52015DC0176

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.4.2015

COM(2015) 176 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o přezkumu rozhodovacího procesu o geneticky modifikovaných organismech (GMO)

1.ÚVOD

Evropská komise byla jmenována na základě souboru politických směrů předložených Evropskému parlamentu. V uvedeném dokumentu se Komise zavázala přezkoumat stávající právní předpisy týkající se povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Toto sdělení uvádí výsledky přezkumu rozhodovacího postupu pro povolování GMO, který provedla Komise, a uvádí důvody, které vedly k legislativnímu návrhu přijatému Komisí 1 .

Rozhodovací postup v oblasti GMO je upraven zvláštním právním rámcem a rovněž společnými institucionálními pravidly. Toto sdělení shrnuje souvislosti těchto rozhodnutí, projednává způsoby, jak se postup povolování osvědčil v praxi, a popisuje změny, které byly v nedávné době zavedeny.

Vysvětluje závěr, k němuž dospěla Komise, a úvahy, které při vypracování tohoto závěru zohlednila: okolnosti specifické pro GMO, o které se opírá závazek uvedený v politických směrech, a zejména demokratické a právní otázky.

2.ROZHODOVACÍ POSTUP V OBLASTI GMO

2.1. Právní rámec

Evropská unie má zavedený komplexní právní rámec pro povolování, sledovatelnost a označování GMO.

Nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech 2 (dále jen „nařízení z roku 2003“) se vztahuje na potraviny, složky potravin a krmiva, které obsahují GMO, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny. Vztahuje se rovněž na GMO pro jiné účely, například pěstování, pokud mají být použity jako výchozí materiál pro výrobu potravin nebo krmiv. Všechny výše uvedené produkty, na něž se vztahuje nařízení z roku 2003, se dále označují jako „geneticky modifikované potraviny a krmiva“.

Dalším právním předpisem v této oblasti je směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí 3 (dále jen „směrnice z roku 2001“). Ta se vztahuje na GMO pro jiná použití než jako potraviny a krmiva (zejména pro pěstování).

Oba tyto legislativní akty stanoví postupy povolování, jejichž cílem je zajistit, aby uvádění dotčených produktů na trh nepředstavovalo riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. Proto je nejdůležitější součástí tohoto postupu vědecké hodnocení rizika: každé povolení k uvedení určitého produktu na trh musí být řádně odůvodněno a základem, o nějž se takové odůvodnění může opírat, je vědecké hodnocení 4 . Zmíněný předpis přisuzuje odpovědnost za tato vědecká hodnocení rizika Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s vědeckými subjekty členských států.

Z právního hlediska mají rozhodnutí o povolení GMO formu prováděcích aktů přijatých Komisí 5 . Zatímco Komise tedy hraje rozhodující úlohu při postupu povolování, velmi intenzivně jsou zapojeny také členské státy.

Zapojení členských států ve fázi udělování povolení

Členské státy jsou zapojeny ve dvou fázích: hlasují o návrhu rozhodnutí předloženém Komisí ve stálém výboru a pokud nelze dosáhnout rozhodnutí na této úrovni, hlasují pak v odvolacím výboru 6 . Stejně jako ve všech ostatních výborech zřízených podle právních předpisů EU hlasují členské státy v těchto výborech podle pravidla kvalifikované většiny, jak stanoví Smlouva 7 .

V případě, že v odvolacím výboru není dosaženo kvalifikované většiny ve prospěch ani proti návrhu rozhodnutí, výsledkem je „žádné stanovisko“.

