EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2016

COM(2016) 358 final

Normalizační balíček

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

EVROPSKÉ NORMY PRO 21. STOLETÍ

{SWD(2016) 186 final}

Evropské normy pro 21. století

Evropské normy přispívají k integraci jednotného trhu a tím i k zajištění tvorby pracovních míst, celkovému růstu hospodářství, zvýšení konkurenceschopnosti, inovacím a vedoucímu postavení EU v průmyslu. Prohloubení jednotného trhu vyžaduje rozšíření rovných podmínek pro hospodářské subjekty, zejména prostřednictvím technické normalizace.

Od zboží po služby a informační a komunikační technologie (IKT) se normy osvědčily jako pružný prostředek vedoucí ke zlepšování kvality a bezpečnosti, zvyšování transparentnosti a interoperability a tím i ke snížení nákladů a otevírání trhů pro podniky, zejména ty malé a střední. Normy jsou přínosem pro spotřebitele, firmy i společnost jako celek.

Z ekonomických ukazatelů vyplývá, že dobře fungující systém normalizace se odráží v růstu HDP (viz níže na straně 3). Stanovování norem v Evropě do značné míry vychází z potřeb průmyslu. Normy vypracovávají normalizační organizace, trh však může rovněž jednoduše přijmout technické specifikace vypracované některou společností nebo subjekty působícími v dané oblasti, například profesními organizacemi.

Regulační orgán může stanovit základní požadavky v právním předpise a požadovat, aby evropský systém normalizace vypracoval orientační dobrovolné evropské normy, které budou po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie zakládat předpoklad shody. Účinný systém normalizace tedy může být založen pouze na úzkém partnerství mezi regulačním orgánem, normalizačními orgány a průmyslem.

Evropskému systému normalizace se dosud dařilo zajišťovat vysoce kvalitní a účinné normy, díky kterým se Evropa udržela na světové scéně. Průmysl podporuje tvorbu evropských norem i jejich pravidelné a aktivní revize, které zohledňují aktuální stav technologií. Kromě toho probíhá soustavná výměna informací mezi evropskými a mezinárodními normalizačními orgány: někdy jsou evropské normy předkládány mezinárodním normalizačním organizacím, jindy se mezinárodní normy stávají evropskými. Tento dialog je důležitý, protože usnadňuje společnostem, zejména malým a středním podnikům, vstup na globální trhy.

Normalizační prostředí se však mění. Nové technologie a postupné zavádění digitálních řešení v průmyslových globálních hodnotových řetězcích, stejně jako rychle se měnící mezinárodní kontext vyvíjejí na evropský systém normalizace tlak; lze jej však využít i k intenzivnější tvorbě pracovních příležitostí a růstu v EU. Máme-li účinně reagovat na potřeby průmyslu, spotřebitelů a dalších zúčastněných subjektů v oblasti norem, bude to vyžadovat nový impuls. Tento nový impuls může zaručit, že Evropa zůstane pro normalizaci světovým centrem. V opačném případě se budou normy tvořit jinde a Evropa přijde o výhodu „prvního tahu“.

Za tímto účelem stanoví společná iniciativa v oblasti normalizace, plánovaná v rámci strategie pro jednotný trh, inovativní způsob dosažení těchto priorit prostřednictvím otevřené spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

V tomto sdělení předkládá Komise svou vizi jednotného a účinného evropského systému normalizace, který se přizpůsobuje měnícímu se prostředí, podporuje různé politiky a přináší stejné výhody společnostem, spotřebitelům i pracovníkům.

Toto sdělení rovněž zasazuje společnou iniciativu v oblasti normalizace do kontextu jakožto jeden z přímých nástrojů plnění strategie pro jednotný trh. Ke sdělení jsou připojeny dokumenty, které zkoumají jednotlivé aspekty evropské normalizace, jako např. hodnotící zpráva, roční pracovní program Unie na rok 2017 či dokument o normách pro oblast služeb.

Nařízení o evropské normalizaci (EU) č. 1025/2012 (dále jen „nařízení“) stanoví právní rámec pro dlouhotrvající partnerství mezi EU, členskými státy, normalizačními organizacemi a orgány, sociálními a společenskými zúčastněnými stranami, včetně těch, které zastupují osoby se zdravotním postižením, a uživateli norem.

Představovaná vize vychází z hodnocení Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) 1 tohoto rámce 2 a rozsáhlých veřejných konzultací 3 , ze kterých vyplývá závěr, že evropský systém normalizace splňuje předpoklady pro dosažení cílů, jež očekává normotvůrce 4 , současně by však měla být zvýšena jeho inkluzivnost, posílena výměna informací a zlepšena komunikace v rámci systému.

