SOC/832

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – cíl EU v podobě nulové úmrtnosti

STANOVISKO

sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Jak může aktivní a inkluzivní přístup k prevenci přispět k lepší bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dosažení cíle v podobě nulové úmrtnosti?

(průzkumné stanovisko na žádost dánského předsednictví)

Zpravodajka: Nicoletta MERLO

1.Závěry a doporučení

1.1EHSV doporučuje EU a členským státům, aby v souladu s rámcovou směrnicí o BOZP zaručily bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a prevenci rizik v této oblasti pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich pracovní smlouvu, název pracovní pozice či odbornost. Součástí této ochrany je i minimální, komplexní standard tělesné, duševní a sociální prosperity na pracovišti. K efektivní a smysluplné realizaci by bylo žádoucí doplnit k těmto standardům cílené a flexibilní přístupy – např. pro konkrétní odvětví či jednotlivé podniky specifické kolektivní smlouvy, kodexy chování a bilaterální dohody sociálních partnerů –, v nichž by byla zohledněna osobitá rizika, struktury a provozní specifika různých odvětví a druhů práce. Součástí tohoto pojetí by mělo být zapojení pracovníků a jejich zástupců dle platných předpisů. Preventivní opatření by pak měla zohledňovat všechny osoby přítomné na pracovišti včetně osob nepřímo zúčastněných na výrobních činnostech.

1.2EHSV doporučuje v zájmu účinné správy BOZP posílit spolupráci a sdílenou odpovědnost všech zúčastněných stran, zejména sociálních partnerů. Stěžejní je aktivní zapojení zástupců pracovníků a prosazování sociálního dialogu v podnicích. Inkluzivní odborná příprava a případně společná školení pracovníků podniku odpovědných za BOZP a zástupců zaměstnanců a sdílení znalostí by měly všem zainteresovaným stranám umožnit rozpoznání a řízení jak tradičních, tak nově vyvstávajících rizik, mj. v souvislosti s digitalizací a novými formami práce.

1.3EHSV pokládá za důležité provádět komplexní posouzení všech fyzických i psychosociálních pracovních rizik ohrožujících pracovníky. Tato rizika lze spojit s novými pracovními modely a environmentálními výzvami. Do preventivních strategií BOZP by měly být zapracovány též klimatické události jako vlny veder, povodně a hydrogeologické výkyvy.

1.4EHSV bere na vědomí postup některých členských států, které mezi úrazy z povolání řadí – pro účely pojištění – též úrazy během dojíždění do práce. Definice a klasifikace se v EU liší, EHSV nicméně pokládá za důležité zavést v členských státech vhodná opatření ke zlepšení jak preventivních strategií, tak kvality a porovnatelnosti sběru dat a žádá Komisi a členské státy, aby se pokusily přistupovat k úrazům během dojíždění do práce jednotněji.

1.5EHSV zdůrazňuje, že pro zdraví a bezpečnost mladých lidí při práci je nezbytné kombinovat odbornou přípravu s pracovní zkušeností. Vzdělávací ústavy by měly poskytovat obecné informace či odbornou přípravu na téma zdraví a bezpečnosti a na zaměstnavatelích by mělo být zajištění profesně specifických školení, především v rámci učňovských programů a stáží. Je třeba prosazovat kulturu bezpečnosti a posilovat tak informovanost zaměstnavatelů i pracovníků o povinnosti každého dbát na vlastní bezpečnost a zdraví při práci, stejně jako na zdraví a bezpečnost ostatních, na něž má vliv jejich jednání nebo nečinnost. Dále je třeba zajistit, aby školení a postupy na pracovištích zohledňovaly genderové aspekty a mohla být díky tomu zavedena preventivní opatření, jež budou inkluzivní a zacílená na konkrétní a různící se rizika ohrožující muže a ženy.

