DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Opatření, která jsou v současnosti v oblasti změny klimatu nezbytná

V kontextu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) se koncem roku 2010 usoudilo, že globální oteplování nesmí přesáhnout teploty běžné před průmyslovou revolucí o více než 2˚ C[1]. Má to zásadní význam pro omezení negativního vlivu lidské činnosti na klimatický systém. Celosvětové emise se tedy musí začít snižovat. Jde o dlouhodobý cíl, který stanoví, že se do roku 2050 musí celosvětové emise skleníkových plynů snížit nejméně o 50 % pod úroveň v roce 1990[2].

Rozvinuté země jako celek by měly své emise snížit do roku 2050 o 80–95 % pod úroveň referenčního roku 1990. Ve střednědobém horizontu do roku 2020 se Unie zavázala snížit emise skleníkových plynů o 20 % pod úroveň v roce 1990, a pokud pro to budou podmínky, pak o 30 %[3]. Odvětví využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) není součástí tohoto závazku.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství[4] (systém pro obchodování s emisemi v EU, „EU ETS“), a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství (rozhodnutí o „sdílení úsilí“), nicméně podotýká, že na dosažení cílů Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2020[5] by se měla podílet všechna ekonomická odvětví. Článek 9 rozhodnutí č. 406/2009/ES vyzývá Komisi, aby posoudila podmínky pro začlenění emisí a pohlcování z činností souvisejících s odvětvím LULUCF do závazku Unie snížit emise a případně předložila legislativní návrh, přičemž zajistí trvalý přínos a environmentální vyváženost odvětví a zároveň přesné monitorování a účetnictví.

Komise po rozsáhlé konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami a po posouzení dopadů připravila návrh rozhodnutí, kterým se v první etapě stanoví právní rámec důsledných, harmonizovaných a komplexních účetních pravidel v odvětví LULUCF navržených tak, aby vyhovovala specifickému charakteru tohoto odvětví. Návrh stanoví právní rámec pro odvětví LULUCF odděleně od rámcových předpisů upravujících stávající závazky (EU ETS a rozhodnutí o „sdílení úsilí“), což znamená, že odvětví by v této fázi nemělo být oficiálně zařazeno do cíle snížení emisí skleníkových plynů o 20 %. Jako odvětví by se LULUCF mělo oficiálně zařadit do cíle EU snížit emise až poté, co bude zaveden důsledný účetní systém, monitorování a podávání zpráv. S tímto záměrem Komise rovněž připravila návrh na zrušení rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu[6], na jeho nahrazení rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů a podávání zpráv o těchto emisích a pro podávání dalších informací souvisejících se změnou klimatu na národní úrovni a úrovni Unie[7].

Úloha využívání půdy a lesnictví v problematice změny klimatu

Emise skleníkových plynů v Unii pocházejí především z energetiky a další lidské činnosti. Zároveň dochází k absorpci uhlíku (pohlcování) z atmosféry fotosyntézou a k jeho ukládání ve stromech a souvisejících výrobcích ze dřeva, v dalších rostlinách a v půdě. Vhodnými způsoby využívání půdy a postupy obhospodařování v lesnictví a zemědělství se tedy mohou emise uhlíku omezit a jejich pohlcování z atmosféry se může podpořit. Takové postupy patří do odvětví LULUCF, které převážně zahrnuje emise a pohlcení oxidu uhličitého (CO2) ze suchozemských ekosystémů, obecně odhadované jako změny zásoby uhlíku[8]. V roce 2009 se v odvětví LULUCF pohltilo z atmosféry množství uhlíku, které odpovídá 9 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných ostatními odvětvími v Unii dohromady.

Zemědělství, lesnictví, související odvětví a energetika jsou nejvýznamnějšími ekonomickými odvětvími LULUCF a mohou různými způsoby přispět ke snížení emisí a zvyšování propadů. Opatření v zemědělství, zaměřená na omezení přeměny travních porostů a ztráty uhlíku z obhospodařování organické půdy, mohou zahrnout zlepšení zemědělských postupů jako je větší druhová pestrost plodin (např. více luštěnin) a rozšiřování střídání plodin. Zemědělsko-lesnické postupy, které zvyšují zásoby uhlíku v půdě, mohou pomoci tím, že soustředí pastvu dobytka nebo pěstování potravinářských plodin na stejnou plochu, na které zároveň pěstují stromy pro dřevo využitelné ve stavebnictví, energetice nebo ke zpracování na jiné výrobky ze dřeva. Organický materiál se také může vracet zpět do půdy nebo v ní ponechat a zvýšit úrodnost orné půdy a travních porostů, zatímco zavodnění, vynětí z produkce nebo neodvodňování organické půdy včetně rašelinišť a obnova znehodnocené půdy mohou mít významný zmírňující vliv a být přínosem pro biodiverzitu. Vzhledem k uvedenému představuje začlenění obhospodařování orné půdy a travních porostů do účetnictví emisí nezbytný krok k plnému uznání příspěvku těchto činností k plnění závazků v oblasti změny klimatu.

Lesnictví má pro zmírnění klimatických změn také významný potenciál. Patří sem aktivity jako přeměna nezalesněné půdy na lesní porosty (např. zalesňování)[9], zamezování přeměny lesní půdy na jiný typ půdy (např. odlesňování), skladování uhlíku ve stávajících lesích díky delšímu obmýtí, zamezení holosečí (např. hospodařením využívajícím prořezávání nebo selektivní těžbu) a přeměna v nenarušené lesní porosty a další šíření používání preventivních opatření k omezení dopadů škodlivých činitelů, jako jsou požáry, škůdci a vichřice. Neméně důležitá je možnost zvýšení produkce v lesích úpravou obmýtí k dosažení produkce bližší produkčnímu maximu, zvýšení produkce nízko-produkčních lesů, zvýšení využití odpadního dřeva z těžby za předpokladu zachování biodiverzity, úrodnosti půdy a podílu organického materiálu v půdě. Vliv by mohla mít také změna druhového složení a přírůstků.

Kromě možností přímo souvisejících s lesnictvím a zemědělstvím mají potenciál zmírnit změny klimatu také související průmyslová odvětví (např. výroba papíru a celulózy, dřevozpracovatelský průmysl) a odvětí obnovitelných zdrojů energie, pokud je lesní a zemědělská půda obhospodařovaná za účelem výroby dřeva a energie. Uhlík uskladněný ve stromech, dalších rostlinách a v půdě může být zároveň několik desetiletí skladován ve výrobcích (např. ve dřevě pro stavebnictví). Průmyslové a spotřebitelské strategie mohou značně přispět ke zvýšení dlouhodobého používání a recyklování dřeva a/nebo výroby celulózy, dřeva a výrobků ze dřeva, které mohou nahradit obdobné výrobky, při jejichž výrobě dochází k vyšším únikům emisí (např. beton, ocel, plasty vyráběné z fosilních paliv). Průmysl založený na biotechnologiích může používat plodiny pěstované pro nahrazení jiných materiálů (konopí a trávu jako izolační materiál místo skleněných vláken, slámu jako materiál pro nábytkářský průmysl, len nebo sisal pro výrobu dveřních panelů automobilů, bioplasty) nebo pro výrobu energie (např. náhrada fosilních paliv biomasou). Jak vyplývá ze studií, dá se očekávat, že každá tuna uhlíku ve výrobcích ze dřeva nahrazujících výrobky z jiného materiálu sníží průměrné emise skleníkových plynů přibližně o dvě tuny uhlíku[10].

Zavedením povinného účetnictví pro obhospodařování lesní půdy, orné půdy a pastvin může zviditelnit opatření přijímaná zemědělci, lesníky, dřevozpracujícím a papírenským průmyslem a poskytnout východisko pro plánování strategických pobídek k posílení jejich role při zmírňování dopadu změny klimatu. Pokud se jejich úsilí zahrne do účetnictví, zohlední se přesněji jejich celkový vliv na množství skleníkových plynů a zvýší se pravděpodobně i efektivita nákladů potřebných k dosažení cílů snížení emisí.

Vzhledem k tomu, že využití zemědělské půdy, lesnictví a související průmyslová odvětví se mezi členskými státy v rámci Unie výrazně liší, pokud jde o jejich emisní potenciál, nehodí se na ně jednotná strategická koncepce. Různé způsoby využívání půdy a obhospodařování lesů vyžadují individuální přístup. Základním předpokladem pro ochranu zásob uhlíku, jejich zvyšování a zvyšování míry pohlcení je vytvoření stejné výchozí pozice pro různé typy opatření v různých odvětvích jednotlivých členských států (např. v obhospodařování pastvin nebo energetickém využívání biomasy), a to zavedením přesného a harmonizovaného účetnictví emisí a pohlcení z odvětví LULUCF.

Současné strategie nejsou dostatečné

Ačkoli odvětví LULUCF se ještě nezapočítává do cíle Unie snížit emise do roku 2020, částečně se počítá do závazku, který na sebe vzala Unie podle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu („Kjótský protokol“), schváleného rozhodnutím Rady 2002/358/ES[11] na období let 2008–2012. Současná mezinárodní účetní pravidla, která jsou kombinací dobrovolných a povinných postupů, mají však výrazné nedostatky. Zejména se podle stávajících účetních pravidel většina činností odvětví LULUCF účtuje dobrovolně, zejména v oblasti obhospodařování lesů (což představuje 70 % odvětví) a v obhospodařování půdy a pastvin (což představuje 17 % odvětví). V důsledku toho se v prvním kontrolním období Kjótského protokolu účetnictví jednotlivých členských států značně liší. Další slabinou je nedostatek pobídek ke zmírňování dopadů změny klimatu v lesnictví. Zlepšení účetnictví je nezbytné k tomu, aby se v členských státech vytvořily stejné výchozí podmínky pro zemědělství, lesnictví a související odvětví a energetiku, a zajistilo se tak jednotné zacházení s těmito odvětvími v rámci vnitřního trhu Unie.

