DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh má nahradit rozhodnutí Rady o mechanismu civilní ochrany,[1] který umožňuje posílit spolupráci mezi členskými státy a Unií v oblasti civilní ochrany, a o finančním nástroji civilní ochrany,[2] který poskytuje finanční prostředky na opatření v rámci mechanismu k zajištění ochrany před přírodními a člověkem způsobenými katastrofami.

Po komplexním vyhodnocení právních předpisů civilní ochrany na období 2007–2009[3] a s přihlédnutím k poznatkům získaným z předchozích mimořádných situací, tento návrh spojuje dvě rozhodnutí Rady do jediného právního aktu. Finanční ustanovení je třeba vnímat v souvislosti s návrhy týkajícími se finančního výhledu 2014–2020, jak jsou nastíněny ve sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[4] ze dne 29. června 2011.

Na základě článku 196 nové Smlouvy pojednávajícího o politice civilní ochrany je cílem mechanismu podpora, koordinace a doplňování činností členských států v oblasti civilní ochrany při zlepšování účinnosti systémů pro prevenci, přípravě a reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy všech druhů v rámci Unie i mimo ni. Mezi specifické cíle patří (a) dosáhnout vysoké úrovně ochrany před katastrofami, a to prostřednictvím prevence nebo omezením jejich účinků a rozvíjením kultury prevence, (b) zvyšovat stav připravenosti Unie v oblasti reakce na katastrofy, (c) usnadnit rychlé a účinné zásahy reakce na mimořádné situace v případě závažných katastrof.

Návrh vychází ze sdělení Komise „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“[5] z roku 2010 a ze sdělení o „přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof“[6] z roku 2009.

Tento návrh přispívá k dosahování cílů strategie Evropa 2020 a ke zvýšení bezpečnosti občanů EU a posílení odolnosti vůči přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, což jsou důležité součásti Stockholmského programu[7] a Strategie vnitřní bezpečnosti EU[8]. Podporou opatření pro předcházení katastrofám by politika civilní ochrany EU navíc snížila náklady pro hospodářství EU vyplývající z katastrof a znamenající překážku růstu. Vyšší úroveň ochrany občanů, hmotného majetku a životního prostředí by minimalizovala nepříznivé sociální, ekonomické a enviromentální dopady katastrof, které by mohly mít vliv na nejzranitelnější regiony a obyvatelstvo, a tím by přispěla k udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

Návrh rovněž významně přispívá ke zjednodušení. Nové rozhodnutí slučuje do jednoho textu ustanovení týkající se fungování mechanismu a ustanovení související s financováním jeho činnosti, která byla v minulosti začleněna do samostatných rozhodnutí. To také zjednodušuje stávající postupy pro sdružování a spolufinancování dopravy pomoci (např. vyloučením systematických náhrad ve výši 50 % využívaných v rámci současných pravidel a jmenováním vedoucího státu v dopravních operacích, do kterých je zapojeno několik členských států), čímž se výrazně sníží administrativní zátěž Komise a členských států. Návrh rovněž zavádí zjednodušená pravidla pro aktivaci mechanismu v případě mimořádných situací ve třetích zemích.

Posílený mechanismus přispěje k provádění doložky solidarity, na niž Evropská komise a vysoký představitel předloží návrh v roce 2012.

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Spolupráci v oblasti civilní ochrany na úrovni EU řídí dva právní nástroje: (1) Rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom ze dne 8. listopadu 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracované znění)[9] a (2) Rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu[10], z nichž obě budou zrušena tímto Rozhodnutím.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Zvláštní pozornost byla věnována zajištění úzké koordinace mezi civilní ochranou a humanitární pomocí, jakož i souladu s akcemi prováděnými v rámci jiných politik a nástrojů EU, zejména v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnostní politiky, včetně konzulární podpory a ochrany kritické infrastruktury, životního prostředí, především řízení povodňových rizik a kontroly nebezpečí závažných havárií, přizpůsobení se změně klimatu, zdraví, znečištění moří, vnějších vztahů a rozvojové pomoci.

Soulad s ostatními finančními nástroji EU je zajištěn řadou ustanovení, která jasně vymezují oblast působnosti nástroje a vylučují dvojí financování.

2. KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Pro přezkoumání možností politiky a jejich dopadů, včetně všech významných aspektů předběžného hodnocení (ex-ante), byla vypracována zpráva z posouzení dopadů.[11] Proces posouzení dopadů, který byl sledován řídící skupinou pro posouzení dopadu zahrnující 21 útvarů Komise, využíval vstupní informace z externí studie.

Konzultace zúčastněných stran

Kromě řady setkání se zúčastněnými stranami předcházejících sdělení Komise o reakcích na katastrofy z roku 2010 byly uskutečněny tři cílené konzultace[12] se zúčastněnými stranami.[13]

Dalšími zainteresovanými stranami jsou subjekty působící v oblasti řízení mimořádných situací, v humanitárních společenstvích, orgánech OSN, v oblasti výzkumu, vnitřní bezpečnosti, životního prostředí, zahraniční politiky a v dalších souvisejících oblastech politiky.

Všechny připomínky zúčastněných stran byly pečlivě zváženy a promítnuty do zprávy o posouzení dopadů.

Posouzení dopadů

Hlavními zjištěnými problémy jsou: (1) omezení účinnosti, efektivnosti a soudržnosti evropské reakce na katastrofy v důsledku mechanismu spolupráce v oblasti civilní ochrany EU, který je reaktivní a vytvářený „ad hoc“, (2) nedostupnost kritické kapacity pro reakci (nedostatečné kapacity), (3) omezená řešení dopravy a těžkopádné postupy bránící optimální reakci, (4) omezená připravenost v oblasti školení a cvičení, a (5) nedostatečná integrace politik v oblasti prevence.

Posouzení dopadů vyhodnotilo několik možností politiky

Dostupnost pomoci: (1) dobrovolný společný soubor bez financování ze strany EU, (2) dobrovolný společný soubor s omezeným spolufinancováním ze strany EU, a (3) dobrovolný společný soubor s vyšší mírou spolufinancování EU i širší škálou možností (od přerušení po jednotku civilní ochrany EU).

Řešení nedostatečných kapacit: (1) žádné opatření na úrovni EU, (2) podpora členských států při rozvoji nedostatkových kapacit, (3) odstranění nedostatků využitím kapacit na úrovni EU.

Řešení omezených logistických a finančních zdrojů na dopravu: (1) přerušení režimu, (2) žádná změna politiky, (3) zvýšení maximální výše spolufinancování pro nejnaléhavější prioritní potřeby a (4) zvýšení maximální úrovně spolufinancování ve všech oblastech.

Zjednodušení ustanovení týkajících se dopravy: (1) žádná změna politiky, (2) zjednodušení stávajících ustanovení týkajících se dopravy.

Připravenost: (1) žádné nové právní předpisy, žádné zvýšení financování ze strany EU, (2) obecný rámec politiky připravenosti EU bez závazných ustanovení společně s dodatečným financováním ze strany EU, (3) financování EU pro vnitrostátní odbornou přípravu podmíněné splněním určitých minimálních požadavků ze strany center odborné přípravy.

Prevence: (1) žádné nové právní předpisy EU a žádné zvýšení financování ze strany EU, (2) obecný rámec politiky prevence EU bez závazných ustanovení společně s dodatečným financováním ze strany EU, (3) dokončení vnitrostátních plánů řízení rizika katastrof k určitému datu.

Posouzení dopadů se předkládá s tímto návrhem.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Shrnutí navrhovaného opatření

Text sleduje strukturu vycházející ze čtyř hlavních bloků politiky civilní ochrany, kterými jsou: prevence, připravenost, reakce a vnější rozměr společně s kapitolou o finančních ustanoveních.

(a) Cíle, předmět a oblast působnosti

Jednou ze změn je uvedení předmětu mechanismu do souladu s novým článkem 196 Smlouvy, který se zasazuje o integrovaný přístup k zvládání katastrof. Obecným cílem se zabývá článek 1, jehož další upřesnění je obsaženo ve specifických cílech a který je podporován ukazateli pro měření pokroku (článek 3).

Oblast působnosti (Článek 2) pro opatření na podporu reakce na katastrofy se uplatní v rámci Evropské unie i mimo ni. Opatření prevence a připravenosti se týkají Unie a některých třetích zemí uvedených v článku 28.

(b) Prevence

Návrh zavádí novou kapitolu v oblasti prevence s cílem posílit význam rámce politiky prevence EU a efektivně jej navázat na opatření připravenosti a reakce.

Článek 5 stanoví úkoly Komise, které vycházejí ze sdělení o prevenci z roku 2009 a ze závěrů Rady.

V návaznosti na probíhající práce na posouzení rizik a za účelem zajištění efektivní spolupráce v rámci mechanismu jsou členské státy povinny sdělit své plány řízení rizik do konce roku 2016 (článek 6). Plány řízení rizik jsou důležité plánovací nástroje, které přispívají k soudržné politice řízení rizik, nastíněné ve strategii vnitřní bezpečnosti EU[14].

(c) Připravenost

Hlavní důraz je kladen na opatření v oblasti připravenosti s cílem zlepšit plánování reakce, zvýšit kapacitu EU pro reakci a celkovou úroveň připravenosti na katastrofy velkého rozsahu. Ustanovení vycházejí z návrhů obsažených ve sdělení o reakci na katastrofy z roku 2010 a ze závěrů Rady o evropské odborné přípravě v oblasti zvládání katastrof[15]. Mezi hlavní změny patří:

· vytvoření a řízení střediska reakce na mimořádné situace („ERC“). Středisko reakce na mimořádné situace bude navazovat na stávající monitorovací a informační středisko (MIC), které by mělo být posíleno, aby zajistilo provozní kapacitu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, (čl. 7 písm. a)),

· vytvoření soudržného plánovacího rámce pro operace reakce vypracováním referenčních scénářů, mapováním stávajících kapacit a vytvořením pohotovostních plánů pro jejich nasazení. Návrh rovněž usiluje o součinnost mezi věcnou pomocí a humanitární pomocí (článek 10),

· zřízení Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace ve formě dobrovolného společného souboru předem určených kapacit, které dají členské státy k dispozici pro operace v rámci mechanismu. Důraz byl rovněž položen na potřebu zvýšení viditelnosti kapacit (článek 11),

· zjišťování a odstraňování nedostatků v kapacitách pro reakci, a to podporou rozvoje doplňkových kapacit financovaných z EU, pokud to bude považováno efektivnější z hlediska nákladů než jednotlivé investice členských států. Za tímto účelem se předpokládá uplatnění zvláštního monitorovacího postupu, podle něhož musí Komise Radě a Evropskému parlamentu každé dva roky podávat zprávu o pokroku (článek 12),

· rozšíření působnosti stávajících opatření pro připravenost EU v oblasti odborné přípravy, mimo jiné vytvořením sítě pro odbornou přípravu a diverzifikací vzdělávacího programu. Komise může také poskytnout pokyny pro odbornou přípravu civilní ochrany na úrovni EU i na mezinárodní úrovni (článek 13),

· vyslání odborných týmů, které budou poskytovat poradenství v oblasti opatření pro prevenci a připravenost na žádost postiženého státu nebo OSN a jejích agentur (čl. 13 odst. 2),

· zajištění možnosti pomáhat členským státům v předběžném umístění kapacit pro reakci na mimořádné situace v logistických střediscích uvnitř EU (čl. 7 písm. f)).

(d) Reakce

Navrhované změny se zaměřují na zajištění efektivnější a rychlejší reakce, a to:

· dočasným předběžným umístěním kapacit v situacích se zvýšeným rizikem (čl. 15 odst. 2),

· návrhem plánu reakce na mimořádné situace a žádostí o nasazení kapacit (čl. 15 odst. 3 písm. c)),

· požadavkem, aby členské státy zajistily podporu hostitelského státu pro příchozí pomoc, jak bylo požadováno v závěrech Rady o podpoře hostitelského státu[16] (čl. 13 odst. 6).

(e) Vnější rozměr operací civilní ochrany:

U operací mimo Unii návrh podporuje soulad v práci mezinárodní civilní ochrany, a to:

· poskytováním pomoci prostřednictvím mechanismu na žádost Organizace spojených národů a jejích agentur nebo příslušné mezinárodní organizace, (čl. 16 odst. 1),

· informováním Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) Komisí s cílem umožnit soulad mezi činností civilní ochrany a celkovými vztahy EU s postiženou zemí (čl. 16 odst.3),

· objasněním případů, kdy lze poskytovat pomoc při konzulární podpoře s ohledem na připravovaný návrh směrnice Rady o opatřeních pro koordinaci a spolupráci týkajících se konzulární ochrany nezastoupených občanů EU (čl. 16 odst. 7).

(f) Ustanovení o finanční podpoře

Finanční ustanovení jsou začleněna do nové kapitoly. Způsobilá opatření (články 20–23) jsou setříděna do skupin obecné, prevence a připravenost a reakce a doprava, a zahrnují podporu pro nová opatření navržená výše. Ustanovení týkající se podpory dopravy v rámci současného nástroje se mění a zjednodušují a zavádějí se v nich revidované podmínky pro financování zvyšující míru spolufinancování až do výše 85 % celkových způsobilých nákladů a až 100 % v omezených případech při splnění určitých kritérií.

