EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 9dd21952-0183-11ef-a251-01aa75ed71a1

Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

02017R2107 — CS — 08.04.2024 — 003.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2107

ze dne 15. listopadu 2017,

kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007

(Úř. věst. L 315 30.11.2017, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019

  L 188

1

12.7.2019

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2053 ze dne 13. září 2023,

  L 238

1

27.9.2023

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/897 ze dne 13. března 2024,

  L 897

1

19.3.2024




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2107

ze dne 15. listopadu 2017,

kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení obsahuje ustanovení o řízení, zachování a kontrole týkající se rybolovu vysoce stěhovavých druhů ryb řízeného Mezinárodní komisí pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT).

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a) 

rybářská plavidla Unie a plavidla Unie provozující rekreační rybolov, která provádějí rybolovnou činnost v oblasti úmluvy ICCAT a v případě překládek rovněž mimo oblast úmluvy ICCAT, pokud překládají druhy ulovené v této oblasti;

b) 

plavidla třetích zemí, která jsou kontrolována v přístavech členských států a která převážejí druhy ICCAT nebo rybí produkty z takových druhů pocházející, které nebyly dříve vyloženy nebo přeloženy v přístavech;

c) 

rybářská plavidla třetích zemí a plavidla třetích zemí provozující rekreační rybolov, která provádějí rybolovnou činnost ve vodách Unie.

Článek 3

Vztah k jiným aktům Unie

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva ( 1 ) a ustanovení nařízení (EU) 2016/1627.

Opatření stanovená v tomto nařízení doplňují opatření stanovená v nařízeních (ES) č. 1005/2008 a (ES) č. 1224/2009.

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„druhy ICCAT“ druhy uvedené v příloze I;

2) 

„tropickým tuňákem“ tuňák velkooký, tuňák žlutoploutvý a tuňák pruhovaný;

▼M3

2a) 

„plachetníkovitými“ druhy čeledi Istiophoridae řízené ICCAT;

▼B

3) 

„rybářským plavidlem“ jakékoli plavidlo vybavené pro účely obchodního využívání mořských biologických zdrojů nebo pastí na tuňáka obecného;

4) 

„plavidlem provádějícím odlov“ rybářské plavidlo používané pro účely odlovu mořských biologických zdrojů;

5) 

„rybářským plavidlem Unie“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou členského státu a zapsané v Unii;

6) 

„oprávněním k rybolovu“ oprávnění vydané rybářskému plavidlu Unie, které jej opravňuje provozovat určité rybolovné činnosti během určitého období v dané oblasti nebo pro daný typ rybolovu za stanovených podmínek;

7) 

„zvláštním oprávněním k rybolovu“ oprávnění vydané rybářskému plavidlu Unie, které jej opravňuje provozovat určité rybolovné činnosti pomocí určitých lovných zařízení během určitého období v dané oblasti a pro daný typ rybolovu za stanovených podmínek;

8) 

„překládkou“ vyložení všech nebo některých produktů rybolovu z paluby plavidla na jiné plavidlo;

9) 

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

10) 

„údaji souvisejícími s úkolem I“ údaje definované ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ jako úkol I;

11) 

„údaji souvisejícími s úkolem II“ údaje definované ICCAT v „Terénní příručce pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ jako úkol II;

12) 

„smluvními stranami úmluvy“ smluvní strany úmluvy ICCAT a spolupracující státy, organizace nebo rybářské subjekty, které nejsou smluvními stranami;

13) 

„oblastí úmluvy ICCAT“ veškeré vody Atlantského oceánu a přilehlých moří;

14) 

„dohodou o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu“ mezinárodní dohoda ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení (EU) č. 1380/2013;

15) 

„délkou plavidla“ vzdálenost měřená jako přímá vzdálenost mezi nejvzdálenějším bodem přídě a nejvzdálenějším bodem zádě;

16) 

„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 metrů;

17) 

„velkým rybářským plavidlem“ rybářské plavidlo, jehož celková délka přesahuje 20 metrů;

18) 

„velkým plavidlem provádějícím odlov“ plavidlo provádějící odlov, jehož celková délka přesahuje 20 metrů;

19) 

„evidencí ICCAT velkých rybářských plavidel“ seznam velkých rybářských plavidel, která jsou oprávněna lovit druhy ICCAT v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

▼M3

20) 

„podpůrným plavidlem“ plavidlo jiné než plavidlo přepravované na palubě, které není vybaveno provozuschopným lovným zařízením a které usnadňuje rybolovné činnosti, pomáhá při nich nebo zajišťuje přípravy na ně, mimo jiné poskytnutím plavidla provádějícího odlov a nasazením, obsluhou a vytažením zařízení s uzavíracím mechanismem;

▼B

21) 

„přepravním plavidlem“ podpůrné plavidlo, které se účastní překládek a přejímek druhů ICCAT z velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru;

22) 

„evidencí ICCAT přepravních plavidel“ seznam plavidel oprávněných přijímat překládku na moři z velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

23) 

„evidencí ICCAT, v níž jsou vedena plavidla oprávněná k lovu tropických tuňáků“ seznam velkých rybářských plavidel, která jsou oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat tropické tuňáky v oblasti úmluvy ICCAT, vedený sekretariátem ICCAT;

▼M3

23a) 

„plovoucím předmětem“ jakýkoli přírodní nebo umělý plovoucí předmět (na hladině či pod hladinou), který není schopen samostatného pohybu; zařízení s uzavíracím mechanismem („zařízení FAD“) je plovoucím předmětem z umělého materiálu, který je záměrně nasazen nebo sledován; kláda je plovoucím předmětem, který se náhodně ztratil z antropogenních nebo přírodních zdrojů;

▼M3

24) 

„zařízením s uzavíracím mechanismem“ nebo „zařízením FAD“ stálý, polostálý nebo dočasný objekt, konstrukce nebo zařízení z jakéhokoli materiálu, ať už umělého nebo přírodního, který je nasazen nebo sledován a slouží ke shromažďování ryb pro následný odlov. Zařízení s uzavíracím mechanismem mohou být buď ukotvená (AFAD), nebo unášená (DFAD);

▼M3

24a) 

„instalací FAD“ umístění lovného zařízení v okolí hejna tuňáků s využitím zařízení FAD;

▼B

25) 

„NNN rybolovem“ rybolovné činnosti ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (ES) č. 1005/2008;

26) 

„seznamem ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov“ seznam plavidel, jež ICCAT považuje za plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov;

27) 

„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu;

▼M3

27a) 

„dlouhými lovnými šňůrami pro mělký rybolov“ dlouhé lovné šňůry, u nichž je většina háčků při nasazení v hloubce menší než 100 metrů;

▼B

28) 

„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena;

29) 

„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu;

▼M3

30) 

„kruhovým háčkem“ háček s hrotem otočeným kolmo zpět ke dříku, takže tvoří obecně kruhový nebo oválný tvar; používaný s odsazením ne více než 10 stupňů;

31) 

„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři a která vysílá údaje o poloze a jakékoli jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu;

▼B

HLAVA II

OPATŘENÍ PRO ŘÍZENÍ, ZACHOVÁNÍ A KONTROLU NĚKTERÝCH DRUHŮ

KAPITOLA I

Tropičtí tuňáci

Článek 5

Omezení počtu unijních velkých plavidel provádějících odlov tuňáka velkookého

Počet a celková kapacita v hrubé prostornosti (BT) unijních velkých plavidel provádějících odlov tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT se stanoví:

a) 

podle průměrného počtu a kapacity vyjádřené v BT plavidel Unie, která v období 1991/1992 prováděla cílený odlov tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, a

b) 

na základě omezení počtu plavidel Unie provádějících cílený odlov tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.

▼M3

Článek 5a

Omezení kapacity pro tropického tuňáka

1.  
Do 31. ledna každého roku stanoví členské státy roční plány rybolovu a roční plány řízení kapacity rybolovu pro tropického tuňáka.
2.  
Členské státy zajistí, aby celková kapacita jejich loďstva lovícího na dlouhé lovné šňůry a košelkovými nevody byla řízena v souladu s ročními plány rybolovu a ročními plány řízení kapacity rybolovu uvedenými v odstavci 1, zejména s cílem omezit odlov tropického tuňáka v souladu s omezeními odlovu stanovenými podle práva Unie.
3.  
Členské státy nezvýší počet podpůrných plavidel oproti počtu zaznamenanému v červnu 2023.
4.  
Členské státy oznámí Komisi data, k nimž bylo dosaženo veškerých limitů odlovu tropických druhů tuňáků. Komise zašle tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.
5.  
Pokud jde o plavidla Unie lovící košelkovými nevody a velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru (celková délka 20 metrů nebo větší), členské státy podávají Komisi měsíční hlášení o úlovcích tropických tuňáků, přičemž četnost těchto hlášení se zvýší na týdenní, jakmile je dosaženo 80 % příslušných limitů odlovu.
6.  
Členské státy podávají Komisi každé tři měsíce informace o množství tropických tuňáků podle druhů ulovených plavidly plujícími pod jejich vlajkou do 15 kalendářních dnů po skončení období, během něhož byly úlovky uskutečněny, a to do 15. dubna, 15. července a 15. října každého roku a do 15. ledna následujícího roku, pokud tyto informace nejsou Komisi zasílány měsíčně. Tyto informace, ať už jsou zasílány každé tři měsíce nebo měsíčně, se zasílají ve formátu souhrnné zprávy o úlovcích. Komise tyto informace zasílá sekretariátu ICCAT do 30. dubna, 30. července a 30. října každého roku a do 30. ledna roku následujícího.

▼B

Článek 6

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov tropického tuňáka a podpůrným plavidlům

1.  
Členské státy vydávají oprávnění v souladu s nařízením o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva ( 2 ) velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov, která plují pod jejich vlajkou, k lovu tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Členské státy vydávají oprávnění podpůrným plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, která jsou používána za účelem jakéhokoli typu podpory pro plavidla uvedené v odstavci 1.

▼M3

Článek 6a

Zákaz výmětů tropických tuňáků ulovených plavidly Unie lovícími košelkovými nevody

1.  
Plavidla Unie lovící košelkovými nevody, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, všechny ulovené tropické tuňáky ponechají na palubě, vyloží nebo přeloží v přístavu.
2.  
Tropický tuňák ulovený plavidlem Unie lovícím košelkovými nevody není předmětem výmětu během výlovu, jakmile je síť zcela uzavřena a více než polovina sítě je vytažena. Pokud se vyskytne technický problém při uzavírání nebo vytahování sítě, v jehož důsledku tento zákaz nelze použít, vynaloží velitelé nebo členové posádky svým jménem veškeré úsilí, aby tuňáky co nejrychleji vypustili do vody.
3.  

Odchylně od odstavce 1 mohou být tropičtí tuňáci předmětem výmětu v těchto případech:

a) 

pokud velitel zjistí, že ulovení tropičtí tuňáci jsou zamotáni nebo rozdrceni v síti košelkového nevodu, jsou poškozeni v důsledku zpustošení nebo uhynuli a zkazili se v síti v důsledku poruchy lovného zařízení, která znemožnila normální vytažení sítě, výlov a vypuštění ryb živých;

b) 

pokud velitel zjistí, že tropičtí tuňáci byli uloveni během posledního výjezdu a pro uskladnění tuňáků ulovených během tohoto výjezdu není k dispozici dostatečná skladovací kapacita; výmět takových ryb je možný pouze za předpokladu, že:

i) 

se velitel nebo členové posádky pokusí tuňáky co nejrychleji vypustit živé; a

ii) 

se po výmětu neprovádí žádná jiná rybolovná operace, a to až do okamžiku vykládky nebo překládky tuňáků na palubě plavidla.

4.  
Velitelé rybářských plavidel ohlásí všechny zjištěné výměty členským státům vlajky plavidel. Členské státy zasílají Komisi hlášení o výmětech jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II.

▼B

Článek 7

Evidence ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky

1.  
Členské státy bezodkladně a nejpozději do 30 dnů informují Komisi o jakékoli události vyžadující doplnění, výmaz nebo změnu v evidenci ICCAT plavidel oprávněných lovit tropické tuňáky. Komise bezodkladně a nejpozději do 45 dnů od data této události předloží tuto informaci sekretariátu ICCAT.

▼M3

2.  
Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu tropických tuňáků, a to včetně podpůrných plavidel, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tropické tuňáky z oblasti úmluvy ICCAT ani provádět jakýkoli druh podpory těchto činností, včetně nastavování a vytahování zařízení FAD nebo bójí. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.
3.  
Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků podle článku 6, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky tropických tuňáků v souladu se stanoveným omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci každoroční zprávy předloží členské státy Komisi zprávu o omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou a informace o tom, jak zajišťují dodržování tohoto omezení.

Článek 8

Seznam plavidel provádějících v daném roce odlov tropických tuňáků

Každoročně do 30. června předloží členské státy Komisi seznam oprávněných plavidel plujících pod jejich vlajkou, která v předchozím kalendářním roce lovila tropického tuňáka v oblasti úmluvy ICCAT nebo poskytovala jakoukoli podporu rybolovné činnosti (podpůrná plavidla). V případě plavidel lovících košelkovými nevody zahrnuje tento seznam rovněž podpůrná plavidla, která poskytovala podporu rybolovné činnosti, bez ohledu na jejich vlajku. Komise každoročně do 31. července uvědomí sekretariát ICCAT o těchto seznamech obdržených od členských států.

Článek 8a

Nevyužitá část nebo překročení kvóty pro odlov tuňáka velkookého

1.  
Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení odlovu tuňáka velkookého členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo se od této kvóty nebo omezení odlovu odečte během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka velkookého.
2.  
Maximální nevyužitá část pro odlov tuňáka velkookého, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.

▼B

Článek 9

Plány řízení pro lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.  
Pokud jde o plavidla provádějící odlov používající košelkové nevody a návnadová plavidla, která loví tropického tuňáka s využitím lovných zařízení s uzavíracím mechanismem (dále jen „zařízení FAD“), členské státy předloží Komisi do 31. prosince každého roku plány řízení pro používání takových zařízení FAD plavidly plujícími pod jejich vlajkou. Komise předá tyto informace do 31. ledna následujícího roku sekretariátu ICCAT.
2.  

Cílem plánů řízení uvedených v odstavci 1 je:

a) 

zlepšit znalosti o vlastnostech zařízení FAD, vlastnostech bójí, rybolovu pomocí zařízení FAD, včetně intenzity rybolovu, a souvisejících dopadech na cílové a necílové druhy;

b) 

účinně řídit umístění a zpětné vyzvednutí zařízení FAD a plovoucích signálních znaků a jejich případnou ztrátu;

c) 

snížit a omezit dopad zařízení FAD a rybolovu pomocí zařízení FAD na ekosystém, případně včetně zohlednění různých prvků míry úmrtnosti způsobené rybolovem (např. počet umístěných zařízení FAD, včetně počtu zařízení FAD na plavidlech lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem, rybolovná kapacita, počet podpůrných plavidel).

3.  
Plány řízení uvedené v odstavci 1 musí obsahovat informace stanovené v příloze II.

▼M3

4.  
Členské státy zajistí, aby na jedno plavidlo nebylo ve stejném okamžiku aktivních více než 300 zařízení FAD s bójemi v provozu.
5.  
Počet zařízení FAD s bójemi v provozu se ověří pomocí telekomunikačních účtů. Tato ověření provádějí příslušné orgány členského státu.
6.  
Členské státy mohou povolit plavidlům plujícím pod jejich vlajkou lovícím košelkovými nevody, aby kladla sítě na plovoucí předměty za předpokladu, že rybářské plavidlo má na palubě buď pozorovatele, nebo funkční elektronický monitorovací systém, který je schopen ověřit typ instalace a druhové složení ryb a který poskytuje údaje o rybolovných operacích Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

▼B

Článek 10

Požadavky na zařízení FAD

1.  

Zařízení FAD musí splňovat tyto požadavky:

a) 

konstrukce zařízení FAD nad hladinou buď není pokryta žádným materiálem, nebo je pokryta výlučně materiálem, který představuje minimální riziko zachycení necílových druhů, a

b) 

složky pod hladinou jsou výlučně z materiálu, který nezachycuje necílové druhy.

▼M3

2.  

Při používání nebo navrhování zařízení FAD členské státy:

a) 

zajistí, aby byla všechna použitá zařízení FAD netenatová v souladu s pokyny uvedenými v příloze X;

b) 

usilují o zajištění toho, aby byla všechna zařízení FAD vyrobena z biologicky rozložitelných materiálů, jako jsou neplastové materiály, s výjimkou materiálů použitých při výrobě bójí pro sledování zařízení FAD.

3.  
Členské státy každoročně informují Komisi o krocích podniknutých k zajištění souladu s odstavcem 2 ve svých plánech řízení FAD.

▼B

Článek 11

Informace o zařízeních FAD předkládané plavidly

1.  