1.6EHSV doporučuje přizpůsobit politiky zaměřené na BOZP demografickým trendům, a to se zvláštním zřetelem ke stárnutí pracovní síly, neboť bezpečné a zdravé pracovní podmínky pro všechny věkové skupiny pomáhají zachovat zaměstnatelnost, podporují aktivní stárnutí a posilují vazbu mezi profesním a veřejným zdravím. V této souvislosti pokládá za důležitý probíhající postup Poradního výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pokud jde o uznávání nových nemocí z povolání.

1.7EHSV doporučuje pravidelně posuzovat provádění právních předpisů EU o BOZP a případně je na základě faktických podkladů aktualizovat tak, aby odpovídaly vývoji pracovních modelů. K dosažení vize nulové úmrtnosti je třeba postupovat vyváženě vhodnou kombinací pokynů, právních předpisů včetně jejich provádění a případné adaptace na nové formy práce, kdy hlavním cílem je výrazně zvýšit bezpečnost a ochranu zdraví na všech pracovištích.

1.8EHSV pokládá za důležité důslednější dodržování a prosazování stávajících předpisů o BOZP coby zásadní krok směrem k dosažení cíle nulové úmrtnosti. Vyžádá si to odpovídající finanční a kvalitní lidské zdroje pro inspektoráty práce a funkční právní rámec v souladu s pokyny MOP k inspekci práce. Podporu zasluhují též odbory a organizace zaměstnavatelů, jejichž úkolem je monitorování a šíření osvědčených postupů BOZP na pracovištích a identifikace rizik předtím, než dojde k úrazům.

1.9EHSV doporučuje odpovědné využití systémů AI pro účely prevence, monitorování rizik a personalizace preventivních opatření. Nutností je zajistit transparentnost, důvěrnost a integritu údajů a řešit případná zkreslení. K tomu je třeba posílit dovednosti potřebné k informovanému využití AI, mj. na pracovišti.

2.Obecné připomínky

2.1EHSV vítá, že se dánské předsednictví zaměřilo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a vyžádalo si průzkumné stanovisko EHSV k tématu, jaké aktivní a inkluzivní strategie prevence zajistí bezpečnější a zdravější dlouhodobá pracoviště, aby bylo možno dosáhnout cíle EU v podobě nulové úmrtnosti, rovněž s přihlédnutím k osvědčeným postupům a politikám členských států.

2.2Evropský slovník pracovněprávních vztahů nadace Eurofound zdůrazňuje, že zdraví a bezpečnost v prostředí Evropské unie přesahují pouhou prevenci úrazů a nemocí a zahrnují všechny aspekty dobrých životních podmínek pracovníků. Tutéž definici bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sdílí též Mezinárodní organizace práce (MOP) a Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle této definice je cílem předpisů o zdraví a bezpečnosti zajištění a udržování nejvyššího stupně tělesné, duševní a sociální prosperity pracovníků ve všech profesích. Stručně řečeno zdraví a bezpečnost prosazuje „přizpůsobení práce člověku a přizpůsobení člověka jeho práci“ 1 .

2.3Tato široká perspektiva vyžaduje spolupráci mnoha oborů 2 . BOZP by se tudíž měla zaměřit na přímou souvislost mezi riziky na pracovišti a výslednými událostmi, jako jsou úrazy a nemoci z povolání; pozornost je třeba věnovat také průběžnému vývoji pracovních prostředí a novým pracovním rizikům. Právě tak je žádoucí soustředit se více na vnější faktory mimo práci a BOZP, jako jsou chronická onemocnění, socioekonomické podmínky a pandemie, jež vyžadují interdisciplinární přístup a náležité posouzení. Zvláště významná je souvislost mezi prací a životním stylem: zdravý životní styl (fyzická aktivita, uvědomělé stravování a konzumace nápojů atd.) má nepochybně příznivý vliv na práci a opačně (uspokojení z práce se pozitivně odráží v soukromém životě). Tento komplexní přístup spojuje tradiční posuzování rizik se zkoumáním, jak vzájemně interagují pracovní a nepracovní faktory a jak se vyvíjejí v průběhu osobní kariéry. Jeho cílem je podpořit dobré životní podmínky pracovníků v širším smyslu 3 .