Nová ustanovení umožňují jednomu členskému státu, aby se ujal vedení při žádání finanční podpory od EU pro operace zahrnující několik členských států, a dávají možnost dotčenému členskému státu žádajícímu o pomoc požádat i o spolufinancování nákladů na dopravu.

Byly také zavedeny změny týkající se druhů finančních zásahů s cílem umožnit náhradu nákladů a vytvoření svěřeneckých fondů. V případě grantů a veřejných zakázek nebude nutné do ročního pracovního programu Komise zahrnout operace související s reakcemi na mimořádné situace (článek 25). Finanční ustanovení tohoto rozhodnutí by se měla použít od 1. ledna 2014, protože souvisejí s víceletým finančním rámcem 2014–2020.

(g) Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 196 Smlouvy o fungování Evropského společenství.

(h) Zásada subsidiarity

Cílů návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně.

Mechanismus byl vytvořen, protože závažné katastrofy mohou přesáhnout schopnosti reakce každého členského státu, který je již nemůže zvládnout sám. Opatření EU v této oblasti zahrnuje řízení situací s výraznou nadnárodní/mezinárodní složkou, které nezbytně vyžadují celkovou koordinaci a společné opatření přesahující vnitrostátní úroveň. Společná práce v oblasti prevence a řízení rizik může postupovat rychleji díky výměně zkušeností a posílení soudržnosti na úrovni EU.

Návrh přináší jasnou přidanou hodnotu EU, pokud jde o přínosy v oblasti snížení ztrát na lidských životech, ekologických, hospodářských a materiálních škod. Umožňuje členským státům, aby účinněji přispívaly k pomoci EU v rámci mechanismu a těžily z lepší koordinace a spolupráce. Návrh by zvýšil úroveň připravenosti na katastrofy velkého rozsahu a vytvořil soudržnější politiku řízení rizik katastrof. Soudržná a účinná reakce by byla zajištěna prostřednictvím kapacity pro rychlou reakci, připravené pomoci všude tam, kde je jí potřeba.

Návrh navíc usiluje o úspory z rozsahu, dosahovanými např. nákladově efektivní logistikou a dopravou, soudržnou a účinnou reakcí s využitím dobrovolného společného souboru kapacit, a lepším využíváním omezených zdrojů sdílením kapacit financovaných ze strany EU.

(i) Zásada proporcionality

Návrh nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné. Zaměřuje se na nedostatky, které byly zjištěny při minulých zásazích, a vychází z mandátů udělených Radou a Evropským parlamentem.

Administrativní zátěž dopadající na Unii a členské státy je omezená a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této revize. Certifikační a registrační postup pro kapacity je jednoduchý a bude se provádět prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS)[17]. Členské státy jsou povinny pouze informovat Komisi o splnění plánů řízení rizik za účelem zajištění souladu při práci na předběžném plánování a tvorbě scénářů.

Pro předkládání žádostí o financování není zapotřebí žádný specifický formát kromě toho, který stanoví finanční nařízení. Zvláštní pozornost byla věnována tomu, aby postupy, které je třeba dodržet v případě závažných katastrof, poskytovaly potřebnou flexibilitu a umožňovaly přijetí naléhavých opatření.

(j) Volba nástroje

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Sdělení Komise o „rozpočtu pro Evropu 2020“[18] předpokládá rozpočtové závazky pro politiku civilní ochrany EU ve výši 513 milionů EUR v běžných cenách, a to takto: 276 milionů EUR v rámci Unie a 237 milionů EUR pro operace mimo Unii.

2011/0461 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o mechanismu civilní ochrany Unie

(text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 196 této smlouvy

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) S ohledem na výrazné zvýšení počtu a závažnosti přírodních a člověkem způsobených katastrof v posledních letech a v situaci, kdy zejména v důsledku změny klimatu a potenciální interakce mezi několika přírodními a technologickými riziky mohou být budoucí katastrofy ještě horší a složitější a přinášet dalekosáhlejší a dlouhodobější důsledky, je stále důležitější integrovaný přístup k zvládání katastrof. Unie by měla podporovat, koordinovat a doplňovat činnost členských států v oblasti civilní ochrany s cílem zvýšit účinnost systémů pro předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám a pro přípravu a reakci na ně.

(2) Mechanismus civilní ochrany byl vytvořen rozhodnutím Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany[19], přepracovaného rozhodnutím Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanizmu civilní ochrany Společenství[20]. Financování tohoto mechanismu bylo zajištěno rozhodnutím Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu[21], který stanovil poskytovanou finanční pomoc, a to jako příspěvek ke zlepšení účinnosti reakce na závažné mimořádné situace, jakož i pro posílení preventivních opatření a opatření připravenosti na všechny druhy mimořádných situací, včetně pokračování opatření, jež byla dříve přijata v rámci rozhodnutí Rady 1999/847/ES ze dne 9. prosince 1999 o zavedení akčního programu Společenství v oblasti civilní ochrany[22]. Tento finanční nástroj pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2013.

(3) Ochrana, která má být zajišťována v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, by se měla týkat především ochrany osob, ale také životního prostředí a majetku, včetně kulturního dědictví, před všemi přírodními a člověkem způsobenými katastrofami, včetně teroristických činů a technologických, radiačních nebo ekologických havárií, znečištění moří a akutních zdravotních mimořádných situací, ke kterým by došlo uvnitř nebo vně Evropské unie. Při všech těchto katastrofách je možné vyžádat pomoc civilní ochrany a další pomoc pro mimořádné situace, která doplní schopnost reakce postižené země.

(4) Mechanismus civilní ochrany představuje viditelný projev evropské solidarity zajišťující praktický a včasný příspěvek k prevenci katastrof a připravenosti na ně a k reakci na závažné katastrofy a jejich hrozbu. Toto rozhodnutí by se tedy nemělo dotýkat vzájemných práv a povinností členských států zakotvených ve dvoustranných nebo mnohostranných smlouvách, které souvisejí se záležitostmi, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, ani povinnosti členských států chránit obyvatelstvo, životní prostředí a majetek na svém území.

(5) Mechanismus by měl brát v úvahu příslušné právní předpisy Unie a mezinárodní závazky a využívat součinnost s příslušnými iniciativami Unie, například s Evropským programem monitorování Země (GMES), Evropským programem na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP) a se společným prostředím pro sdílení informací (CISE).

(6) Mechanismus by měl obsahovat obecný politický rámec opatření Unie pro prevenci rizika katastrof zaměřený na dosažení vysoké úrovně ochrany před katastrofami a odolnosti vůči nim, a to předcházením nebo omezením jejich účinků a podporou kultury prevence. Pro zajištění integrovaného přístupu k zvládání katastrof propojujícího opatření pro prevenci rizik, připravenost a reakci jsou nezbytné plány řízení rizik. Mechanismus by měl proto obsahovat obecný rámec pro jejich sdělování a provádění.

(7) Prevence má klíčový význam pro ochranu před katastrofami a vyžaduje další opatření, jak bylo požadováno v závěrech Rady ze dne 30. listopadu 2009 a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. září 2010 o sdělení Komise o „přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních a člověkem způsobených katastrof“[23].

(8) Přehled rizik prováděný na úrovni EU a opírající se o snahy o vypracování vnitrostátních posouzení rizik bere v úvahu přidanou hodnotu v podobě pokročilých scénářů a pohotovostního plánování s ohledem na optimální koordinaci evropské reakce, připravenosti a preventivních opatření.

(9) Svým přispíváním k dalšímu rozvoji systémů detekce a včasného varování by Unie měla pomoci členským státům minimalizovat čas potřebný k reakci na katastrofy a upozornění občanů Unie. Uvedené systémy by měly brát ohled na stávající a budoucí informační zdroje a systémy a vycházet z nich.

(10) Mechanismus by měl zahrnovat obecný rámec politiky, jehož cílem je neustálé zlepšování úrovně připravenosti systémů civilní ochrany, pracovníků a občanů v rámci Evropské unie. Do tohoto rámce patří programy odborné přípravy a síť odborné přípravy na úrovni Unie a členských států v oblasti prevence katastrof, připravenosti a reakce, jak bylo požadováno v závěrech Rady ze dne 14. listopadu 2008 o mechanismu evropské odborné přípravy v oblasti zvládání katastrof.

(11) Další přípravná opatření zahrnují shromažďování informací o nezbytných zdravotnických prostředcích a podporu využívání nových technologií. V souladu s článkem 346 Smlouvy by neměl být žádný členský stát povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti.

(12) Za účelem rozvoje schopnosti rychlé reakce v oblasti civilní ochrany je na úrovni Unie prováděn vývoj modulů asistenčního zásahu civilní ochrany sestávajících ze zdrojů jednoho nebo více členských států, které si kladou za cíl být plně interoperabilní. Moduly by měly být organizovány na úrovni členských států a podléhat jejich vedení a velení.

(13) Mechanismus by měl umožňovat mobilizaci asistenčních zásahů a jejich snazší koordinaci. Posílená spolupráce by měla vycházet ze struktury Unie, která zahrnuje středisko reakce na mimořádné situace, Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace v podobě dobrovolného společného souboru kapacit předem vyčleněných členskými státy, vyškolené odborníky, společný komunikační a informační systém pro mimořádné situace řízený Komisí a kontaktní místa v členských státech. Měla by poskytovat rámec pro shromažďování ověřených informací o mimořádných situacích za účelem jejich šíření v členských státech a předávání zkušeností z provedených zásahů.

(14) Pro zlepšení plánování operací reakce na katastrofy a zajištění dostupnosti klíčových kapacit je nezbytné vytvořit referenční scénáře pro hlavní druhy katastrof, zmapovat stávající klíčové kapacity, které jsou v členských státech k dispozici, vypracovat pohotovostní plány pro nasazení kapacit a vytvořit evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace v podobě dobrovolného společného souboru kapacit předem vyčleněných členskými státy. Pohotovostní plánování by mohlo být rovněž použito ke zjištění případných nedostatků v kapacitě pro reakci na mimořádné situace, která je v členských státech k dispozici, jež mohou být odstraněny kapacitami, které se mají vyvíjet s podporou Unie, a které by se sdílely v celé Unii.

(15) S ohledem na asistenční zásahy při reakci na katastrofy za hranicemi Unie by měl mechanismus usnadňovat a podporovat opatření přijatá členskými státy i Unií jako celkem s cílem podpořit soulad prací v oblasti mezinárodní civilní ochrany. Pokud je přítomna, má Organizace spojených národů celkovou koordinační úlohu při záchranných operacích ve třetích zemích. Pomoc poskytovaná v rámci mechanismu by se měla koordinovat s OSN a jinými příslušnými mezinárodními subjekty s cílem maximalizovat využívání dostupných zdrojů a vyhnout se zbytečnému zdvojování úsilí. Zlepšená koordinace pomoci v oblasti civilní ochrany prostřednictvím mechanismu je předpokladem podpory celkového koordinačního úsilí a zabezpečení komplexního příspěvku Unie k celkovému záchrannému úsilí. Při závažných katastrofách, kde se pomoc poskytuje v rámci mechanismu i nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci[24], Komise zajišťuje účinnost, soudržnost a doplňkovost celkové reakce Unie, pokud se týká Evropského konsensu o humanitární pomoci[25].

(16) Je třeba zlepšit dostupnost vhodných dopravních prostředků a tím podpořit rozvoj schopnosti rychlých reakcí na úrovni EU. Unie by měla podporovat a doplňovat úsilí členských států usnadněním sdružování dopravních prostředků členských států a případně za určitých kritérií přispět na financování dalších dopravních prostředků.

(17) Asistenční zásahy by měly podléhat plné koordinaci na místě za účelem co největšího zvýšení účinnosti a zajištění přístupu k trpícímu obyvatelstvu. Komise by měla poskytovat přiměřenou logistickou podporu vyslaným odborným týmům.

(18) Mechanismus by se měl také využívat k podpoře konzulární pomoci občanům Unie při závažných mimořádných situacích ve třetích zemích, pokud o to pro své občany požádá členský stát prostřednictvím konzulárních úřadů, případně pro všechny občany Unie vedoucí stát či členský stát koordinující pomoc. Koncepce vedoucího státu by se měla vnímat ve shodě s obecnými pokyny Evropské unie k provádění konzulární koncepce vedoucího státu[26].

(19) V případech, ve kterých je považováno za vhodné na podporu operací civilní ochrany využít vojenské kapacity, spolupráce s ozbrojenými silami by měla probíhat v souladu se způsoby, postupy a kritérii, které stanoví Rada nebo její příslušné útvary pro zpřístupnění vojenských prostředků mechanismu relevantních pro ochranu civilního obyvatelstva.

(20) Měla by existovat možnost zapojit země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidátské země.