V reakci na tyto výzvy k posílení partnerství mezi evropskými orgány a všemi subjekty činnými v oblasti normalizace Komise ve své strategii pro jednotný trh 5 oznámila záměr zahájit společnou iniciativu v oblasti normalizace, sdružující veřejné a soukromé instituce i organizace v rámci dialogu založeného na spolupráci. Jejich společným cílem je prosazovat vytvoření evropského centra pro normalizaci s celosvětovým přesahem, kde budou normy připravovány včas, otevřeným, transparentním a inkluzivním způsobem s cílem podporovat a prosazovat inovace pro všechny a zvýší konkurenceschopnost evropských podniků ve stále globálnějších hodnotových řetězcích 6 .

Společná iniciativa je doplněna o dva další dokumenty, které se konkrétněji z hlediska normalizace zabývají klíčovými oblastmi s průřezovým dopadem na hospodářský rozvoj: sdělení Evropské Komise nazvané Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh přijaté v dubnu 2016 7 v rámci balíčku týkajícího se technologií pro jednotný digitální trh a modernizace veřejných služeb („dubnové sdělení týkající se norem v oblasti IKT“) a samostatný dokument o normách pro oblast služeb, který tvoří součást tohoto balíčku.

Nové formy spolupráce tak v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy nastaví nové osvědčené postupy pro přístup, který bude aktivnější a bude více založen na spolupráci 8 .

1 – Normy jsou důležité,

… protože podporují inovace

V minulosti byly normy někdy vnímány jako „brzda“ zpomalující inovace. Normy ve skutečnosti inovace podporují: umožňují včasné uvádění inovativních výrobků a služeb na trh, zejména pokud řeší kritéria výkonnosti, místo aby určovaly použití konkrétních výrobků nebo postupů, umožňují přenos technologií a usnadňují výzkum. Normy také obvykle zajišťují interoperabilitu mezi různými zařízeními a službami, takže umožňují rozvoj inovací „na základě inovací“. Normalizace umožňuje jednotlivcům, podnikům a orgánům koordinovat konkrétní technologie a metodiky. Jakmile jsou normy vytvořeny, obvykle v rámci evropských normalizačních organizací, představují cenný vstup pro další inovace, díky čemuž mohou vznikat nové výrobky a služby. Inkluzivní inovační procesy vytvořené na základě nařízení zajišťují, že normy budou sloužit jak svým tvůrcům, tak uživatelům, a stanou se tak nástrojem otevřených trhů a inovací.

… protože zvyšují kvalitu a bezpečnost

Normy také zvyšují kvalitu a bezpečnost výrobků a služeb, a jsou tudíž prospěšné pro spotřebitele, pracovníky, podniky i společnost jako celek. Normy v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí určují vlastnosti řady výrobků a služeb.

… protože umožňují vznik pracovních míst a růst

Normy jsou jedním ze základních předpokladů, které umožňují vznik pracovních míst a růst v Evropě. Řádně fungující prostředí normalizace přispívá ke konkurenceschopnosti. Z řady vnitrostátních studií vyplývá, že normy mají na hospodářský růst a konkurenceschopnost příznivý vliv. Studie například z Francie 9 , Německa 10 a Spojeného království 11 potvrzují, že normalizace zvyšuje HDP země. V případě Francie se vliv norem na růst odhaduje na 0,8 %, ve Spojeném království na 0,3 % a v případě Německa na 0,9 % HDP. V peněžním vyjádření podle německého ústavu pro normalizaci DIN jen v samotném Německu normy vytvářejí zisk v odhadované výši 17 miliard EUR ročně. Další nedávná studie ze Spojeného království rovněž potvrzuje, že používání norem prospívá národnímu hospodářství: podílu norem se připisuje 11 miliard EUR z celkových 40 miliard EUR růstu HDP v roce 2013 (v cenách z roku 2014) a přibližně 8,5 miliardy EUR z vývozu Spojeného království. Ze stejné studie vyplývá, že normy pomáhají zvyšovat kvalitu, neboť 70 % dotázaných uvádí, že normy zlepšují kvalitu výrobků a služeb 12 .

… protože podporují globální hodnotové řetězce

Normy rovněž podporují globální hodnotové řetězce, neboť mohou firmám otevírat trhy mimo EU: evropské a vnitrostátní normalizační orgány spolupracují s mezinárodními normalizačními orgány, jako jsou ISO a IEC, při tvorbě mezinárodních norem používaných po celém světě.

Z těchto důvodů tvoří požadavky na normy součást mnoha politik EU od energetické unie přes boj proti změně klimatu, oběhové hospodářství až po jednotný digitální trh.