Konečné přijetí Komisí

Předpisy vztahující se na tento postup (nařízení (EU) č. 182/2011 8 ) stanoví, že pokud odvolací výbor nevydá „žádné stanovisko“, „může Komise prováděcí akt přijmout“ 9 . Tato formulace znamená, že Komise může vykonávat určitou rozhodovací pravomoc 10 . V případě rozhodnutí týkajících se GMO však nařízení z roku 2003 a směrnice z roku 2001 podstatně omezují její manévrovací prostor. Systém předchozího povolování, vykládaný ve světle článku 41 Listiny základních práv a judikatury Soudního dvora 11 , požaduje, aby Komise přijala rozhodnutí (kterým se povoluje nebo zakazuje uvedení určitého produktu na trh EU) v přiměřené lhůtě. To znamená, že pokud právní předpisy zakazují uvedení produktu (v tomto případě GMO) na trh, pokud není povolen, není možné, aby subjekt vydávající povolení (v tomto případě Komise) pouze po neomezenou dobu nepřijímal jakékoli rozhodnutí (ať už o povolení, nebo o zákazu tohoto produktu) za předpokladu, že byla předložena platná žádost o povolení. Pokud je tedy výsledkem hlasování „žádné stanovisko“, Komise nemůže jednoduše nepřijmout žádné rozhodnutí.

Možná mimořádná opatření na úrovni EU nebo členských států

Nařízení z roku 2003 obsahuje ustanovení umožňující Komisi nebo členským státům přijmout mimořádná opatření, která zabrání uvedení na trh nebo použití určitého povoleného GMO. K těmto opatřením lze přistoupit pouze tehdy, pokud existují vědecké důkazy prokazující, že daný produkt může představovat vážné riziko pro zdraví nebo životní prostředí.

2.2. Realita při rozhodování o povolování GMO

Od té doby, co v platnost vstoupilo nařízení (ES) č. 1829/2003, nedosáhly ještě nikdy členské státy kvalifikované většiny ve prospěch nebo proti návrhu rozhodnutí Komise o povolení GMO, ať již v případě GMO pro pěstování, nebo pro geneticky modifikované potraviny a krmiva 12 . Výsledkem bylo vždy „žádné stanovisko“. Tak tomu bylo soustavně ve všech fázích tohoto postupu (ve stálém výboru i odvolacím výboru podle v současnosti platných pravidel a v Radě podle pravidel platných v minulosti) (viz tabulky 1 až 3 a graf 1 v příloze).

GMO určené k pěstování

Pěstování GMO v EU je omezeno. Od roku 1990 byly povoleny pouze tři GMO pro pěstování a v současné době je povolen pouze jeden produkt (kukuřice MON 810). Pěstuje se v pěti členských státech a v oblastech, v nichž se pěstuje, zabírá pouze 1,5 % celkové plochy půdy vyhrazené pro produkci kukuřice v EU 13 .

Nízký počet povolení pro pěstování, která byla dosud udělena, jakož i ochranné doložky, které přijala řada členských států, aby zabránily používání GMO povolených právními předpisy EU 14 , ilustrují postoj mnoha členských států k této otázce. Odpor proti pěstování GMO se v posledních letech zvýšil, přičemž řada členských států se v Radě v únoru 2014 postavila proti povolení kukuřice 1507 15 (viz tabulka 1 v příloze).

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Počet geneticky modifikovaných potravinářských produktů, které je možné koupit, je malý (přestože jejich povolování společně s krmivem znamená, že počet povolení je větší). Důkazy získané z průzkumů veřejného mínění potvrzují obecný dojem, že občané EU jsou proti geneticky modifikovaným potravinám 16 . Mnoho maloobchodních prodejců potravin se rozhodlo geneticky modifikované potraviny do svého sortimentu nezařazovat. Příčinou mohou být požadavky na označování 17 geneticky modifikovaných potravin a rovněž dostupnost geneticky nemodifikovaných alternativ.

Někteří spotřebitelé si chtějí být jisti tím, že v žádné fázi výroby potravin, které kupují, nebyly použity žádné GMO. Řada chovatelů hospodářských zvířat, obchodníků a maloobchodníků v různých členských státech se proto snažila využít své odmítání GMO jako argumentu na podporu prodeje. To vedlo k používání značek jako „krmena krmivem bez GMO“ 18 nebo ekologických značek.