(21) Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto rozhodnutí by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady mechanismů, kterými členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, zejména v souladu s přezkumným řízením.[27]

(22) Cíle tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být s ohledem na rozsah nebo následky navrhovaného opatření včetně užitku, jejž mechanismus přinese v souvislosti se snižováním ztrát na lidských životech a škod, lépe dosaženo na úrovni Unie. V případě, že požadavky na zvládnutí závažné mimořádné situace přesahují schopnosti reakce postiženého členského státu, měl by mít tento stát možnost využít mechanismus k doplnění vlastních zdrojů v oblasti civilní ochrany a dalších zdrojů reakce na mimořádné situace. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví článek 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(23) Tímto rozhodnutím nejsou dotčena opatření spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1717/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability[28] [po přijetí bude aktualizováno pro období 2014–2020], opatření v oblasti veřejného zdraví přijatá na základě právních předpisů Unie o akčních programech Unie v oblasti zdraví ani opatření v oblasti ochrany spotřebitele přijatá na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013)[29] [bude po přijetí aktualizován pro období 2014–2020].

(24) Za účelem dosažení soudržnosti by se toto rozhodnutí nemělo vztahovat na opatření, která spadají do oblasti působnosti rozhodnutí Rady 2007/124/ES, Euratom ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 [bude po přijetí aktualizováno pro období 2014–2020] zavádí zvláštní program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“ jakožto součást obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod[30], nebo která souvisejí s udržováním práva a pořádku a se zajištěním vnitřní bezpečnosti. Toto rozhodnutí se netýká činností, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci[31].

(25) Ustanovením tohoto rozhodnutí by nemělo být dotčeno přijetí právně závazných aktů podle Smlouvy o Euratomu, kterými se stanoví specifická mimořádná opatření v případě mimořádných jaderných nebo radiačních situací.

(26) Pokud jde o katastrofy způsobené teroristickými akcemi, jadernými nebo radiačními haváriemi, mechanismus by se měl vztahovat pouze na opatření připravenosti a reakce v rámci působnosti civilní ochrany.

(27) Toto rozhodnutí se vztahuje na opatření v oblasti prevence znečištění moří, připravenosti a reakce na ně, s výjimkou opatření spadajících do věcného rozsahu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002 o zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost [po přijetí nového zákona bude aktualizováno].

(28) K tomu, aby zajistila provádění tohoto rozhodnutí, může Komise financovat takové činnosti související s přípravou, monitorováním, kontrolou, auditem a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení programu a dosahování jeho cílů.

(29) Úhrada výdajů, zadávání veřejných zakázek a udělování grantů v rámci finančního nástroje civilní ochrany by měly být prováděny v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[32] (dále jen finanční nařízení). Vzhledem ke zvláštní povaze opatření v oblasti civilní ochrany je vhodné stanovit, že granty lze poskytovat i osobám soukromého práva. Je rovněž důležité, aby byla dodržována pravidla uvedeného nařízení, zejména pokud jde o jím stanovené zásady hospodárnosti, účinnosti a účelnosti.

(30) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém cyklu výdajů, mimo jiné prevencí, odhalováním a vyšetřováním nesrovnalostí, vymáháním ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků a případně sankcemi. Je nutné přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[33], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[34] a nařízením (ES ) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[35].

(31) V tomto rozhodnutí je pro období 2014-2020 stanoveno finanční krytí představující prvotní referenci ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/2012 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení pro rozpočtový orgán při každoročním rozpočtovém procesu. Tato referenční částka je financována částečně z okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ a částečně z okruhu 4 „Globální Evropa“ finančního rámce 2014–2020.

(32) Finanční ustanovení tohoto rozhodnutí by se měla použít od 1. ledna 2014, protože souvisejí s víceletým finančním rámcem 2014–2020,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

Cíl, oblast působnosti a definice

Článek 1

Obecný cíl a předmět

1. Cílem mechanismu civilní ochrany EU (dále jen mechanismus) je podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti členských států v oblasti civilní ochrany při zlepšování účinnosti systémů pro prevenci, přípravě a reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.

2. Ochrana, která má být zajišťována v rámci mechanismu, se týká především ochrany osob, ale také životního prostředí a majetku, včetně kulturního dědictví, před všemi přírodními a člověkem způsobenými katastrofami, včetně teroristických činů a technologických, radiačních nebo ekologických havárií, znečištění moří a akutních zdravotních mimořádných situací, ke kterým by došlo uvnitř nebo vně Evropské unie.

3. Zásah Unie zvyšuje prevenci, připravenost a kapacitu reakce členských států pro zvládání závažných katastrof při snížení lidských a materiálních ztrát na minimum. Cíle tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států jednajících samostatně, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie z důvodu rozsahu či účinků navrhovaného opatření.

4. Toto rozhodnutí stanoví obecná pravidla a pravidla pro poskytování finanční pomoci v rámci mechanismu.

5. Mechanismus nemá vliv na odpovědnost členských států za ochranu obyvatelstva, životního prostředí a majetku na jejich území před katastrofami a za vybavení jejich systémů řízení mimořádných situací dostatečnými kapacitami, aby tyto systémy byly schopné odpovídajícím způsobem zvládnout katastrofy takového rozsahu a povahy, které lze důvodně předpokládat, a na něž je možné se připravit.

6. Mechanismus se nedotýká povinností uložených příslušnými platnými právními předpisy Unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, případně platnými mezinárodními dohodami.

7. Toto rozhodnutí se nepoužije na opatření prováděná v rámci nařízení (ES) č. 1717/2006, nařízení Rady (ES) č. 1257/96, nařízení (ES) č. 1406/2002 [a právních předpisů Unie o akčních programech v oblasti zdraví, vnitřních věcí, spravedlnosti]

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí se použije na opatření prevence a připravenosti na všechny druhy katastrof na území Evropské unie a v zemí uvedených v článku 28.

2. Toto rozhodnutí se použije na opatření, která mají pomoci s reakcí na bezprostřední negativní důsledky závažné katastrofy, bez ohledu na její povahu, v rámci Unie nebo mimo ni, pokud je podána žádost o pomoc v souladu s tímto rozhodnutím.

3. Toto rozhodnutí vezme v úvahu zvláštní potřeby odlehlých, nejvzdálenějších a jiných regionů nebo ostrovů Unie v případě katastrofy.

Článek 3

Specifické cíle

1. Mechanismus podporuje, koordinuje nebo doplňuje posílení spolupráce mezi Unií a členskými státy v zájmu splnění těchto specifických cílů:

(a) dosáhnout vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím prevence nebo omezení jejich účinků a rozvíjením kultury prevence;

(b) zvyšovat stav připravenosti Unie v oblasti reakce na katastrofy;

(c) usnadnit rychlé a účinné zásahy reakce na mimořádné situace v případě závažných katastrof nebo jejich hrozby.

2. Pokrok směrem ke splnění specifických cílů stanovených v odstavci 1 se posuzuje pomocí ukazatelů, které zahrnují mimo jiné:

(a) pokrok při provádění rámce prevence katastrof měřený počtem členských států, které vypracovaly svůj plán zvládání katastrof uvedený v článku 4;

(b) pokrok ve zvyšování úrovně připravenosti na katastrofy měřený počtem kapacit pro reakci, které jsou k dispozici pro zásahy při mimořádných situacích v rámci mechanismu, a stupněm jejich interoperability;

(c) pokrok ve zlepšování reakce na katastrofy měřený rychlostí a stupněm koordinace zásahů v rámci mechanismu a přiměřeností pomoci poskytované pro potřeby v terénu.

Ukazatele se podle potřeby použijí pro monitorování, hodnocení a přezkum výkonnosti.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1. „katastrofou“ se rozumí jakákoli situace, která má či může mít nepříznivý dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek;

2. „závažnou katastrofou“ se rozumí jakákoli situace, která má či může mít nepříznivý dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek, a která může vést k žádosti o pomoc v rámci mechanismu;

3. „reakcí“ se rozumí jakékoli opatření přijaté v rámci mechanismu během závažné katastrofy nebo po ní za účelem řešení jejích okamžitých nepříznivých důsledků;

4. „připraveností“ se rozumí stav pohotovosti a způsobilosti lidských a materiálních prostředků dosažený v důsledku předem přijatého opatření, umožňující jim zajistit účinnou a rychlou reakci na mimořádnou situaci;

5. „prevencí“ se rozumí jakékoli opatření zaměřené na snížení rizika nebo zabránění újmě osob, škodám na životním prostředí nebo majetku v důsledku katastrof;

6. „včasným varováním“ se rozumí včasné a účinné poskytnutí informací, jež umožňují přijmout opatření s cílem zabránit rizikům nebo je snížit a zajistit připravenost na účinnou reakci;

7. „modulem“ se rozumí soběstačné a nezávislé uspořádání předem vymezených schopností členských států, které vychází z úkolů a potřeb, nebo mobilní operační tým členských států představující soubor lidských a materiálních zdrojů, který může být popsán svou schopností pro zásah nebo úkolem či úkoly, které je schopen vykonat;

8. „posouzením rizik“ se rozumí celkový meziodvětvový proces zjišťování rizik, analýzy rizik a hodnocení rizik prováděný pro účely posouzení na vnitrostátní úrovni;

9. „plánem řízení rizik“ se rozumí plánovací nástroj připravený členským státem pro předjímání rizik a odhad jejich dopadů a pro vývoj, výběr a provádění opatření k nákladově efektivnímu omezování, přizpůsobení se a zmírňování rizik a jejich dopadů, jakož i k nastavení rámce pro začlenění různých nástrojů řízení rizik specifických pro jednotlivá odvětví či nebezpečí do společného celkového plánu;

10. „podporou hostitelského státu“ se rozumí libovolné kroky, které země přijímající pomoc a tranzitní země provedou ve fázích připravenosti a reakce za účelem odstranění předvídatelných překážek, které mohou stát v cestě poskytování a využívání mezinárodní pomoci;

11. „kapacitou reakce“ se rozumí pomoc, která může být poskytnuta na vyžádání v rámci mechanismu a která zahrnuje mimo jiné moduly, vybavení, humanitární dodávky, poradenství a služby.

KAPITOLA II

Prevence

Článek 5

Činnosti prevence

Ke splnění cílů a činností prevence Komise:

(a) přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny o rizikách katastrof a pro usnadnění sdílení znalostí, osvědčených postupů a informací;

(b) podporuje a prosazuje posouzení a mapování rizik provedených jednotlivými členskými státy;

(c) stanoví a pravidelně aktualizuje přehled přírodních a člověkem způsobených rizik, kterým může být Unie vystavena s ohledem na budoucí dopad změny klimatu;

(d) podporuje a přispívá k vypracování a provádění plánů řízení rizik jednotlivých členských států včetně pokynů pro jejich obsah a v případě potřeby stanoví vhodné pobídky;

(e) zvyšuje povědomí o významu prevence rizik a podporuje členské státy při informování veřejnosti, vzdělávání a zvyšování informovanosti;

(f) podporuje členské státy a třetí země, jak jsou uvedeny v článku 28, v prevenci závažných katastrof;

(g) provádí další preventivní kroky nezbytné k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. a).

Článek 6

Plány řízení rizik

1. V zájmu zajištění účinné spolupráce v rámci mechanismu členské státy sdělují Komisi své plány řízení rizik.

2. Plány řízení rizik berou v úvahu vnitrostátní posouzení rizik a další příslušná posouzení rizik a jsou soudržné s dalšími příslušnými plány platnými v příslušném členském státě.

3. Členské státy zajistí, aby byly jejich plány řízení rizik připraveny nejpozději do konce roku 2016 a jejich nejaktuálnější forma odeslána Komisi.

KAPITOLA III

Připravenost

Článek 7

Obecné činnosti připravenosti Komise

Komise provádí v souvislosti s připraveností tyto činnosti:

(a) zřídí a spravuje středisko reakce na mimořádné situace (ERC), které zajišťuje provozní kapacitu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu a slouží členským státům a Komisi pro účely mechanismu;

(b) spravuje společný komunikační a informační systém pro případy mimořádných událostí (CECIS), který umožňuje komunikaci a sdílení informací mezi střediskem reakce na mimořádné situace (ERC) a kontaktními místy členských států;

(c) přispívá k rozvoji systémů detekce a včasného varování a upozornění v případě katastrof, s cílem umožnit rychlou reakci a podporovat jejich vzájemné propojení a napojení na ERC a CECIS. Tyto systémy berou ohled na stávající i budoucí informační, monitorovací a detekční zdroje a systémy a vycházejí z nich;

(d) vytvoří a udržuje schopnost co nejrychlejší mobilizace a vyslání týmů odborníků odpovědných za:

– posouzení potřeb ve státě žádajícím o pomoc,

– usnadnění koordinace asistenčních operací při mimořádných událostech na místě události podle aktuální potřeby a udržování kontaktů s příslušnými orgány státu, který požádal o poskytnutí pomoci, je-li to nezbytné a vhodné,

– poradenskou podporu žadatelského státu ohledně opatření v oblasti prevence, připravenosti a reakce.

(e) vytvoří a udržuje schopnost poskytovat logistickou podporu a pomoc odborným týmům, modulům a dalším kapacitám pro reakci nasazeným v rámci mechanismu, jakož i dalším subjektům v terénu;

(f) napomáhá členským státům při předběžném umístění kapacit pro reakci na mimořádné situace v logistických střediscích v rámci Unie;

(g) přijímá veškerá další podpůrná a doplňková opatření nezbytná v rámci mechanismu ke splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b).