Vždy, když plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie umístí zařízení FAD, shromažďují a oznamují k němu tyto informace a údaje:

a) 

poloha zařízení FAD;

b) 

datum umístění zařízení FAD;

c) 

typ zařízení FAD (ukotvené zařízení FAD, unášené umělé zařízení FAD);

d) 

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení nebo plovoucího signálního znaku zařízení FAD, typ bóje – například jednoduchá bóje nebo bóje s echolotem) nebo jakákoli informace umožňující identifikaci vlastníka;

e) 

konstrukční vlastnosti zařízení FAD (rozměry a materiál části plovoucí na hladině a závěsné konstrukce pod hladinou a mechanismus zachycování této závěsné konstrukce).

2.  

Vždy, když se plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie vydají k zařízení FAD, a to bez ohledu na to, zda jsou pak instalovány sítě, nebo ne, shromažďují a oznamují tyto informace:

a) 

důvod návštěvy (vytažení, odstranění zařízení, práce na elektronickém vybavení);

b) 

poloha zařízení FAD;

c) 

datum návštěvy;

d) 

typ zařízení FAD (ukotvené zařízení FAD, unášené přírodní zařízení FAD, unášené umělé zařízení FAD);

▼M3

e) 

popis protokolu nebo identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD nebo jakákoli informace umožňující identifikaci majitele);

▼B

f) 

pokud jsou po provedení návštěvy instalovány sítě, informace o úlovcích a vedlejších úlovcích, ať už jsou uchovány na palubě, nebo jsou – uhynulé či živé – předmětem výmětu nebo, pokud po provedení návštěvy sítě instalovány nejsou, důvod pro takové rozhodnutí (například nedostatečný počet nebo nedostatečná velikost ryb);

▼M3

g) 

identifikační číslo bóje.

▼B

3.  

Vždy, když dojde ke ztrátě zařízení FAD, plavidla Unie lovící vlečnou sítí s košelkovým nevodem, návnadová plavidla Unie provádějící odlov a podpůrná plavidla Unie shromažďují a oznamují tyto informace:

a) 

poslední registrovaná poloha;

b) 

datum poslední registrované polohy;

▼M3

c) 

identifikátor zařízení FAD (tj. identifikační číslo označení a bóje zařízení FAD).

4.  
Rybářská plavidla Unie vedou měsíčně aktualizovaný seznam používaných zařízení FAD obsahující alespoň informace stanovené v příloze III a každý měsíc tento seznam aktualizují v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II.

▼B

Článek 12

Informace o zařízeních FAD předkládané členskými státy

Členské státy předkládají každoročně 15 dnů před uplynutím lhůty, kterou stanoví ICCAT pro daný rok, Komisi následující informace za účelem jejich předání sekretariátu ICCAT:

a) 

čtvrtletně zaznamenávaný počet momentálně umístěných zařízení FAD, rozdělených podle typů, přičemž se uvede přítomnost či nepřítomnost plovoucího signálního znaku/bóje nebo echolotu k zařízení FAD;

▼M3

b) 

měsíčně zaznamenávaný počet a typ umístěných plovoucích signálních znaků/bójí (např. rádiových, výhradně sonarových, sonarových s echolotem) v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II;

c) 

měsíčně zaznamenávaný průměrný počet aktivních a neaktivních znaků/bójí, které každé z plavidel sledovalo;

d) 

měsíčně zaznamenávaný průměrný počet ztracených zařízení FAD s aktivními bójemi;

▼B

e) 

u každého podpůrného plavidla počet dní strávených na moři, a to měsíčně podle oblastí po 1° souřadnicové sítě a členského státu vlajky;

▼M3

f) 

údaje o odlovech prováděných plavidly lovícími košelkovými nevody a návnadovými čluny, intenzitě a počtu instalací sítí (v případě košelkových nevodů) podle způsobu rybolovu (hejna doprovázená plovoucími předměty a rybolov ve volných hejnech) v souladu s požadavky na údaje související s úkolem II;

g) 

pokud jsou činnosti plavidel lovících košelkovými nevody prováděny ve spolupráci s návnadovými čluny, hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu plavidel lovících košelkovými nevody ve spolupráci s návnadovými čluny v souladu s požadavky na údaje související s úkoly I a II.

▼B

Článek 13

Lodní deníky

Členské státy zajistí, aby:

a) 

lodní deníky rybolovu v papírové a elektronické podobě, jakož i v příslušných případech lodní deníky zařízení FAD, byly rychle shromážděny a zpřístupněny vědcům Unie;

b) 

údaje související s úkolem II předané Komisi podle článku 50 zahrnovaly informace shromážděné z lodních deníků rybolovu nebo v příslušných případech z lodních deníků zařízení FAD.

▼M3

Článek 14

Účast pozorovatelů a zákaz nasazení zařízení FAD v souvislosti s ochranou nedospělých jedinců

1.  
Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou nepoužívala unášená zařízení FAD po dobu 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu stanoveného na základě práva Unie.
2.  

Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu tropických tuňáků, měla minimální účast pozorovatelů, a to takto:

a) 

pro svá plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru o celkové délce 20 metrů nebo větší do roku 2022 minimálně 10% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu, a to buď formou přítomnosti pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV, nebo pomocí schváleného elektronického monitorovacího systému;

b) 

pro svá plavidla lovící košelkovými nevody 100% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu, a to buď formou přítomnosti pozorovatele na palubě v souladu s přílohou IV, nebo pomocí schváleného elektronického monitorovacího systému.

Členské státy do 30. dubna podají sekretariátu ICCAT a Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku zprávu o informacích shromážděných pozorovateli nebo schváleným elektronickým monitorovacím systémem za předchozí rok, přičemž zohlední požadavky na zachování důvěrnosti uvedené v článku 72.

▼B

Článek 15

Lov tropických tuňáků v některých portugalských vodách

Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoli množství tropického tuňáka uloveného pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36°30′ severní šířky nebo v oblastech spadajících pod CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) severně od 31° severní šířky a východně od 17°30′ západní délky nebo tyto druhy v uvedených oblastech takovými lovnými zařízeními lovit. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

▼M3

Článek 16

Identifikace NNN rybolovu

Pokud výkonný tajemník ICCAT Komisi informuje o možném porušení čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 1 nebo 2 rybářskými plavidly Unie, Komise neprodleně informuje příslušný členský stát vlajky. Členský stát vlajky okamžitě situaci prošetří, a jestliže plavidlo v době zákazu rybolovu loví pomocí předmětů, které by mohly ovlivnit shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, musí požadovat, aby takové plavidlo ukončilo rybolovnou činnost a aby v nezbytném případě danou oblast neprodleně opustilo. Příslušný členský stát vlajky neprodleně oznámí Komisi výsledky šetření a odpovídající opatření, která byla přijata. Komise tyto informace předá pobřežnímu státu a výkonnému tajemníkovi ICCAT.

KAPITOLA II

Tuňák křídlatý

Oddíl 1

Tuňák křídlatý v severním a jižním Atlantiku

▼B

Článek 17

Omezení počtu plavidel

Maximální počet plavidel Unie provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT se stanoví podle průměrného počtu plavidel Unie, která v období 1993–1995 lovila jako cílový druh tuňáka křídlatého v severním Atlantiku.

▼M3

Článek 17a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1.  
Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ( 3 ) oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.
3.  
Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

Článek 17b

Nevyužitá část a překročení kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku

1.  
Jakákoli nevyužitá část nebo část, o niž byly roční kvóta nebo omezení pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku členského státu překročeny, může být podle potřeby přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu nebo od ní/něj odečtena během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku.
2.  
Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.

Článek 17c

Záznamy o úlovcích tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku

Členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla provádějí odlov tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku, předloží sekretariátu ICCAT přesné a ověřené údaje o odlovu tuňáka křídlatého v jižním Atlantiku jako součást údajů souvisejících s úkoly I a II podle článku 50.

Oddíl 2

Tuňák křídlatý ve Středozemním

Článek 17d

Rekreační rybolov tuňáka křídlatého ve Středozemním moři

1.  
Aniž je dotčen zákaz rekreačního rybolovu podle vnitrostátního práva nebo práva Unie, fyzické nebo právnické osoby provozující rekreační rybolov nesmějí ulovit, ponechat na palubě, překládat nebo vykládat více než tři exempláře tuňáka křídlatého ve Středozemním moři na plavidlo za den.
2.  
Je zakázáno uvádět na trh tuňáka křídlatého uloveného ve Středozemním moři při rekreačním rybolovu.
3.  
Členské státy poskytnou Komisi a sekretariátu ICCAT seznam všech plavidel provozujících rekreační rybolov, která jsou oprávněna k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři, a to nejpozději 15 dní před zahájením těchto činností. Plavidla, která na tomto seznamu uvedena nejsou, k rybolovu tuňáka křídlatého ve Středozemním moři oprávněna nejsou.

▼B

KAPITOLA III

Mečoun obecný

Oddíl 1

Mečoun obecný v Atlantiku

Článek 18

Plány řízení pro mečouna obecného v severním Atlantiku

Členské státy, kterým byla přidělena kvóta a jejichž plavidla loví mečouna obecného v severním Atlantiku, předkládají Komisi každoročně do 15. srpna své plány řízení. Komise do 15. září každého roku tyto informace předá sekretariátu ICCAT.

▼M3

Článek 18a

Konkrétní oprávnění vydávaná velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1.  
Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2017/2403 oprávnění k rybolovu velkým rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou za účelem odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT plavidel oprávněných k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat, zpracovávat či vykládat mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.
3.  
Rybářským plavidlům Unie, která nejsou oprávněna k rybolovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle odstavce 1, může být povoleno uchovávat na palubě, překládat, přepravovat, zpracovávat nebo vykládat vedlejší úlovky mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku v souladu s omezením vedlejších úlovků na palubě těchto plavidel. V rámci výroční zprávy předloží členské státy Komisi informace o maximálním omezení vedlejších úlovků povoleném pro plavidla plující pod jejich vlajkou.

Článek 18b

Nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku

1.  
Jakákoli nevyužitá část roční kvóty nebo omezení odlovu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku členského státu může být přičtena k příslušné kvótě nebo omezení odlovu během opravného roku nebo před ním v souladu s platnými doporučeními ICCAT pro mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku.
2.  
Maximální nevyužitá část kvóty pro odlov mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku, kterou může členský stát v konkrétním roce převést, nepřekročí množství povolené v daném roce komisí ICCAT.

▼B

Článek 19

Minimální velikost mečouna obecného loveného v severním Atlantiku

1.  
Je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, přepravovat, skladovat, vystavovat nebo nabízet k prodeji, prodávat nebo uvádět na trh mečouna obecného, pokud jeho živá hmotnost nedosahuje 25 kg, příp. pokud jeho délka od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve nedosahuje 125 cm. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.
2.  
Odchylně od odstavce 1 se mohou uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat, vykládat, přepravovat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji náhodné úlovky mečouna obecného o hmotnosti menší než 25 kg živé hmotnosti nebo o délce od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve menší než 125 cm, pokud jeho množství nepřesahuje 15 % úlovku mečouna obecného.
3.  
Tolerance 15 % úlovku uvedená v odstavci 2 se vypočítá na základě počtu kusů mečouna obecného z celkového počtu kusů mečouna obecného ulovených daným plavidlem na jednu vykládku.

Část 2

Mečoun obecný ve Středozemním moři

▼M3

KAPITOLA IV

Plachetníkovití, plachetník atlantský, marlín modrý, marlín bělavý a marlín georgiův

Článek 27

Vypuštění ulovených živých jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.  
Plavidla Unie provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidla Unie lovící košelkovými nevody v maximální možné míře neprodleně vypouštějí všechny marlíny modré (Makaira nigricans), marlíny bělavé (Tetrapturus albidus) a marlíny Georgiovy (Tetrapturus georgei), kteří jsou při vytahování lovného zařízení živí, s náležitým ohledem na bezpečnost členů posádky, a to způsobem, který způsobuje co nejmenší škody a maximalizuje přežití po vypuštění.
2.  
Členské státy podpoří uplatňování minimálních norem pro bezpečné zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-05 tím, že vypracují pokyny pro své loďstvo. Pro bezpečné vypuštění ulovených živých marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových, mají rybářská plavidla Unie na palubě k dispozici tyto zařízení: zvedací zařízení, pákové štípací kleště, odstraňovač háčků a kleště na šňůry, ke kterým mají členové posádky snadný přístup.
3.  
Členské státy zajistí, aby velitelé a členové posádek jejich rybářských plavidel byli náležitě vyškoleni, znali a používali správné techniky zmírňování, identifikace, zacházení a vypouštění a měli na palubě veškeré vybavení nezbytné pro vypouštění marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových v souladu s pokyny k minimálním normám pro bezpečné postupy zacházení a postupy pro vypouštění živých jedinců uvedenými v odstavci 2.
4.  
Členské státy usilují o minimalizaci úmrtnosti marlínů modrých, marlínů bělavých a marlínů Georgiových po vypuštění v rámci svých rybolovných oblastí upravených pravidly ICCAT.
5.  
Členské státy mohou plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a plavidlům lovícím košelkovými nevody plujícím pod jejich vlajkou vydat oprávnění lovit a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat uhynulého marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v rámci stanovených limitů pro rybolov.

Článek 28

Vykládka jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova ulovených nad rámec stanovených rybolovných práv

Jakmile členský stát vyčerpá kvótu, která mu byla přidělena, zajistí, aby vyložení jedinci marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova, kteří byli při naložení na palubu plavidla uhynulí, nebyli předmětem prodeje nebo uvedení na trh. Tyto vykládky se nezapočítávají do omezení odlovu pro tento členský stát, jak je na základě omezení vykládky Unie stanoveno v bodě 2 doporučení ICCAT 19-05, za předpokladu, že tento zákaz je jasně vysvětlen ve výroční zprávě podle článku 71 tohoto nařízení.

Článek 29

Rekreační rybolov marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.  
Členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla provozují rekreační rybolov marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova, zachovají účast vědeckých pozorovatelů při vykládkách jedinců marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova na úrovni 5 %.
2.  
Pro rekreační rybolov marlína modrého se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 251 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
3.  
Pro rekreační rybolov marlína bělavého a marlína Georgiova se jako minimální použitelná velikost pro zachování zdrojů použije délka 168 cm od konce spodní čelisti po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
4.  
Je zakázáno prodávat nebo nabízet k prodeji upravená těla nebo části těl jedinců marlína modravého, marlína bělavého nebo marlína Georgiova ulovených při rekreačním rybolovu.
5.  
Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby při rekreačním rybolovu byla každá vypuštěná ryba vypuštěna způsobem, který způsobí co nejmenší poranění.

Článek 29a

Shromažďování údajů o plachetnících atlantských

Členské státy shromažďují údaje o úlovcích plachetníků atlantských, včetně živých a uhynulých výmětů, a tyto údaje každoročně oznamují jako součást předkládaných údajů souvisejících s úkoly I a II pro potřeby posouzení stavu populace.

Článek 29b

Shromažďování a vykazování údajů, pokud jde o plachetníkovité, marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova

1.  
Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech plachetníkovitých ryb, a to v souladu s požadavky ICCAT na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.
2.  
Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o odlovu plachetníkovitých ryb stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-05, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu plachetníkovitých.
3.  
Neposkytnutí údajů souvisejících s úkolem I, včetně uhynulých výmětů, pokud jde o marlína modrého, marlína bělavého a marlína Georgiova v souladu s usnesením ICCAT 01-06 a doporučením ICCAT 11-15, má za následek zákaz uchovávání těchto druhů.

▼B

KAPITOLA V

Žraloci

Článek 30

Obecná ustanovení

1.  
V rámci rybolovů, při nichž nejsou cíleně loveni žraloci, musejí být náhodně ulovení živí žraloci, kteří nejsou použiti k přípravě potravin nebo pro obživu, vypuštěni zpět do vody.
2.  
Členské státy pokud možno provádějí výzkum druhů žraloků ulovených v oblasti úmluvy ICCAT s cílem zlepšit selektivitu rybolovných zařízení, určit potenciální oblasti, kde dochází k líhnutí, a zvážit zákazy rybolovu v určitém časovém období / oblastech a další vhodná opatření. Takový výzkum poskytne informace o klíčových biologických a ekologických parametrech, vývoji a rysech chování, jakož i informace týkající se určení potenciálních teritorií, v nichž dochází k tření, líhnutí a potěru.

Článek 31

Žralok nosatý (Lamna nasus)

1.  
Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloků nosatých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.
2.  
Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky nosaté ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 32

Liškoun velkooký (Alopias superciliosus)

1.  
Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounů velkookých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.
2.  
Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, liškouny velkooké ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

▼M3

Článek 33

Žralok mako (Isurus oxyrinchus) v severním Atlantiku

1.  
Žraloku mako v severním Atlantiku ulovenému rybářskými plavidly Unie nesmí být poraněn a musí být v rámci možností neprodleně vypuštěn do moře, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost bezpečnosti členů posádky.
2.  
Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v severním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.

