52010DC0608

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 27.10.2010

KOM(2010) 608 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Na cestě k Aktu o jednotném trhu Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod (Text s významem pro EHP)

Úvod

Budování velkého trhu je jádrem evropského projektu otců zakladatelů. Tito zakladatelé pochopili, jak významné je společně se scházet, obchodovat, spolupracovat, a tak ve světě organizovat bohatší, kreativnější, inteligentnější, spravedlivější a silnější společnost. Dělení společného hospodářského a sociálního životního prostoru při respektování našich odlišností, touha po společné existenci napájená a podpořená zájmem na společné existenci : to bylo a dodnes zůstává ambicí velkého evropského trhu .

Společný trh, jednotný trh, vnitřní trh – vývoj názvu v průběhu času odráží dvojí jev, totiž prohlubování i zbohacování velkého evropského trhu. Prohluboval se kolem čtyř hlavních svobod volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu, byl též doplněn a obohacen, zejména konsolidací hospodářské integrace , vytvořením jednotné měny a rozvojem politiky soudržnosti . Politika soudržnosti, která doprovází jednotný trh, je nezbytná k zajištění toho, aby tohoto jednotného trhu mohli využívat a přispívat k němu všichni občané bez ohledu na to, kde se nacházejí.

Téměř 60 let po vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli jsou přínosy jednotného trhu nezpochybnitelné . V průběhu dvou posledních desetiletí patřily k hlavním motorům růstu v Evropě vytvoření jednotného trhu a otevření hranic. Kombinovaný efekt integrace vnitřního trhu, zejména liberalizace síťových odvětví a rozšíření, vytvořil během období 1992–2009 podle odhadů Komise 2,75 milionů dalších pracovních míst a 1,85 % růstu.

Evropa se stala největší ekonomikou na světě. I když vyloučíme obchod v rámci EU, zůstáváme také stále prvními dovozci i prvními vývozci. Jednotný trh je hlavním trumfem naší mezinárodní konkurenceschopnosti. Bez něj bychom nehráli tak významnou roli v globální rovnováze hospodářských sil v okamžiku, kdy se objevují noví aktéři.

Jednotný trh ale především podnikům i občanům v rámci všech jejich činností nabízí každodenní výhody. Vnitroevropský obchod dnes činí 17 % celosvětového obchodu zbožím a 28 % celosvětového obchodu službami. Snížení cen mobilních hovorů o 70 % nebo snížení cen letenek o 40 % jsou konkrétními příklady výhod jednotného trhu.

Protože vytváří mezi Evropany „faktickou solidaritu“ a dokázal se v průběhu času obnovovat, prohlubovat a zbohacovat, zůstal náš veliký evropský trh téměř šedesát let úhelným kamenem evropského projektu.

Svět už ale není světem roku 1985, kdy Komise navrhla hlubokou obnovu, jež vedla k vytvoření jednotného trhu dne 1. ledna 1993.

Svět se změnil. Globalizace urychlila obchod a technologické změny a umožnila rozvoj nových aktérů, kteří nám začali konkurovat v klíčové oblasti naší nejvlastnější kompetence: totiž v oblasti výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou. To pro Evropu přináší dvojí výzvu: rozvíjet s ještě větším odhodláním naše kompetence v odvětvích se silnou přidanou hodnotou a vést politiku, jež usnadňuje účast podniků, a zejména malých a středních podniků (MSP) na úžasných možnostech, jež tyto nové póly růstu skýtají.

Sama Evropa se také změnila. Znovu se sjednotila, rozšířila a těsněji propojila.

Šok finanční a hospodářské krize otřásl všemi našimi ekonomikami a všemi odvětvími. Postihl podnikatele i pracovníky a snížil kupní sílu milionů evropských spotřebitelů. Jednotný trh je jedním z našich trumfů tváří v tvář této krizi. Umožnil neutralizovat její dopady. Pomůže nám také vyjít z této krize vítězně a je také klíčovým trumfem do budoucna.

Z těchto důvodů svěřil předseda Komise Barroso Mariovi Montimu úkol předložit zprávu o novém nastartování jednotného trhu. Jak uvádí ve své zprávě Mario Monti , „dotvoření prohloubeného a efektivního jednotného trhu je rozhodujícím faktorem pro globální makroekonomickou výkonnost Unie“[1]. Dodává, že přestože je jednotný trh „méně populární než kdy předtím, je však nezbytnější, než kdy předtím“[2]. Jeho zpráva proto navrhuje „ochránit vnitřní trh před rizikem hospodářského nacionalismu, rozšířit jej na nové oblasti, jež jsou podstatné pro evropský růst, a dospět ohledně vnitřního trhu k přijatelnému stupni konsensu“[3].

Evropský parlament ve své zprávě z roku 2010 zdůrazňuje, že „ integrace vnitřního trhu není nezvratným procesem a uchování vnitřního trhu by nemělo být považováno za samozřejmost “.

Toto konstatování dnes odůvodňuje nové ambice pro politiky jednotného trhu ve službě „vysoce konkurenceschopnému sociálně tržnímu hospodářství“. Aby se znovu nastartovala zatím nedokončená integrace a realizoval se její růstový potenciál ve službě lidskému pokroku. Aby se obnovila společná důvěra v náš model sociálně tržního hospodářství tím, že se do středobodu trhu znovu postaví Evropané. Aby se navrhl nový globální koncept pro jednotný trh, který bude počítat se všemi aktéry tohoto trhu. Aby se lépe zajistilo pochopení a dodržování pravidel v Unii a jejich převedení do našeho každodenního života.

Tento přístup je přístupem sociálně tržního hospodářství. Vychází z konstatování, že jednotný trh se musí opírat o všechny aktéry trhu: podniky, spotřebitele i pracovníky. Takto umožní jednotný trh, aby Evropa získala kolektivní konkurenceschopnost.

Protože jednotný trh může nabídnout ještě vyšší růst a více pracovních míst. Jeho potenciál není plně využit. Přeshraniční veřejné nákupy tvořily v roce 2009 pouze přibližně 1,5 % všech přidělených veřejných zakázek. Přes značný pokrok realizovaný na jednotném trhu služeb, představují přeshraniční služby jenom 5 % HDP Unie oproti 17 % výrobků zobchodovaných v rámci jednotného trhu. Pouze 7 % spotřebitelů uskutečnilo v roce 2008 přeshraniční nákupy po internetu[4].

Podle odhadů Komise[5] by se dotvoření, prohloubení a plné využívání jednotného trhu, zejména pomocí opatření navržených v tomto sdělení projevilo potenciálním růstem v řádu 4 % HDP v průběhu příštích deseti let[6].

Jednotný trh není ostatně cílem o sobě. Je nástrojem ve službě ostatních politik. Všechny veřejné a soukromé kroky, odpovědi na problémy růstu, problémy sociální soudržnosti a zaměstnanosti, problémy bezpečnosti a změny klimatu získají více razance potřebné k úspěchu, pokud bude řádně fungovat jednotný trh.

Opětovné nastartování jednotného trhu se tedy jeví jako nepostradatelný nástroj strategie EU 2020 . Strategie EU 2020 navrhuje 7 hlavních iniciativ s těmito názvy: i) „Unie inovací“, ii) „Mládež v pohybu“, iii) „Digitální agenda pro Evropu“, iv) „Evropa účinněji využívající zdroje“, v) „Průmyslová politika pro éru globalizace“, vi) „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa“ a vii) „Evropská platforma pro boj proti chudobě“. Modernizovaný jednotný trh je společným základem každé z těchto konstrukcí. Je pákou, jež jim pomůže vytvářet růst a pracovní místa vnášející dynamiku pro inteligentní, trvale udržitelný a inkluzívní růst, čímž se posilují synergie mezi různými klíčovými iniciativami. Některé prvky hlavních iniciativ pomáhají strukturovat fungování jednotného trhu a tvoří tak opatření pro jeho opětovné nastartování. Tato opatření jsou tudíž uvedena jak v tomto sdělení, tak v klíčových iniciativách, a zejména Digitální agendě pro Evropu, Unii inovací a Průmyslové politice pro éru globalizace.

Aniž by se vytvářela nová omezení, má toto opětovné nastartování otevřít prostor příležitostí . Vypracováním a efektivním prováděním společných pravidel má jednotný trh sloužit jako vektor strukturálního růstu. Jakožto prostor hospodářské soutěže i prostor vyznačující se konkurenceschopností je opravdovým „základním táborem“ Evropanů v kontextu globalizace. Musí zůstat otevřený bez naivity vůči světu, upřednostňovat spolupráci s našimi obchodními partnery, zejména k zajištění lepší konvergence platných pravidel a norem na různých světových trzích, což povede ke vzájemným výhodám. V této souvislosti je důležité nepustit ze zřetele, že úspěch evropského modelu spočívá na schopnosti spojit hospodářskou výkonnost a sociální spravedlnost a pro realizaci tohoto cíle mobilizovat všechny hospodářské aktéry a sociální partnery.

Naše úsilí musí být tedy zaměřeno přednostně na to, v čem je síla evropského hospodářství: 20 milionů podniků v Evropě, zejména malých a středních, za nimiž stojí zakladatelé, pracovníci, studenti, řemeslníci i podnikatelé (vesměs aktéři na jednotném trhu) a které potřebují kapitál k inovacím, ke zvýšení své konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst.

Ke znovunalezení důvěry je rovněž třeba obracet se na občany jakožto spotřebitele a aktéry na jednotném trhu a umožnit jim nakupovat, investovat, využívat lékařské péče nebo se vzdělávat po celé Evropě. Jednotný trh musí zaručit všem evropským spotřebitelům přístup k produktům odpovídajícím normám, bezpečným a spolehlivým, nabízeným za konkurenceschopné ceny. To platí pro produkty zemědělské, pro výrobky potravinářské i pro výrobky z výrobních odvětví. V budoucnu by to mělo platit – a být takto vnímáno – v mnoha dalších oblastech činnosti, zejména ve službách, včetně služeb obecného hospodářského zájmu a retailových finančních služeb.

Ke zvládnutí těchto problémů, k obnovení důvěry, k opětovnému nastartování udržitelného i spravedlivého růstu je třeba, aby se Evropa do věci vložila naplno a odhodlaně. Je třeba kolektivní evropské angažovanosti , kdy cíle i prostředky vezmou za své všichni evropští aktéři, národní nebo regionální, veřejní i soukromí, hospodářští i sociální.

To je celý smysl tohoto aktu, který dnes Komise předkládá k veřejné rozpravě. Jeho provedení umožní na jedné straně využít významný růstový potenciál, jenž se otevírá v digitální ekonomice, v odvětví služeb, jakož i důsledku vývoje souvisejícího s životním prostředím a se změnou klimatu, a na druhé straně navodit konsensus v jejich prospěch v reakci na problém, na které upozornil Mario Monti[7]. Komise si přeje, aby se na čtyři měsíce otevřela široká veřejná diskuse v celé Evropě o opětovném nastartování jednotného trhu. Na závěr této veřejné debaty navrhne Komise ostatním institucím, aby vyjádřily svůj formální souhlas s konečnou verzí aktu.

Uskutečnění tohoto Aktu o jednotném trhu umožní dynamickým způsobem oslavit 20. výročí jednotného trhu koncem roku 2012.

Tento akt se přijímá souběžně se „Zprávou Komise o evropském občanství z roku 2010: odstranění překážek k výkonu práv evropských občanů“, jež je zaměřena na odstranění překážek, s nimiž se evropští občané setkávají v každodenním životě, např. když cestují, studují, uzavírají sňatek, odcházejí do důchodu, nakupují nebo dědí majetek nebo když hlasují v jiném členském státě.

Akt o jednotném trhu a zpráva o občanství jsou komplementární iniciativy, jejichž cílem je překonat přetrvávající roztříštěnost Evropské unie v otázkách, jež bezprostředně zajímají občany, a tak konkretizovat závazek vytvořit Evropu občanů a efektivně fungující jednotný trh v reakci na očekávání občanů a podniků a v souladu s těmito očekáváními.

1. SILNÝ, UDRžITELNÝ A SPRAVEDLIVÝ RůST V PARTNERSTVÍ S PODNIKY

V EU existuje 20 milionů podniků. Tyto podniky poskytují 175 milionů pracovních míst a dodávají zboží a služby 500 milionům spotřebitelů v EU i mnoha dalším spotřebitelům ve světě. Jednotný trh je rozhodujícím faktorem pro konkurenceschopnost těchto podniků . Musí jim poskytovat vhodné prostředí a pobízet je k tomu, aby se v rámci celé Evropy i mimo ni volně rozvíjely, nakupovaly, prodávaly, investovaly. Malé a střední podniky skýtají největší potenciál zaměstnanosti; jejich role v jednotném trhu si zasluhuje zvláštní pozornost a cílená opatření v reakci na jejich problémy.

Volný pohyb zboží a služeb tvoří dvě ze základních svobod, jež jsou zakotveny v ustavujících Smlouvách. Volný pohyb zboží je jedním z prvních úspěchů jednotného trhu. Poté, co byl posílen zrušením hranic v jednotném trhu v roce 1993, zvýšil významnou měrou výběr produktů nabízených spotřebitelům v EU za nejnižší cenu. Aby se tato nabídka udržela, usilují politiky EU o zajištění toho, aby žádná nepatřičná překážka neomezovala volný pohyb zboží. Zároveň se snaží zaručit, aby zboží pohybující se v jednotném trhu nebylo při spotřebě nebezpečné. Posledně uvedený cíl vyžaduje zvláštní pozornost ve věci dohledu nad trhy a potírání pirátství a padělatelství.

Podniky často poukazují na roztříštěnost jednotného trhu jako na faktor, jenž má negativní dopad na jejich konkurenceschopnost. Odlišnost národních právních režimů pro podniky skutečně představuje značnou zátěž , zpomaluje investice, omezuje úspory z rozsahu i synergie a zavádí překážky při vstupu na trhy. Je tudíž třeba lépe integrovat trhy a odbourávat překážky; za tímto účelem je třeba přesně zjistit, ve kterých oblastech chybějící koordinace a harmonizace škodí dobrému fungování jednotného trhu.

Globální hospodářská soutěž se zintenzívnila. Evropské hospodářství musí čelit novým výzvám a využívat těchto nových příležitostí v perspektivě udržitelného rozvoje. Musí zkonsolidovat své přednosti a musí být s to čelit těmto výzvám odpovídajícími prostředky.

Průmyslové politiky si vyžadují lépe utvářený trh a odpovídající rámec k vytváření a rozvoji evropských nabídek. Evropa musí být s to uchovat si vitální postavení v globální hospodářské soutěži. Nezbytnými podmínkami k tomu, aby se podařilo posílit naše odvětví i evropskou nabídku obecně, a to po celém řetězci vytváření hodnoty, jsou budování trhu, podpora výzkumu a inovací, rozvoj digitální agendy a online obchodu a dostupnost finančních prostředků.

Od začátku krize přijala Evropská unie naléhavá opatření k nápravě fungování a stability finančních trhů. Musí však být přijata doplňková opatření k zaručení toho, aby byl finanční systém nejenom stabilnější, ale aby také působil ve prospěch reálné ekonomiky a povzbuzoval udržitelný hospodářský růst . Právě se přijímá nebo projednává mnoho opatření týkajících se transparentnosti trhů, dohledu, finanční stability, odpovědnosti a ochrany spotřebitelů finančních produktů nebo předcházení krizím. Evropská unie se zavázala přijmout veškeré reformní návrhy na toto téma do konce roku 2012. Bude se muset vytvořit evropský rámec k rozvoji dlouhodobých investic a budou vytvořeny doplňkové prostředky k orientaci soukromých prostředků na tyto investice.

Cíle strategie Evropské unie 2020 pro modernizaci evropského hospodářství si vyžádají značné investice. Evropská unie může již teď podpořit projekty tím, že poskytne konzistentní strategické pokyny investorům, kteří se rozhodují v řádu několika desetiletí, a tím, že zavede odpovídající právní rámec. Rozpočet Evropské unie a Evropská investiční banka mohou pomoci přitáhnout k těmto projektům soukromé investice.

V rámci složitého a proměnlivého světa je Evropa tou správnou úrovní, na níž je třeba v kontextu globalizace myslet i jednat. Trhy mají globální rozměr: Evropa musí bránit své zájmy a své hodnoty s větší jistotou a v duchu reciprocity a vzájemné prospěšnosti. Evropská politika musí být zaměřena na to, aby na mezinárodní úrovni pokračovalo sbližování předpisů a norem. V reakci na imperativ globální konkurenceschopnosti musí jednotný trh opravdu vytvářet pro evropské podniky „základní tábor“, v němž mohou růst a z něhož mohou vyrážet k obchodu s celým světem.

