Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 2477d46c-6809-11ec-9136-01aa75ed71a1

    Consolidated text: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

    Access initial legal act
    (

    Legal status of the document In force

    )

    02019R0452 — CS — 23.12.2021 — 002.001

    Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

    ►B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/452

    ze dne 19. března 2019,

    kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

    (Úř. věst. L 079I 21.3.2019, s. 1)

    Ve znění:

     

     

    Úřední věstník

      Č.

    Strana

    Datum

     M1

    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1298 ze dne 13. července 2020,

      L 304

    1

    18.9.2020

    ►M2

    NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2126 ze dne 29. září 2021,

      L 432

    1

    3.12.2021



    ▼B

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/452

    ze dne 19. března 2019,

    kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie



    Článek 1

    Předmět a oblast působnosti

    1.  
    Toto nařízení stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie členskými státy z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a pro mechanismus spolupráce mezi členskými státy navzájem, jakož i mezi členskými státy a Komisí, pokud jde o přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Stanoví rovněž možnost, aby Komise k takovým investicím vydávala stanoviska.
    2.  
    Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost každého členského státu za národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, ani právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU.
    3.  
    Toto nařízení nijak neomezuje právo každého členského státu rozhodnout, zda konkrétní přímou zahraniční investici v rámci tohoto nařízení prověří, či nikoli.

    Článek 2

    Definice

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1) 

    „přímou zahraniční investicí“ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a podnikatelem nebo podnikem, kterému je kapitál poskytnut za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě, včetně investic, které umožňují skutečnou účast na řízení nebo kontrole společnosti vykonávající hospodářskou činnost;

    2) 

    „zahraničním investorem“ fyzická osoba ze třetí země nebo podnik ze třetí země, které mají v úmyslu uskutečnit či uskutečnily přímou zahraniční investici;

    3) 

    „prověřováním“ postup umožňující posuzovat, šetřit, povolit, podmínit, zakázat nebo zrušit přímé zahraniční investice;

    4) 

    „prověřovacím mechanismem“ nástroj s obecnou působností, jako je zákon nebo nařízení, a související správní požadavky, prováděcí pravidla či pokyny stanovující podmínky a postupy pro posuzování, šetření, povolení, podmínění, zákaz nebo zrušení přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku;

    5) 

    „prověřovanou přímou zahraniční investicí“ přímá zahraniční investice formálně posuzovaná nebo šetřená v rámci prověřovacího mechanismu;

    6) 

    „rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu“ opatření přijaté při uplatňování prověřovacího mechanismu;

    7) 

    „podnikem ze třetí země“ podnik založený nebo jinak zřízený podle právních předpisů třetí země.

    Článek 3

    Prověřovací mechanismy členských států

    1.  
    V souladu s tímto nařízením mohou členské státy mít zavedeny, měnit nebo zavádět mechanismy k prověřování přímých zahraničních investic na svém území z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.
    2.  
    Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů, včetně příslušných časových rámců, musí být transparentní a nesmějí vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi. Členské státy zejména stanoví okolnosti, na jejichž základě se prověřování zahájí, důvody pro prověřování a použitelná podrobná procesní pravidla.
    3.  
    V rámci svých prověřovacích mechanismů uplatňují členské státy časové rámce. Prověřovací mechanismy umožní členským státům zohlednit připomínky jiných členských států podle článků 6 a 7 a stanoviska Komise podle článků 6, 7 a 8.
    4.  
    Důvěrné informace, včetně obchodně citlivých informací, poskytnuté členskému státu provádějícímu prověřování jsou chráněny.
    5.  
    Zahraniční investoři a dotčené podniky jsou oprávněni podat opravný prostředek proti rozhodnutím v rámci prověřovacího mechanismu vydaným vnitrostátními orgány.
    6.  
    Členské státy, které zavedly prověřovací mechanismus, mají k dispozici, změní nebo přijmou opatření nezbytná k tomu, aby identifikovaly a zamezily obcházení prověřovacích mechanismů a rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu.
    7.  
    Členské státy oznámí Komisi do 10. května 2019 své stávající prověřovací mechanismy. Členské státy oznámí Komisi jakýkoli nově přijatý prověřovací mechanismus nebo jakoukoli změnu stávajícího prověřovacího mechanismu do 30 dní od jejich vstupu v platnost.
    8.  
    Do tří měsíců od obdržení oznámení uvedených v odstavci 7 zveřejní Komise seznam prověřovacích mechanismů členských států. Komise tento seznam pravidelně aktualizuje.

    Článek 4

    Faktory, které mohou členské státy nebo Komise zohlednit

    1.  

