DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropský policejní úřad (Europol) zahájil činnost jako mezivládní subjekt zřízený úmluvou mezi členskými státy, která vstoupila v platnost v roce 1999. Rozhodnutím Rady přijatým v roce 2009 se stal agenturou EU financovanou z rozpočtu EU.

Úkolem Europolu je podporovat činnost vnitrostátních donucovacích orgánů a jejich spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim. Europol usnadňuje výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států a provádí analýzy trestné činnosti s cílem pomáhat vnitrostátním policejním složkám při přeshraničních vyšetřováních.

Článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje, aby spoluzákonodárci stanovili způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty.

Evropská policejní akademie („akademie CEPOL“) byla ustavena v roce 2005 jako agentura EU zodpovědná za odbornou přípravu příslušníků donucovacích orgánů. Jejím cílem je usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami pořádáním vzdělávacích kurzů s evropským rozměrem. Za úkol má také vytvářet společné učební osnovy pro určitá témata, šířit výsledky výzkumu a osvědčené postupy a koordinovat výměnné programy pro školitele a vyšší policejní důstojníky. Může vystupovat jako partnerský subjekt při poskytování finančních příspěvků EU na konkrétní projekty.

V dokumentu „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je[1]“, vyzvala Evropská rada Europol, aby se rozvinul a stal se „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“. Vyzvala dále k vytvoření evropských systémů odborné přípravy a výměnných programů pro všechny dotčené příslušníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni, přičemž klíčovou úlohu při zajišťování evropského rozměru svěřila akademii CEPOL.

Ve sdělení „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“[2] Komise vymezila hlavní úkoly, zásady a směry pro řešení bezpečnostních otázek v EU a navrhla četná opatření, jež mají s přispěním Europolu a akademie CEPOL řešit bezpečnostní rizika představovaná závažnou trestnou či19nností a terorismem.

V posledním desetiletí došlo v EU kromě nárůstu závažné a organizované trestné činnosti i k velké proměně jejích podob[3]. Europol v posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti v EU za rok 2013 (SOCTA 2013) zjistil, že „závažná a organizovaná trestná činnost je stále dynamičtějším a složitějším jevem, který je nadále významnou hrozbou pro bezpečnost a blahobyt EU“[4]. Studie také poukazuje na skutečnost, že „vliv globalizace na společnost a podnikatelskou sféru přispívá k tomu, že se vynořily významné nové formy trestné činnosti, kdy zločinecké sítě využívají mezer v legislativě, internetu a hospodářské krize k tomu, aby s malým rizikem vytvářely nezákonný zisk“[5]. Internet se používá jako nástroj pro organizování a páchání trestné činnosti – slouží jako komunikační nástroj, trh, místo náboru a poskytovatel finančních služeb. Ulehčuje též nové formy kyberkriminality, podvody s platebními kartami a šíření materiálů týkající se pohlavního zneužívání dětí[6].

Závažná trestná činnost proto působí stále větší škodu obětem, způsobuje hospodářské škody velkého rozsahu a oslabuje pocit bezpečí, bez něhož lidé nemohou účinně požívat svých práv a svobod. Trestné činy jako obchodování s lidmi[7], obchod s drogami[8] a se střelnými zbraněmi[9], finanční trestné činy jako korupce[10], podvod[11] a praní špinavých peněz[12] a kyberkriminalita[13] jsou hrozbou pro osobní i ekonomickou bezpečnost obyvatel Evropy a navíc vytvářejí ohromný nezákonný zisk, který zvyšuje moc zločineckých sítí a připravuje veřejné orgány o velmi potřebné příjmy. Terorismus je stále závažnou hrozbou pro bezpečnost EU, protože přetrvává ohrožení evropské společnosti teroristickými útoky[14].

Trestná činnost je jedním z pěti hlavních problémů, jichž se občané EU obávají[15]. Na otázku, na jakou problémy by se měly orgány EU zaměřit, respondenti jmenovali boj proti trestné činnosti na čtvrtém místě[16]. V nedávném průzkumu vyjádřila většina uživatelů internetu v EU výrazné obavy v souvislosti s kybernetickou bezpečností a kyberkriminalitou[17].

Za takové situace jsou potřebné agentury EU, které poskytnou účinnou a účelnou podporu spolupráci, sdílení informací a vzdělávání v oblasti prosazování práva.

Zásady řízení agentur jako Europol a CEPOL jsou vyloženy ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám EU, který v červenci 2012 schválil Evropský parlament, Rada a Komise[18]. V něm se také uvádí, že „sloučení agentur by mělo být zváženo v případech, kdy se jejich příslušné úkoly překrývají, kdy lze předpokládat synergický efekt nebo v případech, kdy by agentury mohly být účinnější, pokud by se staly součástí větší struktury“.

Sloučení Europolu a akademie CEPOL do jedné agentury se sídlem ve stávajícím ústředí Europolu v Haagu by mělo výrazný synergický efekt a přineslo by i úspory z důvodu vyšší efektivity. Znalosti Europolu v oblasti operativní policejní spolupráce ve spojení se zkušenostmi akademie CEPOL na poli vzdělávání a výcviku by posílily vazby mezi těmito dvěma oblastmi a vytvořily požadovaný synergický efekt. Kontakt operativních pracovníků se školiteli v jedné agentuře by pomohl vymezit potřeby v oblasti vzdělávání, a přispěl tak k cílenému a pro praxi přínosnému evropskému vzdělávání s významem pro celkovou policejní spolupráci v EU. Zamezilo by se zdvojování podpůrných činností v těchto dvou agenturách a výsledné úspory by mohly být přesunuty na základní operativní a vzdělávací funkce. V hospodářské situaci, jež se vyznačuje nedostatkem vnitrostátních i unijních prostředků, kdy by finance na posílení vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů na úrovni EU nemusely být jiným způsobem dostupné, je to obzvlášť důležité.

Tímto návrhem nařízení se tedy stanoví právní základ nového Europolu, jenž navazuje na Europol, který byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol), a na akademii CEPOL zřízenou rozhodnutím Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a nahrazuje je.

Návrh je v souladu s požadavky Lisabonské smlouvy, s předpoklady vymezenými ve Stockholmském programu, prioritami stanovenými ve Strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie a se společným přístupem k decentralizovaným agenturám EU.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Rozhovory o přípravě reformy Europolu, akademie CEPOL a o vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů na úrovni EU probíhaly v roce 2010 a 2011 mezi Komisí a Evropským parlamentem, Radou Evropské unie, správní radou Europolu, správní radou akademie CEPOL a zástupci vnitrostátních parlamentů.

Komise v souladu se svou politikou zlepšování právní úpravy provedla dvě posouzení dopadů, v nichž vyhodnotila různé možnosti týkající se Europolu a akademie CEPOL[19].

Posouzení dopadů týkající se Europolu vycházelo ze dvou strategických cílů: jednak zvýšit objem informací, které Europolu poskytují členské státy, a zadruhé vytvořit takové prostředí pro zpracovávání informací, které umožní Europolu v plném rozsahu pomáhat členským státům při předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim. U prvního cíle byly vyhodnoceny dvě možnosti: i) vyjasnění právní povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje, zavedení motivačních systémů a vytvoření mechanismu podávání zpráv o výsledcích jednotlivých členských států, ii) udělení přístupu Europolu k příslušným vnitrostátním databázím pro účely prosazování práva na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací). Pokud jde o strategický cíl týkající se prostředí pro zpracovávání informací, byly také vyhodnoceny dvě možnosti: i) sloučení dvou stávajících analytických pracovních souborů do jednoho a ii) vytvoření nového prostředí pro zpracovávání údajů s procesními zárukami, které umožní zavedení zásad ochrany údajů se zvláštním důrazem na ochranu soukromí již od návrhu.

Posouzení dopadů týkající se akademie CEPOL rovněž vycházelo ze dvou politických cílů: i) zajištění kvalitnějšího, ucelenějšího a konsistentnějšího vzdělávání o otázkách přeshraniční trestné činnosti širšímu okruhu pracovníků donucovacích orgánů, ii) vytvoření rámce pro splnění tohoto úkolu v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám EU. S ohledem na to, že má předložit systém vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, k jehož vytvoření bude třeba dodatečných finančních prostředků, posoudila Komise různé možnosti: posílení a zefektivnění akademie CEPOL jako samostatné agentury a úplné či částečné sloučení funkcí akademie CEPOL a Europolu do nové agentury Europol.

Podle zavedené metodiky posoudila Komise prostřednictvím meziútvarové řídící skupiny dopad zmíněných možností na bezpečnost, na náklady (včetně na rozpočet orgánů EU) a na základní práva.

Z analýzy celkového dopadu vyplynula preferovaná možnost, jež je základem tohoto návrhu. Podle posouzení dopadů se zavedením této možnosti zvýší efektivita Europolu jako agentury, která poskytuje komplexní podporu pracovníkům donucovacích orgánů v Evropské unii.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem návrhu je článek 88 a čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Cíl a obsah legislativního návrhu

Cílem návrhu je:

· Přizpůsobit činnost Europolu požadavkům Lisabonské smlouvy, tj. vytvořit tímto nařízením právní rámec Europolu a zavést mechanismus pro kontrolu činnosti Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. Tím se posílí demokratická legitimita a odpovědnost Europolu vůči evropským občanům.

· Dosáhnout cílů Stockholmského programu, tj. vytvořit z Europolu „centrum pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatele služeb a platformu pro služby v oblasti vymáhání práva“, vytvořit evropské systémy vzdělávání a výcviku a výměnné programy pro všechny dotčené pracovníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni.

· V zájmu komplexnější podpory donucovacích orgánů členských států svěřit Europolu nové povinnosti. Europol by mimo jiné převzal současné úkoly akademie CEPOL v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů a vytvořil by systém vzdělávání a výcviku těchto osob. Mohl by také budovat centra EU soustřeďující odborné znalosti nezbytné pro boj proti určitým typům trestné činnosti, jež patří mezi cíle Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě.

· Vytvořit spolehlivý režim ochrany údajů v rámci Europolu zaručující zejména, že inspektor ochrany údajů Europolu má plnou nezávislost, může účinně jednat a má pravomoc účinně zasáhnout.

· Zlepšit řízení Europolu: zvýšit jeho efektivitu a zajistit dodržování zásad stanovených společným přístupem k decentralizovaným agenturám EU.

Návrh dosahuje vymezených cílů takto:

1. Přizpůsobení činnosti Europolu požadavkům Lisabonské smlouvy, posílení jeho odpovědnosti

Nařízení zajišťuje, že činnosti Europolu budou kontrolovány demokraticky zvolenými zástupci občanů EU. Navrhovaná pravidla jsou v souladu se sdělením Komise o způsobech kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty[20].

Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty:

· dostávají informace prostřednictvím výročních zpráv o činnosti a každoroční konečné účetní závěrky,

· pro informaci obdrží posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy, které se týkají cílů Europolu, výsledky studií a hodnocení zadaná Europolem a pracovní ujednání s orgány třetích států, která slouží k provedení mezinárodních dohod uzavřených Evropskou unií s těmito třetími zeměmi,

· po schválení obdrží pro informaci víceleté a roční pracovní programy,

· dostávají zprávy o množství a kvalitě informací poskytovaných Europolu jednotlivými členskými státy a o výsledcích jejich národních jednotek,

· mohou projednávat s výkonným ředitelem a předsedou správní rady otázky týkající se Europolu, přičemž dodržují povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti.

Evropský parlament kromě toho:

· plní funkci rozpočtového orgánu, zejména se mu zasílá předběžný odhad příjmů a výdajů a zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok, může žádat o veškeré informace nezbytné pro udělení absolutoria a uděluje výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu,

· je konzultován ohledně víceletého pracovního programu Europolu,

· obdrží pro informaci roční pracovní program Europolu,

· může pozvat kandidáta na místo výkonného ředitele Europolu nebo na místo zástupce výkonného ředitele, kterého vybrala správní rada, k pohovoru s příslušným parlamentním výborem,

· může vyzvat výkonného ředitele, aby zodpověděl otázky týkající se výkonu jeho funkce.

Aby Evropský parlament mohl provádět kontrolu a zároveň byla zaručena důvěrnost operativních informací, musí s Europolem uzavřít pracovní ujednání o přístupu k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím.

2. Europol jako centrum pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států

Cílem návrhu je zvýšit objem informací poskytovaných členskými státy Europolu v zájmu zlepšení zpravodajského přehledu této agentury, která tak bude moci poskytovat kvalitnější služby členským státům a více se podílet na utváření politik EU. Stanoveného cíle bude dosaženo rozšířením povinnosti členských států poskytovat Europolu důležité údaje. Návrh obsahuje motivační prvek, neboť donucovacím orgánům umožňuje získat finanční podporu při přeshraničních vyšetřováních i v jiných případech než padělání eura. Zavádí se mechanismus podávání zpráv pro kontrolu toho, jak členské státy poskytují Europolu údaje.

Aby mohl Europol lépe propojovat údaje, které má již k dispozici, a následně je analyzovat, mění se struktura zpracovávání údajů v této agentuře. Předběžné definování databází a systémů se nahrazuje přístupem „ochrana soukromí již od návrhu“ a je též zaručena naprostá transparentnost vůči inspektoru ochrany údajů v Europolu i evropskému inspektoru ochrany údajů (EIOÚ). Vysoké úrovně norem pro ochranu údajů a bezpečnost údajů je dosaženo díky procesním zárukám vztahujícím se na určité typy informací. Toto nařízení podrobně popisuje účely zpracování údajů (křížové kontroly, strategické analýzy či jiné analýzy obecné povahy, ve zvláštních případech operativní analýzy), zdroje informací a kdo může mít k údajům přístup. Vyjmenovává také kategorie osobních údajů a subjektů údajů, jejichž údaje mohou být pro jednotlivé činnosti zpracovávání údajů shromažďovány. Díky tomu může Europol přizpůsobit svou informační architekturu výzvám, jimž budou v budoucnosti čelit donucovací orgány v EU, a potřebám těchto orgánů. Po zavedení této architektury dokáže nacházet souvislosti mezi údaji a analyzovat je, rychleji identifikovat trendy a vzorce a omezit mnohonásobné uchovávání údajů. Zároveň je zaručena vysoká úroveň norem pro ochranu údajů, na jejichž dodržování bude dohlížet evropský inspektor ochrany údajů.

Analytici Europolu by tak získali širší obraz o závažné trestné činnosti a terorismu v EU. Dokázali by rychle identifikovat trendy a vzorce ve všech oblastech trestné činnosti a vytvářet komplexnější a přínosnější zpravodajské dokumenty, což přispěje k cíli podporovat donucovací orgány členských států.

3. Nové povinnosti: vzdělávání a výcvik a budování center EU pro boj proti určitým trestným činům

V zájmu zajištění synergií v podpoře, kterou EU poskytuje policejní činnosti, a kompletního zavedení evropského systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, který se navrhuje souběžně s tímto nařízením[21], převezme Europol úkoly dříve svěřené akademii CEPOL a bude je dále rozvíjet. Užší vazby mezi vzděláváním, výcvikem a operativní činností umožní cílenější a pro praxi přínosnější vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů.

Prostřednictvím nového útvaru, Akademie Europolu, převezme Europol odpovědnost za podporu, přípravu, poskytování a koordinaci vzdělávacích činností pro pracovníky donucovacích orgánů na strategické úrovni, a nejen pro vyšší policejní důstojníky (jak tomu je podle stávajícího rozhodnutí o akademii CEPOL). Cílem těchto činností je zvýšit informovanost o mezinárodních i unijních nástrojích, podpořit přeshraniční spolupráci, prohloubit odborné znalosti o konkrétních oblastech trestné činnosti či policejní práce a připravovat na účast v civilních policejních misích EU v třetích zemích. Europol bude odpovídat za vytváření a posuzování takových vzdělávacích nástrojů, které budou reagovat na požadavky plynoucí z pravidelného hodnocení vzdělávacích potřeb. Bude se též podílet na výzkumu a podle potřeby vytvářet partnerství s institucemi Unie a soukromými akademickými ústavy.

Nové povinnosti Europolu v oblasti vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů a osvědčené postupy stanovené společným přístupem k decentralizovaným agenturám EU se zohlední ve složení, funkcích a postupech správní rady.

Správní radě bude nápomocen vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik, který zajistí vysokou vědeckou úroveň vzdělávací činnosti Europolu a bude na ni dohlížet.

V zájmu zvýšení kapacity EU pro potírání některých kriminálních jevů, které vyžadují spolupráci, může Europol budovat centra pro boj proti určitým formám trestné činnosti, například Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě.

Taková centra EU slučující různé přístupy k boji proti určitým formám trestné činnosti by zvýšila hodnotu opatření členských států. Mohla by se stát například informační základnou, sdílet znalosti přispívající k budování kapacit v členských státech, napomáhat při vyšetřováních vedených členskými státy nebo vystupovat za evropské vyšetřovatele působící v konkrétních oblastech prosazování práva.

4. Spolehlivý režim ochrany údajů

Návrh zesiluje režim ochrany údajů vztahující se na činnosti Europolu. Plánují se zejména tato opatření:

· Stávající nezávislý režim ochrany údajů v Europolu se posiluje, neboť začíná ve velkém rozsahu stavět na zásadách stanovených nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[22]. S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 připojené ke Smlouvě uznává specifickou povahu zpracovávání osobních údajů v oblasti prosazování práva, byla však pravidla ochrany údajů v Europolu uvedena v soulad s ostatními nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní a justiční spolupráce. Jedná se zejména o úmluvu č. 108[23], doporučení Rady Evropy č. (R) 87[24] a rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[25]. Tím bude zaručena vysoká úroveň ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a zároveň bude zohledněna specifická povaha oblasti prosazování práva.

· Přístup členských států k osobním údajům uchovávaným Europolem pro potřeby operativních analýz je omezen na nepřímý přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací). Výsledkem automatizovaného porovnání je anonymní výstup o tom, zda se údaje v držení členského státu, který žádá o srovnání, shodují s údaji uchovávanými Europolem. Související osobní údaje nebo údaje o jednotlivých případech se poskytují pouze na základě zvláštní následné žádosti.

· Zpracovávání osobních údajů obětí, svědků, nezletilých a jiných osob než podezřelých je zakázáno s výjimkou případů, kdy je naprosto nezbytné. Toto omezení se vztahuje i na údaje, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení, členství v odborech, jakož i na údaje týkající se zdraví a sexuálního života (citlivé osobní údaje). Dále platí, že citlivé osobní údaje se mohou zpracovávat, pouze pokud doplňují jiné osobní údaje již zpracovávané Europolem. Vždy jednou za šest měsíců má Europol povinnost podávat přehled všech citlivých osobních údajů evropskému inspektoru ochrany údajů. Dále platí, že nelze přijmout rozhodnutí s právními účinky pro subjekt údajů pouze na základě automatizovaného zpracování citlivých osobních údajů, pokud to nepovoluje právo Unie, vnitrostátní právo nebo pokud k tomu nedá souhlas evropský inspektor ochrany údajů.

· V zájmu zvýšení transparentnosti se posiluje právo fyzických osob na přístup k osobním údajům uchovávaným Europolem. Informace, které musí Europol poskytnout fyzické osobě žádající o přístup ke svým údajům, jsou v tomto nařízení taxativně vyjmenovány.

· Návrh vymezuje jasná pravidla pro rozdělení odpovědnosti v otázkách ochrany údajů, zejména ukládá Europolu odpovědnost přezkoumávat, zda trvá potřeba uchovávat osobní údaje.

· Povinnost vedení protokolů a dokumentace, která se vztahovala pouze na přístup k údajům, se rozšiřuje na více činností zpracovávání údajů: shromažďování, úpravu, přístup, zveřejnění, kombinování a výmaz. V zájmu lepší kontroly nad využíváním údajů a transparentnosti ohledně toho, kdo údaje zpracovává, zakazuje nařízení změnu těchto protokolů.

· Kdokoli může po Europolu požadovat náhradu škody za protiprávní zpracování údajů či za činnost neslučitelnou s tímto nařízením. V takovém případě Europol a členský stát, kde vznikla škoda, nesou společnou a nerozdílnou odpovědnost (Europol podle článku 340 Smlouvy a členský stát na základě svého vnitrostátního práva).

· Posiluje se úloha externího orgánu dohlížejícího na ochranu údajů v Europolu. Za dozor nad zpracováváním osobních údajů, které Europol provádí, bude odpovídat evropský inspektor ochrany údajů. Jsou tak v plném rozsahu splněna kritéria nezávislosti vymezená judikaturou Soudního dvora a díky kontrolním pravomocem evropského inspektora ochrany údajů je zajištěn i účinný dozor nad ochranou údajů.

· K dohledu nad ukládáním a vyhledáváním osobních údajů i jejich předáváním příslušným členským státem Europolu jsou však nadále příslušné vnitrostátní orgány pro ochranu údajů. Tyto orgány stále odpovídají za posuzování, zda takové ukládání, vyhledávání nebo předávání těchto údajů neporušuje práva subjektu údajů.

· Nařízení zavádí prvky společného dozoru nad údaji předávanými Europolu a jím zpracovávanými. Ve zvláštních případech vyžadujících účast členských států a v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé Evropské unii by evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dozoru měli každý v rámci svých pravomocí spolupracovat.

5. Kvalitnější řízení

Návrh zlepšuje řízení Europolu prostřednictvím úspor z rozsahu, zjednodušením postupů, zejména co se týče správní rady a výkonného ředitele, a sladěním řízení této agentury se zásadami stanovenými ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám EU.

V zájmu účinné kontroly fungování Europolu je v jeho správní radě zastoupena Komise a členské státy. S cílem zohlednit dvojí mandát nové agentury – operativní podporu a vzdělávání a výcvik donucovacích orgánů – jsou řádní členové správní rady jmenováni na základě svých znalostí o spolupráci v oblasti prosazování práva, zatímco náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí o vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradníci vystupují jako řádní členové vždy, když se jedná či rozhoduje o otázkách vzdělávání a výcviku. V odborných otázkách poskytuje správní radě poradenství vědecký výbor pro odborné otázky vzdělávání a výcviku (vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik).

Správní radě se udělují nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění, přijímat vhodná finanční pravidla a plánovací dokumenty, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí, přijímat výroční zprávu o činnosti a jmenovat výkonného ředitele.

V zájmu zjednodušení postupu přijímání rozhodnutí může správní rada rozhodnout o ustavení výkonné rady. Tato nepočetná výkonná rada, v níž má Komise svého zástupce, by mohla bedlivěji dohlížet na činnosti Europolu s cílem posílit dohled nad správním a rozpočtovým řízením, zejména nad záležitostmi auditu.

Pro zajištění efektivity běžného provozu Europolu je výkonný ředitel jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem. Při plnění svých úkolů má naprostou nezávislost a zaručuje, že Europol plní úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění ročních a víceletých pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Úplné sloučení akademie CEPOL a Europolu přinese synergický efekt a úspory z důvodu vyšší efektivity. Předpokládá se, že v období 2015–2020 bude dosaženo úspor ve výši 17,2 milionu EUR a 14 zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE).