Důsledný a harmonizovaný odhad emisí a pohlcení v zemědělství a lesnictví vyžaduje investice do kapacit pro zajišťování monitoringu a podávání zpráv. Nedostatky však stále přetrvávají a úroveň přesnosti a úplnosti údajů poskytovaných prostřednictvím zpráv se musí zlepšit, zejména pokud jde o údaje o zemědělské půdě. Zlepšením monitorování a podávání zpráv se nepodpoří jen účetnictví, vznikne také důsledný, jasný a názorný ukazatel pokroku v zemědělství a lesnictví.

Podpora součinnosti s obecnějšími strategickými cíli má také svůj význam. Existují pobídky na podporu energetického využívání biomasy[12], ale v odvětví LULUCF neexistuje v současné době jednotný přístup ke zmírňování dopadů změny klimatu prostřednictvím opatření v zemědělství, lesnictví a souvisejících odvětvích.

Zmírňování dopadu změny klimatu tedy může hrát čím dál významnější roli ve společné zemědělské politice (SZP). Strategie Unie pro rozvoj venkova na období po roce 2013 může zmírnění dopadů změny klimatu řešit přípravou lepších pobídek pro ukládání uhlíku v zemědělství a lesnictví. Díky některým z nich by se mohly zároveň zvýšit zásoby uhlíku a jejich ochrana a mohly by přinést i další užitek z hlediska biodiverzity a přizpůsobování se změně klimatu tím, že se zvýší kapacita zadržování vláhy v půdě a omezí se eroze. Povinné účetnictví souvisejících uhlíkových toků může zviditelnit kladný vliv těchto opatření a zajistit jejich maximální příspěvek k řešení problémů spojených se změnou klimatu. Účetnictví odvětví LULUCF může také ozřejmit přínosy udržitelného energetického využívání biomasy tím, že se lépe vyhodnotí související emise, a zejména emise ze spalování biomasy, které se v současné době neberou vždy v úvahu. Podpoří to pobídky, které jsou dány kritérii udržitelnosti v rámci cílů využívání obnovitelných zdrojů energie.

Odvětví LULUCF je nicméně odvětví, které se od ostatních liší. Pohlcování a emise skleníkových plynů v tomto odvětví vyplývají z relativně pomalých přírodních procesů. Než se projeví vliv zalesňování, mohou uplynout desítky let. Opatření ke zvýšení pohlcování a snižování emisí v lesnictví a zemědělství by se proto měla posuzovat v dlouhodobém výhledu. Navíc emise a pohlcování jsou reverzibilní jevy. Reverzi mohou způsobit extrémní jevy ovlivňující lesy a pokryv území, jako jsou požáry, vichřice, sucho nebo škůdci, nebo ji mohou způsobit rozhodnutí související s obhospodařováním (např. těžba nebo vysazování stromů). Roční výkyvy v množství emisí a pohlcení v lesích jsou navíc značné a mohou dosahovat až 35 % celkového ročního množství emisí některých členských států, což je důsledek přírodních škodlivých činitelů a těžby. Pro členské státy by tak mohlo být dodržení ročních cílů obtížné.

Ačkoli jsou o emisích a pohlceních v odvětví LULUCF podávány zprávy v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu a emise a pohlcení jsou částečně zaúčtovány podle Kjótského protokolu, bylo toto odvětví ponecháno mimo závazky Unie dané klimaticko-energetickým balíčkem vzhledem k závažným nedostatkům v mezinárodních pravidlech pro účtování emisí a pohlcení z tohoto sektoru. V době stanovení cíle EU snížit emise se předpokládalo, že z vrcholné schůzky v Kodani v roce 2009 vzejde mezinárodní dohoda o klimatické změně, jejíž součástí budou přepracovaná pravidla pro odvětví LULUCF, která by pak EU mohla převzít. K tomu však nedošlo.

V rámci 17. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu jednající jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu v Durbanu v prosinci 2011 se však pokroku dosáhlo. Rozhodnutí -/CMP.7 v tomto kontextu stanoví pravidla, definice a podmínky pro účtování v odvětví LULUCF od druhého kontrolního období podle Kjótského protokolu. Povinné bude zejména účetnictví pro činnosti obhospodařování lesů včetně výrobků z vytěženého dřeva, a zavádějí se definice „přirozených škodlivých činitelů“ a „odvodňování mokřadů a zavodňování“. Proto je důležité postupovat na úrovni Unie souběžně s mezinárodním děním. Právní návrh Unie o účtování emisí a pohlcení z činností souvisejících s odvětvím LULUCF musí být v souladu s rozhodnutími přijímanými na mezinárodní úrovni, aby se tak zajistila odpovídající úroveň souladu; zároveň by tím Unii mělo být umožněno, aby šla příkladem uzavření mezinárodní dohody pro druhé kontrolní období podle Kjótského protokolu.

Cílem tohoto návrhu je proto postupně začlenit odvětví LULUCF do politiky Unie v oblasti ochrany klimatu prostřednictvím odděleného právního rámce, který zohlední specifický profil odvětví, a důsledného a harmonizovaného účetního rámce. Návrh by měl především doplnit účetnictví emisí skleníkových plynů antropogenního původu ze všech ekonomických činností v rámci Unie. Zároveň by se tím zviditelnily probíhající a nové snahy o zmírnění dopadů změny klimatu v zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětvích a vytvořilo by se východisko pro odpovídající koncepční pobídky (např. ve společné zemědělské politice nebo s ohledem na Plán pro Evropu méně náročnou na zdroje[13]). Zavedení společných účetních pravidel Unie by také mohlo vyrovnat výchozí podmínky jednotlivých členských států. Zachytila by změny v zásobách uhlíku dané využíváním lokálně produkované biomasy, což by doplnilo do účetnictví energetiku z obnovitelných zdrojů na ekonomické úrovni. Posílila by se environmentální soudržnost politiky v oblasti ochrany klimatu na úrovni Unie. A konečně by to mohlo znamenat významný a nezbytný posun v hledání nákladově efektivních způsobů k dosažení ambicióznějších cílů v ochraně klimatu. Aby bylo možné docílit výše uvedeného, je třeba zavést důsledná a harmonizovaná účetní pravidla pro toto odvětí, a zajistit tak jeho příspěvek k řešení problému klimatické změny.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Počátkem roku 2010 byla v rámci Evropského programu změny klimatu vytvořena odborná skupina ke strategii změny klimatu pro odvětví LULUCF. Skupina se skládala ze široké řady zúčastněných stran: environmentálních nestátních neziskových organizací, obchodních společností, odborníků z řad veřejné správy a výzkumných pracovníků. Cílem skupiny bylo zjistit, jaká jsou kritická místa spojená se zařazením odvětví LULUCF do snah Unie o zmírnění dopadů změny klimatu a poskytnout o nich vstupní informace. Komisi to pomohlo stanovit rozsah a směřování její práce. Souhrnná zpráva s hlavními zjištěními je přístupná na příslušných internetových stránkách Komise[14].

V roce 2010 proběhla veřejná on-line konzultace, která shromáždila názory na výhody a nevýhody spojené se zařazením odvětví LULUCF do závazků Unie snížit emise skleníkových plynů[15]. Celkem přišlo 153 odpovědí, vyjadřujících názory soukromých společností, podnikatelských a průmyslových společností, jednotlivců a soukromých vlastníků půdy, nestátních neziskových organizací, zástupců akademické obce a výzkumu a představitelů veřejné správy. Stejné otázky byly následně položeny ve zvláštních konzultacích s členskými státy a bylo obdrženo 14 odpovědí. Z údajů shromážděných internetovou veřejnou konzultací byly sestaveny tyto body:

· většina respondentů je přesvědčena, že činnosti související s využitím půdy by mohly přispět ke zmírnění dopadů změny klimatu i v krátkodobém výhledu (do roku 2020) a v delším horizontu let 2020 až 2050;

· většina odpověděla, že odvětví LULUCF by mělo být součástí cíle Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2020, s tím, že se k zařazení odvětví přiklání pouze v případě, že Unie přistoupí k přijetí ambicióznějších závazků;

· respondenti se klonili k možnosti odděleného účetního rámce pro odvětví LULUCF, spíše než k jeho zařazení do EU ETS nebo rozhodnutí o „sdílení úsilí“;

· většina respondentů se také shodla na tom, že je v rámci Unie třeba větší harmonizace a normalizace podávání zpráv a monitorování;

· převážná většina respondentů považuje současné strategie na úrovni Unie a vnitrostátních úrovních za nedostatečné k zajištění příspěvku činností využívání půdy ke zmírnění dopadů změny klimatu.

Celé výsledky internetové veřejné konzultace a konzultace s členskými státy jsou přístupné na příslušných stránkách Komise[16].

Na závěr uspořádala Komise 28. ledna 2011 jednání se zúčastněným stranami v Bruselu. Diskuse se zúčastnilo přibližně 75 zástupců členských států, obchodních sdružení, environmentálních nestátních neziskových organizací a výzkumných institucí. Zápisy z jednání jsou rovněž přístupné na příslušných internetových stránkách Komise[17].

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů prověřovalo tři klíčové otázky, které je třeba vzít v úvahu při posuzování způsobu, jakým by mohlo být odvětví LULUCF začleněno do závazků Unie na snížení emisí skleníkových plynů, zejména jak:

· zajistit důsledná účetní pravidla pro emise a pohlcení;

· dosáhnout důsledného monitorování a podávání zpráv;

· zavést odpovídající strategický kontext, aby se toto odvětví zařadilo do závazků Unie v oblasti změny klimatu.

Posouzení dopadů, vycházející ze strategického kontextu pro zařazení odvětví do závazků Unie zakotvených v současné době v rozhodnutí o „sdílení úsilí“ a EU ETS, posoudilo tři možnosti začlenění odvětví LULUCF, konkrétně jeho začlenění do rozhodnutí o „sdílení úsilí“, vytvoření odděleného právního rámce nebo odklad začlenění jako takového. Každá varianta se zabývala účetnictvím a monitorováním. Detailně byl posouzen možný sociální, ekonomický a environmentální dopad různých variant.