Článek 8

Moduly

1. Členské státy pracují na rozvoji modulů, zejména za účelem uspokojení potřeb prioritního zásahu nebo podpory v rámci mechanismu.

2. Moduly jsou tvořeny ze zdrojů jednoho nebo více členských států.

Moduly jsou schopny vykonávat předem vymezené úkoly v oblastech reakce v souladu s uznávanými mezinárodními pokyny, a proto mohou být vyslány ve velmi krátkém časovém horizontu a pracovat soběstačně a nezávisle po určenou dobu.

Moduly jsou interoperabilní s dalšími moduly. Moduly procházejí školením a cvičením zajišťujícím splnění požadavků interoperability a jsou podřízeny vedení osoby, která je zodpovědná za jejich činnost.

Moduly jsou schopny poskytnout pomoc jiným subjektům Unie a/nebo mezinárodním institucím, především Organizaci spojených národů.

3. Komise podporuje úsilí o zlepšování interoperability modulů s ohledem na osvědčené postupy na úrovni členských států i na mezinárodní úrovni.

Článek 9

Obecné činnosti připravenosti členských států

1. Členské státy určí v předstihu moduly nebo jiné kapacity v rámci svých příslušných orgánů, zejména útvarů civilní ochrany nebo jiných zásahových služeb, které by mohly být k dispozici pro zásah nebo které by mohly být sestaveny ve velmi krátkém časovém horizontu a vyslány na místo určení obvykle do 12 hodin od obdržení žádosti o poskytnutí pomoci. Přihlédnou k tomu, že složení modulů nebo jiných kapacit může záviset na druhu závažné katastrofy a na zvláštních potřebách s ní spojených.

2. Členské státy určí v předstihu odborníky, kteří mohou být vysláni jako součást odborných týmů uvedených v čl. 7 písm. d).

3. Členské státy zváží podle potřeby poskytování další formy podpory, kterou mohou zajistit příslušné útvary, např. specializovaný personál a vybavení k řešení konkrétních katastrof, mimo jiné pro účely čl. 16 odst. 7, a využití zdrojů, které mohou být poskytnuty nevládními organizacemi a dalšími příslušnými subjekty.

4. Členské státy mohou s výhradou odpovídajících bezpečnostních záruk poskytnout informace o příslušných vojenských kapacitách, které by mohly být použity jako poslední možnost v rámci pomoci prostřednictvím mechanismu, jako je např. doprava a logistická a zdravotnická podpora.

5. Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace o odbornících, modulech a další zásahové pomoci uvedené v odstavcích 1 až 4, a neprodleně tyto informace v případě potřeby aktualizují.

6. Členské státy stanoví kontaktní místa a uvědomí o nich odpovídajícím způsobem Komisi.

7. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění podpory hostitelského státu pro pomoc od jiných členských států.

8. Členské státy s podporou Komise, pokud o ni požádají, přijmou nezbytná opatření k zajištění včasné dopravy pomoci, kterou nabízejí.

Článek 10

Plánování operací

1. Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací reakce v rámci mechanismu. Za tímto účelem:

(a) Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje referenční scénáře pro katastrofy uvnitř i vně Evropské unie, přičemž přihlíží k plánům řízení rizik uvedeným v článku 6;

(b) členské státy určí a zmapují hlavní stávající kapacity, které by mohly být na základě těchto scénářů vyčleněny na reakci v rámci mechanismu, a uvědomí o tom Komisi;

(c) Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje pohotovostní plány pro nasazení těchto kapacit, a to včetně dopravy, a přezkoumá je na základě zkušeností získaných z mimořádných situací a cvičení.

2. Komise a členské státy určí a zajistí součinnost mezi věcnou a humanitární pomocí financovanou Unií a členskými státy při plánování operací reakce mimo Evropskou unii.

Článek 11

Evropská kapacita pro reakci na mimořádné situace

1. Zřizuje se Evropská kapacita pro reakci na mimořádné situace v podobě dobrovolného společného souboru kapacit pro reakci předem vyčleněných členskými státy.

2. Komise ve spolupráci s členskými státy stanoví na základě referenčních scénářů druhy a množství kapacit potřebných pro Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace (dále jen „cíle kapacity“).

3. Komise stanoví požadavky na kvalitu kapacit, které mají být vyčleněny na Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace. Za zajištění jejich kvality odpovídají členské státy.

4. Komise zřídí a spravuje proces certifikace a registrace kapacit, které členské státy vyčlení na Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace.

5. Členské státy dobrovolně určí a vypracují registrační soupis kapacit, které vyčlení na Evropskou kapacitu pro reakci na mimořádné situace. Registrace mezinárodních modulů poskytovaných dvěma nebo více členskými státy bude provedena společně všemi dotčenými členskými státy.

6. Kapacity registrované v Evropské kapacitě pro reakci na mimořádné situace jsou k dispozici pro operace reakce na mimořádné situace v rámci mechanismu na žádost Komise prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC). Členské státy informují Komisi co nejdříve o všech závažných důvodech, které jim brání zpřístupnit tyto kapacity v určité mimořádné situaci.

7. V případě nasazení podléhají kapacity i nadále velení a vedení členských států. Koordinaci mezi jednotlivými kapacitami zajišťuje Komise prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC). Pokud kapacity nejsou nasazeny do operací v rámci mechanismu, zůstávají k dispozici pro vnitrostátní účely členských států.

8. Členské státy a Komise zajistí odpovídající zviditelnění zásahů Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace.

Článek 12

Řešení nedostatečných kapacit

1. Komise sleduje pokrok směrem k plnění cílů kapacity a ve spolupráci s členskými státy zjišťuje nedostatky Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace.

2. Komise podporuje členské státy při řešení nedostatečné kapacity a při odstraňování těchto nedostatků nejvhodnějším a nákladově nejefektivnějším způsobem, mimo jiné:

a) podporou zúčastněných členských států při vytváření kapacit pro reakci, které nejsou k dispozici z Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace nebo jsou z ní k dispozici pouze v omezeném množství nebo

b) vytvořením kapacit pro reakci na úrovni Unie, kde je toto vytvoření nákladově nejefektivnější a kde tyto kapacity mohou sloužit jako společná nárazníková rezerva ochrany před sdílenými riziky.

3. Kontrolu a správu jakýchkoliv kapacit vytvořených v souladu s tímto článkem provádí zúčastněné členské státy. Komise vypracuje vzory dohod mezi Komisí a zapojenými členskými státy. Členské státy spravující příslušné kapacity odpovídají za jejich registraci v souladu s vnitrostátními postupy.

4. Tyto kapacity jsou součástí Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace. Tyto kapacity jsou k dispozici pro operace reakce na mimořádné situace v rámci mechanismu na žádost Komise prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC). V době, kdy se tyto kapacity nevyužívají v rámci mechanismu, jsou k dispozici pro vnitrostátní účely členských států, které je spravují.

5. Členské státy a Komise zajistí přiměřenou známost kapacit vytvořených v souladu s tímto článkem.

6. Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o pokroku dosaženém při plnění kapacity a o zbývajících nedostatcích Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace.

7. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit tyto postupy vývoje, správy, údržby a zpřístupnění těchto kapacit všem členským státům prostřednictvím mechanismu:

(a) postupy pro podporu členských států při vytváření kapacit pro reakci, které nejsou jinak k dispozici z Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace nebo jsou z ní k dispozici pouze v omezeném množství;

(b) postupy pro vytváření kapacity pro reakci na úrovni Unie, které budou sloužit jako společná nárazníková rezerva ochrany před sdílenými riziky;

(c) postupy pro dobrovolnou správu a údržbu kapacit uvedených v bodech a) a b);

(d) postupy pro zpřístupnění kapacit uvedených v bodech a) a b) všem členským státům prostřednictvím mechanismu.

8. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

Článek 13

Školení, poučení ze zkušeností a šíření znalostí

1. Komise plní tyto úkoly v oblasti školení, poučení ze zkušeností a šíření znalostí:

(a) vytvoření programu odborné přípravy a sítě odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a další pracovníky řízení mimořádných situací v oblasti prevence katastrof, připravenosti a reakce na tyto katastrofy, za účelem zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti mezi moduly a dalšími kapacitami podle čl. 8, 9 a 11 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 7 písm. d). Program bude zahrnovat společné kurzy, cvičení a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států;

(b) vypracování pokynů k odborné přípravě v oblasti civilní ochrany včetně prevence, připravenosti a reakce, a to na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni;

(c) pořádání a podpora pracovních setkání, seminářů a pilotních projektů k nejdůležitějším aspektům prevence, připravenosti a reakce;

(d) vytvoření programu vycházejícího ze zkušeností získaných při zásazích, školeních a cvičeních vedených v rámci mechanismu, zahrnujících příslušné aspekty prevence a připravenosti, šíření těchto zkušeností a jejich provádění podle potřeby;

(e) podněcování a podpora zavádění a využívání nových technologií pro účely mechanismu.

2. Na žádost členského státu, třetí země, Organizace spojených národů nebo její agentury může Komise podpořit poskytování poradenství o opatřeních prevence a připravenosti prostřednictvím nasazení odborného týmu na místě.

KAPITOLA IV

Reakce

Článek 14

Oznamování závažných katastrof uvnitř Unie

1. V případě závažné katastrofy v rámci Unie nebo bezprostřední hrozby takové katastrofy, která má nebo může mít přeshraniční dopady, členský stát, v němž ke katastrofě došlo nebo může pravděpodobně dojít, to neprodleně oznámí Komisi a potenciálně ohroženým členským státům.

První pododstavec se nepoužije, pokud již byla ohlašovací povinnost splněna na základě příslušných právních předpisů Unie nebo Evropského společenství pro atomovou energii, případně platných mezinárodních dohod.

2. V případě závažné katastrofy v rámci Unie nebo bezprostřední hrozby takové katastrofy, která může vést k žádosti o pomoc ze strany jednoho nebo více členských států, členský stát, ve kterém došlo nebo může pravděpodobně dojít k mimořádné situaci, to neprodleně oznámí Komisi, pokud lze případnou žádost o poskytnutí pomoci prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC) předvídat, s cílem umožnit Komisi, aby v případě potřeby uvědomila ostatní členské státy a aktivovala své příslušné útvary.

3. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 jsou šířena prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS).

Článek 15

Reakce na závažné katastrofy uvnitř Unie

1. V případě závažné katastrofy v rámci Unie nebo v případě bezprostřední hrozby takové katastrofy může členský stát požádat o pomoc prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC). Žádost je formulována co nejkonkrétnějším způsobem.

2. V situacích zvýšeného rizika může členský stát požádat také o pomoc ve formě dočasného předběžného umístění kapacit pro reakci.

3. Po obdržení žádosti o pomoc Komise podle požadavků situace a neprodleně:

(a) odešle žádost kontaktním místům ostatních členských států;

(b) shromáždí ověřené informace o katastrofě a rozešle je členským státům;

(c) navrhne plán reakce podle potřeb v terénu a na základě předem vytvořených pohotovostních plánů a vyzve členské státy, aby v souladu s plánem nasadily určité kapacity z Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace;

(d) pomůže mobilizovat jiné týmy, odborníky, moduly a zásahovou pomoc než z Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace;

(e) provádí další kroky nezbytné k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. c).

4. Každý členský stát, jemuž je určena žádost o poskytnutí pomoci, neprodleně určí, zda je schopen požadovanou pomoc poskytnout, uvědomí o svém rozhodnutí žadatelský členský stát prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) a uvede rozsah a podmínky pomoci, kterou je schopen poskytnout. Středisko reakce na mimořádné situace (ERC) průběžně informuje členské státy.

5. Žadatelský členský stát je odpovědný za řízení asistenčních zásahů. Orgány žadatelského státu stanoví obecné zásady a v případě potřeby vymezí hranice pro plnění úkolů svěřených zásahovým modulům nebo jiným kapacitám. O podrobnostech způsobu plnění uvedených úkolů rozhoduje odpovědná osoba pověřená členským státem, který pomoc poskytuje. Žadatelský členský stát může rovněž požádat o nasazení odborných týmů pro podporu svého posouzení, usnadnění koordinace na místě (mezi týmy členských států), poskytování odborného poradenství nebo pomoc s prováděním libovolného jiného úkolu podle potřeby.

6. Žadatelský členský stát přijme nezbytná opatření k zajištění podpory hostitelského státu pro příchozí pomoc.

Článek 16

Podpora souladu reakce na závažné katastrofy mimo Unii

1. V případě závažné katastrofy mimo Unii nebo bezprostřední hrozby takové katastrofy může postižená země, Organizace spojených národů a její agentury nebo příslušné mezinárodní organizace požádat o pomoc prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC).