Přestože předmětný návrh využívá těchto úspor a staví na existujících zdrojích, bude Europol potřebovat další prostředky na plnění nových úkolů – vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů a zpracovávání a analýzu informačních toků, u nichž se předpokládá nárůst, a to i prostřednictvím Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě. Provoz a rozvoj tohoto centra má zdaleka nejvyšší dopad na zdroje. Bez ohledu na potřebu nových zdrojů se počet zaměstnanců akademie CEPOL a Europolu nyní snižuje o 5 % stejně jako v ostatních agenturách EU. CEPOL a Europol dále uvolní pracovní místa na nové úkoly a ve prospěch agentur v počáteční fázi rozvoje.

Bude třeba 12 nových FTE pro plnění úkolů týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Jedná se o činnosti potřebné k zavedení evropského systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, který se navrhuje souběžně s tímto nařízením. Lidské zdroje na nové vzdělávací činnosti se získají sloučením akademie CEPOL s Europolem, jímž se uspoří 14 pracovních míst, tj. 10,1 milionu v období 2015–2020. Zrušením 14 pracovních míst by měla akademie CEPOL splnit požadavek na snížení počtu zaměstnanců o 5 % a přispět do fondu pracovních míst určených k přesunu do jiných agentur. Mimoto se ušetří odhadem 7,1 milionu EUR díky snížení nákladů na budovy a zařízení a výdajů správní rady. Převedením přibližně 40 zaměstnanců ze současného sídla akademie CEPOL v britském Bramshillu do sídla Europolu v nizozemském Haagu vzniknou omezené jednorázové náklady odhadované na 30 000 EUR. CEPOL bude muset přesídlit v každém případě, neboť Spojené království ohlásilo úmysl sídlo v Bramshillu uzavřít.

Europol bude potřebovat tři nové FTE, kteří se budou zabývat se zvýšenými požadavky na zpracovávání informací plynoucími z očekávaného nárůstu objemu informací dodávaných Europolu v důsledku tohoto návrhu (který obsahuje posílenou povinnost členských států poskytovat Europolu příslušné údaje ve spojení s finanční podporou jednotlivým vyšetřováním a vypracováváním monitorovacích zpráv). Nábor těchto pracovníků, jehož personální náklady se odhadují na 1,8 milionu EUR v období 2015–2020, bude probíhat postupně, od roku 2015 do roku 2017. Přibližně dvě třetiny těchto nákladů však budou kompenzovány úsporami ze sloučení akademie CEPOL s Europolem: dva FTE se zajistí díky sloučení této akademie jako dvě ze 14 ušetřených pracovních míst.

Co se týká Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě, v období 2015–2020 bude přijato v přepočtu dalších 41 FTE. Úkoly, které budou tito pracovníci plnit, jsou vymezeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. Náklady na Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě se bez personálních nákladů odhadují v uvedeném období na 16,6 milionu EUR. V roce 2013 bylo Evropskému centru pro boj proti kyberkriminalitě již přiděleno 44 FTE prostřednictvím vnitřních přesunů v Europolu a v rámci návrhu rozpočtu na rok 2014 Europol požádal o dalších 17 takových zaměstnanců.

Aby Europol vyhověl požadavku na 5% snížení počtu pracovních míst a přispěl do společného fondu pro přesuny, mělo by být kromě 12 FTE zrušených v roce 2014 zrušeno dalších 34 míst v období 2015–2018.

Tento návrh dále vyžaduje odhadem jednoho nového FTE pro evropského inspektora ochrana údajů. Díky změně systému dozoru nad ochranou údajů uspoří Europol 3 miliony EUR v období 2015–2020, protože již nebude nezbytné poskytovat finanční podporu společnému kontrolnímu orgánu. Evropskému inspektoru ochrany údajů vzniknou ve stejném období dodatečné náklady ve výši 1,5 milionu EUR.

Dopad tohoto legislativního návrhu na rozpočet v období 2015–2020 je následující: 623 milionů EUR pro sloučenou agenturu a 1,5 milionu EUR pro evropského inspektora ochrany údajů[26].

2013/0091 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 a čl. 87 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Europol byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV[27] jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti, které se dotýkají dvou nebo více členských států, a boji proti nim. Rozhodnutí 2009/371/SVV nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu)[28].

(2)       Podle článku 88 Smlouvy se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty. Rozhodnutí 2009/371/SVV je proto třeba nahradit nařízením, které stanoví pravidla parlamentní kontroly.

(3)       Evropská policejní akademie (CEPOL) byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV[29] s cílem usnadnit spolupráci mezi vnitrostátními policejními složkami pořádáním a koordinací vzdělávací činnosti s evropským rozměrem.

(4)       Dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“[30] požaduje, aby se Europol rozvinul a stal se „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury. Stockholmský program dále vytyčuje cíl vytvořit skutečnou evropskou kulturu v oblasti prosazování práva cestou vytvoření evropských systémů odborné přípravy a výměnných programů pro všechny dotčené příslušníky donucovacích orgánů na vnitrostátní i unijní úrovni.

(5)       Zločinecké a teroristické sítě velkého rozsahu představují podstatnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a blaho jejích občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích. Vnitrostátní donucovací orgány musí proto úžeji spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a při provádění analýz a vyšetřování. To vyplývá i z hodnocení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV.

(6)       Vzhledem k vazbám mezi úkoly Europolu a akademie CEPOL by sloučení a racionalizace funkcí těchto agentur zvýšilo operativní účinnost, význam vzdělávacích akcí a efektivitu policejní spolupráce v Unii.

(7)       Rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV by proto měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením, jež vychází ze zkušeností s prováděním obou rozhodnutí. Europol zřízený tímto nařízením by měl nahradit a převzít funkce Europolu a akademie CEPOL, jak byly vymezeny zrušenými rozhodnutími.

(8)       Vzhledem k tomu, že trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice, měl by Europol podporovat a posilovat činnost členských států a jejich spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti, která se dotýká dvou nebo více členských států, a při boji proti ní. Europol by také měl pomáhat členským státům při řešení společných problémů týkajících se terorismu, protože ten tvoří jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro bezpečnost Unie. Jako agentura EU v oblasti prosazování práva by měl Europol také podporovat a posilovat činnost a spolupráci zaměřené na potírání těch forem trestné činnosti, které poškozují zájmy EU. Dále by měl nabízet podporu při předcházení a boji proti souvisejícím trestným činům, jejichž účelem je obstarání prostředků pro trestné činy spadající do působnosti Europolu, napomáhání těmto trestným činům, jejich páchání nebo nepotrestání.

(9)       Europol by měl zajistit kvalitnější, ucelené a konzistentní vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů všech hodností a úrovní v jasném rámci, který bude odpovídat na potřeby zjištěné v oblasti vzdělávání a výcviku.

(10)     Europolu by měla být udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování ve zvláštních případech, u nichž by přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových žádostech měl informovat Eurojust.

(11)     Ke zvýšení účinnosti Europolu jako centra pro výměnu informací v Unii je třeba jasně vymezit povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností by se členské státy měly zaměřit zejména na poskytování údajů důležitých pro boj proti trestným činům, jež jsou příslušnými politickými nástroji Unie považovány za strategické a operační priority EU. Členské státy by měly Europolu rovněž poskytovat duplikát dvoustranných a vícestranných výměn informací s jinými členskými státy o trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu. V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a sdílení informací by měl Europol poskytovat členským státům podporu ve větším rozsahu. Všem orgánům Unie a vnitrostátním parlamentům by měl Europol předkládat výroční zprávu o rozsahu, v jakém mu jednotlivé členské státy poskytují informace.

(12)     Za účelem zajištění účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém členském státě měla být zřízena národní jednotka. Ta by měla být hlavním styčným subjektem mezi vnitrostátními donucovacími orgány, vzdělávacími zařízeními a Europolem. V zájmu trvalé a účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka.

(13)     S ohledem na decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na potřebu zajistit v určitých případech rychlou výměnu informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat při jednotlivých vyšetřováních přímo s donucovacími orgány v členských státech, ale současně musí informovat národní jednotky Europolu.

(14)     S cílem zajistit, aby vzdělávání a výcvik poskytované pracovníkům donucovacích orgánů na úrovni EU dosahovaly vysoké kvality, byly ucelené a konzistentní, by měl Europol postupovat v souladu s politikou Unie pro vzdělávání a výcvik donucovacích orgánů. Vzdělávání a výcvik na úrovni EU by měly být dostupné pracovníkům donucovacích orgánů všech hodností a úrovní. Europol by měl zajistit hodnocení těchto vzdělávacích činností a také, aby závěry plynoucí z posuzování vzdělávacích potřeb byly zohledněny v plánování s cílem omezit zdvojování práce. Europol by měl prosazovat, aby členské státy uznávaly vzdělávání a výcvik poskytované na úrovni Unie.

(15)     Je také nezbytné zlepšit řízení Europolu prostřednictvím úspor z rozsahu a zjednodušením postupů.

(16)     V zájmu účinné kontroly fungování Europolu by v jeho správní radě měla být zastoupena Komise a členské státy. S cílem zohlednit dvojí mandát nové agentury – operativní podporu a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva – by řádní členové správní rady měli být jmenováni na základě svých znalostí o spolupráci v oblasti prosazování práva, zatímco náhradníci by měli být jmenováni na základě svých znalostí o vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradníci by měli vystupovat jako řádní členové za nepřítomnosti řádného člena a vždy, když se jedná či rozhoduje o otázkách vzdělávání a výcviku. Správní radě by měl být nápomocen vědecký výbor pro odborné otázky vzdělávání a výcviku.

(17)     Správní rada by měla získat nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění, přijímat příslušná finanční pravidla a plánovací dokumenty, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí a přijímat výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování. V zájmu zjednodušení postupu, jímž se přijímají rozhodnutí, a posílení dohledu nad správním a rozpočtovým řízením by správní rada měla být také oprávněna k ustavení výkonné rady.

(18)     V zájmu efektivity běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem měl být výkonný ředitel, který při provádění všech úkolů jedná naprosto nezávisle a zaručuje, že Europol plní úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění ročních a víceletých pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.

(19)     Za účelem předcházení trestné činnosti v jeho působnosti a boje proti této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby mohl lépe chápat aspekty a trendy trestné činnosti, získávat poznatky o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy, měl by Europol být oprávněn ke zpracovávání údajů poskytovaných členskými státy, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a institucemi Unie i údajů pocházejících z veřejně přístupných zdrojů.

(20)     Europol by měl v zájmu zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné činnosti donucovacím orgánům členských států, využívat ke zpracovávání údajů nových technologií. Europol by měl rychle odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít jasný přehled o trendech, přičemž musí udržovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by proto neměly být předem definovány, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější informatickou strukturu. V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měl být stanoven účel operací zpracovávání údajů, přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky.

(21)     V zájmu respektování vlastnictví údajů a ochrany informací by členské státy, orgány třetích zemí a mezinárodní organizace měly být oprávněny určovat účel, za jakým může Europol zpracovávat jimi poskytované údaje, jakož i omezovat přístupová práva.

(22)     V zájmu zajištění přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je při plnění jejich úkolů nezbytný, mělo by toto nařízení stanovit podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů, jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu účinnějšího předcházení trestné činnosti v působnosti Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají.

(23)     V zájmu prohloubení operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které mají různé agentury již k dispozici, by měl Europol umožnit přístup a vyhledávání v údajích, které uchovává agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

(24)     V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci s dalšími institucemi Unie, s donucovacími orgány a školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí, jakož i s mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

(25)     V zájmu zajištění operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s donucovacími orgány a školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí i s mezinárodními organizacemi, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl mít možnost vyměňovat si takové údaje i se soukromými subjekty, neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace a další soukromé subjekty mají znalosti a údaje s bezprostředním významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a boje proti této trestné činnosti by měl Europol na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii[31] spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a informačních systémů.

(26)     V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol mít možnost výměny osobních údajů s jinými institucemi Unie.

(27)     Vazby závažné trestné činnosti a terorismu často sahají za území EU. V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít možnost výměny osobních údajů s donucovacími orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Interpol.

(28)     Europol by měl mít možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země či mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů, nebo pokud takové rozhodnutí o přiměřenosti nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy nebo dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení v platnost. S ohledem na článek 9 protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě by právní účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto aktů za použití Smlouvy.

(29)     Pokud nelze předat osobní údaje na základě rozhodnutí o přiměřenosti přijatého Komisí nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli mít pravomoc povolit předání či předávání údajů pod podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Pokud nelze použít žádnou z výše uvedených možností, výkonný ředitel Europolu by měl mít pravomoc předání údajů výjimečně povolit, je-li to v jednotlivých případech nezbytné pro ochranu základních zájmů členského státu, aby se předešlo vážnému a bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností či terorismem, pokud je takové předání jinak nezbytné nebo je vyžadováno právními předpisy z důvodů veřejného zájmu, nebo pokud s tím subjekt údajů vyslovil souhlas, nebo v případě ohrožení podstatných zájmů subjektu údajů.

(30)     Europol by měl zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob, pouze pokud mu je předá národní jednotka Europolu v členském státě v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu, nebo kontaktní místo v třetí zemí, s níž byla navázána spolupráce prostřednictvím dohody o spolupráci uzavřené podle článku 23 rozhodnutí Rady 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo orgán třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela dohodu podle článku 218 Smlouvy.

(31)     Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání třetí země či mezinárodní organizace porušila lidská práva, se nezpracovávají.

(32)     V zájmu zaručení vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES) č. 45/2001[32]. S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 připojené ke Smlouvě uznává specifickou povahu zpracovávání osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a sladěná s ostatními důležitými nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní spolupráce v Unii, zejména s úmluvou č. 108[33], doporučením Rady Evropy č. R(87) 15 [34] a rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech[35] [bude nahrazeno příslušnou směrnicí v okamžiku přijetí].

(33)     V mezích možností by se osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana jednotlivců, tak kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných Europolem.

(34)     V oblasti policejní spolupráce se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů údajů. Mezi těmito údaji by měl Europol co nejjednoznačněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní údaje osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout důležité informace, jakož i osobní údaje nezletilých. Proto by měl Europol zpracovávat tyto údaje, jen je-li to naprosto nezbytné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj proti ní a jestliže tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává.

(35)     S ohledem na základní právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů.

(36)     K zaručení bezpečnosti osobních údajů by měl Europol přijmout vhodná technická a organizační opatření.

(37)     Každý by měl mít právo na přístup k údajům, jež se jej týkají, a na jejich opravu, výmaz či zablokování, nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Práva subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností uložených Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto nařízením.

(38)     Ochrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost tohoto předání. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů. Europol by měl též zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem, shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem, odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní a ve vztahu k němu přiměřené a nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné.

(39)     Pro účely ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Europol by měl mít povinnost spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na žádost tyto protokoly či dokumentaci v zájmu kontroly operací zpracovávání údajů zpřístupnit.

(40)     Europol by měl ustanovit inspektora ochrany údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu s tímto nařízením. Tento inspektor ochrany údajů by měl mít takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně.

(41)     Vnitrostátní orgány příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost zpracování osobních údajů ze strany členských států. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracovávání údajů prováděného Europolem.

(42)     Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní orgány dozoru by měli spolupracovat na zvláštních případech vyžadujících účast členských států a v zájmu jednotného uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.

(43)     Vzhledem k tomu, že Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, mělo by se na zpracovávání těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001.

(44)     Evropský inspektor ochrany údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Evropský inspektor ochrany údajů by měl subjekt údajů v rozumné lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti.

(45)     Každá fyzická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají.

(46)     Na Europol by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou odpovědnosti za protiprávní zpracování údajů.

(47)     Dotčená fyzická osoba by někdy mohla obtížně rozlišit, zda škoda, již utrpěla v důsledku protiprávního zpracovávání údajů, byla způsobena činností Europolu či členského státu. Europol a členský stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly nést společnou a nerozdílnou odpovědnost.

(48)     V zájmu zaručení toho, že Europol bude mít odpovědnou a transparentní vnitřní organizaci, je s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie nezbytné stanovit způsoby kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty, přičemž musí být patřičně zohledněna potřeba zajistit důvěrnost operativních informací.

(49)     Na zaměstnance Europolu by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovený nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68[36]. Europol by měl mít možnost přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné začlenění zaměstnanců do jejich příslušného orgánu přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy by měly přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení služby v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy.

(50)     Vzhledem k povaze úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele může být výkonný ředitel vyzván, aby před jmenováním nebo před jakýmkoli prodloužením svého funkčního období učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a odpověděl na jeho otázky. Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament by měl být oprávněn vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.

(51)     Europol by měl v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek z rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

(52)     Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[37].

(53)     Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[38].

(54)     Europol zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují utajované informace EU a citlivé neutajované informace. Měl by proto vypracovat pravidla o důvěrnosti a zpracovávání těchto informací, a to při zachování základních zásad a minimálních standardů stanovených rozhodnutím 2011/292/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU[39].

(55)     Je vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.

(56)     Potřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v členském státě, kde má ústředí, tj. v Nizozemsku, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský stát by měl dále zajistit co nejlepší podmínky pro řádný chod Europolu, což se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy, aby byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje v co nejširším zeměpisném měřítku.

(57)     Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV, a navazuje na ně. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny jejich smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV a akademií CEPOL zřízenou rozhodnutím 2005/681/SVV zůstávají v platnosti s výjimkou dohody o ústředí uzavřené akademií CEPOL.

(58)     Aby Europol mohl nadále plnit úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL zřízené rozhodnutím 2005/681/SVV podle svých nejlepších možností, měla by se na dobu tří let po vstupu tohoto nařízení v platnost stanovit přechodná opatření, pokud jde o správní radu, výkonného ředitele a vyčlenění části rozpočtu Europolu na vzdělávání a výcvik.

(59)     Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci a vzdělávání a výcvik na úrovni Unie v oblasti prosazování práva, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Rada přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(60)     [V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.] NEBO [Aniž je dotčen článek 4 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se tyto členské státy neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné].

(61)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(62)     Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

OBECNÁ USTANOVENÍ A CÍLE EUROPOLU

Článek 1

Zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva

1.           Zřizuje se Agentura Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem zlepšit vzájemnou spolupráci donucovacích orgánů v Evropské unii, prohlubovat a podporovat jejich činnost a vytvořit soudržnou evropskou politiku vzdělávání a výcviku.

2.           Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a akademii CEPOL, která byla zřízena rozhodnutím 2005/681/SVV, a navazuje na ně.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(a) „příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné donucovací orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní;

(b) „analýzou“ shromažďování, zpracování nebo využití údajů za účelem podpory vyšetřování trestných činů;

(c) „institucemi Unie“ orgány, subjekty, mise, úřady a agentury zřízené Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie nebo na jejich základě;

(d) „pracovníky donucovacích orgánů“ příslušníci policie a celní správy a pracovníci dalších příslušných služeb, včetně institucí Unie, odpovědných za předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a za boj proti takové trestné činnosti, jakož i za řešení nevojenských krizí a mezinárodní policejní činnost při významných událostech;

(e) „třetími zeměmi“ země, které nejsou členskými státy Evropské unie;

(f) „mezinárodními organizacemi“ mezinárodní organizace a veřejnoprávní subjekty, které jsou jim podřízeny, nebo jiné subjekty zřízené dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;

(g) „soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno f);

(h) „soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;

(i) „osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjektu údajů“); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména podle identifikačního čísla nebo jednoho či více zvláštních prvků její fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity;

(j) „zpracováním osobních údajů“ (dále jen „zpracování“ nebo „zpracovávání“) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů či bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení údajů;

(k) „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje sdělovány, ať se jedná či nikoli o třetí osobu; orgány, které mohou získávat údaje v rámci zvláštního šetření, se však za příjemce nepovažují;

(l) „předáním osobních údajů“ jakékoli sdělení osobních údajů, které jsou aktivně zpřístupněny omezenému počtu určených stran, přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma;

(m) „evidencí osobních údajů“ (dále jen „evidence“) jakýkoli uspořádaný soubor osobních údajů přístupných podle určených kritérií, ať již je tento soubor centralizován, decentralizován nebo rozdělen podle funkčního či zeměpisného hlediska;

(n) „souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný, výslovný a vědomý projev vůle, kterým subjekt údajů dává svolení k tomu, aby osobní údaje, které se jej týkají, byly předmětem zpracování;

(o) „administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za účelem naplnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2.

Článek 3

Cíle

1.           Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, uvedeným v příloze I, a při boji proti takové trestné činnosti.

2.           Europol dále podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení trestným činům souvisejícím s trestnými činy uvedenými v odst. 1 a při boji proti těmto trestným činům. Za související trestné činy se považují tyto trestné činy:

(a) trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

(b) trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo dokončení trestných činů spadajících do působnosti Europolu;

(c) trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout nepotrestání trestných činů spadajících do působnosti Europolu.

3.           Europol podporuje, rozvíjí, provádí a koordinuje vzdělávací činnosti pro pracovníky donucovacích orgánů.

Kapitola II

ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE SPOLUPRÁCE V OBLASTI PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

Článek 4

Úkoly

1.           Europol je agentura Evropské unie, která plní v souladu s tímto nařízením následující úkoly:

(a) shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace;

(b) bezodkladně sdělovat členským státům informace, které se jich týkají, a veškeré souvislosti mezi trestnými činy;

(c) koordinovat, organizovat a provádět vyšetřování a operativní činnost

i)       vykonávané společně s příslušnými orgány členských států nebo

ii)      v rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, případně ve spojení s Eurojustem;

(d) účastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;

(e) poskytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;

(f) připravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;

(g) rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;

(h) poskytovat technickou a finanční podporu členským státům při přeshraničních operacích a vyšetřování, i v rámci společných vyšetřovacích týmů;

(i) podporovat, rozvíjet, provádět, koordinovat a zajišťovat vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů ve spolupráci se sítí vzdělávacích zařízení členských států, jak je stanoveno v kapitole III;

(j) poskytovat institucím Unie zřízeným na základě hlavy V Smlouvy a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) operativní informace o trestné činnosti a analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;

(k) poskytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii;

(l) budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, na kterou se vztahuje působnost Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě.

2.           Europol vytváří strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operačních priorit Unie v boji proti trestné činnosti. Europol také pomáhá při plnění těchto priorit v praxi.

3.           Europol poskytuje strategické zpravodajství, čímž napomáhá k účinnému a účelnému využívání zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie pro operativní činnosti a k podpoře takových činností.

4.           Europol působí jako ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání[40]. Europol se dále podílí na koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s institucemi Unie a orgány třetích zemí.