Na rozdíl od situace u geneticky modifikovaných potravin existuje v EU významný trh pro geneticky modifikovaná krmiva. To platí zejména pro krmné směsi, což jsou směsi krmných surovin pro hospodářská zvířata, které se využívají pro svůj vysoký energetický obsah a vysoký obsah bílkovin. Většina krmiv používaných v EU se dováží (více než 60 % poptávky EU po rostlinných bílkovinách pokryl v roce 2013 dovoz, zejména dovoz sóji a sójové moučky) a dovážené produkty pocházejí především ze zemí, kde dominuje pěstování GMO – 90 % dovozu pochází ze zemí, kde se se na přibližně 90 % půdy využívané pro sójové boby pěstuje geneticky modifikovaná sója 19 . Zdá se, že hlavními důvody pro široké využívání geneticky modifikované sójové moučky je dostupnost, cena 20 a konkurenceschopnost 21 .

Skutečnost, že se ve značné míře používají geneticky modifikovaná krmiva, však neovlivnila hlasování. Hlasování o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech nadále systematicky vedou k tomu, že není dosaženo „žádného stanoviska“ (viz tabulky 2 a 3 a graf 1 v příloze). Postoje při hlasování se v průběhu času v zásadě stabilizovaly, ale obvykle větší počet členských států návrh rozhodnutí podporuje a menší počet je proti.

I když členské státy měly tendenci zavádět ochranné doložky, aby zabránily používání GMO pro pěstování, nepoužívaly běžně tyto doložky pro geneticky modifikované potraviny a krmiva (pouze jeden členský stát má v současnosti zavedena opatření, která se týkají tří produktů). Nicméně počet členských států, které hlasují proti povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv, ukazuje, že členské státy nemají pocit, že tento postup by jim umožňoval v úplnosti řešit jejich konkrétní obavy.

Závěr týkající se rozhodovacího postupu

Při rozhodování o povolení GMO se stalo standardem, že dokumentace je vrácena Komisi ke konečnému rozhodnutí, přičemž rozhodování v této oblasti je v podstatě výjimka z obvyklého fungování postupu projednávání ve výborech EU jako celku 22 . Problémy uváděné členskými státy, které se staví proti povolení, se často nezakládají na vědeckých úvahách, ale odrážejí znepokojení specifická pro daný stát, která nesouvisejí pouze s otázkami spojenými s bezpečností GMO pro zdraví nebo životní prostředí.

Stávající právní předpisy sice umožňují Komisi, aby kromě hodnocení rizik provedeného EFSA vzala v úvahu i „jiné oprávněné faktory“, ale Komise nebyla schopna na základě těchto faktorů odůvodnit zákaz produktů, které úřad EFSA označil za bezpečné, v celé EU 23 .

To ve skutečnosti znamená, že Komise se systematicky dostává do situací, kdy musí přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory členských států v příslušných výborech. Tato situace je specifická pro udělování povolení pro GMO.

3.NEDÁVNÉ REFORMY PRAVIDEL PRO GMO POVOLENÉ ZA ÚČELEM PĚSTOVÁNÍ

V roce 2010 předložila Komise návrh na změnu právních předpisů týkajících se GMO, aby rozšířila počet důvodů, na jejichž základě by členské státy mohly omezit nebo zakázat pěstování GMO povolených v EU na svém území (tzv. „opt-outs“). V důvodové zprávě uvedeného návrhu Komise vysvětluje, že „celostátní, regionální nebo místní úroveň rozhodování se považuje za nejvhodnější úroveň k řešení specifik spojených s pěstováním GMO“. Navrhovaná změna byla nyní přijata do práva EU v podobě směrnice (EU) 2015/412 24 (dále jen „směrnice z roku 2015“). Umožňuje členským státům omezit nebo zakázat pěstování GMO na jejich území (nebo jeho části), pokud se taková opatření zakládají na závažných důvodech jiných, než je riziko pro zdraví lidí nebo zvířat a pro životní prostředí, tj. na základě jiných kritérií, než jsou kritéria hodnocená úřadem EFSA v jeho hodnocení rizika. To je velký pokrok, neboť se tak členským státům umožňuje zohlednit konkrétní okolnosti v jejich zemi, kde mohou existovat legitimní důvody pro omezení nebo zákaz pěstování GMO jiné než důvody, které souvisejí s riziky pro zdraví a životní prostředí. Členské státy tedy mohou zohlednit jiné úvahy než ty, na něž se vztahuje systém EU pro povolování, který je zaměřen na vědecké hodnocení a funguje v rámci omezení stanovených právními předpisy EU. Toto ustanovení se týká jak budoucích povolení, tak GMO, které již na úrovni EU povoleny byly.

