Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document f65fa455-9c16-11ed-b508-01aa75ed71a1

    Consolidated text: Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1197 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP

    02020R1197 — CS — 01.01.2022 — 001.002


    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1197

    ze dne 30. července 2020,

    kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik

    (Text s významem pro EHP)

    (Úř. věst. L 271 18.8.2020, s. 1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

    ►M1

    PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1225 ze dne 27. července 2021,

      L 269

    58

    28.7.2021

    ►M2

    PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2552 ze dne 12. prosince 2022,

      L 336

    1

    29.12.2022




    ▼B

    PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1197

    ze dne 30. července 2020,

    kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik

    (Text s významem pro EHP)



    Článek 1

    Požadavky na údaje

    Prvky údajů pro dílčí témata uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

    Článek 2

    Hlavní průmyslová seskupení (HPS) a zvláštní agregace

    Hlavní průmyslová seskupení (HPS) a další zvláštní agregace klasifikace ekonomických činností (NACE) a klasifikace produkce podle činností (CPA), které se používají pro členění požadované podle čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152, jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení.

    Článek 3

    Zjednodušení

    Zjednodušení uvedená v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 jsou stanovena v příloze III tohoto nařízení.

    Článek 4

    Technické definice

    1.  
    Technické definice proměnných a ostatních prvků souborů údajů uvedených v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 jsou uvedeny v příloze IV tohoto nařízení.
    2.  
    Technické definice týkající se evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím jsou uvedeny v příloze V tohoto nařízení.
    3.  
    Technické definice týkající se evropských statistik mezinárodního obchodu se službami jsou uvedeny v příloze VI tohoto nařízení.

    Článek 5

    Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, včetně obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik

    Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, včetně obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik, na které se odkazuje v čl. 7 odst. 1 písm. j) nařízení (EU) 2019/2152, a související definice v souladu s čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení jsou stanoveny v příloze V tohoto nařízení. Požadavky na údaje týkající se evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím jsou uvedeny v tabulkách 16 a 34 až 37 v části B přílohy I tohoto nařízení.

    Článek 6

    Definice a členění pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb

    Definice proměnných a členění evropských statistik mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. Požadavky na údaje týkající se evropských statistik mezinárodního obchodu se službami podle podnikových ukazatelů a mezinárodního poskytování služeb jsou stanoveny v příloze I části B tabulkách 17 a 38 tohoto nařízení.

    Článek 7

    Váhy a změna základního roku pro oblast „krátkodobé podnikové statistiky“

    Váhy a změna základního roku pro oblast „krátkodobé podnikové statistiky“, na které se odkazuje v čl. 7 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2019/2152, jsou uvedeny v příloze VII tohoto nařízení. V této příloze jsou uvedena také přechodná ustanovení týkající se požadavků na údaje v dané oblasti stanovené v tabulkách 1 až 9 v části B přílohy I tohoto nařízení.

    Článek 8

    Proměnné související s dílčími tématy pro evropskou soustavu statistických registrů ekonomických subjektů

    V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 jsou proměnné týkající se dílčích témat registru pro evropskou soustavu statistických registrů ekonomických subjektů uvedeny v příloze VIII tohoto nařízení.

    Článek 9

    Technické specifikace pro výměnu důvěrných údajů pro účely evropské soustavy statistických registrů ekonomických subjektů

    V souladu s čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) 2019/2152 jsou technické podrobnosti proměnných uvedených v příloze IV uvedeného nařízení stanoveny v příloze VIII tohoto nařízení. Kromě toho se v souladu s čl. 10 odst. 6 nařízení (EU) 2019/2152 v příloze IX tohoto nařízení stanoví formát, bezpečnostní opatření a opatření pro zachování důvěrnosti pro výměnu důvěrných údajů pro účely evropské soustavy statistických registrů ekonomických subjektů.

    Článek 10

    Postup a specifikace pro předávání údajů a metadat

    1.  
    Údaje a metadata předávané Komisi (Eurostatu) podle tohoto nařízení se vyměňují v elektronickém formátu a předávají nebo nahrávají prostřednictvím jejího jednotného kontaktního místa pro údaje a případně pro metadata.
    2.  
    Členské státy zpřístupňují Komisi (Eurostatu) údaje a metadata vyžadovaná tímto nařízením za použití standardů pro výměnu statistických údajů a metadat stanovených Komisí (Eurostatem).
    3.  
    Důvěrné údaje a metadata se předávají prostřednictvím zabezpečených sítí používaných Komisí (Eurostatem), nebo prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu za použití standardů pro výměnu údajů stanovených Komisí (Eurostatem).
    4.  
    Členské státy by měly uplatňovat standardy pro výměnu údajů v souladu s prováděcími pokyny vydanými Komisí (Eurostatem).
    5.  
    Členské státy poskytují důvěrné údaje v souladu s platnými předpisy Unie o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost.

    Důvěrné údaje se zasílají se skutečnou hodnotou a s označením, z něhož vyplývá, že se na ně vztahují požadavky na zachování důvěrnosti.

    Členské státy poskytují všechny úrovně agregace členění podle tabulek v části B přílohy I a předávané údaje případně obsahují všechna primární a sekundární označení důvěrnosti v souladu s pravidly důvěrnosti platnými na vnitrostátní úrovni.

    6.  
    Není-li stanoveno jinak, vyjadřují se peněžní údaje v jednotkách národní měny (euro pro členské státy eurozóny). Členské státy přistupující k eurozóně vykazují roční peněžní údaje v eurech v roce jejich přistoupení. Pro vykazování peněžních údajů za dobu kratší než jeden rok použijí země přistupující k eurozóně národní měnu platnou v referenčním období.
    7.  
    Pokud jsou údaje již předané Komisi (Eurostatu) revidovány, předají členské státy revidované údaje nejpozději v okamžiku jejich šíření na vnitrostátní úrovni, nebo, pokud nejsou šířeny na vnitrostátní úrovni, nejpozději jeden měsíc poté, co byly dány k dispozici vnitrostátním statistickým orgánům.

    Článek 11

    Zprávy o kvalitě a metadatech

    1.  
    Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) roční zprávy o kvalitě a metadatech týkajících se statistických registrů ekonomických subjektů za použití standardů ESS pro podávání zpráv o kvalitě a metadatech.
    2.  
    Členské státy poskytují Komisi (Eurostatu) nejpozději dva měsíce po uplynutí poslední lhůty pro předávání statistik, na které se zpráva vztahuje, zprávy o metadatech týkající se podnikových statistik předávané s periodicitou uvedenou v čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2152.
    3.  
    V řádně odůvodněných případech předloží členské státy ve lhůtě dohodnuté mezi členskými státy a Komisí (Eurostatem) dodatečné zprávy o kvalitě s podrobnějšími informacemi o kvalitě, které jsou nezbytné pro hodnocení kvality podnikových statistik předávaných Komisi (Eurostatu) v souladu s nařízením (EU) 2019/2152.
    4.  
    Pro téma „využívání informačních a komunikačních technologií a elektronické obchodování“ jsou lhůty pro podávání zpráv o kvalitě a metadatech stanoveny v samostatném prováděcím aktu.
    5.  
    Pokud jde o strukturu a obsah zpráv o kvalitě a metadatech, měly by být použity nejnovější standardy Evropského statistického systému (ESS).
    6.  
    Kromě standardních zpráv o kvalitě a metadatech poskytnou členské státy v řádně odůvodněných případech Komisi (Eurostatu) na její žádost doplňující metadata a informace o kvalitě, které jsou nezbytné pro hodnocení kvality podnikových statistik, včetně případných revizí dříve poskytnutých informací.

    Článek 12

    Zrušení

    1.  
    Nařízení (ES) č. 912/2004, (ES) č. 364/2008, (ES) č. 192/2009, (ES) č. 250/2009, (ES) č. 251/2009, (ES) č. 834/2009, (EU) č. 275/2010, (EU) č. 1097/2010 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 995/2012 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.
    2.  
    Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, (EU) č. 92/2010, (EU) č. 113/2010 a (EU) č. 1106/2012 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2022.
    3.  
    Nařízení Komise (ES) č. 586/2001, (ES) č. 1503/2006, (ES) č. 657/2007 a (ES) č. 472/2008 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2024.
    4.  
    Odstavci 1 až 3 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v uvedených nařízeních, které se týkají předávání údajů a metadat, včetně zpráv o kvalitě, pokud jde o referenční období, která zcela nebo zčásti spadají do doby před příslušnými daty uvedenými ve zmíněných odstavcích.
    5.  
    Odkazy na uvedené zrušené předpisy se považují za odkazy na toto nařízení.

    Článek 13

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Použije se ode dne 1. ledna 2021.

    Tabulky 16 a 34 až 37 přílohy I a příloha V se však použijí od 1. ledna 2022.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




    PŘÍLOHA I

    Datové prvky, které se mají předávat pro dílčí témata

    Část A. Proměnné

    Oblast 1. Krátkodobé podnikové statistiky

    Všechny krátkodobé podnikové statistiky s výjimkou statistik pro dílčí téma „Dovozní ceny“ (tabulka 4) a téma „Nemovitosti“ (tabulka 9) se vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek



    Témata

    Dílčí témata

    Proměnné

    Požadavky na datové prvky podle tabulek části B

    Téma 1.1  Populace ekonomických subjektů

    1

    Podnikové demografické události (úpadky, registrace)

    1

    Registrace

    Tabulka 1

    2

    Úpadky

    Tabulka 1

    Téma 1.2  Vstupy pracovní síly

    1

    Zaměstnanost

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Tabulka 2

    2

    Odpracované hodiny

    1

    Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    Tabulka 3

    3

    Náklady práce

    1

    Mzdy a platy

    Tabulka 3

    Téma 1.3  Ceny

    1

    Dovozní ceny

    1

    Dovozní ceny

    Tabulka 4

    2

    Dovozní ceny (eurozóna)

    Tabulka 4

    3

    Dovozní ceny (mimo eurozónu)

    Tabulka 4

    2

    Ceny výrobců

    1

    Ceny výrobců

    Tabulka 5

    2

    Ceny domácích výrobců

    Tabulka 5

    3

    Ceny vývozu

    Tabulka 5

    4

    Ceny vývozu (eurozóna)

    Tabulka 5

    5

    Ceny vývozu (mimo eurozónu)

    Tabulka 5

    Téma 1.4  Výstupy a výkonnost

    1

    Produkce

    1

    Produkce (objem)

    Tabulka 6

    2

    Objem prodeje

    1

    Objem prodeje

    Tabulka 7

    3

    Čistý obrat

    1

    Čistý obrat (hodnota)

    Tabulka 8

    2

    Domácí čistý obrat (hodnota)

    Tabulka 8

    3

    Zahraniční čistý obrat (hodnota)

    Tabulka 8

    4

    Zahraniční čistý obrat (eurozóna) (hodnota)

    Tabulka 8

    5

    Zahraniční čistý obrat (mimo eurozónu) (hodnota)

    Tabulka 8

    Téma 1.5  Nemovitosti

    1

    Nemovitosti

    1

    Stavební povolení: počet bytů

    Tabulka 9

    2

    Stavební povolení: metry čtvereční

    Tabulka 9

    Oblast 2. Podnikové statistiky na celostátní úrovni

    S výjimkou podnikových statistik na celostátní úrovni o podnicích dovážejících zboží a podnicích vyvážejících zboží (tabulka 16) se podnikové statistiky na celostátní úrovni vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích dovážejících zboží a podnicích vyvážejících zboží (tabulka 16) se vztahují na statistické území vykazující země, jak je uvedeno v oddíle 4 přílohy V tohoto nařízení.



    Témata

    Dílčí témata

    Proměnné

    Požadavky na datové prvky podle tabulek části B

    Téma 2.1  Populace ekonomických subjektů

    1

    Populace aktivních podniků

    1

    Počet aktivních podniků

    Tabulky 10, 11 a 14

    2

    Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 12

    3

    Počet rychle rostoucích podniků

    Tabulka 13

    4

    Počet mladých rychle rostoucích podniků

    Tabulka 13

    2

    Podnikové demografické události (vznik, zánik, přežití)

    1

    Nově vzniklé podniky

    Tabulka 12

    2

    Zaniklé podniky

    Tabulka 12

    3

    Podniky, které přežily

    Tabulka 12

    4

    Podniky, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 12

    5

    Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 12

    6

    Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance

    Tabulka 12

    3

    Populace podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Počet podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    4

    Populace podniků a jejich domácí afilace vykonávající vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí

    1

    Počet podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Tabulka 15

    5

    Populace podniků zapojených do mezinárodního obchodu

    1

    Počet podniků dovážejících zboží

    Tabulka 16

    2

    Počet podniků vyvážejících zboží

    Tabulka 16

    Téma 2.2  Vstupy pracovní síly

    1

    Zaměstnanost

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Tabulky 10, 11 a 14

    2

    Počet zaměstnanců

    Tabulky 10 a 11

    3

    Počet zaměstnanců v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    Tabulka 10

    4

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 12

    5

    Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 12

    6

    Počet zaměstnanců v rychle rostoucích podnicích

    Tabulka 13

    7

    Počet zaměstnanců v mladých rychle rostoucích podnicích

    Tabulka 13

    2

    Odpracované hodiny

    1

    Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    Tabulky 10 a 11

    3

    Náklady práce

    1

    Náklady na odměny zaměstnanců

    Tabulky 10, 11 a 14

    2

    Mzdy a platy

    Tabulky 10 a 11

    3

    Náklady na sociální zabezpečení

    Tabulky 10 a 11

    4

    Zaměstnanost spojená s podnikovými demografickými událostmi (vznik, zánik, přežití)

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    Tabulka 12

    2

    Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    Tabulka 12

    3

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    Tabulka 12

    4

    Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    Tabulka 12

    5

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily

    Tabulka 12

    6

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku

    Tabulka 12

    7

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 12

    8

    Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 12

    9

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 12

    10

    Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 12

    11

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a které mají alespoň jednoho zaměstnance

    Tabulka 12

    12

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku

    Tabulka 12

    5

    Zaměstnanost v podnicích pod zahraniční kontrolou

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    6

    Zaměstnanost v podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Tabulka 15

    7

    Náklady práce v podnicích pod zahraniční kontrolou

    1

    Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    Téma 2.3  Vstupy výzkumu a vývoje

    1

    Výdaje na výzkum a vývoj

    1

    Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Tabulka 14 a 18

    2

    Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji

    1

    Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    Tabulka 14 a 19

    2

    Výzkumní pracovníci

    Tabulka 18

    3

    Výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou

    1

    Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    4

    Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou

    1

    Pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    5

    Veřejně financovaný výzkum a vývoj

    1

    Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD)

    Tabulka 20

    2

    Financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů

    Tabulka 20

    Téma 2.4  Nákup

    1

    Nákup zboží a služeb

    1

    Nákup zboží a služeb celkem

    Tabulky 10, 11 a 14

    2

    Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje

    Tabulka 14 a 21

    3

    Náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců

    Tabulka 21

    4

    Náklady na dlouhodobý nájem a operativní leasing

    Tabulka 21

    5

    Nákup energetických produktů

    Tabulka 21

    6

    Platby subdodavatelům

    Tabulka 21

    2

    Změna stavu zásob zboží

    1

    Změna stavu zásob zboží

    Tabulka 22

    2

    Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby

    Tabulka 22

    3

    Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji

    Tabulka 22

    3

    Nákup zboží a služeb podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Nákup zboží a služeb celkem u podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    2

    Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje u podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    4

    Dovoz realizovaný podniky

    1

    Statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků

    Tabulky 16 a 17

    Téma 2.5  Výstupy a výkonnost

    1

    Čistý obrat

    1

    Čistý obrat

    Tabulky 10, 11 a 14

    2

    Čistý obrat ze zemědělství, lesnictví, rybářství a průmyslových činností

    Tabulka 24

    3

    Čistý obrat z průmyslových činností

    Tabulka 24

    4

    Čistý obrat z průmyslových činností bez stavebnictví

    Tabulka 24

    5

    Čistý obrat ze stavebnictví

    Tabulka 24

    6

    Čistý obrat z činností v oblasti služeb

    Tabulka 24

    7

    Čistý obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností

    Tabulka 24

    8

    Čistý obrat z výstavby budov

    Tabulka 24

    9

    Čistý obrat z inženýrského stavitelství

    Tabulka 24

    10

    Čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu klasifikace NACE

    Tabulka 25

    11

    Čistý obrat ze subdodávek

    Tabulka 25

    12

    Čistý obrat podle sídla zákazníka

    Tabulka 23

    13

    Čistý obrat podle produktů

    Tabulka 23

    2

    Hrubé obchodní rozpětí

    1

    Hrubé obchodní rozpětí

    Tabulka 10

    3

    Hodnota produkce

    1

    Hodnota produkce

    Tabulky 10, 11 a 14

    4

    Přidaná hodnota

    1

    Přidaná hodnota

    Tabulky 10, 11 a 14

    5

    Hrubý provozní přebytek

    1

    Hrubý provozní přebytek

    Tabulky 10 a 11

    6

    Čistý obrat podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Čistý obrat podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    7

    Hodnota produkce podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Hodnota produkce podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    8

    Přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou

    Tabulka 14

    9

    Čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí

    1

    Čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Tabulka 15

    10

    Průmyslová výroba

    1

    Prodaná produkce

    Tabulka 26

    2

    Produkce v rámci subdodavatelské činnosti

    Tabulka 26

    3

    Skutečná produkce

    Tabulka 26

    11

    Vývoz realizovaný podniky

    1

    Statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků

    Tabulky 16 a 17

    Téma 2.6  Investice

    1

    Hrubé investice aktivních podniků

    1

    Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku

    Tabulka 10 a 14

    2

    Hrubé investice do pozemků

    Tabulka 27

    3

    Hrubé investice do pořízení stávajících budov

    Tabulka 27

    4

    Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov

    Tabulka 27

    5

    Hrubé investice do strojů a zařízení

    Tabulka 27

    6

    Hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu

    Tabulka 10

    7

    Investice do nákupu programového vybavení

    Tabulka 28

    8

    Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku

    Tabulka 10

    2

    Hrubé investice podniků pod zahraniční kontrolou

    1

    Hrubé investice podniků pod zahraniční kontrolou do dlouhodobého hmotného majetku

    Tabulka 14

    Oblast 3. Regionální podnikové statistiky

    Všechny regionální podnikové statistiky se vztahují na činnosti rezidentských statistických jednotek.



    Témata

    Dílčí témata

    Proměnné

    Požadavky na datové prvky podle tabulek části B

    Téma 3.1  Populace ekonomických subjektů

    1

    Populace podle regionů

    1

    Počet místních jednotek

    Tabulka 29

    2

    Počet aktivních podniků

    Tabulka 30

    3

    Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 30

    4

    Počet rychle rostoucích podniků

    Tabulka 30

    2

    Podnikové demografické události podle regionů (vznik, zánik, přežití)

    1

    Nově vzniklé podniky

    Tabulka 30

    2

    Zaniklé podniky

    Tabulka 30

    3

    Podniky, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    4

    Podniky, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 30

    5

    Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 30

    6

    Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    Téma 3.2  Vstupy pracovní síly

    1

    Zaměstnanost v aktivních podnicích podle regionů

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v místních jednotkách

    Tabulka 29

    2

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Tabulka 30

    3

    Počet zaměstnanců

    Tabulka 30

    4

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 30

    5

    Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Tabulka 30

    2

    Zaměstnanost spojená s podnikovými demografickými událostmi podle regionů (vznik, zánik, přežití)

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    Tabulka 30

    2

    Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    Tabulka 30

    3

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    Tabulka 30

    4

    Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    Tabulka 30

    5

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    6

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    7

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 30

    8

    Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Tabulka 30

    9

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 30

    10

    Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Tabulka 30

    11

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    12

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Tabulka 30

    3

    Náklady práce podle regionů

    1

    Mzdy a platy v místních jednotkách

    Tabulka 29

    Téma 3.3  Vstupy výzkumu a vývoje

    1

    Výdaje na výzkum a vývoj podle regionů

    1

    Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Tabulka 31

    2

    Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji podle regionů

    1

    Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    Tabulka 32

    2

    Výzkumní pracovníci

    Tabulka 32

    Oblast 4. Statistiky o mezinárodních aktivitách

    Statistiky k tématům „populace ekonomických subjektů“, „vstupy pracovní síly“, „investice“ a „výstupy a výkonnost“ (tabulka 33) pro tuto oblast se vztahují na činnosti nerezidentských statistických jednotek.

    Statistiky k tématu „mezinárodní obchod se zbožím“ (tabulky 34 až 37) se vztahují pouze na statistické území vykazující země, jak je uvedeno v oddíle 4 přílohy V tohoto nařízení.

    Statistiky k tématu „mezinárodní obchod se službami“ (tabulka 38) se vztahují k obchodu se službami realizovanému rezidentskými jednotkami.



    Témata

    Dílčí témata

    Proměnné

    Požadavky na datové prvky podle tabulek části B

    Téma 4.1  Populace ekonomických subjektů

    1

    Populace podniků v zahraničí pod kontrolou rezidentských institucionálních jednotek vykazující země

    1

    Počet podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Tabulka 33

    Téma 4.2  Vstup pracovní síly

    1

    Zaměstnanost v podnicích v zahraničí pod kontrolou rezidentských institucionálních jednotek vykazující země

    1

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Tabulka 33

    2

    Náklady práce v podnicích v zahraničí pod kontrolou rezidentských institucionálních jednotek vykazující země

    1

    Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Tabulka 33

    Téma 4.3  Investice

    1

    Hrubé investice podniků v zahraničí pod kontrolou rezidentských institucionálních jednotek vykazující země

    1

    Hrubé investice podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země do dlouhodobého hmotného majetku

    Tabulka 33

    Téma 4.4  Výstupy a výkonnost

    1

    Čistý obrat podniků v zahraničí pod kontrolou rezidentských institucionálních jednotek vykazující země

    1

    Čistý obrat podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Tabulka 33

    Téma 4.5  Mezinárodní obchod se zbožím

    1

    Obchod se zbožím uvnitř Unie

    1a

    Statistická hodnota vývozu zboží do zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    Tabulka 34

    1b

    Množství vývozu zboží do zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    Tabulka 34

    2a

    Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    Tabulka 34

    2b

    Množství dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    Tabulka 34

    3

    Statistická hodnota vývozu zboží – souhrnné údaje

    Tabulka 36

    4

    Statistická hodnota dovozu zboží – souhrnné údaje

    Tabulka 36

    2

    Obchod se zbožím se zeměmi mimo Unii

    1a

    Statistická hodnota vývozu zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Tabulka 35

    1b

    Množství vývozu zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Tabulka 35

    2a

    Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Tabulka 35

    2b

    Množství dovozu zboží ze zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Tabulka 35

    3

    Statistická hodnota vývozu zboží do zemí mimo Unii podle fakturační měny

    Tabulka 37

    4

    Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí mimo Unii podle fakturační měny

    Tabulka 37

    Téma 4.6  Mezinárodní obchod se službami

    1

    Dovoz služeb

    1

    Dovoz a přijetí služeb

    Tabulka 38

    2

    Vývoz služeb

    1

    Vývoz a poskytnutí služeb

    Tabulka 38

    Část B. Požadavky na datové prvky



    Tabulka 1. Krátkodobé podnikové statistiky populace ekonomických subjektů

    Proměnné

    110101. Registrace

    110102. Úpadky

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota: neočištěná

    Statistická populace

    Tržní činnosti sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C+D+E, K+L+M+N, P+Q+R+S95+S96

    — sekce NACE:

    — 

    — F, G, H, I a J

    — zvláštní agregace vymezená v příloze II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů).

    Lhůta pro předání údajů

    T + 40 dnů

    První referenční období

    První čtvrtletí roku 2021



    Tabulka 2. Krátkodobé podnikové statistiky o zaměstnanosti

    Proměnné

    120101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné

    Statistická populace

    Tržní činnosti sekcí B, C, D, oddílu E36, F, G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro všechny země:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B, C, D a oddílu E36 vymezená v příloze II části A tohoto nařízení,

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C+D+E36, H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72, M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B, C, D, F, G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72, M75) a N,

    — oddíly NACE:

    — 

    — E36, G45, G46, G47 a G47 (kromě G47.3).

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — kromě toho oddíly sekcí B, C a D NACE.

    Pro velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — kromě toho oddíly sekcí H, I a J NACE.

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení) volitelná.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných může být aproximován počtem zaměstnanců. Pro činnosti v sekcích G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE lze místo činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 2 měsíce pro čtvrtletní nebo měsíční (volitelné) údaje, kromě:

    — požadavků na malé a střední země: T + 2 měsíce + 15 dnů.

    Přechodná ustanovení pro sekci L NACE, oddíl N77 NACE a skupiny N81.1 a N81.3 NACE, které mají být zahrnuty do agregací od prvního čtvrtletí nebo měsíce (volitelné) 2021 podle přílohy VII (odst. 3 písm. a).

    První referenční období

    První čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2000, s výjimkou pro:

    — sekci L NACE, oddíl N77 NACE a skupiny N81.1 a N81.3 NACE, které mají být zahrnuty do agregací od prvního čtvrtletí nebo měsíce (volitelné) 2021.

    — Španělsko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2002 pro požadované sekce G až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE, s výjimkou oddílu G47 a oddílu G47 (kromě G47.3) a první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro J58, J59, J60, I55 a I56.

    — Finsko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro oddíly C32 a C33 NACE.

    — Rakousko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2003 pro požadované sekce H až N (kromě K, L, M70.1, M72, M75, N77, N81.1, N81.3) a první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro oddíl B09 NACE.



    Tabulka 3. Krátkodobé podnikové statistiky o odpracovaných hodinách a mzdách a platech

    Proměnné

    120201. Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    120301. Mzdy a platy

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné a očištěné od kalendářních vlivů

    Statistická populace

    Tržní činnosti sekcí B, C, D, E36, F, G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro všechny země :

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B, C, D a oddílu E36 NACE vymezená v příloze II části A tohoto nařízení,

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C+D+E36, H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B, C, D, F, G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíly NACE:

    — 

    — E36, G45, G46, G47 a G47 (kromě G47.3).

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí B, C a D NACE.

    Pro velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí H, I a J NACE.

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení) volitelná.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti v sekcích G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE lze namísto činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 3 měsíce pro čtvrtletní nebo měsíční (volitelné) údaje, kromě:

    — požadavků na malé a střední země: T + 3 měsíce + 15 dnů.

    Přechodná ustanovení pro agregaci G47_X_G473 NACE, sekci L, oddíl N77 NACE a skupiny N81.1 a N81.3 NACE, které mají být zahrnuty do agregací od prvního čtvrtletí nebo měsíce (volitelné) 2021 podle přílohy VII (odst. 3 písm. a).

    První referenční období

    První čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2000 pro požadované sekce B až F NACE, s výjimkou pro:

    — Finsko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro požadované oddíly C32 a C33,

    — Rakousko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro oddíl B09 NACE.

    První čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2010 pro požadované sekce G až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE, s výjimkou pro:

    — agregaci G47_X_G473 NACE, sekci L, oddíl N77 NACE a skupiny N81.1 a N81.3 NACE, které mají být zahrnuty do agregací od prvního čtvrtletí nebo měsíce (volitelné) roku 2021.



    Tabulka 4. Krátkodobé podnikové statistiky o dovozních cenách

    Proměnné

    130101. Dovozní ceny (volitelné pro země mimo eurozónu a země, které postupují podle evropských programů výběrových šetření)

    130102. Dovozní ceny (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu a země, které postupují podle evropských programů výběrových šetření)

    130103. Dovozní ceny (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné

    Statistická populace

    Produkty v sekci B (kromě B07.21 a B09), C (kromě C18, C24.46, C25.4, C30.1, C30.3, C30.4 a C33) a D CPA

    Členění

    Členění podle produktů

    Pro všechny země:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B (kromě B07.21 a B09), C (kromě C18, C24.46, C25.4, C30.1, C30.3, C30.4 a C33) a D CPA podle přílohy II části A tohoto nařízení,

    — agregace oddílů B (kromě B07.21 a B09) + C (kromě C18, C24.46, C25.4, C30.1, C30.3, C30.4 a C33) + D CPA,

    — oddíly B (kromě B07.21 a B09), C (kromě C18, C24.46, C25.4, C30.1, C30.3, C30.4 a C33), D CPA.

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí B (kromě B07.21 a B09), C (kromě C18, C24.46, C25.4, C30.1, C30.3, C30.4 a C33) a D CPA.

    Další členění pro střední a velké země jsou pro malé země volitelná (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení).

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Rozsah poskytování údajů vymezený evropskými programy výběrových šetření pro určité země podle přílohy III části C tohoto nařízení.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 1 měsíc + 15 dnů

    První referenční období

    Leden 2006, s výjimkou pro:

    — Rakousko: leden 2009 pro C16.1, C28.11, C28.92 NACE.

    U členských států eurozóny, které přistoupily po lednu 2006, se proměnné 130101 (dovozní ceny), 130102 (dovozní ceny (eurozóna)) a 130103 (dovozní ceny (mimo eurozónu)) požadují od začátku roku vstupu do eurozóny.



    Tabulka 5. Krátkodobé podnikové statistiky o cenách výrobců

    Proměnné

    130201. Ceny výrobců

    130202. Ceny domácích výrobců

    130203. Ceny vývozu

    130204. Ceny vývozu (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    130205. Ceny vývozu (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné

    Statistická populace

    Pro proměnnou 130201 (ceny výrobců):

    — tržní činnosti sekcí B (kromě B07.21), C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4) a D a oddílu E36 NACE, 41.00.1 kromě 41.00.14 (pouze nové budovy) CPA, sekcí H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N NACE.

    Pro proměnné 130202 (ceny domácích výrobců), 130203 (ceny vývozu), 130204 (ceny vývozu (eurozóna)) a 130205 (ceny vývozu (mimo eurozónu)):

    — tržní činnosti sekcí B (kromě B07.21), C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4) a D a oddílu E36 NACE.

    Členění

    Členění podle činnosti a produktů

    Pro všechny země:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B (kromě B07.21), C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4) a D a oddílu E36 NACE podle přílohy II části A tohoto nařízení,

    — agregace sekcí NACE

    — 

    — B (kromě B07.21) + C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4)+D+E36, H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B (kromě B07.21), C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4), D, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíl E36 a oddíly sekcí H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N NACE,

    — 41.00.1 kromě 41.00.14 (pouze nové budovy) CPA.

    Pro střední země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí B (kromě B07.21), C (kromě C24.46, C25.4, C30.1, C30.3 a C30.4) a D NACE.

    Pro velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — jako pro střední země a navíc skupiny a třídy sekce C NACE pro proměnné 130201 (ceny výrobců), 130202 (ceny domácích výrobců) a 130203 (ceny vývozu) (představující alespoň 90 % přidané hodnoty podle sekce C).

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země volitelná; další členění pro velké země jsou pro střední země volitelná (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení).

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Rozsah poskytování údajů pro členění eurozóna/mimo eurozónu vymezený evropskými programy výběrových šetření pro určité země podle přílohy III části C tohoto nařízení.

    Celkové stavební náklady (materiálové náklady a náklady práce) lze použít jako zástupný ukazatel pro ceny výrobců ve stavebnictví (41.00.1 kromě 41.00.14 CPA). Náklady, které tvoří složky stavebních nákladů, jsou také náklady na zařízení a vybavení, dopravu, energii a další náklady (kromě honoráře architekta).

    Upřednostňují se indexy založené na skutečných cenách výrobců. Pokud tyto nejsou k dispozici, lze pro H49, H50, H52, I55, I56, J58, J59, J60, L68, M74, N77, N79, N81 a N82 použít aproximace. Produkty (CPA) mohou být použity k aproximaci činností (NACE).

    Pro činnosti v sekcích H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE lze namísto činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Indexy cen výrobců ve službách jsou vztahy mezi podniky a partnery všeho druhu (B2 A ll). Pokud je podíl transakcí se soukromými spotřebiteli (B2C) zanedbatelný, mohou být pro indexy cen výrobců ve službách použity aproximace ukazatelů vztahů mezi podniky (B2B). Pro referenční období před rokem 2021 mohou být indexy cen výrobců ve službách namísto ukazatelů B2All aproximovány ukazateli B2B.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 1 měsíc pro měsíční údaje pro požadované sekce B až E36 NACE;

    — T + 3 měsíce pro všechny ostatní požadované sekce NACE a kategorii 41.00.1 CPA (kromě 41.00.14), s výjimkou pro: malé a střední země pro požadovanou kategorii 41.00.1 (kromě 41.00.14), čtvrtletní a měsíční (volitelné) údaje: T + 3 měsíce + 15 dnů.

    Přechodná ustanovení pro začlenění souhrnu H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75)+N NACE; sekce H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75), N; oddíly H49, H50, H52 NACE; I55, I56; J58, J59, J60; L68; M74; N77, N79, N81, N82 podle přílohy VII odst. 3 písm. a).

    První referenční období

    První čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2000 pro požadovanou kategorii 41.00.1 (kromě 41.00.14) CPA s výjimkou pro:

    — Bulharsko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2003.

    Leden 2005 pro požadované sekce B až E36 NACE, s výjimkou pro:

    — Rakousko: leden 2008 (130201 (ceny výrobců) a 130202 (ceny domácích výrobců)) a leden 2019 (130203 (ceny vývozu), 130204 (ceny vývozu (eurozóna)) a 130205 (ceny vývozu (mimo eurozónu)) pro oddíl B09 NACE.

    Leden 2005 pro požadavky 130204 (ceny vývozu (eurozóna)) a 130205 (ceny vývozu (mimo eurozónu)).

    První čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2010 pro požadavky sekcí H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE, s výjimkou pro:

    — agregace sekcí H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75) + N NACE; pro sekce H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE a oddíly H49, H50, H52, I55, I56, J58, J59, J60, L68, M74, N77, N79, N81 a N82, které mají být zahrnuty do souhrnů od prvního čtvrtletí nebo měsíce (volitelné) roku 2021.

    U členských států eurozóny, které přistoupily po lednu 2005, se proměnné 130204 (ceny vývozu (eurozóna)) a 130205 (ceny vývozu (mimo eurozónu)) požadují od začátku roku vstupu do eurozóny.



    Tabulka 6. Krátkodobé podnikové statistiky o produkci (objem)

    Proměnné

    140101. Produkce (objem)

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné, očištěné od kalendářních a sezónních vlivů

    Statistická populace

    Tržní činnosti sekcí B, C, D (kromě D35.3), F, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro všechny země:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B, C a D NACE (kromě skupiny D35.3) podle přílohy II části A tohoto nařízení (hlavní průmyslové seskupení výroby energií kromě skupiny D35.3 a sekce E),

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C+D (kromě D35.3), H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B, C, D (kromě D35.3), F, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíly sekcí NACE:

    — 

    — H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N.

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí B, C, D a F NACE.

    Pro velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc skupiny a třídy sekce C NACE (představující alespoň 90 % přidané hodnoty sekce C).

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země volitelná; další členění pro velké země jsou pro střední země volitelná (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení).

    Přechodná ustanovení pro sekci F NACE pro referenční období před lednem 2024 podle přílohy VII (odst. 3 písm. b)).

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti v sekcích H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE lze namísto činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 1 měsíc + 10 dnů pro sekce B, C, D (kromě D35.3) NACE.

    Pro sekci F NACE:

    — pro střední a velké země: T + 1 měsíc + 15 dnů,

    — pro malé země: T + 2měsíce.

    T + 2 měsíce pro sekce H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72, M75) a N NACE.

    Přechodná ustanovení pro začlenění agregace sekcí H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75) + N NACE; sekce NACE a oddíly sekcí H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE; oddíly sekce F NACE podle přílohy VII (odst. 3 písm. a)).

    První referenční období

    Leden 2000 pro požadované sekce B až D (kromě D35.3) NACE, s výjimkou pro:

    — Španělsko (skupiny a třídy NACE) leden 2002

    — Rakousko (oddíl B09 NACE) leden 2005.

    Leden 2005 pro oddíl C33 NACE.

    První čtvrtletí roku 2000 (nebo měsíc 2005) pro malé země požadovaný oddíl F NACE a leden 2005 pro velké a střední země požadavky oddílu F NACE.

    Leden 2021

    — pro agregace sekcí H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75) + N NACE; pro sekce NACE a oddíly sekcí H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE; oddíly sekce F.



    Tabulka 7. Krátkodobé podnikové statistiky o objemu prodeje

    Proměnné

    140201. Objem prodeje

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné a očištěné od kalendářních a sezónních vlivů

    Statistická populace

    Tržní činnosti sekce G NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro všechny země:

    — sekce G NACE,

    — oddíly sekce G NACE,

    — agregace skupin oddílu G47 NACE bez skupiny G47.3,

    — agregace třídy G47.11 NACE + skupiny G47.2,

    — agregace třídy G47.19 NACE + skupin G47.4+G47.5+G47.6+G47.7+G47.8+G47.9 NACE,

    — skupina G47.3 NACE

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc skupiny sekce G NACE, třídy G47.11, G47.19 a G47.91 NACE.

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení) volitelná.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti v sekci G NACE lze namísto činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 2 měsíce pro měsíční údaje pro:

    pro NACE

    — sekci G,

    — oddíly G45 a G46,

    — skupiny G45.1, G45.2, G45.3, G45.4, G46.1, G46.2, G46.3, G46.4, G46.5, G46.6, G46.7, G46.9, G47.1, G47.2, G47.4, G47.5, G47.6, G47.7, G47.8 a G47.9,

    — třídy G47.11, G47.19 a G47.91.

    T + 1 měsíc pro měsíční údaje pro: pro NACE

    — oddíl G47,

    — agregace oddílu G47 bez skupiny G47.3,

    — agregace třídy G47.11 + skupiny G47.2 NACE,

    — agregace třídy G47.19 + skupin G47.4+G47.5+G47.6+G47.7+G47.8+G47.9 NACE,

    — skupinu G47.3.

    První referenční období

    Leden 2000, s výjimkou pro:

    — oddíl G NACE, oddíly a skupiny oddílů G45 a G46 NACE, skupiny oddílů G47 NACE (kromě G47.2 a G47.3), které mají být poskytovány od ledna 2021



    Tabulka 8. Krátkodobé podnikové statistiky o čistém obratu (hodnota)

    Proměnné

    140301. Čistý obrat (hodnota)

    140302. Domácí čistý obrat (hodnota)

    140303. Zahraniční čistý obrat (hodnota)

    140304. Zahraniční čistý obrat (hodnota) (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    140305. Zahraniční čistý obrat (hodnota) (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    Jednotka měření

    Indexy: neočištěné a očištěné od kalendářních vlivů pro všechny činnosti a očištěné od sezónních vlivů pro sekce G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N NACE

    Statistická populace

    Pro proměnnou 140301 (čistý obrat (hodnota)): sekce B, C, G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N NACE.

    Pro proměnné 140302 (domácí čistý obrat (hodnota)), 140303 (zahraniční čistý obrat (hodnota)), 140304 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)) a 140305 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)): sekce B a C NACE.

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro proměnnou 140301 (čistý obrat (hodnota)):

    Pro všechny země:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B a C NACE podle přílohy II části A tohoto nařízení (hlavní průmyslové seskupení výroby energií kromě sekcí D a E),

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C, H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72, M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B, C, G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíly sekcí NACE:

    — 

    — G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíl G47 bez skupiny G47.3 NACE,

    — skupina G47.3 NACE,

    — agregace třídy G47.11 + skupiny G47.2 NACE; agregace třídy G47.19 + skupin G47.4+G47.5+G47.6+G47.7+G47.8+G47.9 NACE.

    Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — navíc oddíly sekcí B a C NACE, skupiny sekce G NACE, třídy G47.11, G47.19 a G47.91 NACE.

    — Pro proměnné 140302 (domácí čistý obrat (hodnota)), 140303 (zahraniční čistý obrat (hodnota)), 140304 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (eurozóna)) a 140305 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (mimo eurozónu)):

    —  Pro všechny země:

    — 

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B a C NACE podle přílohy II části A tohoto nařízení (hlavní průmyslové seskupení výroby energií kromě sekcí D a E),

    — agregace sekcí B + C NACE,

    — sekce B a C NACE.

    —  Pro střední a velké země podle přílohy III části A bodu 2 tohoto nařízení:

    — 

    — navíc oddíly sekcí B a C NACE.

    Další členění požadovaná pro střední a velké země jsou pro malé země (jak je definováno v příloze III části A bodu 2 tohoto nařízení) volitelná.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti v sekcích G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE lze namísto činnostních jednotek použít podnik pro referenční období před rokem 2021 a od ledna 2021 do prosince 2023 v bazickém roce 2015.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 2 měsíce pro:

    — hlavní průmyslová seskupení sekcí B a C NACE podle přílohy II části A tohoto nařízení (hlavní průmyslové seskupení výroby energií kromě sekcí D a E),

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C, H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72, M75)+N,

    — sekce NACE:

    — 

    — B, C, G, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíly sekcí NACE:

    — 

    — B, C, H, I, J, L, M (kromě M70.1, M72 a M75) a N,

    — oddíly G45 a G46 NACE,

    — skupiny G45.1, G45.2, G45.3, G45.4, G46.1, G46.2, G46.3, G46.4, G46.5, G46.6, G46.7, G46.9, G47.1, G47.2, G47.4, G47.5, G47.6, G47.7, G47.8 a G47.9 NACE,

    — třídy G47.11, G47.19 a G47.91 NACE.

    Přechodná ustanovení pro začlenění agregace sekcí H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75) + N NACE; sekce NACE a oddíly sekcí H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE podle přílohy VII odst. 3 písm. a).

    T + 1 měsíc pro:

    — oddíl G47 NACE:

    — 

    — agregace oddílu G47 bez skupiny G47.3 NACE,

    — agregace třídy G47.11 + skupiny G47.2 NACE,

    — agregace třídy G47.19 + skupin G47.4+G47.5+G47.6+G47.7+G47.8+G47.9 NACE,

    — skupinu G47.3 NACE.

    První referenční období

    Leden 2000 pro požadované agregace NACE, sekce a oddíly sekcí B a C NACE s výjimkou pro:

    — Španělsko: leden 2002,

    — Rakousko: leden 2005 pro B09 NACE.

    Leden 2000 pro oddíl G47 NACE, agregace oddílu G47 bez skupiny G47.3 NACE; agregace třídy G47.11 + skupiny G47.2 NACE; agregace třídy G47.19 + skupin G47.4+G47.5+G47.6+G47.7+G47.8+G47.9 NACE; pro skupiny G47.2 a G47.3 a pro třídy G47.11, G47.19 a G47.91 NACE.

    Leden 2005 pro požadavky proměnných 140304 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (eurozóna)) a 140305 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (mimo eurozónu)):

    Leden 2021 pro agregaci sekcí H+I+J+L+M (kromě M70.1, M72 a M75) + N NACE; pro sekce G, H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE; pro oddíly G45, G46 a oddíly sekcí H až M (kromě K, M70.1, M72 a M75) a N NACE; pro skupiny oddílů G45, G46 a G47 (kromě G47.2 a G47.3) NACE.

    U členských států eurozóny se proměnné 140304 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (eurozóna)) a 140305 (zahraniční čistý obrat (hodnota) (mimo eurozónu)) požadují od začátku roku vstupu do eurozóny.



    Tabulka 9. Krátkodobé podnikové statistiky o nemovitostech

    Proměnné

    150101. Stavební povolení: počet bytů

    150102. Stavební povolení: čtvereční metry

    Jednotka měření

    Absolutní hodnoty: neočištěné, očištěné od kalendářních a sezónních vlivů

    Statistická populace

    Pro proměnnou 150101 (Stavební povolení: počet bytů): 41.00.1 (kromě 41.00.14) CPA – pouze nové bytové budovy.

    pro proměnnou 150102 (Stavební povolení: čtvereční metry): 41.00.1 a 41.00.2) CPA – pouze nové bytové a nebytové budovy.

    Členění

    Členění podle produktů

    Pro proměnnou 150101 (Stavební povolení: počet bytů): pouze nové bytové budovy.

    — 41.00.1 CPA bez 41.00.14 CPA

    — 41.00.11 CPA

    — 41.00.12 CPA + 41.00.13 CPA

    Pro proměnnou 150102 (Stavební povolení: čtvereční metry): pouze nové bytové a nebytové budovy.

    — 41.00.1 CPA

    — 41.00.1 CPA bez 41.00.14 CPA

    — 41.00.11 CPA

    — 41.00.12 CPA + 41.00.13 CPA

    — 41.00.14 CPA

    — 41.00.2 CPA

    — 41.00.2 CPA bez 41.00.23 CPA

    — 41.00.23 CPA

    Lhůta pro předání údajů

    T + 3 měsíce

    První referenční období

    První čtvrtletí roku 2000, s výjimkou pro:

    — Řecko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2001 pro proměnnou 150102 (Stavební povolení: čtvereční metry)

    — Slovensko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2003 pro proměnné 150101 (Stavební povolení: počet bytů) a 150102 (Stavební povolení: čtvereční metry)

    — Rakousko: první čtvrtletí nebo měsíc (volitelné) roku 2005 pro proměnnou 150102 (Stavební povolení: čtvereční metry)



    Tabulka 10. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o činnostech podniků

    Proměnné

    210101. Počet aktivních podniků

    220101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    220102. Počet zaměstnanců

    220103. Počet zaměstnanců v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    220201. Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    220301. Náklady na odměny zaměstnanců

    220302. Mzdy a platy

    220303. Náklady na sociální zabezpečení

    240101. Nákup zboží a služeb celkem

    250101. Čistý obrat

    250201. Hrubé obchodní rozpětí (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    250301. Hodnota produkce

    250401. Přidaná hodnota

    250501. Hrubý provozní přebytek

    260101. Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku

    260106. Hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě čistého obratu a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných)

    260108. Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících) s výjimkou pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 220102 (počet zaměstnanců), 220103 (počet zaměstnanců v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek) a 220201 (počet hodin odpracovaných zaměstnanci): absolutní hodnota

    Statistická populace

    Pro proměnné jiné než 250201 (hrubé obchodní rozpětí), 260106 (hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu) a 260108 (tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku): tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE.

    Pro proměnné 250201 (hrubé obchodní rozpětí) a 260108 (tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku): tržní výrobci sekcí B až G NACE.

    pro proměnnou 260106 (hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu): tržní výrobci sekcí B až E NACE.

    Členění

    1.  Členění podle činnosti (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro všechny proměnné kromě proměnných 260106 (hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu) a 260108 (tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku); pro proměnnou 250201 (hrubé obchodní rozpětí) pouze sekce B až G NACE:

    — pro sekce B až J, L až N a P až R NACE: sekce, oddíly, skupiny a třídy,

    — pro sekci K NACE: sekce, oddíly, skupiny 64.1, 64.2, 64.3, 64.9, 65.1, 65.2 a 65.3, třídy 64.11, 64.19, 64.20, 64.30, 65.11, 65.12, 65.20 a 65.30,

    — pro oddíly 95 a 96: oddíly, skupiny a třídy,

    — zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení pro tyto činnosti:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou a vyšší technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu se středně vysokou a vyšší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší a nízkou technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nízkou technologickou náročností,

    — informační a mediální odvětví,

    — IT služby – odvětví služeb v oblasti informačních technologií,

    — znalostně náročná odvětví služeb celkem (volitelné),

    — znalostně náročná odvětví služeb s vysokou technologickou náročností,

    — znalostně náročná odvětví tržních služeb,

    — znalostně náročná odvětví finančních služeb,

    — ostatní znalostně náročná odvětví služeb (volitelné),

    — znalostně náročné činnosti – podniková odvětví,

    — znalostně náročné činnosti (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (především cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (částečně cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – doprava (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pozemní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – vodní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – ubytování (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – potraviny a nápoje (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pronájem vozidel a ostatní pronájmy (celkem) (volitelné),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 220102 (počet zaměstnanců), 220302 (mzdy a platy), 250101 (čistý obrat) a 250401 (přidaná hodnota): navíc

    (1)  zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení pro tyto činnosti:

    — kulturní a kreativní odvětví celkem,

    — kulturní a kreativní odvětví služeb.

    Pro proměnné 260106 (hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu) a (tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku):

    sekce a oddíly NACE.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze uvést hodnoty 0, s výjimkou pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků) a 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných). Pokud proměnná 220102 (počet zaměstnanců) není 0, měla by být rovněž uvedena hodnota.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    Předběžné údaje: T + 10 měsíců pro sekce, oddíly a skupiny NACE pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných) a 250101 (čistý obrat)

    Konečné a validované údaje: T + 18 měsíců pro všechny proměnné

    První referenční období

    2021



    Tabulka 11. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o činnosti podniků členěné podle velikostních tříd nebo podle právní formy

    Proměnné

    210101. Počet aktivních podniků

    220101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    220102. Počet zaměstnanců

    220201. Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    220301. Náklady na odměny zaměstnanců

    220302. Mzdy a platy

    220303. Náklady na sociální zabezpečení

    240101. Nákup zboží a služeb celkem

    250101. Čistý obrat

    250301. Hodnota produkce

    250401. Přidaná hodnota

    250501. Hrubý provozní přebytek

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících) s výjimkou pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 220102 (počet zaměstnanců) a 220201 (počet hodin odpracovaných zaměstnanci): absolutní hodnota

    Statistická populace

    Pro členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 250101 (čistý obrat) a 250401 (přidaná hodnota) a pro členění podle činnosti a právní formy a podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných) a 220102 (počet zaměstnanců): tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE.

    Pro členění podle činnosti a velikosti obratu pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 250101 (čistý obrat) a 250401 (přidaná hodnota): tržní výrobci sekce G NACE.

    Pro členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných pro jiné proměnné než 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 250101 (čistý obrat) a 250401 (přidaná hodnota): tržní výrobci sekcí B až F NACE.

    Členění

    1.  Členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    — pro sekce B až J, L až N a P až R NACE: sekce, oddíly a skupiny,

    — pro sekci K NACE: sekce, oddíly, skupiny 64.1, 64.2, 64.3, 64.9, 65.1, 65.2 a 65.3,

    — pro oddíly 95 a 96: oddíly a skupiny,

    — zvláštní agregace vymezená v příloze II tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Velikostní třída dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — pro sekce F až J, L až N a P až R a oddíly S95 a S96 NACE pouze pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků) a 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných): celkem, 0–1 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 2–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 10–19 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 20–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných,

    — pro sekce F až J, L až N a P až R a oddíly S95 a S96 NACE pro proměnné jiné než 210101 (počet aktivních podniků) a 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných): celkem, 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 10–19 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 20–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných,

    — pro sekce B až E a K NACE: celkem, 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 10–19 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 20–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných, 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    2.  Členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pouze pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných) a 220102 (počet zaměstnanců)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — C10+C11+C12, C13+C14, C17+C18, C24+C25, C29+C30, C31+C32,

    — oddíly NACE:

    — C15, C16, C19, C20, C21, C22, C23, C26, C27, C28, C33, S95, S96 a všechny oddíly sekcí G, H, I, J, K, L‚M,N, P, Q a R NACE,

    — skupiny oddílů G47 a J62 a oddílů L, M a N NACE,

    — třídy oddílu J62 NACE,

    — zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců:

    celkem, 0 zaměstnanců, 1–4 zaměstnanci, 5–9 zaměstnanců, 10 a více zaměstnanců

    3.  Členění podle činnosti a právní formy (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pouze pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných) a 220102 (počet zaměstnanců)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    stejné členění podle činnosti jako v členění 2

    Členění podle právní formy:

    — celkem,

    — podniky ve vlastnictví osoby s neomezenou osobní odpovědností,

    — akciové společnosti, jejichž akcie nejsou veřejně obchodovány, nebo akciové společnosti s veřejně kótovanými akciemi s omezeným ručením pro ty, kdo jsou vlastníky akcií,

    — společnosti ve vlastnictví osob s omezeným i neomezeným ručením (včetně ostatních právních forem, jako družstva, sdružení atd.)

    4.  Členění podle činnosti a velikostní třídy obratu

    pouze pro oddíl G NACE

    (lze použít označení CETO podle přílohy III části B; na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti: sekce, oddíly a skupiny NACE

    Členění podle velikostní třídy obratu: roční obrat v milionech EUR: celkem, 0 až méně než 1, 1 až méně než 2, 2 až méně než 5, 5 až méně než 10, 10 až méně než 20, 20 až méně než 50, 50 až méně než 200, 200 a více

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze uvést hodnoty 0, s výjimkou pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků) a 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných). Pokud proměnná 220102 (počet zaměstnanců) není 0, měla by být rovněž uvedena hodnota.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    Předběžné údaje: T + 10 měsíců pro činnost a členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných) a 250101 (čistý obrat)

    Konečné a validované údaje: T + 18 měsíců pro všechny proměnné

    První referenční období

    2021



    Tabulka 12. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o demografických událostech pro podniky

    Proměnné

    210201. Nově vzniklé podniky

    210202. Zaniklé podniky

    210203. Podniky, které přežily

    210102. Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    210204. Podniky, které mají prvního zaměstnance

    210205. Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    210206. Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance

    220401. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    220402. Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    220403. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    220404. Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    220405. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily

    220406. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku

    220104. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    220105. Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    220407. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    220408. Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    220409. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    220410. Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    220411. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance

    220412. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota:

    Statistická populace

    Tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Členění

    1.  Členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro všechny proměnné kromě proměnných

    — 210203 (podniky, které přežily),

    — 210206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220405 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily),

    — 220406 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku),

    — 220411 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220412 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — 

    — C10+C11+C12, C13+C14, C17+C18, C24+C25, C29+C30, C31+C32,

    — oddíly NACE:

    — 

    — C15, C16, C19, C20, C21, C22, C23, C26, C27, C28, C33, S95, S96 a všechny oddíly sekcí G, H, I, J, K, L‚M,N, P, Q a R NACE,

    — skupiny oddílů G47 a J62 NACE a sekcí L, M a N NACE:

    — třídy oddílu J62 NACE,

    — zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců:

    celkem, 0 zaměstnanců, 1–4 zaměstnanci, 5–9 zaměstnanců, 10 a více zaměstnanců

    Velikostní třída 0 zaměstnanců se neudává u proměnných:

    — 210102 (počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem),

    — 210204 (podniky, které mají prvního zaměstnance),

    — 210205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance),

    — 220104 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem),

    — 220105 (počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem),

    — 220407 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance),

    — 220408 (počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance),

    — 220409 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance),

    — 220410 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance).

    2.  Členění podle činnosti a právní formy (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro všechny proměnné kromě proměnných:

    — 210203 (podniky, které přežily),

    — 210206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220405 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily),

    — 220406 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku),

    — 220411 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220412 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku),

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    stejné členění podle činnosti jako v členění 1

    Členění podle právní formy:

    — celkem,

    — podniky ve vlastnictví osoby s neomezenou osobní odpovědností,

    — akciové společnosti, jejichž akcie nejsou veřejně obchodovány, nebo akciové společnosti s veřejně kótovanými akciemi s omezeným ručením pro ty, kdo jsou vlastníky akcií,

    — společnosti ve vlastnictví osob s omezeným i neomezeným ručením (včetně ostatních právních forem, jako družstva, sdružení atd.)

    3.  Členění podle činnosti, velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a počtu kalendářních roků, které přežily (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro proměnné

    — 210203 (podniky, které přežily),

    — 210206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220405 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily),

    — 220406 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku),

    — 224011 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance) a

    — 224012 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti: stejné členění podle činnosti jako v členění 1.

    Členění podle velikostní třídy počtu zaměstnanců:

    celkem, 0, 1–4, 5–9, 10+

    Velikostní třída 0 zaměstnanců se neudává u proměnných:

    — 210206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220411 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance),

    — 220412 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku).

    Členění podle počtu kalendářních let, které přežily

    1, 2, 3, 4, 5

    Lhůta pro předání údajů

    Předběžné údaje:

    — T + 18 měsíců pro proměnné 210202 (zaniklé podniky), 220403 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích) a 220404 (počet zaměstnanců v zaniklých podnicích),

    — T + 20 měsíců pro proměnné 210205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance), 220409 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance) a 220410 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance);

    Konečné a validované údaje:

    — T + 18 měsíců pro proměnné 210201 (nově vzniklé podniky), 210203 (podniky, které přežily), 220401 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích), 220402 (počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích), 220405 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily) a 220406 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku),

    — T + 20 měsíců pro proměnné 210102 (počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem), 210204 (podniky, které mají prvního zaměstnance), 210206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance), 220104 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem), 220105 (počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem), 220407 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance), 220408 (počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance), 220411 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance) a 220412 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku),

    — T + 30 měsíců pro proměnné 210202 (zaniklé podniky), 220403 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích) a 220404 (počet zaměstnanců v zaniklých podnicích),

    — T + 32 měsíců pro proměnné 210205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance), 220409 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance) a 220410 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance).

    První referenční období

    2021



    Tabulka 13. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o rychle rostoucích podnicích

    Proměnné

    210103. Počet rychle rostoucích podniků

    210104. Počet mladých rychle rostoucích podniků

    220106. Počet zaměstnanců v rychle rostoucích podnicích

    220107. Počet zaměstnanců v mladých rychle rostoucích podnicích

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota

    Statistická populace

    Tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Členění

    Členění podle činnosti (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    — sekce NACE (pouze pro sekce B až N a P až R NACE),

    — oddíly a

    — skupiny (s výjimkou sekcí P až R NACE)

    — zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Lhůta pro předání údajů

    Předběžné údaje: T + 12 měsíců pro proměnné 210103 (počet rychle rostoucích podniků) a 220106 (počet zaměstnanců v rychle rostoucích podnicích)

    Konečné a validované údaje: T + 18 měsíců pro všechny proměnné

    První referenční období

    2021



    Tabulka 14. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích podle země vrcholové kontroly

    Proměnné

    210101. Počet aktivních podniků

    210301. Počet podniků pod zahraniční kontrolou

    220101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    220301. Náklady na odměny zaměstnanců

    220501. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou

    220701. Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích pod zahraniční kontrolou

    230101. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až F NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    230201. Pracovníci ve výzkumu a vývoji (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až F NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    230301. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až F NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    230401. Pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až F NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    240101. Nákup zboží a služeb celkem

    240102. Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje

    240301. Nákup zboží a služeb celkem u podniků pod zahraniční kontrolou

    240302. Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje u podniků pod zahraniční kontrolou

    250101. Čistý obrat

    250301. Hodnota produkce

    250401. Přidaná hodnota

    250601. Čistý obrat podniků pod zahraniční kontrolou

    250701. Hodnota produkce podniků pod zahraniční kontrolou

    250801. Přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou

    260101. Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku

    260201. Hrubé investice podniků pod zahraniční kontrolou do dlouhodobého hmotného majetku

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 210301 (počet podniků pod zahraniční kontrolou), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 220501 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230201(pracovníci ve výzkumu a vývoji) a 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou);

    národní měna (v tisících) pro ostatní proměnné.

    Statistická populace

    Pro všechny proměnné s výjimkou proměnných 230101 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj), 230301 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji) a 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou): tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE.

    Pro proměnné 230101 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj), 230301 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji) a 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou): tržní výrobci sekcí B až F NACE.

    Členění

    Údaje se poskytují podle koncepce „vrcholová kontrolní institucionální jednotka“ s členěním podle země vrcholové kontroly a podle činnosti podniku.

    1.  Členění podle činnosti a geografické členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Pro všechny proměnné s výjimkou proměnných 230101 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj), 230301 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji) a 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou):

    Členění podle činnosti:

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — 

    — C10+C11+C12, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C22+C23, C24+C25, C29+C30, C31+C32, H52+H53, J59+J60, J62+J63, M69+M70+M71, M73+M74+M75, N78+N79+N80+N81+N82, Q87+Q88, S95+S96,

    — oddíly NACE:

    — 

    — C19, C20, C21, C26, C27, C28, C33, H49, H50, H51, J58, J61, N77, M72, Q86,

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Pro proměnné 230101 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj), 230301 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji) a 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou):

    Členění podle činnosti

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — 

    — C10+C11+C12, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C22+C23, C24+C25, C29+C30, C31+C32,

    — oddíly NACE:

    — 

    — C19, C20, C21, C26, C27, C28, C33,

    — zvláštní agregace vymezená v příloze II tohoto nařízení

    — 

    — průmysl a stavebnictví

    Geografické členění:

    Pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 220301 (náklady na odměny zaměstnanců), 230101 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj) a 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji), 240101 (nákup zboží a služeb celkem), 240102 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje), 250101 (čistý obrat), 250301 (hodnota produkce), 250401 (přidaná hodnota) a 260101 (hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku) geografické agregace „svět celkem“ a „kontrolované z tuzemska“.

    Pro ostatní proměnné úroveň GEO 1 podle prováděcího aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    2.  Geografické členění

    Pro proměnné 210301 (počet podniků pod zahraniční kontrolou), 220501 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou), 220701 (náklady na odměny zaměstnanců v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230301 (vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou), 230401 (pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou), 240301 (nákup zboží a služeb celkem u podniků pod zahraniční kontrolou), 240302 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje u podniků pod zahraniční kontrolou), 250601 (čistý obrat podniků pod zahraniční kontrolou), 250701 (hodnota produkce podniků pod zahraniční kontrolou), 250801 (přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou) a 260201 (hrubé investice podniků pod zahraniční kontrolou do dlouhodobého hmotného majetku) úroveň GEO 3 podle prováděcího aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro oddíl K64 může být hodnota proměnných 250101 s 250601 (čistý obrat) aproximována hodnotou produkce definované v příloze IV tohoto nařízení.

    U činností 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které jsou zahrnuty do údajů a nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze předpokládat hodnoty 0, s výjimkou pro proměnné 210101 (počet aktivních podniků), 220101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), 210301 (počet podniků pod zahraniční kontrolou) a 220501 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou).

    U činností sekce K NACE lze předpokládat, že hodnota proměnných 240102 a 240302 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje) není ekonomicky významná, proto je pro proměnné 240102 a 240302 přípustná hodnota 0.

    Komise (Eurostat) a členské státy se s přihlédnutím k podmínkám v zemi mohou dohodnout na dodatečných aproximacích pro činnosti sekce K NACE.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 20 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 15. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí působících ve vykazující zemi

    Proměnné

    210401. Počet podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    220601. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    250901. Čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota pro proměnné 210401 (počet podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)) a 220601 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)),

    národní měna (v tisících) u proměnné 250901 (čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky))

    Statistická populace

    Tržní výrobci sekcí B až N a P až S NACE.

    Členění

    Členění podle činnosti podniku

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — 

    — C10+C11+C12, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C22+C23, C24+C25, C29+C30, C31+C32, H52+H53, J59+J60, J62+J63, M69+M70+M71, M73+M74+M75, N78+N79+N80+N81+N82, Q87+Q88,

    — oddíly NACE:

    — 

    — C19, C20, C21, C26, C27, C28, C33, H49, H50, H51, J58, J61, N77, M72, Q86,

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro oddíl K64 může být hodnota proměnné 250901 (čistý obrat) aproximována hodnotou produkce definované v příloze IV tohoto nařízení.

    Pro činnosti 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které jsou zahrnuty do údajů a nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze předpokládat hodnoty 0 pro proměnnou 250901 (čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)).

    Komise (Eurostat) a členské státy se s přihlédnutím k podmínkám v zemi mohou dohodnout na dodatečných aproximacích pro činnosti sekce K NACE.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 20 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 16. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik

    Proměnné

    210501. Počet podniků dovážejících zboží

    210502. Počet podniků vyvážejících zboží

    240401. Statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků

    251101. Statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota u proměnných 210501 (počet podniků vyvážejících zboží) a 210502 (počet podniků dovážejících zboží);

    národní měna (v jednotkách) u proměnných 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků)

    Statistická populace

    Vývoz nebo dovoz zboží celkem;

    sekce A až U NACE

    Členění

    Každé členění 1 až 11 musí být v následujícím geografickém členění

    Geografické členění

    — Svět

    — 

    — uvnitř Unie

    — mimo Unii

    1.  Členění podle činnosti

    — Celkem

    — 

    — sekce NACE

    — oddíly NACE

    — skupiny sekcí C, D, E a G NACE

    — nezjištěno

    2.  Členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Členění podle činnosti:

    — Celkem

    — 

    — sekce NACE

    — oddíly sekcí C a G NACE

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl

    — činnosti jiné než průmysl a obchod

    — nezjištěno

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — Celkem

    — 

    — 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — nezjištěno

    3.  Členění podle činnosti a dodatečné geografické členění

    Členění podle činnosti:

    — Celkem

    — 

    — sekce G NACE

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — průmysl

    — činnosti jiné než průmysl a obchod

    — nezjištěno

    Dodatečné geografické členění:

    — jednotlivé členské státy

    — nejdůležitější partnerské země a oblasti mimo Unii

    4.  Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných a dodatečné geografické členění

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — Celkem

    — 

    — 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — nezjištěno

    Dodatečné geografické členění:

    — jednotlivé členské státy

    — nejdůležitější partnerské země a oblasti mimo Unii

    5.  Členění podle činnosti a počtu partnerských zemí

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 3

    Členění podle počtu partnerských zemí:

    — Celkem

    — 

    — 1

    — 2

    — 3–5

    — 6–9

    — 10–14

    — 15–19

    — 20+

    — nezjištěno

    6.  Členění podle činnosti a koncentrace obchodu (pouze pro proměnné 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků) a 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků))

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 3

    Členění podle koncentrace obchodu:

    — Celkem

    — 

    — 5 nejdůležitějších

    — 10

    — 20

    — 50

    — 100

    — 500

    — 1 000 podniků

    7.  Členění podle činnosti a typu obchodu

    Údaje, které se poskytují o dovozu, vývozu a obchodu celkem

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 2

    Členění podle typu obchodu:

    — Celkem

    — 

    — obchod jedním směrem

    — obchod oběma směry

    — všechny typy obchodů

    8.  Členění podle činnosti a intenzity vývozu (podíl vývozu na obratu)

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 2

    Členění podle intenzity vývozu:

    — Celkem

    — 

    — žádný vývoz (0)

    — 0 až méně než 25

    — 25 až méně než 50

    — 50 až méně než 75

    — 75 nebo více

    — nezjištěno

    9.  Členění podle činnosti a typu kontroly

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 2

    Členění podle typu kontroly:

    — Celkem

    — 

    — podniky kontrolované z tuzemska, dodatečné členění, je-li k dispozici:

    — 

    — podniky kontrolované z tuzemska bez vlastních afilací v cizině,

    — podniky kontrolované z tuzemska s vlastními afilacemi v cizině,

    — podniky pod zahraniční kontrolou

    — nezjištěno

    10.  Členění podle činnosti a komodit (pouze pro proměnné 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků) a 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků))

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 2

    Členění podle komodit:

    — Celkem

    — 

    — úroveň oddílů CPA pro produkty oddílů 10 až 32 sekce C

    — úroveň sekcí CPA pro produkty sekcí A, B, C, D a E

    — zvláštní agregace vymezená v příloze II tohoto nařízení

    — 

    — ostatní produkty CPA

    — nezjištěno

    11.  Populace obchodníků

    Údaje, které se poskytují o dovozu, vývozu a obchodu celkem

    Členění podle obchodních údajů uvedených v registru ekonomických subjektů týkajících se počtu podniků a počtu obchodníků k určité populaci obchodníků.

    Členění podle obchodních údajů uvedených v registru ekonomických subjektů týkajících se statistické hodnoty za určitou populaci obchodníků.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 12 měsíců

    První referenční období

    2022



    Tabulka 17. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o obchodu se službami podle podnikových charakteristik (STEC) – roční údaje

    Proměnné

    240401. Statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků

    251101. Statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Vývoz nebo dovoz služeb celkem, obchod mezi rezidenty a nerezidenty

    sekce A až U NACE

    Členění

    Každé členění (1 až 3) musí být v následujícím geografickém členění

    Geografické členění

    — Svět

    — 

    — uvnitř Unie

    — mimo Unii

    1.  Členění podle činnosti a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Členění podle činnosti:

    — Celkem

    Pro níže uvedená členění lze použít označení CETO podle přílohy III části B:

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — A+B, D+E, I+L+O+P+Q+R+S+T+U

    — sekce NACE:

    — 

    — C, F, G, H, J, K, M, N

    — nezjištěno

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — Celkem

    Pro níže uvedená členění lze použít označení CETO podle přílohy III části B:

    — 0–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 

    — volitelné: 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — volitelné: 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — nezjištěno

    2.  Členění podle činnosti, typu produktu a dodatečné geografické členění

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 1

    Členění podle produktů:

    — služby celkem

    Pro níže uvedená členění lze použít označení CETO podle přílohy III části B:

    — hlavní položky EBOPS 2010, jak jsou vymezeny v tabulce 1 v oddíle 2 přílohy VI

    — nezjištěno

    — volitelné: podrobné položky 10.1, 10.2 a 10.3 EBOPS 2010, jak jsou vymezeny v tabulce 1 v oddíle 2 přílohy VI

    Volitelné: dodatečné geografické členění

    Uvádí se pouze u služeb celkem:

    — jednotlivé členské státy EU

    — Spojené státy americké

    3.  Členění podle činnosti a typu kontroly

    Členění podle činnosti:

    Stejné členění činností jako v členění 1

    Členění podle typu kontroly:

    — Celkem

    Pro níže uvedená členění lze použít označení CETO podle přílohy III části B:

    — podniky kontrolované z tuzemska

    — 

    Volitelné: dodatečné členění, je-li k dispozici:

    — podniky kontrolované z tuzemska bez vlastních afilací v cizině

    — podniky kontrolované z tuzemska s vlastními afilacemi v cizině

    — podniky pod zahraniční kontrolou

    — nezjištěno

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Měly by být použity metody a odhady doporučené v příručce Eurostatu a OECD pro sestavování statistik o obchodu se službami podle podnikových charakteristik (Eurostat-OECD Compilers Guide for Statistics on Services Trade by Enterprise Characteristics). Země mohou rovněž použít jakoukoli jinou rovnocennou metodu nebo odhad v souladu se zásadami MSITS 2010 a článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152.

    Ve všech případech by měly být použité metody jasně popsány v metadatech.

    První referenční období

    2022



    Tabulka 18. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o vnitřních výdajích na výzkum a vývoj

    Proměnné

    230101. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Všechny jednotky vykonávající VaV zařazené do sekcí A až U NACE

    Členění

    1.  Členění podle sektoru provádění

    — Všechny níže uvedené sektory celkem

    — 

    — podnikatelský sektor,

    — sektor vysokoškolského vzdělávání,

    — sektor vládních institucí,

    — soukromý neziskový sektor

    2.  Členění podle sektoru provádění a zdroje financování

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle zdroje financování

    — Všechny níže uvedené zdroje financování celkem

    — 

    — Podnikatelský sektor

    — Sektor vládních institucí

    — Soukromý neziskový sektor

    — sektor vysokoškolského vzdělávání

    — Zahraničí

    — 

    — Zahraniční podniky

    — 

    — Zahraniční podniky v rámci stejné skupiny (pouze pro podnikatelský sektor)

    — Ostatní zahraniční podniky (pouze pro podnikatelský sektor)

    — Evropská komise

    — Mezinárodní organizace

    — Ostatní zdroje

    3.  Členění podle sektoru provádění a kategorie výzkumu a vývoje (volitelné pro sektor vysokoškolského vzdělávání a pro sektory celkem)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle kategorie výzkumu a vývoje

    — základní výzkum

    — aplikovaný výzkum

    — experimentální vývoj

    4.  Členění podle sektoru provádění a druhu nákladů

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle druhu nákladů:

    — běžné náklady (náklady práce a ostatní náklady),

    — kapitálové výdaje

    5.  Členění podle činnosti (pouze pro podnikatelský sektor)

    — všechny sekce A až U NACE celkem,

    — agregace sekcí D+E, G+H+I+J+K+L+M+N, O+P, S+T+U,

    — sekce A, B, C, E, F, G, H, I, J, K, M, N, Q, R, S, T,

    — agregace oddílů C10+C11+C12, C10+C11, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C25+C26+C27+C28+C29+C30, D35+E36, E37+E38+E39, J58+J59+J60, M69+M70+M71, M73+M74+M75, Q87+Q88,

    — oddíly C12, C13, C14, C15, C16, C17, C18, C19, C20, C21, C22, C23, C24, C25, C26, C27, C28, C29, C30, C31, C32, C33, D35, J61, J62, J63, L68, M71, M72, O84, P85, Q86, U99,

    — skupiny C25.4, C26.1, C26.2, C26.3, C26.4, C26.5, C26.6, C26.7, C26.8, C30.1, C30.2, C30.3, C30.4, C30.9, C32.5, G46.5, J58.2, J63.1, M72.1, M72.2, S95.1 NACE,

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií

    6.  Členění podle odvětvového zaměření (pouze pro podnikatelský sektor) (volitelné)

    Členění podle odvětvového zaměření:

    stejné jako v členění 5

    7.  Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (pouze pro podnikatelský sektor)

    Velikostní třída dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — všechny níže uvedené velikostní třídy celkem, včetně volitelné velikostní třídy 0–9

    — 

    — 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (volitelné)

    — 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    8.  Členění podle zdroje financování a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (pouze pro podnikatelský sektor)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle zdroje financování:

    — všechny níže uvedené zdroje prostředků celkem

    — 

    — podnikatelský sektor

    — sektor vládních institucí

    — soukromý neziskový sektor

    — sektor vysokoškolského vzdělávání

    — zahraničí

    Velikostní třída dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — všechny níže uvedené velikostní třídy celkem, včetně volitelné velikostní třídy 0–9

    — 

    — 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (volitelné)

    — 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    9.  Členění podle hlavních oblastí výzkumu a vývoje (pouze pro sektor vládních institucí a sektor vysokoškolského vzdělávání)

    — přírodní vědy,

    — technické vědy,

    — lékařské a zdravotnické vědy,

    — zemědělské a veterinární vědy,

    — sociální vědy,

    — humanitní vědy a umění

    10.  Členění podle socio-ekonomického cíle (pouze pro sektor vládních institucí) (volitelné)

    Úroveň kapitol nomenklatury pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (NABS)

    Lhůta pro předání údajů

    Všechna členění (kromě členění podle sektoru provádění):

    každý lichý rok konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    Členění podle sektoru provádění:

    ročně

    — předběžné údaje: T + 10 měsíců

    — konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 19. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji

    Proměnné

    230201. Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    230202. Výzkumní pracovníci

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota

    Statistická populace

    Všechny jednotky vykonávající VaV zařazené do sekcí A až U NACE

    Členění

    1.  Členění podle sektoru provádění

    Údaje se poskytují v počtu osob a v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    — Všechny níže uvedené sektory celkem

    — 

    — podnikatelský sektor

    — sektor vysokoškolského vzdělávání

    — sektor vládních institucí

    — soukromý neziskový sektor

    2.  Členění podle sektoru provádění a povolání

    Pouze pro proměnnou 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji); údaje se poskytují v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle povolání:

    — Všechna níže uvedená povolání celkem

    — 

    — výzkumní pracovníci,

    — ostatní pracovníci ve výzkumu a vývoji

    — 

    — techničtí a odborní pracovníci (volitelné)

    — ostatní podpůrný personál (volitelné)

    3.  Členění podle sektoru provádění a kvalifikace (volitelné)

    Údaje se poskytují v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle kvalifikace:

    — Všechny níže uvedené úrovně kvalifikace celkem

    — 

    — držitelé akademického titulu PhD (ISCED 2011 – úroveň 8),

    — ostatní vysokoškolské tituly a ostatní terciární diplomy (ISCED 2011 – úrovně 5, 6 a 7),

    — ostatní kvalifikace

    4.  Členění podle sektoru provádění, povolání a pohlaví

    Pouze pro proměnnou 230201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji); údaje se poskytují v počtu osob

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle povolání:

    stejné jako v členění 2

    Členění podle pohlaví:

    — celkem

    — ženy

    5.  Členění podle sektoru provádění, kvalifikace a pohlaví (volitelné)

    Údaje se poskytují v počtu osob

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle kvalifikace:

    stejné jako v členění 3

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    6.  Členění podle činnosti

    Údaje se poskytují pouze pro podnikatelský sektor; údaje se poskytují v počtu osob a v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    — všechny sekce A až U NACE celkem,

    — agregace sekcí D+E, G+H+I+J+K+L+M+N, O+P, S+T+U,

    — sekce A, B, C, E, F, G, H, I, J, K, M, N, Q, R, S, T,

    — agregace oddílů C10+C11+C12, C10+C11, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C25+C26+C27+C28+C29+C30, D35+E36, E37+E38+E39, J58+J59+J60, M69+M70+M71, M73+M74+M75, Q87+Q88,

    — oddíly C12, C13, C14, C15, C16, C17, C18, C19, C20, C21, C22, C23, C24, C25, C26, C27, C28, C29, C30, C31, C32, C33, D35, J61, J62, J63, L68, M71, M72, O84, P85, Q86, U99,

    — skupiny C25.4, C26.1, C26.2, C26.3, C26.4, C26.5, C26.6, C26.7, C26.8, C30.1, C30.2, C30.3, C30.4, C30.9, C32.5, G46.5, J58.2, J63.1, M72.1, M72.2, S95.1 NACE,

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií

    7.  Členění podle hlavních oblastí výzkumu a vývoje a pohlaví

    Údaje se poskytují pouze pro sektor vládních institucí a sektor vysokoškolského vzdělávání

    — počet osob

    — ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek (volitelné)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle hlavních oblastí výzkumu a vývoje:

    — přírodní vědy,

    — technické vědy,

    — lékařské a zdravotnické vědy,

    — zemědělské a veterinární vědy,

    — sociální vědy,

    — humanitní vědy a umění

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    8.  Členění podle činnosti a pohlaví

    Údaje se poskytují v počtu osob a pouze pro podnikatelský sektor

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    stejné jako v členění 6

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    9.  Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Údaje se poskytují v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek a pouze pro podnikatelský sektor

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných:

    — 0–9 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných (volitelné),

    — 10–49 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných,

    — 50–249 zaměstnanců a osob sebezaměstnaných,

    — 250 a více zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Součet pro podnikatelský sektor pokrývá všechny výše uvedené velikostní třídy, včetně volitelné velikostní třídy 0–9.

    10.  Členění podle sektoru provádění a pohlaví

    Pouze pro proměnnou 230202 (výzkumní pracovníci); údaje se poskytují

    — v počtu osob

    — v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek (volitelné)

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    11.  Členění podle sektoru provádění, věkové skupiny a pohlaví (volitelné)

    Pouze pro proměnnou 230202 (výzkumní pracovníci); údaje se poskytují v počtu osob

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Pro podnikatelský sektor a soukromý neziskový sektor: volitelné

    Členění podle věkové skupiny:

    — Všechny níže uvedené věkové skupiny celkem

    — 

    — < 25

    — 25–34

    — 35–44

    — 45–54

    — 55–64

    — >=65

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    12.  Členění podle sektoru provádění, státního občanství a pohlaví (volitelné)

    Pouze pro proměnnou 230202 (výzkumní pracovníci); údaje se poskytují v počtu osob

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle státního občanství:

    — všechna níže uvedená státní občanství a skupiny státních občanství celkem

    — 

    — státní občanství vykazujícího členského státu

    — státní občanství jiného členského státu EU

    — státní občanství jiných evropských zemí

    — státní občanství Severní Ameriky

    — státní občanství Střední a Jižní Ameriky

    — státní občanství Asie

    — státní občanství Afriky

    — jiné státní občanství

    Členění podle pohlaví:

    stejné jako v členění 4

    Lhůta pro předání údajů

    Všechna členění (kromě členění podle sektoru provádění):

    každý lichý rok konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    Členění podle sektoru provádění pro „výzkumné pracovníky“ a „pracovníky celkem“ v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek:

    ročně

    — předběžné údaje: T + 10 měsíců

    — konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 20. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o výzkumu a vývoji financovaném z veřejných zdrojů

    Proměnné

    230501. Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD)

    230502. Financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Všechny jednotky vykonávající VaV zařazené do sekcí A až U NACE

    Členění

    1.  Členění podle socio-ekonomického cíle pro GBARD

    Pro proměnnou 230501 (státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD))

    — Kategorie nomenklatury pro analýzu a srovnání vědeckých programů a rozpočtů (NABS)

    — Podkategorie NABS (volitelné)

    2.  Členění podle způsobu financování pro GBARD v konečném rozpočtu (volitelné)

    Pro proměnnou 230501 (státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD))

    — Účelové (projektové) financování

    — Institucionální financování

    3.  Členění podle typu programu/subjektu

    Pro proměnnou 230502 (financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů)

    — vnitrostátní příspěvky veřejným subjektům činným v nadnárodním VaV

    — vnitrostátní příspěvky na evropské nadnárodní veřejné programy v oblasti VaV

    — vnitrostátní příspěvky na dvoustranné či mnohostranné veřejné programy v oblasti VaV založené mezi vládami členských států (a ve spolupráci s kandidátskými zeměmi a zeměmi ESVO)

    Lhůta pro předání údajů

    Všechna členění (pro členění 1: v konečném rozpočtu):

    ročně konečné a validované údaje: T + 12 měsíců

    členění 1 (v předběžném rozpočtu):

    roční údaje: T + 6 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 21. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o nákupech realizovaných podniky

    Proměnné

    240102. Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje

    240103. Náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců

    240104. Náklady na dlouhodobý nájem a operativní leasing (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    240105. Nákup energetických produktů (na úrovni oddílů NACE lze pro sekce D, E a F použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    240106. Platby subdodavatelům (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro proměnnou 240102 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje): tržní výrobci sekcí B až J, L až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Pro proměnnou 240103 (náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců): tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Pro proměnné 240104 (náklady na dlouhodobý nájem a operativní leasing) a 240106 (platby subdodavatelům): tržní výrobci sekcí B až F NACE

    Pro proměnnou 240105 (nákup energetických produktů): tržní výrobci sekcí B až F NACE

    Členění

    Členění podle činnosti (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro proměnné 240102 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje) a 240103 (náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců):

    — pro sekce B až J, L až N a P až R NACE: sekce, oddíly, skupiny a třídy,

    — pouze pro proměnnou 240103 pro sekci K NACE: sekce, oddíly, skupiny 64.1, 64.2, 64.3, 64.9, 65.1, 65.2 a 65.3 a třídy 64.11, 64.19, 65.11, 65.12, 65.20 a 65.30,

    — pro oddíly 95 a 96: oddíly, skupiny a třídy,

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — Průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů) (pro proměnnou 240102 tato zvláštní agregace nezahrnuje sekci K),

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou a vyšší technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu se středně vysokou a vyšší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší a nízkou technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nízkou technologickou náročností,

    — informační a mediální odvětví,

    — IT služby – odvětví služeb v oblasti informačních technologií,

    — znalostně náročná odvětví služeb celkem (volitelné),

    — znalostně náročná odvětví služeb s vysokou technologickou náročností,

    — znalostně náročná odvětví tržních služeb,

    — znalostně náročná odvětví finančních služeb,

    — ostatní znalostně náročná odvětví služeb (volitelné),

    — znalostně náročné činnosti – podniková odvětví,

    — znalostně náročné činnosti (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (především cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (částečně cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – doprava (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pozemní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – vodní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – ubytování (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – potraviny a nápoje (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pronájem vozidel a ostatní pronájmy (celkem) (volitelné),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Pro proměnné 240104 (náklady na dlouhodobý nájem a operativní leasing) a 240106 (platby subdodavatelům) (sekce B až F NACE):

    sekce a oddíly NACE

    Pro proměnnou 240105 (nákup energetických produktů):

    — pro sekce B, C a F NACE: sekce, oddíly, skupiny a třídy

    — pro sekce D a E NACE: sekce a oddíly

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze uvést hodnoty 0.

    U činností sekce K NACE lze předpokládat, že hodnota proměnné 240102 (nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje) není ekonomicky významná, proto je pro proměnnou 240102 přípustná hodnota 0.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2023 pro proměnnou 240106 (platby subdodavatelům)

    2021 pro všechny ostatní proměnné



    Tabulka 22. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o změně stavu zásob podniků

    Proměnné

    240201. Změna stavu zásob zboží (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    240202. Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby

    240203. Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro proměnnou 240202 (změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby): tržní výrobci sekcí B až F NACE

    Pro proměnné 240201 (změna stavu zásob zboží) a 240203 (změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji): tržní výrobci sekce G NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro proměnnou 240202 (změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby) (sekce B až F NACE):

    sekce, oddíly, skupiny a třídy NACE

    Pro proměnné 240201 (změna stavu zásob zboží) a 240203 (změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji) (sekce G NACE):

    sekce a oddíly NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 23. Podnikové statistiky na celostátní úrovni s členěním čistého obratu podniků podle produktů a podle sídla zákazníka

    Proměnné

    250112. Čistý obrat podle sídla zákazníka (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“): pro skupiny a třídy lze použit pravidlo 1 % na odpovídající úrovni oddílů)

    250113. Čistý obrat podle produktů (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“): pro skupiny a třídy lze použit pravidlo 1 % na odpovídající úrovni oddílů)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pokrytí z pohledu činností: tržní výrobci oddílů 62, 78 a skupin 58.2, 63.1, 69.1, 69.2, 70.2, 71.1, 71.2, 73.1, 73.2 NACE

    Pokrytí z pohledu velikosti podniků: pouze podniky s více než 20 zaměstnanci a osobami sebezaměstnanými

    Členění

    Lze použít označení CETO podle přílohy III části B

    Pro proměnnou 250113 (čistý obrat podle produktů)

    1.  Členění podle produktů

    CPA pro oddíl 62 a skupiny 58.2 a 63.1 NACE (Služby v oblasti počítačů): celkem, 58.21, 58.29, 58.29.1 + 58.29.2, 58.29.3 + 58.29.4, 58.29.5, 62.01, 62.02, 62.03, 62.09, 63.11, 63.12, 95.11, další prodej (měl by zahrnovat veškerý další prodej (velkoobchodní a maloobchodní) softwaru, který není vyvíjen v podniku, a další prodej hardwaru, který není vyráběn v podniku), ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 69.1 NACE (Právní činnosti): celkem, 69.10.11, 69.10.12, 69.10.13, 69.10.14, 69.10.15, 69.10.16, 69.10.17, 69.10.18, 69.10.19, ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 69.2 NACE (Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství): celkem, 69.20.1, 69.20.2, 69.20.21 + 22 + 23, 69.20.24, 69.20.29, 69.20.3, 69.20.4, ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 70.2 NACE (Poradenství v oblasti řízení): celkem, 70.21.1, 70.22.1, 70.22.11, 70.22.12, 70.22.13, 70.22.14, 70.22.15, 70.22.16, 70.22.17, 70.22.2, 70.22.3, ostatní produkty j. n.

    CPA pro třídu 71.11 NACE (Architektonické činnosti): celkem, 71.11.1, 71.11.2, 71.11.21 + 22, 71.11.23, 71.11.24, 71.11.3, 71.11.4, ostatní produkty j. n.

    CPA pro třídu 71.12 NACE (Inženýrské činnosti a související technické poradenství): celkem, 71.12.1, 71.12.11, 71.12.12, 71.12.13, 71.12.14, 71.12.15, 71.12.16, 71.12.17, 71.12.18, 71.12.19, 71.12.2, 71.12.3, ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 71.2 NACE (Technické zkoušky a analýzy):

    celkem, 71.20.1, 71.20.11, 71.20.12, 71.20.13, 71.20.14, 71.20.19, ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 73.1 NACE (Reklamní činnosti): celkem, 73.11.1, 73.11.11, 73.11.12, 73.11.13, 73.11.19, 73.12.1, 73.12.11, 73.12.12, 73.12.13, 73.12.14, 73.12.19, ostatní produkty j. n.

    CPA pro skupinu 73.2 NACE (Průzkum trhu a veřejného mínění): celkem, 73.20.1, 73.20.11, 73.20.12, 73.20.13, 73.20.14 + 19, 73.20.2, ostatní produkty j. n.

    CPA pro oddíl 78 NACE (Činnosti související se zaměstnáním): celkem, 78.10.1, 78.10.11, 78.10.12, 78.20.1, 78.20.11, 78.20.12, 78.20.13, 78.20.14, 78.20.15, 78.20.16, 78.20.19, 78.30.1, ostatní produkty j. n.

    Pro proměnnou 250112 (čistý obrat podle sídla zákazníka)

    2.  Členění podle sídla zákazníka

    celkem

    — rezident (jak je vymezený v odstavci 1.62 nařízení ESA 2010),

    — nerezident

    — 

    — v rámci EU

    — mimo EU

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021 pro oddíly 62 a 78 a skupiny 58.2, 63.1, 71.1, 71.2, 73.1 a 73.2 NACE

    2022 pro skupiny 69.1, 69.2 a 70.2 NACE



    Tabulka 24. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o členění čistého obratu podniků podle široce pojatých seskupení činností

    Proměnné

    250102. Čistý obrat ze zemědělství, lesnictví, rybářství a průmyslových činností

    250103. Čistý obrat z průmyslových činností

    250104. Čistý obrat z průmyslových činností bez stavebnictví

    250105. Čistý obrat ze stavebnictví

    250106. Čistý obrat z činností v oblasti služeb

    250107. Čistý obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností

    250108. Čistý obrat z výstavby budov

    250109. Čistý obrat z inženýrského stavitelství

    (na úrovni oddílů NACE lze pro všechny proměnné použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro proměnnou 250102 (čistý obrat ze zemědělství, lesnictví, rybářství a průmyslových činností): tržní výrobci sekce G NACE

    Pro proměnné 250104 (čistý obrat z průmyslových činností bez stavebnictví), 250105 (čistý obrat ze stavebnictví), 250108 (čistý obrat z výstavby budov) a 250109 (čistý obrat z inženýrského stavitelství): tržní výrobci sekce F NACE

    Pro proměnnou 250103 (čistý obrat z průmyslových činností): tržní výrobci sekcí B až E NACE

    Pro proměnné 250106 (čistý obrat z činností v oblasti služeb) a 250107 (čistý obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností): tržní výrobci sekcí B až G NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Členění podle činnosti:

    sekce a oddíly NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2022 pro oddíl 47 NACE Rev. 2

    2025 pro oddíl 45 NACE Rev. 2

    2023 pro všechny ostatní činnosti



    Tabulka 25. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o členění podle typu čistého obratu podniků

    Proměnné

    250110. Čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu klasifikace NACE

    250111. Čistý obrat ze subdodávek

    (na úrovni oddílů NACE lze pro všechny proměnné použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro proměnnou 250110 (čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu NACE): tržní výrobci sekcí B až F NACE

    Pro proměnnou 250111 (čistý obrat ze subdodávek): tržní výrobci sekce F NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    Pro proměnnou 250111 (čistý obrat ze subdodávek): sekce a oddíly NACE

    Pro proměnnou 250110 (čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu NACE): skupina NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021 pro proměnnou 250110 (čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu klasifikace NACE),

    2023 pro proměnnou 250111 (čistý obrat ze subdodávek)



    Tabulka 26. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o průmyslové výrobě

    Proměnné

    251001. Prodaná produkce

    251002. Produkce v rámci subdodavatelské činnosti

    251003. Skutečná produkce

    Jednotka měření

    Pro proměnnou 251001 (prodaná produkce): národní měna (v tisících) a (kromě průmyslových služeb) množství podle seznamu PRODCOM platného na konci referenčního období

    Pro proměnnou 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti): (kromě promyslových služeb) národní měna (v tisících) a množství podle seznamu PRODCOM platného na konci referenčního období

    Pro proměnnou 251003 (skutečná produkce): množství podle seznamu PRODCOM platného na konci referenčního období

    Statistická populace

    ►M2  
    Výrobky seznamu PRODCOM v oddílech 05–33 a 38 CPA (výjimky jsou stanoveny v seznamu PRODCOM).  ◄
    Pro proměnnou 251001 (prodaná produkce) také průmyslové služby, jak jsou stanoveny v seznamu PRODCOM.
    Pro proměnné 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti) a 251003 (skutečná produkce) pouze vybrané výrobky, jak jsou stanoveny v seznamu PRODCOM.
    Lze použít označení CETO podle přílohy III části B tohoto nařízení a pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě produkce na úrovni tříd CPA.

    Členění

    Členění podle produktů

    Seznam PRODCOM platný na konci referenčního období

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Dostatečný stupeň reprezentativnosti požadovaný na úrovni třídy CPA.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 6 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 27. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o investicích podniků do dlouhodobého hmotného majetku

    Proměnné

    260102. Hrubé investice do pozemků

    260103. Hrubé investice do pořízení stávajících budov

    260104. Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov

    260105. Hrubé investice do strojů a zařízení

    (na úrovni oddílů NACE lze pro všechny proměnné kromě proměnné 260105 (hrubé investice do strojů a zařízení) použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro proměnnou 260105 (hrubé investice do strojů a zařízení): tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Pro proměnné 260102 (hrubé investice do pozemků), 260103 (hrubé investice do pořízení stávajících budov) a 260104 (hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov): tržní výrobci sekcí B až G NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Pro proměnnou 260105 (hrubé investice do strojů a zařízení) (sekce B až N a P až R a oddíly S95 a S96 NACE)

    — pro sekce B až J, L až N a P až R NACE: sekce, oddíly, skupiny a třídy NACE,

    — pro sekci K NACE: sekce, oddíly, skupiny 64.1, 64.2, 64.3, 64.9, 65.1, 65.2, 65.3, třídy 64.11, 64.19, 64.20, 64.30, 65.11, 65.12, 65.20, 65.30 NACE,

    — pro oddíly S95 a S96, oddíly, skupiny a třídy NACE,

    — zvláštní agregace vymezené v příloze II části B tohoto nařízení pro tyto činnosti:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    — ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem,

    — ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    — ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou a vyšší technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu se středně vysokou a vyšší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší a nízkou technologickou náročností (volitelné),

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností,

    — odvětví zpracovatelského průmyslu s nízkou technologickou náročností,

    — informační a mediální odvětví,

    — IT služby – odvětví služeb v oblasti informačních technologií,

    — znalostně náročná odvětví služeb celkem (volitelné),

    — znalostně náročná odvětví služeb s vysokou technologickou náročností,

    — znalostně náročná odvětví tržních služeb,

    — znalostně náročná odvětví finančních služeb,

    — ostatní znalostně náročná odvětví služeb (volitelné),

    — znalostně náročné činnosti – podniková odvětví,

    — znalostně náročné činnosti (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (především cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu (částečně cestovní ruch) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – doprava (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pozemní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – vodní doprava (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – ubytování (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – potraviny a nápoje (celkem) (volitelné),

    — odvětví cestovního ruchu – pronájem vozidel a ostatní pronájmy (celkem) (volitelné),

    Pro proměnné 260102 (hrubé investice do pozemků), 260103 (hrubé investice do pořízení stávajících budov a struktur) a 260104 (hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov) (pouze sekce B až G NACE): sekce a oddíly NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro činnosti 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze uvést hodnoty 0.

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 28. Podnikové statistiky na celostátní úrovni o investicích do dlouhodobého nehmotného majetku

    Proměnné

    260107. Investice do nákupu programového vybavení (na úrovni oddílů NACE lze použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Tržní výrobci sekcí B až F NACE

    Členění

    Členění podle činnosti

    sekce a oddíly NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 29. Regionální podnikové statistiky o místních jednotkách

    Proměnné

    310101. Počet místních jednotek (volitelné pro sekci K NACE)

    320101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v místních jednotkách

    320301. Mzdy a platy v místních jednotkách

    Jednotka měření

    Národní měna pro proměnnou 320301 (mzdy a platy v místních jednotkách); absolutní hodnota pro ostatní proměnné

    Statistická populace

    Místní jednotky tržních výrobců sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE (pro sekci K NACE u proměnné 310101 (počet místních jednotek) volitelné)

    Členění

    Členění podle regionů a činností

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů:

    úrovně 0 až 2 NUTS (1)

    Členění podle činnosti:

    sekce a oddíly NACE

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pokud jsou pro některé statistické jednotky dostupné zdrojové údaje pro sestavení příslušného ukazatele pouze za hospodářský rok a nelze je přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze pro tyto statistické jednotky údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021

    (1)   

    Regionální údaje podle klasifikace NUTS platné v době, kdy je předávání údajů povinné podle tohoto nařízení; při revizích údajů týkajících se předchozího referenčního roku by se měla použít klasifikace NUTS platná v době lhůty pro jejich předávání stanovené v právních předpisech.



    Tabulka 30. Regionální podnikové statistiky o podnicích

    Proměnné

    310102. Počet aktivních podniků

    310201. Nově vzniklé podniky

    310202. Zaniklé podniky

    310203. Podniky, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    310104. Počet rychle rostoucích podniků

    310103. Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    310204. Podniky, které mají prvního zaměstnance

    310205. Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    310206. Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    320102. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    320103. Počet zaměstnanců

    320201. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    320202. Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    320203. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    320204. Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    320205. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    320206. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    320104. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    320105. Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    320207. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    320208. Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    320209. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    320210. Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    320211. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    320212. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota

    Statistická populace

    Tržní výrobci sekcí B až N a P až R a oddílů S95 a S96 NACE

    Členění

    1.  Členění podle regionů a činností

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů: úrovně 0 až 3 NUTS

    Členění podle činnosti:

    — agregace sekcí NACE:

    — 

    — B+C+D+E, K+L, M+N, P+Q, R+S95+S96

    — sekce NACE:

    — 

    — F, G, H, I, J

    — zvláštní agregace vymezená v příloze II tohoto nařízení:

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    2.  Členění podle regionu a velikostní třídy dle počtu zaměstnanců

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů: úrovně 0 až 3 NUTS

    Členění podle velikostní třídy dle počtu zaměstnanců: celkem, 0 zaměstnanců, 1–9 zaměstnanců, 10 a více zaměstnanců

    (velikostní třída 0 se nepoužije pro proměnné 310103 (počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem), 310204 (podniky, které mají prvního zaměstnance), 310205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance), 310206 (podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)), 320104 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem), 320105 (počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem), 320207 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance), 320208 (počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance), 320209 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance), 320210 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance), 320211 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)) a 320212 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky))

    Lhůta pro předání údajů

    Předběžné údaje: pro proměnné 310202 (zaniklé podniky), 310205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance), 320203 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích), 320204 (počet zaměstnanců v zaniklých podnicích), 320209 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance) a 320210 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance): T +22 měsíců

    Konečné a validované údaje: T + 22 měsíců kromě proměnných 310202 (zaniklé podniky), 310205 (podniky, které již nemají žádné zaměstnance), 320203 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích), 320204 (počet zaměstnanců v zaniklých podnicích), 320209 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance) a 320210 (počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance): T + 34 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 31. Regionální podnikové statistiky o výdajích na výzkum a vývoj

    Proměnné

    330101. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Všechny jednotky vykonávající VaV zařazené do sekcí A až U NACE

    Členění

    Členění podle regionů a sektoru provádění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů:

    úrovně 1 a 2 NUTS

    Členění podle sektoru provádění:

    — Všechny níže uvedené sektory celkem

    — 

    — podnikatelský sektor

    — sektor vysokoškolského vzdělávání

    — sektor vládních institucí

    — soukromý neziskový sektor

    Lhůta pro předání údajů

    Všechna členění:

    každý lichý rok konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 32. Regionální podnikové statistiky o zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji

    Proměnné

    330201. Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    330202. Výzkumní pracovníci

    Jednotka měření

    Absolutní hodnota

    Statistická populace

    Všechny jednotky vykonávající VaV zařazené do sekcí A až U NACE

    Členění

    1.  Členění podle regionů a sektoru provádění

    Údaje se poskytují v počtu osob a v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů:

    úrovně 1 a 2 NUTS

    Členění podle sektoru provádění:

    — všechny níže uvedené sektory celkem

    — 

    — podnikatelský sektor

    — sektor vysokoškolského vzdělávání

    — sektor vládních institucí

    — soukromý neziskový sektor

    2.  Členění podle regionů, sektoru provádění a pohlaví (volitelné)

    Pro proměnnou 330201 (pracovníci ve výzkumu a vývoji) se údaje poskytují v počtu osob. Pro proměnnou 330202 (výzkumní pracovníci) se údaje poskytují v počtu osob a v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek.

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle regionů:

    úrovně 1 a 2 NUTS

    Členění podle sektoru provádění:

    stejné jako v členění 1

    Členění podle pohlaví:

    — celkem

    — ženy

    Lhůta pro předání údajů

    Všechna členění:

    každý lichý rok konečné a validované údaje: T + 18 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 33. Statistiky o mezinárodních aktivitách – kontrola nad podniky v zahraničí prováděná institucionálními jednotkami vykazující země

    Proměnné

    410101. Počet podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    420101. Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    420201. Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až N a P až S NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    430101. Hrubé investice podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země do dlouhodobého hmotného majetku (na příslušné úrovni agregací NACE A*38 lze pro sekce B až N a P až S NACE použít pravidlo 1 % podle přílohy III části A bodu 1 na základě „čistého obratu“ a „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“)

    440101. Čistý obrat podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Jednotka měření

    Pro proměnné 410101 (počet podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země) a 420101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země): absolutní hodnota

    Pro ostatní proměnné národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Pro všechny proměnné: tržní výrobci sekcí B až N a P až S NACE v zahraničí (měla by zahrnovat zahraniční afilace všech vrcholových kontrolních institucionálních jednotek vykazující země)

    Členění

    Údaje se poskytují s členěním podle země sídla a podle činnosti podniku v zahraničí.

    1.  Členění podle činnosti a geografické členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle činnosti:

    — sekce NACE,

    — agregace oddílů NACE:

    — 

    — C10+C11+C12, C13+C14+C15, C16+C17+C18, C22+C23, C24+C25, C29+C30, C31+C32, H52+H53, J59+J60, J62+J63, M69+M70+M71, M73+M74+M75, N78+N79+N80+N81+N82, Q87+Q88,

    — oddíly NACE:

    — 

    — C19, C20, C21, C26, C27, C28, C33, H49, H50, H51, J58, J61, N77, M72, Q86

    — zvláštní agregace podle přílohy II části B tohoto nařízení

    — 

    — průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů),

    — služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    Geografické členění:

    Úroveň GEO 2 vymezená v prováděcím aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    2.  Geografické členění

    Úroveň GEO 3 vymezená v prováděcím aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Pro oddíl K64 může být hodnota proměnné 440101 (čistý obrat) aproximována hodnotou produkce definovanou v příloze IV tohoto nařízení.

    U činností 64.2, 64.3 a 65.3 NACE, které jsou zahrnuty do údajů a nejsou z hlediska přidané hodnoty a počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných ekonomicky významné, lze předpokládat hodnoty 0, s výjimkou pro proměnné 410101 (počet podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země) a 420101 (počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země).

    Komise (Eurostat) a členské státy se s přihlédnutím k podmínkám v zemi mohou dohodnout na dodatečných aproximacích pro činnosti sekce K NACE.

    V případech, kdy údaje za hospodářský rok nelze přepočítat tak, aby pokrývaly kalendářní rok, lze údaje za kalendářní rok aproximovat údaji za hospodářský rok.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 20 měsíců

    První referenční období

    2021



    Tabulka 34. Statistiky o mezinárodních aktivitách – obchod se zbožím uvnitř Unie – podrobné údaje

    Proměnné

    450101a. Statistická hodnota vývozu zboží do zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    450101b. Množství vývozu zboží do zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    450102a. Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    450102b. Množství dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie – podrobné údaje

    Jednotka měření

    Statistické hodnoty: hodnoty v národní měně (v jednotkách)

    Množství:

    — čistá hmotnost (kg)

    — množství vyjádřené v doplňkových měrných jednotkách: případně podle kombinované nomenklatury platné v referenčním období (příslušná měrná jednotka).

    Statistická populace

    Vývoz nebo dovoz zboží celkem

    Členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění; dodatečně kombinované s členěním podle druhu dopravy na hranici (volitelné)

    Členění podle komodit

    Členění podle osmimístného číselného kódu kombinované nomenklatury, s výjimkou pro:

    (1)  zboží dodávané do plavidel a letadel uvedené v příloze V oddíle 22 odst. 1 písm. a) a zboží dodávané do zařízení na volném moři podle přílohy V oddíle 23 odst. 1 písm. b), které může být rozděleno na

    a)  zboží z kapitol 1 až 24 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    b)  zboží z kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    c)  zboží zařazené jinde;

    (2)  součásti motorových vozidel a letadel uvedené v příloze V oddíle 31 odst. 4 a součásti kompletních průmyslových celků uvedené v příloze V oddíle 31 odst. 5, které se rozčlení podle kapitol kombinované nomenklatury.

    Členění podle partnerského členského státu a země původu

    pro vývoz:

    členský stát určení a země původu

    pro dovoz:

    členský stát odeslání; země původu (volitelné)

    Údaje o partnerských členských státech a zemi původu se kódují podle nomenklatury zemí a území pro evropské statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím.

    Členění podle povahy transakce

    Údaje o povaze transakce se poskytují podle členění uvedeného v tabulce 1 části C této přílohy.

    Členské státy použijí kódy ve sloupci A nebo kombinaci číselných kódů ve sloupci A a jejich členění ve sloupci B.

    Členění podle druhu dopravy na hranici (volitelné)

    Pokud se poskytují údaje o druhu dopravy, poskytují se podle členění uvedeného v tabulce 2 části C této přílohy.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    1.  Členské státy sestaví za každé měsíční referenční období případně s použitím odhadů statistiky svého celkového vývozu a dovozu zboží uvnitř Unie. Odhady se označí a předávají Eurostatu alespoň s členěním podle partnerského členského státu a kódu komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné v referenčním období.

    2.  Aniž je dotčen čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje označené jako důvěrné tak, aby mohly být zveřejněny alespoň na úrovni kapitol členění podle komodit podle kombinované nomenklatury za předpokladu, že je tím zajištěna jejich důvěrnost.

    3.  Vztahuje-li se na informace v souladu s platnými definicemi v členských státech vojenské tajemství, mohou členské státy poskytnout méně podrobné informace, než je uvedeno v této tabulce. Komisi (Eurostatu) je však třeba poskytovat alespoň údaje o celkové měsíční statistické hodnotě vývozu a dovozu.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 70 dnů

    Jestliže jsou měsíční výsledky již předané Komisi (Eurostatu) revidovány, členské státy předají revidované výsledky nejpozději během měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byly revidované údaje k dispozici.

    První referenční období

    leden 2022



    Tabulka 35. Statistiky o mezinárodních aktivitách – dovoz zboží ze zemí mimo Unii a vývoz zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Proměnné

    450201a. Statistická hodnota vývozu zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

    450201b. Množství vývozu zboží do zemí mimo Unii – podrobné údaje

    450202a. Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí mimo Unii – podrobné údaje

    450202b. Množství dovozu zboží ze zemí mimo Unii – podrobné údaje

    Jednotka měření

    Statistické hodnoty: hodnoty v národní měně (v jednotkách)

    Množství:

    — čistá hmotnost (kg)

    — množství vyjádřené v doplňkových měrných jednotkách: případně podle kombinované nomenklatury platné v referenčním období (příslušná měrná jednotka).

    Statistická populace

    Vývoz nebo dovoz zboží celkem

    Členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle komodit

    Pro vývoz: členění podle osmimístného číselného kódu kombinované nomenklatury, s výjimkou pro

    (1)  zboží dodávané do plavidel a letadel uvedené v příloze V oddíle 22 odst. 1 písm. a) a zboží dodávané do zařízení na volném moři podle přílohy V oddíle 23 odst. 1 písm. b), které může být rozděleno na

    a)  zboží z kapitol 1 až 24 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    b)  zboží z kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    c)  zboží zařazené jinde;

    (2)  součásti kompletních průmyslových celků uvedené v příloze V oddíle 31 odst. 5, které se rozčlení podle kapitol kombinované nomenklatury.

    Pro dovoz: členění podle podpoložek TARIC (na úrovni desetimístného kódu), s výjimkou pro

    (1)  zvláštní zboží nebo pohyby podle kapitoly III přílohy V. S výjimkou zboží uvedeného v oddíle 23 odst. 2) písm. a) bodu ii) a v oddíle 23 odst. 1 písm. b) lze toto zvláštní zboží nebo pohyby rozčlenit podle osmimístného číselného kódu kombinované nomenklatury;

    (2)  zboží dodávané do zařízení na volném moři podle přílohy V oddíle 23 odst. 1 písm. b), které může být rozděleno na

    a)  zboží z kapitol 1 až 24 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    b)  zboží z kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné v referenčním období;

    c)  zboží zařazené jinde.

    Aniž je dotčeno šíření údajů na vnitrostátní úrovni, podrobné statistiky podle podpoložek TARIC nejsou Komisí (Eurostatem) šířeny v případě, že by jejich zpřístupnění narušovalo ochranu veřejného zájmu v oblasti obchodní a zemědělské politiky Unie.

    Členění podle členského státu předpokládaného určení a členského státu skutečného vývozu; členský stát, ve kterém bylo podáno celní prohlášení

    Pro vývoz:

    — členský stát skutečného vývozu

    — členský stát, ve kterém bylo podáno celní prohlášení

    Pro dovoz:

    — členský stát předpokládaného určení

    — členský stát, ve kterém bylo podáno celní prohlášení

    Toto členění se nepoužije pro zvláštní zboží nebo pohyby podle přílohy V kapitoly III, pokud se použije jiný zdroj údajů než celní prohlášení.

    Údaje o členských státech vývozu a dovozu se kódují podle nomenklatury zemí a území pro evropské statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím.

    Členění podle partnerských zemí

    Pro vývoz: země posledního známého určení

    Pro dovoz: země odeslání a země původu

    Údaje o partnerské zemi se kódují podle nomenklatury zemí a území pro evropské statistiky o mezinárodním obchodu se zbožím.

    Členění podle povahy transakce

    Údaje o povaze transakce se poskytují podle členění uvedeného v tabulce 1 části C této přílohy.

    Členské státy použijí kódy ve sloupci A nebo kombinaci číselných kódů ve sloupci A a jejich členění ve sloupci B.

    Členění podle statistického režimu

    — běžný vývoz nebo dovoz

    — vývoz nebo dovoz v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku

    — vývoz nebo dovoz v celním režimu pasivního zušlechťovacího styku

    — vývoz nebo dovoz, který není zaznamenán v celních prohlášeních

    Členění podle preferenčního zacházení u dovozu (pouze pro proměnné 450202a/b)

    Toto členění se nepoužije pro zvláštní zboží nebo pohyby podle přílohy V kapitoly III, pokud se použijí jiné zdroje údajů než celní prohlášení.

    Sazební zacházení uvedené v preferenčním kódu podle klasifikace stanovené v celním kodexu Unie.

    Aniž je dotčeno šíření údajů na vnitrostátní úrovni, podrobné statistiky podle preferenčního zacházení u dovozu nejsou Komisí (Eurostatem) šířeny v případě, že by jejich zpřístupnění narušovalo ochranu veřejného zájmu v oblasti obchodní a zemědělské politiky Unie.

    Členění podle druhu dopravy

    — druh dopravy na hranici

    — druh dopravy ve vnitrozemí

    — kontejner

    Toto členění se nepoužije pro zvláštní zboží nebo pohyby podle přílohy V kapitoly III, pokud se použijí jiné zdroje údajů než celní prohlášení.

    Údaje o druhu dopravy se poskytují podle členění uvedeného v tabulce 2 části C této přílohy.

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    1.  Členské státy sestaví za každé měsíční referenční období případně s použitím odhadů statistiky svého celkového obchodu se zbožím se zeměmi mimo Unii. Odhady se označí a předávají Eurostatu alespoň v členění podle partnerské země a kódu komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné v referenčním období pro obchod se zeměmi mimo Unii.

    2.  Aniž je dotčen čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, členské státy předávají Komisi (Eurostatu) údaje označené jako důvěrné tak, aby mohly být zveřejněny alespoň na úrovni kapitol členění podle komodit podle kombinované nomenklatury za předpokladu, že je tím zajištěna jejich důvěrnost.

    3.  Vztahuje-li se na informace v souladu s platnými definicemi v členských státech vojenské tajemství, mohou členské státy poskytnout méně podrobné informace, než je uvedeno v této tabulce. Komisi (Eurostatu) je však třeba poskytovat alespoň údaje o celkové měsíční statistické hodnotě vývozu a dovozu.

    Lhůta pro předání údajů

    T + 40 dnů

    Jestliže jsou měsíční výsledky již předané Komisi (Eurostatu) revidovány, členské státy předají revidované výsledky nejpozději během měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byly revidované údaje k dispozici.

    První referenční období

    leden 2022



    Tabulka 36. Statistiky o mezinárodních aktivitách – vývoz a dovoz zboží – souhrnné údaje

    Proměnné

    450103. Statistická hodnota vývozu zboží – souhrnné údaje

    450104. Statistická hodnota dovozu zboží – souhrnné údaje

    Jednotka měření

    Hodnoty v národní měně (v jednotkách)

    Statistická populace

    Vývoz nebo dovoz zboží celkem

    Členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Geografické členění:

    — pro všechny členské státy:

    — 

    — uvnitř Unie

    — mimo Unii

    — kromě toho pro členské státy patřící do eurozóny:

    — 

    — v rámci eurozóny

    — mimo eurozónu

    Členění podle komodit

    — celkem

    — dodatečně: třídy 0 až 9 Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC) platné v referenčním období – povinné pouze partnerské oblasti mimo Unii a mimo eurozónu

    Lhůta pro předání údajů

    T + 40 dnů

    První referenční období

    leden 2022



    Tabulka 37. Statistiky o mezinárodních aktivitách – vývoz zboží do zemí mimo Unii a dovoz zboží ze zemí mimo Unii – podle fakturační měny

    Proměnné

    450203. Statistická hodnota vývozu zboží do zemí mimo Unii podle fakturační měny

    450204. Statistická hodnota dovozu zboží ze zemí mimo Unii podle fakturační měny

    Jednotka měření

    Hodnoty v národní měně (v jednotkách)

    Statistická populace

    Vývoz zboží do zemí mimo Unii nebo dovoz zboží ze zemí mimo Unii celkem

    Členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle komodit:

    Podle Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC) platné během referenčního období:

    — celkem,

    — 

    — třídy 0 až 8

    — oddíl 33

    Členění podle fakturační měny

    Pokud se použijí jiné zdroje údajů než celní prohlášení, použije se toto členění podle fakturační měny:

    — euro

    — národní měna (pouze pro členské státy, které nejsou součástí eurozóny)

    — jiné národní měny členských států mimo eurozónu [kromě britské libry]

    — britská libra

    — americký dolar

    — ostatní

    Pokud se jako zdroj údajů použijí celní prohlášení, použije se toto členění podle fakturační měny:

    — euro

    — národní měna (pouze pro členské státy, které nejsou součástí eurozóny)

    — jiné národní měny členských států mimo eurozónu [kromě britské libry]

    — britská libra

    — americký dolar

    — brazilský real

    — kanadský dolar

    — švýcarský frank

    — čínský jüan

    — indická rupie

    — japonský jen

    — jihokorejský won

    — mexické peso

    — norská koruna

    — ruský rubl

    — singapurský dolar

    — turecká lira

    — ostatní

    Lhůta pro předání údajů

    T + 3 měsíce

    První referenční období

    2022



    Tabulka 38. Statistiky o mezinárodních aktivitách – mezinárodní poskytování služeb podle způsobu dodání – roční údaje

    Proměnné

    460101. Dovoz a přijetí služeb

    460201. Vývoz a poskytnutí služeb

    Jednotka měření

    Národní měna (v tisících)

    Statistická populace

    Mezinárodní poskytování služeb podle všech čtyř způsobů dodání celkem

    Členění

    1.  Mezinárodní poskytování služeb podle způsobu dodání a geografického členění

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle způsobu dodání:

    — mezinárodní poskytování služeb celkem (způsoby 1, 2, 3 a 4 celkem)

    — 

    — způsob 1 („přeshraniční transakce“)

    — způsob 2 („spotřeba v zahraničí“)

    — způsob 3 („komerční přítomnost“) a

    — způsob 4 („přítomnost fyzických osob“)

    podle přílohy VI oddílu 2.

    Členění podle produktů:

    — mezinárodní poskytování služeb celkem

    Geografické členění: (lze použít označení CETO podle přílohy III části B)

    Úroveň GEO 5 podle prováděcího aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    2.  Mezinárodní poskytování služeb podle způsobu dodání, typu produktu a geografického členění (lze použít označení CETO nebo pravidlo 1 % na úrovni celkového objemu obchodu (dovoz + vývoz služeb) podle definice v příloze III části B a části A bodu 1)

    Použije-li se pravidlo 1 %, nevykazuje se v členění 2 (v tomto případě se vykazuje pouze v členění 1).

    Údaje musí být poskytnuty jako kombinace všech níže uvedených členění:

    Členění podle způsobů dodání:

    stejné způsoby členění podle způsobu dodání jako v členění 1.

    Členění podle produktů:

    — mezinárodní poskytování služeb celkem

    — 

    — hlavní položky klasifikace EBOPS 2010 podle přílohy VI oddílu 2 tabulky 1

    — doplňkové skupiny klasifikace EBOPS 2010 podle přílohy VI oddílu 2 tabulky 1

    Geografické členění:

    úroveň GEO 5 podle prováděcího aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    3.  Mezinárodní poskytování služeb podle způsobu dodání, podrobného členění podle typu produktu a geografického členění (lze použít označení CETO nebo pravidlo 1 % na úrovni celkového objemu obchodu (dovoz + vývoz služeb) podle definice v příloze III části B a části A bodu 1)

    Použije-li se pravidlo 1 %, nevykazuje se členění 3 (v tomto případě se vykazuje pouze členění 1).

    Členění podle způsobů dodání:

    stejné způsoby členění podle způsobu dodání jako v členění 1.

    Členění podle produktů:

    — mezinárodní poskytování služeb celkem

    — 

    — hlavní položky klasifikace EBOPS 2010 podle přílohy VI oddílu 2 tabulky 1

    — doplňkové skupiny klasifikace EBOPS 2010 podle přílohy VI oddílu 2 tabulky 1

    — podrobné položky klasifikace EBOPS 2010 podle přílohy VI oddílu 2 tabulky 1

    Geografické členění:

    úroveň GEO 5 podle prováděcího aktu v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/2152

    Lhůta pro předání údajů

    Pro členění zahrnující způsoby 1, 2 a 4: T + 10 měsíců

    Pro členění zahrnující způsob 3 a „mezinárodní poskytování služeb celkem“ (způsoby 1, 2, 3 a 4 celkem): T + 22 měsíců

    Použití aproximací a požadavky na kvalitu

    Měly by být použity metody a odhady doporučené v prvním a druhém vydání příručky pro sestavování statistik o způsobech dodání (Modes of Supply Compilers Guide) podle přílohy VI oddílu 1. Země mohou rovněž použít jakoukoli jinou rovnocennou metodu nebo odhad v souladu se zásadami MSITS 2010 a článkem 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152.

    Nelze-li použít doporučenou metodu, je možné kdykoli použít odpovídající obecnou metodu odhadu.

    Ve všech případech by měly být použité metody jasně popsány v metadatech.

    První referenční období

    Pro členění 1: Y + 2 roky, přičemž Y je rok zveřejnění prvního vydání příručky pro sestavování statistik o způsobech dodání podle přílohy VI oddílu 1.

    Pro členění 2: Z + 2 roky, přičemž Z je rok zveřejnění druhého vydání příručky pro sestavování statistik o způsobech dodání podle přílohy VI oddílu 1.

    Pro členění 3: Z + +4 roky, přičemž Z je rok zveřejnění druhého vydání příručky pro sestavování statistik o způsobech dodání podle přílohy VI oddílu 1.

    Část C. Klasifikace



    Tabulka 1. Členění podle povahy transakce

    A

    B

    1.

    Transakce zahrnující skutečnou změnu vlastnictví s finanční kompenzací

    1.

    Přímý prodej/nákup s výjimkou přímého obchodu se soukromými spotřebiteli/ze strany soukromých spotřebitelů

    2.

    Přímý obchod se soukromými spotřebiteli/ze strany soukromých spotřebitelů (včetně prodeje na dálku)

    2.

    Vrácení zboží a bezplatná náhrada za zboží po registraci původní transakce

    1.

    Vrácení zboží

    2.

    Náhrada za vrácené zboží

    3.

    Náhrada (např. v záruce) za nevrácené zboží

    3.

    Transakce zahrnující zamýšlenou změnu vlastnictví nebo změnu vlastnictví bez finanční kompenzace

    1.

    Přeprava do skladu/ze skladu (kromě call-off stock a zboží v konsignačním skladu)

    2.

    Dodávka pro prodej po schválení či po vyzkoušení (včetně call-off stock a zboží v konsignačním skladu)

    3.

    Finanční leasing

    4.

    Transakce zahrnující převod vlastnictví bez finanční kompenzace

    4.

    Transakce za účelem zpracování dle smlouvy (nezahrnuje změnu vlastnictví)

    1.

    Zboží, které se má vrátit do původního členského státu vývozu/původní země vývozu

    2.

    Zboží, které se nemá vrátit původního členského státu vývozu/původní země vývozu

    5.

    Transakce následující po zpracování dle smlouvy (nezahrnuje změnu vlastnictví)

    1.

    Zboží, které se vrací do původního členského státu vývozu/původní země vývozu

    2.

    Zboží, které se nevrací do původního členského státu vývozu/původní země vývozu

    6.

    Jednotlivé transakce zaznamenávané pro vnitrostátní účely

     

     

    7.

    Transakce s ohledem na celní odbavení/následující po celním odbavení (bez změny vlastnictví, týkající se zboží v kvazidovozu nebo vývozu)

    1.

    Propuštění zboží do volného oběhu v členském státě s následným vývozem do jiného členského státu

    2.

    Přeprava zboží z jednoho členského státu do jiného členského státu s cílem propustit zboží do režimu vývozu

    8.

    Transakce zahrnující dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek

     

     

    9.

    Ostatní transakce, které nelze zařadit pod žádný z uvedených kódů

    1.

    Nájem, půjčka a operační leasing s dobou trvání překračující 24 měsíců

    9.

    Ostatní



    Tabulka 2. Členění podle druhu dopravy

    Druh dopravy na hranice; druh dopravy ve vnitrozemí

    námořní doprava

    železniční doprava

    silniční doprava

    letecká doprava

    poštovní zásilka

    pevná přepravní zařízení

    vnitrozemská vodní doprava

    vlastní pohon

    Kontejner

    Zboží při překročení hranic statistického území Evropské unie není přepravováno v kontejnerech.

    Zboží při překročení hranic statistického území Evropské unie je přepravováno v kontejnerech.



    Tabulka 3. Členění podle statistického režimu

    Statistický režim

    běžný dovoz nebo vývoz

    dovoz nebo vývoz v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku

    dovoz nebo vývoz v celním režimu pasivního zušlechťovacího styku

    dovoz nebo vývoz, který není zaznamenán v celních prohlášeních




    PŘÍLOHA II

    Hlavní průmyslová seskupení (HPS) a zvláštní agregace

    HPS a zvláštní agregace zahrnuté do členění podle činnosti v tabulkách v části B přílohy I tohoto nařízení musí být vypočteny následovně:

    A.    Hlavní průmyslová seskupení (HPS)

    1.   Definice hlavních průmyslových seskupení

    Zařazování skupin a oddílů NACE do hlavních průmyslových seskupení je vymezeno v tabulce níže.

    Pro proměnné 130101, 130102 a 130103 lze zařazování skupin CPA do aproximací HPS odvodit na základě zařazení skupin NACE.



    ZAŘAZENÍ POLOŽEK NACE DO KATEGORIÍ SOUHRNNÉ KLASIFIKACE

    Popis NACE

    Souhrnná klasifikace

    07 Těžba rud

    Meziprodukty

    08 Ostatní těžba a dobývání

    Meziprodukty

    09 Podpůrné činnosti při těžbě

    Meziprodukty

    10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků

    Meziprodukty

    10.9 Výroba průmyslových krmiv

    Meziprodukty

    13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze

    Meziprodukty

    13.2 Tkaní textilií

    Meziprodukty

    13.3 Konečná úprava textilií

    Meziprodukty

    16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných a korkových výrobků, kromě nábytku; výroba proutěných a slaměných výrobků

    Meziprodukty

    17 Výroba papíru a výrobků z papíru

    Meziprodukty

    20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku v primárních formách

    Meziprodukty

    20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků

    Meziprodukty

    20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů

    Meziprodukty

    20.5 Výroba ostatních chemických výrobků

    Meziprodukty

    20.6 Výroba chemických vláken

    Meziprodukty

    22 Výroba pryžových a plastových výrobků

    Meziprodukty

    23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

    Meziprodukty

    24 Výroba základních kovů

    Meziprodukty

    25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie

    Meziprodukty

    25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění

    Meziprodukty

    25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků

    Meziprodukty

    25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků

    Meziprodukty

    26.1 Výroba elektronických součástek a desek

    Meziprodukty

    26.8 Výroba magnetických a optických médií

    Meziprodukty

    27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení

    Meziprodukty

    27.2 Výroba baterií a akumulátorů

    Meziprodukty

    27.3 Výroba elektrického vedení a elektroinstalačních zařízení

    Meziprodukty

    27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení

    Meziprodukty

    27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení

    Meziprodukty

    05 Těžba černého a hnědého uhlí

    Energie

    06 Těžba ropy a zemního plynu

    Energie

    19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

    Energie

    35 Dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu

    Energie

    36 Shromažďování, úprava a rozvod vody

    Energie

    25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků

    Výrobky investiční povahy

    25.2 Výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob

    Výrobky investiční povahy

    25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení

    Výrobky investiční povahy

    25.4 Výroba zbraní a střeliva

    Výrobky investiční povahy

    26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení

    Výrobky investiční povahy

    26.3 Výroba komunikačních zařízení

    Výrobky investiční povahy

    26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů

    Výrobky investiční povahy

    26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů

    Výrobky investiční povahy

    28 Výroba strojů a zařízení j. n.

    Výrobky investiční povahy

    29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

    Výrobky investiční povahy

    30.1 Stavba lodí a člunů

    Výrobky investiční povahy

    30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku

    Výrobky investiční povahy

    30.3 Výroba letadel a kosmických lodí a souvisejících zařízení

    Výrobky investiční povahy

    30.4 Výroba vojenských bojových vozidel

    Výrobky investiční povahy

    32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb

    Výrobky investiční povahy

    33 Opravy a instalace strojů a zařízení

    Výrobky investiční povahy

    26.4 Výroba spotřební elektroniky

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení j. n.

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    31 Výroba nábytku

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    32.2 Výroba hudebních nástrojů

    Předměty dlouhodobé spotřeby

    10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.5 Výroba mléčných výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    11 Výroba nápojů

    Předměty krátkodobé spotřeby

    12 Výroba tabákových výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    13.9 Výroba ostatních textilií

    Předměty krátkodobé spotřeby

    14 Výroba oděvů

    Předměty krátkodobé spotřeby

    15 Výroba usní a souvisejících výrobků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

    Předměty krátkodobé spotřeby

    20.4 Výroba mýdel, detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

    Předměty krátkodobé spotřeby

    32.3 Výroba sportovních potřeb

    Předměty krátkodobé spotřeby

    32.4 Výroba her a hraček

    Předměty krátkodobé spotřeby

    32.9 Zpracovatelský průmysl j. n

    Předměty krátkodobé spotřeby

    2.   Nedostupnost údajů na úrovni skupin NACE

    Členské státy, které nevykazují statistické údaje podle nařízení (EU) 2019/2152 na úrovni skupin NACE, mohou vypočítat národní váhy pro skupiny v rámci oddílu a podle nich údaje za oddíl do skupin rozčlenit.

    Členské státy, které používají zařazování do hlavních průmyslových seskupení (HPS) zčásti nebo zcela na základě oddílů NACE, informují Eurostat o vahách použitých k rozčlenění do skupin NACE.

    B.    Zvláštní agregace kódů NACE



    Zvláštní agregace

    Složky NACE

    Průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L+M+N+P+Q+R+S NACE

    Průmysl, stavebnictví a služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L+M+N+P+Q+R+95 + 96 NACE

    Podniková ekonomika

    B+C+D+E+F+G+H+I+J+K+L+M+N+95 NACE

    Nefinanční podniková ekonomika

    B+C+D+E+F+G+H+I+J+L+M+N+95 NACE

    Průmysl a stavebnictví

    B+C+D+E+F NACE

    Průmysl

    B+C+D+E NACE

    ICT sektor – odvětví informačních a komunikačních technologií celkem

    C26.1+C26.2+C26.3+C26.4+C26.8+G46.5+J58.2+J61+J62+J63.1+S95.1 NACE

    = ICT zpracovatelský průmysl + ICT služby

    ICT zpracovatelský průmysl – odvětví zpracovatelského průmyslu vyrábějícího informační a komunikační technologie,

    C26.1+C26.2+C26.3+C26.4+C26.8 NACE

    ICT služby – odvětví služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií

    G46.5+J58.2+J61+J62+J63.1+S95.1 NACE

    Informační a mediální odvětví

    J58.1+J59.1+J59.2+J60+J63.9 NACE

    IT služby – odvětví služeb v oblasti informačních technologií

    J58.2+J62+J63.1 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou a vyšší technologickou náročností

    C20+C21+C25.4+C26+C27+C28+C29+C30–C30.1+C32.5 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu s vysokou technologickou náročností

    C21+C26+C30.3 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu se středně vysokou a vyšší technologickou náročností

    C20+C25.4+C27+C28+C29+C30–C30.1–C30.3+C32.5 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší a nízkou technologickou náročností

    C10+C11+C12+C13+C14+C15+C16+C17+C18+C19+C22+C23+C24+C25–C25.4+C30.1+C31+C32-C32.5+C33 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu s nižší technologickou náročností

    C18.2+C19+C22+C23+C24+C25–C25.4+C30.1+C33 NACE

    Odvětví zpracovatelského průmyslu s nízkou technologickou náročností

    C10+C11+C12+C13+C14+C15+C16+C17+C18–C18.2+C31+C32–C32.5 NACE

    Služby

    G+H+I+J+K+L+M+N+O+P+Q+R+S+T+U

    Služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    G+H+I+J+K+L+M+N+P+Q+R+S

    Služby (kromě veřejné správy, obrany, povinného sociálního zabezpečení, služeb organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, činností domácností jako zaměstnavatelů a činností exteritoriálních organizací a orgánů)

    G+H+I+J+K+L+M+N+P+Q+R+95 + 96

    Znalostně náročná odvětví služeb celkem

    H50+H51+J58+J59+J60+J61+J62+J63+K64+K65+K66+M69+M70+M71+M72+M73+M74+M75+N78+N80+O84+P85+Q86+Q87+Q88+R90+R91+R92+R93 NACE

    Znalostně náročná odvětví služeb s vysokou technologickou náročností

    J59+J60+J61+J62+J63+M72 NACE

    Znalostně náročná odvětví tržních služeb

    H50+H51+M69+M70+M71+M73+M74+N78+N80 NACE

    Znalostně náročná odvětví finančních služeb

    K64+K65+K66 NACE

    Ostatní znalostně náročná odvětví služeb

    J58+M75+O84+P85+Q86+Q87+Q88+R90+R91+R92+R93 NACE

    Znalostně náročné činnosti – podniková odvětví

    B09+C19+C21+C26+H51+J58+J59+J60+J61+J62+J63+K64+K65+K66+M69+M70+M71+M72+M73+M74+M75+N78+N79+R90 NACE

    Znalostně náročné činnosti

    B09+C19+C21+C26+H51+J58+J59+J60+J61+J62+J63+K64+K65+K66+M69+M70+M71+M72+M73+M74+M75+N78+N79+O84+P85+P86+R90+R91+S94+U99 NACE

    Odvětví cestovního ruchu (celkem)

    H49.1+H49.32+H49.39+H50.1+H50.3+H51.1+I55.1+I55.2+I55.3+I56.1+I56.3+N77.1+N77.21+N79 NACE

    Odvětví cestovního ruchu (především cestovní ruch)

    H51.1+I55.1+I55.2+I55.3+N79.1 NACE

    Odvětví cestovního ruchu (částečně cestovní ruch)

    H49.1+H49.32+H49.39+H50.1+H50.3+I56.1+I56.3+N77.1+N77.21+N79.9 NACE

    Odvětví cestovního ruchu – doprava (celkem)

    H49.1+H49.32+H49.39+H50.1+H50.3+H51.1 NACE

    Odvětví cestovního ruchu — pozemní doprava

    H49.1+H49.32+H49.39 NACE

    Odvětví cestovního ruchu — vodní doprava

    H50.1+H50.3 NACE

    Odvětví cestovního ruchu — ubytování (oblast působnosti nařízení (EU) č. 692/2011)

    I55.1+I55.2+I55.3 NACE

    Odvětví cestovního ruchu – potraviny a nápoje (celkem)

    I56.1+I56.3 NACE

    Odvětví cestovního ruchu – pronájem vozidel a ostatní pronájmy (celkem)

    N77.1+N77.21 NACE

    Kulturní a kreativní odvětví celkem

    NACE C18 + C32.12 + C32.2 + G47.61 + G47.62 + G47.63 + J58.11 + J58.13 + J58.14 + J58.21 + J59 + J60 + J63.91 + M71.11 + M74.1 + M74.2 + M74.3 + N77.22 + P85.52 + R90 + R91

    Kulturní a kreativní odvětví služeb

    NACE J58.11 + J58.13 + J58.14 + J58.21 + J59 + J60 + J63.91 + M71.11 + M74.1 + M74.2 + M74.3 + N77.22 + P85.52 + R90 + R91

    Činnosti jiné než průmysl a obchod

    A+F+H+I+J+K+L+M+N+O+P+Q+R+S+T+U NACE

    C.    Zvláštní agregace kódů CPA



    Zvláštní agregace

    kódy CPA

    Ostatní produkty CPA

    41 až 99 CPA




    PŘÍLOHA III

    Zjednodušení

    A.    VÝJIMKY Z POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ NA ZÁKLADĚ EKONOMICKÉ VELIKOSTI ZEMĚ

    1.    Pravidlo 1 %

    Pravidlo 1 % se týká konkrétních proměnných uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto proměnné se nemusí sestavovat, pokud příspěvek členského státu k souvisejícímu ukazateli (např. k přidané hodnotě, obratu nebo počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných), nebo k celkovému obratu služeb (dovoz plus vývoz služeb) v určitém členění podle činnosti (NACE), kategorie EBOPS 2010 nebo produktu (CPA) činí méně než 1 % celkové hodnoty v EU. Související ukazatel a úroveň činnosti (NACE), členění podle EBOPS 2010 nebo podle produktu (CPA) jsou uvedeny v příloze I.

    2.    Pravidla pro zařazování zemí do skupiny malých, středních nebo velkých zemí

    Na základě velikosti země nemusí malé a střední země poskytovat některé statistiky pro proměnné uvedené v příloze I tohoto nařízení vůbec, nebo je poskytují s nižší periodicitou, nebo v pozdější lhůtě pro předávání údajů.

    1. Pro zařazení členských států do velikostních tříd se použije proměnná „přidaná hodnota“.

    2. Pro rozlišení malých, středních a velkých členských států se použijí dvě prahové meze, které jsou stanoveny na 1 %, respektive 4 %.

    3. Obecné začlenění členských států do skupin se provádí na základě jejich podílu na přidané hodnotě EU v sekcích B až N (kromě sekce K) dle NACE.

    Ochranná doložka: jestliže podíl země na přidané hodnotě EU v jedné z následujících sekcí NACE nebo jedné z definovaných agregací odpovídá kategorii nižší velikosti (nižší než velikostní kategorie vyplývající z obecného začlenění), platí pro tuto zemi v dané sekci (nebo sekcích) požadavky pro země nižší velikostní kategorie. To může platit pro sekce C („Zpracovatelský průmysl“), F („Stavebnictví“), G („Velkoobchod a maloobchod“) a agregace sekcí H až N (kromě K „Služby“) NACE.

    4. Zařazení členských států do skupin se provádí na základě údajů za bazický rok a poté je použitelné po dobu pěti následujících let.

    B.    MOŽNOST POSKYTOVAT ÚDAJE, KTERÉ NEBUDOU ZVEŘEJNĚNY NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A KTERÉ BUDOU POUŽITY POUZE PRO VÝPOČET AGREGACÍ ZA EU: PŘÍSPĚVEK POUZE K AGREGACÍM ZA EU (CETO)

    Členské státy u některých proměnných z přílohy I tohoto nařízení mohou označit, že údaje jsou výhradně k použití pro příspěvek k agregacím za EU (CETO), aby se minimalizovala zátěž podniků a náklady vnitrostátních statistických orgánů. Eurostat tyto údaje nezveřejní a členské státy neoznačí jako CETO takové údaje, které jsou zveřejňovány vnitrostátně. Počet statistik, které může členský stát označit jako CETO, se liší podle toho, zda se jedná o malé, střední nebo velké země:

    1. 

    Pro zařazení členských států do velikostní třídy se použije proměnná „přidaná hodnota“, s výjimkou pro:

    — 
    proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti) a 251003 (skutečná produkce), u kterých se pro zařazení použije proměnná „prodaná produkce“,
    — 
    proměnné 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků), 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), u kterých se jako proměnná použije celkový objem obchodu se službami – vývoz a dovoz služeb realizovaný mezi rezidenty a nerezidenty – vyjádřený jako součet proměnných 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků).
    2. 

    Pro rozlišení malých, středních a velkých členských států se použijí dvě meze – 1 %, respektive 10 %, s výjimkou pro proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti), 251003 (skutečná produkce), 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), pro které jsou stanoveny meze 1 % a 4 %.

    3. 

    Obecné zařazování členských států se provádí na základě jejich podílu na přidané hodnotě sekcí B až R a oddílů 95 a 96 (kromě sekce O) NACE v EU, s výjimkou pro:

    — 
    proměnné 251001 (prodaná produkce), 251002 (produkce v rámci subdodavatelské činnosti) a 251003 (skutečná produkce), u kterých se zařazování provádí na základě jejich podílu na unijní prodané produkci oddílů CPA (05 až 33) v rozsahu seznamu PRODCOM,
    — 
    proměnné 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků), u kterých se zařazování provádí na základě jejich podílu na celkovém obratu obchodu se službami v EU (vývoz a dovoz služeb realizovaný mezi rezidenty a nerezidenty – vyjádřený jako součet proměnných 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků)).
    4. 

    Počet statistik, které mohou být označeny jako CETO pro proměnné z přílohy I tohoto nařízení:

    a) 

    pro malé země: při členění podle činností všechny údaje na úrovni tříd NACE a nejvýše 25 % údajů na úrovni skupin NACE; při kombinovaném členění podle činnosti a velikostní třídy všechny údaje na úrovni skupin NACE s výjimkou údajů za všechny velikostní třídy celkem; nejvýše 20 % údajů na úrovni jednotlivých kódů PRODCOM;

    b) 

    pro střední země: při členění podle činnosti nejvýše 25 % údajů na úrovni tříd NACE, při kombinovaném členění podle činnosti a velikostní třídy nejvýše 25 % údajů na úrovni skupin NACE, s výjimkou údajů za všechny velikostní třídy celkem, přičemž členění je podle velikostní třídy na úrovni skupin NACE; u PRODCOM nejvýše 15 % údajů za jednotlivé kódy. Pokud je v kterémkoli z těchto členských států podíl třídy NACE Rev. 2 nebo velikostní třídy na úrovni skupin NACE Rev. 2 nižší než 0,1 % podnikové ekonomiky daného členského státu nebo nižší než 0,1 % součtu všech jednotlivých kódů PRODCOM, mohou být tyto údaje dodatečně opatřeny označením CETO;

    c) 

    pro velké země: při členění podle činnosti nejvýše 15 % údajů na úrovni tříd NACE, při kombinovaném členění podle činnosti a velikostní třídy, přičemž členění podle velikostní třídy je na úrovni skupin NACE, nejvýše 15 % údajů na úrovni skupin NACE, s výjimkou údajů za všechny velikostní třídy celkem; u PRODCOM nejvýše 10 % údajů za jednotlivé kódy;

    d) 

    pro proměnné 460101 (dovoz a přijetí služeb), 460201 (vývoz a poskytnutí služeb), 240401 (statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků) a 251101 (statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků) – v případě malých zemí může být označením CETO označeno nejvýše 40 % údajů členského státu; v případě středních zemí nejvýše 15 % a v případě velkých zemí nejvýše 10 % údajů.

    C.    EVROPSKÉ PROGRAMY VÝBĚROVÝCH ŠETŘENÍ

    Rozsah údajů, které mají být předány při sestavování statistik pro proměnné podle přílohy I tohoto nařízení, může být evropskými programy výběrových šetření vymezen tak, aby se snížily náklady pro vnitrostátní statistické systémy, aby se zajistilo splnění evropských požadavků na data a aby mohla Komise (Eurostat) provádět věrohodné evropské odhady pro dotčené ukazatele.

    Členské státy, které se účastní výše uvedeného evropského programu výběrových šetření, předávají Komisi (Eurostatu) údaje alespoň pro činnosti NACE a produkty CPA stanovené podle následujícího postupu:

    1. 

    Každá země hlásí pouze ty činnosti nebo produkty, jejichž váha pro ukazatel za předchozí bazický rok je rovna nebo vyšší než 0,05 % celkové váhy (průmysl eurozóny celkem).

    2. 

    Požadavky na hlášení jsou běžně aktualizovány současně s aktualizací evropských vah pro nový bazický rok na základě vah během předchozího bazického roku.

    3. 

    První referenční období pro nové položky začne nejpozději od začátku nového bazického roku s účinkem od zavedení bazického roku o tři roky později.

    4. 

    Odpovídající aktualizace evropských programů výběrových šetření nevyžaduje zvláštní právní akt.

    Podmínky evropských programů výběrových šetření mohou být upraveny s ohledem na změny bazického roku nebo systému klasifikace nebo na důležité strukturální změny v eurozóně nebo v Evropské unii.

    Každý nový člen eurozóny nebo Evropské unie se může při svém vstupu do eurozóny nebo Evropské unie zapojit do kteréhokoli z evropských programů výběrových šetření. Komise po konzultaci s dotčeným členským státem stanoví činnosti NACE a produkty CPA, pro které má daný členský stát předávat údaje podle výše uvedeného postupu, aby v rámci evropských programů výběrových šetření splnil nařízení (EU) 2019/2152.

    D.    VÝJIMKY Z POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ NA ZÁKLADĚ EKONOMICKÉ VELIKOSTI ČINNOSTI V ZEMI

    Ve všech členských státech se hlášení omezuje na činnosti nebo produkty, jejichž váha odpovídá nejméně 0,05 % celkové váhy ukazatele v členském státě během stávajícího bazického roku (pokud nejsou k dispozici údaje pro stávající bazický rok, lze použít předchozí bazický rok), pokud se nepoužije evropský program výběrových šetření.

    E.    DÉLKA ČASOVÝCH ŘAD KRÁTKODOBÝCH STATISTIK PRO NOVÉ ČLENSKÉ STÁTY EVROPSKÉ UNIE

    Každý nový členský stát Evropské unie předloží časové řady minimálně od předposlední změny bazického roku, které pokrývají období mezi poslední a předposlední změnou bazického roku, pokud nejsou k dispozici úplné časové řady podle tabulek údajů.




    PŘÍLOHA IV

    Vymezení pojmů a proměnných

    I.    POJMY

    Rezidentské statistické jednotky

    Statistické jednotky, které jsou rezidentskými jednotkami země v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013 ( 1 ).

    Ekonomické území

    Ekonomické území se skládá z:

    a) 

    oblasti (zeměpisného území) pod faktickou správou a hospodářskou kontrolou vlády jednoho státu;

    b) 

    jakýchkoli svobodných pásem včetně celních skladů a výrobních závodů pod celní kontrolou;

    c) 

    národního vzdušného prostoru, teritoriálních vod a kontinentálního šelfu, který leží v mezinárodních vodách, na něž země uplatňuje svrchovaná práva;

    d) 

    teritoriálních enkláv, to znamená zeměpisných území, která se nacházejí v zahraničí, avšak podle mezinárodních smluv nebo dohod mezi státy jsou využívána vládními institucemi země (jako velvyslanectví, konzuláty, vojenské základny, vědecké stanice apod.);

    e) 

    ložisek ropy, zemního plynu apod. ve volném moři mimo kontinentální šelf dané země, provozovaných jednotkami, které jsou rezidenty na území vymezeném v písmenech a) až d).

    Ekonomické území nezahrnuje tyto složky:

    — 
    extrateritoriální enklávy (tj. části zeměpisného území, které náleží dané zemi, ale podle mezinárodních dohod nebo dohod mezi státy je užívají vládní instituce jiných zemí, orgány a instituce Evropské unie nebo mezinárodní organizace).

    Domácí a zahraničí trh

    K rozlišování mezi domácím a zahraničním trhem dochází pro účely krátkodobých podnikových statistik podle ekonomického území členských států.

    II.    PROMĚNNÉ

    A.   POPULACE EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ

    1)    Proměnná 110101: Registrace

    Počet právních jednotek zapsaných do registru kdykoli během referenčního čtvrtletí q v souladu s příslušným správním nebo právním postupem.

    2)    Proměnná 110102: Úpadky

    Počet právních jednotek, u nichž bylo zahájeno konkursní řízení vydáním soudního prohlášení kdykoli během referenčního čtvrtletí q (které je často provizorní a ne vždy znamená ukončení činnosti).

    3)    Proměnná 210101: Počet aktivních podniků

    Počet aktivních podniků odpovídá počtu všech statistických jednotek, které byly v jakémkoli okamžiku během referenčního období „podnikem“ podle definice v nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ( 2 ) a které během téhož referenčního období byly také aktivní.

    Statistická jednotka se považuje za aktivní během referenčního období, pokud v daném období buď dosáhla kladného čistého obratu, nebo vytvářela výstupy nebo měla zaměstnance nebo provedla investice.

    4)    Proměnná 210102: Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    Počet podniků, které měly kdykoli během daného referenčního období t alespoň jednoho zaměstnance.

    5)    Proměnná 210103: Počet rychle rostoucích podniků

    Počet podniků s nejméně deseti zaměstnanci v období t–3, které po dobu tří let (t–3 až t) vykazovaly průměrný roční růst počtu zaměstnanců vyšší než 10 % ročně. Nejsou zde zahrnuty podniky, které jsou v období t–3 vymezeny v proměnné 210201 „nově vzniklé podniky“.

    6)    Proměnná 210104: Počet mladých rychle rostoucích podniků

    Mladé rychle rostoucí podniky (gazely) jako podmnožina rychle rostoucích podniků musí splňovat dodatečnou podmínku, že byly v období t–4 nebo t–5 podnikem vymezeným v proměnné 210201 „nově vzniklé podniky“.

    7)    Proměnná 210201: Nově vzniklé podniky

    Počet nově vzniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru ekonomických subjektů po opravě chyb. Vznikem se rozumí vytvoření kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Za vznik se nepovažuje vznik v důsledku fúze, rozdělení, odštěpení nebo restrukturalizace skupiny podniků. Nebere se v úvahu zvýšení počtu podniků vstupem do dílčího souboru, nastane-li to jen z důvodu změny činnosti.

    8)    Proměnná 210202: Zaniklé podniky

    Počet zaniklých podniků evidovaných v daném základním souboru v registru ekonomických subjektů po opravě chyb. Zánikem se rozumí zrušení kombinace výrobních činitelů s tím omezením, že do ní nejsou zapojeny žádné jiné podniky. Počet zaniklých podniků nezahrnuje podniky vystupující ze základního souboru v důsledku zániku fúzí, převzetím, rozdělením nebo restrukturalizací skupiny podniků. Nezahrnuje také podniky vystupující z dílčího souboru jen z důvodu změny činnosti.

    9)    Proměnná 210203: Podniky, které přežily

    K přežití podniků dochází, pokud je podnik aktivní v roce vzniku (t–1 až t–5) a v následujícím roce/následujících letech. Lze rozlišit dva druhy přežití:

    Podnik, který vznikl v roce t–1, se považuje za podnik, který přežil v roce t, pokud je aktivní po jakoukoli část roku t (= přežití beze změn).

    Podnik se rovněž považuje za podnik, který přežil, pokud související právní jednotka/jednotky přestala/y být aktivní, ale jejich činnost byla převzata novou právní jednotkou, která byla vytvořena výslovně za účelem převzetí výrobních činitelů daného podniku (= přežití na základě převzetí).

    10)    Proměnná 210204: Podniky, které mají prvního zaměstnance

    Počet podniků, které měly svého prvního zaměstnance v jakékoli době během daného referenčního období t. Může se jednat o nově vzniklé podniky podle definice pro proměnnou 210201, ale též o podniky definované pro proměnnou 210101, pokud byly aktivní již v předchozích referenčních obdobích, avšak ve dvou předchozích referenčních obdobích neměly žádného zaměstnance.

    11)    Proměnná 210205: Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    Počet podniků, které od jakéhokoli okamžiku během daného referenčního období t již nemají žádného zaměstnance a které měly dříve během daného referenčního období t alespoň jednoho zaměstnance. Může se jednat o zaniklé podniky podle definice pro proměnnou 210202 s alespoň jedním zaměstnancem, ale též o podniky definované pro proměnnou 210102, pokud jsou i nadále aktivní, avšak již nemají žádného zaměstnance od jakéhokoli okamžiku daného referenčního období t a dvou následujících referenčních období: t+1 a t+2. Totéž platí v případě, končí-li pracovní smlouva posledního zaměstnance v období t k 31. prosinci.

    12)    Proměnná 210206: Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance

    Počet podniků, které měly alespoň jednoho zaměstnance v jakémkoli okamžiku každého roku počínaje rokem, kdy měly prvního zaměstnance (t–1 až t–5) až do daného referenčního období t. „Populace podniků, které mají prvního zaměstnance v t“ je definována stejně jako pro proměnnou 210204. Podnik se rovněž považuje za podnik, který přežil, pokud právní jednotka/jednotky ve vazbě přestala/y být aktivní, ale jejich činnost byla převzata novou právní jednotkou, která byla vytvořena výslovně za účelem převzetí výrobních činitelů daného podniku (= přežití na základě převzetí).

    13)    Proměnná 210301: Počet podniků pod zahraniční kontrolou

    V podnikových statistikách na celostátní úrovni se podnikem pod zahraniční kontrolou rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu vrcholová kontrolní institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi. Podniky se rozumí aktivní podniky, jak jsou definovány pro proměnnou 210101 v části A bodě 3.

    Kontrolou se rozumí schopnost určovat obecnou politiku podniku, například výběrem vhodných ředitelů, je-li to třeba. V této souvislosti je podnik A považován za kontrolovaný institucionální jednotkou B, jestliže B kontroluje přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasovacích práv podílníků, nebo jiným způsobem zajišťuje kontrolu nad podnikem A.

    Zahraniční kontrolou se rozumí situace, kdy má vrcholová kontrolní institucionální jednotka sídlo v jiné zemi, než ve které sídlí institucionální jednotka, nad kterou má kontrolu.

    Pobočkami se rozumí místní jednotky zahraničních podniků bez samostatné právní existence. Považují se za kvazikorporace ve smyslu nařízení (EU) č. 549/2013 a pro účely statistiky o zahraničních afilacích se považují za podniky.

    Vrcholovou kontrolní institucionální jednotkou afilace se rozumí institucionální jednotka v řetězci kontroly afilace, která není kontrolovaná jinou institucionální jednotkou.

    Zahraniční afilací se rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi, případně podnik nesídlící ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi.

    Zemí vrcholové kontroly se rozumí země, v níž sídlí vrcholová kontrolní institucionální jednotka nebo skupina jednotek jednajících ve vzájemné shodě.

    Institucionální jednotka a místní jednotka mají stejný význam jako v nařízení (EHS) č. 696/93.

    Vnitřní statistikou o zahraničních afilacích se rozumí statistika popisující činnost zahraničních afilací se sídlem ve vykazující zemi.

    14)    Proměnná 210401: Počet podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Podnikem vykonávajícím vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí se rozumí rezidentská vrcholová kontrolní institucionální jednotka, která má alespoň jednu zahraniční afilaci a která je aktivním podnikem podle definice pro proměnnou 210101 v části A bodě 3. Pro pojmy kontrola a vrcholová kontrolní institucionální jednotka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

    Domácí afilací se rozumí podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka sídlící ve stejné vykazující zemi. Pro pojmy podnik a pobočka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

    V podnikových statistikách na celostátní úrovni se vnější statistikou o zahraničních afiliacích rozumí statistika popisující činnost domácích afilací každé rezidentské vrcholové kontrolní institucionální jednotky, která má alespoň jednu zahraniční afilaci, a činnost podniků vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí se sídlem ve vykazující zemi.

    15)    Proměnná 310101: Počet místních jednotek

    Počet místních jednotek podle definice v nařízení (EHS) č. 696/93 evidovaných v dané populaci v registru ekonomických subjektů po opravě chyb, zejména chyb v zařazení do registru. Místní jednotky je nutno zahrnout i v případě, že nemají žádné placené zaměstnance. Tato statistika by měla obsahovat všechny jednotky, které byly aktivní alespoň během části referenčního období.

    16)    Proměnná 310102: Počet aktivních podniků

    Stejná definice jako pro proměnnou 210101 v části A bodě 3.

    17)    Proměnná 310103: Počet podniků s alespoň jedním zaměstnancem

    Stejná definice jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

    18)    Proměnná 310104: Počet rychle rostoucích podniků

    Stejná definice jako pro proměnnou 210103 v části A bodě 5.

    19)    Proměnná 310201: Nově vzniklé podniky

    Stejná definice jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

    20)    Proměnná 310202: Zaniklé podniky

    Stejná definice jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

    21)    Proměnná 310203: Podniky, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9.

    22)    Proměnná 310204: Podniky, které mají prvního zaměstnance

    Stejná definice jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

    23)    Proměnná 310205: Podniky, které již nemají žádné zaměstnance

    Stejná definice jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

    24)    Proměnná 310206: Podniky, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12.

    25)    Proměnná 410101: Počet podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Podnikem v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionální jednotky vykazující země se rozumí podnik, který nesídlí ve vykazující zemi a nad kterým má vrcholovou kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi. Pro pojmy kontrola, podnik, pobočka a vrcholová kontrolní institucionální jednotka platí stejné definice jako u podniků pod zahraniční kontrolou.

    Ve statistikách o mezinárodních aktivitách se vnější statistikou o zahraničních afilacích rozumí statistika popisující činnost zahraničních afilací v cizině pod vrcholovou kontrolou institucionální jednotky se sídlem ve vykazující zemi.

    B.   VSTUPY PRACOVNÍ SÍLY

    1)    Proměnná 120101: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Počtem zaměstnanců a osob sebezaměstnaných je součet počtu zaměstnanců a počtu osob sebezaměstnaných. Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Počtem osob sebezaměstnaných je průměrný počet osob, které byly po určitou dobu v referenčním období jedinými vlastníky nebo spoluvlastníky statistické jednotky, v níž pracují. Započítají se rovněž pomáhající rodinní příslušníci a domácí pracovníci, jejichž příjem je závislý na hodnotě produkce statistické jednotky.

    2)    Proměnná 120201: Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    Celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci představuje počet hodin, které zaměstnanci skutečně odpracovali pro výstup statistické jednotky během referenčního období.

    Započítá se čas věnovaný vedlejším činnostem, které přispívají k výstupu nepřímo (např. plánování, příprava, administrativa apod.), jakož i čas bez skutečné práce, který však statistická jednotka považuje za práci a proplácí (např. krátké přestávky, krátká přerušení v důsledku snížení produkce, odborná příprava apod.).

    Započítá se také čas věnovaný práci, i vedlejší činnosti, bez skutečné odměny (např. neplacené přesčasy).

    Placená doba strávená bez skutečné práce a nepovažovaná statistickou jednotkou za takovou (např. dovolená, nemocenská, mateřská dovolená, státní svátky, delší přestávky, přestávky na jídlo, stávky, dojíždění do zaměstnání apod.) je vyloučena.

    V krátkodobých statistikách nemusí být možné všechny tyto položky, jako neplacená práce přesčas, zohlednit.

    3)    Proměnná 120301: Mzdy a platy

    Proměnná „mzdy a platy“ zahrnuje veškeré náklady vynaložené statistickou jednotkou v průběhu referenčního období na celkové hrubé odměny, peněžní nebo naturální, všech svých zaměstnanců. Mzdy a platy jsou součástí proměnné 220301 Náklady na odměny zaměstnanců.

    Celková hrubá odměna, peněžní nebo naturální, zahrnuje mimo jiné následující položky: přímé odměny, bonusy, příspěvky, příplatky, spropitné, provize, příspěvky na spoření zaměstnanců, náhrady za neodpracované dny, naturální mzdy a platy, produkty podniku, ubytování zaměstnanců, služební automobily, akciové opce a programy nákupu akcií, částky zadržené zaměstnavatelem (příspěvky na sociální zabezpečení zaměstnance, daň z příjmu fyzických osob atd.). V krátkodobých statistikách nemusí být možné všechny tyto položky zohlednit.

    Nezahrnují se náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců, ani náklady na příspěvky na sociální zabezpečení a jiné podobné fiskální povinnosti (vázané přímo nebo nepřímo na mzdy a platy) vzniklé zaměstnavateli.

    4)    Proměnná 220101: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Stejná definice jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1.

    5)    Proměnná 220102: Počet zaměstnanců

    Počet zaměstnanců představuje průměrný počet osob, které byly po určitou dobu během referenčního období zaměstnanci statistické jednotky.

    Vysvětlivka

    Zatímco pracovní poměr kvalifikující strany (na zaměstnance a zaměstnavatele) je definován v příslušných právních předpisech nebo smlouvách, pojmem „zaměstnanec“ se obvykle rozumí osoba, kterou si statistická jednotka najala za účelem pravidelného poskytování služeb výměnou za odměnu, přičemž tyto služby nejsou součástí nezávislého podnikání. Je vhodné připomenout, že učni, pokud jsou najati za takových podmínek, jsou považováni za zaměstnance.

    Průměr by se měl vypočítat jako aritmetický průměr počtu zaměstnanců za nejkratší období stejné délky spadající do referenčního období, pro něž je možné provádět pravidelná zjišťování (např. denní, týdenní, měsíční, čtvrtletní atd.).

    6)    Proměnná 220103: Počet zaměstnanců v ekvivalentech zaměstnanců na plný pracovní úvazek

    Počet zaměstnanců po přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE).

    Údaje o počtu osob pracujících kratší pracovní dobu, než je standardní pracovní doba zaměstnance pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek, by se měly přepočítávat na ekvivalenty plného pracovního úvazku, a to ve vztahu k pracovní době zaměstnance jednotky pracujícího celý rok na plný pracovní úvazek. Je to podíl celkového počtu odpracovaných hodin a průměrného ročního počtu odpracovaných hodin v zaměstnání na plný úvazek na ekonomickém území. Jelikož se délka plné pracovní doby zaměstnání během času mění a odlišuje se mezi odvětvími, musí se používat metody, které stanoví průměrnou proporci a průměrný počet hodin pro zaměstnání s menším počtem hodin, než je plný pracovní úvazek zaměstnání, v každé skupině zaměstnání. Nejprve se musí odhadnout obvyklá týdenní plná pracovní doba v každé skupině zaměstnání. Jestliže je to možné, lze definovat skupinu zaměstnání v rámci odvětví podle pohlaví a (nebo) druhu práce lidí. Pro stanovení takových ukazatelů tvoří vhodné kritérium hodiny smluvně dohodnuté pro zaměstnání zaměstnance. Ekvivalent plné délky pracovní doby se vypočítá odděleně za každou skupinu zaměstnání a potom se sčítá.

    Do této kategorie se zahrnují osoby pracující po dobu kratší než standardní pracovní den, kratší než standardní počet pracovních dnů v týdnu nebo po dobu kratší než standardní počet týdnů nebo měsíců v roce. Přepočet by se měl provádět na základě počtu odpracovaných hodin, dnů, týdnů nebo měsíců.

    7)    Proměnná 220104: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „počtu podniků s alespoň jedním zaměstnancem“ je stejná jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

    8)    Proměnná 220105: Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „počtu podniků s alespoň jedním zaměstnancem“ je stejná jako pro proměnnou 210102 v části A bodě 4.

    9)    Proměnná 220106: Počet zaměstnanců v rychle rostoucích podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Definice „populace rychle rostoucích podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210103 v části A bodě 5.

    10)    Proměnná 220107: Počet zaměstnanců v mladých rychle rostoucích podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5. Definice „populace mladých rychle rostoucích podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210104 v části A bodě 6.

    11)    Proměnná 220201: Počet hodin odpracovaných zaměstnanci

    Stejná definice jako pro proměnnou 120201 v části B bodě 2.

    12)    Proměnná 220301: Náklady na odměny zaměstnanců

    Tato proměnná zahrnuje veškeré náklady vzniklé v souvislosti s odměnami zaměstnanců, které statistická jednotka během referenčního období uznala.

    Odměny zaměstnanců jsou všechny formy plnění poskytované statistickou jednotkou zaměstnancům výměnou za jejich služby nebo při ukončení pracovního poměru.

    13)    Proměnná 220302: Mzdy a platy

    Stejná definice jako pro proměnnou 120301 v části B bodě 3.

    14)    Proměnná 220303: Náklady na sociální zabezpečení

    Náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení se rozumí hodnota sociálních příspěvků placených zaměstnavateli s cílem zajistit jejich zaměstnancům nárok na sociální dávky.

    Náklady zaměstnavatele na sociální zabezpečení zahrnují příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení pro programy penzijního zabezpečení, zabezpečení v nemoci, mateřství, invaliditě, nezaměstnanosti, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, programy týkající se rodinných přídavků apod.

    Zahrnují se náklady na všechny zaměstnance včetně zaměstnanců pracujících z domova a učňů.

    Náklady se zahrnují za všechny programy bez ohledu na to, zda je na ně nárok podle zákona, podle kolektivní smlouvy, nebo jsou smluvní nebo dobrovolné povahy. Mzdy a platy, které zaměstnavatel nadále platí v případě nemoci, pracovního úrazu, mateřské dovolené nebo pracovní doby zkrácené zaměstnavatelem, lze vést v této položce nebo v položce mzdy a platy v závislosti na účetních postupech konkrétní statistické jednotky.

    15)    Proměnná 220401: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „nově vzniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

    16)    Proměnná 220402: Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „nově vzniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210201 v části A bodě 7.

    17)    Proměnná 220403: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „zaniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

    18)    Proměnná 220404: Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „zaniklých podniků“ je stejná jako pro proměnnou 210202 v části A bodě 8.

    19)    Proměnná 220405: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily“ je stejná jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9.

    20)    Proměnná 220406: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily“ je stejná jako pro proměnnou 210203 v části A bodě 9. Pro tuto proměnnou odpovídá počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných počtu v roce vzniku podniku, jak je definováno v části A bodě 7.

    21)    Proměnná 220407: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které mají prvního zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

    22)    Proměnná 220408: Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „podniků, které mají prvního zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

    23)    Proměnná 220409: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které již nemají žádné zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

    24)    Proměnná 220410: Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Definice „počtu zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5 a definice „podniků, které již nemají žádné zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210205 v části A bodě 11.

    25)    Proměnná 220411: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12.

    26)    Proměnná 220412: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance“ je stejná jako pro proměnnou 210206 v části A bodě 12. Pro tuto proměnnou odpovídá počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných počtu v roce vzniku podniku, tedy v roce, kdy má podnik svého prvního zaměstnance podle definice pro proměnnou 210204 v části A bodě 10.

    27)    Proměnná 220501: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků, pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    28)    Proměnná 220601: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích a jejich domácích afilacích vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)“ je stejná jako pro proměnnou 210401 v části A bodě 14.

    29)    Proměnná 220701: Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Definice „nákladů na odměny zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220301 v části B bodě 12 a definice „počtu podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    30)    Proměnná 320101: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v místních jednotkách

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „místních jednotek“ je stejná jako pro proměnnou 310101 v části A bodě 15.

    31)    Proměnná 320102: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných

    Stejná definice jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1.

    32)    Proměnná 320103: Počet zaměstnanců

    Stejná definice jako pro proměnnou 220102 v části B bodě 5.

    33)    Proměnná 320301: Mzdy a platy v místních jednotkách

    Definice „mezd a platů“ je stejná jako pro proměnnou 120301 v části B bodě 3 a definice „počtu místních jednotek“ je stejná jako pro proměnnou 310101 v části A bodě 17.

    34)    Proměnná 320104: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Stejná definice jako pro proměnnou 220104 v části B bodě 7.

    35)    Proměnná 320105: Počet zaměstnanců v podnicích s alespoň jedním zaměstnancem

    Stejná definice jako pro proměnnou 220105 v části B bodě 8.

    36)    Proměnná 320201: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v nově vzniklých podnicích

    Stejná definice jako pro proměnnou 220401 v části B bodě 15.

    37)    Proměnná 320202: Počet zaměstnanců v nově vzniklých podnicích

    Stejná definice jako pro proměnnou 220402 v části B bodě 16.

    38)    Proměnná 320203: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v zaniklých podnicích

    Stejná definice jako pro proměnnou 220403 v části B bodě 17.

    39)    Proměnná 320204: Počet zaměstnanců v zaniklých podnicích

    Stejná definice jako pro proměnnou 220404 v části B bodě 18.

    40)    Proměnná 320205: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 220405 v části B bodě 19.

    41)    Proměnná 320206: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 220406 v části B bodě 20.

    42)    Proměnná 320207: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které mají prvního zaměstnance v roce t

    Stejná definice jako pro proměnnou 220407 v části B bodě 21.

    43)    Proměnná 320208: Počet zaměstnanců v podnicích, které mají prvního zaměstnance

    Stejná definice jako pro proměnnou 220408 v části B bodě 22.

    44)    Proměnná 320209: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Stejná definice jako pro proměnnou 220409 v části B bodě 23.

    45)    Proměnná 320210: Počet zaměstnanců v podnicích, které již nemají žádné zaměstnance

    Stejná definice jako pro proměnnou 220410 v části B bodě 24.

    46)    Proměnná 320211: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 204011 v části B bodě 25.

    47)    Proměnná 320212: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích, které přežily a mají alespoň jednoho zaměstnance, v roce vzniku (pouze podniky, které přežily tři kalendářní roky)

    Stejná definice jako pro proměnnou 241012 v části B bodě 26.

    48)    Proměnná 420101: Počet zaměstnanců a osob sebezaměstnaných v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Definice „počtu zaměstnanců a osob sebezaměstnaných“ je stejná jako pro proměnnou 120101 v části B bodě 1 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

    49)    Proměnná 420201: Náklady na odměny zaměstnanců v podnicích v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Definice „nákladů na odměny zaměstnanců“ je stejná jako pro proměnnou 220301 v části B bodě 12 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

    C.   CENY

    1)    Proměnná 130101: Dovozní ceny

    Cílem indexů dovozních cen je měřit měsíční vývoj cen transakcí u zboží nakoupeného rezidenty od nerezidentů. Veškeré související služby jsou z oblasti působnosti na počátku vyloučeny s výjimkou služeb, na které se vztahuje obchodní dohoda CIF (náklady, pojištění a přepravné). Cenové indexy by měly sledovat cenový vývoj srovnatelných položek v čase.

    Podstatné je, že se berou v úvahu všechny charakteristiky určující cenu výrobků včetně množství prodaných jednotek, poskytnuté přepravy, rabatů, podmínek služeb, záručních podmínek, místa původu a místa určení. Specifikace musí být taková, aby v následných referenčních obdobích byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat výrobek a stanovit příslušnou cenu za jednotku.

    Pro vymezení dovozních cen platí tato omezení:

    — 
    vyloučeny jsou dovozy uskutečněné domácnostmi, správními orgány a neziskovými subjekty,
    — 
    základní obchodní systém odpovídá zvláštnímu obchodnímu režimu a běžný dovoz i dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku a po pasivním zušlechťovacím styku, když se zpravodajská jednotka stane vlastníkem zboží, jsou zahrnuty. Dovoz za účelem oprav zahrnut není,
    — 
    zahrnuty jsou pouze produkty B, C a D CPA. Související služby jsou vyloučeny.

    Pro vymezení dovozních cen platí tato pravidla:

    — 
    odpovídající cenou je cena CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici bez cel a daní ze zboží a služeb, ke kterým je zpravodajská jednotka povinna,
    — 
    aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, mělo by se jednat o skutečnou transakční cenu a nikoliv o cenu podle ceníku, a proto by se od ceny měly odečíst slevy,
    — 
    aby se ukázal pouze pohyb cen, měl by výpočet cenového indexu zohlednit změny kvality výrobků a měl by být náležitě upraven,
    — 
    také k dalším charakteristikám určujícím cenu výrobků by se mělo konzistentně přihlížet,
    — 
    dovozy jsou zaevidovány v okamžiku, kdy dojde ke změně vlastnictví zboží (tj. v okamžiku, kdy strany zaevidují transakci do svých účetních knih či účtů),
    — 
    převod vlastnictví plavidel a letadel, jakož i kosmických lodí od osoby usazené v jiné zemi na osobu usazenou v daném členském státě se považuje za dovoz.

    Index by měl v zásadě odrážet průměrnou cenu během referenčního období. V praxi se skutečně získané informace mohou týkat konkrétního dne uprostřed referenčního období, a mohou tak být stanoveny jako reprezentativní údaj pro referenční období. U výrobků se značným dopadem na vnitrostátní hospodářství, o nichž je známo, že jejich ceny přinejmenším příležitostně kolísají, je důležité, aby index skutečně odrážel průměrné ceny.

    2)

    Proměnná 130102: Dovozní ceny (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    3)

    Proměnná 130103: Dovozní ceny (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    U indexů dovozních cen je nutné provést zvláštní výpočet podle země odeslání zboží (eurozóna i mimo eurozónu). Země odeslání je stanovena v souladu s celními pravidly.

    4)

    Proměnná 130201: Ceny výrobců

    Cílem indexu cen výrobců je měřit vývoj transakčních cen hospodářských činností v průmyslu, stavebnictví a službách.

    Pro vymezení cen výrobců platí tato pravidla:

    V úvahu se berou všechny charakteristiky určující cenu výrobků, mimo jiné množství prodaných jednotek, poskytnutá přeprava, přirážky, slevy, rabaty, podmínky služeb, záruční podmínky, místo určení atd.

    Ceny výrobců měří vývoj cen z hlediska výrobce/prodejce. Příslušnou cenou je základní cena bez DPH, bez podobných odpočitatelných daní přímo spojených s obratem a bez všech cel a daní ze zboží a služeb fakturovaných jednotkou. Případné subvence na výrobky, které výrobce obdrží, by však měly být zahrnuty.

    Aby se ukázal skutečný vývoj pohybu ceny, měla by to být skutečná transakční cena a nikoliv cena podle ceníku.

    Aby se ukázal pouze pohyb cen, měl by výpočet indexu cen výrobců zohlednit změny kvality výrobků a měl by být náležitě upraven.

    Specifikace musí být taková, aby v následných referenčních obdobích byla jednotka zjišťování schopna jednoznačně identifikovat výrobek a stanovit příslušnou cenu za jednotku.

    Index by měl v zásadě odrážet průměrnou cenu během referenčního období. V praxi se skutečně získané informace mohou týkat konkrétního dne uprostřed referenčního období, a mohou tak být stanoveny jako reprezentativní údaj pro referenční období. U výrobků se značným dopadem na vnitrostátní hospodářství, o nichž je známo, že jejich ceny přinejmenším příležitostně kolísají, je důležité, aby index skutečně odrážel průměrné ceny.

    Údaje o cenách by měly odrážet ceny v okamžiku skutečné transakce, tj. když pohledávky a závazky vzniknou, dojde k jejich změně nebo zrušení.

    Ceny služeb by se měly v zásadě zaznamenávat v době, kdy je služba poskytována. Pokud je poskytování služeb rozloženo do několika časových období, nebo pokud jsou služby nakupovány před poskytnutím služby, je třeba provést příslušné úpravy.

    Index cen výrobců ve službách pro hospodářskou činnost měří průměrný vývoj cen všech služeb, tj. vztahů mezi podniky a partnery všeho druhu (B2All), které se skládají ze vztahů mezi podniky (B2B) a vztahů mezi podnikem a spotřebiteli (B2C). Do B2B je zahrnut také prodej veřejnému sektoru, vztah mezi podniky a veřejnou správou (B2G).

    5)

    Proměnná 130202: Ceny domácích výrobců

    6)

    Proměnná 130203: Ceny vývozu

    7)

    Proměnná 130204: Ceny vývozu (eurozóna) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    8)

    Proměnná 130205: Ceny vývozu (mimo eurozónu) (volitelné pro země mimo eurozónu)

    Index cen domácích výrobců pro hospodářské činnosti měří vývoj průměrných cen veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě této činnosti a prodaných na domácím trhu. Index cen vývozu ukazuje vývoj průměrných cen (převedených do místní měny) veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě této činnosti a prodaných mimo domácí trh.

    V kombinaci ukazují tyto dva indexy vývoj průměrných cen veškerého zboží a souvisejících služeb vznikajících na základě činnosti. Pro ceny vývozu by se cena měla počítat jako cena na státní hranici, FOB („free on board“).

    Indexy domácích cen a cen vývozu vyžadují rozdělení výpočtu indexů cen výrobců podle místa určení výrobku. Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která objednala nebo koupila výrobek.

    Ceny nebo náklady výrobců na výstavbu nových bytových budov

    Indexy cen výrobců ve stavebnictví měří pouze vývoj pro nové bytové budovy a nezahrnují budovy pro společné ubytování, nebytové budovy, ceny pozemků a honoráře pro architekty a další poplatky. Odrážejí ceny placené zákazníkem stavebnímu podniku. Neodrážejí tedy pouze změny nákladů na výrobní činitele stavby, ale také změny v produktivitě a v ziskovém rozpětí. Kromě toho existují dočasné rozdíly mezi výrobní cenou a odpovídajícími výrobními náklady. Celkové náklady na výstavbu nových bytových budov lze použít jako zástupný ukazatel pro ceny výrobců.

    Cílem celkového indexu nákladů stavební výroby je ukázat vývoj nákladů vynaložených dodavatelem na realizaci stavebního procesu.

    Náklady, které představují celkové náklady na výstavbu nových bytových budov, jsou materiálové náklady, náklady práce, náklady na zařízení a vybavení, dopravu, energii a další náklady. Náklady na budovy pro společné ubytování, nebytové budovy, ceny pozemků a honoráře pro architekty a další poplatky nejsou součástí stavebních nákladů.

    Materiálové náklady se obvykle počítají s použitím cen materiálu. Ceny materiálu by měly být založeny spíše na skutečných cenách než na cenách podle ceníku. Ceny by měly vycházet z určitého výběrového souboru výrobků a dodavatelů. Ceny jsou vyčísleny bez DPH.

    Mzdové náklady by měly pokrývat mzdy a platy a příspěvky na sociální zabezpečení pro všechny zaměstnané osoby. Příspěvky na sociální zabezpečení zahrnují: i) ze zákona vyplývající sociální příspěvky placené zaměstnavatelem, ii) sociální příspěvky placené zaměstnavatelem na základě kolektivní smlouvy, smluvně dohodnuté a dobrovolně vyplácené příspěvky a iii) imputované sociální příspěvky (sociální dávky placené přímo zaměstnavatelem).

    Novou bytovou budovou je každá budova, která je postavena pro trvalé nebo dočasné obytné účely nebo budova, která je převedena z jiného použití na trvalé nebo dočasné obytné účely a pro kterou se ve vnitrostátních právních předpisech vyžaduje stavební povolení nebo schválení plánů.

    D.   VSTUPY VÝZKUMU A VÝVOJE

    1)    Proměnná 230101: Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Výzkum a experimentální vývoj spočívají v tvůrčí a systematické práci, jejímž účelem je zvýšit objem znalostí – včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti – a využít těchto znalostí k navržení jejich nového uplatnění.

    Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj představují částku vynaloženou na výzkum a vývoj (VaV), který je prováděn v rámci zpravodajské jednotky.

    Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj jsou všechny běžné výdaje plus hrubé fixní kapitálové výdaje vynaložené na VaV provedený v rámci statistické jednotky během referenčního období, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Běžné výdaje na VaV zahrnují náklady práce na interní pracovníky ve VaV a ostatní běžné náklady (náklady na externí pracovníky ve VaV, nákup služeb). Hrubé fixní kapitálové výdaje na VaV zahrnují: nákup pozemků, pořízení budov, pořízení informačních a komunikačních zařízení, pořízení dopravního vybavení, pořízení jiného strojního zařízení a vybavení, pořízení kapitalizovaného počítačového softwaru, pořízení jiných produktů duševního vlastnictví.

    2)    Proměnná 230201: Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    Výzkum a experimentální vývoj spočívají v tvůrčí a systematické práci, jejímž účelem je zvýšit objem znalostí – včetně znalostí o člověku, kultuře a společnosti – a využít těchto znalostí k navržení jejich nového uplatnění.

    Mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji ve statistické jednotce patří všechny osoby přímo zapojené do VaV, ať již zaměstnané statistickou jednotkou nebo externími přispěvateli, které jsou plně začleněné do činností statistické jednotky v oblasti VaV, jakož i osoby, které poskytují přímé služby pro činnosti ve VaV (jako jsou vedoucí a řídicí pracovníci, administrátoři, technici a administrativní personál ve VaV).

    Osoby poskytující nepřímou podporu a podpůrné služby, jako jsou pracovníci jídelen, údržby, administrativní pracovníci a bezpečnostní služby, by měly být vyloučeny, i když jsou jejich mzdy a platy při měření vnitřních nákladů na VaV podle definice v části D bodě 1 zahrnuty do „ostatních běžných nákladů“.

    Mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji patří dvě hlavní skupiny osob:

    — 
    osoby zaměstnané statistickou jednotkou, které přispívají k vnitřním činnostem jednotky v oblasti VaV (interní pracovníci ve VaV),
    — 
    externí spolupracovníci, kteří jsou plně začleněni do vnitřních činností jednotky v oblasti VaV (externí pracovníci ve VaV), kteří mohou být buď nezávislí (osoby sebezaměstnané), nebo závislí (pobírají mzdy/platy, ale nikoli od statistické jednotky provádějící VaV).

    3)    Proměnná 230202: Výzkumní pracovníci

    Výzkumní pracovníci jsou odborníci zabývající se koncepcí nebo vytvářením nových poznatků. Provádějí výzkum a zlepšují nebo vypracovávají koncepce, teorie, modely, techniky, přístroje, software nebo provozní modely.

    Vedoucí pracovníci a administrátoři, kteří se podílejí na plánování a řízení vědeckých a technických aspektů činnosti výzkumného pracovníka, jsou rovněž klasifikováni jako „výzkumní pracovníci“.

    4)    Proměnná 230301: Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Definice „vnitřních výdajů na výzkum a vývoj“ je stejná jako pro proměnnou 230101 v části D bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    5)    Proměnná 230401: Pracovníci ve výzkumu a vývoji v podnicích pod zahraniční kontrolou

    Definice „pracovníků ve výzkumu a vývoji“ je stejná jako pro proměnnou 230201 v části D bodě 2 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    6)    Proměnná 230501: Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD)

    Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj (GBARD) jsou veškeré prostředky přidělené na financování VaV (všem sektorům) z rozpočtů sektoru vládních institucí. Sektor vládních institucí zahrnuje subsektory ústředních (federálních), regionálních (národních) a místních (obecních) vládních institucí (financování VaV místními (obecními) vládními institucemi nemusí být zahrnuto do GBARD, pokud se nepovažuje za významné nebo pokud nelze shromažďovat údaje). GBARD se týkají údajů o rozpočtu, od rozpočtových prognóz po skutečné výdaje, ale shromažďování údajů se obvykle zaměřuje na „původní rozpočtové prostředky“ a „konečné rozpočtové prostředky“.

    7)    Proměnná 230502: Financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů

    Financování nadnárodně koordinovaného výzkumu a vývoje z vnitrostátních veřejných zdrojů je definováno jako celkové financování z rozpočtu sektoru vládních institucí, měřeno podle GBARD, zaměřené na podporu: veřejných subjektů činných v nadnárodním VaV, evropských nadnárodních veřejných programů v oblasti VaV a dvoustranných či mnohostranných veřejných programů v oblasti VaV založených mezi členskými státy EU, kandidátskými zeměmi nebo zeměmi ESVO.

    8)    Proměnná 330101: Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj

    Stejná definice jako pro proměnnou 230101 v části D bodě 1.

    9)    Proměnná 330201: Pracovníci ve výzkumu a vývoji

    Stejná definice jako pro proměnnou 230201 v části D bodě 2.

    10)    Proměnná 330202: Výzkumní pracovníci

    Stejná definice jako pro proměnnou 230202 v části D bodě 3.

    E.   NÁKUP

    1)    Proměnná 240101: Nákup zboží a služeb celkem

    Nákup zboží a služeb celkem zahrnuje celkové množství zboží a služeb nakoupených statistickou jednotkou v průběhu referenčního období, účetně vykázané buď jako oběžná aktiva nebo náklady.

    Tento nákup zboží zahrnuje například (nejde o vyčerpávající seznam): suroviny, pomocné a obalové materiály, spotřební zboží, palivo, náhradní díly, osivo a krmivo, zvířata, drobné inventární položky a zboží zakoupené za účelem dalšího prodeje.

    Nákup služeb zahrnuje například (nejde o vyčerpávající seznam) služby související s elektřinou, topením, vodou, údržbou, opravami, licenčními poplatky, nájmem, pojištěním, výzkumem (pokud jej provádějí třetí strany), agenturní prací, reklamou, propagací, dopravou a komunikacemi, bankovní, právní, účetní služby a jakékoli jiné služby poskytované třetími stranami, nakoupené v průběhu referenčního období a účetně vykázané jako náklady.

    Zvýšení stavu hotových výrobků a nedokončené výroby, jakož i veškerá finanční aktiva a dlouhodobý majetek nejsou zahrnuty. Výjimku tvoří aktiva překlasifikovaná z jiných tříd do kterékoli položky, která byla výše uvedena jako zahrnutá; ta jsou rovněž zahrnuta.

    Oceňování nákupu zboží a služeb spadajícího pod tuto definici se provádí podle pravidel stanovených za tímto účelem v účetních standardech, na jejichž základě byly výše uvedená aktiva a náklady vykázány.

    2)    Proměnná 240102: Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje

    Nákupem zboží a služeb za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu se rozumí nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje třetím stranám bez dalšího zpracování. Zahrnuje také nákup služeb fakturujícími společnostmi, tj. těmi, jejichž obrat tvoří nejenom poplatky účtované za poskytnutí určité služby (jako v případě realitních kanceláří), ale také hodnotu dílčích služeb nakoupených za účelem poskytnutí příslušné komplexní služby, například nákup dopravy cestovními kancelářemi.

    Hodnota zboží a služeb, které se prodávají třetím stranám na základě provize, se vylučuje, protože toto zboží agentura přijímající provizi ani nenakupuje, ani neprodává.

    Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu je součástí proměnné „nákup zboží a služeb celkem“ a používá se při výpočtu jiných agregací a sald.

    3)    Proměnná 240103: Náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců

    Tato proměnná zahrnuje veškeré náklady vykázané statistickou jednotkou během referenčního období za služby poskytované agenturami práce a podobnými organizacemi, které dodávají pracovníky do podniků zákazníků na dobu určitou za účelem doplnění nebo dočasného nahrazení zaměstnanců zákazníka, přičemž dotčené osoby zůstávají zaměstnanci jednotky poskytující služby dočasné výpomoci. Náklady na služby poskytované prostřednictvím agenturních zaměstnanců jsou součástí proměnné „nákup zboží a služeb celkem“.

    Tyto agentury a organizace však nezajišťují přímý dohled nad svými zaměstnanci na pracovištích zákazníků. Do této proměnné jsou zahrnuty pouze ty náklady na agenturní pracovníky, které nejsou spojeny s poskytnutím určité průmyslové nebo jiné neprůmyslové služby.

    4)    Proměnná 240104: Náklady na dlouhodobý nájem a operativní leasing

    Náklady na dlouhodobý nájem zahrnují všechny náklady vykázané statistickou jednotkou v průběhu referenčního období v souvislosti s nájmem dlouhodobého majetku. Součástí této proměnné jsou platby na základě smlouvy o operativním leasingu týkající se dlouhodobého majetku.

    Pro tuto proměnnou je leasing klasifikován jako operativní leasing, pokud nepřenáší převážnou většinu rizik a výhod plynoucích z vlastnictví podkladového aktiva na nájemce.

    5)    Proměnná 240105: Nákup energetických produktů

    Nákup všech energetických produktů během referenčního období se do této proměnné zahrnuje pouze tehdy, jde-li o nákup paliva. Neuvádějí se energetické produkty kupované jako suroviny nebo určené k prodeji v nezměněném stavu. Údaj se uvádí jenom v hodnotovém vyjádření.

    6)    Proměnná 240106: Platby subdodavatelům

    Pro činnosti sekcí B až E NACE se platbami subdodavatelům rozumějí platby provedené jednotkou třetím stranám jako protihodnota za průmyslové zboží a služby poskytnuté v rámci subdodavatelského vztahu vymezeného takto:

    dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, když jsou zároveň splněny podmínky A a B:

    A. 

    odběratelský podnik, jinak též hlavní dodavatel, se podílí na koncepci produktu, přičemž poskytuje dodavatelskému podniku, jinak též subdodavateli, úplné nebo částečné technické specifikace a/nebo dodává materiál, který se má zpracovat;

    B. 

    odběratelský podnik prodává tento produkt buď samostatně, nebo jako součást složitějšího produktu a přebírá na sebe poprodejní odpovědnost za produkt.

    Pozn.: Pouhé uvedení barvy, velikosti nebo katalogového čísla není samo o sobě technickou specifikací. Zhotovení produktu na míru samo o sobě nemusí nutně znamenat, že jde o subdodavatelský vztah.

    Pro statistiky o činnostech sekce F NACE se platbami subdodavatelům rozumějí platby provedené jednotkou třetím stranám jako protihodnota za stavební práce dodané v rámci subdodavatelského vztahu.

    Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

    A. 

    odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou začleněny do stavebního procesu;

    B. 

    odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž tato odpovědnost se vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost;

    C. 

    odběratelský podnik poskytne subdodavateli specifikace, například práce nebo služba realizované subdodavatelem musí být individuálně přizpůsobené pro účely specifického projektu, a nemůže proto jít o standardizované nebo katalogové práce nebo služby;

    D. 

    reciproční smlouva se jinak neřídí dohodou asociativního typu, jako je společná odpověď na výzvu k účasti v soutěži, konsorcium nebo společný podnik atd.

    7)    Proměnná 240201: Změna stavu zásob zboží

    Změna stavu zásob zboží představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou zásob vykázaných statistickou jednotkou na konci a na začátku referenčního období. Hodnota uvedených zásob je hodnota, v níž byla vykázána v účetní závěrce.

    8)    Proměnná 240202: Změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby

    Touto proměnnou se rozumí změna hodnoty stavu zásob hotových výrobků nebo nedokončené výroby, které statistická jednotka vyrobila a ještě neprodala, mezi prvním a posledním dnem referenčního období. Je součástí proměnné „změna stavu zásob zboží“.

    Tyto výrobky zahrnují nedokončenou výrobu, která patří statistické jednotce, i když jsou dané výrobky v držení třetích stran. Stejně tak výrobky, které patří třetím stranám a jsou drženy statistickou jednotkou, se vylučují.

    Stavy zásob se oceňují ve výrobních nákladech a oceňují se před úpravami hodnoty (jako jsou např. odpisy).

    9)    Proměnná 240203: Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji

    Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou zásob vykázaných statistickou jednotkou na konci a na začátku referenčního období jako položky určené k dalšímu prodeji třetím stranám bez dalšího zpracování. Hodnota uvedených zásob je hodnota, v níž byly vykázány v účetní závěrce. Změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji je součástí proměnné „změna stavu zásob zboží“.

    10)    Proměnná 240301: Nákup zboží a služeb celkem u podniků pod zahraniční kontrolou

    Definice „nákupu zboží a služeb celkem“ je stejná jako pro proměnnou 240101 v části E bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    11)    Proměnná 240302: Nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje u podniků pod zahraniční kontrolou

    Definice „nákupu zboží a služeb za účelem dalšího prodeje“ je stejná jako pro proměnnou 240102 v části E bodě 2 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    F.   VÝSTUPY A VÝKONNOST

    1)    Proměnná 140101: Produkce (objem)

    V krátkodobých podnikových statistikách je produkce požadována ve formě indexu. Index objemu produkce je referenčním ukazatelem pro hospodářský rozvoj a používá se zejména k rozpoznání bodů zvratu ekonomického vývoje v rané fázi. Měl by být prezentován ve formě indexu Laspeyresova typu, který porovnává současný objem produkce s odpovídajícím objemem produkce v základním období.

    Teoretický cíl indexu objemu produkce:

    — 
    Z pohledu statistiky hospodářského cyklu by měly být měřeny vlastní výstupy. Pojmy „produkce“ nebo „výstup“ ve smyslu statistiky hospodářského cyklu nezahrnují vstupy od jiných jednotek.
    — 
    Cílem indexu objemu produkce je proto měřit změny objemu přidané hodnoty v krátkých a pravidelných intervalech.
    — 
    Změřené změny objemu přidané hodnoty by se měly v zásadě přibližovat přidané hodnotě měřené podle pojetí přidané hodnoty v národních účtech.

    Zásady pro výpočet indexu objemu produkce:

    — 
    Údaje nezbytné pro sestavení indexu, jak je definován teoretickým cílem, obvykle nejsou k dispozici v měsíční frekvenci.
    — 
    Proto se přidaná hodnota v základních cenách vypočítává pouze pro základní období, zejména pro aktualizaci vah. Není-li dostupná přidaná hodnota v základních cenách, lze jako zástupný ukazatel použít hrubou přidanou hodnotu v nákladech na výrobní činitele.
    — 
    Měsíční prolongace přidané hodnoty v základním období se provádí pomocí vhodných náhradních veličin.

    Výpočet náhradních veličin pro prolongaci. Vhodnými náhradními veličinami pro prolongaci indexů jsou:

    — 
    prolongace s hodnotami hrubé výroby (s použitím deflátoru),
    — 
    prolongace s objemy,
    — 
    prolongace s obratem (s použitím deflátoru),
    — 
    prolongace se vstupem práce,
    — 
    prolongace se vstupem surovin,
    — 
    prolongace se vstupem energie.

    Korelace těchto náhradních veličin s vývojem přidané hodnoty se může lišit v závislosti na tržní činnosti. Pro každou tržní činnost by měla být zvolena náhradní veličina s vysokou korelací.

    Vztahy k národním účtům:

    — 
    Obecné chápání pojmu „index produkce“ jako „vývoje přidané hodnoty“ je v rozporu s definicí „produkce“ v rámci národních účtů nebo strukturálních podnikových statistik.
    — 
    Z hlediska národních účtů se index produkce vztahuje k vývoji „přidané hodnoty“ ve stálých cenách, přičemž přidaná hodnota je v zásadě produkce minus mezispotřeba v základních cenách.

    2)    Proměnná 140201: Objem prodeje

    Objem prodeje představuje hodnotu čistého obratu ve stálých cenách a jako takový je kvantitativním indexem. Může se počítat jako čistý obrat v běžných cenách s použitím deflátoru vhodného cenového ukazatele nebo jako index množství odvozený přímo od množství prodaného zboží.

    3)    Proměnná 140301: Čistý obrat

    Pro všechny činnosti s výjimkou činností 64 a 65 NACE a některých činností 66 NACE zahrnuje čistý obrat veškeré výnosy vznikající v průběhu referenčního období v rámci běžných činností statistické jednotky a vykazuje se bez všech snížení cen, slev a rabatů poskytnutých statistickou jednotkou.

    Výnos je definován jako zvýšení ekonomického prospěchu během referenčního období ve formě přírůstku nebo zvýšení hodnoty aktiv, anebo snížení závazků, jehož důsledkem je takové zvýšení vlastního kapitálu, které nesouvisí s jeho zvýšením na základě příspěvků vlastníků.

    Tyto přírůstky vyplývají ze smluv se zákazníky a jsou realizovány statistickou jednotkou splněním závazkových povinností, jak se předpokládá v uvedených smlouvách. Povinnost plnit obvykle představuje prodej (převod) zboží nebo poskytování služeb, avšak přírůstky mohou rovněž zahrnovat výnosy získané z použití aktiv statistické jednotky jinými subjekty.

    Z čistého obratu jsou vyloučeny:

    — 
    veškeré daně, cla nebo poplatky přímo související s tržbami,
    — 
    veškeré částky inkasované jménem jakéhokoli zmocnitele, pokud statistická jednotka v rámci svých vztahů s uvedeným zmocnitelem jedná jako zprostředkovatel,
    — 
    veškeré výnosy, které neplynou z běžných činností statistické jednotky. Tyto výnosy jsou obvykle klasifikovány jako „ostatní (provozní) výnosy“, „finanční výnosy“, „mimořádné výnosy“ nebo v rámci obdobné položky, v závislosti na příslušném souboru obecně přijímaných účetních standardů používaných pro přípravu finančních výkazů.

    U krátkodobých statistik nemusí být možné zohlednit takové aspekty, jako je každoroční snižování cen, dotace, rabaty a slevy.

    Pro činnosti K64.11, K64.19 a K64.9 NACE je čistý obrat definován jako hodnota produkce minus subvence nebo dotace od vládních institucí.

    Pro činnosti K64.2 a K64.3 NACE může být čistý obrat aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

    Pro činnosti K65.11, K65.12 a K65.2 NACE je čistý obrat definován jako hrubé zasloužené pojistné.

    Pro činnosti K65.3 NACE je čistý obrat definován jako penzijní příspěvky celkem.

    Pro činnosti K66 NACE, pro které čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici, je čistý obrat definován jako hodnota produkce minus subvence nebo dotace od vládních institucí. Pro činnosti K66 NACE, pro které je čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, platí standardní definice čistého obratu.

    4)

    Proměnná 140302: Domácí čistý obrat

    5)

    Proměnná 140303: Zahraniční čistý obrat

    6)

    Proměnná 140304: Zahraniční čistý obrat (eurozóna)

    7)

    Proměnná 140305: Zahraniční čistý obrat (mimo eurozónu)

    Indexy domácího a zahraničního čistého obratu vyžadují rozdělení čistého obratu podle prvního místa určení výrobku na základě změny vlastnictví (bez ohledu na to, zda došlo k odpovídajícímu fyzickému přechodu zboží přes hranice). Místo určení je určeno trvalým sídlem (pobytem) třetí strany, která zboží a služby koupila.

    8)

    Proměnná 250101: Čistý obrat

    Stejná definice jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3.

    9)

    Proměnná 250102: Čistý obrat ze zemědělství, lesnictví, rybářství a průmyslových činností

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí A až F NACE.

    Neuvádí se však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    10)

    Proměnná 250103: Čistý obrat z průmyslových činností

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí B až F NACE.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    11)

    Proměnná 250104: Čistý obrat z průmyslových činností bez stavebnictví

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekcí B až E NACE.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    12)

    Proměnná 250105: Čistý obrat ze stavebnictví

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do sekce F NACE.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    13)

    Proměnná 250106: Čistý obrat z činností v oblasti služeb

    Jde o výnosy ze všech poskytovaných služeb (bankovní a pojišťovací služby, služby pro podniky a osobní služby).

    Tato proměnná zahrnuje čistý obrat z činností v oblasti služeb, které pocházejí z převažující nebo vedlejší činnosti; některé činnosti v oblasti služeb mohou vykonávat průmyslové jednotky. Tyto činnosti se zařazují do sekcí H až N a P až S NACE, jakož i do skupin oprav a údržby 45.2 a 45.4 sekce G NACE.

    14)

    Proměnná 250107: Čistý obrat z obchodních a zprostředkovatelských činností

    Jde o součást čistého obratu z obchodních činností a zprostředkovatelských činností jednotky. Odpovídá prodeji zboží koupeného jednotkou jejím jménem a na její účet a dále prodaného v nezměněném stavu nebo po přeznačení a přebalení, jak je obvyklou praxí obchodních podniků, jakož i všem provizím z nákupu a prodeje a podobných činností uskutečněných jménem a v zastoupení třetích stran.

    Další prodej lze rozdělit na:

    — 
    další prodej jiným obchodníkům, profesionálním uživatelům atd. (velkoobchodní prodej),
    — 
    další prodej domácnostem nebo drobným uživatelům (maloobchodní prodej).

    Tyto činnosti jsou zařazeny do sekce G NACE (bez skupin oprav a údržby 45.2 a 45.4).

    15)

    Proměnná 250108: Čistý obrat z výstavby budov

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do oddílu F41 NACE.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    16)

    Proměnná 250109: Čistý obrat z inženýrského stavitelství

    Jde o součást čistého obratu z činností zařazených do oddílu F42 NACE.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    17)

    Proměnná 250110: Čistý obrat z převažující činnosti na úrovni třímístného číselného kódu klasifikace NACE

    Jde o součást čistého obratu z převažující (hlavní) činnosti jednotky. Převažující činnost jednotky se určuje podle pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 696/93.

    Patří sem čistý obrat z prodeje zboží a služeb, které byly předmětem subdodavatelského vztahu.

    Nepatří sem však čistý obrat z dalšího prodeje zboží a služeb určených k dalšímu prodeji v nezměněném stavu.

    18)

    Proměnná 250111: Čistý obrat ze subdodávek

    Pro statistiky činností vymezených v sekci F NACE se čistým obratem ze subdodávek rozumí čistý obrat dosažený jednotkou za vlastní stavební práce poskytnuté třetí straně v rámci subdodavatelského vztahu.

    Dva podniky se nacházejí v subdodavatelském vztahu, pokud jsou zároveň splněny podmínky A, B, C a D:

    A. 

    odběratelský podnik uzavře smlouvu s dodavatelským podnikem (dále jen „subdodavatel“) na provedení stavebních prací nebo služeb, které jsou začleněny do stavebního procesu;

    B. 

    odběratelský podnik je odpovědný za konečný produkt stavebního procesu, přičemž tato odpovědnost se vztahuje rovněž na části prováděné subdodavatelem; subdodavatel může v některých případech nést určitou odpovědnost;

    C. 

    odběratelský podnik poskytne subdodavateli specifikace, například práce nebo služba realizované subdodavatelem musí být individuálně přizpůsobené pro účely specifického projektu, a nemůže proto jít o standardizované nebo katalogové práce nebo služby;

    D. 

    reciproční smlouva se jinak neřídí dohodou asociativního typu, jako je společná odpověď na výzvu k účasti v soutěži, konsorcium nebo společný podnik atd.

    19)

    Proměnná 250112: Čistý obrat podle sídla zákazníka

    Čistým obratem se rozumí čistý obrat, jak je definován pro proměnnou 140301 v části F bodě 3. Pojem sídla je v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013.

    20)

    Proměnná 250113: Čistý obrat podle produktů

    Čistým obratem se rozumí čistý obrat, jak je definován pro proměnnou 140301 v části F bodě 3. Členění podle produktů vychází z CPA.

    21)

    Proměnná 250201: Hrubé obchodní rozpětí

    Odpovídá marži z činnosti v oblasti nákupu a dalšího prodeje v nezměněném stavu. Vypočítá se z čistého obratu z obchodních činností nákupu a dalšího prodeje bez dalšího zpracování, nákupu za účelem dalšího prodeje celkem a změny stavu zásob zboží a služeb určených k dalšímu prodeji.

    Do hrubého obchodního rozpětí se zahrnuje prodej, nákup a změna stavu zásob zboží a služeb v souvislosti se zbožím a služby, které se nakupují za účelem jejich poskytování třetím stranám v nezměněném stavu.

    Nazývá se také hrubá obchodní marže.

    22)

    Proměnná 250301: Hodnota produkce

    Hodnota produkce představuje hodnotu celkové produkce statistické jednotky vytvořené během referenčního období.

    Pro všechny činnosti s výjimkou činností 64, 65 a 66 NACE se jedná o součet těchto položek:

    + čistý obrat,
    ± změna stavu zásob hotových výrobků a nedokončené výroby,
    ± změna stavu zásob zboží určeného k dalšímu prodeji,
    + výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat a
    + aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
    – nákup zboží a služeb za účelem dalšího prodeje.

    Výnos z dotací vázaných na produkt nebo obrat je jakýkoli výnos ze státní podpory poskytnutý statistické jednotce a vykázaný jako takový statistickou jednotkou v průběhu referenčního období.

    Aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je celkový nárůst dlouhodobého hmotného majetku vytvořeného statistickou jednotkou ve vlastní režii, který byl jako takový vykázán statistickou jednotkou v průběhu referenčního období.

    Pro činnosti NACE K64.11 je hodnota produkce definována jako jiné administrativní náklady, než jsou náklady na zaměstnance, plus náklady na poplatky a provize plus náklady na zaměstnance plus odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku.

    Pro činnosti K64.19 a K64.9 NACE se hodnota produkce definuje jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií a ostatních cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo čistá ztráta z finančních operací plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat. Pro některé činnosti K64.99 NACE je hodnotou produkce čistý obrat plus subvence nebo dotace od vládních institucí, nebo může být aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

    Pro činnosti K.64.2 a K64.3 NACE je hodnotou produkce čistý obrat plus subvence nebo dotace od vládních institucí, nebo může být aproximován celkovými provozními náklady, pokud čistý obrat není ve finančních výkazech k dispozici.

    Pro činnosti K65.11 NACE je hodnota produkce definována jako hrubé zasloužené pojistné plus

    důchody z investic minus příjmy z podílů minus použití opravných položek k finančnímu umístění plus výnosy zajistitelů z investic připadající na jejich podíl na hrubých technických rezervách podniku plus nerealizované zisky z investic plus ostatní technické výnosy očištěné od zajištění minus pojistná plnění plus/minus změny rezervy na nároky na pojistná plnění (zvýšení je třeba odečíst, snížení je třeba přičíst) plus/minus změny stavu jiných technických rezerv, očištěné od zajištění (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus (pokud jsou k dispozici) změny v ostatních technických rezervách – podíl zajistitelů (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus (pokud je k dispozici) změna fondu pro budoucí přidělení (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) minus pojistné bonusy a slevy, očištěné od zajištění minus ztráty z realizace finančního umístění minus nerealizované ztráty z investic plus ostatní příjmy.

    Pro činnosti K65.12 a K65.2 NACE je hodnota produkce definována jako hrubé zasloužené pojistné plus důchody z investic minus příjmy z podílů minus použití opravných položek k finančnímu umístění plus výnosy zajistitelů z investic připadající na jejich podíl na hrubých technických rezervách podniku plus ostatní technické výnosy očištěné od zajištění plus ostatní výnosy minus pojistná plnění plus/minus změny rezervy na nároky na pojistná plnění (zvýšení je třeba odečíst, snížení je třeba přičíst) minus ztráty z realizace finančního umístění minus pojistné bonusy a slevy, očištěné plus/minus změna stavu vyrovnávací rezervy (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst) plus/minus změny v ostatních technických rezervách, jinde neuvedené (náklady je třeba odečíst, příjmy je třeba přičíst).

    Pro činnosti NACE K65.3 je hodnota produkce definována jako čistý obrat minus splatné pojistné prémie plus důchody z investic plus ostatní výnosy plus vzniklé pojistné nároky minus celkové výdaje na penze minus změna v technických rezervách (zvýšení technických rezerv je třeba odečíst od hodnoty produkce a snížení je třeba přičíst). Alternativně lze hodnotu produkce vypočítat jako součet nákladů.

    Pro činnosti K66 NACE, pro které není čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, je hodnota produkce definována jako výnosy z úroků a podobné výnosy minus náklady na úroky a podobné náklady plus výnosy z poplatků a provizí plus výnosy z akcií, podílů a jiných cenných papírů s proměnlivým výnosem plus čistý zisk nebo ztráta z finančních operací plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat.

    Pro činnosti K66 NACE, pro které je čistý obrat ve finančních výkazech k dispozici, je hodnota produkce definována jako čistý obrat plus aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku plus výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat.

    23)

    Proměnná 250401: Přidaná hodnota

    Přidaná hodnota je kompozitní ukazatel čistého provozního výsledku hospodaření upraveného o odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a náklady na odměny zaměstnanců, přičemž veškeré složky byly jako takové vykázány statistickou jednotkou v průběhu referenčního období. Její hodnota je dána vzorcem:

    + čistý obrat
    + výnosy z dotací vázaných na produkt nebo obrat
    + aktivace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
    ± změna stavu zásob zboží
    – nákup zboží a služeb celkem

    24)

    Proměnná 250501: Hrubý provozní přebytek

    Hrubý provozní přebytek je přebytek vytvořený provozními činnostmi po uhrazení vkladu práce jako výrobního činitele.

    Lze ho vypočítat z přidané hodnoty snížené o náklady na odměny zaměstnanců. Je to zůstatek, který má jednotka k dispozici a který jí umožňuje odměnit poskytovatele vlastních zdrojů, zaplatit splátky věřitelům, zaplatit daně a případně financovat veškeré své investice nebo jejich část.

    25)

    Proměnná 250601: Čistý obrat podniků pod zahraniční kontrolou

    Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    26)

    Proměnná 250701: Hodnota produkce podniků pod zahraniční kontrolou

    Definice „hodnoty produkce“ je stejná jako pro proměnnou 250301 v části F bodě 22 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    27)

    Proměnná 250801: Přidaná hodnota podniků pod zahraniční kontrolou

    Definice „přidané hodnoty“ je stejná jako pro proměnnou 250401 v části F bodě 23 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    28)

    Proměnná 250901: Čistý obrat podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)

    Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků a jejich domácích afilací vykonávajících vrcholovou kontrolu nad podniky v zahraničí (koncepce vrcholové kontrolní institucionální jednotky)“ je stejná jako pro proměnnou 210401 v části A bodě 14.

    29)

    Proměnná 440101: Čistý obrat podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země

    Definice „čistého obratu“ je stejná jako pro proměnnou 140301 v části F bodě 3 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

    30)

    Proměnná 251001: Prodaná produkce

    Prodaná produkce je definována jako produkce vyrobená v jakémkoli okamžiku na ekonomickém území dané země, která byla prodána (fakturována) během referenčního období. Produkce může vznikat v rámci hlavní nebo vedlejších činností podniku. Zahrnuje se rovněž produkce prodaná (fakturovaná) mezi různými činnostními jednotkami, které patří do stejného podniku.

    31)

    Proměnná 251002: Produkce v rámci subdodavatelské činnosti

    Produkce prováděná subdodavatelem na ekonomickém území dané země, která byla prodána (fakturována) v referenčním období zadavateli, jinak též odběratelskému podniku, v souladu s podmínkami pro subdodavatelské práce stanovenými v pokynech CPA. Produkce může vznikat v rámci hlavní nebo vedlejších činností podniku.

    32)

    Proměnná 251003: Skutečná produkce

    Skutečná produkce zahrnuje jakoukoli produkci podniku v referenčním období na ekonomickém území dané země vedoucí k produkci nových výrobků. Proměnná tedy zahrnuje produkci všech výrobků, které jsou buď v samotné činnostní jednotce, nebo v jiné činnostní jednotce náležící do stejného podniku:

    — 
    určené k prodeji,
    — 
    přepracovány na jiný produkt,
    — 
    zapracovány do jiného produktu, nebo
    — 
    uloženy do skladu.

    G.   INVESTICE

    1)    Proměnná 260101: Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku

    Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku zahrnují veškeré investice do dlouhodobého hmotného majetku, které byly jako takové vykázány statistickou jednotkou během referenčního období, s výjimkou jakéhokoli zvýšení hodnoty vyplývajícího z přecenění nebo zrušení dříve vykázaných ztrát ze snížené hodnoty a z reklasifikací (převodů) ostatního dlouhodobého hmotného majetku.

    Investice zahrnují mimo jiné akvizice, dlouhodobý hmotný majetek najatý na finanční leasing, technická zhodnocení, úpravy, opravy, stavby, výstavbu ve vlastní režii a veškeré kapitalizované náklady přípustné dle platných účetních standardů, v nichž jsou definována kritéria pro uznávání a oceňování.

    2)    Proměnná 260102: Hrubé investice do pozemků

    Hrubé investice do pozemků zahrnují veškeré investice do půdy, podzemních ložisek, lesů a vnitrozemských vodních ploch, dlouhodobého hmotného majetku z průzkumu a vyhodnocování, dlouhodobého hmotného majetku v oblasti těžby, ropy a zemního plynu a další podobné druhy dlouhodobého hmotného majetku vykázané statistickou jednotkou jako takové během referenčního období. Hrubé investice do pozemků jsou součástí proměnné Hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku.

    3)    Proměnná 260103: Hrubé investice do pořízení stávajících budov

    Hrubé investice do pořízení stávajících budov zahrnují veškeré investice do budov a podobných staveb v okamžiku pořízení již používaných (tj. nikoli nových) nebo jejich nabytí, vykázané statistickou jednotkou jako takové během referenčního období.

    Hrubé investice do nabývání stávajících budov jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

    4)    Proměnná 260104: Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov

    Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov zahrnují veškerou:

    — 
    výstavbu nových budov ve vlastní režii pro vlastní potřebu,
    — 
    pořízení nových budov (obvykle výsledek smlouvy o dílo na stavební práce, jejichž příjemcem je vykazující statistická jednotka),
    — 
    aktivované přírůstky, úpravy, technická zhodnocení a opravy stávajících budov (pokud by s nimi spojené ekonomické přínosy pravděpodobně plynuly do statistické jednotky), které za takové uznala statistická jednotka během referenčního období.

    Hrubé investice do výstavby a technického zhodnocení budov jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

    5)    Proměnná 260105: Hrubé investice do strojů a zařízení

    Hrubé investice do strojů a zařízení zahrnují veškeré investice do strojů, vozidel, příslušenství, kancelářského vybavení, počítačů, komunikačního a síťového zařízení a do dalších podobných strojů a zařízení, které za takové uznala statistická jednotka během referenčního období.

    Hrubé investice do strojů a zařízení jsou součástí proměnné „hrubé investice do dlouhodobého hmotného majetku“.

    6)    Proměnná 260106: Hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu

    Hrubé investice do dlouhodobého nehmotného majetku s výjimkou goodwillu zahrnují veškeré investice do dlouhodobého nehmotného majetku vykázané jako takové statistickou jednotkou během referenčního období, s výjimkou goodwillu.

    Tyto investice zahrnují mimo jiné akvizice, dlouhodobý nehmotný majetek najatý na finanční leasing, technická zhodnocení, doplnění, úpravy, opravy, stavby, výstavbu ve vlastní režii a všechny kapitalizované náklady přípustné dle platných účetních standardů, v nichž jsou definována kritéria pro uznávání a oceňování, jakož i pojem „goodwill“.

    7)    Proměnná 260107: Investice do nákupu programového vybavení

    Investice do nákupu programového vybavení jsou považovány za nehmotný majetek pouze tehdy, když je pravděpodobné, že budoucí ekonomické přínosy, které lze přičíst tomuto majetku, poplynou do statistické jednotky, a pokud lze náklady na tento majetek spolehlivě ocenit. Pokud nákup programového vybavení tyto podmínky nesplňuje, vykazuje se jako náklad účetního období, ve kterém vznikl, a zahrnuje se do hodnoty proměnné „nákup zboží a služeb celkem“.

    Investice do nákupu programového vybavení zahrnují kupní cenu, včetně veškerých dovozních cel a daní, které nelze nárokovat, a veškeré náklady vzniklé v přímé souvislosti s přípravou programového vybavení k předpokládanému použití. Náklady vzniklé v přímé souvislosti zahrnují například poplatky profesním specialistům za instalaci. Veškeré obchodní slevy a rabaty se při stanovení hodnoty nákladů odečítají.

    8)    Proměnná 260108: Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku

    Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku zahrnují hodnotu stávajícího dlouhodobého hmotného majetku prodávaného třetím stranám. Prodej dlouhodobého hmotného majetku se oceňuje ve skutečně realizovaných cenách (bez DPH), a ne v účetní hodnotě, po odečtení všech nákladů na převod vlastnictví vzniklých prodávajícímu. Neuvádějí se úpravy hodnoty a úbytky jiné než prodejem.

    9)    Proměnná 260201: Hrubé investice podniků pod zahraniční kontrolou do dlouhodobého hmotného majetku

    Definice „hrubých investic do dlouhodobého hmotného majetku“ je stejná jako pro proměnnou 260101 v části G bodě 1 a definice „podniků pod zahraniční kontrolou“ je stejná jako pro proměnnou 210301 v části A bodě 13.

    10)    Proměnná 430101: Hrubé investice podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země do dlouhodobého hmotného majetku

    Definice „hrubých investic do dlouhodobého hmotného majetku“ je stejná jako pro proměnnou 260101 v části G bodě 1 a definice „podniků v zahraničí pod vrcholovou kontrolou institucionálních jednotek vykazující země“ je stejná jako pro proměnnou 410101 v části A bodě 25.

    H.   NEMOVITOSTI

    1)    Proměnná 150101: Stavební povolení: počet bytů

    Stavební povolení je autorizace k zahájení prací na realizaci stavby. Povolení samotné je poslední etapou v procesu plánování staveb a schvalování orgány veřejné správy před zahájením stavebních prací. K doplnění zdrojů údajů o nových realizovaných stavbách mohou být použity i jiné informace, například schvalování podrobného plánování a zahájení stavby.

    Tato stavební povolení by měla dobře vystihovat zatížení stavebního průmyslu v blízké budoucnosti, ačkoliv tomu tak nemusí být, jestliže se velká část povolení nevyužije, nebo pokud mezi vydáním stavebního povolení a zahájením stavby uplyne dlouhá doba.

    Nařízení (EU) 2019/2152 požaduje pouze údaje o nových budovách a přeměnách nebytových budov na bytové, a to i v případě, že stavební povolení mohou být udělena pro jiné stavby a stavební práce.

    Budovy se dělí na bytové a nebytové budovy.

    Bytové budovy jsou stavby, které jsou alespoň z poloviny používány pro účely bydlení. Je-li pro účely bydlení využita méně než polovina z celkové užitné plochy, je budova na základě své účelové konstrukce zařazena mezi nebytové budovy.

    Cílem proměnné „stavební povolení: počet bytů“ je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí počtu jednotek.

    Tato proměnná se sestavuje z počtu bytů v nových bytových budovách, pro něž byla udělena stavební povolení (bytové budovy s jedním bytem a bytové budovy se dvěma a více byty). Byt je místnost nebo skupina místností a jejich příslušenství ve stálé budově nebo její konstrukčně oddělené části, která podle způsobu, jakým byla postavena, přestavena, stavebně upravena apod., je určena pro obývání soukromými osobami. Byt by měl mít samostatný přístup na ulici (přímý nebo přes zahradu či pozemek) nebo do společného prostoru budovy (schodiště, chodba, ochoz apod.). Oddělené místnosti pro bydlení, které jsou jasně určeny k využití jako součást bytu, by se měly počítat jako součást bytu. Byt tedy může být tvořen samostatnými budovami v rámci stejné parcely za předpokladu, že jsou jasně určeny k obývání členy stejné soukromé domácnosti.

    Za byty se pro tyto statistiky nepovažují nástavby, přístavby a vestavby stávajících bytových budov, pro něž není vyžadováno stavební povolení.

    2)    Proměnná 150102: Stavební povolení: čtvereční metry (užitné plochy nebo jiná velikostní jednotka)

    Definice „stavebního povolení“ je stejná jako pro proměnnou 150101 v části H bodě 1. Cílem proměnné „stavební povolení: čtvereční metry“ je ukázat budoucí vývoj stavební činnosti pomocí objemu produkce.

    Tato proměnná se sestavuje ze čtverečních metrů užitné plochy nových bytových a nebytových budov, pro něž byla vydána povolení. Užitná plocha budovy se měří uvnitř vnějších stěn, ale nezahrnuje:

    — 
    konstrukční plochy (např. plochy komponent, které vytyčují hranice stavby, podpěry, sloupy, sloupky, šachty, komíny),
    — 
    funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy, kde jsou umístěna zařízení topení a klimatizace nebo energetické generátory),
    — 
    průchozí prostory (např. schodišťové šachty, výtahy, eskalátory).

    Součástí celkové užitné plochy obytné budovy jsou plochy užívané jako kuchyně, obývací pokoje, ložnice a místnosti s příslušenstvím, sklepy a společné prostory bytových jednotek.

    Nejsou-li informace o užitné ploše přímo dostupné ze shromažďovaných údajů, lze je odhadnout na základě dostupných zdrojů.




    PŘÍLOHA V

    Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím, včetně obchodu se zbožím podle podnikových charakteristik

    KAPITOLA I

    OBECNÁ USTANOVENÍ

    Oddíl 1

    Definice

    Pro účely evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím se rozumí:

    a) 

    „zbožím“ jakýkoli movitý majetek, včetně elektrické energie a zemního plynu;

    b) 

    „vývozem zboží“ veškeré fyzické pohyby zboží, které se odečtou od zásob materiálních zdrojů členského státu tím, že opustí statistické území tohoto členského státu do místa určení na statistickém území jiného členského státu nebo třetí země;

    c) 

    „dovozem zboží“ veškeré fyzické pohyby zboží, které doplňují zásoby materiálních zdrojů členského státu tím, že vstupují na statistické území tohoto členského státu ze statistického území jiného členského státu nebo ze třetí země;

    d) 

    „zvláštním zbožím nebo pohyby“ zboží nebo pohyby zboží uvedené v kapitole III této přílohy, které se vzhledem ke své povaze odchylují od zásady evidence fyzického pohybu zboží přes hranice členského státu nebo vyžadují zvláštní metodická ustanovení odlišná od ustanovení vztahujících se na veškeré ostatní zboží nebo pohyby zboží;

    e) 

    „zbožím Unie“ zboží Unie, jak je definuje celní kodex Unie;

    f) 

    „zbožím, které není zbožím Unie“ zboží, které není zbožím Unie, jak je definuje celní kodex Unie;

    g) 

    „celním prohlášením“ celní prohlášení, jak je definuje celní kodex Unie;

    h) 

    „rozhodnutím celních orgánů“ jakýkoli úřední akt celních orgánů, který se týká přijatých celních prohlášení a má právní účinek pro jednu nebo více osob;

    i) 

    „třetí zemí“ kterákoli země nebo území, které nejsou součástí statistického území Evropské unie;

    j) 

    „zbožím v tranzitu mezi členskými státy“ zboží, které je na cestě do členského státu určení přepravováno přes jakýkoli členský stát nebo se zastaví z důvodů souvisejících pouze s přepravou zboží, aniž by tento pohyb byl dovozem nebo vývozem zboží v tomto členském státě;

    k) 

    „ekonomickým vlastnictvím“ právo uplatňovat nárok na prospěch spojený s používáním daného aktiva na základě akceptování souvisejících rizik; ekonomický vlastník aktiva nemusí být vždy jeho právním vlastníkem;

    l) 

    „zbožím v kvazivývozu“ zboží, které je dopraveno z jiného členského státu do členského státu, v němž se zboží nachází v době propuštění do celního režimu, za účelem prohlášení tohoto zboží za vývoz, za podmínky, že vývozce není usazen v členském státě, v němž se zboží nachází v době propuštění do daného celního režimu, a že vstup do členského státu, v němž se zboží nachází v době propuštění do daného celního režimu, není pořízením zboží uvnitř Unie ani plněním, jež se za takové pořízení považuje, jak je uvedeno ve směrnici Rady 2006/112/ES;

    m) 

    „zbožím v kvazidovozu“ zboží, které je propuštěno do volného oběhu v členském státě, aniž by byl v tomto členském státě dovozce usazen a které je následně vyvezeno do jiného členského státu;

    n) 

    „zpracováním“ činnosti nebo operace (výroba, transformace, výstavba, kompletace, vylepšování, renovace atd.) s cílem získat nebo vytvořit nové nebo významně zdokonalené zboží;

    o) 

    „členským státem nebo třetí zemí výroby“ členský stát nebo třetí země, kde došlo k poslední, podstatné a ekonomicky odůvodněné úpravě či zpracování nedokončeného výrobku.

    Oddíl 2

    Členský stát vývozu zboží do zemí uvnitř Unie a mimo Unii a dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie a mimo Unii; vykazující členský stát

    1. Pro účely statistik obchodu se zbožím uvnitř Unie se použijí tyto definice:

    a) 

    „členským státem vývozu do zemí uvnitř Unie“ se rozumí členský stát, z jehož statistického území je zboží vyváženo do místa určení v jiném členském státě;

    b) 

    „členským státem dovozu ze zemí uvnitř Unie“ se rozumí členský stát, na jehož statistické území je zboží dováženo z jiného členského státu.

    2. Pro účely statistik obchodu se zbožím se zeměmi mimo Unii se použijí tyto definice:

    ▼M1

    a) 

    „členským státem vývozu do zemí mimo Unii“ se rozumí členský stát, na jehož statistickém území se zboží nachází v době propuštění do celního režimu nebo při zpětném vývozu.

    Nicméně v případě zboží v kvazivývozu, pokud může být určen „členský stát skutečného vývozu“ specifikovaný v druhém pododstavci oddílu 17 bodě 2 této přílohy, je „členským státem vývozu do zemí mimo Unii“ od referenčního období leden 2024 a dále členský stát skutečného vývozu;

    ▼B

    b) 

    „členským státem dovozu ze zemí mimo Unii“ se rozumí členský stát, na jehož statistickém území se zboží nachází v době propuštění do celního režimu.

    3. Pro účely zvláštního zboží nebo pohybů může být definice členského státu vývozu zboží do zemí uvnitř Unie a mimo Unii a dovozu zboží ze zemí uvnitř Unie a mimo Unii upravena.

    4. Pro účely poskytování statistik o mezinárodním obchodu se zbožím Komisi (Eurostatu) je vykazujícím členským státem v případě vývozu členský stát vývozu a v případě dovozu členský stát dovozu.

    Oddíl 3

    Oblast působnosti

    1. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím se vztahují na obchod se zbožím se zeměmi uvnitř Unie a se zeměmi mimo Unii.

    2. Obchod se zbožím uvnitř Unie zahrnuje:

    a) 

    vývoz následujícího zboží do zemí uvnitř Unie, jež opouští členský stát vývozu a jež je určeno do jiného členského státu:

    i) 

    zboží Unie, s výjimkou zboží, které je v tranzitu mezi členskými státy;

    ii) 

    zboží, které není zbožím Unie a je umístěno v členském státě vývozu v rámci celního režimu aktivního zušlechťovacího styku;

    b) 

    dovoz následujícího zboží ze zemí uvnitř Unie, jež vstupuje do členského státu dovozu a jež bylo původně vyvezeno z jiného členského státu:

    i) 

    zboží Unie, s výjimkou zboží, které je v tranzitu mezi členskými státy;

    ii) 

    zboží, které není zbožím Unie, původně umístěné v členském státě vývozu v rámci celního režimu aktivního zušlechťovacího styku, které je uchováváno v celním režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo je propuštěno do volného oběhu v členském státě dovozu.

    3. Obchod se zbožím se zeměmi mimo Unii zahrnuje:

    a) 

    vývoz zboží do zemí mimo Unii, které opouští statistické území Unie:

    i) 

    v souladu s jedním z těchto celních režimů stanovených v celním kodexu Unie:

    — 
    vývoz,
    — 
    pasivní zušlechťovací styk;
    ii) 

    při použití celního kodexu Unie:

    — 
    zboží, které není zbožím Unie a které je dočasně zpětně vyvezeno k dalšímu zpracování,
    — 
    zboží Unie, které opustilo celní území Unie poté, co bylo propuštěno do režimu konečného užití,
    — 
    zpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie, za účelem ukončení aktivního zušlechťovacího styku;
    b) 

    dovoz zboží ze zemí mimo Unii, které vstupuje na statistické území Unie v souladu s jedním z těchto celních režimů stanovených v celním kodexu Unie:

    i) 

    propuštění do volného oběhu včetně režimu konečného užití;

    ii) 

    aktivní zušlechťovací styk.

    4. Pro zvláštní zboží nebo pohyby může být oblast působnosti evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím upravena.

    5. Z metodických důvodů jsou některé druhy zboží nebo pohyby z evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím vyloučeny. Toto zboží a pohyby jsou uvedeny v dodatku.

    Oddíl 4

    Statistické území

    1. Statistické území Unie zahrnuje statistická území členských států. Statistické území členského státu se shoduje s jeho územím zohledněným při určování celního území Unie v celním kodexu Unie.

    2. Odchylně od odstavce 1 zahrnuje statistické území Spolkové republiky Německo ostrov Helgoland.

    3. Pro účely zvláštního zboží nebo pohybů může být definice statistického území členských států upravena.

    Oddíl 5

    Referenční období

    1. Pro účely statistik obchodu se zbožím uvnitř Unie se referenčním obdobím rozumí:

    a) 

    kalendářní měsíc, ve kterém se dovoz nebo vývoz uskutečnil;

    b) 

    kalendářní měsíc, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím Unie, v jehož rámci vznikne daňová povinnost ohledně dodávání a pořizování zboží uvnitř Společenství, jak je uvedeno ve směrnici Rady 2006/112/ES.

    Je-li však je časová prodleva mezi dovozem nebo vývozem zboží a zdanitelným plněním delší než dva kalendářní měsíce, je referenčním obdobím měsíc, v němž se dovoz nebo vývoz uskutečnil; nebo

    c) 

    kalendářní měsíc, v němž je celní prohlášení přijato celními orgány v případech, kdy je celní prohlášení použito jako zdroj údajů.

    2. Pro účely statistik obchodu se zbožím se zeměmi mimo Unii se referenčním obdobím rozumí:

    a) 

    kalendářní měsíc, ve kterém se dovoz nebo vývoz uskutečnil;

    b) 

    kalendářní měsíc, v němž je prohlášení přijato celními orgány v případech, kdy je celní prohlášení použito jako zdroj údajů.

    3. Pro účely zvláštního zboží nebo pohybů může být referenční období upraveno.

    Oddíl 6

    Vývozce a dovozce

    1. Vývozcem je ekonomický subjekt, který provádí činnosti, jež vedou k vývozu zboží.

    Vývozce provádí tyto činnosti, pokud:

    a) 

    uzavře smlouvu, s výjimkou přepravních smluv, vedoucí k vývozu zboží z členského státu vývozu; nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    vyzvedne zboží z členského státu vývozu nebo zajistí vývoz zboží z členského státu vývozu; nebo, pokud tomu tak není,

    c) 

    drží zboží, které je předmětem vývozu zboží v členském státě vývozu.

    2. Dovozcem je ekonomický subjekt, který provádí činnosti, jež vedou k dovozu zboží.

    Dovozce provádí tyto činnosti, pokud:

    a) 

    uzavře smlouvu, s výjimkou přepravních smluv, vedoucí k dovozu zboží do členského státu dovozu; nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    přiveze zboží do členského státu dovozu nebo zajistí dovoz zboží do členského státu dovozu; nebo, pokud tomu tak není,

    c) 

    drží zboží, které je předmětem dovozu zboží do členského státu dovozu.

    3. Pro zvláštní zboží a pohyby může být definice vývozce a dovozce upravena.

    Oddíl 7

    Zpravodajská jednotka pro statistiky obchodu se zbožím uvnitř Unie

    1. Zpravodajskou jednotkou pro statistiky vývozu zboží do zemí uvnitř Unie je osoba povinná k dani vymezená v hlavě III směrnice Rady 2006/112/ES ( 3 ), nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je v členském státě vývozu identifikována pomocí osobního identifikačního čísla přiděleného této osobě v souladu s článkem 214 směrnice Rady 2006/112/ES,

    a) 

    která deklarovala dodání zboží do zemí uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    vývozce, jak je vymezen v oddíle 6.

    2. Pokud je jako zdroj údajů použito zjišťování, je zpravodajskou jednotkou pro statistiky dovozu zboží do zemí uvnitř Unie osoba povinná k dani vymezená v hlavě III směrnice Rady 2006/112/ES, nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je v členském státě dovozu identifikována pomocí osobního identifikačního čísla přiděleného této osobě v souladu s článkem 214 směrnice Rady 2006/112/ES,

    a) 

    která deklarovala pořízení zboží uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    dovozce, jak je vymezen v oddíle 6.

    3. Pro zvláštní zboží nebo pohyby může být definice zpravodajské jednotky upravena.

    Oddíl 8

    Povinnosti zpravodajských jednotek pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím

    1. Zpravodajské jednotky pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím mají povinnost na žádost vnitrostátního statistického orgánu členského státu, v němž údaje poskytly, prokázat správnost poskytnutých statistických informací.

    2. Pokud některá ze zpravodajských jednotek odpovědných za poskytování informací nesplní svou povinnost podle tohoto nařízení, podléhá sankcím, které stanoví členské státy.

    ▼M1

    3. Dovozce v členském státě dovozu nebo vývozce v členském státě vývozu je povinen být vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu, resp. členského státu vývozu nápomocen při objasňování otázek kvality údajů souvisejících se statistickými informacemi, a to výhradně pro účely zajištění kvality údajů o mezinárodním obchodu se zbožím.

    ▼B

    KAPITOLA II

    SPECIFIKACE STATISTICKÝCH DATOVÝCH PRVKŮ

    Oddíl 9

    Základ daně a jeho ekvivalent

    1. Základem daně je hodnota, kterou je třeba určit pro daňové účely v souladu se směrnicí 2006/112/ES. U výrobků podléhajících clu je částka těchto cel ze základu daně vyloučena.

    Nemusí-li být pro daňové účely deklarován základ daně, musí jeho ekvivalent odpovídat fakturované hodnotě snížené o DPH nebo, pokud to není možné, částce, která by byla fakturována v případě jakéhokoliv prodeje či nákupu.

    V případě zpracování se ekvivalent základu daně stanoví jako hrubá hodnota takto:

    a) 

    hodnota zboží s ohledem na zpracování představuje celkovou částku, která by byla fakturována v případě prodeje nebo nákupu;

    b) 

    hodnota zboží po zpracování představuje hodnotu zboží s ohledem na zpracování zvýšenou o přidanou hodnotu zpracování.

    2. Základ daně a jeho ekvivalent se vyjadřuje v národní měně vykazujícího členského státu.

    Je-li k vyjádření základu daně a jeho ekvivalentu v národní měně třeba převést měnu, použije se směnný kurz podle oddílu 10 bodu 5 druhého pododstavce písm. b).

    Oddíl 10

    Statistická hodnota

    1. Statistickou hodnotou je hodnota zboží v okamžiku a na místě přechodu hranic členského státu vývozu v případě vývozu a členského státu dovozu v případě dovozu.

    Pro účely statistik obchodu se zbožím uvnitř Unie se statistická hodnota vypočítá na základě základu daně a jeho ekvivalentu podle oddílu 9, případně očištěného od vedlejších výdajů podle odstavce 4.

    Pro účely statistik obchodu se zbožím se zeměmi mimo Unii se statistická hodnota vypočítá na základě hodnoty zboží podle odstavců 2 a 3, případně očištěné od vedlejších výdajů podle odstavce 4.

    2. Hodnotou zboží na vývoz do zemí mimo Unii nebo dovoz ze zemí mimo Unii je:

    a) 

    v případě prodeje nebo nákupu cena, která byla nebo má být za dovezené nebo vyvezené zboží skutečně zaplacena, nikoliv však libovolná nebo fiktivní hodnota;

    b) 

    v ostatních případech cena, která by byla zaplacena v případě prodeje nebo nákupu.

    Celní hodnota se použije, pokud je stanovena v souladu s celním kodexem Unie pro zboží propuštěné do volného oběhu včetně konečného užití.

    3. V případě zpracování nebo jiných transakcí, které nejsou fakturovány, se hodnota zboží pro vývoz do zemí mimo Unii nebo dovoz ze zemí mimo Unii určuje v hrubé výši takto:

    a) 

    hodnota zboží s ohledem na zpracování, nebo v případě jiných transakcí, které nejsou fakturovány, představuje celkovou částku, která by byla fakturována v případě prodeje nebo nákupu;

    b) 

    hodnota zboží po zpracování představuje hodnotu zboží s ohledem na zpracování zvýšenou o přidanou hodnotu zpracování.

    4. Základ daně a jeho ekvivalent uvedený v oddíle 9 pro obchod uvnitř Unie a hodnota uvedená v odstavcích 2 a 3 pro obchod mimo Unii se v případě potřeby upraví tak, aby statistická hodnota obsahovala pouze vedlejší výdaje, jako jsou náklady na dopravu a pojištění, vynaložené na dodání zboží z místa odeslání:

    a) 

    na hranice členského státu vývozu při vývozu;

    b) 

    na hranice členského státu dovozu při dovozu.

    5. Statistická hodnota zboží se vyjadřuje v národní měně vykazujícího členského státu.

    Je-li k vyjádření statistické hodnoty zboží v národní měně třeba převést měnu, použijí se tyto směnné kurzy:

    a) 

    kurz, který je v souladu s ustanoveními o převodu měny stanovenými v celním kodexu Unie, platný v době přijetí celního prohlášení, nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    kurz platný pro určení zdanitelné částky pro daňové účely, je-li stanoven, nebo, pokud tomu tak není,

    c) 

    referenční sazba použitelná v době, kdy je zboží dováženo nebo vyváženo, stanovená Evropskou centrální bankou pro členské státy, které patří do eurozóny, nebo oficiální sazba stanovená členskými státy, které do eurozóny nepatří, pokud neexistují žádná zvláštní ustanovení, o nichž rozhodly členské státy.

    Oddíl 11

    Množství zboží

    Množstvím zboží je:

    a) 

    čistá hmotnost, což znamená skutečná hmotnost zboží bez všech obalů;

    b) 

    případně množství vyjádřené v doplňkových jednotkách, což znamená množství jiné, než je čistá hmotnost podle kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Oddíl 12

    Partnerské členské státy a země

    1. „Členským státem odeslání“ se rozumí členský stát, ze kterého bylo zboží původně vyvezeno do členského státu dovozu, pokud v členském státě, přes který se zboží přepravovalo, nedošlo k obchodní transakci (např. prodeji nebo zpracování) ani k zadržení nesouvisejícímu s přepravou zboží. Pokud k zadržení nebo obchodní transakci došlo, je členským státem odeslání poslední členský stát, přes který se zboží přepravovalo a v němž k zadržení nebo transakci došlo.

    2. „Členským státem určení“ se rozumí poslední členský stát, o kterém je v době vývozu známo, že do něj má být zboží vyvezeno.

    3. „Zemí původu“ se rozumí členský stát nebo země, odkud zboží pochází.

    Zboží, které je zcela získáno nebo vyrobeno v jediném členském státě nebo zemi nebo území, pochází z tohoto členského státu nebo země nebo území.

    Zboží, na jehož výrobě se podílí více než jeden členský stát nebo země nebo území, se považuje za zboží pocházející z členského státu nebo země nebo území, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému ekonomicky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby.

    Původ zboží, které není zbožím Unie, je určen v souladu s ustanoveními celního kodexu Unie, který stanoví pravidla pro nepreferenční původ.

    4. „Zemí odeslání“ se rozumí země, z níž bylo zboží původně vyvezeno do členského státu, na jehož území se zboží nachází v době propuštění do celního režimu, pokud v zemi, přes kterou se zboží přepravovalo, nedošlo k obchodní transakci (např. prodeji nebo zpracování) ani k zadržení nesouvisejícímu s přepravou zboží. Pokud k zadržení nebo obchodní transakci došlo, je zemí odeslání poslední země, přes kterou se zboží přepravovalo a v níž k zadržení nebo transakci došlo.

    5. „Země posledního známého určení“ označuje poslední zemi, o které je v době propuštění do celního režimu nebo v době zpětného vývozu známo, že se do ní má zboží vyvézt.

    Oddíl 13

    Komodita

    „Komoditou“ se rozumí zboží podle kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Oddíl 14

    Povaha transakce

    1. „Povahou transakce“ se rozumí různé znaky (nákup/prodej, smluvní práce atd.), které jsou považovány za užitečné při rozlišování mezi jednotlivými transakcemi, zejména pro účely platební bilance a národních účtů.

    2. Členění podle povahy transakce je specifikováno v tabulce 1 v části C přílohy I tohoto nařízení.

    Oddíl 15

    Druh dopravy

    1. „Druhem dopravy na hranici“ se rozumí aktivní dopravní prostředek, kterým by zboží mělo:

    a) 

    opustit statistické území členského státu vývozu v případě vývozu do zemí uvnitř Unie nebo statistické území Unie uvedené v oddíle 4 v případě vývozu do zemí mimo Unii; nebo

    b) 

    vstoupit na statistické území členského státu dovozu v případě dovozu do zemí uvnitř Unie nebo na statistické území Unie uvedené v oddíle 4 v případě dovozu ze zemí mimo Unii.

    2. „Druhem dopravy ve vnitrozemí“ se v případě potřeby rozumí aktivní způsob dopravy ve vnitrozemí, kterým zboží při vývozu opouští místo odeslání, nebo kterým se má při dovozu dostat na místo určení.

    3. „Kontejner“ je informace o tom, zda se zboží při překročení hranice statistického území Unie přepravuje v kontejnerech či nikoli.

    4. Členění podle druhu dopravy je specifikováno v tabulce 2 v části C přílohy I tohoto nařízení.

    Oddíl 16

    Partnerský subjekt v členském státě dovozu

    Partnerským subjektem v členském státě dovozu je osoba povinná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je v členském státě dovozu identifikována pomocí osobního identifikačního čísla přiděleného této osobě v souladu s článkem 214 směrnice Rady 2006/112/ES,

    a) 

    která deklarovala pořízení zboží uvnitř Unie v souladu s čl. 251 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES; nebo, pokud tomu tak není,

    b) 

    dovozce, jak je vymezen v oddíle 6.

    Oddíl 17

    Členský stát předpokládaného určení a členský stát skutečného vývozu

    1. Jestliže je zboží propuštěno do volného oběhu nebo propuštěno do režimu konečného užití, je členským státem předpokládaného určení členský stát, ve kterém se zboží nachází v době propuštění do příslušného celního režimu.

    Jestliže je však v době vystavování celního prohlášení známo, že zboží bude po propuštění odesláno do jiného členského státu, je členským státem předpokládaného určení tento členský stát.

    Jestliže je zboží propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je členským státem předpokládaného určení členský stát, v němž proběhlo jeho první zpracování.

    2. Členským státem skutečného vývozu je členský stát, ve kterém se zboží nachází v době propuštění do příslušného celního režimu.

    Nicméně v případě zboží v kvazivývozu podle definice v oddíle 1 písm. l) je členským státem skutečného vývozu členský stát, ze kterého bylo zboží dovezeno do členského státu, v němž se zboží nachází v době jeho propuštění do celního režimu.

    Jestliže je zboží vyvezeno po propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je členským státem skutečného vývozu členský stát, v němž proběhlo jeho poslední zpracování.

    Oddíl 18

    Statistický režim

    „Statistickým režimem“ se rozumí různé charakteristiky používané při rozlišování různých druhů dovozu a vývozu, zejména podle jejich umístění v rámci celního režimu, jak je uvedeno v tabulce 3 v části C přílohy I tohoto nařízení.

    Oddíl 19

    Preferenční zacházení při dovozu

    1. Údaje o preferenčním zacházení se týkají sazebního zacházení, které je označeno kódem preference podle klasifikace stanovené v celním kodexu Unie.

    2. Údaje se týkají preferenčního zacházení, které celní orgány použily nebo použijí.

    Oddíl 20

    Dodací podmínky

    „Dodacími podmínkami“ se rozumějí ustanovení kupní smlouvy, která stanoví povinnosti prodávajícího a kupujícího podle podmínek Incoterms Mezinárodní obchodní komory.

    KAPITOLA III

    ZVLÁŠTNÍ ZBOŽÍ NEBO POHYBY

    Oddíl 21

    Plavidla a letadla

    1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) 

    „plavidlem“ dokončená plavidla považovaná za plavidla pro námořní plavbu v souladu s kapitolou 89 kombinované nomenklatury, která je v platnosti v průběhu referenčního období, remorkéry nebo vlečná plavidla, válečné lodě a plovoucí konstrukce;

    b) 

    „letadlem“ dokončené letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti přesahující 2 000  kg; tato ustanovení se nevztahují na ostatní letouny a ostatní letadla, vrtulníky, kosmické lodě, balistické a kosmické nosné rakety.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím zahrnují pouze následující vývoz a dovoz plavidel a letadel:

    a) 

    převod ekonomického vlastnictví plavidla nebo letadla z právnické či fyzické osoby usazené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi na právnickou či fyzickou osobu usazenou ve vykazujícím členském státě. To zahrnuje převody za účelem demontáže nebo sešrotování plavidla nebo letadla. Tyto transakce se vykazují jako dovoz;

    b) 

    převod ekonomického vlastnictví plavidla nebo letadla z právnické či fyzické osoby usazené ve vykazujícím členském státě na právnickou či fyzickou osobu usazenou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. To zahrnuje převody za účelem demontáže nebo sešrotování plavidla nebo letadla. Tyto transakce se vykazují jako vývoz;

    c) 

    převod ekonomického vlastnictví nových plavidel nebo letadel z členského státu nebo ze třetí země výroby podle oddílu 1 písm. o) na jejich prvního ekonomického vlastníka od jejich výroby;

    d) 

    vývoz a dovoz plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy podle oddílu 1 písm. n) nebo po tomto zpracování.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu plavidel a letadel se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím pro vývoz a dovoz uvedeným v odst. 2 písm. a), b) a c) je měsíc, ve kterém došlo k převodu ekonomického vlastnictví. Referenčním obdobím pro dovoz a vývoz uvedeným v odst. 2 písm. d) je kalendářní měsíc, ve kterém došlo k dovozu nebo vývozu.

    b) 

    Partnerským členským státem nebo zemí je:

    i) 

    u transakcí uvedených v odst. 2 písm. a) a b) členský stát nebo třetí země, ve kterém, resp. ve které je usazena právnická či fyzická osoba převádějící ekonomické vlastnictví plavidla či letadla, pokud jde o dovoz, nebo v případě vývozu právnická či fyzická osoba, na kterou je ekonomické vlastnictví plavidla či letadla převáděno,

    ii) 

    členský stát nebo třetí země výroby v případě nových plavidel nebo letadel při dovozu;

    iii) 

    členský stát nebo třetí země, ve kterém, resp. ve které je usazena právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla, v případě dovozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy a v případě vývozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy;

    iv) 

    členský stát nebo třetí země provádějící zpracování pro vývoz plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy a pro dovoz plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy.

    c) 

    Statistickou hodnotou pro vývoz a dovoz uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) je celková částka, která by byla fakturována – bez nákladů na dopravu a pojištění – v případě prodeje nebo nákupu celého plavidla nebo letadla.

    d) 

    Množství se v případě plavidel vyjádří v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období a v případě letadel v čisté hmotnosti a doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období.

    4. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) 

    dovozcem:

    i) 

    právnická nebo fyzická osoba, na kterou se převádí ekonomické vlastnictví plavidla nebo letadla, pokud jde o transakce uvedené v odst. 2 písm. a);

    ii) 

    právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla v případě dovozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy;

    iii) 

    právnická nebo fyzická osoba, která provádí zpracování v případě dovozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy;

    b) 

    vývozcem:

    i) 

    právnická nebo fyzická osoba, ze které se převádí ekonomické vlastnictví plavidla nebo letadla, pokud jde o transakce uvedené v odst. 2 písm. b) a c);

    ii) 

    právnická nebo fyzická osoba, která je ekonomickým vlastníkem plavidla nebo letadla v případě vývozu plavidel nebo letadel za účelem zpracování na základě smlouvy;

    iii) 

    právnická nebo fyzická osoba, která provedla zpracování v případě vývozu plavidel nebo letadel po zpracování na základě smlouvy.

    Na žádost vnitrostátního statistického orgánu poskytnou vývozci a dovozci určení tímto orgánem statistické informace v souladu s odstavcem 3 nebo důkaz o nesprávnosti takového určení.

    5. Vnitrostátní statistické orgány mají přístup ke všem dostupným zdrojům údajů, které mohou potřebovat k sestavování statistik uvedených v odstavci 2. Zejména na žádost vnitrostátních statistických orgánů poskytnou orgány odpovědné za správu registrů plavidel a letadel veškeré dostupné informace.

    Oddíl 22

    Zboží dodávané na palubu plavidel a letadel

    1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) 

    „dodávkou zboží na palubu plavidel nebo letadel“ dodávka výrobků pro posádku a cestující pro spotřebu během cesty, a dále pro provoz motorů, strojů a dalšího zařízení plavidel či letadel;

    b) 

    plavidlo či letadlo se považují za vlastnictví členského státu nebo třetí země, kde je usazena právnická či fyzická osoba s ekonomickým vlastnictvím plavidla či letadla definovaným v oddíle 1 písm. k). V souvislosti s tímto oddílem může být ekonomické vlastnictví stanoveno zemí registrace plavidla či letadla.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím se týkají pouze vývozu zboží dodaného ze statistického území vykazujícího členského státu na palubu plavidel a letadel patřících jinému členskému státu nebo třetí zemi.

    3. Pro statistiky vývozu zboží dodávaného na palubu plavidel a letadel se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím je měsíc, kdy bylo zboží dodáno na palubu plavidla nebo letadla.

    b) 

    Lze použít zjednodušené členění podle komodit uvedené v tabulkách 34 a 35 v části B přílohy I tohoto nařízení.

    c) 

    Mohou být použity zjednodušené kódy partnerských členských států nebo partnerských zemí.

    d) 

    Čistá hmotnost se sestavuje pouze u zboží, které patří do kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Oddíl 23

    Zboží dodávané do a ze zařízení na volném moři

    1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) 

    „zařízením na volném moři“ zařízení a přístroje, které se mají instalovat nebo jsou instalované a stojí na moři mimo statistické území jakéhokoliv členského státu;

    b) 

    „zbožím dodávaným do zařízení na volném moři“ dodávka výrobků pro posádku a pro provoz motorů, strojů a dalšího vybavení zařízení na volném moři;

    c) 

    „zbožím, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři“ dodávka předmětů dlouhodobé spotřeby za účelem vybudování nového nebo rozšíření stávajícího zařízení na volném moři;

    d) 

    „zbožím získaným ze zařízení na volném moři nebo jimi vyráběném“ produkty vytěžené z mořského dna nebo podloží nebo zboží vyrobené v zařízení na volném moři a zboží získané v důsledku demontáže zařízení na volném moři; na zemní plyn a elektrickou energii získanou nebo vyrobenou zařízeními na moři se nevztahují ustanovení tohoto oddílu, ale ustanovení oddílů 26 a 27;

    e) 

    zařízení na volném moři se považuje za vlastnictví členského státu nebo třetí země, pokud je instalováno v oblasti, v níž má členský stát nebo třetí země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo podloží, nebo má právo takové využívání povolit.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím zahrnují:

    a) 

    dovoz zboží dodaného:

    i) 

    z jiného členského státu nebo třetí země do zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;

    ii) 

    ze zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země do vykazujícího členského státu;

    iii) 

    ze zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země do zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;

    b) 

    vývoz zboží dodaného:

    i) 

    do jiného členského státu nebo třetí země ze zařízení na volném moři vykazujícího členského státu;

    ii) 

    do zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země z vykazujícího členského státu;

    iii) 

    do zařízení na volném moři jiného členského státu nebo třetí země ze zařízení na volném moři vykazujícího členského státu.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu zboží dodávaného do zařízení na volném moři a z těchto zařízení se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím je měsíc, kdy bylo zboží dodáno do zařízení na volném moři nebo z tohoto zařízení.

    b) 

    U zboží dodávaného do zařízení na volném moři lze použít zjednodušené členění podle komodit uvedené v tabulkách 34 a 35 části B přílohy I tohoto nařízení.

    Pro zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené těmito zařízeními a pro zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, se použije kód komodity podpoložek platné kombinované nomenklatury.

    c) 

    U zboží dodávaného do zařízení na volném moři mohou být použity zjednodušené kódy partnerských členských států nebo partnerských zemí.

    d) 

    Čistá hmotnost se sestavuje za zboží dodané do zařízení na volném moři, které patří do kapitoly 27 kombinované nomenklatury platné během referenčního období, za zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, a za zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené zařízením na volném moři.

    Množství se případně sestavuje v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období za zboží, které má být použito pro stavbu zařízení na volném moři, a za zboží získané ze zařízení na volném moři nebo vyrobené zařízením na volném moři.

    Oddíl 24

    Mořské produkty

    1. Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

    a) 

    „mořskými produkty“ produkty rybolovu, minerály, další použitelné produkty a všechny ostatní produkty, pokud se na ně nevztahuje oddíl 23, které ještě nebyly vyloženy námořními plavidly;

    b) 

    plavidlo se považuje za vlastnictví členského státu nebo třetí země, kde je usazena právnická nebo fyzická osoba s ekonomickým vlastnictvím plavidla definovaným v oddíle 1 písm. k). V souvislosti s tímto oddílem může být ekonomické vlastnictví stanoveno zemí registrace plavidla.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím zahrnují následující vývoz a dovoz mořských produktů:

    a) 

    vyložení mořských produktů v přístavech vykazujícího členského státu, nebo jejich nabytí plavidly patřícími vykazujícímu členskému státu z plavidel patřících jinému členském státu nebo třetí zemi. Tyto transakce se vykazují jako dovoz;

    b) 

    vyložení mořských produktů v přístavech jiného členského státu nebo třetí země z plavidel patřících vykazujícímu členskému státu, nebo jejich nabytí plavidly patřícími jinému členském státu nebo třetí zemi z plavidel patřících vykazujícímu členskému státu. Tyto transakce se vykazují jako vývoz.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu mořských produktů je referenčním obdobím měsíc, ve kterém došlo k vyložení mořských produktů v přístavu, nebo měsíc, ve kterém došlo k nabytí mořských produktů.

    4. Vnitrostátní statistické orgány mají přístup ke všem dostupným zdrojům údajů, které mohou potřebovat pro účely uplatňování tohoto oddílu.

    Oddíl 25

    Kosmické lodě

    1. Pro účely tohoto oddílu se „kosmickou lodí“ rozumí družice a jiné zboží, které je schopné letět za hranice zemské atmosféry, a jejich části a součásti; tato ustanovení se nevztahují na nosné rakety.

    2. Ustanovení tohoto oddílu se vztahují pouze na následující vývoz a dovoz kosmických lodí:

    a) 

    vypuštění kosmické lodě, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z právnické či fyzické osoby usazené ve vykazujícím členském státě na právnickou či fyzickou osobu usazenou v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. To zahrnuje vypuštění částí a součástí kosmické lodě za účelem jejich montáže mimo zemskou atmosféru. Tyto transakce se vykazují jako vývoz;

    b) 

    vypuštění kosmické lodě, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z právnické či fyzické osoby usazené v jiném členském státě nebo ve třetí zemi na právnickou či fyzickou osobu usazenou ve vykazujícím členském státě. To zahrnuje vypuštění částí a součástí kosmické lodě za účelem jejich montáže mimo zemskou atmosféru. Tyto transakce se vykazují jako dovoz.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu kosmických lodí se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím je měsíc, kdy došlo k převodu ekonomického vlastnictví.

    b) 

    V případě vývozu určeného pro mezinárodní organizace nebo kosmické agentury se použijí zjednodušené kódy partnerských zemí.

    c) 

    Statistickou hodnotou je hodnota kosmické lodě bez nákladů na dopravu a pojištění.

    4. Vnitrostátní statistické orgány mají přístup ke všem dostupným zdrojům údajů, které mohou potřebovat pro účely uplatňování tohoto oddílu.

    Oddíl 26

    Zemní plyn

    1. Pro účely tohoto oddílu se „zemním plynem“ rozumí zemní plyn v plynném skupenství dodávaný prostřednictvím distribučních soustav zemního plynu.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím zahrnují vývoz a dovoz zemního plynu.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu zemního plynu se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím je měsíc vývozu nebo dovozu.

    b) 

    Statistická hodnota může být založena na odhadech.

    c) 

    Partnerský členský stát nebo partnerská země mohou být určeny odhadem.

    4. Vnitrostátní statistické orgány mají přístup ke všem dostupným zdrojům údajů, které mohou potřebovat k sestavování statistik uvedených v odstavci 2. Vnitrostátní statistické orgány mohou požadovat, aby statistické informace o vývozu a dovozu uvedené v odstavci 2 byly poskytovány přímo subjekty usazenými ve vykazujícím členském státě, kteří vlastní nebo provozují vnitrostátní přenosové soustavy pro zemní plyn.

    Oddíl 27

    Elektrická energie

    1. Pro účely tohoto oddílu se „elektrickou energií“ rozumí elektrická energie přenášená v přeshraničních elektrických rozvodných sítích.

    2. Evropské statistiky mezinárodního obchodu se zbožím zahrnují vývoz a dovoz elektrické energie.

    3. Pro statistiky vývozu a dovozu elektrické energie se použijí tato ustanovení:

    a) 

    Referenčním obdobím je měsíc vývozu nebo dovozu.

    b) 

    Partnerským členským státem nebo partnerskou zemí je sousední členský stát nebo třetí země.

    c) 

    Statistická hodnota může být založena na odhadech.

    d) 

    Množství se sestavuje pouze v doplňkových jednotkách stanovených v kombinované nomenklatuře platné během referenčního období.

    4. Vnitrostátní statistické orgány mají přístup ke všem dostupným zdrojům údajů, které mohou potřebovat k sestavování statistik uvedených v odstavci 2. Vnitrostátní statistické orgány mohou požadovat, aby statistické informace o dovozu a vývozu uvedené v odstavci 2 byly poskytovány přímo subjekty usazenými ve vykazujícím členském státě, kteří vlastní nebo provozují vnitrostátní přenosovou soustavu pro elektrickou energii.

    KAPITOLA IV

    ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VÝMĚNU DŮVĚRNÝCH ÚDAJŮ O VÝVOZU ZBOŽÍ DO ZEMÍ UVNITŘ UNIE

    Oddíl 28

    Shromažďování a sestavování statistických informací, které se mají vyměňovat

    1. Pro shromažďování a sestavování statistických informací o vývozu zboží do zemí uvnitř Unie podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 a stanovených v článku 12 nařízení (EU) 2019/2152 se použijí ustanovení kapitoly I (Obecná ustanovení) a kapitoly III (Zvláštní zboží nebo pohyby) této přílohy.

    2. Pro specifikaci měrné jednotky, klasifikaci a členění statistických informací o vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, které se mají vyměňovat, se použijí ustanovení tabulky 34 v části B přílohy I tohoto nařízení.

    Pro členění podle povahy transakce se však použije kombinace číselných kódů ve sloupci A a jejich členění ve sloupci B v tabulce I v části C přílohy I.

    3. Podléhá-li informace vojenskému tajemství v souladu s definicemi platnými v členských státech, mohou si členské státy vyměňovat informace, které jsou méně podrobné, než informace uvedené v tabulce 34 v části B přílohy I tohoto nařízení, nebo mohou být zcela osvobozeny od povinnosti vyměňovat informace, na které se vztahuje vojenské tajemství.

    4. Zboží dodávané na palubu plavidel a letadel podle oddílu 22 této přílohy, zboží dodávané do zařízení na volném moři uvedené v oddíle 23 bodě 1 písm. b) této přílohy a vývoz kosmických lodí určený pro mezinárodní organizace nebo kosmické agentury podle oddílu 25 této přílohy, může být z výměny statistických informací vyňato, není-li partnerský členský stát specifikován.

    Oddíl 29

    Uplatňování míry pokrytí

    Členské státy zajistí, aby statistické informace uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 a stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 pokrývaly alespoň 95 % hodnoty celkového vývozu zboží uvnitř Unie z příslušného členského státu do všech ostatních členských států dohromady za každý referenční rok.

    Oddíl 30

    Statistické datové prvky

    1. Pro specifikaci statistických datových prvků uvedených v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 se použijí ustanovení kapitoly II (Specifikace statistických datových prvků) této přílohy.

    2. Pro účely specifikace statistických datových prvků u zvláštního zboží nebo pohybů se mohou ustanovení kapitoly II (Specifikace statistických datových prvků) této přílohy upravit.

    Oddíl 31

    Zjednodušující opatření

    1. Při shromažďování statistických informací uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/2152 od zpravodajských jednotek pro statistiky vývozu zboží do zemí uvnitř Unie uvedených v oddíle 7 odst. 1 mohou členské státy stanovit zjednodušení statistických datových prvků, jak je uvedeno v tomto oddíle.

    2. Členské státy mohou osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování informací o množství zboží. V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti a případně doplňkové jednotky podle kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    3. Pro účely tohoto odstavce se „zásilkou“ rozumí veškeré transakce uskutečněné během referenčního měsíce, které jsou předmětem téže faktury.

    Členské státy mohou malým a středním obchodníkům nebo pro zásilky, jejichž hodnota je nižší než 1 000  EUR, povolit tato zjednodušení:

    a) 

    zpravodajské jednotky mohou vykazovat statistické informace o komoditách bez členění;

    b) 

    členské státy mohou osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží, zemi původu a povaze transakce.

    4. Pro účely tohoto odstavce se rozumí:

    — 
    „částmi a součástmi motorových vozidel“ části a součásti spadající do kapitoly 87 kombinované nomenklatury platné během referenčního období,
    — 
    „částmi a součástmi letadel“ části a součásti spadající do kapitoly 88 kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    V případě částí a součástí motorových vozidel a letadel:

    a) 

    mohou zpravodajské jednotky vykazovat statistické informace o komoditě na úrovni kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období;

    b) 

    mohou členské státy osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží. V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti, kterou od zpravodajské jednotky nezískaly.

    5. Pro účely tohoto odstavce se rozumí:

    — 
    „průmyslovým celkem“ kombinace strojů, přístrojů, zařízení, vybavení, nástrojů a materiálů, které dohromady tvoří rozsáhlé stálé jednotky vyrábějící zboží nebo poskytující služby,
    — 
    „součástí“ dodávka pro průmyslový celek, která je složena ze zboží patřícího bez výjimky do stejné kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Za předpokladu, že celková statistická hodnota daného průmyslového celku překročí 3 miliony EUR, pokud se nejedná o úplný průmyslový celek k opětovnému použití:

    a) 

    mohou zpravodajské jednotky vykazovat statistické informace o komoditě na úrovni kapitoly kombinované nomenklatury platné během referenčního období;

    b) 

    mohou členské státy osvobodit zpravodajské jednotky od poskytování statistických informací o množství zboží. V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti, kterou od zpravodajské jednotky nezískaly.

    6. Hodnota vývozu zpravodajských jednotek pro statistiky vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, u nichž se využívá zjednodušení podle odstavců 2, 3, 4 a 5, nesmí překročit hodnotu 5 % statistické hodnoty vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, o němž se vyměňují informace v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152, za každý referenční rok.

    7. Členské státy mohou zpravodajské jednotky pro statistiky vývozu zboží do zemí uvnitř Unie osvobodit od poskytování informací o identifikačním čísle partnerského subjektu v členském státě dovozu pouze tehdy, pokud:

    a) 

    zpravodajská jednotka, například v souvislosti s trojstranným obchodem, není schopna poskytnout informace o identifikačním čísle partnerského subjektu v členském státě dovozu;

    b) 

    identifikační číslo partnerského subjektu v členském státě dovozu nelze určit. Toto zjednodušení se omezuje na:

    — 
    prodej osobám povinným k dani nebo osobám nepovinným k dani, včetně soukromých osob, které nejsou registrovány pro účely DPH,
    — 
    zvláštní zboží nebo pohyby uvedené v kapitole III této přílohy.

    8. Členské státy mohou zpravodajské jednotky pro statistiky vývozu zboží do zemí uvnitř Unie osvobodit od povinnosti uvést zemi původu pouze tehdy, pokud jsou tyto informace k dispozici nebo je lze odvodit z jiných zdrojů a nemusí být prováděny odhady.

    9. Je-li uvedena doplňková jednotka podle oddílu 11, mohou členské státy osvobodit zpravodajské jednotky od povinnosti uvést čistou hmotnost.

    V takovém případě provedou členské státy odhad čisté hmotnosti, kterou od zpravodajské jednotky nezískaly.

    10. Vnitrostátní statistické orgány:

    a) 

    mohou odmítnout či omezit uplatňování zjednodušujících opatření podle tohoto oddílu, domnívají-li se, že cíl zachování dostatečné kvality statistických informací převažuje nad potřebou snížit zátěž spojenou s vykazováním;

    b) 

    mohou požadovat, aby zpravodajské jednotky předem požádaly o možnost využít zjednodušení.

    Oddíl 32

    Metadata relevantní pro používání vyměňovaných údajů při sestavování statistik

    1. Vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu následující metadata:

    a) 

    „provozní metadata“ relevantní pro kontrolu integrity souborů údajů s vyměňovanými statistickými informacemi;

    b) 

    „metadata o zpracování“ s informacemi o vnitrostátních způsobech a postupech sestavování statistik, která jsou relevantní pro používání vyměňovaných statistických informací.

    2. Vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu a Komisi (Eurostatu) „metadata pro monitorování“ s informacemi o celkové hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, která jsou relevantní pro sledování kvality vyměňovaných statistických informací.

    3. Metadata pro monitorování odrážejí veškeré statistické informace uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 a stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152, které jsou a které nejsou zahrnuty do vyměňovaných statistických informací předávaných za každý referenční měsíc v souladu s oddílem 33.

    Informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, které jsou zahrnuty do předávaných statistických informací, se rozčlení podle partnerského členského státu a podle komodit na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie, které nejsou zahrnuty do předávaných statistických informací, mohou být založeny na odhadech a jsou rozčleněny podle partnerského členského státu a alespoň podle komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období.

    Není-li partnerský členský stát specifikován v souladu s oddílem 28 odst. 3 a 4, informace o hodnotě vývozu zboží do zemí uvnitř Unie se rozčlení podle komodity na úrovni kapitol kombinované nomenklatury platné během referenčního období. Pokud však jsou informace, na které se vztahuje vojenské tajemství, ze statistických informací předávaných podle oddílu 28 odst. 3 zcela vyloučeny, v metadatech pro monitorování se poskytuje pouze celková měsíční statistická hodnota vývozu do zemí uvnitř Unie.

    Oddíl 33

    Harmonogram poskytování statistických informací a metadat

    1. Vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu statistické informace uvedené v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 a stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2152 nejpozději do 30 kalendářních dnů po skončení referenčního měsíce.

    2. Pokud vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu získá dodatečné statistické informace po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne tyto dodatečné statistické informace vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu co nejdříve, nejpozději však 30 kalendářních dnů od konce měsíce, v němž byly tyto dodatečné statistické informace získány.

    3. Pokud již vyměněné statistické informace vyžadují revizi, vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne revidované statistické informace co nejdříve, nejpozději však do 30 kalendářních dnů od konce měsíce, v němž byly revidované statistické informace získány.

    4. Vnitrostátní statistický orgán členského státu vývozu poskytne vnitrostátnímu statistickému orgánu členského státu dovozu:

    a) 

    provozní metadata uvedená v oddíle 32 odst. 1 písm. a) současně se statistickými informacemi, k nimž se metadata vztahují;

    b) 

    metadata o zpracování uvedená v oddíle 32 odst. 1 písm. b) co nejdříve, nejpozději v okamžiku, kdy jsou předávány statistické informace za první referenční měsíc roku, k němuž se metadata o zpracování vztahují.

    V případě významných metodických či jiných změn, které mají vliv na kvalitu poskytovaných statistických informací, se aktualizace metadat o zpracování předá co nejdříve, avšak nejpozději při předávání statistických informací za první referenční měsíc roku, k němuž se metadata o zpracování vztahují;

    c) 

    metadata pro monitorování uvedená v oddíle 32 odst. 2 nejpozději 35 kalendářních dnů po skončení referenčního měsíce.

    Pokud jsou získány dodatečné statistické informace za určitý referenční měsíc nebo již poskytnuté statistické informace vyžadují revizi, poskytnou se revidovaná metadata pro monitorování nejpozději do 35 kalendářních dnů od konce měsíce, v němž byly dodatečné nebo revidované statistické informace získány.

    Oddíl 34

    Opatření pro zajištění důvěrnosti

    1. Statistické informace poskytnuté vnitrostátním statistickým orgánem členského státu vývozu v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 jsou k dispozici pouze vnitrostátním statistickým orgánům členského státu, kterého se údaje týkají.

    2. Tyto poskytnuté statistické informace mohou obdržet pouze vnitrostátní statistické orgány, které potřebují statistické informace poskytované v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2152 za účelem vývoje, tvorby a šíření evropských statistik v rámci svých příslušných pravomocí.

    Oddíl 35

    Bezpečnostní opatření

    Aby byly oprávněny přijímat statistické informace a metadata podle článku 11 nařízení (EU) 2019/2152, musí vnitrostátní statistické orgány, které přijímají nebo zpracovávají tyto statistické informace a metadata v členském státě dovozu, v souladu s čl. 10 odst. 2 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 4 ) zajistit, aby byla ochrana jejich systémů IT rovnocenná politice Komise pro bezpečnost komunikačních a informačních systémů stanovené v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ( 5 ), v prováděcích pravidlech k uvedenému rozhodnutí a v příslušných bezpečnostních standardech.

    Oddíl 36

    Ochrana údajů

    Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této přílohy, plní vnitrostátní statistické orgány své úkoly pro účely této přílohy v souladu s nařízením (EU) 2016/679 ( 6 ).

    Zpracování osobních údajů Komisí (Eurostatem) v rámci této přílohy probíhá v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 ( 7 ).

    Oddíl 37

    Formát vyměňovaných důvěrných údajů a postup výměny

    1. Statistické informace a metadata vyměňované v souvislosti s touto kapitolou se vyměňují v elektronickém formátu a předávají nebo poskytují prostřednictvím jednotného kontaktního místa Komise (Eurostatu) pro údaje a v příslušných případech pro metadata.

    2. Členské státy by měly uplatňovat standardy pro výměnu údajů v souladu s prováděcími pokyny vydanými Komisí (Eurostatem).




    Dodatek

    Seznam zboží a pohybů vyloučených z evropských statistik mezinárodního obchodu se zbožím

    a) 

    měnové zlato;

    b) 

    platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry, včetně prostředků, které jsou platbami za služby jako například poštovné, daně, uživatelské poplatky;

    c) 

    zboží pro dočasné použití či po něm (například nájem, půjčka, operační leasing), pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

    — 
    není nebo nebylo plánováno či uskutečněno žádné zpracování,
    — 
    předpokládaná doba dočasného použití není ani nemá být delší než 24 měsíců,
    — 
    vývoz/dovoz uvnitř Unie nemusí být vykazován jako dodání/pořízení uvnitř Unie pro účely DPH, ani se neuskutečnila a ani se nemá uskutečnit žádná změna vlastnictví pro vývoz/dovoz mimo Unii;
    d) 

    zboží, které se pohybuje mezi:

    — 
    členským státem a jeho teritoriálními enklávami v jiném členském státě nebo třetí zemi a
    — 
    hostitelským členským státem a teritoriálními enklávami jiných členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací.

    Teritoriální enklávy zahrnují velvyslanectví, konzuláty, vojenské základny a vědecké stanice mimo území mateřské země;

    e) 

    zboží používané jako nosiče informací zpracovaných na zakázku odběratele včetně softwaru;

    f) 

    údaje a software stažené z internetu;

    g) 

    bezplatně dodané zboží, které samo o sobě není předmětem obchodní transakce, jestliže jediným účelem jeho pohybu je příprava nebo podpora plánované následné obchodní transakce ve smyslu předvedení vlastností zboží nebo služeb, jako například:

    — 
    reklamní materiál,
    — 
    obchodní vzorky;
    h) 

    zboží určené pro opravu či údržbu a zboží po opravě či údržbě a náhradní díly použité v rámci opravy nebo údržby a nahrazené vadné díly;

    i) 

    dopravní prostředky, které se při výkonu práce pohybují, včetně odpalovacích zařízení kosmických lodí během vystřelení do vesmíru;

    j) 

    zboží deklarované ústně celním orgánům, které je buď obchodní povahy, pokud jeho hodnota nepřesahuje statistický práh pro obchod mimo Unii ve výši 1 000  EUR v hodnotovém vyjádření nebo 1 000  kg v čisté hmotnosti, nebo je neobchodní povahy;

    k) 

    zboží propuštěné do volného oběhu poté, co podléhalo celním režimům aktivního zušlechťovacího styku, je vyloučeno z obchodu se zbožím mimo Unii;

    l) 

    předplacená periodika;

    m) 

    osobní majetek fyzických osob při změně jejich obvyklého místa pobytu; výbava a vybavení domácnosti osoby, která při příležitosti svého sňatku mění své obvyklé místo pobytu; osobní majetek nabytý děděním; školní oblečení, studijní potřeby a související vybavení domácnosti; rakve s tělesnými pozůstatky, urny s popelem zesnulých osob a smuteční ozdoby přepravované s rakvemi a urnami; zboží určené charitativním nebo dobročinným subjektům a zboží ve prospěch obětí katastrof.




    PŘÍLOHA VI

    Technické specifikace pro evropské statistiky mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb

    Oddíl 1

    Obecná ustanovení

    1. Komise zveřejní příručku pro sestavování evropských statistik mezinárodního poskytování služeb podle způsobu dodání ((MoS Compilers Guide). Tato příručka doplní Manuál ke statistice mezinárodního obchodu službami z roku 2010 (Manual on Statistics of International Trade in Services 2010 – MSITS 2010) a příručku pro sestavování statistik dle MSITS 2010 (MSITS 2010 Compilers Guide).

    2. První vydání příručky pro sestavování evropských statistik mezinárodního poskytování služeb podle způsobu dodání bude zveřejněno do konce roku 2021. Revidované druhé vydání bude zveřejněno do konce roku 2023.

    3. První vydání příručky pro sestavování statistik popíše obecné metody odhadu, které lze použít k odhadu způsobů dodání, včetně metod pro odhad hodnoty zboží a distribučních služeb. Východiskem pro tyto metody je zjednodušený přístup MSITS 2010. Obecné metody odhadu vycházejí ze statistického modelování a metod odhadu, jiných podnikových statistik a zdrojů administrativních údajů. Tyto přístupy se obecně neopírají o předpoklady a/nebo důkazy týkající se jednotlivých zemí, mohou být použity bez ohledu na zemi.

    4. Revidované druhé vydání příručky pro sestavování statistik bude obsahovat doporučené metody, které lze použít k odhadu způsobů dodání, hodnot zboží a distribučních služeb s využitím všech dostupných zdrojů a technik modelování. Doporučené metody jsou přístupy, které lze použít k dalšímu zdokonalení obecných metod odhadování s ohledem na konkrétní administrativní a hospodářskou situaci dané země. Aby byly pokryty všechny typické okolnosti, bude nabídnuto několik přístupů.

    5. Po čtyřech letech provádění se Komise (Eurostat) na základě konzultací s vnitrostátními statistickými orgány členských států rozhodne, zda je třeba příručku Eurostatu/OECD pro sestavování statistik o obchodu se službami podle podnikových charakteristik revidovat.

    Oddíl 2

    Definice proměnných a členění

    Pro účely evropských statistik mezinárodního obchodu se službami podle podnikových charakteristik a mezinárodního poskytování služeb podle způsobu dodání se použijí následující definice proměnných a členění.

    Služby představují výsledek produkční činnosti, který mění poměry spotřebitelských jednotek anebo napomáhá směně produktů či finančních aktiv. Služby obecně nepředstavují samostatné položky, u nichž by bylo možné určit vlastnická práva, a obecně nemohou být odděleny od své produkce.

    Mezinárodní poskytování služeb zahrnuje:

    — 
    obchod se službami mezi rezidenty a nerezidenty (odpovídá způsobům 1, 2 a 4 definovaným v oddíle 2 části II) a
    — 
    poskytování služeb prostřednictvím činností zahraničních afilací (způsob 3 definovaný v oddíle 2 části II).

    I.    Proměnné

    1)   Proměnná 460101: dovoz a přijetí služeb

    Dovoz a přijetí služeb se skládá z hodnoty všech služeb poskytovaných nerezidenty rezidentům a hodnoty služeb poskytovaných na mezinárodní úrovni rezidentům prostřednictvím zahraničních afilací usazených ve vykazující ekonomice. Služby poskytované nerezidenty rezidentům zahrnují způsoby 1, 2 a 4 a služby poskytované rezidentům prostřednictvím zahraničních afilací usazených ve vykazující ekonomice odpovídají způsobu 3 definovanému v části II bodě 1.

    2)   Proměnná 460201: vývoz a poskytnutí služeb

    Vývoz a poskytnutí služeb se skládá z hodnoty všech služeb poskytovaných rezidenty nerezidentům a hodnoty služeb dodávaných na mezinárodní úrovni rezidentům jiné země prostřednictvím zřízení zahraniční afilace (kontrolované rezidentskou jednotkou) v dané zemi. Služby poskytované rezidenty nerezidentům zahrnují způsoby 1, 2 a 4 a služby poskytované prostřednictvím zahraničních afilací odpovídají způsobu 3 definovanému v části II bodě 1.

    3)   Proměnná 240401: statistická hodnota dovozu dle charakteristik podniků

    „Statistická hodnota“ služeb je definována jako hodnota služeb, se kterými se obchoduje mezi rezidenty a nerezidenty za tržní ceny. Tržní ceny se vztahují k současné směnné hodnotě, tedy hodnotám, za které dochází nebo by mohlo docházet ke směně služeb za hotovost a ve kterých jsou zohledněny všechny slevy, refundace nebo jiné úpravy.

    Statistickou hodnotou dovozu dle charakteristik podniků je tedy hodnota všech služeb, poskytovaných nerezidenty rezidentům v tržních cenách.

    4)   Proměnná 251101: statistická hodnota vývozu dle charakteristik podniků

    „Statistická hodnota“ služeb je definována jako hodnota služeb, se kterými se obchoduje mezi rezidenty a nerezidenty za tržní ceny. Tržní ceny se vztahují k současné směnné hodnotě, tedy hodnotám, za které dochází nebo by mohlo docházet ke směně služeb za hotovost a ve kterých jsou zohledněny všechny slevy, refundace nebo jiné úpravy.

    Statistickou hodnotou vývozu dle charakteristik podniků je tedy hodnota všech služeb, poskytovaných rezidenty nerezidentům v tržních cenách.

    II.    Členění

    1.    Členění podle způsobů dodání:

    Mezinárodně poskytované služby mohou být členěny podle těchto čtyř způsobů dodání:

    Způsob 1: Přeshraniční dodání – nastává v případě, kdy se služba poskytuje „z území jedné země na území jakékoli jiné země“. Toto poskytování služby je podobné obchodu se zbožím, při kterém se produkt dodává do zahraničí a spotřebitel i dodavatel zůstávají na svých příslušných územích.

    Způsob 2: Spotřeba v zahraničí – nastává v případě, kdy je služba poskytována „na území jedné země příjemci služby z jakékoli jiné země“, což znamená, že se buď spotřebitel, nebo jeho majetek nachází v zahraničí. Typickými příklady jsou turistické aktivity, jako jsou návštěvy muzeí a divadel, a cestování do zahraničí za účelem lékařského ošetření nebo návštěvy jazykových kurzů. Patří sem i služby, jako je oprava lodí v zahraničí, při nichž se přemísťuje do zahraničí nebo nachází v zahraničí pouze majetek spotřebitele.

    Způsob 3: Obchodní přítomnost – nastává, když je služba poskytována „poskytovatelem služeb z jedné země prostřednictvím obchodní přítomnosti na území jakékoli jiné země“. Poskytovatelé služeb musí v zahraničí často zřídit obchodní přítomnost, aby v různých fázích výroby, distribuce, uvádění na trh, prodeje a dodání, jakož i v souvislosti s poprodejními službami zajistili užší kontakt se spotřebitelem. Obchodní přítomnost na zahraničním trhu se netýká jen právnických osob v přísně právním smyslu, ale také právních subjektů, které mají určité společné charakteristiky, jako například zastoupení a pobočky. V této souvislosti jsou relevantní například finanční služby poskytované pobočkou nebo dceřinou společností zahraniční banky, zdravotnické služby poskytované nemocnicí se zahraničním vlastníkem a kurzy nabízené školou se zahraničním vlastníkem.

    Způsob 4: Přítomnost fyzických osob – nastává, když je osoba dočasně přítomna na území jiné ekonomiky, než je její vlastní, s cílem poskytovat obchodní služby. Způsob 4 je definován jako poskytování služby „poskytovatelem služeb z jedné země ve formě přítomnosti fyzické osoby na území jakékoli jiné země“. Způsob 4 obecně zahrnuje:

    — 
    smluvní poskytovatele služeb bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance zahraničního poskytovatele služeb nebo o osoby sebezaměstnané,
    — 
    osoby převedené v rámci společnosti a zahraniční zaměstnance přímo zaměstnané společnostmi se sídlem v zahraničí,
    — 
    prodejce služeb, kteří vstupují do hostitelské země s cílem navázat smluvní vztahy ohledně smlouvy o poskytování služeb, nebo osoby odpovědné za zřízení obchodní přítomnosti.

    2.    Členění podle produktů na základě položek, doplňkových skupin a podrobných položek klasifikace EBOPS 2010

    Požadované položky, doplňkové skupiny a podrobné položky EBOPS vyplývají z klasifikace EBOPS 2010 a MSITS 2010 a jsou definovány takto:

    1.   Výrobní služby u cizích fyzických vstupů

    Výrobní služby u cizích fyzických vstupů zahrnují činnosti jako zpracování, montáž, označování a balení prováděné podniky, které nejsou vlastníky daného zboží. Zahrnuje se například rafinace ropy, zkapalňování zemního plynu a šití oděvů a montáž elektroniky. Nepatří sem montáž prefabrikovaných konstrukcí (zahrnuje se do položky stavební práce) a označování a balení v souvislosti s dopravou (zahrnuje se do položky doprava).

    Zpracování provádí subjekt, který zboží nevlastní a kterému vlastník zboží zaplatí poplatek. Jelikož se nemění vlastnictví zboží, neevidují se mezi zpracovatelem a vlastníkem žádné transakce se zbožím. Tato položka zahrnuje pouze poplatek účtovaný zpracovatelem, i když tento poplatek může zahrnovat náklady na materiál nakoupený zpracovatelem.

    O zpracování jako části mezinárodního obchodu jde tehdy, pokud práci provádí rezident jedné ekonomiky pro vlastníka zboží, který je rezidentem jiné ekonomiky. Pro posuzování těchto služeb není rozhodující, zda zboží dříve bylo nebo následně bude ve fyzické držbě vlastníka, či nikoliv.

    2.   Opravy a údržba jinde neuvedené

    Opravy a údržba j. n. zahrnují opravy a údržbu prováděné rezidenty u zboží, které je ve vlastnictví nerezidentů (a naopak). Opravy mohou být prováděny v sídle opraváře nebo jinde. V této položce jsou zahrnuty opravy a údržba lodí, letadel a jiných dopravních prostředků. Úklid dopravních prostředků je zahrnutý v dopravních službách. Opravy a údržba staveb jsou zahrnuty do stavebnictví. Opravy a údržba počítačů jsou zahrnuty do služeb v oblasti počítačů.

    Zaznamenaná hodnota oprav a údržby je hodnota provedených oprav, nikoli hrubá hodnota zboží před opravou a po opravě. Hodnota oprav a údržby zahrnuje jakékoli díly nebo materiály dodané opravářem a započítané v ceně (díly a materiály účtované samostatně jsou ze služeb vyňaty a zahrnuty do všeobecného zboží). Patří sem drobné opravy, které udržují výrobek ve funkčním stavu, jakož i velké opravy, které zvyšují efektivitu nebo kapacitu zboží nebo prodlužují jeho životnost. Nerozlišuje se mezi opravami zahrnutými zákazníkem do mezispotřeby a opravami zahrnutými do tvorby kapitálu.

    3.   Doprava

    Doprava představuje proces přemísťování osob a věcí z jednoho místa na druhé, jakož i s ním spojené podpůrné a vedlejší služby a pronájmy (chartery) dopravních prostředků s posádkou. Zahrnuty jsou rovněž poštovní a kurýrní služby. Dopravu lze klasifikovat podle druhu dopravy a toho, co se přepravuje (osoby nebo náklad).

    Dopravce může využívat subdodávku jiných ekonomických subjektů při poskytování konečné dopravní služby. Tyto služby by měly být zaznamenány v hrubém vyjádření. Například poskytovatel kurýrních služeb by mohl uzavřít samostatné smlouvy s více než jedním dopravcem. Provize, které platí poskytovatelé dopravních služeb zástupci, by měly být zaznamenány samostatně.

    3.1   Námořní doprava

    Námořní doprava zahrnuje veškeré služby mezinárodní nákladní a osobní dopravy poskytované plavidly pro námořní plavbu, nezahrnuje však přepravu potrubím pod vodou (zahrnutá v položce potrubní doprava) a výletní plavby (zahrnuté v položce cestovní ruch).

    3.2.   Letecká doprava

    Letecká doprava zahrnuje veškeré služby mezinárodní nákladní a osobní dopravy poskytované letadly.

    3.3.   Jiné druhy dopravy

    Zahrnuje všechny dopravní služby neprováděné na moři či ve vzduchu. Zahrnuje tyto druhy dopravy:

    Kosmická doprava zahrnuje vypouštění satelitů obchodními podniky pro vlastníky satelitů (například telekomunikační podniky) a jiné operace prováděné provozovateli kosmického zařízení, například přeprava věcí a osob za účelem vědeckých pokusů. Rovněž je zahrnuta kosmická osobní doprava a platby, které hradí ekonomika za účast svých rezidentů na cestách kosmických dopravních prostředků jiné ekonomiky.

    Železniční doprava zahrnuje mezinárodní vlakovou dopravu.

    Silniční doprava zahrnuje mezinárodní nákladní dopravu nákladními vozidly a těžkými nákladními automobily a mezinárodní osobní dopravu autobusy a autokary.

    Vnitrozemská vodní doprava zahrnuje mezinárodní dopravu na řekách, kanálech a jezerech. Zahrnuty jsou vodní cesty uvnitř jedné země i ty, o které se dělí dvě či více zemí.

    Potrubní doprava pokrývá přepravu zboží potrubím, jako je přeprava ropy a souvisejících produktů, vody a zemního plynu. Vyloučeny jsou distribuční služby, obvykle z rozvoden ke spotřebiteli, týkající se vody, plynu a jiných ropných produktů (zahrnuté v položce ostatní podnikatelské služby j. n.) a hodnota přepravovaných výrobků (zahrnutá v položce všeobecné zboží).

    Přenos elektřiny zahrnuje přepravu a přenos elektrické energie pomocí vysokého napětí prostřednictvím propojené soustavy vedení a souvisejících zařízení mezi body dodávky a body, ve kterých se transformuje na nízké napětí pro dodávku spotřebitelům nebo dodávky do jiných elektrických systémů. Přenos se považuje za ukončený, když elektrická energie vstoupí do distribučních zařízení elektrického systému, která dodávají elektřinu koncovým uživatelům ke spotřebě. Elektřina samotná je vyloučena (zahrnutá v položce všeobecné zboží), stejně jako distribuce elektřiny, což je dodávka elektřiny z rozvodny ke spotřebiteli (zahrnutá v položce ostatní podnikatelské služby j. n.).

    Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby zahrnují všechny ostatní dopravní služby, které nelze zařadit do žádné z výše popsaných složek dopravních služeb.

    3.4   Poštovní a kurýrní služby

    Poštovní a kurýrní služby zahrnují vyzvednutí, přepravu a doručování listovních zásilek, novin, časopisů, brožur, ostatních tiskovin, balíků a balíčků. Zahrnují také služby poštovních přepážek, jako je prodej známek, služby poste restante, telegramy a pronájem poštovních schránek.

    Nepovinné: Ocenění služeb nákladní dopravy na základě transakcí

    Dodatečné informace o hodnotě služeb nákladní dopravy poskytovaných rezidenty nerezidentům a naopak jsou potřebné k doplnění údajů o nákladní dopravě sestavených podle zásad oceňování zboží FOB/FOB. Tyto informace jsou užitečné, neboť představují skutečné tržní transakce tak, jak k nim dochází, bez oprav, úprav nebo odhadů.

    V tomto případě se dopravní služba zaznamená pouze tehdy, dojde-li k transakci v dopravních službách mezi rezidentem a nerezidentem. Zaznamenání samostatné dopravní služby závisí na dodacích podmínkách stanovených ve smlouvě o prodeji nebo nákupu zboží a realizovaných v rámci tržní transakce.

    Je-li smlouva o přepravě uzavřena mezi dvěma rezidenty na poskytnutí dopravní služby pro vyvážené zboží, bude dopravní služba na základě této metody měření vyloučena, ale její část by byla zahrnuta v případě, že by se uplatňovaly zásady platební bilance. K tomu dochází například tehdy, když je v dodacích podmínkách stanovených ve smlouvě o prodeji nebo nákupu zboží dohodnuta dodávka s doložkou „vyplaceně až do domu“ (franco domicile) a pokud vývozce uzavřel smlouvu s rezidentem vyvážející ekonomiky na poskytnutí dopravní služby. Metoda měření založená na transakcích by se použila v případě, že:

    — 
    smlouva na poskytování dopravních služeb byla uzavřena mezi rezidentem a nerezidentem a podmínka dodání byla specifikována jako „ze závodu“. Zaznamená se celá dopravní služba, včetně té části dopravní služby, která byla poskytnuta před hranicí vyvážející ekonomiky,
    — 
    dopravní služby jsou realizovány mezi rezidenty a nerezidenty v souvislosti s třetizemní dopravou a pobřežní plavbou nebo kabotáží.

    4.   Cestovní ruch

    Položka EBOPS 2010 se liší od většiny mezinárodně obchodovaných služeb v tom, že je založena na transakčních partnerech. Na rozdíl od většiny služeb klasifikace EBOPS není cestovní ruch specifickým produktem; spíše zahrnuje celou škálu zboží a služeb spotřebovávaných nerezidenty v ekonomice, kterou navštíví. Cestovní ruch je definován tak, že zahrnuje zboží a služby určené k vlastnímu použití nebo dalšímu poskytnutí, které z ekonomiky získávají nerezidenti během návštěv této ekonomiky. Zahrnuje pobyty v jakékoli délce za předpokladu, že nedojde ke změně bydliště.

    Nejběžnějším zbožím a službami zahrnutými v cestovním ruchu jsou ubytování, potraviny, nápoje a dopravní služby nakupované v navštívené ekonomice (které se všechny spotřebovávají v dodávající ekonomice). Patří sem také dárky, suvenýry a jiné předměty nakoupené pro vlastní potřebu, které mohou být z navštívené ekonomiky odvezeny.

    V souladu se zásadou časového rozlišení patří do cestovního ruchu zboží a služby pořízené během návštěvy, avšak zaplacené dříve nebo později. Zboží a služby lze nabývat tak, že jsou placeny osobou, která cestuje do ciziny, nebo jejím jménem, poskytovány bez protiplnění (například bezplatné ubytování a strava: v tomto případě existuje také odpovídající převod) nebo vyrobeny na vlastní účet (například v určitých případech vlastnictví nemovitosti a dočasně sdílené ubytování).

    5.   Stavební práce

    Stavební práce zahrnují tvorbu, řízení, renovace, opravy a rozšiřování dlouhodobého majetku v podobě budov, zlepšení půdy technického charakteru a další stavby jako silnice, mosty a přehrady. Zahrnují s tím spojené instalační a montážní práce, přípravu stavenišť a všeobecnou výstavbu, jakož i specializované služby, jako jsou malířské a natěračské práce, instalatérské práce a demoliční práce.

    Stavební práce se oceňují v hrubých částkách, tj. včetně veškerého zboží a služeb použitých jako vstupy pro práce, ostatních výrobních nákladů a provozního přebytku, které vznikají vlastníkům stavebního podniku. Tato zásada oceňování je stejná jako v případě ocenění veškeré produkce (zboží i služeb) popsaného v Systému národních účtů 2008.

    Pokud stavební společnost po delší dobu (déle než 12 měsíců) poskytuje své služby v zahraničí na základě fyzické přítomnosti, aniž by v zemi zákazníka zřídila právní subjekt, a pokud jsou operace dostatečně významné, bude muset tvůrce statistik uvážit, zda je ze statistického hlediska třeba použít pomyslnou institucionální jednotku. V tomto případě se příslušné mezinárodní transakce nebudou posuzovat jako obchod se službami (tyto transakce se zaznamenají jako finanční toky, příjmy a položky přímých zahraničních investic a údaje odpovídající jejím operacím by se měly posuzovat jako statistika zahraničních afilací). Pokud nejsou výše uvedené podmínky splněny, budou se mezinárodní transakce považovat za obchod se službami mezi rezidenty a nerezidenty.

    6.   Pojišťovací služby a penzijní financování

    Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují poskytování různých druhů pojištění nerezidentům rezidentskými pojišťovnami a naopak.

    Pojištění poskytuje jednotlivým jednotkám (vládám, podnikům a domácnostem) vystaveným jistým rizikům finanční ochranu proti důsledkům výskytu určených událostí. Pojišťovatelé navíc často jednají jako finanční zprostředkovatelé, kteří investují finanční prostředky získané z těchto jednotek do finančních nebo jiných aktiv za účelem uspokojení budoucích nároků.

    Penzijní fondy se zřizují s cílem poskytovat důchodové dávky nebo dávky v invaliditě určitým skupinám zaměstnanců. Podobají se pojištění v tom smyslu, že působí jako zprostředkovatelé, pokud jde o investování finančních prostředků jménem svých příjemců, a přerozdělují některá rizika.

    Pojišťovací služby a penzijní financování zahrnují tyto dílčí složky: přímé pojištění; zajištění; pomocné služby při pojištění; penzijní financování a standardizované záruční služby.

    7.   Finanční služby

    Finanční služby zahrnují finanční zprostředkování a vedlejší služby, vyjma služeb pojišťoven a důchodových systémů. Mezi tyto služby patří služby obvykle poskytované bankami a jinými finančními zprostředkovateli a pomocnými institucemi. Zahrnuty jsou služby poskytované v souvislosti s použitím finančních nástrojů, jakož i ostatní služby, které se týkají finanční činnosti, například přijímání vkladů a poskytování úvěrů, akreditivy, služby spojené s kreditními kartami, provize a poplatky související s finančním leasingem, faktoringem, poskytováním finančních záruk a zúčtováním plateb. Zahrnuty jsou rovněž služby finančního poradenství, úschova finančních aktiv nebo drahých kovů, řízení finančních aktiv, služby monitoringu, podpůrné služby, služby poskytování likvidity, služby převzetí rizik jiné než pojištění, služby spojené s fúzemi a akvizicemi, služby hodnocení úvěrového rizika, služby poskytované burzami a služby trustů.

    Za finanční služby se mohou účtovat: přímé poplatky; obchodní rozpětí z nákupních a prodejních transakcí; náklady na správu aktiv odečtené od příjmového důchodu z vlastnictví v případě subjektů vlastnících aktiva; nebo rozpětí mezi úrokovou sazbou a referenční sazbou na půjčky a vklady (označované jako nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM)).

    U finančních zprostředkovatelů se může bilance mezi explicitními a implicitními poplatky v průběhu času a mezi jednotlivými institucemi lišit; proto jsou v zájmu kompletního pohledu na jejich poskytování služeb potřebné údaje o obou poplatcích.

    8.   Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené

    Poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené zahrnují:

    — 
    poplatky za využívání vlastnických práv (například patentů, obchodních známek, autorských práv, průmyslových postupů a vzorů včetně obchodního tajemství a franšíz). Tato práva mohou vznikat z výzkumu a vývoje, jakož i z marketingu; a
    — 
    poplatky za licence k rozmnožování a šíření duševního vlastnictví vtěleného do vyrobených originálů a prototypů (například autorské právo ke knihám a rukopisům, počítačovým programům, kinematografickým dílům a zvukovým záznamům) a za související práva (například práva k živému vystoupení a televiznímu, kabelovému či satelitnímu vysílání).

    9.   Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby

    Služby v oblasti počítačů a telekomunikační služby se vymezují na základě povahy služby a nikoli na základě způsobu dodání. Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby je třeba dále rozdělit na tři dílčí složky: telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby.

    9.1   Telekomunikační služby

    Telekomunikační služby zahrnují vysílání nebo přenos zvukových, obrazových, datových či jiných informací telefonem, telexem, telegramem, rádiovým a televizním kabelovým přenosem, rádiovým a televizním satelitním vysíláním, elektronickou poštou, faxem atd. včetně služeb sítí pro podnikatele, telekonferenčních a podpůrných služeb. Nezahrnují hodnotu přenášených informací. Zahrnuty jsou rovněž mobilní telekomunikace, služby internetové páteřní sítě a služby on-line přístupu včetně poskytování přístupu na internet. Vyloučeny jsou služby instalace zařízení telefonní sítě (zahrnuté v položce stavební práce) a databázové služby (zahrnuté v položce informační služby).

    9.2   Služby v oblasti počítačů

    Služby v oblasti počítačů tvoří služby týkající se hardwaru a softwaru a služby zpracování údajů.

    9.3   Informační služby

    Informační služby jsou rozděleny na služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur a ostatní informační služby:

    — 
    služby zpravodajských tiskových kanceláří a agentur zahrnují poskytování zpráv, fotografií a článků pro sdělovací prostředky,
    — 
    ostatní informační služby zahrnují databázové služby, jako jsou koncepce databáze, uchování údajů a šíření údajů a databází (včetně adresářů a seznamů adres), jak on-line, tak prostřednictvím magnetických, optických nebo tištěných médií a webových vyhledávacích portálů (zahrnující vyhledávací služby, které najdou internetové adresy klientům, kteří zadají dotaz v podobě klíčového slova). Patří sem také: přímé, nehromadné předplatné novin a periodik k dodávce poštou, elektronickým přenosem či jiným způsobem; ostatní služby poskytování obsahu online a služby knihoven a archivů. (Hromadné předplatné novin a periodik je zahrnuto do položky všeobecné zboží.)

    Stahovaný obsah, kromě softwaru nebo audiovizuálních a souvisejících produktů, je zahrnutý v položce informační služby.

    10.   Ostatní podnikatelské služby

    Tato kategorie zahrnuje: výzkum a vývoj, odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení, technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby.

    10.1   Výzkum a vývoj

    Výzkum a vývoj zahrnuje služby spojené se základním výzkumem, aplikovaným výzkumem a experimentálním vývojem nových výrobků a procesů a činnosti v oblasti fyzikálních, společenských a humanitních věd.

    10.2   Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení

    Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení zahrnují: 10.2.A. právní služby, účetnictví, poradenské služby v oblasti řízení, manažerské služby a služby styku s veřejností a 10.2.B. reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění.

    10.2.1   (nepovinná položka) Právní služby, účetnické služby, poradenství v oblasti řízení a služby v oblasti vztahů s veřejností

    Služby pro obecné řízení pobočky, dceřiné společnosti nebo přidruženého podniku poskytované mateřským podnikem nebo jiným přidruženým podnikem se často zahrnují do položky právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a služby v oblasti vztahů s veřejností.

    10.2.2   (nepovinná položka) Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění

    Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění poskytované mezi rezidenty a nerezidenty zahrnují navrhování, tvorbu a prodej reklamy reklamními agenturami; umisťování reklamy v médiích, včetně nákupu a prodeje reklamního prostoru; výstavní služby poskytované ze strany obchodních veletrhů; podporu produktů v zahraničí; průzkum trhu; telemarketing; a průzkum veřejného mínění ohledně různých otázek.

    10.3   Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby

    Zahrnují: architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby; nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby; služby operativního leasingu; služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby j. n.

    10.3.1   (nepovinná položka) Architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby

    10.3.2   (nepovinná položka) Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby

    Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby se rozdělují na tři části: nakládání s odpady a sanační služby; služby v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství a služby související s těžbou a dobýváním a těžbou ropy a zemního plynu.

    10.3.3   (nepovinná položka) Služby operativního leasingu

    Služby operativního leasingu zahrnují činnost pronajímání vyráběného aktiva na základě dohody, která poskytuje užívání aktiv nájemci, ale nezahrnuje hromadný převod rizik a výhod plynoucích z vlastnictví na nájemce. Služby zahrnují rezidentní/nerezidentní leasing (pronájem) a charterový pronájem lodí, letadel a dopravního zařízení, například železničních vozů, kontejnerů a vrtných zařízení, bez posádky. Rovněž jsou zahrnuty platby za provozní pronájem týkající se jiných typů zařízení a mohou se rozlišovat podle těchto charakteristik:

    — 
    Pronajímatel obvykle udržuje zásoby aktiv, které si uživatelé mohou pronajmout na vyžádání nebo v krátké lhůtě.
    — 
    Aktiva mohou být pronajímána na různě dlouhá období a pronajímatel může pronájem po uplynutí lhůty prodloužit.
    — 
    Pronajímatel je často odpovědný za opravy a údržbu aktiva v rámci služby poskytované nájemci.

    10.3.4   (nepovinná položka) Služby související s obchodem

    Služby související s obchodem zahrnují provize za transakce se zbožím a službami placené obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům, dražebníkům a komisionářům. K těmto službám patří například provize dražebníka nebo provize obchodního zástupce za prodej lodí, letadel a ostatního zboží. Pokud obchodník vlastní zboží, které se prodává, je jeho marže neoddělitelně začleněna do hodnoty zboží.

    Jakékoli marže nezahrnuté do ceny zboží FOB jsou zahrnuty do služeb souvisejících s obchodem. Ze služeb souvisejících s obchodem jsou vyloučeny franšízové poplatky (zahrnuté v poplatcích za využívání duševního vlastnictví j. n.); zprostředkování finančních nástrojů (zahrnuté ve finančních službách); a poplatky související s dopravou, jako jsou zprostředkovatelské provize (zahrnuté v dopravě).

    10.3.5   (nepovinná položka) Ostatní podnikatelské služby j. n.

    Ostatní podnikatelské služby j. n. zahrnují rozvod vody, páry, zemního plynu a ropných produktů, jakož i rozvod elektřiny, pokud mohou být identifikovány odděleně od služeb přenosu (přenos těchto produktů se zaznamenává v položce doprava); dodávání klimatizovaného vzduchu; zprostředkování zaměstnání (služby poskytované těmito pracovníky se zaznamenávají v rámci příslušné položky služeb); bezpečnostní a pátrací služby; překlady a tlumočení; fotografické služby; úklid budov; služby v oblasti nemovitostí poskytované podnikům a veškeré další podnikatelské služby, které nelze zařadit do výše uvedených služeb obchodní povahy.

    11.   Osobní, kulturní a rekreační služby

    Zahrnují audiovizuální a související služby a ostatní osobní, kulturní a rekreační služby.

    11.1   Audiovizuální a související služby

    Audiovizuální a související služby zahrnují služby související s audiovizuálními činnostmi (filmy, hudba, rozhlas a televize), jakož i služby související se scénickým uměním.

    11.2   Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby

    Tato kategorie zahrnuje: služby v oblasti vzdělávání, zdravotnické služby, ochranu památek a rekreační služby a ostatní osobní služby.

    12.   Výrobky a služby vládních institucí jinde neuvedené

    Výrobky a služby vládních institucí j. n. zahrnují:

    — 
    výrobky a služby poskytované enklávami a enklávám, jako jsou velvyslanectví a vojenské základny,
    — 
    výrobky a služby získané z hostitelské ekonomiky diplomaty, konzulárními pracovníky a příslušníky ozbrojených sil umístěnými v zahraničí a osobami na nich závislými,
    — 
    služby poskytované vládními institucemi a vládním institucím nezahrnuté v jiných kategoriích služeb.

    Doplňkové skupiny klasifikace EBOPS 2010

    Transakce související s obchodem celkem zahrnují všechny transakce související s distribučními službami pro zboží a služby. Zahrnují provize za transakce se zbožím a službami placené obchodníkům, komoditním makléřům, zprostředkovatelům atd., kteří nevlastní zboží, které kupují a prodávají (zahrnuté v položce služby související s obchodem), jakož i marže obchodníků. Marže velkoobchodníků a maloobchodníků jsou obecně neoddělitelně začleněny do hodnoty prodávaných výrobků (včetně zboží v rámci merchantingu) a ve statistice platební bilance se nevykazují samostatně.

    Transakce související s obchodem celkem zahrnují:

    a) 

    služby související s obchodem;

    b) 

    odhadované distribuční služby započítané v hodnotě prodávaných výrobků (včetně zboží v rámci merchantingu).

    Distribuční služby zahrnují obchodní marže velkoobchodníků a maloobchodníků.

    V Systému národních účtů 2008 se velkoobchodníci a maloobchodníci definují jako subjekty, které nakupují a opět prodávají zboží bez zpracování nebo jen minimálně zpracované (například očištěné a zabalené). Skladováním, vystavováním a dodáváním výběru zboží na vhodných místech poskytují výrobcům a spotřebitelům zboží službu, a tím jim ulehčují nákup. Jejich produkce se měří pomocí celkové hodnoty obchodních marží realizovaných u výrobků, které nakupují za účelem dalšího prodeje. Marže, které představují tyto distribuční služby, jsou buď zahrnuty do hodnoty FOB zboží, kterého se týkají, nebo je stanovuje dovozce.

    Tabulka 1. Členění podle produktů na základě hlavních a podrobných položek a doplňkových skupin klasifikace EBOPS 2010



    Hlavní položky klasifikace EBOPS 2010

    Podrobné položky klasifikace EBOPS 2010

    1.  Výrobní služby u cizích fyzických vstupů

     

    2.  Opravy a údržba j. n.

    Nepovinné: 2.A Z toho: zboží

    3.  Doprava

    Nepovinné: Ocenění služeb nákladní dopravy na základě transakcí

    3.1  Námořní doprava

    3.2  Letecká doprava

    3.3  Jiné druhy dopravy

    3.4  Poštovní a kurýrní služby

    4.  Cestovní ruch

    4.a  Z toho: zboží

    5.  Stavební práce

    5.a  Z toho: zboží

    6.  Pojišťovací služby a penzijní financování

     

    7.  Finanční služby

     

    8.  Poplatky za využívání duševního vlastnictví j. n.

     

    9.  Telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby

    9.1  Telekomunikační služby

     

    9.2  Služby v oblasti počítačů

     

    9.3  Informační služby

    10.  Ostatní podnikatelské služby

    10.1  Výzkum a vývoj

     

    10.2  Odborné služby a poradenské služby v oblasti řízení

     

    Nepovinné položky:

     

    10.2.1  Právní služby, účetnické služby, poradenské služby v oblasti řízení a služby v oblasti vztahů s veřejností;

     

    10.2.2  Reklamní služby, průzkum trhu a veřejného mínění.

     

    10.3  Technické služby, služby související s obchodem a ostatní podnikatelské služby

     

    Nepovinné položky:

     

    10.3.1  Architektonické, inženýrské, vědecké a ostatní technické služby;

     

    10.3.2  Nakládání s odpady a sanační služby, služby v oblasti zemědělství a těžby;

     

    10.3.3  Služby operativního leasingu;

     

    10.3.4  Služby související s obchodem

     

    10.3.5  Ostatní podnikatelské služby j. n.

    11.  Osobní, kulturní a rekreační služby

    11.1  Audiovizuální a související služby

     

    11.2  Ostatní osobní, kulturní a rekreační služby

    12.  Výrobky a služby vládních institucí j. n.

    12.A  Z toho: zboží

    Doplňkové skupiny klasifikace EBOPS 2010

    C.  Transakce související s obchodem celkem (nepovinná položka)

    C.a  Služby související s obchodem (položka 10.3.4 – nepovinná položka)

    C.b  Distribuční služby

    Tabulka 2. Členění podle produktů na základě CPA (dobrovolné předávání údajů)

    Následující členění popisuje navrhovanou úroveň podrobnosti pro dobrovolný přenos údajů podle CPA.

    CPA je evropská klasifikace produktů (zboží a služeb) podle činností. Podle CPA je možné každý produkt zařadit do jediné položky klasifikace činností. Je proto přiřazen k ekonomické činnosti, v jejímž rámci vznikl. V důsledku toho má CPA stejnou strukturu jako klasifikace ekonomických činností (NACE) a používá se v národních účtech.



    A–U

    SLUŽBY CELKEM

    A

    PRODUKTY ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ

    B

    TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ

    C

    PRODUKTY ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU (služby zpracovatelského průmyslu)

    D

    ELEKTŘINA, PLYN, PÁRA A KLIMATIZOVANÝ VZDUCH

    E

    ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI

    F

    STAVBY A STAVEBNÍ PRÁCE

    G

    VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA MOTOROVÝCH VOZIDEL A MOTOCYKLŮ

    45

    Velkoobchod a maloobchod s motorovými vozidly a motocykly, jejich opravy

    46

    Velkoobchod, kromě velkoobchodu s motorovými vozidly a motocykly

    47

    Maloobchod, kromě maloobchodu s motorovými vozidly a motocykly

    H

    DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ

    49

    Pozemní a potrubní doprava

    50

    Vodní doprava

    51

    Letecká doprava

    52

    Skladování a podpůrné služby v dopravě

    53

    Poštovní a kurýrní služby

    I

    UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY

    55

    Ubytovací služby

    56

    Stravovací služby, podávání nápojů

    J

    INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ SLUŽBY

    58

    Vydavatelské služby

    59

    Produkce filmů, videozáznamů a televizních pořadů, zvukových nahrávek a hudební vydavatelské služby

    60

    Tvorba programů a vysílání

    61

    Telekomunikační služby

    62

    Služby v oblasti programování a poradenství a související služby

    63

    Informační služby

    K

    FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SLUŽBY

    64

    Finanční služby, kromě pojištění a penzijního financování

    65

    Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení

    66

    Pomocné služby související s finančními a pojišťovacími službami

    L

    SLUŽBY V OBLASTI NEMOVITOSTÍ