PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) …/...
ze dne 14.2.2025
o opatřeních proti usídlení a šíření vrtulí druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) na území Unie a pro jejich eradikaci
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d), e), f), g) a i) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Vrtule druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) (dále jen „dotčené škodlivé organismy“) jsou uvedeny v části A přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 jako karanténní škodlivé organismy pro Unii.
(2)Druhy Bactrocera dorsalis (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) jsou také uvedeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 jako prioritní škodlivé organismy.
(3)Dotčené škodlivé organismy se často vyskytují v zásilkách odesílaných do Unie ze třetích zemí. Od roku 2019 byl výskyt dotčených škodlivých organismů zjištěn v Belgii, Řecku, Francii, Itálii, Rakousku a na Kypru. Dotčené členské státy přijaly opatření (např. intenzivní odchyt, odstranění napadených plodů a plodů spadaných na zem, zákaz přemísťování napadených plodů) a dotčené škodlivé organismy byly v těchto členských státech buď eradikovány, nebo jejich eradikace v současnosti probíhá.
(4)Pro zajištění jednotného a účinného přístupu k zabránění usídlení dotčených škodlivých organismů a jejich šíření na území Unie je třeba přijmout harmonizovaná opatření, pokud jde o průzkumy výskytu dotčených škodlivých organismů, pohotovostní plány, stanovení vymezených území, eradikaci a prevenci usídlení a šíření dotčených škodlivých organismů mimo vymezená území.
(5)V zájmu sledování výskytu a eradikace dotčených škodlivých organismů a zamezení jejich usídlení a šíření je zapotřebí sestavit seznam hostitelských rostlin dotčených škodlivých organismů, které jsou pěstovány na území Unie (dále jen „hostitelské rostliny“). Z téhož důvodu by měla být přijata odpovídající opatření týkající se plodů těchto rostlin (dále jen „dotčené plody“).
(6)Dotčené škodlivé organismy mohou vstoupit na území Unie prostřednictvím obchodních zásilek nebo zavazadel cestujících a jsou schopny se aktivně šířit. Pravidla týkající se průzkumů proto zahrnují i techniky pro zjištění napadení dotčených plodů nacházejících se na hostitelských rostlinách, průzkumy prováděné na územích, do nichž se dotčené plody dovážejí a kde je s nimi obchodováno, odchyt dotčených škodlivých organismů a vzorkování potenciálně napadených plodů, a umožňují tak příslušným orgánům tyto průzkumy přizpůsobit biologii těchto škodlivých organismů.
(7)Příslušné orgány by měly mít možnost nestanovit v určitých případech vymezená území, pokud lze vzhledem ke specifické biologii dotčeného škodlivého organismu nebo k vlastnostem daného místa dospět k závěru, že škodlivý organismus může být okamžitě eliminován. Jedná se například o situaci, kdy je prokázáno, že dotčené škodlivé organismy byly na dané území zavlečeny s plody, na nichž byly nalezeny, že tyto plody byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a že dotčený škodlivý organismus se na daném území nemůže usídlit, a kdy je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen na stanovišti produkce s fyzickou izolací nebo na stanovišti s chráněným pěstováním, mimo něž se nemůže usídlit. Příslušné orgány by měly mít zejména možnost vzít v úvahu situace, kdy se neočekává přežití dotčeného škodlivého organismu z důvodu nepříznivých zimních podmínek.
(8)Postupy odchytu používané při průzkumech na vymezených územích by měly být zvlášť přizpůsobeny biologii dotčených škodlivých organismů. To je nezbytné k zajištění řádného monitorování výskytu dotčeného škodlivého organismu a postupu eradikace.
(9)Eradikační opatření by měla zohlednit biologii dotčených škodlivých organismů, tj. vrtulí, a zahrnovat proto metody jako např. likvidace samců, použití návnad, sběr a bezpečné odstranění spadaných a (předčasně) sklizených dotčených plodů, ošetření půdy (mechanické, chemické či mikrobiologické) na stanovištích produkce dotčených rostlin a v jejich okolí za účelem likvidace půdních stadií dotčených škodlivých organismů nebo využití techniky sterilního hmyzu.
(10)Měla by být přijata opatření k zabránění šíření dotčených škodlivých organismů mimo vymezená území. Tato opatření by se měla týkat přemísťování hostitelských rostlin určených k pěstování, dotčených plodů a zeminy ze zamořené zóny do zbývající části území Unie. Vzhledem k tomu, že nejpravděpodobnějšími cestami šíření dotčených škodlivých organismů jsou hostitelské rostliny a zemina, měla by být přijata opatření k zajištění toho, že budou prosté dotčených škodlivých organismů ve všech jejich stadiích.
(11)Příslušným orgánům a profesionálním provozovatelům by měl být poskytnut dostatek času na přizpůsobení se tomuto nařízení. Toto nařízení by se proto mělo použít ode dne 1. března 2025.
