DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Komise oznámila záměr přijmout legislativní iniciativu týkající se koncesí ve svém sdělení s názvem Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry ze dne 13. dubna 2011.

Udělování koncesí na stavební práce se v současnosti řídí jen omezeným počtem sekundárních právních předpisů, zatímco na koncese na služby se vztahují pouze obecné zásady Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tento nedostatek má za následek vážné narušení vnitřního trhu, protože především omezuje přístup evropských společností (především malých a středních podniků) k hospodářským příležitostem, které koncesní smlouvy skýtají. nedostatek právní jistoty vede rovněž k neefektivnosti.

Cílem této iniciativy je snížit právní nejistotu související se zadáváním koncesí ve prospěch orgánů veřejné správy i hospodářských subjektů. Právo EU neomezuje svobodu veřejného zadavatele nebo zadavatele plnit úkoly veřejného zájmu, které spadají do jeho oblasti působnosti, s využitím vlastních zdrojů, pokud se však veřejný zadavatel rozhodne vyzvat k plnění těchto úkolů externí subjekt, musí být všem hospodářským subjektům v EU zaručen účinný přístup na trh.

V situaci významných rozpočtových omezení a hospodářských potíží v mnoha členských státech EU má účinná alokace veřejných finančních prostředků zvláštní význam. Náležitý právní rámec pro udělování koncesí podpoří veřejné a soukromé investice do infrastruktury a strategických služeb s co nejlepším poměrem kvality a ceny. Potenciál legislativní iniciativy týkající se koncesních smluv, pokud jde o vytvoření podpůrného rámce EU pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, byl zdůrazněn ve sdělení Komise z roku 2009 s názvem Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Tato předloha je předkládána současně s revizí směrnic o zadávání veřejných zakázek[1]. Povede k přijetí samostatného právního nástroje, který upravuje udělování koncesí a který společně se dvěma návrhy na revizi stávajících směrnic o zadávání veřejných zakázek (2004/17/ES a 2004/18/ES) usiluje o vytvoření moderního rámce pro zadávání veřejných zakázek.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Od 12. května do 9. července 2010 vedla Komise veřejnou internetovou konzultaci otevřené široké veřejnosti. V období od 5. srpna do 30. září 2010 se uskutečnila další veřejná konzultace zaměřená na podniky, sociální partnery a zadavatele. Konzultace potvrdily existenci problémů vyplývajících z nedostatečné právní jistoty a poukázaly na překážky, s nimiž se podniky potýkají, pokud jde o přístup na trh. Naznačily rovněž, že by bylo vhodné provést odpovídající zásah ze strany EU. Výsledky jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/concessions_en.htm

Tyto závěry potvrdila taktéž řada dvoustranných schůzek se zástupci členských států, na místní úrovni, s podniky působícími v dotčených odvětvích a průmyslovými sdruženími.

Informace získané během konzultací byly použity ve zprávě o posouzení dopadů, která byla výborem pro posuzování dopadů přezkoumána a schválena dne 21. března 2011. Doporučení výboru pro posuzování dopadů se týkala zejména poskytnutí dalších důkazů o rozsahu problémů, důsledků zjištěného narušení trhu, rozdílného nakládání s veřejnými zakázkami a koncesemi a posílení analýzy dopadů a porovnání možností. Tato doporučení byla zohledněna v nově předložené verzi posouzení dopadů. Stanoviska výboru pro posuzování dopadů týkající se zprávy byla zveřejněna společně s tímto návrhem, konečnou zprávou o posouzení dopadů a jejím shrnutím.

Zpráva potvrdila potřebu nové legislativy. Podle jejích zjištění se hospodářské subjekty potýkají s nerovnými podmínkami, což často vede k nevyužití podnikatelských příležitostí. Tato situace vede k dodatečným nákladům a poškozuje konkurenty usazené v ostatních členských státech, veřejné zadavatele, zadavatele i spotřebitele. Mimo to jsou i nadále nejasné jak definice koncesí, tak přesný obsah povinností týkajících se transparentnosti a zákazu diskriminace, které vyplývají ze Smlouvy. Výsledná nedostatečná právní jistota zvyšuje riziko zrušení či předčasného ukončení protiprávně zadaných zakázek a v konečném důsledku odrazuje orgány od využívání koncesí v případech, kdy by tento druh smlouvy mohl být vhodným řešením.

I kdyby členské státy přijaly právní předpisy vytvářející právní rámec založený na zásadách Smlouvy, i nadále by přetrvávala právní nejistota související s výkladem těchto zásad ze strany vnitrostátních zákonodárců a velké rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států. V některých případech byla naprostá absence vnitrostátních právních předpisů označena za příčinu přímého zadávání zakázek se souvisejícími riziky nezákonných praktik či dokonce korupce.

Zjištěným optimálním řešením jsou právní předpisy založené na stávajících ustanoveních pro koncese na stavební práce, náležitě upravené a doplněné určitými specifickými ustanoveními. Restriktivnější přístup by spočíval v rozšíření ustanovení vztahujících se na veřejné zakázky na koncese. Tento přístup byl shledán kontraproduktivním, jelikož by mohl veřejné zadavatele odradit od využívání koncesí.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Právní základ

Návrh je založen na čl. 53 odst. 1 a článcích 62 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci EU.

Cílů návrhu nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy z tohoto důvodu:

Koordinace postupů pro zadávání veřejných zakázek překračujících určité prahové hodnoty je důležitým nástrojem dokončení vnitřního trhu v oblasti veřejných nákupů zajištěním účinného a rovného přístupu hospodářských subjektů ke koncesím na celém jednotném trhu. Celoevropsky platná zadávací řízení zajišťují při zadávání veřejných zakázek transparentnost a objektivitu vedoucí k značným úsporám a lepším výsledkům veřejných zakázek ve prospěch orgánů členských států a v konečném důsledku i evropských daňových poplatníků.

Tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo jednotlivými opatřeními členských států, jež by nevyhnutelně vedla k rozdílným požadavkům a případně protichůdným postupům, čímž by se zvýšila složitost regulace a vytvořily neopodstatněné překážky pro přeshraniční činnost. Mnoho členských států dosud nevyložilo, neobjasnilo nebo nezavedlo příslušné zásady Smlouvy týkající se transparentnosti a rovného zacházení tak, aby bylo zajištěno náležité uzavírání koncesních smluv. Výsledná nedostatečná právní jistota a omezení vstupu na trhy nebudou pravděpodobně odstraněny bez zásahu na odpovídající úrovni.

Zásah EU je proto nezbytný k odstranění stávajících překážek pro trh s koncesemi zahrnující celou EU a k zajištění sbližování a rovných podmínek, což zaručí volný pohyb zboží a služeb napříč 27 členskými státy.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, jelikož nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v zajištění řádného fungování vnitřního trhu prostřednictvím stanovení omezených pravidel pro udělování koncesí.

Posouzení dopadů umožnilo nalézt celou škálu řešení. Ta byla následně analyzována z hlediska jejich adekvátnosti, pokud jde o dosažení cílů legislativy. Tato analýza prokázala, že cílů nelze dosáhnout prostřednictvím politiky týkající se nesplnění povinnosti či jiných nelegislativních nástrojů, například právně nevymahatelných předpisů. Bylo zjištěno, že také nejzákladnější soubor ustanovení, jež se v současnosti vztahují na veřejné koncese na stavební práce, je neadekvátní, protože nezajišťuje dostatečnou právní jistotu a dodržování zásad Smlouvy. Na druhou stranu se usuzovalo, že podrobnější právní předpisy podobné stávajícím pravidlům pro zadávání veřejných zakázek překračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů.

· Volba nástrojů

Jelikož je návrh založen na čl. 53 odst. 1 a článcích 62 a 114 SFEU, nebylo by použití nařízení vztahujícího se na pořizování zboží i služeb podle Smlouvy přípustné. Navrhovaným nástrojem je proto směrnice.

Nelegislativní nástroje byly zamítnuty z důvodů, jež jsou podrobně objasněny v posouzení dopadů.

4. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet.

5. Další informace

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu v souvislosti s ekonomickými dopady na vnitřní trh vyplývajícími z uplatňování prahových hodnot stanovených v článku 5.

· Podrobné vysvětlení návrhu

Očekává se, že navrhovaná směrnice zaručí transparentnost, spravedlnost a právní jistotu při udělování koncesí, a přispěje tak k lepším investičním možnostem, a v konečném důsledku k většímu množství kvalitnějších stavebních děl a služeb. Bude se vztahovat na koncese udělené po jejím vstupu v platnost. To je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie týkající se změn smluv (aniž by byla dotčena dočasná ujednání, jež se mohou ukázat naprosto nezbytná k zajištění kontinuity poskytování služeb do doby udělení nové koncese).

Výše uvedených zlepšení by mělo být dosaženo díky řadě procesních požadavků a objasnění otázek týkajících se udělování koncesí, které mají dva hlavní cíle: zvýšení právní jistoty a zajištění lepšího přístupu všech evropských podniků na trh s koncesemi.

Právní jistota

Hlavním cílem směrnice je objasnit právní rámec vztahující se na udělování koncesí, ale také jasně vymezit oblast působnosti tohoto rámce. Konkrétní povinnosti v oblasti koncesí zvýší právní jistotu na jedné straně tím, že veřejní zadavatelé a zadavatelé budou mít k dispozici jasná pravidla zohledňující zásady Smlouvy s souvislosti s udělováním koncesí, a na druhé straně tím, že hospodářským subjektům budou poskytnuty určité základní záruky, pokud jde o koncesní řízení.

Definice: Tento návrh směrnice o udělování koncesí poskytuje přesnější definici koncesních smluv s odkazem na pojem operačního rizika. Vyjasňuje, jaké druhy rizik se mají považovat za operační rizika a jak vymezit značné riziko. Odkazuje rovněž na maximální dobu platnosti koncesí.

Zohlednění povinností vyplývajících ze Smlouvy v sekundárním právu: Návrh rozšiřuje působnost většiny povinností, jež v současnosti platí pro udělování veřejných koncesí na stavební práce, na všechny koncese na služby. Stanoví také řadu konkrétních a přesnějších požadavků pro různé fáze zadávacího řízení na základě zásad Smlouvy podle výkladu v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Mimoto rozšiřuje uplatňování sekundárního práva na udělování koncesí v odvětví veřejných služeb, které jsou v současnosti z těchto právních předpisů vyňaty.

Spolupráce orgánů veřejné správy: Existuje značná právní nejistota, pokud jde o to, nakolik by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je mezi jednotlivými členskými státy, ba dokonce mezi jednotlivými veřejnými zadavateli vykládána odlišně. Tento návrh proto objasňuje případy, ve kterých smlouvy uzavřené mezi veřejnými zadavateli nepodléhají uplatňování pravidel pro udělování koncesí. Toto objasnění se řídí zásadami stanovenými v příslušné judikatuře Soudního dvora.

Změny: Pro odborníky z praxe je stále důležitější a problematičtější otázka změny koncesí během jejich doby platnosti. Zvláštní ustanovení o změně koncesí přebírá základní řešení vypracovaná v judikatuře a představuje pragmatické řešení pro případ nepředvídaných okolností, jež vyžadují úpravu koncese během její doby platnosti.

Lepší přístup na trhy s koncesemi

Návrh přináší podstatné zlepšení přístupu hospodářských subjektů na trhy s koncesemi. Jeho ustanovení jsou v první řadě zaměřena na zvýšení transparentnosti a spravedlivosti koncesních řízení, neboť omezují libovůli veřejných zadavatelů a zadavatelů při rozhodování např. o tom, zda bude koncese oznámena předem nebo až po udělení, o procesních zárukách, o kritériích pro výběr a udělení nebo lhůtách pro uchazeče. Návrh navíc zajišťuje lepší přístup k výkonu spravedlnosti při prevenci nebo řešení porušení daných ustanovení.

Zveřejňování v Úředním věstníku: Pro zajištění transparentnosti a rovného zacházení se všemi hospodářskými subjekty tento návrh stanoví povinné zveřejňování koncesních smluv s hodnotou nejméně 5 000 000 EUR. Tato prahová hodnota, která se již vztahuje na koncese na stavební práce, byla s přihlédnutím k veřejným konzultacím a studiím, které Komise provedla při přípravě tohoto návrhu, nyní rozšířena na koncese na služby. Cílem je zajistit, aby dodatečná administrativní zátěž a náklady byly úměrné hodnotě koncese, a zohlednit koncese s jednoznačným přeshraničním významem. Prahová hodnota se bude vztahovat na hodnotu koncesí vypočítanou podle metodiky stanovené v koncesní smlouvě. U služeb tato hodnota odráží odhadovanou celkovou hodnotu všech služeb, které má koncesionář během celé doby trvání koncese poskytnout.

Nová pravidla rovněž vymezují minimální rozsah informací, jež musí být sděleny potenciálním uchazečům.

Lhůty: Návrh také stanoví minimální lhůtu pro projevení zájmu o účast v jakémkoli koncesním řízení v délce 52 dnů, jak je tomu v současnosti u veřejných koncesí na stavební práce. Bylo rozhodnuto stanovit pro koncese delší lhůtu než pro veřejné zakázky, neboť koncese jsou obvykle složitější.

Kritéria pro výběr a vyloučení: Návrh stanoví povinnosti týkající se kritérií pro výběr, která veřejní zadavatelé nebo zadavatelé při udělování koncesí uplatňují. Tato pravidla jsou méně přísná než obdobná ustanovení, která se v současnosti vztahují na veřejné zakázky. Omezují však kritéria pro výběr pouze na kritéria související s ekonomickou, finanční a technickou způsobilostí uchazeče a omezují též rozsah přijatelných kritérií pro vyloučení.

Kritéria pro udělení: Návrh ukládá povinnost uplatňovat objektivní kritéria související s předmětem koncese, která jsou v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení, zaručují posuzování nabídek v podmínkách účinné soutěže a umožňují stanovit celkovou ekonomickou výhodu pro veřejného zadavatele nebo zadavatele. Tato kritéria zabraňují libovůli veřejných zadavatelů a zadavatelů při přijímání rozhodnutí a musí být zveřejněna předem a uvedena sestupně podle důležitosti. Členské státy, veřejní zadavatelé nebo zadavatelé, kteří si to přejí, mohou pro udělení koncese také stanovit nebo uplatňovat kritérium „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“.

Procesní záruky: Na rozdíl od směrnic o veřejných zakázkách nestanoví navrhovaná pravidla pevný seznam typů zadávacích řízení. Díky tomuto řešení mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé používat pružnější postupy zadávání koncesí, při nichž mohou zejména zohlednit vnitrostátní právní tradici a zorganizovat řízení nejefektivnějším způsobem. Návrh nicméně stanoví několik jasných procesních záruk, které je nutno při udělování dodržet, především při vyjednáváních. Dané záruky zajišťují spravedlivost a transparentnost řízení.

Opravné prostředky: Tento návrh umožňuje rozšíření oblasti působnosti směrnic o přezkumném řízení (směrnice 89/665/EHS a 92/13/ES ve znění směrnice 2007/66/ES) na všechny koncese překračující stanovenou prahovou hodnotu s cílem zaručit účinné prostředky, kterými lze napadnout rozhodnutí o udělení koncese u soudu, a stanovit minimální soudní standardy, jež musí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé dodržovat.

2011/0437 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o udělování koncesí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a články 62 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Neexistence jednoznačných pravidel na úrovni Unie, která upravují udělování koncesí, vyvolává právní nejistotu, vytváří překážky pro volný pohyb služeb a narušuje fungování vnitřního trhu. Hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, jsou proto připraveny o svá práva na vnitřním trhu a přicházejí o důležité obchodní příležitosti a orgány veřejné správy nemusí nalézt nejlepší možnost použití veřejných finančních prostředků, aby občané EU mohli využívat kvalitní služby za nejlepší ceny. Náležitý právní rámec pro udělování koncesí by pro všechny hospodářské subjekty v Unii zajistil účinný a nediskriminační přístup na trh a právní jistotu podporující veřejné investice do infrastruktur a strategických služeb pro občany.

(2) Zadávání veřejných zakázek hraje hlavní úlohu ve strategii Evropa 2020[4] jako jeden z tržních nástrojů, jež se budou využívat k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění při zajištění co nejúčinnějšího využívání veřejných prostředků. Udělování koncesí na stavební práce v současnosti podléhá základním pravidlům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, zatímco na udělování koncesí na služby s přeshraničním významem se vztahují zásady Smlouvy, zejména zásada volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásady z nich vyplývající, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Existuje riziko právní nejistoty spojené s různým výkladem zásad Smlouvy vnitrostátními zákonodárci a velkými rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států. Toto riziko potvrzuje rozsáhlá judikatura Soudního dvora Evropské unie, která se však pouze částečně zabývá určitými aspekty zadávání koncesních smluv. Na úrovni celé Unie je proto ve všech členských státech nezbytná jednotná konkretizace zásad Smlouvy a z toho plynoucí eliminace rozdílů v jejich chápání v zájmu odstranění přetrvávajícího narušení vnitřního trhu.

(3) Touto směrnicí by neměla být nijak dotčena svoboda členských států nebo orgánů veřejné správy rozhodovat o přímém zajištění staveb nebo služeb pro veřejnost či o pověření třetích osob tímto zajištěním. Při sledování cílů veřejné politiky by členské státy nebo orgány veřejné správy měly mít možnost libovolně stanovit charakteristiky služby, jež má být poskytována, včetně případných podmínek týkajících se kvality nebo ceny služeb.

(4) V případě koncesí, které překračují určitou hodnotu, je vhodné zajistit při zadávání těchto zakázek minimální koordinaci vnitrostátních postupů na základě zásad Smlouvy, aby bylo zaručeno otevření koncesí hospodářské soutěži a přiměřená právní jistota. Tato koordinační ustanovení by neměla jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů. Členské státy by však měly mít možnost tato ustanovení doplnit a dále rozvíjet, považují-li to za vhodné, zejména k lepšímu zajištění dodržování výše uvedených zásad.