Posouzení dopadů došlo k závěru, že nyní existují přesvědčivé důvody pro zařazení odvětví LULUCF do závazků Unie snížit emise skleníkových plynů, zejména proto, že by se zvýšila soudržnost, environmentální jednota a ekonomická efektivita. To bude ale možné jedině tehdy, pokud bude pro odvětví LULUCF zaveden správný strategický kontext. Výrazné kolísání emisí a pohlcení v lesích znamená, že je nevhodné stanovovat cíle jako roční snížení emisí, jako je tomu v ostatních odvětvích. Rovněž velká prodleva mezi přijetím opatření a jeho výsledkem staví odvětví LULUCF stranou většiny ostatních sektorů. Posouzení dopadů proto ukázalo, že vhodnější variantou je zavést pro odvětví LULUCF oddělený právní rámec. Z hlediska účetnictví se jako vhodná ukázala možnost, která zahrnuje povinné účetnictví emisí a pohlcování jak z lesnictví, tak ze zemědělských činností a přiznává opatřením na zmírnění dopadů změny klimatu stejnou váhu, ať už se realizují v lesnictví, zemědělství a průmyslových odvětvích nebo energetice. Je to nákladově efektivnější a zajistí to stejnou výchozí pozici jak pro členské státy, tak pro různá odvětví na vnitřním trhu Unie. Poskytne to také rámec pro pobídky ke zmírňování dopadů změn klimatu zemědělcům, lesníkům a souvisejícímu průmyslu, díky čemuž se zajistí, že se jejich opatření zviditelní a správně zaevidují. Široké pokrytí emisí a pohlcení zároveň zajistí, že potenciální reverze dějů se zanese do účetního systému. Opatření na zmírnění dopadů změny klimatu by se přesto neměla odkládat. Mohou být zpracovány národní plány pro strategie v odvětví LULUCF a výhledy v tomto odvětví. Představovalo by to mezikrok směrem k začlenění odvětví do současných strategií. Posouzení dopadů navíc zjistilo, že je třeba zlepšit monitorování a podávání zpráv, aby se podpořil účetní rámec a indikátory mapující pokroky v zemědělství a lesnictví. Komise navrhuje, aby se toho dosáhlo v rámci odděleného právního rámce, tj. revizí rozhodnutí o monitorovacím mechanismu. Také by se mohly lépe využívat celounijní nástroje pro monitorování, jako je LUCAS a CORINE, čímž by se zajistila porovnatelnost a efektivní využívání nákladů.

Kompletní výsledky jsou uvedeny v posouzení dopadů jako příloha tohoto návrhu.

Shrnutí návrhu

Hlavním cílem tohoto rozhodnutí je zavést důsledná a komplexní účetní pravidla pro odvětví LULUCF a zároveň umožnit budoucím strategiím rozvíjet se směrem k plnému začlenění odvětví LULUCF do závazků Unie snížit emise skleníkových plynů, jakmile to podmínky dovolí. K tomuto účelu rozhodnutí stanoví rámec pro:

· povinnost členských států vést povinné účetnictví emisí skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcování pomocí propadů spojených s činnostmi v zemědělství a lesnictví v odvětví LULUCF a dobrovolné účetnictví pro obnovu vegetace a odvodňování mokřadů a jejich zavodňování;

· obecná účetní pravidla, která se musí dodržovat;

· specifická účetní pravidla pro zalesňování, opětovné zalesnění, odlesňování, obhospodařování lesů, změny v zásobách výrobků z vytěženého dřeva, obhospodařování orné půdy a pastvin, obnovu vegetace a odvodňování mokřadů a zavodňování;

· specifická pravidla pro účtování přírodních škodlivých činitelů;

· přijetí akčních plánů členských států pro odvětví LULUCF navržených k omezení nebo snížení emisí ze zdrojů a k udržení úrovně nebo zvýšení pohlcení pomocí propadů spojených s činnostmi v odvětví LULUCF a hodnocení těchto plánů Komisí;

· pravomoc Komise aktualizovat definice stanovené článkem 2 s ohledem na změny definic přijatých orgány Rámcové dohody OSN o změně klimatu nebo Kjótským protokolem nebo jinou mnohostrannou dohodou související se změnou klimatu uzavřenou Unií, změnit přílohu I doplněním účetních období a zajistit soudržnost mezi těmito účetními obdobími a odpovídajícími obdobími platnými pro závazky Unie snižovat emise v ostatních odvětvích, změnit přílohu II aktualizací referenčních úrovní v souladu s referenčními úrovněmi předloženými členskými státy podle článku 6, který se v souladu s tímto rozhodnutím opraví, revidovat informace v příloze III v souladu s vědeckým pokrokem a s ohledem na něj revidovat podmínky čl. 9 odst. 2 vztahující se k účetním pravidlům pro přírodní škodlivé činitele nebo zohlednit revize předpisů přijatých orgány Rámcové úmluvy OSN nebo Kjótského protokolu.

3. právní stránka návrhu

Právní základ

Právní základ tohoto legislativního návrhu je čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Návrh sleduje oprávněný cíl v rozsahu působnosti čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména boj se změnou klimatu. Cílem právního návrhu je zabezpečit, aby členské státy vedly přesné a konzistentní účetnictví emisí ze zdrojů a pohlcování pomocí propadů souvisejících s odvětvím LULUCF, a zvýšit tak dostupnost informací pro strategie a rozhodovací procesy v souvislosti se závazky Unie v oblasti změny klimatu a poskytovat pobídky ke snaze zmírnit dopady změny klimatu. Tohoto cíle se nedá dosáhnout méně restriktivním prostředkem, než je návrh právního předpisu.

Zásada subsidiarity

Aby bylo opatření Unie oprávněné, je třeba dodržovat zásadu subsidiarity.

a)           Nadnárodní charakter problému (ověření potřebnosti)

Změna klimatu je přeshraničním problémem, který vyžaduje společný postup členských států. Opatření přijímaná pouze na vnitrostátní úrovni nepovedou ke splnění společných cílů Unie snížit emise skleníkových plynů; nedosáhlo by se tak ani cílů, ani by se nesplnily závazky uzavřené na mezinárodní úrovni. Je proto nutné, aby Unie vytvořila právní rámec k zabezpečení harmonizovaného účetnictví pro odvětví LULUCF, pokud možno s cílem podpořit jeho přínos k plnění závazků Unie v oblasti změny klimatu.

b)           Ověření účinnosti (přidaná hodnota)

S ohledem na efektivitu by opatření na úrovni Unie přinesla jednoznačné výhody ve srovnání s opatřeními, která by byla přijímána na úrovni členských států. Vzhledem k tomu, že zastřešující závazky v oblasti změny klimatu jsou přijímány na úrovni Unie, je účinné vypracovat na této úrovni také požadovaná účetní pravidla. Navíc je nutné, aby pro všechny členské státy platila společná pravidla, aby bylo možné překonat zjištěné problémy, jako je potřeba přesné a konzistentní metodiky účetnictví pro různé druhy činností odvětví LULUCF. Toho se dá dosáhnout jen na úrovni Unie.

Tento právní rámec zabezpečí efektivitu zavedením harmonizovaného a řádného účetnictví a akčních plánů pro odvětví LULUCF, což umožní detailnější posouzení a vyhodnocení pokroku dosaženého členskými státy. Zabezpečí se tak soudržnost strategie Unie v oblasti klimatu, dále zlepší environmentální soudržnost závazků Unie v oblasti klimatické změny a zvýšení ekonomické efektivity politiky Unie v oblasti klimatu.

Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:

Nepřekračuje rámec nezbytný k dosažení cílů zlepšit kvalitu údajů o změně klimatu a zajistit plnění mezinárodních a unijních požadavků a závazků.

Návrh je přiměřený celkovému cíli Unie dosáhnout cílů Unie zakotvených v klimaticko-energetickém balíčku, Kjótském protokolu, Kodaňské dohodě a rozhodnutích 1/CP.16, 1/CMP.6 a 2/CMP.6 („cancúnské dohody“).

Návrh stanoví provádění účetních pravidel, která jsou podobná pravidlům, která byla projednána a používána na mezinárodní úrovni, zejména s ohledem na rozhodnutí -/CMP.7, avšak jsou důslednější a podrobnější.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Jak uvádí finanční výkaz v příloze tohoto rozhodnutí, rozhodnutí se bude provádět s využitím stávajícího rozpočtu a nebude mít vliv na víceletý finanční rámec.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Návrh obsahuje ustanovení, podle kterého Komise přezkoumá účetní pravidla stanovená v tomto rozhodnutí nejpozději jeden rok od konce prvního účetního období.

2012/0042 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[18],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[19],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Unijní odvětví využívání půdy, změn využívání půdy a lesnictví („LULUCF“) vykazuje čistý propad emisí a je odvětvím, které z ovzduší pohlcuje skleníkové plyny v množství, jež odpovídá významnému podílu celkových emisí Unie. V důsledku změn v množství uhlíku ukládaného ve vegetaci a půdě dochází k antropogenním emisím a pohlcením skleníkových plynů. Tyto emise a pohlcení skleníkových plynů z odvětví LULUCF se nezapočítávají do cílů Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020[20], a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES[21], avšak započítává se z části do kvantifikovaného cíle Unie omezení a snížení emisí podle čl. 3 odst. 3 Kjótského protokolu („Kjótský protokol“) k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“), který byl schválen rozhodnutím Rady 2002/358/ES[22].

(2) Článek 9 rozhodnutí č. 406/2009/ES vyžaduje, aby Komise posoudila podmínky, podle nichž budou emise skleníkových plynů a pohlcení v souvislosti s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím začleněny do závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, přičemž se zajistí trvalost a ekologická vyváženost příspěvku odvětví a zároveň důsledné monitorování a přesné účetnictví příslušných emisí a pohlcení. Toto rozhodnutí by proto jako první krok mělo stanovit účetní pravidla, která se použijí na emise skleníkových plynů a pohlcení z odvětví LULUCF. Aby se mezitím zachovaly a rozšířily zásoby uhlíku, je třeba rovněž stanovit povinnost členských států přijmout akční plány LULUCF, které stanoví opatření pro omezení nebo snížení emisí a pro zachování nebo zvýšení pohlcení z odvětví LULUCF.