Článek 33a

Žralok mako (Isurus oxyrinchus) v jižním Atlantiku

1.  
Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou uplatňovala minimální normy pro bezpečné zacházení se žralokem mako v jižním Atlantiku a postupy pro jeho vypouštění, jak je stanoveno v příloze IX.
2.  
Členské státy každý měsíc podávají Komisi zprávu o všech povolených vykládkách plavidel plujících pod jejich vlajkou, pokud jde o žraloka mako v jižním Atlantiku. Tyto zprávy předloží Komisi do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém byly úlovky odloveny. Kromě toho členské státy každoročně podávají Komisi zprávu o uhynulých výmětech, živých vypuštěných jedincích a celkových úlovcích plavidel plujících pod jejich vlajkou.
3.  
Do 30. června každého roku členské státy, pod jejichž vlajkou plavidla ulovila žraloka mako v jižním Atlantiku (vykládky a uhynulé výměty), informují Komisi o statistické metodice použité k odhadu uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců. Členské státy s řemeslným a drobným rybolovem rovněž poskytnou informace o svých programech sběru údajů.
4.  
V rámci každoročního předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II poskytují členské státy Komisi všechny příslušné údaje o žraloku mako v jižním Atlantiku, včetně odhadů uhynulých výmětů a živých vypuštěných jedinců, a to za použití metod schválených Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku.
5.  
Rybářská plavidla, která uchovávají na palubě jedince žraloka mako v jižním Atlantiku, mají zakázáno překládat celé ryby nebo části žraloka mako v jižním Atlantiku uloveného ve spojitosti s rybolovem v oblasti upravené pravidly ICCAT.

▼B

Článek 34

Žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus)

1.  
Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo jakoukoli část upravených těl žraloků dlouhoploutvých ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.
2.  
Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky dlouhoploutvé ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 35

Kladivounovití

1.  
Při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů rodu Sphyrnidae (vyjma druhu Sphyrna tiburo).
2.  
Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, kladivouny ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT, kteří byli vytaženi na palubu.

Článek 36

Žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis)

1.  
Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloků hedvábných ulovených při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT.
2.  
Plavidla Unie provádějící odlov neprodleně vypustí, aniž by je zranila, žraloky hedvábné ulovené při rybolovu v oblasti upravené pravidly ICCAT nejpozději před umístěním úlovku do prostoru pro skladování ryb, přičemž se klade patřičný ohled na bezpečnost členů posádky.
3.  
Plavidla Unie lovící košelkovým nevodem v oblasti upravené pravidly ICCAT přijmou další opatření ke zvýšení míry přežití náhodně ulovených žraloků hedvábných. Členské státy informují Komisi o dosaženém pokroku ve výroční zprávě uvedené v článku 71.

▼M3

Článek 36a

Shromažďování údajů o žralocích

1.  
Členské státy zavedou programy pro shromažďování údajů, které zajistí, aby byly komisi ICCAT předkládány přesné údaje o úlovcích, intenzitě rybolovu, rozměrech a výmětech žraloků, a to v souladu s požadavky na předkládání údajů souvisejících s úkoly I a II.
2.  
Členské státy předloží Komisi své kontrolní přehledy o provádění odlovu žraloků stanovené v příloze 1 doporučení ICCAT 18-06, včetně informací o opatřeních, která přijaly na vnitrostátní úrovni za účelem sledování úlovků a ochrany a řízení lovu žraloků.

▼B

Článek 37

Odběr vzorků z jednotlivých druhů žraloků vědeckými pozorovateli a dalšími pověřenými jednotlivci

1.  

Odchylně od zákazu uchovávat na palubě žraloky nosaté, liškouny velkooké, žraloky dlouhoploutvé, kladivouny (rodu Sphyrnidae, vyjma druhu Sphyrna tiburo) a žraloky hedvábné, jak je uvedeno v článcích 31, 32, 34, 35 a 36, se odběr biologických vzorků v rámci obchodních rybolovných činností vědeckými pozorovateli nebo jednotlivci oprávněnými smluvními stranami úmluvy k odběru biologických vzorků povoluje za těchto podmínek:

a) 

biologické vzorky se odebírají pouze z uhynulých zvířat zachycených v síti;

b) 

biologické vzorky se odebírají v rámci výzkumného projektu oznámeného Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku a vyvinutého při zohlednění priorit výzkumu doporučených tímto výborem. Výzkumný projekt by měl zahrnovat podrobný dokument popisující cíl projektu, metodiky, které mají být použity, počet a druh vzorků, které mají být odebrány, a čas a oblast odběru vzorků;

c) 

biologické vzorky se uchovávají na palubě do doby vykládky nebo překládky a

d) 

povolení členského státu vlajky nebo – v případě pronajatých plavidel – pronajímající smluvní strany úmluvy a členského státu vlajky musí být přiloženo ke všem vzorkům odebraným podle tohoto článku a doprovázet je do konečného přístavu vykládky. Tyto vzorky a další části jedinců žraloků, z nichž se odebírají vzorky, nesmí být předmětem prodeje nebo uvedení na trh.

2.  
Biologické vzorky uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat zejména obratle, tkáň, rozmnožovací ústrojí, žaludky, vzorky kůže, spirální řasy, čelisti, celé ryby nebo kostry pro účely taxonomických studií a soupisů živočichů.
3.  
Odebírání vzorků může být zahájeno pouze na základě povolení vydaného dotčeným členským státem.

KAPITOLA VI

Mořští ptáci

Článek 38

Zmírňující opatření pro mořské ptáky v oblasti mezi 20° a 25° jižní šířky

1.  
Všechna plavidla lovící v oblasti mezi 20° a 25° jižní šířky musí mít na palubě a používat šňůry na plašení ptáků (šňůry tori) a tyče tori, které splňují požadavky a doplňkové pokyny uvedené v příloze V.
2.  
Šňůry tori musí být vždy nasazeny předtím, než jsou ponořeny dlouhé lovné šňůry.
3.  
Je-li to prakticky možné, použije se v dobách, kdy jsou ptáci v hojném počtu nebo jsou velmi aktivní, druhá tyč a šňůra tori.
4.  
Na palubě každého plavidla musí být záložní šňůry tori, které musí být připraveny k okamžitému použití.
5.  

Na plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru z jednoho provazce, která loví mečouna, se nevztahují požadavky odstavců 1, 2 a 3 za předpokladu, že splní tyto podmínky:

a) 

dlouhé lovné šňůry jsou kladeny v noci, přičemž noc je definována jako období mezi námořním východem a západem slunce, jak jej pro danou zeměpisnou polohu, kde je provozován rybolov, vymezuje námořní almanach pro stanovení východu a západu slunce, a

b) 

používá se minimální hmotnost otočného úchytu 60 g umístěného nejvýše 3 metry od háčku s cílem dosáhnout optimálních rychlostí ponořování.

Členské státy vlajky plavidel, na něž se vztahuje výjimka uvedená v prvním pododstavci, informují Komisi o svých vědeckých zjištěních, k nimž došly na základě účasti pozorovatelů na palubě těchto plavidel.

Článek 39

Zmírňující opatření pro mořské ptáky v oblasti jižně od 25° jižní šířky

Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru používají alespoň dvě z těchto zmírňujících opatření v souladu s požadavky a doplňkovými pokyny uvedenými v příloze V:

a) 

noční kladení sítí s minimálním osvětlením paluby;

b) 

šňůry na plašení ptáků (šňůry tori);

c) 

závaží šňůr.

Článek 40

Povinnost podávat zprávy týkající se mořských ptáků

1.  
Plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru shromažďují a členskému státu vlajky sdělují informace o interakci s mořskými ptáky, včetně náhodných úlovků. Členské státy předloží tyto informace do 30. června každého roku Komisi. Komise bezodkladně předá tyto informace sekretariátu ICCAT.
2.  
Členské státy informují Komisi o provádění opatření stanovených v článcích 38 a 39 a o pokroku dosaženém v provádění akčního plánu Unie pro omezení náhodných úlovků mořských ptáků v rybolovných zařízeních.

KAPITOLA VII

Mořské želvy

Článek 41

Obecná ustanovení týkající se mořských želv

1.  
Plavidla lovící košelkovým nevodem se vyvarují obkličování mořských želv a vyprostí mořské želvy zamotané či zachycené do sítí, včetně zařízení FAD. Interakce mezi košelkovými nevody nebo zařízením FAD a mořskými želvami oznámí svému členskému státu vlajky.
2.  
Plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru musí mít na palubě a používat snadno manipulovatelné zařízení sloužící k vyprošťování mořských želv a jejich vypouštění do vody, které umožňuje vypustit mořské želvy do vody způsobem, který maximalizuje jejich šance na přežití.

▼M3

2a.  

Členské státy vyžadují, aby plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví pomocí dlouhých lovných šňůr pro mělký rybolov:

a) 

používala pouze velké kruhové háčky,

b) 

používala jako návnadu pouze ryby řádu ostnoploutvých, nebo

c) 

používala jiná opatření, která byla přezkoumána, jsou považována za účinná a byla schválena ICCAT jako schopná snížit míru interakce s mořskými želvami při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr pro mělký rybolov.

▼B

3.  
Rybáři na plavidlech provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru používají zařízení uvedené v odstavci 2 způsobem vymezeným v příloze VI s cílem maximalizovat šance mořských želv na přežití.

▼M3

4.  

Členské státy:

a) 

zajistí, aby se tam, kde byl výskyt mořských želv zdokumentován a nahlášen Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, interakce s mořskými želvami omezily a vyloučily, a to prostřednictvím použití nebo trvalého používání alespoň jednoho z následujících opatření ke zmírnění vedlejších úlovků:

i) 

alternativních nebo nových typů lovných zařízení a úprav lovných zařízení;

ii) 

časových omezení a zákazů rybolovu v případech, kdy existuje vyšší riziko interakce s mořskými želvami;

iii) 

účinných značení statických sítí umožňujících jejich detekci mořskými želvami, jako je použití barev sítí, pasivních světelných reflektorů, silnějšího průměru vlákna, korkových plováků nebo jiných materiálů v síti;

iv) 

změn ve způsobech a strategii rybolovu (například zkrácení doby namáčení atd.);

b) 

vyžadují, aby plavidla plující pod jejich vlajkou lovící košelkovými nevody:

i) 

se v co největší možné míře vyhýbala obkličování mořských želv;

ii) 

pokud je to možné, vypouštěla zamotané nebo zachycené mořské želvy, a to i v případě zařízení FAD; a

iii) 

zajistila, aby použitá zařízení FAD byla konstruována v souladu s přílohou X s cílem účinně eliminovat rizika zamotání mořských želv;

c) 

učiní veškeré přiměřené kroky k zajištění bezpečného vypouštění mořských želv způsobem, který maximalizuje pravděpodobnost jejich přežití, a to tak, že budou vyžadovat, aby:

i) 

plavidla lovící košelkovými nevody a provádějící odlov na dlouhou lovnou šňůru a další typy plavidel plující pod jejich vlajkami, která používají zařízení, do nichž se mohou mořské želvy zamotat, měla na palubě odstraňovače háčků, kleště na šňůry a zvedáky s košem nebo ponorné sítě, a to v souladu s „Osvědčenými postupy pro zacházení s mořskými želvami a jejich vypouštění“ uvedenými v v Pokynech FAO ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných činnostech z roku 2009 (dále jen „pokyny FAO“);

ii) 

majitelé, provozovatelé a členové posádky plavidel uvedených v bodě i), jakož i případní pozorovatelé na palubě používali toto vybavení uvedené ve zmíněném bodě v souladu s postupy pro bezpečné zacházení a vypouštění mořských želv stanovenými v příloze VI a jsoucími v souladu s pokyny FAO;

iii) 

majitelé, provozovatelé a členové posádky plavidel uvedených v bodě i) byli vybízeni k tomu, aby absolvovali školení o používání vybavení uvedené ve zmíněném bodě;

d) 

vyžadují, aby rybáři na plavidlech lovících druhy, na které se vztahuje úmluva ICCAT, vzali co nejdříve na palubu, pokud je to možné, každou chycenou mořskou želvu, která je komatózní nebo neaktivní, a aby napomohli jejímu zotavení, včetně resuscitace v souladu s oddílem C přílohy VI, než ji vrátí do vody;

e) 

zajistí, aby rybáři znali a používali správné techniky zmírňování dopadů a techniky zacházení, jak je popsáno v příloze VI.

5.  
Členské státy usilují o to, aby se tam, kde byl výskyt mořských želv zdokumentován a oznámen Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku, zvýšila účast vědeckých pozorovatelů rybářských plavidel provádějících odlov na dlouhou lovnou šňůru v rámci rybolovu ICCAT z minimální úrovně 5 % na 10 % do 1. ledna 2024. Tohoto zvýšení lze dosáhnout prostřednictvím lidských pozorovatelů, elektronických monitorovacích systémů nebo obojího.

Bez ohledu na ustanovení prvního pododstavce může členský stát v případě plavidel, jejichž celková délka je menší než 15 metrů, u nichž by mohly existovat významné obavy ohledně bezpečnosti, které brání nasazení pozorovatele na palubě, použít alternativní vědecký přístup ke sledování, který shromažďuje údaje rovnocenné údajům uvedeným v tomto nařízení způsobem, který zajistí srovnatelnou míru účasti. Alternativní přístupy uplatněné podle tohoto pododstavce musí být před provedením schváleny ICCAT na výročním zasedání.

6.  

Ve Středozemním moři:

a) 

se odstavec 2a nepoužije;

b) 

se odstavce 4 a 5 použijí od 1. ledna 2026.

▼B

Článek 42

Povinnost podávat zprávy týkající se mořských želv

1.  

Členské státy shromažďují a předávají Komisi do 30. června každého roku informace o interakcích svých plavidel s mořskými želvami v oblastech upravených pravidly ICCAT podle typu lovného zařízení. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT. Tyto informace musí zahrnovat:

a) 

míru odlovu, vlastnosti lovného zařízení, časy a polohy, cílové druhy a údaje o tom, jak bylo s želvami naloženo (tj. zda byly vráceny do moře uhynulé nebo vypuštěny živé);

b) 

přehled interakcí podle druhů mořských želv a

c) 

povahu zachycení nebo uvěznění do sítí (včetně zařízení FAD), typ návnady, velikost a typ háčku a velikost zvířete.

2.  
Členské státy v rámci své výroční zprávy uvedené v článku 71 informují Komisi o provádění článku 41 a dalších příslušných opatřeních přijatých za účelem provedení Pokynů ke snížení úmrtnosti mořských želv při rybolovných činnostech, vydaných v roce 2010 Organizací pro výživu a zemědělství (FAO), pokud jde o oblasti upravené pravidly ICCAT.

KAPITOLA VIII

Rybolovná práva pro tuňáka obecného a mečouna

▼M2 —————

▼B

HLAVA III

SPOLEČNÁ KONTROLNÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Oprávnění

Článek 44

Evidence ICCAT velkých rybářských plavidel

1.  
Členské státy vydávají v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva ( 4 ) oprávnění velkým rybářským plavidlům, která plují pod jejich vlajkou, lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy ICCAT v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam velkých rybářských plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění k rybolovu podle odstavce 1. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu ICCAT za účelem jejich zahrnutí do evidence ICCAT velkých rybářských plavidel.
3.  
Členské státy bezodkladně a nejpozději do 30 dnů informují Komisi o jakékoli události vyžadující doplnění, výmaz nebo změnu v evidenci ICCAT velkých rybářských plavidel. Komise nejpozději do 45 dnů od data události předloží tuto informaci sekretariátu ICCAT.
4.  
Velká rybářská plavidla, která nejsou zanesena v evidenci ICCAT velkých rybářských plavidel, nesmějí lovit, přechovávat na palubě, překládat nebo vykládat druhy ICCAT z oblasti úmluvy ICCAT. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se v takových případech nepoužije.

▼M3

Článek 44a

Systém sledování plavidel

Pokud rybářská plavidla nainstalovala zařízení pro sledování v souladu s článkem 9 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, zajistí členské státy, aby zařízení pro sledování rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou byla trvale a nepřetržitě funkční a aby v případě plavidel lovících košelkovými nevody byly informace shromažďovány a předávány příslušnému orgánu členského státu alespoň jednou za hodinu a v případě všech ostatních plavidel lovících druhy ICCAT alespoň jednou za dvě hodiny.

V případě technické poruchy nebo nefunkčnosti zařízení pro sledování nainstalovaného na palubě rybářského plavidla Unie se zařízení opraví nebo vymění co nejdříve a v každém případě do jednoho měsíce od události, ledaže by plavidlo již neprovozovalo rybolovnou činnost v oblasti úmluvy ICCAT. Rybářská plavidla Unie nesmí zahájit rybářský výjezd, aniž by bylo zařízení pro sledování opraveno nebo vyměněno.

