52011DC0417

OBSAH

1........... Úvod.............................................................................................................................. 2

2........... Cíle reformy................................................................................................................... 3

2.1........ Více ryb pro udržitelný rybolov....................................................................................... 3

2.2........ Budoucnost odvětví rybolovu a akvakultury a zaměstnanost............................................. 5

2.3........ Prosperita pobřežních komunit........................................................................................ 6

2.4........ Uspokojování skutečných potřeb informovaných spotřebitelů........................................... 6

2.5........ Lepší řízení prostřednictvím regionalizace......................................................................... 7

2.6........ Promyšlenější financování................................................................................................ 8

2.7........ Mezinárodní plánování zásad SRP................................................................................... 8

1. Úvod

Zelená kniha o reformě společné rybářské politiky[1] (SRP) došla k závěru, že tato politika neplní své hlavní cíle: rybí populace jsou loveny nadměrně, hospodářská situace některých složek loďstva je i přes vysokou podporu nestabilní, pracovní místa v odvětví rybolovu nejsou atraktivní a situace mnoha pobřežních komunit závislých na rybolovu je svízelná. Výsledek rozsáhlé konzultace, která následovala po zveřejnění zelené knihy, tuto analýzu[2] potvrdil.

V této souvislosti Komise navrhuje ambiciózní reformu uvedené politiky. Účelem reformy je do budoucna zlepšit podmínky pro ryby a rybolov, jakož i pro mořské prostředí, na kterém závisí. Společná rybářská politika má obrovský potenciál pro realizaci udržitelného rybolovu, který respektuje ekosystém a zároveň evropským občanům poskytuje vysoce kvalitní zdravé rybí produkty, přináší prosperitu obyvatelům pobřežních oblastí, ziskovost v odvětví produkce a zpracování ryb a atraktivní a bezpečnější pracovní místa.

Reforma přispěje k naplňování strategie Evropa 2020[3], jelikož je východiskem k dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění, větší soudržnosti v pobřežních regionech a vysoké hospodářské výkonnosti odvětví. Svým záměrem, kterým je zajistit, aby živé mořské zdroje byly využívány udržitelným způsobem, je reforma rovněž klíčovou součástí stěžejní[4] iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“.

Udržitelnost je základem navrhované reformy. Udržitelný rybolov znamená, že se rybolov provádí na úrovni, která neohrožuje reprodukci populací a přináší dlouhodobě vysoké výnosy. To vyžaduje řízení objemu ryb, které jsou v rámci rybolovu z moře odebrány. Komise navrhuje stanovit povinnost, aby do roku 2015 byly rybí populace využívány na udržitelné úrovni, která poskytuje „maximální udržitelný výnos“. Komise rovněž navrhuje, aby se do roku 2016 upustilo od praxe házení nechtěných ryb zpět do moře. Takové výměty představují nepřijatelné plýtvání zdroji.

Z nejpřesnějších odhadů[5] vyplývá, že by se velikost populací – pokud by byly využity na úrovni maximálního udržitelného výnosu – zvýšila přibližně o 70 %. Celkové úlovky by se zvýšily zhruba o 17 %, zisková rozpětí by mohla být vynásobena faktorem tři, návratnost investic by byla šestkrát vyšší a hrubá přidaná hodnota by v odvětví rybolovu vzrostla o téměř 90 %.

Udržitelný rybolov by odvětví rybolovu osvobodil ze závislosti na podpoře z veřejných zdrojů. Bylo by rovněž snazší dosáhnout stabilních cen za transparentních podmínek, což by přineslo jednoznačné výhody pro spotřebitele. Silné, efektivní a hospodářsky životaschopné odvětví fungující za tržních podmínek by hrálo významnější aktivní úlohu při řízení rybích populací. Také by pomohlo snížit nadměrnou kapacitu loďstev, která je v současnosti jednou z hlavních příčin nadměrného rybolovu.

Udržitelnost rybolovu je zásadní pro budoucnost pobřežních komunit, které budou v některých případech potřebovat zvláštní opatření, jež jim pomohou řídit jejich malá pobřežní loďstva. Komise navrhuje, aby se společná rybářská politika nadále koncipovala jako součást širšího námořního hospodářství. Politiky týkající se moře a pobřežních oblastí EU tím budou soudržnější a lépe přispějí v pomoci pobřežním regionům při diverzifikaci zdrojů příjmů, aby zajistily vyšší kvalitu života pro obyvatele těchto oblastí.