(3) Na 17. zasedání konference smluvních stran UNFCCC, která se sešla v Durbanu v prosinci 2011, bylo přijato rozhodnutí -/CMP.7 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu („rozhodnutí -/CMP.7“). Uvedené rozhodnutí stanoví účetní pravidla pro odvětví LULUCF od druhého kontrolního období v rámci Kjótského protokolu. Toto rozhodnutí by mělo být v souladu s uvedeným rozhodnutím, aby byla zajištěna odpovídající úroveň soudržnosti mezi vnitřními pravidly Unie a metodikami schválenými v rámci UNFCCC. Toto rozhodnutí by rovněž mělo zohlednit zvláštnosti unijního odvětví LULUCF.

(4) Účetní pravidla v rámci LULUCF by měla odrážet úsilí vynakládané v odvětví zemědělství a lesního hospodářství s cílem posílit přínos změn ve využití zdrojů půdy ke snížení emisí. Toto rozhodnutí by mělo stanovit účetní pravidla závazná pro lesnické činnosti zalesňování, opětovného zalesňování, odlesňování, obhospodařování lesů a zemědělské činnosti obhospodařování pastvin a obhospodařování orné půdy. Rozhodnutí by rovněž mělo stanovit účetní pravidla, která se dobrovolně použijí na obnovení vegetace, odvodňování mokřadů a zavodňování.

(5) Pro zajištění environmentální integrity účetních pravidel vztahujících se na odvětví LULUCF by tato pravidla měla být založena na účetních zásadách stanovených v rozhodnutí –/CMP.7 a rozhodnutí 16/CMP.1 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu.

(6) Účetní pravidla by měla přesně představovat člověkem vyvolané změny v emisích a pohlcení. V tomto ohledu by toto rozhodnutí mělo stanovit používání konkrétních metodik pro různé činnosti LULUCF. Emise a pohlcení spojené se zalesňováním, opětovným zalesňováním a odlesňováním jsou bezprostředním výsledkem zásahu člověka, a proto by měly být zaúčtovány v celém rozsahu. Avšak vzhledem k tomu, že ne všechny emise a pohlcení z obhospodařování lesů jsou antropogenní, příslušná účetní pravidla by měla stanovit použití referenčních úrovních, aby se vyloučily vlivy přírodních faktorů a faktorů spjatých se zvláštnostmi jednotlivých zemí. Referenční úrovně představují odhady ročních čistých emisí nebo pohlcení vyplývajících z obhospodařování lesů na území členského státu za roky zahrnuté v účetním období a měly by být stanoveny transparentně v souladu s rozhodnutím -/CMP.7. Úrovně by měly být aktualizovány, aby se do nich promítala zlepšení metodik nebo údajů, které jsou v členských státech k dispozici. Vzhledem k základním nejistotám v projekcích, na nichž se referenční úrovně zakládají, by účetní pravidla měla stanovit horní limit vztahující se na emise skleníkových plynů a pohlcení v případě obhospodařování lesů, které mohou být zaúčtovány.

(7) Účetní pravidla by měla zajistit, že členské státy v účtech přesně zachytí dobu, kdy dojde k emisím skleníkových plynů z vytěženého dřeva, s cílem vytvořit pobídky pro využívání výrobků z vytěženého dřeva s dlouhou životností. Funkce rozkladu prvního řádu použitelná na emise z výrobků z vytěženého dřeva by proto měla odpovídat rovnici 12.1 pokynů Mezivládního panelu pro změnu klimatu („IPCC“) pro národní inventarizaci skleníkových plynů z roku 2006 a příslušné hodnoty standardního poločasu rozkladu by měly vycházet z tabulky 3a.1.3 pokynů IPCC pro správnou praxi při využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví z roku 2003.

(8) Jelikož emise skleníkových plynů a pohlcení v důsledku zemědělských činností meziročně kolísají mnohem méně než emise a pohlcení z činností v oblasti lesnictví, členské státy by měly účtovat emise skleníkových plynů a pohlcení v důsledku činností obhospodařování orné půdy a pastvin k referenčnímu roku v souladu s jejich revidovanou původní zprávou o emisních údajích za referenční rok předloženou UNFCCC podle rozhodnutí 13/CMP.1 konference smluvních stran jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu („rozhodnutí 13/CMP.1“).

(9) Přírodní škodliví činitelé jako jsou požáry, hmyzí škůdci nebo nákaza, extrémní počasí a škodliví činitelé geologického původu mohou vést k emisím skleníkových plynů nebo dočasným snížením emisí v odvětví LULUCF nebo mohou způsobit reverzi předchozích pohlcení. Protože reverze může být způsobena rovněž rozhodnutími učiněnými v rámci obhospodařování, jako jsou rozhodnutí o těžbě nebo výsadbě stromů, mělo by toto rozhodnutí zajistit, aby byly člověkem vyvolané reverze pohlcení vždy přesně zaneseny do účtů v odvětví LULUCF. Toto rozhodnutí by mělo členským státům navíc poskytnout alespoň omezenou možnost vyloučit z účtů LULUCF emise způsobené škodlivými činiteli, které jsou mimo jejich kontrolu. Způsob, jakým členské státy uplatňují tato ustanovení, by však neměl vést k příliš nízkému zaúčtování.

(10) Pravidla podávání zpráv o emisích skleníkových plynů a podávání dalších informací, které se vztahují ke změně klimatu, včetně informací o odvětví LULUCF, spadají do působnosti nařízení (EU) č. …/… [návrh Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu (KOM/2011/789 v konečném znění – 2011/0372 (COD)], a oblast působnosti tohoto rozhodnutí se proto na ně nevztahuje.

(11) Kvůli meziročnímu kolísání emisí a pohlcení, časté potřebě přepočítat některé oznámené údaje a dlouhé době potřebné k tomu, aby změněné postupy obhospodařování v zemědělství a lesnictví měly dopad na množství uhlíku uloženého ve vegetaci a půdě, by účty LULUCF byly nepřesné a nespolehlivé, pokud by se sestavovaly na ročním základě. Toto rozhodnutí by proto mělo stanovit delší a přiměřenější účetní období.

(12) Akční plány členského státu pro odvětví LULUCF by měly stanovit opatření, kterými se omezí nebo sníží emise a udrží nebo zvýší pohlcení z odvětví LULUCF. Každý akční plán v oblasti LULUCF by měl obsahovat určité informace uvedené v tomto rozhodnutí. Na podporu osvědčených postupů by měl být kromě toho v příloze tohoto rozhodnutí stanoven orientační seznam opatření, která mohou být rovněž zahrnuta do těchto plánů. Komise by měla pravidelně hodnotit obsah a provádění akčních plánů členských států pro odvětví LULUCF a případně poskytovat doporučení ke zlepšení opatření členského státu.

(13) Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem aktualizovat definice stanovené v článku 2 s ohledem na změny definic přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo na jiné mnohostranné dohody týkající se změny klimatu uzavřené Unií, změnit přílohu I, aby se přidala účetní období a zajistil soulad mezi těmito účetními obdobími a příslušnými obdobími vztahujícími se na závazky Unie v oblasti snižování emisí v jiných odvětvích, změnit přílohu II aktualizací referenčních úrovní v souladu s navrhovanými referenčními úrovněmi předloženými členskými státy podle článku 6, s výhradou oprav provedených v souladu s tímto rozhodnutím, upravit informace uvedené v příloze III na základě vědeckého pokroku a s ohledem na něj přezkoumat podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2 týkající se účetních pravidel v případě přírodních škodlivých činitelů nebo promítnout revize aktů přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu. Je zejména důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(14) Jelikož cílů navrhovaného opatření nemůže být vzhledem k jejich podstatě uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví účetní pravidla, která se použijí na emise a pohlcení v důsledku využívání půdy, změn využívání půdy a lesnictví. Rozhodnutí rovněž stanoví povinnost členských států vypracovat akční plány pro odvětví LULUCF k omezení nebo snížení emisí a udržení nebo zvýšení pohlcení a povinnost Komise tyto plány hodnotit.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto rozhodnutí se:

a)      „emisemi“ rozumí antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů;

b)      „pohlcením“ rozumí pohlcení antropogenních skleníkových plynů pomocí propadů;

c)      „zalesňováním“ rozumí člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která nejméně po dobu 50 let nebyla lesem, výsadbou, síjí a/nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy na les v případě, že se přeměna uskutečnila po 1. lednu 1990;

d)      „opětovným zalesňováním“ rozumí člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která není les, výsadbou, síjí a/nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy na les na půdě, jež byla pokryta lesním porostem, ale byla přeměněna na půdu bez lesního porostu, pokud se přeměna uskutečnila po 1. lednu 1990;

e)      „odlesňováním“ je člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna lesa na půdu, na které není lesní porost v případě, že se přeměna uskutečnila po 1. lednu 1990;

f)       „obhospodařováním lesů“ rozumí činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelného v lesním hospodářství a zaměřená na zlepšení ekologických, hospodářských nebo společenských funkcí lesů;

g)      „obhospodařováním orné půdy“ rozumí činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelného na půdu, na níž se pěstují zemědělské plodiny, a na půdu, která je vyňata z produkce nebo dočasně není používána pro rostlinnou výrobu;

h)      „obhospodařování pastvin“ rozumí činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelného na půdu využívanou pro živočišnou výrobu a zaměřená na kontrolu nebo ovlivňování množství a druhu produkované vegetace a hospodářských zvířat;

i)       „obnovou vegetace“ rozumí člověkem bezprostředně vyvolaná činnost zaměřená na zvýšení zásoby uhlíku šířením vegetace v lokalitě, jejíž minimální plocha činí 0,05 hektaru, pokud tato činnost nepředstavuje zalesňování nebo opětovné zalesňování;

j)       „zásobou uhlíku“ rozumí množství uhlíku jako prvku ukládaného v úložišti uhlíku, vyjádřené v milionech tun;