▼B

KAPITOLA II

Pronájem

Článek 45

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na ujednání o pronájmu rybářských plavidel, vyjma ujednání o pronájmu plavidel bez posádky, uzavřené mezi plavidly Unie provádějícími odlov a těmi smluvními stranami úmluvy, v nichž příslušná plavidla Unie provádějící odlov nemění vlajku.

Článek 46

Obecná ustanovení

1.  

Plavidla Unie provádějící odlov se smějí účastnit ujednání o pronájmu rybářského plavidla uzavřeném se smluvními stranami úmluvy pouze jako pronajatá plavidla za předpokladu, že splní tyto podmínky:

a) 

pronajatá plavidla mají oprávnění k rybolovu vydané pronajímající smluvní stranou úmluvy a nefigurují na seznamu ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov;

b) 

pronajatá plavidla nesmí lovit na základě více než jedné dohody o pronájmu současně;

c) 

úlovky pronajatých plavidel se vykládají výhradně v přístavech pronajímajících smluvních stran úmluvy, pokud dohoda o pronájmu rybářského plavidla nestanoví jinak, a

d) 

pronajímající společnost je právně usazena v zemi pronajímající smluvní strany.

2.  
Jakákoli překládka na moři musí být předem řádně povolena pronajímající smluvní stranou úmluvy a musí být v souladu s kapitolou IV této hlavy.

Článek 47

Oznámení

1.  
V době uzavření ujednání o pronájmu rybářského plavidla oznámí členský stát vlajky Komisi svůj souhlas s ujednáním o pronájmu rybářského plavidla.
2.  
Pokud si do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo předáno oznámení e uvedené v odstavci 1, Komise nevyžádá další informace, může pronajaté plavidlo zahájit příslušné rybolovné činnosti.
3.  
Členský stát vlajky neprodleně informuje Komisi o ukončení každého pronájmu.
4.  
Komise bezodkladně předá informace uvedené v odstavcích 1 a 3 sekretariátu ICCAT.

KAPITOLA III

Kontrola úlovků

Článek 48

Dodržení požadavků na kvóty a minimální velikost

1.  
Členské státy předloží Komisi do 20. srpna každého roku informace o úlovcích druhů ICCAT za předchozí rok, které podléhají kvótám, a informace o dodržení požadavků na minimální velikost.
2.  
Komise do 15. září každého roku tyto informace předá sekretariátu ICCAT.

Článek 49

Odběr vzorků z úlovků

1.  
Odběr vzorků z úlovků pro účely zlepšování znalostí o biologii příslušných druhů ICCAT a odhadu potřebných parametrů pro jejich hodnocení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ( 5 ), prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/1251 ( 6 ) a „Terénní příručkou pro statistiku a odebírání vzorků tuňáka obecného a tuňákovitých v Atlantiku“ vydanou ICCAT v roce 1990.
2.  
Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na odběr vzorků uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Článek 50

Oznámení o úlovcích a intenzitě rybolovu

1.  

Pokud Komise nestanoví jinak za účelem splnění každoročních lhůt stanovených ICCAT, předají členské státy Komisi do 30. června každého roku tyto údaje (údaje související s úkolem I):

a) 

informace o vlastnostech jejich loďstva za minulý rok;

b) 

odhady údajů o ročních nominálních odlovech (včetně údajů o vedlejších úlovcích a výmětech) druhů ICCAT za předchozí rok.

2.  

Pokud Komise nestanoví jinak za účelem splnění každoročních lhůt stanovených ICCAT, předají členské státy Komisi do 30. června každého roku tyto údaje (údaje související s úkolem II) pro druhy ICCAT:

a) 

údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu za předchozí rok, rozepsané podle místa a času; tyto údaje zahrnují odhady výmětů a vypuštěných jedinců s uvedením statusu těchto ryb (živé, nebo uhynulé);

b) 

veškeré údaje, které mají ohledně úlovků v rámci rekreačního rybolovu za předchozí rok.

3.  
Komise bezodkladně předá informace uvedené v odstavcích 1 a 2 sekretariátu ICCAT.
4.  
Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na údaje související s úkoly I a II uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

KAPITOLA IV

Překládky

Článek 51

Oblast působnosti

1.  

Tato kapitola se vztahuje na tyto překládky:

a) 

překládky prováděné v oblasti úmluvy ICCAT, pokud jde o druhy ICCAT a další druhy ulovené společně s těmito druhy, a

b) 

překládky prováděné mimo oblast úmluvy ICCAT, pokud jde o druhy ICCAT a další druhy ulovené společně s těmito druhy, které byly odloveny v oblasti úmluvy ICCAT.

2.  
Odchylně od odst. 1 písm. b) se tato kapitola nevztahuje na překládky na moři mimo oblast úmluvy ICCAT ryb ulovených v oblasti úmluvy ICCAT, kde se na takovou překládku vztahuje program pro překládku zavedený jinou regionální organizací pro řízení rybolovu tuňáků.
3.  
Tato kapitola se nevztahuje na plavidla používající harpuny, která na moři provádějí překládky čerstvých mečounů obecných.

Článek 52

Překládky v přístavech

1.  
Všechny překládky probíhají v určených přístavech, s výjimkou překládek uskutečňovaných velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru podle článků 53 až 60.
2.  
Rybářská plavidla Unie musí při provádění překládek v přístavu splňovat povinnosti stanovené v příloze VII.
3.  
Tímto článkem nejsou dotčeny články 17 až 22 nařízení (ES) č. 1224/2009 a články 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1005/2008.

Článek 53

Překládky na moři

Překládky na moři realizované velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru se uskuteční v souladu s články 54 až 60.

Článek 54

Evidence ICCAT přepravních plavidel

1.  
Členské státy vydají v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva ( 7 ) oprávnění přepravním plavidlům, kterým je povoleno přijímat překládky na moři z velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam přepravních plavidel, kterým bylo uděleno oprávnění podle odstavce 1. Komise tyto informace neprodleně předá sekretariátu ICCAT za účelem jejich zahrnutí do evidence ICCAT přepravních plavidel.
3.  
Členské státy vlajky neprodleně informují Komisi o jakémkoli doplnění, výmazu nebo změně provedených v jejich seznamech přepravních plavidel. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.

▼M3

4.  

Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené výkonným sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

— 
název plavidla, registrační číslo,
— 
(případně) číslo v evidenci ICCAT,
— 
číslo IMO,
— 
(případně) dřívější název,
— 
(případně) předchozí vlajku,
— 
(případně) dřívější podrobné údaje o výmazu z jiných rejstříků,
— 
mezinárodní rádiovou volací značku,
— 
typ plavidla, délku, hrubou registrovanou prostornost a nosnost,
— 
jména a adresy majitelů a provozovatelů,
— 
typ povolené překládky (tj. v přístavu, na moři),
— 
období, v němž je povolena překládka.

▼B

5.  
Překládka na moři uvedená v článku 53 může být přijata pouze přepravními plavidly zanesenými v evidenci ICCAT přepravních plavidel.

Článek 55

Oprávnění pro velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru provádět překládky v oblasti úmluvy ICCAT

1.  
Členské státy vydají oprávnění v souladu s ustanoveními nařízení o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva ( 8 ) velkým rybářským plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která plují pod jejich vlajkou, provádět překládky na moři.
2.  
Po vydání oprávnění předloží členské státy Komisi seznam velkých rybářských plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, kterým bylo uděleno oprávnění podle odstavce 1. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.
3.  
Členské státy vlajky neprodleně informují Komisi o jakémkoli doplnění, výmazu nebo změně provedených v jejich seznamu velkých rybářských plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která jsou oprávněna překládat na moři. Komise tyto informace bezodkladně předá sekretariátu ICCAT.
4.  

Oznámení uvedené v odstavcích 2 a 3 zohlední formát a rozvržení stanovené sekretariátem ICCAT a zahrnuje tyto informace:

— 
název plavidla, registrační číslo,
— 
číslo v evidenci ICCAT,
— 
období, v němž je povolena překládka na moři,
— 
vlajka (vlajky), jméno (jména) a registrační číslo (registrační čísla) přepravního plavidla (přepravních plavidel) oprávněného (oprávněných) pro použití velkými rybářskými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

Článek 56

Předběžná oprávnění pro překládky na moři

1.  
Překládky uskutečňované velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru ve vodách pod jurisdikcí smluvní strany úmluvy podléhají předběžnému oprávnění uděleného touto smluvní stranou. Originál nebo kopie tohoto oprávnění se uchovávají na plavidle a jsou na požádání zpřístupněna regionálnímu pozorovateli ICCAT.
2.  
Velkým plavidlům provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru není povoleno uskutečňovat překládky na moři, pokud nezískala předběžné oprávnění od členského státu vlajky, pod níž plují. Originál nebo kopie dokumentace tohoto oprávnění se uchovávají na plavidle a jsou na požádání zpřístupněna regionálnímu pozorovateli ICCAT.
3.  

Pro obdržení předběžného oprávnění uvedeného v odstavcích 1 a 2 oznámí velitel nebo vlastník velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru orgánům svého členského státu vlajky a pobřežním smluvním stranám úmluvy alespoň 24 hodin před zamýšlenou překládkou tyto informace:

a) 

název velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a jeho číslo v evidenci ICCAT velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která jsou oprávněna provádět překládky na moři;

b) 

název přepravního plavidla a jeho číslo v evidenci ICCAT přepravních plavidel;

c) 

produkt, který má být přeložen, podle druhů, jsou-li známy, a případně podle populace;

d) 

množství druhů ICCAT, pokud možno podle populace, které má být přeloženo;

e) 

množství dalších druhů ulovených společně s druhy ICCAT podle druhů, jsou-li známy, které má být přeloženo;

f) 

datum a místo překládky;

g) 

zeměpisnou polohu úlovků podle druhů a případně podle populace, v souladu se statistickými oblastmi ICCAT.

Článek 57

Prohlášení ICCAT o překládce

1.  
Velitel nebo vlastník velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru vyplní a předá svému členskému státu vlajky a pobřežní smluvní straně úmluvy nejpozději 15 dní po provedení překládky prohlášení ICCAT o překládce.
2.  
Velitel přijímajícího přepravního plavidla do 24 hodin od provedení překládky vyplní a předá sekretariátu ICCAT, smluvní straně úmluvy, pod jejíž vlajkou velké plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru pluje, a svému členskému státu vlajky prohlášení ICCAT o překládce, společně se svým číslem v evidenci ICCAT přepravních plavidel.
3.  
Velitel přijímajícího přepravního plavidla předá alespoň 48 hodin před vyložením příslušným orgánům státu, v němž se má vykládka uskutečnit, prohlášení ICCAT o překládce, společně se svým číslem v evidenci ICCAT přepravních plavidel.
4.  
Všechny druhy ICCAT a jakékoli další druhy ulovené společně s těmito druhy, vyložené nebo dovezené na území smluvní strany úmluvy, ať už nezpracované, nebo poté, co byly zpracovány na palubě, které jsou přeloženy na moři, musí být doprovázeny prohlášením ICCAT o překládce do okamžiku, kdy se uskuteční první prodej.

Článek 58

Regionální program pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři

1.  
Každý členský stát zajistí, aby na palubě všech přepravních plavidel provádějících překládky na moři byl přítomen regionální pozorovatel ICCAT v souladu s regionálním programem pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři, jak stanoví příloha VIII.
2.  
Aniž je dotčen článek 73 nařízení (ES) č. 1224/2009, je regionální pozorovatel ICCAT pověřen ověřením souladu s touto kapitolou, a zejména ověřením toho, zda překládaná množství odpovídají úlovku ohlášenému v prohlášení ICCAT o překládce a úlovkům zaznamenaným v lodním deníku rybářského plavidla.
3.  
Plavidlům se zakazuje zahájit překládku nebo pokračovat v překládce v oblasti úmluvy ICCAT, pokud není na palubě plavidla přítomen regionální pozorovatel ICCAT, s výjimkou případů vyšší moci řádně oznámených sekretariátu ICCAT.

▼M3

Článek 58a

Zdraví a bezpečnost pozorovatelů v rámci regionálního programu pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři

1.  

Členské státy zajistí, aby každé plavidlo plující pod jejich vlajkou, které má na palubě regionálního pozorovatele ICCAT, bylo po celou dobu každé plavby opatřeno vhodným bezpečnostním vybavením, včetně následujícího:

a) 

záchranného člunu s dostatečnou kapacitou pro všechny osoby na palubě a s potvrzením o kontrole, které je platné po celou dobu nasazení pozorovatele;

b) 

záchranných vest nebo oděvů pro přežití v dostatečném počtu pro všechny osoby na palubě a v souladu s příslušnými mezinárodními normami a

c) 

řádně registrovaných nouzových radiomajáků pro určení polohy (EPIRB) a odpovídače pro pátrání a záchranu (SART), jejichž životnost vyprší až po ukončení nasazení pozorovatele.

2.  
Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, vypracuje a zavede nouzový akční plán pro případ, že pozorovatel zemře, je nezvěstný nebo pravděpodobně spadl přes palubu, trpí vážnou nemocí nebo zraněním, které ohrožují zdraví, bezpečnost nebo dobré životní podmínky pozorovatele, nebo byl napaden, vystaven nátlaku, vyhrožování nebo obtěžování. Takovýto akční plán obsahuje mimo jiné náležitosti uvedené v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10.
3.  
Každé rybářské plavidlo Unie, na jehož palubě je regionální pozorovatel ICCAT, předloží Komisi svůj nouzový akční plán za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT. Jakmile je k dispozici nový nebo pozměněný nouzový akční plán, poskytne se Komisi za účelem jeho předání ICCAT a zveřejnění na internetových stránkách ICCAT.
4.  
Rybářské plavidlo Unie je způsobilé mít na palubě regionálního pozorovatele ICCAT pouze v případě, že předložilo nouzový akční plán. Pokud navíc Komise na základě informací v nouzovém akčním plánu zjistí nesoulad s normami stanovenými v příloze 1 doporučení ICCAT 19-10, může rozhodnout, že nasazení pozorovatele na plavidlo dotčeného členského státu vlajky bude odloženo, dokud nebude nesoulad odpovídajícím způsobem vyřešen.

▼B

Článek 59

Povinnost podávat zprávy

1.  

Členský stát vlajky plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která provedla překládky, a členský stát vlajky přepravních plavidel, která přijala překládky v průběhu předchozího roku, oznamují do 15. srpna každého roku Komisi:

a) 

množství úlovků, které bylo přeloženo v průběhu předchozího roku, pokud jde o druhy ICCAT, a to podle druhů a – pokud možno – podle populací;

b) 

množství dalších úlovků, které bylo přeloženo v průběhu předchozího roku, pokud jde o druhy ulovené společně s druhy ICCAT podle druhů, jsou-li známy;

c) 

seznam plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která provedla v průběhu předchozího roku překládky;

d) 

souhrnnou zprávu posuzující obsah a závěry zpráv regionálních pozorovatelů ICCAT přiřazených přepravním plavidlům, která přijala překládky z plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.

2.  
Komise do 15. září každého roku předá tyto informace obdržené podle odstavce 1 sekretariátu ICCAT.

Článek 60

Konzistentnost nahlášených údajů

Členský stát vlajky plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, které provádí překládky na moři, přezkoumá informace obdržené podle tohoto nařízení za účelem určení souladu mezi nahlášenými úlovky, překládkami a vykládkami každého plavidla, v případě potřeby ve spolupráci se státem, v němž proběhla vykládka. Toto ověření se provede takovým způsobem, který zajistí, aby rybářské plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

KAPITOLA V

Programy vědeckých pozorovatelů

Článek 61

Zavedení vnitrostátních programů vědeckých pozorovatelů

1.  

Členské státy zavedou tuzemské programy vědeckých pozorovatelů, přičemž zajistí splnění těchto bodů:

▼M3

a) 

alespoň 5% účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak v případě rybolovu košelkovými nevody, rybolovu návnadovými čluny a rybolovu pomocí lapadel, tenatových sítí a vlečných sítí, při odlovu druhů ICCAT;

▼B

b) 

v případě pronajatých plavidel odchylně od písmene a) alespoň 10 % účast pozorovatelů, pokud jde o intenzitu rybolovu jak u odlovu na unášené dlouhé lovné šňůry, tak u odlovu s košelkovými nevody, či odlovu návnadovými čluny;

c) 

reprezentativní časovou a prostorovou přítomnost při operacích loďstva s cílem zajistit shromáždění přiměřených a vhodných údajů, přičemž se zohlední vlastnosti loďstev a druhů rybolovu;

d) 

shromáždění údajů o všech aspektech rybolovné činnosti, včetně odlovu, jak je specifikován v čl. 63 odst. 1.

▼M3

2.  