Směrnice z roku 2015 proto poskytuje členským státům větší větší flexibilitu při rozhodování o tom, zda chtějí na svém území pěstovat GMO, či nikoli, přičemž zůstává zachován systém EU pro povolování založený na hodnocení rizik. Zmíněná směrnice tedy řeší jednu z hlavních obav zmiňovaných během posledních let v souvislosti s postupem povolování a je plně v souladu s přístupem stanoveným v politických směrech, které Komise předložila Evropskému parlamentu.

Směrnice z roku 2015 se však použije pouze na pěstování GMO, a nikoli na geneticky modifikované potraviny a krmiva, kterých se týká většina povolení udělovaných v EU.

4.NÁVRH KOMISE

Vzhledem k výše uvedeným úvahám navrhuje Komise změnit nařízení z roku 2003 tak, aby členské státy měly možnost omezit nebo zakázat na části svého území nebo na celém svém území používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv povolených na úrovni EU ze závažných důvodů jiných, než je riziko pro lidské zdraví či zdraví zvířat nebo pro životní prostředí, tj. na základě jiných kritérií, než jsou kritéria hodnocená úřadem EFSA v jeho hodnocení rizika 25 .

Opatření přijímaná členskými státy musí být slučitelná s pravidly vnitřního trhu, a zejména s článkem 34 SFEU, který zakazuje opatření, jež by měla rovnocenný účinek, jako jsou množstevní omezení volného pohybu zboží. Členské státy, které využijí tohoto návrhu, budou proto muset odůvodnit zaváděná opatření důvody, které jsou v souladu s článkem 36 SFEU a judikaturou Soudního dvora o naléhavých důvodech obecného zájmu 26 . Jakýkoli členský stát, který bude chtít využít této výjimky („opt-out“), bude muset poskytnout takové odůvodnění pro každý jednotlivý případ, přičemž vezme v úvahu daný GMO, druh plánovaného opatření a specifické okolnosti na celostátní nebo regionální úrovni, které takovou výjimku odůvodňují. Při výkonu této nové pravomoci zůstávají členské státy nadále plně vázány svými mezinárodními závazky, včetně pravidel WTO.

Tento návrh odráží a doplňuje práva již přiznaná členským státům ohledně GMO určených k pěstování prostřednictvím směrnice z roku 2015 a vztahoval by se na mnohem větší počet udělených povolení, což jsou povolení pro potraviny a krmiva. EU by tak měla ucelený soubor pravidel pro povolování GMO pro účely pěstování a jako potraviny a krmiva. Stejně jako v případě směrnice z roku 2015 bude praktický účinek tohoto návrhu záviset na tom, do jaké míry budou členské státy jeho ustanovení využívat.

Komise se domnívá, že se jedná o správný způsob řešení problémů v souvislosti s tímto rozhodovacím postupem na úrovni EU.

Při přípravě tohoto návrhu přihlédla Komise k těmto zásadním parametrům:

Zaprvé se Komise domnívá, že je důležité zachovat jednotný systém řízení rizik založený na nezávislém hodnocení rizik a upřednostnit jej před systémem vnitrostátních povolení se vzájemným uznáváním. Jednotný systém řízení rizik je nejúčinnějším způsobem, jak zajistit stejnou úroveň ochrany v celé EU a rovněž fungování vnitřního trhu.

Zadruhé, podle článku 41 Listiny a judikatury Soudního dvora týkající se režimů předchozího povolování je Komise odpovědná za řízení rizik a jako taková má přijímat rozhodnutí o žádostech o povolení. Komise nesmí rozhodnutí odkládat na dobu neurčitou, tedy ukládat moratoria na povolení.

Zatřetí musí být respektován stávající právní a institucionální rámec EU. Relativní hlasovací váha členských států v Radě je stanovena ve Smlouvách a nařízení, jímž se řídí přijímání prováděcích aktů, je založeno na těchto pravidlech upravujících hlasování. Totéž nařízení také stanoví pravidla, která se použijí v situacích, kdy není dosaženo kvalifikované většiny ve prospěch ani proti návrhu prováděcího opatření. Tato pravidla se použijí ve všech oblastech politiky. Komise nepovažuje za odůvodněné odchýlit se od horizontálních procedurálních pravidel dohodnutých pro účely provádění aquis EU.

