EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.3.2018

COM(2018) 94 final

2018/0043(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2018) 50}
{SWD(2018) 51}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Komise dnes společně se sdělením „Dokončení unie kapitálových trhů do roku 2019 – čas urychlit realizaci“ přijala balíček opatření k prohloubení unie kapitálových trhů. Uvedený balíček zahrnuje tento návrh, jakož i návrh na usnadnění přeshraniční distribuce investičních fondů, návrh o rozhodném právu pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany a sdělení o rozhodném právu pro majetkové účinky transakcí s cennými papíry.

Kryté dluhopisy jsou dluhové závazky vydané úvěrovými institucemi a zajištěné vázaným seskupením aktiv, vůči kterému mají vlastníci dluhopisů právo přímého postihu jakožto přednostní věřitelé. Současně vlastníkům dluhopisů již jako běžným věřitelům zůstává právo uplatnit nárok vůči emitentovi. Tato dvojí možnost uspokojení pohledávky, jednak z krycího portfolia a jednak u emitenta, se označuje jako mechanismus „dvojího postihu“.

Kryté dluhopisy jsou vydávány úvěrovými institucemi, a proto jsou důležitým a efektivním zdrojem financování pro evropské banky. Usnadňují financování hypotečních úvěrů a úvěrů veřejnému sektoru, čímž podporují úvěrování v širším měřítku. Významnou výhodou krytých dluhopisů ve srovnání s jinými druhy zdrojů bankovního financování, jako jsou cenné papíry zajištěné aktivy, je skutečnost, že riziko zůstává v rozvahách bank a investoři mají pohledávky přímo za bankou. Kryté dluhopisy tedy bankám umožňují půjčovat nejen více, ale také bezpečněji. To bylo také nezanedbatelným důvodem, proč kryté dluhopisy ve srovnání s jinými nástroji financování lépe zvládaly finanční krizi. V době, kdy ostatní zdroje vysychaly, prokázaly, že jsou spolehlivým a stabilním zdrojem financování pro evropské banky.

Podpůrný rámec pro kryté dluhopisy na úrovni EU by podpořil jejich používání jako stabilního a nákladově efektivního zdroje financování pro úvěrové instituce, zejména v oblastech s méně rozvinutými trhy, s cílem přispět k financování reálné ekonomiky v souladu s cíli unie kapitálových trhů. Tento rámec by také poskytl investorům širší a bezpečnější škálu investičních příležitostí a pomohl by zachovat finanční stabilitu. Členské státy budou muset tato pravidla provést a zajistit, aby vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy odpovídaly požadavkům založeným na zásadách dle tohoto návrhu. Všechny kryté dluhopisy v celé Evropě tudíž budou muset splňovat minimální požadavky na harmonizaci podle tohoto návrhu.

Podpůrný rámec pro kryté dluhopisy je zmíněn v pracovním programu Komise na rok 2018 1 . V prohlášení o záměru navazujícím na jeho poslední projev o stavu Unie předseda Evropské komise potvrdil, že podpůrný rámec pro kryté dluhopisy je jednou z iniciativ, které mají být zahájeny nebo dokončeny do konce roku 2018 s cílem zajistit integrovanější a spravedlivější vnitřní trh 2 . Komise tento záměr potvrdila v hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období z června 2017 3 .

Rozvoj krytých dluhopisů na jednotném trhu je nevyrovnaný; v některých členských státech jsou velmi důležité, v jiných takový význam nemají. Kromě toho jsou pouze částečně upraveny v právu Unie. Vzhledem k jejich nižším rizikům se jim sice dostává v různých ohledech preferenčního obezřetnostního a regulatorního zacházení (např. banky, jež do nich investují, nemusí vytvářet tak velký regulatorní kapitál, jako když investují do jiných aktiv), ale právo Unie komplexně neřeší otázku, co se má za krytý dluhopis považovat. Místo toho se preferenční zacházení přiznává krytým dluhopisům podle definice ve směrnici 2009/65/ES 4 . Tato definice však byla vypracována za zvláštním účelem – omezit, do čeho mohou investovat subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) – a nevyhovuje širším cílům politiky unie kapitálových trhů.

Právní rámec Unie pro kryté dluhopisy by měl rozšířit schopnost úvěrových institucí financovat reálnou ekonomiku a přispívat k rozvoji krytých dluhopisů v celé Unii, zvláště v členských státech, kde trh s těmito dluhopisy v současnosti neexistuje.

Uvedený rámec by také zvýšil přeshraniční toky kapitálu a investic. Tím by přispěl k unii kapitálových trhů, a zvláště k další aktivaci kapacity úvěrových institucí pro podporu širší ekonomiky. Zajistil by zejména, aby měly banky k dispozici široké spektrum bezpečných a efektivních nástrojů financování.

Tento rámec se skládá ze směrnice a nařízení – oba nástroje je třeba chápat jako jeden balíček.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Směrnice je vhodným nástrojem k vytvoření harmonizovaného právního rámce pro kryté dluhopisy na úrovni EU. Tato směrnice je založena na zásadách; podrobná ustanovení obsahuje v minimálním rozsahu nutném k zajištění toho, aby se na celém společném trhu používal soubor společných základních strukturálních pravidel. Členské státy budou mít určitou míru volnosti, pokud jde o vypracování právních předpisů, kterými zásady uvedené ve směrnici provedou.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Tato iniciativa v oblasti krytých dluhopisů se týká oblasti, která nyní z velké části není upravena právními předpisy Unie.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Se zúčastněnými stranami Komise návrh konzultovala v několika fázích jeho přípravy, zejména prostřednictvím:

i)    otevřené veřejné konzultace o krytých dluhopisech (září 2015 až 6. ledna 2016);

ii)    zveřejnění počátečního posouzení dopadů (9. června 2017);

iii)    dvou zasedání odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví a jednoho zasedání Výboru pro finanční služby.

V souladu s akčním plánem unie kapitálových trhů bylo účelem veřejné konzultace vyhodnotit slabá a zranitelná místa na vnitrostátních trzích s krytými dluhopisy a posoudit výhody evropského rámce. Respondenti měli sice obavy, že harmonizace založená na univerzálním přístupu by mohla poškodit dobře fungující trhy a omezit flexibilitu a škálu nabízených produktů, ale současně vyjádřili opatrnou podporu cíleného opatření EU za předpokladu, že harmonizace bude založená na zásadách, bude vycházet ze stávajících rámců a vezme v potaz zvláštnosti vnitrostátních trhů. Výsledky konzultace byly projednány na veřejném slyšení dne 1. února 2016 7 .

Komise obdržela čtyři odpovědi na počáteční posouzení dopadů, přičemž všechny podporovaly legislativní iniciativu EU. Respondenti se věnovali specifickým aspektům vnitrostátních rámců (např. likviditě) a potvrdili celkový názor ve prospěch harmonizace, která neohrozí dobře fungující vnitrostátní systémy.

Na prvním zasedání odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví (dne 9. června 2017) vyslovila většina členských států podporu rámci Unie pro kryté dluhopisy vycházejícímu z doporučení orgánu EBA z roku 2016 za předpokladu, že zůstane založen na zásadách. Na druhém zasedání (28. září 2017) proběhla podrobnější diskuze, avšak celkově členské státy nadále podporovaly přístup založený na zásadách. Obdobné názory členské státy vyjádřily na zasedání Výboru pro finanční služby v červenci 2017.

Podporu opatření vyjádřil také Evropský parlament, který vyzval k vytvoření evropského právního rámce pro kryté dluhopisy 8 .

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Dne 1. července 2014 vydal orgán EBA zprávu identifikující osvědčené postupy s cílem zajistit solidní a jednotné rámce pro kryté dluhopisy v celé Unii 9 . Tato zpráva reagovala na doporučení ESRB z prosince 2012 o financování úvěrových institucí 10 . V reakci na žádost Komise o poradenství z prosince 2013 v souvislosti s článkem 503 CRR 11 vyložila také stanovisko orgánu EBA k přiměřenosti současného obezřetnostního zacházení s krytými dluhopisy.

V návaznosti na to doporučila ESRB, aby orgán EBA sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy ve světle osvědčených postupů, které identifikoval, a vyzvala jej, aby v případě potřeby doporučil další opatření.

Orgán EBA v prosinci 2016 reagoval vydáním zprávy EBA Report on covered bonds — recommendations on harmonisation of covered bond frameworks in the EU [Zpráva orgánu EBA o krytých dluhopisech – doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU]. Tato zpráva obsahuje komplexní analýzu vývoje v oblasti regulace týkajícího se rámců pro kryté dluhopisy v jednotlivých členských státech se zvláštním důrazem na míru souladu s osvědčenými postupy identifikovanými v předchozí zprávě. Na základě výsledků této analýzy vyzval orgán EBA k přijetí legislativního opatření za účelem harmonizace krytých dluhopisů na úrovni Unie.

Tento návrh vychází z analýzy a doporučení orgánu EBA. Odchyluje se od nich pouze v méně významných oblastech, např. pokud jde o míru podrobností ohledně derivátů zařazených do krycího portfolia, v tom, že kontrolor krycího portfolia není jmenován povinně, a v míře přezajištění.

V prosinci 2017 dokončil Basilejský výbor pro bankovní dohled zbývající pokrizové regulatorní reformy mezinárodního regulačního rámce pro banky Basilej III 13 . V rámci těchto reforem uvedený výbor revidoval standardizovaný přístup k úvěrovému riziku tím, že do něj zařadil mimo jiné nové normy pro expozice vůči krytým dluhopisům. Tyto nové normy poprvé na mezinárodní úrovni z velké části reprodukují přístup EU použitý v nařízení o kapitálových požadavcích a umožňují přiřazovat expozicím vůči krytým dluhopisům za určitých podmínek nižší rizikové váhy. Tímto způsobem se uznává, že zacházení, které krytým dluhopisům přiznává EU, je z obezřetnostního hlediska funkční a odůvodněné základními vlastnostmi tohoto nástroje.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů, které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace dne 6. října 2017 a schváleno dne 17. listopadu 2017 14 .

Výbor pro kontrolu regulace ocenil posouzení dopadů jako komplexní a dobře strukturované a uznal, že svou intervenční logiku uplatňuje systematicky a opírá svá zjištění o vysokou míru kvantifikace. Výbor pro kontrolu regulace doporučil zprávu vylepšit v několika omezených ohledech:

a)    důvody, proč se „29. režim“ považuje za neatraktivní; a

b)    větší jasnost ohledně hlavních prvků přístupu založeného na „minimální harmonizaci“ a ohledně toho, zda (a jak) se odchylují od doporučení orgánu EBA (za tímto účelem byla doplněna příloha 6).