… protože evropský proces normalizace překonává nákladnou roztříštěnost na jednotném trhu

Evropský systém normalizace je postaven na dlouholetém a úspěšném partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi evropskými a vnitrostátními normalizačními orgány, které normy vytvářejí, Komisí, která využívá evropskou normalizaci na podporu provádění právních předpisů a politik Unie, a průmyslem, malými a středními podniky, pracovníky, organizacemi na ochranu životního prostředí a sdruženími občanů. Je to systém založený na soukromém sektoru 13 , který zajišťuje normalizaci výrobků a služeb napříč odvětvími. Vlastní proces stanovování norem vychází ze zásad WTO 14 i účasti malých a středních podniků a společenských zainteresovaných stran 15 . Vzhledem k tomu, že je tento proces založen na konsensu, očekávané využití na trhu umožňuje pronikání inovativních produktů na trh při nižších výrobních nákladech.

Nařízení uznává tři evropské normalizační organizace (Evropský výbor pro normalizaci – CEN, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice – CENELEC a Evropský ústav pro telekomunikační normy – ETSI). Zabývají se různými druhy výrobků, materiálů, služeb a procesů (CEN), oblastí elektrotechniky (CENELEC) a informačních a komunikačních technologií (ETSI).

„Evropské normy“ jsou dobrovolné, určované trhem a přijímají je evropské normalizační organizace. Nahrazují vzájemně neslučitelné vnitrostátní normy všech 28 členských států. To pomáhá podnikům, zejména těm malým a středním. Jedním z důležitých rysů evropských norem je rovněž skutečnost, že jsou pravidelně aktualizovány tak, aby zahrnovaly i nejnovější znalosti a technologie. V současné době existuje zhruba 20 000 evropských norem vypracovaných CEN-CENELEC pro výrobky a služby a 35 000 produktů normalizace ETSI.

„Harmonizované evropské normy“ jsou zvláštním druhem evropských norem, které vypracovávají evropské normalizační organizace na základě žádostí Komise o vytvoření norem („pověření“) 16 a jsou určeny k použití v rámci harmonizovaných právních předpisů Unie. Po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie 17 využívají společnosti EU, které se rozhodnou harmonizované normy uplatňovat, výhod „předpokladu shody“ s požadavky stanovenými v rámci příslušných evropských právních předpisů 18 . Mohou bez dalších překážek uvádět své výrobky nebo služby na trh v rámci jednotného trhu, který představuje více než půl miliardy potenciálních spotřebitelů. V současné době existuje 4 000 harmonizovaných evropských norem vypracovaných CEN-CENELEC a téměř 500 norem ETSI.

2. Normy společně: jednotná platforma sloužící řadě politik

Rychle se rozvíjející technologické cykly, stále větší složitost a vzájemné působení průmyslových systémů, stírání hranic mezi výrobky, službami a informačními a komunikačními technologiemi či diverzifikace podnikatelských modelů vytvářejí tlak na současné regulační systémy. Totéž platí o evropském systému normalizace.

Řešení těchto problémů vyžaduje evropský systém normalizace, který bude účinný, otevřený, transparentní, inkluzivní a aktivní, aby mohl vytvářet moderní normy, jež budou vyhovovat potřebám trhu a veřejné politiky a poskytovat předvídatelný a stabilní investiční rámec hospodářským subjektům.

Z hlediska evropského vedení je důležitá jednotná politika v oblasti normalizace na podporu různých hospodářských odvětví a zúčastněných subjektů. Včas vypracované a vysoce kvalitní normy vytvářené způsobem podporujícím začlenění všech subjektů, které umožní inovativním firmám rozvíjet se v rámci jednotného trhu i ve světě, jsou všestranně výhodné pro regulační orgány, průmysl i spotřebitele.

Za tímto účelem, jak již bylo zmíněno, je ve strategii pro jednotný trh oznámeno zahájení společné iniciativy v oblasti normalizace sdružující veřejné a soukromé partnery v rámci evropského systému normalizace, včetně evropských a vnitrostátních normalizačních organizací a orgánů, průmyslových sdružení, malých a středních podniků, sdružení spotřebitelů, odborů, organizací na ochranu životního prostředí, Evropského sdružení volného obchodu, členských států a Komise.

Rozprava mezi všemi partnery probíhala v jedinečném formátu spočívajícím v otevřeném, inovativním a na konsensu a spolupráci založeném procesu přípravy iniciativy. Tento proces se vyznačoval aktivním zapojením všech uvedených zúčastněných stran. Jedním z výsledků tohoto procesu má být i společná vize všech partnerů a společný postup zaměřený na celou škálu iniciativ usilujících o modernizaci, stanovení priorit, urychlení a zjednodušení tvorby norem do konce roku 2019.