(5) Určitá ustanovení o koordinaci by měla být zavedena rovněž při udělování koncesí na stavební práce a služby v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitrostátní orgány mohou ovlivňovat chování subjektů působících v těchto odvětvích, a s přihlédnutím k uzavřenému charakteru trhů, na nichž tyto subjekty působí, v důsledku existence zvláštních či výlučných práv udělených členskými státy v souvislosti s dodávkami, poskytováním nebo provozováním sítí určených k poskytování dotčených služeb.

(6) Koncese jsou úplatné smlouvy uzavřené mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejichž předmětem je pořízení staveb nebo služeb, kdy protiplnění obvykle spočívá v právu užívat stavbu nebo služby, které jsou předmětem smlouvy. Na provedení těchto stavebních prací nebo poskytování služeb se vztahují zvláštní závazné povinnosti, které stanoví veřejný zadavatel nebo zadavatel a které jsou právně vymahatelné. Za koncese by se naopak neměly považovat některé akty státu, například povolení nebo licence, jejichž prostřednictvím stát nebo orgán veřejné správy stanoví podmínky pro vykonávání ekonomické činnosti. Totéž platí pro určité dohody, jejichž předmětem je právo hospodářského subjektu využívat určité veřejné oblasti nebo zdroje, jako jsou smlouvy o nájmu pozemků, jimiž stát nebo veřejný zadavatel či zadavatel stanoví pouze obecné podmínky užívání bez pořízení konkrétních stavebních prací nebo služeb.

(7) Problémy spojené s výkladem pojmů koncese a veřejná zakázka jsou zdrojem trvalé právní nejistoty zúčastněných stran a základem mnoha rozsudků Soudního dvora Evropské unie týkajících se této záležitosti. Je proto nutno objasnit definici koncese, zejména s odkazem na pojem značného operačního rizika. Hlavní znak koncese, tj. právo užívat stavbu nebo služby, vždy znamená, že se na koncesionáře přenáší ekonomické riziko, že se koncesionáři nepodaří dosáhnout návratnosti vynaložené investice a nákladů vzniklých při provozování zadané stavby nebo poskytování zadaných služeb. Uplatňování zvláštních pravidel, která upravují udělování koncesí, by nebylo opodstatněné, pokud by veřejný zadavatel nebo zadavatel zprostil zhotovitele břemene možných ztrát tím, že by mu zaručil minimální příjem, který by se přinejmenším rovnal nákladům, jež zhotovitel musel vynaložit v souvislosti s plněním smlouvy, nebo by byl vyšší než tyto náklady. Současně je nutno objasnit, že by se za koncese měla považovat určitá ujednání, která jsou plně hrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, pokud návratnost investic a nákladů, jež hospodářskému subjektu vzniknou při provozování stavby nebo poskytování služby, závisí na skutečné poptávce po dané službě nebo stavebním díle či na jejich dostupnosti.

(8) Pokud odvětvové nařízení zaručuje koncesionáři dosažení bezztrátovosti, pokud jde o investice a náklady vzniklé při plnění smlouvy, neměla by se tato smlouva považovat za koncesi ve smyslu této směrnice.

(9) Pro vymezení oblasti působnosti této směrnice je nejdůležitější pojem zvláštních či výlučných práv, jelikož na subjekty, které nejsou zadavateli podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 ani veřejnými podniky se její ustanovení vztahují pouze v míře, v jaké vykonávají jednu z činností, které jsou do její působnosti zahrnuty na základě těchto práv. Je proto vhodné objasnit, že pro účely této směrnice práva, která byla udělena pomocí postupu, jenž je založen na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, a u něhož byla zajištěna náležitá publicita, nepředstavují zvláštní nebo výlučná práva. Tyto právní předpisy by měly zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem[5], směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou[6], směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby[7], směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 20. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků[8] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70[9]. Stále rozmanitější formy veřejných opatření vyžadují, aby byl jednoznačněji vymezen pojem samotné zakázky. Pravidla Unie týkající se koncesí se vztahují na pořízení staveb nebo služeb za protiplnění spočívající v užívání těchto staveb nebo služeb. Výraz pořízení je nutno chápat široce ve smyslu dosažení přínosů dotyčných staveb nebo služeb, jež ne ve všech případech vyžaduje převod vlastnictví na veřejné zadavatele nebo zadavatele. Do oblasti působnosti této směrnice obvykle nespadá pouhé financování činnosti, jež je často spojeno s povinností vrátit obdržené částky, nejsou-li použity k zamýšlenému účelu.

(10) Ukázalo se rovněž, že je nutné objasnit, co by se mělo rozumět jednou zakázkou s tím, že s ohledem na prahové hodnoty stanovené ve směrnici je třeba vzít v úvahu souhrnnou hodnotu všech koncesí udělených za účelem této zakázky a že je nezbytné zveřejnit celou zakázku, případně rozdělenou na části. Pojem jedna zakázka zahrnuje veškeré dodávky, stavební práce a služby potřebné pro provedení konkrétního projektu. Existenci jediného projektu může naznačovat například celkové předchozí plánování a vypracování veřejným zadavatelem a skutečnost, že různé pořízené prvky plní jednu hospodářskou a technickou funkci nebo jsou jinak logicky propojené.

(11) K zajištění skutečného otevření trhu a náležité rovnováhy při uplatňování pravidel pro udělování koncesí v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb je nezbytné, aby byly dotčené subjekty určeny na jiném základě, než je jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo dotčeno rovné zacházení se zadavateli působícími ve veřejném sektoru a zadavateli působícími v soukromém sektoru. V souladu s článkem 345 Smlouvy je třeba rovněž zajistit, aby nebyla dotčena pravidla týkající se úpravy vlastnictví uplatňovaná v členských státech.

(12) Koncese mohou být zadavateli udělovány za účelem plnění požadavků, které vyplývají z různých činností, jež mohou podléhat různým právním režimům. Je nutno upřesnit, že právní režim použitelný na jednu koncesi určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, na kterou je koncese určena především. Stanovení činnosti, na niž je koncese především určena, může být založeno na analýze potřeb, kterým musí konkrétní koncese vyhovovat, provedené zadavatelem za účelem odhadu hodnoty koncese a vypracování koncesní dokumentace. V některých případech může být objektivně nemožné stanovit, na kterou činnost je koncese především určena. Je nutno stanovit pravidla, která se použijí v těchto případech.

(13) Je vhodné vyloučit z oblasti působnosti této směrnice některé koncese na služby udělené hospodářskému subjektu, který je sám veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, na základě výlučného práva, které mu bylo uděleno podle zveřejněných vnitrostátních právních a správních předpisů a v souladu se Smlouvou a odvětvovými předpisy Unie týkajícími se správy síťové infrastruktury související s činnostmi uvedenými v příloze III, protože uvedené výlučné právo znemožňuje uspořádání nabídkového řízení pro udělení koncese. Odchylně od všeobecného vynětí z oblasti působnosti této směrnice a aniž jsou dotčeny jeho právní důsledky, by se na koncese vymezené v čl. 8 odst. 1 měla vztahovat povinnost zveřejnit oznámení o udělení koncese za účelem zajištění základní transparentnosti, ledaže by podmínky zajištění transparentnosti byly stanoveny v odvětvových předpisech.

(14) Je vhodné vyloučit určité koncese na služby a stavební práce udělené podnikům přidruženým k zadavatelům, jejichž hlavní činností je poskytování takových služeb nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je rovněž vhodné vyloučit určité koncese na služby a stavební práce udělené zadavatelem společnému podniku, který je založen více zadavateli, mezi které tento zadavatel patří, za účelem vykonávání činností, na něž se vztahuje tato směrnice. Je však vhodné zajistit, aby toto vyloučení nezpůsobilo narušení hospodářské soutěže zvýhodňující podniky nebo společné podniky, které jsou přidruženy k zadavatelům; je vhodné stanovit náležitý soubor pravidel, zejména co se týká maximálních mezí, v nichž mohou podniky vytvářet část svého obratu na trhu a nad jejichž úrovní tyto podniky ztrácejí možnost získat koncesi bez výzvy k účasti v soutěži, dále co se týká složení společných podniků a stability vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, již jsou jejich členy.

(15) Tato směrnice by se neměla vztahovat na koncese udělené zadavateli a určené k povolení výkonu činnosti uvedené v příloze III, pokud je ve členském státě, v němž je tato činnost vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na něž není omezen přístup, jak je zjištěno na základě postupu stanoveného za tímto účelem v souladu s článkem 27 a 28 směrnice [stávající směrnice 2004/17/ES]. Tento postup by měl dotčeným subjektům poskytnout právní jistotu a vhodný rozhodovací proces, který v krátkém čase zajistí jednotné uplatňování práva Unie v této oblasti.

(16) Tato směrnice se nevztahuje na udělování koncesí, které provádí mezinárodní organizace svým jménem a na svůj účet. Je však nutné objasnit, v jakém rozsahu je vhodné uplatňovat tuto směrnici na udělování koncesí, jež se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(17) Existuje značná právní nejistota, pokud jde o to, nakolik by se pravidla pro udělování koncesí měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je mezi jednotlivými členskými státy, ba dokonce mezi veřejnými zadavateli nebo určitými zadavateli vykládána rozdílně. Je proto nezbytné objasnit, v kterých případech koncesní smlouvy uzavřené mezi těmito orgány nepodléhají pravidlům pro udělování veřejných koncesí. Toto objasnění by se mělo řídit zásadami stanovenými v příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Pouhá skutečnost, že obě strany smlouvy jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle čl. 4 odst. 1 bodu 1, jako taková nevylučuje uplatňování pravidel pro udělování koncesí. Uplatňování pravidel pro udělování koncesí by však nemělo zasahovat do svobody orgánů veřejné správy rozhodovat o organizaci způsobu, jakým plní své úkoly veřejné služby. Koncese udělené ovládaným subjektům nebo spolupráce při společném plnění úkolů veřejné služby ze strany zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů by proto měla být z uplatňování těchto pravidel vyňata, jsou-li splněny podmínky stanovené ve směrnici. Tato směrnice má zajistit, aby spolupráce v rámci veřejného sektoru, která je vyňata z uplatňování pravidel, nevedla k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům. Stejně tak by narušení hospodářské soutěže neměla způsobit ani účast veřejného zadavatele jako uchazeče v řízení o zadání veřejné zakázky.

(18) V zájmu zajištění odpovídajícího uveřejňování koncesí na stavební práce a služby, jež překračují určitou hodnotu a jež jsou udělovány zadavateli a veřejnými zadavateli, by udělení těchto zakázek mělo předcházet povinné zveřejnění oznámení o koncesi v Úředním věstníku Evropské unie. Prahové hodnoty by měly odrážet jednoznačný přeshraniční význam koncesí pro hospodářské subjekty usazené v ostatních členských státech. K výpočtu hodnoty koncese na služby je nutno vzít v úvahu odhadovanou hodnotu všech služeb, jež mají být koncesionářem poskytnuty, z hlediska potenciálního uchazeče.

(19) Vzhledem k nepříznivým dopadům na hospodářskou soutěž by udělení koncesí bez předchozího zveřejnění mělo být povoleno pouze výjimečně. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy je od počátku zřejmé, že by zveřejnění nevedlo k větší hospodářské soutěži, zejména vzhledem ke skutečnosti, že objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může koncesi splnit. Udělení koncese určitému hospodářskému subjektu bez zveřejnění mohou odůvodnit pouze případy objektivní exkluzivity, pokud exkluzivitu nevytvořil samotný veřejný zadavatel nebo zadavatel se zřetelem k budoucímu zadávacímu řízení a pokud nejsou k dispozici přiměřené náhrady, jejichž dostupnost je třeba důkladně posoudit.

(20) Přezkum tzv. prioritních a neprioritních služeb (služeb „A“ a „B“) ze strany Komise ukázal, že není odůvodněné omezit plné uplatňování právních předpisů o zadávání veřejných zakázek na ohraničený počet služeb. Tato směrnice by se proto měla vztahovat na řadu služeb (například služby společného stravování a služby v oblasti zásobování vodou), které vykazují potenciál k přeshraničnímu obchodu.

(21) Vzhledem k výsledkům hodnocení, které Komise provedla v souvislosti s reformou pravidel pro veřejné zakázky, je vhodné vyloučit z plného uplatňování této směrnice pouze ty služby, které mají omezený přeshraniční rozměr, zejména tzv. osobní služby, jako jsou určité sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v konkrétním kontextu, který se mezi jednotlivými členskými státy kvůli rozdílným kulturním tradicím liší. Je proto nutné zavést zvláštní režim udělování koncesí na tyto služby, který bere v úvahu skutečnost, že tyto služby jsou nově regulovány. Povinnost zveřejnit oznámení předběžných informací a oznámení o udělení koncese, jejíž hodnota se rovná prahové hodnotě stanovené v této směrnici nebo je vyšší, se jeví jako vhodný způsob poskytnutí informací o podnikatelských příležitostech potencionálním uchazečům a o počtu a druhu udělených zakázek všem zainteresovaným stranám. Členské státy by dále měly zavést vhodná opatření s ohledem na udělování koncesí na tyto služby zaměřená na zajištění dodržování zásad transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a současně umožnění veřejným zadavatelům a zadavatelům zohledňovat specifickou povahu daných služeb. Členské státy by měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajistit kvalitu, kontinuitu, přístupnost, dostupnost a komplexnost služeb, specifické potřeby různých kategorií uživatelů, zapojení a posílení postavení uživatelů a inovace.

(22) Vzhledem k významu kulturního kontextu a citlivosti těchto služeb by členské státy měly mít široké rozhodovací pravomoci, pokud jde o organizaci výběru poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla směrnice členským státům nebrání používat při výběru poskytovatelů služeb zvláštní kritéria kvality, jako jsou kritéria stanovená v dobrovolném evropském rámci kvality sociálních služeb, který přijal Výbor Evropské unie pro sociální ochranu. Členské státy nebo orgány veřejné správy mohou poskytovat tyto služby samy, nebo zorganizovat sociální služby způsobem, který neznamená uzavření koncesních smluv, například pouhým financováním těchto služeb nebo udělením licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel stanoví předem, bez jakýchkoli omezení nebo kvót, pokud tento systém zajišťuje dostatečné zveřejnění a dodržuje zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.

(23) Aby mohly všechny hospodářské subjekty, které mají zájem, podat žádosti, měli by mít veřejní zadavatelé a zadavatelé povinnost dodržet minimální lhůtu pro doručení žádostí.

(24) Volba a uplatňování přiměřených, nediskriminačních a spravedlivých kritérií pro výběr hospodářských subjektů má zásadní význam pro zajištění jejich účinného přístupu k podnikatelským příležitostem spojeným s koncesemi. Pro účast malých a středních podniků může být rozhodující zejména možnost, aby zájemce mohl využít schopnosti jiných subjektů. Je proto vhodné stanovit, že by kritéria pro výběr měla souviset výhradně s technickou, finanční a ekonomickou způsobilostí hospodářských subjektů, měla by být uvedena v oznámení o koncesi a nemohou vylučovat, aby hospodářský subjekt využil schopnosti jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty, pokud veřejnému zadavateli nebo zadavateli prokáže, že bude disponovat nezbytnými zdroji.

(25) V zájmu zajištění transparentnosti a rovného zacházení by kritéria pro udělování koncesí měla vždy splňovat určité obecné standardy. Tyto standardy by měly být předem zpřístupněny všem potenciálním uchazečům, měly by souviset s předmětem zakázky a neměly by veřejnému zadavateli nebo zadavateli ponechávat neomezenou volnost výběru. Měly by zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázeny požadavky, jež umožní účinné ověření informací poskytnutých uchazeči. V zájmu dodržení těchto standardů a zvýšení právní jistoty mohou členské státy povolit používání kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

(26) Pokud se veřejní zadavatelé a zadavatelé rozhodnou udělit koncesi hospodářsky nejvýhodnější nabídce, měli by stanovit ekonomická a kvalitativní kritéria, na jejichž základě posoudí nabídky s cílem určit, která z nich nabízí nejlepší poměr kvality a ceny. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu koncese, jelikož by tato kritéria měla umožnit vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá nabídka nabízí vzhledem k předmětu koncese vymezeném v technických specifikacích, a posouzení poměru kvality a ceny u každé nabídky.

(27) Koncese jsou obvykle dlouhodobá složitá ujednání, kdy zhotovitel přebírá povinnosti a rizika, jež obvykle nesou veřejní zadavatelé a zadavatelé a která obvykle spadají do jejich oblasti působnosti. Z tohoto důvodu by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé měli při organizování koncesního řízení zachovat určitou míru pružnosti, která zahrnuje rovněž možnost vyjednat se zájemci obsah smlouvy. Aby však v průběhu celého koncesního řízení bylo zajištěno rovné zacházení a transparentnost, je vhodné stanovit určité požadavky, pokud jde o strukturu koncesního řízení, včetně vyjednávání, šíření informací a dostupnosti písemných záznamů. Je rovněž nezbytné stanovit, že se nelze odchýlit od původních podmínek oznámení o koncesi, aby se zamezilo nespravedlivému zacházení s potenciálními zájemci.