Posouzení dopadů bylo příslušným způsobem změněno, přičemž se reagovalo i na další návrhy Výboru pro kontrolu regulace:

i)    podrobnější vysvětlení ohledně evropského zajištěného cenného papíru;

ii)    podrobnější odůvodnění výhod vydávání krytých dluhopisů;

iii)    důkladnější analýza dopadu harmonizace právních předpisů na přeshraniční obchod s krytými dluhopisy (vydávání, investice);

iv)    zamítnutá možnost omezená na úpravu obezřetnostního zacházení s krytými dluhopisy;

v)    komplexnější vysvětlení efektu přenosu (pass-through effect) posuzovaného ve finanční literatuře; a

vi)    tabulka zobrazující vazby mezi sledováním a referenčními přínosy.

Komise zvážila řadu možností politiky pro rozvoj trhů s krytými dluhopisy a řešení problémů v obezřetnostní oblasti. Tyto varianty se liší z hlediska míry harmonizace – od absence právních předpisů až po plnou harmonizaci:

·základní scénář: žádná opatření,

·varianta 1: bez právních předpisů,

·varianta 2: minimální harmonizace založená na vnitrostátních režimech,

·varianta 3: plná harmonizace nahrazující vnitrostátní režimy a

·varianta 4: „29. režim“ fungující souběžně s vnitrostátními režimy.

Varianta 1 (bez právních předpisů) byla považována za neúčinnou z hlediska dosažení cílů, protože neexistuje záruka, že by se členské státy řídily osvědčenými postupy. Varianta 3 (plná harmonizace) by pravděpodobně vedla k dosažení cílů, ale mohla by narušit stávající dobře fungující trhy. Účinnost varianty 4 („29. režim“, tedy plně integrovaný režim, který by mohli emitenti dobrovolně využívat jako alternativu k vnitrostátním právním předpisům o krytých dluhopisech a který by nevyžadoval změny platných vnitrostátních předpisů) závisí na jejím přijetí daným odvětvím. Z konzultací vyplývá, že by k tomuto přijetí pravděpodobně nedošlo, což by snížilo šanci na dosažení stanovených cílů. Souběžný režim by také přispěl k dalšímu roztříštění a zdvojování nákladů.

Zvolenou variantou je varianta 2 (minimální harmonizace založená na vnitrostátních režimech). Tato varianta staví na doporučeních uvedených ve zprávě orgánu EBA z roku 2016 s několika omezenými odchylkami (v souladu s důraznými výzvami zúčastněných stran v rámci konzultací jsou některá ustanovení méně podrobná, než doporučuje zpráva, aby existoval větší prostor pro ochranu stávajících dobře fungujících vnitrostátních systémů). Tyto odchylky nemají vliv na hlavní strukturální vlastnosti krytých dluhopisů ani na dohled nad nimi. Zvolená možnost dosahuje většiny cílů iniciativy za přiměřených nákladů. Vyvažuje také flexibilitu nutnou pro zohlednění specifik členských států s jednotností nezbytnou k zajištění soudržnosti na úrovni Unie. Bude pravděpodobně nejúčinnější z hlediska dosažení cílů a současně bude efektivní a bude minimalizovat narušení a náklady na přechod. Jde také o jednu z ambicióznějších variant z hlediska regulace, která má současně největší podporu ze strany zúčastněných stran.

Realizace této varianty by podnítila rozvoj trhů s krytými dluhopisy tam, kde neexistují nebo jsou nedostatečně rozvinuté. Snížila by také náklady emitentů na financování, přispěla k diverzifikaci investorské základny, usnadnila přeshraniční investice a přilákala investory ze zemí mimo EU. Celkově by vedla k poklesu výpůjčních nákladů.

Upřednostňovaná varianta by řešila obezřetnostní problémy, mimo jiné ve vztahu k inovacím trhu, a zajistila obezřetnostní přínos v podobě uvedení strukturálních vlastností produktu do souladu s preferenčním obezřetnostním zacházením na úrovni Unie. Posílila by ochranu investorů a její vlastnosti v oblasti úvěrového posílení by omezily jejich náklady náležité péče (due diligence).

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Cílem balíčku pro kryté dluhopisy, a zejména této směrnice, je harmonizovat oblast, která je v současnosti upravena především na vnitrostátní úrovni. Minimální harmonizace ve směrnici povede k zjednodušení z hlediska základního sladění hlavních prvků vnitrostátních režimů.

•Základní práva

EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv. V této souvislosti se nepředpokládá přímý dopad návrhu na tato práva uvedená v Listině základních práv Evropské unie.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Pět let po uplynutí lhůty pro provedení je Komise povinna provést v těsné spolupráci s orgánem EBA hodnocení směrnice a podat Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních. Toto hodnocení je nutné provést v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy.

Členské státy by používání směrnice pravidelně kontrolovaly na základě řady ukazatelů (např. typ emitenta, počet povolení, typ způsobilých aktiv, úroveň přezajištění, emise se strukturami prodloužitelné splatnosti).

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Strukturální vlastnosti krytých dluhopisů

–dvojí postih dává investorům dvojí možnost uspokojení pohledávky – jednak u emitenta krytých dluhopisů a jednak z aktiv v krycím portfoliu,

–odolnost vůči úpadku znamená, že splatnost krytých dluhopisů nelze automaticky zkrátit v případě, že se emitent dostane do platební neschopnosti nebo režimu řešení krize. Důležité je zajistit, aby splátky investorům probíhaly podle smluvního harmonogramu, i když dojde k selhání. Odolnost vůči úpadku přímo souvisí s mechanismem dvojího postihu a je klíčovou vlastností rámce pro kryté dluhopisy,

–směrnice obsahuje ustanovení zajišťující kvalitu krycího portfolia, zejména zabezpečující, aby byla jako kolaterál používána pouze vysoce kvalitní aktiva. S tím souvisejí i ustanovení o oddělení a umístění krycích aktiv, ustanovení o jednotnosti aktiv, ustanovení zajišťující, aby aktiva umístěná mimo EU vykazovala stejné kvalitativní vlastnosti jako aktiva v EU, ustanovení zajišťující, aby se derivátové smlouvy ve vztahu ke krycímu portfoliu používaly pouze pro účely zajištění, a ustanovení o činnosti kontrolora krycího portfolia. Konečně musí být závazky z krytých dluhopisů trvale kryty krycími aktivy,

–jelikož jsou kryté dluhopisy vydávány převážně velkými bankami, jsou jejich přínosy často mimo dosah menších institucí. Směrnice emitentům dovoluje za určitých podmínek seskupit krycí aktiva několika úvěrových institucí. Účelem je podpořit emise menších institucí a poskytnout těmto institucím přístup k financování prostřednictvím krytých dluhopisů,

–vývoj na trhu v oblasti krytých dluhopisů zahrnuje nové struktury likvidity řešící nesoulad likvidity a splatností. Vzhledem k většímu využívání krytých dluhopisů umožňujících prodloužení splatnosti a ke skutečnosti, že takovéto struktury snižují riziko selhání, směrnice tyto struktury reguluje, aby zajistila, že nebudou zbytečně složité nebo neprůhledné a nebudou měnit strukturální vlastnosti krytých dluhopisů a tím investory vystavovat vyšším rizikům,

–za účelem řešení rizika likvidity stanoví směrnice požadavky na rezervu v oblasti likvidity specificky související s krycím portfoliem, která doplňuje obezřetnostní požadavky na likviditu v ostatních příslušných finančních právních předpisech EU,

–směrnice dává členským státům možnost vyžadovat jmenování kontrolora krycího portfolia. Existencí kontrolora krycího portfolia by neměly být dotčeny povinnosti příslušných orgánů týkající se výkonu zvláštního veřejného dohledu stanoveného touto směrnicí a

–směrnice obsahuje požadavky na transparentnost, které vycházejí z iniciativ vnitrostátních zákonodárců a účastníků trhu v oblasti zpřístupňování informací investorům do krytých dluhopisů. Tyto požadavky zajistí jednotnou úroveň zpřístupňování informací a umožní investorům posuzovat rizika krytých dluhopisů.

Veřejný dohled nad krytými dluhopisy

Veřejný dohled nad krytými dluhopisy je klíčovým rysem mnoha vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy a jeho výslovným cílem je ochrana investorů. Tato směrnice harmonizuje složky tohoto dohledu a stanoví úkoly a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů, které jej vykonávají. Vzhledem k oblasti působnosti této směrnice a skutečnosti, že tento zvláštní dohled nad krytými dluhopisy je dohledem nad produktem odlišným od obecného dohledu např. obezřetnostní povahy, měly by mít členské státy možnost jmenovat jiné příslušné orgány. V těchto případech směrnice vyžaduje, aby příslušné orgány těsně spolupracovaly.

Aby byl zaručen soulad se směrnicí, jsou členské státy povinny stanovit správní sankce a jiná správní opatření, které budou účinné, přiměřené a odrazující a budou vymáhány příslušnými orgány. Na uvedené sankce a opatření se vztahují základní požadavky týkající se subjektů, jimž jsou určeny, kritérií, jež je třeba zohledňovat při jejich používání, zveřejňování, klíčových pravomocí k ukládání sankcí a výše sankcí.

Označování

Kryté dluhopisy jsou v Unii často uváděny na trh s vnitrostátními označeními. Tato směrnice úvěrovým institucím povoluje používat při vydávání krytých dluhopisů zvláštní označení „evropské kryté dluhopisy“. Díky používání tohoto označení by investoři mohli snadněji posuzovat kvalitu krytých dluhopisů. Mělo by však být nepovinné a členské státy by měly mít možnost ponechat si souběžně s označením „evropské kryté dluhopisy“ vlastní vnitrostátní označení a rámce pro označování za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v této směrnici.