Cílem snah účastníků je podepsat a na dobrovolném základě společně provádět vizi zformulovanou v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace, aniž by tím byly dotčeny stávající právní předpisy, zejména nařízení (EU) č. 1025/2012. Každý z partnerů bude přispívat k tomuto procesu podle svých odborných znalostí a zájmů.

Společná iniciativa v oblasti normalizace je založena na hodnotovém řetězci normalizace (viz obrázek 1) a bude realizována prostřednictvím 15 opatření ve třech oblastech (viz příloha 1):

I.informovanost, vzdělávání a porozumění evropskému systému normalizace;

II.koordinace, spolupráce, transparentnost a inkluzivnost a

III.konkurenceschopnost a mezinárodní rozměr.

Cílem těchto opatření je lepší fungování evropského systému normalizace v souladu s jeho základními hodnotami, jako jsou např. konsensus a dobrovolná povaha norem.

Hlavní očekávané výsledky společné iniciativy v oblasti normalizace

V roce 2013 činila průměrná doba, kterou vyžadovala příprava evropských norem, 36 měsíců (tj. o 60 měsíců méně než v roce 2009). Rychlost přípravy norem ještě umocňuje jejich inkluzivní povaha a kvalita. Mezi subjekty činnými v oblasti normalizace vzniká řada zajímavých pokusů o urychlení včasné přípravy vysoce kvalitních norem. Sem patří nové způsoby tvorby norem ve snaze zkrátit potřebný čas na polovinu do roku 2020. K zavedení potřebných procesů stanovování norem povede výměna osvědčených postupů a posílení spolupráce napříč organizacemi v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace.

Včasná tvorba norem v kontextu rychle se rozvíjejících technologií rovněž vyžaduje včasné posouzení významu normy už ve fázi výzkumu a vývoje. Partneři v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace navrhují urychlit stanovování norem prostřednictvím nových způsobů spolupráce při jejich tvorbě.

Účinné předvídání a plánování normalizace prostřednictvím výzkumu a vývoje je rovněž důležité. Prognostické studie mohou ve skutečnosti pomoci předvídat potřebu tvorby norem tím, že propojí vznikající technologie a jejich potřeby v oblasti výzkumu týkající se budoucích výrobků a postupů s vymezováním politik. Nedávná prognostická studie Společného výzkumného střediska 19 zkoumala budoucí podobu průmyslu a některé oblasti vyžadující zlepšení, má-li evropský systém normalizace v budoucnu odpovídat potřebám a zároveň respektovat hlavní hodnoty systému. Společná iniciativa v oblasti normalizace se snaží zjistit, jak by bylo možné analyzovat rozdíl mezi prioritami v oblasti výzkumu a inovací a evropskou normalizací způsobem, který bude systematičtější a více zaměřený na budoucí vývoj, s cílem tento rozdíl účinněji překlenout a dosáhnout stavu, kdy normalizace bude odrážet činnost výzkumu a vývoje včas a evropský systém normalizace bude tímto způsobem také postupovat, aby lépe podpořil uvádění inovativních produktů a služeb na trh. To pomůže sladit priority s vývojem v oblasti norem a zkušebními činnostmi podporovanými především prostřednictvím programu Horizont 2020.

Dalším významným prvkem je vzdělávání a zvyšování povědomí o potenciálu normalizace pro posílení konkurenceschopnosti. Na evropské úrovni není aspekt normalizace v rámci formálního vzdělávání ani odborné přípravy téměř vůbec přítomen. Proto je třeba zkoumat způsoby, jak učinit normalizaci jedním z prvků formálního a vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy, podporovat jejich zavádění a ve spolupráci s členskými státy, které mají v této oblasti zkušenosti, a za účasti akademické obce včas vychovat další generaci tvůrců norem. Společná iniciativa v oblasti normalizace považuje přípravu vzdělávacích programů v oboru normalizace pro vnitrostátní a evropské orgány veřejné správy za jeden z důležitých prvků tohoto projektu inovativního vzdělávání, jenž podpoří inteligentní tvorbu právních předpisů a veřejných politik podporujících inovace.