2.4Na úrovni EU je cílem rámcové směrnice o BOZP 4 zavést opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. K tomuto účelu směrnice obsahuje obecné zásady týkající se prevence pracovních rizik, bezpečnosti a ochrany zdraví, odstranění rizikových a úrazových faktorů, informování, projednávání, vyvážené účasti pracovníků v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi a školení zaměstnanců a jejich zástupců, a také obecná pravidla pro uskutečňování zmíněných zásad 5 . Rámcová směrnice se vztahuje na všechny činnosti veřejného i soukromého sektoru a podniky mají právní odpovědnost za trvalé zajištění bezpečnosti pracovníků a dalších osob na pracovišti. V případě subdodávek se na pracovníky subdodavatelů vztahuje BOZP skrze jejich pracovněprávní vztah s vlastním zaměstnavatelem, přičemž čl. 6 odst. 4 směrnice zahrnuje ustanovení o spolupráci zaměstnavatelů v případě, že na jednom pracovišti působí několik podniků. Kromě toho zásada č. 10 evropského pilíře sociálních práv uvádí, že „pracovníci mají právo na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“.

3.Konkrétní připomínky

3.1V roce 2022 došlo v EU k 2,97 milionu úrazů bez následku smrti, jež byly příčinou nepřítomnosti v práci po nejméně 4 kalendářní dny, a 3 286 smrtelných úrazů, což představuje poměr přibližně 905 úrazů bez následku smrti na každý úraz smrtelný. Tři z deseti (29,9 %) pracovních úrazů bez následku smrti v EU v roce 2022 se staly v průmyslových podnicích. V témže roce 2022 byla více než čtvrtina (27,4 %) smrtelných pracovních úrazů způsobena ztrátou kontroly nad strojem, nástrojem nebo dopravním či manipulačním zařízením. Nejtypičtěji se pracovní úrazy bez následku smrti v EU stávají kvůli fyzickému nebo duševnímu stresu (22,4 %) nebo střetem s nehybným předmětem (21,6 %) 6 .

3.2Ochrana v rámci BOZP a prevence rizik spadající do oblasti působnosti rámcové směrnice o BOZP zahrnuje všechny formy zaměstnání bez ohledu na pracovní smlouvu, název pracovní pozice či odbornost, aby každý pracovník měl zaručenu základní úroveň bezpečnosti a zdraví a také standard, který bude přínosem pro sociální, duševní a tělesnou prosperitu (tj. celostně). Zároveň lze tuto ochranu vyvážit cílenými a flexibilními přístupy, jako jsou bilaterální dohody sociálních partnerů, mj. v rámci odvětví i jednotlivých podniků, a kodexy chování, v nichž by byly zohledněny osobité potřeby různých odvětví, organizací a typů rizik. Cílem by mělo být zapojení pracovníků a jejich zástupců dle platných předpisů. S ohledem na vizi nulové úmrtnosti by cílem měl být inkluzivní přístup zohledňující všechny osoby přítomné na pracovišti.

3.3Pokyny MOP 7 pokládají za důležité vypracování celostátních i specifických pokynů pro systémy řízení BOZP tak, aby vyhovovaly různým podmínkám a požadavkům nejrůznějších pracovišť, mj. též se zřetelem k velikosti organizace a povaze její činnosti. Zapojeni by měli být pracovníci a odbory. V oblasti prevence se osvědčilo řešení v Polsku, kde mají sociální inspektoři práce podpůrnou a doplňkovou roli od padesátých let 20. století 8 .

3.4Osvědčila se italská zkušenost se zavedením antipandemických protokolů, neboť se ukázalo, že univerzální pravidla lze účinně přizpůsobit specifickým okolnostem jednotlivých pracovišť prostřednictvím kolektivního vyjednávání a společných výborů. Stvrzuje se tak hodnota sociálního dialogu a nutnost kombinovat široce pojatou ochranu s opatřeními cílenými na konkrétní případy.