5.ZÁVĚR

Komise dospěla k závěru, že je vhodné upravit právní rámec pro rozhodování o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech. V politických směrech, které Komise předložila Evropskému parlamentu, je vysvětlen stávající problém v souvislostech specifických pro GMO – tedy to, že systém neumožňuje zohlednit obavy jednotlivých demokraticky zvolených vlád. Komise navrhuje umožnit členským státům využít oprávněné faktory pro účely omezení nebo zákazu používání GMO na jejich území a zároveň zajišťuje, že tato opatření budou v souladu s pravidly vnitřního trhu a s institucionálním rámcem EU. To umožní členským státům na jejich úrovni řešit problémy, na které se nevztahuje rozhodovací postup EU.

Jak je rovněž uvedeno v politických pokynech, Komise je odhodlána prohloubit vnitřní trh. Závěry vyvozené v tomto sdělení se týkají problémů, jež vyvstaly v souvislosti s rozhodovacím postupem pro prováděcí akty o GMO, a nelze je extrapolovat mimo tento konkrétní kontext.

Komise proto navrhuje Evropskému parlamentu a Radě změnit právní rámec pro geneticky modifikované potraviny a krmiva tak, aby se řešení dohodnuté na začátku tohoto roku Evropským parlamentem a Radou ohledně pěstování GMO rozšířilo i na geneticky modifikované potraviny a krmiva.

(1) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015) 177 final).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).

(4) Články 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že Komise může kromě stanoviska vydaného úřadem EFSA vzít v úvahu „jiné oprávněné faktory významné pro projednávanou záležitost“.

(5) V souladu s přezkumným postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 182/2011.

(6) Pokud stálý výbor vydá záporné stanovisko (kvalifikovaná většina je proti) nebo „žádné stanovisko“, Komise se může rozhodnout, že věc předloží odvolacímu výboru.

(7) Ustanovení čl. 16 odst. 4 a 5 Smlouvy o Evropské unii. Ode dne 1. listopadu 2014 je kvalifikovaná většina definována jako hlasy představující alespoň 55 % z 28 členských států a alespoň 65 % obyvatel EU.

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(9) Ustanovení čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011.

(10) To se liší od předchozího postupu stanoveného v rozhodnutí Rady 1999/468/ES. Podle uvedeného postupu neměla Komise žádný manévrovací prostor v případě, kdy Rada nebyla s to vydat stanovisko ve prospěch nebo v neprospěch navrhovaných opatření. Pokud Rada nevydala „žádné stanovisko“ (nebo pokud Rada nedospěla k žádnému stanovisku ve lhůtě tří měsíců), byla Komise povinna přijmout návrh předložený Radě.

(11) Viz zejména rozsudek Soudního dvora EU, C-390/99, Canal Satélite Digital SL, podle něhož postupy předchozího povolování, jako je systém povolování pro GMO a geneticky modifikované potraviny a krmiva, brání uvedení produktu na trh bez povolení, a jsou tedy slučitelné se Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU) pouze tehdy, pokud: 1) jsou odůvodněny legitimními důvody (například hodnocením možných účinků na zdraví a životní prostředí) a 2) nejsou, pokud jde o dobu jejich trvání, výši nákladů, které obnášejí, nebo nejednoznačnost, co se týče podmínek, které musí být splněny, takové, aby dotčené hospodářské subjekty odrazovaly od provádění jejich plánovaných obchodních činností.

(12) V Unii jsou povoleny pouze dva geneticky modifikované organismy pro jiná použití, než pro účely pěstování a jako potraviny a krmiva. Jedná se o druhy karafiátů povolené k uvedení na trh pro okrasné účely. Hlasovací struktura pro takové GMO je podobná struktuře u povolování potravin a krmiv. Výsledkem hlasování bylo vždy „žádné stanovisko“, přičemž „pro“ hlasovalo více členských států než „proti“. Hlasování se zdá být konzistentní bez ohledu na to, zda se jedná o povolení GMO za účelem pěstování, pro potraviny a krmiva nebo pro jiné účely.