Článek 5

Účast ve společných vyšetřovacích týmech

1.           Europol se může účastnit činnosti společných vyšetřovacích týmů zabývajících se trestnou činností, jež patří mezi jeho cíle.

2.           Europolu může v rozsahu stanoveném právem členských států, v nichž je společný vyšetřovací tým nasazen, napomáhat ve všech činnostech a vyměňovat informace se všemi členy společného vyšetřovacího týmu.

3.           Pokud se Europol důvodně domnívá, že by zřízení společného vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout příslušnému členskému státu a přijmout opatření s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího týmu.

4.           Europol nevyužívá donucovacích opatření.

Článek 6

Žádosti Europolu o zahájení trestního vyšetřování

1.           Pokud se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestného činu patřícího mezi jeho cíle, informuje o tom Eurojust.

2.           Zároveň Europol požádá národní jednotky dotčených členských států zřízené na základě čl. 7 odst. 2 o zahájení, vedení nebo koordinaci trestního vyšetřování.

3.           Národní jednotka neprodleně informuje Europol o zahájení vyšetřování.

4.           Pokud se příslušné orgány dotčených členských států rozhodnou žádosti Europolu nevyhovět, sdělí toto rozhodnutí Europolu do jednoho měsíce od předložení žádosti spolu s důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly. Důvody nemusí být sděleny, pokud by jejich uvedení:

(m) poškodilo zásadní zájmy národní bezpečnosti nebo

(n) ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnosti osob.

5.           Europol informuje Eurojust o rozhodnutí příslušného orgánu členského státu, kterým tento orgán zahajuje či odmítá zahájení vyšetřování.

Článek 7

Spolupráce členských států s Europolem

1.           Členské státy spolupracují s Europolem při plnění jeho úkolů.

2.           Každý členský stát zřídí či určí národní jednotku, jež je styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států, jakož i se vzdělávacími zařízeními pro pracovníky donucovacích orgánů. Každý členský stát pověří vedením národní jednotky jednoho příslušníka.

3.           Členské státy zajistí, aby jejich národní jednotky mohly plnit úkoly stanovené tímto nařízením, zejména aby měly přístup do vnitrostátních databází donucovacích orgánů.

4.           Europol může při vedení jednotlivých vyšetřování spolupracovat přímo s příslušnými orgány členských států. V takovém případě o tom neprodleně informuje národní jednotku a poskytne jí duplikát všech informací vyměněných v průběhu přímých kontaktů mezi ním a příslušnými orgány.

5.           Členské státy, prostřednictvím svých národních jednotek či příslušného orgánu, zejména:

(a) dodávají Europolu informace nezbytné pro plnění jeho cílů. Mimo jiné Europolu bezodkladně poskytnou informace týkající se oblastí trestné činnosti považovaných Unií za prioritní. Dále mu poskytují duplikát dvoustranných či vícestranných výměn s jiným členským státem či členskými státy, pokud se tyto výměny týkají trestného činu patřícího mezi cíle Europolu;

(b) zajišťují účinnou komunikaci a spolupráci všech příslušných orgánů členských států a vzdělávacích zařízení pro pracovníky donucovacích orgánů v členských státech s Europolem;

(c) zvyšují informovanost o činnosti Europolu.

6.           Vedoucí národních jednotek se pravidelně scházejí, zejména s cílem projednat a vyřešit problémy, které se objevují při operativní spolupráci s Europolem.

7.           Každý členský stát zorganizuje národní jednotku a personálně ji obsadí podle svého vnitrostátního práva.

8.           Náklady národních jednotek a příslušných orgánů členských států na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou Europolu účtovány.

9.           Členské státy zajistí minimální úroveň bezpečnosti u všech systémů používaných pro spojení s Europolem.

10.         Europol každoročně vypracuje zprávu o objemu a kvalitě informací poskytnutých jednotlivými členskými státy podle odst. 5 písm. a) a o výsledcích jejich národních jednotek. Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Článek 8

Styční důstojníci

1.           Každá národní jednotka přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.

2.           Styční důstojníci zřídí v Europolu národní styčné kanceláře a řídí se pokyny své národní jednotky Europolu v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.

3.           Styční důstojníci napomáhají při výměně informací mezi Europolem a svými členskými státy.

4.           Styční důstojníci napomáhají v souladu s vnitrostátním právem při výměně informací mezi svými členskými státy a styčnými důstojníky z jiných členských států. Infrastrukturu Europolu lze v souladu s vnitrostátním právem pro takové dvojstranné výměny použít i v případě trestných činů nespadajících do působnosti Europolu. Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu určí správní rada.

5.           Styční důstojníci požívají v souladu s článkem 65 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

6.           Europol zajistí, aby styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.

7.           Europol hradí náklady na poskytnutí potřebných prostor v budově Europolu členským státům a na přiměřenou podporu styčným důstojníkům při plnění jejich povinností. Nerozhodne-li rozpočtový orgán na doporučení správní rady jinak, všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků.

Kapitola III

ÚKOLY TÝKAJÍCÍ SE VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIKU PRACOVNÍKŮ DONUCOVACÍCH ORGÁNŮ

Článek 9

Akademie Europolu

1.           Útvar Europolu s názvem Akademie Europolu, zřízený tímto nařízením, podporuje, rozvíjí, provádí a koordinuje vzdělávání a výcvik pracovníků donucovacích orgánů zaměřené především na oblasti boje proti závažné trestné činnosti dotýkající se dvou a více členských států a terorismu, na řízení vysoce rizikových akcí s potenciálem narušení veřejného pořádku a vysoce rizikových sportovních akcí, na strategické plánování a velení nevojenským misím Unie i na rozvoj vůdčích schopností a jazykových znalostí pracovníků donucovacích orgánů, a zejména:

(a) zvyšuje informovanost:

i)       o mezinárodních a unijních nástrojích pro spolupráci v oblasti prosazování práva;

ii)      o institucích Unie, zejména Europolu, Eurojustu a agentuře Frontex, o jejich fungování a úloze;

iii)     o justičních prvcích spolupráce v oblasti prosazování práva a o možnostech přístupu k informačním kanálům v praxi;

(b) podporuje rozvoj regionální a dvoustranné spolupráce členských států mezi sebou a členských států s třetími zeměmi;

(c) zabývá se konkrétními oblastmi trestné činnosti či policejní činnosti, v nichž může mít vzdělávání a výcvik na úrovni Unie přínos;

(d) vypracovává zvláštní společné učební osnovy pro pracovníky donucovacích orgánů s cílem připravit je na účast v civilních misích Unie;

(e) poskytuje členským státům podporu při dvoustranných činnostech, jejichž cílem je budování kapacit donucovacích orgánů v třetích zemích;

(f) připravuje školitele a podílí se na zlepšování a výměně osvědčených pedagogických postupů.

2.           Akademie Europolu vytváří a pravidelně upravuje výukové nástroje a metodiky, jež uplatňuje v rámci celoživotního učení s cílem zlepšit dovednosti pracovníků donucovacích orgánů. Akademie Europolu hodnotí výsledky těchto činností v zájmu zvýšení jejich kvality, soudržnosti a účinnosti v budoucnosti.

Článek 10

Úkoly Akademie Europolu

1.           Akademie Europolu připravuje víceleté analýzy strategických vzdělávacích potřeb a víceleté vzdělávací programy.

2.           Akademie Europolu rozvíjí a zajišťuje vzdělávací činnosti a vzdělávací nástroje, například:

(a) kurzy, semináře, konference, internetové a e-learningové kurzy;

(b) společné učební osnovy týkající se zvyšování informovanosti, řešení nedostatků anebo společného postupu proti přeshraničním kriminálním jevům;

(c) vzdělávací moduly odstupňované dle náročnosti či podle míry dovedností požadovaných cílovou skupinou a zaměřené na vymezenou zeměpisnou oblast, na určitou oblast trestné činnosti nebo na určitý soubor profesních dovedností;

(d) výměnné programy a programy vysílání pracovníků donucovacích orgánů v rámci vzdělávání a výcviku zaměřených na operační praxi.

3.           V zájmu soudržné evropské politiky vzdělávání a výcviku jako součásti podpory civilních misí a budování kapacit v třetích zemích Akademie Europolu:

(a) posuzuje význam stávajících politik a iniciativ na poli vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů s evropským rozměrem;

(b) vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik při přípravě pracovníků donucovacích orgánů členských států na účast v civilních misích, jehož cílem je mimo jiné vybavit tyto pracovníky příslušnými jazykovými znalostmi;

(c) vytváří a poskytuje vzdělávání a výcvik pracovníkům donucovacích orgánů třetích zemí, zejména ze zemí, které se ucházejí o přistoupení k Evropské unii;

(d) podle platných priorit Unie spravuje finanční prostředky Unie vyhrazené na zahraniční pomoc s cílem pomáhat třetím zemím při budování kapacit v příslušných oblastech politiky.

4.           Akademie Europolu prosazuje vzájemné uznávání vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů v členských státech a související evropské normy kvality.

Článek 11

Výzkum s významem pro vzdělávání a výcvik

1.           Akademie Europolu se účastní výzkumu s významem pro vzdělávací činnosti popsané v této kapitole.

2.           Akademie Europolu prosazuje a vytváří partnerství s institucemi Unie a s veřejnými a soukromými akademickými institucemi a podporuje vytváření silnějších partnerství mezi vysokými školami a školicími zařízeními pro pracovníky donucovacích orgánů v členských státech.

Kapitola IV

ORGANIZACE EUROPOLU

Článek 12

Správní a řídicí struktura Europolu

Správní a řídicí struktura Europolu se skládá:

(a) ze správní rady, která plní funkce stanovené článkem 14;

(b) z výkonného ředitele, který vykonává povinnosti stanovené článkem 19;

(c) z vědeckého výboru pro vzdělávání v souladu s článkem 20;

(d) případně z jakéhokoliv jiného poradního orgánu zřízeného správní radou podle čl. 14 odst. 1 písm. p);

(e) případně z výkonné rady v souladu s články 21 a 22.

ODDÍL 1

SPRÁVNÍ RADA

Článek 13

Složení správní rady

1.           Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

2.           Členové správní rady jsou jmenováni na základě svých zkušeností s řízením organizací veřejného či soukromého sektoru a znalostí o spolupráci v oblasti prosazování práva.

3.           Každý člen správní rady je zastupován náhradníkem, jenž je jmenován na základě svých zkušeností s řízením organizací veřejného či soukromého sektoru a znalostí vnitrostátní politiky vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradník vystupuje jako řádný člen ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Náhradník zastupuje řádného člena v jeho nepřítomnosti. Řádný člen zastupuje náhradníka v jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech týkajících se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů.

4.           V zájmu kontinuity práce správní rady se všechny strany zastoupené v této radě snaží omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

5.           Funkční období řádných členů a náhradníků je čtyřleté. Toto období lze prodloužit. Po uplynutí svého funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy jsou znovu jmenováni nebo kdy jsou nahrazeni.

Článek 14

Funkce správní rady

1.           Správní rada:

(a) každoročně schvaluje pracovní program Europolu na následující rok dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 15;

(b) schvaluje víceletý pracovní program Europolu dvoutřetinovou většinou svých členů v souladu s článkem 15;

(c) schvaluje dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu stanovené kapitolou XI;

(d) schvaluje souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;

(e) přijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 63;

(f) do 31. ledna schvaluje po zohlednění stanoviska Komise víceletý plán personální politiky;

(g) přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

(h) přijímá pravidla pro předcházení konfliktům zájmů dotýkajících se jejích členů a členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik a pro řešení těchto konfliktů;

(i) v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

(j) přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;

(k) jmenuje výkonného ředitele a zástupce výkonného ředitele a případně prodlužuje jejich funkční období či je odvolává z funkce podle článků 56 a 57;

(l) stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele a na to, jakým způsobem výkonný ředitel provádí rozhodnutí správní rady;

(m) na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;

(n) jmenuje členy vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik;

(o) přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z vnitřních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

(p) přijímá veškerá rozhodnutí týkající se vytvoření vnitřní struktury Europolu a případných změn této struktury;

(q) přijme svůj jednací řád.

2.           Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, které výkonný ředitel přenesl na další osoby, a může tyto pravomoci vykonávat sama nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.

Článek 15

Roční pracovní program a víceletý pracovní program

1.           Správní rada každoročně schválí do 30. listopadu roční pracovní program na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Program předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

2.           Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.

3.           Správní rada změní schválený roční pracovní program, pokud je Europol pověřen novým úkolem.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se schvaluje stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.           Správní rada také schválí víceletý pracovní program a každoročně jej aktualizuje do 30. listopadu s přihlédnutím ke stanovisku Komise a po poradě s Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty.

Schválený víceletý pracovní program se předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Víceletý pracovní program stanoví cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o částce a počtu zaměstnanců přidělených na každý cíl v souladu s víceletým finančním rámcem a víceletým plánem personální politiky. Obsahuje rovněž strategii vztahů s třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 29.

Víceletý program se plní prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.

Článek 16

Předseda správní rady

1.           Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda.

2.           Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Toto období lze jednou prodloužit. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem bez dalšího též jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 17

Zasedání správní rady

1.           Zasedání správní rady svolává předseda.

2.           Jednání se účastní výkonný ředitel Europolu.

3.           Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.           Správní rada může na své zasedání přizvat jako pozorovatele bez hlasovacího práva každého, kdo může svým názorem přispět k jednání.

5.           Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.

6.           Sekretariát pro správní radu zajišťuje Europol.

Článek 18

Pravidla hlasování

1.           Aniž jsou dotčeny čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 1 a čl. 56 odst. 8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů.

2.           Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.           Předseda se hlasování účastní.

4.           Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5.           Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena, a případně i pravidla týkající se usnášeníschopnosti.

ODDÍL 2

VÝKONNÝ ŘEDITEL

Článek 19

Povinnosti výkonného ředitele

1.           Výkonný ředitel řídí Europol. Zodpovídá se správní radě.

2.           Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady či výkonné rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.           Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu zprávy o plnění svých úkolů, je-li o to požádán. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých úkolů předložil zprávu.

4.           Výkonný ředitel je právním zástupcem Europolu.

5.           Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

(a) běžnou správu Europolu;

(b) provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

(c) přípravu ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu a jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

(d) provádění ročního pracovního programu a víceletého pracovního programu a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;

(e) vypracování souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě ke schválení;

(f) vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

(g) ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;

(h) vypracování strategie Europolu pro boj proti podvodům a její předložení správní radě ke schválení;

(i) přípravu návrhu finančních pravidel Europolu;

(j) přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;

(k) přípravu návrhu víceletého plánu personální politiky a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

(l) podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;

(m) pravidelné informování správní rady o plnění strategických a operačních priorit Unie v boji proti trestné činnosti.

ODDÍL 3

VĚDECKÝ VÝBOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ A VÝCVIK

Článek 20

Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik

1.           Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik je nezávislým poradním orgánem, který zaručuje a usměrňuje vědeckou kvalitu činnosti Europolu v oblasti vzdělávání a výcviku. Výkonný ředitel proto zapojí vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik již do počáteční fáze přípravy všech dokumentů uvedených v článku 15 v rozsahu, v jakém se týkají vzdělávání a výcviku.

2.           Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik se skládá z jedenácti členů dosahujících nejvyšší akademické či profesní úrovně v oblastech, na které vztahuje kapitola III tohoto nařízení. Správní rada jmenuje členy výboru na základě transparentní výzvy k podání žádostí a výběrového řízení zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie. Členové správní rady nesmí být členy vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik. Členové vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik jsou nezávislí. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.           Seznam členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik zveřejní Europol na své internetové stránce a průběžně jej aktualizuje.

4.           Funkční období členů vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik je pět let. Nelze jej prodloužit a členové výboru mohou být odvoláni, pokud nesplňují podmínku nezávislosti.

5.           Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik volí předsedu a místopředsedu na funkční období pěti let. Stanoviska přijímá prostou většinou. Svolává jej jeho předseda až čtyřikrát ročně. V případě potřeby svolá předseda mimořádné zasedání z vlastního podnětu, nebo na žádost nejméně čtyř členů výboru.

6.           Výkonný ředitel, zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik nebo osoby, které je zastupují, se mohou účastnit zasedání jako pozorovatelé bez hlasovacího práva.

7.           Vědeckému výboru pro vzdělávání a výcvik je nápomocen tajemník, což je zaměstnanec Europolu určený výborem a jmenovaný výkonným ředitelem.

8.           Vědecký výbor pro vzdělávání a výcvik zejména:

(a) poskytuje poradenství výkonnému řediteli a zástupci výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik při přípravě ročního pracovního programu a jiných strategických dokumentů, aby byla zaručena jejich vědecká kvalita a soulad s příslušnými odvětvovými politikami a prioritami Unie;

(b) vypracovává nezávislá stanoviska pro správní radu a poskytuje jí poradenství o záležitostech ve své působnosti;

(c) vypracovává nezávislá stanoviska a poskytuje poradenství o kvalitě učebních osnov, používaných výukových metodách, možnostech výuky a vědeckém vývoji;

(d) na žádost správní rady, výkonného ředitele či zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik poskytuje veškeré další poradenství o vědeckých aspektech vzdělávací činnosti Europolu.

9.           Na roční rozpočet vědeckého výboru pro vzdělávání a výcvik se vyčlení zvláštní rozpočtová položka Europolu.

ODDÍL 4

VÝKONNÁ RADA

Článek 21

Zřízení

Správní rada může zřídit výkonnou radu.

Článek 22

Funkce a organizace

1.           Výkonná rada je nápomocna správní radě.

2.           Výkonná rada plní následující funkce:

(a) připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;

(b) společně se správní radou přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i na základě zpráv o vyšetřování a souvisejících doporučení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

(c) je nápomocna výkonnému řediteli, aniž jsou dotčeny jeho funkce vymezené v článku 19, a poskytuje mu poradenství při provádění rozhodnutí správní rady s cílem posílit dozor nad správním a rozpočtovým řízením.

3.           Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech administrativního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování.

4.           Výkonnou radu tvoří předseda správní rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z řad jejích členů. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.

5.           Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období členů výkonné rady končí v okamžiku, kdy končí jejich členství ve správní radě.

6.           Řádná zasedání výkonné rady se konají nejméně jednou za tři měsíce. Dále se výkonná rada schází na mimořádných zasedáních z podnětu předsedy nebo na návrh svých členů.

7.           Výkonná rada se řídí jednacím řádem přijatým správní radou.

Kapitola V

ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 23

Zdroje informací

1.           Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:

(a) členské státy podle svého vnitrostátního práva;

(b) instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly VI;

(c) soukromé subjekty podle čl. 29 odst. 2.

2.           Europol může přímo získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů z veřejně přístupných zdrojů, jako jsou sdělovací prostředky, včetně internetu a veřejně přístupných údajů.

3.           Europol může získávat a zpracovávat informace, včetně osobních údajů, z vnitrostátních či mezinárodních informačních systémů nebo z informačních systémů Unie i prostřednictvím přímého elektronického přístupu, je-li povolen právními nástroji Unie nebo mezinárodními či vnitrostátními právními nástroji. Pokud příslušná ustanovení právních nástrojů Unie nebo mezinárodních či vnitrostátních právních nástrojů obsahují přísnější pravidla pro přístup a využití těchto informací než toto nařízení, řídí se přístup a využití těchto údajů Europolem jimi. Přístup k těmto informačním systémům se udělí pouze řádně zmocněným zaměstnancům Europolu v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.

Článek 24

Účely zpracovávání informací

1.           V rozsahu nezbytném pro dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 zpracovává Europol informace, včetně osobních údajů, pouze za účelem:

(a) křížové kontroly s cílem nalézt souvislosti mezi informacemi;

(b) analýz strategické či tematické povahy;

(c) operativních analýz v určitých případech.

2.           Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány za jednotlivými účely uvedenými v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze 2.

Článek 25

Stanovení účelu zpracovávání informací

1.           Členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, stanoví účel jejich zpracování podle článku 24. Pokud tak neučiní, Europol určí důležitost těchto informací a posoudí účel jejich zpracovávání. Europol může zpracovávat informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se souhlasem poskytovatele údajů.

2.           Členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při předání informací omezit přístup k nim či jejich využití; takové omezení může být obecné či konkrétní povahy a může se vztahovat i na výmaz či zničení informací. Pokud vyvstane potřeba takových omezení až po předání informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí taková omezení dodržovat.

3.           Europol může jakýmkoli způsobem omezit přístup k informacím získaným z veřejně přístupných zdrojů a jejich využívání ze strany členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních informací.

Článek 26

Přístup zaměstnanců členských států a Europolu k informacím uchovávaným Europolem

1.           Členské státy mají přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) a mohou v těchto informacích vyhledávat, aniž je dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům či jejich využívání. Členské státy určí příslušné orgány, které mohou takové vyhledávání provádět.

2.           k informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. c) mají členské státy nepřímý přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací), aniž jsou dotčena jakákoli omezení stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi poskytujícími informace podle čl. 25 odst. 2. V případě shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny na základě rozhodnutí členského státu, který dané informace Europolu poskytl.

3.           Zaměstnanci Europolu řádně zmocnění výkonným ředitelem mají přístup k informacím zpracovávaným Europolem v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

Článek 27

Přístup agentury Eurojust a úřadu OLAF k informacím Europolu

1.           Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) umožnil v rámci jejich pravomocí přístup ke všem informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. a) a b) a vyhledávání v těchto informacích, aniž je dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací omezovat přístup k těmto údajům či jejich využívání. Pokud agentura Eurojust nebo úřad OLAF naleznou při vyhledávání shodu s informacemi zpracovávanými Europolem, informují o tom Europol.

2.           Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby agentuře Eurojust a úřadu OLAF umožnil v rámci jejich pravomocí nepřímý přístup na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací) k informacím poskytnutým k účelům podle čl. 24 odst. 1 písm. c), aniž jsou dotčena jakákoli omezení stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2. V případě shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny na základě rozhodnutí členského státu, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, které dané informace Europolu poskytly.

3.           Vyhledávání informací podle odstavců 1 a 2 je možné pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení agentury Eurojust či úřadu OLAF shodují s informacemi zpracovávanými Europolem.

4.           Europol povolí vyhledávání podle odstavců 1a 2 až poté, co jej informuje agentura Eurojust, kteří národní členové, jejich zástupci a asistenti a zaměstnanci Eurojustu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání, a úřad OLAF, kteří zaměstnanci tohoto úřadu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání.

5.           Pokud během doby, kdy Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním, Europol či členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce či podpora ze strany agentury Eurojust či úřadu OLAF v rámci jejich pravomocí, vyrozumí je Europol o této skutečnosti a na základě rozhodnutí členského státu, který informace poskytl, zahájí postup pro sdílení informací. V takovém případě se agentura Eurojust nebo úřad OLAF poradí s Europolem.

