých metodik a nových technologií. Pomoci by jim v tom mohl seznam otevřených vzdělávacích zdrojů 52 .

(17)Definování a rozvoj jazykových kompetencí podpořily různé iniciativy v Evropě. Společný evropský referenční rámec pro jazyky je transparentní, koherentní a komplexní referenční nástroj pro posuzování a srovnání úrovní kompetence 53 . Rozlišuje mezi úrovní uživatele základů jazyka, samostatného uživatele a zkušeného uživatele, přičemž poslední z nich umožňuje uživateli pracovat nebo studovat v posuzovaném jazyce. V roce 2018 byl tento nástroj doplněn novými deskriptory pro zprostředkování, pro mladé studenty a pro znakové jazyky s cílem více zpřístupnit tento rámec širší veřejnosti 54 .

(18)Evropská jazyková cena Label 55 odměňuje vynikající výsledky a inovace ve výuce jazyků ve všech účastnických zemích. Představuje pobídku pro školy, aby využívaly nové metodiky a strategie, které se věnují místním, regionálním, národním nebo evropským prioritám. Přispěla ke zvýšení informovanosti o evropské spolupráci na poli výuky a studia jazyků a posílení mnohojazyčné dynamiky napříč oblastmi vzdělávání 56 .

(19)Všechny členské státy uznaly potřebu posílit mnohojazyčnost a rozvíjet jazykové kompetence v Unii 57 . S cílem poskytnout přesnější představu o jazykových kompetencích v Unii bude Evropská komise pracovat na návrhu nové evropské referenční úrovně jazykových kompetencí včetně možností sběru údajů.

(20)Ačkoli toto doporučení uznává, že jazykové kompetence se získávají po celý život a příležitosti by měly být přístupné ve všech fázích života, zabývá se zejména povinnou školní docházkou a odbornou přípravou a v plné míře respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality v této oblasti,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

V souladu s vnitrostátními a evropskými právními předpisy, dostupnými zdroji a vnitrostátními okolnostmi a v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami:

1)prozkoumat způsoby, jak pomáhat mladým lidem získat před dokončením vyššího středoškolského vzdělání a odborné přípravy – kromě vyučovacího jazyka – úroveň zkušeného uživatele nejméně v jednom dalším evropském jazyce a vybízet je k dosažení úrovně samostatného uživatele v dalším (třetím) jazyce;

2)uplatňovat komplexní přístupy ke zlepšování výuky a studia jazyků na národní, regionální, místní či případně školní úrovni a využívat k tomu příkladů strategií uvedených v příloze;

3)zajistit, aby se co nejdříve řešily všechny oblasti povinné školní docházky a odborné přípravy, a to včetně odborného vzdělávání a přípravy;

4)podporovat v rámci těchto komplexních strategií zvyšování povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích tím, že:

a)budou aktivně podporovat mobilitu studujících, včetně využívání příležitostí poskytovaných příslušnými programy financování EU;

b)umožní učitelům zabývat se používáním konkrétního jazyka ve svém vyučovacím předmětu;

c)posílí znalost vyučovacího jazyka jako základu pro další učení a vzdělávací výsledky ve škole pro všechny studující, a zejména pro osoby z rodin migrantů nebo znevýhodněných rodin;

d)budou oceňovat jazykovou rozmanitost studujících a využijí ji jako studijní zdroj včetně zapojení rodičů a širší místní komunity do jazykového vzdělávání;

e)budou nabízet příležitosti k hodnocení a ověřování jazykových kompetencí, které nejsou součástí učebních osnov, ale byly získány studenty někde jinde, včetně rozšiřování nabídky jazyků, které lze přidat ke kvalifikacím při ukončení školní docházky;

5)podporovat učitele, školitele a vedení škol ve zvyšování povědomí o významu jazyků tím, že:

a)investují do počátečního a dalšího vzdělávání učitelů jazyků, aby se udržela široká jazyková nabídka v povinné školní docházce a odborné přípravě;

b)zařadí přípravu na jazykovou rozmanitost ve třídě do počátečního a dalšího profesního rozvoje učitelů a vedení škol;

c)podpoří studijní pobyty v zahraničí pro všechny studenty v pedagogických oborech, a současně podpoří mobilitu u všech učitelů a školitelů;

d)začlení mobilitu ve vzdělávání do vzdělávání všech učitelů jazyků, aby noví absolventi učitelského studia jazyků měli možnost strávit nejméně šest měsíců studiem nebo výukou v cizině;

e)doporučí využívání platformy eTwinning 58 s cílem obohatit zkušenosti z učení ve školách a rozvíjet jazykové kompetence učitelů a žáků;

6)podporovat výzkum a používání inovativních, inkluzivních a mnohojazyčných pedagogických postupů, včetně používání digitálních nástrojů a integrované výuky obsahu a jazyka;

7)vytvářet metody pro monitorování jazykových kompetencí získaných na různých stupních vzdělávání a odborné přípravy, a doplnit tak stávající informace o nabídce studia jazyků;

8)předkládat zprávy o zkušenostech a pokroku při podpoře studia jazyků prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů.

TÍMTO VÍTÁ ZÁMĚR KOMISE:

1.podporovat následné kroky k tomuto doporučení tím, že bude usnadňovat vzájemné učení mezi členskými státy a vypracuje ve spolupráci s nimi:

a)obecné pokyny, jak propojit výuku a hodnocení jazyků se společným evropským referenčním rámcem pro jazykové kompetence 59 ;

b)pokyny založené na důkazech o nových formách učení a podpůrných přístupech;

c)digitální nástroje pro studium jazyků a profesní rozvoj pedagogických pracovníků v oboru studia jazyků, jako jsou hromadné otevřené on-line kurzy, nástroje sebehodnocení 60 a sítě, včetně platforem eTwinning a Teacher Academy v rámci School Education Gateway;

d)metodiky a nástroje podporující monitorování jazykových kompetencí v Evropské unii;

2.posílit mobilitu žáků a studentů odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+ a celkově podporovat využívání zdrojů financování Evropské unie, jako jsou Erasmus+, Horizont 2020, Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), případně evropské strukturální a investiční fondy, pro provádění tohoto doporučení a jeho přílohy, aniž by byla dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci;

3.posílit spolupráci v oblasti studia jazyků s Radou Evropy a Evropským střediskem pro moderní jazyky s cílem podpořit inovační metody ve výuce a studiu jazyků a zvyšovat povědomí o zásadní roli studia jazyků v moderních společnostech;

4.předkládat zprávy o činnostech navazujících na provádění doporučení, především prostřednictvím stávajících rámců a nástrojů.

V Bruselu dne

(1)    Sdělení Komise – Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury, COM(2017) 673 final .

(2)    Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017: https://www.consilium.europa.eu/media/32207/14-final-conclusions-rev1-cs.pdf.  

(3)    Evropská komise (2017), Výroční zpráva za rok 2017 o mobilitě pracovní síly v rámci EU: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8066&furtherPubs=yes.

(4)    Evropská komise (2017), Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-globalisation_cs.pdf.

(5)    Závěry předsednictví Evropské rady v Barceloně, březen 2002, http://ec.europa.eu/invest-in-research/pdf/download_en/barcelona_european_council.pdf .

(6)    Evropská komise / EACEA / Eurydice (2017), Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě, vydání 2017, https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/images/0/06/KDL_2017_internet.pdf .

(7)    Například: Jazykové kompetence pro zaměstnatelnost, mobilitu a růst, SWD(2012) 372: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN . Evropský průzkum jazykových kompetencí proběhl v roce 2011 a jeho zjištění byla zveřejněna v červnu 2012. http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/languages/library/studies/executive-summary-eslc_en.pdf.

(8)    Jazykové kompetence pro zaměstnatelnost, mobilitu a růst, SWD(2012) 372: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52012SC0372&from=EN.  

(9)    Evropský průzkum jazykových kompetencí proběhl v roce 2011. Jeho zjištění byla zveřejněna v červnu 2012. http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/languages/library/studies/executive-summary-eslc_en.pdf.  

(10)    Evropská komise (2015), Studie srovnatelnosti jazykových zkoušek v Evropě, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/reports/language-test-summary_en.pdf . Komise navrhla v roce 2014 evropskou referenční úroveň jazykových kompetencí, která byla následně Radou odmítnuta.

(11)    Viz například Carl James a Peter Garrett: Language awareness in the classroom .

(12)    Definice úrovní zkušeného a samostatného uživatele viz Společný evropský referenční rámec – tabulka globálně pojaté stupnice: https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168045bb6d.  

(13)    Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (2006/962/ES) .

(14)    Sdělení Komise o nové agendě dovedností pro Evropu COM(2016) 381 několikrát zmiňuje význam získávání jazykových dovedností v rámci celkové evropské politiky zaměřené na dovednosti.

(15)    Návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, COM(2018) 24 .    Pracovní dokument útvarů Komise o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, SWD(2018) 14 .

(16)    OECD (2016), výsledky PISA 2015, https://www.oecd.org/pisa/pisa-2015-results-in-focus.pdf .

(17)    Návrh doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru výuky, COM(2018) 23 final .

(18)    Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání, COM(2018) 22 .

(19)    Teacher Academy: https://www.schooleducationgateway.eu/cz/pub/teacher_academy.htm.  

(20)    Evropský pilíř sociálních práv – 20 zásad: https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights/european-pillar-social-rights-20-principles_cs .

(21)    Sdělení Komise – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, COM(2017) 534 .

(22)    Příloha návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, COM(2017) 677 final .  

(23)    Sdělení Komise – Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí, COM(2016) 377 .

(24)    Sdělení Komise – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, COM(2017) 534 .

(25)    Evropská komise (2017), Zpráva o výsledcích konzultace se zúčastněnými stranami: https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/96e12ad1-8b9b-11e7-b5c6-01aa75ed71a1/language-en .

(26)    Všechny zprávy jsou k dispozici na internetu na adrese: http://ec.europa.eu/education/library_en?field_eac_eat_event_categories_value=language_teaching_learning&field_eac_eat_type_of_documentr_value=All&field_eac_eat_year_value=2014&=Apply.

(27)    Všechny zprávy jsou k dispozici na internetu na adrese: https://ec.europa.eu/education/policy/multilingualism/multilingual-classrooms_en .

(28)    Evropská komise / Eurydice (2017), Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě, https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/images/0/06/KDL_2017_internet.pdf .

(29)    Úmluva OSN o právech dítěte, přijatá dne 20. listopadu 1989: http://www.ohchr.org/EN/ProfessionalInterest/Pages/CRC.aspx.  

(30)    Sdělení Komise – Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury; COM(2017) 673 final .

(31)    Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017: https://www.consilium.europa.eu/media/32207/14-final-conclusions-rev1-cs.pdf .

(32)    Návrh doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru výuky, COM(2018) 23 final .

(33)    Evropané a jejich jazyky – shrnutí zprávy speciálního Eurobarometru z roku 2012: http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/archives/ebs/ebs_386_sum_en.pdf .

(34)    Sdělení Komise – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU,   COM(2017) 534 .

(35)    Evropská komise (2012), První evropský průzkum jazykových kompetencí, shrnutí : http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/languages/library/studies/executive-summary-eslc_en.pdf.

(36)    Evropská komise (2014), Srovnávací analýza jazyků ve vzdělávání a odborné přípravě, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/languages/library/studies/lang-eat_en.pdf.

(37)    Program Erasmus+ tuto skutečnost kompenzuje nabídkou online jazykové podpory. https://ec.europa.eu/programmes/erasmus-plus/resources/online-linguistic-support_cs .

(38)    Evropská komise (2015), Studie o znalosti cizích jazyků a zaměstnatelnosti .

(39)    Evropská komise (2015), Jazyky a zaměstnatelnost .

(40)    Evropská komise (2017), Diskusní dokument o sociálním rozměru Evropy, https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/reflection-paper-social-dimension-europe_cs.pdf .

(41)    Sdělení Komise – Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí, COM(2016) 377 .

(42)    Viz Evropská komise (2017), Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace, https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-harnessing-globalisation_cs .

(43)    Sdělení Komise o vytvoření evropského pilíře sociálních práv, COM(2017) 250 .

(44)    Návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, COM(2018) 24 .

(45)    Evropská komise / EACEA / Eurydice (2017), Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě, vydání 2017, https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/images/0/06/KDL_2017_internet.pdf .

(46)    Evropská komise (2017), Monitor vzdělávání a odborné přípravy: http://ec.europa.eu/education/policy/strategic-framework/et-monitor_cs.  

(47)    Evropská komise / EACEA / Eurydice (2018), Kariéra pedagogů v Evropě: Přístup, přechod a podpora, https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/images/b/b9/220EN_teaching_careers_N_cert.pdf.  

(48)    Evropská komise (2014), Jazyky ve vzdělávání a odborné přípravě: Závěrečná srovnávací analýza, viz poznámka pod čarou 36.

(49)    Pracovní dokument útvarů Komise o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, SWD(2018) 14 .

(50)    Sdělení Komise – Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života, COM(2017) 248 .

(51)    Evropská komise (2014), Zpráva o zlepšování účinnosti studia jazyků, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/languages/library/studies/clil-call_en.pdf.  

(52)    Evropské středisko pro moderní jazyky: ICT-Rev https://ict-rev.ecml.at/ .  

(53)    Rada Evropy (2001), Společný evropský referenční rámec pro jazyky : https://rm.coe.int/CoERMPublicCommonSearchServices/DisplayDCTMContent?documentId=090000168045bb6d

(54)    Rada Evropy (2018), Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Doprovodný svazek s novými deskriptory: https://rm.coe.int/cefr-companion-volume-with-new-descriptors-2018/1680787989.  

(55)    Evropská jazyková cena Label se uděluje v rámci programu Erasmus+ Evropské komise.

(56)    Evropská jazyková cena Label: http://ec.europa.eu/education/initiatives/language-label_cs .

(57)    Závěry Rady o mnohojazyčnosti a rozvoji jazykových kompetencí, květen 2014, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG0614(06)&from=EN .

(58)    eTwinning je společenství učitelů od předškolního po vyšší střední školství, hostované na zabezpečené internetové platformě: https://www.etwinning.net.

(59)    Na základě zkušeností a odborných poznatků získaných Radou Evropy při vytváření a aktualizaci rámce a Evropským střediskem pro moderní jazyky a Evropskou komisí při uplatňování této práce ve vzdělávání učitelů prostřednictvím společně financovaných projektů: https://relang.ecml.at/Home/tabid/4079/language/en-GB/Default.aspx.

(60)    Europass v současnosti nabízí nástroj sebehodnocení pro jazykovou kompetenci a jeho fungování a účinnost budou přezkoumány v rámci provádění nového rozhodnutí o Europassu. https://europass.cedefop.europa.eu/documents/european-skills-passport/language-passport .

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne22.5.2018

COM(2018) 272 final

PŘÍLOHA

doporučení Rady

o komplexním přístupu k výuce a studiu jazyků

{SWD(2018) 174 final}

PŘÍLOHA
Povědomí o významu jazyků ve školách –
rozvíjení komplexních přístupů ke studiu jazyků

Komplexní přístupy v oblasti jazyků by mohly podporovat provádění doporučení o studiu jazyků. Tato příloha uvádí pedagogické zásady a osvědčené postupy, jejichž společným cílem je zvyšovat ve školách obecné povědomí o významu jazyků, přičemž konečným cílem je zlepšit výsledky studia jazyků.

Výuka jazyka je důležitým prvkem napříč všemi předměty vzhledem k různým způsobům, jakými se jazyk ve třídě používá, a zásadní roli, jakou jazyk hraje při učení a porozumění obsahu předmětu. Získání dobré znalosti akademického jazyka kráčí ruku v ruce s rozvojem znalosti a porozumění předmětu.

Povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích by mohlo vést k lepšímu pochopení toho, že studium jazyků je dynamický proces a kontinuum – osvojení mateřského jazyka a jeho různých rejstříků a stylů pokračuje a je hluboce provázáno se studiem dalších jazyků na různých úrovních osvojení, odpovídajících situaci, potřebám a zájmům každého studujícího.

Povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích by mohlo podpořit úvahy o jazykovém rozměru na všech úrovních školní organizace, výuky a praxe: při rozvoji gramotnosti, studiu cizích jazyků, ve výuce předmětů, pro uznávání dalších jazyků ovládaných žáky, při komunikaci s rodiči a se širším školním prostředím atd.

Porozumění této problematice může podpořit úzká spolupráce mezi různými členy školní komunity, ideálně v rámci koncepce školy jako učící se organizace nebo v rámci celého přístupu ke škole.

Aby se podpořilo povědomí o významu jazyků ve školách a vzdělávacích střediscích, byly identifikovány následující příklady osvědčených postupů.

1. Mnohojazyčnost ve školách a vzdělávacích střediscích

·Pozitivní přístup k jazykové rozmanitosti může pomoci při vytváření jazykově příznivého prostředí, kde se studium a používání mnoha jazyků považuje za obohacení a zdroj. Lze zvýšit a podporovat povědomí o důležitosti studia jazyků a o vzdělávacích, kognitivních, sociálních, mezikulturních, profesních a ekonomických přínosech širšího používání jazyků.

·Rozvoj znalosti jazyků a povědomí o významu jazyků lze integrovat průřezově do školních osnov. Integrace jazyků a dalších předmětů může umožnit autentičtější učení směřující k situacím z reálného života.

·Motivaci žáků ke studiu jazyků může podpořit propojení vzdělávacího obsahu s jejich vlastními životy a zájmy, přičemž se bere v úvahu neformální učení a podporují se vazby s mimoškolními aktivitami. Vazby mezi používáním jazyka v běžném životě a školami nebo vzdělávacími středisky může posílit uznávání předchozího studia jazyků a nabídka možnosti přidat jazykové kompetence získané mimo formální vzdělávání na závěrečná vysvědčení.

·Ve škole může být oceňován a podporován celý jazykový repertoár žáka a také používán jako pedagogický zdroj pro další studium všech účastníků vzdělávání. Žáci si mohou navzájem pomáhat při učení, vysvětlovat svůj jazyk / své jazyky druhým a porovnávat je.

·Školy by mohly nabízet širší paletu jazyků, nejen hlavní světové komunikační jazyky. Využití se může lišit v závislosti na tom, zda má daná země dva nebo více úředních jazyků nebo zda existuje deklarovaný zájem podporovat studium jazyka sousední země.

·Zavedení dvojjazyčných jeslí a škol v příhraničních regionech pomůže dětem při učení jazyka jejich sousedů od raného věku a sníží jazykové bariéry v přeshraničních regionech.

2. Účinná a inovativní výuka pro lepší studium jazyků

·K podpoře studia, výuky a hodnocení jazyků lze plně využít potenciál digitálních nástrojů. Technologie mohou značně podpořit rozšíření nabídky jazyků, poskytovat příležitosti k seznamování s jazyky a být velmi užitečné při podpoře těch jazyků, které se ve školách neučí. Důležitým studijním prvkem může být v této souvislosti rozvoj kritického myšlení a mediální gramotnosti a vhodné využívání technologií.