Procentní vyjádření účasti pozorovatelů uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) se vypočítá tímto způsobem:

a) 

v případě rybolovu košelkovými nevody na základě počtu instalací sítí nebo výjezdů;

b) 

v případě rybolovu na unášené dlouhé lovné šňůry na základě počtu dnů rybolovu, počtu instalací sítí nebo výjezdů;

c) 

v případě rybolovu návnadovými čluny a pomocí lapadel na základě počtu dnů rybolovu;

d) 

u rybolovu pomocí tenatových sítí na základě počtu hodin nebo dnů rybolovu; a

e) 

v případě rybolovu pomocí vlečných sítí na základě počtu vytažení sítí nebo dnů rybolovu.

▼B

3.  
Odchylně od odst. 1 písm. a) může členský stát v případě plavidel, jejichž celková délka nepřesahuje 15 metrů, existují-li významné obavy ohledně bezpečnosti, které brání využití pozorovatele na palubě, použít alternativní vědecký přístup ke sledování. Takový alternativní přístup zajistí míru účasti srovnatelnou s účastí uvedenou v odst. 1 písm. a) a rovnocenné shromažďování údajů. Dotčený členský stát předloží Komisi podrobnosti týkající se zvoleného alternativního přístupu.
4.  
Komise předloží podrobné údaje o tomto alternativním přístupu uvedeném v odstavci 3 Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku k hodnocení. Alternativní přístupy podléhají před svým provedením souhlasu komise ICCAT na výročním zasedání ICCAT.

Článek 62

Kvalifikace vědeckých pozorovatelů

Členské státy zajistí, aby pozorovatelé absolvovali požadovaný odborný výcvik, měli náležitou kvalifikaci a byli před svým nasazením schváleni. Pozorovatelé musí mít tuto kvalifikaci:

a) 

dostatečné znalosti a zkušenosti pro identifikaci druhů a shromáždění informací o různých konfiguracích lovných zařízení;

b) 

uspokojivou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení;

c) 

schopnost pozorovat a přesně zaznamenat údaje, které mají být v rámci programu shromážděny;

d) 

schopnost odebírat biologické vzorky;

e) 

nesmí být členy posádky pozorovaného rybářského plavidla a

f) 

nesmí být zaměstnanci společnosti provozující rybářské plavidlo, která se účastní rybolovu, jenž je předmětem pozorování.

▼M3

Článek 63

Povinnosti vědeckých pozorovatelů

1.  

Každý členský stát vyžaduje, aby pozorovatelé plnili zejména tyto úkoly:

a) 

zaznamenávali a hlásili informace o rybolovné činnosti pozorovaného plavidla, přičemž tento úkol zahrnuje přinejmenším:

i) 

shromažďování údajů včetně kvantifikace celkového úlovku cílových druhů ryb, vedlejších úlovků a výmětů (včetně žraloků, mořských želv, mořských savců a mořských ptáků), odhadu nebo změření velikostního složení úlovku, pokud lze tyto údaje získat, dále včetně způsobu, jakým bylo s ulovenými druhy naloženo (tj. uchované na palubě, uhynulé k výmětu, vypuštěné živé), a odběru biologických vzorků pro účely studia o vývoji druhů (například gonády, ušní kaménky, páteř, šupiny);

ii) 

informace o všech nalezených štítcích;

iii) 

informace o rybolovné operaci, včetně místa úlovku v zeměpisné délce/šířce; informace o rybolovné intenzitě (například počet instalací sítí; počet háčků ); datum každé rybolovné operace, případně včetně časů zahájení a ukončení rybolovné činnosti; použití předmětů pro shromažďování ryb, včetně zařízení FAD, a celkový stav zvířat vypuštěných zpět do vody v souvislosti s mírou přežití (tj. uhynulé nebo živé, zraněné );

b) 

pozorovali a zaznamenávali používání zmírňujících opatření za účelem omezení náhodných úlovků a další relevantní informace;

c) 

v rámci možností pozorovali a vykazovali podmínky prostředí (například stav moře, klimatické a hydrologické parametry );

d) 

pozorovali a vykazovali používání zařízení FAD v souladu s regionálním programem pozorovatelů ICCAT přijatým v rámci víceletého programu zachování a řízení zdrojů tropického tuňáka a

e) 

prováděli jakékoli další vědecké úkoly na základě doporučení Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku a schválení Komise.

2.  

Členské státy zajistí, aby pozorovatelé:

a) 

nezasahovali do elektronické výbavy plavidla;

b) 

dobře znali nouzové postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a souprav pro poskytnutí první pomoci;

c) 

podle potřeby komunikovali s velitelem plavidla o důležitých záležitostech a úkolech pozorovatele;

d) 

nebránili rybolovným činnostem a běžným provozním činnostem plavidla ani je nenarušovali;

e) 

se účastnili porad s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu odpovědného za provádění programu pozorovatelů.

3.  

Velitel plavidla, na které je pozorovatel přidělen:

a) 

umožní pozorovateli náležitý přístup k plavidlu a jeho provozu;

b) 

umožní pozorovateli, aby vykonával úkoly pozorovatele efektivně, mimo jiné například:

i) 

poskytnutím náležitého přístupu k vybavení a zařízení plavidla, k dokumentaci (včetně elektronických a papírových lodních deníků) a k úlovku;

ii) 

komunikací s příslušnými zástupci vědeckého ústavu nebo vnitrostátního orgánu, kdykoli je to nezbytné;

iii) 

zajištěním náležitého přístupu k elektronickému a dalšímu vybavení a zařízení souvisejícímu s rybolovem, včetně:

— 
družicového navigačního zařízení,
— 
elektronických komunikačních prostředků;
iv) 

zajištěním, aby nikdo na palubě pozorovaného plavidla nezasahoval do vybavení nebo dokumentace pozorovatele nebo je nezničil; nepřekážel pozorovateli při jeho činnosti, nenarušoval ji nebo nejednal jiným způsobem, který by zbytečně bránil pozorovateli v plnění úkolů pozorovatele;

c) 

poskytnou pozorovatelům ubytování včetně lůžka, stravování a příslušného hygienického zařízení, rovnocenné s tím, jaké má k dispozici vedení osazenstva;

d) 

poskytnou pozorovateli na můstku nebo v kormidelně dostatečný prostor k plnění úkolů pozorovatele, jakož i prostor na palubě k výkonu jeho úkolů.

4.  

Každý členský stát:

a) 

požaduje po plavidlech plujících pod jeho vlajkou, aby při rybolovu druhů ICCAT měla na palubě vědeckého pozorovatele v souladu s tímto nařízením;

b) 

dohlíží na bezpečnost svých pozorovatelů;

c) 

pokud je to možné a vhodné, vybízí svůj vědecký ústav nebo vnitrostátní orgán, aby s vědeckými ústavy nebo vnitrostátními orgány jiných členských států nebo smluvních stran úmluvy uzavřely dohody o vzájemné výměně zpráv pozorovatelů a údajů od pozorovatelů;

d) 

ve své výroční zprávě určené k použití Komise a Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku uvede konkrétní informace o provádění doporučení ICCAT 16-14, které zahrnují tyto údaje:

i) 

podrobnosti o struktuře a koncepci jejich programů vědeckých pozorovatelů, mimo jiné včetně:

— 
cílové míry účasti pozorovatelů v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení, jakož i podle způsobu měření,
— 
údajů, které se mají shromažďovat,
— 
protokolů používaných ke shromažďování a zpracování údajů,
— 
informací o tom, jak se vybírají plavidla, na kterých mají být přítomni pozorovatelé, aby bylo dosaženo cílové míry účasti pozorovatelů pro daný členský stát,
— 
požadavků na odborný výcvik pozorovatelů a
— 
požadavků na kvalifikaci pozorovatelů;
ii) 

počet monitorovaných plavidel, dosaženou úroveň účasti v členění podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení a podrobnosti o tom, jak byly tyto úrovně účasti vypočteny;

e) 

po prvním předložení informací požadovaných podle písm. d) bodu i) oznámí ve svých výročních zprávách změny struktury a koncepce svých programů pozorovatelů pouze tehdy, pokud k takové změně dojde; a každoročně nadále podává Komisi informace požadované podle písm. d) bodu ii);

f) 

každý rok za použití stanovených elektronických formátů, které vypracuje Stálý výbor ICCAT pro výzkum a statistiku, předloží tomuto výboru informace shromážděné prostřednictvím vnitrostátních programů pozorovatelů, které jsou určeny k použití Komisí, zejména pro účely hodnocení stavu populace a k dalším vědeckým účelům, a to v souladu s postupy zavedenými pro další požadavky týkajícími se hlášení údajů a s vnitrostátními požadavky ohledně důvěrné povahy informací;

g) 

zajistí zavedení obsáhlých protokolů pro shromažďování údajů svými pozorovateli při plnění jejich úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2, a to včetně použití fotografií, pokud je to nezbytné a vhodné.

▼B

Článek 64

Předložení shromážděných informací

Členské státy předloží Komisi do 30. června každého roku informace shromážděné v rámci svých tuzemských programů vědeckých pozorovatelů. Komise do 31. července každého roku předá tyto informace sekretariátu ICCAT.

KAPITOLA VI

Kontrola rybářských plavidel třetích zemí v přístavech členských států

Článek 65

Povinnost podávat zprávy týkající se určených přístavů a kontaktních míst

1.  

Členské státy, jež si přejí poskytnout přístup ke svým přístavům rybářským plavidlům třetí země majícím na palubě druhy ICCAT nebo produkty rybolovu z takových druhů, které předtím nebyly vyloženy nebo přeloženy v přístavech, musí:

a) 

určit přístavy, do nichž rybářská plavidla třetích zemí mohou požádat o vstup podle článku 5 nařízení (ES) č. 1005/2008;

b) 

určit kontaktní místo pro účely obdržení předběžného oznámení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1005/2008;

c) 

určit kontaktní místo pro účely předávání zpráv o inspekcích v přístavu podle článku 66 tohoto nařízení.

2.  
Členské státy předloží Komisi veškeré změny provedené v seznamu určených přístavů a kontaktních míst nejméně 30 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace oznámí sekretariátu ICCAT nejméně 14 dní před nabytím účinnosti daných změn.

Článek 66

Povinnost podávat zprávy týkající se inspekcí v přístavu

1.  
Členský stát provádějící inspekci předá Komisi kopii zprávy o inspekci v přístavu uvedené v čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nejpozději do 10 dnů od data dokončení inspekce. Komise předá tyto informace sekretariátu ICCAT nejpozději do 14 dnů od data dokončení inspekce.
2.  
Jestliže zpráva o inspekci v přístavu nemůže být předána ve lhůtě deseti dnů uvedené v odstavci 1, členský stát provádějící inspekci oznámí Komisi v této lhůtě důvody zpoždění a datum, k němuž bude zpráva předložena.
3.  
Pokud informace shromážděné v průběhu inspekce odůvodňují domněnku, že rybářské plavidlo třetí země porušilo opatření pro zachování a řízení zdrojů ICCAT, uplatní se článek 11 nařízení (ES) č. 1005/2008.

▼M3

4.  
Každý členský stát každoročně provede inspekci alespoň 5 % všech vykládek a překládek, jež rybářská plavidla třetích zemí uskutečňují v jeho určených přístavech.
5.  
Členské státy vlajky posuzují zprávy o porušení předpisů od inspektorů státu přístavu a jednají na základě těchto zpráv obdobně jako v případě zpráv od vlastních inspektorů v souladu s nařízením (EU) 2017/2403.

▼B

KAPITOLA VII

Vymáhání

▼M3

Článek 66a

Zpozorování plavidel

1.  
Pokud je rybářské plavidlo Unie, rybářské plavidlo třetí země nebo plavidlo bez státní příslušnosti zpozorováno při rybolovu nebo činnostech souvisejících s rybolovem (např. překládce), u nichž se předpokládá, že se jedná o NNN rybolov, shromáždí členské státy co nejvíce informací prostřednictvím inspekčních a dozorových operací prováděných jejich příslušnými orgány v oblasti úmluvy ICCAT.
2.  
Členské státy shromažďují informace o zpozorování plavidel v souladu s informačními přehledy z pozorování uvedenými v příloze doporučení ICCAT 19-09.
3.  

Je-li plavidlo zpozorováno podle odstavce 1, dotčený členský stát, který plavidlo zpozoroval, bez zbytečného odkladu uvědomí příslušné orgány členského státu vlajky nebo smluvní strany úmluvy nebo státu vlajky, který není smluvní stranou úmluvy, a poskytne jim veškeré pořízené snímky plavidla a:

a) 

pokud zpozorované plavidlo pluje pod vlajkou členského státu, členský stát vlajky bez zbytečného odkladu přijme vůči dotyčnému plavidlu vhodná opatření. Členský stát, který plavidlo zpozoroval, i členský stát vlajky zpozorovaného plavidla poskytnou informace o zpozorování Komisi a Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (EFCA), včetně podrobností o všech přijatých následných opatřeních;

b) 

pokud zpozorované plavidlo pluje pod vlajkou jiné smluvní strany úmluvy, jiné než smluvní strany úmluvy, má neurčitelnou vlajku nebo je bez státní příslušnosti, členský stát, který plavidlo zpozoroval, poskytne Komisi a agentuře EFCA bez zbytečného odkladu všechny příslušné informace o zpozorování; Komise podle potřeby předá informace o zpozorování sekretariátu ICCAT.

▼B

Článek 67

Domnělá porušení předpisů nahlášená členskými státy

1.  
Kromě požadavků stanovených v čl. 48 odst. 4 nařízení (ES) č. 1005/2008 předloží členské státy Komisi nejméně 140 dní před výročním zasedáním ICCAT veškeré doložené informace, z nichž vyplývá možné nedodržení opatření pro zachování a řízení zdrojů ICCAT smluvními stranami úmluvy. Komise tyto informace přezkoumá a případně předá sekretariátu ICCAT nejméně 120 dnů před výročním zasedáním ICCAT.
2.  
Členské státy předloží Komisi seznam plavidel provádějících odlov, jejichž celková délka dosahuje 12 či více metrů, zpracovatelských plavidel, vlečných člunů a plavidel, plavidel účastnících se překládky a podpůrných plavidel, která měla provádět NNN rybolov v oblasti úmluvy ICCAT v průběhu stávajícího a předchozího roku, k němuž se připojí podpůrné důkazy týkající se předpokládaného NNN rybolovu. Tento seznam se předloží nejméně 140 dní před výročním zasedáním ICCAT. Komise předložené informace přezkoumá, a pokud jsou dostatečně zdokumentovány, předloží je sekretariátu ICCAT nejméně 120 dní před výročním zasedáním ICCAT pro účely vypracování návrhu seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov.

Článek 68

Návrh seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov

Členské státy pečlivě sledují plavidla figurující na návrhu seznamu ICCAT uvádějícího plavidla provozující NNN rybolov zaslaném výkonným sekretariátem ICCAT s cílem určit činnosti a možné změny názvu, vlajky nebo registrovaného vlastníka těchto plavidel.

Článek 69

Domnělá nedodržení povinností nahlášená výkonným sekretariátem ICCAT

1.  
Obdrží-li Komise od výkonného sekretariátu ICCAT informaci svědčící o domnělém nedodržení povinností členským státem, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.
2.  
Dotčený členský stát nejpozději 45 dnů před výročním zasedáním ICCAT informuje Komisi o závěrech jakéhokoli šetření zahájeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a jakýchkoli opatřeních přijatých za účelem nápravy této situace. Komise tyto informace předá výkonnému sekretariátu ICCAT alespoň 30 dnů před výročním zasedáním ICCAT.

▼M3

Článek 69a

Plavidla provozující NNN rybolov

Členské státy zajistí, aby plavidla uvedená na seznamu ICCAT uvádějícím plavidla provozující NNN rybolov, nebyla oprávněna vykládat, překládat, doplňovat palivo, doplňovat zásoby nebo provádět jiné obchodní transakce.

▼B

Článek 70

Domnělá porušení předpisů nahlášená smluvní stranou úmluvy

1.  
Členské státy určí kontaktní místo pro účely přijímání zpráv o inspekcích v přístavu od smluvních stran úmluvy.
2.  
Členské státy nahlásí Komisi jakékoli změny kontaktního místa uvedeného v odstavci 1 nejméně 30 dní před nabytím účinnosti daných změn. Komise tyto informace předá sekretariátu ICCAT nejméně 14 dní před nabytím účinnosti daných změn.
3.  
Jestliže kontaktní místo určené členským státem obdrží od smluvní strany úmluvy zprávu o inspekci v přístavu s důkazem o tom, že rybářské plavidlo plující pod vlajkou tohoto členského státu porušilo opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, daný členský stát dotčené porušení rychle vyšetří a uvědomí Komisi do 160 dnů od přijetí takové zprávy o inspekci přístavu a případných vynucovacích opatřeních, která byla přijata.
4.  
Není-li členský stát vlajky s to dodržet lhůtu uvedenou v odstavci 3, oznámí Komisi důvody zpoždění a datum, ke kterému bude zpráva o stavu vyšetřování předložena.
5.  
Komise tuto informaci zašle sekretariátu ICCAT do 180 dnů od přijetí zprávy o inspekci přístavu a zahrne do výroční zprávy uvedené v článku 71 informace týkající se stavu vyšetřování a případná vynucovací opatření přijatá členským státem vlajky.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Výroční zpráva

1.  
Členské státy předloží Komisi do ►M3  1. srpna ◄ každého roku výroční zprávu za předchozí kalendářní rok, která obsahuje informace o rybolovu, výzkumu, statistikách, řízení, inspekcích a prevenci NNN rybolovu, jakož i případné další informace.
2.  
Výroční zpráva zahrnuje informace o krocích přijatých ke zmírnění vedlejších úlovků a snížení výmětů a informace o případném relevantním výzkumu v této oblasti.
3.  
Komise shromáždí informace, které obdržela v souladu s odstavci 1 a 2, a neprodleně je předá sekretariátu ICCAT.
4.  
Komise může přijímat prováděcí akty ohledně podrobných požadavků na formát výroční zprávy uvedené v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 75 odst. 2.