6.           Agentura Eurojust, počítaje v to kolegium, národní členy, jejich zástupce, asistenty a zaměstnance, a úřad OLAF dodržují všechna omezení přístupu k informacím či jejich využívání, ať obecné nebo konkrétní povahy, stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle čl. 25 odst. 2.

Článek 28

Povinnost informovat členské státy

1.           Jestliže má Europol při plnění svých úkolů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) sdělit členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají a na které se vztahuje omezení přístupu na základě čl. 25 odst. 2 bránící jejich sdílení, obrátí se ohledně omezení přístupu na poskytovatele údajů a vyžádá si od něj povolení ke sdílení.

Bez takového povolení není možno informace sdílet.

2.           Bez ohledu na jakékoliv omezení přístupu vyrozumí Europol členský stát o informacích, které se tohoto členského státu týkají,

(a) je-li to naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu se závažnou trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy nebo

(b) je-li to zásadní pro zabránění bezprostřednímu a vážnému ohrožení veřejné bezpečnosti tohoto členského státu.

V takovém případě Europol co nejdříve informuje poskytovatele údajů o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému hodnocení situace vedly.

Kapitola VI

VZTAHY S PARTNERY

ODDÍL 1

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Společná ustanovení

1.           V míře nezbytné pro plnění svých úkolů může Europol navázat a udržovat spolupráci s institucemi Unie v souladu s úkoly těchto subjektů, s donucovacími orgány třetích zemí, školicími zařízeními donucovacích orgánů z třetích zemí, jakož i s mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.

2.           V míře nezbytné pro plnění svých úkolů a s ohledem na omezení podle čl. 25 odst. 2 si může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 přímo vyměňovat všechny informace s výjimkou osobních údajů.

3.           Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených v odstavci 1, s výjimkou soukromých subjektů, v míře nezbytné pro plnění svých úkolů a pokud je to v souladu s ustanoveními této kapitoly.

4.           Aniž je dotčen čl. 36 odst. 4, Europol předává osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, na kterou se vztahuje působnost Europolu, nebo boj proti ní a je-li to v souladu s touto kapitolou. Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá si Europol jeho souhlas,

(a) ledaže by takový souhlas bylo možno předpokládat, protože členský stát výslovně neomezil možnost následného předávání, nebo

(b) ledaže by členský stát dal k takovému následnému předání předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.

5.           Následné předávání osobních údajů členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je zakázáno, ledaže by k němu Europol udělil výslovný souhlas.

ODDÍL 2

VÝMĚNY/PŘEDÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 30

Předávání osobních údajů institucím Unie

S ohledem na možná omezení podle čl. 25 odst. 2 nebo 3 může Europol přímo předávat osobní údaje institucím Unie v míře nezbytné pro plnění svých úkolů či úkolů přijímající instituce Unie.

Článek 31

Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím

1.           Europol může předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci v míře nezbytné pro plnění svých úkolů na základě:

(a) rozhodnutí Komise přijatého podle [článků 25 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů], že daná země či mezinárodní organizace nebo zpracovatelé údajů v dané třetí zemi či mezinárodní organizaci zajišťují odpovídající úroveň ochrany údajů (rozhodnutí o přiměřenosti);

(b) mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy, která zajišťuje dostatečná ochranná opatření na ochranu soukromí, základních práv a svobody osob;

(c) dohody o spolupráci uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení.

K takovému předání se nevyžaduje další povolení.

Za účelem provedení takových dohod či rozhodnutí o přiměřenosti může Europol uzavřít pracovní ujednání.

2.           Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel v jednotlivých případech schválit předání osobních údajů třetí zemi či mezinárodní organizaci, jestliže:

(a) předání údajů je naprosto nezbytné pro ochranu základních zájmů jednoho či více členských států v rámci působnosti Europolu;

(b) předání údajů je naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu nebezpečí souvisejícímu s trestnou činností nebo teroristickými trestnými činy;

(c) předání je jinak nezbytné nebo je vyžadováno právními předpisy z důvodů důležitého veřejného zájmu nebo pro uplatnění, výkon nebo obhajobu právních nároků před soudem;

(d) předání je nezbytné pro ochranu životních zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby.

Správní rada může také po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů schválit předávání údajů v souladu s písmeny a) až d) s přihlédnutím k ochranným opatřením na ochranu soukromí, základních práv a svobody osob, a to na dobu nejvýše jednoho roku, která může být prodloužena.

3.           Výkonný ředitel informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů o případech, u nichž použil odstavec 2.

Článek 32

Osobní údaje od soukromých subjektů

1.           V míře nezbytné pro plnění svých úkolů může Europol zpracovávat osobní údaje pocházející od soukromých subjektů, za podmínky, že je obdrží prostřednictvím:

(a) národní jednotky členského státu podle vnitrostátního práva;

(b) kontaktního místa třetí země, s níž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení;

(c) orgánu třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy.

2.           Pokud jsou obdrženými údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu.

3.           Europol nesmí přímo kontaktovat soukromé subjekty s cílem získávat osobní údaje.

4.           Komise vyhodnotí nezbytnost a případný dopad přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. V tomto hodnocení se zdůvodní mimo jiné, zda je výměna osobních údajů se soukromými subjekty pro Europol nezbytná.

Článek 33

Informace od soukromých osob

1.           Europol může zpracovávat informace pocházející od soukromých osob včetně osobních údajů, jestliže je obdrží prostřednictvím:

(a) národní jednotky členského státu podle vnitrostátního práva;

(b) kontaktního místa třetí země, s níž Europol uzavřel dohodu o spolupráci podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, a to před dnem použitelnosti tohoto nařízení;

(c) orgánu třetí země či mezinárodní organizace, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy.

2.           Pokud Europol obdrží informace včetně osobních údajů od soukromé osoby s bydlištěm v třetí zemi, s níž nebyla uzavřena mezinárodní dohoda buď podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo podle článku 218 Smlouvy, může takové informace předat pouze členskému státu či dotčené třetí zemi, s nimiž takové mezinárodní dohody uzavřeny byly.

3.           Europol nesmí přímo kontaktovat soukromé osoby s cílem získávat informace.

Kapitola VII

ZÁRUKY OCHRANY ÚDAJŮ

Článek 34

Obecné zásady ochrany údajů

Osobní údaje jsou:

(a) zpracovávány korektně a zákonným způsobem;

(b) shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Další zpracovávání údajů pro účely historiografického, statistického a vědeckého výzkumu se nepovažuje za neslučitelné za předpokladu, že Europol poskytne vhodné záruky, zejména zajistí, že údaje nebudou zpracovávány k žádnému jinému účelu;

(c) odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, musí pro něj být relevantní a ve vztahu k němu přiměřené;

(d) přesné, a je-li to nezbytné, i aktualizované; musí být přijata veškerá rozumná opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;

(e) uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány.

Článek 35

Různé stupně přesnosti a spolehlivosti osobních údajů

1.           Zdroj informací pocházejících z členského státu je v co největší míře posuzován členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:

(A): není pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;

(B): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;

(C): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;

(X): spolehlivost zdroje nelze posoudit.

2.           Informace pocházející z členského státu jsou v co největší míře posuzovány členským státem poskytujícím informace, a to na základě spolehlivosti za využití těchto kódů pro hodnocení informací:

(1): informace, o jejichž správnosti není pochyb;

(2): informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;

(3): informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;

(4): informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.

3.           Jestliže Europol na základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru, že toto posouzení je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně posouzení. Bez této dohody Europol posouzení nezmění.

4.           Jestliže Europol obdrží od členského státu informace bez posouzení, snaží se v co největší míře posoudit spolehlivost zdroje nebo informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se posuzují po dohodě se členským státem, který je poskytl. Členský stát se může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách posouzení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2.

5.           Pokud Europol obdrží údaje či informace od třetí země či mezinárodní organizace či instituce Unie, použije se odpovídajícím způsobem tento článek.

6.           Informace z veřejně přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 36

Zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů

1.           Zpracovávání osobních údajů obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osob mladších osmnácti let je zakázáno, pokud není naprosto nezbytné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu a boj proti ní.

2.           Automatické či jiné zpracovávání osobních údajů odhalujících rasový či etnický původ, politické názory, náboženské nebo filozofické přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, a údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním životě je zakázáno; je však přípustné, pokud je naprosto nezbytné pro předcházení trestné činnosti patřící mezi cíle Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které již Europol zpracovává.

3.           K osobním údajům uvedeným v odstavci 1 a 2 má přístup pouze Europol. Výkonný ředitel k takovému přístupu řádně zmocní omezený počet úředníků jen v míře nezbytné pro plnění jejich úkolů.

4.           Žádné rozhodnutí, které zakládá právní účinky vůči subjektu údajů, nelze přijmout pouze na základě automatizovaného zpracovávání údajů podle odstavce 2, ledaže by bylo výslovně povoleno podle vnitrostátních právních předpisů nebo předpisů Unie nebo, je-li to nezbytné, evropským inspektorem ochrany údajů.

5.           Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům, institucím Unie, třetím zemím ani mezinárodním organizacím, pokud to není naprosto nezbytné v jednotlivých případech týkajících se trestné činnosti, na niž se působnost Europolu vztahuje.

6.           Jednou za šest měsíců podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které zpracovává.

Článek 37

Lhůty pro uchovávání a vymazání osobních údajů

1.           Europol uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení svých cílů.

2.           Europol v každém případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchovávání údajů nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracovávání osobních údajů. Jestliže je v zájmu plnění úkolů Europolu další uchovávání údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout, že bude osobní údaje uchovávat až do následujícího přezkumu, který se uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu uchovávání údajů se zaznamenají. Pokud nebude rozhodnuto o dalším uchovávání osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky vymažou.

3.           Pokud se údaje osob uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů.

4.           Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily v okamžiku předání informací jakékoli omezení týkající se dřívějšího vymazání či zničení osobních údajů podle čl. 25 odst. 2, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další uchovávání údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, požádá Europol poskytovatele údajů o povolení k dalšímu uchovávání těchto údajů a tuto žádost zdůvodní.

5.           Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze svých národních datových souborů údaje, které byly poskytnuty Europolu, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže by se další uchovávání údajů považovalo na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, za nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů o dalším uchovávání údajů a zdůvodní jej.

6.           Osobní údaje se nevymažou, pokud:

(a) by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech jsou údaje použity jen se souhlasem tohoto subjektu údajů;

(b) subjekt údajů popírá jejich správnost, na dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo Europol v případě potřeby ověřily správnost údajů včetně jejich úplnosti;

(c) pokud musí být dané osobní údaje uchovány pro účely dokazování;

(d) pokud subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.

Článek 38

Bezpečnost zpracovávání

1.           Europol provede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě nebo nezákonnému zveřejnění, úpravám a přístupu nebo proti všem jiným protiprávním formám zpracování.

2.           Pokud jde o automatizované zpracovávání údajů, přijme Europol opatření, jež:

(a) zabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracovávání osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);

(b) zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);

(c) zabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

(d) zabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

(e) zajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracovávání údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);

(f) zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým subjektům byly nebo mohou být osobní údaje předány nebo zpřístupněny za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);

(g) zajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracovávání údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);

(h) zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);

(i) zajistí, aby nainstalované systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova);

(j) zajistí, aby systém fungoval, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).

3.           Europol a členské státy vytvoří mechanismy k zajištění toho, aby se požadavky na bezpečnost uplatňovaly uvnitř celého informačního systému.

Článek 39

Právo subjektu údajů na přístup

1.           Každý subjekt údajů má právo získat v přiměřených intervalech informace, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají. Pokud Europol zpracovává takové údaje, poskytne subjektu údajů následující informace:

(a) potvrzení, zda údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány;

(b) informace týkající se alespoň účelů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců, kterým jsou údaje sdělovány;

(c) oznámení podané srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů.

2.           Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup k osobním údajům, může bez nepřiměřených nákladů podat žádost ve zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován. Uvedený orgán předá tuto žádost Europolu bezodkladně, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti.

3.           Europol odpoví na žádost bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří měsíců po jejím obdržení.

4.           O rozhodnutí, jež má být přijato, se Europol poradí s příslušnými orgány dotčeného členského státu. Rozhodnutí o přístupu k údajům je podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy, jichž se přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům. Má-li členský stát námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji mu s uvedením důvodů.

5.           Přístup k osobním údajům se zamítne či omezí, pokud je takové opatření nezbytné

(a) k řádnému plnění úkolů Europolu;

(b) k ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku v členských státech nebo předcházení trestným činům;

(c) k zaručení, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování;

(d) k ochraně práv a svobod třetích stran.

6.           Europol informuje písemně subjekt údajů o každém zamítnutí či omezení přístupu, o důvodech takového rozhodnutí a jeho právu na podání stížnosti evropskému inspektoru ochrany údajů. Věcné či právní důvody daného rozhodnutí se nemusí sdělit, jestliže by jejich uvedením pozbylo účinku či omezení přístupu podle odstavce 5.

Článek 40

Právo na opravu, výmaz a blokování

1.           Každý subjekt údajů má právo požádat Europol o opravu svých osobních údajů, pokud jsou nesprávné, a o jejich doplnění či aktualizaci, je-li to možné a nezbytné.

2.           Každý subjekt údajů má právo požádat Europol o vymazání svých osobních údajů, pokud již nejsou nutné pro účely, pro něž byly zákonným způsobem shromážděny či dále zpracovávány.

3.           Osobní údaje se namísto vymazání pouze blokují, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů. Blokované údaje lze zpracovávat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu.

4.           Jestliže Europol uchovává údaje popsané v odstavcích 1, 2 a 3, které mu byly poskytnuty třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo vyplynuly z jeho vlastních analýz, tyto údaje opraví, vymaže či zablokuje.

5.           Jestliže Europol uchovává údaje popsané v odstavcích 1 a 2, které mu byly přímo poskytnuty členskými státy, dotčené členské státy ve spolupráci s Europolem tyto údaje opraví, vymažou či zablokují.

6.           Pokud byly nesprávné údaje předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích poskytnutých členskými státy důsledkem nesprávného předání nebo pokud byly údaje předány v rozporu s tímto nařízením nebo chyby jsou důsledkem nesprávného vložení, převzetí nebo uchovávání nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením Europolem, Europol tyto údaje opraví nebo vymaže ve spolupráci s dotčenými členskými státy.

7.           V případě údajů uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 musí být neprodleně informovány všechny subjekty, které tyto údaje přijaly. Subjekty, které je přijaly, zajistí v souladu s předpisy, které se na ně vztahují, opravu, výmaz nebo zablokování těchto údajů ve vlastních systémech.

8.           Europol oznámí subjektu údajů písemně bez zbytečného odkladu a v každém případě do tří měsíců, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny, vymazány nebo zablokovány.

9.           Europol písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí opravy, výmazu či zablokování údajů, jakož i o možnosti podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů a uplatnit soudní opravný prostředek.

Článek 41

Odpovědnost za ochranu údajů

1.           Europol uchovává osobní údaje způsobem, který umožňuje zjištění jejich původu podle článku 23.

2.           Za kvalitu osobních údajů podle čl. 34 písm. d) odpovídá členský stát, který osobní údaje Europolu poskytl, a Europol v případě osobních údajů poskytnutých institucemi Unie, třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi nebo v případě osobních údajů, které získal z veřejně přístupných zdrojů.

3.           Za dodržování zásad uvedených v čl. 34 písm. a), b), c) a e) odpovídá Europol.

4.           Za zákonnost předávání odpovídá:

(a) členský stát, který údaje poskytl, v případě osobních údajů poskytnutých členskými státy Europolu;

(b) Europol v případě osobních údajů poskytnutých Europolu členskými státy a třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi.

5.           V případě předání údajů mezi Europolem a institucí Unie odpovídá za zákonnost předání Europol. Aniž je dotčena předchozí věta, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za zákonnost tohoto předání Europol i příjemce. Europol dále odpovídá za veškeré úkony zpracovávání údajů, které provádí.

Článek 42

Předběžná kontrola

1.           Zpracování osobních údajů, které budou obsaženy v nové evidenci, podléhá předběžné kontrole, pokud

(a) se mají zpracovávat zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 36 odst. 2;

(b) z typu zpracování, zejména při využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, jinak vyplývají zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektu údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.

2.           Předběžné kontroly provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení inspektora ochrany údajů, ten v případě pochyb o nezbytnosti předběžné kontroly konzultuje evropského inspektora ochrany údajů.

3.           Evropský inspektor ochrany údajů oznámí své stanovisko ve lhůtě dvou měsíců od přijetí oznámení. Běh lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující informace. Vyžaduje-li to složitost případu, může být lhůta rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů prodloužena o další dva měsíce. Toto rozhodnutí se oznámí Europolu před uplynutím původní dvouměsíční lhůty.

Není-li stanovisko doručeno do konce dvouměsíční lhůty, případně prodloužené, považuje se za kladné.

Pokud podle názoru evropského inspektora ochrany údajů oznámené zpracování může způsobit porušení některého ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případné návrhy, jak se tomuto porušení vyhnout. Pokud Europol odpovídajícím způsobem zpracování nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit pravomoci, které mu svěřuje čl. 46 odst. 3.

4.           Evropský inspektor ochrany údajů vede rejstřík všech zpracování, která mu byla oznámena podle odstavce 1. Tento rejstřík se začlení do rejstříku uvedeného v čl. 27 odst. 5 nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 43

Vedení záznamů a dokumentace

1.           Pro účely ověřování zákonnosti zpracovávání údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů vede Europol záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Tyto záznamy nebo dokumentace se vymažou po třech letech, pokud již nejsou potřebné k následné kontrole. Záznamy není možno měnit.

2.           Záznamy nebo dokumentace podle odstavce 1 se na požádání předají evropskému inspektoru ochrany údajů, který provede kontrolu ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů využívá tyto informace pouze pro kontrolu ochrany údajů a zajištění řádného zpracování údajů, jakož i neporušenosti a zabezpečení údajů.

Článek 44

Inspektor ochrany údajů

1.           Správní rada jmenuje inspektora ochrany údajů z řad zaměstnanců. Inspektor jedná při výkonu svých povinností nezávisle.

2.           Inspektor ochrany údajů je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů.

3.           Výběr inspektora ochrany údajů nesmí vést ke střetu zájmů mezi povinnostmi inspektora ochrany údajů a jeho dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které vyplývají z uplatňování tohoto nařízení.

4.           Inspektor ochrany údajů je jmenován na období dvou až pěti let. Může být jmenován opakovaně, jeho funkční období však nesmí přesáhnout deset let. Z funkce inspektora ochrany údajů ho může orgán nebo instituce Unie, které ho jmenovaly, odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon této funkce.

5.           Po jmenování inspektora ochrany údajů sdělí orgán nebo instituce, které ho jmenovaly, jeho jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů.

6.           Při výkonu svých funkcí nesmí inspektor ochrany údajů přijímat žádné pokyny.

7.           S výjimkou osobních údajů zaměstnanců Europolu a osobních údajů administrativní povahy plní inspektor ochrany údajů zejména tyto úkoly týkající se osobních údajů:

(a) nezávisle ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů a jeho soulad s ustanoveními tohoto nařízení;

(b) zajišťuje, že v souladu s tímto nařízením se vedou záznamy o předávání a přijímání osobních údajů;

(c) zajišťuje, aby subjekty údajů byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto nařízení;

(d) spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a poradenství v oblasti zpracování údajů;

(e) spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů;

(f) vypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektoru ochrany údajů.

8.           Inspektor ochrany údajů také vykonává funkce stanovené nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o osobní údaje zaměstnanců Europolu a o osobní údaje administrativní povahy.

9.           Při plnění svých úkolů má inspektor ochrany údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu.

10.         Pokud se inspektor ochrany údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu. Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje inspektor ochrany údajů správní radu a dohodne se s ní na konkrétní lhůtě pro odpověď. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, inspektor ochrany údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany údajů.

11.         Správní rada přijme prováděcí pravidla pro činnost inspektora ochrany údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo inspektora ochrany údajů a odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i záruk nezávislosti inspektora ochrany údajů. Europol zajistí inspektoru ochrany údajů zaměstnance a zdroje nezbytné pro výkon jeho povinností. Tito zaměstnanci mají přístup k osobním údajům zpracovávaným v Europolu a do prostor Europolu pouze v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

Článek 45

Dozor vykonávaný vnitrostátním kontrolním orgánem

1.           Každý členský stát určí vnitrostátní kontrolní orgán, jehož úkolem je nezávisle a v souladu s vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost předávání a vyhledávání osobních údajů i jejich sdělování příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, zda předávání, vyhledávání nebo sdělování těchto údajů neporušuje práva subjektu údajů. Za tímto účelem má podle příslušných vnitrostátních postupů vnitrostátní kontrolní orgán v prostorách národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům předaným jeho členským státem Europolu.

2.           Vnitrostátní kontrolní orgány mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a spisů příslušných styčných důstojníků u Europolu.

3.           Vnitrostátní kontrolní orgány dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných úředníků, pokud je tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.

4.           Každý má právo požádat vnitrostátní kontrolní orgán, aby ověřil, zda předání nebo sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i přístup k těmto údajům dotčeným členským státem jsou zákonné. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.

Článek 46

Dozor vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů

1.           Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za kontrolu a uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Europolem a za poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech záležitostech týkajících se zpracovávání osobních údajů. Za tímto účelem plní úkoly stanovené v odstavci 2 a vykonává svěřené pravomoci podle odstavce 3.

2.           Evropský inspektor ochrany údajů má následující úkoly podle tohoto nařízení:

(a) vyslechne a posoudí stížnosti a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky;

(b) provádí vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době sdělí subjektu údajů výsledky;

(c) zajišťuje a kontroluje uplatňování ustanovení tohoto nařízení a jiných aktů Unie o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Europolem;

(d) poskytuje poradenství Europolu buď z vlastního podnětu nebo jako odpověď na žádost, o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména ještě před vypracováním vnitřního řádu v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů;

(e) určuje, zdůvodňuje a zveřejňuje výjimky, ochranná opatření, oprávnění a podmínky uvedené v čl. 36 odst. 4;

(f) vede rejstřík zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 42 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 42 odst. 4;

(g) provádí předběžnou kontrolu zpracování, která mu byla oznámena.

3.           Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení:

(a) poskytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;

(b) předložit věc Europolu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;

(c) nařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti zamítnuty pro porušení článků 39 a 40;

(d) varovat a napomínat Europol;

(e) nařídit opravu, blokování, výmaz nebo zničení všech údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly údaje sděleny;

(f) zakázat dočasně nebo trvale zpracování;

(g) předložit věc Europolu a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

(h) předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva;

(i) zasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie.

4.           Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn:

(a) získat od Europolu přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření;

(b) získat přístup do všech prostor, v nichž Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto nařízení.