    Při určování toho, zda může mít přímá zahraniční investice vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise zvážit její potenciální dopady mimo jiné na:

    a) 

    kritickou infrastrukturu, ať fyzickou či virtuální, včetně infrastruktury energetické, dopravní, vodohospodářské, zdravotnické, komunikační, infrastruktury v oblasti sdělovacích prostředků, zpracovávání nebo uchovávání údajů, infrastruktury letecké a kosmické, obranné, volební nebo finanční infrastruktury a citlivých zařízení, jakož i na pozemky a nemovitosti, jež jsou pro využívání takové infrastruktury zásadní;

    b) 

    kritické technologie a zboží dvojího užití ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ( 1 ), včetně technologií v oblasti umělé inteligence, robotiky, polovodičů, kybernetické bezpečnosti, leteckých a kosmických technologií, obranných technologií, technologií v oblasti skladování energie, kvantových a jaderných technologií, jakož i nanotechnologií a biotechnologií;

    c) 

    dodávky kritických vstupů, včetně energie nebo surovin, jakož i potravinového zabezpečení;

    d) 

    přístup k citlivým informacím včetně osobních údajů nebo na schopnost kontrolovat tyto informace; nebo

    e) 

    svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

    2.  

    Při určování toho, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou členské státy a Komise vzít rovněž v úvahu zejména:

    a) 

    zda je daný zahraniční investor přímo či nepřímo ovládán vládou třetí země, včetně státních subjektů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury nebo významného financování;

    b) 

    zda již byl daný zahraniční investor zapojen do činností ovlivňujících bezpečnost nebo veřejný pořádek v některém členském státě; nebo

    c) 

    zda existuje vážné riziko, že je daný zahraniční investor zapojen do protiprávní nebo trestné činnosti.

    Článek 5

    Výroční zprávy

    1.  
    Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu za předchozí kalendářní rok, která obsahuje souhrnné informace o přímých zahraničních investicích, které byly uskutečněny na jejich území, na základě informací, které mají k dispozici, a souhrnné informace o žádostech obdržených od jiných členských států podle čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 5.
    2.  
    Za každé vykazované období poskytnou členské státy, které zavedly prověřovací mechanismy, kromě informací podle odstavce 1, souhrnné informace o uplatňování svých prověřovacích mechanismů.
    3.  
    Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva se zveřejní.
    4.  
    Evropský parlament může pozvat Komisi na schůzi svého příslušného výboru, aby představila a objasnila systémové otázky spojené s prováděním tohoto nařízení.

    Článek 6

    Mechanismus spolupráce v souvislosti s prověřovanými přímými zahraničními investicemi

    1.  
    Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům každou přímou zahraniční investici na svém území, jež je předmětem prověřování, tak, že co nejdříve poskytnou informace uvedené v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení. Součástí tohoto oznámení může být seznam členských států, u nichž se zdá, že jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek mohou být investicí ovlivněny. Ve svém oznámení se členský stát provádějící prověřování v relevantních případech vynasnaží uvést, zda prověřovaná přímá zahraniční investice může podle jeho názoru spadat do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 139/2004.
    2.  
    Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice prověřovaná v jiném členském státě může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, nebo má-li informace relevantní pro toto prověřován, může členskému státu provádějícímu prověřování poskytnout připomínky. Tyto připomínky zašle členský stát uplatňující připomínky zároveň Komisi.

    Komise oznámí skutečnost, že byly poskytnuty připomínky, ostatním členským státům.

    3.  
    Domnívá-li se Komise, že prověřovaná přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může vydat stanovisko určené členskému státu provádějícímu prověřování. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda jiné členské státy poskytly připomínky. Komise může vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států. Komise vydá toto stanovisko v odůvodněných případech poté, co nejméně jedna třetina členských států usoudí, že přímá zahraniční investice může mít vliv na jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.

    Komise oznámí skutečnost, že bylo vydáno stanovisko, ostatním členským státům.

    4.  
    Členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice na jeho území může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, může požádat Komisi o vydání stanoviska nebo jiné členské státy o poskytnutí připomínek.
    5.  
    Připomínky podle odstavce 2 a stanoviska podle odstavce 3 musí být řádně odůvodněny.
    6.  
    Do 15 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 1 oznámí ostatní členské státy členskému státu provádějícímu prověřování svůj záměr poskytnout připomínky podle odstavce 2 nebo mu Komise oznámí svůj záměr vydat stanovisko podle odstavce 3. Součástí tohoto oznámení může být žádost o doplňující informace k informacím podle odstavce 1.