2. Komise bude podporovat soulad při poskytování pomoci prostřednictvím těchto opatření:

(a) udržování nepřetržitého dialogu s kontaktními místy členských států za účelem zajištění efektivního a soudržného příspěvku evropské reakce na mimořádné situace v rámci mechanismu k celkovému úsilí o záchranu, a to zejména:

– okamžitým informováním členských států o úplných žádostech o pomoc,

– podporou společného posouzení situace a potřeb, poskytováním odborného poradenství a/nebo usnadněním koordinace na místě pomoci prostřednictvím přítomnosti odborného týmu na místě,

– sdílením příslušných posouzení a analýz se všemi příslušnými subjekty,

– poskytováním přehledu pomoci nabízené členskými státy a dalšími subjekty,

– poradenstvím o druhu nutné pomoci s cílem zajistit, že poskytnutá pomoc je v souladu s posouzením potřeb,

– pomocí při překonávání veškerých praktických obtíží při poskytování pomoci v oblastech, jako je tranzit a cla;

(b) okamžité navržení plánu reakce podle potřeb v terénu a na základě předem vytvořených pohotovostních plánů, a výzva členským státům, aby v souladu s plánem nasadily určité kapacity z Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace;

(c) spolupráce s postiženou třetí zemí na technických podrobnostech, například v otázce konkrétní potřeby pomoci, přijímání nabídek a praktických opatření pro místní přijímání a distribuci pomoci;

(d) udržování spojení nebo spolupráce s Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (UN OCHA) a s ostatními příslušnými subjekty přispívajícími k celkovému záchrannému úsilí, s cílem maximalizovat součinnost, hledat doplňkovost a zabránit zdvojování a nedostatkům;

(e) udržování spojení se všemi příslušnými subjekty, zejména v závěrečné fázi asistenčních zásahů v rámci mechanismu, s cílem usnadnit hladké předání.

3. Aniž je dotčena úloha Komise, jak je definována v odstavci 2, a při dodržení požadavku na okamžitou operativní reakci prostřednictvím mechanismu, Komise při aktivaci uvědomí Evropskou službu pro vnější činnost, aby brala v úvahu soulad mezi činností civilní ochrany a celkovými vztahy Unie s postiženou zemí.

4. Na místě je pro delegaci Unie podle potřeby zajištěna styčná osoba, která této delegaci usnadňuje navázání kontaktů s vládou postižené země. V případě potřeby poskytuje delegace Unie logistickou podporu odborným týmům civilní ochrany uvedeným v odst. 2 písm. a) druhé odrážce.

5. Každý členský stát, jemuž je určena žádost o poskytnutí pomoci, neprodleně určí, zda je schopen požadovanou pomoc poskytnout, uvědomí o tom středisko reakce na mimořádné situace (ERC) prostřednictvím společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) a uvede rozsah a podmínky pomoci, kterou je schopen poskytnout. Středisko reakce na mimořádné situace (ERC) průběžně informuje členské státy.

6. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako součást zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (UN OCHA), pokud je přítomen, a respektuje jeho vedoucí úlohu.

7. Mechanismus může rovněž podporovat konzulární pomoc občanům Unie při závažných katastrofách ve třetích zemích, pokud je vyžádána:

(a) konzulárními úřady členského státu pro jeho občany,

(b) vedoucím státem nebo členským státem koordinujícím pomoc pro všechny občany Unie.

Tato podpora může být vyžádána zejména tehdy, pokud je jí zapotřebí pro nezastoupené občany Unie podle směrnice Rady 2012/X/EU[36].

8. V případě potřeby může Komise na základě individuálního posouzení provést další kroky pro zajištění souladu při poskytování pomoci.

9. Koordinací v rámci mechanismu nejsou dotčeny dvoustranné kontakty mezi členskými státy a postiženou zemí ani spolupráce mezi členskými státy a Organizací spojených národů. Tyto dvoustranné kontakty mohou být rovněž využity jako příspěvek ke koordinaci prostřednictvím mechanismu.

10. Rolí Komise uvedenou v tomto článku nejsou dotčeny pravomoci členských států a odpovědnost za jejich týmy, moduly a jinou podporu, včetně vojenských kapacit. Z podpory souladu nabízené Komisí zejména nevyplývá, že Komise bude dávat příkazy týmům členských států, modulům a další podpoře, která je nasazena dobrovolně v souladu s koordinací na úrovni ústředí a na místě.

11. Úsilí o součinnost zahrnuje i jiné nástroje Unie, zejména opatření financovaná v rámci nařízení (ES) č. 1257/96.

12. Členské státy poskytující pomoc při mimořádných situacích uvedenou v odstavci 1 průběžně informují ERC o svých činnostech.

13. Týmy a moduly členských států, které se na místě podílejí na zásahu prostřednictvím mechanismu, udržují úzké spojení se střediskem reakce na mimořádné situace (ERC) a odbornými týmy na místě podle odst. 2 písm. a) druhé odrážky.

Článek 17

Podpora na místě

1. Komise může vybrat, jmenovat a vyslat odborný tým složený z odborníků poskytnutých členskými státy, Komisí a jinými útvary a agenturami Unie, úřadem UN OCHA nebo jinými mezinárodními organizacemi, v závislosti na specifičnosti mise v případě závažné katastrofy v rámci Unie v souladu s čl. 15 odst. 5 nebo na základě žádosti o poradenství v oblasti prevence a připravenosti, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 2.

2. Odstavec 1 se vztahuje i na případy, kdy Komise podporuje společné posouzení situace a potřeb a/nebo usnadňuje koordinaci na místě pomoci vysláním odborného týmu na místo, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 2 písm. a) druhé odrážce .

3. Výběr a jmenování odborníků se řídí tímto postupem:

(a) Členské státy jmenují na vlastní odpovědnost odborníky, kteří mohou být vysláni v rámci odborných týmů.

(b) Komise vybírá odborníky a vedoucího těchto týmů podle jejich kvalifikace a zkušeností, mimo jiné na základě úrovně absolvovaných školení v rámci mechanismu, předchozích zkušeností z misí uskutečněných v rámci mechanismu a jiné mezinárodní záchranné práce. Výběr je založen také na jiných kritériích, mimo jiné na kritériu jazykových schopností, aby se zajistilo, že tým jako celek má k dispozici schopnosti nezbytné v konkrétní situaci.

4. Pokud jsou vysílány odborné týmy, usnadňují koordinaci mezi zásahovými týmy členských států a udržují kontakty s příslušnými orgány žadatelského státu. Středisko reakce na mimořádné situace (ERC) bude udržovat úzké styky s odbornými týmy a poskytovat jim pokyny a logistickou a jinou podporu.

5. V případě potřeby může Komise vyslat logistickou podporu a pomoc na podporu odborných týmů, modulů členských států a dalších kapacit pro reakci nasazených v rámci mechanismu.

Článek 18

Doprava

1. Komise může podporovat členské státy při získávání přístupu k vybavení a dopravním prostředkům, a to:

(a) poskytováním a sdílením informací o vybavení a dopravních prostředcích, které mohou být zpřístupněny členskými státy, s cílem usnadnit sdružování tohoto vybavení nebo dopravních prostředků;

(b) podporou členských států při určování dopravních prostředků, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně obchodního trhu, a usnadňováním přístupu k nim;

(c) podporou členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně obchodního trhu.

2. Komise může doplnit dopravní prostředky poskytované členskými státy poskytnutím dodatečných dopravních prostředků nezbytných k zajištění rychlé reakce na závažné katastrofy.

KAPITOLA V

Finanční ustanovení

Článek 19

Rozpočtové zdroje

1. Finanční referenční částka pro provádění tohoto rozhodnutí na období let 2014 až 2020 se stanoví na 513 000 milionů EUR v běžných cenách.

EUR 276 000 000 v běžných cenách pochází z okruhu 3 „Bezpečnost a Občanství“ finančního rámce a částka 237 000 000 v běžných cenách z okruhu 4 „Globální Evropa“.

2. Prostředky plynoucí z náhrady nákladů vynaložených příjemci na opatření reakce na mimořádné situace představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 18 odst. 2 finančního nařízení.

3. Příděl finančních prostředků uvedený v odstavci 1 může také pokrývat výdaje související s činnostmi přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou nutné k řízení programu a k dosahování jeho cílů.

Takové výdaje mohou zahrnovat zejména studie, setkání odborníků, informační a komunikační činnosti včetně firemní komunikace politických priorit Evropské unie, pokud souvisí s obecnými cíli tohoto rozhodnutí, výdaje spojené s informačními sítěmi zaměřenými na zpracování a výměnu informací (včetně jejich propojení se stávajícími nebo budoucími systémy, určenými k podpoře výměny dat napříč odvětvími, a souvisejícím zařízením), jakož i veškeré náklady na technickou a administrativní pomoc vynaložené Komisí na správu programu.

Článek 20

Obecná způsobilá opatření

Pro finanční pomoc jsou způsobilá tato obecná opatření:

(a) studie, průzkumy, modelování a vytváření scénářů pro usnadnění sdílení znalostí, osvědčených postupů a informací a pro posílení prevence, připravenosti a účinné odezvy;

(b) školení, cvičení, semináře, výměna zaměstnanců a odborníků, vytváření sítí, demonstrační projekty a přenos technologií pro posílení prevence, připravenosti a účinné odezvy;

(c) opatření v oblasti monitorování, posuzování a hodnocení;

(d) informování veřejnosti, vzdělávání a zvyšování informovanosti a související činnosti šíření informací, které minimalizují dopady katastrof na občany Unie a které pomáhají občanům Unie se účinněji chránit;

(e) zavedení programu zkušeností získaných ze zásahů a cvičení v rámci mechanismu, včetně zkušeností z oblastí týkajících se prevence a připravenosti;

(f) komunikační činnosti a opatření na podporu zviditelnění práce evropské civilní ochrany v oblasti prevence, připravenosti a reakce.

Článek 21

Způsobilá opatření prevence a připravenosti

Pro finanční pomoc jsou způsobilá tato opatření prevence a připravenosti:

(a) příprava plánů řízení rizik a přehledu rizik v rámci celé Unie;

(b) udržování funkcí poskytovaných střediskem reakce na mimořádné situace (ERC) v souladu s čl. 7 písm. a) za účelem zajištění rychlé reakce v případě závažné katastrofy;

(c) vytvoření a udržování nouzové kapacity prostřednictvím sítě školených odborníků z členských států, kteří mohou být v krátkém časovém horizontu k dispozici pro pomoc při monitorovacích, informačních a koordinačních krocích ERC;

(d) zřízení a udržování společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) a nástrojů umožňujících komunikaci a sdílení informací mezi ERC a kontaktními místy členských států a dalšími účastníky v rámci mechanismu;

(e) přispívání k rozvoji systémů detekce a včasného varování a upozornění v případě katastrof, s cílem umožnit rychlou reakci a podporovat jejich vzájemné propojení a napojení na ERC a CECIS. Tyto systémy berou ohled na stávající i budoucí informační, monitorovací nebo detekční zdroje a systémy a vycházejí z nich;

(f) plánování operací reakce v rámci mechanismu, včetně vývoje referenčních scénářů, mapování kapacit a pohotovostních plánů;

(g) vytvoření a udržování Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace uvedené v článku 11.

Finanční příspěvek Unie na opatření v rámci tohoto bodu má podobu jednotkových nákladů určených podle druhu kapacity a nepřekročí 25 % celkových způsobilých nákladů;

(h) zjišťování a odstraňování nedostatků Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace v souladu s článkem 12.

Opatření přijatá v souladu s tímto bodem musí vycházet z pečlivé analýzy potřeb a nákladů a přínosů jednotlivých druhů kapacity, s přihlédnutím k pravděpodobnosti a dopadu rizika. Finanční příspěvek Unie na opatření v rámci tohoto bodu nepřekročí 85 % celkových způsobilých nákladů;

(i) zajištění dostupnosti potřebné logistické kapacity pro poskytování technické pomoci a podpory Evropské kapacitě pro reakci na mimořádné situace, odborným týmům a jiným modulům a kapacitám pro reakci vyslaným v rámci mechanismu, jakož i dalším subjektům v terénu;

(j) pomoc členským státům při předběžném umístění kapacit pomoci pro mimořádné situace v logistických střediscích v rámci Unie.

Článek 22

Způsobilá opatření reakce

Pro finanční pomoc jsou způsobilá tato opatření reakce:

(a) vyslání odborných týmů spolu s nezbytným vybavením, v souladu s článkem 17;

(b) nasazení kapacit uvedených v čl. 21 písm. g), h) a i) v případě závažných katastrof na žádost Komise prostřednictvím střediska reakce na mimořádné situace (ERC);

(c) podpora členských států při získávání přístupu k vybavení, dopravním prostředkům a související logistice, jak je uvedeno v článku 23;

(d) veškerá další podpůrná a doplňková opatření nezbytná v rámci mechanismu k dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. c).

Článek 23

Způsobilá opatření spojená s vybavením, dopravními prostředky a související logistikou

1. Pro finanční pomoc za účelem umožnění přístupu k vybavení, dopravním prostředkům a související logistice v rámci mechanismu jsou způsobilá tato opatření:

(a) poskytování a sdílení informací o vybavení a dopravních prostředcích, které mohou být zpřístupněny členskými státy, s cílem usnadnit sdružování tohoto vybavení nebo dopravních prostředků;

(b) podporou členských států při určování dopravních prostředků, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně obchodního trhu, a usnadňováním přístupu k nim;

(c) podpora členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně obchodního trhu;

(d) financování dopravních prostředků a související logistiky potřebné pro zajištění rychlé reakce na závažné katastrofy. Tato opatření jsou způsobilá pro finanční podporu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

· žádost o pomoc byla podána v rámci mechanismu v souladu s články 15 a 16,

· tyto další dopravní prostředky jsou nezbytné pro zajištění účinnosti reakce na mimořádné situace v rámci mechanismu,

· pomoc odpovídá potřebám určeným ERC a je poskytována podle doporučení stanovených ERC souvisejících s technickými specifikacemi, kvalitou, časem a způsobem poskytování,

· pomoc byla schválena žadatelskou zemí, Organizací spojených národů nebo jejími agenturami nebo příslušnou mezinárodní organizací v rámci mechanismu,

· pomoc doplňuje celkovou humanitární reakci Unie na katastrofy ve třetích zemích, pokud je zde přítomna.