(28) Technické specifikace vypracované veřejnými zadavateli a zadavateli musí umožnit, aby bylo udělování koncesí otevřeno hospodářské soutěži. Za tímto účelem by mělo být možné podávat nabídky, které odrážejí rozmanitost technických řešení v zájmu dosažení dostatečné úrovně hospodářské soutěže. Technické specifikace by proto měly být vypracovány tak, aby se zamezilo umělému zúžení hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, jež zvýhodňují určitý hospodářský subjekt tím, že odrážejí hlavní charakteristiky dodávek, služeb nebo stavebních prací, které obvykle nabízí tento hospodářský subjekt. Vypracování technických specifikací s ohledem na požadavky na funkci a výkon obvykle umožňuje co nejlepší dosažení tohoto cíle a podporuje inovace. Odkazuje-li se na evropskou normu, nebo pokud tato norma neexistuje, na vnitrostátní normu, měli by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé posuzovat i nabídky založené na rovnocenných ujednáních. K prokázání rovnocennosti lze od uchazečů vyžadovat, aby poskytli důkazy ověřené třetí stranou; měly by však být přípustné rovněž jiné vhodné důkazní prostředky, jako je technická dokumentace výrobce, pokud dotyčný hospodářský subjekt nemá přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům nebo nemá možnost je získat v příslušných lhůtách.

(29) Mělo by být povoleno, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé mohli v technických specifikacích a kritériích pro udělení odkázat na konkrétní výrobní proces, konkrétní způsob poskytování služeb nebo konkrétní postup pro jakoukoli jinou fázi životního cyklu výrobku nebo služby za předpokladu, že souvisejí s předmětem koncese. Za účelem lepšího zohlednění sociálních hledisek při udělování koncesí by zadavatelům mělo být umožněno zahrnout do kritérií pro udělení požadavky týkající se pracovních podmínek. Pokud však veřejní zadavatelé nebo zadavatelé uplatňují kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky, mohou se tato kritéria týkat pouze pracovních podmínek osob přímo se podílejících na procesu výroby nebo poskytování služeb v rámci dané koncese. Uvedené požadavky se mohou týkat pouze ochrany zdraví pracovníků ve výrobním procesu nebo podpory sociální integrace znevýhodněných osob nebo členů zranitelných skupin mezi osobami přidělenými na plnění koncese, včetně přístupnosti pro osoby s postižením. V tomto případě by kritéria pro udělení, která zahrnují zmíněné požadavky, měla vždy zůstat omezena na požadavky, jež mají bezprostřední dopad na pracovníky v jejich pracovním prostředí. Měla by být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[10] a způsobem, který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo třetích zemí, jež jsou stranami Dohody o veřejných zakázkách nebo dohod o volném obchodu, jejichž stranou je Unie. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít možnost, též pokud uplatňují kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky, použít jako kritérium pro udělení organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených na plnění předmětné koncese, neboť tyto faktory mohou ovlivnit kvalitu plnění koncese, a v důsledku toho ekonomickou hodnotu nabídky.

(30) Elektronické informační a komunikační prostředky mohou významně zjednodušit zveřejňování zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost koncesního řízení. Měly by se stát běžnými prostředky pro komunikaci a výměnu informací v koncesním řízení. Používání elektronických prostředků vede rovněž k úspoře času. Je proto nutno přijmout ustanovení o zkrácení minimálních lhůt v případě, že se použijí elektronické prostředky, avšak pod podmínkou, že jsou slučitelné s konkrétním způsobem přenosu, který se předpokládá na úrovni Unie. Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci s vhodnými funkcemi navíc mohou veřejným zadavatelům a zadavatelům umožnit předcházet, zjišťovat a napravovat chyby, které se mohou vyskytnout během řízení.

(31) Veřejní zadavatelé a zadavatele z různých členských států mohou mít zájem na spolupráci a společném udělování veřejných koncesí s cílem co nejlépe využít potenciál vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, zejména u inovativních projektů, které znamenají vyšší riziko, než by bylo přiměřeně přijatelné pro jednoho veřejného zadavatele nebo zadavatele. Je proto nutno stanovit nová pravidla pro přeshraniční společné udělování koncesí určením použitelných právních předpisů s cílem usnadnit přeshraniční společné udělování koncesí. Kromě toho veřejní zadavatelé a zadavatelé z různých členských států mohou zřídit společný právní subjekt podle vnitrostátního nebo unijního práva. Pro tuto formu společného udělování koncesí by měla být stanovena zvláštní pravidla.

(32) Při plnění koncese by se měly uplatňovat právní a správní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Evropské unie, které platí v oblasti pracovních podmínek a bezpečnosti práce, za podmínky, že tato pravidla a jejich použití jsou v souladu s právem Unie. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státě za účelem plnění koncese, stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[11] minimální podmínky, které musí být v hostitelské zemi ve vztahu k těmto vyslaným pracovníkům splněny.

(33) Koncese by neměly být uděleny hospodářským subjektům, které se podílely na zločinném spolčení nebo které byly shledány vinnými z korupce, podvodu poškozujícího finanční zájmy Unie nebo z praní peněz. Rovněž neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení by mělo být sankcionováno povinným vyloučením na úrovni Unie. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít mimoto možnost vyloučit zájemce nebo uchazeče kvůli závažnému porušení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem je ochrana veřejných zájmů v souladu se Smlouvou, nebo pokud hospodářský subjekt vykazuje významné nebo přetrvávající nedostatky při plnění předchozí koncese nebo koncesí podobné povahy pro téhož veřejného zadavatele nebo zadavatele.

(34) Je nutné objasnit podmínky, za nichž změny koncese během jejího plnění vyžadují s přihlédnutím k příslušné judikatuře Soudního dvora Evropské unie nové koncesní řízení. Nové řízení se vyžaduje v případě podstatných změn původní koncese prokazujících úmysl stran znovu sjednat základní podmínky této koncese. Tak je tomu zejména v případě, kdy by změněné podmínky ovlivnily výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení. Za podstatnou změnu původní koncese by se obvykle nemělo považovat výjimečné a dočasné prodloužení doby platnosti koncese, jež má zajistit pouze kontinuitu poskytování služby do doby udělení nové koncese.

(35) Veřejní zadavatelé a zadavatelé se mohou setkat s vnějšími okolnostmi, jež nebylo možno v době udělení koncese předvídat. V tomto případě je zapotřebí určitá míra pružnosti za účelem přizpůsobení koncese těmto okolnostem bez nového koncesního řízení. Pojem okolnosti, které veřejný zadavatel nebo zadavatel jednající s péčí řádného hospodáře nemohl předvídat, odkazují na okolnosti, jež nebylo možno předvídat navzdory přiměřeně pečlivé přípravě původního koncesního řízení ze strany veřejného zadavatele nebo zadavatele s přihlédnutím k dostupným prostředkům, povaze a vlastnostem konkrétního projektu, osvědčeným postupům v dané oblasti a nutnosti zajistit odpovídající vztah mezi zdroji vynaloženými při přípravě zadávacího řízení a jeho předvídatelnou hodnotou. To se však nemůže vztahovat na případy, kdy má změna za následek změnu povahy celkové zakázky, například nahrazením stavebních prací, dodávek nebo služeb, jež mají být pořízeny, něčím jiným nebo zásadní změnou druhu zakázky, jelikož v tomto případě lze předpokládat hypotetický vliv na výsledek.

(36) V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by úspěšný uchazeč neměl být nahrazen jiným hospodářským subjektem bez obnovení hospodářské soutěže pro danou koncesi. Úspěšný uchazeč plnící koncesi však může během plnění koncese projít určitými strukturálními změnami, jako je čistě interní reorganizace, spojení nebo nabytí podniků či platební neschopnost, nebo být nahrazen na základě smluvního ujednání, jež je známo všem uchazečům a je v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové koncesní řízení u všech koncesí, které tento podnik plní.

(37) Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé by měli mít možnost stanovit změny koncese v samotné koncesní smlouvě, a to formou ustanovení o změnách, jež by jim neměla ponechávat neomezenou volnost výběru. Směrnice by proto měla stanovit, v jaké míře mohou být v původní koncesní smlouvě změny koncese povoleny.

(38) S cílem přizpůsobit se rychlému technickému a hospodářskému vývoji by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy akty týkající se některých nepodstatných prvků této směrnice. Technické údaje a vlastnosti zařízení pro elektronický příjem by měly odpovídat technickému vývoji a administrativním potřebám; je rovněž nutné Komisi zmocnit k vydávání závazných technických norem pro elektronickou komunikaci s cílem zajistit interoperabilitu technických formátů, postupů a předávání zpráv v koncesních řízeních prováděných pomocí elektronických prostředků komunikace s přihlédnutím k technickému vývoji a administrativním potřebám. K začlenění odvětvových opatření by mělo být možné rychle upravit seznam legislativních aktů Unie, které stanoví společné metody výpočtu nákladů životního cyklu. K naplnění těchto potřeb by Komise měla být zmocněna k aktualizaci seznamu legislativních aktů, včetně metod výpočtu nákladů životního cyklu.

(39) V zájmu zajištění přiměřené soudní ochrany zájemců a uchazečů v koncesních řízeních a rovněž účinného vymáhání dodržování pravidel obsažených v této směrnici a zásad Smlouvy by se směrnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce[12] a směrnice Rady 92/13/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací[13] měly vztahovat rovněž na koncese na služby a koncese na stavební práce udělené veřejnými zadavateli a zadavateli. Směrnice 89/665/EHS a 92/13/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(40) Zpracování osobních údajů na základě této směrnice by se mělo řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[14].

(41) Právo Unie týkající se zadávání veřejných zakázek vyžaduje, aby členské státy průběžně a systematicky sledovaly uplatňování a fungování těchto pravidel za účelem efektivního a jednotného uplatňování práva Unie. Proto tam, kde členské státy pověří jeden vnitrostátní orgán sledováním, prováděním a kontrolou zadávání veřejných zakázek, může mít tento orgán tytéž povinnosti ve vztahu ke koncesím. Jediný subjekt s těmito zastřešujícími úkoly by měl mít přehled o hlavních obtížích při uplatňování pravidel a navrhovat vhodná nápravná opatření u strukturálnějších problémů. Tento subjekt by také mohl poskytovat bezprostřední zpětnou vazbu o fungování politiky a potenciálních slabých místech ve vnitrostátní legislativě a postupech, čímž by přispíval k rychlému nalézání řešení a zlepšování postupů udělování koncesí.

(42) Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(43) V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o postup pro vypracování a předávání oznámení a pro zasílání a zveřejňování údajů uvedených v přílohách IV až VI a změnu prahových hodnot. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[15]. Při přijímání prováděcích aktů, které nemají žádný dopad z finančního hlediska ani dopad na povahu a rozsah povinností vyplývajících z této směrnice, by se měl použít poradní postup. Tyto akty se naopak vyznačují tím, že mají pouze administrativní účel a mají usnadnit uplatňování pravidel stanovených touto směrnicí.

(44) V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o vysvětlujících dokumentech ze dne [datum] se členské státy zavázaly v odůvodněných případech připojit k oznámení prováděcích opatření jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi prvky směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích předpisů. Co se týká této směrnice, zákonodárce se domnívá, že předložení těchto dokumentů je odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Směrnice o koncesích

Obsah

HLAVA I: Definice, obecné zásady a oblast působnosti

KAPITOLA I: Definice, obecné zásady a oblast působnosti

ODDÍL 1: Definice a oblast působnosti

Článek 1: Předmět a oblast působnosti

Článek 2: Definice

Článek 3: Veřejní zadavatelé

Článek 4: Zadavatelé

Článek 5: Prahové hodnoty

Článek 6: Metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

Článek 7: Obecné zásady

ODDÍL II: Vyloučení

Článek 8: Vyloučení vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

Článek 9: Zvláštní vyloučení v oblasti elektronických komunikací

Článek 10: Vyloučení vztahující se na koncese udělované zadavateli

Článek 11: Koncese udělené přidruženému podniku

Článek 12: Koncese udělené společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Článek 13: Sdělování informací zadavateli

Článek 14: Vyloučení činností, které jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži

Článek 15: Vztahy mezi orgány veřejné správy

ODDÍL III: Obecná ustanovení

Článek 16: Doba platnosti koncese

Článek 17: Sociální a jiné zvláštní služby

Článek 18: Smíšené koncese

Článek 19: Koncese zahrnující více činností

ODDÍL IV: Zvláštní situace

Článek 20: Vyhrazené koncese

Článek 21: Služby v oblasti výzkumu a vývoje

KAPITOLA II: Zásady

Článek 22: Hospodářské subjekty

Článek 23: Nomenklatury

Článek 24: Důvěrnost

Článek 25: Pravidla pro komunikaci

HLAVA II: PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ KONCESÍ

KAPITOLA I: Zveřejňování a transparentnost

Článek 26: Oznámení o koncesích

Článek 27: Oznámení o udělení koncese

Článek 28: Forma a způsob zveřejňování oznámení

Článek 29: Zveřejňování na vnitrostátní úrovni

Článek 30: Dostupnost koncesní dokumentace elektronickými prostředky

KAPITOLA II: Průběh řízení

ODDÍL 1: Společné koncese, lhůty a technické specifikace

Článek 31: Společné koncese veřejných zadavatelů nebo zadavatelů z různých členských států

Článek 32: Technické specifikace

Článek 33: Zkušební protokoly, osvědčení a jiné doklady

ODDÍL II: Výběr účastníků a udělování koncesí

Článek 34: Obecné zásady

Článek 35: Procesní záruky

Článek 36: Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

Článek 37: Stanovení lhůt

Článek 38: Lhůty pro podání žádostí o koncesi

Článek 39: Kritéria pro udělení koncese

Článek 40: Náklady životního cyklu

HLAVA III: Pravidla týkající se plnění koncesí

Článek 41: Subdodávky

Článek 42: Změna koncesí v době jejich platnosti

Článek 43: Ukončení koncesí

HLAVA IV: ZMĚNY SMĚRNIC 89/665/EHS A 92/13/EHS

Článek 44: Změny směrnice 89/665/EHS

Článek 45: Změny směrnice 92/13/EHS

HLAVA V: PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 46: Výkon přenesených pravomocí

Článek 47: Postup pro naléhavé případy

Článek 48: Postup projednávání ve výboru

Článek 49: Provedení

Článek 50: Přechodná ustanovení

Článek 51: Přezkum

Článek 52: Vstup v platnost

Článek 53: Určení

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I: SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 BODU 5

PŘÍLOHA II: SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU UVEDENÝ V ČL. 40 ODST. 3

PŘÍLOHA III: ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 4

PŘÍLOHA IV: INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O KONCESI

PŘÍLOHA V: INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE

PŘÍLOHA VI: INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (ČL. 27 ODST. 1)

PŘÍLOHA VII: INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ KONCESE BĚHEM JEJÍ DOBY PLATNOSTI PODLE ČLÁNKU 42

PŘÍLOHA VIII: DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

PŘÍLOHA IX: HLAVNÍ POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

PŘÍLOHA X: SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 17

PŘÍLOHA XI: SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EVROPSKÉ UNIE UVEDENÝ V ČL. 4 ODST. 3 PÍSM. b)

PŘÍLOHA XII: POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK A ŽÁDOSTÍ

PŘÍLOHA XIII: INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE KONCESÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY

HLAVA I DEFINICE, OBECNÉ ZÁSADY A OBLAST PŮSOBNOSTI

KAPITOLA I Definice, obecné zásady a oblast působnosti

Oddíl I Definice a oblast působnosti

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví pravidla postupu veřejných zadavatelů a zadavatelů při udělování koncesí, jejichž odhadovaná hodnota dosahuje nejméně prahových hodnot stanovených v článku 5.

2. Tato směrnice se vztahuje na pořízení staveb nebo služeb, včetně dodávek souvisejících s předmětem koncese, od hospodářských subjektů vybraných buď:

a)       veřejnými zadavateli bez ohledu na skutečnost, zda jsou stavby nebo služby včetně souvisejících dodávek určeny k veřejnému účelu, nebo

b)      zadavateli za předpokladu, že stavby nebo služby včetně souvisejících dodávek jsou určeny k vykonávání jedné z činností uvedených v příloze III.

Článek 2 Definice

1. Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

1)           „koncesemi“ se rozumějí veřejné koncese na stavební práce, koncese na stavební práce nebo koncese na služby;

2)           „veřejnou koncesí na stavební práce“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, přičemž protiplnění za provedení stavebních prací spočívá buď výhradně v právu užívat stavbu, nebo v tomto právu společně s platbou;

3)           výrazy „písemný“ nebo „písemně“ označují jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován. Tento soubor může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky;

4)           „koncesí na stavební práce“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více zadavateli, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, přičemž protiplnění za provedení stavebních prací spočívá buď výhradně v právu užívat stavbu, nebo v tomto právu společně s platbou;

5)           „provedením stavebních prací“ se rozumí provedení nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I nebo realizace stavby či provedení stavebního záměru jakýmikoli prostředky v souladu s požadavky stanovenými veřejným zadavatelem, který má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

6)           „stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci;

7)           „koncesí na služby“ se rozumí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jejímž předmětem je poskytování jiných služeb, než jsou služby uvedené v bodech 2 a 4, přičemž protiplnění za služby, jež mají být poskytovány, spočívá buď výhradně v právu užívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou;

8)           „zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu k účasti nebo byl vyzván k účasti v zadávacím řízení;

9)           „koncesionářem“ se rozumí hospodářský subjekt, jemuž byla udělena koncese;

10)         „hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob či subjektů, jež na trhu nabízí provedení stavebních prací nebo staveb, dodávky nebo služby;

11)         „uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

12)         „elektronickými prostředky“ se rozumějí prostředky používající elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po drátě, rádiem, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

13)         „koncesní dokumentací“ se rozumí veškeré dokumenty, které vyhotovil veřejný zadavatel nebo zadavatel nebo na něž veřejný zadavatel nebo zadavatel odkazuje s cílem popsat nebo určit prvky zakázky nebo řízení, včetně oznámení o zakázce, technických specifikací, navrhovaných podmínek smlouvy, formátů pro předkládání dokumentů zájemci a uchazeči, informací o obecně platných povinnostech a případných dalších dokumentů;

14)         „životním cyklem“ se rozumí všechny po sobě jdoucí a/nebo provázané fáze, zahrnující výrobu, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby či poskytování služby, od pořízení surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení.