Jednotný trh se musí stát realitou, aby poskytoval podnikatelům, producentům i spotřebitelům kontinentální rozměr, který potřebují k zajištění rozkvětu hospodářství. Pouze udržitelný růst zaručuje vytváření udržitelných pracovních příležitostí. Volný pohyb a zdravá a otevřená hospodářská soutěž jsou také nezbytnými nástroji k růstu a pokroku a umožňují vyrovnat se s demografickými, ekologickými a sociálními výzvami.

1.1. Podpora a ochrana kreativity

K tomu, abychom lépe obstáli v mezinárodní hospodářské soutěži, má klíčový význam, aby se naše podniky, naši vynálezci a tvůrci mohli vyvíjet na úrovni jednotného trhu v rámci, který by byl co možná nejpříznivější pro inovace a kreativitu.

Tento rámec musí skýtat přístup k účinným ochranným mechanismům, zejména v oblasti potírání pirátství a padělatelství.

Návrh č. 1 : Evropský parlament a Rada by měly učinit nezbytné kroky k přijetí návrhů ohledně patentu Evropské unie, odpovídajícího jazykového režimu a jednotného systému řešení souvisejících sporů. Cílem je, aby první patenty EU byly vydány v roce 2014.

Trvající roztříštěnost systému patentů vážně narušuje inovace a přístup evropských podniků k ochraně patentů, což se zejména týká MSP, výzkumných středisek a vynálezců. Takový systém ochrany patentů, zbytečně složitý a nákladný, přispívá k opožďování výzkumu a inovací v Evropě oproti jiným částem světa, jako jsou Spojené státy nebo Japonsko. Nedostatek jednotné ochrany v rámci jednotného trhu a zvýšené náklady na ochranu patentů vedou k roztříštěnému systému ochrany. Zvýšené náklady z četných sporů ve více členských státech narušují přístup ke spravedlnosti. A rozsudky, které ve více členských státech často přinášejí různé závěry, působí nedostatek právní jistoty, což činí přeshraniční obchod obtížnějším a nákladnějším. Zavedení patentu Evropské unie a sjednoceného systému souzení sporů z patentů má klíčový význam pro podněcování evropské konkurenceschopnosti a pro podněcování výzkumu a inovací v Evropě; umožnilo by snížit nákladnost a složitost systému, a to jako pro obdržení dotyčných práv, tak pro vynucování těchto práv v Evropě.

Návrh č. 2 : Komise v roce 2011 navrhne rámcovou směrnici o správě autorských práv, aby se otevřel přístup k obsahům online, a přitom se zlepšily řízení, transparentnost a elektronická správa autorských práv. Komise také navrhne směrnici týkající se osiřelých děl.

Absence evropského rámce pro účinnou správu autorských práv uvnitř Unie komplikuje značnou měrou dostupnost znalostí a kulturních statků online. K vytvoření jednotného evropského digitálního trhu je třeba účinně využít potenciál distribuce online, a přitom posílit dostupnost tvůrčího obsahu a zároveň zaručit, že držitelé práv obdrží úplatu i odpovídající ochranu svých děl. Komise si je vědoma toho, že přeshraniční prodej a produkce nosičů jsou dotčeny existencí různých národních režimů poplatků za soukromé kopie. Komise zohlední dialog s různými zúčastněnými stranami, aby se mohlo dospět ke kvalitnímu řešení.

Běží rovněž o to, aby Evropané, kteří nejvíce přivykli zábavě online a nakupování online, měli k dispozici opravdový jednotný trh. Generace, jež se narodily s internetem, by se nespokojily s tím, že se výhody jednotného trhu vyhradí fyzickému zboží. Je tudíž třeba rozšířit svobody jednotného trhu na služby online, a přitom zajistit zvýšenou ochranu tvorbě a duševnímu vlastnictví.

Návrh č. 3 : Komise roku 2010 navrhne akční plán proti padělatelství a pirátství, jenž bude obnášet opatření legislativní i nelegislativní. Kromě toho v roce 2011 předloží legislativní návrhy zejména pro přizpůsobení legislativního rámce potřebám vytvořeným rozvojem internetu, jakož i pro lepší činnost celní správy v této oblasti, a znovu prověří svou strategii u prosazování práv k duševnímu vlastnictví ve třetích státech.

Padělatelství a pirátství stojí evropské hospodářství každoročně miliardy eur a tisíce pracovních míst. Podle odhadů OECD mohl obchod s padělaným zbožím v roce 2007 dosáhnout objemu 188 miliard eur[8]. Studie Eurobarometru zveřejněná v červnu 2009 ukázala, že jedna čtvrtina až jedna třetina evropských občanů se domnívá, že je z různých důvodů ospravedlnitelné opatřit si padělané produkty[9]. Přes některá zlepšení bylo potírání padělatelství a pirátství narušeno tím, že neexistují dostatečně silné a koordinované mechanismy k ochraně práv z duševního vlastnictví.

1.2. Prosazování nových cest k udržitelnému rozvoji

Velké společenské výzvy jako třeba změna klimatu, zabezpečení dodávek energie nebo demografické změny představují významné příležitosti k růstu pro evropské podniky vzhledem k očekávané budoucí poptávce po technologiích a řešeních těchto výzev na celosvětové úrovni. Akt o jednotném trhu by mělo být možno používat jakožto nástroj k využití těchto příležitostí. V této souvislosti se zdají obzvláště slibné iniciativy umožňující zavedení účinnějšího normalizačního mechanismu, konzistentnější zdaňování energie na celém trhu, pokračování v tvorbě jednotného trhu služeb nebo obrany nebo vývoj nabídky produktů vysoké ekologické kvality. Provádění těchto opatření bude zapadat do širšího rámce iniciativy v oblasti průmyslové politiky, totiž klíčové iniciativy agendy EU 2020, kterou vbrzku přijme Komise. Proces „vzájemného hodnocení“ ze směrnice o službách bude muset také pokračovat, aby se toto odvětví, jež má klíčový význam pro evropské hospodářství, ještě více rozvinulo. Zpráva o odvětví distribučních služeb přinesla významné informace o fungování trhu služeb[10]. Jak Komise zdůraznila v Digitální agendě, je třeba, aby mohly být plně využity potenciál růstu a široká nabídka zboží a služeb, kterou může digitální trh poskytnout. To, co platí pro obecný nástroj, kterým je směrnice o službách, platí rovněž pro zvláštní odvětví jako dopravní služby, jež tvoří opravdový „nervový systém“ jednotného trhu.

Návrh č. 4 : Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu služeb na základě postupu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, kterou členské státy a Komise právě provádí. Komise navrhne v roce 2011 konkrétní opatření pro tento cíl, včetně opatření v odvětví služeb podnikům.

Hospodářství služeb je klíčovým odvětvím pro hospodářské zotavení Evropy. Představuje 70 % všech pracovních míst a celé čisté tvorby pracovních míst na jednotném trhu. Jednotný trh služeb, který dobře funguje, pomůže občanům a podnikům, zejména MSP, využívat svých silných stránek a bude jim poskytovat služby lepší jakosti za konkurenčnější ceny a na konkurenčnějších trzích. Směrnice o službách se stala významnou etapou na cestě k vytvoření opravdového jednotného trhu pro služby. Podle nedávné studie lze zisky ze směrnice na úrovni Evropské unie vyčíslit na hodnotu mezi 60 a 140 miliardami eur, což představuje potenciál růstu 0,6 až 1,5 % HDP při konzervativních odhadech[11].

Výsledky postupu vzájemného hodnocení poskytují poprvé určitý rentgenový snímek fungování podstatné části vnitřního trhu služeb (směrnice se vztahuje na činnosti, jež představují 40 % evropského HDP a evropských pracovních míst). Tento rozsáhlý hodnotící postup ukázal, že Komise a členské státy by měly společně a blíže prozkoumat praktické fungování legislativního rámce použitelného pro některá růstová odvětví. Je třeba společně provést „test výkonnosti vnitřního trhu“, aby odváděl opravdu maximum co do růstu, zaměstnanosti i inovací. V tomto směru bude třeba rovněž použít nástroje transparentnosti a dialogu s členskými státy, jež zavedla směrnice o službách. Je rovněž třeba vyhodnotit potřebu zvláštní iniciativy k zajištění toho, aby se efektivněji a praktičtějším způsobem prosazovala práva poskytovatelů i příjemců služeb na jednotném trhu. Jiným příkladem oblasti, kterou je třeba prozkoumat, je odvětví služeb podnikům, jež zůstává hlavním faktorem konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Návrh č. 5 : Komise do konce roku 2011 přikročí k iniciativám s cílem rozvoje elektronického obchodu na vnitřním trhu. Budou zaměřeny zejména na problémy, s nimiž se setkávají spotřebitelé v digitální ekonomice. Budou zahrnovat sdělení o fungování elektronického obchodu a dále hlavní směry pro členské státy k zajištění efektivního uplatňování ustanovení směrnice o službách, jež se týká potírání diskriminace příjemců služeb z důvodu jejich státní příslušnosti nebo místa pobytu.

K výstavbě vnitřního trhu, který rozvine veškerý svůj růstový potenciál, a zároveň odpoví na očekávání občanů, má klíčový význam vyrovnat se s problémem nedostatečného rozvoje elektronického obchodu. Dnes představuje elektronický obchod pouze něco mezi 2 a 4 % obchodu, a přeshraniční obchod je pouze jeho malou částí. Jednotný digitální trh je jedním z odvětví, kde zůstává nejslabší důvěra spotřebitelů, a s ní i nákupy. Spotřebitelé, kteří se pokusí o nákup produktů nebo služeb, jež nabízejí na internetu hospodářské subjekty z jiných členských států, se příliš často setkávají s neúspěchem nebo diskriminací kvůli státní příslušnosti nebo místu bydliště. Tato situace není pouze příznakem špatného fungování trhu. Ještě významnějším faktorem je to, že je příčinou frustrace i nedostatku důvěry občanů při příležitostech, jež jednotný trh otevírá. Směrnice o službách zakazuje maloobchodníkům, aby zacházeli rozdílně se spotřebiteli podle jejich státní příslušnosti nebo místa bydliště, což platí rovněž na internetu, pokud své zacházení nemohou „objektivně ospravedlnit“, například na základě rozdílných nákladů na přepravu. Způsob, jakým se lze na tyto objektivní důvody odvolat, podrobněji popíší nové pokyny, které mají pomoci vnitrostátním orgánům při provádění tohoto ustanovení o nediskriminaci stanoveného ve směrnici o službách (článek 20); tyto nové pokyny budou přijaty ve druhém pololetí roku 2011. Ale otázka rovného přístupu evropských spotřebitelů k elektronickému obchodu jiného členského státu by měla být jenom jednou složkou širší politiky rozvoje elektronického obchodu, kterou by se měla zlepšit dostupnost obchodu pro občana obecně. Komise přijme v prvním pololetí roku 2011 sdělení zaměřené na studium překážek rozvoje elektronického obchodu, nastínění možností akce a vyhodnocení směrnice o elektronickém obchodu. Komise zároveň srozumitelně a podrobně stanoví práva uživatelů online služeb tím, že do roku 2012 zveřejní kodex online práv v EU[12].

Návrh č. 6 : Komise v roce 2011 navrhne změnu legislativního rámce pro normalizaci, aby se normalizační řízení stalo účinnějším, efektivnějším a participativnějším a aby se rozšířila působnost tohoto řízení na odvětví služeb.

Zavedení evropských norem pro produkty bylo klíčovým nástrojem k zaručení zboží a služeb dobré jakosti pro občany, bez nebezpečí pro zdraví, a k tomu, aby podniky snadno využívaly inovativní a mezinárodně uznávané normy. Existuje však ještě prostor pro další rozvoj stávajícího normalizačního rámce v konzultaci s národními normalizačními orgány, aby se umožnilo rychleji stanovit normy v souladu s technologickým vývojem, a zároveň s tím, že se umožní všem zainteresovaným stranám (podnikům, spotřebitelům, veřejným orgánům) plná účast na vypracování norem. Jasnější rámec by rovněž mohl být nezbytný pro normalizaci v oblasti služeb, aby se umožnil jednotný přístup na jednotný trh v tomto ohledu.

Návrh č. 7 : Komise v roce 2011 přijme bílou knihu o dopravní politice, jež nastíní sérii opatření určených zejména k odstranění zbytkových překážek, jež byly zjištěny mezi národními druhy a systémy dopravy.

Doprava je nervovým systémem každého hospodářství. Erupce sopky Eyjafjallajökull letos v dubnu, jež připomněla zranitelnost hospodářství obecně v jeho dopravním systému, je toho dokonalou ilustrací. Jedním z nejvýznamnějších pilířů moderního hospodářství je schopnost jeho dopravního systému přepravovat co možná nejplynulejším způsobem zboží a osoby na potřebné nebo požadované místo. Dnes více než kdy předtím hrají dopravní služby, jež nabývají strategického významu ve slaďování nabídky a poptávky, podstatnou roli ve službě hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Souběžně přitom zlepšují dostupnost některých oblastí a umožňují lidem setkávat se, a tvoří tak klíčovou ingredienci lepší kvality života. Realizace jednotného, vnitřně propojeného a efektivního evropského dopravního systému má tudíž životní význam pro zajištění hladkého pohybu zboží, osob a služeb, podstatných a základních svobod vnitřního trhu. Realizace jednotného dopravního systému je zatím opožděna v důsledku série technických, administrativních a legislativních překážek, jež narušují zejména konkurenceschopnost vnitřního trhu kombinované dopravy a hospodářský růst v Evropě obecně.

Návrh č. 8 : Komise v roce 2011 přijme návrh revize směrnice o energetické dani, aby tato směrnice lépe odrážela klimatické a energetické cíle EU ve fiskálním kontextu a založila přitom minimální sazby spotřební daně na emisích CO 2 a na energetické hodnotě.

Hlavním cílem směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, která stanoví evropský rámec zdanění energetických produktů a elektřiny, je zajistit dobré fungování vnitřního trhu a zamezit tak narušení hospodářské soutěže mezi spotřebiteli energie. Neodráží však dostatečně cíle EU ohledně boje proti změně klimatu a efektivnějšího využívání energie. Neumožňuje tudíž členským státům optimálně používat fiskální nástroj. Cílem návrhu bude zejména zajistit jednotnější nakládání se zdroji energie ve směrnici, a tudíž opravdu rovné zacházení se spotřebiteli energie, nezávisle na používaném zdroji energie. Tím směrnice zajistí také vhodnou rovnováhu mezi zdaněním energie na straně jedné a na straně druhé systémem obchodování s emisními povolenkami v EU u emisí skleníkových plynů, přičemž se zamezí překrývání obou systémů.

Návrh č. 9 : Komise navrhne iniciativu pro zřízení skupiny na vysoké úrovni pro služby podnikům, jež by měla studovat nedostatky trhu, otázky normalizace, inovace a mezinárodního obchodu v odvětvích, jako je logistika, správa zařízení, marketing a reklama[13].

Vytvoření jednotného trhu pro služby podnikům zůstává výzvou, i když existuje směrnice o službách. To ilustruje zpráva „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu trhu na úrovni obchodu a distribuce do roku 2020“[14]. V této souvislosti může narušit dobré fungování trhu na úrovni obchodu a distribuce to, že koexistují mnohá divergentní národní pravidla, jež toto odvětví upravují, zejména ve vztahu k nekalým praktikám. Iniciativa za rámcovou úpravu vztahů mezi hospodářskými subjekty („business to business“) by měla umožnit ochranu různých hospodářských subjektů v zásobovacím řetězci, a zároveň umožní postupný vznik efektivnějšího a spravedlivějšího trhu na úrovni obchodu a distribuce, přičemž bude respektovat očekávání spotřebitelů a producentů ohledně konkurenceschopných cen. Práce Komise v souvislosti s konkurenceschopností agroalimentárního odvětví prokázaly, že v dané věci je třeba jednat.

Návrh č. 10 : Komise před rokem 2012 prozkoumá možnost iniciativy o ekologické stopě produktů s cílem reagovat na problém ekologického dopadu produktů, včetně emisí CO 2 . Iniciativa prozkoumá prostředky k vytvoření společné evropské metodologie pro vyhodnocování a označování produktů.

Některá průmyslová odvětví a některé členské státy vyvinuly své vlastní normy k měření environmentálního dopadu. V důsledku toho se v EU množí divergentní a neslučitelné normy, což hrozí vytvořit překážky volnému pohybu zboží a služeb na jednotném trhu tím, že se budou podnikům ukládat vícenásobné povinnosti se zvýšenými náklady na jejich splnění.