Vztah k rámci pro řešení krize 

Cílem této směrnice není harmonizovat vnitrostátní insolvenční režimy ani měnit zacházení s krytými dluhopisy v případech řešení krize podle směrnice 2014/59/EU (směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank) 15 . Místo toho stanoví obecné zásady, jimiž se řídí správa programů krytých dluhopisů v případech platební neschopnosti / řešení krize emitenta. V rámci řešení krize úvěrové instituce umožňuje směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank orgánu příslušnému k řešení krize vykonávat kontrolu nad touto institucí, zejména prostřednictvím správy jejích aktiv a majetku, včetně programu krytých dluhopisů, a nakládání s nimi. Tyto úkoly mohou být prováděny přímo orgánem příslušným k řešení krize nebo nepřímo zvláštním správcem nebo jinou osobou jmenovanou orgánem příslušným k řešení krize. Tato směrnice nemění zacházení s krytými dluhopisy podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank, která kryté dluhopisy vyjímá z použití nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů až do výše zajištění (kolaterálu) v krycím portfoliu, jak je stanoveno v čl. 44 odst. 2 třetím pododstavci uvedené směrnice. Derivátové smlouvy zahrnuté do krycího portfolia rovněž slouží jako kolaterál, a aby bylo zajištěno, že krycí portfolio zůstane nedotčeno, odděleno a s dostatečným financováním, nemohou být při platební neschopnosti nebo řešení krize emitenta ukončeny. Směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank obsahuje také záruky bránící dělení propojených závazků, práv a smluv a omezuje postupy související se smlouvami se stejnou protistranou krytými zajišťovacími dohodami, včetně krytých dluhopisů. Pokud se použije tato záruka, měly by být orgány příslušné k řešení krize povinny převést všechny propojené smlouvy v rámci chráněného ujednání, nebo je všechny ponechat ve zbytkové instituci v selhání.

Režim třetí země

V současnosti v právu Unie neexistuje žádný obecný režim třetí země pro kryté dluhopisy. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (nařízení v přenesené pravomoci o požadavku krytí likvidity) 16 nicméně umožňuje preferenční zacházení se zahraničními krytými dluhopisy, jež jsou v souladu se zvláštními pravidly rovnocennosti pro účely určování rezervy v oblasti likvidity. Rozsah této rovnocennosti je velmi omezený, protože se týká výpočtu pouze omezené části rezervy v oblasti likvidity.

Tato směrnice stanoví, aby Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA posoudila, zda je nezbytný či vhodný obecný režim rovnocennosti pro emitenty krytých dluhopisů a investory do krytých dluhopisů z třetích zemí.

Změny dalších směrnic

Tato směrnice nahradí definici krytých dluhopisů uvedenou v čl. 52 odst. 4 směrnice o SKIPCP a stane se jednotným referenčním dokumentem pro všechny právní předpisy Unie týkající se krytých dluhopisů. Definice ve směrnici o SKIPCP by proto měla být vypuštěna a nahrazena odkazem na definici v této směrnici. Obdobně by odkazy na definici ve směrnici o SKIPCP uvedené v dalších směrnicích měly být nahrazeny odkazem na tuto směrnici.

2018/0043 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 17 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 19 jsou stanoveny velmi obecné požadavky týkající se strukturálních prvků krytých dluhopisů. Tyto požadavky se omezují na to, že kryté dluhopisy musí být emitovány úvěrovou institucí se sídlem v členském státě a podléhat zvláštnímu veřejnému dohledu, jakož i mechanismu dvojího postihu. Vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy se těmito otázkami zabývají a upravují je mnohem podrobněji. Uvedené vnitrostátní rámce obsahují také další strukturální ustanovení, zejména pravidla složení krycího portfolia, kritéria způsobilosti aktiv, možnost seskupovat aktiva, povinnosti v oblasti transparentnosti a podávání zpráv a pravidla snižování rizika likvidity. Přístupy členských států k regulaci se liší rovněž z věcného hlediska. V několika členských státech neexistuje žádný zvláštní vnitrostátní rámec pro kryté dluhopisy. V důsledku toho v právu Unie dosud nejsou stanoveny klíčové strukturální prvky, jimž mají kryté dluhopisy vydané v Unii odpovídat.

(2)Článek 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 20 doplňuje k podmínkám uvedeným v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES další podmínky pro získání preferenčního obezřetnostního zacházení ohledně kapitálových požadavků, které úvěrovým institucím investujícím do krytých dluhopisů umožňuje držet méně kapitálu, než když investují do jiných aktiv. Tyto dodatečné požadavky sice zvyšují úroveň harmonizace krytých dluhopisů v Unii, ale slouží konkrétnímu účelu, tedy vymezení podmínek, za kterých mohou investoři do krytých dluhopisů získat uvedené preferenční zacházení, a nejsou použitelné mimo rámec nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)Další právní předpisy Unie, včetně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 21 , nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 22 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 23 , za účelem identifikace krytých dluhopisů, které mohou využít preferenčního zacházení, jež tyto akty zavádějí pro investory do krytých dluhopisů, také odkazují na definici uvedenou ve směrnici 2009/65/ES. Znění těchto aktů se však liší podle jejich účelu a předmětu, a výraz „kryté dluhopisy“ se proto nepoužívá jednotně.

(4)Zacházení s krytými dluhopisy lze považovat za celkově harmonizované, pokud jde o podmínky investování do těchto dluhopisů. Podmínky pro vydávání krytých dluhopisů však v rámci Unie harmonizovány nejsou a to má několik důsledků. Zaprvé je preferenční zacházení přiznáváno stejně nástrojům, které mohou mít různou povahu, míru rizika a míru ochrany investorů. Zadruhé různost vnitrostátních rámců nebo jejich absence vytváří překážky pro rozvoj skutečně integrovaného jednotného trhu s krytými dluhopisy založeného na společně dohodnuté definici, která by zajistila náležitou úroveň ochrany investorů. Zatřetí mohou rozdíly v zárukách poskytovaných vnitrostátními pravidly vytvořit riziko pro finanční stabilitu, pokud kryté dluhopisy spojené s různou úrovní ochrany investorů mohou být jako kryté dluhopisy koupeny v celé Unii a mohou využívat preferenčního obezřetnostního zacházení podle nařízení (EU) č. 575/2013 a dalších právních předpisů Unie.

(5)Proto je nezbytné harmonizovat vnitrostátní režimy s cílem zajistit bezproblémový a trvalý rozvoj dobře fungujících trhů s krytými dluhopisy v Unii a omezit možná rizika a zranitelná místa ohrožující finanční stabilitu. Tato harmonizace založená na zásadách vytvoří společnou referenční základnu pro vydávání všech krytých dluhopisů v Unii. Harmonizace vyžaduje, aby všechny členské státy zavedly rámce pro kryté dluhopisy, což by mělo také usnadnit rozvoj trhů s krytými dluhopisy v členských státech, ve kterých takový trh v současnosti neexistuje. Tento trh by zajistil stabilní zdroj financování pro úvěrové instituce, které by tak získaly větší schopnost poskytovat spotřebitelům a podnikům dostupné hypoteční úvěry, a investorům by zpřístupnil bezpečnější investice.

(6)Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) vydala doporučení 24 , ve kterém příslušné vnitrostátní orgány a Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“) vyzývá, aby identifikovaly osvědčené postupy týkající se krytých dluhopisů a aby podpořily harmonizaci vnitrostátních rámců. Doporučuje také, aby orgán EBA koordinoval opatření přijímaná vnitrostátními orgány dohledu, zejména pokud se týkají kvality a oddělení souborů aktiv určených ke krytí, ochrany krytých dluhopisů v případě úpadku, rizik spojených s aktivy a závazky, která mají vliv na soubory aktiv určených ke krytí, a zveřejnění složení těchto souborů. V doporučení se orgán EBA dále vyzývá, aby po dobu dvou let sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů, které tento orgán identifikoval, s cílem posoudit potřebu legislativního opatření a aby tuto potřebu oznámil ESRB a Komisi.

(7)V prosinci 2013 podala Komise orgánu EBA žádost o poradenství v souladu s čl. 503 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)V reakci na doporučení ESRB ze dne 20. prosince 2012 a na žádost o poradenství podanou Komisí v prosinci 2013 vydal orgán EBA dne 1. července 2014 zprávu 25 . V této zprávě se doporučuje větší sblížení vnitrostátních právních, regulačních a dohledových rámců pro kryté dluhopisy s cílem dále podpořit v Unii existenci jednotného preferenčního zacházení s krytými dluhopisy z hlediska rizikových vah.

(9)V souladu s doporučením ESRB orgán EBA po dobu dvou let dále sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů uvedených ve zmíněném doporučení. Na tomto základě podal orgán EBA dne 20. prosince 2016 ESRB, Radě a Komisi druhou zprávu o krytých dluhopisech 26 . Tato zpráva dospěla k závěru, že za účelem zajištění jednotnějších definic a regulatorního zacházení s krytými dluhopisy v Unii bude nezbytná další harmonizace. Zpráva dále obsahuje závěr, že by harmonizace měla vycházet ze stávajících dobře fungujících trhů v některých členských státech.

(10)Kryté dluhopisy jsou tradičně vydávány úvěrovými institucemi. Podstatou tohoto nástroje je zajišťovat financování úvěrů, přičemž jednou z hlavních činností úvěrových institucí je poskytovat ve velkém měřítku úvěry. V souladu s tím právní předpisy Unie přiznávající preferenční zacházení krytým dluhopisům vyžadují, aby tyto dluhopisy vydávaly úvěrové instituce.

(11)Vyhradí-li se vydávání krytých dluhopisů pouze úvěrovým institucím, zajistí se, aby měl emitent znalosti nezbytné k řízení úvěrového rizika spojeného s úvěry v krycím portfoliu. Zajistí se také, aby se na emitenta vztahovaly kapitálové požadavky, o něž se opírá ochrana investorů v rámci mechanismu dvojího postihu, který investorovi umožňuje uspokojit pohledávku jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z aktiv v krycím portfoliu. Omezením vydávání krytých dluhopisů na úvěrové instituce se tedy dosáhne toho, aby kryté dluhopisy zůstaly bezpečným a efektivním nástrojem financování; to přispěje k ochraně investorů a finanční stabilitě, což jsou důležité cíle veřejné politiky v obecném zájmu. Toto omezení by bylo také v souladu s přístupem dobře fungujících vnitrostátních trhů, které vydávání krytých dluhopisů povolují pouze úvěrovým institucím.

(12)Proto je vhodné, aby vydávat kryté dluhopisy podle práva Unie mohly pouze úvěrové instituce definované v čl. 4 odst. 1 bodě 1) nařízení (EU) č. 575/2013. Hlavním účelem této směrnice je upravit podmínky, za kterých mohou tyto úvěrové instituce vydávat jako nástroj financování kryté dluhopisy, a to stanovením požadavků na produkt a zvláštního dohledu nad produktem, jimž v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany investorů podléhají.

(13)Existence mechanismu dvojího postihu je stěžejní koncepcí a prvkem mnoha stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy a také klíčovým prvkem krytých dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4) směrnice 2009/65/ES. Proto je nezbytné tuto koncepci upřesnit, aby bylo zajištěno, že investoři v celé Unii budou moci svou pohledávku uspokojit jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z aktiv v krycím portfoliu za harmonizovaných podmínek.