2. Právo užívat stavbu nebo služby uvedené v odst. 1 bodech 2, 4 a 7 znamená přenesení značného operačního rizika na koncesionáře. Má se za to, že koncesionář převzal značné operační riziko, pokud mu není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při provozování stavby nebo poskytování služeb, jež jsou předmětem koncese.

Toto ekonomické riziko může spočívat buď:

a)       v riziku spojeném s užíváním stavby nebo poptávkou po poskytování služby; nebo

b)      v riziku spojeném s dostupností infrastruktury poskytované koncesionářem nebo používané k poskytování služeb uživatelům.

Článek 3 Veřejní zadavatelé

1. Pro účely této směrnice jsou „veřejnými zadavateli“ stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více těmito orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty jiné než ty, jež udělují koncese za účelem vykonávání činnosti uvedené v příloze III.

2. „Regionální orgány“ zahrnují veškeré orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003[16].

3. „Místní orgány“ zahrnují veškeré orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení č. 1059/2003.

4. „Veřejnoprávními subjekty“ se rozumějí subjekty se všemi těmito charakteristikami:

a)       byly založeny za zvláštním účelem nebo mají zvláštní účel spočívající v uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu;

b)      mají právní subjektivitu;

c)       jsou financovány převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo podléhají řídicímu dohledu těchto subjektů; nebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) nemá subjekt, který působí v běžných tržních podmínkách, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty vyplývající z výkonu své činnosti, účel spočívající v uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu.

Článek 4 Zadavatelé

1. Pro účely této směrnice jsou „zadavateli“:

1)      stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více těmito orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty podle vymezení v čl. 3 odst. 2 až 4;

2)      veřejné podniky vymezené v odstavci 2 tohoto článku;

3)      subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ani veřejnými podniky a které působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu,

pokud udělují koncese za účelem vykonávání jedné z činností uvedených v příloze III.

2. „Veřejným podnikem“ je jakýkoli podnik, nad nímž mohou veřejní zadavatelé vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jejich vlastnictví podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí.

Předpokládá se, že veřejní zadavatelé mají dominantní vliv, pokud ve vztahu k podniku přímo či nepřímo:

a)       drží většinu upsaného kapitálu podniku, nebo

b)      disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku, nebo

c)       mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.

3. „Zvláštními nebo výlučnými právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jehož důsledkem je vyhrazení výkonu činností stanovených v příloze III jednomu či více subjektům, což podstatně ovlivňuje možnost jiných subjektů vykonávat tuto činnost.

Práva, jež jsou udělena prostřednictvím řízení, u něhož je zajištěna náležitá publicita a kde se udělení těchto práv zakládá na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu této směrnice. Tato řízení zahrnují:

a)       zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí [2004/18/ES nebo 2004/17/ES] nebo touto směrnicí;

b)      řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze IX, která zajišťují náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií.

Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu právních aktů Unie uvedeného v příloze XI, jsou-li tyto změny nezbytné v důsledku přijetí nových nebo zrušení stávajících právních předpisů Unie.

Článek 5 Prahové hodnoty

1. Tato směrnice se vztahuje na níže uvedené koncese, jejichž hodnota je rovna 5 000 000 EUR nebo je vyšší:

a)       koncesní smlouvy uzavřené zadavateli za účelem vykonávání jedné z činností uvedených v příloze III;

b)      koncesní smlouvy uzavřené veřejnými zadavateli.

2. Na koncese na jiné služby než sociální služby a jiné zvláštní služby, jejichž hodnota činí nejméně 2 500 000 EUR, avšak je nižší než 5 000 000 EUR, se vztahuje povinnost zveřejnit oznámení o udělení koncese podle článků 27 a 28.

Článek 6 Metody výpočtu odhadované hodnoty koncesí

1. Výpočet odhadované hodnoty koncese je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadnuté veřejným zadavatelem nebo zadavatelem, včetně případných opčních práv v jakékoli formě a případného prodloužení doby platnosti koncese.

2. Odhadovaná hodnota koncese se vypočítá jako hodnota souboru stavebních prací nebo služeb, i když jsou pořízeny prostřednictvím různých smluv, jsou-li smlouvy součástí jednoho projektu. Existenci jednoho projektu naznačuje celkové předchozí plánování a vypracování veřejným zadavatelem nebo zadavatelem a skutečnost, že různé pořízené prvky plní jednu hospodářskou a technickou funkci nebo jsou jinak logicky propojené.

Jestliže veřejný zadavatel nebo zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, při výpočtu odhadované hodnoty koncese je zohlední.

3. Výběr metody použité k výpočtu odhadované hodnoty koncese nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Projekt stavby nebo soubor služeb nesmí být rozdělen tak, aby to vedlo k jeho vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, není-li to opodstatněné objektivními důvody.

4. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesíláno oznámení o koncesi, nebo v případech, kdy se takové oznámení nepoužije, v okamžiku, kdy veřejný zadavatel nebo zadavatel zahájí koncesní řízení, zejména stanovením základních charakteristik zamýšlené koncese.

5. Pokud jde o veřejné koncese na stavební práce a koncese na stavební práce, výpočet odhadované hodnoty musí brát v úvahu jak náklady na stavební práce, tak celkovou odhadovanou hodnotu dodávek a služeb, které veřejní zadavatelé nebo zadavatelé poskytnou zhotoviteli za předpokladu, že jsou nezbytné k provedení stavebních prací.

6. Může-li zamýšlená stavba nebo pořízení služeb vést k současnému udělení koncesí ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

7. Je-li souhrnná hodnota těchto částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 5 nebo vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

8. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou udělit koncese na jednotlivé části, aniž by použili postupy stanovené v této směrnici, je-li odhadovaná hodnota dotyčné části bez DPH nižší než 1 milion EUR. Souhrnná hodnota částí zadaných bez použití této směrnice však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, do nichž byly zamýšlená stavba nebo zamýšlené pořízení služeb rozděleny.

9. Hodnotou koncese na služby je odhadovaná celková hodnota služeb, jež mají být koncesionářem poskytnuty během celé doby platnosti koncese, vypočítaná podle objektivní metodiky, která je uvedena v oznámení o koncesi nebo v koncesní dokumentaci.

Základem pro výpočet odhadované hodnoty koncese je v případě potřeby:

a)       u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a podobné odměny;

b)      u bankovních a jiných finančních služeb: poplatky, provize, úroky a podobné odměny;

c)       u služeb zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a podobné odměny.

10. Hodnota koncese zahrnuje odhadované příjmy, jež mají být obdrženy od třetích osob, a částky, jež má uhradit veřejný zadavatel nebo zadavatel.

Článek 7 Obecné zásady

Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě zásady rovnosti a postupují transparentním a přiměřeným způsobem. Koncesní řízení nelze koncipovat s cílem vyloučit ho z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž.

Oddíl II Vyloučení

Článek 8 Vyloučení vztahující se na koncese udělované veřejnými zadavateli a zadavateli

1. Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby udělené veřejným zadavatelem nebo zadavatelem hospodářskému subjektu, kterým je jiný veřejný zadavatel nebo zadavatel či jejich sdružení, na základě výlučného práva, které tomuto hospodářskému subjektu náleží podle použitelných a uveřejněných vnitrostátních právních a správních předpisů a bylo uděleno v souladu s Smlouvou nebo odvětvovými právními předpisy Unie týkajícími se správy síťové infrastruktury související s činnostmi uvedenými v příloze III.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, pokud odvětvové právní předpisy uvedené v odstavci 1 tohoto článku neupravují požadavky na transparentnost specifické pro dané odvětví, použijí se požadavky stanovené v čl. 27 odst. 1 a 3.

3. Tato směrnice se nevztahuje na koncese, jež je veřejný zadavatel nebo zadavatel povinen udělit nebo organizovat v souladu s postupy pro zadávání veřejných zakázek stanovenými:

a)       v mezinárodní dohodě uzavřené v souladu se Smlouvou mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se vztahuje na stavební práce, dodávky nebo služby určené pro společné provedení nebo užívání projektu státy, jež jsou stranami této dohody;

b)      v uzavřené mezinárodní dohodě související s rozmístěním vojsk a týkající se podniků členského státu nebo třetí země;

c)       ve zvláštním postupu mezinárodní organizace;

d)      pokud jsou koncese plně financované mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí.

Veškeré dohody uvedené v prvním pododstavci písm. a) se oznamují Komisi, která může konzultovat poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 48.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) v případě koncesí, jejichž značná část je spolufinancována mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí, rozhodnou strany o použitelných postupech pro udělování koncesí, které musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie.

4. S výhradou článku 346 Smlouvy se tato směrnice nevztahuje na udělování koncesí v oblasti obrany a bezpečnosti, pokud ochranu podstatných zájmů bezpečnosti členského státu nelze zaručit pravidly stanovenými v této směrnici.

5. Tato směrnice se nevztahuje na koncese na služby týkající se:

a)       nabývání nebo pronájmu (bez ohledu na jejich finanční formy) půdy, existujících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo týkající se práv k těmto nemovitostem; tato směrnice se však vztahuje na koncesní smlouvy libovolného druhu týkající se finančních služeb, které byly uděleny současně s uzavřením smlouvy o nabytí nebo pronájmu nebo před či po jejím uzavření;

b)      získání, tvorby, produkce nebo koprodukce programů určených k vysílání, které je definováno jako přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě, jež jsou uděleny vysílacími společnostmi, ani na koncese na vysílací čas, které jsou uděleny vysílacím společnostem;

c)       rozhodčích a smírčích služeb;

d)      finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, služeb centrálních bank a operací prováděných s Evropským nástrojem finanční stability;

e)       pracovních smluv;

f)       služeb letecké dopravy založených na udělení provozní licence ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008[17],[18];

g)       veřejných služeb v přepravě cestujících ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007[19].

Vysílání uvedené v prvním pododstavci písm. d) zahrnuje přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě.

Článek 9 Zvláštní vyloučení v oblasti elektronických komunikací

Tato směrnice se nevztahuje na koncese, jejichž hlavním účelem je umožnit veřejným zadavatelům poskytovat nebo užívat veřejné komunikační sítě nebo poskytovat veřejnosti jednu či více služeb elektronických komunikací.

Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)           „veřejnou komunikační sítí“ veřejná síť elektronických komunikací používaná zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které podporují přenos informací mezi koncovými body sítě;

b)           „sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy a případně spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově a paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie, pokud jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;

c)           „koncovým bodem sítě“ fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka;

d)           „službami elektronických komunikací“ služby obvykle poskytované za úplatu, které spočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání, s výjimkou služeb poskytujících obsah nebo vykonávajících redakční dohled nad obsahem přenášeným prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací; pojem nezahrnuje služby informační společnosti definované v článku 1 směrnice 98/34/ES, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

Článek 10 Vyloučení vztahující se na koncese udělované zadavateli

1. Tato směrnice se nevztahuje na koncese, které jsou zadavateli uděleny za jiným účelem, než je vykonávání jejich činností popsaných v příloze III, nebo za účelem vykonávání těchto činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické užívání sítě nebo zeměpisné oblasti v rámci Unie.

2. Zadavatelé sdělí Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost všechny činnosti, které považují za vyloučené. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií činností, které považuje za takto vyloučené. Komise přitom respektuje veškeré citlivé obchodní aspekty, na které zadavatelé případně upozorní při poskytování těchto informací.

Článek 11 Koncese udělené přidruženému podniku

1. Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky sedmé směrnice Rady 83/349/EHS[20].

2. V případě subjektů, na něž se výše uvedená směrnice nevztahuje, se „přidruženým podnikem“ rozumí jakýkoli podnik, který:

a)       může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele ve smyslu čl. 4 odst. 2 této směrnice;

b)      může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem;

c)       společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

3. Bez ohledu na článek 15 a za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4, se tato směrnice nevztahuje na tyto koncese:

a)       koncese udělené zadavatelem přidruženému podniku;

b)      koncese udělené společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností popsaných v příloze III podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.          

4. Odstavec 3 se použije na:

a)       koncese na služby, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze služeb obecně, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování takových služeb podnikům, k nimž je přidružen;

b)      koncese na stavební práce, pokud alespoň 80 % průměrného celkového obratu přidruženého podniku ze stavebních prací obecně, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování stavebních prací podnikům, k nimž je přidružen.

5. Pokud kvůli datu, k němuž byl přidružený podnik založen nebo začal vykonávat činnost, není obrat za předchozí tři roky dostupný, postačí, že podnik prokáže, zejména prostřednictvím prognóz činnosti, že dosažení obratu uvedeného v odst. 4 písm. a) a b) je věrohodné.

6. Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné služby, dodávky nebo stavební práce více než jedním přidruženým podnikem, vypočítají se procentní podíly uvedené v odstavci 4 s ohledem na celkový obrat plynoucí z poskytování služeb, dodávek nebo stavebních prací těmito přidruženými podniky.

Článek 12 Koncese udělené společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Bez ohledu na článek 15 a za předpokladu, že společný podnik byl vytvořen za účelem vykonávání dané činnosti po dobu nejméně tří let a v zakládacím dokumentu společného podniku je stanoveno, že zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí přinejmenším po stejnou dobu, se tato směrnice nevztahuje na koncese udělené:

a)       společným podnikem tvořeným výlučně více zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu přílohy III jednomu z těchto zadavatelů, nebo

b)      zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí.

Článek 13 Sdělování informací zadavateli

Zadavatelé sdělí Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost níže uvedené informace ohledně používání čl. 11 odst. 2 a 3 a článku 12:

a)       jména dotyčných podniků nebo společných podniků,

b)      povahu a hodnotu dotyčných koncesí,

c)       důkazy, které Komise nebo vnitrostátní orgán dohledu považuje za nezbytné k prokázání, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž byly uděleny koncese, a zadavatelem splňuje požadavky článku 11 nebo 12.

Článek 14 Vyloučení činností, které jsou přímo vystaveny hospodářské soutěži

Tato směrnice se nevztahuje na koncese udělované zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém jsou tyto koncese plněny, je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s články 27 a 28 směrnice [nahrazující směrnici 2004/17/ES].

Článek 15 Vztahy mezi orgány veřejné správy

1. Koncese udělená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 jiné právnické osobě nespadá do oblasti působnosti této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)       veřejný zadavatel nebo zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)      nejméně 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

c)       v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), má-li rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

2. Odstavec 1 se použije rovněž v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem nebo zadavatelem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, udělí koncesi svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je koncese udělena, nemá účast žádný soukromý subjekt.

3. Veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může udělit koncesi bez použití ustanovení této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)       veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

b)      nejméně 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo zadavatele ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmž veřejným zadavatelem nebo zadavatelem;

c)       v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Pro účely písmene a) se má za to, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 ovládají společně určitou právnickou osobu, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)      rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1;

b)      tito veřejní zadavatelé nebo zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby;

c)      ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které se neshodují se zájmy orgánů veřejné správy, které jsou k ní přidruženy;

d)      ovládané právnické osobě neplyne z veřejných zakázek smluvených s veřejnými zadavateli žádný zisk kromě úhrady skutečných nákladů.

4. Dohoda uzavřená mezi dvěma či více veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 se nepovažuje za koncesi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 této směrnice, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)       dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společné plnění úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

b)      dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

c)       zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

d)      dohoda nezahrnuje finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli nebo zadavateli kromě převodů odpovídajících úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

e)       v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nebo zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

5. Neexistence soukromé účasti uvedené v odstavcích 1 až 4 se ověřuje při udělení koncese nebo uzavření dohody.

Výjimky stanovené v tomto článku přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít stávající koncese soutěži prostřednictvím řádných koncesních řízení.

Oddíl III Obecná ustanovení

Článek 16 Doba platnosti koncese

Doba platnosti koncese je omezena na dobu, která je podle odhadu zapotřebí k zajištění návratnosti investice vynaložené koncesionářem při provozování stavby nebo poskytování služeb spolu s přiměřeným zhodnocením investovaného kapitálu.

Článek 17 Sociální a jiné zvláštní služby

Na koncese na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze X, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, se vztahuje povinnost stanovená v čl. 26 odst. 3 a v čl. 27 odst. 1.

Článek 18 Smíšené koncese

1. Smlouvy, jejichž předmětem jsou služby i dodávky, jsou udělovány podle této směrnice, pokud hlavním předmětem dotyčné smlouvy jsou služby a jedná se o koncese ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1.

2. Koncese, jejichž předmětem jsou jak služby ve smyslu článku 17, tak ostatní služby, jsou udělovány podle ustanovení vztahujících se na druh služby, který charakterizuje hlavní předmět dotyčné smlouvy.

3. V případě smíšených zakázek uvedených v odstavcích 1 a 2 je hlavní předmět určen porovnáním hodnoty příslušných služeb nebo dodávek.

4. Pokud je předmětem smlouvy koncese spadající do oblasti působnosti této směrnice a současně zakázka či jiné prvky, které nespadají do oblasti působnosti této směrnice ani směrnice [nahrazující směrnici 2004/17/ES a směrnici 2004/18/ES] nebo směrnice 2009/81/ES, je část smlouvy, která představuje koncesi spadající do oblasti působnosti této směrnice, zadána podle této směrnice. Pokud však jednotlivé části smlouvy nelze objektivně oddělit, je o použití této směrnice rozhodnuto na základě hlavního předmětu dotyčné smlouvy.