Článek 72

Důvěrnost

S údaji shromážděnými a vyměněnými v rámci tohoto nařízení je zacházeno v souladu s platnými pravidly utajení podle článků 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 73

Postup pro provádění změn

1.  

Je-li to nezbytné v zájmu provedení změn stávajících doporučení ICCAT do práva Unie, které se tak pro Unii stanou závaznými, a pokud změny práva Unie nejdou nad rámec doporučení ICCAT, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 74, pokud jde o změnu:

▼M3

a) 

přílohy I až X;

aa) 

omezení kapacity pro tropické tuňáky podle článku 5a v souvislosti s každoročním podáváním zpráv o plánu rybolovu a řízení kapacity rybolovu podle odstavce 2 uvedeného článku, jakož i počtu podpůrných plavidel podle odstavce 3 uvedeného článku;

b) 

lhůt stanovených v čl. 7 odst. 1, článku 8, čl. 9 odst. 1, čl. 14 odst. 1, článku 18, čl. 20 odst. 2, 3 a 4, čl. 22 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 2, čl. 26 odst. 1 a 3, čl. 40 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 44 odst. 3, čl. 47 odst. 2, čl. 48 odst. 1 a 2, čl. 50 odst. 1 a 2, čl. 56 odst. 3, čl. 57 odst. 1, 2 a 3, čl. 59 odst. 1 a 2, článku 64, čl. 65 odst. 2, čl. 66 odst. 1 a 2, čl. 67 odst. 1 a 2, čl. 69 odst. 2, čl. 70 odst. 2, 3 a 5 a čl. 71 odst. 1;

ba) 

převodu tuňáka velkookého do dalšího roku podle článku 8a;

bb) 

požadavků na zařízení FAD podle čl. 10 odst. 1 a 2;

bc) 

odkazů na doporučení ICCAT uvedená v čl. 10 odst. 2, článku 28, čl. 27 odst. 3, čl. 29b odst. 2 a 3, čl. 36a odst. 2, čl. 58a odst. 2 a 4, čl. 63 odst. 4 písm. d) a čl. 66a odst. 2;

c) 

minimální účasti pozorovatelů podle čl. 14 odst. 2;

ca) 

omezení počtu plavidel Unie provádějících odlov tuňáka křídlatého v severním Atlantiku podle článku 17;

cb) 

převodu tuňáka křídlatého v severním a jižním Atlantiku podle článku 17b do dalšího roku;

cc) 

plánů řízení lovu mečouna obecného v severním Atlantiku podle článku 18;

cd) 

převodu mečouna obecného v severním a jižním Atlantiku podle článku 18b do dalšího roku;

▼B

d) 

minimální velikosti stanovené v čl. 19 odst. 1 a 2, čl. 24 odst. 2, čl. 29 odst. 2 a 3;

e) 

tolerance stanovené v čl. 19 odst. 2 a 3, článku 21 a čl. 24 odst. 3;

f) 

technické specifikace háčků a dlouhých lovných šňůr stanovené v článku 25 a čl. 38 odst. 5 písm. b);

g) 

účasti vědeckých pozorovatelů stanovené v čl. 29 odst. 1 a čl. 61 odst. 1 písm. a) a b);

h) 

druhu informací a údajů stanovených v čl. 11 odst. 1, 2 a 3, článku 12, čl. 20 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 50 odst. 1 a 2, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 4, čl. 56 odst. 3 a čl. 59 odst. 1;

i) 

maximálního počtu instrumentálních bójí stanoveného v čl. 9 odst. 4;

▼M3

j) 

požadavků na maximalizaci šance mořských želv na přežití podle článku 41;

k) 

procentuálního měření účasti podle čl. 61 odst. 2.

▼B

2.  
Jakékoli změny přijaté v souladu s odstavcem 1 se omezí pouze na provedení změn dotčeného doporučení ICCAT do práva Unie.

Článek 74

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 73 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 3. prosince 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 73 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 75

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 76

Změna nařízení (ES) č. 1936/2001

V nařízení (ES) č. 1936/2001 se zrušují články 4, 5, 6, 6a, 7, 8a, 8b, 8c, 9, 9a a 10 až 19.

Článek 77

Změna nařízení (ES) č. 1984/2003

Nařízení (ES) č. 1984/2003 se mění takto:

a) 

v článku 3 se doplňují nová písmena, která znějí:

„g) 

‚velkými rybářskými plavidly‘ rybářská plavidla, jejichž celková délka činí či přesahuje 20 m;

h) 

‚velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru‘ plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jejichž celková délka činí či přesahuje 24 m.“;

b) 

v čl. 4 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c) Pokud byl rybolov proveden velkým rybářským plavidlem, je statistický dokument přijat pouze tehdy, je-li toto plavidlo zaneseno v evidenci plavidel ICCAT.“;

c) 

v čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) Pokud byl rybolov proveden velkým rybářským plavidlem, je správnost údajů potvrzena pouze tehdy, je-li toto plavidlo zaneseno v evidenci plavidel ICCAT.“;

d) 

v kapitole 2 se doplňuje nový oddíl, který zní:

„Oddíl 4

Požadavky na členské státy ohledně přeložených produktů v oblasti úmluvy ICCAT

Článek 7a

Statistické dokumenty a podávání zpráv

1.  
Při potvrzování správnosti statistických dokumentů členský stát vlajky velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru zajistí, aby překládky byly v souladu s ohlášeným množstvím úlovku každého takového plavidla.
2.  
Členský stát vlajky velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru potvrdí správnost statistických dokumentů pro přeložené ryby až poté, co potvrdí, že překládka byla provedena v souladu s články 51 až 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ( *1 ). Toto potvrzení je založeno na informacích obdržených prostřednictvím programu regionálních pozorovatelů ICCAT pro překládky na moři.
3.  
Členské státy musí požadovat, aby druhy, na které se vztahují programy statistické dokumentace a které byly uloveny velkými plavidly provádějícími odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru v oblasti úmluvy ICCAT, byly při dovozu na jejich území doprovázeny statistickými dokumenty potvrzenými pro plavidla zahrnutá na seznamu ICCAT velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, kterým je povoleno uskutečňovat překládky na moři, a kopií prohlášení ICCAT o překládce.

Článek 78

Změna nařízení (ES) č. 520/2007

V nařízení (ES) č. 520/2007 se zrušují čl. 4 odst. 1, hlava II a přílohy II, III a IV.

Článek 79

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M3




PŘÍLOHA I

Druhy ICCAT



Čeleď

Latinský název

Český název

Scombridae

Acanthocybium solandri

Makrela Solandrova

Allothunnus fallai

Auxis rochei

Tuňák makrelovitý

Auxis thazard

Tuňák nepravý

Euthynnus alletteratus

Tuňák malý

Gasterochisma melampus

Katsuwonus pelamis

Tuňák pruhovaný

Orcynopsis unicolor

Tuňák jednobarvý

Sarda sarda

Pelamida obecná

Scomberomorus brasiliensis

Makrela brazilská

Scomberomorus cavalla

Makrela královská

Scomberomorus maculatus

Makrela španělská

Scomberomorus regalis

Makrela skvrnitá

Scomberomorus tritor

Makrelovec západoafrický

Thunnus alalunga

Tuňák křídlatý

Thunnus albacares

Tuňák žlutoploutvý

Thunnus atlanticus

Tuňák atlantský

Thunnus maccoyii

Tuňák jižní

Thunnus obesus

Tuňák velkooký

Thunnus thynnus

Tuňák obecný

Istiophoridae

Istiophorus albicans

Plachetník atlantský

Makaira indica

Marlín temný

Makaira nigricans

Marlín modrý

Tetrapturus albidus

Marlín bělavý

Tetrapturus belone

Marlín štíhlý

Tetrapturus georgii

Marlín Georgiův

Tetrapturus pfluegeri

Marlín dlouhorypý

Xiphiidae

Xiphias gladius

Mečoun obecný

Alopiidae

Alopias superciliosus

Liškoun velkooký

Alopias vulpinus

Liškoun obecný

Carcharhinidae

Carcharhinus falciformis

Žralok hedvábný

Carcharhinus galapagensis

Žralok galapážský

Carcharhinus longimanus

Žralok dlouhoploutvý

Prionace glauca

Žralok modrý

Lamnidae

Carcharodon carcharias

Žralok bílý

Isurus oxyrinchus

Žralok mako

Isurus paucus

Žralok východní

Lamna nasus

Žralok nosatý

Sphyrnidae

Sphyrna lewini

Kladivoun bronzový

Sphyrna mokarran

Kladivoun velký

Sphyrna zygaena

Kladivoun obecný

Rhincodontidae

Rhincodon typus

Žralok obrovský

Pseudocarchariidae

Pseudocarcharias kamoharai

Žralok krokodýlí

Cetorhinidae

Cetorhinus maximus

Žralok veliký

Dasyatidae

Pteroplatytrygon violacea

Pelagická trnucha

Mobulidae

Manta alfredi

Nepoužije se (1)

Manta birostris

Manta obrovská

Mobula hypostoma

Manta malá

Mobula japanica

Nepoužije se (1)

Mobula mobular

Manta velká

Mobula tarapacana

Manta chilská

Mobula thurstoni

Manta Thurstonova

(1)   

Obecný název není k dispozici.

▼B




PŘÍLOHA II

POKYNY PRO PŘÍPRAVU PLÁNŮ ŘÍZENÍ PRO LOVNÁ ZAŘÍZENÍ S UZAVÍRACÍM MECHANISMEM (ZAŘÍZENÍ FAD)

Plán řízení FAD pro loďstva smluvních stran úmluvy používající košelkové nevody a návnadové čluny musí zahrnovat:

1. 

Popis

a) 

typy zařízení FAD: AFAD = ukotvené, DFAD = unášené;

b) 

typ plovoucího signálního znaku/bóje;

c) 

maximální počet zařízení FAD, která mohou být použita na každé plavidlo lovící košelkovým nevodem, podle typu zařízení FAD;

d) 

minimální vzdálenost mezi ukotvenými zařízeními FAD;

e) 

strategie týkající se omezování a využívání vedlejších úlovků;

f) 

zvážení interakcí s jinými typy lovných zařízení;

g) 

prohlášení nebo strategie týkající se „vlastnictví zařízení FAD“.

2. 

Institucionální opatření

a) 

institucionální odpovědnost za plán řízení FAD;

b) 

postupy pro předkládání žádostí o schválení nasazení zařízení FAD;

c) 

povinnosti vlastníků a velitelů plavidla týkající se nasazení a používání zařízení FAD;

d) 

strategie týkající se nahrazování zařízení FAD;

e) 

další povinnosti související s podáváním zpráv jdoucí nad rámec tohoto nařízení;

f) 

strategie pro řešení konfliktů ohledně zařízení FAD;

g) 

podrobné údaje o oblastech nebo obdobích, v nichž je rybolov zakázán, například teritoriální vody, námořní trasy, blízkost oblastí drobného rybolovu atd.

3. 

Specifikace a požadavky týkající se konstrukce zařízení FAD

a) 

konstrukční vlastnosti zařízení FAD (popis);

b) 

požadavky na osvětlení;

c) 

radarové odražeče;

d) 

viditelnost;

e) 

označení a identifikační kód zařízení FAD;

f) 

označení a identifikační kód radiových bójí (požadavek na sériová čísla);

g) 

označení a identifikační kód bójí s echolotem (požadavek na sériová čísla);

h) 

satelitní vysílače s přijímačem;

i) 

výzkum, pokud jde o biologicky rozložitelná zařízení FAD;

j) 

prevence ztráty nebo opuštění zařízení FAD;

k) 

koncepce zpětného vyzvednutí zařízení FAD.

4. 

Příslušné období pro plán řízení FAD

5. 

Prostředky pro monitorování a přezkum provádění plánu řízení FAD




PŘÍLOHA III

SEZNAM POUŽÍVANÝCH FAD ZA ČTVRTLETÍ



Identifikátor zařízení FAD

Typy zařízení FAD a elektronického vybavení

Konstrukční vlastnosti zařízení FAD

Poznámka

Označení zařízení FAD

Plovoucí signální znak

Identifikační č.

Typ zařízení FAD

Typ souvisejícího plovoucího signálního znaku a/nebo elektronických zařízení

Plovoucí část zařízení FAD

Závěsná konstrukce zařízení FAD pod hladinou

Rozměry

Materiály

Rozměry

Materiály

 (1)

 (1)

 (2)

 (3)

 (4)

 (5)

 (4)

 (6)

 (7)

(1)   

Chybí-li označení zařízení FAD a identifikační číslo souvisejícího plovoucího signálního znaku nebo jsou-li nečitelná, uveďte tuto skutečnost a poskytněte veškeré dostupné informace, které pomohou určit vlastníka zařízení FAD.

(2)   

Ukotvené zařízení FAD, unášené přírodní zařízení FAD nebo unášené umělé zařízení FAD.

(3)   

Např. GPS, sonar atd. Pokud k zařízení FAD nenáleží žádné elektronické zařízení, uveďte neexistenci takového vybavení.

(4)   

Např. šířka, délka, výška, hloubka, velikost ok atd.

(5)   

Uveďte materiál konstrukce a krytu, a zda jsou biologicky rozložitelné.

(6)   

Např. sítě, provazy, palmové listy atd. a uveďte mechanismus zachycování a/nebo schopnost biologické rozložitelnosti materiálu.

(7)   

V tomto oddílu se uvede specifikace týkající se osvětlení, radarové odražeče a viditelnost.




PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY NA PROGRAM POZOROVATELŮ PRO PLAVIDLA LOVÍCÍ TROPICKÉ TUŇÁKY V ZEMĚPISNÝCH OBLASTECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJE ZÁKAZ RYBOLOVU V UVEDENÉM OBDOBÍ NEBO UVEDENÉ OBLASTI

1. Pozorovatelé mají pro účely plnění svých povinností tuto kvalifikaci:

— 
dostatečnou zkušenost s rozpoznáváním živočišných druhů a rybolovných zařízení,
— 
dostatečnou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů, doloženou osvědčením, které poskytly členské státy a které vychází ze školicích pokynů ICCAT,
— 
schopnost provádět přesné sledování a zaznamenávání údajů,
— 
dostatečnou znalost jazyka státu vlajky sledovaného plavidla.

2. Pozorovatelé nesmí být členy posádky sledovaného rybářského plavidla a:

a) 

musí být státními příslušníky jedné ze smluvních stran úmluvy;

b) 

musí být schopni plnit úkoly stanovené v bodě 3;

c) 

nesmí mít aktuální finanční zájmy či jiný prospěch v souvislosti s rybolovem tropických tuňáků.

Úkoly pozorovatele

3. Úkolem pozorovatele je zejména:

a) 

sledovat, zda rybářská plavidla dodržují příslušná opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá komisí ICCAT.

Pozorovatelé zejména:

i) 

zaznamenávají údaje a podávají zprávy o provedené rybolovné činnosti;

ii) 

sledují a odhadují úlovky a ověřují záznamy v lodním deníku;

iii) 

pozorují a zaznamenávají plavidla, která pravděpodobně provádějí rybolov v rozporu s opatřeními ICCAT pro zachování a řízení zdrojů;

iv) 

ověřují polohu plavidla při provádění rybolovné činnosti;

v) 

vykonávají vědeckou práci, jako např. shromažďování údajů souvisejících s úkolem II, pokud tak ICCAT požaduje, na základě instrukcí Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

b) 

neprodleně oznamovat, s náležitým ohledem na bezpečnost pozorovatele, jakoukoli rybolovnou činnost s pomocí zařízení FAD prováděnou plavidlem v oblasti a v období uvedených v článku 11.

c) 

vypracovávat obecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s tímto bodem 3, a poskytovat veliteli plavidla příležitost, aby do těchto zpráv zahrnuli všechny příslušné informace.

4. Pozorovatelé se všemi informacemi, které se týkají rybolovu a překládek na rybářských plavidlech, nakládají jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce pozorovatele písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

5. Pozorovatelé dodržují požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních členského státu vlajky, do jehož pravomoci spadá plavidlo, k němuž je pozorovatel přidělen.