(13) V roce 2013 se pěstovala na 148 660 ha, především ve Španělsku (136 962 ha) a na menších plochách v Portugalsku, České republice, Rumunsku a na Slovensku.

(14) Devět členských států zavedlo ochranné doložky, které brání uvádění na trh a používání na jejich území tohoto jediného GMO, který je v současné době v EU povolen za účelem pěstování.

(15) Když byl stálý výbor v roce 1998 vyzván, aby hlasoval pro povolení kukuřice MON 810, bylo dosaženo kvalifikované většiny ve prospěch povolení (a Rada tedy hlasovat nemusela): 10 členských států hlasovalo pro, 1 proti, 4 členské státy se hlasování zdržely. Když bylo v roce 2007 Radě předloženo rozhodnutí o bramborách Amflora, nedospělo se k žádnému stanovisku: 10 členských států hlasovalo pro, 11 proti a 6 členských států se hlasování zdrželo. Když byly v roce 2009 předloženy stálému výboru k hlasování žádosti týkající se kukuřice 1507 a kukuřice Bt 11, nedospělo se k žádnému stanovisku: 6 členských států hlasovalo pro, 12 proti a 7 členských států se hlasování zdrželo. Když byla v roce 2014 předložena Radě k hlasování žádost týkající se kukuřice 1507, nedospělo se k žádnému stanovisku: 5 členských států hlasovalo pro, 19 proti a 4 členské státy se hlasování zdržely (neformální hlasování).

(16) Zvláštní průzkum Eurobarometr o biotechnologii zveřejněný v říjnu 2010 uvádí, že občané EU nespatřují v geneticky modifikovaných potravinách žádné výhody, považují geneticky modifikované potraviny za produkty, které mohou být nebezpečné nebo dokonce škodlivé, a nestaví se kladně k jejich rozvoji.

(17) Podle nařízení (ES) č. 1829/2003 musí být na označení potravin, které obsahují GMO nebo z nich sestávají, jakož i všech potravin a krmiv získaných z GMO uveden údaj o přítomnosti genetické modifikace. Uvedený právní předpis umožňuje, aby potraviny a krmiva nebyly označeny jako geneticky modifikované, pokud přítomnost geneticky modifikovaného materiálu představuje nejvýše 0,9 % v jednotlivých složkách potravin a krmiv nebo v jednosložkových potravinách a krmivech, za předpokladu, že přítomnost tohoto materiálu je náhodná nebo technicky nevyhnutelná.

(18) V praxi zůstává trh relativně malý a dostupný sortiment těchto produktů je pouze omezený.

(19) V roce 2013 pocházelo 43,8 % dovozu krmiv do EU z Brazílie, přičemž 89 % vypěstované sóji bylo geneticky modifikováno; 22,4 % pocházelo z Argentiny, přičemž 100 % vypěstované sóji bylo geneticky modifikováno; 15,9 % pocházelo ze Spojených států, přičemž 93 % vypěstované sóji bylo geneticky modifikováno; 7,3 % pocházelo z Paraguaye, přičemž 95 % vypěstované sóji bylo geneticky modifikováno. Zdroj: Eurostat a Mezinárodní rada pro obiloviny.

(20) Číselné údaje poskytnuté průmyslem naznačují, že za dlouhodobá smluvní ujednání se platí cenová přirážka ve výši přibližně 40 EUR za tunu, která se zvyšuje až na 100 EUR za tunu na promptním trhu pro geneticky nemodifikovaná krmiva.

(21) Nákup krmných směsí představuje více než 32 % hodnoty živočišné výroby EU.

(22) V roce 2012 se v rámci postupu projednávání ve výborech EU konalo 1 946 hlasování ve stálém výboru. K „žádnému stanovisku“ se nedospělo pouze v případě 82 hlasování. Devět z těchto postupů bylo předloženo odvolacímu výboru. (Příslušné číselné údaje za roky 2013 a 2014 jsou tyto: 1959/53/28 a 1908/46/21).