Stanovení priorit činností v oblasti normalizace má zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Účinné stanovení priorit vyžaduje dialog a společnou analýzu EU a normalizačních subjektů při určování významu pro trh a potřeb politiky. To zahrnuje také stanoviska společenských a sociálních subjektů podílejících se na postupu vytváření norem a včasné zapojení průmyslu prostřednictvím posílené výměny informací s Komisí v souladu s články 10, 11 a 12 nařízení o normalizaci. Lepší stanovení priorit rovněž umožní účinnější využívání dostupného know-how v Evropě (do evropského systému normalizace v současnosti přispívá zhruba 60 000 odborníků). Lepší stanovení priorit je také jedním z klíčových prvků uvedeného sdělení týkajícího se norem v oblasti informačních a komunikačních technologií, v němž se stanoví komplexní strategický a politický přístup k normalizaci pro stanovení priorit v oblasti informačních a komunikačních technologií, které plní zásadní úlohu při dokončení jednotného digitálního trhu, a dokumentu o normách v oblasti služeb připojeného k tomuto sdělení. Tyto iniciativy mají stejnou vizi jako společná iniciativa v oblasti normalizace, takže jejich následný postup v těchto meziodvětvových oblastech bude stejný jako v případě této iniciativy. Dále jsou připraveny tři pilotní projekty určené k posílení podpory normalizace v prioritních oblastech, jako je stavebnictví, pro zadávání veřejných zakázek a pro zapojení malých a středních podniků a sociálních a společenských zúčastněných stran do mezinárodní normalizace.

Současně bude Komise moci lépe sledovat všechny nepublikované harmonizované normy, které navrhly evropské normalizační organizace ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, aby se tak staly harmonizovanými normami.

S globalizací trhů se globalizuje i normalizace. Prosazování evropského regulačního modelu ve třetích zemích podporuje obchodní a investiční potenciál Evropy na mezinárodní úrovni. Společná iniciativa v oblasti normalizace se snaží vybízet zúčastněné strany, aby v mezinárodních organizacích a při mezinárodních jednáních prosazovaly jako základ pro normalizaci používání nástrojů, jako je tvorba společných regulačních modelů, s cílem dosáhnout obecné shody s příslušnými obchodními partnery ohledně příslušných mezinárodních norem v jednotlivých odvětvích, stejně jako na podporu evropských malých a středních podniků a sociálních a společenských zúčastněných stran mezinárodních normalizačních procesů, například prostřednictvím podpory osvědčených postupů pro malé a střední podniky na úrovni Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC). Za tímto účelem a k řešení dalších politických témat bude Komise udržovat s těmito organizacemi pravidelný kontakt a vést strukturovaný dialog.

Na tato opatření je obecně třeba pohlížet tak, že tvoří jeden celek a navzájem se posilují. Celý hodnotový řetězec normalizace se tak stane transparentnějším a inkluzivnějším a bude účinněji reagovat na budoucí výzvy v souladu s deseti prioritami Komise.

Obrázek 1: Evropský hodnotový řetězec normalizace, koncepce a struktura: EK

3. Normy na podporu politik, které mají přesah v rámci celé ekonomiky: služby a informační a komunikační technologie

Rostoucí význam digitálních technologií a služeb v rámci hospodářství učinil z norem v oblasti IKT a služeb klíčový předpoklad fungování celého spektra ekonomiky. Jejich potenciál dosud není plně využit, a proto normalizaci v těchto dvou oblastech řeší Komise specificky a prioritně. Z tohoto důvodu Komise přijala již v dubnu 2016 sdělení týkající se norem v oblasti informačních a komunikačních technologií a předkládá konkrétní pokyny pro normy v oblasti služeb nazvané Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc evropským spotřebitelům a podnikům, které jsou připojeny k tomuto sdělení.

Normy v oblasti informačních a komunikačních technologií…

Společné normy v oblasti informačních a komunikačních technologií zajišťují interoperabilitu digitálních technologií a jsou základem účinného jednotného digitálního trhu. Zaručují, že technologie budou společně fungovat bezproblémově a spolehlivě napříč odvětvími a průmyslovými odvětvími, budou přinášet úspory z rozsahu, podporovat výzkum a inovace a udržovat trhy otevřené. Příprava norem v oblasti informačních a komunikačních technologií v oboru prioritních technologií, které jsou rozhodující pro dokončení jednotného digitálního trhu, vyžaduje soustředěnou a soustavnou evropskou reakci. Na těchto východiscích je založeno dubnové sdělení týkající se norem v oblasti IKT, jehož cílem je zajistit, aby normy týkající se IKT lépe reagovaly na potřeby stanovených politik, aby byly pružné, otevřené, výrazněji spojené s výzkumem a inovacemi a lépe provázané, a aby díky tomu měly větší dopad na širší evropské hospodářství při jeho transformaci na digitální ekonomiku.