Návrh č. 11: Komise na začátku roku 2011 předloží plán energetické účinnosti s cílem využít potenciál značných energetických úspor tím, že se doplní stávající politiky ve všech odvětvích náročných na spotřebu energie.

Je možné podrobit revizi rámec ekologické koncepce s cílem dbát na to, aby požadavky jednotného trhu s produkty byly uplatňovány v celé Evropské unii. Rovněž by se měly rozvinout koncepce pro lepší zacílení a lepší využití veřejných financí a veřejných nabídkových řízení, jež by podněcovaly vývoj trhů energetické účinnosti v EU, zejména u renovací budov a udržitelné městské mobility. Plán se bude rovněž věnovat nutnosti vytvoření společného evropského rámce, který by stanovil aktivní úlohu dodavatelů energie, pokud jde o realizaci energetických úspor jejich klientů, a podpořil by rozvoj evropských trhů energetických služeb. Mohl by rovněž navrhnout posílení evropských politik u trvale udržitelných řešení zásobování energií (kombinované výroby tepla a elektřiny, vytápění a ochlazování).

1.3. Podpora malých a středních podniků

Jako zdroj inovací a rezervoár pracovních míst jsou dnešní evropské MSP velkými podniky zítřka. Proto musí jednotný trh dbát obzvlášť na to, aby vytvořil příznivé právní prostředí pro zakládání a rozvoj MSP. V tomto rámci se zdá být podstatná otázka přístupu k financování.

Návrh č. 12 : Komise v roce 2011 přijme akční plán ke zlepšení přístupu MSP na kapitálové trhy. Tento plán bude obsahovat opatření s cílem zlepšit viditelnost MSP směrem k investorům, rozvinout účinnou síť burz nebo regulovaných trhů speciálně zaměřených na MSP a na větší přizpůsobení MSP povinnostem kótace a publicity.

Jedním z hlavních problémů, s nimiž jsou MSP při svém rozvoji konfrontovány, je obtížný přístup ke kapitálu. To je rozhodující faktor, v jehož důsledku se podniky vzdají toho, že by na trh uvedly nové produkty, investovaly do nových výrobních prostředků nebo přijaly další zaměstnance. Akciový kapitál je však často koncentrovaný na velmi velkých trzích, na úkor malých podniků, které se snaží získat prostředky. Existuje k tomu mnoho důvodů: MSP velmi často nejsou pro potenciální investory dostatečně viditelné, nebo jsou požadavky v souvislosti s kótací na kapitálových trzích nadměrně komplikované. Zlepšení přístupu MSP k financování tvoří hlavní politickou prioritu. Zvýšení dynamiky segmentu MSP na finančních trzích je přitom ústředním prvkem. Tato iniciativa bude vypracována v těsné spolupráci s Fórem o financování MSP.

Návrh č. 13 : Komise do konce roku 2010 vyhodnotí iniciativu týkající se MSP („Small Business Act“, tj. iniciativu na podporu malých a středních podniků), aby mimo jiné zajistila používání zásady „Think Small First“ („Zelenou malým a středním podnikům“¨) v politice a v legislativním procesu a těsně propojila iniciativu „Small Business Act“ se strategií Evropa 2020.

Evropský „Small Business Act“ tvoří hlavní nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a podnikatelského ducha MSP v rámci jednotného trhu i ve větším měřítku. Jeho revize posílí provádění jeho opatření (zejména zásadu „Zelenou malým a středním podnikům“) a sladí jej se strategií Evropa 2020 tím, že navrhne nová opatření v oblastech, jako je internacionalizace MSP.

Návrh č. 14 : Komise v roce 2011 navrhne revizi směrnic o účetních standardech, aby se zjednodušily požadavky na účetní výkaznictví a zmenšila se administrativní omezení, zejména omezení zatěžující MSP.

Stávající účetní pravidla jsou překonaná a obsahují požadavky, jež představují zbytečnou administrativní zátěž, zejména pro MSP a mikropodniky.

1.4. Financování inovací a dlouhodobé investice

Pro inovace a udržitelný růst má podstatný význam přístup k financování. Rovněž je žádoucí, aby podniky byly s to vyvíjet dlouhodobé strategie. Soukromé úspory musí být rovněž možno efektivně mobilizovat – případně ve spojení s veřejnými investicemi – na masivní investice do některých infrastruktur, jež jsou nezbytné pro úspěch strategie Evropa 2020. Finanční trhy hrají v tomto směru podstatnou úlohu a legislativní prostředí by nemělo mít negativní dopad, který by mohl působit na úkor dlouhodobých investic. Provedením sdělení Komise ze dne 2. června 2010 o regulaci finančních služeb v zájmu udržitelného rozvoje[15] by se měla posílit role těchto trhů ve službě reálné ekonomice. Je nicméně třeba rovněž využít nové cesty umožňující rozvinout způsoby řízení podniků, inovativní formy pobídek k některým druhům investic nebo efektivní systémy spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, a přispět tak, pokud je to nezbytné, k rozšíření „obzoru“ investičních politik.

Návrh č. 15 : Komise zváží pobídky k vytvoření soukromých obligací pro financování evropských projektů („project bonds“).

Významnou metodou mobilizace soukromých investic ve prospěch cílů strategie Evropa 2020 by bylo ještě více, než tomu je dnes, využít k zacelení mezer v soukromém financování rozpočtu z Evropské unie. Revize rozpočtu navrhla způsoby, jak zvýšit dopad vynaložených prostředků z rozpočtu. V rámci inovativních finančních nástrojů by byly evropské peníze využívány v partnerství s bankovním a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB). To by se mělo stát pravidlem u projektů, jež vykazují dlouhodobý obchodní potenciál. Významnou iniciativou je projekt „project bonds“, jež by emitoval soukromý sektor a pro něž by se používal evropský rozpočet, aby se posílil jejich rating za účelem přitáhnutí financování ze strany EIB, ostatních finančních institucí a soukromých investorů na kapitálových trzích, jako třeba penzijních fondů a pojišťoven.

Návrh č. 16 : Komise prozkoumá, jakými opatřeními by se mohly vytvořit pobídky pro mobilizaci soukromých – zejména dlouhodobých – investic pro aktivnější příspěvek k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Tato opatření by se mohla týkat reformy řízení podniků, vytvořit iniciativy pro dlouhodobé, udržitelné a etické investování, jež je předpokladem pro inteligentní, zelený a inkluzívní růst. Kromě toho Komise do roku 2012 zajistí, aby fondy rizikového kapitálu usazené v kterémkoli členském státu mohly volně fungovat a investovat v Evropské unii (případně přijetím nového legislativního režimu). Vynasnaží se o odstranění jakéhokoli daňového zacházení znevýhodňujícího přeshraniční činnost.

Je žádoucí vytvářet podmínky pro aktivnější mobilizaci soukromých úspor na podporu investic, a zejména investic, které na základě svých kritérií nejúčinněji přispívají k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Absence přístupu k financování je jedním z důvodů, které podniky nejčastěji uvádějí jakožto překážku pro svůj růst a pro vytváření pracovních míst. Obzvlášť je třeba, aby se nejenom zlepšil přístup MSP k financování, ale aby se rovněž vytvářely pobídkové mechanismy k podněcování všech forem udržitelných investic nebo investic k podpoře dlouhodobé strategie. Na vhodném financování evropských infrastruktur závisí úspěch strategie Evropa 2020, toto financování je tudíž nezbytně nutné. Za tímto účelem bude Komise zkoumat, v jaké míře mohou k těmto cílům přispět reforma řízení podniků, zavedení investičních označení nebo metod pro nezávislé hodnocení investic.

Rizikový kapitál tvoří podstatný zdroj financování zejména u inovativních začínajících podniků. Přístup k rizikovému kapitálu v Evropské unii je však komplikován tím, že trhy rizikového kapitálu jsou roztříštěné a neefektivní. Je nutné, aby existovalo legislativní prostředí umožňující fondům rizikového kapitálu působit v celé Evropské unii. Nezbytná je také koordinace fiskálních pravidel pro zamezení rizika dvojího zdanění.

Návrh č. 17 : Po ukončení probíhajícího hodnocení evropských právních předpisů pro veřejné zakázky a na základě široké konzultace předloží Komise nejpozději v roce 2012 legislativní návrhy s cílem zjednodušit a zmodernizovat evropská pravidla tak, aby se zadávání zakázek mohlo stát plynulejším a mohly se výrazněji využívat veřejné zakázky k podpoře jiných politik.

Nákup zboží a služeb veřejnými orgány tvoří přibližně 17 % HDP Evropské unie. Cílem evropského práva zadávání veřejných zakázek je vytvářet pro větší veřejné zakázky otevřený a konkurenční transevropský trh, a tak daňovým poplatníkům ušetřit několik milionů eur ročně. Veřejná zakázka může být zároveň významným přenašečem podpory například pro inovace, ochranu životního prostředí nebo zaměstnanost. Komplexní vzájemné působení evropských a národních pravidel činí často správní postupy veřejného nákupu velmi těžkopádnými. Účast podniků z jiných členských států na veřejných nabídkových řízeních zůstává na velmi nízké úrovni[16].

Návrh č. 18 : Komise v roce 2011 přijme iniciativu o koncesích na služby. Jasná a přiměřená pravidla umožní přístup na trh pro evropské podniky, a zároveň zajistí transparentnost, rovnost zacházení a rovná pravidla hry pro všechny hospodářské subjekty. Budou povzbuzovat vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvíjet potenciál lepšího poměru mezi jakostí a cenou pro uživatele služeb a pro veřejné zadavatele.

Koncese na služby představují 60 % smluv o partnerství veřejného a soukromého sektoru (což v roce 2006 představovalo 118,8 miliard eur). Zlepšení podmínek pro konkurenční přidělování koncesí u služeb a snížení právní nejistoty by napomohly efektivnímu fungování infrastruktur. Partnerství veřejného a soukromého sektoru, a zejména koncese u služeb umožní mobilizovat dlouhodobé investice v odvětvích jako energetika, hospodaření s odpady a dopravní infrastruktura. Komise navrhne právní předpisy s cílem vytvořit evropský rámec příznivý pro tento druh partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž by se tím nadměrně zatěžovaly místní orgány.

1.5. Vytváření právního a fiskálního prostředí, jež je příznivé pro podniky

Aby mohly naše podniky využívat všechny příležitosti, jež nabízí jednotný trh, včetně svobody usazování, musejí být pravidla, na nichž je jednotný trh založen, jednoduchá, přizpůsobená a musejí odpovídat problémům, s nimiž se podniky v každodenní činnosti setkávají. Opatření navržená v tomto oddíle počítají mimo jiné se snížením administrativní a regulační zátěže, a to s pozitivními dopady na růst a vytváření pracovních příležitostí[17]. V tomto rámci budou přijaty velmi konkrétní iniciativy, aby se zajistilo vzájemné propojení rejstříků obchodních společností a vzájemné uznávání elektronické identifikace a autentifikace v Evropské unii. Podstatné jsou rovněž otázky fiskální. Iniciativy ve věci zdanění společností nebo DPH by měly omezit administrativní zátěž podniků a usnadnit jejich přeshraniční činnost. Kromě toho si zaslouží zvláštní pozornost odvětví obrany a bezpečnosti, neboť podněcují rozvoj a růst v celém hospodářství v důsledku svých špičkových technologií, inovací a know-how.

Návrh č. 19 : Komise přijme iniciativy ke zlepšení koordinace národních fiskálních politik, zejména návrhem směrnice s cílem vytvořit společný konsolidovaný základ zdanění společností (SKZZS) v roce 2011.

Mezi 27 stávajícími národními systémy zdanění společností v EU existují velké rozdíly, což vytváří významné fiskální překážky pro přeshraniční činnost společností, nebo dokonce této činnosti brání. Taková roztříštěnost vede ke značnému narušení trhu a ke vzniku nákladů na uvedení do souladu s předpisy. To se týká zejména MSP, jimž často scházejí nezbytné prostředky k překonání těchto nedostatků, a může je to odradit od toho, aby se rozvíjely na jednotném trhu. Zavedení společného konsolidovaného základu zdanění společností má řešit problém fiskálních ustanovení, jež omezují růst. Skupiny společnosti by se měly ve fiskálních záležitostech řídit pouze jediným souborem pravidel a měly by jednat pouze s jednou fiskální správou v celé EU („jednotné kontaktní místo“). Obrat by měl být konsolidován na úrovni skupiny a ztráty by se měly odečíst od zisků bez ohledu na hranice. Podniky by nevíc nemusely dodržovat pravidla o transferových cenách u transakcí v rámci skupiny (tj. přizpůsobení cen transakce u každé transakce mezi společnostmi téže skupiny). Případy dvojího zdanění nebo dvojího osvobození od daně v důsledku rozdílů nebo neslučitelnosti mezi národními fiskálními předpisy by byly ve vztazích uvnitř skupin vyloučeny. Nekoordinovaná opatření na národní úrovni by pouze reprodukovala současnou situaci, neboť společnosti by byly stále konfrontovány s tolika fiskálními systémy, kolik je států, v nichž tyto společnosti působí. Cílem iniciativ, jež Komise navrhne, nebude harmonizovat sazby zdanění společností.

Návrh č. 20 : Komise v roce 2011 zveřejní novou strategii k DPH na základě zelené knihy, kterou má v roce 2010 provést hloubkový přezkum systému DPH.

Stávající rámec DPH obnáší četné limity, jež vytvářejí zejména nepřiměřenou administrativní zátěž pro podniky. Komplexní systém sazeb a vynětí, odchylek a možností poskytnutých členským státům a zvláštní pravidla pro přeshraniční transakce škodí dobrému fungování jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropských podniků, neboť působí značné náklady na dosažení souladu, zejména pro podniky působící ve více členských státech. Přestože od zavedení DPH došlo k vývoji technologického prostředí a hospodářského prostředí, systém zůstal do značné míry nezměněn, zejména u informačních povinností podniků a u podmínek výběru DPH. Kromě toho je stávající systém náchylný ke vzniku podvodů: přibližně 12 % DPH není inkasováno v důsledku daňových podvodů, daňových úniků, zkrácení odvodů nebo úpadků. Budoucí strategie v oblasti DPH vyzdvihne priority, k nimž budou vypracovány legislativní návrhy tak, aby se zavedl solidnější a efektivnější rámec pro DPH na jednotném trhu.

Návrh č. 21 : Komise v roce 2011 navrhne právní předpisy pro vzájemné propojení rejstříků obchodních společností.

Neexistence sítě, jež by vzájemně propojila rejstříky obchodních společností, komplikuje přístup k informacím o podnicích z jiných členských států, z čehož plynou zvýšené administrativní náklady a značné náklady pro podniky, jež působí přeshraničně, jakož i nedostatek transparentnosti pro ostatní společnosti, spotřebitele a veřejné orgány.

Návrh č. 22 : Komise do roku 2012 navrhne rozhodnutí s cílem zaručit vzájemné uznání elektronické identifikace a elektronické autentifikace po celé EU na základě online autentifikačních služeb, jež by měly být dány k dispozici ve všech členských státech. V roce 2011 Komise navrhne revizi směrnice o elektronickém podpisu s cílem poskytnout právní rámec pro nadnárodní uznávání a interoperabilitu elektronických autentifikačních systémů.

Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise o digitální agendě, aby jednotný trh správně fungoval, nástroje jako směrnice o službách nebo akční plán pro elektronické veřejné zakázky vyžadují, aby podniky mohly být v interakci se správními orgány elektronickou cestou, včetně interakce přeshraniční. Interoperabilita a vzájemné uznávání národních systémů elektronické identifikace a autentifikace jsou základními předpoklady pro bezproblémové využívání veřejných online služeb nad vnitrostátní rámec.

1.6. Konkurenceschopnost na mezinárodních trzích

Evropské podniky dokážou prodávat své zboží a služby po celém světě, a využívat tak globální otevřenosti a obchodní integrace. Jednotný trh představuje určitý nezbytný „základní tábor“, který evropským podnikům umožňuje, aby se lépe připravily na mezinárodní konkurenci a na dobytí nových trhů. Tím se ještě zdůrazňuje nutnost zajistit soudržnost a soulad naší vnitřní i vnější politiky.

EU je celosvětově nejvýznamnějším vývozcem zboží a služeb a jedním z hlavních příjemců přímých zahraničních investic. Nesmíme však být naivní. Evropa by měla bránit své zájmy a své hodnoty s větší jistotou a v duchu reciprocity a vzájemné prospěšnosti. Dohody o volném obchodu mohou evropským podnikům zajistit přístup na větší trh a prohloubit spolupráci v oblasti regulace s našimi hlavními obchodními partnery. Obchodní partnerství musí vycházet ze vzájemných zájmů a výhod, jakož i z uznání skutečnosti, že EU i její partneři mají práva a stejně tak i povinnosti. Komise bude i nadále aktivně bránit evropské zájmy a evropská pracovní místa a všemi vhodnými prostředky bude potírat nekalé obchodní praktiky.