Ryby představují zdrojovou základnu odvětví rybolovu. Jsou rovněž zdrojem zdravých bílkovin pro lidskou spotřebu. Zajištění udržitelného rybolovu a akvakultury v pobřežních a venkovských oblastech je v zájmu společnosti jako celku a napomůže k uspokojení rostoucí poptávky spotřebitelů po jakostních rybách a plodech moře.

Reformní balíček SRP tvoří tyto složky:

· legislativní návrh základního nařízení (kterým se nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 2371/2002),

· legislativní návrh tržní politiky (kterým se nahrazuje nařízení Rady (ES) č. 104/2000),

· sdělení o vnějším rozměru SRP,

· zprávu o nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, pokud jde o kapitoly Zachování a udržitelnost a Úprava rybolovné kapacity, a o čl. 17 odst. 2 týkajícím se omezení přístupu loďstva do 12 námořních mil.

V rámci víceletého finančního rámce a finančních výhledů předloží Komise legislativní návrh o budoucím finančním nástroji na podporu SRP pro období 2014–2020, který by měl být přijat v druhé polovině roku 2011.

2. Cíle reformy 2.1. Více ryb pro udržitelný rybolov

Populace ryb by se měly zvýšit na zdravé úrovně a měly by být udržovány ve zdravých podmínkách. Měly by být využívány na úrovni maximálního udržitelného výnosu. Tuto úroveň je možno definovat jako nejvyšší úlovek, který lze bezpečně rok po roce odebírat a při němž se velikost populace ryb udržuje na úrovni maximální produktivity. Tento cíl je stanoven v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu a na světovém summitu o udržitelném rozvoji roku 2002 byl přijat jako cíl, kterého by se mělo ve světě dosáhnout do roku 2015. Tento cíl by rovněž umožnil, aby reformovaná společná rybářská politika více přispěla k dosažení dobrého environmentálního stavu mořského prostředí v souladu s ustanoveními rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[6]. Cíl dosažení maximálního udržitelného výnosu do roku 2015 je nyní jasně zakotven v navrhovaném základním nařízení.

Výměty ryb jsou nadále nepřijatelné. Výměty působí odvětví nepříznivou image, mají škodlivé dopady na udržitelné využívání populací, mořské ekosystémy i finanční životaschopnost rybolovu a mohou ovlivnit kvalitu vědeckých doporučení. Odstranění výmětů musí být součástí cílů reformované SRP. V navrhovaném základním nařízení se pro odvětví zavádí povinnost vykládky úlovků regulovaných druhů. Tato povinnost vstoupí v platnost podle skupin druhů v rámci ambiciózní, ale realistické lhůty, a bude doplněna doprovodnými opatřeními. Povinnost vykládky by se neměla vztahovat na druhy s očekávanou vysokou mírou přežití při vhození zpět do vody po ulovení.

Víceleté plány řízení zůstávají nástrojem k uskutečnění dlouhodobého politického závazku k udržitelnému využívání zdrojů. Tyto plány nahradí stávající přístup vycházející pouze z jedné populace a do plánů řízení pro více populací zahrnou převážnou většinu populací. Členské státy ve Středozemí musí vypracovat vnitrostátní plány řízení pro rybolov prováděný ve svých teritoriálních vodách. Tím by se měl umožnit vznik plánů EU pro rybolov ve Středomoří, který má mezinárodní rozměr. EU by měla usilovat o podobné dlouhodobé závazky ze strany partnerů mimo EU.

Řízení rybolovu musí být založeno na spolehlivých vědeckých stanoviscích a musí se řídit ekosystémem a principem předběžné opatrnosti. Komise si bude i nadále žádat stanoviska vědeckých poradních orgánů v souladu se zaručenými normami kvality. Aby se zefektivnila a maximalizovala synergie v poradním procesu, bude odstraněno překrývání práce různých vědeckých poradních orgánů.