Partnerství veřejného a soukromého sektoru a jiné rozsáhlé, průmyslem podněcované výzkumné iniciativy umožňují evropským společnostem propojit svůj výzkum s normalizací. Je zapotřebí další spolupráce mezi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně evropského průmyslu, a evropskými a mezinárodními normalizačními subjekty a fóry s cílem vytvořit komplexní plány normalizace. Pro Komisi má obzvlášť velký význam podpora otevřených norem. Otevřené a průřezové prostředí pro vývoj norem by mělo mít přednost před řešeními chráněnými vlastnickým právem, čistě vnitrostátními přístupy a normami, které omezují interoperabilitu.

Komise bude sledovat probíhající práci na prioritních oblastech týkajících se IKT v příslušných mezinárodních a jiných normalizačních fórech a pokračovat v proaktivním jednání s klíčovými partnery s cílem zajistit celosvětové sladění priorit v odvětví IKT.

… a normy pro služby

Norma v oblasti služeb je norma vymezující požadavky, které musí služba splňovat, aby byla vhodná pro daný účel, například tím, že poskytuje definice a ukazatele kvality služby a její úrovně nebo stanoví lhůty pro provedení 20 .

Dobrovolné evropské normy pro služby mohou přinést mnoho stejných výhod jako u výrobků. Služby představují 70 % hospodářství EU, přesto normy v oblasti služeb tvoří pouhá 2 % všech evropských norem. Kromě toho z nedávných konzultací zúčastněných stran vyplynulo, že vnitrostátní normy pro služby mohou představovat překážku jejich přeshraničního poskytování. V době, kdy podíl služeb na HDP ve všech členských státech roste, se poskytovatelé služeb stále více zapojují do globálních hodnotových řetězců a výrobci stále častěji poskytují služby spolu s výrobky, což se někdy označuje pojmem „servitizace“. To může pomoci v případech, kde normy pro výrobky neodpovídají normám pro doprovodné služby.

Tato nižší úroveň rozvoje evropských norem v oblasti služeb je příčinou promarněných příležitostí pro evropské poskytovatele služeb, kteří chtějí nabízet služby přes hranice, a pro evropské výrobce, kteří chtějí nabízet služby spolu s výrobky za hranicemi. Z tohoto důvodu a s ohledem na dopad na evropské hospodářství jako celek zaznívá řada výzev ke koordinované evropské akci.

Jak bylo oznámeno ve strategii pro jednotný trh a v reakci na požadavky ze strany průmyslu, spotřebitelských sdružení, členských států a tvůrců norem, Komise předkládá svůj přístup k normám v oblasti služeb v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise. Tento dokument zkoumá výzvy pro normy v oblasti služeb a stanoví jak obecný rámec, tak praktická řešení na podporu většího rozvoje evropských norem pro služby a řešení vnitrostátních překážek a lepšího poskytování informací. Bude sloužit jako základ spolupráce mezi Komisí, členskými státy, tvůrci norem a zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby normy v oblasti služeb maximálně pomáhaly celému ekonomickému spektru. Doplňuje společnou iniciativu a opatření za účelem integrace evropských trhů se službami.

4. Jak dál?

V současné době se evropská politika v oblasti normalizace rozvíjí prostřednictvím různých politických nástrojů, jako jsou roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace 21 a průběžný plán pro normalizaci IKT 22 . Dialog navíc probíhá na různých místech, například ve Výboru pro normy 23 a v rámci Evropské platformy pro normalizaci v oblasti IKT složené z mnoha zúčastněných stran 24 . Moderní systém musí být založen na jediné a soudržné evropské politice normalizace, která sladí jednotlivé priority a nástroje politiky EU.

Komise se domnívá, že pro dosažení tohoto cíle je důležité sladit všechny uvedené nástroje do jednoho komplexního ročního cyklu řízení normalizační politiky EU. Zásadní význam pro tento cyklus bude mít přijetí ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace v červenci každého roku, jemuž by měl podle návrhu od roku 2017 vždy na jaře předcházet interinstitucionální dialog, který zajistí plné zapojení Evropského parlamentu a Rady i Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů. Tento dialog bude vycházet z jediné zprávy Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění ročního pracovního programu Unie pro oblast evropské normalizace, priorit pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh, společné iniciativy v oblasti normalizace a rozvoji evropských norem v oblasti služeb.

V zájmu dalšího posílení důkazní základny této zprávy a v souladu s požadavkem Rady 25 navíc Komise provede studii na úrovni EU hospodářských dopadů normalizace, která doplní studie vnitrostátní.

Společně s dubnovým sdělením týkajícím se norem v oblasti IKT a se společnou iniciativou stanoví stávající normalizační balíček soudržnou vizi Komise týkající se úlohy normalizace s ohledem na podporu tvorby politik. Skládá se z těchto dokumentů:

1.Roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2017, který stanoví strategické priority evropské normalizace, přičemž zohlední dlouhodobé strategie EU pro zaměstnanost a růst, například akční plán pro oběhové hospodářství 26 , a uvádí evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační organizace v roce 2017.