Větší sbližování mezinárodních předpisů může evropským podnikům jen prospět – zejména díky snížení nákladů vzniklých nutností přizpůsobovat se předpisům nebo normám odlišných od těch, které platí v Evropě. Je tedy třeba dbát na to, aby evropské podniky měly za spravedlivých podmínek přístup na vnější trhy, zejména k veřejným zakázkám.

Jednotný trh si musí rovněž zachovat svou přitažlivost pro kandidátské země a možné kandidáty vstupu do Evropské unie, jakož i pro sousední země. Komise zváží možnost rozšíření předpisů jednotného trhu s ohledem na míru sbližování předpisů a schopnost dotčených zemí příslušné předpisy efektivně provádět.

Návrh č. 23 : Komise bude nadále rozvíjet spolupráci v oblasti regulace s hlavními obchodními partnery (ve dvoustranných vztazích v rámci dialogů o regulaci i na mnohostranné úrovni, například ve skupině G20), a to s dvojím cílem: podporovat sbližování předpisů, zejména prosazovat rovnocennost režimů třetích zemí, pokud je to možné, a usilovat o to, aby byly ve větším měřítku přijímány mezinárodní normy. S tímto záměrem bude sjednávat mezinárodní obchodní dohody (dvoustranné i mnohostranné), s obzvláštním důrazem na přístup na trhy a na sbližování předpisů, zejména v oblasti služeb, práv duševního vlastnictví a dotací.

Nedostatečné sbližování předpisů na mezinárodní úrovni mezinárodní obchod značně brzdí. V zájmu předcházení střetům a zabránění regulatorní arbitráži se Evropská komise aktivně zapojuje do spolupráce v oblasti regulace na mnohostranné i dvoustranné úrovni. Proces v rámci skupiny G20 má v této souvislosti zásadní význam a EU v něm bude i nadále hrát hlavní úlohu s cílem prosazovat na celosvětové úrovni finanční reformy, kvalitní regulaci a přijetí mezinárodních standardů. Současně se EU také zapojuje do dialogů o regulaci s určitým počtem strategických partnerů, konkrétně se Spojenými státy, Japonskem, Čínou, Ruskem, Indií a Brazílií. Tyto dialogy je však třeba další činností prohloubit a rozšířit. V situaci hospodářské a finanční krize se projevují skryté ochranářské tendence. Cílem těchto jednání je prosazovat sbližování předpisů včetně citlivých témat, jako je ochrana práv duševního vlastnictví nebo dotace, a nabídnout tak evropským podnikům řadu nových příležitostí.

Návrh č. 24 : Komise v roce 2011 předloží legislativní návrh nástroje Evropské unie vycházející z plnění jejích mezinárodních závazků, jenž zlepší její možnosti při zajišťování větší symetrie v přístupu na trh veřejných zakázek v industrializovaných zemích a velkých rozvíjejících se zemích.

Relativní otevřenost trhů s veřejnými zakázkami v EU je v příkrém kontrastu s nedostatečným přístupem na tyto trhy našich obchodních partnerů. Mezinárodní závazky EU, pokud jde o přístup na trh (Dohoda o vládních zakázkách, dohody o volném obchodu) nejsou v rámci Unie jednotně prováděny. Důsledkem jsou nerovná pravidla hry pro evropské podniky v rámci Unie i mimo ni, stejně jako nekalá soutěž mezi evropskými podniky a subjekty z třetích zemí. Na mezinárodní úrovni se EU potýká s obtížemi při získávání lepšího přístupu na trh, protože při obchodních jednáních s členskými zeměmi Dohody o vládních zakázkách, případně při dvoustranných jednáních o dohodách o volném obchodu má omezený pákový efekt.

2. NAVRÁCENÍ EVROPANů DO CENTRA JEDNOTNÉHO TRHU A POSÍLENÍ JEJICH DůVěRY

„Sladění tržního a sociálního přístupu“: Mario Monti nabízí pro jednotný trh i pro samotnou Evropu reálnou a možnou cestu k oživení. Přestože během krize prokázal své kvality, je stále předmětem pochybností. Evropané se musí navrátit do středobodu tohoto velkého trhu a investovat do „vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství“.

Dobrý sociální systém, vzdělávací systém a odborné vzdělávání vysoké úrovně, kvalitní pracovní místa a náročná politika v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci přispívají k výkonnosti trhu a představují faktory bohatství a růstu. Přispívají k atraktivitě země, vytvářejí sociální vazby a jsou rozhodující pro globální konkurenceschopnost, stejně jako další strukturální faktory, jako je kvalita a hustota infrastruktury.

Naopak chudoba, nezaměstnanost, vyloučení a strach z budoucnosti představují také hospodářské náklady a znevýhodnění pro společnost. Správně to pochopily evropské podniky, které se všude v Evropě a ve světě podílejí na rozvoji svého prostředí, angažují se v nadacích, v činnostech občanské společnosti, u volených zástupců svých regionů, u svých dodavatelů nebo klientů, a v partnerstvích pro udržitelný a solidární rozvoj pro všechny.

Jednotný trh je rovněž přítomen při formování identity každého občana: výuka jazyků na školách, cestování, studijní pobyty v zahraničí, používání eura, rozmanitost nabízených produktů jsou aspekty každodenního života, díky nimž jsme my všichni – spotřebitelé, pracovníci, studenti, střadatelé, podnikatelé, uživatelé veřejných služeb, pacienti, důchodci – také Evropany. Tento prostor se však pro Evropany s postupujícím věkem zmenšuje: evropské příležitosti v pracovním životě, ve zvyklostech spotřebitelů nebo v otázkách zdraví a důchodů jsou méně přístupné.

I při respektování systémů sociálního zabezpečení, za něž odpovídají členské státy, existují mnohé oblasti, kde musí být díky lidskému rozměru sociálně tržního hospodářství možné posílit důvěru v tento velký trh a zajistit jeho vysokou výkonnost . Je také třeba zdůraznit význam sociálních partnerů na úrovni členských států i na úrovni Unie, jejichž důležitou úlohou je formulování zájmů různých odvětví hospodářství. Jejich dialog může vést i k dohodě celoevropského významu.

Stejně tak existují četné právní nástroje, které evropským orgánům výslovně umožňují provádět činnost v této sociální oblasti a zahrnout sociální investice a obecný zájem do hospodářského a finančního oživení.

Ucelený soubor hospodářských a sociálních práv je potvrzen v Listině základních práv, která mu zajišťuje větší viditelnost. Unie na základě Smlouvy o Evropské unii uznává práva, svobody a zásady stanovené v listině, jež má stejnou právní platnost jako Smlouvy. Komise se zavazuje zajistit zohlednění listiny při přípravě politik Unie[18]. Ustanovení o „horizontální sociální doložce“[19], které nyní obsahuje Smlouva o Evropské unii a které umožňuje hodnocení veškerých politických opatření s ohledem na jejich sociální dopady, musí být uvedeno v život a musí doprovázet všechny naše společné úvahy.

Naší novou ambicí bude podpořit kreativitu a dynamiku evropských podniků efektivními trhy a současně dosáhnout toho, aby Evropané svůj jednotný trh přijali. Evropské politiky budou muset získat udržitelnější perspektivu. Bude třeba dosáhnout kvalitnějšího předvídání a zvládání krizí a vyšší hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie. Posílení soudržnosti, zejména územní soudržnosti, je i nadále předpokladem řádného fungování jednotného trhu. Komise v tomto smyslu předloží návrhy s cílem zlepšit dopad politiky soudržnosti, posílit její orientaci na výsledky a výkony, uplatňovat na její provádění náročnější měřítka a soustředit zdroje Unie na hlavní priority. Prozkoumá také možnosti, jak zlepšit infrastruktury jednotného trhu, včetně podpory využití partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Tento Akt o jednotném trhu je zajímavý pro občany i pro hospodářské subjekty. Otázkami souvisejícími s právy nehospodářské povahy, jež jsou občanům k dispozici v jejich každodenním životě, se zabývá „Zpráva o evropském občanství v roce 2010: odstranění překážek pro výkon práv občanů EU“ , kterou současně přijala Evropská komise.

2.1. Zkvalitnění veřejných služeb a klíčové infrastruktury

Evropský projekt se spoléhá na působení trhu, který občanům zajišťuje přístup k maximální nabídce zboží a služeb za minimální cenu a podporuje inovaci, avšak stejný důraz klade na sociální a územní soudržnost Unie s ohledem na skutečnost, že samotné fungování trhu nepřináší adekvátní odpověď na všechny vyjádřené kolektivní potřeby.

Evropská unie proto uznává – konkrétně v článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie a v protokolu č. 26 připojeném ke Smlouvám – sociální užitečnost a hospodářskou hodnotu služeb obecného hospodářského zájmu a v souladu se zásadou subsidiarity potvrzuje možnost veřejných orgánů poskytovat, zadávat a organizovat tyto služby způsobem, jenž odpovídá potřebám uživatelů. Proto také Unie přistoupila k postupné liberalizaci velkých síťových odvětví, jež zaručí vyšší konkurenceschopnost evropského hospodářství, a zároveň stanovila striktní povinnosti ohledně veřejných služeb poskytovaných všem občanům. Je to rovněž důvodem činnosti při rozvoji výkonných transevropských infrastruktur, v jejímž rámci Unie zjišťuje, které prvky v jednotlivých odvětvích chybějí, a prostřednictvím pobídek podporuje jejich rozvoj.

Řada činností každodenně prováděných v rámci veřejných služeb zahrnuje hospodářskou činnost, a v důsledku toho spadá do působnosti práva Unie. Konkrétně je ve výlučné působnosti Komise v souladu s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské unie dohlížet na to, aby náhrady, pokud představují státní podporu, byly slučitelné s vnitřním trhem. Komise bude pokračovat v hodnocení a případně uskuteční revizi rozhodnutí a souvisejících opatření týkajících se náhrady za závazky veřejné služby (často označovaných jako „altmarský balíček“).

Uplatňování evropských předpisů ohledně veřejných služeb vyvolává u příslušných veřejných orgánů a u některých subjektů z tohoto odvětví, zejména z oblasti sociálních služeb, četné praktické otázky. Unie a její členské státy proto musí zajišťovat regulační rámec, jenž umožní, aby veřejné služby plnily svou funkci a efektivně reagovaly na potřeby všech občanů. Unie musí také specifikovat nové cíle při určování infrastruktur se zásadním významem pro hladké fungování jednotného trhu a pro rozvoj nových služeb určených pro Evropany, jakož i svůj příspěvek k jejich rychlé realizaci. Konkrétně strategie Evropa 2020 počítá s rozvojem infrastruktury, která zajistí, aby měl v roce 2013 každý přístup k vysokorychlostnímu internetu. Cílem této strategie je, aby do roku 2020 měli všichni Evropané přístup k připojení s podstatně vyšší rychlostí – přes 30 megabitů za sekundu (Mbps), a aby nejméně polovina domácností disponovala připojením k internetu o rychlosti vyšší než 100 Mbps.

Návrh č. 25 : Komise se zavazuje přijmout do roku 2011 sdělení spolu se souborem opatření týkající se služeb obecného zájmu.

Unie a její členské státy musí dbát na to, aby veřejné služby včetně sociálních služeb, odpovídající evropským potřebám, mohly snadněji fungovat na příslušné úrovni, řídily se jasnými pravidly ohledně financování, měly nejvyšší kvalitu a byly skutečně přístupné pro každého. V rámci této perspektivy budou iniciativy Komise členěny do tří os.

Za prvé se jedná o to, aby orgány veřejné správy získaly výkonné snadno použitelné nástroje, které budou pokrývat veškerou příslušnou problematiku (včetně financování, veřejných zakázek a spolupráce mezi veřejnými orgány) a které jim umožní nabízet v oblasti jejich působnosti a na základě široké autonomie, jež je jim vlastní, kvalitní veřejné služby na místní úrovni odpovídající potřebám občanů. Tyto nástroje by měly rovněž umožnit lepší hodnocení kvality uvedených služeb a srovnání v rámci odvětví i na mezistátní úrovni.

Za druhé jde o to, aby Evropané mohli posoudit vývoj kvality poskytovaných služeb, zejména v souvislosti s liberalizačními reformami velkých síťových odvětví (dopravní a poštovní služby, energetika).

Za třetí je cílem lépe reagovat na potřebu všeobecného přístupu ke službám, které Evropané považují za podstatné pro svůj každodenní život (například poštovní služby), jelikož kvalita veřejných služeb je nedílně spojena s jejich přístupností, včetně cenové dostupnosti. Případné překážky pro kvalitní univerzální služby by měly být předmětem důkladné analýzy na základě zkušeností z terénu. Tato snaha vyhovět potřebám všech se musí rovněž opírat o dynamické posuzování potřeb Evropanů, jež se mění v souladu s rychlým rozvojem společnosti a sociálních zvyklostí.

Komise se zejména zavazuje:

- nadále zajišťovat aktualizaci odpovědí na praktické otázky, které si kladou občané a veřejné orgány ohledně uplatňování práva EU (státní podpory a veřejné zakázky) na služby obecného zájmu;

- přijmout opatření umožňující na evropské úrovni lepší hodnocení a srovnání kvality služeb obecného hospodářského zájmu, především na základě zkušeností z terénu; a

- přezkoumat možnosti, jak s ohledem na vývoj zásadních potřeb evropských občanů rozšířit závazky univerzální služby na nové oblasti, pravděpodobně na základě článku 14 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrhy týkající se hodnocení a revize předpisů platných pro veřejné zakázky, včetně spolupráce mezi veřejnými orgány a směrnice o koncesích, sledují stejnou logiku tím, že také usilují o vypracování úplné sady nástrojů, kterou mají mít orgány veřejné správy v této oblasti k dispozici. Je rovněž na místě zdůraznit, že iniciativy, jejichž cílem je modernizovat infrastrukturu velkých síťových odvětví uvedených výše (energetika, doprava a elektronické komunikace), odrážejí rovněž ambici Unie splnit úkoly modernizace našich infrastruktur veřejného zájmu.

Návrh č. 26 : Komise v roce 2011 přijme revizi hlavních směrů Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, jakož i návrh týkající se komplexního rámce pro financování dopravní infrastruktury.

Evropská unie v současnosti i přes významné realizované investice nedisponuje dostatečně propojenou, interoperabilní a efektivní sítí přeshraniční dopravní infrastruktury. Dopravní infrastruktura však má zásadní význam pro zajištění fungování vnitřního trhu a musí podporovat růst a udržitelný rozvoj. Vedle nedostatečné koordinace mezi členskými státy v oblasti plánování, financování a řízení projektů je velkou brzdou absence komplexního rámce pro financování na evropské úrovni, jenž by umožnil zaměřit se na nejvýznamnější mezery v jednotném trhu. Tento rámec pro financování bude definován na základě příštího víceletého finančního rámce plánovaného na polovinu roku 2011.

Návrh č. 27 : Komise přijme sdělení o prioritách energetické infrastruktury pro období 2020–2030. Cílem je přispět k realizaci plně fungujícího vnitřního trhu s energií řešením problému chybějících článků a usnadněním integrace obnovitelných zdrojů energie. Nezbytné nástroje pro realizaci těchto priorit budou navrženy v roce 2011 v rámci nového opatření pro zabezpečení evropské energetické infrastruktury.

Vznik evropského trhu s energií si vyžaduje moderní infrastrukturu. Ústředním cílem politiky Unie pro dodávky energie je, aby byla konkurenční, udržitelná a bezpečná. To si vyžaduje energetickou infrastrukturu, která bude lépe propojená s vnitrostátními energetickými sítěmi, bude schopna integrovat zvyšující se podíl obnovitelné energie a umožní diverzifikaci zdrojů. Aby mohla tyto úkoly splnit, potřebuje stávající infrastruktura rychlou modernizaci, rozšíření nabídky a unifikaci. V zájmu změny způsobu plánování a rozvoje sítí v EU je nezbytná nová evropská politika pro energetickou infrastrukturu. Je nutné nalézt řešení významných chybějících článků, jako jsou energetické sítě v Severním moři nebo jižní koridor pro přepravu zemního plynu. Pro efektivnější užívání a přepravu energie jsou nutné inteligentnější sítě. Schvalovací postupy musí být efektivnější a transparentnější. Je nezbytné najít nová řešení pro financování, která v průběhu příštích deseti let umožní realizaci obřích investic přesahujících 200 miliard eur[20], určených pro velké evropské sítě pro přenos elektrické energie a zemního plynu, k nimž se přidá přibližně 400 miliard eur na údržbu, modernizaci a rozšíření distribučních sítí členských států.