k)      „odvodňováním mokřadů a zavodňováním“ rozumí činnost vyplývající ze systému odvodňování nebo zavodňování půdy, jejíž minimální plocha činí 1 hektar a na níž se nachází organická půda, pokud tato činnost nepředstavuje jednu z ostatních činností uvedených v čl. 3 odst. 1 a pokud k odvodnění došlo v důsledku člověkem bezprostředně vyvolaného snížení hladiny podzemní vody a k zavodnění došlo částečnou nebo úplnou reverzí člověkem bezprostředně vyvolaného odvodnění;

l)       „zdrojem“ rozumí jakýkoli proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se do atmosféry uvolňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

m)     „propadem“ rozumí proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se z atmosféry pohlcuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;

n)      „úložištěm uhlíku“ rozumí celek nebo část biogeochemického útvaru nebo systému na území členského státu, v němž se ukládá uhlík, prekurzor skleníkového plynu obsahující uhlík nebo skleníkový plyn obsahující uhlík;

o)      „prekurzorem skleníkového plynu“ rozumí chemická sloučenina, jež vstupuje do chemických reakcí, kterými vznikají skleníkové plyny uvedené v čl. 3 odst. 2;

p)      „výrobkem z vytěženého dřeva“ rozumí výrobek pocházející z těžby dřeva, včetně dřeva a kůry, který opustil místo, kde bylo dřevo vytěženo;

q)      „lesem“ rozumí území o rozloze nejméně 0,5 hektaru s korunovým zápojem stromů nebo s odpovídajícím stupněm zakmenění nejméně 10 % plochy, pokryté stromy s potenciálem dosáhnout v dospělosti na místě svého růstu minimální výšky nejméně 5 metrů, včetně skupin rostoucích semenáčů, nebo výsadba, která dosud nedosáhla korunového zápoje stromů nebo odpovídajícího stupně zakmenění nejméně 10 % plochy a výšky nejméně 5 metrů, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást zalesněné oblasti, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby nebo jako výsledek přírodních příčin, žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;

r)       „korunovým zápojem“ rozumí podíl stanovené oblasti, která je pokryta korunami stromů, vyjádřený jako procentní podíl;

s)       „stupněm zakmenění“ rozumí hustota osazení stojících a rostoucích stromů na půdě pokryté lesním porostem měřená v souladu s metodikou stanovenou členským státem;

t)       „přírodním škodlivým činitelem“ rozumí událost nebo faktor, které nejsou antropogenního původu, jež způsobí značný objem emisí v lesích nebo v zemědělské půdě a jejichž výskyt v lesích není pod kontrolou členského státu za předpokladu, že členský stát není zároveň objektivně schopen významně omezit vliv události nebo faktoru na emise i poté, co k výskytu události nebo faktoru došlo;

u)      „poločasem rozkladu“ rozumí počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se obsah uhlíku ve výrobku ze dřeva snížil na polovinu svého původního množství;

v)      „metodou okamžité oxidace“ rozumí účetní metoda, která předpokládá, že k uvolnění celkového množství uhlíku uloženého ve výrobcích z vytěženého dřeva do atmosféry dochází v době, kdy členský stát zanese tyto produkty do svých účtů podle tohoto rozhodnutí;

w)     „nahodilou těžbou“ rozumí těžba dřeva, které bylo poškozeno v důsledku působení přírodních škodlivých činitelů, avšak lze jej stále alespoň částečně využít.

2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 s cílem změnit definice uvedené v odstavci 1 tohoto článku pro účely aktualizace těchto definic na základě změn definic přijatých subjekty UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo jiných mnohostranných dohod týkajících se změny klimatu, které Unie uzavřela.

Článek 3

Povinnost sestavit a vést účty v odvětví LULUCF

1. Pro každé účetní období, které je uvedeno v příloze I, jsou členské státy povinny sestavit a vést účty, které přesně zachycují všechny emise a pohlcení v důsledku činností na svém území, jež spadají do těchto kategorií činností:

a)      zalesňování;

b)      opětovné zalesňování;

c)      odlesňování;

d)      obhospodařování lesů;

e)      obhospodařování orné půdy;

f)       obhospodařování pastvin.

Členské státy mohou rovněž sestavit a vést účty, které přesně zachycují emise a pohlcení v důsledku obnovy vegetace, odvodňování mokřadů a zavodňování.

2. Účty uvedené v odstavci 1 se vztahují na emise a pohlcení těchto skleníkových plynů:

a)           oxid uhličitý (CO2);

b)           methan (CH4);

c)           oxid dusný (N2O).

3. Členské státy do svých účtů konkrétní činnost podle odstavce 1 zahrnou ode dne, kdy byla zahájena, nebo od 1. ledna 2013 podle toho, co nastane později.

Článek 4

Obecná účetní pravidla

1. Členské státy ve svých účtech uvedených v čl. 3 odst. 1 označí zdroje kladným znaménkem (+) a propady záporným znaménkem (-).

2. Emise a pohlcení v důsledku činnosti, která spadá do jedné nebo více kategorií činností uvedených v čl. 3 odst. 1, se zaúčtují pouze do jedné kategorie.

3. Členské státy na základě transparentních a ověřitelných údajů určí území, na němž se provádí činnost spadající do kategorie uvedené v čl. 3 odst. 1. Zajistí, aby v účtu příslušné kategorie bylo možné všechna tato území přesně identifikovat.

4. Členské státy zahrnou do svých účtů podle čl. 3 odst. 1 všechny změny zásob uhlíku v těchto úložištích uhlíku:

a)           nadzemní biomasa;

b)           podzemní biomasa;

c)           podestýlka;

d)           mrtvá dřevní hmota;

e)           organický uhlík v půdě;

f)            výrobky z vytěženého dřeva.

Členské státy však mohou rozhodnout, že do svých účtů nezahrnou změny zásoby uhlíku v případě úložišť uhlíku uvedených v prvním pododstavci písm. a) až e), pokud úložiště uhlíku není snižujícím se propadem nebo zdrojem. Členské státy mají za to, že úložiště uhlíku není snižujícím se propadem nebo zdrojem, pouze prokazují-li to transparentní a ověřitelné údaje.

5. Členské státy uzavřou účty uvedené v čl. 3 odst. 1 na konci každého účetního období uvedeného v příloze I a uvedou celkové emise a celková pohlcení zahrnuté do těchto účtů v průběhu tohoto účetního období.

6. Členské státy vedou úplné a přesné záznamy o všech metodikách a údajích použitých ke splnění svých povinností podle tohoto rozhodnutí.

7. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem změny přílohy I přidáním účetních období a zajištění soudržnosti mezi těmito účetními obdobími a příslušnými obdobími pro závazky Unie v oblasti snižování emisí v jiných odvětvích.

Článek 5

Účetní pravidla pro zalesňování, opětovné zalesňování a odlesňování

1. Do účtů týkajících se zalesňování zanesou členské státy emise a pohlcení pocházející pouze z činností probíhajících na půdě, na které nebyl lesní porost ke dni 1. ledna 1990.

2. Zaúčtovávají-li členské státy čisté změny emisí a pohlcení oxidu uhličitého (CO2) v důsledku činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování, představují tyto čisté změny celkové hodnoty pohlcení a emisí za roky v každém účetním období uvedeném v příloze; vypočítají se jako součet rozdílů mezi zásobou uhlíku k 31. prosinci a zásobou k 1. lednu téhož roku v každém roce daného účetního období na základě transparentních a ověřitelných údajů.

3. Zaúčtovávají-li členské státy emise methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) v důsledku činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování, představují tyto emise celkové emise za jednotlivé roky v každém účetním období uvedeném v příloze I; vypočítají se na základě transparentních a ověřitelných údajů sečtením emisí za každý rok v daném účetním období.

4. Členské státy nadále sestavují a vedou účty, které zachycují emise a pohlcení pocházející z půdy, jež byla v účtech vykázána podle čl. 4 odst. 3 v rámci zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování, i pokud se tato činnost již na uvedené půdě neprovádí.

5. Při výpočtech k určení lesů spadajících do kategorie zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování použijí členské státy stejnou jednotku prostorového posouzení.

Článek 6

Účetní pravidla pro obhospodařování lesů

1. Do účtů týkajících se obhospodařování lesů členské státy zanesou emise a pohlcení z uvedené činnosti; vypočítají se odečtením hodnoty získané vynásobením počtu let v daném účetním období jejich referenční úrovní uvedenou v příloze II od emisí a pohlcení v každém účetním období uvedeném v příloze I.

2. Pokud je výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 za účetní období záporný, zaúčtují členské státy v kategorii obhospodařování lesů celkové emise a pohlcení maximálně odpovídající 3,5 % emisí členského státu v referenčním roce, které jsou obsažené v revidované původní zprávě tohoto členského státu o emisních údajích v referenčním roce vypracované podle přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 a předložené UNFCCC, kromě emisí a pohlcení z činností uvedených v čl. 3 odst. 1, vynásobených počtem let v daném účetním období.

3. Členské státy zajistí, aby metody výpočtu, které uplatňují na účty v případě činností souvisejících s obhospodařováním lesů, byly v souladu s metodami výpočtu použitými pro výpočet referenčních úrovní uvedených v příloze II s ohledem na tyto aspekty:

a)           úložiště uhlíku a skleníkové plyny;

b)           obhospodařovaná plocha lesů;

c)           výrobky z vytěženého dřeva;

d)           přírodní škodliví činitelé.

4. Nejpozději rok před koncem každého účetního období sdělí členské státy Komisi navrhované revidované referenční úrovně pro následující účetní období podle metodiky uvedené v rozhodnutí –/CMP.7 použité pro výpočet referenčních úrovní stanovených v uvedeném rozhodnutí.

5. Pokud se příslušná ustanovení rozhodnutí –/CMP.7 změní, sdělí členské státy Komisi nejpozději šest měsíců po přijetí těchto změn navrhované revidované referenční úrovně, které tyto změny odrážejí.