5.           Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok zprávu o svém dozoru nad Europolem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 48 nařízení (ES) č. 45/2001.

6.           Členové a zaměstnanci evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti podle článku 69.

Článek 47

Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů

1.           Ve zvláštních záležitostech vyžadujících zapojení členských států jedná evropský inspektor ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními kontrolními orgány, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní kontrolní orgán zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů Europolu nebo v souvislosti s otázkami vznesenými jedním či více vnitrostátními kontrolními orgány k provádění a výkladu tohoto nařízení.

2.           V případech uvedených v odstavci 1 si evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní kontrolní orgány, každý v rozsahu svých pravomocí, vyměňují relevantní informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a kontrol, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby zvyšují informovanost o právech na ochranu údajů.

3.           Vnitrostátní kontrolní orgány a evropský inspektor ochrany údajů se podle potřeby setkávají. Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody.

Článek 48

Administrativní osobní údaje a údaje zaměstnanců

Na všechny osobní údaje zaměstnanců Europolu a na administrativní osobní údaje uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.

Kapitola VIII

SOUDNÍ PŘEZKUM A ODPOVĚDNOST

Článek 49

Právo podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů

1.           Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů, které se ho týkají, nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení.

2.           Pokud se stížnost týká rozhodnutí uvedeného v článku 39 nebo 40, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje vnitrostátní kontrolní orgány či příslušný soudní orgán v členském státě, od něhož údaje pocházejí, či v bezprostředně dotčeném členském státě. Rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů, jež se může týkat i odmítnutí předání informací, se přijímá v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem nebo příslušným soudním orgánem.

3.           Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly v úzké spolupráci s vnitrostátním kontrolním orgánem toho členského státu, který tyto údaje poskytl.

4.           Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Europol provedl nezbytné kontroly.

Článek 50

Právo na soudní opravný prostředek proti evropskému inspektoru ochrany údajů

Proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Článek 51

Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody

1.           Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.

2.           Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené Europolem.

3.           Aniž je dotčen článek 52, v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Europol v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich úkolů.

4.           Ve sporech o náhradu škody uvedených v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr Evropské unie.

5.           Osobní odpovědnost zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 52

Odpovědnost za nesprávné zpracování osobních údajů a právo na náhradu škody

1.           Každá osoba, která utrpěla škodu v důsledku protiprávního zpracování údajů, má právo na náhradu škody buď od Europolu podle článku 340 Smlouvy, nebo od členského státu, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, podle práva tohoto státu. Žalobu na Europol podá tato osoba u Soudního dvora Evropské unie a žalobu na členský stát u příslušného vnitrostátního soudu tohoto členského státu.

2.           Spor mezi Europolem a členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody vyplacenou určité osobě se předloží správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 Smlouvy.

Kapitola IX

PARLAMENTNÍ KONTROLA

Článek 53

Parlamentní kontrola

1.           Předseda správní rady a výkonný ředitel vystoupí před Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty na jejich žádost, aby projednali otázky týkající se Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti.

2.           Evropský parlament provádí kontrolu činností Europolu, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty, v souladu s tímto nařízením.

3.           Vedle plnění informačních a konzultačních povinností stanovených tímto nařízením předává Europol při zachování povinnosti mlčenlivosti a důvěrnosti Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům pro informaci:

(a) posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy týkající se cílů Europolu, jakož i výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;

(b) pracovní ujednání přijatá podle čl. 31 odst. 1.

Článek 54

Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím

1.           Za účelem parlamentní kontroly činností Europolu podle článku 53 může být Evropskému parlamentu a jeho zástupcům poskytnut na jejich žádost přístup k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím.

2.           Přístup k utajovaným informacím Evropské unie a citlivým neutajovaným informacím musí splňovat základní zásady a minimální standardy podle článku 69. Podrobnosti tohoto přístupu jsou upraveny pracovním ujednáním uzavřeným mezi Europolem a Evropským parlamentem.

Kapitola X

ZAMĚSTNANCI

Článek 55

Obecná ustanovení

1.           Na zaměstnance Europolu, s výjimkou zaměstnanců, s nimiž byly do dne použitelnosti tohoto nařízení uzavřeny smlouvy Europolem zřízeným úmluvou o Europolu, se vztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu.

2.           Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci anebo smluvní zaměstnanci. Správní rada rozhodne, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci najatými z příslušných orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na obsazení těchto míst jsou dočasnými zaměstnanci a mohou s nimi být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit, také na dobu určitou.

Článek 56

Výkonný ředitel

1.           Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.           Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení.

Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.

Před jmenováním může být kandidát zvolený správní radou vyzván, aby před příslušným výborem Evropského parlamentu učinil prohlášení a zodpověděl otázky jeho členů.

3.           Funkční období výkonného ředitele je pět let. Do konce tohoto období provede Komise posouzení, které zhodnotí výsledky výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Europolu.

4.           Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

5.           Správní rada uvědomí o případném záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele Evropský parlament. Výkonný ředitel může být vyzván, aby do jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

6.           Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.           Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

8.           Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele anebo zástupce či zástupců výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

Článek 57

Zástupci výkonného ředitele

1.           Výkonnému řediteli jsou nápomocni čtyři zástupci výkonného ředitele, z nichž jeden odpovídá za vzdělávání a výcvik. Zástupce výkonného ředitele pro vzdělávání a výcvik odpovídá za vedení Akademie Europolu a řízení její činnosti. Výkonný ředitel vymezí úkoly ostatních zástupců.

2.           Na zástupce výkonného ředitele se vztahuje článek 56. Před jejich jmenováním či odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel.

Článek 58

Vyslaní národní odborníci a další pracovníci

1.           Europol může také využívat vyslaných národních odborníků nebo jiných pracovníků, kteří v agentuře nejsou zaměstnáni.

2.           Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Europolu.

Kapitola XI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 59

Rozpočet

1.           Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž se kryje s kalendářním rokem, a zanesou se do jeho rozpočtu.

2.           Europol má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.

3.           Příjmy Europolu obsahují bez ohledu na další zdroje příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie.

4.           Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod, příspěvků ad hoc nebo výjimečných příspěvků v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie.

5.           Výdaje Europolu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.

Článek 60

Sestavování rozpočtu

1.           Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.

2.           Správní rada na základě tohoto návrhu vypracuje odhad příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok. Předběžný návrh odhadů příjmů a výdajů Europolu se každý rok zašle Komisi do [dne stanoveného rámcovým finančním nařízením]. Konečnou verzi tohoto odhadu, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží správní rada Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 31. března.

3.           Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

4.           Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy.

5.           Rozpočtový orgán schválí rozpočtové prostředky na příspěvek pro Europol.

6.           Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Europolu.

7.           Rozpočet Europolu přijímá správní rada. Rozpočet je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

8.           Na jakékoli projekty, zejména na stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet, se vztahují ustanovení [rámcového finančního nařízení].

Článek 61

Plnění rozpočtu

1.           Za plnění rozpočtu Europolu odpovídá výkonný ředitel.

2.           Výkonný ředitel každoročně předkládá rozpočtovému orgánu veškeré důležité informace o výsledku hodnotících postupů.

Článek 62

Předkládání účetní závěrky a absolutorium

1.           Účetní Europolu předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.           Europol předá do 31. března následujícího finančního roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

3.           Účetní Komise předá do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku Europolu, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru.

4.           Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Europolu podle článku 148 finančního nařízení vypracuje účetní konečnou účetní závěrku Europolu. Výkonný ředitel předloží tuto závěrku k vyjádření správní radě.

5.           Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce Europolu stanovisko.

6.           Do 1. července následujícího rozpočtového roku předloží výkonný ředitel konečnou účetní závěrku se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.

7.           Konečná účetní závěrka se zveřejní.

8.           Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do [dne stanoveného finančním nařízením]. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

9.           Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního nařízení.

10.         Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 63

Finanční předpisy

1.           Finanční předpisy platné pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tyto předpisy se mohou odchýlit od [rámcového finančního nařízení], pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s předchozím souhlasem Komise.

2.           S ohledem na zvláštní povahu členů sítě vzdělávacích zařízení členských států jako jediných subjektů s odbornou způsobilostí k provádění příslušných vzdělávacích činností mohou být těmto členům udělovány granty bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012[41].

Kapitola XII

RŮZNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Právní forma

1.           Europol je institucí Unie. Má právní subjektivitu.

2.           Ve všech členských státech má Europol nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jejich právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.           Europol sídlí v nizozemském Haagu.

Článek 65

Výsady a imunita

1.           Na Europol a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

2.           Výsady a imunity styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků.

Článek 66

Jazykový režim

1.           Na Europol se vztahují ustanovení nařízení č. 1[42].

2.           Překladatelské služby potřebné pro fungování Europolu zajistí Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 67

Transparentnost

1.           Na dokumenty uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001[43].

2.           Na návrh výkonného ředitele a nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty Europolu.

3.           Proti rozhodnutím přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze za podmínek stanovených články 228 a 263 Smlouvy podat stížnost k veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Článek 68

Boj proti podvodům

1.           V zájmu usnadnění boje proti podvodům, proti korupci a ostatním protiprávním činnostem podle nařízení (ES) č. 1073/1999 přistoupí Europol během šesti měsíců od zahájení činnosti k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[44] a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré zaměstnance Europolu, přičemž použije šablonu stanovenou v příloze uvedené dohody.

2.           Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.           Úřad OLAF může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem posoudit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s granty nebo veřejnými zakázkami financovanými Europolem, v souladu s ustanoveními a postupy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[45].

4.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá Europolem obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto kontrol a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 69

Bezpečnostní předpisy o ochraně utajovaných informací

Europol vypracuje vlastní pravidla o mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými rozhodnutím 2011/292/EU. Tato pravidla se budou týkat i ustanovení o výměně, zpracování a ukládání uvedených informací.

Článek 70

Hodnocení a přezkum

1.           Do pěti let ode dne [použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let nechá Komise vypracovat hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost Europolu a jeho pracovních postupů. Toto hodnocení se bude zabývat zejména tím, zda je třeba upravit cíle Europolu, a finančními dopady takových úprav.

2.           Komise předá hodnotící zprávu a závěry, které z této zprávy vyvodila, Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě.

3.           Při každém druhém hodnocení Komise rovněž posoudí výsledky, jichž Europol dosáhl při plnění svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud se Komise domnívá, že pokračování činnosti Europolu již není s ohledem na stanovené cíle a úkoly odůvodněné, může navrhnout odpovídající změnu či zrušení tohoto nařízení.

Článek 71

Správní šetření

Činnost Europol podléhá dohledu evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy.

Článek 72

Ústředí

1.           Nezbytná ujednání související s umístěním Europolu v hostitelském členském státě a s prostory, které tento členský stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a členským státem, kde se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však do roku [dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.           Hostitelský členský stát Europolu poskytne co nejlepší vhodné podmínky, aby zajistil řádné fungování Europolu, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného školství a vhodných dopravních spojení.

Kapitola XIII

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 73

Univerzální právní nástupnictví

1.           Europol zřízený tímto nařízením se stává univerzálním právním nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, všechny závazky, které přijal, a všechen majetek, který nabyl Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV a akademie CEPOL zřízená rozhodnutím 2005/681/SVV.

2.           Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným na základě rozhodnutí 2009/371/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.           Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených akademií CEPOL zřízenou na základě rozhodnutí 2005/681/SVV před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

4.           Platnost dohody o ústředí uzavřené podle rozhodnutí Rady 2005/681/SVV skončí odchylně od odstavce 3 dnem použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 74

Přechodná opatření týkající se správní rady

1.           Funkční období členů správní rady akademie CEPOL zřízené článkem 10 rozhodnutí 2005/681/SVV končí dnem [vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.           Funkční období členů správní rady Europolu ustavené článkem 37 rozhodnutí 2009/371/SVV končí dnem [použitelnosti tohoto nařízení].

3.           Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do dne jeho použitelnosti správní rada ustavená článkem 37 rozhodnutí 2009/371/SVV:

(a) vykonává funkce správní rady uvedené v článku 14 tohoto nařízení;

(b) připraví schválení pravidel o mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně utajovaných informací EU uvedených v článku 69 tohoto nařízení;

(c) připraví veškeré nástroje nutné k použitelnosti tohoto nařízení;

(d) přezkoumá nelegislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada zřízená podle článku 13 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle čl. 78 odst. 2.

4.           Bezodkladně po vstupu tohoto nařízení v platnost přijme Komise nezbytná opatření, aby správní rada zřízená podle článku 13 mohla zahájit činnost ke [dni použitelnosti tohoto nařízení].

5.           Do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost oznámí členské státy Komisi jména osob, které podle článku 13 jmenovaly členy a náhradníky správní rady.

6.           První zasedání správní rady zřízené podle článku 13 se uskuteční dne [použitelnosti tohoto nařízení]. Správní rada přijme v případě potřeby u této příležitosti rozhodnutí podle čl. 78 odst. 2.

Článek 75

Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele a jeho zástupců

1.           Ředitel jmenovaný podle článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 19 tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost], ale před [dnem použitelnosti tohoto nařízení], automaticky se prodlouží na dobu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.           Není-li výkonný ředitel ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1, určí Komise jednoho svého úředníka, který bude působit jako prozatímní výkonný ředitel a plnit povinnosti výkonného ředitele nejdéle po dobu 18 měsíců, dokud nebudou provedena jmenování podle článku 56.

3.           Odstavce 1 a 2 se použijí na zástupce ředitele jmenované na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV.

4.           Ředitel akademie CEPOL, jmenovaný na základě čl. 11 odst. 1 rozhodnutí 2005/681/SVV, vykonává po zbývající část svého funkčního období funkci zástupce výkonného ředitele Europolu pro vzdělávání a výcvik. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí po [dni vstupu tohoto nařízení v platnost], ale před [dnem použitelnosti tohoto nařízení], automaticky se prodlouží na dobu jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 76

Přechodná rozpočtová ustanovení

1.           V každém ze tří rozpočtových roků následujících po vstupu tohoto nařízení v platnost se vyčlení alespoň 8 milionů EUR na provozní náklady Europolu na vzdělávání a výcvik popsané v kapitole III.

2.           Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí a finančními pravidly Europolu.

Kapitola XIV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 77

Nahrazení

Tímto nařízením se nahrazuje a zrušuje rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí 2005/681/SVV.

Odkazy na nahrazená rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 78

Zrušení

1.           Všechna legislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí 2005/681/SVV se zrušují s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.           Všechna nelegislativní opatření provádějící rozhodnutí 2009/371/SVV o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) a rozhodnutí 2005/681/SVV o zřízení akademie CEPOL jsou platná i po [dni použitelnosti tohoto nařízení], nerozhodne-li správní rada Europolu při provádění tohoto nařízení jinak.

Článek 79

Vstup v platnost a použitelnost

1.           Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.           Použije se ode dne [datum použitelnosti].

Články 73, 74 a 75 se však použijí ode dne [vstupu tohoto nařízení v platnost].

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA 1

Seznam trestných činů, v jejichž případě Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci, podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení

– terorismus,

– organizovaná trestná činnost,

– nedovolený obchod s drogami,

– nezákonná činnost související s praním peněz,

– trestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,

– nezákonné převaděčství přistěhovalců,

– obchodování s lidmi,

– trestná činnost související s motorovými vozidly,

– vražda, těžké ublížení na zdraví,

– nezákonný obchod s lidskými orgány a tkáněmi,

– únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,

– rasismus a xenofobie,

– organizovaná loupež,

– nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,

– podvod, včetně podvodu poškozujícího finanční zájmy Unie,

– vydírání a vymáhání peněz za ochranu,

– padělání a produktové pirátství,

– padělání veřejných listin a obchodování s nimi,

– padělání peněz a platebních prostředků,

– počítačová trestná činnost,

– korupce,

– nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

– nedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,

– nedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,

– trestné činy proti životnímu prostředí,

– nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými růstovými stimulátory,

– pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování žen a dětí.

PŘÍLOHA 2

Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje lze shromažďovat a zpracovávat za účelem křížové kontroly podle čl. 24 odst. 1 písm. a)

1. Osobní údaje shromažďované a zpracovávané za účelem křížové kontroly se týkají:

a) osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny,

b) osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě konkrétních podkladů nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.

2. Údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen následující kategorie osobních údajů:

a) příjmení, rodné příjmení, jméno (jména) a veškeré přezdívky nebo falešná jména;

b) datum a místo narození;

c) státní příslušnost;

d) pohlaví;

e) místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;

f) čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a

g) je-li to nezbytné, další charakteristiky, jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA).

3. Kromě údajů uvedených v odstavci 2 mohou být zpracovávány následující kategorie osobních údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:

a) trestné činy, údajné trestné činy a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání;

b) prostředky, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně informací o právnických osobách;

c) orgány, které vedou vyšetřování případu a jejich spisové značky;

d) podezření z účasti na zločinném spolčení;

e) odsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do působnosti Europolu;

f) strana zadávající údaje.

Tyto údaje mohou být poskytnuty Europolu také v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby.

4. Doplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva.

5. Pokud je řízení proti dotyčné osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s nímž byla vydána tato rozhodnutí, se vymažou.

Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány za účelem analýz strategické či jinak obecné povahy a za účelem operativních analýz (podle čl. 24 odst. 1 písm. b) a c))

1.           Za účelem analýz strategické či jinak obecné povahy a operativních analýz se shromažďují a zpracovávají osobní údaje týkající se:

(a) osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny,

(b) osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě konkrétních podkladů nebo oprávněných důvodů za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;

(c) osob, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo následujícími trestními řízeními;

(d) osob, které byly oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu;

(e) kontaktních osob a společníků a

(f) osob, které mohou poskytnout informace o daných trestných činech.

2.           U kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b) mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů, včetně souvisejících správních údajů:

(a) Osobní údaje:

i)       současná a dřívější příjmení;

ii)      současná a dřívější jména;

iii)     rodné příjmení;

iv)     jméno otce (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);

v)      jméno matky (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);

vi)     pohlaví;

vii)    datum narození;

viii)   místo narození;

ix)     státní občanství;

x)      rodinný stav;

xi)     pseudonym;

xii)    přezdívka;

xiii)   krycí či falešné jméno;

xiv)   současné a dřívější místo pobytu nebo bydliště.

(b) Fyzický popis:

i)       fyzický popis;

ii)      charakteristické rysy (mateřská znaménka/jizvy/tetování apod.).

(c) Prostředky k určení totožnosti:

i)       doklady totožnosti / řidičský průkaz;

ii)      číslo vnitrostátního průkazu totožnosti / pasu;

iii)     případně vnitrostátní identifikační číslo / číslo sociálního pojištění;

iv)     vizuální znázornění a další informace o vzhledu;

v)      kriminalistické informace o totožnosti, jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu

(d) Povolání a dovednosti:

i)       současné zaměstnání a povolání;

ii)      dřívější zaměstnání a povolání;

iii)     vzdělání (škola / vysoká škola / odborné vzdělání);

iv)     kvalifikace;

v)      dovednosti a další znalosti (jazyky/jiné)

(e) Informace o ekonomické a finanční situaci:

i)       finanční údaje (bankovní účty a kódy, kreditní karty apod.);

ii)      finanční aktiva;

iii)     držení akcií či dalších aktiv;

iv)     údaje o majetku;

v)      vazba na společnosti;

vi)     bankovní a úvěrové kontakty;

vii)    daňové postavení;

viii)   další informace o správě finančních záležitostí dotčenou osobou

(f) Údaje o chování:

i)       životní styl (např. nad rámec svých finančních možností) a zvyklosti;

ii)      pohyb;

iii)     navštěvovaná místa;

iv)     zbraně a další nebezpečné nástroje;

v)      nebezpečnost;

vi)     zvláštní rizika, jako pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, vazby na pracovníky donucovacích orgánů;

vii)    kriminální rysy a profily;

viii)   užívání drog

(g) Kontaktní osoby a společníci, včetně druhu a povahy styku či společenství

(h) Užívané komunikační prostředky, například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager, elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení

(i) Užívané dopravní prostředky, například vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se identifikace těchto dopravních prostředků (registrační čísla)

(j) Informace týkající se trestné činnosti:

i)       předchozí odsouzení;

ii)      podezření ze zapojení do trestné činnosti;

iii)     postupy (modi operandi);

iv)     prostředky, které byly nebo by mohly být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti;

v)      účast ve zločineckých skupinách či organizacích a postavení ve skupině či organizaci;

vi)     úloha ve zločinecké organizaci;

vii)    geografický rozsah trestné činnosti;

viii)   materiál shromážděný během vyšetřování, například video a fotografie

(k) Odkazy na další informační systémy, v nichž jsou uchovávány informace o dotčené osobě:

i)       Europol;

ii)      policejní a celní orgány;

iii)     další donucovací orgány;

iv)     mezinárodní organizace;

v)      veřejné subjekty;

vi)     soukromé subjekty

(l) Informace o právnických osobách, jichž se týkají údaje uvedené v písmenu e) a j):

i)       název právnické osoby;

ii)      adresa;

iii)     datum a místo založení;

iv)     správní registrační číslo;

v)      právní forma;

vi)     kapitál;

vii)    oblast činnosti;

viii)   vnitrostátní a mezinárodní dceřiné společnosti;

ix)     představenstvo;

x)      vazba na banky.

3.           „Kontaktní osoby a společníci“ uvedení v odst. 1 písm. e) jsou osoby, o nichž se lze důvodně domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat informace o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) a b) této přílohy, které jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), d) a f). „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují pravidelné styky.

Pokud jde o kontaktní osoby a společníky, údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto kontaktních osob či společníků.

V této souvislosti je třeba dodržet tyto postupy:

(a) vztah těchto osob k osobám uvedeným v odst. 1 písm. a) a b) je objasněn co nejdříve;

(b) ukáže-li se, že předpoklad existence vztahu mezi těmito osobami a osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) není podložený, údaje musí být ihned vymazány;

(c) jsou-li tyto osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo byly za takové činy odsouzeny, nebo jestliže podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu existují konkrétní podklady nebo oprávněné důvody k domněnce, že spáchají takový trestný čin, mohou být uchovávány veškeré údaje podle odstavce 2;

(d) údaje o kontaktních osobách a společnících kontaktních osob, jakož i údaje o kontaktních osobách a společnících společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu a povaze jejich styku či společenství s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b);

(e) není-li možné poskytnout vysvětlení podle předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při rozhodování o nezbytnosti a rozsahu uchovávání pro další analýzu.

4.           O osobách, které byly ve smyslu odst. 1 písm. d) oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii) této přílohy, jakož i tyto kategorie údajů:

(a) údaje o totožnosti oběti;

(b) důvody k viktimizaci;

(c) újma (fyzická/finanční/psychická/jiná);

(d) zda má být zaručena anonymita;

(e) zda je možná účast na soudním jednání;

(f) informace týkající se trestné činnosti poskytnuté osobami uvedenými v odst. 1 písm. d) nebo jejich prostřednictvím, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami, je-li to nutné pro určení totožnosti osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné oběti.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, jsou vymazány.