Návrh č. 28 : Parlament a Rada by měly přijmout návrh rozhodnutí, kterým se zřídí akční program pro evropské radioelektrické spektrum, umožňující efektivnější řízení a využívání evropského radiového spektra.

Evropské radioelektrické spektrum se musí využívat efektivněji a s vyšší mírou harmonizace a koordinace, aby byl k dispozici dostatečný objem spektra odpovídající potřebám občanů a podniků. Pokud budou v celé EU za flexibilních technických podmínek přístupná stejná pásma spektra, umožní takto dosažené úspory z rozsahu snížení cen komunikací pro všechny uživatele.

2.2. Posílení solidarity v jednotném trhu

Mario Monti se domnívá, že únavu, kterou někteří lidé pociťují vůči vnitřnímu trhu, lze vysvětlit také názorem, že se série liberalizačních opatření uskutečnila na úkor sociálních práv získaných různými hospodářskými subjekty. Lisabonská smlouva a potvrzení koncepce vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství jako jednoho z klíčových cílů nás zavazují k přijetí ucelenějšího pohledu na jednotný trh. Hospodářské svobody a svobody kolektivní akce musí být v harmonickém vztahu. Oživení dialogu sociálních partnerů má zásadní význam a může podstatně přispět k dosažení právních předpisů „vypracovaných sociálními partnery pro sociální partnery“, jak to výslovně stanoví Lisabonská smlouva.

Ze svobod jednotného trhu musí mít prospěch ti nejsilnější i ti nejslabší. Každý musí dostat možnost využívat příležitostí jednotného trhu – včetně osob s postižením a starších občanů. Obzvláštní pozornost bude nutné věnovat přístupu osob se zrakovým a sluchovým postižením k produktům a službám, zejména kulturním, například díky vývoji vhodných technologických nástrojů (automatické titulky nebo zvláštní vysílání na veřejných stanicích).

Návrh č. 29 : V rámci své nové strategie efektivního provádění Listiny základních práv Evropské unie[21] bude Komise dohlížet na to, aby byla zohledňována práva zaručená listinou, včetně práva provádět kolektivní akce. Komise bude v předstihu provádět hloubkovou analýzu sociálních dopadů všech legislativních návrhů v oblasti jednotného trhu.

Návrh č. 30 : Komise v roce 2011 přijme legislativní návrh s cílem zlepšit provádění směrnice o vysílání pracovníků, do něhož bude možné vložit nebo doplnit ustanovení vyjasňující výkon základních sociálních práv v souvislosti s hospodářskými svobodami jednotného trhu.

Výkon svobodného poskytování služeb předpokládá možnost vyslat personál do jiného členského státu. Vysílání pracovníků tak představuje významný prvek vnitřního trhu se službami. Směrnice o vysílání pracovníků stanoví na evropské úrovni za účelem adekvátní ochrany práv dotčených pracovníků „tvrdé jádro“ ochranných ustanovení přijímajícího státu, jež se musí použít i na vyslané pracovníky. Vysílání pracovníků navíc nadále komplikují složité vnitrostátní administrativní postupy, stejně jako obtíže spojené s dvojím zdaněním, čímž se snižuje přístupnost volného poskytování služeb. Provádění, uplatňování a podmínky dodržování této směrnice je možné zlepšit a její výklad lze vyjasnit.

Návrh č. 31 : Komise v roce 2011 přezkoumá směrnici o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (penzijních fondů) a dohledu nad nimi a na základě zelené knihy o důchodech z července 2010 vypracuje další návrhy, mimo jiné s cílem odstranit překážky, s nimiž se potýkají mobilní pracovníci při odchodu do důchodu.

Pracovníci by měli mít při odchodu do důchodu rovněž možnost uplatňovat svůj nárok na důchod. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a dopadu hospodářské a finanční krize na veřejné finance a finanční stabilitu je v této oblasti nutná další práce. Zelená kniha z července 2010 zahájila diskusi o problémech, které bude třeba vyřešit, aby mohli Evropané v dlouhodobém horizontu čerpat přiměřené a zajištěné důchody.

Návrh č. 32 : Komise zahájí konzultaci se sociálními partnery s cílem vytvořit evropský rámec pro předvídání podnikových restrukturalizací.

Na rozdíl od čistě reaktivních opatření řešících hospodářskou a finanční krizi umožnily strategie včasného informování podnikům předejít sociálním konfliktům tím, že restrukturalizace byly aktivně řízeny v rámci vyjednávání. Jedná se současně o podmínku hospodářského úspěchu i o sociální nutnost, jelikož se tak umožňuje přerozdělení zdrojů do rozvíjejících se odvětví a pracovníkům se poskytují nové příležitosti v situaci, kdy je jejich zaměstnání ohroženo. Evropský rámec pro restrukturalizace by umožnil vytvořit prostředí založené na vzájemné důvěře.

2.3. Přístup k zaměst nání a ke vzdělání po celý život

Zaměstnání je u Evropanů právem středem pozornosti. Jednotný trh představuje pro každého obrovskou příležitost – dosud nedostatečně využitou – uplatnit své vzdělání nebo kvalifikaci a reagovat na nabídky zaměstnání v jiných členských státech. Je nutné nabídnout konkrétní nástroje podporující a usnadňující pohyb kvalifikací v rámci jednotného trhu.

Možnost vzdělávat se v Evropě je jedním z nejatraktivnějších aspektů svobod a příležitostí, které jednotný trh nabízí. Příležitost ke studiu a vzdělávání v jiném členském státě však není jen záležitostí osobního rozvoje. V průběhu celého života umožňuje získat nové dovednosti, které napomohou vybudovat znalostní ekonomiku budoucnosti.

Návrh č. 33 : Komise v roce 2012 předloží legislativní návrh reformy systému uznávání odborných kvalifikací, vycházející z posouzení stávajících předpisů, které proběhne v roce 2011. Jeho cílem bude usnadnit mobilitu pracovníků a přizpůsobit vzdělávání aktuálním potřebám pracovního trhu. V tomto rámci bude posouzen potenciál profesního průkazu.

Právo vykonávat své povolání v jiném členském státě je jednou ze základních svobod zaručených Smlouvou. Má zásadní význam pro občany, pro volný pohyb pracovníků, svobodu usazování a svobodné poskytování služeb, pro něž se požadavky týkající se uznávání odborných kvalifikací získaných v jiném členském státě mohou stát překážkou. V Unii existuje 4 600 regulovaných profesí. Mnoho kvalifikovaných pracovníků žádajících o uznání svých kvalifikací se stále potýká s dlouhými a komplikovanými procedurami; otázky týkající se uznávání diplomů představují 20 % případů, které řeší síť SOLVIT. Směrnice z roku 2005 přinesla určitá zjednodušení, týkající se zejména zjednodušení dočasné mobility kvalifikovaných pracovníků. Je třeba zhodnotit současný systém a posoudit, zda byly možnosti, které uvedená směrnice nabízí, plně využity. Směrnice například doporučila využívání profesního průkazu, aniž by mu udělila skutečný význam. Podobný průkaz by pro některé profese a zainteresované občany mohl představovat přidanou hodnotu. Potřeba kvalifikovaných pracovních sil navíc roste a kvůli klesajícímu podílu ekonomicky aktivních obyvatel jí bude stále těžší vyhovět. Systém musí také zohlednit významné změny, k nimž došlo ve vzdělávacích systémech a systémech odborné přípravy členských států, tak, aby usnadňoval přístup k zaměstnání a návrat do něj. Komise proto zahájila práce na posouzení směrnice z roku 2005, jejichž výsledkem bude v roce 2011 zelená kniha a v roce 2012 revize směrnice.

Návrh č. 34 : Komise ve spolupráci s členskými státy připraví průkaz pro „mládež v pohybu“ pro usnadnění studia všech mladých lidí v jiném členském státě. Svou internetovou stránku s tématem „Mládež v pohybu“ doplní o informace o dálkovém vzdělávání a o studijních a vzdělávacích příležitostech v Evropě.

Pobyt v zahraničí by se měl stát běžnou etapou vzdělání všech mladých Evropanů, která jim díky novým dovednostem, hlavně jazykovým, následně umožní získat zajímavé zaměstnání. Komise v rámci strategie Evropa 2020 navrhla ve svém sdělení „Mládež v pohybu“ řadu opatření, jejichž cílem je pomoci mladým lidem získat znalosti, dovednosti a zkušenosti potřebné k tomu, aby si našli první zaměstnání. Kromě jiného Komise posuzuje možnost vytvoření evropských studentských mobilitních půjček, aby více mladých Evropanů, zejména těch v nejméně příznivé situaci, mohlo získat zkušenosti z období studia, vzdělávání nebo umístění v podniku v jiné zemi.

Návrh č. 35 : Komise v partnerství s členskými státy zajistí realizaci evropského rámce pro kvalifikace. Navrhne doporučení Rady na podporu a uznání mimoškolního vzdělávání („neformální a informální učení“). Dále navrhne vytvoření „evropského pasu osobních dovedností“, v němž bude každý moci popsat své znalosti a dovednosti získané v průběhu celého života. Zavede přechod mezi evropským rámcem kvalifikací a nomenklaturou povolání v Evropě.

I přes úspěch programů, jako je Erasmus, je uznávání akademických diplomů a období vzdělávání v jiných členských státech stále problematické[22]. V zájmu podpory mobility je nutné zajistit přenositelnost dovedností a znalostí.

2.4. Nová opatření pro sociálně tržní hospodářství

Tato kapitola představuje tři návrhy pro jednotný trh založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství. První z nich, iniciativa pro sociální podnikání, má umožnit uvolnění rezerv existujících talentů a finančních zdrojů v členských státech tím, že spojí odborníky v oblasti řízení a financí s podnikateli, kteří uskutečňují projekty přinášející sociální inovace a přispívají k růstu. Druhý návrh, týkající se právních aspektů, obsahuje iniciativy pro zlepšení právního prostředí, v němž se formují některé činnosti sociálního hospodářství. Poslední návrh se zabývá správou podniků a jejich sociální odpovědností a přináší iniciativu, která nově formuluje roli podniku v současném hospodářství.

Návrh č. 36 : Komise v roce 2011 představí iniciativu pro sociální podnikání, jejímž cílem bude podpořit a doprovázet rozvoj inovativních podnikatelských projektů v sociální oblasti jednotného trhu. Využije k tomu zejména sociální hodnocení, označování hodnotící činnosti v oblasti etiky a životního prostředí, veřejné zakázky, zavedení nového režimu pro investiční fondy a „spící“ úspory.

Samostatně jednající podnikatelé i velké společnosti během posledních let uskutečnili projekty přinášející výrazné inovace v sociální oblasti. V tomto prvním desetiletí 21. století jsme byli v celé Evropě a ve světě svědky odhalení obrovského potenciálu inovací v sociálním hospodářství. Tyto projekty, zrozené z iniciativy jednotlivce nebo několika osob, přinesly – aniž by přestaly sledovat logiku vytváření zisku – kreativní řešení velkých sociálně hospodářských problémů, které byly často způsobeny sociálním vyloučením (přístup k zemědělsko-potravinářským produktům, k ubytování, ke zdravotní péči, na trh práce, přístup k bankovním službám, ke službám umožňujícím lepší začlenění zdravotně postižených osob atd.), jakož i stárnutím obyvatelstva. Inovace dosažené prostřednictvím těchto nových modelů podporují hospodářský růst a mají kladné důsledky pro všechny zúčastněné strany (podnikatele, zaměstnance, spotřebitele, investory a další finanční partnery atd.). Mezi faktory přispívající k aktivitě bude rovněž patřit organizace veřejných a soukromých zakázek (nákupní politiky v soukromém sektoru a sociální odpovědnost podniků), lepší přístup k financování (bankovnímu nebo na finančních trzích, zejména za využití „spících“ úspor), zavedení nového režimu pro investiční fondy se záměrem podpořit a zlepšit likviditu investic do projektů se silným inovačním potenciálem v sociální, hospodářské a technologické oblasti ve finančním odvětví a u spotřebitelů finančních produktů a realizace komunikačních nástrojů podle potřeby.

Návrh č. 37 : Z důvodů vyplývajících v zásadě z povahy jeho financování, případně z rozhodnutí akcionářů nebo zúčastněných stran podporujících a doprovázejících projekty se silným inovačním potenciálem v sociální, hospodářské a někdy i technologické oblasti formuje sociální hospodářství řada odlišných typů právnických osob (nadace, družstva, vzájemné pojišťovny atd.). Komise navrhne opatření umožňující zlepšit kvalitu dotčených právnických osob, a optimalizovat tak jejich fungování a usnadnit jejich rozvoj v rámci jednotného trhu.

Budou navrženy tyto iniciativy:

- Komise do konce roku 2011 předloží nařízení o statutu evropské nadace.

Činnost nadací prodělala během minulých let výrazný vývoj. Dnes jsou schopny dosáhnout ambiciózních cílů v oblastech, kde se evropská kreativita a inovace staly nezbytnými pro konkurenceschopnost jednotného trhu v globálním světě, zejména v oblasti výzkumu. Administrativní zátěž, registrace v jiném státě, důkazní břemeno uvalené na nadace z jednoho členského státu usazující se v jiném členském státě Unie a obtíže při sdílení finančních prostředků napříč hranicemi Unie jsou natolik významnými překážkami, že v současnosti brání rozvoji nadací v Evropě. Řešením by bylo nařízení o statutu evropské nadace.

- Komise navrhne veřejnou konzultaci (zelenou knihu) na téma nařízení o statutu evropského družstva a v návaznosti na přijetí své hodnotící zprávy v roce 2012 podnikne další kroky.

Družstva mají ve struktuře a dynamice hospodářství velmi významnou úlohu. Kromě jiného poskytují mechanismy jedinečné solidarity mezi svými členy, vytvořené díky pevným akcionářským strukturám upřednostňujícím kulturu silné skupiny, akcionářů z řad zaměstnanců a dlouhodobých investic.

- Komise v roce 2011 zahájí studii o situaci vzájemných pojišťoven ve všech členských státech, která se bude zabývat především jejich přeshraničními aktivitami.

Vzájemné pojišťovny existují ve většině evropských zemí, jejich význam se však liší zem od země. Více než 120 milionů občanů je například členem některé z evropských vzájemných zdravotních pojišťoven. V odvětví pojišťovnictví a finančního zprostředkování představuje sektor vzájemných pojišťoven velkou část pracovních míst.

Návrh č. 38 : Komise zahájí veřejnou konzultaci (v podobě zelené knihy) ohledně správy podniků. Zahájí také veřejnou konzultaci o možnostech, jak zvýšit transparentnost informací poskytovaných podniky o sociálních a environmentálních aspektech a dodržování lidských práv. Tyto konzultace mohou vést k legislativním iniciativám.

Prvořadý význam má, aby evropské podniky prokázaly maximální odpovědnost, a to jak vůči svým zaměstnancům a akcionářům, tak vůči společnosti celkově. Jejich správu by bylo možné zlepšit, zejména pokud jde o složení a diverzitu správních rad včetně zastoupení žen, dlouhodobé zapojení akcionářů nebo akcionářů z řad zaměstnanců. V zájmu posílení správy podniků a současně jejich sociální a společenské odpovědnosti bude nutné uvažovat o zvýšení transparentnosti, zejména v oblasti lidských práv a udržitelného rozvoje, jakož i o opatřeních pro lepší fungování podniků, s cílem především více zapojit zaměstnance, zlepšit vztahy s akcionáři a usnadnit přesnější oceňování podniků ze strany finančních trhů.

2.5. Jednotný trh ve službách spotřebitelů

Jednotný trh musí pro evropské spotřebitele představovat přidanou hodnotu a nabídnout jim rozmanité zboží a služby vysoké kvality. Zvláštní důraz musí být kladen na přístup k bankovním produktům, jenž z velké části podmiňuje možnost se v rámci jednotného trhu volně pohybovat nebo pracovat. Konečně orgány dozoru musí zajistit evropským spotřebitelům vysoce spolehlivou ochranu proti veškerému riziku spojenému s kvalitou nabízených výrobků nebo služeb.

Spotřebitelům často chybí informace, jež by jim umožnily zvolit dobrou cenu nebo si správně vybrat produkt, protože informace mohou být předloženy způsobem, který činí porovnání obtížným či nejasným. Zvláště k tomu dochází u přeshraničních nabídek a poplatků za dodání. V současnosti spotřebitelé neznají při nakupování vše, co je třeba, aby si mohli vybrat informovaným způsobem. Komise vypracuje hodnocení současných postupů, které se uplatňují na internetových stránkách porovnávajících ceny, a vypracuje pokyny pro internetové stránky, které porovnávají ceny, na základě nejlepších postupů a zkušeností členských států.