3.5Stěžejním předpokladem efektivního řízení BOZP je spolupráce a sdílená odpovědnost všech zúčastněných subjektů, zvláště sociálních partnerů, a efektivní sociální dialog o bezpečnosti a zdraví při práci a zapojení zástupců pracovníků do této problematiky dle platných předpisů. Zaměstnavatelé jsou sice povinni zajistit bezpečnost na pracovišti dle unijních a vnitrostátních předpisů a kolektivních smluv, avšak rizika ohrožující BOZP, zvláště pak rizika nová a vznikající mj. v souvislosti s technologickou transformací a změnou klimatu, musí být společným úkolem pro veřejné orgány, inspektoráty, odbory i pracovníky samé. Zásadně důležité je vybavit potřebnými dovednostmi a znalostmi všechny hlavní aktéry, a to pomocí sdílení znalostí, osvědčených postupů a podpory aktivní účasti zástupců pracovníků v podnicích a odborné přípravy. Pracovníci, zaměstnavatelé i veřejné instituce se musí aktivně zapojovat jak do prevence, tak do společných jednání. Ukázalo se, že ve státech, v nichž to nastavení pracovněprávních vztahů umožňuje, je pro aktivní spolupráci zaměstnavatelů a pracovníků na vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí přínosné efektivní zapojení zástupců zaměstnanců pro bezpečnost a zřízení komisí pro BOZP.

3.6Dále platí že odborná příprava by měla být inkluzivní a dle možností zahrnovat zástupce podniku i pracovníků, aby všechny strany měly možnost identifikovat a řídit vznikající rizika mj. v souvislosti s digitalizací a proměnami pracovních prostředí. V Dánsku existují částečně státem financované odvětvové platformy spolupráce na BOZP, sestávající ze zástupců zaměstnavatelů i pracovníků. Navrhují konkrétní iniciativy na pracovištích, poskytují poradenství a praktické nástroje ke zlepšení zdraví a bezpečnosti dle potřeb odvětví a jednotlivých pracovišť.

3.7Nové modely práce vyžadují provedení posouzení rizik a komplexní přístup k rizikům fyzickým i psychosociálním. Vážným problémem například zůstává expozice karcinogenům. Plán boje proti karcinogenům z roku 2016 9 odhaduje roční výskyt rakoviny v souvislosti s výkonem povolání v EU přibližně na 120 000 případů. Naléhavě nutné je též systematicky řešit nemoci z povolání, včetně těch, jejichž příčinou jsou psychosociální rizika a muskuloskeletální poruchy, a dále rozpracovat celounijní seznam uznaných nemocí z povolání. Dále rozpracovány by měly být moderní nástroje jako OIRA 10 , a to zvláště se zaměřením na mikropodniky a malé a střední podniky. Průběžně se těmto politickým výzvám věnuje Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

3.8Práce na dálku, ať už z domova, sdílených prostor či z ciziny, vnáší do zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků nové rozměry. Aktuálně se odhaduje, že na dálku pracuje v EU přibližně 12,3 % pracovních sil, přičemž nejnovější odhady indikují trvalý růst a do roku 2025 může práci na dálku využívat až 15 % pracovních sil 11 . S tím, jak se pracovní prostředí prolínají s veřejným prostorem a domácnostmi, vyvstávají s novými formami práce včetně práce z domova pro zaměstnavatele i pracovníky nové výzvy v oblasti BOZP (např. přístup pro zaměstnavatele nebo ochrana údajů) a je zřejmé, že politiky zaměřené na BOZP je třeba novým skutečnostem přizpůsobit. Součástí legislativy v několika členských státech je právo odpojit se, které průkazně zlepšuje pracovní podmínky zaměstnanců díky tomu, že snižuje rizika typu digitálního přetížení a vyhoření 12 .