2.Zpráva podle článku 24 a dokument programu REFIT uvádějící fakta o fungování evropského systému normalizace a podporující vývoj politik v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace.

3.Pracovní dokument útvarů Komise – normy v oblasti služeb: Využití potenciálu evropských norem v oblasti služeb na pomoc evropským spotřebitelům a podnikům.

5. Závěr

V návaznosti na strategii pro jednotný trh předkládá Komise v tomto normalizačním balíčku soudržnou vizi, jejímž cílem je dát normalizaci nový impuls s ohledem na podporu tvorby politik EU a sladit ji s rychle se měnícím hospodářským prostředím, ve kterém se stírají hranice mezi odvětvími výroby, digitálních technologií a služeb. Prvním krokem v tomto směru je dohoda o společné iniciativě v oblasti normalizace, jejímž úkolem je lépe propojit jednotlivé subjekty v rámci evropského systému normalizace se společným cílem splnit priority Komise a přispívat k růstu a zaměstnanosti v EU. Tato vize je založena na uceleném přístupu k normalizaci a zahrnuje rovněž nedávno přijaté sdělení týkající se norem v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu i Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby toto sdělení a připojené dokumenty podpořily, a přispěly tak k dokončení jednotného trhu a aby se v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami aktivně zapojily do jeho provádění.

Příloha I: Návrh první verze souboru opatření doprovázených pilotními projekty v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace

1.Informovanost, vzdělávání a porozumění evropskému systému normalizace

1)Studie o hospodářských a společenských dopadech a o přístupu k normám v EU a zemích ESVO

2)Propojení výzkumu a inovací s normalizací

3)Programy vzdělávání v oboru normalizace / odborná příprava a zvyšování povědomí o normalizaci

4)Zlepšení povědomí o normalizaci zejména na úrovni vnitrostátních orgánů veřejné moci

5)Pilotní projekt: Zvýšení podpory normalizace v oblasti nařízení o stavebních výrobcích

2.Koordinace, spolupráce, transparentnost a inkluzivnost

6)Kulatý stůl na téma významu norem pro trh (Standards Market Relevance Roundtable – SMARRT)

7)Optimalizace provozních aspektů nařízení (EU) č. 1025/2012

8)Zajistit, aby byly vysoce kvalitní normy a odkazy na ně k dispozici včas

9)Inkluzivnost, transparentnost a účinné zapojení všech zúčastněných stran do evropského systému normalizace

10)Podpora účasti všech zainteresovaných stran na vnitrostátní úrovni

11)Pilotní projekt: zvýšené využívání norem v oblasti zadávání veřejných zakázek a lepší dodržování směrnic v oblasti zadávání veřejných zakázek

3.Konkurenceschopnost a mezinárodní rozměr

12)Podpora většího rozvoje a používání evropských norem v oblasti služeb, která pomůže integrovat evropské trhy služeb

13)Podpora evropského regulačního modelu opírajícího se o dobrovolné normy a jeho úzká vazba na mezinárodní normalizaci ve třetích zemích

14)Modernizace evropského průmyslu v globálním kontextu včetně jeho digitalizace

15)Pilotní projekt: zlepšení hájení zájmů malých a středních podniků v Evropě v mezinárodních procesech normalizace

Žádná z uvedených akcí nebude mít další dopady na rozpočet EU, podle stávajícího víceletého finančního výhledu však lze financování považovat za způsobilé.

(1)

Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti, COM(2014) 368 final, 18. června 2014.

(2)

Součástí tohoto balíčku je i zpráva podle článku 24.

(3)

Independent review of the European standardisation system (Nezávislý přezkum evropského systému normalizace), ISBN: 978-92-79-46201-6; DOI: 10.2873/720891; ET-01-15-151-EN-N.

(4)

 Nařízení harmonizuje dříve roztříštěnou právní úpravu normalizace, rozšiřuje její působnost na služby a další produkty normalizace kromě vlastních norem a také zajišťuje lepší zapojení společenských zúčastněných stran a malých a středních podniků do systému. Hodnocení REFIT považuje samotný rámec za vhodný pro daný účel a přesouvá pozornost na to, jak může jeho provádění nejlépe podpořit deset priorit Komise. Vzhledem k teprve nedávnému vstupu nařízení v platnost nebylo možné provést úplné ex post hodnocení nařízení, protože nebyl dosud dokončen celý cyklus normalizačních činností požadovaných Komisí od roku 2013. Avšak nezávislý přezkum, který tvořil jednu z klíčových součástí hodnocení programu REFIT, vzbudil mezi zúčastněnými subjekty značný zájem. Zdůrazňovaly především skutečnost, že v současném evropském systému normalizace by se měla zvýšit účast a zastoupení zainteresovaných subjektů.