Návrh č. 39 : V roce 2011 vypracuje Komise víceletý akční plán o rozvoji evropského dohledu nad trhem. Ve spolupráci s celními službami a orgány dohledu nad trhy členských států Komise dále připraví v roce 2011 pokyny pro celní kontroly v oblasti bezpečnosti produktů. Komise rovněž navrhne revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby tak zajistila soudržný a účinný rámec pro bezpečnost spotřebního zboží v EU.

Evropští občané vyžadují, aby jejich zdraví a jejich práva byly chráněny v celé EU, zvláště pokud se jedná o ohrožení nebo rizika, kterým nemohou čelit jako jednotlivci. Komise proto v zájmu bezpečnosti výrobků v EU posílí dohled nad trhem. Tohoto cíle chce dosáhnout pomocí akčního plánu, který by měl být zahájen v roce 2011. Úkolem bude posílit spolupráci vnitrostátních orgánů dohledu nad trhem, aby bylo zajištěno, že zboží, které se na jednotném trhu volně pohybuje, je pro spotřebitele bezpečné a spolehlivé. Budou tak zaručeny rovné podmínky hospodářské soutěže, které umožní poctivým podnikům plně těžit z příležitostí na trhu, který čítá 500 milionů spotřebitelů. Komise navíc navrhne přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby tak vytvořila soudržný a účinný rámec dohledu nad trhem v zájmu bezpečnosti spotřebního zboží v EU.

Návrh č. 40 : Na začátku roku 2011 přijme Komise legislativní návrh o přístupu k určitým základním bankovním službám. Do konce roku 2011 rovněž vyzve bankovní sektor k předložení návrhu samoregulace, který by měl za cíl zlepšit transparentnost a porovnatelnost bankovních poplatků.

Občané, zejména studenti, se setkávají s problémy, když si otevírají bankovní účet nebo chtějí získat platební kartu v členském státě, kam se nedávno přistěhovali nebo kde nemají bydliště. Finanční instituce obhajují tato odmítnutí tím, že jisté kategorie potenciálních spotřebitelů vyžadují zvláštní pečlivost, jelikož představují pro banku zvýšené riziko. Uvádějí také, že nejsou schopny získat přesný přehled o historii splácení úvěrů takového dlužníka. Nicméně v mnoha případech nelze odmítnutí otevřít bankovní účet považovat za odůvodněné a přiměřené. Nedostatečná transparentnost bankovních poplatků ostatně tvoří v oblasti maloobchodních finančních služeb jednu z největších překážek. Zákazníci nemohou porozumět cenám svých bankovních účtů a porovnat je, což je odrazuje od toho, aby vyměnili svůj účet za účty levnější. Spotřebitelé v členských státech, kde jsou bankovní poplatky složité a netransparentní, tak platí vyšší poplatky, než by měli. Větší transparentnost tak představuje předpoklad pro přeshraniční transakce a pro úspěšné fungování jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA). Z rozboru 224 bank, který pokud jde o vklady zákazníků, pokryl 81 % maloobchodního bankovního trhu, vyplynulo, že u 66 % jejich internetových stránek je potřeba mít doplňující informace k tomu, aby bylo možné určit cenu bankovního účtu. Tento rozbor také ukázal, že rozdíly v cenách na úrovni Evropské unie jsou u bankovních účtů mnohem výraznější než u jiných služeb.

Návrh č. 41 : Do konce února 2011 navrhne Komise směrnici, kterou má být vytvořen integrovaný jednotný trh pro hypoteční úvěry s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů.

Trh retailových finančních služeb je odvětvím, kterého spotřebitelé dosud nemohou zcela využít. Se změnou poskytovatele těchto služeb často váhají nebo mají příliš málo informací k tomu, aby mohli porovnat dostupné nabídky. Pokud hledají poskytovatele za hranicemi, obtíže narůstají ještě více. Souběžně s probíhajícími strukturálními reformami musí změny ve finančním odvětví nadále pokračovat, aby se důvěra spotřebitelů v retailové finanční trhy zvýšila. Jsou to jedny z překážek, které se občanů v každodenním životě nejvíce dotýkají. Evropské hypoteční trhy mají pro miliony evropských občanů zásadní význam, jelikož hypoteční úvěr představuje jedno z nejdůležitějších finančních rozhodnutí v životě, kterým přijímají finanční závazek na několik desetiletí. Nezodpovědné jednání hospodářských subjektů může oslabit základy finančního systému a mít potenciálně závažné sociální a ekonomické následky. Integrace hypotečních trhů je rovněž stále omezená. Úroveň přímých přeshaničních úvěrů zůstává nízká a nadále zde existují podstatné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o cenu, výběr produktů a přístup k právním předpisům, které se vztahují na různé dotyčné subjekty, jako jsou nebankovní věřitelé a zprostředkovatelé úvěru. Věřitelé a zprostředkovatelé úvěru narážejí na překážky, které jim zabraňují provádět činnost v jiném členském státě nebo nepřiměřeně zvyšují jejich náklady. Stejně tak občané narážejí na překážky, pokud se snaží získat hypoteční úvěr od věřitele v jiném členském státě či dokonce od věřitele se sídlem ve stejném členském státě, ale k zakoupení nemovitosti, která se nachází jinde v EU, a takové úvěry jsou jim často odmítnuty. Hledání lepších cen nebo produktů v různých členských státech je rovněž obtížné, někdy přímo nemožné, protože chybí srovnatelné informace. Integrace evropských hypotečních trhů by podpořila finanční stabilitu a přinesla by spotřebitelům značné výhody. To by vedlo k větší efektivitě hypotečních věřitelů a dostupnosti většího výběru produktů.

Návrh č. 42 : Komise přijme do konce roku 2010 sdělení, jehož cílem bude určit a odstranit daňové překážky, na které evropští občané dosud narážejí.

Některé překážky, které zabraňují občanům, aby se mohli volně pohybovat, usazovat a nakupovat zboží a služby po celé EU, plynou z problémů v oblasti daní. Tyto problémy mohou spočívat v obtížném získávání úlev v případě dvojího zdanění z toho důvodu, že oblast působnosti dohod v oblasti dvojího zdanění je omezená, tyto dohody chybí, daňové předpisy jsou diskriminační nebo se různé daňové systémy překrývají, a také v problémech v případě, že občané čelí daňovým předpisům dvou nebo více států a žádají o snížení nebo vrácení daně. Obtíže mohou zvláště vyvstat pro přeshraniční pracovníky v oblastech zdanění automobilů, důchodů a dědictví.

Návrh č. 43 : V roce 2012 přijme Komise návrh na změnu nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, zvláště s ohledem na dopady nedávné krize způsobené islandskou sopkou, a pokud bude přijat legislativní návrh o odvětví silniční dopravy (autobusy a dálkové autokary), vypracuje rovněž sdělení o právech cestujících ve všech dopravních prostředcích.

Přestože již existují právní předpisy, zejména pro leteckou, železniční a brzy také námořní dopravu, práva cestujících se v různých dopravních prostředcích stále liší a nejsou vždy dopravcem respektována. Tato situace vytváří riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a poškozuje cíl, kterým je zajistit dostatečně jednotnou kvalitu služeb a který je v zájmu občanů, ale také evropského hospodářství jako celku.

3. dialog, partnerství, hodnocení – nástroje dobré správy jednotného trhu

Jednotný trh nepatří evropským institucím nebo jen několika velkým celoevropským skupinám, ale vyvíjí se podle toho, jak každý Evropan denně pracuje, spoří, nakupuje, investuje atd . Vytvoření a používání jednotného trhu závisí skutečně na samotných Evropanech.

Hlavním cílem tohoto aktu je navrhnout nový rámec dialogu, aby úvahy o právních předpisech a jejich provádění sloužily právě Evropanům. Úkolem Komise je podávat návrhy a podněty, být místem dialogu a debat, a tím aktivně přispívat k tomu, aby jednotný trh znovu získal smysl a mohl Evropanům nabízet více . Evropský parlament a Rada mají za úkol podle svých příslušných kompetencí rozhodovat o krocích, které se mají provést na úrovni států.

Tento Akt o jednotném trhu ovšem neuspěje, pokud se tento postup navrhování, rozhodování, provádění a sledování neotevře více a v dřívějších fázích dalším partnerům.

Mnohé z návrhů tohoto aktu, například opatření týkající se veřejné služby nebo daňových záležitostí, se dotýkají pole působnosti členských států a jejich místních a regionálních samospráv. To je hlavní důvod, proč musí být všechny územní úrovně politiky zapojeny do správy jednotného trhu a účastnit se jí, v souladu s jejich aktivní účastí na politice soudržnosti.

Předseda Komise José Manuel Barroso vytvoření tohoto Aktu o jednotném trhu odhodlaně prosazoval, aby tak strategie Evropa 2020 měla větší šance na úspěch a aby mohla být operačním způsobem provedena hlavní doporučení Evropského parlamentu a zprávy Maria Montiho . Tento akt má povzbudit Evropskou komisi, aby dosáhla výsledků, má vnést novou činorodost k přípravě budoucnosti a posílit Evropu, aby byla schopna čelit výzvám.

Tento akt a jeho provedení se bezesporu nesou v duchu pevného odhodlání vést dialog, zakládat partnerství se zúčastněnými stranami a objektivně hodnotit výsledky.

Účinek se nenařizuje, ale buduje. Komise se proto nebude stranit žádné, ani té nejsložitější diskuze s evropskými politickými stranami, vládami a vnitrostátními parlamenty, samosprávami, občanskou společností, odbory a podniky, spotřebiteli, sdruženími atd. a bude úzce spolupracovat s Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem.

Tento akt navrhuje padesát akcí s časovými lhůtami pro fáze konzultací, které Komise povede v souladu se zásadami inteligentní regulace. Transparentním způsobem a s vědomím odpovědnosti Komise vyzývá všechny své partnery , aby se na tyto fáze dialogu připravili, přispěli svými úvahami a přisvojili si budoucnost našeho velkého jednotného trhu.

Komise musí i nadále plnit svou úlohu v dohledu a řádném provádění politik jednotného trhu. Je si vědoma úsilí, které vyžaduje od členských států pro vytváření jednotnějšího a konkurenceschopnějšího trhu. Bude i nadále naslouchat, ale též bdít nad výsledky.

Návrh č. 44 : Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu tím, že posílí postup hodnocení acquis, zejména na základě procesu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, jež v členských státech a Komisi právě probíhá. Zkušenosti z procesu vzájemného hodnocení směrnice o službách se pak využijí i pro další klíčové právní předpisy vnitřního trhu.

Komise bude pokračovat v hodnocení a využije přitom konkrétních získaných zkušeností, vyzkouší a posílí propojení mezí existujícími nástroji (dohled nad trhem, odvětvové výzkumy, srovnávací tabulka spotřebitelů atd.) V této souvislosti Komise pravidelně představí seznam („Top 20“) očekávání aktérů jednotného trhu (podniků, spotřebitelů, pracovníků, studentů, důchodců). Tento seznam bude působit jako barometr stavu jednotného trhu a jeho praktického fungování.

Kromě toho bude Komise pravidelně hodnotit stav jednotného trhu ve spolupráci se všemi zúčastněnými aktéry a zorganizuje proto společně s Evropským parlamentem každoročně Fórum o jednotném trhu , za účasti dalších institucí, zástupců členských států (včetně regionální a místní úrovně), národních parlamentů, občanů a zúčastněných stran. První fórum se bude konat v roce 2011.

Návrh č. 45 : Na začátku roku 2011 představí Komise strategii, která by měla v roce 2011 rozšířit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) na další legislativní oblasti a směřovat k vytvoření skutečné elektronické komunikační sítě evropských správních orgánů. Tato strategie bude předmětem legislativního návrhu.

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) byl navržen jako flexibilní podpůrný nástroj pro správní spolupráci ku prospěchu rozdílných odvětvových právních předpisů. V současnosti je využíván pro směrnici o odborných kvalifikacích a směrnici o službách. Aby byly možnosti systému IMI plně využity, musí být vypracována jasná strategie, díky níž by se tento systém uplatnil i v dalších odvětvích a vytvořila by se propojení mezi systémem IMI a jinými nástroji informačních technologií. Tato strategie bude podrobněji popsána ve sdělení Komise. Největší překážkou pro rozšíření systému IMI je chybějící právní základ, který by zcela uspokojil osoby zodpovědné za ochranu údajů na evropské i vnitrostátní úrovni. Aby zde došlo k nápravě, bude se diskutovat o vhodnosti návrhu nařízení. Takový návrh by stanovil pravidla pro zacházení s údaji a další podmínky používání systému IMI, a umožnil by tak správní spolupráci v oblastech, kde je to k provádění práva vnitřního trhu nezbytné, avšak platné právo to výslovně nestanoví.

Návrh č. 46 : V roce 2011 předloží Komise návrh o používání alternativních způsobů řešení sporů v EU. V této souvislosti Komise přijme v roce 2011 doporučení o síti systémů alternativních řešení sporů pro finanční služby. Tyto dvě iniciativy mají zajistit, že budou k dispozici jednoduché mimosoudní opravné prostředky s dobrým poměrem ceny a efektivity, kterými by se řešily přeshraniční spory v oblasti spotřeby. V roce 2012 navrhne Komise evropský systém řešení sporů po internetu pro digitální transakce. Kromě toho povede Komise v období 2010–2011 veřejnou konzultaci o evropském přístupu ke kolektivnímu odškodnění, aby určila možnosti, které by se mohly využít v právním rámci Evropské unie a v právních řádech členských států.

Pokud usilujeme o to, aby spotřebitelé mohli nakupovat v jiném členském státě za plné důvěry a těžili z práv, která jim evropské právní předpisy udělují, je třeba, aby měli jistotu, že v případě problémů budou moci obdržet náhradu. Práva, u kterých nejsme schopni zajistit, že budou v praxi dodržována, pozbývají cenu. Nedávný průzkum odhadl ztráty způsobené evropským spotřebitelům z důvodu problému se zakoupeným zbožím nebo službou na 0,3 % evropského ročního HDP. Alternativní způsoby řešení konfliktů a pomoci v případě stížností, jako jsou evropská spotřebitelská centra, mohou spotřebitelům přinést snadné, rychlé a levné řešení a zachovat dobré vztahy mezi podniky a jejich zákazníky. Spotřebitelé a podniky nicméně nejsou o stávajících systémech alternativních řešení sporů dostatečně informováni a v některých odvětvích navíc tyto systémy úplně chybí. Například v odvětví finančních služeb nemají spotřebitelé často jinou volbu než uchýlit se k nákladným a složitým soudním řízením. V některých státech neexistují mechanismy mimosoudního řešení sporů. Stávající mechanismy se navíc doposud neukázaly jako dostatečně účinné pro přeshraniční případy. Síť FIN-NET tedy obsahuje mezery v zeměpisném pokrytí i pokrytí jednotlivých odvětví, které je nezbytně třeba zaplnit. Kromě toho není vždy jednoduché uplatnit kolektivní žalobu, ať před soudem či mimosoudní cestou. Pokud neexistují rovné podmínky pro hospodářskou soutěž, podniky mohou trpět jejím narušením. Příležitosti k dosažení úspor z rozsahu spojováním žalob zůstávají však nevyužité. Zlepšení mechanismů alternativních řešení sporů mezi spotřebiteli a podniky, zejména v oblasti finančních služeb, by přineslo podstatné výhody spotřebitelům, posílilo důvěru spotřebitelů a přispělo k rozvoji jednotného trhu.

Návrh č. 47 : Ve spolupráci s členskými státy vypracuje Komise rozhodnější politiku pro respektování pravidel jednotného trhu. Komise se zavazuje připravit plány transpozice a projekty ohledně srovnávací tabulky pro legislativní návrhy stanovené aktem a snížit průměrnou délku vyřizování případů nesplnění povinnosti. Komise vyzývá členské státy, aby snížily svůj deficit provádění směrnic o jednotném trhu na 0,5 % a předložily své srovnávací tabulky s prováděcími opatřeními.

Bylo vynaloženo a stále se vynakládá značné úsilí na posílení partnerství Komise a členských států ve správě jednotného trhu, zejména provedením „doporučení o partnerstvích“ z roku 2009[23]. Soustavné úsilí vyvíjené ke zlepšení provádění pravidel jednotného trhu přineslo ovoce, jak prokázala například nízká úroveň průměrného deficitu provádění v nejnovějším žebříčku výsledků pro vnitřní trh[24].