Partnerství mezi vědou a odvětvím mohou zlepšit kvalitu a dostupnost údajů a znalostí. Mohou rovněž podpořit vzájemné společné porozumění mezi hospodářskými subjekty a vědeckými pracovníky, aniž by se omezovala jejich nezávislost. Taková partnerství by proto měla být podporována.

Úplné a spolehlivé údaje jsou zásadní pro tvorbu politiky, a to jak v přípravné a prováděcí, tak i v donucovací fázi politiky[7]. Reformovaná politika stanoví jasné obnovené závazky pro členské státy, pokud jde o sběr a dostupnost údajů. Komise plánuje vznik integrovaného evropského informačního systému pro řízení rybolovu. Systém bude účinně reagovat na potřeby uživatelů, zlepšovat kvalitu údajů a umožní moderní řízení rybolovu. Zjednoduší pravidla a případně povinnosti týkající se podávání zpráv a sníží náklady. Členské státy budou muset přijmout a koordinovat vnitrostátní sběr údajů o rybolovu a vědecko-výzkumné a inovační programy, aby optimálně využily rámcové programy EU pro výzkum.

2.2. Budoucnost odvětví rybolovu a akvakultury a zaměstnanost

SRP musí vytvořit podmínky pro silné, životaschopné a konkurenceschopné odvětví, které nabízí atraktivní pracovní místa. Odvětví rybolovu a akvakultury musí fungovat efektivně a být finančně silné, aniž by potřebovalo podporu z veřejných prostředků.

Přechodem na převoditelné licence k rybolovu, které odvětví umožní dosáhnout efektivity v podmínkách právní jistoty, zavádí navrhované základní nařízení tržně orientovaný mechanismus pro silné a ziskové odvětví rybolovu. Systémy převoditelných licencí mohou snížit rybolovnou kapacitu a zvýšit ekonomickou životaschopnost za nulové náklady pro daňové poplatníky, jak vyplynulo ze zkušeností z některých členských států i ze třetích zemí. Podle návrhu Komise by tyto licence byly převoditelné, ale pouze v rámci jednoho členského státu. Členské státy mohou definovat kritéria slučitelná s právními předpisy EU, kterými vytvoří skutečný hospodářský vztah mezi rybolovnými operacemi plavidla a obyvatelstvem, jež je závislé na rybolovu a souvisejících odvětvích. Členské státy mohou upravit režim převoditelných licencí k rybolovu tak, aby zajistily úzkou vazbu mezi nimi a rybářskými komunitami (např. omezením převoditelnosti v rámci složek loďstva) a zabránily spekulacím. Specifické rysy malých pobřežních loďstev, jejich zvláštní vazba s pobřežními komunitami a zranitelnost některých těchto malých nebo středních podniků opravňují omezení povinného uplatnění převoditelných licencí k rybolovu na větší plavidla. Členské státy mohou z tohoto režimu vyloučit plavidla kratší než 12 metrů, s výjimkou plavidel využívajících vlečné zařízení.

Nadměrná kapacita loďstev je i nadále jednou z hlavních překážek pro dosažení udržitelného rybolovu. Nový režim, ve kterém by snižování loďstva probíhalo pomocí převoditelných licencí k rybolovu na základě potřeb odvětví, nebude vyžadovat financování z veřejných zdrojů a odstraní faktor, který vedl k nadměrné kapacitě. Některé hospodářské subjekty dostanou pobídku k tomu, aby své licence zmnožily, zatímco jiné hospodářské subjekty se mohou rozhodnout z odvětví odejít. Předpokládá se, že se příjmy v rámci tohoto režimu zvýší do roku 2022 o více než 20 % a mzdy posádek vzrostou v rozmezí od 50 % do 100 % a více. Takto provedená restrukturalizace odvětví rybolovu také zlepší výkonnost zpracovatelského odvětví, výrazně se zvýší hrubá přidaná hodnota a vytvoří se více pracovních příležitostí[8]. Účelem reformy je také posílit budoucí rozvoj odvětví rybolovu a snížit ztráty pracovních míst. Výsledkem reformy bude restrukturalizované odvětví rybolovu a k ošetření rozměru zaměstnanosti této restrukturalizace budou zapotřebí určitá opatření. Za tímto účelem bude nejvyšší důležitost přikládána zapojení sociálních partnerů na všech úrovních.

