„rozhodnutím o pasportizaci“ se rozumí rozhodnutí ECB o zřízení pobočky významným dohlíženým subjektem v zúčastněném členském státě nebo v jiném členském státě na základě vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí čl. 35 odst. 3 směrnice 2013/36/EU ve spojení s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 a články 11 a 17 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17).

Pro účely tohoto rozhodnutí zahrnuje rozhodnutí o pasportizaci i rozhodnutí ECB podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí čl. 34 odst. 1 písm. d) směrnice 2013/36/EU, kterým se uděluje souhlas s prohlášením mateřského podniku či podniků, že ručí společně a nerozdílně za závazky své dceřiné finanční instituce, jež má v úmyslu vykonávat činnosti uvedené v příloze I směrnice 2013/36/EU v zúčastněném členském státě nebo v jiném členském státě buď prostřednictvím zřízení pobočky, nebo poskytováním služeb;

„pobočkou“ se rozumí pobočka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );

„rozhodnutím o nabytí kvalifikované účasti“ se rozumí rozhodnutí ECB o nabytí kvalifikované účasti v dohlíženém subjektu (cílovém subjektu) podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 22 směrnice 2013/36/EU ve spojení s článkem 15 nařízení (EU) č. 1024/2013;

„úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

„rozhodnutím o odnětí povolení“ se rozumí rozhodnutí ECB o odnětí povolení k činnosti úvěrové instituce podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí článek 18 směrnice 2013/36/EU ve spojení s čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) č. 1024/2013;

„rozhodnutí o přenesení pravomoci“ a „rozhodnutí v přenesené pravomoci“ mají stejný význam jako v čl. 3 bodech 2 a 4 rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

„vedoucími pracovních útvarů“ se rozumějí vedoucí pracovních útvarů ECB, na něž je přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí o pasportizaci, o nabytí kvalifikované účasti a o odnětí povolení;

„postupem neuplatnění námitek“ se rozumí postup stanovený v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a dále upřesněný v článku 13 g rozhodnutí ECB/2004/2;

„záporným rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí, kterým se neuděluje nebo v plném rozsahu neuděluje povolení, o které žadatel žádal, včetně záporných rozhodnutí v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. d) a čl. 35 odst. 3 směrnice 2013/36/EU. Rozhodnutí, která obsahují vedlejší ujednání jako např. podmínky či závazky, se považují za záporná rozhodnutí s výjimkou situací, kdy tato vedlejší ujednání: a) zajišťují, že žadatel splňuje příslušné právní požadavky uvedené v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 a 4, a byla ujednána v písemné formě nebo b) pouze znovu uvádějí jeden či více stávajících požadavků, které musí žadatel splňovat podle ustanovení uvedených v čl. 4 odst. 2, čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 a 4, nebo vyžadují informace o plnění jednoho či více těchto požadavků;

„významným dohlíženým subjektem“ se rozumí významný dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

„dohlíženým subjektem“ se rozumí dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

„skupinou“ se rozumí skupina podniků, která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků nebo z podniků navzájem propojených vztahem ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 2 ), včetně jakékoli její podskupiny;

„vnitrostátním příslušným orgánem“ se rozumí vnitrostátní příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013;

„všeobecnými zásadami ECB“ se rozumí dokument přijatý Radou guvernérů na návrh Rady dohledu, který je zveřejněn na internetových stránkách ECB a který obsahuje pokyny, jak ECB chápe jednotlivé právní požadavky;

„citlivostí“ se rozumí charakteristika nebo faktor, které mohou mít negativní dopad na dobrou pověst ECB nebo na účinné a konzistentní fungování jednotného mechanismu dohledu, mimo jiné včetně těchto skutečností: a) na příslušný dohlížený subjekt se dříve vztahovala nebo se v současné době vztahují přísná opatření v oblasti dohledu, např. opatření včasného zásahu; b) návrh rozhodnutí po přijetí vytvoří nový precedent, který by mohl být v budoucnu pro ECB závazný; c) návrh rozhodnutí by po přijetí mohl vzbudit negativní pozornost sdělovacích prostředků nebo veřejnosti, nebo d) příslušný vnitrostátní orgán, který navázal úzkou spolupráci s ECB, oznámí ECB, že nesouhlasí s předloženým návrhem rozhodnutí.