Navzdory tomuto úsilí je však kromě lhůt stanovených směrnicemi průměrně třeba dalších sedmi měsíců na to, aby byly směrnice zcela provedeny[25]. Zveřejněné statistiky uvádějí, že zpoždění v oznamování prováděcích opatření za rok 2008 bylo 36 %, za rok 2009 31 % a za rok 2010 30 %[26]. Nedostatky však nadále existují, zejména skutečnost, že vnitrostátní právní předpisy nejsou vždy v souladu se směrnicemi, které provádějí. Problémem, kterým bude rovněž nutno se zabývat, je délka formálních řízení o nesplnění povinnosti vedených Komisí a značné prodlevy v provádění rozsudků Soudního dvora vnitrostátními orgány. Bude rovněž nezbytné věnovat více pozornosti otázkám provádění pravidel již v době jejich přípravy a hodnocení a/nebo změn. Komise dá k dispozici podpůrné nástroje, například systematické zavedení plánů provedení pro legislativní návrhy uvedené v aktu. Díky těmto plánům se na obtíže provádění upozorní již v raném stadiu.

Je nezbytně nutné obnovit úsilí k provádění a dodržování předpisů, zejména proto, že se jedná o základní podmínku dobrého fungování jednotného trhu, neboť pravidla musejí být pro všechny stejná. Předpokládá to rozhodné partnerství a spolupráci s členskými státy proto, aby se deficit provádění nadále snižoval. Je nutná vzájemná angažovanost k ověření souladu vnitrostátního práva s nejdůležitějšími předpisy jednotného trhu prostřednictvím systematického využití srovnávacích tabulek, které musí být přístupné občanům a podnikům. Komise členským státům poskytne takové tabulky pro každou novou prioritní směrnici, kterou uvádí tento akt. Je rovněž nutno se spojit ve snaze o to, aby se stanovením společných ambiciózních cílů urychlila řízení o nesplnění povinnosti vedená Komisí a uvádění do souladu s rozsudky Soudního dvora, jakož i ve snaze o rozvoj systematického používání alternativních způsobů řešení konfliktů, jako jsou SOLVIT a EU PILOT.

Návrh č. 48 : Komise posílí konzultace a dialog s občanskou společností při přípravě a provádění znění předpisů. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby při konzultacích, které předcházejí přijetí návrhů, a zejména při práci ve skupinách odborníků, byly zohledněny názory spotřebitelů, nevládních organizací, odborů, podniků, spořitelů, uživatelů a místních samospráv.

Příspěvky od široké škály zúčastněných stran politiku jednotného trhu jistě obohatí. Jen malá část příspěvků, které Komise dostává, v současnosti pochází od těch, kdo se daným odvětvím nezabývají profesně. Stanovisko spotřebitelů, malých investorů, malých podniků, zástupců zaměstnanců, nevládních organizací a zástupců místních samospráv může přinést užitečný pohled na provádění opatření v praxi a pomoci určit, zda navrhované politiky mohou konkrétně nabídnout občanům zlepšení.

Návrh č. 49 : V roce 2010 bude Komise nadále propagovat jednotné kontaktní místo, které na internetu, po telefonu nebo osobně poskytne občanům a podnikům informace a přístup k asistenčním službám týkajícím se práv, která jim jednotný trh propůjčuje, a za tímto účelem bude rozvíjet portál „Vaše Evropa“ a lépe ho sladí s portálem „Europe Direct“. Komise také posílí partnerství s členskými státy, aby prostřednictvím tohoto jednotného kontaktního místa byly rovněž přístupné informace o vnitrostátních předpisech a postupech.

Mnohé zprávy poukazují na to, že občané svá práva dobře neznají a nevědí, na koho se obrátit, aby se jich v případě problémů domáhali, a to přesto, že existuje velké množství oficiálních informačních zdrojů a že Komise zřídila asistenční systém. Vzhledem k tomuto zjištění byl portál „Vaše Evropa“ přeměněn na jednotné kontaktní místo a informace byly zcela přeformulovány z pohledu uživatelů. Cílem pro následující měsíce je Evropany s tímto portálem seznámit a rozšířit dostupné informace, aby byl ještě užitečnější, zvláště pak poskytnout informace o vnitrostátní situaci (přesnou situaci v každém členském státě, požadované formality, nejbližší kontaktní místa atd.). Nebude to však možné bez aktivní spolupráce členských států.

Návrh č. 50 : Komise ve spojení s členskými státy podpoří neformální nástroje řešení problémů, zejména upevní a posílí projekt „EU Pilot“, síť SOLVIT a sítě evropských spotřebitelských center. Pokud jde o SOLVIT, na základě hodnocení z roku 2010 Komise vypracuje v roce 2011 konkrétní návrhy. V dlouhodobějším výhledu prozkoumá podmínky možného společného vývoje těchto nástrojů a dalších alternativních mechanismů řešení konfliktů a vytvoří mezi nimi užší spojení, aby se ujistila, že v dlouhodobém horizontu se budou moci všemi problémy spojenými s jednotným trhem zabývat lépe.

Po osmiletém fungování sítě SOLVIT narostl počet případů více než desetinásobně a centra se zabývají stále rozličnějšími případy, které jdou někdy až za rámec jejich mandátu. Aby se zaručilo optimální fungování této sítě v budoucnu, bude třeba se znovu zamyslet nad mandátem sítě SOLVIT, nad prostředky, které zaručí kvalitu jeho výkonů, a nad vztahy s dalšími nástroji řešení problémů. Tyto úvahy nejen vyřeší postavení sítě SOLVIT, ale rovněž umožní učinit pokrok v dlouhodobějším horizontu směrem k situaci, kdy by existoval systém rychlého a neformálního řešení sporů pro každý problém, na který občan nebo podnik na jednotném trhu narazí. Co se týče sítě evropských spotřebitelských center, tato síť bude zhodnocena a v roce 2011 budou předloženy konkrétní návrhy o jejím dalším vývoji. Projekt „EU Pilot“ pak usiluje o zajištění úzké spolupráce s členskými státy k co nejrychlejšímu vyřešení problémů s prováděním práva jednotného trhu, aniž by se využila řízení o nesplnění povinnosti. Rozličnost a rozsah přetrvávajících problémů vyžadují, aby tato iniciativa byla posílena. Komise zahájila iniciativu směřující k tomu, aby působnost tohoto projektu byla rozšířena ze 24 na 27 členských států.

závěr: evropská veřejná debata

Cílem tohoto aktu je obnovit mezi Evropany důvěru v jejich velký trh, aby se znovu stal nástrojem ve službě růstu a umožnil nám čelit výzvám.

Komise především navrhuje spustit celkový proces: posílit sociálně tržní hospodářství tím, že se do srdce jednotného trhu znovu postaví Evropané, aby se v něj obnovila důvěra; rozvíjet tržní politiky ve službě udržitelného a spravedlivého růstu; a zavést nástroje dobré správy, dialogu, partnerství a hodnocení. Tento globální koncept si vyžádá koordinovanou práci Komise a ostatních institucí, jakož i posílenou kontrolu. To se nedotkne systémů kontroly zavedených v rámci stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020.

Tento společný postup zavazuje Komisi, ale také Parlament a Radu v rámci jejich příslušných úloh a vlastních postupů. Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů otevřou debatu pro volené místní zástupce, sociální a hospodářské partnery, sdružení a aktéry občanské společnosti. Tento Akt pro jednotný trh bude nadto předložen v nadcházejících měsících k diskuzi po celé Evropě . Příslušné jazykové verze tohoto aktu budou zaslány všem členům evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, regionálním orgánům včetně nejvzdálenějších regionů, jakož i sociálním partnerům a hospodářským a sociálním subjektům a občanské společnosti. Zúčastněným stranám budou zpřístupněny zvláštní informační nástroje.

Takto budou vytvořeny podmínky pro skutečnou evropskou veřejnou debatu o otázkách vysoce konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily svá stanoviska k oživení jednotného trhu, a zejména k padesáti opatřením navrženým v tomto dokumentu, na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/smact. Zúčastněným stranám budou zpřístupněny zvláštní informační nástroje.

Příspěvky musí Komise obdržet nejpozději 28. února 2011. Na základě získaných odpovědí navrhne Komise, aby se zpečetil závazek ostatních institucí o konečné verzi aktu.

Obdržené příspěvky budou zveřejněny na internetu. Doporučujeme vám seznámit se s prohlášením o ochraně soukromí, které se nachází na výše uvedené internetové adrese a v kterém naleznete informace o tom, jak bude nakládáno s vašimi osobními údaji a příspěvky.

Komise si přeje, aby se v návaznosti na tuto veřejnou debatu a na základě jejích výsledků všechny evropské instituce začátkem roku 2011 zavázaly, že z tohoto aktu a jeho 50 opatření učiní definitivní politický akční plán na období 2011–2012. Jeho uskutečnění umožní dynamickým způsobem oslavit 20. výročí jednotného trhu koncem roku 2012.

Po uskutečnění iniciativ obsažených v aktu nastane v roce 2012 čas k hodnocení jeho provádění a výsledků dosažených v oblasti udržitelného růstu a posílení důvěry Evropanů v jednotný trh. Ke zhodnocení těchto výsledků budou vypracovány ukazatele, které by mohly například měřit:

- vývoj nákladů na udělení patentu;

- objem zboží, které bylo předmětem obchodu mezi členskými státy, vyjádřený v procentech HDP EU;

- procentní podíl přeshraničních služeb na HDP EU a počet podniků usazených v jiném členském státě, než je členský stát, kde mají hlavní sídlo;

- počet veřejných orgánů propojených pomocí Systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a počet vložených žádostí; a

- procentní podíl zboží a služeb koupených přes internet přeshraničním způsobem.

Na základě tohoto hodnocení zváží Komise druhou etapu prohloubení jednotného trhu, v jejímž průběhu bude možné na takto obnoveném jednotném trhu identifikovat další zdroje růstu. Komise za tímto účelem provede důkladný výzkum, šetření a rozbor.

1. Udržitelný, spravedlivý a silný růst v partnerství s podniky |

1.1 Podpora a ochrana kreativity |

Návrh č. 1 | Evropský parlament a Rada by měly učinit nezbytné kroky k přijetí návrhů ohledně patentu Evropské unie, odpovídajícího jazykového režimu a jednotného systému řešení souvisejících sporů. Cílem je, aby první patenty EU byly vydány v roce 2014. | Lhůta není stanovena. | Unie inovací |

Návrh č. 2 | Komise v roce 2011 navrhne rámcovou směrnici o správě autorských práv, aby se otevřel přístup k obsahům online, a přitom se zlepšily řízení, transparentnost a elektronická správa autorských práv. Komise také navrhne směrnici týkající se osiřelých děl. | 2011 | Digitální agenda pro Evropu |

Návrh č. 3 | Komise roku 2010 navrhne akční plán proti padělatelství a pirátství, jenž bude obnášet opatření legislativní i nelegislativní. Kromě toho v roce 2011 předloží legislativní návrhy zejména pro přizpůsobení legislativního rámce potřebám vytvořeným rozvojem internetu, jakož i pro lepší činnost celní správy v této oblasti, a znovu prověří svou strategii u prosazování práv k duševnímu vlastnictví ve třetích státech. | 2010/2011 | Integrovaná průmyslová politika |

1.2 Prosazování nových cest k udržitelnému rozvoji |

Návrh č. 4 | Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu služeb na základě postupu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, kterou členské státy a Komise právě provádí. Komise navrhne v roce 2011 konkrétní opatření pro tento cíl, včetně opatření v odvětví služeb podnikům. | 2011 |

Návrh č. 5 | Komise do konce roku 2011 přikročí k iniciativám s cílem rozvoje elektronického obchodu na vnitřním trhu. Budou zaměřeny zejména na problémy, s nimiž se setkávají spotřebitelé v digitální ekonomice. Budou zahrnovat sdělení o fungování elektronického obchodu a dále hlavní směry pro členské státy k zajištění efektivního uplatňování ustanovení směrnice o službách, jež se týká potírání diskriminace příjemců služeb z důvodu jejich státní příslušnosti nebo místa pobytu. | 2011 | Digitální agenda pro Evropu Zpráva o občanství |

Návrh č. 6 | Komise v roce 2011 navrhne změnu legislativního rámce pro normalizaci, aby se normalizační řízení stalo účinnějším, efektivnějším a participativnějším a aby se rozšířila působnost tohoto řízení na odvětví služeb. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika Unie inovací Digitální agenda pro Evropu |

Návrh č. 7 | Komise v roce 2011 přijme bílou knihu o dopravní politice, jež nastíní sérii opatření určených zejména k odstranění zbytkových překážek, jež byly zjištěny mezi národními druhy a systémy dopravy. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 8 | Komise v roce 2011 přijme návrh revize směrnice o energetické dani, aby tato směrnice lépe odrážela klimatické a energetické cíle EU ve fiskálním kontextu a založila přitom minimální sazby spotřební daně na emisích CO2 a na energetické hodnotě. | 2011 |

Návrh č. 9 | Komise navrhne iniciativu pro zřízení skupiny na vysoké úrovni pro služby podnikům, jež by měla studovat nedostatky trhu, otázky normalizace, inovace a mezinárodního obchodu v odvětvích, jako je logistika, správa zařízení, marketing a reklama. |

Návrh č. 10 | Komise před rokem 2012 prozkoumá možnost iniciativy o ekologické stopě produktů s cílem reagovat na problém ekologického dopadu produktů, včetně emisí CO2. Iniciativa prozkoumá prostředky k vytvoření společné evropské metodologie pro vyhodnocování a označování produktů. | 2012 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 11 | Komise na začátku roku 2011 předloží plán energetické účinnosti s cílem využít potenciál značných energetických úspor tím, že se doplní stávající politiky ve všech odvětvích náročných na spotřebu energie. | 2011 |

1.3 Podpora malých a středních podniků |

Návrh č. 12 | Komise v roce 2011 přijme akční plán ke zlepšení přístupu MSP na kapitálové trhy. Tento plán bude obsahovat opatření s cílem zlepšit viditelnost MSP směrem k investorům, rozvinout účinnou síť burz nebo regulovaných trhů speciálně zaměřených na MSP a na větší přizpůsobení MSP povinnostem kótace a publicity. | 2011 | Unie inovací |

Návrh č. 13 | Komise do konce roku 2010 vyhodnotí iniciativu týkající se MSP („Small Business Act“, tj. iniciativu na podporu malých a středních podniků), aby mimo jiné zajistila používání zásady „Think Small First“ („Zelenou malým a středním podnikům“¨) v politice a v legislativním procesu a těsně propojila iniciativu „Small Business Act“ se strategií Evropa 2020. | 2010 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 14 | Komise v roce 2011 navrhne revizi směrnic o účetních standardech, aby se zjednodušily požadavky na účetní výkaznictví a zmenšila se administrativní omezení, zejména omezení zatěžující MSP. | 2011 |

1.4 Financování inovací a dlouhodobé investice |

Návrh č. 15 | Komise zváží pobídky k vytvoření soukromých obligací pro financování evropských projektů („project bonds“). | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 16 | Komise prozkoumá, jakými opatřeními by se mohly vytvořit pobídky pro mobilizaci soukromých – zejména dlouhodobých – investic pro aktivnější příspěvek k realizaci cílů strategie Evropa 2020. Tato opatření by se mohla týkat reformy řízení podniků, vytvořit iniciativy pro dlouhodobé, udržitelné a etické investování, jež je předpokladem pro inteligentní, zelený a inkluzívní růst. Kromě toho Komise do roku 2012 zajistí, aby fondy rizikového kapitálu usazené v kterémkoli členském státu mohly volně fungovat a investovat v Evropské unii (případně přijetím nového legislativního režimu). Vynasnaží se o odstranění jakéhokoli daňového zacházení znevýhodňujícího přeshraniční činnost. | 2012 | Unie inovací |

Návrh č. 17 | Po ukončení probíhajícího hodnocení evropských právních předpisů pro veřejné zakázky a na základě široké konzultace předloží Komise nejpozději v roce 2012 legislativní návrhy s cílem zjednodušit a zmodernizovat evropská pravidla tak, aby se zadávání zakázek mohlo stát plynulejším a mohly se výrazněji využívat veřejné zakázky k podpoře jiných politik. | 2012 | Unie inovací Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 18 | Komise v roce 2011 přijme iniciativu o koncesích na služby. Jasná a přiměřená pravidla umožní přístup na trh pro evropské podniky, a zároveň zajistí transparentnost, rovnost zacházení a rovná pravidla hry pro všechny hospodářské subjekty. Budou povzbuzovat vznik partnerství veřejného a soukromého sektoru a rozvíjet potenciál lepšího poměru mezi jakostí a cenou pro uživatele služeb a pro veřejné zadavatele. | 2011 |