2. Výše finanční podpory EU na dopravní prostředky a související logistiku nepřekročí 85 % celkových způsobilých nákladů. Finanční podpora Unie na dopravní prostředky a související logistiku může pokrývat maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů, pokud je splněno jedno z následujících kritérií:

(a) náklady souvisejí s logistickými operacemi v dopravních centrech (patří sem mimo jiné nakládání nebo vykládání nákladu a pronájem skladových prostor);

(b) náklady souvisejí s místní dopravou a jsou nutné k usnadnění sdružování kapacit nebo koordinovanému poskytování pomoci;

(c) náklady souvisejí s přepravou kapacit uvedených v čl. 21 písm. g), h) a i).

3. V případě, že se do dopravních operací a související logistiky zapojuje několik členských států, může se některý členský stát ujmout vedení v oblasti žádosti o finanční podporu Unie pro celou operaci.

4. Pokud členský stát požádá o pomoc prostřednictvím mechanismu, může také požádat o finanční podporu Unie pro přepravu kapacit umístěných mimo jeho území.

5. Pokud členský stát požaduje, aby Komise zadala zakázku na dopravu a související logistické služby, může Komise požádat o částečnou úhradu nákladů v souladu s mírami financování uvedenými v předchozích odstavcích.

Článek 24

Příjemci

Granty podle tohoto rozhodnutí lze poskytnout právnickým osobám, ať se řídí právem soukromým či veřejným.

Článek 25

Druhy finančních opatření a prováděcí postupy

1. Komise provádí finanční pomoc Evropské unie v souladu s finančním nařízením.

2. Finanční pomoc na základě tohoto rozhodnutí může být poskytnuta v některé z forem stanovených finančním nařízením, zejména ve formě grantů, náhrady výdajů, zadávání veřejných zakázek či příspěvků do svěřeneckých fondů.

3. Za účelem provádění tohoto rozhodnutí přijme Komise roční pracovní programy v souladu s postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2, s výjimkou opatření, na která se vztahuje reakce na mimořádné situace z kapitoly IV, které nelze předvídat předem. Tyto roční pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku programu. Obsahují také popis financovaných opatření, určení částky přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. U grantů tyto programy zahrnují priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování.

Článek 26

Komplementarita a soudržnost opatření Unie

1. Opatření, která obdrží finanční podporu na základě tohoto rozhodnutí, neobdrží pomoc z jiných finančních nástrojů Unie.

Komise zajistí, aby jí žadatelé o finanční podporu v rámci tohoto rozhodnutí a příjemci takové pomoci poskytli informace o finanční pomoci obdržené z jiných zdrojů, včetně souhrnného rozpočtu Unie, a informace o podaných žádostech o poskytnutí takové pomoci.

2. Úsilí o součinnost a doplňkovost zahrnuje i jiné nástroje Unie. V případě reakce ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí a akcí financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.

3. Pokud pomoc v rámci mechanismu přispívá k širší humanitární reakci Unie, musí být opatření, na něž je poskytována finanční pomoc na základě tohoto nařízení, v souladu s humanitárními zásadami uvedenými v Evropském konsensu o humanitární pomoci.

Článek 27

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření, kterými zajistí, že při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí jsou finanční zájmy Evropské unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištění nesrovnalostí vymáháním veškerých neoprávněně vyplacených částek a případně prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají auditní pravomoc na základě dokumentů a kontrol na místě nad všemi příjemci grantů, dodavateli a subdodavateli, kteří obdrželi finanční prostředky EU na základě tohoto rozhodnutí.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly na místě a inspekce hospodářských subjektů přímo nebo nepřímo dotčených tímto financováním v souladu s postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 za účelem zjištění, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo se zakázkou týkající se financování prováděného Unií.

Aniž je dotčen odstavec 1 a 2, dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody a rozhodnutí o poskytnutí grantu a zakázky vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů, kontrol na místě a inspekcí.

KAPITOLA VI

Obecná ustanovení

Článek 28

Účast třetích zemí a mezinárodních organizací

1.         Mechanismus je otevřen účasti:

(a) zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a to v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP, a dalších evropských zemí, pokud to dohody a postupy umožňují;

(b) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených příslušnými rámcovými dohodami a rozhodnutími Rady přidružení nebo obdobnými dohodami.

2.         Finanční pomoc uvedená v článku 20 a čl. 21 písm. a) až f) může být poskytnuta rovněž zemím spadajícím do působnosti evropské politiky sousedství, jakož i potenciálním kandidátským zemím, které se neúčastní mechanismu.

3.         Mezinárodní nebo regionální organizace mohou spolupracovat na činnostech v rámci mechanismu, pokud to umožňují dvoustranné nebo mnohostranné dohody mezi těmito organizacemi a Unií.

Článek 29

Příslušné orgány

Pro účely použití tohoto rozhodnutí určí členské státy příslušné orgány a uvědomí o nich odpovídajícím způsobem Komisi.

Článek 30

Prováděcí akty

1. Komise přijímá prováděcí akty týkající se:

(a) fungování střediska reakce na mimořádné situace (ERC) podle čl. 7 písm. a);

(b) fungování společného komunikačního a informačního systému pro případy mimořádných událostí (CECIS) podle čl. 7 písm. b);

(c) postupů pro odborné týmy podle článku 17, včetně podmínek pro výběr odborníků;

(d) podmínek pro určení modulů podle článku 8;

(e) podmínek pro prostředky využitelné pro asistenční zásah podle článku 9;

(f) fungování kapacity pro reakci na mimořádné situace v podobě dobrovolného souboru kapacit podle článku 11;

(g) postupů pro zjišťování a odstraňování nedostatků Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace podle článku 12;

(h) postupů pro program odborné přípravy podle článku 13;

(i) postupů použitelných pro zásahy v rámci Evropské unie podle článku 15, jakož i zásahů mimo Unii podle článku 16;

(j) postupů pro dopravu podle článků 18 a 23.

2. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 31 odst. 2.

Článek 31

Postup projednání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se třetí pododstavec čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Hodnocení

1. Opatření, která obdrží finanční podporu, se pravidelně monitorují za účelem sledování jejich provádění.

2. Komise vyhodnotí uplatňování tohoto rozhodnutí a předloží Evropskému parlamentu a Radě:

(a) do 30. června 2017 zprávu o prozatímním hodnocení získaných výsledků a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto rozhodnutí;

(b) do 31. prosince 2018 sdělení o pokračujícím provádění tohoto rozhodnutí;

(c) do 31. prosince 2021 zprávu o následném hodnocení (ex post).

K závěrům případně přiloží návrhy na změny tohoto rozhodnutí.

KAPITOLA VII

Závěrečná ustanovení

Článek 33

Přechodné ustanovení

1. Opatření, která byla zahájena před 1. lednem 2014 na základě rozhodnutí 2007/162/ES, Euratom[37], jsou v příslušných případech nadále vyřizována v souladu s uvedeným rozhodnutím.

2. Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi opatřeními prováděnými v rámci předchozího finančního nástroje civilní ochrany a opatřeními, která mají být provedena v rámci nových ustanovení uvedených v tomto rozhodnutí.

Článek 34

Zrušení

Zrušují se rozhodnutí 2007/162/ES, Euratom a 2007/779/ES, Euratom. Aniž je dotčen čl. 33 odst. 1, články 1 až 14 rozhodnutí 2007/162/ES, Euratom se budou nadále používat do 31. prosince 2013 včetně.

Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí a budou vykládány v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze.

Článek 35

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 19 až 27 (finanční ustanovení) se však použijí až ode dne 1. ledna 2014.

Článek 36

Příjemci

Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA 1

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom || Rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom || Toto rozhodnutí

Čl. 1 odst. 1 || || _

Čl. 1 odst. 2 || || Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 3 || || _

Čl. 1 odst. 4 || || Čl. 2 odst. 3

|| Čl. 1 odst. 1 || _

|| Čl. 1 odst. 2 první pododstavec || Čl. 1 odst. 2

|| Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec || Čl. 1 odst. 6

Čl. 2 odst. 1 || || Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 || || Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3 || || Čl. 1 odst. 7

|| Čl. 2 odst. 1 || _

|| Čl. 2 odst. 2 || Čl. 13 odst. 1 písm. a)

|| Čl. 2 odst. 3 || Čl. 13 odst. 1 písm. c)

|| Čl. 2 odst. 4 || Čl. 7 písm. d)

|| Čl. 2 odst. 5 || Čl. 7 písm. a)

|| Čl. 2 odst. 6 || Čl. 7 písm. b)

|| Čl. 2 odst. 7 || Čl. 7 písm. c)

|| Čl. 2 odst. 8 || Čl. 18 odst. 1

|| Čl. 2 odst. 9 || Čl. 18 odst. 2

|| Čl. 2 odst. 10 || Čl. 16 odst. 7

|| Čl. 2 odst. 11 || _

Článek 3 || Článek 3 || Článek 4

Čl. 4 odst. 1 || || Článek 20

Čl. 4 odst. 2 písm. a) || || Čl. 22 písm. a)

Čl. 4 odst. 2 písm. b) || || Čl. 22 písm. c) a Čl. 23 odst. 1 písm. a), b) a c)

Čl. 4 odst. 2 písm. c) || || Čl. 23 odst. 1 písm. d)

Čl. 4 odst. 3 || || Čl. 23 odst. 2

Čl. 4 odst. 4 || || Čl. 30 odst. 1 písm. j)

|| Čl. 4 odst. 1 || Čl. 9 odst. 1

|| Čl. 4 odst. 2 || Čl. 9 odst. 2

|| Čl. 4 odst. 3 || Čl. 8 odst. 1 a 2

|| Čl. 4 odst. 4 || Čl. 9 odst. 3

|| Čl. 4 odst. 5 || Čl. 9 odst. 4

|| Čl. 4 odst. 6 || Čl. 9 odst. 5

|| Čl. 4 odst. 7 || Čl. 9 odst. 8

|| Čl. 4 odst. 8 || Čl. 9 odst. 6

Článek 5 || || Článek 24

|| Čl. 5 odst. 1 || Čl. 7 písm. a)

|| Čl. 5 odst. 2 || Čl. 7 písm. b)

|| Čl. 5 odst. 3 || Čl. 7 písm. c)

|| Čl. 5 odst. 4 || Čl. 7 písm. d)

|| Čl. 5 odst. 5 || Čl. 13 odst. 1 písm. a)

|| Čl. 5 odst. 6 || _

|| Čl. 5 odst. 7 || Čl. 13 odst. 1 písm. d)

|| Čl. 5 odst. 8 || Čl. 13 odst. 1 písm. e)

|| Čl. 5 odst. 9 || Článek 18

|| Čl. 5 odst. 10 || Čl. 7 písm. e)

|| Čl. 5 odst. 11 || Čl. 7 písm. g)