5.           O osobách, které mohou být ve smyslu odst. 1 písm. c) předvolány jako svědci při vyšetřování daných trestných činů nebo při následujícím trestním řízení, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii) této přílohy, jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria:

(a) informace týkající se trestné činnosti poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru;

(b) zda má být zaručena anonymita;

(c) zda a kým je zaručena ochrana;

(d) nová totožnost;

(e) zda je možná účast na soudním jednání.

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.

6.           O osobách, které mohou ve smyslu odst. 1 písm. f) poskytnout informace o daných trestných činech, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) bodu i) až písm. c) bodu iii) této přílohy, jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria:

(a) zakódované osobní údaje;

(b) druh dodaných informací;

(c) zda má být zaručena anonymita;

(d) zda a kým je zaručena ochrana;

(e) nová totožnost;

(f) zda je možná účast na soudním jednání;

(g) negativní zkušenosti;

(h) odměny (finanční/protislužby).

Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být případně uchovávány, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů.

Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.

7.           Pokud se na základě závažných a usvědčujících důkazů kdykoli v průběhu analýzy prokáže, že určitá osoba by měla být zařazena do jiné kategorie osob vymezené v této příloze, než do jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této nové kategorie, a veškeré ostatní údaje se vymažou.

Pokud se na základě těchto podkladů prokáže, že by osoba měla být zahrnuta do dvou či více různých kategorií podle této přílohy, Europol může zpracovávat veškeré údaje povolené v rámci těchto kategorií.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[46]

Oblast politiky: Vnitřní věci

Činnost: 18.02 Vnitřní bezpečnost

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[47]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Evropský policejní úřad (Europol) zahájil činnost jako mezivládní subjekt zřízený úmluvou mezi členskými státy, která vstoupila v platnost v roce 1999. K 1. lednu 2010 se Europol stal rozhodnutím Rady 2009/371/SVV decentralizovanou agenturou EU, jejímž úkolem je podporovat a posilovat činnost příslušných donucovacích orgánů členských států při boji proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu. Toto rozhodnutí Rady také podrobně vymezilo cíle a úkoly Europolu.

Lisabonská smlouva ukončila systém pilířů Evropské unie a harmonizovala oblast policejní spolupráce s acquis communautaire. Článek 88 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů a mechanismů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty. Stockholmský program[48], který stanoví víceletou strategii EU pro spravedlnost a bezpečnost, kromě toho požaduje, aby se Europol rozvinul a stal se „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“.

V čl. 87 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie jsou stanovena opatření týkající se podpory vzdělávání a výcvik zaměstnanců, jakož i spolupráce týkající se výměny zaměstnanců. Stockholmský program prohlašuje, že v zájmu podpory opravdové evropské kultury v oblasti justice a prosazování práva je velmi důležité posílit odbornou přípravu v oblastech týkajících se Unie a že je třeba usilovat o naplnění cíle, kterým je strukturovaný evropský systém odborné přípravy. Proto Komise souběžně předkládá návrh evropského systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, který by navázal na činnosti nyní prováděné Evropskou policejní akademií (CEPOL). Návrh by sloučil obě agentury a nové (sloučené) agentuře by svěřil úkol uvést do praxe zmíněný systém vzdělávání a výcviku.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Aktivita ABB 18 05: Bezpečnost a ochrana svobod

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3:

Zlepšit spolupráci v oblasti prosazování práva mezi členskými státy, zejména usnadněním výměny informací mezi donucovacími orgány, umožněním přístupu k důležitým údajům za současného dodržování zásady ochrany údajů a posílením úlohy Europolu a akademie CEPOL jako partnerů členských států v boji proti závažné trestné činnosti a při vzdělávání a výcviku policistů

Hlavní výstup politik v roce 2013 – nařízení, kterým se slučuje Europol s akademií CEPOL

Nařízení o Europolu:

Specifický cíl č. 1:

Fungovat jako hlavní podpůrné centrum pro operace v oblasti prosazování práva a odborné znalosti v této oblasti

Specifický cíl č. 2:                                                                              

Fungovat jako centrum EU pro informace o kriminalitě

Specifický cíl č. 3

Koordinovat politiku EU v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, poskytovat příslušné vzdělávání a výcvik na úrovni EU a pořádat výměny

Specifický cíl č. 4

Posílit kapacitu EU v boji proti kriminalitě s cílem zabránit poškozování občanů a podniků a ztrátám na hospodářství EU

Příslušné aktivity ABM/ABB

Aktivita 18 05: Bezpečnost a ochrana svobod

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Úkolem Europolu je podporovat činnost vnitrostátních donucovacích orgánů a jejich spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boji proti nim. Tímto návrhem nařízení o Europolu se zavádí nový právní rámec agentury. Díky novému právnímu základu se zvýší bezpečnost EU, protože se zlepší účinnost a efektivita podpory poskytované Europolem při předcházení závažné přeshraniční trestné činnosti a terorismu a při boji proti nim a jelikož Europolu budou svěřeny nové úkoly – vzdělávat pracovníky donucovacích orgánů na úrovni EU a stát se sídlem center v oblasti prosazování práva pro některé kriminální jevy, jako je kyberkriminalita.

Cílem návrhu je zlepšit zpravodajský přehled Europolu, aby dokázal poskytovat kvalitnější služby členským státům a více přispíval k utváření politik EU. Návrh sladí činnost Europolu s požadavky Lisabonské smlouvy a Stockholmského programu. Zvýší také odpovědnost Europolu a posílí jeho režim ochrany údajů. Europol tak bude moci dodávat členským státům veškeré potřebné aktualizované služby a produkty, které jim pomohou v boji proti závažné trestné činnosti poškozující občany EU. Díky vyššímu objemu informací (i o kyberkriminalitě) poskytovaných členskými státy, lepšímu systému zpracovávání údajů vyváženému spolehlivým režimem ochrany údajů a rozsáhlejší školicí kapacitě se posílí úloha Europolu při poskytování podpory členským státům.

Údaje pocházející od soukromých subjektů by mohl Europolu předávat každý členský stát (národní jednotka Europolu), čímž by se snížilo riziko prodlení nebo nepředání informací. Zjednoduší se výměny údajů s třetími zeměmi, což prospěje spolupráci a vnitřní bezpečnosti v EU a třetích zemích, a zlepší tak koordinaci celosvětové reakce na kriminální jevy.

Návrh ukládá Europolu nový úkol, tj. začlenit a v určitém rozsahu rozšířit úkoly týkající se vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, které nyní vykonává akademie CEPOL. Ze sloučení operativní a vzdělávací složky do jedné agentury a jejich zefektivnění mají vzájemně těžit obě tyto složky. Zdroje ušetřené odstraněním zdvojených podpůrných funkcí lze přesunout na vzdělávací účely, zejména na zavedení evropského systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů. Díky vyšší úrovni takového vzdělávání a výcviku se zvýší úroveň policejní činnosti v EU a posílí důvěra donucovacích orgánů k sobě navzájem a společná evropská kultura v oblasti prosazování práva. Reakce EU na společné bezpečnostní problémy se tak zefektivní.

Návrh také zesílí odpovědnost Europolu a sladí řízení této agentury s ostatními evropskými decentralizovanými agenturami.

Návrh ukládá Europolu další nový úkol, tj. stát se sídlem Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (European Cybercrime Centre, EC3) zřízeného počátkem roku 2013. S cílem pomoci členským státům v jejich úsilí a doplnit jejich činnost zvýší toto centrum výrazně schopnost EU vypořádat se s rostoucím ohrožením, jaké kyberkriminalita představuje. Takováto základna, vybavená nejnovější technologií a obsazená vysoce kvalifikovaným a specializovaným personálem, která nabídne řadu služeb a produktů, bude pro členské státy opravdovým přínosem. Členské státy budou významně těžit i ze skutečnosti, že se bude jednat o pokrokové centrum, které předvídá trendy, analyzuje hrozby a poskytuje strategické pokyny pro boj s kyberkriminalitou. Kapacita agentur a institucí EU pro řešení problémů, které přináší kyberkriminalita, by se také zvýšila.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

– Spokojenost uživatelů s operativní podporou při operacích či vyšetřování

– Procento zpráv zaslaných v síti SIENA, které byly sdíleny s Europolem, z celkového počtu zpráv zaslaných členskými státy

– Objem a kvalita informací zaslaných jednotlivými členskými státy v poměru k celkovému objemu a kvalitě informací zaslaných členskými státy

– Počet vyšetřování vedených za pomoci Europolu

– Počet poskytnutých hlášení o výskytu (cross-match reports)

– Počet vypracovaných zpráv s operativní analýzou

– Počet společných vyšetřování, konkrétně počet společných vyšetřovacích týmů, kterým Europol poskytl pomoc

– Počet žádostí v síti SIENA a informačních hlášení zaslaných Europolem externím partnerům

– Počet žádostí v síti SIENA a informačních hlášení zaslaných externími partnery do Europolu

– Počet případů zahájených v síti SIENA

– Počet podezřelých, jejichž totožnost byla zjištěna, kteří byli zatčeni a stíháni v členských státech

– Počet akcí technické anebo forenzní podpory (včetně akcí na místě)

– Počet vyškolených pracovníků

– Kvalita strategických produktů (přesnost, rozsah, analytická metoda)

V oblasti vzdělávání a výcviku:

– Počet analýz potřeb

– Počet produktů pro zajištění kvality

– Počet společných učebních osnov

– Počet vzdělávacích (a internetových vzdělávacích) modulů

– Počet uskutečněných kurzů

– Počet uspořádaných výměn

– Spokojenost uživatelů

Pro hodnocení významu činnosti Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) mohou být použity tyto hlavní ukazatele:

– Rozsah, v němž se EC3 podílí na rozbíjení kyberkriminálních sítí prostřednictvím úspěšných přeshraničních operací, které koordinuje anebo podporuje (na základě počtu podezřelých, jejichž totožnost byla zjištěna, kteří byli zatčeni a stíháni a počtu zjištěných obětí)

– Strategický anebo operativní význam posouzení hrozeb a rizik nebo prognóz trendů, které vydává EC3, jak na úrovni EU, tak pro členské státy

– Zvýšení počtu pracovníků (donucovacích orgánů či jiných), kteří byli speciálně proškoleni v oblasti kyberkriminality

– Rozsah používání nových technologických nástrojů, k jejichž vytvoření dalo EC3 podnět, které koordinovalo nebo vyvinulo, při operacích EC3 anebo členských států

– Rozsah, v jakém iniciativy partnerství veřejného a soukromého sektoru zjednodušily činnosti EC3

– Celková míra spokojenosti členských států se všemi produkty a službami EC3

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Reforma Europolu je součástí širšího procesu plnění cíle „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ stanoveného Stockholmským programem. Jelikož tento program považuje Europol za jeden z prostředků k dosažení uvedeného cíle, požaduje, aby se stal „centrem pro výměnu informací mezi donucovacími orgány členských států, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva“. Na úloze Europolu jako podpory donucovacích orgánů v členských státech a jeho celkovém směřování se proto musí jednoznačně shodnout orgány EU.

Na základě Lisabonské smlouvy a společného prohlášení o regulačních agenturách budou zároveň činnosti Europolu pravidelně kontrolovány Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty a tato agentura bude řízena podle pravidel platných pro všechny decentralizované agentury EU.

Pokud jde o ochranu údajů, je nezbytné sladit pravidla ochrany údajů v Europolu s ostatními nástroji ochrany údajů a posílit právo přístupu jednotlivců k osobním údajům, které se jich týkají, a to zavedením alternativního postupu pro kontrolu zákonnosti zpracovávání osobních údajů.

Zvýšením úrovně vzdělávání a výcviku donucovacích orgánů, kterou tento návrh přinese, dojde ke zlepšení úrovně policejní činnosti v EU, prohloubení vzájemné důvěry donucovacích orgánů a posílení společné kultury v oblasti prosazování práva, čímž se zefektivní reakce EU na společné bezpečnostní problémy.

Zatímco dochází k nárůstu kyberkriminality, jež se projevuje ve stále složitějších formách, neměla EU před zřízením EC3 odpovídající kapacitu pro boj proti tomuto druhu trestné činnosti. Kromě skutečnosti, že se jedná o velmi komplexní jev, jež se rychle vyvíjí a vyžaduje vysokou úroveň technických znalostí pro porozumění jeho rysům a způsobům fungování, je důvodem i nedostatek informací. Aby dokázala EU lépe reagovat na kyberkriminalitu jako na jev ze své podstaty přeshraniční, a tedy vyžadující spolupráci, musí členské státy sdílet vysoce odborné znalosti získané na vnitrostátní i unijní úrovni.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Spolupráce v oblasti prosazování práva v EU není možná bez efektivní výměny operativních a jiných informací o trestné činnosti mezi vnitrostátními donucovacími orgány a dalšími příslušnými subjekty uvnitř i vně EU. Přístup k relevantním a aktuálním informacím, jejich sdílení a analýza jsou zásadní pro účinnost boje proti trestné činnosti. Europol je v ideálním postavení k tomu, aby podporoval spolupráci v této oblasti a zaručil koordinaci na úrovni EU.

Vnitrostátní policejní složky samotné nedokážou úspěšně předcházet přeshraniční trestné činnosti ani proti ní bojovat. Je proto nezbytná koordinace a spolupráce se zúčastněnými stranami ze soukromé i veřejné sféry v celé EU. Europol je jedinou agenturou EU, která donucovací orgány členských států podporuje v tomto úsilí. V boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti jim nabízí jedinečné operační (např. analýzy trestné činnosti či forenzní a operační podporu při přeshraničních vyšetřováních). Současná právní úprava však Europolu neumožňuje fungovat s plnou účinností a nabízet členským státům potřebné, komplexní a aktuální nástroje. Změnu této legislativní úpravy lze provést pouze legislativní reformou na úrovni EU. Nemůže se uskutečnit na národní, regionální nebo místní úrovni, ani ji Europol nemůže sám vyřešit vnitřním opatřením.

Lisabonská smlouva kromě toho volá po vytvoření mechanismu parlamentní kontroly činností Europolu a společné prohlášení o decentralizovaných agenturách vyžaduje, aby byl Europol řízen stejným způsobem jako ostatní agentury EU. Je proto nezbytný legislativní zásah ze strany EU.

Přidaná hodnota ze zapojení EU do vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů spočívá v zajištění koordinovaného postupu při rozvíjení a uskutečňování těchto vzdělávacích činností. Ať členské státy na vnitrostátní úrovni, nebo akademie CEPOL na úrovni EU již vyvíjejí v této oblasti značné úsilí. Jak však vysvětluje doprovodné sdělení o evropském systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, je třeba pracovat ještě usilovněji, např. zajistit, aby vzdělávání a výcvik odpovídaly potřebám, pokud jde o druhy trestné činnosti prioritní pro EU, a zaručit jednotný přístup ke vzdělávání a výcviku na úrovni EU vyhovující nejvyšším normám kvality.

Zřizuje se Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, jehož cílem je překonávat četné překážky bránící účinnému vyšetřování kyberkriminality a stíhání pachatelů na úrovni EU. V celkové strategii EU se jedná o zásadní krok ke zlepšení kybernetické bezpečnosti a k tomu, že se z kyberprostoru stane prostor práva, kde jsou díky spolupráci všech aktérů zaručena lidská práva a základní svobody.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení rozhodnutí Rady o zřízení Europolu, provedené externí organizací, přineslo užitečné podněty pro zlepšení účinnosti Europolu. Potvrdilo, že Europol je dobře fungující agenturou s přínosem pro operativní činnost i pro bezpečnost evropských občanů. V hodnocení byla však zjištěna řada oblastí, které potřebují zlepšení. Konzultace s externími zúčastněnými stranami o reformě této agentury a četné výroční a zvláštní zprávy Europolu pomohly jasněji pochopit, co je třeba v Europolu změnit. Opakovaně se objevovaly tyto záležitosti: nedostatek informací poskytovaných členskými státy, právní omezení přímé spolupráce se soukromými subjekty a nepružný právní režim pro spolupráci s třetími stranami (který bude třeba změnit s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost).

V širším kontextu se jako zásadní pro úspěch boje proti přeshraniční trestné činnosti ukázal přístup donucovacích orgánů k důležitým a aktuálním informacím o trestné činnosti a sdílení těchto informací. To potvrzuje zavedení mnoha opatření EU (např. prümského rozhodnutí a rámcového rozhodnutí na podnět Švédska).

Pokud jde o vzdělávání a výcvik, vychází doprovodné sdělení o evropském systému vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů z rozboru provedeného v roce 2012 akademií CEPOL a z rozsáhlých konzultací s odborníky z členských států a agentur působících v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Závěry poukazují na nutnost koordinovanějšího přístupu, jehož součástí by měla být podstatná úloha agentury EU jako hlavního motoru a koordinátora zavádění tohoto systému, a to v úzké spolupráci s dalšími agenturami a vnitrostátními školicími zařízeními. Fungováním akademie CEPOL se zabývalo pětileté hodnocení dokončené v roce 2011 a externí studie, kterou zadala Komise s cílem jejího využití při přípravě posouzení dopadů. Z výsledků vyplynuly tyto potřeby: důkladnější vzdělávání o evropských rozměrech policejní činnosti, lepší koordinace akademie CEPOL s členskými státy a dalšími agenturami a zlepšení správy a struktury akademie CEPOL.

Vzhledem k technické náročnosti vybavení nezbytného ke komplexnímu potírání kyberkriminality je zjevné, že obvyklé způsoby vyšetřování tohoto typu trestné činnosti nedostačují. Bez poskytnutí vysoce kvalitního počítačového vzdělání pracovníkům donucovacích orgánů, aby porozuměli používaným složitým technologiím a novým formám elektronické kriminalistiky, a bez schopnosti držet krok s rychlým vývojem technologií a modi operandi pachatelů kybernetických trestných činů bude schopnost EU plnohodnotně potírat kybernetickou trestnou činnost stále zaostávat. Na rychle se měnící technologie musí reagovat rychlý vývoj technických nástrojů, které se budou používat v boji proti kyberkriminalitě, a pružní pracovníci, kteří staví na předchozích znalostech a zkušenostech.

1.5.4.     Slučitelnost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Nařízení o Europolu, kterým se Europol stává centrem pro výměnu operativních informací o trestné činnosti, přispěje ke splnění cíle „Otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ stanoveného Stockholmským programem. Ze sloučení operativní a vzdělávací složky do jedné agentury budou vzájemně těžit obě tyto složky, a tak se zefektivní operativní účinnost a zvýší význam evropského vzdělávání a výcviku pro praxi.

Efektivní Europol bude vedle toho vybaven k pomoci při dosahování cílů stanovených ve sdělení Komise s názvem „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ a obecně přispěje k policejní spolupráci v EU.

Navrhovaný způsob řízení Europolu zvyšuje celkovou jednotnost modelu řízení agentur EU, který je vyložen ve společném prohlášení o decentralizovaných agenturách. Zavedením parlamentní kontroly nad činností Europolu a nových způsobů spolupráce s třetími zeměmi splní Europol požadavky Lisabonské smlouvy (která ke sjednávání mezinárodních dohod o sdílení informací zmocňuje Komisi, a nikoli Europol).

Cílem návrhu je také jasně vymezit pravomoci Europolu, zamezit zdvojování činností prováděných jinými agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí a zefektivnit spolupráci těchto agentur s Europolem. V zájmu posílení tohoto procesu by se kroky navrhované tímto nařízením (např. žádání členských států o zahájení trestního vyšetřování, informování Eurojustu) měly časem promítnout do právního základu dalších agentur (např. Eurojustu).

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

þ Časově neomezený návrh/podnět

– Zaváděcí fáze od roku 2013 pro Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě a od roku 2015 pro reformu Europolu a začlenění vzdělávacích činností,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[49]

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– þ  subjektům zřízeným Evropskou unií[50]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Údaje o finančních a lidských zdrojích byly vypočteny sečtením odhadované celkové částky, naplánované na potřeby Europolu až do roku 2020, s dalšími finančními potřebami nezbytnými pro realizaci navrhovaného širšího mandátu Europolu popsaných v tomto návrhu, včetně vzdělávání a výcviku.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Sledovat a hodnotit činnosti Europolu bude důležité pro zajištění účinnosti této agentury. V souladu se společným prohlášením o decentralizovaných agenturách EU stanoví Europol u činností obsažených v pracovním programu klíčové ukazatele výkonnosti. Ty budou použity k měření činností Europolu ve výroční zprávě o činnosti.

Kromě dodržování obecných pravidel pro řízení agentur bude Europol také vypracovávat výroční zprávu, která poskytne prostor i pravidelnému celkovému hodnocení zadávanému Komisí vždy po pěti letech.

Za účelem pravidelného sledování, jak členské státy poskytují informace, bude Europol každý rok podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě o počínání jednotlivých členských států. Tyto zprávy budou obsahovat zvláštní kvantitativní a kvalitativní ukazatele a zobrazovat trendy.

Návrh stanoví pravidla pro kontrolu činností Europolu ze strany Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jejímž hlavním cílem je kontrola provádění pracovního programu Europolu a plnění rozpočtu.