(5)

COM(2015) 550 final.

(6)

Inkluzivní procesy jsou důležité proto, aby se předešlo tomu, že normy povedou k nadměrným nákladům na zajištění souladu nebo způsobí riziko narušení hospodářské soutěže.

(7)

COM (2016) 176 final.

(8)

COM(2015) 215 final; http://ec.europa.eu/smart-regulation/better_regulation/key_docs_en.htm

(9)

AFNOR (2016): Economic impact of standardisation (Hospodářský dopad normalizace), leden 2016, Paříž, Francie; AFNOR (2009): The Economic Impact of Standardisation – Technological Change, Standards and Long-Term Growth in France (Hospodářský dopad normalizace – technologické změny, normy a dlouhodobý růst ve Francii).

(10)

DIN (2000): Economic Benefits of Standardisation (Hospodářské přínosy normalizace), 3 svazky. Berlín: Beuth. (Aktualizováno v roce 2011.)

(11)

DTI (2005): The Empirical Economics of Standards (Empirická ekonomie norem), DTI Economics paper No. 12. Londýn.

(12)

Britský ústav pro normalizaci (British Standards Institution – BSI), The Economic Contribution of Standards to the UK Economy (Hospodářský přínos norem pro ekonomiku Spojeného království), 2015.

(13)

2. bod odůvodnění nařízení (EU) č. 1025/2012: „Evropská normalizace je organizována dotčenými zúčastněnými stranami a v jejich prospěch na základě národních zastoupení (Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC)) a přímé účasti (Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI))“.

(14)

Zásady transparentnosti, otevřenosti, nestrannosti a konsensu, účinnosti, relevantnosti a soudržnosti, rozvojový rozměr (The WTO Agreements Series – Technical Barriers to Trade (Dohody WTO – Technické překážky obchodu). Rozhodnutí a doporučení v oblasti technických překážek obchodu, které přijal Výbor pro technické překážky obchodu od    1. ledna 1995, část 1: Rozhodnutí a doporučení, https://www.wto.org/english/res_e/publications_e/tbttotrade_e.pdf ).

(15)

Příloha III – Organizace, nařízení (EU) č. 1025/2012.

(16)

Článek 10 nařízení (EU) č. 1025/2012.

(17)

Podle článku 10 nařízení.

(18)

Toto prohlášení se do značné míry vztahuje na evropské normy vypracované v rámci provádění směrnice o obecné bezpečnosti výrobků (2001/95/ES), které zakládají předpoklad souladu s požadavky na bezpečnost po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

(19)

How will standards facilitate new production systems in the context of European innovation and competitiveness in 2025? (Jakým způsobem budou normy usnadňovat nové výrobní systémy v rámci evropských inovací a konkurenceschopnosti v roce 2025?), ISBN: 978-92-79-45414-1.

(20)

Jako příklad mohou sloužit normy pro vyřizování stížností zákazníků v poštovních službách nebo normy týkající se požadavků na informační služby v cestovním ruchu či pro procesy správy zařízení.

(21)

Podle článku 8 nařízení (EU) č. 1025/2012 roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace stanoví strategické priority evropské normalizace, přičemž zohlední dlouhodobé strategie Unie pro růst. V tomto pracovním programu jsou uvedeny evropské normy a produkty evropské normalizace, o něž Komise hodlá požádat evropské normalizační organizace.

(22)

Dokument vypracovává každoročně Komise ve spolupráci s Evropskou platformou pro normalizaci v oblasti IKT složenou z mnoha zúčastněných stran, jež poskytuje víceletý přehled potřeb předběžných nebo doplňkových činností normalizace v oblasti IKT, které je třeba provést na podporu politiky EU.

(23)

Článek 22 nařízení (EU) č. 1025/2012.

(24)

Platforma složená z mnoha zúčastněných stran byla zřízena rozhodnutím Komise ze dne 28. listopadu 2011, kterým se zřizuje Evropská platforma pro normalizaci v oblasti IKT složená z mnoha zúčastněných stran (2011/C 349/04). Jedná se o poradní skupinu Komise v záležitostech týkajících se normalizace v oblasti politik IKT. Sdružuje členské státy, evropské, mezinárodní a globální normalizační orgány, průmysl a zástupce společnosti.

(25)

Závěry Rady z března 2015.

(26)

COM(2015) 614 final ze dne 2. prosince 2015.