EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.5.2018

COM(2018) 259 final

2018/0123(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Poté, co v květnu 2016 vstoupila v platnost nová podstatná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie 1 (dále jen „CKU“), byly na základě procesu pravidelných konzultací s členskými státy a zástupci podnikatelského prostředí identifikovány chyby a technické nedostatky, které je třeba v zájmu zajištění právní jistoty a konzistentnosti odstranit. Evropská komise proto připravila tento návrh na změnu CKU s cílem napravit tyto technické chyby a opomenutí a rovněž sladit CKU s mezinárodní dohodou, která nebyla platná v době přijetí CKU, a sice Komplexní hospodářskou a obchodní dohodou mezi Kanadou a EU (dále jen „dohoda CETA“). Návrh je rovněž odpovědí na žádost Itálie o zahrnutí obce Campione d’Italia a italských vnitrozemských vod Luganského jezera do celního území EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Cílem návrhu je zajistit, aby CKU byl v souladu s mezinárodními obchodními dohodami, které EU podepsala. Část návrhu, jež se týká zahrnutí obce Campione d’Italia a italských vnitrozemských vod Luganského jezera do celního území Unie souvisí se souběžnými změnami směrnic 2008/118/ES (dále jen „směrnice o spotřební dani“) a 2006/112/ES (dále jen „směrnice o DPH“). Všechny tyto změny by měly platit od stejného dne, a to od 1. ledna 2019.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem jsou články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Návrh ve srovnání s legislativním aktem, jejž má pozměnit, neobsahuje žádná nová politická opatření, mění nicméně několik ustanovení dotčeného legislativního aktu, aby bylo zajištěno řádné uplatňování ostatních ustanovení téhož nařízení a aby bylo nařízení sladěno s mezinárodní dohodou, která vstoupila v platnost po jeho přijetí, a rovněž reaguje na konkrétní žádost jednoho členského státu, jež má omezený účinek.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Touto změnou se nemění podstata nařízení (EU) č. 952/2013, a proto je konzultace se zúčastněnými stranami, která proběhla před přijetím uvedeného nařízení, stále platná.

Příslušné změny byly rovněž projednány s členskými státy a se zástupci obchodní veřejnosti na společných zasedáních skupiny celních odborníků a kontaktní skupiny pro obchod, kde bylo ohledně podstaty předkládaného znění dosaženo shody. Komise konzultovala návrh s veřejností prostřednictvím plánu zveřejněného na portálu pro zlepšování právní úpravy v části „Vyjádřete svůj názor“ a vzala na vědomí její zpětnou vazbu.

•Posouzení dopadů

Tato iniciativa nevyžaduje posouzení dopadů, neboť se netýká volby politiky. Týká se pouze oprav CKU s cílem i) napravit některé technické problémy a nedostatky, které se objevily v prvních dvou letech jeho provádění, a ii) reagovat na žádost jednoho členského státu o rozšíření celního území EU o dvě části území daného členského státu, jež byly doposud vyloučeny. Dále zajišťuje soudržnost s ostatními ustanoveními nařízení (EU) č. 952/2013, které je samo přepracovaným zněním nařízení (ES) č. 450/2008, u nějž Komise posouzení dopadů provedla.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh přispívá k dosažení cílů CKU. Obsahuje technické změny kodexu, které mají zajistit, aby kodex úspěšně naplňoval své cíle, pokud jde o zlepšení konkurenceschopnosti evropských podniků a zároveň také lepší ochranu finančních a ekonomických zájmů Unie a členských států, jakož i bezpečnost a ochranu spotřebitelů v EU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Do roku 2021 provede Komise průběžné hodnocení právního rámce CKU a elektronických systémů zavedených do uvedeného data. Po roce 2025, až budou všechny elektronické systémy CKU uvedeny do provozu, zahájí Komise komplexnější kontrolu účelnosti s cílem určit, zda jsou v kodexu mezery či chyby, jež je třeba řešit komplexnějším pozměňovacím návrhem. Vzhledem k současné přechodné fázi CKU a výše uvedeným plánům na jeho hodnocení v budoucnu se ve vztahu k tomuto konkrétnímu návrhu nepovažuje hodnocení za nezbytné.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Návrh obsahuje změny následujících ustanovení CKU:

·Článek 4, obsahující definici celního území EU, by měl být změněn na žádost Itálie, aby do rozsahu celního území byla začleněna italská obec Campione d’Italia a italské vody Luganského jezera. Zeměpisná poloha obou území jako italských exkláv na území Švýcarska v minulosti odůvodňovala jejich vyloučení z celního území EU, ale Itálie má za to, že jejich vyloučení již není nezbytné, zejména proto, že Švýcarsko si jinak nyní přeje je zahrnout do svého celního území. Navrhuje se, aby tato změna platila ode dne 1. ledna 2019.