1.5 Vytváření právního a fiskálního prostředí, jež je příznivé pro podniky |

Návrh č. 19 | Komise přijme iniciativy ke zlepšení koordinace národních fiskálních politik, zejména návrhem směrnice s cílem vytvořit společný konsolidovaný základ zdanění společností (SKZZS) v roce 2011. | 2011 |

Návrh č. 20 | Komise v roce 2011 zveřejní novou strategii k DPH na základě zelené knihy, kterou má v roce 2010 provést hloubkový přezkum systému DPH. | 2011 |

Návrh č. 21 | Komise v roce 2011 navrhne právní předpisy pro vzájemné propojení rejstříků obchodních společností. | 2011 |

Návrh č. 22 | Komise do roku 2012 navrhne rozhodnutí s cílem zaručit vzájemné uznání elektronické identifikace a elektronické autentifikace po celé EU na základě online autentifikačních služeb, jež by měly být dány k dispozici ve všech členských státech. V roce 2011 Komise navrhne revizi směrnice o elektronickém podpisu s cílem poskytnout právní rámec pro nadnárodní uznávání a interoperabilitu elektronických autentifikačních systémů. | 2012 | Digitální agenda pro Evropu |

1.6 Konkurenceschopnost na mezinárodních trzích |

Návrh č. 23 | Komise bude nadále rozvíjet spolupráci v oblasti regulace s hlavními obchodními partnery (ve dvoustranných vztazích v rámci dialogů o regulaci i na mnohostranné úrovni, například ve skupině G20), a to s dvojím cílem: podporovat sbližování předpisů, zejména prosazovat rovnocennost režimů třetích zemí, pokud je to možné, a usilovat o to, aby byly ve větším měřítku přijímány mezinárodní normy. S tímto záměrem bude sjednávat mezinárodní obchodní dohody (dvoustranné i mnohostranné), s obzvláštním důrazem na přístup na trhy a na sbližování předpisů, zejména v oblasti služeb, práv duševního vlastnictví a dotací. | Probíhá. | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 24 | Komise v roce 2011 předloží legislativní návrh nástroje Evropské unie vycházející z plnění jejích mezinárodních závazků, jenž zlepší její možnosti při zajišťování větší symetrie v přístupu na trh veřejných zakázek v industrializovaných zemích a velkých rozvíjejících se zemích. | 2011 | Sdělení o obchodní politice |

2. Navrácení Evropanů do centra jednotného trhu a posílení jejich důvěry |

2.1 Zkvalitnění veřejných služeb a infrastruktur obecného zájmu |

Návrh č. 25 | Komise se zavazuje přijmout do roku 2011 sdělení spolu se souborem opatření týkající se služeb obecného zájmu. |

Návrh č. 26 | Komise v roce 2011 přijme revizi hlavních směrů Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, jakož i návrh týkající se komplexního rámce pro financování dopravní infrastruktury. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 27 | Komise přijme sdělení o prioritách energetické infrastruktury pro období 2020–2030. Cílem je přispět k realizaci plně fungujícího vnitřního trhu s energií řešením problému chybějících článků a usnadněním integrace obnovitelných zdrojů energie. Nezbytné nástroje pro realizaci těchto priorit budou navrženy v roce 2011 v rámci nového opatření pro zabezpečení evropské energetické infrastruktury. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 28 | Parlament a Rada by měly přijmout návrh rozhodnutí, kterým se zřídí akční program pro evropské radioelektrické spektrum, umožňující efektivnější řízení a využívání evropského radiového spektra. | Lhůta není stanovena. | Digitální agenda pro Evropu |

2.2 Posílení solidarity v jednotném trhu |

Návrh č. 29 | V rámci své nové strategie efektivního provádění Listiny základních práv Evropské unie bude Komise dohlížet na to, aby byla zohledňována práva zaručená listinou, včetně práva provádět kolektivní akce. Komise navrhne, aby byla do příslušných právních předpisů jednotného trhu vložena sociální klauzule připomínající, že uvedenými předpisy není dotčen výkon základních práv, jak je uznávají členské státy a právo Unie, ani právo sjednávat, uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy a provádět odborovou činnost v souladu s právními předpisy a postupy členských států ve shodě s právem Unie. Komise bude v předstihu provádět hloubkovou analýzu sociálních dopadů všech legislativních návrhů v oblasti jednotného trhu. | 2011 |

Návrh č. 30 | Komise v roce 2011 přijme legislativní návrh s cílem zlepšit provádění směrnice o vysílání pracovníků, do něhož bude možné vložit nebo doplnit ustanovení vyjasňující výkon základních sociálních práv v souvislosti s hospodářskými svobodami jednotného trhu. | 2011 |

Návrh č. 31 | Komise v roce 2011 přezkoumá směrnici o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (penzijních fondů) a dohledu nad nimi a na základě zelené knihy o důchodech z července 2010 vypracuje další návrhy, mimo jiné s cílem odstranit překážky, s nimiž se potýkají mobilní pracovníci při odchodu do důchodu. | 2011 |

Návrh č. 32 | Komise zahájí konzultaci se sociálními partnery s cílem vytvořit evropský rámec pro předvídání podnikových restrukturalizací. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika |

2.3 Přístup k zaměstnání a ke vzdělání po celý život |

Návrh č. 33 | Komise v roce 2012 předloží legislativní návrh reformy systému uznávání odborných kvalifikací, vycházející z posouzení stávajících předpisů, které proběhne v roce 2011. Jeho cílem bude usnadnit mobilitu pracovníků a přizpůsobit vzdělávání aktuálním potřebám pracovního trhu. V tomto rámci bude posouzen potenciál profesního průkazu. | 2012 | Zpráva o občanství |

Návrh č. 34 | Komise ve spolupráci s členskými státy připraví průkaz pro „mládež v pohybu“ pro usnadnění studia všech mladých lidí v jiném členském státě. Svou internetovou stránku s tématem „Mládež v pohybu“ doplní o informace o dálkovém vzdělávání a o studijních a vzdělávacích příležitostech v Evropě. | 2012 | Sdělení Mládež v pohybu |

Návrh č. 35 | Komise v partnerství s členskými státy zajistí realizaci evropského rámce pro kvalifikace. Navrhne doporučení Rady na podporu a uznání mimoškolního vzdělávání („neformální a informální učení“). Dále navrhne vytvoření „evropského pasu osobních dovedností“, v němž bude každý moci popsat své znalosti a dovednosti získané v průběhu celého života. Zavede přechod mezi evropským rámcem kvalifikací a nomenklaturou povolání v Evropě. | 2011 | Sdělení Mládež v pohybu |

2.4 Nová opatření pro sociálně tržní hospodářství |

Návrh č. 36 | Komise v roce 2011 představí iniciativu pro sociální podnikání, jejímž cílem bude podpořit a doprovázet rozvoj inovativních podnikatelských projektů v sociální oblasti jednotného trhu. Využije k tomu zejména sociální hodnocení, označování hodnotící činnosti v oblasti etiky a životního prostředí, veřejné zakázky, zavedení nového režimu pro investiční fondy a „spící“ úspory. | 2011 |

Návrh č. 37 | Z důvodů vyplývajících v zásadě z povahy jeho financování, případně z rozhodnutí akcionářů nebo zúčastněných stran podporujících a doprovázejících projekty se silným inovačním potenciálem v sociální, hospodářské a někdy i technologické oblasti formuje sociální hospodářství řada odlišných typů právnických osob (nadace, družstva, vzájemné pojišťovny atd.). Komise navrhne opatření umožňující zlepšit kvalitu dotčených právnických osob, a optimalizovat tak jejich fungování a usnadnit jejich rozvoj v rámci jednotného trhu. | 2011/2012 |

Návrh č. 38 | Komise zahájí veřejnou konzultaci (v podobě zelené knihy) ohledně správy podniků. Zahájí také veřejnou konzultaci o možnostech, jak zvýšit transparentnost informací poskytovaných podniky o sociálních a environmentálních aspektech a dodržování lidských práv. Tyto konzultace mohou vést k legislativním iniciativám. | 2011/2012 | Integrovaná průmyslová politika |

2.5 Jednotný trh ve službách spotřebitelů |

Návrh č. 39 | V roce 2011 vypracuje Komise víceletý akční plán o rozvoji evropského dohledu nad trhem. Ve spolupráci s celními službami a orgány dohledu nad trhy členských států Komise dále připraví v roce 2011 pokyny pro celní kontroly v oblasti bezpečnosti produktů. Komise rovněž navrhne revizi směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, aby tak zajistila soudržný a účinný rámec pro bezpečnost spotřebního zboží v EU. | 2011 | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 40 | Na začátku roku 2011 přijme Komise legislativní návrh o přístupu k určitým základním bankovním službám. Do konce roku 2011 rovněž vyzve bankovní sektor k předložení návrhu samoregulace, který by měl za cíl zlepšit transparentnost a porovnatelnost bankovních poplatků. | 2011 |

Návrh č. 41 | Do konce února 2011 navrhne Komise směrnici, kterou má být vytvořen integrovaný jednotný trh pro hypoteční úvěry s vysokou úrovní ochrany spotřebitelů. | 2011 |

Návrh č. 42 | Komise přijme do konce roku 2010 sdělení, jehož cílem bude určit a odstranit daňové překážky, na které evropští občané dosud narážejí. | 2010 | Zpráva o občanství |

Návrh č. 43 | V roce 2012 přijme Komise návrh na změnu nařízení o právech cestujících v letecké dopravě, zvláště s ohledem na dopady nedávné krize způsobené islandskou sopkou, a pokud bude přijat legislativní návrh o odvětví silniční dopravy (autobusy a dálkové autokary), vypracuje rovněž sdělení o právech cestujících ve všech dopravních prostředcích. | 2012 | Zpráva o občanství |

3. Dialog, partnerství, hodnocení – nástroje dobré správy jednotného trhu |

Návrh č. 44 | Komise a členské státy budou spolupracovat na dalším vývoji vnitřního trhu tím, že posílí postup hodnocení acquis, zejména na základě procesu „vzájemného hodnocení“ směrnice o službách, jež v členských státech a Komisi právě probíhá. Zkušenosti z procesu vzájemného hodnocení směrnice o službách se pak využijí i pro další klíčové právní předpisy vnitřního trhu. | Integrovaná průmyslová politika |

Návrh č. 45 | Na začátku roku 2011 představí Komise strategii, která by měla v roce 2011 rozšířit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) na další legislativní oblasti a směřovat k vytvoření skutečné elektronické komunikační sítě evropských správních orgánů. Tato strategie bude předmětem legislativního návrhu. | 2011 |

Návrh č. 46 | V roce 2011 předloží Komise návrh o používání alternativních způsobů řešení sporů v EU. V této souvislosti Komise přijme v roce 2011 doporučení o síti systémů alternativních řešení sporů pro finanční služby. Tyto dvě iniciativy mají zajistit, že budou k dispozici jednoduché mimosoudní opravné prostředky s dobrým poměrem ceny a efektivity, kterými by se řešily přeshraniční spory v oblasti spotřeby. V roce 2012 navrhne Komise evropský systém řešení sporů po internetu pro digitální transakce. Kromě toho povede Komise v období 2010–2011 veřejnou konzultaci o evropském přístupu ke kolektivnímu odškodnění, aby určila možnosti, které by se mohly využít v právním rámci Evropské unie a v právních řádech členských států. | 2011 | Digitální agenda pro Evropu Zpráva o občanství |

Návrh č. 47 | Ve spolupráci s členskými státy vypracuje Komise rozhodnější politiku pro respektování pravidel jednotného trhu. Komise se zavazuje připravit plány transpozice a projekty ohledně srovnávací tabulky pro legislativní návrhy stanovené aktem a snížit průměrnou délku vyřizování případů nesplnění povinnosti. Komise vyzývá členské státy, aby snížily svůj deficit provádění směrnic o jednotném trhu na 0,5 % a předložily své srovnávací tabulky s prováděcími opatřeními. | 2011 |

Návrh č. 48 | Komise posílí konzultace a dialog s občanskou společností při přípravě a provádění znění předpisů. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, aby při konzultacích, které předcházejí přijetí návrhů, a zejména při práci ve skupinách odborníků, byly zohledněny názory spotřebitelů, nevládních organizací, odborů, podniků, spořitelů, uživatelů a místních samospráv. | 2011 | Zpráva o občanství |

Návrh č. 49 | V roce 2010 bude Komise nadále propagovat jednotné kontaktní místo, které na internetu, po telefonu nebo osobně poskytne občanům a podnikům informace a přístup k asistenčním službám týkajícím se práv, která jim jednotný trh propůjčuje, a za tímto účelem bude rozvíjet portál „Vaše Evropa“ a lépe ho sladí s portálem „Europe Direct“. Komise také posílí partnerství s členskými státy, aby prostřednictvím tohoto jednotného kontaktního místa byly rovněž přístupné informace o vnitrostátních předpisech a postupech. | 2010 | Zpráva o občanství |

Návrh č. 50 | Komise ve spojení s členskými státy podpoří neformální nástroje řešení problémů, zejména upevní a posílí projekt „EU Pilot“, síť SOLVIT a sítě evropských spotřebitelských center. Pokud jde o SOLVIT, na základě hodnocení z roku 2010 Komise vypracuje v roce 2011 konkrétní návrhy. V dlouhodobějším výhledu prozkoumá podmínky možného společného vývoje těchto nástrojů a dalších alternativních mechanismů řešení konfliktů a vytvoří mezi nimi užší spojení, aby se ujistila, že v dlouhodobém horizontu se budou moci všemi problémy spojenými s jednotným trhem zabývat lépe. | 2011 |

[1] Zpráva Maria Montiho předsedovi Evropské komise: Nová strategie pro jednotný trh, 9. května 2010, s. 9.

[2] Výše uvedená zpráva Maria Montiho, s. 24.

[3] Výše uvedená zpráva Maria Montiho, s. 9.

[4] Prameny: útvary Komise.

[5] Založeno na modelu QUEST.

[6] Prameny: útvary Komise. Tento odhad se soustřeďuje na určitý počet opatření, z nichž některá jsou zmíněna v tomto sdělení (zejména opatření ke snížení administrativní zátěže a na podporu otevřených veřejných zakázek). Protože značná část tohoto dopadu vyplývá z provedení směrnice o službách a je obtížné nebo dokonce nemožné změřit dopad nezanedbatelného počtu opatření, jež nejsou do tohoto odhadu zahrnuta, lze číslo 4 % považovat za konzervativní předpoklad.

[7] Výše uvedená zpráva, s. 38.

[8] OECD (2007), The Economic Impact of Counterfeiting and Piracy, Paříž.

[9] http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_263_en.pdf

[10] http://ec.europa.eu/internal_market/retail/docs/monitoring_report_en.pdf.

[11] „Expected economic benefits of the European Services Directive“, Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB), listopad 2007.

[12] Jak bylo oznámeno v Digitální agendě pro Evropu a ve zprávě o občanství 2010.

[13] Sdělení o průmyslové politice, KOM(2010) 614, 27. října 2010.

[14] Zpráva ze dne 5. července 2010. Viz http://ec.europa.eu/internal_market/retail/docs/monitoring_report_fr.pdf.

[15] KOM(2010) 301.

[16] Přeshraniční veřejné nákupy tvořily v roce 2009 pouze přibližně 1,5 % všech přidělených veřejných zakázek. Intenzita obchodu v oblasti veřejných zakázek je zřetelně slabší než v oblasti soukromých zakázek, což zakládá domněnku, že se plně nevyužívaly výhody přeshraničního obchodu a přeshraniční hospodářské soutěže.

[17] Snížení administrativní zátěže podniků o 10 % by přineslo zvýšení HDP o 0,6 %.

[18] „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“, KOM(2010) 573 v konečném znění ze dne 19. října 2010.

[19] Smlouva o fungování Evropské unie, článek 9.

[20] Zdroj: GŘ pro energetiku.

[21] „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“, KOM(2010) 573 v konečném znění ze dne 19. října 2010.

[22] Komise v rámci svého programu „Mládež v pohybu“ přijala návrh doporučení Rady KOM(2010) 478 ze dne 15. září 2010, jehož cílem je tyto překážky odstranit.

[23] Doporučení Komise ze dne 29. června 2009 o opatřeních ke zlepšení fungování jednotného trhu (2009/524/EC) 29.6.2009.

[24] Viz Žebříček výsledků pro vnitřní trh, č. 21.

[25] Viz Žebříček výsledků pro vnitřní trh, č. 21.

[26] Čísla pocházejí z počtu zahájených řízení o nesplnění povinnosti, který se zakládá na údajích zveřejněných na adrese: http://ec.europa.eu/community_law/directives/directives_communication_en.htm