Čl. 6 odst. 1 || || Čl. 25 odst. 1

Čl. 6 odst. 2 || || Čl. 25 odst. 2

Čl. 6 odst. 3 || || Čl. 25 odst. 3 druhá a třetí věta

Čl. 6 odst. 4 || || Čl. 25 odst. 3 druhá a třetí věta

Čl. 6 odst. 5 || || Čl. 25 odst. 3 první věta

Čl. 6 odst. 6 || || _

|| Článek 6 || Článek 14

Článek 7 || || Čl. 28 odst. 1

|| Čl. 7 odst. 1 || Čl. 15 odst. 1

|| Čl. 7 odst. 2 || Čl. 15 odst. 3

|| Čl. 7 odst. 2 písm. a) || Čl. 15 odst. 3 písm. a)

|| Čl. 7 odst. 2 písm. c) || Čl. 15 odst. 3 písm. b)

|| Čl. 7 odst. 2 písm. b) || Čl. 15 odst. 3 písm. d)

|| Čl. 7 odst. 3 první a třetí věta || Čl. 15 odst. 4 a čl. 16 odst. 5

|| Čl. 7 odst. 4 || Čl. 15 odst. 5

|| Čl. 7 odst. 5 || _

|| Čl. 7 odst. 6 || Čl. 17 odst. 4 první věta

Článek 8 || || Článek 26

|| Čl. 8 odst. 1 první pododstavec || Čl. 16 odst. 1

|| Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec || Čl. 16 odst. 6 první věta

|| Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec || _

|| Čl. 8 odst. 1 čtvrtý pododstavec || _

|| Čl. 8 odst. 2 || Čl. 16 odst. 3

|| Čl. 8 odst. 3 || _

|| Čl. 8 odst. 4 písm. a) || Čl. 16 odst. 2 písm. a)

|| Čl. 8 odst. 4 písm. b) || Čl. 16 odst. 2 písm. c)

|| Čl. 8 odst. 4 písm. c) || Čl. 16 odst. 2 písm. d)

|| Čl. 8 odst. 4 písm. d) || Čl. 16 odst. 2 písm. e)

|| Čl. 8 odst. 5 || Čl. 16 odst. 8

|| Čl. 8 odst. 6 první pododstavec || Čl. 17 odst. 1 a čl. 3 písm. b)

|| Čl. 8 odst. 6 druhý pododstavec || Čl. 17 odst. 4 druhá věta

|| Čl. 8 odst. 7 první pododstavec || _

|| Čl. 8 odst. 7 druhý pododstavec || Čl. 16 odst. 6 druhá věta

|| Čl. 8 odst. 7 třetí pododstavec || Čl. 16 odst. 9

|| Čl. 8 odst. 7 čtvrtý pododstavec || Čl. 16 odst. 11

|| Čl. 8 odst. 7 pátý pododstavec || _

|| Čl. 8 odst. 8 || Čl. 16 odst. 10

|| Čl. 8 odst. 9 písm. a) || Čl. 16 odst. 12

|| Čl. 8 odst. 9 písm. b) || Čl. 16 odst. 13

Článek 9 || || Čl. 16 odst. 6

|| Článek 9 || Článek 18

Článek 10 || || Čl. 19 odst. 3

|| Článek 10 || Článek 28

Článek 11 || || _

|| Článek 11 || Článek 29

Čl. 12 odst. 1 || || Čl. 27 odst. 1

Čl. 12 odst. 2 || || _

Čl. 12 odst. 3 || || _

Čl. 12 odst. 4 || || _

Čl. 12 odst. 5 || || _

|| Čl. 12 odst. 1 || Čl. 30 odst. 1 písm. e)

|| Čl. 12 odst. 2 || Čl. 30 odst. 1 písm. a)

|| Čl. 12 odst. 3 || Čl. 30 odst. 1 písm. b)

|| Čl. 12 odst. 4 || Čl. 30 odst. 1 písm. c)

|| Čl. 12 odst. 5 || Čl. 30 odst. 1 písm. h)

|| Čl. 12 odst. 6 || Čl. 30 odst. 1 písm. d)

|| Čl. 12 odst. 7 || _

|| Čl. 12 odst. 8 || _

|| Čl. 12 odst. 9 || Čl. 30 odst. 1 písm. i)

Článek 13 || Článek 13 || Článek 31

Článek 14 || || Článek 19

Článek 15 || Článek 14 || Článek 32

|| Článek 15 || Článek 34

Článek 16 || || Čl. 35 odst. 2

Článek 17 || Článek 16 || Článek 36

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismu civilní ochrany Unie

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[38]

Dotčená oblast politiky a související činnost/činnosti:

23 03 – Finanční nástroj pro civilní ochranu

1.3. Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu/přípravné akci[39]

ü Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Tímto rozhodnutím se zřizuje mechanismus civilní ochrany Unie (dále jen mechanismus) s cílem podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států v oblasti civilní ochrany při zlepšování účinnosti systémů pro prevenci, přípravu a reakci na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

dosáhnout vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím prevence nebo omezení jejich účinků a rozvíjením kultury prevence;

Specifický cíl č. 2

ZVYŠOVAT STAV PŘIPRAVENOSTI UNIE V OBLASTI REAKCE NA KATASTROFY;

Specifický cíl č. 3

USNADNIT RYCHLÉ A ÚČINNÉ ZÁSAHY REAKCE NA MIMOŘÁDNÉ SITUACE V PŘÍPADĚ ZÁVAŽNÝCH KATASTROF NEBO JEJICH HROZBY.

Příslušné aktivity ABM/ABB

23 03 Finanční nástroj pro civilní ochranu

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte dopady, které by návrh/podnět měl mít na příjemce/cílové skupiny.

Cílem návrhu je:         

– umožnit Unii podporovat, koordinovat a doplňovat opatření členských států v oblasti civilní ochrany prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie (mechanismus) v rámci víceletého finančního rámce pro roky 2014–2020, a to zejména:

a) opatření k předcházení nebo snížení účinků katastrofy a

b) opatření určené k posílení připravenosti EU reagovat na katastrofy, včetně opatření pro zvyšování informovanosti občanů EU;

c) opatření v oblasti asistenčních zásahů při katastrofách v rámci mechanismu;

Tento návrh umožní pokračování činností v oblasti prevence katastrof, připravenosti a reakce na ně, kterých se týká rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom a které jsou financovány prostřednictvím finančního nástroje pro civilní ochranu (2007/162/ES, Euratom). To zahrnuje vytvoření Evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace založené na předem vyčleněných kapacitách členských států, vývoj evropského střediska reakce na mimořádné situace, posílení a zefektivnění dopravních opatření a podporu členským státům v rozvoji národních plánů řízení rizik.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Specifický cíl: Dosáhnout vysoké úrovně ochrany před katastrofami prostřednictvím prevence nebo omezení jejich účinků a rozvíjením kultury prevence

1. Počet členských států s vypracovaným národním hodnocením rizik a plánem řízení rizika katastrof;

2. Počet a typ studií a projektů zaměřených na zlepšení znalostní základny;

3. Zavádění nových technologií.

Specifický cíl: Zvyšovat stav připravenosti Unie v oblasti reakce na katastrofy

1. Počet kvalifikovaných odborníků na požadované úrovni;

2. Počet školení a cvičení a typy kurzů zařazených do programu učebního plánu školení;

3. Počet výměn v rámci vzdělávací sítě EU;

4. Počet a typ kapacit vyčleněných na dobrovolný soubor kapacit (kapacita pro reakci na mimořádné situace);

5. Počet členských států vyčleňujících kapacity do dobrovolného souboru;

6. Částky spolufinancování ze strany EU pro prostředky v dobrovolném souboru;

7. Počet a typ zjištěných kritických nedostatků kapacity;

8. Počet a typ odstraněných nedostatků se spolufinancováním EU a bez něj;

9. Scénáře reakce na mimořádné události v rámci EU i mimo ni, vytvořené Komisí s podporou členských států a pokrývající celou škálu potenciálních závažných katastrof;

10. Souhrnný popis prostředků dostupných v členských státech, jakož i analýza nedostatků, vytvořené Komisí s podporou členských států.

Specifický cíl: Usnadnit rychlé a účinné zásahy reakce na mimořádné situace v případě závažných katastrof nebo jejich hrozby

1. Rychlost operací: čas mezi žádostí o pomoc a nasazení na místě pomoci, jakož i plná provozuschopnost týmů zabývajících se posouzením/koordinací;

2. Poměr mezi kapacitami nasazenými ze souboru a dalšími nabídkami ad hoc od členských států;

3. Míra splnění nejnaléhavějších prioritních potřeb;

4. Počet a rozsah grantů a služeb v oblasti dopravy;

5. Čas potřebný pro zpracování jednotlivých žádostí o grant/službu, jakož i celkový čas vynaložený na zpracování finančních operací;

6. Částky na spolufinancování dopravních operací ze strany EU (včetně průměrné ceny na operaci);

7. Podíl spolufinancování dopravy ze strany EU vůči celkové částce nákladů na dopravu;

8. Počet grantů/služeb a celková částka spolufinancování dopravy ze strany EU poskytnutá dotčeným členským státům.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Politika civilní ochrany EU vychází z časově neomezeného rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom a z rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom. Druhé z nich zajišťuje financování opatření v rámci mechanismu a jeho platnost vyprší koncem roku 2013.

V zájmu zjednodušení byly oba výše uvedené legislativní návrhy sloučeny do jediného legislativního návrhu, jehož cílem je zlepšení a další posílení mechanismu civilní ochrany EU v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020.

Tento návrh navazuje na dva existující právní předpisy, které společně se sdělením „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ z roku 2010 upravují civilní ochranu, a přihlíží k nedostatkům zjištěným při komplexním hodnocení právních předpisů v oblasti civilní ochrany pro období 2007–2009.

Cílem tohoto návrhu je podporovat opatření k odstranění nedostatků zjištěných při tomto hodnocení. Hlavní opatření jsou:

(1) vytvoření střediska reakce na mimořádné situace (ERC), které zajišťuje provozní kapacitu 24 hodin denně a sedm dní v týdnu a slouží členským státům a Komisi pro účely mechanismu;

(2) přechod od spolupráce, která byla doposud reaktivní a „ad hoc“, na systém předem plánované, předem dohodnuté a předvídatelné civilní ochrany EU;

(3) zjišťování a odstraňování kritických nedostatků kapacity pro reakci;

(4) zlepšení finanční a dopravně logistické podpory a dosažení efektivnějších dopravních operací a (5) vypracování národních plánů řízení rizik a přehledu rizik v celé EU.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přidaná hodnota EU se může projevovat ve formě:

– snižování ztrát na lidských životech, ekologických, hospodářských a hmotných škod,

– lepší koordinace činností civilní ochrany, neboť všechny nabídky pomoci jsou shromažďovány v monitorovacím a informačním středisku, kde je mohou přejímat orgány dotčeného státu,

– efektivnosti nákladů, protože pomoc přijímanou dotčeným státem lze dopravními postupy sdružovat s pomocí od ostatních zemí,

– zlepšení účinnosti v důsledku vyšší úrovně připravenosti a soudržnější politiky řízení rizik katastrof,

– koherentní a účinné reakce díky vytvoření kapacity pro rychlou reakci připravené v případě potřeby pomoci kdekoli v EU i ve třetích zemích,

– lepší zviditelnění reakce EU na katastrofy,

– lepšího využívání omezených zdrojů díky sdílení prostředků financovaných EU.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Tyto návrhy vycházejí ze:

– zkušeností získaných z mimořádných situací řešených mechanismem od doby jeho vytvoření v roce 2001,

– zkušeností získaných z projektů financovaných v rámci výzev zveřejněných od roku 2007 v oblasti připravenosti a prevence,

– zkušeností získaných z pilotního projektu financovaného v rámci výzvy s názvem„Výzva k předkládání návrhů na pilotní projekt na posílení spolupráce mezi členskými státy v boji proti lesním požárům“, zveřejněné v roce 2008,

– zkušeností získaných ze 17 projektů a 3 zakázek financovaných v rámci přípravné akce na schopnost rychlé reakce EU,

– usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2007 o přírodních katastrofách letošního léta,

– sdělení o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy (KOM(2008) 130),

– prohlášení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2008 o včasném varování občanů při závažných mimořádných událostech,

– usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy,

– sdělení o „přístupu Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem“ (KOM(2009) 82),

– sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ (KOM(2010) 600 v konečném znění) ze dne 26. října 2010, jakož i ze sdělení „o posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“ (KOM(2008) 130 v konečném znění),

– vyhodnocení uplatňování mechanismu civilní ochrany a finančního nástroje pro civilní ochranu v letech 2007–2009 (Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě SEK(2011) 1311 v konečném znění), zahrnující rovněž přípravnou akci na schopnost rychlé reakce EU, přijatou dne 10. listopadu 2011 (KOM(2011) 696). 

1.5.4. Provázanost a možná součinnost s dalšími finančními nástroji

Soulad s těmito nařízeními:

– nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci,

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost,

– nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie,

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

ü Časově neomezený návrh/podnět

Časově omezená finanční ustanovení:

– ü Rozpočtové příděly pokrývají období 1.1.2014–31.12.2020

– ü  Finanční dopad od 1.1.2014 do 31.12.2020 (platby do 31.12.2022)

1.7. Předpokládané způsoby řízení[40]

ü Přímé centralizované řízení prováděné Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[41]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům/subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

X Společné řízení s mezinárodními organizacemi orgány OSN

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Nelze použít

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro monitorování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Akce a opatření, které obdrží finanční podporu v rámci těchto rozhodnutí, jsou pravidelně monitorovány.

Komise připraví a předloží Evropskému parlamentu a Radě:

– zprávu o prozatímním hodnocení do 30. června 2017,

– sdělení o pokračujícím provádění tohoto rozhodnutí do 31. prosince 2018,

– zprávu o následném hodnocení do 31. prosince 2021.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Pokud nebudou zajištěna žádná pracovní místa, nedostatek zaměstnanců může vést k riziku nemožnosti:

– reagovat na všechny úkoly, které vyplývají z nárůstu počtu operací civilní ochrany, a to zejména vzhledem k nové širší roli připadající středisku reakce na mimořádné situace a k naléhavým politickým potřebám,

– vytvářet/přidávat činnosti,

– využívat/vyvíjet nové technologické systémy zajišťující nepřetržitou dostupnost,

– vhodně reagovat na hrozící mimořádné situace v civilní ochraně.