Převoditelné licence k rybolovu rovněž nabízejí sociální řešení pro subjekty, které chtějí z odvětví odejít, protože budou moci svá práva prodat za tržní hodnotu.

Atraktivita pracovních míst a důstojné pracovní podmínky jsou naléhavá témata pro loďstva jako celek a zvláště důležitá jsou pro velký počet malých pobřežních loďstev. Spolu s rozvojem sociálního dialogu na všech úrovních je obnovení ziskovosti odvětví rybolovu účinným způsobem, jak zvýšit bezpečnost rybářských plavidel a zajistit lepší pracovní místa[9], jakož i zatraktivnit rybolov a učinit z něj bezpečné živobytí. Reformovaná SRP musí přispět k modernizaci pracovních podmínek na palubě plavidel a zajistit, aby byly splněny moderní zdravotní a bezpečnostní normy. Komise a Rada vyzvaly členské státy k ratifikaci úmluvy MOP o práci v odvětví rybolovu z roku 2007. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise aktivně zapojí do práce se sociálními partnery.

Podpora udržitelného rozvoje akvakultury je zásadní pro uspokojení rostoucí celosvětové poptávky po rybách a produktech rybolovu. Akvakultura EU zahrnuje rozmanité činnosti od extenzivního, tradičního pobřežního a rybničního hospodářství až po technologicky vyspělé zindustrializované činnosti, zejména marikulturu. Akvakultura je také důležitou hospodářskou činností, která je základem udržitelného hospodářského růstu ve venkovských a pobřežních komunitách, a činnosti prováděné v jejím rámci mohou přispět k zachování a ochraně environmentálních rysů, jako např. extenzivní akvakultury v mokřinách.

Udržitelnost akvakultury, jakož i kvalita a bezpečnost jejích produktů, jsou klíčové faktory, z nichž má vycházet potenciál odvětví a zlepšení jeho konkurenceschopnosti[10]. EU musí podporovat udržitelnou, konkurenceschopnou a rozmanitou akvakulturu, podporovanou nejpokročilejším výzkumem a technologií, a odstranit problémy přístupu a administrativní překážky.

Vzhledem k tomu, že strategické volby na vnitrostátní úrovni mohou ovlivnit vývoj v sousedních členských státech, je v této oblasti patrný rozměr EU. Reforma bude vyžadovat, aby členské státy připravily na základě souboru strategických pokynů EU vnitrostátní strategické plány, jejichž účelem je vytvořit příznivé podmínky pro podporu této hospodářské činnosti a zlepšení její konkurenceschopnosti, podpořit její udržitelný rozvoj i inovace a pobídnout k diverzifikaci. Otevřené metody koordinace umožní, aby výměna informací a osvědčených postupů mezi členskými státy učinila další pokrok (např. přístup k vodám a pozemním plochám, udělování licencí).

2.3. Prosperita pobřežních komunit

Komise se zavázala aktivně pracovat na podpoře růstu a zaměstnanosti v pobřežních komunitách závislých na rybolovu a akvakultuře. Odvětví rybolovu hraje často v pobřežních oblastech kontinentální EU a v jejích nejvzdálenějších regionech zásadní úlohu.

Sociální a hospodářský význam malých pobřežních loďstev a akvakultury v některých regionech vyžaduje pro tato loďstva zvláštní opatření. Opatření by měla podporovat zelený, inteligentní růst podporující začlenění a měla by přispět k udržitelnému rybolovu a akvakultuře s malým dopadem na životní prostředí, inovaci, diverzifikaci příjmů, reorganizaci, zlepšení vědeckých poznatků a kultuře dodržování pravidel.

2.4. Uspokojování skutečných potřeb informovaných spotřebitelů

V rámci uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh se musí více zohledňovat zájmy spotřebitelů a posílit jejich důvěra v tyto produkty. Návrh počítá se zveřejňováním více informací o vlastnostech produktů a produkce pro spotřebitele a tam, kde je potřeba, může usnadnit nepovinné označování týkající se např. produkčních postupů nebo prohlášení o environmentálních dopadech.