6. Pokud má členský stát k dispozici lepší metodiku, která umožňuje vypočítat referenční úrovně podstatně přesnějším způsobem, nebo zlepší-li se výrazně kvalita údajů, kterými členský stát disponuje, příslušný členský stát Komisi neprodleně oznámí navrhované revidované referenční úrovně, které tyto změny odrážejí.

7. Pro účely odstavců 4, 5 a 6 uvedou členské státy výši ročních emisí v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které byly zahrnuty do jejich navrhovaných referenčních úrovní, a způsob, jakým tuto výši odhadly.

8. Komise ověří přesnost navrhovaných revidovaných referenčních úrovní.

9. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem aktualizace referenčních úrovní stanovených v příloze II.

10. Členské státy do svých účtů pro obhospodařování lesů promítnou dopad jakékoli změny přílohy II pro celé příslušné účetní období.

Článek 7

Účetní pravidla pro výrobky z vytěženého dřeva

1. Členské státy zanesou do svých účtů podle čl. 3 odst. 1 emise z výrobků z vytěženého dřeva obsahujících uhlík ke dni 1. ledna 2013, i v případě že byly tyto výrobky z vytěženého dřeva vytěženy před tímto datem.

2. Do účtů podle čl. 3 odst. 1 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva členské státy na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a standardním poločasem rozkladu podle přílohy III zanesou emise z těchto výrobků z vytěženého dřeva:

a)      papír;

b)      dřevěné desky;

c)      řezivo.

Členské státy mohou místo poločasu rozkladu uvedeného v příloze III použít poločas rozkladu specifický pro jednotlivé země za předpokladu, že členský stát tuto hodnotu stanoví na základě transparentních a ověřitelných údajů.

V účtech týkajících se vyvážených výrobků z vytěženého dřeva mohou členské státy místo poločasu rozkladu uvedeného v příloze III použít poločas rozkladu specifický pro danou zemi za předpokladu, že členský stát tuto hodnotu stanoví na základě transparentních a ověřitelných údajů o používání těchto výrobků z vytěženého dřeva v dovážející zemi.

3. Pokud členské státy zanesou do svých účtů podle čl. 3 odst. 1 emise oxidu uhličitého (CO2) z výrobků z vytěženého dřeva na skládkách pevného odpadu, učiní tak na základě metody okamžité oxidace.

4. Pokud členské státy zanesou do svých účtů emise z výrobků z vytěženého dřeva, které byly vytěženy pro energetické účely, učiní tak rovněž na základě metody okamžité oxidace.

5. Členské státy zanesou emise z výrobků z vytěženého dřeva do svých účtů pouze v případě, že tyto emise pocházejí z výrobků z vytěženého dřeva, které byly přemístěny z půdy zahrnuté do účtů členského státu podle čl. 3 odst. 1.

6. Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem revize informací uvedených v příloze III v souladu s vědeckým pokrokem.

Článek 8

Účetní pravidla pro obhospodařování orné půdy, obhospodařování pastvin, obnovu vegetace, odvodňování mokřadů a zavodňování

1. Do účtů týkajících se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin zanesou členské státy emise a pohlcení v důsledku těchto činností; vypočítají se tak, že se od emisí a pohlcení v každém účetním období uvedeném v příloze I odečte hodnota získaná vynásobením počtu let v daném účetním období emisemi a pohlcením členských států z těchto činností v referenčním roce, které jsou obsažené v revidované původní zprávě tohoto členského státu o emisních údajích v referenčním roce vypracované podle přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 a předložené UNFCCC.

2. Jestliže členský stát rozhodne, že sestaví a povede účty pro obnovu vegetace a/nebo odvodňování mokřadů a zavodňování, použije metodu výpočtu uvedenou v odstavci 1.

Do účtů týkajících se odvodňování mokřadů a zavodňování zanesou členské státy emise a pohlcení v důsledku těchto činností všude, kde byla půda od roku 1990 odvodněna, a všude, kde byla půda od roku 1990 zavodněna.

Článek 9

Účetní pravidla pro přírodní škodlivé činitele

1. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 2, mohou členské státy z výpočtů, které se týkají jejich účetních povinností podle čl. 3 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), vyloučit emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vznikly v důsledku přírodních škodlivých činitelů a které nejsou antropogenního původu. Pokud členské státy tyto emise vyloučí, musejí rovněž vyloučit všechna následná pohlcení na půdě, kde se tito přírodní škodliví činitelé vyskytli. Nevyloučí však emise skleníkových plynů ze zdrojů, které nejsou antropogenního původu a které vznikly v důsledku přírodních škodlivých činitelů, zahrnuté do výpočtu jejich referenční úrovně podle čl. 6 odst. 4, 5 nebo 6.

2. Členské státy mohou v souladu s odstavcem 1 z výpočtů, které se týkají jejich účetních povinností podle čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a d), vyloučit emise skleníkových plynů ze zdrojů, které nejsou antropogenního původu, pokud tyto emise skleníkových plynů, které nejsou antropogenního původu, vzniklé v důsledku přírodních škodlivých činitelů v jednom roce překročí 5 % celkových emisí členského státu v referenčním roce, které jsou obsažené v revidované původní zprávě tohoto členského státu o emisních údajích v referenčním roce vypracované podle přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 a předložené UNFCCC, s výjimkou emisí a pohlcení z činností podle čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)           členský stát identifikuje všechny půdní plochy vyloučené z účelu účtů členských států podle čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a d), včetně jejich zeměpisného umístění, roku a druhů přírodních škodlivých činitelů;

b)           členský stát odhadne roční emise skleníkových plynů ze zdrojů, které nejsou antropogenního původu, vzniklé v důsledku přírodních škodlivých činitelů a následná pohlcení na vyloučených půdních plochách;

c)           na vyloučených půdních plochách nedošlo ke změně ve využívání půdy a členský stát používá transparentní a ověřitelné metody a kritéria ke zjištění změn ve využívání půdy na těchto půdních plochách;

d)           pokud je to možné, členský stát podniká opatření s cílem řídit nebo kontrolovat dopad přírodních škodlivých činitelů;

e)           pokud je to možné, členský stát podniká opatření pro sanaci vyloučených půdních ploch;

f)            emise z výrobků z vytěženého dřeva, které byly získány nahodilou těžbou dřeva, nebyly vyloučeny z účetnictví.

3. Členské státy mohou rovněž odděleně v souladu s odstavcem 1 z výpočtů, které se týkají jejich účetních povinností podle čl. 3 odst. 1 písm. e) a f), vyloučit emise skleníkových plynů ze zdrojů, které nejsou antropogenního původu, pokud tyto emise skleníkových plynů, které nejsou antropogenního původu, vzniklé v důsledku přírodních škodlivých činitelů v jednom roce překročí 5 % celkových emisí členského státu v referenčním roce, které jsou obsažené v revidované původní zprávě tohoto členského státu o emisních údajích v referenčním roce vypracované podle přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 a předložené UNFCCC, s výjimkou emisí a pohlcení z činností podle čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2.

4. Členské státy zahrnou do svých účtů podle čl. 3 odst. 1 emise z výrobků z vytěženého dřeva, které byly získány nahodilou těžbou dřeva v souladu s článkem 7.

5. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem revize podmínek uvedených v odst. 2 prvním pododstavci s ohledem na vědecký pokrok nebo za účelem zohlednění revizí aktů přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu.

Článek 10

Akční plány pro odvětví LULUCF

1. Nejpozději šest měsíců po začátku každého účetního období uvedeného v příloze I členské státy vypracují a předají Komisi návrh akčních plánů pro odvětví LULUCF na omezení nebo snížení emisí a udržení nebo zvýšení pohlcení vzniklých v důsledku činností uvedených v čl. 3 odst. 1. Členské státy zajistí, aby byla konzultována široká škála zúčastněných stran.

Návrh akčních plánů pro odvětví LULUCF se vztahuje na dobu trvání příslušného účetního období uvedeného v příloze I.

2. Členské státy zahrnou do svých návrhů akčních plánů pro odvětví LULUCF tyto informace týkající se všech činností uvedených v čl. 3 odst. 1:

a)           popis minulých trendů emisí a pohlcení;

b)           projekce emisí a pohlcení za příslušné účetní období;

c)           analýzu potenciálu omezení nebo snížení emisí a udržení nebo zvýšení pohlcení;

d)           seznam opatření, včetně případně těch, která jsou uvedena v příloze IV a mají být přijata v zájmu vyčerpání potenciálu zmírňování dopadů na změny klimatu, jenž byl eventuálně zjištěn analýzou podle písmene c);

e)           strategie určené k provádění opatření uvedených v písmenu d), včetně popisu očekávaného účinku těchto opatření na emise a pohlcení;

f)            rozvrh přijetí a provádění opatření uvedených v písmenu d).

3. Komise zhodnotí akční plán členského státu pro odvětví LULUCF do tří měsíců od obdržení všech příslušných informací od tohoto členského státu. Komise zveřejní výsledky tohoto hodnocení a může případně vydat doporučení v zájmu zvýšení úsilí členských států o omezení nebo snížení emisí a udržení nebo zvýšení pohlcení.

Členské státy náležitě zohlední zjištění Komise a do tří měsíců od obdržení hodnocení Komise své akční plány pro odvětví LULUCF zveřejní v elektronické podobě a zpřístupní veřejnosti.

4. Členské státy předloží Komisi do dne odpovídajícího polovině každého účetního období uvedeného v příloze I a na konci každého účetního období uvedeného v příloze I zprávu, v níž popíšou pokrok v provádění svých akčních plánů pro odvětví LULUCF.

5. Komise zhodnotí provádění akčních plánů členských států pro odvětví LULUCF do šesti měsíců od obdržení zpráv podle odstavce 4.

Komise zveřejní tyto zprávy a výsledky tohoto hodnocení a může případně vydat doporučení v zájmu zvýšení úsilí členských států o omezení nebo snížení emisí a o udržení nebo zvýšení pohlcení. Členské státy náležitě zohlední zjištění Komise.