    Žádost o doplňující informace musí být řádně odůvodněna, omezovat se na informace nezbytné k poskytnutí připomínek podle odstavce 2 nebo k vydání stanoviska podle odstavce 3, musí být přiměřená svému účelu a nesmí pro členský stát provádějící prověřování představovat nepřiměřenou zátěž. Žádosti o informace i odpovědi členských států na ně se zároveň zašlou Komisi.

    7.  
    Připomínky uvedené v odstavci 2 nebo stanoviska uvedená v odstavci 3 jsou určeny členskému státu provádějícímu prověřování a musí mu být zaslány v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 35 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 1.

    Bez ohledu na první pododstavec se v případě, že bylo požádáno o doplňující informace podle odstavce 6, připomínky poskytnou nebo stanoviska vydají nejpozději 20 kalendářních dní od obdržení doplňujících informací nebo oznámení podle čl. 9 odst. 5.

    Bez ohledu na odstavec 6 může Komise vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států pokud možno ve lhůtách uvedených v tomto odstavci a v každém případě nejpozději pět kalendářních dní od uplynutí uvedených lhůt.

    8.  
    Ve výjimečných případech, kdy se členský stát provádějící prověřování domnívá, že jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek vyžadují přijetí okamžitého opatření, oznámí ostatním členským státům a Komisi svůj záměr vydat rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu před uplynutím lhůt podle odstavce 7 a potřebu přijetí okamžitých opatření řádně odůvodní. Ostatní členské státy se vynasnaží urychleně poskytnout své připomínky a Komise vydat své stanovisko.
    9.  
    Členský stát provádějící prověřování náležitě zohlední připomínky ostatních členských států podle odstavce 2 a stanovisko Komise podle odstavce 3. Konečné rozhodnutí v rámci prověřovacího mechanismu přijme členský stát provádějící prověřování.
    10.  
    Spolupráce podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených podle článku 11.

    Článek 7

    Mechanismus spolupráce v souvislosti s neprověřovanými přímými zahraničními investicemi

    1.  
    Domnívá-li se členský stát, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo dokončená v jiném členském státě, která v daném členském státě není prověřována, může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může tomuto jinému členskému státu poskytnout připomínky. Tyto připomínky zašle členský stát uplatňující připomínky zároveň Komisi.

    Komise oznámí skutečnost, že byly poskytnuty připomínky, ostatním členským státům.

    2.  
    Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice plánovaná nebo dokončená v některém členském státě, která v daném členském státě není prověřována, může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě, nebo má-li ohledně této přímé zahraniční investice relevantní informace, může vydat stanovisko určené členskému státu, v němž je daná přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena. Komise může vydat stanovisko bez ohledu na to, zda jiné členské státy poskytly připomínky. Komise může vydat stanovisko v návaznosti na připomínky jiných členských států. Komise vydá toto stanovisko v odůvodněných případech poté, co nejméně jedna třetina členských států usoudí, že přímá zahraniční investice může mít vliv na jejich bezpečnost nebo veřejný pořádek.

    Komise oznámí skutečnost, že bylo vydáno stanovisko, ostatním členským státům

    3.  
    Členský stát, který se důvodně domnívá, že přímá zahraniční investice na jeho území může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, může požádat Komisi o vydání stanoviska nebo jiné členské státy o poskytnutí připomínek.
    4.  
    Připomínky podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 musí být řádně odůvodněny.
    5.  
    Domnívá-li se členský stát nebo Komise, že neprověřovaná přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, jak je uvedeno v odstavci 1 nebo 2, může požádat členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, o informace podle článku 9.

    Žádost o informace musí být řádně odůvodněna, omezovat se na informace nezbytné k poskytnutí připomínek podle odstavce 1 nebo k vydání stanoviska podle odstavce 2, musí být přiměřená svému účelu a nesmí pro členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, představovat nepřiměřenou zátěž.

    Žádosti o informace i odpovědi členských států na ně se zároveň zašlou Komisi.

    6.  
    Připomínky uvedené v odstavci 1 nebo stanoviska uvedená v odstavci 2 jsou určeny členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, a musí být zaslány v přiměřené lhůtě a v každém případě nejpozději 35 kalendářních dní od obdržení informací podle odstavce 5 nebo oznámení podle čl. 9 odst. 5. V případech, kdy stanovisko Komise následuje po připomínkách jiných členských států, má Komise na jeho vydání dalších 15 kalendářních dní.
    7.  
    Členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, náležitě zohlední připomínky ostatních členských států a stanovisko Komise.
    8.  
    Členské státy mohou poskytnout připomínky podle odstavce 1 a Komise může vydat stanovisko podle odstavce 2 nejpozději 15 měsíců poté, co byla daná přímá zahraniční investice dokončena.
    9.  
    Spolupráce podle tohoto článku probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených podle článku 11.
    10.  
    Tento článek se nepoužije na přímé zahraniční investice dokončené přede dnem 10. dubna 2019.