(12)Příslušným orgánům by měl být nadto poskytnut dodatečný čas na přípravu koncepce každého průzkumu a vyčlenění dostatečných zdrojů na jeho provedení v souladu s metodikou statistického výběru vzorků. Příslušné ustanovení by se proto mělo použít ode dne 1. ledna 2026.
(13)Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření proti usídlení a šíření druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) a Bactrocera zonata (Saunders) na území Unie a pro jejich eradikaci.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)„dotčenými škodlivými organismy“ vrtule druhů Bactrocera dorsalis (Hendel), Bactrocera latifrons (Hendel) nebo Bactrocera zonata (Saunders);
2)„hostitelskými rostlinami“ rostliny druhů uvedených na seznamu v příloze I;
3)„dotčenými plody“ plody hostitelských rostlin.
Článek 3
Průzkumy výskytu dotčených škodlivých organismů na území Unie
1.Systémy vzorkování a na rizicích založených průzkumů výskytu dotčených škodlivých organismů musí umožňovat určit s dostatečnou mírou spolehlivosti nízkou úroveň výskytu dotčeného škodlivého organismu na dotčených plodech.
Průzkumy musí vycházet z Pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů vypracovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a z vědeckých a technických informací uvedených v kartě průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu vypracované úřadem (dále jen „karta průzkumu výskytu škodlivého organismu“).
2.Tyto průzkumy se provedou zejména:
a)na částech hostitelských rostlin nesoucích plody pomocí technik umožňujících zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu;
b)na letištích a v přístavech a v jejich okolí, v aukčních a maloobchodních zařízeních, kde se obchoduje s dotčenými plody, a v jejich okolí, v místech, kde jsou dotčené plody baleny, zpracovávány nebo propouštěny do oběhu, v oblastech produkce dotčených plodů a případně na dalších relevantních místech;
c)prostřednictvím odchytu s pomocí vhodných lapačů v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) 26 a
d)v případě jakéhokoli podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu na dotčených plodech prostřednictvím vzorkování dotčených plodů a identifikace daného škodlivého organismu.
Článek 4
Pohotovostní plány pro prioritní škodlivé organismy
Členské státy do svých pohotovostních plánů pro organismy Bactrocera dorsalis a Bactrocera zonata zahrnou postupy k:
a)identifikaci vlastníků soukromých prostor v oblastech, kde se mají opatření stanovená tímto nařízením uplatňovat, a
b)zajištění přístupu příslušných orgánů k prostorám uvedeným v písmenu a).
Členské státy své pohotovostní plány každoročně přezkoumají a v případě potřeby je aktualizují.
Článek 5
Stanovení vymezených území
1.Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území.
2.Vymezené území sestává z těchto zón:
a)zamořené zóny, což je zóna, v níž byl potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, o poloměru nejméně 500 m kolem míst(a) jeho nálezu, a
b)nárazníkové zóny o poloměru nejméně 7 km za hranicí zamořené zóny.
3.Stanovení přesných hranic vymezeného území musí zohledňovat biologii dotčených škodlivých organismů, stupeň zamoření, vlastnosti atraktantu a konkrétní rozšíření hostitelských rostlin na daném území.
4.V případě nálezu dotčeného škodlivého organismu mimo zamořenou zónu musí být vymezené území stanovené v souladu s tímto článkem odpovídajícím způsobem upraveno.
5.
V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území a o možných omezeních vztahujících se na přemísťování dotčených plodů.
Článek 6
Výjimky ze stanovení vymezených území
1.Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li splněno alespoň jedno z těchto kritérií:
a)příslušné orgány dospějí k závěru, že dotčený škodlivý organismus se na území, kde byl zpozorován, nemůže usídlit;
b)je prokázáno, že dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen se zásilkou, v níž byl nalezen, dotčené plody v uvedené zásilce byly napadeny před jejich dodáním na dané území a po tomto dodání nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu;
c)výskyt dotčeného škodlivého organismu je úředně potvrzen na stanovišti produkce s fyzickou izolací od okolního prostředí, což brání šíření dotčeného škodlivého organismu mimo dané stanoviště;
d)výskyt dotčeného škodlivého organismu je úředně potvrzen na stanovišti produkce chráněném takovým způsobem, jenž umožňuje zamezit dalšímu výskytu dotčených škodlivých organismů na hostitelských rostlinách a dotčených plodech, a příslušné orgány dospějí k závěru, že dotčené škodlivé organismy se nemohou usídlit mimo dané stanoviště z důvodu nepříznivých zimních podmínek.
2.Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:
a)přijmout opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;
b)provést intenzivní průzkum v zóně o poloměru nejméně 500 m kolem míst(a) nálezu dotčeného škodlivého organismu a
c)v případě potřeby, a zejména v případech podle odst. 1 písm. c) a d) uplatnit účinná opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím dotčených plodů nebo hostitelských rostlin mimo stanoviště produkce.
Pokud v případě podle odst. 1 písm. b) příslušné orgány usoudí, že dotčený škodlivý organismus není schopen přežít v zimních podmínkách, lze období průzkumu omezit na období předcházející nástupu zimních podmínek.