5. V případě koncesí spadajících do oblasti působnosti této směrnice a zakázek spadajících do oblasti působnosti [směrnice 2004/18/ES nebo 2004/17/ES] nebo směrnice 2009/81/ES[21], je část smlouvy, která představuje koncesi spadající do oblasti působnosti této směrnice, zadána podle ustanovení této směrnice.

Nelze-li jednotlivé části takové smlouvy objektivně oddělit, je o použití této směrnice rozhodnuto na základě hlavního předmětu dotyčné smlouvy.

Článek 19 Koncese zahrnující více činností

1. Koncese, která má zahrnout více činností, se řídí pravidly vztahujícími se na činnost, na kterou je především určena.

Volba mezi zadáním pouze jedné koncese a zadáním více oddělených koncesí však nesmí být provedena s cílem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice.

2. Pokud je jedna z činností, na něž je určena koncese spadající do oblasti působnosti této směrnice, uvedena v příloze III a ostatní v ní uvedeny nejsou a pokud není objektivně možné určit, na kterou činnost je koncese určena především, uděluje se koncese v souladu s ustanoveními použitelnými na koncese udělované veřejnými zadavateli.

3. Pokud jedna z činností, na něž je zakázka nebo koncese určena, spadá do oblasti působnosti této směrnice a ostatní nespadají do oblasti působnosti této směrnice ani [směrnice 2004/18/ES nebo 2004/17/ES] nebo směrnice 2009/81/ES[22] a pokud je objektivně nemožné určit, pro kterou činnost je zakázka nebo koncese určena především, uděluje se zakázka nebo koncese v souladu s touto směrnicí.

Oddíl IV Zvláštní situace

Článek 20 Vyhrazené koncese

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v koncesním řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění koncesí v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné. Oznámení o koncesi musí obsahovat odkaz na toto ustanovení.

Článek 21 Služby v oblasti výzkumu a vývoje

1. Tato směrnice se vztahuje na koncese na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7 vyjma 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)       prospěch připadá výhradně veřejnému zadavateli nebo zadavateli pro použití k výkonu jeho vlastní činnosti,

b)      poskytovaná služba je plně uhrazena veřejným zadavatelem nebo zadavatelem.

2. Tato směrnice se nevztahuje na veřejné koncese na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7 vyjma 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, pokud není splněna jedna z výše uvedených podmínek.

3. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci týkající se referenčních čísel uvedených v tomto článku, je-li nutno zohlednit v této směrnici změny nomenklatury CPV a pokud tyto změny nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice.

KAPITOLA II Zásady

Článek 22 Hospodářské subjekty

1. Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeny, oprávněny poskytovat danou službu, nesmí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je koncese udělována, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

2. Od právnických osob však lze vyžadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci pracovníků, kteří budou odpovídat za plnění dané koncese.

3. Podávat nabídky nebo postupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů.

4. Veřejní zadavatelé a zadavatelé nesmí pro účast těchto skupin v koncesních řízeních stanovit zvláštní podmínky, jež nejsou uloženy jednotlivým zájemcům. Veřejní zadavatelé a zadavatelé nesmí od těchto skupin k tomu, aby mohly podat žádost o účast nebo nabídku, vyžadovat určitou právní formu.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění koncese určitou skupinou, pokud jsou tyto podmínky odůvodněny objektivními důvody a jsou přiměřené. V těchto podmínkách se může od skupiny požadovat, aby jakmile jí byla udělena koncese, vytvořila určitou právní formu, je-li tato přeměna nezbytná pro řádné plnění koncese.

Článek 23 Nomenklatury

1. Případné odkazy na nomenklatury v souvislosti s udělováním koncesí se provádějí pomocí „společného slovníku pro veřejné zakázky (Common Procurement Vocabulary (CPV))“ přijatého nařízením (ES) č. 2195/2002[23].

2. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci za účelem úpravy referenčních čísel použitých v příloze I a X, je-li nutno v této směrnici zohlednit změny nomenklatury CPV a pokud tyto změny nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice.

Článek 24 Důvěrnost

1. Není-li v této směrnici nebo ve vnitrostátních právních předpisech týkajících se přístupu k informacím stanoveno jinak a aniž jsou dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním udělovaných koncesí a informováním zájemců a uchazečů stanovené v článcích 27 a 35 této směrnice, nezveřejňuje veřejný zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a byly jimi označeny za důvěrné, včetně například technických nebo obchodních tajemství a důvěrných aspektů nabídek.

2. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit požadavky, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zpřístupní během koncesního řízení.

Článek 25 Pravidla pro komunikaci

1. Není-li podle čl. 28 odst. 2 a článku 30 této směrnice povinné použití elektronických prostředků, mohou veřejní zadavatelé a zadavatelé u všech sdělení a výměn informací volit mezi těmito prostředky komunikace:

a)       elektronické prostředky v souladu s odstavci 3, 4 a 5;

b)      pošta nebo fax;

c)       telefon v případech a za podmínek uvedených v odstavci 6, nebo

d)      kombinace těchto prostředků.

Členské státy mohou u koncesí stanovit povinné používání elektronických prostředků komunikace nad rámec povinností stanovených v čl. 28 odst. 2 a článku 30 této směrnice.

2. Vybrané prostředky komunikace musí být obecně dostupné a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů ke koncesnímu řízení.

Ve všech sděleních a při výměně a uchovávání informací veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistí zachování integrity údajů a důvěrnosti nabídek a žádostí o účast. Veřejní zadavatelé a zadavatelé přezkoumávají obsah nabídek a žádostí o účast až po uplynutí lhůty stanovené pro jejich podávání.

3. Nástroje použité ke komunikaci elektronickými prostředky a jejich technické vlastnosti musí být nediskriminační, obecně dostupné a interoperabilní s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů ke koncesnímu řízení. Technické údaje a parametry zařízení pro elektronický příjem, o nichž se má za to, že jsou v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze XII.

Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci za účelem změny technických údajů a parametrů uvedených v příloze XII v důsledku technického vývoje či z administrativních důvodů.

K zajištění interoperability technických formátů, postupů a standardů předávání zpráv, zejména při přeshraniční komunikaci, je Komise zmocněna přijímat akty v souladu s článkem 46 v přenesené pravomoci za účelem stanovení povinného používání konkrétních technických standardů, alespoň pro používání elektronického podávání nabídek, elektronických katalogů a prostředků pro elektronické ověřování pravosti.

4. Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou v případě potřeby vyžadovat použití nástrojů, jež nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že poskytnou alternativní prostředky přístupu.

Má se za to, že veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistili vhodné alternativní prostředky přístupu v těchto případech:

a)      poskytují k těmto nástrojům neomezený a úplný přímý přístup elektronickými prostředky ode dne zveřejnění oznámení v souladu s přílohou IX nebo ode dne odeslání výzvy k potvrzení zájmu; v oznámení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje přístupné;

b)      zajišťují, že uchazeči usazení v jiném členském státě než veřejný zadavatel mají přístup ke koncesnímu řízení pomocí dočasných tokenů zpřístupněných zdarma on-line;

c)      podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.

5. Na zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a na zařízení pro elektronický přenos a příjem žádostí se vztahují tato pravidla:

a)       subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování;

b)      zařízení, způsoby ověřování pravosti a elektronické podpisy vyhovují požadavkům stanoveným v příloze XII;

c)       veřejní zadavatelé a zadavatelé stanoví úroveň bezpečnosti, která se vyžaduje u elektronických prostředků komunikace v jednotlivých fázích koncesního řízení. Tato úroveň bezpečnosti je přiměřená souvisejícím rizikům;

d)      pokud se vyžaduje zaručený elektronický podpis podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES[24], akceptují veřejní zadavatelé a zadavatelé podpisy podpořené kvalifikovaným elektronickým osvědčením uvedeným v důvěryhodném seznamu stanoveným v rozhodnutí Evropské komise 2009/767/ES[25], bez ohledu na to, zda byly vytvořeny prostředkem pro bezpečné vytváření podpisů, či nikoli, pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)        musí stanovit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu na základě formátů uvedených v rozhodnutí Komise 2011/130/EU[26] a zavést potřebná opatření, aby bylo možno tyto formáty technicky zpracovávat;

ii)       v případě nabídek podepsaných s podporou kvalifikovaného osvědčení, které je uvedeno v důvěryhodném seznamu, nesmí zavést dodatečné požadavky, jež by mohly bránit uchazečům v používání těchto podpisů.

6. Na podávání žádostí o účast se vztahují tato pravidla:

a)      žádosti o účast v řízení o udělení koncese lze podávat písemně nebo telefonicky; v případě telefonického podání žádosti musí být před uplynutím lhůty stanovené pro jejich doručení zasláno písemné potvrzení;

b)      pokud je to nezbytné pro účely právního dokazování, mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vyžadovat, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky.

Pro účely písmena b) uvedou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé v oznámení o koncesi nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, že vyžadují, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky, a rovněž stanoví lhůtu pro odeslání tohoto potvrzení.

7. Členské státy zajistí, aby nejpozději 5 let od data stanoveného v čl. 49 odst. 1 byly veškeré postupy udělování koncesí podle této směrnice prováděny pomocí elektronických prostředků komunikace, zejména elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Tato povinnost neplatí, pokud by použití elektronických prostředků vyžadovalo speciální nástroje nebo formáty souborů, jež nejsou obecně dostupné ve všech členských státech ve smyslu odstavce 3. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé používající jiné prostředky komunikace k podávání nabídek jsou povinni v koncesní dokumentaci prokázat, že vzhledem ke zvláštní povaze informací, které mají být vyměňovány s hospodářskými subjekty, by použití elektronických prostředků vyžadovalo speciální nástroje nebo formáty souborů, jež nejsou ve všech členských státech obecně dostupné.

Má se za to, veřejní zadavatelé a zadavatelé mají oprávněné důvody nevyžadovat při předkládání nabídek elektronické prostředky komunikace v těchto případech:

a)       popis technických specifikací nelze vzhledem k specializované povaze zakázky zpracovat pomocí formátů souborů, které jsou obecně podporovány běžně používanými aplikacemi;

b)      na aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné pro popis technických specifikací, se vztahují vlastnické licence a veřejný zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku;

c)       aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné pro popis technických specifikací, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo aplikace, kterou lze stáhnout.

8. Veřejní zadavatelé mohou použít údaje zpracované elektronicky pro zadávací řízení při vývoji vhodných nástrojů za účelem předcházení, odhalování a nápravy chyb vzniklých v jednotlivých fázích řízení.

HLAVA II PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ KONCESÍ

KAPITOLA I Zveřejňování a transparentnost

Článek 26 Oznámení o koncesích

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé zamýšlející udělit koncesi zveřejní svůj úmysl prostřednictvím oznámení o koncesi.

2. Oznámení o koncesi obsahuje informace uvedené v části přílohy IV a případně veškeré jiné informace považované veřejným zadavatelem nebo zadavatelem za užitečné v souladu s formátem standardních formulářů.

3. Veřejní zadavatelé a zadavatelé zamýšlející udělit koncesi na sociální a jiné zvláštní služby zveřejní tento svůj úmysl prostřednictvím oznámení předběžných informací co nejdříve po začátku rozpočtového období. Toto oznámení obsahuje informace stanovené v příloze XIII.

4. Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 48.

5. Odchylně od odstavce 1 nemusí veřejní zadavatelé a zadavatelé zveřejňovat oznámení o koncesi v těchto případech:

a)       jestliže v koncesním řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky koncesní smlouvy významně nezmění, a pod podmínkou, že Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu určenému podle článku 84 směrnice [nahrazující směrnici 2004/18/ES] je na žádost zaslána zpráva;

b)      pokud stavební práce nebo služby může poskytnout pouze konkrétní hospodářský subjekt kvůli neexistenci hospodářské soutěže z technických důvodů, ochraně patentů, autorských práv či jiných práv duševního vlastnictví nebo ochraně jiných výlučných práv a pokud neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého zúžení parametrů koncesního řízení;

c)       pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejní veřejní zadavatelé nebo zadavatelé udělili původní koncesi s výhradou povinnosti uvedené v odstavci 1, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla původní koncese udělena. V základním projektu je uveden rozsah možných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž je lze zadat.

Již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže vezmou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé při použití ustanovení článku 5 v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce nebo služby.

6. Pro účely prvního pododstavce písm. a) se nabídka považuje za nevhodnou, pokud

- je nestandardní nebo nepřijatelná, a

- je pro koncesi zcela irelevantní, jelikož není s to splnit požadavky veřejného zadavatele nebo zadavatele stanovené v koncesní dokumentaci.

Nabídky se považují za nestandardní, pokud nevyhovují koncesní dokumentaci nebo pokud nabízené ceny neodpovídají obvyklým konkurenčním podmínkám.

Nabídky se považují za nepřijatelné v těchto případech:

a)      byly doručeny pozdě;

b)      byly předloženy uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci;

c)      jejich cena převyšuje rozpočet veřejného zadavatele nebo zadavatele, který byl stanoven před zahájením koncesního řízení a je doložen písemně;

d)      bylo zjištěno, že cena je mimořádně nízká.

Článek 27 Oznámení o udělení koncese

1. Nejpozději do 48 dnů od udělení koncese zašlou veřejní zadavatelé a zadavatelé oznámení o udělení koncese obsahující výsledky koncesního řízení.

2. Povinnost uvedená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na koncese na služby, jejichž odhadovaná hodnota vypočítaná způsobem uvedeným v čl. 6 odst. 5 činí nejméně 2 500 000 EUR, s výjimkou sociálních služeb a jiných zvláštních služeb uvedených v článku 17.

3. Oznámení obsahuje informace stanovené v příloze V nebo ve vztahu ke koncesím na sociální služby a jiné zvláštní služby informace stanovené v příloze VI a je zveřejňováno podle ustanovení článku 28.

Článek 28 Forma a způsob zveřejňování oznámení

1. Oznámení uvedená v článcích 26 a 27 a v čl. 43 odst. 6 druhém pododstavci obsahují informace uvedené v přílohách IV až VI ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.

Komise stanoví tyto standardní formuláře prostřednictvím prováděcích aktů, jež jsou přijímány poradním postupem podle článku 48.

2. Oznámení jsou vypracována, zaslána Komisi elektronickými prostředky a zveřejněna v souladu s přílohou IX. Oznámení se zveřejňují nejpozději pět dnů od jejich odeslání. Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Unie.

3. Oznámení uvedená v článku 26 se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Unie, který vybral veřejný zadavatel nebo zadavatel. Toto jazykové znění je jediné závazné znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

4. Veřejní zadavatelé a zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

Komise vydá veřejnému zadavateli nebo zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a zveřejnění předaných informací, v němž je uvedeno datum zveřejnění. Toto potvrzení je dokladem o zveřejnění.

5. Veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou zveřejňovat oznámení o koncesích, na něž se nevztahuje povinnost zveřejňování stanovená v této směrnici, pokud jsou tato oznámení zaslána Komisi elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos informací uvedenými v příloze IX.

Článek 29 Zveřejňování na vnitrostátní úrovni

1. Oznámení uvedená v článcích 26 a 27 a informace v nich obsažené nesmí být na vnitrostátní úrovni zveřejněny před zveřejněním podle článku 28.

2. Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmí obsahovat jiné informace než informace obsažené v oznámeních odeslaných Komisi, uvádějí však datum odeslání oznámení Komisi.

Článek 30 Dostupnost koncesní dokumentace elektronickými prostředky

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky ke koncesní dokumentaci ode dne zveřejnění oznámení v souladu s článkem 28 nebo ode dne odeslání výzvy k předkládání nabídek. V textu oznámení nebo výzev je uvedena internetová adresa, na které je dokumentace přístupná.

2. Dodatečné informace ke koncesní dokumentaci poskytnou veřejní zadavatelé a zadavatelé nebo příslušné útvary nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, pokud byly vyžádány včas.

KAPITOLA II Průběh řízení

Oddíl I Společné koncese, lhůty a technické specifikace

Článek 31 Společné koncese veřejných zadavatelů nebo zadavatelů z různých členských států

1. Aniž je dotčen článek 15, mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé z různých členských států společně udělovat veřejné koncese jedním ze způsobů popsaných v tomto článku.

2. Koncesi může udělit společně několik veřejných zadavatelů nebo zadavatelů z různých členských států. V tomto případě uzavřou zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé dohodu, která stanoví

a)       které vnitrostátní právo se použije na koncesní řízení;

b)      vnitřní organizaci koncesního řízení, včetně jeho řízení, sdílení odpovědnosti, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být pořízeny, a uzavření koncesních smluv.

Při stanovení použitelného vnitrostátního práva podle písmene a) mohou veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zvolit vnitrostátní předpisy členského státu, v němž se nachází nejméně jeden ze zúčastněných zadavatelů.

3. Pokud několik veřejných zadavatelů nebo zadavatelů z různých členských států zřídilo společný právní subjekt, včetně evropských seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006[27], dohodnou se zúčastnění veřejní zadavatelé nebo zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného právního subjektu na použitelných vnitrostátních pravidlech pro udělování koncesí jednoho z těchto členských států:

a)       vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má právní subjekt sídlo;

b)      vnitrostátní předpisy členského státu, v němž právní subjekt vykonává činnost.

Tato dohoda může platit na dobu neurčitou, je-li tak stanoveno v zakládacím aktu společného právního subjektu, nebo může být omezena na dobu určitou, na určité druhy koncesí nebo udělení jedné či více jednotlivých koncesí.