Článek 11

Přezkum

Komise přezkoumá účetní pravidla v tomto rozhodnutí nejpozději do jednoho roku od konce prvního účetního období uvedeného v příloze I.

Článek 12

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesená pravomoc uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 7, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 7, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 7, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 13

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2013.

Článek 14

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12.3.2012.

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA I

ÚČETNÍ OBDOBÍ PODLE ČL. 3 ODST. 1

Účetní období || Roky

První účetní období || Od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020

PŘÍLOHA II

REFERENČNÍ ÚROVNĚ ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 6

Členský stát || Ekvivalenty oxidu uhličitého (CO2) v tisících tun ročně

Rakousko || -6516

Belgie || -2499

Bulharsko || -7950

Kypr || -157

Česká republika || -4686

Dánsko || 409

Estonsko || -2741

Finsko || -20466

Francie || -67410

Německo || -22418

Řecko || -1830

Maďarsko || -1000

Irsko || -142

Itálie || -22166

Lotyšsko || -16302

Litva || -4552

Lucembursko || -418

Malta || -49

Nizozemsko || -1425

Polsko || -27133

Portugalsko || -6830

Rumunsko || -15793

Slovensko || -1084

Slovinsko || -3171

Španělsko || -23100

Švédsko || -41336

Spojené království || -8268

PŘÍLOHA III

FUNKCE ROZKLADU PRVNÍHO ŘÁDU A POLOČAS ROZKLADU PODLE ČLÁNKU 7

Funkce rozkladu prvního řádu s počáteční hodnotou a pokračující do současného roku:

                   

      ,

kde:

rok

zásoba uhlíku v úložišti výrobků z vytěženého dřeva na začátku roku(v tisících tun za rok)

konstanta rozkladu prvního řádu v jednotkách za rok , kde HL je poločas rozkladu úložiště výrobků z vytěženého dřeva během let.)

přísun uhlíku do výrobků z vytěženého dřeva během roku (v tisících tun za rok)

změna zásoby uhlíku ve výrobcích z vytěženého dřeva během roku (v tisících tun za rok)

Standardní poločas rozkladu (HL):

            2 roky pro papír

            25 let pro dřevěné desky

            35 let pro řezivo.

PŘÍLOHA IV

OPATŘENÍ, KTERÁ MOHOU BÝT PODLE ČL. 10 ODST. 2 PÍSM. D) ZAHRNUTA DO AKČNÍCH PLÁNŮ PRO ODVĚTVÍ LULUCF

a)           opatření týkající se obhospodařování orné půdy, jako je:

– zlepšení agronomických postupů výběrem vhodnějších odrůd plodin,

– rozšíření střídání plodin a zamezení nebo omezení použití půdy ležící ladem,

– zlepšení hospodaření s živinami, obdělávání půdy / hospodaření s rezidui a vodohospodářství,

– podpora zemědělsko-lesnických postupů a potenciálu změny pokryvu (využití) půdy;

b)           opatření týkající se obhospodařování pastvin a zlepšení kvality pastvin, jako je:

– zabránění přeměně pastvin na ornou půdu a zpětný přechod z orné půdy na přirozenou vegetaci,

– zlepšení obhospodařování pastvin zařazením změn v intenzitě a načasování pastvy,

– zvyšování produktivity,

– zlepšení hospodaření s živinami,

– lepší zvládání požárů,

– zavedení vhodnějších druhů a zejména hluboce kořenících druhů;

c)           opatření ke zlepšení obhospodařování zemědělských organických půd, zejména rašelinišť, jako je:

– stimulace udržitelného obhospodařování mokřadních stanovišť,

– stimulace přizpůsobených zemědělských postupů, jako je minimalizace narušení půdy nebo extenzivní postupy;

d)           opatření k zamezení odvodňování a k vytváření pobídek pro zavodnění mokřadů;

e)           opatření týkající se stávajících nebo částečně odvodněných rašelinišť, jako je:

– předcházení dalšímu odvodnění,

– vytváření pobídek k zavodnění a obnově rašelinišť,

– předcházení požárům rašelinišť;

f)            obnovení znehodnocené půdy;

g)           opatření týkající se lesnických činností, jako je:

– zamezení odlesňování,

– zalesňování a opětovné zalesňování,

– zachování uhlíku ve stávajících lesích,

– zlepšování produkce ve stávajících lesích,

– zvýšení zásoby výrobků z vytěženého dřeva,

– zlepšení obhospodařování lesů, též prostřednictvím optimalizovaného složení druhů, výchovy, probírky a prostřednictvím ochrany půdy;

h)           posílení ochrany proti přírodním škodlivým činitelům, jakými jsou požár, škůdci a vichřice.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účetních pravidlech a akčních plánech týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[23]

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OBLAST KLIMATU [07]

1.3. Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[24]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Návrh je v souladu se strategií Evropa 2020 a jeho cílem je přispět k realizaci cílů týkajících se snížení emisí Unie.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Provádění politiky a právních předpisů EU týkajících se oblasti klimatu (ABB kód 07 12)

Příslušné aktivity ABM/ABB

07 12 01 (Provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se oblasti klimatu)

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílovou skupinu obyvatelstva.

Návrh stanoví stabilní a harmonizovaný právní rámec pro účtování emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami využívání půdy a lesnictvím (LULUCF) v Unii a umožňuje podrobné posouzení pokroku v členských státech. Konkrétně:

– stimuluje úsilí o zmírňování dopadů změn klimatu zlepšeným pohlcením a snížením emisí v zemědělství a lesnictví a produkcí výrobků z vytěženého dřeva v průmyslu a zlepšuje viditelnost těchto opatření;

– posiluje environmentální integritu závazků zajištěním správného účtování emisí a pohlcení a zabezpečuje udržitelné a k životnímu prostředí šetrné energetické využití biomasy doplněním stávajících opatření a

– zlepšuje hospodářskou účinnost při sledování ambicióznějších cílů, k jejichž realizaci mohou přispět všechna odvětví.

Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování návrhu/podnětu.

Následující ukazatele odpovídají obecným, specifickým a operativním cílům návrhu:

– trendy v oblasti emisí a pohlcení;

– počet případů nedodržení předpisů členskými státy, včasné předložení akčních plánů členských států pro odvětví LULUCF a zpráv Komisi, včasné předložení referenčních úrovní členských států Komisi;

– soulad zpráv členských států s požadavky návrhu;

– úplnost zpráv členských států předkládaných Komisi a míra uplatňování společných účetních pravidel členskými státy;

– dostupnost údajů a informací v oblastech, na něž se návrh zaměřuje.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cíle tohoto návrhu jsou dva:

– zajistit důkladné a harmonizované účtování emisí a pohlcení z odvětví LULUCF v členských státech;

– stimulovat úsilí členských států o zmírnění dopadů změn klimatu vypracováním a prováděním akčních plánů pro odvětví LULUCF;

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přijetí opatření na úrovni Unie by vzhledem ke své účinnosti přineslo ve srovnání s opatřeními na úrovni jednotlivých členských států jednoznačné výhody. Jelikož se zastřešující závazky v oblasti klimatu přijímají na úrovni Unie, je rovněž efektivní vytvořit potřebná účetní pravidla na této úrovni. Kromě toho k překonání zjištěných problémů, jako je například potřeba mít přesná a konzistentní účetní pravidla pro různé činnosti v odvětví LULUCF, je zapotřebí společný přístup ve všech členských státech, který může být zajištěn pouze na úrovni Unie.

Tento právní rámec, který stanoví společné a přesné účetnictví ve všech členských státech, vypracování akčních plánů a díky tomu podrobnější posouzení a hodnocení pokroku v členských státech, zajistí skutečnou přidanou hodnotu. Zajistí soudržnost politiky Unie v oblasti klimatu, dále zlepší environmentální integritu unijních závazků v oblasti změn klimatu a ekonomickou efektivnost politiky Unie v oblasti klimatu.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh vychází ze zkušeností, jichž bylo dosaženo na mezinárodní úrovni, a má řešit nedostatky stávajících účetních pravidel podle Kjótského protokolu. V zájmu navržení důkladného a harmonizovaného rámce pro účetnictví v odvětví LULUCF bylo provedeno podrobné posouzení.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Návrh je v souladu se strategií Evropa 2020 a se stěžejní iniciativou strategie Evropa 2020 – za Evropu méně náročnou na zdroje. Doplňuje rovněž stávající politiku Unie v oblasti klimatu, energetiky a sociálních politik.

Doplňuje i společnou zemědělskou politiku po roce 2013, pokud jde o provádění „ekologické složky“, a v rámci politiky Unie v oblasti rozvoje venkova by se mohly výrazně zlepšit pobídky k sekvestraci uhlíku v zemědělství a lesnictví. Řádné účetnictví souvisejících kladných toků uhlíku by více zviditelnilo pozitivní přínos těchto opatření prováděných prostřednictvím SZP.

Účtování v odvětví LULUCF by proto podpořilo udržitelné energetické využití biomasy a rovněž poskytlo spolehlivý, jasný a viditelný ukazatel pokroku v oblasti zemědělství a lesnictví. Bez komplexního povinného účtování činností v odvětví LULUCF se úsilí investované členskými státy, zemědělci a lesníky o zmírňování klimatických změn neodrazí ve snaze Unie o dosažení jejího cíle snížení skleníkových plynů.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

¨         Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

¨         Finanční dopad od RRRR do RRRR

x Časově neomezený návrh/podnět

Předpokládá se, že provádění bude zahájeno 1. ledna 2013 v závislosti na pokroku učiněném v rámci legislativního postupu.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[25]

x Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

¨         výkonným agenturám

¨         subjektům zřízeným Společenstvími[26]

¨         vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

¨         osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Za provádění podstatné části návrhu ponesou odpovědnost členské státy. Komise posoudí informace obsažené ve zprávách předaných členskými státy a vydá případně doporučení.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Členské státy zahrnují do svých účtů v odvětví LULUCF informace každý rok a zaúčtovávají emise a pohlcení z odvětví LULUCF podle tohoto návrhu na konci každého účetního období.