(14)Zásadní vlastností krytých dluhopisů by měla být také odolnost vůči úpadku, aby bylo zajištěno, že investoři do krytých dluhopisů dostanou zaplaceno v době splatnosti dluhopisu. Automatické zesplatnění v případě selhání emitenta může narušit pořadí subjektů, které investovaly do krytých dluhopisů, a proto je důležité zajistit, aby investoři do krytých dluhopisů dostali i v případě selhání zaplaceno podle smluvního harmonogramu. Odolnost vůči úpadku tedy přímo souvisí s mechanismem dvojího postihu, a tudíž by rovněž měla být klíčovou vlastností rámce pro kryté dluhopisy.

(15)Další klíčovou vlastností stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy je skutečnost, že aktiva sloužící jako kolaterál by měla mít velmi vysokou kvalitu, aby byla zajištěna spolehlivost krycího portfolia. Vysoce kvalitní aktiva jsou charakterizována specifickými vlastnostmi, díky nimž jsou způsobilá krýt pohledávky spojené s krytým dluhopisem. Je proto vhodné stanovit obecné kvalitativní vlastnosti, které by aktiva měla mít, aby byla způsobilá sloužit jako kolaterál. Za způsobilá sloužit jako kolaterál v krycím portfoliu by měla být považována aktiva uvedená v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013, stejně jako úvěry týkající se veřejných podniků definovaných v čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES; ovšem za způsobilá podle této směrnice by mohla být považována i další aktiva podobné vysoké kvality za předpokladu, že u nich lze stanovit tržní hodnotu nebo zástavní hodnotu nemovitosti. Kromě toho by měla směrnice obsahovat pravidla zajišťující, aby aktiva, včetně zaručených úvěrů, bylo možné převzít nebo vyzvat k jejich splacení prostřednictvím vymahatelné dohody o zajištění, ať v podobě tradiční hypotéky, nebo prostřednictvím zatížení, zástavního práva nebo záruky poskytující stejnou úroveň právní ochrany, a tedy zajišťující stejnou úroveň bezpečnosti pro investory. Tato ustanovení o způsobilosti aktiv by však neměla členským státům bránit v tom, aby ve svých vnitrostátních rámcích povolily používat jako kolaterál jiné kategorie aktiv, pokud jsou tato aktiva v souladu s právem Unie. Členské státy by rovněž měly mít možnost ve svých vnitrostátních rámcích některá aktiva vyloučit.

(16)Kryté dluhopisy mají zvláštní strukturální vlastnosti, jejichž cílem je zajistit trvalou ochranu investorů. Patří k nim požadavek, aby investoři do krytých dluhopisů měli možnost uspokojit pohledávku nejen u emitenta, ale také z aktiv ve vyhrazeném krycím portfoliu. Aby byla zajištěna vysoká kvalita těchto aktiv, měly by být stanoveny zvláštní požadavky na kvalitu aktiv, která lze do tohoto portfolia zařadit. Tyto strukturální požadavky související s produktem se liší od obezřetnostních požadavků použitelných pro úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy. První z uvedených požadavků by se neměly zaměřovat na zajištění zdraví vydávající instituce z obezřetnostního hlediska, nýbrž na ochranu investorů stanovením zvláštních požadavků na samotný krytý dluhopis. Vedle zvláštního požadavku, aby byla v krycím portfoliu používána vysoce kvalitní aktiva, je také vhodné dále posílit ochranu investorů prostřednictvím úpravy obecných požadavků na vlastnosti krycího portfolia. Tyto požadavky by měly zahrnovat zvláštní pravidla zaměřená na ochranu krycího portfolia, včetně pravidel pro oddělení (mimo jiné prostřednictvím jednotky pro speciální účel) a umístění aktiv v krycím portfoliu, která zajistí dodržení práv investora i v případě řešení krize nebo platební neschopnosti emitenta. Je rovněž důležité regulovat složení krycího portfolia s cílem zajistit jeho homogenitu a usnadnit správné posouzení rizik investorem. Dále by měly být v této směrnici vymezeny požadavky na krytí, aniž by bylo dotčeno právo členských států povolit jiné prostředky pro snížení např. měnového rizika a úrokového rizika. Měl by být vymezen také výpočet krytí a podmínky, za nichž lze do krycího portfolia zařadit derivátové smlouvy, aby bylo zajištěno, že se na krycí portfolia budou v celé Unii vztahovat společné vysoké standardy kvality.

(17)Řada členských států již vyžaduje, aby kontrolor krycího portfolia plnil konkrétní úkoly týkající se kvality způsobilých aktiv a zajišťoval soulad s vnitrostátními požadavky na krytí. Za účelem harmonizace zacházení s krytými dluhopisy v celé Unii je proto důležité, aby byly jasně vymezeny úkoly a povinnosti kontrolora krycího portfolia, pokud vnitrostátní rámec vyžaduje jeho jmenování. Existence kontrolora krycího portfolia nezbavuje příslušné vnitrostátní orgány povinností v oblasti zvláštního veřejného dohledu.

(18)Pro malé úvěrové instituce je vydávání krytých dluhopisů obtížné, protože zavádění programů krytých dluhopisů je často spojeno s vysokými počátečními náklady. Na trzích s krytými dluhopisy je zvláště důležitá také likvidita, která je z velké části určována objemem nesplacených dluhopisů. S cílem umožnit vydávání krytých dluhopisů menšími úvěrovými institucemi je proto vhodné stanovit možnost společného financování dvěma nebo více úvěrovými institucemi. To by umožnilo seskupování aktiv několika úvěrovými institucemi jako kolaterálu pro kryté dluhopisy vydané jednou úvěrovou institucí a usnadnilo by to vydávání krytých dluhopisů v členských státech, kde v současnosti neexistují rozvinuté trhy. Důležité je, aby požadavky na použití dohod o společném financování zajišťovaly, že aktiva převedená na vydávající úvěrové instituce budou splňovat požadavky na způsobilost aktiv a na oddělení krycích aktiv podle práva Unie.

(19)Článek 129 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví řadu podmínek, které musí splnit kryté dluhopisy zajištěné sekuritizačními jednotkami. Jedna z nich se týká míry, do jaké lze tento typ kolaterálu použít, a omezuje použití příslušných struktur na 10 % nebo 15 % hodnoty nesplacených krytých dluhopisů. V souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 mohou příslušné orgány od této podmínky upustit. Přezkum vhodnosti tohoto upuštění provedený Komisí 27 vedl k závěru, že možnost používat jako kolaterál pro vydávání krytých dluhopisů sekuritizační nástroje nebo kryté dluhopisy by měla být povolena pouze v případě jiných krytých dluhopisů („seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny“), ale měla by být povolena bez omezení vztaženého k hodnotě nesplacených krytých dluhopisů. Možnost seskupovat kryté dluhopisy různých emitentů jako krycí aktiva pro účely financování v rámci skupiny by usnadnila rozvoj vydávání krytých dluhopisů, a to také na rozvíjejících se trzích, a proto by bylo vhodné zavést do práva Unie rámec pro používání těchto struktur.

(20)Transparentnost krycího portfolia zajišťujícího krytý dluhopis je zásadní součástí tohoto druhu finančního nástroje, protože zvyšuje srovnatelnost a umožňuje investorům provést nezbytné hodnocení rizik. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2003/71/ES 28 obsahuje pravidla pro sestavování, schvalování a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě. Vnitrostátní zákonodárci a účastníci trhu postupně vytvořili několik iniciativ doplňujících směrnici 2003/71/ES ohledně informací, které mají být zpřístupňovány investorům do krytých dluhopisů. Je ovšem nezbytné stanovit na úrovni Unie, k jaké společné minimální míře informací by měli mít investoři před nákupem nebo při nákupu krytých dluhopisů přístup. Členské státy by měly mít možnost doplnit tyto minimální požadavky dalšími ustanoveními.

(21)Klíčovým aspektem zajištění ochrany investorů do krytých dluhopisů je snížení rizika likvidity tohoto nástroje. To má zásadní význam pro zajištění včasného splacení závazků, které jsou s krytým dluhopisem spojeny. Proto je vhodné zavést rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia za účelem řešení rizik nedostatku likvidity, jako jsou nesoulad splatností a úrokových sazeb, přerušení plateb, rizika směšování, deriváty a další provozní závazky splatné v rámci programu krytých dluhopisů. Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia se liší od obecných požadavků na likviditu uložených úvěrovým institucím v souladu s jinými akty práva Unie tím, že tato rezerva přímo souvisí s krycím portfoliem a je určená ke snížení rizik likvidity specifických pro toto portfolio. Za účelem minimalizace regulační zátěže by členské státy měly mít možnost povolit vhodnou interakci s požadavky na likviditu, které jsou stanoveny jinými akty práva Unie nebo vnitrostátního práva a slouží jiným účelům než rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia. Členské státy proto mohou rozhodnout, že by se požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia měl použít pouze v případě, že úvěrové instituci není v době, na kterou se tyto jiné požadavky vztahují, právem Unie ani vnitrostátním právem uložen žádný jiný požadavek na likviditu.

(22)V řadě členských států byly vytvořeny inovativní struktury pro profily splatnosti s cílem řešit možná rizika likvidity, včetně nesouladu splatností. Tyto struktury zahrnují možnost prodloužit plánovanou splatnost krytého dluhopisu o určitou dobu nebo povolit, aby peněžní toky z aktiv v krycím portfoliu směřovaly přímo k vlastníkům krytých dluhopisů. V zájmu harmonizace struktur prodloužitelné splatnosti v celé Unii je důležité vymezit podmínky, za kterých mohou členské státy tyto struktury povolit, aby bylo zajištěno, že nebudou příliš složité a nebudou investory vystavovat zvýšeným rizikům.

(23)Existence rámce zvláštního veřejného dohledu je prvkem, který kryté dluhopisy definuje podle čl. 52 odst. 4. směrnice 2009/65/ES. Uvedená směrnice však nestanoví povahu a obsah tohoto dohledu ani orgány, které by měly být odpovědné za jeho výkon. Proto má zásadní význam, aby byly harmonizovány podstatné prvky tohoto veřejného dohledu nad krytými dluhopisy a aby byly jasně stanoveny úkoly a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů, které jej vykonávají.