Článek 7
Průzkumy na vymezených územích
1.Příslušné orgány provádějí na vymezených územích každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.
2.Počet lapačů na km² rozmístěných v rámci tohoto průzkumu se od okraje ke středu zkoumané oblasti postupně zvyšuje. Při stanovení počtu a typu lapačů, jejich rozmístění a možných atraktantů, které mají být v lapačích použity, členské státy zohlední informace uvedené v mezinárodních pokynech, zejména ve standardu ISPM 26, jakož i v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.
3.Zváží se také vzorkování dotčených plodů rostoucích ve zkoumané oblasti. Při stanovení postupů vzorkování příslušné orgány zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu i zásady stanovené v mezinárodně uznávaných postupech pro úřední kontroly dotčeného škodlivého organismu. Použitá koncepce průzkumu a systémy vzorkování musí umožnit určit s alespoň 95% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.
4.Výsledky průzkumů provedených na vymezených územích se předloží Komisi za použití jedné ze šablon uvedených v příloze II.
Článek 8
Zrušení vymezených území
Vymezené území uvedené v článku 5 lze zrušit, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
a)dotčený škodlivý organismus nebyl na základě průzkumu podle článku 7 zjištěn na vymezeném území po dobu nejméně 120 dnů, nebo
b)příslušné orgány dospěly k závěru, že dotčený škodlivý organismus byl po určitou dobu vystaven dostatečně nízkým teplotám.
Článek 9
Eradikační opatření
Pro účely eradikace dotčených škodlivých organismů v zamořené zóně příslušné orgány podle potřeby provedou jedno nebo více z těchto opatření:
a)využití metody likvidace samců a/nebo návnad s použitím vhodných atraktantů;
b)sběr a bezpečné odstranění spadaných dotčených plodů nebo plodů sklizených v raném stadiu zralosti a ošetření půdy, včetně mechanického, chemického nebo mikrobiologického ošetření, v oblastech produkce dotčených rostlin a v jejich okolí s cílem zlikvidovat půdní stadia dotčeného škodlivého organismu;
c)využití techniky sterilního hmyzu;
d)použití přípravků na ochranu rostlin v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009;
e)v případě dostupnosti hromadný odchyt dotčených škodlivých organismů pomocí dostatečného počtu lapačů, včetně lapačů rozmístěných v souladu s čl. 7 odst. 2.
Článek 10
Opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu
1.Dotčené plody pěstované nebo skladované v zamořené zóně lze přemísťovat z této zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území, pouze pokud jsou účinně ošetřeny proti dotčenému škodlivému organismu.
Ošetření uvedené v prvním pododstavci zahrnuje použití vhodných a dostatečně účinných přípravků na ochranu rostlin povolených podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo použití alternativních metod v souladu s mezinárodně uznávanými fytosanitárními standardy, zejména ISPM 28, jako je tepelné ošetření, ošetření chladem nebo ozařování.
Dotčené plody lze rovněž přemísťovat ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území:
a)pro účely vhodného ošetření, pokud jsou přijata účinná opatření k zamezení šíření dotčeného škodlivého organismu během přepravy a prostřednictvím zařízení, v němž se provádí ošetření;
b)pokud pocházejí z oblasti mimo vymezené území, přes zamořenou zónu se pouze přemísťují a jsou přijata účinná opatření k zamezení jejich napadení dotčeným škodlivým organismem, nebo
c)pokud byly dotčené plody sklizeny v ročním období, určeném příslušnými orgány, během něhož se na těchto plodech neočekává výskyt živých stadií dotčeného škodlivého organismu z důvodu jeho reprodukční biologie.
2.Hostitelské rostliny určené k pěstování a přemísťované ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území musí být bez plodů a případná ulpělá zemina nebo jiný pěstební substrát musí být prosté dotčených škodlivých organismů.
Hostitelské rostliny nesoucí plody však mohou být přemísťovány ze zamořené zóny nebo přes zamořenou zónu, pokud pocházejí z oblasti mimo vymezené území a byla přijata účinná opatření k zamezení napadení rostlin dotčenými škodlivými organismy.
3.Zeminu tvořící 10 cm svrchní vrstvy půdy ze stanovišť produkce, kde byly dotčené plody pěstovány, lze přemísťovat ze zamořené zóny do nárazníkové zóny nebo z vymezeného území, pouze pokud:
a)u ní byla provedena vhodná opatření k eliminaci dotčeného škodlivého organismu, nebo
b)se uloží na skládce pod alespoň 50 cm vrstvou krycího materiálu pod dohledem příslušných orgánů.
Veškerá přeprava takové zeminy do místa ošetření nebo na skládku musí probíhat za podmínek účinně zamezujících šíření dotčeného škodlivého organismu.
4.Odpad z dotčených plodů musí být bezpečně zlikvidován způsobem, který brání vývoji a šíření dotčeného škodlivého organismu.
Článek 11
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. března 2025.
Ustanovení čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce se však použije ode dne 1. ledna 2026.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14.2.2025
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