Za dohled nad správním a provozním řízením agentury účinně využívajícím rozpočet odpovídá správní rada Europolu.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Činnost zločinců je v současné době mnohem složitější a rozmanitější než kdykoli dříve a oproti minulosti se odehrává v mnohem mezinárodnějším rozsahu. Rozsáhlé zločinecké a teroristické sítě představují vážnou hrozbu jak pro vnitřní bezpečnost EU, tak pro bezpečnost jejích občanů. Trestná činnost se zaměřuje na více druhů produktů, má více podob a je ve stále větší míře přeshraniční povahy. Vnitrostátní donucovací orgány nemohou již fungovat izolovaně a musí spolupracovat navzájem i s Europolem jako centrem EU pro informace o trestné činnosti. Aby Europol mohl plnit nové úkoly a vyhověl požadavkům nového nařízení, potřebuje další zaměstnance. Příležitosti k přesunům v rámci stávajícího okruhu zaměstnanců byly plně využity. Nebudou-li požadovaná nová pracovní místa poskytnuta, následkem bude trvalé porušování platných právních předpisů Unie a ohrožení úrovně vnitřní bezpečnosti v EU.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Na Europol se budou vztahovat následující kontroly: rozpočtová kontrola, interní audit, výroční zprávy Evropského účetního dvora, výroční absolutorium za plnění rozpočtu EU a případně šetření prováděná úřadem OLAF kontrolující správné využívání zdrojů přidělených agenturám. Podle článku 228 Smlouvy podléhá činnost Europol také dohledu veřejného ochránce práv. Tyto správní kontroly poskytují četné procesní záruky zaručující zohlednění zájmů zúčastněných stran.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu vztahuje bez omezení nařízení (ES) č. 1073/1999, jak je stanoveno v článku 21 tohoto nařízení.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

· Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh  výdaje || Příspěvek

Počet [Položka………………………...……….] || RP/NRP ([51]) || zemí ESVO[52] || kandidátských zemí[53] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || RP/NRP || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

· Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje[54]

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh  výdaje || Příspěvek

Počet [Položka………………………...……….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 18.02YYYY: Europol || Rozdíl || NE || NE || NE || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 3 || Bezpečnost a občanství

Europol || || || Rok 2015[55] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Hlava 1 || Závazky || (1) || || || || || || ||

Platby || (2) || || || || || || ||

Hlava 2 || Závazky || (1a) || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || ||

Hlava 3 || Závazky || (3a) || || || || || || ||

|| Platby || (3b) || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro EUROPOL[56] [57] || Závazky || =1+1a +3a ||  99,675 ||  100,667 ||  102,657 ||  104,689 ||  106,760 ||  108,874 ||  623,322

Platby || =2+2a +3b ||  99,675 ||  100,667 ||  102,657 ||  104,689 ||  106,760 ||  108,874 ||  623,322

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní náklady

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: Vnitřní věci ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 0,615 || 3,690

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,038 || 0,288 || 0,288 || 0,038 || 0,288 || 0,288 || 1,228

CELKEM GŘ VNITŘNÍ VĚCI || Prostředky || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 4,918

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 0,653 || 0,903 || 0,903 || 4,918

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 100,328 || 101,570 || 103,560 || 105,342 || 107,663 || 109,777 || 628,240

Platby || 100,328 || 101,570 || 103,560 || 105,342 || 107,663 || 109,777 || 628,240

Dopad na výdaje evropského inspektora ochrany údajů || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Ÿ Lidské zdroje || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,111 || 0,666

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,139 || 0,142 || 0,145 || 0,148 || 0,150 || 0,153 || 0,877

EIOÚ CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,250 || 0,253 || 0,256 || 0,259 || 0,261 || 0,264 || 1,543

3.2.2.     Odhadovaný dopad na prostředky agentury

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM ||

Druh[58] || Průměrné náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Počet || Náklady || Celkový počet || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[59] Fungovat jako hlavní centrum podpory pro operace v oblasti prosazování práva a odborné znalosti v této oblasti || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Podpora přeshraničního vyšetřování poskytováním operativních informací a zpráv o operačních analýzách; koordinace společných operací || 0,009 || 3800 || 31,244 || 3509 || 31,582 || 3560 || 32,041 || 3600 || 32,400 || 3660 || 32,941 || 3745 || 33,704 || 21874 || 193,912 ||

– Výstup || Poskytování platforem pro specializované oblasti a znalostní produkty a šíření průkopnických technik boje proti trestné činnosti || 0,163 || 50 || 7,811 || 48 || 7,895 || 49 || 8,010 || 50 || 8,100 || 51 || 8,235 || 52 || 8,426 || 300 || 48,477 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 39,055 || || 39,477 || || 40,051 || || 40,501 || || 41,177 || || 42,131 || || 242,390 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 Fungovat jako centrum EU pro informace o kriminalitě || ||

– Výstup || Strategická posouzení hrozeb plynoucích ze závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu || 0,298 || 45 || 12,888 || 44 || 13,027 || 44 || 13,217 || 45 || 13,365 || 46 || 13,588 || 47 || 13,903 || 271 || 79,988 ||

– Výstup || Poskytování účinných a bezpečných nástrojů pro výměnu informací a komunikačních kanálů členským státům || 0,672 || 20 || 12,888 || 19 || 13,027 || 20 || 13,217 || 20 || 13,365 || 20 || 13,588 || 21 || 13,903 || 120 || 79,988 ||

– Výstup || Zvýšení analytické kapacity zdokonalením analytických systémů a specializací zaměstnanců || 0,554 || 25 || 13,279 || 24 || 13,423 || 25 || 13,617 || 25 || 13,771 || 25 || 14,001 || 26 || 14,325 || 150 || 82,416 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || 39,055 || || 39,477 || || 40,051 || || 40,501 || || 41,177 || || 42,131 || || 242,390 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 Koordinovat politiku EU v oblasti vzdělávání a výcviku pracovníků donucovacích orgánů, poskytovat vzdělávání a výcvik na úrovni EU, pořádat výměny || ||

– Výstup || Produkty pro zajištění koordinace a kvality a stanovení potřeb || 0,222 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 6 || 1,301 || 36 || 7,807 ||

– Výstup || Společné učební osnovy, vzdělávací moduly, e-learningové moduly || 0,108 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 18 || 1,899 || 108 || 11,393 ||

– Výstup || Počet uskutečněných kurzů || 0,038 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 135 || 5,121 || 810 || 30,728 ||

– Výstup || Počet zorganizovaných výměn || 0,003 || 415 || 1,245 || 145 || 0,434 || 196 || 0,587 || 248 || 0,743 || 300 || 0,901 || 354 || 1,063 || 1658 || 4.971 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || || 9,566 || || 8,755 || || 8,908 || || 9,064 || || 9,222 || || 9,384 || || 54,899 ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4 Posílit kapacitu EU v boji proti kriminalitě s cílem zabránit poškozování občanů a podniků a ztrátám v hospodářství EU || ||

– Výstup || Podpora členských států při vyšetřování za účelem rozbití kyberkriminálních sítí || 1,237 || 2 || 4,500 || 2 || 4,860 || 2 || 5,117 || 2 || 5,484 || 3 || 5,695 || 3 || 5,711 || 14 || 31,367 ||

– Výstup || Výměna informací mezi všemi zúčastněnými stranami a syntéza dat || 0,516 || 4 || 3,750 || 4 || 4,049 || 5 || 4,265 || 5 || 4,570 || 5 || 4,745 || 5 || 4,759 || 28 || 26,138 ||

– Výstup || Vytváření celoevropských strategických posouzení, vývoj forenzních nástrojů, školení o partnerství veřejného a soukromého sektoru || 0,344 || 6 || 3,750 || 6 || 4,049 || 7 || 4,265 || 7 || 4,570 || 8 || 4,745 || 8 || 4,759 || 42 || 26,138 ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || || 12,000 || || 12,958 || || 13,647 || || 14,624 || || 15,185 || || 15,229 || || 83,643 ||

NÁKLADY CELKEM || || 99,675 || || 100,667 || || 102,657 || || 104,689 || || 106,76 || || 108,874 || || 623,322 ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

– þ  Návrh/podnět vyžaduje použití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

– Předpoklad: změna počtu zaměstnanců v polovině roku

– V těchto údajích jsou započteny úspory v období 2015–2020 plynoucí ze začlenění akademie CEPOL do Europolu ve výši 14 pracovních míst pro dočasné zaměstnance, tj. 10,1 milionu EUR.

Počet zaměstnanců

|| Rok 2015[60] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Úředníci (AD) || || || || || ||

Úředníci (AST) || || || || || ||

Smluvní zaměstnanci || 106 || 106 || 106 || 106 || 106 || 106

Dočasní zaměstnanci || 502 || 497 || 492 || 492 || 496 || 500

Vyslaní národní odborníci || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5 || 45,5

CELKEM || 653,5 || 648,5 || 643,5 || 643,5 || 647,5 || 651,5

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| Rok 2015[61] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Úředníci (AD) || || || || || || ||

Úředníci (AST) || || || || || || ||

Smluvní zaměstnanci || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 7,420 || 44,520

Dočasní zaměstnanci || 65,107 || 65,435 || 64,780 || 64,452 || 64,714 || 65,238 || 389,726

Vyslaní národní odborníci || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 3,549 || 21,294

CELKEM || 76,076 || 76,404 || 75,749 || 75,421 || 75,683 || 76,207 || 455,540

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5 || 3,5

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || ||

Ÿ Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek)[62]

18 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 2 || 2 || 2 || 2 || 2 || 2

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || ||

XX 01 04 yy[63] || – v ústředí[64] || || || || || ||

– při delegacích || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO a ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || ||

CELKEM || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5,5 || 5.5

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly či budou vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ. Řízení této akce nepovede ke zvýšení počtu zaměstnanců v řídicím GŘ.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Zastupují Komisi v řídicím orgánu agentury. Vypracovávají stanoviska Komise k ročnímu pracovnímu programu a sledují jeho provádění. Sledují plnění rozpočtu. Jeden úředník je pověřen dohledem nad prováděním vzdělávacích činností a pomáhá při jejich vytváření. Jeden úředník je pověřen dohledem nad činností Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), jeho úkolem je zejména zajistit plnění cílů tohoto centra. To zahrnuje zastupování Komise v programové radě centra. Tento úředník bude zároveň kontaktní osobou mezi EC3 a Komisí, pokud se týče jejích politik s významem pro EC3.

Externí zaměstnanci || Při plnění výše uvedených úkolů budou dva VNO poskytovat podporu úředníkům a dočasným zaměstnancům a napomáhat agentuře při rozvoji jejích činností v souladu s politikami EU, a to i prostřednictvím účasti na setkáních odborníků.

Popis postupu přepočtu na plné pracovní úvazky by měl být uveden v oddíle 3 přílohy.

3.2.3.3.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro EIOÚ

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– þ  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na dvě desetinná místa)

|| Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65 || 0.65

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)[65]

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35 || 0.35

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) || || || || || ||

XX 01 04 yy[66] || – v ústředí[67] || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, VNO a ZAP v nepřímém výzkumu) || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) || || || || || ||

Jiné rozpočtové položky (upřesněte) || || || || || ||

CELKEM || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

3.2.3.4.  Odhadované potřeby EIOÚ v oblasti ostatních správních výdajů

ŸOstatní správní výdaje || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM ||

2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 ||

Schůze || 0,082 || 0,084 || 0,085 || 0,087 || 0,089 || 0,091 || 0,517 ||

Služební cesty || 0,007 || 0,007 || 0,007 || 0,007 || 0,008 || 0,008 || 0,044 ||

Publikace/překlady || 0,050 || 0,051 || 0,052 || 0,053 || 0,054 || 0,055 || 0,315 ||

CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,139 || 0,142 || 0,145 || 0,148 || 0,150 || 0,153 || 0,877 ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[68].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– þ Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– ¨  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky k čerpání na tento rozpočtový rok 2011: || Dopad návrhu/podnětu[69]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]

Přílohy legislativního finančního výkazu

Příloha 1: Personální potřeby EC3 v období 2013–2019

Zaměstnanci – 2013

Europol přidělí EC3 5 pracovních míst a 7 volných míst. Nábor na volná pracovní místa proběhne v tomto pořadí:

– 1 analytik, platová třída AD6, na základě obecného náboru analytiků v Europolu

– 3 odborníci, AD6, Cyborg, Twins, Terminal

– 2 odborníci, AD6, syntéza dat

– 1 samostatný specialista, AD7, kriminalistická expertiza

Centru by mohl být přidělen jeden VNO (stále v jednání).

2013 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza dat || Operace || Řízení || CELKEM

Základní scénář 2012 DZ || 4 || 1 || 1 || 1 || 17 || 1 || 25

Základní scénář 2012 VNO || || 1 || || || 5 || || 6

převedení DZ || || || +1 || || || +3 || +4

převedení VNO || || || +1 || || || || +1

převedení volných pracovních míst || || || +1 || +2 || +4 || || +7

noví VNO || || +1 || || || || || +1

DZ CELKEM 2013 || 4 || 1 || 3 || 3 || 21 || 4 || 36

VNO CELKEM 2013 || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2014

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo pokrýt potřeby EC3 na rok 2013, požaduje se na rok 2014 17 pracovních míst pro dočasné zaměstnance. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2. Těchto 17 pracovních míst je rozděleno takto (podle platových tříd):

– 11 AD5: syntéza dat – 1, operace – 7, spolupráce a komunikace – 2, vzdělávání – 1

– 3 AD6: kriminalistická expertiza – 3

– 2 AD7: řízení – 1, strategie – 1

– 1 AD12: řízení – 1

2014 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

Základní scénář DZ || 4 || 1 || 3 || 3 || 21 || 4 || 36

Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || +1 || +2 || +4 || +1 || +7 || +2 || +17

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 5 || 3 || 7 || 4 || 28 || 6 || 53

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2015

V roce 2015 se požaduje 21 pracovních míst. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2.

Těchto 21 pracovních míst je rozděleno takto (podle platových tříd):

– 19 AD5: operace – 10, spolupráce a komunikace – 1, výzkum – 1, syntéza dat – 7

– 1 AD6: strategie – 1

– 1 AD7: kriminalistická expertiza – 1

2015 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

Základní scénář DZ || 5 || 3 || 7 || 4 || 28 || 6 || 53

Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || +1 || +1 || +2 || +7 || +10 || || +21

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 6 || 4 || 9 || 11 || 38 || 6 || 74

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2016

Na rok 2016 se požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2.

Tato 4 pracovní místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd):

– 4 AD5: operace – 2, kriminalistická expertiza – 1, strategie – 1

2016 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

Základní scénář DZ || 6 || 4 || 9 || 11 || 38 || 6 || 74

Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || +1 || || +1 || || +2 || || +4

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 7 || 4 || 10 || 11 || 40 || 6 || 78

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2017

Na rok 2017 se požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2.

Tato 4 pracovní místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd):

– 4 AD5: operace – 3, spolupráce – 1

2017 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

Základní scénář DZ || 7 || 4 || 10 || 11 || 40 || 6 || 78

Základní scénář VNO || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || || +1 || || || +3 || || +4

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 7 || 5 || 10 || 11 || 43 || 6 || 82

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2018

Na rok 2018 se požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2.

Tato 4 pracovní místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd):

– 3 AD5: operace – 3

– 1 AD6: kriminalistická expertiza – 1

2018 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

DZ CELKEM || 7 || 5 || 10 || 11 || 43 || 6 || 82

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || || || +1 || || +3 || || +4

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 7 || 5 || 11 || 11 || 46 || 6 || 86

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Zaměstnanci – 2019

Na rok 2019 se požadují 4 pracovní místa. Podrobné zdůvodnění viz příloha 2.

Tato 4 pracovní místa jsou rozdělena takto (podle platových tříd):

– 4 AD5: operace – 2, syntéza dat – 1, vzdělávání – 1

2019 || Strategie a prevence || Spolupráce a komunikace || V a V, kriminalistická expertiza a vzdělávání || Syntéza údajů || Operace || Řízení || CELKEM

DZ CELKEM || 7 || 5 || 11 || 11 || 46 || 6 || 86

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Další DZ || || || +1 || +1 || +2 || || +4

Další VNO || || || || || || ||

DZ CELKEM || 7 || 5 || 12 || 12 || 48 || 6 || 90

VNO CELKEM || || 2 || 1 || || 5 || || 8

Příloha 2: Podrobné zdůvodnění personálních potřeb EC3

Operativní oblasti EC3

1.           SYNTÉZA DAT

Definice

Syntéza dat je novou funkcí v rámci Europolu nezbytnou pro zprovoznění EC3. Komise i společnost Rand ji považují za zásadní pro úspěch EC3.

Ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu Komise uvedla:

„Centrum by jako styčný informační orgán zajišťovalo shromažďování informací o kyberkriminalitě z celé řady veřejných, soukromých a otevřených zdrojů, a rozšiřovalo by tak dostupné policejní údaje“. Rada ve svých závěrech poznamenává, že by mělo být „kontaktním místem pro boj proti kyberkriminalitě v Unii a přispěje k rychlejším reakcím v případě kybernetických útoků“.

Služby

Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro syntézu dat lze seskupit následovně: U každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby:

1.           NOVÝ ÚKOL – vyplňovat stávající mezery v informacích, které poskytují subjekty odpovědné za kybernetickou bezpečnost a boj proti kyberkriminalitě. Jedním úkolem bude posílit povinnost hlásit kybernetické trestné činy vnitrostátním donucovacím orgánům.

2.           NOVÝ ÚKOL – poskytnout členským státům přehled o důležitých případech a vyšetřováních v EU s cílem maximalizovat účinek koordinace preventivních činností či koordinace při vyšetřování a co nejvíce omezit investované zdroje.

3.           NOVÝ ÚKOL – proaktivně sledovat prostředí, identifikovat nové hrozby, jakmile se objeví, a následně informovat zúčastněné strany.

4.           NOVÝ ÚKOL – poskytovat nepřetržitou asistenční službu (24/7) donucovacím orgánům členských států.

5.           NOVÝ ÚKOL – koordinovat činnosti Europolu a skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT) s cílem zintenzívnit výměnu informací s touto skupinou.

Zdroje

Pro plnění funkce syntézy dat nemá Europol zaměstnance s požadovaným specifickým profilem. Proto musela být této složce EC3 udělena priorita na roky 2014 a 2015. V roce 2013, dokud nebude dosaženo plného počtu zaměstnanců, se použijí náhradní řešení pro vytvoření základní služby syntézy dat. Nepůjde o dlouhodobé řešení ani tak nemůže být dosaženo optimální služby, kterou od EC3 očekává Komise, Rada, členské státy a ostatní zúčastněné strany.

2014 (+ 1 AD5) = 4 dočasní zaměstnanci (DZ)

V roce 2014 se pracovníci syntézy dat zaměří na výše uvedené úkoly č. 1, 4 a 5. Zahájí se plnění úkolů č. 2 a 3, které se však budou vykonávat v plném rozsahu až v roce 2015.

2015 (+ 7 AD5) = 11 DZ

Další zaměstnanci požadovaní pro rok 2015 jsou minimem nutným k tomu, aby tato klíčová služba dosáhla přijatelné úrovně. Dodateční zaměstnanci požadovaní pro rok 2015 umožní službě syntézy dat fungovat v plném provozu. Tito zaměstnanci pomohou zajistit plnění minimálních požadavků Komise a Rady. Vzhledem k tomu, že syntéza údajů má fungovat v nepřetržitém provozu, je pro jeho zajištění třeba 8 pracovníků (v přepočtu na plné pracovní úvazky, FTE) a jeden vedoucí týmu. Zbývající 2 FTE se zaměří na úkoly č. 1, 2 a 3.

2016–2019 (+ 1 AD5) = 12 DZ

Cíl je dosáhnout počtu 12 dočasných zaměstnanců v roce 2019 s cílem zajistit řádnou podporu všem úkolům a již těžit z nárůstu objemu informací o kyberkriminalitě.

2.           OPERACE

Definice

Služba operací koordinuje citlivé přeshraniční operace (nebo vyšetřování), poskytuje podporu a provádí operativní analýzy, technické zkoušky a digitální forenzní zkoušky jak v laboratoři, tak v terénu.

Při společných vyšetřováních případů kyberkriminality nabízí technické, analytické a forenzní odborné znalosti vysoké úrovně, napomáhá dosažení co nejlepšího výsledku a usnadňuje kontakty s donucovacími orgány mimo EU.

V úzké spolupráci s Eurojustem a Interpolem poskytuje podporu složitým mezinárodním případům a koordinuje je, a to s cílem zabránit překrývání a zdvojování úsilí útvarů pro boj proti kyberkriminalitě v členských státech a partnerských zemích.

Služby

Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro operace lze seskupit následovně. U každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby:

1.           ZLEPŠENÍ – analýzy informací uchovávaných EC3 s cílem podporovat operace členských států a zjednodušit poskytování operativního zpravodajství. Cílem je pomáhat při citlivých vyšetřováních a operacích a složitých mezinárodních případech a podporovat společné vyšetřovací týmy.

2.           ZLEPŠENÍ – technická pomoc poskytovaná členským státům na místě nebo z ústředí Europolu. Tuto pomoc lze poskytnout s využitím přenosného zařízení, které analytikům anebo specialistům umožní poskytovat při probíhajícím vyšetřování přímou kriminalistickou podporu. Také lze využít kyberkriminalistickou laboratoř v ústředí Europolu.

3.           ZLEPŠENÍ – koordinace operací pořádáním schůzek, podpora společných vyšetřovacích týmů a pomoc při plnění priorit platformy EMPACT v oblasti kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí na internetu a podvodů s platebními kartami.

Zdroje

2014 (+ 7 AD5) = 28 DZ

2015 (+ 10 AD5) = 38 DZ

2016–2019 ( +10 AD5) = 48 DZ

Při přidělování zdrojů na operace nedošlo k významnému odchýlení od studie proveditelnosti, kterou provedla společnost RAND Europe. Tato studie se stala základem sdělení Komise o zřízení EC3. Podle společnosti RAND je přidělení zdrojů na konci roku 2014 v podstatě podmíněno rozsahem kyberkriminality a počtem případů, při kterých se poskytuje pomoc.

Vedle toho, že tok informací, které plynou prostřednictvím aplikace Europolu pro bezpečnou síť pro výměnu informací (SIENA), se během posledních dvou let výrazně zvýšil, z trendů využívání údajů v síti SIENA jasně vyplývá, že dochází k mírnému nárůstu žádostí zasílaných a přijímaných Europolem (14 %) a k významnému zvýšení počtu citlivých operací, při kterých Europol pomáhá prostřednictvím analytických pracovních souborů TWINS, TERMINAL a CYBORG (62 %). Zvýšení kapacit se skutečně jeví nezbytné k tomu, aby specializované útvary měly dostatečné personální obsazení zaručující potřebné vysoce kvalitní zpravodajské analýzy kyberkriminality.

V roce 2012 pracovalo 17 dočasných zaměstnanců (DZ) na 44 citlivých operacích a řešilo 2593 operativních žádostí. Ve výsledném poměru je to méně než jeden DZ na dvě citlivé operace a 153 operativních žádostí. Tuto situaci částečně řeší 4 noví DZ v roce 2013, ale protože počet případů roste a citlivé operace vyžadují stálou podporu po dobu 6 až 24 měsíců, má útvar operací stále nedostatek zaměstnanců.

V tabulce níže se uvádí prognóza míry podpory poskytované útvarem operací až do roku 2019 za předpokladu, že počet žádostí poroste stejným tempem a že se počet citlivých operací ustálí od roku 2014 na přibližně 100.

|| 2012 || 2013 || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019

Počet DZ || 17 || 21 || 28 || 38 || 40 || 43 || 46 || 48

Počet žádostí || 2593 || 2956 || 3369 || 3841 || 4379 || 4992 || 5691 || 6488

Poměr žádost/DZ || 153 || 141 || 120 || 101 || 109 || 116 || 124 || 135

Počet citlivých operací || 44 || 71 || 100 || 100 || 100 || 100 || 100 || 100

Poměr DZ/citlivé operace || 0,39 || 0,29 || 0,28 || 0,38 || 0,40 || 0,43 || 0,46 || 0,48

Tato tabulka ukazuje, že nárůst počtu zaměstnanců nijak významně nezvýší operativní podporu. Podpora se bude převážně pohybovat na přiměřené úrovni. Vzhledem k tomu, že citlivá operace vyžaduje neustálou pomoc po 6 až 24 měsíců, budou se po přijetí případu dodržovat priority stanovené ve všech oblastech působnosti EC3. Bude tak možno poskytovat základní služby případům, které za normálních okolností nepotřebují plnou podporu.