·Ustanovení čl. 34 odst. 9, které za určitých okolností umožňuje prodloužit používání rozhodnutí týkajících se závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „rozhodnutí o ZISZ“), jejichž platnost vypršela nebo která jsou zrušena, by mělo být změněno tak, aby prodloužené používání bylo umožněno i v dalších situacích, kterých se týká čl. 34 odst. 5 CKU, tj. v situacích, kdy bylo rozhodnutí o ZISZ zrušeno, protože neodpovídá celním předpisům nebo protože nebyly nebo již nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání daného rozhodnutí (např. jako výsledek dvoustranných jednání mezi dvěma členskými státy či v důsledku pokynů pro zařazení přijatých na úrovni Unie).

·Ustanovení čl. 124 písm. h) bodu i) by mělo být změněno tak, že na seznam případů, kdy celní dluh (který vznikl v důsledku nedodržení celních formalit) může zaniknout, pokud nevznikl zásadní negativní vliv, nedošlo k pokusu o klamavé jednání a situace byla následně napravena, by mělo být doplněno dočasné uskladnění. Dočasné uskladnění je v současné době vyloučeno pouze nedopatřením, ke kterému došlo proto, že dočasné uskladnění se nepovažuje za celní režim. Související přenesení pravomoci na Komisi k doplnění tohoto ustanovení by rovněž mělo být změněno tak, aby zahrnovalo dočasné uskladnění.

·Ustanovení čl. 129 odst. 2 písm. b) by mělo být pozměněno za účelem objasnění, že v případech, kdy celní orgány musí zrušit platnost vstupního souhrnného celního prohlášení, protože zboží, které není zbožím Unie a na něž se dané prohlášení vztahuje, nevstoupilo na celní území Unie, musí být jeho platnost zrušena po uplynutí lhůty 200 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období „do“ 200 dnů. Lhůta 200 dnů byla myšlena jako období po podání prohlášení, v němž musí deklarant předložit zboží celnímu úřadu.

·Ustanovení čl. 139 odst. 5 by mělo být změněno s cílem vyjasnit, že ve všech případech, kdy hospodářské subjekty či dopravci zboží nepředložili předvstupní informace ohledně zboží, které není zbožím Unie, (ve formě „vstupního souhrnného celního prohlášení“) před skutečným příchodem zboží a jeho předložením celnímu úřadu, musí celní prohlášení či celní prohlášení pro dočasné uskladnění obsahovat údaje, jež by byly uvedeny ve vstupních souhrnných celních prohlášeních.

·Ustanovení čl. 146 odst. 2 písm. b) by mělo být pozměněno za účelem objasnění, že v případech, kdy celní orgány musí zrušit platnost prohlášení pro dočasné uskladnění, protože zboží nebylo předloženo celnímu úřadu, musí být jeho platnost zrušena po uplynutí lhůty 30 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období „do“ 30 dnů. Lhůta 30 dnů byla myšlena jako období po podání prohlášení, v němž musí deklarant předložit zboží celnímu úřadu.

·Měl by být vložen nový článek 260a, který by úplně osvobozoval od dovozního cla zboží, pro které nelze využít úplné osvobození stanovené v článku 260, ale které bylo opraveno či upraveno v režimu pasivního zušlechťovacího styku v zemi, s níž Unie uzavřela preferenční obchodní dohodu (např. dohoda CETA s Kanadou), ve které se takové osvobození stanoví.

·Ustanovení čl. 272 odst. 2 písm. b) a čl. 275 odst. 2 písm. b) by měla být pozměněna za účelem objasnění, že v případech, kdy celní orgány musí zrušit platnost výstupního souhrnného celního prohlášení či oznámení o zpětném vývozu, protože dotčené zboží nebylo vyvezeno, musí být jejich platnost zrušena po uplynutí lhůty 150 dnů od podání prohlášení či oznámení, nikoliv v období „do“ 150 dnů. Lhůta 150 dnů byla myšlena jako období, v němž musí deklaranti vyvézt zboží z celního území EU, jinak se platnost prohlášení nebo oznámení zruší.