2.2.2. Předpokládané kontrolní metody

Informace o uspořádání systému vnitřní kontroly V návrhu právního předpisu se předpokládá použití existujícího systému vnitřní kontroly jako záruky, že se finanční prostředky dostupné v rámci nového nástroje budou využívat správně a v souladu s příslušnými právními předpisy. Současný systém je uspořádán takto: 1. Vnitřní kontrolní systém v rámci GŘ ECHO (3 osoby) zaměřený na dodržování platných správních postupů a právních předpisů platných v oblasti civilní ochrany. Pro tento účel se používají standardy vnitřní kontroly; 2. audit grantů a zakázek poskytnutých v rámci nástroje prováděný auditory GŘ ECHO (6 auditorů); 3. hodnocení činnosti externími partnery. Audit opatření mohou provádět rovněž externí subjekty 1. OLAF (případy podvodů); 2. Účetní dvůr. Plánuje se zachování současného systému kontroly. V souvislosti se zvýšeným dostupného financování prostřednictvím nástroje lze předpokládat zvýšené zaměření na civilní ochranu za účelem řádné kontroly vynakládání finančních prostředků z nástroje. Odhad nákladů a přínosů U interního auditu odhadované náklady na činnosti související s návrhem právního předpisu činí odhadem 19 000 EUR (127 000 EUR*3*0,05), pokud se 5 % dostupné pracovní doby věnuje civilní ochraně. Pro GŘ ECHO pracuje v současné době 6 externích auditorů. Pokud věnují 5 % své pracovní doby na transakce spolufinancované/financované novým finančním nástrojem civilní ochrany, bude to znamenat náklady na externí audit ve výši cca. 38 000 EUR Zkušenosti z minulosti ukazují, že přínosy kontroly by měly převážit nad náklady a poskytovat lepší soulad se současnými předpisy. Výsledky auditů provedených v minulosti vykázaly snížení celkového příspěvku EU po odečtení nákladů, které nejsou způsobilé ke spolufinancování. Posouzení očekávané úrovně rizika nesouladu Jak ukázaly předchozí audity projektu spolufinancovaného ze současného nástroje, hrozí riziko nesprávného použití finančních prostředků. Z tohoto důvodu je rozumné navrhnout stávající systém pro budoucí opatření. S ohledem na větší množství volných finančních prostředků lze předpokládat zvýšení počtu externích auditorů. Odhadovaná míra souladu by měla dosáhnout 98 % (úroveň chyb nižší než 2 %).

2.3. Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Uveďte stávající nebo plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

ECHO dále vypracuje vlastní strategii boje proti podvodům v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům (CAFS) přijatou dne 24. června 2011, jejímž cílem mimo jiné je zajistit, aby:

vnitřní kontroly v rámci ECHO týkající se boje proti podvodům byly plně v souladu s CAFS;

se přístup ECHO k boji proti podvodům na základě řízení rizik zaměřil na zjištění oblastí rizika podvodu a vhodné reakce na ně;

systémy používané pro vynakládání finančních prostředků EU ve třetích zemích umožňovaly vyhledání důležitých údajů s cílem poskytnout je jako podklad pro řízení rizik podvodu (např. dvojí financování);

mohly být v případě potřeby zřízeny skupiny pro vytváření sítí a odpovídající nástroje IT určené k analýze případů podvodu týkajících se odvětví vnější pomoci.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí podle okruhů a rozpočtových linií víceletého finančního rámce.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo a název || RP/NP[42] || ze zemí ESVO[43] || z kandidátských zemí[44] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

3 || 23 03 01 Civilní ochrana v rámci Unie || RP || ANO || ANO* || ANO* || NE

3 || 23 01 04 02 Civilní ochrana – Výdaje na správu a řízení || NP || ANO || NE || NE || NE

4 || 23 03 06 Zásahy civilní ochrany ve třetích zemích || RP || ANO || ANO* || ANO* || NE

*

Nástroj je otevřen účasti kandidátských zemí a zemí EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).

· Nové vyžádané rozpočtové linie

V pořadí podle okruhů a rozpočtových linií víceletého finančního rámce.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo [Okruh………………………………………] || RP/NP || ze zemí ESVO || z kandidátských zemí || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení

|| || || || || ||

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || Okruh 3 Bezpečnost a občanství

GŘ: ECHO – humanitární pomoc a civilní ochrana || || || 2014[45] || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 a následující roky || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

23 03 01 Civilní ochrana v rámci Unie || Závazky || 36,4 || 37,4 || 38,4 || 38,4 || 39,4 || 40,4 || 41,4 || Nelze použít || 271,8

Platby || 30 || 34 || 34 || 34 || 35 || 35 || 35 || 34,8 || 271,8

Prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy[46] || || || || || || || || ||

23 01 04 02 – Výdaje na správu a řízení || || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || Nelze použít || 4,2

CELKEM prostředky z OKRUHU 3 víceletého finančního rámce || Závazky || 37 || 38 || 39 || 39 || 40 || 41 || 42 || Nelze použít || 276

Platby || 30,6 || 34,6 || 34,6 || 34,6 || 35,6 || 35,6 || 35,6 || 34,8 || 276

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || Okruh 4 Globální Evropa

GŘ: ECHO – humanitární pomoc a civilní ochrana || || || 2014[47] || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 a následující roky || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

23 03 06 Zásahy civilní ochrany ve třetích zemích || Závazky || 32 || 33 || 33 || 34 || 34 || 35 || 36 || Nelze použít || 237

Platby || 25 || 30 || 30 || 31 || 31 || 32 || 33 || 25 || 237

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || 32 || 33 || 33 || 34 || 34 || 35 || 36 || || 237

Platby || 25 || 30 || 30 || 31 || 31 || 32 || 33 || 25 || 237

Ÿ CELKEM operační prostředky || Závazky || 69 || 71 || 72 || 73 || 74 || 76 || 78 || Nelze použít || 513

Platby || 55 || 64 || 64 || 65 || 66 || 67 || 68 || 64 || 513

Ÿ CELKEM prostředky správní povahy financované z finančního krytí pro zvláštní programy || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || 69 || 71 || 72 || 73 || 74 || 76 || 78 || Nelze použít || 513

Platby || 55 || 64 || 64 || 65 || 66 || 67 || 68 || 64 || 513

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

GŘ: ECHO – humanitární pomoc a civilní ochrana ||

Ÿ Lidské zdroje || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 48,314

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 4,2

CELKEM GŘ ECHO – humanitární pomoc a civilní ochrana || Prostředky || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 52,514

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 7,502 || 52,514

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || 2021 a následující roky || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 76,502 || 78,502 || 79,502 || 80,502 || 81,502 || 83,502 || 85,502 || Nelze použít || 565,514

Platby || 62,502 || 71,502 || 71,502 || 72,502 || 73,502 || 74,502 || 75,502 || 64,000 || 565,514

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[48] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 – Prevence[49]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Počet financovaných projektů pro prevenci || Grantové dohody || 0,3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 10 || 3 || 70 || 21

Studie || Počet zakázek || 0,1 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 5 || 0,5 || 35 || 3,5

Mezisoučet pro specifický cíl č. 1 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 15 || 3,5 || 105 || 24,5

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 – Připravenost || || || || || || || || || || || || || || || ||

Počet financovaných projektů pro připravenost (vč. školení a cvičení) || Grantové dohody a zakázky || 0,5 || 50 || 25 || 54 || 27 || 56 || 28 || 58 || 29 || 60 || 30 || 64 || 32 || 62 || 31 || 404 || 202

Systémy včasného varování || Počet správních ujednání || 0,4 || 5 || 2 || 5 || 2 || 5 || 2 || 5 || 2 || 5 || 2 || 5 || 2 || 5 || 2 || 35 || 14

Kapacita pro reakci na mimořádné situace || Počet grantových dohod + zakázek || 1 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 19 || 19 || 115 || 115

Mezisoučet pro specifický cíl č. 2 || 71 || 43 || 75 || 45 || 77 || 46 || 79 || 47 || 81 || 48 || 85 || 50 || 86 || 52 || 554 || 331

|| || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL č. 3 – Reakce[50]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Nasazení odborníků || Počet zakázek || 0,005 || 200[51] || 1 || 200 || 1 || 200 || 1 || 200 || 1 || 200 || 1 || 200 || 1 || 200 || 1 || 1 400 || 7

 Počet dopravních operací v rámci EU || Grantová dohoda/zakázka na služby || 0,250 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 2 || 0,5 || 14 || 3,5

 Počet dopravních operací mimo EU || Grantová dohoda/zakázka na služby || 0,3 || 70[52] || 21 || 70 || 21 || 70 || 21 || 70 || 21 || 70 || 21 || 70 || 21 || 70 || 21 || 490 || 147

Mezisoučet pro specifický cíl č. 3 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 272 || 22,5 || 1 904 || 157,5

NÁKLADY CELKEM || 358 || 69 || 362 || 71 || 364 || 72 || 366 || 73 || 368 || 74 || 372 || 76 || 373 || 78 || 2 563 || 513

||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 [53] || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 6,902 || 48,314

Ostatní správní výdaje || 0,550 || 0,550 || 0,550 || 0,550 || 0,550 || 0,550 || 0,550 || 3,85

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 7,452 || 7,452 || 7,452 || 7,452 || 7,452 || 7,452 || 7,452 || 52,164

Mimo OKRUH 5[54] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 0,6 || 4,2

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 8,052 || 8,052 || 8,052 || 8,052 || 8,052 || 8,052 || 8,052 || 56,364

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 3.2.3.3. ¨      Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ü  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (úředníci a dočasní zaměstnanci)

23 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 35 || 35 || 35 || 35 || 35 || 35 || 35

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE – Full-Time Equivalent)[55]

23 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 36 || 36 || 36 || 36 || 36 || 36 || 36

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy [56] || – v ústředí[57] || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 71 || 71 || 71 || 71 || 71 || 71 || 71

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Správa grantových dohod a zakázek, provádění politiky a sledování jejího fungování, administrativní podpora.

Externí zaměstnanci || Zajištění provozu střediska reakce na mimořádné situace 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, nezbytná práce v terénu, administrativní podpora.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ü  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

Nový víceletý finanční rámec 2014–2020 podle sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 v konečném znění)

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[58].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Příspěvky zemí ESVO na rozpočtové linie 230301 + 230306[59] || 0,650 || 0,650 || 0,650 || 0,650 || 0,650 || 0,650 || 0,650 || 4,550

Třetí země platící poplatky za účast v mechanismu civilní ochrany[60] || 0,126 || 0,126 || 0,126 || 0,126 || 0,126 || 0,126 || 0,126 || 0,882

CELKEM spolufinancovaných prostředků || 0,776 || 0,776 || 0,776 || 0,776 || 0,776 || 0,776 || 0,776 || 5,432

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– ü  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[61]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Určete způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

[2]               Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9.

[3]               KOM(2011) 696 v konečném znění.

[4]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[5]               KOM(2010) 600 v konečném znění.

[6]               KOM(2009) 82 v konečném znění.

[7]               C 115/1, 4.5.2010.

[8]               KOM(2010) 673 v konečném znění.

[9]               Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

[10]             Úř. věst. L 71/9, 10.3.2007, s. 9.

[11]             Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[12]             Generální zasedání zúčastněných stran se konala dne 6. dubna a 17. června 2011, každé z nich se 600 pozvanými zúčastněnými stranami a přibližně 120 účastníky. Setkání generálních ředitelů CP se konalo v Budapešti ve dnech 23–25 května 2011.

[13]             KOM(2010) 600 v konečném znění.

[14]             KOM(2010) 673 v konečném znění.

[15]             15520/08

[16]             15874/10.

[17]             CECIS usnadňuje komunikaci mezi monitorovacím a informačním střediskem (MIC) a vnitrostátními orgány a umožňuje tím rychlejší a efektivnější reakci na katastrofy.

[18]             KOM(2011) 500 v konečném znění.

[19]             Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

[20]             Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.

[21]             Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9.

[22]             Úř. věst. L 327, 21. 12. 1999, s. 53.

[23]             KOM(2009) 82 v konečném znění.

[24]             Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s.1.

[25]             Úř. věst. L 25, 30.1.2008, s.1.

[26]             Úř. věst. C 317, 12.12.2008, s. 6.

[27]             Úř. věst. L 55, 16.2.2003, s. 13.

[28]             Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 1.

[29]             Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 39.

[30]             Úř. věst. L 58, 24.2.2007, s. 1.

[31]             Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

[32]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[33]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s.2

[35]             Úř. věst. L 136, 31.05.1999, s.1

[36]             Úř. věst.

[37]             Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9–17.

[38]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[39]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[40]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[41]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[42]             RP = Rozlišené prostředky / NP = Nerozlišené položky

[43]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[44]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země ze západního Balkánu.

[45]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[46]             Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[47]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[48]             Výstupy jsou výrobky a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[49]             Jak je uvedeno v oddílu 1.4.2. „Specifické cíle…“

[50]             Jak je uvedeno v oddílu 1.4.2. „Specifické cíle…“

[51]             Na základě odhadovaného počtu 20 katastrof za rok a odhadovaného průměru 10 odborníků na katastrofu.

[52]             Na základě odhadovaného počtu 7 letů na katastrofu mimo EU a odhadovaného průměru 10 katastrof ročně.

[53]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[54]             Technická a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů EU a/nebo akcí (bývalých linií „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[55]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[56]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[57]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[58]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[59]             Na základě poplatků zaplacených v roce 2011.

[60]             Na základě poplatků zaplacených v roce 2011 (v té době pouze Chorvatsko)

[61]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.