4. Pokud neexistuje dohoda, která stanoví použitelná pravidla pro udělování koncesí, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude udělování koncesí řídit, na základě těchto pravidel:

a)       pokud řízení provádí nebo řídí jeden zúčastněný veřejný zadavatel nebo zadavatel jménem ostatních, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu tohoto veřejného zadavatele nebo zadavatele;

b)      pokud řízení neprovádí nebo neřídí jeden zúčastněný veřejný zadavatel nebo zadavatel jménem ostatních a

i)        řízení se týká veřejné koncese na stavební práce nebo koncese na stavební práce, použijí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu, v němž se nachází většina stavebních prací;

ii)       řízení se týká koncese na služby, použijí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu, v němž se poskytuje převážná část služeb;

c)       nelze-li určit použitelné vnitrostátní právo podle písmene a) nebo b), použijí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu veřejného zadavatele, který nese největší díl nákladů.

5. Pokud neexistuje dohoda, která stanoví použitelné právo pro udělování koncesí podle odstavce 3, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude řídit koncesní řízení prováděné společnými právními subjekty zřízenými několika veřejnými zadavateli nebo zadavateli z různých členských států, na základě těchto pravidel:

a)       pokud řízení provádí nebo řídí příslušný orgán společného právního subjektu, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má právní subjekt sídlo;

b)      pokud řízení provádí nebo řídí společník právního subjektu jménem tohoto právního subjektu, použijí se pravidla stanovená v odst. 4 písm. a) a b);

c)       nelze-li určit použitelné vnitrostátní právo podle odst. 4 písm. a) nebo b), použijí veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má právní subjekt sídlo.

6. Jeden či více veřejných zadavatelů nebo jeden či více zadavatelů může udělit jednotlivé koncese na základě rámcové dohody uzavřené veřejným zadavatelem usazeným v jiném členském státě nebo společně s tímto zadavatelem, pokud rámcová dohoda obsahuje konkrétní ustanovení, která příslušnému veřejnému zadavateli nebo veřejným zadavatelům či zadavateli nebo zadavatelům umožňují udělovat jednotlivé koncese.

7. Rozhodnutí o udělení koncese v přeshraničním koncesním řízení podléhají běžným mechanismům přezkumu, které jsou dostupné podle použitelného vnitrostátního práva.

8. Aby bylo umožněno efektivní fungování mechanismů přezkumu, zajistí členské státy plnou vykonatelnost rozhodnutí orgánů příslušných k přezkumu ve smyslu směrnice Rady 89/665/EHS[28] a směrnice Rady 92/13/EHS z jiných členských států v rámci svého vnitrostátního právního řádu, pokud se tato rozhodnutí týkají veřejných zadavatelů nebo zadavatelů usazených na jejich území a podílejících se na příslušném přeshraničním koncesním řízení.

Článek 32 Technické specifikace

1. Technické specifikace vymezené v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v koncesní dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.

Tyto vlastnosti se mohou také týkat konkrétního postupu realizace nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo jakékoli fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodu 14.

Technické specifikace dále upřesňují, zda bude požadován převod práv duševního vlastnictví.

U všech udělení koncesí, jejichž předmět je určen k používání osobami bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o veřejnost nebo pracovníky veřejného zadavatele nebo zadavatele, jsou tyto technické specifikace vyjma v řádně odůvodněných případech vypracovány tak, aby braly v úvahu kritéria týkající se přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

Jsou-li legislativním aktem Unie přijaty závazné normy týkající se přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

2. Technické specifikace musí hospodářským subjektům zaručit rovný přístup ke koncesnímu řízení a nesmí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření koncese hospodářské soutěži.

3. Aniž jsou dotčena závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z těchto způsobů:

a)       formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně environmentálních charakteristik, jsou-li tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět koncese a veřejnému zadavateli nebo zadavateli udělit koncesi;

b)      odkazem na technické specifikace stanovené v příloze VIII a v pořadí podle významu na vnitrostátní normy provádějící evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy, jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud tyto neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace staveb a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

c)       formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

d)      odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti.

4. Není-li to odůvodněno předmětem koncese, nesmí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to vedlo k zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně dovolen, není-li možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu koncese podle odstavce 3; takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

5. Jestliže veřejný zadavatel nebo zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 33, prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům stanoveným v technických specifikacích.

6. Jestliže veřejný zadavatel nebo zadavatel využije možnosti stanovit technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci podle odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, dodávky nebo služby, které jsou v souladu s vnitrostátní normou provádějící evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které zadavatel stanovil.

Ve své nabídce musí uchazeč jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 33, prokázat, že stavba, dodávka nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky veřejného zadavatele nebo zadavatele na výkon nebo funkci.

Článek 33 Zkušební protokoly, osvědčení a jiné doklady

1. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od uznaného subjektu nebo osvědčení vystavené takovýmto subjektem jako doklad o shodě s technickými specifikacemi.

Jestliže veřejní zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného uznaným subjektem, jímž se dokládá shoda s určitými technickými specifikacemi, přijmou rovněž osvědčení od jiného rovnocenného uznaného subjektu.

2. Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé přijímají rovněž jiné vhodné doklady, jako je technická dokumentace výrobce, pokud dotyčný hospodářský subjekt nemá přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo nemá možnost je získat v příslušných lhůtách.

3. Uznanými subjekty ve smyslu tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a certifikační a inspekční subjekty akreditované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[29].

4. Členské státy na žádost zpřístupní ostatním členským státům informace týkající se dokladů a dokumentů předkládaných k prokázání shody s technickými požadavky podle článku 32 a tohoto článku. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s ustanoveními o správě uvedenými v článku 88 (směrnice nahrazující směrnici 2004/18/ES).

Oddíl II Výběr účastníků a udělování koncesí

Článek 34 Obecné zásady

Koncese se udělují na základě kritérií stanovených veřejným zadavatelem nebo zadavatelem v souladu s článkem 39, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)       nabídka splňuje požadavky, podmínky a kritéria stanovená v oznámení o koncesi nebo ve výzvě k potvrzení zájmu a v koncesní dokumentaci;

b)      nabídka je předložena uchazečem, který

i)        není vyloučen z účasti na koncesním řízení podle čl. 36 odst. 4 až 8 a

ii)       splňuje kritéria pro výběr stanovená veřejným zadavatelem nebo zadavatelem v souladu s čl. 36 odst. 1 až 3.

Článek 35 Procesní záruky

1. Veřejní zadavatelé a zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci popis koncese, kritéria pro udělení a minimální požadavky, jež musí být splněny. Tyto informace musí umožnit určení povahy a rozsahu koncese, aby se hospodářské subjekty mohly rozhodnout, zda požádají o účast v koncesním řízení. V průběhu vyjednávání nelze popis, kritéria pro udělení a minimální požadavky měnit.

2. V průběhu koncesního řízení zajistí veřejní zadavatelé a zadavatelé rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče.

3. Pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel omezí počet žadatelů na vhodnou úroveň, musí tak učinit transparentním způsobem a na základě objektivních kritérií, která jsou k dispozici všem hospodářským subjektům, které mají zájem.

4. Pravidla pro organizaci koncesního řízení, včetně pravidel týkajících se sdělování, jednotlivých fází řízení a časového harmonogramu, jsou stanovena předem a sdělena všem účastníkům.

5. Pokud koncesní řízení zahrnuje vyjednávání, veřejní zadavatelé nebo zadavatelé dodržují tato pravidla:

a) vyjednávají s uchazeči o jimi podaných nabídkách, aby je přizpůsobili kritériím a požadavkům oznámeným v souladu s odstavcem 1, pokud vyjednávání probíhá po předložení nabídek;

b) nesmí ostatním účastníkům odhalit navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní vyjednávání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného zřeknutí se práv, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních řešení či jiných důvěrných informací;

c) mohou uskutečnit vyjednávání v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude vyjednávat, za použití kritérií pro udělení uvedených v oznámení o zakázce, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci. Veřejný zadavatel uvede v oznámení o zakázce, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci, zda tuto možnost využil;

d) posuzují vyjednané nabídky na základě původně oznámených kritérií pro udělení;

e) o oficiálních jednáních a případných jiných opatřeních a událostech, které se týkají koncesního řízení, vedou písemné záznamy. Zejména všemi vhodnými prostředky zajistí, aby bylo možno vyjednávání zpětně vysledovat.

6. Veřejní zadavatelé a zadavatelé vyrozumí každého zájemce a uchazeče co nejdříve o rozhodnutích, která se týkají udělení koncese, včetně důvodů případného rozhodnutí neudělit koncesi, pro niž bylo zveřejněno oznámení o koncesi, nebo zahájit řízení znovu.

7. Na žádost dotčené strany informuje veřejný zadavatel pokud možno co nejrychleji, nejpozději však do 15 dnů od obdržení písemné žádosti:

a)      případné neúspěšné zájemce o důvodech zamítnutí jejich žádosti,

b)      případné neúspěšné uchazeče o důvodech zamítnutí jejich nabídky a v případech uvedených v čl. 32 odst. 5 a 6 též o důvodech pro rozhodnutí o nerovnocennosti nebo důvodech pro rozhodnutí, že stavební práce, dodávky nebo služby nesplňují požadavky na výkon nebo funkci,

c)      každého uchazeče, který předložil přijatelnou nabídku, o charakteristikách a relativních výhodách vybrané nabídky a o jménu úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody,

d)      každého uchazeče, který předložil přijatelnou nabídku, o průběhu a pokroku vyjednávání a dialogu s uchazeči.

8. Veřejní zadavatelé však mohou rozhodnout, že určité informace o zakázce uvedené v odstavci 6 nezveřejní, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva, bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, poškozovalo oprávněné obchodní zájmy hospodářských subjektů, ať veřejných či soukromých, nebo bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Článek 36 Výběr a hodnocení zájemců na základě kvality

1. Veřejní zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou podmínky pro účast týkající se:

a)      vhodnosti pro výkon odborné činnosti;

b)      ekonomické a finanční situace;

c)      technické a odborné způsobilosti.

Veřejní zadavatelé omezí případné podmínky pro účast na podmínky, které zajišťují, aby měl zájemce nebo uchazeč právní a finanční způsobilost a obchodní a technické schopnosti pro plnění koncese, jež má být udělena. Veškeré požadavky musí souviset s předmětem koncese a být mu striktně úměrné s přihlédnutím k nutnosti zajistit skutečnou soutěž.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé v oznámení o koncesi uvedou rovněž doklad nebo doklady, jež mají být předloženy jako důkaz ekonomické způsobilosti hospodářského subjektu. Požadavky týkající se těchto dokladů nesmí být diskriminační a musí být úměrné předmětu koncese.

2. Pokud jde o kritéria uvedená v odstavci 1, může hospodářský subjekt, je-li to nezbytné a pro konkrétní koncesi, využít způsobilosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě hospodářský subjekt veřejnému zadavateli nebo zadavateli prokáže, že po celou dobu trvání koncese bude disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů za tímto účelem. Pokud jde o ekonomickou a finanční situaci, veřejní zadavatelé a zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářský subjekt a tyto subjekty nesly společnou odpovědnost za splnění smlouvy.

3. Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 22 využít způsobilosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

4. Členské státy přijmou pravidla pro boj proti protekcionářství a korupci a pro předcházení střetům zájmů, aby zajistily transparentnost koncesního řízení a rovné zacházení se všemi uchazeči.

Co se týká střetů zájmů, přijatá opatření nejdou nad rámec toho, co je naprosto nezbytné k zabránění zjištěnému střetu zájmů nebo k jeho vyloučení. Tato opatření zejména umožní vyloučení uchazeče nebo zájemce z řízení pouze tehdy, nelze-li střet zájmů účinně odstranit jinak.

5. Z účasti na koncesním řízení je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl pravomocným rozsudkem odsouzen pro jeden nebo více následujících činů:

a)       účast na zločinném spolčení, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV[30];

b)      korupce, jak je vymezena v článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie a v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVV[31] nebo ve vnitrostátním právu veřejného zadavatele nebo hospodářského subjektu;

c)       podvod ve smyslu článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[32];

d)      teroristické trestné činy, jak jsou vymezeny v článku 1 rámcového rozhodnutí 2002/475/SVV[33], nebo trestné činy spojené s teroristickými činnostmi, jak jsou vymezeny v článku 3 uvedeného rámcového rozhodnutí, anebo návod či pomoc k jejich spáchání nebo pokus o ně, jak jsou vymezeny v článku 4 uvedeného rámcového rozhodnutí;

e)       praní peněz, jak je vymezeno v článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS[34].

Povinnost vyloučit zájemce nebo uchazeče z účasti na koncesním řízení platí rovněž v případě, pokud byli pravomocným rozsudkem odsouzeni ředitelé společnosti či jakákoli jiná osoba s pravomocemi zastupování, rozhodování nebo kontroly ve vztahu k zájemci nebo uchazeči.

6. Z účasti na koncesním řízení je vyloučen hospodářský subjekt, je-li veřejnému zadavateli nebo zadavateli známo pravomocné soudní rozhodnutí, v němž bylo shledáno, že tento hospodářský subjekt nesplnil povinnosti týkající se úhrady daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení v souladu s právními předpisy země, v níž je usazen, nebo s právními předpisy členského státu veřejného zadavatele nebo zadavatele.

7. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nebo zadavatelé vyloučí z účasti na koncesním řízení hospodářský subjekt, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)       je-li jim známo jiné závažné porušení ustanovení právních předpisů Evropské unie nebo vnitrostátních právních předpisů, jež mají chránit veřejné zájmy v souladu se Smlouvou;

b)      pokud se hospodářského subjektu týká úpadkové nebo likvidační řízení, pokud jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, pokud se svými věřiteli uzavřel dohodu o vyrovnání, pokud pozastavil obchodní činnost nebo je ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

c)       pokud hospodářský subjekt vykazuje významné nebo přetrvávající nedostatky při plnění některého podstatného požadavku v rámci předchozí koncese nebo koncesí podobné povahy udělených stejným veřejným zadavatelem nebo zadavatelem.

Aby bylo možno použít důvod pro vyloučení uvedený v prvním pododstavci písm. c), stanoví veřejní zadavatelé a zadavatelé způsob posuzování plnění smluvních povinností, který je založen na objektivních a měřitelných kritériích a který se používá systematicky, jednotně a transparentně. O posouzení plnění povinností musí být dotyčný hospodářský subjekt vyrozuměn a musí mu být poskytnuta možnost vznést vůči zjištěním námitky a získat soudní ochranu.

8. Kterýkoli zájemce nebo uchazeč, který se nachází v jedné ze situací uvedených v odstavcích 5 až 7, může veřejnému zadavateli nebo zadavateli poskytnout důkazy, které prokazují jeho spolehlivost navzdory existenci platných důvodů pro vyloučení.

9. Členské státy stanoví podmínky pro uplatňování tohoto článku. Na žádost zpřístupní ostatním členským státům informace týkající se důvodů pro vyloučení uvedených v tomto článku. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s ustanoveními článku 88 směrnice [nahrazující směrnici 2004/18/ES].

Článek 37 Stanovení lhůt

1. Při stanovování lhůt pro podávání žádostí o koncesi a předkládání nabídek zohledňují veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zejména složitost koncese a čas nutný pro vypracování nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v článku 37.

2. Pokud mohou být žádosti nebo nabídky podány pouze po návštěvě nebo kontrole podkladů ke koncesní dokumentaci na místě, prodlouží se lhůty pro podání žádostí o koncesi tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly včas seznámit se všemi informacemi, které jsou potřebné pro vyhotovení žádostí nebo nabídek.

Článek 38 Lhůty pro podání žádostí o koncesi

3. Jestliže veřejní zadavatelé a zadavatelé použijí koncesi, nesmí být lhůta pro podání žádostí o koncesi kratší než 52 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o koncesi.

4. Lhůta pro doručení nabídek může být zkrácena o pět dnů, pokud zadavatel souhlasí s tím, aby byly nabídky podány elektronickými prostředky v souladu s článkem 25.

Článek 39 Kritéria pro udělení koncese

1. Koncese jsou udělovány na základě objektivních kritérií, která zajistí dodržení zásad transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení a posuzování nabídek v podmínkách účinné soutěže a umožní určit celkovou ekonomickou výhodu pro veřejného zadavatele nebo zadavatele.

2. Kritéria pro udělení jsou spojena s předmětem koncese a neponechávají veřejnému zadavateli nebo zadavateli neomezenou volnost výběru.

Tato kritéria zajišťují účinnou soutěž a jsou doplněna požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči poskytli. Veřejní zadavatelé a zadavatelé proto na základě informací a důkazů předložených uchazeči účinně ověří, zda nabídky splňují kritéria pro udělení.

3. Veřejný zadavatel nebo zadavatel uvede v oznámení o koncesi nebo v koncesní dokumentaci poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií uvedených v odstavci 1, nebo uvede tato kritéria v sestupném pořadí důležitosti.

4. Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé a zadavatelé založí udělení koncese na kritériu hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s odstavcem 2. Tato kritéria mohou kromě ceny nebo nákladů zahrnovat kterékoli z těchto kritérií:

a)       kvalitu, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, environmentálních charakteristik a inovačního charakteru;

b)      u koncesí na služby a koncesí zahrnujících projekt stavebních prací lze přihlédnout k organizaci, kvalifikaci a zkušenostem pracovníků přidělených na plnění dotyčné koncese s tím, že po udělení koncese mohou být tito pracovníci nahrazeni pouze se souhlasem veřejného zadavatele nebo zadavatele, který musí ověřit, zda toto nahrazení zajišťuje rovnocennou organizaci a kvalitu;

c)       poprodejní služby a technickou pomoc, datum dodání a dodací lhůtu nebo lhůtu pro dokončení;

d)      konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 odst. 1 bodu 14, pokud se kritéria týkají faktorů, jež přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb.