Organizace producentů budou mít pro úspěšnější plánování své produkce k dispozici roční plány, které sladí udržitelné provozování rybolovných činností s nabídkou přesněji přizpůsobenou poptávce z hlediska množství i jakosti. To pomůže splnit specifické požadavky a zlepšit jakost produktů. Zlepšené shromažďování informací a jejich intenzivnější šíření prostřednictvím průzkumů trhu umožní lépe porozumět trhům s produkty rybolovu a akvakultury a požadavkům spotřebitele.

2.5. Lepší řízení prostřednictvím regionalizace

Centralizovaný přístup „shora dolů“ znesnadňuje přizpůsobení SRP zvláštnostem jednotlivých mořských oblastí v EU. Členské státy a zúčastněné strany ponesou větší odpovědnost za řízení zdrojů v rámci rybolovu, jakož i za soudržnost tohoto řízení s dalšími opatřeními v každé mořské oblasti.

Komise navrhuje ambiciózní program, pokud jde o regionalizaci a zjednodušení. Právní předpisy EU v oblasti rybolovu přijaté na ústřední úrovni by se měly zaměřit na cíle, společné minimální normy a výsledky i časové rámce pro plnění. Zatímco klíčová rozhodnutí budou i nadále přijímána na úrovni EU, členské státy budou moci pod dohledem Komise a v plném souladu s právními předpisy EU rozhodovat o ostatních opatřeních týkajících se řízení rybolovu.

K zajištění účinného řízení by členské státy mohly přijímat například technická opatření pro zachování zdrojů a opatření proti výmětům v kombinaci podle své volby. Jednotlivě by pak prováděly tato opatření ve svých vnitrostátních právních předpisech. Regionalizace by byla přítomna na všech úrovních a zahrnovala by větší míru sebeřízení v odvětví rybolovu prostřednictvím většího zapojení rybářů do politik a přijetí z jejich strany, což by přispělo k lepšímu dodržování předpisů. Komise navrhuje posílit roli rybářských organizací a poskytnout jim při plánování i provádění další příležitosti k udržitelnému využívání zdrojů. Efektivní organizace producentů se budou aktivně podílet na plánování rybolovných činností svých členů a stabilizaci trhů, řízení svých kvót, intenzity rybolovu a loďstev tím, že zoptimalizují čerpání svých kvót a ukončí výměty prostřednictvím výměny a leasingu kvót a nakládání s nechtěnými úlovky.

Komise na základě stávajících zkušeností zamýšlí v rámci modelu regionalizace zachovat a rozšířit úlohu poradních sborů při poskytování poradenství v oblasti politiky zachování zdrojů. Poradní sbory by mohly podobně rozšířit své aktivity do dalších oblastí správy moří, které ovlivňují rybolovné činnosti. Vzhledem ke zvláštnostem Černého moře, což je uzavřená mořská oblast, kterou sdílí čtyři státy, jež nejsou členy Unie, navrhuje Komise zřídit Poradní sbor pro Černé moře. Tento subjekt by Komisi mohl poskytovat poradenství v otázkách politiky pro zachování zdrojů, výzkumu, sběru dat a inovací a podporovat spolupráci mezi Rumunskem, Bulharskem a jejich černomořskými sousedy. Mohl by hrát zásadní roli při podpoře regionálního modelu spolupráce přizpůsobeného specifikám Černého moře.

Zvláštní povaha odvětví akvakultury si žádá zřízení speciálního subjektu určeného ke konzultacím zúčastněných stran a k poradenství ohledně definovaných prvků politik, které by mohly mít na akvakulturu vliv. Za tímto účelem navrhuje Komise zřízení nového Poradního sboru pro akvakulturu.

V případě záležitostí, jež nejsou zahrnuty do agendy poradních sborů, chce Komise zajistit co nejširší zapojení všech zúčastněných stran nákladově efektivním způsobem. Bude rovněž vyvinut flexibilní racionalizovaný mechanismus, jehož účelem bude poskytovat Komisi poradenství a odborné posudky.