    Článek 8

    Přímé zahraniční investice, které mohou mít vliv na projekty či programy v zájmu Unie

    1.  
    Domnívá-li se Komise, že přímá zahraniční investice může mít z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku vliv na projekty nebo programy v zájmu Unie, může vydat stanovisko určené členskému státu, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena.
    2.  

    Postupy stanovené v článcích 6 a 7 se použijí obdobně s těmito úpravami:

    a) 

    v rámci oznámení podle čl. 6 odst. 1 nebo připomínek podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 odst. 1 může členský stát uvést, zda se domnívá, že přímá zahraniční investice může mít vliv na projekty a programy v zájmu Unie;

    b) 

    stanovisko Komise se zašle ostatním členským státům;

    c) 

    členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Komise a v případě, že se jím neřídí, poskytne Komisi vysvětlení.

    3.  
    Pro účely tohoto článku patří k projektům nebo programům v zájmu Unie ty, které jsou v podstatné výši nebo z významné části financovány z prostředků Unie, nebo ty, na které se vztahuje právo Unie týkající se kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, jež jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie je uveden v příloze.
    4.  
    Komise přijímá akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16, kterými se aktualizuje seznam projektů a programů v zájmu Unie.

    Článek 9

    Požadavky na informace

    1.  
    Členské státy zajistí, aby informace, které byly oznámeny podle čl. 6 odst. 1 nebo o které Komise a ostatní členské státy požádaly podle čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 5, byly Komisi a žádajícím členským státům poskytnuty bez zbytečného odkladu.
    2.  

    Informace podle odstavce 1 zahrnují:

    a) 

    vlastnickou strukturu zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, včetně informací o konečném investorovi a podílu na kapitálu;

    b) 

    přibližnou hodnotu přímé zahraniční investice;

    c) 

    výrobky, služby a podnikatelská činnost zahraničního investora a podniku, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena;

    d) 

    členské státy, ve kterých zahraniční investor a podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, vykonávají relevantní podnikatelskou činnost;

    e) 

    financování investice a jeho zdroj, a to na základě nejlepších informací, které má členský stát k dispozici;

    f) 

    datum plánovaného dokončení přímé zahraniční investice nebo datum, kdy byla tato investice dokončena.

    3.  
    K informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 se členské státy vynasnaží žádajícím členským státům a Komisi poskytnout bez zbytečného odkladu veškeré doplňující informace, jsou-li k dispozici.
    4.  
    Členský stát, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena, může o poskytnutí informací uvedených v odstavci 2 požádat zahraničního investora nebo podnik, v němž je přímá zahraniční investice plánována nebo byla dokončena. Zahraniční investor nebo dotčený podnik poskytne požadované informace bez zbytečného odkladu.
    5.  
    Členský stát bezodkladně uvědomí Komisi a ostatní dotčené členské státy, pokud za výjimečných okolností není i přes své veškeré úsilí schopen informace uvedené v odstavci 1 získat. Tento členský stát ve svém oznámení náležitě zdůvodní, proč požadované informace neposkytl, a popíše veškeré úsilí vynaložené na jejich získání, včetně žádosti podle odstavce 4.

    Není-li poskytnuta žádná informace, může jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí vycházet z informací, které mají k dispozici.

    Článek 10

    Důvěrnost předávaných informací

    1.  
    Informace obdržené v důsledku uplatňování tohoto nařízení se použijí pouze k účelům, ke kterým byly vyžádány.
    2.  
    Členské státy a Komise zajistí ochranu důvěrných informací získaných při uplatňování tohoto nařízení v souladu s unijním a příslušným vnitrostátním právem.
    3.  
    Členské státy a Komise zajistí, aby u utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných podle tohoto nařízení nebyl jejich stupeň utajení snížen ani, aby nebyly odtajněny, bez předchozího písemného souhlasu původce.

    Článek 11

    Kontaktní místa

    1.  
    Každý členský stát a Komise zřídí kontaktní místo pro provádění tohoto nařízení. Členské státy a Komise tato kontaktní místa zapojí do všech otázek souvisejících s prováděním tohoto nařízení.
    2.  
    Na podporu přímé spolupráce a výměny informací mezi kontaktními místy poskytne Komise zabezpečený a zašifrovaný systém.