5. V případě uvedeném v odstavci 4 uvede veřejný zadavatel nebo zadavatel v oznámení o koncesi, ve výzvě k předkládání nabídek nebo v koncesní dokumentaci poměrnou váhu, kterou přikládá každému ze zvolených kritérií pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Není-li stanovení poměrné váhy z objektivních důvodů možné, uvede veřejný zadavatel nebo zadavatel kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

Článek 40 Náklady životního cyklu

1. Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu všechny následující náklady vznikající v průběhu životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací definovaného v čl. 2 odst. 1 bodu 14:

a)      interní náklady, včetně nákladů souvisejících s pořízením (např. výrobní náklady), užíváním (např. spotřeba energie, náklady na údržbu) a ukončením životnosti (např. náklady na sběr a recyklaci),

b)      externí environmentální náklady přímo spojené s životním cyklem, pokud je lze vyjádřit v peněžní hodnotě a ověřit ji, které mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírňování změny klimatu.

2. Pokud veřejní zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v koncesní dokumentaci metodiku použitou k výpočtu nákladů životního cyklu. Použitá metodika musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)      byla vypracována na základě vědeckých informací nebo je založena na jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;

b)      je určena pro opakované nebo trvalé použití;

c)      je přístupná všem stranám, které mají zájem.

Veřejní zadavatelé a zadavatelé umožní hospodářským subjektům použít ke stanovení nákladů životního cyklu u svých nabídek jinou metodiku, pokud doloží, že tato metodika splňuje požadavky stanovené v písmenech a), b) a c) a je rovnocenná metodice, kterou uvedl veřejný zadavatel nebo zadavatel.

3. V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu v rámci legislativního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci podle odvětvových předpisů, použije se v případě, je-li zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto do kritérií pro udělení uvedených v čl. 39 odst. 4.

Seznam těchto legislativních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze II. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 46 akty v přenesené pravomoci za účelem aktualizace tohoto seznamu, jsou-li tyto změny nezbytné v důsledku přijetí nových právních předpisů a zrušení nebo změny těchto právních předpisů.

HLAVA III Pravidla týkající se plnění koncesí

Článek 41 Subdodávky

1. V koncesní dokumentaci může veřejný zadavatel nebo zadavatel od uchazečů vyžadovat nebo mu může členský stát uložit povinnost vyžadovat, aby ve své nabídce uvedli případný podíl koncese, jenž mají v úmyslu zadat třetím stranám formou subdodávky, a případné navrhované subdodavatele.

2. Odstavcem 1 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

Článek 42 Změna koncesí v době jejich platnosti

1. Podstatná změna ustanovení koncesní smlouvy v době její platnosti se pro účely této směrnice považuje za nové udělení a vyžaduje nové koncesní řízení v souladu s touto směrnicí.

2. Změna koncese v době její platnosti se považuje za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud vede k podstatně odlišné koncesi, než je koncese, jež byla udělena původně. Aniž je dotčen odstavec 3 a 4, změna se v každém případě považuje za podstatnou, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)       změna zavádí podmínky, jež by v případě, že by byly součástí původního koncesního řízení, umožnily výběr jiných žadatelů, než byli vybráni původně, nebo by umožnily udělit koncesi jinému žadateli nebo uchazeči;

b)      změna mění ekonomickou vyváženost koncese ve prospěch koncesionáře nebo

c)       změna výrazně rozšiřuje rozsah koncese tak, že se vztahuje na dodávky, služby nebo stavební práce, jež nebyly původně zahrnuty.

3. Nahrazení koncesionáře se považuje za podstatnou změnu ve smyslu odstavce 1.

První pododstavec se nevztahuje na případ, kdy postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, platební neschopnosti nebo smluvního ustanovení částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, za předpokladu, že s sebou tento krok nepřináší další podstatné změny koncese a jeho cílem není obejít ustanovení této směrnice.

4. Jestliže lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nepovažuje se změna za podstatnou ve smyslu odstavce 1 v případě, že její hodnota nepřekračuje prahové hodnoty stanovené v článku 5 a pohybuje se pod 5 % hodnoty původní smlouvy, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu smlouvy. Je-li provedeno několik postupných změn, posuzují se tyto změny na základě kumulativní hodnoty postupných změn.

5. Změny koncesí se nepovažují za podstatné ve smyslu odstavce 1, pokud byly stanoveny v koncesní dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách nebo opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn nebo opčních práv a rovněž podmínky, za nichž je lze uplatnit. Nesmí však stanovit změny nebo opční práva, které by měnily celkovou povahu koncese.

6. Odchylně od odstavce 1 nevyžaduje podstatná změna nové koncesní řízení, jsou-li splněny tyto kumulativní podmínky:

a)       potřeba změny vyplývá z okolností, jež veřejný zadavatel nebo zadavatel jednající s péčí řádného hospodáře nemohl předvídat;

b)      změna nemění celkovou povahu koncese;

c)       u koncesí udělených veřejnými zadavateli v případě, že zvýšení ceny není vyšší než 50 % hodnoty původní koncese.

Veřejní zadavatelé nebo zadavatelé zveřejní oznámení o těchto změnách v Úředním věstníku Evropské unie. Tato oznámení obsahují informace uvedené v příloze VII a jsou zveřejňována v souladu s ustanoveními článku 28.

7. Veřejní zadavatelé a zadavatelé neprovedou změnu koncese v těchto případech:

(a) pokud by cílem změny byla náprava nedostatků při plnění koncese koncesionářem nebo jejich důsledků, je-li možno nápravy dosáhnout prosazením smluvních závazků;

(b) pokud by cílem změny byla kompenzace rizika zvýšení ceny plynoucího z cenových výkyvů, které by mohly podstatně ovlivnit plnění koncese a proti kterým koncesionář provedl zajišťovací operace.

Článek 43 Ukončení koncesí

Členské státy zajistí, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé měli za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním smluvním právem možnost ukončit koncesi během doby její platnosti, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)       výjimky stanovené v článku 15 přestanou platit v důsledku účasti soukromého subjektu v právnické osobě, jíž byla udělena koncese, podle čl. 15 odst. 4;

b)      změna koncese představuje nové udělení koncese ve smyslu článku 42;

c)       Soudní dvůr Evropské unie shledá v řízení podle článku 258 Smlouvy, že členský stát nesplnil své povinnosti podle Smluv, a to na základě skutečnosti, že veřejný zadavatel nebo zadavatel příslušející k tomuto členskému státu udělil dotyčnou koncesi, aniž by dodržel své povinnosti podle Smluv a této směrnice.

HLAVA IV ZMĚNY SMĚRNIC 89/665/EHS A 92/13/EHS

Článek 44 Změny směrnice 89/665/EHS

Směrnice 89/665/EHS se mění takto:

1. Článek 1 se mění takto:

a)      odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Tato směrnice se vztahuje na zakázky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, nejsou-li v souladu s články 10 až 18 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělené veřejnými zadavateli podle směrnice [o udělování koncesí], nejsou-li v souladu s články 8, 9, 15 a 21 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.

Zakázky ve smyslu této směrnice zahrnují veřejné zakázky, rámcové dohody, veřejné koncese na stavební práce, koncese na služby a dynamické nákupní systémy.“;

b)      v čl. 1 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jde o zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES nebo směrnice [o koncesích], přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že těmito rozhodnutími bylo porušeno právo Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.“.

2. V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

a)      první pododstavec se nahrazuje tímto:

„K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES nebo směrnice [o koncesích] nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití jiných komunikačních prostředků anebo před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.“;

b)      ve čtvrtém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

„– shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 41 odst. 2 směrnice 2004/18/ES s výhradou čl. 41 odst. 3 uvedené směrnice nebo v čl. 35 odst. 7 směrnice [o koncesích] s výhradou čl. 35 odst. 8 uvedené směrnice, a“.

3. V článku 2b se písm. a) nahrazuje tímto:

„a)     nevyžaduje-li směrnice 2004/18/ES nebo směrnice [o koncesích] předchozí zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie;“.

4. Článek 2d se mění takto:

a)      v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)     jestliže veřejný zadavatel zadal zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle směrnice 2004/18/ES nebo směrnice [o koncesích] přípustné“;

b)      v odstavci 4 se první odrážka nahrazuje tímto:

„– veřejný zadavatel považuje zadání zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu se směrnicí 2004/18/ES nebo směrnicí [o koncesích],“.

5. V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) mění takto:

a)      první odrážka se nahrazuje tímto:

„– veřejný zadavatel zveřejnil oznámení o zadání zakázky v souladu s čl. 35 odst. 4 a články 36 a 37 směrnice 2004/18/ES nebo články 26 a 27 směrnice [o koncesích], pokud toto oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí veřejného zadavatele zadat zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie, nebo“;

b)      za první odrážku se vkládá nová odrážka, která zní:

„– veřejný zadavatel informoval dotčené uchazeče a zájemce o uzavření smlouvy za předpokladu, že tyto informace obsahují shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 41 odst. 2 směrnice 2004/18/ES s výhradou čl. 41 odst. 3 uvedené směrnice nebo v čl. 35 odst. 7 směrnice [o koncesích] s výhradou čl. 35 odst. 8 uvedené směrnice. Tato možnost se použije rovněž na případy uvedené v čl. 2b písm. c) této směrnice;“.

6. V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím řízení v oblasti působnosti směrnice 2004/18/ES nebo směrnice [o koncesích] došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek.“

Článek 45 Změny směrnice 92/13/EHS

Směrnice 92/13/EHS se mění takto:

1. V článku 1 se odstavec 1 mění takto:

a)      první a druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Tato směrnice se vztahuje na zakázky uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), nejsou-li v souladu s čl. 5 odst. 2, články 19 až 26, články 29 a 30 nebo článkem 62 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese udělované zadavateli podle směrnice [o koncesích], nejsou-li v souladu s články 8, 10, 11, 12, 14, 15 a 21 uvedené směrnice z její působnosti vyloučeny.“;

b)      třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pokud jde o zakázky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích], přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění možnosti účinného, a zejména co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí zadavatelů v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 2 až 2f této směrnice z důvodu, že tato rozhodnutí porušila právo Společenství v oblasti zadávání zakázek nebo vnitrostátní předpisy je provádějící.“.

2. V článku 2a se odstavec 2 mění takto:

a)      první pododstavec se nahrazuje tímto:

„K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích] nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití jiných komunikačních prostředků anebo před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.“;

b)      ve čtvrtém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

„– shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 49 odst. 2 směrnice 2004/17/ES nebo v čl. 35 odst. 7 směrnice [o koncesích], s výhradou čl. 35 odst. 8 uvedené směrnice a“.

3. V článku 2b se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) nevyžaduje-li směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích] předchozí zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie;“

4. Článek 2c se nahrazuje tímto:

„Článek 2c

Pokud členský stát stanoví, že návrh na přezkum rozhodnutí zadavatele přijatého v zadávacím řízení, na které se vztahuje směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích], nebo v souvislosti s ním musí být podán před uplynutím stanovené lhůty, činí tato lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo alespoň patnáct kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí zadavatele zasláno uchazeči nebo zájemci, v případě použití jiných komunikačních prostředků anebo alespoň deset kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí zadavatele. K rozhodnutí zadavatele zaslanému každému uchazeči nebo zájemci se připojí shrnutí příslušných důvodů. V případě návrhu na přezkum rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) této směrnice, která nepodléhají zvláštnímu oznámení, činí lhůta alespoň deset kalendářních dnů ode dne zveřejnění daného rozhodnutí.“

5. Článek 2d se mění takto:

a)      v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)     jestliže zadavatel zadal zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, aniž by to bylo podle směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích] přípustné;“;

b)      v odstavci 4 se první odrážka nahrazuje tímto:

„– zadavatel považuje zadání zakázky bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie za přípustné v souladu se směrnicí 2004/17/ES nebo směrnicí [o koncesích],“.

6. V čl. 2f odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„– zadavatel zveřejnil oznámení o zadání zakázky v souladu s články 43 a 44 směrnice 2004/17/ES nebo články 26 a 27 směrnice [o koncesích], pokud toto oznámení obsahuje odůvodnění rozhodnutí zadavatele zadat zakázku bez předchozího zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, nebo

– zadavatel informoval dotčené uchazeče a zájemce o uzavření smlouvy za předpokladu, že tyto informace obsahují shrnutí příslušných důvodů uvedené v čl. 49 odst. 2 směrnice 2004/17/ES nebo v čl. 35 odst. 7 směrnice [o koncesích], s výhradou čl. 35 odst. 8 uvedené směrnice. Tato možnost se použije rovněž na případy uvedené v čl. 2b písm. c) této směrnice;“

7. V článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.     Komise může zahájit řízení uvedené v odstavcích 2 až 5, pokud před uzavřením smlouvy dospěje k názoru, že při zadávacím řízení v oblasti působnosti směrnice 2004/17/ES nebo směrnice [o koncesích] nebo v souvislosti s čl. 27 písm. a) směrnice 2004/17/ES v případě zadavatelů, na které se uvedené ustanovení vztahuje, došlo k závažnému porušení práva Společenství v oblasti zadávání zakázek.“

HLAVA V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 46 Výkon přenesených pravomocí

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 21 odst. 3, čl. 23 odst. 2, čl. 25 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 52 odst. 2 je Komisi svěřeno na dobu neurčitou od [den vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3, čl. 21odst. 3, čl. 23 odst. 2, čl. 25 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 52 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto článku vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 47 Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a je použitelný, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 46 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotyčný akt zruší.

Článek 48 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS[35]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 49 Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2014. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 50 Přechodná ustanovení

Odkazy na čl. 1 odst. 3 písm. a) a b) směrnice 2004/17/ES a čl. 1 odst. 3 a 4 a hlavu III směrnice 2004/18/ES se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 51 Přezkum

Komise přezkoumá ekonomické dopady na vnitřní trh vyplývající z používání prahových hodnot stanovených v článku 5 a do 30. června 2016 o nich podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 52 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 53 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 BODU 5[36]

NACE Rev. 1 (1) || Kód CPV

SEKCE F || STAVEBNICTVÍ

Oddíl || Skupina || Třída || Popis || Poznámky

45 || || || Stavebnictví || Obsah tohoto oddílu: stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy. || 45000000

|| 45.1 || || Příprava staveniště || || 45100000

|| || 45.11 || Demolice, příprava území a zemní práce || Obsah této třídy: — demolice budov a jiných staveb, — úklid stavenišť, — zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod., — příprava nalezišť: — — ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce. Tato třída dále zahrnuje: — odvodňování stavenišť, — odvodňování zemědělských a lesních ploch. || 45110000

|| || 45.12 || Průzkumné vrtné práce || Obsah této třídy: — průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely. Tato třída nezahrnuje: — vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20, — studnařské práce, viz 45.25, — hloubení šachet, viz 45.25, — průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20. || 45120000

|| 45.2 || || Pozemní a inženýrské stavitelství || || 45200000

|| || 45.21 || Konstrukce a práce hrubé stavby pozemních a inženýrských staveb || Obsah této třídy: — výstavba budov všeho druhu, výstavba stavebně inženýrských staveb, — mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy, — dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení, — městské potrubní, kabelové a elektrické sítě, — související práce, — výroba a konstrukce montovaných betonových staveb na staveništi. Tato třída nezahrnuje: — vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20, — výstavbu kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23, — stavební instalace, viz 45.3, — dokončování budov, viz 45.4, — činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20, — řízení stavebních projektů, viz 74.20. || 45210000 S výjimkou: -45213316 45220000 45231000 45232000

|| || 45.22 || Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin || Obsah této třídy: — montáž střech, — pokládání střech, — izolace proti vodě a vlhkosti. || 45261000

|| || 45.23 || Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů || Obsah této třídy: — výstavba dálnic, silnic, ulic, jiných cest pro vozidla a pěší, — výstavba železnic, — výstavba letištních drah, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, — nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť. Tato třída nezahrnuje: — přípravné zemní práce, viz 45.11. || 45212212 a DA03 45230000 S výjimkou: -45231000 -45232000 -45234115

|| || 45.24 || Výstavba vodních děl || Obsah této třídy: — výstavba: — — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod., — přehrad a hrází, — bagrování pod vodou, — podzemní práce. || 45240000

|| || 45.25 || Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla || Obsah této třídy: — specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení, — výstavba základů včetně pilotování, — vrtání a výstavba studní, hloubení šachet, — montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby, — ohýbání oceli, — zednické a dlaždičské práce, — montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu, — výstavba komínů a průmyslových pecí. Tato třída nezahrnuje: — pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32. || 45250000 45262000

|| 45.3 || || Stavební montážní práce || || 45300000

|| || 45.31 || Elektroinstalace || Obsah této třídy: montáž v budovách a jiných stavbách: — elektrických rozvodů a zařízení, — telekomunikačních systémů, — elektrického vytápění, — rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy), — protipožárních hlásičů, — zabezpečovacích zařízení proti vloupání, — výtahů a eskalátorů, — hromosvodů apod. || 45213316 45310000 S výjimkou: -45316000

|| || 45.32 || Izolační práce || Obsah této třídy: — montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách. Tato třída nezahrnuje: — izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22. || 45320000

|| || 45.33 || Instalatérské práce || Obsah této třídy: — montáž v budovách a jiných stavbách: — — vodovodního a sanitárního zařízení, — plynového potrubí, — vytápěcího, ventilačního, chladicího nebo klimatizačního zařízení a vedení, — postřikovacích zařízení. Tato třída nezahrnuje: — montáž elektrického vytápění, viz 45.31. || 45330000

|| || 45.34 || Ostatní stavební montážní práce || Obsah této třídy: — montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy, — montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách. || 45234115 45316000 45340000

|| 45.4 || || Kompletační a dokončovací práce || || 45400000

|| || 45.41 || Omítkářské a štukatérské práce || Obsah této třídy: — omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech. || 45410000

|| || 45.42 || Truhlářské a zámečnické kompletační práce || Obsah této třídy: — montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů, — dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček. Tato třída nezahrnuje: — pokládku parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43. || 45420000

|| || 45.43 || Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin || Obsah této třídy: — lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách: — — keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček, — parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí, — včetně gumových a plastových podlahových krytin, — teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn, — tapet. || 45430000

|| || 45.44 || Sklenářské, malířské a natěračské práce || Obsah této třídy: — aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov, — natírání inženýrských staveb, — montáž skel a zrcadel atd. Tato třída nezahrnuje: — montáž oken, viz 45.42. || 45440000

|| || 45.45 || Ostatní dokončovací stavební práce || Obsah této třídy: — montáž soukromých bazénů, — čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobně, — ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené. Tato třída nezahrnuje: — čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70. || 45212212 a DA04 45450000

|| 45.5 || || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || || 45500000

|| || 45.50 || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || Tato třída nezahrnuje: — pronájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32. || 45500000

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1) ve znění nařízení Komise (EHS) č. 761/93 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1).