(24)Jelikož je veřejný dohled nad krytými dluhopisy odlišný od dohledu nad úvěrovými institucemi v Unii, měly by mít členské státy možnost jmenovat pro výkon těchto odlišných dohledových úloh jiné příslušné vnitrostátní orgány, než je orgán vykonávající obecný dohled nad úvěrovou institucí. Aby však bylo zajištěno jednotné uplatňování veřejného dohledu nad krytými dluhopisy v celé Unii, je nezbytné vyžadovat, aby příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy úzce spolupracovaly s příslušným orgánem provádějícím obecný dohled nad úvěrovými institucemi.

(25)Veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měl zahrnovat udělování povolení úvěrovým institucím k vydávání krytých dluhopisů. Jelikož by vydávání krytých dluhopisů mělo být dovoleno pouze úvěrovým institucím, mělo by být uvedené povolení udělováno pouze držitelům povolení působit jako úvěrová instituce. Tato směrnice by měla obsahovat ustanovení upravující podmínky, za kterých mohou úvěrové instituce povolené podle práva Unie získat povolení k výkonu činnosti vydávání krytých dluhopisů v rámci programu krytých dluhopisů.

(26)Pokud jde o rozsah povolení, program krytých dluhopisů znamená, že bylo vytvořeno jedno nebo více krycích portfolií pro úvodní emisi krytých dluhopisů. Různé emise (různá mezinárodní identifikační čísla cenného papíru (ISIN)) stejného programu krytých dluhopisů nemusí představovat samostatné programy krytých dluhopisů.

(27)Aby bylo zabezpečeno dodržování povinností uložených úvěrovým institucím vydávajícím kryté dluhopisy a aby bylo zajištěno obdobné zacházení a dodržování předpisů v celé Unii, měly by mít členské státy povinnost stanovit účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a jiná správní opatření.

(28)Tyto správní sankce a jiná správní opatření stanovené členskými státy by měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o subjekty, jimž jsou tyto sankce nebo opatření určeny, o kritéria, která mají být zohledněna při jejich uplatňování, o povinnosti příslušných orgánů vykonávajících veřejný dohled nad krytými dluhopisy v oblasti zveřejňování, o pravomoc ukládat sankce a o výši správních peněžitých sankcí, které mohou být uloženy.

(29)Členské státy by měly mít povinnost zajistit, aby příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy při určování typu správních sankcí nebo jiných správních opatření a výše těchto sankcí zohledňovaly všechny důležité okolnosti, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování správních sankcí nebo jiných správních opatření ve všech členských státech.

(30)Za účelem odhalování možných porušení požadavků týkajících se vydávání krytých dluhopisů a jejich uvádění na trh by příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a účinné mechanismy na podporu ohlašování potenciálních či skutečných porušení. Těmito mechanismy by neměla být dotčena práva na obhajobu žádné osoby nebo subjektu, na které má uplatnění těchto pravomocí a mechanismů nepříznivý dopad.

(31)Příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měly mít také pravomoc ukládat správní sankce a přijímat jiná správní opatření, aby byla zajištěna co nejširší možnost reagovat na porušení právních předpisů a aby se zamezilo dalšímu porušování, bez ohledu na to, zda se tato opatření považují podle vnitrostátního práva za správní sankci nebo za jiné správní opatření. Členské státy by vedle sankcí stanovených v této směrnici měly mít možnost stanovit další sankce a vyšší úroveň správních peněžitých sankcí.

(32)Stávající vnitrostátní právní předpisy o krytých dluhopisech se vyznačují tím, že stanoví podrobnou regulaci na vnitrostátní úrovni a dohled nad emisemi a programy krytých dluhopisů s cílem zajistit, aby byla v souvislosti s vydáváním krytých dluhopisů vždy dodržována práva investorů. Uvedený dohled zahrnuje trvalé sledování vlastností programu, požadavků na krytí a kvality krycího portfolia. Dostatečná úroveň informací pro investory o regulačním rámci upravujícím vydávání krytých dluhopisů je zásadním prvkem ochrany investorů. Proto je vhodné zajistit, aby příslušné orgány pravidelně zveřejňovaly informace o svých vnitrostátních opatřeních provádějících tuto směrnici a o způsobu, jakým vykonávají veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

(33)V současnosti jsou kryté dluhopisy v Unii uváděny na trh s vnitrostátními označeními, z nichž některá jsou dobře zavedená. V několika členských státech však taková označení neexistují. Proto se jeví jako nezbytné povolit úvěrovým institucím, které v Unii vydávají kryté dluhopisy, používat při prodeji krytých dluhopisů investorům z Unie i třetích zemí zvláštní označení „evropské kryté dluhopisy“ za podmínky, že tyto kryté dluhopisy splňují požadavky stanovené v právu Unie. Toto označení je nutné zavést, aby investoři mohli snadněji posuzovat kvalitu krytých dluhopisů, a aby se tak zvýšila atraktivnost těchto dluhopisů jako investičního nástroje jak v rámci Unie, tak mimo Unii. Používání tohoto označení by však mělo být nepovinné a členské státy by měly mít možnost ponechat si souběžně s označením „evropské kryté dluhopisy“ vlastní vnitrostátní označení a rámec pro označování.

(34)S cílem posoudit uplatňování této směrnice by Komise měla v těsné spolupráci s orgánem EBA sledovat vývoj krytých dluhopisů v Unii a podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni ochrany investorů a vývoji trhů s krytými dluhopisy. Tato zpráva by se měla zaměřit také na vývoj v oblasti aktiv sloužících jako kolaterál pro emise krytých dluhopisů, včetně možnosti, aby členské státy povolily vydávání krytých dluhopisů za účelem financování úvěrů týkajících se veřejných podniků.

(35)V současnosti neexistuje režim rovnocennosti pro uznávání krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi v třetích zemích ze strany Unie; pouze v obezřetnostní oblasti se za určitých podmínek některým dluhopisům z třetích zemí přiznává preferenční zacházení ohledně likvidity. Komise by proto měla v těsné spolupráci s orgánem EBA posoudit potřebnost a význam zavedení režimu rovnocennosti pro emitenty krytých dluhopisů a investory do krytých dluhopisů z třetích zemí. Nejpozději tři roky ode dne, od kterého mají členské státy používat předpisy provádějící tuto směrnici, by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o této otázce, případně spolu s legislativním návrhem.

(36)Kryté dluhopisy se vyznačují tím, že mají plánovanou splatnost v délce několika let. Proto je nezbytné do této směrnice zařadit přechodná opatření zajišťující, že jí nebudou dotčeny kryté dluhopisy již vydané ke dni [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice].

(37)V důsledku stanovení jednotného rámce pro kryté dluhopisy by měl být změněn popis krytých dluhopisů uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES. Směrnice 2014/59/EU definuje kryté dluhopisy s odkazem na čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES, a protože se popis v něm uvedený mění, měla by být změněna také směrnice 2014/59/EU. Aby nebyly ovlivněny kryté dluhopisy vydané v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice], měly by být tyto kryté dluhopisy až do své splatnosti nadále označovány nebo definovány jako kryté dluhopisy. Směrnice 2009/65/ES a 2014/59/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(38)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 29 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(39)Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože je nezbytné vytvořit společný rámec pro kryté dluhopisy zajišťující, aby strukturální vlastnosti krytých dluhopisů v celé Unii byly v souladu s rizikovými charakteristikami opodstatňujícími preferenční zacházení Unie, ale vzhledem k potřebě dále rozvinout trhy s krytými dluhopisy v celé Unii a podpořit přeshraniční investice jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(40)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 30 a vydal své stanovisko dne … 31 ,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE 

Článek 1
Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro ochranu investorů, která se týkají:

1)požadavků na vydávání krytých dluhopisů;

2)strukturálních vlastností krytých dluhopisů;

3)veřejného dohledu nad krytými dluhopisy;

4)požadavků na zveřejňování informací příslušnými orgány v souvislosti s krytými dluhopisy.

Článek 2
Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v Unii.

Článek 3
Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„krytým dluhopisem“ dluhový závazek vydaný úvěrovou institucí a zajištěný krycím portfoliem aktiv, vůči kterému mají investoři do krytých dluhopisů právo přímého postihu jakožto přednostní věřitelé;

2)„programem krytých dluhopisů“ aktiva a závazky uvedené v článku 15, jakož i činnosti úvěrové instituce související s vydáváním krytých dluhopisů na základě jednoho povolení uděleného podle článku 19;

3)„krycím portfoliem“ aktiva, která představují kolaterál pro kryté dluhopisy a která jsou oddělena od ostatních aktiv držených úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy;

4)„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

5)„specializovanou hypoteční úvěrovou institucí“ úvěrová instituce, která financuje úvěry výhradně vydáváním krytých dluhopisů, má ze zákona povoleno poskytovat pouze hypoteční úvěry a úvěry veřejnému sektoru a nesmí přijímat vklady, ale může od veřejnosti přijímat jiné splatné prostředky;

6)„zesplatněním krytého dluhopisu“ situace, kdy je krytý dluhopis úvěrovou institucí, která jej vydala, nebo jejím zástupcem prohlášen za okamžitě splatný a v souvislosti s níž mají být platby investorům do tohoto krytého dluhopisu provedeny dříve než v původní datum splatnosti;

7)„tržní hodnotou“ v případě nemovitostí tržní hodnota ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 76) nařízení (EU) č. 575/2013;

8)„zástavní hodnotou nemovitosti“ v případě nemovitostí zástavní hodnota nemovitosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 74) nařízení (EU) č. 575/2013;

9)„obytnou nemovitostí“ obytná nemovitost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 75) nařízení (EU) č. 575/2013;

10)„primárním aktivem“ dominantní aktivum v krycím portfoliu, které určuje povahu krycího portfolia;

11)„náhradním aktivem“ aktivum, jiné než primární aktiva, které přispívá ke splnění požadavků na krytí;

12)„přezajištěním“ zákonná nebo smluvní úroveň kolaterálu překračující požadavek na krytí stanovený v článku 15;

13)„požadavkem na párovací financování“ pravidla vyžadující, aby peněžní toky mezi závazky a aktivy, které se stávají splatnými, byly párovány tak, aby platby od dlužníků byly přijímány před provedením plateb investorům do krytých dluhopisů a aby částky přijímané od dlužníků měly přinejmenším rovnocennou hodnotu jako platby investorům do krytých dluhopisů, jež se mají provést;

14)„čistým odtokem likvidity“ všechny závazky programu krytých dluhopisů, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátových smluv, po odečtení přítoků z aktiv v krycím portfoliu;

15)„strukturou prodloužitelné splatnosti“ mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o určitou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost;

16)„veřejným dohledem nad krytými dluhopisy“ dohled nad programy krytých dluhopisů, který zajišťuje soulad s požadavky, jež se na vydávání krytých dluhopisů vztahují, a prosazování těchto požadavků;

17)„zvláštním správcem“ osoba nebo subjekt jmenovaný k tomu, aby spravoval program krytých dluhopisů v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy v rámci tohoto programu.