3.9Čím dál důležitější je provázanost BOZP s otázkami životního prostředí, jako jsou změna klimatu a hydrogeologická rizika. Pracovníci jsou vystaveni novým rizikům na pracovišti včetně nemocí z povolání, úrazů a psychologického a fyzického stresu, což si může vyžádat integrované posouzení rizik a přijetí preventivních opatření.

3.10Pokud jde o úrazy, které se stanou na cestě do práce a z práce, nejsou tyto případy uznány za pracovní úrazy ve všech členských státech. Důležité je však promyslet v členských státech vhodné přístupy k této problematice, mj. pro účely prevence a v zájmu vyšší kvality a porovnatelnosti sběru dat. Při plnění cílů BOZP může být užitečný též koncept „vize nula“ v oblasti bezpečnosti silničního provozu v EU 13 .

3.11Co se týče odborné přípravy mladých lidí při práci, jako jsou učňovské programy a stáže, měla by školení na téma BOZP být společným úkolem vzdělávacích ústavů a zaměstnavatelů. Školy by měly poskytovat obecné informace či odbornou přípravu na téma zdraví a bezpečnosti a na podnicích by mělo být zajištění profesně specifických školení. Díky prosazování kultury bezpečnosti jako základní hodnoty od samého počátku profesní dráhy jsou mladí pracovníci schopni identifikovat pracovní rizika a pracovat s nimi. Kultura bezpečnosti by měla přinést vyšší informovanost zaměstnavatelů i pracovníků o povinnosti každého dbát na vlastní bezpečnost a zdraví při práci, stejně jako na zdraví a bezpečnost ostatních, na něž má vliv jejich jednání nebo nečinnost. Dále by do odborné přípravy i praxe na pracovištích měl být zapracován aspekt rovnosti žen a mužů s tím, že muži a ženy mohou být vystaveni různým pracovním rizikům a zapotřebí jsou specifická preventivní opatření tak, aby systémy BOZP byly inkluzivní a účinné pro všechny pracovníky bez ohledu na pohlaví.

3.12Podmínkou zdravého pracovního života a účinného propojení zdraví v práci s otázkami veřejného zdraví v širším smyslu je přizpůsobení BOZP demografii pracovních prostředí, zejména stárnutí pracovních sil. Důchodové reformy a delší pracovní život znamenají nutnost nově definovat náplň práce a podmínky, jež starším pracovníkům umožní zůstat aktivními a zdravými zaměstnanci. Do prevence v rámci BOZP je třeba zapracovat tyto demografické změny, přičemž východiskem má být celoživotní perspektiva s důrazem na prevenci, posouzení rizik na základě pracovních schopností spíše než věku, přizpůsobení pracovišť individuálním potřebám a rekvalifikace.

3.13Při rychlém vývoji organizace práce a forem zaměstnání je nutné pravidelně vyhodnocovat provádění právní úpravy BOZP v EU dle směrnic tak, aby zůstala relevantní a efektivní. Součástí této kontroly má být ověření platnosti stávajících předpisů a dle potřeby případně nasazení nových opatření založených na faktických podkladech. Zvláštní pozornost je třeba věnovat nově vznikajícím modelům práce. Všechny tyto snahy by měly sloužit celkovému cíli posílení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti.

3.14Dalším důležitým krokem na cestě k cíli nulové úmrtnosti je kontrola, dodržování a prosazování platných předpisů o BOZP. Patří sem též zajištění dostatečných finančních prostředků a kvalitních personálních zdrojů pro inspektoráty práce a odpovídající a funkční právní rámec. K monitorování a šíření osvědčených postupů BOZP na pracovištích mohou přispět též odbory a organizace zaměstnavatelů.