Zprávy připravené podle tohoto návrhu bude pro každé účetní období hodnotit Komise na základě technických odborných posudků.

K posouzení provádění tohoto rozhodnutí v rámci ustanovení o přezkumu by byla nezbytná studie.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Jelikož se u tohoto návrhu jedná o rozhodnutí, jsou rizika týkající se provádění omezená, neboť navrhované závazky jsou založeny na již zavedených mezinárodních pravidlech, která členské státy uplatňují v rámci svých závazků podle Kjótského protokolu.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Opatření zabývající se případnými riziky se bude skládat z: konstruktivního dialogu a spolupráce s členskými státy, udržování kontaktů s příslušnými útvary Komise, zejména s cílem dostatečně zajistit odpovídající údaje, konzultování odborníků, zejména při přijímání aktů v přenesené pravomoci, přístupu k externím technickým odborným posudkům pro odpovídající hodnocení, provádění studií při přezkumu právního aktu a případně organizování tematických konferencí.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Vzhledem k částkám, o které se jedná, a druhu zakázek tento podnět nepředstavuje zvláštní riziko podvodu. Komise bude činnost řídit a kontrolovat prostřednictvím všech příslušných běžných nástrojů, jako je roční plán řízení GŘ CLIMA.

Obzvláště důležité jsou standardy vnitřní kontroly č. 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 15 a 16. Dále budou zcela uplatněny zásady stanovené v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/202 („finanční nařízení“) a jeho prováděcích pravidlech.

Postupy zadávání veřejných zakázek se budou řídit společným finančním okruhem GŘ CLIMA: částečně decentralizovaným okruhem, jehož hlavním rysem je hierarchická nezávislost na pověřených schvalujících osobách, které provádějí finanční operace a ověřování.

Postup výběru dodavatele prověří také výbor pro vnitřní kontrolu (ENVAC), který ověří soulad postupů přijatých schvalujícími osobami s pravidly finančního nařízení a prováděcími pravidly za použití kombinace náhodně vybraného vzorku veřejných zakázek a vzorku veřejných zakázek vybraných na základě rizika.

Nad rámec uvedených opatření pro účely přijetí aktů v přenesené pravomoci bude zajištěno, aby osoby, které se podílejí na odborných konzultacích, byly nezávislé a příslušně kvalifikované.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název…...….………………………...……...] || RP/NRP ([27]) || zemí ESVO[28] || kandidátských zemí[29] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

5 || 07 01 02 11 Ostatní výdaje na řízení na podporu oblasti politiky „životní prostředí a oblast klimatu“ || NRP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [položka…...…………………………………….] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[…] || [XX.YY.YY.YY.] […] || […] || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || Okruh 2:

GŘ: CLIMA || || || Rok N[30] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1) || - || - || - || - || - || - || - || -

Platby || (2) || - || - || - || - || - || - || - || -

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || - || - || - || - || - || - || - || -

Platby || (2a) || - || - || - || - || - || - || - || -

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[31] || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 07 01 04 05 (a následné linie) || || (3) || 0 ,100 || - || - || 0,600 || - || - || 0,600 || 1 ,300

CELKEM prostředky pro GŘ CLIMA || Závazky || =1+1a +3 || 0 ,100 || - || - || 0 ,600 || - || - || 0 ,600 || 1 ,300

Platby || =2+2a +3 || 0 ,100 || - || - || 0 ,600 || - || - || 0 ,600 || 1 ,300

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 ,100 || - || - || 0 ,600 || - || - || 0 ,600 || 1 ,300

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || 0 ,100 || - || - || 0 ,600 || - || - || 0 ,600 || 1 ,300

Platby || =5+ 6 || 0 ,100 || - || - || 0 ,600 || - || - || 0 ,600 || 1 ,300

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 0 ,100 || || || 0 ,600 || || || 0 ,600 || 1 ,300

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce CELKEM (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || 0 ,100 || || || 0 ,600 || || || 0 ,600 || 1 ,300

Platby || =5+ 6 || 0 ,100 || || || 0,600 || || || 0 ,600 || 1 ,300

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

GŘ: CLIMA ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,889

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 ,348 || 0 ,348 || 0 ,348 || 0 ,348 || 0 ,348 || 0 ,348 || 0 ,348 || 2 ,433

CELKEM GŘ CLIMA || Prostředky || 0,475 || 0 ,457 || 0 ,475 || 0 ,475 || 0 ,475 || 0 ,475 || 0,475 || 3 ,322

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce CELKEM || (Závazky celkem = platby celkem) || 0 ,475 || 0 ,475 || 0 ,475 || 0 ,475 || 0,475 || 0 ,475 || 0 ,475 || 3 ,322

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[32] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce CELKEM || Závazky || 0 ,575 || 0 ,475 || 0 ,475 || 1 ,075 || 0 ,475 || 0 ,475 || 1 ,075 || 4 ,622

Platby || 0 ,575 || 0 ,475 || 0 ,475 || 1 ,075 || 0 ,475 || 0 ,475 || 1 ,075 || 4,622

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

x      Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Položky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[33] || Průměrné náklady výstupu || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Číslo výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL: Provádění politiky a právních předpisů EU týkajících se oblasti klimatu (ABB kód 07 12)

– Výstup || Hodnocení || 0 ,.004 || 27 || 0,100 || || || || || 27 || 0,100 || || || || || 27 || 0,100 || 81 || 0 ,300

– Výstup || Studie || 0,500 || || || || || || || || || || || || || 1 || 0,500 || 1 || 0 ,500

– Výstup || Přezkum || 0,500 || || || || || || || 1 || 0,500 || || || || || || || 1 || 0,500

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 27 || 0,100 || 0 || - || 0 || - || 28 || 0,600 || 0 || - || 0 || - || 28 || 0,600 || 83 || 1 ,300

NÁKLADY CELKEM || 0 || 0 ,100 || 0 || - || 0 || - || 0 || 0,600 || 0 || - || 0 || - || 0 || 0, 600 || 0 || 1, 300

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

x      Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[34] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce CELKEM || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 ||

Lidské zdroje (1 zaměstnanec ve třídě AD na plný úvazek již pracující v GŘ CLIMA) || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,889

Ostatní správní výdaje – 07 01 02 11 01 služební cesty (5 za rok; 0, 0015 mil. EUR / služební cesta) – 07 01 02 11 02 konference (2 za rok; 150 účastníků; ; 0, 035 mil. EUR /konference) – 07 01 02 11 02 zasedání (2 za rok; maximálně 168 odborníků (28 *6); 1 den; 0, 135 mil. EUR /zasedání) MEZISOUČET || 0 ,0075 0 ,070 0,270 0,348 || 0 ,0075 0 ,070 0,270 0,348 || 0 ,0075 0,070 0,270 0,348 || 0,0075 0,070 0,270 0,348 || 0 ,0075 0,070 0,270 0,348 || 0,0075 0,070 0,270 0,348 || 0 ,0075 0,070 0,270 0,348 || 0 ,053 0,490 1,890 2,433

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 ,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 3,322

Mimo OKRUH 5[35] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 0,475 || 3,322

3.2.4. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

x      Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 07 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0,127 || 0 ,127

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[36] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z „celkového rámce“) || || || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[37] || – v ústředí[38] || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127 || 0 ,127

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Přijímat vhodná opatření k provádění různých povinností Komisi (např. přezkum zpráv členských států, provádění analýz, monitorování provádění atd.).

Externí zaměstnanci ||

3.2.5. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

x      Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

¨      Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

¨      Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[39].

3.2.6. Příspěvky třetích stran

xNávrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

x      Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

¨      Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

[1]               Rozhodnutí Konference smluvních stran úmluvy UNFCCC 1/CR.16 („Cancúnské dohody“).

[2]               Na základě čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

[3]               Závěry Evropské rady z 8.–9. března 2007.

[4]               Úř. věst. L 140 5.6.2009, s. 63.

[5]               Úř. věst. L 140 5.6.2009, s. 136.

[6]               Úř. věst. L 49 19.2.2004, s. 1.

[7]               KOM(2011) 789 v konečném znění – 2011/0372 (COD).

[8]               LULUCF se zaměřuje v první řadě na emise a pohlcování uhlíku rostlinami a půdou, a proto se do něj nepočítají jiné skleníkové plyny ze zemědělské činnosti, např. methan a oxidy dusíky z chovů dobytka a hnojiv. Jiné emise než CO2 ze zemědělství jsou zařazeny do inventarizace zemědělství samostatně.

[9]               Nicméně je třeba najít vhodnou rovnováhu, zejména by přeměna neměla vést k „přesunu emisí uhlíku“, tj. k záměně lokálně produkovaných potravin za potraviny dovážené, které mají negativnější dopad vyjádřený uhlíkovou stopou.

[10]             Viz např. Sathre R. and O'Connor J. (2010), A synthesis of research on wood products and greenhousegas impacts (Souhrn výsledků výzkumu dopadů výrobků ze dřeva a skleníkových plynů), 2. vydání, Vancouver, B. C. FP Innovations, s. 117.

[11]             Úř. věst. L 130 15.5.2002, s. 1.

[12]             Směrnice 2009/28/ES.

[13]             KOM(2011) 571 v konečném znění.

[14]             http://ec.europa.eu/clima/events/0029/index_en.htm .

[15]             http://ec.europa.eu/clima/consultations/0003/index_en.htm .

[16]             http://ec.europa.eu/clima/events/0029/index_en.htm .

[17]             http://ec.europa.eu/clima/events/0029/index_en.htm .

[18]             Úř. věst. C, , s. .

[19]             Úř. věst. C, , s. .

[20]             Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.

[21]             Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

[22]             Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

[23]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[24]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[25]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[26]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[27]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[28]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. .

[29]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[30]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[31]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[32]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Plánuje se, že návrh vstoupí v platnost v roce 2013 v závislosti na pokroku v legislativním procesu.

[33]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[34]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Plánuje se, že návrh vstoupí v platnost v roce 2013 v závislosti na pokroku v legislativním procesu.

[35]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[36]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník .

[37]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[38]             V zásadě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[39]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.