HLAVA II
STRUKTURÁLNÍ VLASTNOSTI KRYTÝCH DLUHOPISŮ

Kapitola 1
Dvojí postih a odolnost vůči úpadku

Článek 4
Dvojí postih

1.Členské státy stanoví pravidla opravňující investory do krytých dluhopisů k uplatnění těchto pohledávek:

a)pohledávka za úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy;

b)v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy přednostní pohledávka vůči jistině a veškerým naběhlým úrokům z aktiv zařazených do krycího portfolia;

c)v případě, že se úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dostane do platební neschopnosti a přednostní pohledávku uvedenou v písmeni b) nelze v plné výši uspokojit, pohledávka za majetkovou podstatou této úvěrové instituce, která je rovnocenná pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů této úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí v běžném insolvenčním řízení.

2.Pohledávky uvedené v odstavci 1 jsou omezené plnou výší platebních závazků spojených s krytými dluhopisy.

3.Pro účely odst. 1 písm. c) mohou členské státy pro případ platební neschopnosti specializované hypoteční úvěrové instituce stanovit pravidla přiznávající investorům do krytých dluhopisů pohledávku, která je přednostní vzhledem k pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů této specializované hypoteční úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí věřitelů v běžném insolvenčním řízení, ale podřízená vzhledem ke všem ostatním přednostním věřitelům.

Článek 5
Odolnost krytých dluhopisů vůči úpadku

Členské státy zajistí, aby se na platební závazky spojené s krytými dluhopisy nevztahovalo automatické zesplatnění v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Kapitola 2
Krycí portfolio a krytí

Oddíl I
Způsobilá aktiva

Článek 6
Způsobilá aktiva

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby byly kryté dluhopisy trvale zajištěny vysoce kvalitními aktivy uvedenými v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo jinými vysoce kvalitními aktivy splňujícími alespoň tyto požadavky:

a)u aktiv lze stanovit tržní hodnotu nebo zástavní hodnotu nemovitosti;

b)hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo jiná záruka k aktivu jsou vymahatelné;

c)byly splněny všechny právní požadavky pro zřízení hypotéky, zatížení, zástavního práva nebo záruky k aktivu;

d)hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo záruka zajišťující aktivum úvěrové instituci vydávající kryté dluhopisy umožňují realizovat hodnotu aktiva bez zbytečného odkladu.

Pro účely písmene a) stanoví členské státy pravidla pro oceňování aktiv.

Pro účely písmene b) stanoví členské státy pravidla zajišťující rychlé podávání návrhů na zápis a zápis hypoték, zatížení, zástavních práv nebo záruk k aktivům v krycím portfoliu.

Pro účely písmen b) a d) členské státy zajistí, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy před zařazením aktiv do krycího portfolia posuzovaly jejich vymahatelnost.

2.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy měly zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou aktiva používaná jako kolaterál dostatečně pojištěna proti riziku poškození.

3.Pro účely odstavců 1 a 2 členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy dokumentovaly aktiva používaná jako kolaterál a svou úvěrovou politiku, pokud jde o jejich soulad s uvedenými odstavci.

Článek 7
Aktiva umístěná mimo Unii

1.S výhradou odstavce 2 mohou členské státy povolit, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy do krycího portfolia zařazovaly aktiva umístěná mimo Unii.

2.Jestliže členské státy zařazení uvedené v odstavci 1 povolí, zajistí ochranu investorů tím, že budou ověřovat, zda aktiva umístěná mimo Unii splňují všechny požadavky stanovené v článku 6 a zda je realizace těchto aktiv právně vymahatelná podobným způsobem jako u aktiv umístěných v Unii.

Článek 8
Seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny

Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se použití – prostřednictvím transakce uvnitř skupiny – krytých dluhopisů vydaných úvěrovou institucí patřící do skupiny („interně vydaných krytých dluhopisů“) jako kolaterálu pro externí emisi krytých dluhopisů vydaných jinou úvěrovou institucí patřící do stejné skupiny („externě vydaných krytých dluhopisů“). Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že do těchto pravidel zahrnou alespoň tyto požadavky:

a)interně vydané kryté dluhopisy, které se použijí jako kolaterál pro externě vydané kryté dluhopisy, se zanesou do rozvahy úvěrové instituce vydávající externě vydané kryté dluhopisy;

b)úvěrová instituce vydávající externě vydané kryté dluhopisy má pohledávku za úvěrovou institucí vydávající interně vydané kryté dluhopisy, která je zajištěna interně vydanými krytými dluhopisy;

c)externě vydané kryté dluhopisy se prodají investorům do krytých dluhopisů mimo skupinu;

d)jak interně, tak externě vydané kryté dluhopisy splňují stupeň úvěrové kvality 1 uvedený v části třetí hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich kolaterálem jsou zástavní práva k obytným nebo obchodním nemovitostem.

Článek 9
Společné financování

1.S výhradou odstavce 2 členské státy povolí použití úvěrů poskytnutých úvěrovou institucí a zajištěných zástavními právy k obytným nebo obchodním nemovitostem, hypotékami, zatíženími nebo jinými srovnatelnými zajišťovacími právy jako aktiv v krycím portfoliu pro vydání krytých dluhopisů jinou úvěrovou institucí.

2.Členské státy zajistí ochranu investorů stanovením pravidel upravujících převod úvěrů a hypoték, zatížení, zástavních práv nebo jiných srovnatelných zajišťovacích práv z úvěrové instituce, která je sjednala, na úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy. Tato pravidla zajistí splnění všech požadavků stanovených v článcích 6 a 12.

Článek 10
Složení krycího portfolia

Členské státy zajistí ochranu investorů stanovením dostatečné míry homogenity aktiv v krycím portfoliu, tak aby měla podobnou povahu z hlediska strukturálních vlastností, životnosti či rizikového profilu.

Článek 11
Derivátové smlouvy v krycím portfoliu

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že zařazení derivátových smluv do krycího portfolia povolí pouze v případě, že jsou splněny alespoň tyto požadavky:

a)derivátové smlouvy jsou do krycího portfolia zařazeny výlučně pro účely zajištění proti riziku;

b)derivátové smlouvy jsou dostatečně zdokumentovány;

c)derivátové smlouvy jsou odděleny v souladu s článkem 12;

d)derivátové smlouvy nemohou být ukončeny v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

e)derivátové smlouvy odpovídají pravidlům stanoveným v souladu s odstavcem 2.

2.Aby bylo zajištěno plnění požadavků uvedených v odstavci 1, stanoví členské státy pravidla pro derivátové smlouvy v krycím portfoliu, která zahrnují alespoň:

a)kritéria způsobilosti protistran zajištění;

b)omezení objemu derivátových smluv v krycím portfoliu;

c)nezbytnou dokumentaci, kterou je nutné v souvislosti s derivátovými smlouvami poskytnout.

Článek 12
Oddělení aktiv v krycím portfoliu

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby oddělení aktiv v krycím portfoliu splňovalo alespoň tyto požadavky:

a)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dokáže všechna aktiva v krycím portfoliu identifikovat;

b)u všech aktiv v krycím portfoliu provede úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy právně závazné a vymahatelné oddělení;

c)všechna aktiva v krycím portfoliu jsou chráněna před veškerými nároky třetích stran a v případě platební neschopnosti nejsou součástí majetkové podstaty úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Pro účely prvního pododstavce zahrnují aktiva v krycím portfoliu veškerý kolaterál obdržený v souvislosti s pozicemi v derivátových smlouvách.

2.Oddělení aktiv v krycím portfoliu uvedené v odstavci 1 se použije i v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Článek 13
Kontrolor krycího portfolia

1.Členské státy mohou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy jmenovaly kontrolora krycího portfolia, který krycí portfolio průběžně sleduje s ohledem na požadavky uvedené v článcích 6 až 12 a článcích 14 až 17.

2.Pokud členské státy možnost stanovenou v odstavci 1 využijí, stanoví pravidla alespoň pro tyto aspekty:

a)jmenování a odvolávání kontrolora krycího portfolia;

b)kritéria způsobilosti kontrolora krycího portfolia;

c)úloha a povinnosti kontrolora krycího portfolia, mimo jiné v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

d)povinnost podávat zprávy příslušnému orgánu určenému podle čl. 18 odst. 2;

e)právo na přístup k informacím nezbytným pro plnění povinností kontrolora krycího portfolia.

3.Kontrolor krycího portfolia je oddělený od úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy a od auditora této úvěrové instituce a je na nich nezávislý.

4.Pokud členské státy využijí možnost stanovenou v odstavci 1, oznámí to orgánu EBA.

Článek 14
Informace pro investory

1.Členské státy zajistí, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy poskytovala informace o programech krytých dluhopisů, které jsou dostatečně podrobné na to, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného programu a postupovat s náležitou péčí.

2.Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány alespoň jednou za čtvrtletí a aby zahrnovaly tyto minimální informace o portfoliu:

a)hodnota krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů;

b)zeměpisné rozdělení a typ aktiv v krycím portfoliu, velikost příslušných úvěrů a metoda ocenění;

c)podrobnosti o úrokových, měnových, úvěrových a tržních rizicích a rizicích likvidity;

d)struktura splatnosti aktiv v krycím portfoliu a krytých dluhopisů;

e)úrovně požadovaného krytí, smluvní a dobrovolné přezajištění;

f)procentní podíl úvěrů, které jsou více než 90 dní po splatnosti.

Členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány v agregované podobě. Členské státy mohou rovněž vyžadovat, aby byly tyto informace poskytovány o jednotlivých úvěrech.

3.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby informace poskytované investorům podle odstavců 1 a 2 úvěrové instituce vydávajícími kryté dluhopisy zveřejňovaly na svých internetových stránkách.