Úspěch navrhované reformy SRP závisí do velké míry na výsledné kombinaci dodržování požadavků ze strany hospodářských subjektů a účinného prosazování práva veřejnoprávními orgány. Návrhy reformy vycházejí z nového nařízení o kontrole a nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu[11]. Návrh základního nařízení kromě toho zavádí zásadu podmíněnosti, podle níž je dostupnost určitých finančních nebo jiných zdrojů pro členské státy nebo jednotlivé hospodářské subjekty vázána na dodržování pravidel SRP.

2.6. Promyšlenější financování

Finanční podpora EU, zahrnující celou škálu činností od primární produkce po zpracování a uvádění na trh, by měla být do budoucna přísně zaměřena na dosažení cílů reformované SRP. Financování tohoto odvětví z veřejných zdrojů bude důkladně reformováno a zjednodušeno tak, aby odráželo cíle navrhované nové SRP. Bude plně v souladu s cíli strategie Evropa 2020. Komise rovněž navrhuje modernizovat intervenční režim v rámci společné organizace trhu. Tento režim již neodráží měnící se rovnováhu v oblasti nabídky a poptávky. Vydávání veřejných prostředků za ničení ryb je již nadále neobhajitelné. Současný režim bude nahrazen zjednodušeným mechanismem skladování, aby se podpořila minimální úroveň stability trhu.

2.7. Mezinárodní plánování zásad SRP

Vnější opatření EU musí být v souladu se zásadami a cíli SRP, konkrétně se zásadou udržitelnosti a potřebou chránit mořské ekosystémy. Přijímání opatření se bude řídit vývojem a používáním nejlepších dostupných vědeckých poznatků a bude spočívat na silnější spolupráci, aby bylo zajištěno lepší dodržování pravidel. Komise předložila nové směry pro vnější rozměr reformované SRP v samostatném sdělení.

EU bude hrát významnější úlohu v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, aby se posílila jejich pozice. Bude tak za stejným účelem činit i v mnohostranných orgánech, jako je OSN nebo Organizace pro výživu a zemědělství. EU bude také podporovat udržitelné řízení zdrojů prostřednictvím posíleného dialogu s klíčovými partnery a další spolupráce s třetími zeměmi. Zintenzívní rovněž opatření týkající se zejména boje proti nezákonným, nehlášeným a neregulovaným činnostem a snížení kapacity loďstva.

Dohody o udržitelném rybolovu se zeměmi mimo EU musí být přeorientovány směrem k dosažení udržitelnějšího řízení rybolovných zdrojů prostřednictvím doložky o transparentnosti, jež zajistí, že plavidla EU budou lovit pouze ty ryby, které partnerská země nemůže nebo nechce sama lovit. Dohody se musí více zaměřit na vědu, sledování, kontrolu a dohled. Všechny budoucí dohody by měly obsahovat doložku o ochraně lidských práv.

EU bude nadále podporovat a uplatňovat cíle SRP u tzv. severských dohod, které stanoví sdílené řízení zdrojů mezi EU a třetími zeměmi, s nimiž EU sdílí populace ve vodách Severního Atlantiku, Severního ledového oceánu, Baltského moře a Severního moře.

Shrnutí nových opatření navrhovaných v rámci balíčku reforem SRP

Zachování a udržitelnost || Maximální udržitelný výnos jako cíl pro zachování zdrojů se lhůtou (2015)

|| Odstranění výmětů prostřednictvím povinnosti vykládky a nezbytná pravidla řízení se lhůtou pro zavedení

|| Víceleté plány zaměřené na hlavní cíle, další cíle, meze a časové rámce založené na ekosystémovém přístupu k řízení rybolovu

|| Zmocnění členských států k přijetí opatření v rámci právních předpisů EU v oblasti víceletých plánů a technických opatření pro zachování zdrojů

|| Zrychlené postupy pro přijetí opatření v oblasti rybolovu nezbytných v rámci řízení z hlediska ochrany životního prostředí (Natura 2000)