·Virtuální spolupráce mezi školami prostřednictvím platformy eTwinning může umožnit mladým lidem zlepšování při studiu jazyků, práci s protějšky z jiné země a přípravu na mobilitu pro studium, odbornou přípravu nebo dobrovolnickou práci v zahraničí.

·Mobilita žáků, například prostřednictvím programu Erasmus+, by se mohla stát pravidelnou součástí procesu učení. To by se mělo rozšířit na virtuální mobilitu a širší mobilitu zaměstnanců.

·Učitelé, školitelé a studující mohou využívat kombinaci diagnostického, formativního a souhrnného hodnocení ke sledování a hodnocení jazykového rozvoje; ke sledování pokroků se používají jednotlivá jazyková portfolia, například prostřednictvím evropského jazykového portfolia nebo jazykového pasu Europass.

3. Podpora učitelů a školitelů

·Učitelé moderních jazyků by mohli být podporováni k účasti ve výměnných programech se zeměmi, kde se hovoří jejich cílovým jazykem, v rámci počátečního vzdělávání anebo dalšího profesního rozvoje. Každý nový absolvent učitelství jazyků by mohl strávit nejméně šest měsíců studiem nebo výukou v zahraničí.

·Učitelé a školitelé jiných předmětů, než jsou moderní jazyky, by mohli získávat povědomí o významu jazyků a znalosti didaktiky jazyků a osvojovat si strategie na podporu studujících.

·Do výuky jazyků by mohli být zapojeni jazykoví asistenti za pomoci příležitostí nabízených výměnnými programy mezi členskými státy.

·Učitelům se mohou zpřístupnit příležitosti k dalšímu profesnímu rozvoji (prostřednictvím sítí, skupin pro sdílení praktických postupů, hromadných on-line jazykových kurzů, odborných center, kooperativního on-line učení, akčního výzkumu atd.), aby si udrželi kontakt s nejnovějšími pedagogickými inovacemi a zvyšovali si kvalifikaci.

4. Partnerství a vazby v širším školním prostředí podporující studium jazyků

·Školy a vzdělávací centra by mohly spolupracovat s rodiči na tom, jak mohou rodiče podporovat studium jazyků svých dětí, zvlášť pokud děti vyrůstají s více než jedním jazykem nebo doma používají jiný jazyk, než je jazyk vyučovací. 

·Školy a vzdělávací střediska mohou vytvářet partnerství s jazykovými centry / jazykovými laboratořemi, veřejnými knihovnami, kulturními centry nebo jinými kulturními sdruženími, univerzitami a výzkumnými středisky s cílem vytvářet poutavější vzdělávací prostředí, obohacovat používání jazyků a zlepšovat a inovovat praktickou výuku.

·Školy, vzdělávací střediska a obce mohou shromažďovat prostředky pro vytváření jazykových středisek s širší nabídkou jazyků, aby se zachovávaly méně používané jazyky anebo jazyky, které se ve školách neučí.

·Spolupráce se zaměstnavateli v regionu nebo mimo něj může pomoci při zvyšování porozumění významu jazykových kompetencí v pracovním životě a může pomoci zajistit, že získané jazykové kompetence podpoří zaměstnatelnost.

·Mohla by se podporovat přeshraniční partnerství mezi institucemi vzdělávání a odborné přípravy v příhraničních regionech. Mohla by se usnadnit mobilita studentů, učitelů, školitelů a administrativního personálu, jakož i uchazečů o doktorské studium a výzkumných pracovníků nabídkou informací a kurzů v jazycích používaných v sousední zemi. Podpora mnohojazyčnosti v rámci těchto přeshraničních partnerství může připravit absolventy na vstup na pracovní trh na obou stranách státní hranice.