3.15K analýze a prevenci pracovních úrazů bylo shromážděno několik osvědčených postupů, jež lze dále sdílet a propagovat, mimo jiné:

–záznam a analýza případů, kdy téměř došlo k incidentu 14 (včetně sběru spolehlivých dat pro účely fakticky podložené tvorby politik),

–monitorování důvodů k nepřítomnosti v práci a atmosféry v podniku 15 ,

–posílení aktivní účasti pracovníků a důraz na plnění povinností pracovníků a jejich zástupců v oblasti BOZP 16 ,

–komise pro BOZP v podnicích za účasti manažerů i volených zástupců pracovníků 17 dle právní úpravy v jednotlivých členských státech,

–náležitá odborná příprava různých stran 18 (různí aktéři v podniku: zaměstnavatel, manažeři, supervizoři; technický personál: vedoucí útvarů prevence a ochrany a závodní lékaři; pracovníci a jejich zástupci), včetně úředního osvědčování školení v oblasti BOZP, dále společná školení a krátké vzdělávací přestávky na pracovišti,

–využití systémů AI pro účely prevence, monitorování rizik a personalizace preventivních opatření 19 . AI může rozhodně výrazně přispět k identifikaci rizik a následné formulaci preventivních a ochranných opatření, což zvýší efektivitu práce. Nutností je však zajistit transparentnost, důvěrnost a integritu údajů a řešit případná zkreslení, a to dle platných předpisů. K tomu je třeba posílit dovednosti potřebné k informovanému využití AI na pracovišti. V této věci odkazujeme též na stanovisko SOC/818, odstavec 2.5,

–spolupráce s orgány dohledu a kontroly 20 . Příkladem úspěšného zapojení zástupců pracovníků do prevence je polský systém „sociálních inspektorů“, kteří jsou nápomocni státnímu inspektorátu,

–shromažďování a šíření dat souvisejících s BOZP na úrovni EU a členských států, včetně odvětvových.

V Bruselu dne 3. září 2025.

předsedkyně sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Cinzia DEL RIO

Pozn.:     Následuje příloha.

*

*    *

PŘÍLOHA KE STANOVISKU

sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Následující pozměňovací návrh byl v průběhu jednání zamítnut, získal však nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 60 odst. 2 jednacího řádu):

_____________

(1)     Internetové stránky nadace Eurofound.

(2)    Mj. pracovní lékařství, veřejné zdraví, strojírenství, ergonomie, chemie a psychologie.

(3)    Viz internetové stránky EU-OSHA .

(4)     Směrnice Rady 89/391/EHS .

(5)    Článek 5 směrnice stanoví, že „zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců s ohledem na všechna hlediska týkající se práce“, a i když směrnice rovněž stanoví povinnosti zaměstnanců (článek 13), v článku 5 se upřesňuje, že „povinnostmi zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není dotčena zásada odpovědnosti zaměstnavatele“.

(6)    Viz Eurostat .

(7)     Pokyny .

(8)     Stránka MOP o Polsku .

(9)    Od roku 2016 iniciativa, kterou si předávají předsednictví Rady.

(10)       OiRA .

(11)    R. Watrisse, The Evolution of Remote Work in Europe: 2024 and Beyond (Vývoj práce na dálku v Evropě od roku 2024).

(12)    Eurofound, Right to disconnect: Implementation and impact at company level (Právo odpojit se: Provádění a dopad na úrovni podniku).

(13)    Evropská komise, EU Road Safety: Towards ‘Vision Zero’ (Bezpečnost silničního provozu v EU: Na cestě k „vizi nula“).

(14)

    Safety matters weekly ; Türk Loydu ; Draeger ; Vatix .

(15)     Diversio ; Number analytics ; IceHrm ; Access .

(16)    EU-OSHA, Vedení a účast zaměstnanců .

(17)    Zpráva EU-OSHA Worker representation and consultation on health and safety (Zastoupení pracovníků a konzultace s nimi na téma zdraví a bezpečnosti); Work Safe BC ; SFM ; EcoOnline .

(18)     TrainingMag .

(19)    EU-OSHA, Artificial intelligence for worker management (Umělá inteligence pro personální řízení).

(20)    ILO, How can occupational safety and health be managed? (Možnosti řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).