2018/0123 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 2 se zavádí celní kodex Unie (dále jen „kodex“), který stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.

(2)Italská obec Campione d’Italia, která je italskou exklávou na území Švýcarska, a italské vody Luganského jezera by měly být zahnuty do celního území Unie, protože historické důvody pro vyloučení těchto území (jejich izolace a ekonomické znevýhodnění) již pominuly. Ze stejných důvodů by tato území měla být zahrnuta do obecných režimů pro spotřební daně, ale zároveň nadále vyloučena ze společného systému daně z přidané hodnoty. Aby bylo zajištěno, že všechny uvedené změny začnou platit od stejného okamžiku, mělo by začlenění těchto území do celního území Unie platit od 1. ledna 2019.

(3)Kodex by měl být změněn za účelem vyjasnění, že držitel rozhodnutí týkajícího se závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „rozhodnutí o ZISZ“) může toto rozhodnutí používat po dobu až šesti měsíců poté, co bylo zrušeno, pokud jeho zrušení vyplývá ze skutečnosti, že dané rozhodnutí neodpovídá celním předpisům nebo že nebyly nebo již nejsou splněny podmínky stanovené pro vydání daného rozhodnutí.

(4)Na seznam celních formalit, na něž se vztahuje ustanovení umožňující, aby celní dluh, který vznikl v důsledku nedodržení celních formalit, zanikl, pokud nevznikl zásadní negativní vliv, nedošlo k pokusu o klamavé jednání a situace byla následně napravena, by mělo být doplněno dočasné uskladnění. Pro účely zániku celního dluhu v uvedených případech by se s dočasným uskladněním nemělo zacházet jinak než s celním režimem. Související přenesení pravomoci na Komisi k doplnění tohoto ustanovení by rovněž mělo být změněno tak, aby zahrnovalo dočasné uskladnění.

(5)Jestliže celní orgány musí zrušit platnost vstupního souhrnného celního prohlášení, protože zboží, na něž se dané prohlášení vztahuje, nevstoupilo na celní území Unie, měla by být jeho platnost zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 200 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období do 200 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí zboží vstoupit na celní území Unie.

(6)Aby mohly celní orgány provádět řádnou analýzu rizik a odpovídající kontroly založené na rizicích, je nezbytné zajistit, aby jim hospodářské subjekty poskytovaly údaje před vstupem zboží, které není zbožím Unie, ve formě vstupního souhrnného celního prohlášení. Pokud vstupní souhrnné celní prohlášení nebylo před příchodem zboží podáno a od povinnosti jej podat nebylo upuštěno, měly by hospodářské subjekty údaje, jež jsou za normálních okolností obsaženy ve vstupním souhrnném celním prohlášení, předložit prostřednictvím celního prohlášení nebo prohlášení pro dočasné uskladnění. Pro tyto účely by možnost podat celní prohlášení nebo prohlášení o dočasném uskladnění namísto vstupního souhrnného celního prohlášení měla být poskytnuta pouze v případě, že to celní orgány, kterým se zboží předkládá, povolí. Jestliže celní orgány musí zrušit platnost prohlášení pro dočasné uskladnění, protože zboží, na něž se dané prohlášení vztahuje, nebylo předloženo celnímu úřadu, měla by být platnost daného prohlášení zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 30 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období do 30 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí být zboží předloženo celnímu úřadu.

(7)Aby bylo zajištěno, že Unie dodrží své mezinárodní závazky v této oblasti, mělo by být zboží úplně osvobozeno od dovozního cla, pokud bylo opraveno či upraveno v režimu pasivního zušlechťovacího styku v zemi či na území, s nimiž Unie uzavřela preferenční obchodní dohodu, ve které se takové osvobození stanoví. Preferenční obchodní dohody umožňující takové osvobození nevyžadují, aby se toto osvobození vztahovalo na dovoz opraveného nebo upraveného zboží získaného z rovnocenného zboží či na dovoz náhradních produktů v systému prosté výměny. Uvedené osvobození by se proto na takové zboží a produkty nemělo vztahovat.