Stojí za to uvést, že pokud by se použil postup uvedený ve studii proveditelnosti společnosti RAND a počet pracovníků útvaru operací v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) se zvyšoval v poměru k nárůstu pracovní zátěže v souvislosti s kyberkriminalitou, v roce 2014 by přesáhl 70 DZ.

Europol, který chce splnit očekávání občanů EU v době rozpočtových úsporných opatření, požaduje 48 DZ navýšených o dva až šest VNO v roce 2019 (v závislosti na schopnostech členských států), což se vzhledem k výše uvedenému jeví jako velmi rozumné.

Požadují se pracovní místa specialistů a analytiků ve všech oblastech působnosti EC3.

Neoperativní oblasti EC3

Jádrem EC3 je sice operativní činnost, ale Komise a Rada podtrhly potřebu zahájit širší spolupráci v boji proti kyberkriminalitě nejen s příslušnými orgány, ale i dalšími veřejnými a soukromými subjekty.

Rada ve svých závěrech

„ZDŮRAZŇUJE význam zajištění toho, aby Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě úzce spolupracovalo s ostatními příslušnými agenturami a subjekty, jako je Eurojust, Evropská policejní akademie (CEPOL), Interpol, Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a širší společenství zahrnující skupinu pro reakci na počítačové hrozby (CERT), a rovněž se soukromým sektorem za účelem rozšíření obzorů a výměny osvědčených postupů v praxi, pokud jde o kyberkriminalitu v Evropě;

ZDŮRAZŇUJE potřebu zajistit, aby Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě úzce spolupracovalo se stávajícími fóry Unie zabývajícími se s kyberkriminalitou, podporovalo činnosti těchto fór a využívalo jejich odborných znalostí.“

3.           VÝZKUM A VÝVOJ, KRIMINALISTICKÁ EXPERTIZA a VZDĚLÁVÁNÍ

Definice

Předmětem činnosti útvaru pro výzkum a vývoj, kriminalistickou expertizu a vzdělávání je výzkum analýz technologických hrozeb, sledování ohrožených míst (vulnerability scanning), statická forenzní analýza, osvědčené postupy, vzdělávání a vytváření nástrojů. Útvar koordinuje nákladově efektivní postup s cílem využít součinnosti s ostatními subjekty, jako je Společné výzkumné středisko EU.

Rozvíjí kapacity v oblasti digitální kriminalistiky a souvisejících oblastech s cílem využít je při vyšetřováních vedených členskými státy.

V úzké spolupráci s akademií CEPOL a skupinou ECTEG, jakož i se soukromými společnostmi a výzkumnými subjekty vytváří a poskytuje vzdělávání o kyberkriminalitě.

Služby

Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro výzkum a vývoj, kriminalistickou expertizu a vzdělávání lze seskupit následovně. U každé služby je uvedeno, zda jde o nový úkol Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby:

1.           NOVÝ ÚKOL – shromažďování požadavků členských států na forenzní nástroje s cílem co nejlépe využít finanční prostředky EU (např. 7. rámcový program) za účelem vytvoření těchto potřebných nástrojů a jejich šíření příslušným orgánům členských států.

2.           ZLEPŠENÍ – akreditovaná forenzní služba s kapacitou nabízet nejmodernější řešení, jako je náročné dešifrování, získávání a analýza operativních informací z počítačů, digitálních zařízení nebo elektronicky uložených záznamů. Součástí služby je zvláštní síť IKT, specializované hardwarové a softwarové nástroje a pomoc při zpracovávání informací v režimu analytických pracovních souborů (AWF). Splňuje normy ISO s cílem maximalizace spolehlivosti procesů a jejich výsledku.

3.           ZLEPŠENÍ – jednotný postup pro vzdělávání a budování kapacity v členských státech s prostorem pro prohlubování základních i pokročilých znalostí o vyšetřovacích nástrojích, postupech a trendech v zájmu toho, aby všechny členské státy dokázaly řešit nárůst úkolů v této rychle se rozvíjející oblasti trestné činnosti.

4.           NOVÝ ÚKOL – nalézání osvědčených postupů týkajících se vyšetřovacích technik online a stanovování standardů pro shromažďování a zajišťování elektronických důkazů, a to ve spolupráci s Eurojustem a dalšími důležitými partnery.

Zdroje

2014 (+ 1 AD5 a 3 AD6) = 7 DZ

Kriminalistická expertiza: + 3 samostatní specialisté AD6

Forenzní podpora příslušných orgánů bude jednou z nejdůležitějších funkcí EC3. Všechny příslušné orgány mají kriminalistické laboratoře, ale u některých velmi složitých analýz často žádají Europol o pomoc. U většiny případů vyhledávají přesto pomoc zvnějšku, od specializovaných laboratoří mimo oblast prosazování práva. S odpovídajícími zdroji může EC3 tyto služby poskytovat. Kromě toho se laboratoře členských států potýkají s exponenciálním nárůstem požadavků na analýzu elektronických důkazů a to až do takové míry, že některé laboratoře zaznamenávají více než dvouleté zpoždění. Díky centralizaci dokáže laboratoř EC3 v rámci tohoto centra nabízet techniky a podávat zprávy v oblasti pokročilé kriminalistické expertizy, které poslouží jako podpora členským státům při rychlém shromažďování elektronických důkazů. Tento tým bude v zájmu poskytnutí účinnějších nástrojů vyšetřovatelům využívat pokročilých technik, které přinese evropský výzkum a vývoj. Obsluha laboratoře EC3 vyžaduje v roce 2014 tři samostatné specialisty, kteří pokryjí základní oblasti expertizy: elektronickou expertizu, mobilní expertizu, síťovou expertizu a reverzní inženýrství malwaru.

Vzdělávání: + 1 specialista AD5

Rada ve svém sdělení potvrzuje, že „Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě by mělo sloužit jako evropské kontaktní místo pro informace o kyberkriminalitě, shromažďovat odborné znalosti o kyberkriminalitě na podporu členských států při budování kapacit a poskytovat podporu pro vyšetřování kyberkriminality v členských státech“.

Přestože se vzdělávání a budování kapacit budou provádět ve spolupráci s akademií CEPOL a dalšími partnerskými orgány, k plnění těchto činností bude třeba přijmout jednoho specialistu – koordinátora vzdělávání. Jedná se o minimální personální obsazení, které umožní koordinaci rozvoje a poskytování vzdělávacích činností a iniciativ zvyšujících informovanost donucovacích a soudních orgánů a soukromých subjektů. Tento zaměstnanec také bude odpovídat za přípravu harmonizovaných postupů pro prosazování práva v oblasti kyberkriminality, aby všechny důkazy získané v jednom členském státě byly uznávány jiným členským státem a všemi soudy.

2015 (+ 1 AD5 a 1 AD7) = 9 DZ

Výzkum a vývoj: + 1 specialista AD5

Počet potenciálních projektů EU bude stále růst. Bude proto nutné přijmout dalšího specialistu, který bude nacházet iniciativy zajímavé pro EC3 a členské státy. Koordinace požadavků, které se týkají výzkumných a vývojových činností v EU v souvislosti s kyberkriminalitou, se sítí ENLETS bude zásadní pro to, aby donucovací orgány mohly využívat výsledků výzkumu v podobě spolehlivých, nákladově efektivních a rychlých nástrojů a vědomostí, a tak vyhověly rostoucí poptávce. EC3 tak dokáže navrhovat dobře připravené a užitečné projekty jako součást programu Horizont 2020. Tento pracovník také bude působit jako poradce v konsorciích V a V, protože poptávka po této funkci se zvyšuje.

Kriminalistická expertiza: + 1 samostatný specialista AD7

Nábor vysoce kvalifikovaného pracovníka povede ke zkvalitnění kriminalistických analýz. Do roku 2015 bude nutné zajistit, aby se mohlo pokračovat ve všech forenzních činnostech prováděných v laboratoři. Díky tomu budou akreditovaná forenzní řešení vysoké kvality k dispozici v roce 2015 co nejrychleji, jak to bude možné (vytvoření dešifrovací platformy, akreditace ISO 17020 pro kyberlaboratoř). Tento pracovník bude koordinovat forenzní činnosti a působit jako koordinátor pro elektronickou kriminalistickou expertizu na místě činu u důležitých kybernetických operací vyžadujících rozhodování v různých oblastech expertizy.

2016–2019: (+1 AD6 +2 AD5) = 12 DZ

Noví zaměstnanci zajistí řádnou koordinaci nových činností v oblasti vzdělávání, prohloubení forenzních činností a větší podporu projektům EU v oblasti výzkumu a vývoje.

4.           STRATEGIE, PREVENCE, SPOLUPRÁCE

Definice

Útvar pro strategii, prevenci a spolupráci se věnuje těmto oblastem: analýzy trendů, včasná varování a rozpoznávání potenciálních rizik (horizon scanning), předcházení trestné činnosti a policejní práce, strategické plánování a strategie vztahů se zúčastněnými stranami.

Vzhledem k tomu, že naprostá většina důležitých informací se uchovává mimo působnost donucovacích orgánů, pracuje tato služba na prohloubení důvěry mezi soukromým sektorem a donucovacími orgány, a to s využitím klíčových partnerství se skupinami pro reakci na počítačové hrozby (CERT) a agenturou ENISA, vojenskými a bezpečnostními složkami, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami v oblasti kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí po internetu a podvodů s platebními kartami.

Působí jako středisko pro evropské vyšetřovatele kyberkriminality, jimž umožňuje jednotně vystupovat při komunikaci s partnery z řad soukromých subjektů, vědecké obce a občanů.

Útvar pro strategii, prevenci a spolupráce staví EC3 na výhodné místo na pomezí veřejného a soukromého sektoru, které mu umožní získat lepší přehled o míře kyberkriminality ve skutečném čase i ve strategické perspektivě.

Služby

Soubor služeb poskytovaných pracovištěm pro strategii, prevenci a spolupráci lze seskupit následovně. U každé služby je uvedeno, zda se jde o nový úkol Europolu, či zda se jedná o zlepšení již poskytované služby:

1.           ZLEPŠENÍ: provádění strategických analýz prostřednictvím posouzení hrozeb týkajících se kyberkriminality v EU, pohlavního vykořisťování dětí po internetu, podvodu s platebními kartami a souvisejících internetových hrozeb; specializovaná tematická hodnocení nových trendů, kriminálních metod a podmínek usnadňujících páchání trestné činnosti; na budoucnost zaměřené sledování vývoje techniky a dalších externích oblastí s cílem identifikovat potenciální rizika, zranitelná místa a otázky podstatné pro tvůrce politik a zákonodárce.

2.           ZLEPŠENÍ: předcházení kyberkriminalitě ve spolupráci s důležitými partnery, propagace stávajících preventivních a informačních iniciativ v oblasti kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí po internetu, podvodů s platebními kartami a dalších internetových hrozeb a účast na rozvoji takových iniciativ; sledování zranitelných míst a mezer v postupech s cílem podílet se na utváření politik a na vývoji produktů bezpečných již ve fázi návrhu.

3.           ZLEPŠENÍ: navázání a rozvoj partnerství založených na důvěře v rámci společenství donucovacích orgánů (EMPACT, CIRCAMP, EUCTF, VGT); řízení operativních vazeb mezi EC3 a styčnými důstojníky Europolu v zájmu řádné komunikace a zapojení; vytvoření mezioborových sítí, do nichž budou zapojeny donucovací orgány, zástupci průmyslu, vědecká obec a organizace občanské společnosti s cílem zlepšit operativní a strategické reakce na kyberkriminalitu.

4.           NOVÝ ÚKOL: vystupovat jménem vyšetřovatelů zabývajících se kyberkriminalitou v EU: sdělovat názory, stanoviska a výsledky EU v oblasti kyberkriminality; stát se ústřednou EU pro kyberkriminalitu; koordinovat příspěvek agentur členských států EU a agentur EU ke správě internetu a prosazovat sjednocení přístupu a přijímání osvědčených postupů v oblasti boje proti kyberkriminalitě.

5.           NOVÝ ÚKOL: spravovat a vyvíjet internetovou platformu pro spolupráci (SPACE), která usnadní výměnu a sdílení strategických a technických znalostí a zkušeností mezi donucovacími orgány a soukromým sektorem v oblasti kyberkriminality, pohlavního vykořisťování dětí po internetu a podvodů s platebními kartami.

6.           NOVÝ ÚKOL: poskytovat zpravodajství na míru o nových kriminálních trendech, technickém vývoji a další důležité nové informace. Tyto informace budou těžit z aktivní spoluprací s výzkumnými ústavy, vysokoškolskými institucemi a partnery v podnicích.

K rozsáhlejšímu zvýšení zdrojů dojde, až právní rámec umožní lepší zapojení soukromých subjektů.

Zdroje

2014 (+ 2 AD5 a 1 AD7) = 8 DZ

Strategie: +1 samostatný specialista AD7

S cílem „načrtnout přesnější obraz v praxi“ je požadován 1 samostatný strategický analytik. Toto pracovní místo se podstatně liší od běžného strategicko-analytického pracovního místa v Europolu, které zpracovává především informace z oblasti prosazování práva, protože informace o kyberkriminalitě pocházejí velmi často z aktivní spolupráce se subjekty, jako jsou vysokoškolské instituce, výzkumné ústavy a pojišťovací společnosti, a používají se k prognózování trendů a hrozeb v souvislosti s kyberkriminalitou a k vytváření strategií v této oblasti. Toto pracovní místo proto vyžaduje soubor schopností značně odlišných od schopností obvykle vyžadovaných pro analytiky Europolu. Schopnost přesně analyzovat hrozby a směřovat strategii boje proti kyberkriminalitě je klíčovým faktorem pro úspěch činností EC3. Seniorní úroveň je nutná, aby tato osoba dokázala vést tým v zájmu zajištění soudržných a cílených analytických produktů odpovídající kvality.

Spolupráce: + 2 specialisté AD5

Rada ve svých závěrech také zdůvodňuje požadavek, aby zaměstnanci prováděli nezbytné činnosti v oblasti spolupráce a komunikace v EC3. Většina informací o kyberkriminalitě má původ mimo oblast prosazování práva. Jestliže si EC3 klade cíl stát se v této oblasti vzorem a přinášet přidanou hodnotu operativní činnosti, je nutné navázat pevné vazby a spolupráci s dalšími partnery zabývajícími se kyberkriminalitou. Pro plnění této činnosti se na rok 2014 požaduje 1 specialista na spolupráci.

V zájmu zjednodušení komunikace mezi specialisty na kyberkriminalitu bude muset v plném rozsahu fungovat také Bezpečná platforma pro akreditované odborníky na kyberkriminalitu (SPACE). V roce 2014 se vyžaduje jeden specialista pro správu obsahu platformy a řízení diskusí. Tento specialista se bude podílet také na pořádání akcí týkajících se kyberkriminality, včetně výroční konference Interpolu a Europolu o kyberkriminalitě.

2015 (+ 1 AD5 a 1 AD6) = 10 DZ

Strategie: + 1 samostatný specialista AD6

Vzhledem ke složité a různorodé povaze kyberkriminality je třeba přijmout dalšího pracovníka, který bude sledovat strategické spektrum a vytvářet vysoce kvalitní zprávy zaměřené na budoucnost. Tato činnost se soustředí zejména na prevenci s víceoborovým přístupem a na zapojení všech důležitých partnerů na politické i operativní úrovni. Na pokrytí této oblasti se požaduje jeden samostatný specialista AD7.

Spolupráce: + 1 specialista AD5

Až bude EC3 fungovat v plném provozu, bude přijat další specialista za účelem rozšíření rozsahu spolupráce s partnery. Jeho úkolem bude vedle rozvoje vztahů s partnery ze soukromého a veřejného sektoru i aktivní vyhledávání informací, které využije při komunikaci s různým interním a externím publikem o vykonané práci a zkušenostech EC3.

2016–2019: (+ 2 AD5) = 12 DZ

Noví zaměstnanci zlepší kvalitu a tempo vytváření produktů strategické analýzy. Budou se také podílet na zlepšení spolupráce centra s partnery.

5.           Řízení

V období od roku 2014 do roku 2019 bude třeba přijmout pouze dva další dočasné zaměstnance. Jedno z těchto pracovních míst nahradí pracovní místo AD12 uvolněné Europolem pro řízení střediska.

Druhé místo má plnit nové úkoly týkající se strategických činností EC3:

– NOVÝ ÚKOL: předsedat programové radě EC3 a koordinovat její činnost

– NOVÝ ÚKOL: vést poradní skupiny vytvořené v rámci programové rady EC3

– NOVÝ ÚKOL: koordinovat projekty a skupiny CIRCAMP, VGT, EUCTF, EFC, ECTEG a zajišťovat jim sekretariát

Kromě těchto úkolů zajistí tento pracovník řádnou provozní a správní koordinaci všech funkcí EC3. Zajistí také, aby činnosti EC3 byly v souladu se strategií a pracovním plánem Europolu.

2014–2019 (+ 1 AD12 a 1 AD7) = 6 DZ

[1]               Úř. věst. C 136, 4.5.2010, s. 1.

[2]               KOM(2010) 673 v konečném znění.

[3]               Europol (2011). Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU.

[4]               Europol (2013). Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (SOCTA).

[5]               Europol (2013). Posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (SOCTA).

[6]               Europol (2011). Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU.

[7]               Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) v roce 2010 odhadl, že „v Evropě je 140 00 obětí obchodování s lidmi, které svým vykořisťovatelům přinášejí hrubý roční příjem ve výši 3 miliard USD. S ohledem na to, že tyto osoby jsou průměrně vykořisťovány po dobu dvou let, znamenalo by to 70 00 nových obětí ročně. Tento trend se jeví jako stabilní.“

[8]               Podle výroční zprávy za rok 2012 o stavu drogové problematiky v Evropě, kterou vypracovalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, byly v roce 2011 drogy příčinou smrti 4 % Evropanů ve věkové skupině 15–39 let a počet osob užívajících opiáty v Evropě se odhaduje na 1,4 milionu.

[9]               Úřad UNODC (2010) zjistil, že „hodnota zdokumentovaného povoleného obchodu se zbraněmi na světě se v roce 2006 odhadovala na 1,58 miliardy USD, přičemž hodnota nezaznamenaných, ale legálních transakcí činila dalších přibližně 100 milionů USD. Velikost nezákonného trhu se nejčastěji odhaduje na 10–20 % trhu zákonného, tj. na 170–320 milionů USD ročně.“

[10]             Dopad korupce na hospodářství EU činí odhadem 120 miliard EUR ročně, viz KOM(2011) 308 v konečném znění.

[11]             Z posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU za rok 2011 provedeného Europolem vyplývá, že v roce 2009 přesáhl zisk organizovaných zločineckých skupin z podvodů s platebními kartami 1,5 miliardy EUR.

[12]             Podle odhadů úřadu UNODC dosáhly v roce 2009 celosvětové zisky z trestné činnosti (včetně daňových úniků) 2,1 bilionu USD a odhadem 70 % těchto příjmů bylo legalizováno.

[13]             Europol v posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti za rok 2013 (SOCTA 2013) zjistil, že kyberkriminalitou jsou zasaženy všechny členské státy. Tato studie vychází z výzkumu Evropské komise, podle něhož má 8 % internetových uživatelů EU zkušenost se zneužitím totožnosti a 12 % těchto uživatelů bylo poškozeno nějakou formou online podvodu. Škody milionům domácností mimoto působí škodlivý software (malware) a každoročně se zvyšuje celkový objem bankovních podvodů souvisejících s kyberkriminalitou.

[14]             Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě, KOM(2010) 673 v konečném znění. V roce 2011 bylo v členských státech EU spácháno 174 teroristických útoků. Zpráva Te-SAT, 2012.

[15]             Průzkum Eurobarometr 77, jaro 2012.

[16]             Průzkum Eurobarometr 77, jaro 2012. Podle 27 % Evropanů by se orgány EU měly v dalších letech na trestnou činnost více zaměřit.

[17]             Zvláštní průzkum Eurobarometr 390 o kybernetické bezpečnosti, červenec 2012. Podle 74 % respondentů se za poslední rok zvýšilo riziko, že se stanou obětí kyberkriminality.

[18]             Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách, 19. července 2012 (http://europa.eu/agencies/documents/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf).

[19]             SWD (2013)98 final.

[20]             KOM(2010) 776 v konečném znění.

[21]             COM(2013) 172 final.

[22]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1–22.

[23]             Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, Štrasburk, 28.1.1981.

[24]             Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 o používání osobních údajů v policejní oblasti, 17.9.1987.

[25]             Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60. Komise navrhla nahradit tento nástroj směrnicí, COM(2012) 10 final.

[26]             Konečný počet pracovních míst a celkový rozpočet závisí na výsledku interního přezkumu Komise, který se týká požadavků decentralizovaných agentur na zdroje v období 2014–2020, a na jednání o víceletém finančním rámci, přičemž se zvláštní pozornost věnuje posouzení skutečných potřeb v kontextu požadavků soupeřících o velmi omezené rozpočtové prostředky a 5% snížení počtu zaměstnanců agentur.

[27]             Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.

[28]             Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.

[30]             Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

[31]             To insert reference to the adopted Directive (Proposal: COM (2013) 48 final).

[32]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[33]             Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, Štrasburk, 28.1.1981.

[34]             Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 o používání osobních údajů v policejní oblasti, 17.9.1987.

[35]             Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

[36]             Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

[37]             Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

[38]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[39]             Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 17.

[40]             Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35.

[41]             Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1.

[42]             Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.

[43]             Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[44]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[45]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[46]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[47]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[48]             Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je, Úř. věst. C 115, 4.5.2010.

[49]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[50]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[51]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[52]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[53]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[54]             Stávající rozpočtové položky 18.050201, 18.050202, 18.050501 a 18.050502 týkající se Europolu a akademie CEPOL budou nahrazeny jednou rozpočtovou položkou.

[55]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[56]             Konečný počet pracovních míst a celkový rozpočet závisí na výsledku interního přezkumu Komise, který se týká požadavků decentralizovaných agentur na zdroje v období 2014–2020, a na jednání o VFR, zejména s ohledem na posouzení skutečných potřeb v kontextu soupeřících požadavků na velmi omezené rozpočtové prostředky a 5% snížení počtu zaměstnanců agentur.

[57]             V těchto údajích jsou započteny úspory v období 2015–2020 plynoucí ze začlenění akademie CEPOL do Europolu ve výši 17,2 milionu EUR (10,1 milionu EUR v personálních nákladech a 7,1 milionu v nákladech na budovy a dalších správních nákladech).

[58]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[59]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[60]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[61]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[62]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. ZAP = zaměstnanec agentury práce; VNO = vyslaný národní odborník.

[63]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[64]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[65]             SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. ZAP = zaměstnanec agentury práce; VNO = vyslaný národní odborník.

[66]             Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

[67]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[68]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[69]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.