Oddíl II
Požadavky na krytí a likviditu

Článek 15
Požadavky na krytí

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby programy krytých dluhopisů byly trvale v souladu alespoň s těmito požadavky na krytí:

a)všechny závazky spojené s krytými dluhopisy, včetně povinnosti splácet jistinu a veškeré naběhlé úroky u nesplacených krytých dluhopisů a včetně nákladů na vedení a správu programu krytých dluhopisů, jsou kryty aktivy v krycím portfoliu;

b)výpočet požadované úrovně krytí zajišťuje, aby celková nominální hodnota všech aktiv v krycím portfoliu byla přinejmenším stejná jako celková nominální hodnota nesplacených krytých dluhopisů („zásada nominální hodnoty“);

c)ke splnění požadavku na krytí přispívají tato aktiva v krycím portfoliu:

i)primární aktiva;

ii)náhradní aktiva;

iii)likvidní aktiva držená v souladu s článkem 16;

iv)derivátové smlouvy držené v souladu s článkem 11;

v)zákonné přezajištění;

d)nezajištěné pohledávky, u nichž se v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013 má za to, že došlo k selhání, nejsou součástí krycího portfolia.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy povolit jiné zásady pro výpočet za předpokladu, že nepovedou k nižší úrovni krytí, než jaká se vypočítá podle zásady nominální hodnoty.

2.Členské státy zajistí, aby výpočet krytí a výpočet závazků vycházely ze stejné metodiky.

Článek 16
Požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby krycí portfolio trvale obsahovalo rezervu v oblasti likvidity složenou z likvidních aktiv, která jsou k dispozici pro krytí čistého odtoku likvidity programu krytých dluhopisů.

2.Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia kryje čistý odtok likvidity po dobu 180 kalendářních dnů.

3.Členské státy zajistí, aby se rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia uvedená v odstavci 1 skládala z těchto typů aktiv:

a)aktiva považovaná za aktiva úrovně 1, úrovně 2A a úrovně 2B podle článků 10, 11 a 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, oceněná v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci a oddělená podle článku 13 této směrnice;

b)expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) členské státy zajistí, aby součástí rezervy v oblasti likvidity krycího portfolia nemohly být nezajištěné pohledávky z expozic, které jsou v selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.Pokud se na úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy vztahují požadavky na likviditu stanovené v jiných aktech práva Unie, mohou členské státy rozhodnout, že se vnitrostátní pravidla provádějící odstavce 1, 2 a 3 nepoužijí po dobu stanovenou v těchto aktech práva Unie.

5.Členské státy mohou umožnit, aby výpočet jistiny pro struktury prodloužitelné splatnosti vycházel z konečného data splatnosti krytého dluhopisu.

6.Členské státy zajistí, aby se požadavky uvedené v odstavci 1 nepoužily pro kryté dluhopisy, na něž se vztahují požadavky na párovací financování.

Článek 17
Podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti

1.Členské státy mohou umožnit vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby:

a)události rozhodné pro prodloužení splatnosti jsou stanoveny ve smlouvě nebo právním předpise;

b)prodloužení splatnosti není vyvoláno na základě volného uvážení úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

c)informace poskytované investorům o struktuře splatnosti jim dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis:

i)události rozhodné pro prodloužení splatnosti;

ii)důsledků platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy pro prodloužení splatnosti;

iii)případně úlohy příslušného orgánu určeného podle čl. 18 odst. 2 a zvláštního správce ve vztahu k prodloužení splatnosti;

d)vždy lze určit konečné datum splatnosti krytého dluhopisu;

e)prodloužení splatnosti nemá vliv na pořadí investorů do krytých dluhopisů;

f)prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů, pokud jde o dvojí postih uvedený v článku 4 a o odolnost vůči úpadku uvedenou v článku 5.

2.Členské státy, které povolí vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, oznámí své rozhodnutí orgánu EBA.

HLAVA III
VEŘEJNÝ DOHLED NAD KRYTÝMI DLUHOPISY

Článek 18
Veřejný dohled nad krytými dluhopisy

1.Členské státy v zájmu ochrany investorů stanoví, že se na vydávání krytých dluhopisů vztahuje veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

2.Pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy uvedeného v odstavci 1 určí členské státy jeden nebo více příslušných orgánů. O těchto určených orgánech uvědomí Komisi a orgán EBA a uvedou případné rozdělení funkcí a povinností.

3.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 sledovaly vydávání krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

4.Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy vedly záznamy o všech svých operacích souvisejících s programem krytých dluhopisů a měly zavedeny dostatečné a vhodné dokumentační systémy a procesy.

5.Členské státy dále zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření umožňující příslušným orgánům určeným podle odstavce 2 získávat informace nutné pro posuzování souladu s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice, pro šetření možných porušení těchto požadavků a pro ukládání správních sankcí a nápravných opatření v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími článek 23.

6.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 měly odborné znalosti, zdroje, provozní kapacitu, pravomoci a nezávislost potřebné k výkonu funkcí souvisejících s veřejným dohledem nad krytými dluhopisy.

Článek 19
Povolení pro programy krytých dluhopisů

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby před vydáním krytých dluhopisů v rámci programu krytých dluhopisů bylo pro tento program získáno povolení. Pravomoc vydávat tato povolení svěří členské státy příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2.

2.Členské státy stanoví požadavky pro povolení uvedené v odstavci 1, které zahrnují alespoň:

a)odpovídající plán obchodních činností, v němž je uvedeno vydávání krytých dluhopisů;

b)odpovídající politiky, procesy a metodiky zaměřené na ochranu investorů pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů zařazených do krycího portfolia;

c)vedoucí pracovníky a zaměstnance vyhrazené pro program krytých dluhopisů, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy programu krytých dluhopisů;

d)správní uspořádání krycího portfolia, které splňuje příslušné požadavky stanovené ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

Článek 20
Veřejný dohled nad krytými dluhopisy v případě platební neschopnosti nebo řešení krize

1.V případě řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy spolupracují příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 s orgánem příslušným k řešení krize s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po dobu trvání procesu řešení krize nepřetržitě řízen.

2.Členské státy mohou stanovit, že v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy bude jmenován zvláštní správce s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po dobu trvání insolvenčního řízení nepřetržitě řízen.

V případě využití této možnosti členské státy vyžadují, aby byly ohledně jmenování a odvolání zvláštního správce konzultovány příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2.

3.Pokud členské státy vyžadují jmenování zvláštního správce v souladu s odstavcem 2, přijmou pravidla upravující úkoly a povinnosti tohoto zvláštního správce alespoň ve vztahu k těmto oblastem:

a)splácení závazků spojených s krytými dluhopisy;

b)správa a realizace aktiv v krycím portfoliu, včetně jejich převodu – spolu se závazky z krytých dluhopisů – na jinou úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy;

c)provádění právních úkonů nezbytných pro řádnou správu krycího portfolia, pro průběžné sledování krytí závazků spojených s krytými dluhopisy, pro zahajování řízení s cílem zpětného získání aktiv v krycím portfoliu a pro převod aktiv zbývajících po úhradě všech závazků z krytých dluhopisů do majetkové podstaty úvěrové instituce, která vydala dané kryté dluhopisy.

4.Členské státy zajistí koordinaci a výměnu informací pro účely insolvenčního řízení nebo procesu řešení krize mezi příslušnými orgány určenými podle čl. 18 odst. 2, zvláštním správcem, pokud byl jmenován, a orgánem příslušným k řešení krize.

Článek 21
Podávání zpráv příslušným orgánům

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy podávaly příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 zprávy s informacemi o programech krytých dluhopisů uvedenými v odstavci 2. Tyto zprávy se podávají pravidelně a na vyžádání. Členské státy stanoví pravidla pro četnost pravidelně podávaných zpráv.

2.Povinnosti v oblasti podávání zpráv, které se stanoví v souladu s odstavcem 1, vyžadují, aby byly poskytovány informace alespoň o těchto požadavcích na program krytých dluhopisů:

a)dvojí postih v souladu s článkem 4;

b)odolnost krytého dluhopisu vůči úpadku v souladu s článkem 5;

c)způsobilost aktiv a požadavky na krycí portfolio v souladu s články 6 až 11;

d)oddělení aktiv v krycím portfoliu v souladu s článkem 12;

e)činnost kontrolora krycího portfolia v souladu s článkem 13;

f)požadavky na informace pro investory v souladu s článkem 14;

g)požadavky na krytí v souladu s článkem 15;

h)rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia v souladu s článkem 16;

i)podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti v souladu s článkem 17.

3.Členské státy stanoví pravidla pro podávání zpráv o požadavcích uvedených v odstavci 2 úvěrovými institucemi vydávajícími kryté dluhopisy příslušnému orgánu určenému podle čl. 18 odst. 2 v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Článek 22
Pravomoci příslušných orgánů pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy

1.Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 svěří veškeré dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon veřejného dohledu nad krytými dluhopisy.

2.Pravomoci uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)pravomoc vydat nebo odmítnout vydat povolení v souladu s článkem 19;

b)pravomoc pravidelně přezkoumávat program krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s touto směrnicí;

c)pravomoc provádět kontroly na místě a na dálku;

d)pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření v souladu s vnitrostátními předpisy, jimiž se provádí článek 23;

e)pravomoc přijímat a uplatňovat dohledové pokyny týkající se vydávání krytých dluhopisů.

Článek 23
Správní sankce a nápravná opatření

1.Členské státy stanoví pravidla zavádějící vhodné správní sankce a nápravná opatření, které jsou použitelné alespoň v těchto situacích:

a)úvěrová instituce získala povolení vydat kryté dluhopisy na základě nepravdivých prohlášení nebo pomocí jiných protiprávních prostředků;

b)úvěrová instituce již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení vydáno;

c)úvěrová instituce vydá kryté dluhopisy, aniž by získala povolení v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 19;

d)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 4;

e)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy nesplňující požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 5;

f)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které nejsou zajištěné v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 6;

g)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které jsou zajištěné aktivy umístěnými mimo Unii v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 7;

h)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy zajistí kryté dluhopisy v seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 8;

i)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní podmínky pro společné financování stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 9;

j)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na složení krycího portfolia stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 10;

k)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy do krycího portfolia zařadí derivátové smlouvy pro jiné účely než účely zajištění nebo nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 11;

l)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na oddělení aktiv v krycím portfoliu v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 12;

m)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 14;

n)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy opakovaně nebo trvale neudržuje rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 16;

o)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 17;

p)úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace o povinnostech v rozporu s předpisy, jimiž se provádí čl. 21 odst. 2 písm. a) až i).

2.Sankce a opatření uvedené v odstavci 1 jsou účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují alespoň:

a)odnětí povolení k vydávání krytých dluhopisů;

b)veřejné oznámení v souladu s článkem 24, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha porušení předpisů;

c)příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od určitého jednání a zdržela se jeho opakování;

d)správní peněžité sankce.

3.Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce a nápravná opatření účinně uplatňovány.