Údaje a věda || Povinnost členských států shromažďovat a poskytovat údaje a připravovat (regionální) víceleté programy shromažďování údajů

|| Vnitrostátní výzkumné programy v oblasti rybolovu s regionální koordinací mezi členskými státy

|| Zaměření práce VTHVR na podstatné záležitosti

Přístup ke zdrojům a kapacita loďstva || Převoditelné licence k rybolovu povinné pro velká loďstva – s přenosností na vnitrostátní úrovni

|| Odklon od dotací vázaných na loďstvo

Akvakultura || Vnitrostátní strategické plány na období 2014–2020 na podporu akvakultury

|| Zřízení nového Poradního sboru pro akvakulturu

Tržní politika || Zplnomocnění organizací producentů a mezioborových organizací ke zvýšení jejich úlohy a odpovědnosti při plánování produkce a uvádění produktů na trh s důrazem na udržitelné řízení rybolovných zdrojů a snížení negativních vlivů činností v odvětví akvakultury

|| Změna intervenčního režimu zřízením jediného intervenčního mechanismu pro skladování

|| Stanovení intervenčních cen na decentralizované a odpovídající úrovni

|| Posílení informovanosti spotřebitelů a přezkum obchodních norem

Řízení || Rozšíření úlohy poradních sborů při provádění SRP na regionální úrovni

|| Nový přístup k zapojení zúčastněných stran u horizontálních otázek, na něž se nevztahuje agenda poradních sborů

Finanční nástroj || Plná harmonizace se Strategií Evropa 2020

|| Ustanovení o podmíněnosti, pokud jde o soulad s pravidly – použitelné pro členské státy i pro jednotlivé hospodářské subjekty

Vnější rozměr || Regionální organizace pro řízení rybolovu – větší zapojení EU v regionálních organizacích pro řízení rybolovu k posílení vědy, kontroly a dodržování předpisů na těchto fórech s cílem zlepšit jejich výkonnost

|| Mnohostranné – společné akce s nejdůležitějšími partnery EU zaměřené na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a snížení nadměrné kapacity

|| Lepší soudržnost mezi politikami EU v oblasti rybolovu, rozvoje, obchodu a životního prostředí

|| Udržitelné dohody v oblasti rybolovu – lepší vědecká základna a jasné stanovení přebytečných zdrojů v partnerských zemích s cílem zajistit, aby loďstvo EU uplatňovalo v těchto zemích udržitelné rybolovné praktiky. Větší finanční příspěvek z odvětví a vytvoření vysoce kvalitního rámce řízení. Všechny budoucí dohody by měly obsahovat doložku o ochraně lidských práv.

[1]               KOM(2009) 163 v závěrečném znění ze dne 22. dubna 2009.

[2]               Viz rovněž SEK(2010) 428 v konečném znění ze dne 16. dubna 2010 – Shrnutí konzultací ohledně reformy společné rybářské politiky.

[3]               Sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM (2010) 2020 ze dne 3. března 2010) stanoví strategii, jež má EU pomoci, aby vyšla z krize posílená, a přeměnit ji v inteligentní, udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti. Evropa 2020 stanoví vizi evropského sociálně tržního hospodářství pro 21. století.

[4]               Sdělení Komise „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ KOM(2011) 21 ze dne 26. ledna 2011.

[5]               Pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení dopadů provázející Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice (kterým se ruší nařízení (ES) č. 2371/2002).

[6]               Podle definice směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí).

[7]               ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVA č. 7/2007 o systémech kontroly, inspekce a sankcí týkajících se pravidel pro zachování rybolovných zdrojů Společenství, spolu s odpověďmi Komise.

[8]               Pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení dopadů provázející Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice (kterým se ruší nařízení (ES) č. 2371/2002).

[9]               Rychlá ratifikace úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 členskými státy představuje další důležitý krok směrem k zajištění důstojných pracovních podmínek na palubě rybářských plavidel. Tato úmluva vstoupí v platnost, jakmile bude ratifikována 10 ze 180 členských států MOP (včetně osmi pobřežních národů). Úmluva se zaměřuje na zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, jakož i lékařské péče na moři, zabezpečení dostatečného odpočinku, který je nezbytný pro zdraví a bezpečnost, ochranu pracovních dohod a zajištění stejné ochrany v rámci systému sociálního zabezpečení, jakou mají ostatní pracovníci.

[10]             Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu – nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury – KOM(2009) 162 v konečném znění ze dne 8. dubna 2009.

[11]             Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu.