This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document a80aa668-9e70-11ee-b164-01aa75ed71a1
Commission Regulation (EU) 2017/2400 of 12 December 2017 implementing Regulation (EC) No 595/2009 of the European Parliament and of the Council as regards the determination of the CO2 emissions and fuel consumption of heavy-duty vehicles and amending Directive 2007/46/EC of the European Parliament and of the Council and Commission Regulation (EU) No 582/2011 (Text with EEA relevance)Text with EEA relevance
Consolidated text: Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
Nařízení Komise (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Text s významem pro EHP)Text s významem pro EHP
02017R2400 — CS — 01.01.2024 — 005.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2400 ze dne 12. prosince 2017, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (Úř. věst. L 349 29.12.2017, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 58 |
1 |
26.2.2019 |
||
|
L 263 |
1 |
12.8.2020 |
||
|
L 212 |
1 |
12.8.2022 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2400
ze dne 12. prosince 2017,
kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009, pokud jde o stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých nákladních vozidel, a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES a nařízení Komise (EU) č. 582/2011
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA 1
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení doplňuje právní rámec pro schvalování typu motorových vozidel a motorů, pokud jde o emise stanovené nařízením (EU) č. 582/2011, tak, že stanoví pravidla pro udělování licencí k používání simulačního nástroje s cílem stanovit emise CO2 a spotřebu paliva u nových vozidel, která mají být prodána, registrována nebo uvedena do provozu v Unii, a pro používání tohoto simulačního nástroje a uvádění takto stanovených hodnot emisí CO2 a spotřeby paliva.
Článek 2
Oblast působnosti
V případě těžkých autobusů se toto nařízení použije na primární vozidla, mezivozidla a na úplná vozidla nebo dokončená vozidla.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
„vlastnostmi souvisejícími s emisemi CO2 a spotřebou paliva“ se rozumí specifické vlastnosti přiřazené konstrukční části, samostatnému technickému celku či systému, které určují vliv dané součásti na produkci emisí CO2 a spotřebu paliva vozidla;
„vstupními údaji“ se rozumí informace o vlastnostech konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva, které využívá simulační nástroj pro účely stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva vozidla;
„vstupními informacemi“ se rozumí informace týkající se vlastností vozidla, které využívá simulační nástroj pro účely stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva vozidla a které nejsou zahrnuty do vstupních údajů;
„výrobcem“ se rozumí osoba nebo subjekt odpovědné vůči schvalovacímu orgánu za všechny aspekty certifikačního procesu a za zajištění shodnosti vlastností konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva. Není nezbytné, aby se tato osoba či subjekt přímo podíleli na všech fázích výroby konstrukční části, samostatného technického celku či systému, jež jsou předmětem certifikace;
„výrobcem vozidla“ se rozumí subjekt nebo osoba odpovědná za vydání souboru záznamů výrobce a souboru informací pro zákazníky podle článku 9;
„oprávněným subjektem“ se rozumí vnitrostátní orgán pověřený členským státem k tomu, aby si od výrobců vyžádal příslušné informace o vlastnostech souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva určité konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému a od výrobců vozidel příslušné informace o emisích CO2 a spotřebě paliva nových vozidel;
„převodovkou“ se rozumí zařízení sestávající nejméně ze dvou zařaditelných rychlostních stupňů, které mění točivý moment a otáčky ve stanovených poměrech;
„měničem točivého momentu“ se rozumí hydrodynamická spouštěcí část, buď ve formě samostatné součásti hnacího ústrojí, nebo převodovky s několikanásobným nebo paralelním tokem výkonu, která přizpůsobuje otáčky mezi motorem a kolem a znásobuje točivý moment;
„jinou součástí pro přenos točivého momentu“ se rozumí rotační součást připojená k hnacímu ústrojí, která způsobuje ztráty točivého momentu v závislosti na své vlastní rychlosti otáčení;
„přídavnou součástí hnacího ústrojí“ se rozumí rotační součást hnacího ústrojí, která přenáší nebo rozvádí výkon do jiných součástí hnacího ústrojí a způsobuje ztráty točivého momentu v závislosti na své vlastní rychlosti otáčení;
„nápravou“ se rozumí konstrukční část tvořená všemi rotujícími částmi hnacího ústrojí, která přenáší točivý moment z hnacího hřídele na kola a mění točivý moment a otáčky s pevným poměrem, včetně funkcí diferenciálu;
„odporem vzduchu“ se rozumí vlastnost konfigurace vozidla s ohledem na aerodynamickou sílu působící na vozidlo ve směru proudění vzduchu, která se vypočítá jako součin koeficientu odporu a plochy průřezu při nulovém bočním větru;
„pomocnými zařízeními“ se rozumí konstrukční části vozidla, včetně ventilátoru motoru, systému řízení, elektrického systému, pneumatického systému a topného, ventilačního a klimatizačního systému, jejichž vlastnosti týkající se emisí CO2 a spotřeby paliva byly definovány v příloze IX;
„rodinou konstrukčních částí“, „rodinou samostatných technických celků“ nebo „rodinou systémů“ se rozumí seskupení konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo systémů, které mají díky své konstrukci podobné vlastnosti související s emisemi CO2 a spotřebou paliva;
„základní konstrukční částí“, „základním samostatným technickým celkem“ nebo „základním systémem“ se rozumí konstrukční část, samostatný technický celek nebo systém, které byly vybrány z rodiny konstrukčních částí, resp. samostatných technických celků, resp. systémů a jejichž jejich vlastnosti související s emisemi CO2 a spotřebou paliva představují pro danou rodinu konstrukčních částí, rodinu samostatných technických celků nebo rodinu systémů nejméně příznivý případ;
„těžkým vozidlem s nulovými emisemi“ (Ze-HDV) se rozumí „těžké vozidlo s nulovými emisemi“ podle definice v čl. 3 bodě 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242;
„účelovým vozidlem“ se rozumí těžké vozidlo neurčené pro dodávky zboží, u nějž je k doplnění kódu pro karoserii, uvedeného v dodatku 2 k příloze I nařízení (EU) 2018/858, použit jeden z následujících číselných znaků: 09, 10, 15, 16, 18, 19, 20, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 31, nebo tahač s maximální rychlostí nepřevyšující 79 km/h;
„nákladním vozidlem bez přípojného vozidla“ se rozumí „nákladní automobil“ podle definice v příloze I části C bodě 4.1 nařízení (EU) 2018/858, s výjimkou nákladních vozidel určených nebo vyrobených k tažení návěsu;
„tahačem“ se rozumí „tahač návěsu“ podle definice v příloze I části C bodě 4.3 nařízení (EU) 2018/858
„kabinou s lůžky“ se rozumí typ kabiny, která má prostor za sedadlem řidiče určený na spaní;
„těžkým vozidlem s hybridním elektrickým pohonem“ (He-HDV) se rozumí těžké vozidlo s hybridním pohonem, jež pro účely mechanického pohonu využívá energii z obou těchto zdrojů akumulované energie umístěných ve vozidle: i) palivo, jež lze spotřebovat, a ii) zásobník elektrické energie;
„dvoupalivovým (dual-fuel) vozidlem“ se rozumí vozidlo definované v čl. 2 bodě 48 nařízení (EU) č. 582/2011;
„primárním vozidlem“ se rozumí těžký autobus ve stavu virtuální sestavy určený pro účely simulace, pro který se používají vstupní údaje a vstupní informace stanovené v příloze III;
„souborem záznamů výrobce“ se rozumí soubor vytvořený simulačním nástrojem, který obsahuje informace týkající se výrobce, dokumentaci vstupních údajů a vstupních informací pro simulační nástroj a výsledky týkající se emisí CO2 a spotřeby paliva;
„souborem informací pro zákazníky“ se rozumí soubor vytvořený simulačním nástrojem, který obsahuje stanovený soubor informací týkajících se vozidla a výsledky ohledně emisí CO2 a spotřeby paliva, jak jsou definovány v příloze IV části II;
„souborem informací o vozidle“ se rozumí soubor vytvořený simulačním nástrojem pro těžké autobusy za účelem přenosu příslušných vstupních údajů, vstupních informací a výsledků simulací do následujících fází výroby podle metody popsané v příloze I bodě 2;
„středně těžkým nákladním vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie N2 definované v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) 2018/858 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 5 000 kg a nepřevyšující 7 400 kg;
„těžkým nákladním vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie N2 definované v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení (EU) 2018/858 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 7 400 kg a vozidlo kategorie N3 definované v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě iii) uvedeného nařízení;
„těžkým autobusem“ se rozumí vozidlo kategorie M3 definované v čl. 4 odst. 1 písm. a) bodě iii) nařízení (EU) 2018/858 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla převyšující 7 500 kg;
„výrobcem primárního vozidla“ se rozumí výrobce odpovědný za primární vozidlo;
„mezivozidlem“ se rozumí jakékoli další dokončení primárního vozidla, při kterém se doplňuje a/nebo mění dílčí soubor vstupních údajů a vstupních informací, jak jsou definovány pro úplné nebo dokončené vozidlo v souladu s tabulkou 1 a tabulkou 3a přílohy III;
„mezivýrobcem“ se rozumí výrobce odpovědný za mezivozidlo;
„neúplným vozidlem“ se rozumí „neúplné vozidlo“ definované v čl. 3 bodě 25 nařízení (EU) 2018/858;
„dokončeným vozidlem“ se rozumí „dokončené vozidlo“ definované v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2018/858;
„úplným vozidlem“ se rozumí „úplné vozidlo“ definované v čl. 3 bodě 27 nařízení (EU) 2018/858;
„standardní hodnota“ je vstupní údaj pro simulační nástroj pro konstrukční část, na niž se vztahuje certifikace vstupních údajů, jež však nebyla zkoušena za účelem stanovení konkrétní hodnoty, přičemž tento údaj odráží nejhorší možný výkon dané konstrukční části;
„generická hodnota“ je údaj používaný v simulačním nástroji pro konstrukční části nebo parametry vozidla, u kterých se nepředpokládá zkoušení konstrukčních částí nebo uvádění konkrétních hodnot, a který odráží výkonnost průměrné technologie konstrukční části nebo typické specifikace vozidla;
„skříňovým automobilem“ se rozumí „skříňový automobil“ podle definice v příloze I části C bodě 4.2 nařízení (EU) 2018/858;
„případem použití“ se rozumí různé scénáře, které je třeba dodržet v případě středně těžkého nákladního vozidla, těžkého nákladního vozidla, těžkého autobusu, který je primárním vozidlem, těžkého autobusu, který je mezivozidlem, těžkého autobusu, který je úplným vozidlem, nebo dokončeného vozidla, pro které se v simulačním nástroji použijí různá ustanovení a funkce výrobce;
„základním nákladním vozidlem“ se rozumí středně těžké nákladní vozidlo nebo těžké nákladní vozidlo vybavené alespoň:
▼M3 —————
Článek 4
Skupiny vozidel
Pro účely tohoto nařízení se motorová vozidla zařazují do skupin vozidel v souladu s přílohou I tabulkami 1 až 6.
Články 5 až 23 se nepoužijí na těžká nákladní vozidla skupin vozidel 6, 7, 8, 13, 14, 15, 17, 18 a 19 stanovených v příloze I tabulce 1 a na středně těžká nákladní vozidla skupin vozidel 51, 52, 55 a 56 stanovených v příloze I tabulce 2 a jakákoli vozidla s poháněnou přední nápravou ve skupinách vozidel 11, 12 a 16 stanovených v příloze I tabulce 1.
Článek 5
Elektronické nástroje
Komise bezplatně poskytne tyto elektronické nástroje v podobě spustitelného softwaru, který lze stáhnout:
simulační nástroj;
nástroje pro předběžné zpracování;
hašovací nástroj.
Komise elektronické nástroje spravuje a provádí jejich úpravy a aktualizace.
KAPITOLA 2
LICENCE K POUŽÍVÁNÍ SIMULAČNÍHO NÁSTROJE PRO SCHVALOVÁNÍ TYPU, POKUD JDE O EMISE
Článek 6
Žádost o licenci k používání simulačního nástroje pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva u nových vozidel
K žádosti o licenci musí být přiložen odpovídající popis postupů zavedených výrobcem vozidla s ohledem na používání simulačního nástroje, pokud jde o dotčený případ použití, jak stanoví příloha II bod 1.
K žádosti se rovněž připojí hodnotící zpráva vypracovaná schvalovacím orgánem na základě posouzení provedeného podle přílohy II bodu 2.
Žádost o licenci se musí týkat případu použití, který zahrnuje typ vozidla, na který se vztahuje žádost o EU schválení typu.
Článek 7
Správní ustanovení pro udělování licencí
Článek 8
Následné změny postupů zavedených pro stanovování emisí CO2 a spotřeby paliva u vozidel
▼M3 —————
KAPITOLA 3
POUŽÍVÁNÍ SIMULAČNÍHO NÁSTROJE PRO STANOVOVÁNÍ EMISÍ CO2 A SPOTŘEBY PALIVA ZA ÚČELEM REGISTRACE, PRODEJE A UVEDENÍ NOVÝCH VOZIDEL DO PROVOZU
Článek 9
Povinnost stanovit a uvést emise CO2 a spotřebu paliva u nových vozidel
Pokud jde o technologie vozidel uvedené v dodatku 1 k příloze III, které mají být prodány, registrovány nebo uvedeny do provozu v Unii, stanoví výrobce nebo mezivýrobce vozidla pouze vstupní parametry specifikované pro tato vozidla ve vzorech uvedených v příloze III tabulce 5, a to s využitím nejnovější dostupné verze simulačního nástroje uvedeného v čl. 5 odst. 3.
Výrobce vozidla může používat simulační nástroj pro účely podle tohoto článku pouze tehdy, je-li držitelem licence udělené pro dotčený případ použití v souladu s článkem 7. Mezivýrobce používá simulační nástroj na základě licence výrobce vozidla.
S výjimkou případů uvedených v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci a v čl. 23 odst. 6 jsou následné změny souboru záznamů výrobce zakázány.
Výrobci těžkých autobusů navíc zaznamenají výsledky simulace do souboru informací o vozidle. Mezivýrobci těžkých autobusů zaznamenají soubor informací o vozidle.
Výrobce primárního vozidla vytvoří kryptografické klíče souboru záznamů výrobce a souboru informací o vozidle.
Mezivýrobce vytvoří kryptografický klíč souboru informací o vozidle.
Výrobce úplných vozidel nebo dokončených vozidel, která jsou těžkými autobusy, vytvoří kryptografické klíče souboru záznamů výrobce, souboru informací pro zákazníky a souboru informací o vozidle.
Každý soubor informací pro zákazníky musí obsahovat otisk kryptografického klíče souboru záznamů výrobce uvedeného v odstavci 3.
Výrobci těžkých autobusů dají soubor informací o vozidle k dispozici výrobci následujícího stupně v řetězci
Článek 10
Úpravy, aktualizace a chybná funkce elektronických nástrojů
Pokud k chybné funkci simulačního nástroje dojde ve stupni výrobního řetězce těžkých autobusů, který předchází úplným nebo dokončeným výrobním stupňům, povinnost použít podle čl. 9 odst. 1 simulační nástroj při následných výrobních stupních se odloží o nejvýše 14 kalendářních dnů po dni, kdy výrobce v předchozím stupni dal soubor informací o vozidle k dispozici výrobci úplného nebo dokončeného stupně.
Článek 11
Dostupnost vstupních a výstupních informací simulačního nástroje
KAPITOLA 4
VLASTNOSTI KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ, SAMOSTATNÝCH TECHNICKÝCH CELKŮ A SYSTÉMŮ SOUVISEJÍCÍ S EMISEMI CO2 A SPOTŘEBOU PALIVA
Článek 12
Konstrukční části, samostatné technické celky a systémy důležité pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva
Vstupní údaje simulačního nástroje uvedené v čl. 5 odst. 3 obsahují informace týkající se vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva těchto konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů:
motorů;
převodovek;
měničů točivého momentu;
jiných součástí pro přenos točivého momentu;
přídavných součástí hnacího ústrojí;
náprav;
odporu vzduchu;
pomocných zařízení;
pneumatik;
konstrukčních částí elektrického hnacího ústrojí.
Článek 13
Standardní hodnoty a obecné hodnoty
Článek 14
Certifikované hodnoty
Článek 15
Zařazování konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů do rodin s použitím certifikovaných hodnot
S ohledem na odstavce 3 až 6 jsou certifikované hodnoty stanovené pro základní konstrukční část, základní samostatný technický celek nebo základní systém platné bez nutnosti dalších zkoušek pro všechny členy rodiny podle definice rodiny, jak je uvedena v:
V případě pneumatik zahrnuje rodina pouze jeden typ pneumatiky.
V případě systémů elektrických strojů nebo konstrukčních částí integrovaného elektrického hnacího ústrojí se certifikované hodnoty pro členy rodiny systémů elektrických strojů odvozují podle přílohy Xb bodu 4.
Pokud schvalovací orgán v rámci zkoušek pro účely čl. 16 odst. 3 druhého pododstavce usoudí, že vybraná základní konstrukční část, základní samostatný technický celek nebo základní systém nereprezentuje plně rodinu konstrukčních částí, rodinu samostatných technických celků nebo rodinu systémů, může vybrat alternativní referenční konstrukční část, samostatný technický celek nebo systém, podrobit je zkoušce a tyto se tak stanou základní konstrukční částí, základním samostatným technickým celkem nebo základním systémem.
Vlastnosti takové určité konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému související s emisemi CO2 a spotřebou paliva se stanoví v souladu s článkem 14.
Článek 16
Žádost o udělení certifikátu o vlastnostech konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
Žádost o udělení certifikátu musí být v podobě informačního dokumentu vypracovaného v souladu se vzorem stanoveným v:
K žádosti musí být rovněž přiloženy příslušné zkušební protokoly vydané schvalovacím orgánem, výsledky zkoušek a prohlášení o shodě vydané schvalovacím orgánem podle bodu 2 přílohy IV nařízení (EU) 2018/858.
Článek 17
Správní ustanovení pro udělování certifikátu o vlastnostech konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
V případě podle odstavce 1 udělí schvalovací orgán certifikát o vlastnostech souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva podle vzoru stanoveného v:
Schvalovací orgán udělí certifikační číslo v souladu se systémem číslování stanoveným v:
Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jiné konstrukční části, samostatnému technickému celku a systému nebo případně jejich příslušným rodinám. Certifikační číslo se použije jako identifikátor zkušebního protokolu.
Článek 18
Rozšíření za účelem zařazení nové konstrukční části, samostatného technického celku nebo systému do rodiny konstrukčních částí, rodiny samostatných technických celků nebo rodiny systémů
Na žádost výrobce a po schválení schvalovacím orgánem mohou být nová konstrukční část, samostatný technický celek nebo systém zařazeny do certifikované rodiny konstrukčních částí, rodiny samostatných technických celků nebo rodiny systémů, pokud splňují kritéria pro definici rodiny stanovená v:
V těchto případech vydá schvalovací orgán revidovaný certifikát označený číslem rozšíření.
Výrobce upraví informační dokument uvedený v čl. 16 odst. 2 a předloží jej schvalovacímu orgánu.
Článek 19
Následné změny významné pro udělení certifikátu o vlastnostech konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
KAPITOLA 5
SHODNOST POUŽÍVÁNÍ SIMULAČNÍHO NÁSTROJE, VSTUPNÍCH INFORMACÍ A VSTUPNÍCH ÚDAJŮ
Článek 20
Povinnosti výrobce vozidla, schvalovacího orgánu a Komise, pokud jde o shodnost používání simulačního nástroje
►M3 Pokud jde o středně těžká nákladní vozidla a těžká nákladní vozidla, s výjimkou He-HDV nebo PEV, výrobce vozidla provede ověřovací zkoušku stanovenou v příloze Xa na minimálním počtu vozidel v souladu s bodem 3 uvedené přílohy. ◄ Výrobce vozidla poskytne schvalovacímu orgánu do 31. prosince každého roku a v souladu s bodem 8 přílohy Xa zkušební protokol pro každé zkoušené vozidlo, uchovává zkušební protokoly po dobu nejméně deseti let a na požádání je zpřístupní Komisi a schvalovacím orgánům ostatních členských států.
Pokud vozidlo nevyhoví při ověřovací zkoušce podle přílohy Xa, zahájí schvalovací orgán šetření s cílem zjistit, proč vozidlo nevyhovělo, v souladu s přílohou Xa. Jakmile schvalovací orgán určí, proč vozidlo nevyhovělo, informuje o tom schvalovací orgány ostatních členských států.
Pokud je příčina tohoto nevyhovění spojena s používáním simulačního nástroje, použije se článek 21. Pokud je příčina tohoto nevyhovění spojena s certifikovanými vlastnostmi konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva, použije se článek 23.
Pokud nebyly v certifikaci konstrukčních částí, samostatných technických celků nebo systémů ani v používání simulačního nástroje zjištěny žádné nesrovnalosti, oznámí schvalovací orgán nevyhovění vozidla Komisi. Komise prošetří, zda nevyhovění vozidla způsobil simulační nástroj nebo ověřovací zkouška podle přílohy Xa a zda je zapotřebí simulační nástroj nebo ověřovací zkoušku zdokonalit.
Článek 21
Nápravná opatření k zajištění shodnosti používání simulačního nástroje
Pokud výrobce vozidla prokáže, že pro předložení plánu nápravných opatření je nutná delší lhůta, může schvalovací orgán lhůtu prodloužit až o 30 dnů.
Schvalovací orgán může po výrobci vozidla požadovat, aby vytvořil nový soubor záznamů výrobce, soubor informací o vozidle, soubor informací pro zákazníky a prohlášení o shodě na základě nově stanovených emisí CO2 a spotřeby paliva, které zohlední změny provedené v souladu se schváleným plánem nápravných opatření.
Výrobce vozidla přijme nezbytná opatření k tomu, aby zajistil, že postupy zavedené pro účel obdržení licence pro používání simulačního nástroje pro všechny případy použití a skupiny vozidel, na které se vztahuje licenci udělená podle článku 7, jsou stále vhodné pro uvedený účel.
Pokud jde o středně těžká nákladní vozidla a těžká nákladní vozidla, výrobce vozidla provede ověřovací zkoušku stanovenou v příloze Xa na minimálním počtu vozidel v souladu s bodem 3 uvedené přílohy.
Článek 22
Povinnosti výrobce a schvalovacího orgánu, pokud jde o shodnost vlastností konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
Tato opatření rovněž zahrnují:
Pokud byly v souladu s čl. 15 odst. 5 certifikovány vlastnosti člena rodiny konstrukčních částí, rodiny samostatných technických celků nebo rodiny systémů související s emisemi CO2 a spotřebou paliva, je referenční hodnotou pro ověření vlastností souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva hodnota certifikovaná pro tohoto člena rodiny.
Pokud je na základě opatření uvedených v prvním a druhém pododstavci zjištěna odchylka od certifikovaných hodnot, uvědomí o tom výrobce neprodleně schvalovací orgán.
Výrobce a výrobce vozidla poskytnou schvalovacímu orgánu do 15 pracovních dnů od jeho žádosti všechny příslušné dokumenty, vzorky a další materiály, které mají k dispozici a které jsou k provedení ověření týkajícího se konstrukční části, samostatného technického celku a systému nezbytné.
Článek 23
Nápravná opatření k zajištění shodnosti vlastností konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů souvisejících s emisemi CO2 a spotřebou paliva
Pokud výrobce vozidla prokáže, že pro předložení plánu nápravných opatření je nutná delší lhůta, může schvalovací orgán lhůtu prodloužit až o 30 kalendářních dnů.
Schvalovací orgán může po výrobci vozidla požadovat, aby vytvořil nový soubor záznamů výrobce, soubor informací pro zákazníky, soubor informací o vozidle a prohlášení o shodě na základě nově stanovených emisí CO2 a spotřeby paliva, které zohlední změny provedené v souladu se schváleným plánem nápravných opatření.
Výrobce uchovává tyto záznamy po dobu deseti let.
KAPITOLA 6
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 24
Přechodná ustanovení
►M3 Aniž je dotčen čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, nejsou-li splněny povinnosti uvedené v článku 9 tohoto nařízení, považují členské státy prohlášení o shodě pro vozidla, kterým bylo uděleno schválení typu, za neplatná pro účely článku 48 nařízení (EU) 2018/858, a u vozidel, kterým bylo uděleno schválení typu, a jednotlivě schválených vozidel zakáží členské státy registraci, prodej nebo uvedení do provozu: ◄
vozidel ve skupinách 4, 5, 9 a 10 včetně podskupiny „v“ v každé skupině vozidel, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, od 1. července 2019;
vozidel ve skupinách 1, 2 a 3, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, od 1. ledna 2020;
vozidel ve skupinách 11, 12 a 16, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, od 1. července 2020;
vozidel ve skupinách 53 a 54, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy I, od 1. července 2024;
vozidel ve skupinách 31 až 40, jak je uvedeno v tabulkách 4 až 6 přílohy I, od 1. ledna 2025;
vozidel ve skupině 1s, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, od 1. července 2024.
Povinnosti uvedené v článku 9 se uplatňují takto:
u vozidel ve skupinách 53 a 54, definovaných v tabulce 2 přílohy I, s datem výroby od 1. ledna 2024;
u vozidel ve skupinách P31/32, P33/34, P35/36, P37/38 a P39/40, definovaných v tabulce 3 přílohy I, s datem výroby od 1. ledna 2024;
u těžkých autobusů se simulace úplného vozidla nebo dokončeného vozidla podle bodu 2.1 písm. b) přílohy I provede pouze tehdy, pokud je k dispozici simulace primárního vozidla podle bodu 2.1 písm. a) přílohy I;
u vozidel ve skupině 1s, definované v tabulce 1 přílohy I, s datem výroby od 1. ledna 2024;
u vozidel ve skupinách 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 4v, 5v, 9v, 10v, 11, 12 a 16, definovaných v tabulce 1 přílohy I, jiných než definovaných v písmeni f) a g) tohoto odstavce, s datem výroby od 1. ledna 2024;
u vozidel ve skupinách 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 4v, 5v, 9v, 10v, 11, 12 a 16, definovaných v tabulce 1 přílohy I, vybavených systémem rekuperace odpadního tepla, definovaného v bodě 2 podbodě 8 přílohy V, pokud se nejedná o vozidla ZE-HDV, He-HDV nebo dvoupalivová (dual fuel) vozidla;
u dvoupalivových (dual fuel) vozidel ve skupinách 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 4v, 5v, 9v, 10v, 11, 12 a 16, definovaných v tabulce 1 přílohy I, s datem výroby od 1. ledna 2024; pokud mají datum výroby před 1. lednem 2024, výrobce si může zvolit, zda použije článek 9.
U ZE-HDV, He-HDV a dvoupalivových (dual fuel) vozidel ve skupinách 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 4v, 5v, 9v, 10v, 11, 12 a 16, definovaných v tabulce 1 přílohy I, pro která nebyl článek 9 použit v souladu s písmeny a) až g) prvního pododstavce tohoto odstavce, stanoví výrobce vstupní parametry určené pro tato vozidla ve vzorech stanovených v příloze III tabulce 5 prostřednictvím nejnovější verze simulačního nástroje podle čl. 5 odst. 3. V takovém případě se povinnosti podle článku 9 považují pro účely odstavce 1 tohoto článku za splněné.
Pro účely tohoto odstavce se datem výroby rozumí datum podpisu prohlášení o shodě, a pokud nebylo prohlášení o shodě vydáno, datum, kdy bylo na příslušné části vozidla poprvé umístěno identifikační číslo vozidla.
Článek 25
Změna směrnice 2007/46/ES
Přílohy I, III, IV, IX a XV směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou XI tohoto nařízení.
Článek 26
Změna nařízení (EU) č. 582/2011
Nařízení (EU) č. 582/2011 se mění takto:
V čl. 3 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Aby bylo možné získat ES schválení typu vozidla se schváleným systémem motoru s ohledem na emise a informace o opravách a údržbě vozidel nebo ES schválení typu vozidla s ohledem na emise a informace o opravách a údržbě vozidel, výrobce rovněž prokáže, že požadavky stanovené v článku 6 a příloze II nařízení Komise (EU) 2017/2400 ( *1 ) jsou, pokud jde o příslušnou skupinu vozidel, splněny. Tento požadavek se však neuplatní, pokud výrobce uvede, že nová vozidla typu, který má být schválen, nebudou registrována, prodána ani uvedena do provozu v Unii k datu stanovenému pro příslušnou skupinu vozidel v čl. 24 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2017/2400 nebo později.
Článek 8 se mění takto:
v odstavci 1a se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d) použijí se všechny další výjimky stanovené v bodě 3.1 přílohy VII tohoto nařízení, bodech 2.1 a 6.1 přílohy X tohoto nařízení, bodech 2.1, 4.1, 5.1, 7.1, 8.1 a 10.1 přílohy XIII tohoto nařízení a bodě 1.1 dodatku 6 k příloze XIII tohoto nařízení;“
v odstavci 1a se doplňuje nové písmeno, které zní:
„e) požadavky uvedené v článku 6 a příloze II nařízení (EU) 2017/2400 jsou splněny s ohledem na příslušnou skupinu vozidel, s výjimkou případů, kdy výrobce uvede, že nová vozidla typu, který má být schválen, nebudou registrována, prodána ani uvedena do provozu v Unii k datu stanovenému pro danou skupinu vozidel v čl. 24 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení nebo později.“
Článek 10 se mění takto:
v odstavci 1a se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d) použijí se všechny další výjimky stanovené v bodě 3.1 přílohy VII tohoto nařízení, bodech 2.1 a 6.1 přílohy X tohoto nařízení, bodech 2.1, 4.1, 5.1, 7.1, 8.1 a 10.1.1 přílohy XIII tohoto nařízení a bodě 1.1 dodatku 6 k příloze XIII tohoto nařízení;“
v odstavci 1a se doplňuje nové písmeno, které zní:
„e) požadavky uvedené v článku 6 a příloze II nařízení (EU) 2017/2400 jsou splněny s ohledem na příslušnou skupinu vozidel, s výjimkou případů, kdy výrobce uvede, že nová vozidla typu, který má být schválen, nebudou registrována, prodána ani uvedena do provozu v Unii k datu stanovenému pro danou skupinu vozidel v čl. 24 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení nebo později.“
Článek 27
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
KLASIFIKACE VOZIDEL DO SKUPIN VOZIDEL A METODA STANOVOVÁNÍ EMISÍ CO2 A SPOTŘEBY PALIVA U TĚŽKÝCH AUTOBUSŮ
1. Klasifikace vozidel pro účely tohoto nařízení
1.1 Klasifikace vozidel kategorie N
Tabulka 1
Skupiny vozidel pro těžká nákladní vozidla
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Skupina vozidel |
Přidělený profil určení a uspořádání vozidla |
||||||||
|
Uspořádání náprav |
Uspořádání podvozku |
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla (v tunách) |
Dálková doprava |
Dálková doprava (EMS) |
Regionální doprava |
Regionální doprava (EMS) |
Městská doprava |
Obecní služby |
Stavebnictví |
|
|
4 × 2 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) (*1) |
> 7,4–7,5 |
1s |
|
|
R |
|
R |
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) (*1) |
> 7,5–10 |
1 |
|
|
R |
|
R |
|
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) (*1) |
> 10–12 |
2 |
R + T1 |
|
R |
|
R |
|
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) (*1) |
> 12–16 |
3 |
|
|
R |
|
R |
|
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
> 16 |
4 |
R + T2 |
|
R |
|
R |
R |
|
|
|
Tahač |
> 16 |
5 |
T + ST |
T + ST + T2 |
T + ST |
T + ST + T2 |
T + ST |
|
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
> 16 |
4v (*2) |
|
|
|
|
|
R |
R |
|
|
Tahač |
> 16 |
5v (*2) |
|
|
|
|
|
|
T + ST |
|
|
4 × 4 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
> 7,5–16 |
(6) |
|
||||||
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
> 16 |
(7) |
|
|||||||
|
Tahač |
> 16 |
(8) |
|
|||||||
|
6 × 2 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
9 |
R + T2 |
R + D + ST |
R |
R + D + ST |
|
R |
|
|
Tahač |
všechny hmotnosti |
10 |
T + ST |
T + ST + T2 |
T + ST |
T + ST + T2 |
|
|
|
|
|
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
9v (*2) |
|
|
|
|
|
R |
R |
|
|
Tahač |
všechny hmotnosti |
10v (*2) |
|
|
|
|
|
|
T + ST |
|
|
6 × 4 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
11 |
R + T2 |
R + D + ST |
R |
R + D + ST |
|
R |
R |
|
Tahač |
všechny hmotnosti |
12 |
T + ST |
T + ST + T2 |
T + ST |
T + ST + T2 |
|
|
T + ST |
|
|
6 × 6 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
(13) |
|
||||||
|
Tahač |
všechny hmotnosti |
(14) |
|
|||||||
|
8 × 2 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
(15) |
|
||||||
|
8 × 4 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
16 |
|
|
|
|
|
|
R |
|
8 × 6 8 × 8 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla |
všechny hmotnosti |
(17) |
|
||||||
|
8 × 2 8 × 4 8 × 6 8 × 8 |
Tahač |
všechny hmotnosti |
(18) |
|
||||||
|
pět náprav, všechna uspořádání |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla nebo tahač |
všechny hmotnosti |
(19) |
|
||||||
|
(*1)
U těchto tříd vozidel se tahače považují za nákladní vozidla bez přípojného vozidla, ale se specifickou pohotovostní hmotností tahače.
(*2)
Podskupina „v“ skupin vozidel 4, 5, 9 a 10: tyto profily určení se použijí výhradně u účelových vozidel. (*) EMS – evropský modulární systém T = tahač R = nákladní vozidlo bez přípojného vozidla a standardní karoserie T1, T2 = standardní přípojná vozidla ST = standardní návěs D = standardní přívěs |
||||||||||
Tabulka 2
Skupiny vozidel pro středně těžká nákladní vozidla
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Přidělený profil určení a uspořádání vozidla |
||||||||
|
Uspořádání náprav |
Uspořádání podvozku |
Skupina vozidel |
Dálková doprava |
Dálková doprava (EMS) (*1) |
Regionální doprava |
Regionální doprava (EMS) (*1) |
Městská doprava |
Obecní služby |
Stavebnictví |
|
FWD / 4 × 2F |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) |
(51) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Dodávkové vozidlo |
(52) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
RWD / 4 × 2 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) |
53 |
|
|
R |
|
R |
|
|
|
Dodávkové vozidlo |
54 |
|
|
I |
|
I |
|
|
|
|
AWD / 4 × 4 |
Nákladní vozidlo bez přípojného vozidla (nebo tahač) |
(55) |
|
|
|
|
|
|
|
|
Dodávkové vozidlo |
(56) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
(*1)
EMS – evropský modulární systém R = standardní karoserie I = dodávkové vozidlo s integrovanou karoserií FWD = pohon předních kol RWD = jedna poháněná náprava, která není přední nápravou AWD = více než jedna poháněná náprava |
|||||||||
1.2 Klasifikace vozidel kategorie M
1.2.1 Těžké autobusy
1.2.2 Klasifikace primárních vozidel
Tabulka 3
Skupiny vozidel pro primární vozidla
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Skupina vozidel (1) |
Přidělená obecná karoserie |
Podskupina vozidel |
Přidělený profil určení |
||||||
|
Počet náprav |
Kloubové |
Nízkopodlažní (LF) / vysokopodlažní (HF) (2) |
Počet podlaží (3) |
Těžké městské |
Městské |
Předměstské |
Meziměstské |
Dálkové |
||
|
2 |
ne |
P31/32 |
LF |
SD |
P31 SD |
x |
x |
x |
x |
|
|
DD |
P31 DD |
x |
x |
x |
|
|
||||
|
HF |
SD |
P32 SD |
|
|
|
x |
x |
|||
|
DD |
P32 DD |
|
|
|
x |
x |
||||
|
3 |
ne |
P33/34 |
LF |
SD |
P33 SD |
x |
x |
x |
x |
|
|
DD |
P33 DD |
x |
x |
x |
|
|
||||
|
HF |
SD |
P34 SD |
|
|
|
x |
x |
|||
|
DD |
P34 DD |
|
|
|
x |
x |
||||
|
ano |
P35/36 |
LF |
SD |
P35 SD |
x |
x |
x |
x |
|
|
|
DD |
P35 DD |
x |
x |
x |
|
|
||||
|
HF |
SD |
P36 SD |
|
|
|
x |
x |
|||
|
DD |
P36 DD |
|
|
|
x |
x |
||||
|
4 |
ne |
P37/38 |
LF |
SD |
P37 SD |
x |
x |
x |
x |
|
|
DD |
P37 DD |
x |
x |
x |
|
|
||||
|
HF |
SD |
P38 SD |
|
|
|
x |
x |
|||
|
DD |
P38 DD |
|
|
|
x |
x |
||||
|
ano |
P39/40 |
LF |
SD |
P39 SD |
x |
x |
x |
x |
|
|
|
DD |
P39 DD |
x |
x |
x |
|
|
||||
|
HF |
SD |
P40 SD |
|
|
|
x |
x |
|||
|
DD |
P40 DD |
|
|
|
x |
x |
||||
|
(1)
„P“ označuje základní stupeň klasifikace; dvě čísla oddělená lomítkem označují čísla skupin vozidel, do nichž lze vozidlo zařadit ve fázi úplného nebo dokončeného vozidla.
(2)
„Nízkopodlažním vozidlem“ se rozumí vozidlo s kódy „CE“, „CF“, „CG“, „CH“, jak je stanoveno v bodě 3 části C přílohy I nařízení (EU) 2018/858. „Vysokopodlažním vozidlem“ se rozumí vozidlo s kódy „CA“, „CB“, „CC“, „CD“, jak je stanoveno v bodě 3 části C přílohy I nařízení (EU) 2018/858.
(3)
„SD“ znamená jednopodlažní vozidlo, „DD“ znamená dvoupodlažní vozidlo. |
||||||||||
1.2.3 Klasifikace úplných vozidel nebo dokončených vozidel
Klasifikace úplných nebo dokončených vozidel, která jsou těžkými autobusy, je založena na následujících šesti kritériích:
počet náprav;
kód vozidla podle přílohy I části C bodu 3 nařízení (EU) 2018/858;
třída vozidla podle bodu 2 předpisu OSN č. 107 ( 2 );
vozidlo s nízkým vstupem (informace „ano/ne“ odvozená z kódu vozidla a typu nápravy), což se určí podle rozhodovacího postupu uvedeného na obrázku 1;
počet cestujících v dolním podlaží z prohlášení o shodě podle přílohy VIII prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/683 ( 3 ) nebo rovnocenných dokumentů v případě jednotlivého schválení vozidla;
výška integrované karoserie, která se určí podle přílohy VIII.
Obrázek 1
Postup rozhodování při určení, zda jde o vozidlo „s nízkým vstupem“:
Odpovídající klasifikace, která se použije, je uvedena v tabulkách 4, 5 a 6.
Tabulka 4
Skupiny vozidel pro úplná vozidla a dokončená vozidla, která jsou těžkými autobusy se dvěma nápravami
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Skupina vozidel |
Přidělený profil určení |
||||||||||||||||
|
Počet náprav |
Uspořádání podvozku (pouze vysvětlení) |
Kód vozidla (*1) |
Třída vozidla (*2) |
Nízký vstup (pouze kód vozidla CE nebo CG) |
Sedadla pro cestující v dolním podlaží (pouze kód vozidla CB nebo CD) |
Výška integrované karoserie v [mm] (pouze třídy vozidel „II+III“) |
||||||||||||
|
I |
I +II nebo A |
II |
II +III |
III nebo B |
Těžké městské |
Městské |
Předměstské |
Meziměstské |
Dálkové |
|||||||||
|
2 |
pevné |
LF |
SD |
CE |
x |
x |
x |
|
|
ne |
— |
— |
31a |
x |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
|
|
|
ano |
— |
— |
31b1 |
x |
x |
x |
|
|
|||||
|
|
|
x |
|
|
ano |
— |
— |
31b2 |
x |
x |
x |
x |
|
|||||
|
DD |
CF |
x |
x |
x |
|
|
— |
— |
— |
31c |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
otevřená střecha |
SD |
CI |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
31d |
x |
x |
x |
|
|
||
|
DD |
CJ |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
31e |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
HF |
SD |
CA |
|
|
x |
|
|
— |
— |
— |
32 a |
|
|
|
x |
x |
||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
≤ 3 100 |
32b |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
> 3 100 |
32c |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
|
x |
— |
— |
— |
32d |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
DD |
CB |
|
|
x |
x |
x |
— |
≤ 6 |
— |
32e |
|
|
|
x |
x |
|||
|
|
|
x |
x |
x |
— |
> 6 |
— |
32f |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
(*1)
V souladu s nařízením (EU) 2018/858.
(*2)
V souladu s bodem 2 předpisu OSN č. 107. |
||||||||||||||||||
Tabulka 5
Skupiny vozidel pro úplná vozidla a dokončená vozidla, která jsou těžkými autobusy se třemi nápravami
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Skupina vozidel |
Přidělený profil určení |
||||||||||||||||
|
Počet náprav |
Uspořádání podvozku (pouze vysvětlení) |
Kód vozidla (*1) |
Třída vozidla (*2) |
Nízký vstup (pouze kód vozidla CE nebo CG) |
Sedadla pro cestující v dolním podlaží (pouze kód vozidla CB nebo CD) |
Výška integrované karoserie v [mm] (pouze třídy vozidel „II+III“) |
||||||||||||
|
I |
I +II nebo A |
II |
II +III |
III nebo B |
Těžké městské |
Městské |
Předměstské |
Meziměstské |
Dálkové |
|||||||||
|
3 |
pevné |
LF |
SD |
CE |
x |
x |
x |
|
|
ne |
— |
— |
33 a |
x |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
|
|
|
ano |
— |
— |
33b1 |
x |
x |
x |
|
|
|||||
|
|
|
x |
|
|
ano |
— |
— |
33b2 |
x |
x |
x |
x |
|
|||||
|
DD |
CF |
x |
x |
x |
|
|
— |
— |
— |
33c |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
otevřená střecha |
SD |
CI |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
33d |
x |
x |
x |
|
|
||
|
DD |
CJ |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
33e |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
HF |
SD |
CA |
|
|
x |
|
|
— |
— |
— |
34 a |
|
|
|
x |
x |
||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
≤ 3 100 |
34b |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
> 3 100 |
34c |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
|
x |
— |
— |
— |
34d |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
DD |
CB |
|
|
x |
x |
x |
— |
≤ 6 |
— |
34e |
|
|
|
x |
x |
|||
|
|
|
x |
x |
x |
— |
> 6 |
— |
34f |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
kloubové |
LF |
SD |
CG |
x |
x |
x |
|
|
ne |
— |
— |
35 a |
x |
x |
x |
|
|
|
|
x |
x |
|
|
|
ano |
— |
— |
35b1 |
x |
x |
x |
|
|
|||||
|
|
|
x |
|
|
ano |
— |
— |
35b2 |
x |
x |
x |
x |
|
|||||
|
DD |
CH |
x |
x |
x |
|
|
— |
— |
— |
35c |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
HF |
SD |
CC |
|
|
x |
|
|
— |
— |
— |
36 a |
|
|
|
x |
x |
||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
≤ 3 100 |
36b |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
SD |
|
|
|
x |
|
— |
— |
> 3 100 |
36c |
|
|
|
x |
x |
||||
|
|
|
|
|
x |
— |
— |
— |
36d |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
DD |
CD |
|
|
x |
x |
x |
— |
≤ 6 |
— |
36e |
|
|
|
x |
x |
|||
|
|
|
x |
x |
x |
— |
> 6 |
— |
36f |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
(*1)
V souladu s nařízením (EU) 2018/858.
(*2)
V souladu s bodem 2 předpisu OSN č. 107. |
||||||||||||||||||
Tabulka 6
Skupiny vozidel pro úplná vozidla a dokončená vozidla, která jsou těžkými autobusy se čtyřmi nápravami
|
Popis prvků týkajících se klasifikace do skupin vozidel |
Skupina vozidel |
Přidělený profil určení |
||||||||||||||||
|
Počet náprav |
Uspořádání podvozku (pouze vysvětlení) |
Kód vozidla (*1) |
Třída vozidla (*2) |
Nízký vstup (pouze kód vozidla CE nebo CG) |
Sedadla pro cestující v dolním podlaží (pouze kód vozidla CB nebo CD) |
Výška integrované karoserie v [mm] (pouze třídy vozidel „II+III“) |
||||||||||||
|
I |
I +II nebo A |
II |
II +III |
III nebo B |
Těžké městské |
Městské |
Předměstské |
Meziměstské |
Dálkové |
|||||||||
|
4 |
pevné |
LF |
SD |
CE |
x |
x |
x |
|
|
ne |
— |
— |
37 a |
x |
x |
x |
|
|
|
x |
x |
|
|
|
ano |
— |
— |
37b1 |
x |
x |
x |
|
|
|||||
|
|
|
x |
|
|
ano |
— |
— |
37b2 |
x |
x |
x |
x |
|
|||||
|
DD |
CF |
x |
x |
x |
|
|
— |
— |
— |
37c |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
otevřená střecha |
SD |
CI |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
37d |
x |
x |
x |
|
|
||
|
DD |
CJ |
x |
x |
x |
x |
x |
— |
— |
— |
37e |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
HF |
SD |
CA |
|
|
x |
|
|
— |
— |
— |
38 a |
|
|
|
x |
x |
||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
≤ 3 100 |
38b |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
> 3 100 |
38c |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
|
|
|
|
x |
— |
— |
— |
38d |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
DD |
CB |
|
|
x |
x |
x |
— |
≤ 6 |
— |
38e |
|
|
|
x |
x |
|||
|
|
|
x |
x |
x |
— |
> 6 |
— |
38f |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
kloubové |
LF |
SD |
CG |
x |
x |
x |
|
|
ne |
— |
— |
39 a |
x |
x |
x |
|
|
|
|
x |
x |
|
|
|
ano |
— |
— |
39b1 |
x |
x |
x |
|
|
|||||
|
|
|
x |
|
|
ano |
— |
— |
39b2 |
x |
x |
x |
x |
|
|||||
|
DD |
CH |
x |
x |
x |
|
|
— |
— |
— |
39c |
x |
x |
x |
|
|
|||
|
HF |
SD |
CC |
|
|
x |
|
|
— |
— |
— |
40 a |
|
|
|
x |
x |
||
|
|
|
|
x |
|
— |
— |
≤ 3 100 |
40b |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
SD |
|
|
|
x |
|
— |
— |
> 3 100 |
40c |
|
|
|
x |
x |
||||
|
|
|
|
|
x |
— |
— |
— |
40d |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
DD |
CD |
|
|
x |
x |
x |
— |
≤ 6 |
— |
40e |
|
|
|
x |
x |
|||
|
|
|
x |
x |
x |
— |
> 6 |
— |
40f |
|
|
|
x |
x |
|||||
|
(*1)
V souladu s nařízením (EU) 2018/858.
(*2)
V souladu s bodem 2 předpisu OSN č. 107. |
||||||||||||||||||
2. Metoda stanovování emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých autobusů
2.1 U těžkých autobusů se do výsledků pro emise CO2 a spotřebu paliva promítnou specifikace úplného vozidla nebo dokončeného vozidla včetně vlastností konečné karoserie a pomocných jednotek. V případě těžkých autobusů vyráběných v jednotlivých stupních se na procesu generování vstupních údajů a vstupních informací a na provozu simulačního nástroje může podílet více než jeden výrobce. U těžkých autobusů se emise CO2 a spotřeba paliva stanoví na základě těchto dvou různých simulací:
pro primární vozidlo;
pro úplné vozidlo nebo dokončené vozidlo.
2.2 Pokud je těžký autobus schválen výrobcem jako úplné vozidlo, provedou se simulace jak pro primární vozidlo, tak pro úplné vozidlo.
2.3 U primárního vozidla zahrnuje vstup do simulačního nástroje vstupní údaje týkající se motoru, převodovky, pneumatik a vstupní informace o podskupině pomocných jednotek ( 4 ). Klasifikace do skupin vozidel se provádí podle tabulky 3 na základě počtu náprav a informace, zda se jedná o kloubový autobus, či nikoli. Při simulacích primárního vozidla simulační nástroj přidělí sadu čtyř různých typových karoserií (vysokopodlažní a nízkopodlažní, jednopodlažní a dvoupodlažní karoserie) a simuluje 11 profilů určení uvedených v tabulce 3 pro každou skupinu vozidel pro dvě různé podmínky zatížení. Výsledkem je soubor 22 výsledků pro emise CO2 a spotřebu paliva pro primární těžký autobus. Simulační nástroj vytvoří soubor informací o vozidle pro počáteční stupeň (VIF1), který obsahuje všechna potřebná data, jež se předají do následného výrobního stupně. Soubor VIF1 obsahuje všechny vstupní údaje, které nejsou důvěrné, výsledky spotřeby energie ( 5 ) v [MJ/km], informace o primárním výrobci a příslušné klíče ( 6 ).
2.4 Výrobce primárního vozidla předá soubor VIF1 výrobci odpovědnému za následný výrobní stupeň. Pokud výrobce primárního vozidla poskytne údaje nad rámec požadavků na primární vozidlo stanovených v příloze III, tyto údaje neovlivní výsledky simulace primárního vozidla, ale zapíší se do souboru VIF1, aby mohly být zohledněny v pozdějších stupních. Pro primární vozidlo simulační nástroj dále vytvoří soubor záznamů výrobce.
2.5 V případě mezivozidla je mezivýrobce odpovědný za podskupinu příslušných vstupních údajů a vstupních informací o konečné karoserii ( 7 ). Mezivýrobce nežádá o certifikaci dokončeného vozidla. Mezivýrobce doplní nebo aktualizuje informace důležité pro dokončené vozidlo a použije simulační nástroj k vytvoření aktualizované a hašované verze souboru informací o vozidle (VIFi) ( 8 ). Soubor VIFi se předá výrobci odpovědnému za následný výrobní stupeň. U mezivozidel zahrnuje soubor VIFi také úkol vytváření dokumentace pro schvalovací orgány. U mezivozidel se neprovádějí žádné simulace emisí CO2 ani spotřeby paliva.
2.6 Pokud výrobce provádí úpravy na mezivozidle, úplném vozidle nebo dokončeném vozidle, které by vyžadovaly aktualizace vstupních údajů nebo vstupních informací přidělených primárnímu vozidlu (např. výměna nápravy nebo pneumatik), jedná výrobce provádějící úpravu jako výrobce primárního vozidla s odpovídajícími povinnostmi.
2.7 U úplného nebo dokončeného vozidla výrobce doplní a v případě potřeby aktualizuje vstupní údaje a vstupní informace o konečné karoserii předané v souboru VIFi z předchozího výrobního stupně a použije simulační nástroj pro výpočet emisí CO2 a spotřeby paliva. Pro simulace v této fázi jsou těžké autobusy klasifikovány na základě šesti kritérií uvedených v bodě 1.2.3 do skupin vozidel uvedených v tabulkách 4, 5 a 6. Pro stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva úplných vozidel nebo dokončených vozidel, která jsou těžkými autobusy, provádí simulační nástroj tyto kroky výpočtu:
Krok 1 – Výběr podskupiny primárního vozidla, která odpovídá karoserii úplného nebo dokončeného vozidla (např. „P34 DD“ pro „34f“), a zpřístupnění odpovídajících výsledků spotřeby energie ze simulace primárního vozidla.
Krok 2 – Provedení simulací za účelem kvantifikace vlivu karoserie a pomocných zařízení úplného vozidla nebo dokončeného vozidla ve srovnání s generickou karoserií a generickými pomocnými zařízeními, jež jsou zohledněny v simulacích pro primární vozidlo, pokud jde o spotřebu energie. V těchto simulacích se pro soubor údajů o primárním vozidle používají generická data, která nejsou součástí informací předávaných mezi jednotlivými výrobními stupni, jež jsou uvedeny v souboru VIF ( 9 ).
Krok 3 – Kombinací výsledků spotřeby energie ze simulace primárního vozidla, které jsou k dispozici z kroku 1, s výsledky z kroku 2 se získají výsledky spotřeby energie úplného nebo dokončeného vozidla. Podrobnosti tohoto kroku výpočtu jsou popsány v uživatelské příručce simulačního nástroje.
Krok 4 – Výsledky emisí CO2 a spotřeby paliva vozidla se vypočítají na základě výsledků kroku 3 a generických specifikací paliva uložených v simulačním nástroji. Kroky 2, 3 a 4 se provádějí samostatně pro každou kombinaci profilů určení podle tabulek 4, 5 a 6 pro skupiny vozidel v podmínkách nízkého i reprezentativního zatížení.
Pro úplné vozidlo nebo dokončené vozidlo vytvoří simulační nástroj soubor záznamů výrobce, soubor informací pro zákazníky a také soubor VIFi. Soubor VIFi se poskytne následnému výrobci v případě, že vozidlo projde dalším stupněm dokončování.
Obrázek 2 ukazuje tok údajů na příkladu vozidla vyrobeného v pěti výrobních stupních souvisejících s CO2.
Obrázek 2
Příklad toku údajů v případě těžkého autobusu vyrobeného v pěti stupních