6. Pozorovatelé dodržují hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly pozorovatelů v rámci tohoto programu a s povinnostmi stanovenými v bodě 7.

Povinnosti členského státu vlajky

7. Pravomoci svěřené pozorovatelům členských států vlajky rybářských plavidel a jejich velitelů zahrnují zejména toto:

a) 

pozorovatelům je umožněn přístup k posádce plavidla a k jejímu zařízení a vybavení;

b) 

s cílem usnadnit pozorovatelům plnění úkolů stanovených v bodě 3 mají pozorovatelé na požádání přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

i) 

družicové navigační zařízení;

ii) 

radiolokační displeje, pokud se používají;

iii) 

elektronické komunikační prostředky;

c) 

pozorovatelům se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, jež jsou rovnocenné s tím, jaké mají k dispozici důstojníci;

d) 

pozorovatelům se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování a

e) 

členský stát vlajky zajistí, aby velitelé, členové posádky a vlastníci plavidla nebránili pozorovatelům při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.




PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ NORMY PRO ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ



Zmírňující opatření

Popis

Specifikace

Noční instalace zařízení s minimálním osvětlením paluby

Žádná instalace zařízení mezi námořním východem a západem slunce. Udržovat minimální osvětlení paluby

Námořní východ a západ slunce jsou definovány v souladu s definicí vymezenou v tabulkách námořního almanachu pro příslušnou zeměpisnou šířku, místní čas a datum. Minimální osvětlení paluby by nemělo být v rozporu s minimálními normami pro bezpečnost a navigaci.

Šňůry na plašení ptáků (šňůry tori)

Šňůry na plašení ptáků se rozmístí při instalování dlouhých lovných šňůr s cílem odradit ptáky od přiblížení se k vedlejší udici.

V případě plavidel o délce 35 m a delších:

— umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků. Pokud je to možné, měla by plavidla použít druhou tyč tori a šňůru na plašení ptáků pokaždé, když jsou ptáci v hojném počtu nebo velmi aktivní; obě šňůry tori by měly být umístěny současně, na každé straně instalované lovné šňůry,

— dosah šňůr na plašení ptáků musí být nejméně 100 m,

— musí být použity dlouhé stuhy dostatečné délky, které se za klidných meteorologických podmínek dotýkají hladiny moře,

— dlouhé stuhy musí být rozmístěny v rozestupech nepřesahujících 5 m.

V případě plavidel kratších než 35 m:

— umístit alespoň 1 šňůru na plašení ptáků,

— dosah šňůr musí být nejméně 75 m,

— dlouhé a/nebo krátké (každopádně však o délce přesahující 1 m) stuhy musí být použity a rozmístěny v rozestupech následujícím způsobem:

— 

— krátké: rozestupy maximálně 2 m,

— dlouhé: rozestupy maximálně 5 m pro prvních 55 m šňůry na plašení ptáků.

Další pokyny týkající se konstrukce a nasazení šňůr na plašení ptáků jsou obsaženy v doplňkových pokynech pro konstrukci a instalaci šňůr tori uvedených níže.

Zatěžkání šňůr

Závaží šňůry se před jejím instalováním umístí na návazce

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 45 g se připevní ve vzdálenosti do 1 m od háčku; nebo

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 60 g se připevní ve vzdálenosti do 3,5 m od háčku; nebo

Závaží o celkové hmotnosti přesahující 98 g se připevní ve vzdálenosti do 4 m od háčku.




DOPLŇKOVÉ POKYNY PRO KONSTRUKCI A INSTALOVÁNÍ ŠŇŮR TORI

Preambule

Minimální technické normy pro nasazení šňůr tori jsou stanoveny v tabulce uvedené výše. Cílem těchto pokynů je pomoci při přípravě a provádění předpisů týkajících se šňůry tori pro plavidla lovící pomocí dlouhých lovných šňůr. Ačkoli jsou tyto pokyny dostatečně názorné, doporučuje se zlepšit účinnost šňůr tori na základě pokusů v rámci požadavků výše uvedené tabulky. Pokyny berou v úvahu proměnné týkající se životního prostředí a provozu, např. povětrnostní podmínky, rychlost instalování a velikost plavidla, z nichž všechny ovlivňují konstrukci šňůr tori a jejich schopnost chránit návnady před ptáky. Konstrukce šňůr tori a jejich použití se může měnit v závislosti na těchto parametrech za předpokladu, že jejich účinnost zůstane neměnná. Šňůry tori jsou neustále zdokonalovány, a proto by bylo vhodné tyto pokyny v budoucnu podrobit přezkumu.

Konstrukce šňůry tori

1. Vhodné tažené zařízení připevněné k části šňůry tori ponořené ve vodě může zlepšit prodloužení nad hladinou.

2. Vynořená část šňůry by měla být dostatečně lehká, aby se náhodně pohybovala a ptáci si na ni nezvykli, a zároveň dostatečně těžká, aby ji vítr nevychyloval.

3. Nejlépe je připevnit šňůru k plavidlu pomocí masivní otočné hlavice, aby se omezilo zamotávání šňůry.

4. Stuhy by měly být vyrobeny z nápadného materiálu, který se náhodně a živě pohybuje (např. pevný jemný provázek obalený červenou polyuretanovou trubičkou), a zavěšeny na masivním třísměrném otočném závěsu (který omezuje zamotání šňůry), jenž je připevněn ke šňůře tori.

5. Každá stuha by měla sestávat ze dvou nebo více vláken.

6. Každý pár fáborků by měl být odpojitelný pomocí svorky tak, aby se šňůra lépe skladovala.

Instalace šňůr tori

1. Šňůra by měla být zavěšena na tyč, která je připevněna k plavidlu. Tato tyč tori by měla být umístěna co nejvýše, aby šňůra chránila návnadu ve správné vzdálenosti od zádi plavidla a nezamotávala se s lovným zařízením. Čím je tyč výše, tím lépe chrání návnadu. Například je-li přibližně 7 m nad vodní hladinou, chrání návnadu do vzdálenosti asi 100 m.

2. Používají-li plavidla pouze jednu šňůru tori, měla by být tato šňůra umístěna na návětrné straně ponořených návnad. Pokud jsou háčky s návnadou umístěny na vnější straně lodní brázdy, bod připevnění šňůry tori k plavidlu by měl být situován několik metrů vně strany plavidla, na níž jsou umístěny návnady. Používají-li plavidla dvě šňůry tori, háčky s návnadou by měly být umístěny v rámci prostoru vymezeného těmito dvěma šňůrami.

3. Doporučuje se nasazovat více šňůr tori najednou, aby se zvýšila ochrana návnad před ptáky.

4. Vzhledem k nebezpečí přetrhnutí nebo zamotání šňůry je vhodné mít na palubě rezervní šňůry tori, aby bylo možné nahradit poškozené šňůry a zajistit nerušené pokračování rybolovných činností. Utržené části lze ke šňůře tori připojit s cílem minimalizovat bezpečnostní a provozní problémy pro případ, že by se dlouhá lovná šňůra zamotala do části šňůry tori ponořené do vody.

5. Pokud rybáři používají stroj na nahazování návnady (BCM), musí zabezpečit koordinaci šňůry tori a stroje tím, že zajistí, aby BCM nahazoval přímo pod ochranu šňůry tori. Při použití (jednoho nebo více) BCM umožňujícího/umožňujících nahazovat na levobok i pravobok by měly být používány dvě šňůry tori.

6. Při ručním nahazování vedlejší udice by rybáři měli zajistit, aby háčky s návnadou a stočené části vedlejší udice byly nahozeny pod ochranou šňůry tori s cílem zabránit vzniku turbulencí lodního šroubu, které mohou zpomalit rychlost ponořování.

7. Rybářům se doporučuje, aby nainstalovali ruční, elektrické nebo hydraulické navijáky, které usnadní instalaci a vytahování šňůr tori.

▼M3




PŘÍLOHA VI

Postupy bezpečné manipulace s mořskými želvami a jejich vypouštění

A.   Bezpečná manipulace s košelkovými nevody a vypouštění

1. Kdykoli je v síti spatřena mořská želva, musí být vynaloženo veškeré přiměřené úsilí na její záchranu dříve, než se do sítě zamotá.

2. Mořské želvy se nesmějí vytahovat z vody lovnou šňůrou připevněnou k tělu mořské želvy nebo omotanou kolem ní.

3. V případě, že se mořská želva zamotá do sítě při jejím navíjení, musí být navíjení sítě zastaveno, jakmile se želva vynoří z vody; před dalším navíjením sítě se želva vymotá, aniž by byla poraněna.

4. Pokud je navzdory přijatým opatřením na palubu plavidla náhodně vyzvednuta mořská želva, která je živá a aktivní, nebo uhynulá, musí být co nejrychleji vypuštěna.

5. Pokud je mořská želva vyzvednuta na palubu plavidla a je komatózní nebo je neaktivní, je třeba se pokusit o resuscitaci v souladu s oddílem C.

B.   Bezpečná manipulace s dlouhými lovnými šňůrami a vypouštění

1. Pokud je to proveditelné a pokud jsou provozovatel nebo členové posádky na palubě vhodně vyškoleni, musí být mořské želvy v kómatu okamžitě přeneseny na palubu.

2. Po spatření mořské želvy se rychlost plavidla a navijáku šňůry sníží a směr plavidla se upraví tak, aby se pohybovalo směrem k mořské želvě a minimalizovalo se napětí šňůry.

3. Mořské želvy se nesmějí vytahovat z vody lovnou šňůrou připevněnou k tělu mořské želvy nebo omotanou kolem ní.

4. Pokud je mořská želva příliš velká nebo je zaháknutá tak, že není možné ji bezpečně vyzvednout na palubu, aniž by došlo k jejímu dalšímu poškození nebo zranění, použijí se kleště na šňůry, aby se šňůra ustřihla a odstranilo se co nejvíce šňůry před vypuštěním mořské želvy.

5. Pokud je mořská želva během vlečných operací pozorována zaháknutá nebo zamotaná do lovného zařízení, provozovatel plavidla okamžitě zastaví vlečné operace, dokud není mořská želva odstraněna z lovného zařízení nebo dopravena na palubu plavidla.

6. Pokud je háček na mořské želvě zavěšen zvenčí nebo je plně viditelný, musí být z mořské želvy co nejrychleji a nejopatrněji odstraněn. Pokud nelze háček z mořské želvy vyjmout (např. je spolknutý nebo je v ústní dutině), musí být šňůra odříznuta co nejblíže háčku.

7. Živé mořské želvy se po manipulaci vracejí do moře následujícím způsobem:

a) 

přepnutí motoru plavidla na neutrální chod, aby se odpojil lodní šroub a plavidlo se zastavilo, a vypuštění mořské želvy mimo používané lovné zařízení, a

b) 

před zapojením lodního šroubu a pokračováním v činnosti se zkontroluje, zda je mořská želva bezpečně vzdálena od plavidla.

8. Pokud je mořská želva vyzvednuta na palubu plavidla a je komatózní nebo je neaktivní, je třeba se pokusit o resuscitaci, v souladu s oddílem C.

C.   Resuscitace mořské želvy na palubě

1. Při manipulaci s mořskou želvou je třeba se pokusit držet zvíře za krunýř a vyhnout se oblasti hlavy a krku a ploutvím.

2. Je třeba se vynasnažit z mořské želvy odstranit nebo vyprostit všechny cizí předměty, jako jsou plastové předměty, sítě nebo zapíchnuté háčky apod.

3. Mořská želva se položí na spodní část krunýře (plastron) tak, aby byla želva pravou stranou nahoru, bezpečně izolovaná a znehybněná na odpruženém povrchu, jako je například automobilová pneumatika bez ráfku, polštářek na lodi nebo cívka lana. Hlavním účelem polstrovaného povrchu je zvednout mořskou želvu z paluby a pomoci ji držet. Zvedněte zadní část těla želvy alespoň na 6 palců (15 cm) na dobu 4 až 24 hodin. Velikost vyvýšení závisí na velikosti želvy; pro větší mořské želvy je zapotřebí větší výšky. Pravidelně želvu jemně kolébejte zleva doprava a zprava doleva tak, že přidržíte vnější okraj krunýře (karapaxu) a zvednete jednu stranu asi o 3 palce (8 cm), poté změňte stranu. Pravidelně se jemně dotýkejte oka a štípejte do ocasu (reflexní test), abyste zjistili, zda reaguje.

4. Resuscitované mořské želvy musí být zastíněny a udržovány ve vlhku nebo mokru, ale v žádném případě nesmí být umístěny do nádoby s vodou. Nejúčinnějším způsobem, jak udržet mořskou želvu vlhkou, je ručník namočený ve vodě, který se položí na hlavu, karapax a ploutve.

5. Oživlé a aktivní mořské želvy se vypouštějí přes záď lodi pouze v době, kdy se nepoužívá lovné zařízení (tj. kdy se aktivně neklade nebo nevytahuje), kdy jsou převody motoru v neutrální poloze a v oblastech, kde je nepravděpodobné, že by je plavidla znovu zachytila nebo zranila.

6. Želvy, které nereagují na reflexní test nebo se nepohnou do 4 hodin (pokud možno do 24 hodin), se vracejí do vody stejným způsobem jako aktivně se pohybující želvy.

▼B




PŘÍLOHA VII

PŘEKLÁDKY V PŘÍSTAVU

1.

Překládka v přístavu plavidly Unie nebo překládka v přístavech Unie, pokud jde o tuňáky a příbuzné druhy a jakékoli další druhy ulovené společně s těmito druhy v oblasti úmluvy ICCAT, se řídí těmito postupy:

Oznamovací povinnosti

2.   Rybářské plavidlo

2.1

Nejméně 48 hodin před zahájením překládky musí kapitán rybářského plavidla oznámit orgánům státní přístavní inspekce název přepravního plavidla a datum/čas překládky.

2.2

Kapitán rybářského plavidla v době překládky sdělí svému členskému státu vlajky následující informace:

— 
množství tuňáků a příbuzných druhů, pokud možno podle populace, které má být přeloženo,
— 
množství dalších druhů ulovených společně s tuňáky a příbuznými druhy podle druhů, jsou-li známy, které má být přeloženo,
— 
datum a místo překládky,
— 
název, registrační číslo a vlajku přijímajícího přepravního plavidla a
— 
zeměpisnou polohu úlovků podle druhů a případně podle populace, v souladu se statistickými oblastmi ICCAT.

2.3

Kapitán dotčeného rybářského plavidla vyplní a předá svému členskému státu vlajky prohlášení ICCAT o překládce, v příslušných případech společně s číslem plavidla v evidenci ICCAT přepravních plavidel, a to nejpozději 15 dní po provedení překládky.

3.   Přijímající plavidlo

3.1

Nejpozději 24 hodin před zahájením a na konci překládky informuje velitel přijímajícího přepravního plavidla orgány státní přístavní inspekce o množství úlovků tuňáka a příbuzných druhů překládaných na jeho plavidlo a do 24 hodin vyplní a předá příslušným orgánům prohlášení ICCAT o překládce.

3.2

Velitel přijímajícího přepravního plavidla nejméně 48 hodin před vykládkou vyplní a předá prohlášení ICCAT o překládce příslušným orgánům státu vykládky.

Spolupráce státu přístavu a státu vykládky

4.

Stát přístavu a stát vykládky uvedené v předcházejících bodech přezkoumají informace obdržené podle ustanovení této přílohy, v případě potřeby ve spolupráci se smluvní stranou úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, s cílem určit soulad mezi oznámenými úlovky, překládkami a vykládkami každého plavidla. Toto ověření bude provedeno způsobem, který zajistí, aby rybářské plavidlo bylo vystaveno minimálním zásahům a nepříjemnostem a nedošlo ke snížení jakosti ryb.

Podávání zpráv

5.

Každý členský stát vlajky rybářského plavidla zahrne do své výroční zprávy předkládané ICCAT podrobnosti o překládkách prováděných jeho plavidly.




PŘÍLOHA VIII

REGIONÁLNÍ PROGRAM POZOROVATELŮ ICCAT PRO PŘEKLÁDKY NA MOŘI

1. Členské státy požadují, aby přepravní plavidla zanesená v evidenci ICCAT plavidel, která jsou oprávněna přijímat překládky v oblasti úmluvy ICCAT a která provádějí překládky na moři, měla na palubě regionálního pozorovatele ICCAT během každé překládky v oblasti úmluvy ICCAT.

2. Pozorovatelé jsou jmenováni ICCAT a jsou přiděleni na palubu přepravních plavidel, která jsou oprávněna přijímat překládky v oblasti úmluvy ICCAT od velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, plujících pod vlajkou smluvních stran úmluvy, které provádějí program regionálních pozorovatelů ICCAT.