    Článek 12

    Skupina odborníků pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie

    Skupina odborníků pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie, jež poskytuje Komisi poradenství a odborná posouzení, se nadále zabývá problematikou související s prověřováním přímých zahraničních investic, sdílí osvědčené postupy a získané poznatky a uskutečňuje výměny názorů na trendy a otázky společného zájmu v oblasti přímých zahraničních investic. Komise rovněž zváží, zda si vyžádá poradenství ze strany této skupiny k systémovým otázkám týkajícím se provádění tohoto nařízení.

    Jednání v rámci této skupiny jsou důvěrná.

    Článek 13

    Mezinárodní spolupráce

    V záležitostech souvisejících s prověřováním přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku mohou členské státy a Komise spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí.

    Článek 14

    Zpracovávání osobních údajů

    1.  
    Veškeré zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725, a to pouze v rozsahu nezbytném k prověřování přímých zahraničních investic členskými státy a k zajištění efektivity spolupráce podle tohoto nařízení.
    2.  
    Osobní údaje související s prováděním tohoto nařízení se uchovávají pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení účelů, pro které byly shromážděny.

    Článek 15

    Hodnocení

    1.  
    Do 12. října 2023 a poté každých pět let Komise zhodnotí fungování a efektivitu tohoto nařízení a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy se do tohoto procesu zapojí, a pokud je to nutné, poskytnou Komisi doplňující informace pro vypracování uvedené zprávy.
    2.  
    Doporučí-li zpráva změny tohoto nařízení, může k ní být připojen příslušný legislativní návrh.

    Článek 16

    Výkon přenesené pravomoci

    1.  
    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
    2.  
    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 10. dubna 2019.
    3.  
    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
    4.  
    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
    5.  
    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
    6.  
    Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

    Článek 17

    Vstup v platnost

    Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení se použije ode dne 11. října 2020.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    ▼M2



    PŘÍLOHA

    Seznam projektů nebo programů v zájmu Unie podle čl. 8 odst. 3

    1.    Programy evropského GNSS (Galileo a EGNOS) ( 2 )

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 876/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 1).

    2.    Program Copernicus ( 3 )

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).

    3.    Přípravná akce – Příprava nového programu EU GOVSATCOM

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména čl. 58 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

    4.    Kosmický program

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).

    5.    Horizont 2020 včetně programů v oblasti výzkumu a vývoje podle článku 185 Smlouvy o fungování EU a společných podniků nebo jiných struktur zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104), včetně činností týkajících se klíčových základních technologií, jako např. umělá inteligence, robotika, polovodiče a kybernetická bezpečnost.

    6.    Horizont Evropa včetně programů v oblasti výzkumu a vývoje podle článku 185 Smlouvy o fungování EU a společných podniků nebo jiných struktur zřízených podle článku 187 Smlouvy o fungování EU

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušuje nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

    7.    Program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025

    Nařízení Rady (Euratom) 2021/765 ze dne 10. května 2021, kterým se zavádí Program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025, doplňující rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) 2018/1563 (Úř. věst. L 167 I, 12.5.2021, s. 81).

    8.    Transevropské dopravní sítě (TEN-T)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

    9.    Transevropské energetické sítě (TEN-E)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

    10.    Transevropské telekomunikační sítě ( 4 )

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

    11.    Nástroj pro propojení Evropy

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).

    12.    Program Digitální Evropa:

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

    13.    Evropský program rozvoje obranného průmyslu

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).

    14.    Přípravná akce zaměřená na obranný výzkum

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména čl. 58 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

    15.    Evropský obranný fond

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149).

    16.    Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO)

    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 65, 8.3.2018, s. 24).

    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1797 ze dne 19. listopadu 2018, kterým se mění a aktualizuje rozhodnutí (SZBP) 2018/340, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 294, 21.11.2018, s. 18).

    Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1909 ze dne 12. listopadu 2019, kterým se mění a aktualizuje rozhodnutí (SZBP) 2018/340, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce (Úř. věst. L 293, 14.11.2019, s. 113).

    17.    Společný evropský podnik pro ITER

    Rozhodnutí Rady (Euratom) 2007/198 ze dne 27. března 2007 o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 58).

    18.    Program EU pro zdraví

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).


    ( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

    ( 2 ) Nařízení (EU) č. 1285/2013 je v této příloze ponecháno s ohledem na čl. 110 odst. 1 nařízení (EU) 2021/696.

    ( 3 ) Nařízení (EU) č. 377/2014 je v této příloze ponecháno s ohledem na čl. 110 odst. 1 nařízení (EU) 2021/696.

    ( 4 ) Nařízení (EU) 283/2014 je v této příloze ponecháno s ohledem na čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1153, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014.

    Top