(8)Jestliže celní orgány musí zrušit platnost výstupního souhrnného celního prohlášení či oznámení o zpětném vývozu, protože dotčené zboží neopustilo celní území Unie, měla by být platnost prohlášení či oznámení zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 150 dnů od jejich podání, nikoliv v období do 150 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí zboží opustit celní území Unie.

(9)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základních cílů, kterými je jednak umožnit celní unii efektivně fungovat, a jednak zavést společnou obchodní politiku, nezbytné a vhodné napravit několik technických problémů, jež byly při provádění kodexu zjištěny, rozšířit celní území Unie o dvě území jednoho členského státu a sladit kodex s mezinárodní dohodou, která nebyla platná v době jeho přijetí. V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

(10) Nařízení (EU) č. 952/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 952/2013 se mění takto:

1)V čl. 4 odst. 1 se dvanáctá odrážka nahrazuje tímto:

„— území Italské republiky, s výjimkou obce Livigno,“;

2)V čl. 34 odst. 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9. Pokud rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ pozbyde své platnosti v souladu s odst. 1 písm. b) nebo odstavcem 2 nebo je zrušeno v souladu s odstavci 5, 7 nebo 8, může se rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ nadále používat, pokud jde o závazné smlouvy založené na daném rozhodnutí a uzavřené před pozbytím jeho platnosti nebo před jeho zrušením. Toto prodloužené používání neplatí v případech, kdy se rozhodnutí o ZIPZ přijme ohledně zboží, které má být vyvezeno.“;

3)V čl. 124 odst. 1 písm. h) se bod i) nahrazuje tímto:

„i) nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, neměly zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu a nebyly pokusem o klamavé jednání,“;

4)Článek 126 se nahrazuje tímto:

„Článek 126

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví seznam nedostatků, jež nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu, a které doplňují čl. 124 odst. 1 písm. h) bod i).“;

5)V článku 129 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Nevstoupí-li zboží, pro něž bylo podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, na celní území Unie, zruší celní orgány neprodleně platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:

a) na žádost deklaranta;

b) pokud uplynulo 200 dní od podání prohlášení.“;

6)V článku 139 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Není-li pro zboží, které není zbožím Unie a které se předkládá celnímu úřadu, podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, a s výjimkou případů, kdy se od povinnosti podat toto celní prohlášení upouští, podá jedna z osob uvedených v čl. 127 odst. 4 neprodleně, aniž je dotčen čl. 127 odst. 6, toto prohlášení, nebo pokud to celní orgány povolily, podá místo něj celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění. Pokud je za těchto okolností podáno celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění, obsahuje alespoň údaje nezbytné pro vstupní souhrnné celní prohlášení.“;

7)V článku 146 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Není-li zboží, pro něž bylo podáno prohlášení pro dočasné uskladnění, předloženo celnímu úřadu, zruší celní orgány neprodleně platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:

a) na žádost deklaranta;

b) pokud uplynulo 30 dní od podání prohlášení.“;

8)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 260a

Zboží opravené nebo upravené v rámci dohod mezi Unií a třetími zeměmi

1.    Zušlechtěné výrobky získané ze zboží v pasivním zušlechťovacím styku se úplně osvobozují od dovozního cla, je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že:

a) zboží bylo opraveno či upraveno v zemi či na území mimo celní území Unie, s nimiž Unie uzavřela dohodu, ve které se takové osvobození stanoví, a

b) podmínky pro osvobození stanovené v dohodě uvedené v písmenu a) jsou splněny.

2.    Odstavec 1 se nevztahuje na zušlechtěné výrobky získané z rovnocenného zboží uvedeného v článku 223 ani na náhradní produkty uvedené v článcích 261 a 262.“;

9)V článku 272 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno výstupní souhrnné celní prohlášení, celní území Unie, celní orgány zruší neprodleně platnost tohoto prohlášení v těchto případech:

a) na žádost deklaranta;

b) pokud uplynulo 150 dní od podání prohlášení.“;

10)V článku 275 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno oznámení o zpětném vývozu, celní území Unie, celní orgány zruší neprodleně platnost uvedeného oznámení v každém z těchto případů:

a) na žádost deklaranta;

b) pokud uplynulo 150 dní od podání oznámení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 1 se použije ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).