(23) Situace, kdy by Komise využila tyto „jiné oprávněné faktory“ zmíněné v nařízení (ES) č. 1829/2003, jako důvod pro odmítnutí povolení, by mohla být právně obhajitelná pouze tehdy, kdyby byla odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu stejné povahy, jako jsou důvody uvedené v článku 36 SFEU a související judikatuře Soudního dvora (viz například rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20.2.1979, věc 120/78 Rewe-Zentral (Cassis de Dijon) [1979] Recueil s. 649), a cíli obecného zájmu, jak jsou uvedeny v čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a související judikatuře Soudního dvora (viz například rozsudek Soudního dvora EU ze dne 12.7.2012, věc C-59/11, Association Kokopelli, ECLI:EU:C:2012:447).

(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území (Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 1).

(25) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (COM(2015) 177 final).

(26) Soudní dvůr EU, 20.2.1979, věc 120/78 Rewe-Zentral (Cassis de Dijon), [1979] Recueil s. 649.

Top

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.4.2015

COM(2015) 176 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o přezkumu rozhodovacího procesu o geneticky modifikovaných organismech (GMO)

PŘÍLOHA

Tabulka 1: Hlasování v Radě a v odvolacím výboru ohledně povolování pěstování GMO od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost

Rok	GMO, o nichž se hlasovalo v Radě nebo v odvolacím výboru	Počet členských států	Členské státy pro	Členské státy proti	Členské státy, které se zdržely hlasování	Celkový počet hlasů	Hlasy pro	Hlasy proti	Hlasování se zdrželo
2007	Brambory Amflora	27	10	11	6	345	130	119	96
2014	Kukuřice 1507	28	5	19	4	352	77	210	65

*neformální hlasování

Tabulka 2: Hlasování v Radě a v odvolacím výboru ohledně povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost

Pravidla platná v době před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost pro výpočet kvalifikované většiny (kvalifikovaná většina = 62 z 87 hlasů; 88 ze 124 hlasů; 232 z 321 hlasů nebo 255 z 345 hlasů)