PŘÍLOHA II SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU UVEDENÝ V ČL. 40 ODST. 3

1. Směrnice 2009/33/ES[37].

PŘÍLOHA III ČINNOSTI VYKONÁVANÉ ZADAVATELI PODLE ČLÁNKU 4

Ustanovení této směrnice upravující koncese udělované zadavateli se vztahují na tyto činnosti:

1. Pokud jde o plyn a teplo:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla;

b)      dodávky plynu nebo tepla do takových sítí.

Dodávka plynu nebo tepla do sítí, které poskytují služby veřejnosti prostřednictvím zadavatele podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 a 3 se nepovažuje za činnost ve smyslu bodu 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

c)      výroba plynu nebo tepla dotčeným subjektem je nevyhnutelným důsledkem vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v tomto bodě nebo v bodech 2 až 4 této přílohy;

d)      dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

2. Pokud jde o elektřinu:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny;

b)      dodávky elektřiny do takových sítí.

Pro účely této směrnice zahrnuje dodávka elektřiny výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny.

Dodávka elektřiny do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele podle čl. 4 odst. 1 bodů 2 a 3, se nepovažuje za činnost ve smyslu bodu 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)      dotčený subjekt elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v tomto bodě nebo v bodech 1, 3 a 4 této přílohy,

b)      dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie tohoto subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

3. Pokud jde o vodu:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)      dodávky pitné vody do takových sítí.

Tato směrnice se vztahuje rovněž na koncese, které udělují nebo organizují subjekty provozující výše uvedenou činnost a které souvisejí s:

a)      projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními, nebo

b)      čištěním a úpravou odpadních vod.

Dodávka pitné vody do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 a odst. 2 se nepovažují za činnost ve smyslu prvního pododstavce, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)      dotčený subjekt pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v bodech 1 až 4 této přílohy;

b)      dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

4. Činnosti spojené s poskytováním nebo provozem sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Co se týká dopravních služeb, má se za to, že síť existuje tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb.

5. Činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem poskytování zařízení letišť a námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

6. Činnosti související s poskytováním:

a)      poštovních služeb za podmínek stanovených v písmenu c),

b)      jiných služeb než poštovních, pod podmínkou, že tyto služby jsou poskytovány subjektem poskytujícím rovněž poštovní služby ve smyslu druhého pododstavce písm. b), a jestliže pro služby spadající do druhého pododstavce písm. b) nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1 směrnice [nahrazující směrnici 2004/17/ES].

Pro účely této směrnice a aniž je dotčena směrnice 97/67/ES, se rozumí:

„poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na jejich hmotnost;

a)      „poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují služby spadající do oblasti všeobecných služeb i služby mimo oblast všeobecných služeb v souladu se směrnicí 97/67/ES;

b)      „jinými službami než poštovními službami“ služby poskytované v těchto oblastech:

1)      služby řízení doručovacích služeb (jak služby předcházející odeslání, tak následující po odeslání, včetně služeb „mailroom management“),

2)      služby s přidanou hodnotou spojené s elektronickou poštou a plně uskutečněné elektronickou cestou (včetně zabezpečeného přenosu zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres a přenosu doporučené elektronické pošty),

3)      služby týkající se poštovních zásilek nezahrnutých v písmenu a), jako je neadresná reklamní pošta,

4)      finanční služby vymezené v CPV pod referenčními čísly 66100000-1 až 66720000-3 a v čl. 8 odst. 5 písm. d) a zahrnující zejména poštovní převody peněz a převody z běžných poštovních účtů,

5)      filatelistické služby,

6)      logistické služby (služby spojující fyzické doručení a/nebo uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi).

7. Činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem:

a)      těžby ropy nebo zemního plynu,

b)      průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných pevných paliv.

PŘÍLOHA IV INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O KONCESI

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3. Mají-li žádosti obsahovat nabídky, elektronická nebo internetová adresa, na níž je možný bezplatný neomezený a plný přímý přístup k specifikacím a dalším podkladům.

4. Popis zakázky: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část. V případě potřeby popis opčních práv.

5. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV. Je-li koncese rozdělena na části, je tato informace poskytnuta pro každou část.

6. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě koncesí na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo plnění koncesí na služby; je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

7. Odhadovaná celková hodnota koncese (koncesí); je-li koncese rozdělena na části, je tato informace poskytnuta pro každou část spolu s podrobnou metodou výpočtu odhadované celkové hodnoty koncese v souladu s článkem 6.

8. Má-li být koncese rozdělena na části, údaj o možnosti podat nabídku týkající se jedné, více nebo všech částí; údaj o případném omezení počtu částí, jež mohou být zadány jednomu uchazeči.

9. Lhůta pro dodání nebo poskytnutí dodávek, stavebních prací nebo služeb a pokud možno doba platnosti koncese.

10. Podmínky účasti, včetně:

a)       v případ potřeby údaje, zda se jedná o koncesi vyhrazenou chráněným dílnám nebo zda je její plněno vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání,

b)      v případě potřeby údaje, zda je podle právních a správních předpisů poskytování služby vyhrazeno určité profesi, a odkazu na příslušné právní a správní předpisy,

c)       seznamu a stručného popisu kritérií pro výběr, minimální úrovně standardů, kterou lze požadovat, a údaje o požadovaných informacích (vlastní prohlášení, dokumentace).

11. Popis použitého zadávacího řízení, má-li se řízení uskutečnit ve fázích, počet zájemců přijatých do dané fáze nebo vyzvaných k předložení nabídek a objektivní kritéria, jež se použijí k výběru dotyčných zájemců.

a)      Lhůta pro podání žádostí.

b)      Adresa, na kterou musí být žádosti zaslány.

c)      Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být žádosti napsány.

12. Kritéria, která budou použita pro udělení koncese.

13. Datum odeslání oznámení.

14. Název a adresa orgánu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtě pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

15. V případě potřeby zvláštní podmínky, jež se vztahují na plnění koncese.

16. Adresa, na niž mají být žádosti nebo nabídky zaslány.

17. V případě jednostupňových řízení:

a)      lhůta pro doručení nabídek, pokud se liší od lhůty pro podání žádostí,

b)      doba, po kterou je uchazeč vázán svou nabídkou,

c)      datum, čas a místo otevírání nabídek,

d)      osoby, které jsou oprávněny k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

18. V případě potřeby informace o požadavcích a podmínkách spojených s používáním elektronických prostředků komunikace.

19. Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem a/nebo programem financovaným z fondů Evropské unie.

PŘÍLOHA V INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE

I             INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE ZVEŘEJNĚNÉM V SOULADU S ČL. 27 ODST. 1

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

4. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě koncesí na stavební práce nebo kód NUTS pro hlavní místo plnění koncesí na služby.

5. Popis zakázky: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část. V případě potřeby popis opčních práv.

6. Popis použitého zadávacího řízení, důvod v případě udělení koncese bez předchozího zveřejnění.

7. Kritéria uvedená v článku 39, která byla použita při udělení koncese nebo koncesí.

8. Datum vydání rozhodnutí o udělení koncese.

9. Počet obdržených nabídek pro každou udělenou koncesi, včetně:

a)      počtu nabídek obdržených od hospodářských subjektů, které jsou malými a středními podniky,

b)      počtu nabídek obdržených ze zahraničí,

c)      počtu nabídek obdržených elektronickými prostředky.

10. Pro každou udělenou koncesi název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného uchazeče (uchazečů) včetně

a)      informace, zda je úspěšný uchazeč malým nebo středním podnikem,

b)      informace, zda byla koncese udělena konsorciu.

11. Hodnota a hlavní finanční podmínky udělené koncese, včetně poplatků a cen.

12. V případě potřeby pro každou udělenou koncesi údaj o hodnotě a podílu koncese, jenž bude pravděpodobně zadán třetím osobou formou subdodávky.

13. Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem a/nebo programem financovaným z fondů Evropské unie.

14. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtě pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

15. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, která se týkají koncese (koncesí) inzerované (inzerovaných) v tomto oznámení.

16. Datum odeslání oznámení.

17. Podrobná metoda výpočtu odhadované celkové hodnoty koncese v souladu s článkem 6.

18. Další důležité informace.

II.          INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE ZVEŘEJNĚNÉM V SOULADU S ČL. 27 ODST. 2

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Popis zakázky: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb. Je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část. V případě potřeby popis opčních práv.

3. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

4. Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

5. Datum vydání rozhodnutí o udělení koncese.

6. Pro každou udělenou koncesi název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa hospodářských subjektů, jimž byla koncese udělena.

7. Hodnota a hlavní finanční podmínky udělené koncese, včetně poplatků a cen.

8. Podrobná metoda výpočtu odhadované celkové hodnoty koncese v souladu s článkem 6.

PŘÍLOHA VI INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O UDĚLENÍ KONCESE NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (ČL. 27 ODST. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

3. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; je-li koncese rozdělena na části, je tato informace poskytnuta pro každou část.

4. Přinejmenším souhrnný údaj o povaze a množství poskytnutých služeb a případně stavebních prací a dodávek.

5. Počet obdržených nabídek.

6. Hodnota a hlavní finanční podmínky udělené koncese, včetně poplatků a cen.

7. Název a adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného hospodářského subjektu nebo subjektů.

8. Další důležité informace.

PŘÍLOHA VII INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ KONCESE BĚHEM JEJÍ DOBY PLATNOSTI PODLE ČLÁNKU 42

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

3. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě veřejných koncesí na stavební práce nebo koncesí na stavební práce či kód NUTS pro hlavní místo plnění koncesí na služby.

4. Popis koncese před změnou a po ní: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství nebo hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

5. Případná změna finančních podmínek koncese, včetně zvýšení ceny nebo poplatků v důsledku změny.

6. Popis okolností, jež vedly k nutné změně.

7. Datum vydání rozhodnutí o udělení koncese.

8. V případě potřeby jméno, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa nového hospodářského subjektu nebo subjektů.

9. Informace o tom, zda koncese souvisí s projektem a/nebo programem financovaným z fondů Evropské unie.

10. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtě pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, u kterého mohou být tyto informace získány.

11. Datum (data) a odkaz (odkazy) na předchozí zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, která se týkají koncese (koncesí) podle tohoto oznámení.

12. Datum odeslání oznámení.

13. Další důležité informace.

PŘÍLOHA VIII DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

Pro účely této směrnice se:

1.           „technickými specifikacemi“ rozumí:

a)      v případě veřejných koncesí na stavební práce nebo koncesí na stavební práce veškeré technické požadavky obsažené zejména v koncesní dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, aby byl splněn účel užívání zamýšlený veřejným zadavatelem nebo zadavatelem. Tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění kvality, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití a výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu stavby; tyto vlastnosti zahrnují rovněž pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je veřejný zadavatel nebo zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí;

b)      v případě koncesí na služby specifikace v dokumentu, které definují požadované vlastnosti výrobku nebo služby, například úroveň kvality, úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu výrobku, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu dodávky nebo služby a postupů posuzování shody;

2.           „normou“ rozumí technická specifikace schválená uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která patří do jedné z těchto kategorií:

a)      mezinárodní norma: norma schválená mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

b)      evropská norma: norma schválená evropskou normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti,

c)      vnitrostátní norma: norma schválená vnitrostátní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

3.           „evropským technickým schválením“ rozumí příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce prostřednictvím vlastních parametrů výrobku a vymezených podmínek pro použití a využití. Evropské technické schválení vydává schvalovací subjekt určený pro tento účel členským státem;

4.           „obecnými technickými specifikacemi“ rozumí technické specifikace vypracované postupem uznávaným členskými státy a zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie;

5.           „technickými referencemi“ rozumí výstup vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není evropskou normou.

PŘÍLOHA IX HLAVNÍ POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

1. Zveřejňování oznámení

Oznámení uvedená v článcích 26 a 27 musí být veřejnými zadavateli nebo zadavateli zaslána Úřadu pro publikace Evropské unie a zveřejněna v souladu s těmito pravidly:

Oznámení uvedená v článcích 26 a 27 zveřejňuje Úřad pro publikace Evropské unie.

Úřad pro publikace Evropské unie vydá veřejnému zadavateli nebo zadavateli potvrzení uvedené v čl. 28 odst. 5.

2. Zveřejnění doplňujících nebo dodatečných informací

Veřejní zadavatelé a zadavatelé zveřejní specifikace a doplňující dokumenty v plném znění na internetu.

3. Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky

Formát a postupy pro zasílání oznámení elektronickými prostředky stanovené Komisí jsou přístupné na internetové adrese „http://simap.europa.eu“.

PŘÍLOHA X SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 17

Kód CPV || Popis

7511000-4 a od 85000000-9 do 85323000-9 (kromě 85321000-5 a 85322000-2) || Zdravotní a sociální péče

75121000-0, 75122000-7, 75124000-1 || Administrativa výchovných zařízení, služeb zdravotní péče a kulturních služeb

75300000-9 || Povinné sociální zabezpečení

75310000-2, 75311000-9, 75312000-6, 75313000-3, 75313100-4, 75314000-0, 75320000-5, 75330000-8, 75340000-1 || Poskytování dávek

98000000-3 || Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům

98120000-0 || Služby poskytované odbory

98131000-0 || Služby náboženských organizací

PŘÍLOHA XI SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EVROPSKÉ UNIE UVEDENÝ V ČL. 4 ODST. 3 PÍSM. b)

Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění a udělení práv bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu této směrnice. Níže jsou uvedeny postupy zajišťující náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě jiných právních aktů Evropské unie, jež nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu této směrnice:

(a) udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy uvedenými v článku 4 směrnice 98/30/ES;

(b) povolení nebo výběrové řízení na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 96/92/ES;

(c) udělení oprávnění v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES v souvislosti s poštovními službami, které nejsou nebo nesmí být vyhrazeny;

(d) řízení o udělení povolení k provádění činnosti zahrnující dobývání uhlovodíků v souladu se směrnicí 94/22/ES;

(e) smlouvy o veřejných službách ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007, které byly uzavřeny na základě nabídkového řízení podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

PŘÍLOHA XII POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ZAŘÍZENÍ PRO ELEKTRONICKÝ PŘÍJEM NABÍDEK A ŽÁDOSTÍ

1. Zařízení pro elektronický příjem nabídek a žádostí musí technickými prostředky a vhodnými postupy zaručovat přinejmenším, aby:

a)       bylo možné přesně určit datum a čas doručení nabídek a žádostí;

b)      bylo možné přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

c)       bylo možné v případě porušení tohoto zákazu přístupu přiměřeně zajistit, že porušení bude spolehlivě zjistitelné;

d)      datum otevření doručených údajů mohly stanovit nebo změnit pouze oprávněné osoby;

e)       v jednotlivých fázích koncesního řízení byl přístup ke všem předloženým údajům, resp. jejich části, možný pouze tehdy, jednají-li oprávněné osoby současně;

f)       současné jednání oprávněných osob umožňovalo přístup k předaným údajům až od stanoveného data;

g)       údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávaly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat, a

h)       ověřování nabídek splňovalo požadavky stanovené v této příloze.

PŘÍLOHA XIII INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ PŘEDBĚŽNÝCH INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE KONCESÍ NA SOCIÁLNÍ A JINÉ ZVLÁŠTNÍ SLUŽBY (podle čl. 26 odst. 3)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa veřejného zadavatele nebo zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. V případě potřeby elektronická nebo internetová adresa, na níž lze získat specifikace a podklady.

3. Druh veřejného zadavatele nebo zadavatele a hlavní vykonávaná činnost.

4. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV; je-li koncese rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část.

5. Kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění koncese na služby.

6. Popis služeb a případně doprovodných stavebních prací a dodávek, na něž má být koncese udělena.

7. Odhadovaná celková hodnota koncese (koncesí); je-li koncese rozdělena na části, je tato informace poskytnuta pro každou část.

8. Podmínky pro účast.

9. V případě potřeby časová lhůta pro kontaktování veřejného zadavatele nebo zadavatele s cílem účastnit se řízení.

10. V případě potřeby stručný popis hlavních rysů zadávacího řízení, které bude použito.

11. Další důležité informace.

[1]               KOM(2010) 608 v konečném znění, bod 1.4, návrh č. 17.

[2]               Úř. věst. C , , s. .

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[5]               Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

[7]               Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.

[8]               Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

[9]               Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[11]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[12]             Úř. věst. L 395, 30.12.1989. s. 33.

[13]             Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14.

[14]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[15]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[16]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[17]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.

[18]             Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3.

[19]             Úř. věst. L 315, 3.12.2007.

[20]             Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28).

[21]             Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.

[22]             Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.

[23]             Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

[25]             Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36.

[26]             Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66.

[27]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

[28]             Úř. věst. L 395, 30.12. 1989, s. 33.

[29]             Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[30]             Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42.

[31]             Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54.

[32]             Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

[33]             Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

[34]             Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77.

[35]             Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15.

[36]             V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.

[37]             Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.