4.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu správních sankcí nebo jiných nápravných opatření a výše uvedených správních peněžitých sankcí zohlednily všechny tyto okolnosti, pokud mají význam:

a)závažnost a doba trvání porušení předpisů;

b)stupeň odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)finanční situace fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení, mimo jiné podle celkového obratu právnické osoby nebo ročního příjmu fyzické osoby;

d)význam zisku, který fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení předpisů v důsledku porušení nabyla, nebo ztráty, které se takto vyhnula, pokud je lze stanovit;

e)ztráty způsobené porušením předpisů třetím stranám, pokud je lze stanovit;

f)úroveň spolupráce fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů s příslušným orgánem;

g)předchozí porušení předpisů ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

h)případné skutečné nebo potenciální systémové důsledky porušení.

5.Pokud se ustanovení odstavce 1 použijí pro právnické osoby, členské státy rovněž zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 uplatnily správní sankce a nápravná opatření stanovené v odstavci 2 tohoto článku na členy řídícího orgánu a na další fyzické osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení předpisů.

6.Členské státy zajistí, aby před přijetím rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 poskytly příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 dotčené fyzické nebo právnické osobě možnost vyjádřit se.

7.Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Článek 24
Zveřejnění správních sankcí a nápravných opatření

1.Členské státy zajistí, aby předpisy přijaté k provedení této směrnice obsahovaly pravidla vyžadující, aby byly správní sankce a nápravná opatření bez zbytečného odkladu zveřejňovány na úředních internetových stránkách příslušných orgánů určených podle čl. 18 odst. 2.

2.Pravidla přijatá podle odstavce 1 vyžadují přinejmenším to, aby bylo zveřejněno každé rozhodnutí, proti kterému nebyl podán opravný prostředek a které bylo přijato kvůli porušení předpisů přijatých k provedení této směrnice.

3.Členské státy zajistí, aby toto zveřejnění zahrnovalo informace o typu a povaze porušení právních předpisů a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, které se sankce ukládá. Zajistí dále, aby tyto informace byly zveřejňovány bez zbytečného odkladu poté, co je daná osoba o příslušných sankcích uvědomena, a s výhradou odstavce 4.

4.Pokud členské státy povolí zveřejňování sankcí, proti nimž lze podat opravný prostředek, zveřejní příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 bez zbytečného odkladu na svých úředních internetových stránkách také informace o stavu řízení o opravném prostředku a jeho výsledku.

5.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 zveřejnily sankce anonymně a způsobem, který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ve všech níže uvedených případech:

a)pokud je sankce uložena fyzické osobě a zveřejnění osobních údajů je shledáno jako nepřiměřené;

b)pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

c)v případě, že by zveřejnění, pokud to lze zjistit, způsobilo zúčastněným institucím nebo fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.

6.V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně mohou členské státy povolit, aby bylo zveřejnění příslušných údajů odloženo.

7.Členské státy zajistí, aby bylo zveřejněno také každé pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření.

8.Členské státy zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 2 až 6 zůstaly na úředních internetových stránkách příslušného orgánu určeného podle čl. 18 odst. 2 po dobu nejméně pěti let od jejich zveřejnění. Osobní údaje, jež takové zveřejněné informace obsahují, jsou na úředních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu a v souladu s platnými pravidly ochrany osobních údajů.

9.Příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 informují orgán EBA o veškerých uložených správních sankcích a nápravných opatřeních, případně včetně veškerých opravných prostředků podaných proti nim a jejich výsledků. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a podrobnosti o pravomocném rozsudku v souvislosti s uložením případných trestních sankcí, a předaly je také orgánu EBA.

10.Orgán EBA vede centrální databázi správních sankcí a nápravných opatření, které mu byly oznámeny. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 9.

Článek 25
Povinnosti spolupráce

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly s příslušným orgánem vykonávajícím obecný dohled nad úvěrovými institucemi v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, které se na tyto instituce vztahují.

2.Členské státy dále zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly mezi sebou navzájem. Tato spolupráce zahrnuje vzájemné poskytování veškerých informací, které jsou významné pro výkon úkolů dohledu dotčeného jiného orgánu podle vnitrostátních předpisů, jimiž se provádí tato směrnice.

3.Pro účely druhé věty odstavce 2 členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2:

a)na žádost jiného příslušného orgánu sdělovaly veškeré významné informace;

b)z vlastní iniciativy sdělovaly jiným příslušným orgánům v jiných členských státech veškeré zásadní informace.

4.Členské státy zajistí také, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1 pro účely této směrnice spolupracovaly s orgánem EBA.

5.Pro účely tohoto článku se informace považují za zásadní, jestliže by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě.

Článek 26
Požadavky na zveřejňování

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 na svých úředních internetových stránkách zveřejňovaly tyto informace:

a)znění přijatých vnitrostátních právních a správních předpisů a obecných pokynů týkajících se vydávání krytých dluhopisů;

b)seznam úvěrových institucí, jimž bylo uděleno povolení vydávat kryté dluhopisy;

c)seznam krytých dluhopisů, jimž bylo povoleno používat označení evropské kryté dluhopisy.

2.Informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné smysluplně srovnávat přístupy uplatňované příslušnými orgány různých členských států. Tyto informace se aktualizují, tak aby zohledňovaly veškeré změny.

3.Pro účely odst. 1 písm. b) a c) příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 každoročně oznamují orgánu EBA seznamy úvěrových institucí a krytých dluhopisů.

HLAVA IV
Označování 

Článek 27
Označování

Členské státy povolí úvěrovým institucím používat označení evropské kryté dluhopisy pro kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v předpisech přijatých k provedení této směrnice.

HLAVA V
ZMĚNY DALŠÍCH SMĚRNIC

Článek 28
Změna směrnice 2009/65/ES

V článku 52 směrnice 2009/65/ES se odstavec 4 mění takto:

1)    první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Členské státy mohou limit ve výši 5 % stanovený v odst. 1 prvním pododstavci zvýšit nejvýše na 25 % v případě dluhopisů, které byly vydány před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňovaly požadavky stanovené v tomto odstavci ve znění použitelném ke dni jejich vydání, nebo dluhopisů odpovídajících definici krytých dluhopisů podle čl. 3 bodu 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX*.

____________________________

*    [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst C […], […], s. […])].“;

2)    třetí pododstavec se zrušuje.

Článek 29
Změna směrnice 2014/59/EU

V čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se bod 96 nahrazuje tímto:

„96)    „krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES* ve znění použitelném ke dni jeho vydání a vydaný před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] nebo krytý dluhopis definovaný v čl. 3 bodě 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX**;

__________________________________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

**    [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst C […], […], s. […])].“.

HLAVA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30
Přechodná opatření

Členské státy zajistí, aby kryté dluhopisy vydané před XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňující požadavky stanovené v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES ve znění použitelném ke dni jejich vydání nepodléhaly požadavkům stanoveným v článcích 5 až 12 a článcích 15, 16, 17 a 19 této směrnice, ale mohly být až do své splatnosti nadále označovány jako kryté dluhopisy v souladu s touto směrnicí.

Článek 31
Přezkumy a zprávy

1.Do XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 3 roky] Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by mohl být zaveden režim rovnocennosti pro úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy a investory do krytých dluhopisů z třetích zemí, přičemž zohlední mezinárodní vývoj v oblasti krytých dluhopisů, zejména vývoj legislativních rámců v třetích zemích.

2.Do XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 3 roky] Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice s ohledem na úroveň ochrany investorů a vývoj v oblasti vydávání krytých dluhopisů v Unii, včetně:

a)vývoje počtu povolení k vydávání krytých dluhopisů;

b)vývoje počtu krytých dluhopisů vydaných v souladu s předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, a s článkem 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)vývoje v oblasti aktiv využívaných jako kolaterál při vydávání krytých dluhopisů;

d)vývoje míry přezajištění;

e)přeshraničních investic do krytých dluhopisů, včetně přílivu investic z třetích zemí a odlivu investic do třetích zemí;

f)vývoje v oblasti vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti.

3.Pro účely odstavce 2 členské státy do XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] předají Komisi informace o písmenech a) až f).

Článek 32

Provedení

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dne [vložit – vstup v platnost + 1 rok]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy použijí ode dne [vložit – stejné datum jako v prvním pododstavci + 1 den].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 33

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 34

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)    COM(2017) 650.

(2)    Evropská komise, Projev o stavu Unie 2017: Prohlášení o záměru adresované předsedovi Evropského parlamentu Antoniovi Tajanimu a premiérovi Estonska Jürimu Ratasovi, 2017.

(3)    COM(2017) 292.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(5)    EBA, Zpráva o rámcích a kapitálových požadavcích pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on EU covered bond frameworks and capital treatment), 2014;    
EBA, Zpráva o krytých dluhopisech – doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on covered bonds — recommendations on harmonisation of covered bond frameworks in the EU), 2016.

(6)    Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 20. prosince 2012 o financování úvěrových institucí (ESRB/2012/2) (2013/C 119/01).

(7)    Výsledky veřejné konzultace naleznete na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/covered-bonds/index_en.htm  

(8)    Usnesení ze dne 4. července 2017 ke zprávě Směrem k celoevropskému rámci pro kryté dluhopisy (2017/2005(INI)).

(9)    EBA, Zpráva o rámcích a kapitálových požadavcích pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on EU covered bond frameworks and capital treatment), 2014.

(10)    Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 20. prosince 2012 o financování úvěrových institucí (ESRB/2012/2) (2013/C 119/01).

(11)    Žádost o poradenství orgánu EBA ve věci kapitálových požadavků na kryté dluhopisy, ref. Ares(2013) 3780921 (20.12.2013).

(12)    ICF, Kryté dluhopisy v Evropské unii – harmonizace právních rámců a tržního jednání (Covered bonds in the European Union: harmonisation of legal frameworks and market behaviours), 2017.

(13)    Basilejský výbor pro bankovní dohled, Basel III: dokončování reforem v období po krizi (Basel III: finalising post-crisis reforms), 7. prosince 2017.

(14)    SWD(2018) 51 a SWD(2018) 50.

(15)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(16)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(21)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).

(22)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(24)    Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 20. prosince 2012 o financování úvěrových institucí (ESRB/2012/2) (2013/C 119/01).

(25)    Zpráva orgánu EBA o rámcích a kapitálových požadavcích pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on EU covered bond frameworks and capital treatment), 2014.

(26)    Zpráva orgánu EBA o krytých dluhopisech – doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on covered bonds — recommendations on harmonisation of covered bond frameworks in the EU), EBA-Op-2016-23, 2016.

(27)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 503 nařízení (EU) č. 575/2013 Kapitálové požadavky pro kryté dluhopisy (COM(2015) 509 final).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

(29)    Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(31)    [Úř. věst. C (…).]