Rok	GMO, o nichž se hlasovalo v Radě nebo v odvolacím výboru	Počet členských států	Členské státy pro	Členské státy proti	Členské státy, které se zdržely hlasování	Celkový počet hlasů	Hlasy pro	Hlasy proti	Hlasování se zdrželo
2004	Kukuřice Bt11	15	6	6	3	87	35	29	23
	Kukuřice NK603	25	9	9	7	124	48	43	33
	Řepka olejka GT73	25	6	14	5	321	78	164	79
2005	Kukuřice 1507	25	9	10	6	321	123	112	86
	Kukuřice GA21	25	8	13	4	321	94	155	72
	Kukuřice MON863	25	10	12	3	321	152	103	66
	Kukuřice MON863xMON810	25	8	14	3	321	133	142	46
	Kukuřice 1507	25	11	11	3	321	159	102	60
2006	Řepka olejka Ms8xRf3	25	6	14	5	321	102	156	63
2007	Cukrová řepa H7-1	27	15	9	3	345	197	83	65
	Kukuřice 59122	27	15	8	4	345	197	79	69
	Kukuřice NK603xMON810	27	14	9	4	345	185	108	52
	Kukuřice 1507xNK603	27	14	9	4	345	185	108	52
2008	Kukuřice MON863xNK603	27	12	11	4	345	157	119	69
	Kukuřice MON863xMON810	27	12	11	4	345	157	119	69
	Kukuřice MON863xMON810xNK603	27	12	11	4	345	157	119	69
	Brambory Amflora	27	9	13	5	345	119	162	64
	Kukuřice GA21	27	11	9	7	345	128	83	134
	Sójové boby A2704-12	27	12	12	3	345	174	148	23
	LLcotton25	27	13	12	2	345	186	148	11
	Sójové boby MON89788	27	13	8	6	345	164	79	102
2009	Řepka olejka T45	27	12	14	1	345	160	178	7
	Kukuřice MON89034	27	14	10	3	345	167	113	65
	Kukuřice MON88017	27	13	10	4	345	164	87	94
	Kukuřice 59122xNK603	27	12	11	4	345	152	116	77
	Kukuřice MIR604	27	13	12	2	345	181	128	36
2010	Kukuřice 1507x59122	27	13	11	3	345	183	116	46
	Kukuřice 59122x1507xNK603	27	13	11	3	345	183	116	46
	Kukuřice MON88017xMON810	27	13	11	3	345	183	116	46
	Kukuřice MON89034xNK603	27	13	12	2	345	183	145	17
	Kukuřice Bt11xGA21	27	13	11	3	345	183	116	46
	Kukuřice Bt11	27	14	9	4	345	186	84	75
2011	Bavlna GHB614	27	16	10	1	345	222	113	10
	Kukuřice MON89034xMON88017	27	15	11	1	345	219	116	10
	Kukuřice 1507	27	17	9	1	345	251	84	10
	Bavlna 281-24-236/3006-210-23	27	14	10	3	345	190	87	68
	Kukuřice Bt11xMIR604	27	13	11	3	345	178	99	68
	Kukuřice MIR604xGA21	27	13	12	2	345	178	109	58
	Kukuřice Bt11xMIR604xGA21	27	13	12	2	345	178	109	58
2012	Sójové boby A5547-127	27	14	10	3	345	181	113	51
	Řepka olejka 40-3-2	27	14	8	5	345	181	80	84
	Sójové boby MON87701	27	14	10	3	345	181	96	68
	Sójové boby 356043	27	14	10	3	345	181	94	70
	Sójové boby MON87701xMON89788	27	12	10	5	345	149	87	109
	Kukuřice MIR162	27	14	10	3	345	164	94	87
2013	Řepka olejka Ms8xRf3*	27	14	8	4	345	164	77	97
	Pyl MON810	28	14	12	2	352	168	145	39
	Kukuřice SmartStax	28	13	12	3	352	161	123	68
	Kukuřice MON89017x1507xNK603	28	13	12	3	352	161	123	68
	Kukuřice MON87460	28	12	12	4	352	154	123	75
2014	Řepka olejka GT73	28	14	11	3	352	164	101	87
	Bavlna T304-40	28	15	12	1	352	197	126	29
	Sójové boby MON87708*	28	12	9	4	352	149	81	99
	Kukuřice T25 *	28	13	8	4	352	161	74	94
	Sójové boby 305423*	28	13	9	3	352	161	103	65
	Sójové boby MON87705*	28	13	10	2	352	161	110	58
	Sójové boby BS-CV127-9*	28	13	9	3	352	161	81	87
	Kukuřice NK603	28	13	11	4	352	161	97	94

*některé členské státy nebyly při hlasování zastoupeny

Tabulka 3: Hlasování v odvolacím výboru ohledně povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost

Pravidla platná po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro výpočet kvalifikované většiny (kvalifikovaná většina = hlasy představující 55 % nebo více členských států a 65 % nebo více občanů EU)

Rok	GMO	Počet členských států	Počet členských států pro	Počet členských států proti	Počet členských států, které se zdržely hlasování	% občanů EU zastoupené hlasy pro	% občanů EU zastoupené hlasy proti	% občanů EU zastoupené hlasy, které se zdržely
2014	GHB614xCotton25*	28	10	13	4	29,57 %	30,46 %	30,73 %
	Řepka olejka MON88302*	28	10	12	5	29,57 %	29,62 %	31,57 %
	Bavlna MON88913*	28	10	11	6	29,57 %	16,64 %	44,56 %
2015	Sójové boby MON87769	28	11	13	4	38,76 %	30,54 %	30,70 %
	Bavlna MON531	28	10	15	3	37,35 %	32,49 %	30,17 %
	Bavlna MON1445	28	10	16	2	37,35 %	34,70 %	27,96 %
	Bavlna MON531xMON1445	28	10	16	2	37,35 %	34,70 %	27,96 %
	Bavlna MON15985	28	11	15	2	39,55 %	32,49 %	27,96 %

*některé členské státy nebyly při hlasování zastoupeny

Graf 1: Vývoj hlasů v Radě nebo v odvolacím výboru ohledně povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv od roku 2004 do roku 2015

Top

Choose the experimental features you want to try