Ustanovení pozorovatelů

3. Ustanovení pozorovatelé musí mít pro účely plnění svých úkolů tuto kvalifikaci:

— 
prokázanou schopnost rozpoznávat druhy ICCAT a rybolovná zařízení, přičemž jsou výrazně upřednostněny osoby se zkušeností jako pozorovatelé na plavidlech provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru,
— 
dostatečnou znalost opatření ICCAT pro zachování a řízení zdrojů,
— 
schopnost provádět přesné sledování a zaznamenávání údajů,
— 
dostatečnou znalost jazyka státu vlajky sledovaného plavidla.

Povinnosti pozorovatele

4. Pozorovatelé:

a) 

musí mít dokončený odborný technický výcvik, který je vyžadován na základě pravidel ICCAT;

b) 

nesmí být státními příslušníky nebo občany státu vlajky přijímajícího přepravního plavidla;

c) 

musí být schopni plnit úkoly uvedené v bodě 5;

d) 

musí být zahrnuti na seznam pozorovatelů, který vede ICCAT;

e) 

nesmí být členy posádky velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru nebo přepravního plavidla ani zaměstnanci společnosti provozující velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru nebo přepravní plavidla.

5. Pozorovatel sleduje, zda velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a přepravní plavidla dodržují příslušná opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá ICCAT. Úkolem pozorovatele je zejména:

5.1 

Navštívit velké plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jež zamýšlí provést překládku na přepravní plavidlo, přičemž musí vzít v potaz obavy uvedené v bodě 9, a před uskutečněním překládky musí:

a) 

zkontrolovat platnost povolení nebo licence rybářského plavidla umožňujícího lov tuňáků a příbuzných druhů a jakýchkoli dalších druhů ulovených společně s těmito druhy v oblasti úmluvy ICCAT;

b) 

ověřit předběžná oprávnění rybářského plavidla k překládce na moři udělená smluvní stranou úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, a v příslušných případech pobřežním státem;

c) 

zkontrolovat a zaznamenat celkové množství úlovku na palubě podle druhů a, pokud možno, podle populací, a množství, která mají být přeložena na přepravní plavidlo;

d) 

zkontrolovat, že funguje systém sledování plavidel (VMS), a prověřit lodní deník a ověřit záznamy, je-li to možné;

e) 

ověřit, zda určitá část úlovku na palubě nepochází z překládek z ostatních plavidel, a zkontrolovat dokumentaci takových překládek;

f) 

v případě náznaků toho, že se rybářské plavidlo účastní jakéhokoli porušení, neprodleně oznámit takové/á porušení veliteli přepravního plavidla (s náležitým ohledem na bezpečnostní zájmy) a společnosti provádějící program pozorovatelů, která o něm ihned zpraví orgány smluvní strany úmluvy, pod jejíž vlajkou rybářské plavidlo pluje, a

g) 

zaznamenat do zprávy pozorovatele výstupy těchto povinností týkající se rybářského plavidla.

5.2 

Sledovat činnosti přepravního plavidla a:

a) 

zaznamenat údaje a podat zprávy o provedených překládkách;

b) 

ověřit polohu plavidla při provádění překládek;

c) 

sledovat a odhadovat přeložené množství tuňáků a příbuzných druhů podle druhů, jsou-li známy, a pokud možno podle populace;

d) 

sledovat a odhadovat množství dalších druhů ulovených společně s tuňáky a příbuznými druhy podle druhů, jsou-li známy;

e) 

ověřit a zaznamenat název dotčeného velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a jeho číslo v evidenci ICCAT;

f) 

ověřit údaje obsažené v prohlášení o překládce, mimo jiné za pomoci porovnání s lodním deníkem velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, je-li to možné;

g) 

potvrdit údaje obsažené v prohlášení o překládce;

h) 

spolupodepsat prohlášení o překládce a

i) 

sledovat a provést odhad množství produktu podle druhů při vyložení v přístavu, kde se pozorovatel vylodí, aby ověřil soulad s množstvími přijatými během překládek na moři.

5.3 

Kromě toho pozorovatel:

a) 

sestavuje denní zprávu o činnostech překládky, které provádí přepravní plavidlo;

b) 

vypracovává všeobecné zprávy, ve kterých jsou shrnuty informace shromážděné v souladu s povinnostmi pozorovatele, a poskytne kapitánovi příležitost, aby do těchto zpráv zahrnul všechny relevantní informace;

c) 

předkládá sekretariátu ICCAT všeobecné zprávy uvedené v písmenu b) do 20 dnů od skončení období sledování;

d) 

vykonává jakékoli jiné funkce určené ICCAT.

6. Pozorovatelé se všemi informacemi, které se týkají rybolovných činností velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru a vlastníků velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, nakládají jako s důvěrnými a jako podmínku pro jmenování do funkce pozorovatele písemně vyjádří souhlas s tímto požadavkem.

7. Pozorovatelé dodržují požadavky stanovené v právních předpisech a nařízeních členského státu vlajky a případně pobřežního státu, do jejichž pravomoci spadá plavidlo, k němuž je pozorovatel přidělen.

8. Pozorovatelé dodržují hierarchii a obecná pravidla chování, která platí pro celou posádku plavidla, pokud jsou uvedená pravidla slučitelná s úkoly pozorovatelů v rámci tohoto programu a s povinnostmi posádky plavidla stanovenými v bodě 9.

Odpovědnost členských států vlajky přepravních plavidel

9. Podmínky spojené s prováděním regionálního programu pozorovatelů, které musí splnit státy vlajky přepravních plavidel a jejich kapitáni, zahrnují zejména toto:

a) 

pozorovatelům je umožněn přístup k posádce plavidla, relevantní dokumentaci a lovnému zařízení a vybavení;

b) 

s cílem usnadnit pozorovatelům plnění úkolů stanovených v bodě 5 mají pozorovatelé na požádání přístup k následujícímu vybavení, pokud jsou jím plavidla, na něž jsou přiděleni, vybavena:

i) 

družicové navigační zařízení;

ii) 

radiolokační displeje, pokud se používají;

iii) 

elektronické komunikační prostředky a

iv) 

váha používaná k vážení překládaného produktu;

c) 

pozorovatelům se poskytne ubytování, včetně stravování a příslušného hygienického zařízení, jež jsou rovnocenné s tím, jaké mají k dispozici důstojníci;

d) 

pozorovatelům se pro jejich administrativní práci poskytne dostatečný prostor na můstku nebo v kormidelně, jakož i prostor na palubě k výkonu pozorování;

e) 

pozorovatelům je umožněno určit nejvýhodnější místo a metodu pro sledování překládek a provedení odhadu překládaných druhů/populací a překládaných množství. V tomto ohledu velitel přepravního plavidla vyhoví s náležitým ohledem na bezpečnostní a praktické záležitosti pozorovatelům, včetně – na základě žádosti – dočasného umístění produktu na palubu přepravního plavidla za účelem provedení inspekce pozorovateli a poskytnutí dostatečné doby pozorovatelům pro splnění jejich úkolů. Pozorování se provádí způsobem omezujícím zásahy na minimum a zabraňujícím snížení jakosti překládaných produktů;

f) 

ve světle ustanovení bodu 10 velitel přepravního plavidla zajistí, aby pozorovateli byla poskytnuta veškerá pomoc nezbytná k zajištění bezpečné dopravy mezi přepravním a rybářským plavidlem, za předpokladu, že počasí a další podmínky takovou výměnu umožní, a

g) 

členské státy vlajky zajistí, aby kapitáni, členové posádky a vlastníci plavidla nebránili pozorovatelům při výkonu jejich úkolů, nezastrašovali je, nezasahovali jim do činnosti, neovlivňovali je, neupláceli je ani se o uplácení nepokoušeli.

Povinnosti velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru během překládek

10. Pozorovatelé mají možnost navštívit rybářské plavidlo, pokud to počasí a další podmínky dovolí, a je jim umožněn přístup k posádce, veškeré relevantní dokumentaci a prostorám plavidla potřebným ke splnění úkolů stanovených v bodě 5. Velitel rybářského plavidla zajistí, aby pozorovateli byla poskytnuta veškerá pomoc nezbytná k zajištění bezpečné dopravy mezi přepravním a rybářským plavidlem. V případě, že nastanou podmínky představující nepřijatelné riziko pro bezpečnost pozorovatele, které znemožní návštěvu velkého plavidla provádějícího odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru před zahájením překládky, může být taková překládka přesto provedena.

Poplatky za pozorovatele

11. Náklady na provádění tohoto programu jsou financovány smluvními stranami, pod jejichž vlajkou plují velká plavidla provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, která si přejí provádět překládky. Poplatek se vypočítá na základě celkových nákladů programu. Tento poplatek se hradí na zvláštní účet sekretariátu ICCAT a sekretariát ICCAT je správcem účtu pro provádění dotčeného programu.

12. Žádné plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru se nesmí účastnit programu překládky na moři, pokud neuhradí poplatky stanovené v bodě 11.

▼M3




PŘÍLOHA IX

Minimální normy pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a postupy vypouštění živých jedinců

V této příloze jsou uvedeny minimální normy pro bezpečnou manipulaci se žraloky mako v severním a jižním Atlantiku a konkrétní doporučení pro lov pomocí dlouhých lovných šňůr a košelkových nevodů.

Tyto minimální normy jsou vhodné pro živé žraloky mako při vypouštění v rámci politiky zákazu zadržování nebo při dobrovolném vypouštění. Tyto minimální normy nenahrazují žádná přísnější bezpečnostní pravidla, která mohou být stanovena podle vnitrostátních právních předpisů.

1. 

Bezpečnost především: Tyto minimální normy se posuzují s ohledem na bezpečnost a proveditelnost pro členy posádky. Bezpečnost členů posádky je vždy na prvním místě. Členové posádky musí nosit alespoň vhodné rukavice a vyhýbat se práci v blízkosti žraločí tlamy.

2. 

Školení: Školicí materiály jsou členským státům k dispozici ve třech úředních jazycích ICCAT.

3. 

Způsob vypouštění: V co největší možné míře musí všichni vypouštění žraloci zůstat po celou dobu ve vodě, pokud není nutné žraloky vyzdvihnout za účelem identifikace druhu. To zahrnuje odříznutí šňůry, aby se žralok osvobodil, dokud je ještě ve vodě, za použití štípacích kleští nebo nástrojů na odstraňování háčků, pokud je to možné, nebo odříznutí šňůry co nejblíže háčku (a ponechání co nejmenšího množství vlečné šňůry).

4. 

Buďte připraveni: Nástroje musí být připraveny předem (např. plátěné nebo síťové popruhy, nosítka pro přenášení nebo zvedání, síť s velkými oky nebo mřížka na zakrytí poklopů či násypek při lovu pomocí košelkových nevodů a řezačky s dlouhou rukojetí a odstraňovače háčků při lovu dlouhými lovnými šňůrami, které jsou uvedeny v oddílu E).

A.   Obecná doporučení pro veškerý rybolov

1. Pokud je to z provozního hlediska bezpečné, zastavte plavidlo nebo podstatně snižte jeho rychlost.

2. Jestliže je žralok zamotaný (do sítě, rybářské šňůry apod.), pokud je to bezpečné, opatrně odřízněte síť nebo šňůru od žraloka a co nejrychleji jej vypusťte do moře bez namotaného materiálu.

3. Pokud je to možné a pokud je žralok ve vodě, pokuste se změřit jeho délku.

4. Abyste zabránili kousnutí, vložte do čelisti nějaký předmět, například rybu nebo silný klacek či dřevěnou tyč.

5. Pokud je z jakéhokoli důvodu nutné žraloka zvednout na palubu, minimalizujte dobu potřebnou k jeho návratu do vody, abyste zvýšili šanci přežití a snížili riziko pro členy posádky.

B.   Specifické postupy bezpečné manipulace při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr

1. Přibližte žraloka co nejblíže k plavidlu, aniž byste příliš napínali vedlejší šňůru, abyste zabránili možnosti, že uvolněný háček nebo přetržená vedlejší šňůra způsobí vystřelení háčku, závaží a dalších součástí velkou rychlostí směrem k plavidlu a členům posádky.

2. Připevněte vzdálenější stranu hlavní šňůry k lodi, aby nedošlo k tomu, že jakékoli zařízení zbývající ve vodě přitáhne šňůru a žraloka.

3. Pokud je háček v těle nebo v tlamě viditelný, odstraňte háček pomocí nástroje na odstraňování háčků nebo štípacích kleští s dlouhou rukojetí a poté háček vyjměte.

4. Není-li možné háček odstranit nebo není-li háček viditelný, odřízněte šňůru návazce (nebo typu snood/leader) co nejblíže háčku (ideálně tak, aby zůstalo co nejméně šňůry nebo návazce a na žralokovi nebyla připevněna žádná zátěž).

C.   Zvláštní postupy bezpečné manipulace při lovu pomocí košelkových nevodů

1. Pokud je žralok v košelkovém nevodu: Prohledejte síť co nejdále dopředu, abyste veškeré žraloky spatřili včas a mohli rychle reagovat. Vyvarujte se jejich zvedání v síti směrem k motoru. Snižte rychlost plavidla, aby se uvolnilo napětí sítě a zamotaný žralok mohl být odstraněn ze sítě. V případě potřeby použijte kleště na stříhání sítě.

2. Pokud je žralok v podběráku nebo na palubě: Použijte speciální nákladní síť s velkými oky nebo plátěný závěs či podobné zařízení. Pokud to uspořádání plavidla umožňuje, mohli by být tito žraloci vypouštěni také pomocí vyprázdnění podběráku přímo na násypce a vypouštěcí rampě, která je pod úhlem napojena na otvor na zábradlí horní paluby, aniž by je členové posádky museli zvedat nebo s nimi manipulovat.

D.   Zvláštní doporučení a postupy bezpečného zacházení pro všechny druhy rybolovu

1. Nakolik je to proveditelné, nevytahujte žraloky z vody pomocí vedlejší šňůry, zejména pokud v sobě mají háček, není-li vytažení žraloků nutné kvůli identifikaci druhu.

2. Nezvedejte žraloky pomocí tenkých drátů nebo lan ani pouze za ocas.

3. Nenarážejte se žralokem o žádný povrch, například s cílem uvolnit jej z lovné šňůry.

4. Nesnažte se vyprostit jakýkoli hluboko zaseknutý háček, který není vidět.

5. Nepokoušejte se odstranit háček prudkým zatažením za vedlejší šňůru.

6. Neodřezávejte ocas nebo jinou část těla.

7. Nevyřezávejte nebo neprorážejte do žraloka díry.

8. Nepoužívejte bidlo ani do žraloka nekopejte a nestrkejte mu ruce do žaberních štěrbin.

9. Nevystavujte žraloka po delší dobu slunci.

10. Při přitahování žraloka k lodi si neomotávejte prsty, ruce nebo paže šňůrou (mohlo by dojít k vážnému zranění).

E.   Užitečné nástroje pro bezpečnou manipulaci a vypuštění:

a) 

rukavice (žraločí kůže je drsná; rukavice zajišťuje bezpečnou manipulaci se žralokem a chrání ruce členů posádky před kousnutím);

b) 

ručník nebo hadr (ručník nebo hadr namočený v mořské vodě lze přiložit na oči žraloka, aby se žralok uklidnil;

c) 

zařízení pro odstranění háčku (např. pig tail, štípací nebo šroubovací kleště);

d) 

postroj na žraloka nebo nosítka (v případě potřeby);

e) 

ocasní lano (k zajištění žraloka s háčkem, pokud je třeba jej vytáhnout z vody);

f) 

hadice se slanou vodou (pokud předpokládáte, že vypuštění žraloka může trvat déle než 5 minut, vložte mu do tlamy hadici tak, aby do ní mírným proudem tekla mořská voda; před vložením do žraločí tlamy se ujistěte, že palubní pumpa již běží několik minut);

g) 

měřicí zařízení nebo metoda (např. vytvořte značky na tyči, žebříku a plováku nebo použijte měřicí pásku);

h) 

datový list pro záznam všech úlovků;

i) 

označovací zařízení (pokud se používá).




PŘÍLOHA X

Pokyny pro snížení ekologického dopadu zařízení FAD při rybolovu ICCAT

1. Konstrukce zařízení FAD nad hladinou nesmí být pokryta, a pokud je pokryta, tak musí být pokryta výlučně materiálem, který představuje minimální riziko zamotání druhů vedlejších úlovků.

2. Podpovrchové součásti zařízení FAD musí být složeny výhradně z materiálu, který se nezamotává (např. žádná lana nebo žádné plátno).

3. Při navrhování zařízení FAD se upřednostňuje použití biologicky rozložitelných materiálů.



( 1 ) Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

( 2 ) Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

( 4 ) Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

( 6 ) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1251 ze dne 12. července 2016, kterým se přijímá víceletý program Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a akvakultury na období 2017–2019 (Úř. věst. L 207, 1.8.2016, s. 113).

( 7 ) Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

( 8 ) Nařízení obsažené v dokumentu 2015/0289 (COD), dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1936/2001, (ES) č. 1984/2003 a (ES) č. 520/2007 (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 1).“

Top